Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2009
Tereza
Drábková
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Finanční analýza podniku Olma, a.s.
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ladislav Tyll, MBA
Prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Finanční analýza podniku Olma, a.s.“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne
Podpis
Poděkování: Ráda bych poděkovala panu inženýru Ladislavu Tyllovi, MBA za přijetí mé bakalářské práce, ochotu ji vést a za poskytnutí rad při jejím zpracovávání.
Obsah 1
Úvod a vymezení cílů ...................................................................................................7
2
Teoretická část ..............................................................................................................8 2.1
3
Metodologický aparát ............................................................................................8
2.1.1
Horizontální analýza ....................................................................................... 8
2.1.2
Vertikální analýza ........................................................................................... 8
2.1.3
Bilanční pravidla............................................................................................. 9
2.1.4
Poměrové ukazatele ........................................................................................ 9
2.1.5
Ukazatele rentability (výnosnosti): ............................................................... 10
2.1.6
Ukazatele likvidity (platební schopnosti): .................................................... 11
2.1.7
Ukazatele aktivity: ........................................................................................ 12
2.1.8
Ukazatele zadluženosti: ................................................................................ 13
2.1.9
Analýza pracovního kapitálu ........................................................................ 14
2.1.10
Du Pontův rozklad ...................................................................................... 15
2.1.11
Rozklad ROA.............................................................................................. 16
2.1.12
Rozklad ROE .............................................................................................. 17
2.1.13
Logaritmický rozklad ROA a ROE............................................................. 17
2.1.14
EVA ............................................................................................................ 18
Praktická část ..............................................................................................................21 3.1
Popis společnosti Olma, a.s. ................................................................................21
3.1.1
Základní data................................................................................................. 21
3.1.2
Historie.......................................................................................................... 24
3.1.3
Základní data z historie Olma, a.s................................................................. 25
3.1.4
Současnost..................................................................................................... 26
3.2
Horizontální a vertikální analýza.........................................................................29
3.2.1
Horizontální analýza rozvahy ....................................................................... 29
3.2.2
Horizontální analýza výsledovky.................................................................. 36
3.2.3
Vertikální analýza rozvahy ........................................................................... 42
3.2.4
Vertikální analýza výsledovky...................................................................... 44
3.3
Bilanční pravidla..................................................................................................45
3.3.1
Zlaté pravidlo financování: ........................................................................... 45
3.3.2
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika:.................................................................... 47
5
3.3.3
Zlaté pari pravidlo:........................................................................................ 48
3.3.4
Zlaté pravidlo růstu: ...................................................................................... 49
3.4
Poměrové ukazatele.............................................................................................50
3.4.1
Ukazatele rentability ..................................................................................... 50
3.4.2
Ukazatele likvidity ........................................................................................ 54
3.4.3
Ukazatele aktivity ......................................................................................... 56
3.4.4
Ukazatele zadluženosti.................................................................................. 58
3.5
Analýza pracovního kapitálu a cash flow............................................................60
3.5.1
Obratový cyklus peněz.................................................................................. 60
3.5.2
Analýza potřeby čistého pracovního kapitálu............................................... 62
3.5.3
Analýza vývoje cash flow............................................................................. 63
3.6
Du Pontův rozklad ...............................................................................................64
3.6.1
Základní verze............................................................................................... 64
3.6.2
Rozšířená verze............................................................................................. 67
3.6.3
Logaritmický rozklad ukazatelů ROA a ROE .............................................. 70
3.7
EVA .....................................................................................................................73
3.7.1
První způsob výpočtu.................................................................................... 73
3.7.2
Druhý způsob výpočtu .................................................................................. 76
3.8
Rok 2008, 2009 a predikce ekonomického vývoje s ohledem na současnou finanční krizi .......................................................................................................79
4
Závěr ...........................................................................................................................83
5
Literatura.....................................................................................................................85
6
Seznam tabulek a grafů ...............................................................................................87
7
Přílohy.........................................................................................................................89
6
1 Úvod a vymezení cílů Finanční analýza je nástroj, který slouží k ucelenému pohledu na finanční situaci podniku a jeho hospodářské výsledky ve zkoumaném období. Představuje proces vyšetřování a vyvozování závěrů z výsledků finančního hospodaření minulých nebo budoucích období včetně zjišťování jeho slabých a silných stránek, testování jednotlivých finančních parametrů a ověřování jejich skutečné vypovídací schopnosti. Součástí procesu analyzování je zjišťování např. ukazatelů rentability, aktivity, nákladovosti, obratovosti aktiv a pasiv, likvidity, zadluženosti a dalších. V praxi se finanční analýza provádí z nejrůznějších důvodů, ať už je to příprava podkladů pro interní řízení nebo pro zodpovědné rozhodnutí banky, zda poskytnout či neposkytnout úvěr danému klientovi. V závislosti na zvoleném účelu se liší i použité metody a hloubka provedené analýzy. Výsledky získané finanční analýzou mají široké uplatnění a mohou sloužit jak externím uživatelům jako jsou věřitelé, státní orgány či banky, tak uživatelům interním- manažerům, odborářům, vlastníkům, ale i zaměstnancům vyšetřovaného podniku. Zdrojem dat pro finanční analýzu jsou výkazy finančního účetnictví, jejichž forma závisí na podrobnosti zamýšlené finanční analýzy. Základními soubory informací, které podniky ze zákona o účetnictví musí sestavovat, jsou řádné účetní výkazy sestavované vždy ke konci účetních období (podle zákona jednou ročně), které jsou následně zveřejňovány. Je jasné, že pokud potřebujeme provést detailní analýzu, jsou roční výkazy naprosto nedostatečné, proto analytici často čerpají i z jiných zdrojů, jako jsou například podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace, evidence zaměstnanců, podniková statistika apod. Tyto výkazy ovšem nejsou veřejně dostupné, a proto k jejich analyzování musí dát souhlas vedení daného podniku. Finanční analytik ze zdrojů, které jsou mu dány k dispozici, poté zjišťuje nedostatky např. v nákladové kalkulaci či v hospodaření se zásobami. Nakonec stanoví diagnózu finančního zdraví podniku a navrhne opatření na zlepšení finanční situace a zvýšení výkonnosti podniku. Cílem této práce je provedení finanční analýzy podniku Olma, a.s. za období 2002 až 2007. Jedná se o externí analýzu, jsou k ní použity jako vstupní údaje každoročně zveřejňované účetní výkazy. Pro aktuálnost a lepší využitelnost této práce jsem si stanovila jako další cíl předikovat ekonomický vývoj podniku vzhledem k současné finanční krizi.
7
2 Teoretická část 2.1 Metodologický aparát 2.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýza je nástrojem zachycující změny sledovaných ukazatelů v čase. Tento vývoj může být vyjádřen buď v absolutním vyjádření přírůstků či úbytků, nebo v relativním vyjadřujícím poměrnou změnu. Rozbor může být zpracován buď meziročně, kdy porovnáváme dvě po sobě jdoucí období, nebo za několik účetních období.1 V této práci je použito relativního vyjádření; vždy je srovnán přírůstek nebo úbytek oproti předchozímu roku. Horizontální analýza je v této práci použita na rozvahu a výkaz zisků a ztrát.
2.1.2 Vertikální analýza Vertikální analýza zachycuje strukturu jednotlivých sledovaných položek celku v určitém roce. Slouží k analýze vývoje změn struktury aktiv, pasiv i jednotlivých položek výsledovky v čase. U této analýzy je důležité vzhledem k čemu danou strukturu vztahujeme (tj. která položka se při výpočtu nachází ve jmenovateli). V této práci je analýza opět aplikována na rozvahu (kde je struktura vztažena k celkové sumě aktiv/pasiv) a na výkaz zisků a ztrát (zde ve jmenovateli používáme součet tržeb za prodej zboží a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb).
1
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck. 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 64
8
2.1.3 Bilanční pravidla Bilanční pravidla indikují situaci podniku. Proces analýzy pomocí jednotlivých bilančních pravidel spočívá ve výpočtu poměru dvou sledovaných ukazatelů a následně v porovnání tohoto výsledku s ideálním stavem. Pokud se námi vypočtený ukazatel odlišuje od tohoto stavu, mělo by následovat doporučení jak situaci řešit a jakým směrem vést politiku podniku, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá stabilita a finanční zdraví. V této analýze bude použito následujících pravidel: •
Zlaté pravidlo financování, které říká, že dlouhodobá aktiva by se měla rovnat dlouhodobým pasivům, tedy vlastnímu kapitálu a cizím dlouhodobým zdrojům (rezervy, dlouhodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry). Oběžná aktiva by zase měla odpovídat krátkodobým cizím zdrojům.
•
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika sleduje stranu pasiv rozvahy a říká, že vlastní kapitál by měl být vyšší nebo se maximálně rovnat cizím zdrojům. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, firma je riziková pro investory, protože cizí kapitál je rizikovější než vlastní.
•
Zlaté pari pravidlo říká, že vlastní kapitál by měl být maximálně roven dlouhodobému majetku,
protože
financování
tohoto
majetku
vlastním
kapitálem
je
dražší
než financování cizím kapitálem. •
Zlaté pravidlo růstu sleduje tempo růstu tržeb (tržby za prodej zboží a za prodej vlastních výrobků a služeb) a dlouhodobých investic a hovoří o tom, že tempo růstu tržeb by mělo být vyšší, než tempo růstu investic. U všech pravidel provedu pro větší názornost porovnání s konkurenční Madetou, a.s.
2.1.4 Poměrové ukazatele Jedná se o ukazatele, které lze vždy vypočítat jako nějaký poměr a ukazují lépe finanční situaci podniku než absolutní čísla. Jsou navíc lépe srovnatelné s jinými podniky a mohou být jedním z indikátorů určitých problémů společnosti. Mezi poměrovými ukazateli můžeme naleznout ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti a další. Všechny poměrové
9
ukazatele Olma, a.s. budeme porovnávat s největším konkurentem Madetou, a.s. V analýze bylo použito těchto poměrových ukazatelů:
2.1.5 Ukazatele rentability (výnosnosti): Vyjadřují výkonnost podniku ve smyslu návratnosti vložených prostředků. Všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, neboť udávají, kolik Kč zisku připadá na jednu korunu jmenovatele2 (ať již se jedná o vložená aktiva, vlastní kapitál nebo další prostředky). Rentabilita vložených prostředků by měla být větší, než by byl alternativní výnos těchto prostředků po vložení např. na termínovaný účet v bance. •
rentabilita celkového kapitálu – ROA = EBIT/A
Poměřuje zisk před úroky a zdaněním s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda byla investována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů. Klíčový je zde pohled přes majetkovou bázi a schopnost podniku ji efektivně využít.3 U tohoto ukazatele používáme v čitateli zisk před úroky a zdaněním zcela záměrně. Je to totiž ukazatel sloužící hlavně manažerům daného podniku a pro ně je lepší oprostit se od aktuální daňové sazby i různé výhodnosti úvěrů. Zároveň je v této podobě ukazatel ROA lépe srovnatelný s ostatními podniky. Oproštění od daně zajistí možnost mezinárodního srovnání, od úroků zase možnost srovnání podniku s různě výhodnými úvěry. •
rentabilita vlastního kapitálu – ROE = EAT/VK
Rentabilita vlastního kapitálu je jedním z klíčových ukazatelů, na který soustřeďují pozornost akcionáři, společníci a další investoři4. U tohoto ukazatele se v čitateli používá čistý zisk, a to protože ukazatel ROE je směrodatný pro vlastníky podniku, kteří uvidí až peníze vydělané podnikem po zaplacení všech „poplatků“ (daně, úroky).
2
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck. 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 83
3
Tamtéž, str. 83
4
Tamtéž, str. 84
10
U tohoto ukazatele je třeba dát pozor i na postup výpočtu, pokud by byl podnik ztrátový (EAT by byl záporný) a zároveň by podnik měl záporný vlastní kapitál, vyjde kladná hodnota ROE, která však z ekonomického hlediska nemá smysl. •
rentabilita tržeb – ROS= EBIT/tržby
Rentabilita tržeb a zisková marže tvoří jádro efektivnosti podniku. V případě, že analytik zjistí problémy u toho ukazatele, lze se domnívat, že budou ve všech dalších oblastech.5 Rentabilita tržeb přímo ukazuje, kolik z obdržených prostředků za prodej svým zákazníkům dokáže podnik přeměnit na zisk, naznačuje také schopnosti podniku redukovat náklady. Tento ukazatel využijeme i později při podrobnějším zkoumání rentability aktiv pomocí Du Pontova rozkladu ROA.
2.1.6 Ukazatele likvidity (platební schopnosti): Ukazují, do jaké míry je podnik schopný dostát svým závazkům. Likvidita je nezbytnou podmínkou pro dlouhodobou existenci podniku.6 Ve jmenovateli jsou u použitých ukazatelů vždy krátkodobé závazky, v čitateli pak příslušná část oběžných aktiv určená k jejich splacení. •
Běžná likvidita – BL = oběžná aktiva/krátkodobé závazky 7
Nejzákladnější
ukazatel
platební
schopnosti
podniku.
Předpokládá,
že
k pokrytí
krátkodobých závazků lze použít veškerá oběžná aktiva, tedy zásoby, pohledávky a finanční majetek. Vyjadřuje, kolik Kč oběžného majetku připadá na 1 krátkodobě dluženou korunu. Podle průměrné strategie se má tato likvidita pohybovat v rozmezí 1,6 – 2,5, podle
5
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck. 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 84
6
Tamtéž, str. 88
7
MAREK, P.: Studijní průvodce financemi podniku. Praha. Ekopress. 2006. ISBN 80-86119-37-8. str. 273
11
konzervativní strategie má být vyšší než 2,5 a podle agresivní nižší než 1,6, ale ne nižší než 1.8 •
Pohotová likvidita – PL = (oběžná aktiva - zásoby)/krátkodobé závazky9
Pohotová likvidita předpokládá nedostatečně rychlou přeměnu zásob na peníze určené ke splacení závazků, proto se v čitateli objevují pouze pohledávky a finanční majetek. Takto držený oběžný majetek podniku nic nevynáší, proto se doporučuje udržovat pohotovou likviditu v rozmezí 0,7 – 1,0 (ovlivňovat pohotovou likviditu lze např. prodloužením nebo zkrácením doby splatnosti svých faktur). U konzervativní strategie se doporučuje hodnota 1,1 – 1,5 a opačným pólem jsou hodnoty v intervalu 0,4 – 0,7.10 •
Okamžitá likvidita OL = (peníze + peněžní ekvivalenty)/krátkodobé závazky 11
Jak již název napovídá, okamžitá likvidita podniku vyjadřuje schopnost podniku ihned dostát svým závazkům. K tomuto účelu slouží hotové peníze nebo peníze na účtech, popřípadě i peněžní ekvivalenty. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 0,2.12
2.1.7 Ukazatele aktivity: Ukazatele aktivity jsou využívány především pro řízení aktiv.13 V této skupině ukazatelů počítáme poměr určité skupiny aktiv s tržbami (opět využíváme součtu tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb). Pokud používáme
8
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck. 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 89
9
MAREK, P.: Studijní průvodce financemi podniku. Praha. Ekopress. 2006. ISBN 80-86119-37-8. str. 282
10
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck. 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 90
11
MAREK, P.: Studijní průvodce financemi podniku. Praha. Ekopress. 2006. ISBN 80-86119-37-8. str. 284
12
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck. 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 90
13
Tamtéž, str. 93
12
poměr typu tržby/aktiva, vypočteme obrat aktiv (kolikrát za jeden rok se využije uvedená skupina aktiv k tvorbě tržeb). Jestliže pak počítáme obrácený poměr (aktiva/tržby), zjistíme dobu obratu těchto aktiv (za jak dlouho jsou tato aktiva jednou využita v procesu přeměny na tržby), přičemž při dosazení ročních tržeb bude výsledné číslo v jednotkách „rok“, proto se častěji dosazují tržby přepočtené na denní. •
Obrat celkových aktiv- obrat celkových aktiv= tržby/aktiva
Obrat aktiv je komplexním ukazatelem měřícím efektivnost využívání celkových aktiv.14 •
Obrat zásob – obrat zásob= tržby/zásoby
Obrat zásob udává, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna.15 •
Průměrná doba inkasa – průměrná doba inkasa = pohledávky/(tržby/365)
Průměrná doba inkasa měří, kolik uplyne dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. Po tuto dobu musí firma čekat na inkaso plateb za své již provedené tržby za vyrobené výrobky a poskytnuté služby.16 (Pozn.: Některé ukazatele aktivity využíváme k výpočtu obratového cyklu peněz (doba obratu zásob, doba inkasa pohledávek a doba odkladu plateb). Tyto ukazatele budou v praktické části této práce analyzovány právě až v kapitole Obratový cyklus peněz a Čistý pracovní kapitál.)
2.1.8 Ukazatele zadluženosti: Ukazatele zadluženosti ukazují vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Zadluženost, byť i vysoká, nemusí být ještě negativní charakteristikou firmy. V dobře fungující firmě může naopak vysoká finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu.17
14
KISLINGEROVÁ, E., a kol.; Manažerské finance. Praha. C. H. Beck. 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 93
15
Tamtéž, str. 94
16
Tamtéž, str. 94
13
Ne všechna aktiva jsou přitom uváděna v rozvaze. Existenci aktiv pořízených na leasing vyčteme pouze z výkazu zisků a ztrát, kde jsou za ně naúčtovány nákladové úroky. O těchto aktivech je více uvedeno ve výroční zprávě firmy a tyto údaje je třeba nejen v analýze ukazatelů zadluženosti zohlednit. (Pozn. Ukazatel finanční páky bude podrobně rozebrán v kapitole Du Pontův rozklad.) •
Zadluženost I. – Zadluženost I. = cizí zdroje/aktiva
•
Cizí zdroje/vlastní kapitál
•
Úrokové krytí – Úrokové krytí = EBIT/nákladové úroky
Nejznámějším ukazatelem používaným pro monitorování schopnosti podniku dostát svým závazkům je ukazatel úrokové krytí.18 Úrokové krytí vyjadřuje, kolikrát je firma schopna ze svého zisku před úroky a zdaněním zaplatit své nákladové úroky (které musí být placeny bez ohledu na to, jak se firmě daří podle podepsaných smluv). Pokud by se ukazatel blížil 1, nebo dokonce klesl pod 1, znamenalo by to, že firma ze svého výsledku hospodaření není schopna pokrýt nákladové úroky a výsledek hospodaření před zdaněním pak bude záporný. Za rozhraní investice a spekulace je považována hodnota 3.19
2.1.9 Analýza pracovního kapitálu Pracovní kapitál existuje v čisté a hrubé formě. Hrubý pracovní kapitál lze vyjádřit jako součet zásob, pohledávek a finančního majetku (jedná se tedy o oběžný majetek). Čistý pracovní kapitál představuje rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy.20
17
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza krok za krokem. Praha. C. H. Beck. 2005. ISBN 80-7179-321-3, str. 34
18
MAREK, P.: Studijní průvodce financemi podniku. Praha. Ekopress. 2006. ISBN 80-86119-37-8. str. 294
19
KISLINGEROVÁ, E., a kol: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck. 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 97
20
MAREK, P.; Studijní průvodce financemi podniku. Praha. Ekopress. 2006. ISBN 80-86119-37-8. str. 285
14
V analýze budeme zkoumat skutečnou výši Čistého pracovního kapitálu vypočtenou z dostupných účetních výkazů a jeho potřebnou výši. Potřebnou výši lze vyjádřit jako průměrné denní provozní náklady vynásobené obratovým cyklem peněz. Obratový cyklus peněz spočítáme, sečteme- li dobu obratu zásob a dobu obratu pohledávek a odečteme dobu odkladu plateb (tj. za jak dlouho se nám vložené prostředky do výrobního procesu zase vrátí ve formě splacených pohledávek). Tento výpočet naznačuje, že obratový cyklus peněz může vyjít jak kladný, tak záporný. Vyjadřujeme ho ve dnech, a pokud bude kladný, znamená to, že nějakou dobu trvá, než se vložené prostředky vrátí zpět. Potřeba čistého pracovního kapitálu tedy existuje. Lze to také interpretovat tak, že prostředky z odložených (ještě nesplatných) plateb nestačí k pokrytí potřebné výše krátkodobého majetku. Pokud vychází obratový cyklus záporný, znamená to, že inkasujeme pohledávky za prodané výrobky dříve, než jsme vůbec nuceni zaplatit za materiál, z něhož byly tyto výrobky vyrobeny. Potřeba pracovního kapitálu zde prakticky neexistuje, protože vše můžeme financovat na fakturu. Podrobnější popis postupu je uveden ve stejnojmenné kapitole praktické části této práce.
2.1.10 Du Pontův rozklad Blok ukazatelů rentability by měl být vždy doplněn o tzv. Du Pontovu analýzu. Ta slouží především k odhalení základních činitelů efektivnosti.21 Může se zabývat ukazateli ROA či ROE. Tyto ukazatele dále rozkládáme a analyzujeme, jak změny jednotlivých částí přispěli ke změnám (a samozřejmě i samotné výši) celku.
21
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 85
15
2.1.11 Rozklad ROA ROA EBIT aktiva
EBIT
*
tržby
tržby
EBIT náklady
*
aktiva 1/
náklady
fixní majetek
tržby
tržba
+
oběžný majetek tržba
Základní rozklad: ROA = EBIT/tržby * tržby/aktiva Základní verze Du Pontovy analýzy se týká ukazatele ROA (rentabilita aktiv). Podle výše vytvořené pyramidy postupně analyzujeme, který ukazatel a jak ovlivnil celkovou rentabilitu aktiv. ROA nejprve rozkládáme na ukazatel ROS (rentabilita tržeb ve tvaru EBIT/tržby) a na obrátku aktiv (tržby/aktiva). Tento základní rozklad se liší v závislosti na odvětví hospodářství. Např. diskonty mají malou rentabilitu tržeb (minimální marže), ale ROA vylepšují obrátkou aktiv, protože jejich majetek je naprosto minimální. Naproti tomu např. výroba optických součástek bude náročná na drahé přístroje, takže obrátka aktiv bude minimální, své ROA budou však takové podniky dohánět velkou rentabilitou tržeb. Je vidět, že v takto provedeném rozkladu ukazatele ROA bude velmi důležité srovnat konkrétní podnik s běžným stavem v odvětví (srovnáme tedy s Madetou, a.s.) Rentabilitu tržeb budeme dále rozkládat, abychom si lépe ukázali vliv nákladů na celkovou úspěšnost podniku. U rozkladu obrátky aktiv se pak budeme soustředit na to, která část majetku (oběžný/dlouhodobý) přispěla více k celkové obratovosti aktiv.
16
2.1.12 Rozklad ROE ROE = ROA * daňové břemeno * pákový rozklad ROE = (EBIT/tržby * tržby/aktiva) * (EAT/EBT) * (aktiva/vlastní kapitál * EBT/EBIT)22 Rozšířená verze Du Pontova rozkladu se zabývá vývojem ukazatele ROE (rentabilita vlastního kapitálu), který je ovlivněn ukazateli daňové břemeno, ROA a pákový rozklad. Rentabilitu aktiv a pákový rozklad lze rozložit na další ukazatele. Rentabilita aktiv se rozkládá podle výše uvedeného postupu (zde použijeme pouze základní rozklad na rentabilitu tržeb a obrátku aktiv). Pákový rozklad můžeme rozložit na finanční páku (aktiva/vlastní kapitál) a poměr EBT/EBIT, který nám říká, jakou část zisku před úroky zdaněním tvoří zisk před zdaněním (pokud budou nákladové úroky ve srovnání s EBIT malé, vyjde poměr blízký 1, pokud budou velké, poměr se bude blížit 0). Pokud je pákový rozklad větší než 1, působí pozitivně. V průběhu celé kapitoly se budeme snažit srovnávat společnost Olma, a.s. s jejím nejvýznamnějším konkurentem – společností Madeta, a.s.
2.1.13 Logaritmický rozklad ROA a ROE Na rozdíl od výše uvedených metod rozkladu ROA a ROE pro jednotlivé roky, si logaritmická metoda všímá vývoje změny ve dvou po sobě následujících letech. Pokud ukazatele ROA a ROE nevychází záporně, pomocí logaritmické metody lze spočítat vliv změny jednotlivých ukazatelů na změnu ukazatele ROA i ROE. Postup spočívá v určení vlivu jednotlivých faktorů, ze kterých se ukazatel skládá, na celkovou diferenci tohoto ukazatele. Obecně lze vyjádřit změnu ukazatele Z vlivem faktoru A jako: ∆ Z (A) = ln(A2/A1)/ ln(Z2/Z1) * (Z2 - Z1)
22
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 85
17
Součet vlivu jednotlivých faktorů, ze kterých se konečný ukazatel skládá, musí dát celkovou diferenci tohoto ukazatele. Máme- li tedy 3 faktory ovlivňující ROE (ROA, daňové břemeno a pákový rozklad), musí platit následující vztah: ∆ ROE (ROA) + ∆ ROE (daňové břemeno) + ∆ ROE (pákový rozklad) = ∆ ROE Využitím tohoto vztahu jsme schopni určit, jak který ukazatel přispěl k celkové změně ROE.
23
Obdobně budeme postupovat pro ukazatel ROA.
2.1.14 EVA Myšlenkový základ tohoto kritéria lze nalézt v mikroekonomii, kde se uvádí, že cílem firmy je maximalizace zisku. Nerozumí se jím však zisk účetní (rozdíl výnosy - náklady), nýbrž zisk ekonomický.24
2.1.14.1 První způsob výpočtu Ekonomická přidaná hodnota vyjadřuje ekonomický zisk podniku, pokud uvažujeme i náklady na vlastní kapitál, které jsou ovlivněné bezrizikovou úrokovou mírou, rizikem likvidity, obchodním a finančním rizikem. Ukazatel EVA vypočítáme pomocí alternativního nákladu na kapitál (re), vzhledem k bezrizikové úrokové míře, riziku likvidity, obchodnímu a finančnímu riziku. re = (WACC*UZ/A - NU/A * (1-d))/(VK/A) (UZ jsou úplatné zdroje, které se skládají ze součtu vlastního kapitálu, bankovních úvěrů a výpomocí a vydaných dluhopisů.
23
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.; Finanční analýza krok za krokem. Praha. C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3, str. 60
24
KISLINGEROVÁ, E., a kol.; Manažerské finance. Praha. C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 105
18
WACC jsou průměrné náklady kapitálu a lze je spočítat jako součet všech již zmíněných rizik. Tato dílčí rizika buď vyčteme v tabulkách na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), nebo je spočítáme podle vzorců uvedených též na stránkách MPO. NU jsou nákladové úroky, které platíme a nalezneme je ve výsledovce, d je daň z příjmu právnických osob a každý rok se mění.) Ukazatel EVA pak spočítáme pro každý rok jako (ROE - re) *VK. Jak již bylo zmíněno, WACC lze spočítat jako součet bezrizikové úrokové míry, rizika likvidity, obchodního a finančního rizika (tzv. Stavebnicová metoda). Poslední tři zmíněná rizika lze také označit jako rizikovou prémii (je to doslova prémie za podstoupené riziko, že jsme raději vložili kapitál do reálného podniku než do vládních cenných papírů se stoprocentní jistotou určitého zhodnocení (o bezrizikovou úrokovou míru). Přínos akcionářům z investice do společnosti musí být vyšší nebo maximálně stejný, jako by byl alternativní výnos při investování stejného kapitálu do jiné firmy za stejný čas a se stejným rizikem. Pokud podnik nesplňuje tuto podmínku, ničí hodnotu pro akcionáře (bylo by pro ně lepší investovat kapitál jinam).
2.1.14.2 Druhý způsob výpočtu Výše uvedená metoda však není jediná. Ekonomickou přidanou hodnotu můžeme zjistit i jinak. Lze ji vyjádřit i jako rozdíl mezi čistým dosaženým ziskem a celkovými náklady na kapitál (výnosem požadovaným investory). EVA = NOPAT - C * WACC25 (NOPAT = přidaná hodnota - osobní náklady - daně a poplatky - odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku +– změna stavu rezerv (finanční výsledek hospodaření
25
KISLINGEROVÁ, E., a kol.; Manažerské finance. Praha. C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 106
19
nebudeme vůbec uvažovat, protože nás zajímá „čistě provoz“ podniku, bez vlivu jeho účastí v jiných společnostech či bez vlivu způsobu financování.)26 C = pasiva - krátkodobé závazky z obchodního styku27 WACC = požadovaná výnosnost vložených prostředků (v intervalu od 0 do 1 nebo v procentech), nebo též vážený průměr nákladů na kapitál.) V tomto druhém způsobu výpočtu budeme jako WACC dosazovat vážený průměr (kde vahami budou výše jednotlivých druhů kapitálu) nákladů na vlastní kapitál (spočítaného podle MPO) a nákladů na cizí kapitál (ty získáme vydělením nákladových úroků celkovou výší bankovních úvěrů a výpomocí; jde vlastně o úrokovou míru). Jestliže provozní hospodářský výsledek (NOPAT) převýší kapitálové náklady, (tzn. EVA je větší než nula), pak můžeme říci, že podnik ve sledovaném období vytvořil hodnotu pro své vlastníky, akcionáře.28 Ekonomická přidaná hodnota je důležitým a často podceňovaným ekonomickým ukazatelem. Příkladem může být zkrachovalá americká firma ENRON (svého času sedmá největší firma v USA), jejíž účetní zisk neustále rostl, avšak ukazatel ekonomické přidané hodnoty se stále více propadal do záporných hodnot.
26
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza krok za krokem. Praha. C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3, str. 40
27
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 106
28
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 107
20
3 Praktická část 3.1 Popis společnosti Olma, a.s. 3.1.1 Základní data •
obchodní firma: Olma, a.s.;
•
Právní forma: Akciová společnost;
•
sídlo: Olomouc 779 00, Pavelkova 18;
•
IČO: 47675730;
•
DIČ: CZ47675730;
•
Základní kapitál: 236 214 000,- Kč;
•
Akcie: o 231 490 ks akcie na majitele ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč; o 4 724 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč;
•
počet zaměstnanců: 560
•
rok založení: 1970 (datum vzniku Olma, a.s.: 1994)
•
hlavní předmět činnosti: Zpracování syrového kravského mléka, výroba mléčných výrobků;29
•
29
předmět činnosti30:
www.olma.cz
21
o hostinská činnost o silniční motorová doprava nákladní o opravy silničních vozidel o poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software o zpracování dat, služby databank, správa sítí o velkoobchod o specializovaný maloobchod o výroba nápojů o mlékárenství o balicí činnosti o zprostředkování služeb o zprostředkování obchodu o výroba potravinářských výrobků o provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy o provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu o pronájem a půjčování věcí movitých o realitní činnost31 •
Hlavní výrobkové skupiny o Čerstvá a trvanlivá mléka a smetany
30
www.justice.cz
31
Tamtéž
22
o Kysané mléčné výrobky a jogurty o Dezerty o Máslo, máselné melange a rostlinné tuky o Sušená mléka32 •
Významní akcionáři: o Milkagro, a.s. 50,75% o MILKAGRO MAJETKOVÁ a.s. 42,54%33
•
Vrcholové orgány: o Představenstvo
PhDr. Simona Sokolová, předseda představenstva;
Mgr. Pavel Piňos, místopředseda představenstva;
Ing. Jan Hanč, člen představenstva;
o Dozorčí rada
Ing. Miroslav Konečný, předseda dozorčí rady;
Ing. Tomáš Vymětal, člen dozorčí rady;
Eva Rašková, člen dozorčí rady;
o Management
PhDr. Simona Sokolová, generální ředitel
Ing. Vladimír Raška, obchodní ředitel
32
www.olma.cz
33
Výroční zprávy společnosti Olma a.s.
23
•
Ing. Martin Krystián, finanční ředitel
Ing. Milan Zadražil, technický ředitel
MVDr. Jiří Malý, výrobní ředitel
RNDr. Dana Dvořáková, vedoucí ÚŘJ
JUDr. Jana Konečná, vedoucí PPÚ34
Kapitálové účasti: o Olma Slovakia s.r.o.
100% podíl společnosti Olma, a.s. na základním kapitálu. Založena za účelem propagace a rozšířením výrobků na Slovensko. Po splnění cíle vstoupila společnost ke 12. 2. 2007 do likvidace a v roce 2008 byly realizovány poslední formální náležitosti, které umožnily výmaz z obchodního rejstříku;
o Olma Polska Sp. z o. o.
100% podíl na základním kapitálu;35
3.1.2 Historie O vybudování nové mlékárny v Olomouci se uvažovalo několik desetiletí. Vyplývá to ze skutečnosti, že oblast Olomoucka, Prostějovska a Přerovska má bohatou tradici v historickém vývoji mlékárenského průmyslu, malých družstevních mlékáren, jejichž vznik se datuje koncem 19. století a začátkem minulého století. Do konce roku 1935 jich bylo v okolních vesnicích ještě 56. V roce 1935 bylo v Olomouci vytvořeno představenstvo s cílem vybudovat novou družstevní mlékárnu. Roztříštěnost názorů, individuální zájmy a II. světová válka ale nedovolila tuto myšlenku realizovat. Po roce 1945 se tento původní záměr znovu oživil. Varianta, schválená
34
www.olma.cz
35
Výroční zprávy společnosti Olma, a.s.
24
investičním aktivem Ministerstva potravinářského průmyslu v roce 1965, znamenala ve svém důsledku zánik malých mlékáren, které se ještě dochovaly, a jejich nahrazení moderním průmyslovým závodem Olma, a.s.36
3.1.3 Základní data z historie Olma, a.s. •
1965 investiční aktiv Ministerstva potravinářského průmyslu schvaluje koncept vybudování mlékárny se sušárnou, o celkové denní kapacitě 450 tisíc litrů mléka, v Olomouci
•
leden 1967 zahájení výstavby
•
21.4 1967 položení základního kamene
•
3.11 1967 uvedení sušárny do provozu (I. etapa)
•
únor 1968 zahájení výstavby provozní budovy
•
1.10 1970 počátek montáží technologického zařízení
•
17.12 1970 zahájení provozu
•
květen 1972 zakončení výstavby (celkové náklady cca 150 mil. korun)
•
v létech 1970 – 1993 Olma součástí Severomoravských mlékáren, n.p. Ostrava Martinov, jako jeden z 9 závodů
•
rok 1994 privatizace – vznik akciové společnosti Olma, a.s., Olomouc (platí do současnosti)
36
•
31. 12. 1998 založení 100% dceřiné společnosti Olma Slovakia, s.r.o.
•
rok 1999 zisk certifikátu ČSN EN ISO 9001
•
rok 2000 zisk certifikátu ČSN EN ISO 14 00137
www.olma.cz
25
3.1.4 Současnost Akciová společnost Olma vznikla v rozsahu daném privatizačním projektem dne 1. 1. 1994 a je právním nástupcem státního podniku Olma, Mlékárenský průmysl Olomouc, který se v roce 1990 vyčlenil ze Severomoravských mlékáren, n.p. Ostrava – Martinov. Olma, a.s. je ryze českou společností, jejímž majoritním vlastníkem je Milkagro, a.s. Olomouc – sdružení prvovýrobců a dodavatelů mléka. Předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Olma, a.s. byl jmenován pan Ing. Jiří Gavenda.38 V roce 1999 byl v Olmě zaveden systém zabezpečování jakosti podle ISO 9001, který standardizuje veškeré výrobní a dodavatelsko-odběratelské operace a postupy tak, aby byla zajištěna maximální kvalita a tím konkurenceschopnost celého sortimentu.39 V roce 2000 společnost Olma, a.s. získala certifikát podle ISO 14001, který kodifikuje ochranu životního prostředí s cílem zavedení preventivních opatření vedoucích ke snižování zátěže a zmírňování znečištění v souladu s ekonomickými a celospolečenskými potřebami. Ve stejné době byl Olmě přiznán jako jediné mlékárně v ČR certifikát opravňující k výrobě biopotravin Bio-Via Natur: "Bio-produkt ekologického zemědělství".40 Mlékárna Olma, a.s. je moderní společnost splňující ta nejnáročnější kritéria výrobní i ekologické kvality, její sortiment je na světové úrovni a garantuje svým zákazníkům výrobky a služby, které jsou plně srovnatelné s mezinárodní konkurencí.41
37
www.olma.cz
38
Tamtéž
39
Tamtéž
40
Tamtéž
41
Tamtéž
26
Nahlédneme-li do jiných materiálů, než jsou internetové stránky společnosti, zjistíme, že na Českém trhu s mlékem je Olma a.s. co do objemu tržeb na druhém místě za společností Madeta, a.s.42 Z analýzy mlékárenského odvětví přitom vyplývá, že větší společnosti dokáží být na trhu s mléčnými výrobky ziskové, ty regionální už méně (zřejmě to souvisí se silnější vyjednávací pozicí těchto velkých mlékáren při výkupu mléka a tím s možností stlačit dolů náklady). V tomto dokumentu lze také najít pozici Olmy, a.s. na strategické mapě mlékárenského průmyslu, která měří dvě veličiny – image firmy (ta hodně ovlivňuje spotřebitele při nákupu mléčných výrobků) a regionálnost (zda je firma spíše místní, nebo mezinárodní). Olma, a.s. je na tom dobře, z celého trhu s mléčnými výrobky v ČR má nejlepší image u spotřebitelů a je považována za druhou v pořadí v měřítku národnosti (před ní je jen firma Danone). S tím je spojena agresivní strategie, kterou Olma, a.s. vede (prudká expanze na nové trhy – Slovensko, Polsko a další země), aby využila své konkurenční výhody. Co se týče neekonomických (avšak neméně důležitých) informací o chodu společnosti, Olma a.s. čelila na počátku sledovaného období aféře, do které bylo zapleteno nejvyšší vedení. V roce 2002 vyplulo na povrch, že v letech 1996 – 1998 údajně docházelo ke zneužívání informací v obchodním styku. Obviněn byl předseda představenstva Olma, a.s. Ing. Jiří Gavenda a další dva členové představenstva Ing. Ivo Škrabal a Ing. Vladimír Zavadil. Všichni tři byli též členové představenstva společnosti Milkagro, a.s. K podvodům mělo docházet od května 1996 do června 1998 a společnost Milkagro, a.s. měla v tomto období z Olmy, a.s. na úkor zemědělců odčerpat zhruba 50 mil. Kč. Policie měla dvě podezření. V prvním případě Milkagro, a.s. vykupovalo od zemědělců mléko, které pak dále prodávalo společnosti Olma, a.s., přitom však za každý dodaný litr nad sjednaný objem inkasovala společnost Milkagro, a.s. 30 haléřů. V druhém případě Milkagro, a.s. poskytlo společnosti Olma, a.s. úvěr v podobě
•
42
Jiří Erbes, Prof., Ing., CSc., Zdeněk Pošvář, Prof., Ing., CSc., Pavel Žufan, Ing.; Analýza odvětví
mlékárenského průmyslu v ČR [online]. Brno. Ústav managementu, 2009. [cit. 2009-05-01]. Dostupné
na
WWW:
< http://209.85.129.132/search?q=cache:82-
AXc5SF3UJ:www.agris.cz/etc/textforwarder.php%3FiType%3D2%26iId%3D125376%26PHPSESSID%3 Dd8+ml%C3%A9k%C3%A1rensk%C3%BD+pr%C5%AFmysl+and+Olma&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=cz &client=firefox-a>
27
pozdržení plateb, za toto pozdržení platila Olma, a.s. úroky, zemědělci, kterým tyto peníze dlužila, však z těchto úroků neviděli nic. Společnost Milkagro, a.s. tyto peníze použila na splácení úvěru poskytnutého na nákup akcií Olmy, a.s. Podle státního zástupce bylo působení společnosti Milkagro, a.s. v řetězci označeno za neodůvodněné a peníze, které z něho čerpala také. Představitelé společnosti Milkagro, a.s. celou kauzu odmítli (pokud by se však dostali před soud, hrozilo by jim až 12 let vězení), nakonec bylo trestní stíhání zastaveno a všichni zúčastnění zbaveni obvinění. Nicméně to v počátku námi sledovaného období mohlo Olmu, a.s. poškodit ve smyslu dobrého jména u spotřebitelů.43
43
Kauza Olma - manažer Gavenda [online]. www.financninoviny.cz. 2002. [cit. 2009-05-01]. Dostupné na WWW:
< http://ipoint.financninoviny.cz/kauza-olma-manazer-gavenda-serial-site-vazeb-pokracuje.html>
28
3.2 Horizontální a vertikální analýza 3.2.1 Horizontální analýza rozvahy Vývoj aktiv: Tabulka 1- Vývoj aktiv 2002 Aktiva celkem
2003
2004
2005
2006
2007
1 202 270 1 508 118 1 500 118 1 534 244 1 731 761 1 618 820
Dlouhodobý majetek
465 964
699 404
780 256
739 915
919 207
870 695
Oběžný majetek
707 278
781 901
699 309
701 143
746 450
709 374
29 028
26 813
20 553
93 186
66 104
38 751
Ostatní aktiva
Aktiva celkem
Dlouhodobý majetek
Oběžná aktiva
Ostatní aktiva
2 000 000
tis. Kč
1 500 000 1 000 000 500 000 0 2002
2003
2004
2005 rok
Graf 1- Vývoj aktiv
29
2006
2007
Celková aktiva za sledované období narůstají (až na mírný pokles v roce 2007). Mezi rokem 2002 a 2003 je tento nárůst způsoben hlavně zvýšením dlouhodobého majetku, stejně tak v roce 2006, naopak oběžný majetek je po celé sledované období víceméně konstantní. Při podrobnějším prozkoumání vývoje v jednotlivých letech zjistíme, že největší nárůst (o 25%) zaznamenala položka aktiv v roce 2003. Bylo to způsobeno jak nárůstem dlouhodobého (o 50%), tak i oběžného majetku (o 11%). Hmotná dlouhodobá aktiva se zvýšila o 50% oproti roku 2002, což bylo způsobeno především investicemi do ekologie, nových výrobních kapacit a rekonstrukcí (chlazený sklad, rekonstrukce sušárny, máslárny) z důvodu přípravy společnosti na vstup České republiky do EU a zvýšení konkurenceschopnosti. Navíc na leasing byl pořízen majetek ve výši 109 977 000 Kč, který se ani v rozvaze neobjevuje (představuje asi 1/8 dlouhodobého majetku). Významně (o 49%) narostla i položka dlouhodobých nehmotných aktiv, která souvisela s doplněním licencí. K nárůstu oběžných aktiv přispěl nejvíce růst zásob, způsobený jak růstem materiálu (nákup syrového kravského mléka narostl v roce 2003 o 15%), tak nedokončené výroby a hotových výrobků. Položka hotových výrobků na skladě vzrostla o 68%, což pravděpodobně souvisí s výstavbou chlazeného skladu, který umožnil zvýšit velikost výrobní dávky a tím využívat úspor z rozsahu. Naopak krátkodobé pohledávky (dlouhodobé se za sledované roky vůbec neobjevují) i finanční majetek zaznamenaly pokles. Přesto ve výsledku oběžná aktiva vzrostla o téměř 11%. V roce 2004 zůstává položka celkových aktiv téměř konstantní (pokles o 0,5%), dlouhodobý majetek sice vzrostl o 12%, to je však kompenzováno poklesem oběžných aktiv o 11%. Pokud se podrobněji soustředíme na důvod růstu dlouhodobého majetku, vidíme, že je způsoben výhradně růstem hmotného majetku o 13% (rozšiřování výrobních kapacit do Zábřehu – zde koupě nemovitosti a vybavení, to vedlo k nárůstu položky staveb v aktivech o 15%, a samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí o 27%), naopak nehmotný majetek klesá o 40% (jeho podíl na celkovém dlouhodobém majetku však není velký, proto jen zpomalil jeho růst). Investice do hmotného majetku pořízeného na leasing, který se v rozvaze neobjevuje, v roce 2004 dosáhly 5 378 000Kč. Prakticky všechny investice souvisejí s přizpůsobování společnosti trhu EU a zvyšování konkurenceschopnosti.
30
Oběžný majetek klesl hlavně z důvodu poklesu zásob o třetinu. Mlékárna sice nakupovala o 22% více syrového mléka (nárůst položky materiál), poměrně výrazně však klesla nedokončená výroba (o 46%) a výrobky (o 56%). Tento pokles je způsoben hlavně změnou struktury výroby. Klesá výroba trvanlivějších produktů (jogurty, másla, tuky, trvanlivá mléka) a roste zastoupení čerstvých mlék (balených v PET lahvích), ty však nelze dlouho skladovat. V roce 2005 celková suma aktiv nepatrně roste (o 2,3%), dlouhodobý majetek však zaznamenává pokles (o 5%) a oběžná aktiva zůstávají prakticky konstantní. Zmíněný růst aktiv způsobila položka ostatní aktiva – přechodné účty aktiv, kde se položka náklady příštích období zvýšila více než čtyřikrát (to může být způsobeno např. poskytnutím zálohy společností Olma, a.s. jiné firmě, bylo tedy již zaplaceno, plnění však nastane v dalším účetním období). Pokud se podíváme do výroční zprávy, mohlo by to být způsobeno zaplacenými zálohami na poskytnutí dopravy a úklidu pro příští rok, v těchto oblastech se Olma, a.s. rozhodla pro outsourcing. Co se týče dlouhodobého majetku, zdá se, že společnost přestává investovat. To je mylný dojem způsobený nezanesením aktiv pořízených na leasing. Výše těchto aktiv v roce 2005 dosáhla 104 448 000 Kč (to představuje asi 1/9 veškerého využívaného dlouhodobého majetku). Investice směřují do modernizace (balička másla, čistící stanice, linka na plnění trvanlivého mléka Tetra Pak) a zahájení mlékárenského provozu v Zábřehu (včetně pořízení skladů). Oběžná aktiva se v součtu nezměnila, změnila se ale jejich struktura. Zásoby klesají o téměř 8%. Mírně (o 3%) narůstá materiál (nákup syrového kravského mléka tento rok vzrostl pouze o 5%), nárůst o 60% zaznamenává nedokončená výroba a polotovary. Naopak klesají zásoby výrobků (snižuje se výroba tvarohů, sýrů a pudinků, pokles však není tak výrazný, protože narůstá konkurence v oblasti čerstvých mlék, a tak se část výroby opět přelévá do mlék trvanlivých a ta jsou skladována), klesá i zásoba zboží, protože Olma se chce soustředit na vlastní výrobu. Naopak krátkodobé pohledávky mírně rostou (o 3,5%) a finanční majetek také (o 9,5%) a vyrovnávají tak pokles zásob. Rok 2006 byl pro Olmu, a.s. rokem přelomovým. Celková suma aktiv vzrostla téměř o 13%, což bylo způsobeno jak nárůstem dlouhodobého hmotného majetku (o 24%), tak nárůstem majetku oběžného (o 6,5%).
31
Tento rok je charakteristický velkými investicemi směřovanými do budoucna. Jde hlavně o zlepšení produktivity práce, která by umožnila snížení osobních nákladů a také o investice do modernizace, jež by vyústily ke snížení energetické náročnosti. Pořízena byla sušárna v Zábřehu, nové stroje a technologie. Investice v Zábřehu byly v tomto roce vůbec největší za celé sledované období a dosáhly téměř 190 000 000 Kč, společnost si od toho slibuje větší flexibilitu ve výrobě, lepší uspokojení poptávky a růst exportu. Dlouhodobý hmotný majetek vzrostl o 25% (což představuje téměř 180 000 000Kč) v rozvaze a o 7 194 000 Kč ve formě majetku pořízeného na leasing. Poklesl dlouhodobý nehmotný majetek (o 23,3%) vlivem oprávek. Tento trend vývoje dlouhodobého nehmotného majetku vykazuje celé sledované období, protože oprávky převyšují nové investice (s výjimkou roku 2003, kdy, jak již bylo zmíněno, byly pořízeny nové licence). Oběžný majetek vzrostl díky růstu zásob (o 8,8%) a krátkodobých pohledávek (o 8,7%, hlavně kvůli růstu daňových pohledávek), naopak finanční majetek zaznamenal pád o 86% (hlavně kvůli poklesu peněz na účtech v bankách o téměř 90%). Takováto změna struktury nebude mít velký vliv na běžnou, ani pohotovou likviditu, ta okamžitá se ovšem prudce zhorší (později uvidíme, že klesne k 0). Co to pro podnik znamená, objasníme později. V zásobách je zajímavý nárůst materiálu o 19%, přestože se ve Výroční zprávě dočteme, že nákup hlavní suroviny (syrového mléka) klesl o 20%. Důvodem je nejspíš to, že společnost nakupovala surovinu rychleji, než ji stačila spotřebovávat. Nákup mléka v tomto roce tedy mohl klesnout ještě o více než zmíněných 20%, aby se mléko nehromadilo na skladech a nekazilo se. Narůstá též nedokončená výroba o 70%, což svědčí o určité nadprodukci. Vhodným doporučením je zpomalit výrobu, aby se polotovary nekazily. Naopak zásoby hotových výrobků klesaly (o 13%), přestože enormně vzrostla (o 140%) výroba trvanlivého mléka. Zásoby zřejmě klesly proto, že vzrostla poptávka po zakysaných nápojích a trvanlivém mléce, proto se tyto výrobky na skladech v tomto roce příliš nevyskytují (z výroby putují prakticky okamžitě do distribuce). V roce 2007 zaznamenává Olma, a.s. propad v celkové sumě aktiv o 6,5%, což je první výraznější úbytek za celé sledované období. Bylo to způsobeno jak propadem dlouhodobého majetku (o 5,3%), tak i propadem oběžných aktiv (o 5%) a přechodných účtů aktiv o 41,4% (tento propad je zřejmě způsoben jinou podobou smluv (menší zálohy předem) nebo zmenšením objemu potřebné přepravy).
32
Propad dlouhodobého majetku byl zapříčiněn snížením hmotného (o 5%) i nehmotného (o 45%) majetku (finanční majetek se již delší dobu ve společnosti nevyskytuje). Hlavním činitelem snížení nehmotného majetku je absence investic a vyšší oprávky u softwaru. Hmotný majetek celkově poklesl. Jako jediná položka v této oblasti vzrostly stavby, protože se dokončovaly investice spojené s novou provozovnou v Zábřehu (nová hala pro plnění PET lahví). Obecně bylo investováno do zlepšení jakosti výrobků a pokračovalo se též v politice inovací pro snížení nákladů na výrobu. Oběžný majetek klesl kvůli poklesu krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů o 9%. Naopak zásoby i finanční majetek rostou. U zásob je zajímavý pouze nepatrný vzrůst materiálu, přitom ve výroční zprávě se dočteme, že objem nakupovaného kravského mléka vzrostl o 11%. Důvodem by mohlo být snížení výkupní ceny 1 litru mléka (podnik oceňuje zásoby na skladě v pořizovacích cenách), pokud se podíváme do výroční zprávy, zjistíme, že cena naopak vzrostla. Jediným možným vysvětlením je tedy skutečný pokles zásob na skladě (vzhledem k vyšší pořizovací ceně musí být objem mléka menší). Znamená to tedy, že podniku vzrostla poptávka (to se skutečně stalo – tržby za export stouply o 29%), popřípadě nedokončená výroba nebo výrobky na skladě. Nedokončená výroba skutečně vzrostla, a to dost výrazně (o 88%), výrobky však zaznamenaly výrazný úbytek (22%).
Vývoj pasiv: Tabulka 2- Vývoj pasiv 2002 Pasiva celkem
2003
2004
2005
2006
2007
1 202 270 1 508 118 1 500 118 1 534 244 1 731 761 1 618 820
Vlastní kapitál
285 801
293 551
293 467
Cizí kapitál
916 469 1 214 567 1 206 651 1 238 750 1 507 704 1 374 603
33
295 494
224 057
244 217
Graf 2- Vývoj pasiv
Pasiva celkkem
Vlastní kapitál
Cizí kapitál
2 000 000
tis. Kč
1 500 000 1 000 000 500 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
rok
Je logické, vzhledem k nutné rovnosti celkových aktiv a pasiv, že vývoj celkových pasiv odpovídá vývoji celkových aktiv. Pokud se na vývoj podíváme podrobněji, vidíme, že vlastní kapitál se zpočátku drží na prakticky stejné úrovni, ale ke konci sledovaného období v roce 2006 klesá. Cizí kapitál oproti tomu celé sledované období (do roku 2006) narůstá, v roce 2006 dokonce velmi výrazně (to bylo způsobeno rozsáhlými investicemi pořizovanými na dlouhodobé úvěry). V roce 2006 se poměr vlastních zdrojů k cizím tak zhoršil, že valná hromada přijala usnesení, že je třeba v dalších letech společnost oddlužit. Zdá se, že tato politika je poměrně úspěšná, v roce 2007 vzrostl vlastní kapitál, cizí naopak poměrně výrazně klesl. Pokud krátce pohlédneme na příčiny nastíněných změn v jednotlivých letech, vidíme, že vlastní kapitál je nejvíce ovlivněn složkami, které se týkají hospodářského výsledku, jak už z minulých let, tak za běžné účetní období. Nejvýznamnější složkou vlastního kapitálu je přitom základní kapitál, ten se však příliš nemění, jen mezi roky 2005 a 2006 došlo k veřejné nabídce 4724 ks akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1000 Kč, které byly prodány (ve výroční zprávě se dočteme, že to bylo se ztrátou 2 362 000 Kč) a tím došlo ke splacení základního kapitálu a jeho navýšení v rozvaze. Poměrně
významnou
složku
vlastního
kapitálu
tvoří
také
kapitálové
fondy
(které se poprvé v záporné podobě objevují v roce 2004 kvůli oceňovacímu rozdílu z přecenění majetku a závazků a v roce 2007 opět ze stejného důvodu skokově klesají) a rezervní fond a ostatní fondy ze zisku (zákonný rezervní fond v čase mírně narůstá).
34
Nejvýznamnějšími složkami ovlivňujícími vývoj vlastního kapitálu jsou, jak už bylo zmíněno, hospodářské výsledky. V roce 2002 (v prvním roce sledovaného období) vidíme neuhrazenou ztrátu minulých let, kterou se však v tomto roce podařilo anulovat ziskem běžného účetního období. Prakticky celá zbylá část tohoto zisku byla ponechána ve společnosti a v rozvaze se v dalším roce 2003 objevuje jako nerozdělený zisk minulých let. Stejný postup se ziskem za běžné účetní období můžeme zaznamenat po celé sledované období, vyjma roku 2006, kdy je společnost hluboko ve ztrátě, k jejímuž pokrytí částečně posloužily nerozdělené zisky minulých let, částečně pak byla tato ztráta zaznamenána v roce 2007 jako neuhrazená ztráta minulých let. V roce 2007 se však společnost navrací k poměrně vysokému zisku. Vlastní kolísavost hospodářského výsledku ve sledovaném období a její příčiny budou vysvětleny v podrobnějších analýzách výkazu zisků a ztrát. Pokud se podíváme na vývoj cizích zdrojů, zjistíme, že ty během sledovaných šesti let poměrně výrazně narůstají, a to zejména v roce 2006 (o 22%), kdy společnost hodně investovala a tyto investice nakupovala hlavně z cizích zdrojů (a také z leasingu, ten se však v rozvaze neprojevuje). V roce 2006 vznesla valná hromada požadavek na oddlužení společnosti, což se v roce 2007 skutečně daří a vidíme, že výše cizích zdrojů klesá (o 9%). Na změnách v položce cizích zdrojů se nejvíce podepisují dvě složky: bankovní úvěry a výpomoci a krátkodobé závazky. V roce 2003 vzrostly cizí zdroje poměrně výrazně (o 33%) výhradně kvůli růstu bankovních úvěrů a výpomocí (o 79%), a to krátkodobých i dlouhodobých. V roce
2002
a
2003
totiž
docházelo
k výrazným
investicím
za
účelem
zvýšení
konkurenceschopnosti společnosti Olma, a.s. na trhu EU. Naopak krátkodobé závazky se prakticky nezměnily. V roce 2004 se krátkodobé závazky zvětšily o 9%, bankovní úvěry a výpomoci ale klesly, a tak se celková suma cizích zdrojů prakticky nezměnila. V roce 2005 dochází k mírnému navýšení cizích zdrojů (o 3%), je to jak kvůli nárůstu krátkodobých závazků (o 3%), tak kvůli vzrůstu bankovních úvěrů (o 2%). Zajímavé však je, že se mění struktura bankovních úvěrů, zatímco ty dlouhodobé klesají téměř o 20%, krátkodobé rostou o 17%. Vrátíme-li se ke změně aktiv, měla dlouhodobá aktiva podobný trend vývoje jako dlouhodobé úvěry, rostla však rychleji, část dlouhodobých aktiv je tedy v druhé polovině sledovaného období financována z krátkodobých zdrojů, což povede ke zhoršení celé řady ukazatelů, jak uvidíme později u analýzy ČPK a zlatého pravidla financování. Velký nárůst cizích zdrojů v roce 2006 způsobil hlavně nárůst krátkodobých závazků (o 34%), zejména kvůli nárůstu závazků z obchodních vztahů. Bankovní úvěry v tomto roce také 35
rostou (o 14%), zejména ty dlouhodobé (o 39%). Cizí zdroje v tomto roce představují 87% veškerých pasiv, to má ovšem špatný vliv na celou řadu ekonomických ukazatelů (např. některá bilanční pravidla, poměrové ukazatele zadluženosti, riziko investování do společnosti atd.), proto se společnost snaží v následujícím roce snížit zastoupení cizích zdrojů. V roce 2007 se podařilo snížit jak krátkodobé závazky (o 11%), tak bankovní úvěry a výpomoci (o 8%). Cizí zdroje se podařilo snížit o 9%. Toto snížení ještě posílené zvýšením vlastního kapitálu (vlivem poměrně velkého HV za běžné období) má na ukazatele charakterizující společnost blahodárný vliv.
3.2.2 Horizontální analýza výsledovky Tabulka 3- Vývoj důležitých výsledkových ukazatelů 2002
2003
2004
2005
2006
2007
Provozní náklady
3 632 920
4 012 976
4 472 644
4 543 646
4 247 508
4 628 025
Finanční náklady
47 523
56 687
31 339
39 044
50 660
69 619
50
0
0
0
0
0
Celkové náklady
3 680 493
4 069 663
4 503 983
4 582 690
4 298 168
4 697 644
Provozní výnosy
3 690 356
4 064 127
4 488 508
4 567 228
4 179 407
4 697 812
Finanční výnosy
18 101
13 328
21 157
20 089
29 815
34 731
657
0
0
0
0
0
3 709 114
4 077 455
4 509 665
4 587 317
4 209 222
4 732 543
EBIT
54 060
42 403
40 311
36 574
-52 083
79 265
EAT
24 859
7 751
6 727
2 647
-75 761
25 607
EBT
28 621
7 792
5 682
4 627
-88 946
34 899
3 305 756
3 660 244
4 510 587
4 279 283
4 162 836
4 673 001
Zisková marže
0,752%
0,212%
0,149%
0,062%
-1,820%
0,548%
EBIT marže
1,635%
1,158%
0,894%
0,855%
-1,251%
1,696%
hrubá marže
303 178
281 512
313 051
179 452
239 072
394 055
Mimořádné náklady
Mimořádné výnosy Celkové výnosy
Celkové tržby
36
U horizontální analýzy výsledovky se především soustředíme na vývoj tržeb v rámci přidané hodnoty, hrubé marže (tj. přidaná hodnota = tržby za prodej zboží + výkony – náklady vynaložené na prodané zboží – výkonová spotřeba), EBIT marže (EBIT/(tržby za prodej zboží + tržby za prodej vlastních výrobků a služeb)) a ziskové marže (EAT/(tržby za prodej zboží + tržby za prodej vlastních výrobků a služeb)). Nastíníme také příčiny, které k vývoji těchto ukazatelů vedly. Vývoj tržeb je zpočátku pozitivní (roste objem výroby a export, který je navíc podporován státními subvencemi), v průběhu let 2005 však růst ustává a v roce 2006 se situace obrací a tržby vykazují úbytek. To je způsobeno v roce 2005 hlavně tlakem obchodních řetězců na ceny. Společnost Olma, a.s. se totiž v průběhu celého sledovaného období snaží přesouvat co největší procento výrobků právě do obchodních řetězců, ty však (jako dominantní odběratel) využívají své pozice a tlačí ceny dolů, touto cestou jim pak narůstá provize. Navíc se zhoršily i tržby za export (o 1/3), státní subvence podporující vývoz (ty jsou také započítávány do tržeb) klesají vlivem vstupu ČR do EU prakticky k nule, zůstávají jen dotace na program Mléko do škol. V roce 2006 pokračuje trend distribuce do obchodních řetězců. Tržby také mírně poklesly, opět je to hlavně díky absenci subvencí a také snižování objemu výroby. V tomto roce se totiž společnost soustředí na rozsáhlé investice a transformaci výroby (přesun části výroby do Zábřehu), omezení výroby je vidět i z poklesu objemu nakupované hlavní suroviny pro výrobu- syrového kravského mléka o 20%. V roce 2007 se však společnost opět vrací k růstovému trendu v oblasti tržeb, je vidět, že vše je opět soustředěno na výrobu, narůstá objem nakupovaného mléka o 11%, tržby z exportu vzrostly o 1/3, roste také cena mléčných výrobků na pomalu se ustalujícím trhu.
Hrubá marže, tedy přidaná hodnota, se v roce 2003 snížila o 7%. Podíl změny stavu zásob vlastní výroby a aktivace na celkových výkonech se příliš nezměnil, změnu výkonů mají tedy za následek zvýšené tržby. Roste objem výroby a export, který je navíc podporován státními subvencemi. Obchodní marže také vzrostla, proto pokles přidané hodnoty musely způsobit rychleji rostoucí náklady v rámci přidané hodnoty než tržby. Stejným tempem jako výkony roste
37
položka spotřeby energií a materiálu (o 11%), rychleji však položka služeb (o 30%), ve výroční zprávě se dočteme, že je to kvůli rychle rostoucím cenám. V roce 2004 přidaná hodnota vzrostla o 11%, a to hlavně díky růstu obchodní marže. Výkony jsou tentokrát hodně ovlivněny změnou stavu zásob vlastní výroby, která se v tomto roce prudce propadá do záporných čísel (aktivace se příliš nezměnila). Vlivem této položky pak výkony vzrostly jen o 21,5% (což je způsobeno výrazným vzrůstem tržeb – především z exportu, který kompenzuje pokles položky změna stavu zásob), zatímco výkonová spotřeba vzrostla o 23%. Vzrůst tržeb se v tomto roce dá považovat za obrovský úspěch, Olma, a.s. totiž přišla o velkou část subvencí podporujících export, tržby jsou navíc oslabovány posilující korunou a došlo k nárůstu konkurence vlivem otevřeného trhu s EU. Vylepšit by se v tomto roce dala položka spotřeby materiálu a energií. Společnost se to rozhodla řešit v následujícím roce různými inovacemi na snížení energetické náročnosti výroby. Rok 2005 je charakterizován propadem přidané hodnoty o 43%. Klesá obchodní marže (o 52%) i výkony (o 2% a to jen díky kompenzaci poklesu tržeb o 4% vzrůstem položky změna stavu zásob vlastní výroby, klesá i aktivace o 40%). Naopak roste výkonová spotřeba, a to hlavně vlivem spotřeby materiálu a energií. Tržby klesly kvůli absenci subvencí, i přes růst tržeb ze zahraničí. Problémem je posilující koruna, rostoucí konkurence a na domácí scéně tlak obchodních řetězců na ceny. V roce 2006 se společnost propadá do ztráty, přidaná hodnota však roste o 33% (ztráta je způsobena tvorbou opravných položek- viz dále). Vzrůst přidané hodnoty zajistil růst obchodní
marže
(o
80%)
a
také
větší
pokles
výkonové
spotřeby
než
výkonů
(ve výkonech klesají tržby o 4%, naopak roste změna stavu zásob vlastní výroby a téměř k nule klesá aktivace). Tržby opět klesají kvůli tlaku obchodních řetězců na ceny, tentokráte i vlivem snížení objemu výroby, naopak tržby z exportu rostou. V nákladech v rámci přidané hodnoty rostou náklady za služby, pravděpodobně kvůli outsoarcingu dopravy a úklidu, naopak náklady na materiál a energie klesají o více než 9%. Vidíme tedy, že úsporná opatření a inovace v energetické oblasti se projevily hned v tomto roce. V roce 2007 dosahuje hrubá marže největší hodnoty za sledované období. Zásluhu na tom mají rostoucí tržby z exportu, rostoucí cena mléčných výrobků a rostoucí objem výroby. Výkony vzrostly o 15,5% (hlavně díky tržbám, protože aktivace a změna stavu zásob se téměř nezměnily), naopak výkonová spotřeba vzrostla jen o 12%. To je dáno jak uspořením energie
38
a materiálu, tak uspokojivým růstem nákladů za služby. V tomto roce se také enormně zvýšila přidaná hodnota na jednoho pracovníka – o 52%, roste tak produktivita práce. Pro společnost by bylo žádoucí tyto trendy vývoje udržet i v následujících letech.
EBIT marže se v roce 2003 snižuje oproti roku 2002 z několika důvodů. Prvním patrným důvodem je propad EBIT (celkové náklady rostou rychleji než celkové výnosy a celkovou výši EBIT nezachránily ani rostoucí nákladové úroky o více než 36%, které se přičítají). Dalším důvodem je růst tržeb, které jsou ve jmenovateli. Z těchto tržeb by při zachování stejných podmínek měl vzejít vyšší zisk, bohužel náklady rostou rychleji než by měly. Zajímavé je, že průměrná nákupní cena 1 litru mléka klesla z 8,155 Kč na 7,833 Kč. Nárůst nákladů tedy muselo způsobit něco jiného. Pokud se podíváme do účetních výkazů, největší nárůst zaznamenaly osobní náklady (o více než 15%), a to jak mzdové náklady (roste průměrná mzda v podniku i počet zaměstnanců, především výrobních dělníků), tak i odměny členům orgánu společnosti a družstva. Bohužel tento nárůst společnost nedokázala kompenzovat dostatečně zvýšenou produktivitou práce. V roce 2004 EBIT marže opět klesá. Nárůst tržeb o 23% bohužel nekopíroval nárůst EBIT (ten dokonce klesá o 5%). Tržby rostly, přestože v tomto roce nastává výrazné snižování cen v mlékárenství vlivem rostoucí konkurence způsobené vstupem do EU. K nárůstu nákladů přispěl cenový nárůst energií o 16%, nafty o 11% a také zvýšená cena hlavní suroviny mléka (8,063 Kč/litr). Kvůli růstu cen energií i materiálu byla provedena kontrola hospodárnosti výroby a úprava některých receptur, obě tato opatření by měla vést ke snížení nákladů. Negativní dopad má také rostoucí kurz koruny, omezení státních subvencí (to je ale kompenzováno růstem objemu prodejů v zahraničí a i přes tato dvě negativní východiska vzrostly tržby z exportu o 154%, pokud by však tato negativní východiska neexistovala, nárůst by byl vyšší). Počet zaměstnanců se prakticky nezměnil, výrazně ale narostla průměrná mzda, a tak se osobní náklady zvýšily o 8,5%. V roce 2005 se EBIT marže snížila jen nepatrně, náklady prakticky stejným tempem jako tržby, přesto došlo ke snížení EBIT vlivem poklesu nákladových úroků o 8%. Zajímavý je v tomto roce pokles osobních nákladů vlivem snížení stavu pracovníků (průměrná mzda nadále roste). Společnost se totiž rozhodla outsoarcovat dopravu a úklid. Na druhou stranu roste nákupní cena mléka (na 8,155 Kč/litr), klesají ceny exportních výrobků, rostou náklady
39
na jazykové mutace obalů a náklady na odborné a jazykové vzdělávání zaměstnanců. Společnost sama ve výroční zprávě přiznává, že není ve ztrátě jen díky prodeji dlouhodobého majetku a materiálu. V roce 2006 se společnost propadla do ztráty, význam EBIT marže tím tedy zaniká. Bylo částečně kvůli soustředění se na změny ve výrobě a technologiích a poklesu objemu výroby. Vzrostla položka služeb v nákladech, což je pravděpodobně způsobeno outsoarcingem úklidu a dopravy, jinak ale společnost na nákladech šetří, a tak můžeme zaznamenat propad osobních nákladů (vlivem propouštění) i snížení spotřeby materiálu a energií. Pokles tržeb způsobil hlavně propad tržeb za prodej vlastních výrobků způsobený snížením objemu výroby, tento propad však byl jen o 4%. Výkupní cena jednoho litru mléka klesla na 7,744 Kč/litr, dokonce nákladové úroky vzrostly o 15%. Proč tedy společnost skončila ve ztrátě, když je její vývoj víceméně pozitivní? Důvodem je tvorba opravných položek k nedobytným pohledávkám a zásobám a odpis pohledávek na žádost auditora. Ve výkazu zisků a ztrát je najdeme v položce změna stavu rezerv a ostatní provozní náklady, v absolutním čísle je to více jak 56 mil. Kč. Rok 2007 je rokem nového zrodu společnosti. EBIT je největší v celém sledovaném období, stejně tak EBIT marže. Tržby vzrostly o více než 12% (stejně jako celkové výnosy), celkové náklady vzrostly 9%. Rostou tržby z exportu (o 30%), objem výroby (nákup mléka o 11%), produktivita práce (společnost bojuje s nedostatkem výrobních dělníků a snaží se hledat pracovní sílu na úřadech práce), snižují se jednicové energetické náklady (společnost se snažila investicemi snížit energetickou náročnost výroby a to se podařilo). Naopak cena nakupovaného mléka roste (průměrná je 8,367 Kč/litr), položka spotřeby materiálu a energií však nevzrostla tak markantně právě díky uspořeným nákladům na energii. Poměrně výrazně vzrostly osobní náklady, a to jak vlivem zvyšování počtu zaměstnanců, tak i růstem průměrné mzdy v podniku. V tomto roce byla opět provedena opravná položka u pohledávek nad 365 dnů po splatnosti (o 28,3 mil. Kč). Nákladové úroky v tomto roce oproti předchozímu poměrně výrazně vzrostly (o 20%), což také napomáhá vysoké hodnotě EBIT. Zisková marže má podobný vývoj jako EBIT marže. Ve jmenovateli jsou také tržby za prodané zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. V čitateli je též zisk, ovšem tentokrát k čisté podobě (tj. s odečtenými nákladovými úroky a poté zdaněný). Ve shrnutí vývoje ziskové marže se tedy budeme soustředit hlavně na vývoj nákladových úroků a daně z příjmu v jednotlivých letech.
40
V roce 2002 a 2003 společnost investuje do rekonstrukcí a celkové přípravy podniku na vstup na trh EU. Nákladnější investice jsou financovány z cizích zdrojů (bankovních úvěrů). V roce 2003 se ztrojnásobila výše bankovních úvěrů dlouhodobých, krátkodobé vzrostly o třetinu. Tím je logický i nárůst nákladových úroků o 36% oproti roku 2002. Tyto úroky odečítáme od EBIT a získanou sumu ještě zdaňujeme daní z příjmu právnických osob. V roce 2002 bylo daňové břemeno asi 13%, v roce 2003 mi daňové břemeno vyšlo jen asi 0,5%, takže hospodářský výsledek po zdanění je prakticky stejný jako před ním. Vlivem většího vzrůstu nákladových úroků mezi léty 2002 a 2003 než poklesu daňového zatížení se zisková marže zmenšila o 72%, zatímco EBIT marže klesla jen o 30%. V roce 2004 se nákladové úroky prakticky nezměnily, daň se tentokrát poměrně projevuje- je záporná ve Výkazu zisků a ztrát, to znamená, že se přičítá. Zisk po zdanění je o 18% větší než před ním. Bohužel ale (z důvodů již zmíněných u EBIT marže) je tento zisk beztak menší než předchozí rok, navíc vzrostly tržby, takže zisková marže klesá téměř o 30%. V roce 2005 klesly nákladové úroky, o přibližně stejnou (kladnou) hodnotu však vzrostla daň, takže se ve výsledku jejich změny vyruší a změnu ziskové marže způsobily důvody již zmíněné u EBIT marže (zisková marže se snížila téměř o 60%). V roce 2006 je zisková marže záporná (dokonce více než EBIT marže, protože v EBIT jsou započítány nákladové úroky, které jsou kladné, a přestože daň je záporná, a tedy se přičítá, je třikrát menší než nákladové úroky a ztráta po zdanění je tak menší než EBIT). Důvody ztráty jsou uvedené opět v odstavci roku 2006 EBIT marže. Rok 2007 je pozitivní. Zisková marže je druhá největší za celé sledované období (EBIT marže byla největší, protože v tomto roce enormně vzrostly nákladové úroky). Nejvyšší je také daň, která se šplhá k 10 mil. Kč (daňové zatížení je asi 26,5%), přesto je zisk po zdanění největší za celé sledované období (důvody jsou podobné jako u EBIT, viz výše). Zisková marže tak není nejvyšší kvůli velkým tržbám, kterými tento zisk dělíme. Přesto je její výše více než uspokojivá a bylo by dobré tento trend udržet i v dalších letech. V závěru horizontální analýzy výsledovky je vhodné podotknout, že hlavní příčiny zisku nebo ztráty společnosti tkví v provozní oblasti, proto jsme se zde příliš nesoustředili na finanční ani mimořádný výsledek hospodaření, jen jsme poznamenali, že ve finanční činnosti vykazuje
41
podnik trvale ztrátu (hlavně kvůli vysokým nákladovým úrokům, narůstají hlavně krátkodobé bankovní úvěry, které jsou obecně za stejné časové období dražší).
3.2.3 Vertikální analýza rozvahy Aktiva: Tabulka 4- Struktura aktiv 2002 Aktiva
2003
2004
2005
2006
2007
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
Dlouhodobý majetek
38,8%
46,4%
52,0%
48,2%
53,1%
53,8%
Oběžná aktiva
58,8%
51,8%
46,6%
45,7%
43,1%
43,8%
2,4%
1,8%
1,4%
6,1%
3,8%
2,4%
Časové rozlišení
Dlouhodobý majetek je zpočátku nižší, zhruba v polovině sledovaného období se však ustaluje zhruba na 50%, ke konci období (vlivem investic) je jeho podíl zhruba 54%. Oběžný majetek má spíše klesající tendenci (především díky snižování pohledávek z obchodních vztahů). Z dlouhodobého majetku tvoří převážnou část, více jak 95%, majetek hmotný. Je to logické, vzhledem k tomu, že výroba mléčných výrobků je náročná na pracovní stroje. Dlouhodobý nehmotný majetek zaznamenal nárůst jen v roce 2003, kdy došlo k doplnění licencí. Dlouhodobý finanční majetek se prakticky poprvé objevuje v roce 2005, a to ve formě podílů v účetních jednotkách pod podstatným vlivem. Tato částka je velmi malá, představuje jen 1% celkových aktiv a přibližně 2% z aktiv dlouhodobých. To pak způsobuje malé finanční výnosy v porovnání s nákladovými úroky a velkou finanční ztrátu, která výrazně snižuje provozní hospodářský výsledek. Oběžný majetek je zhruba z třetiny tvořen zásobami, zbývající dvě třetiny představují krátkodobé pohledávky (především pohledávky z obchodních vztahů). Zásoby jsou přitom tvořeny materiálem, nedokončenou výrobou a výrobky (ty časem klesají pravděpodobně kvůli sílícím vztahům s obchodními řetězci, což vede k předvídatelnějším nebo předem známým objednávkám a snižuje náročnost hotových výrobků na sklady). Krátkodobé pohledávky
42
z obchodních vztahů časem svůj poměr na celkových aktivech mírně snižují, krátkodobé závazky zpočátku klesají, poté je ale jednáno o prodloužení splatnosti faktur s dodavateli. Tato jednání jsou úspěšná, a tak krátkodobé závazky narůstají. Všechny tyto změny budou v čase pozitivně promlouvat do potřebné výše čistého pracovního kapitálu (jak ukážeme později). Krátkodobý finanční majetek není svou výší v oběžných aktivech příliš významný, časem se však výrazně snižuje, což bude mít vliv na likviditu společnosti (opět ukážeme později).
Pasiva: Tabulka 5- Struktura pasiv 2002 Pasiva
2003
2004
2005
2006
2007
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
Vlastní zdroje
23,8%
19,5%
19,6%
19,3%
12,9%
15,1%
Cizí zdroje
76,2%
80,5%
80,4%
80,7%
87,1%
84,9%
Časové rozlišení
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
Celková pasiva jsou ve společnosti Olma, a. s. zpočátku tvořena z jedné čtrtiny vlastním kapitálem, ze tří čtvrtin pak cizími zdroji (tento poměr není příliš příznivý, protože cizí kapitál je sice levnější, zato více rizikový). V průběhu sledovaného období se vlastní kapitál propadá, v roce 2006 už nedosahuje ani 13%. Valná hromada se po tomto znepokojivém výsledku shodla na tom, že by se v dalších letech měla společnost pokusit o oddlužení. V roce 2007 se to daří, a tak se vlastní kapitál vyhoupl přes 15% celkových pasiv. Nejvýraznější položkou vlastního kapitálu je základní kapitál (tvoří asi 80% vlastního kapitálu), ten je v roce 2006 ještě navýšen, protože byly veřejně nabídnuty a prodány akcie na jméno (ty dosud ležely na majetkovém účtu společnosti). Kapitálové fondy tvoří zápornou položku od roku 2004 kvůli oceňovacím rozdílům z přecenění majetku a závazků. Tato položka se ještě více propadá v roce 2007. Naopak rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku (především zákonný rezervní fond) jsou kladné a s časem se mírně zvyšují. Hospodářské výsledky minulých let a výsledky hospodaření běžného období se na vlastním kapitálu nepodílejí nikdy z více
43
než 10%, vyjma roku 2006, kdy byla ztráta tak výrazná, že představuje (v absolutních číslech) třetinu vlastního kapitálu (snižuje ho). Co se týče cizího kapitálu, ten je z poloviny tvořen položkou bankovní úvěry a výpomoci, která časem narůstá. Přitom se snižuje podíl položky dlouhodobých bankovních úvěrů na celkových pasivech, naopak podíl krátkodobých mírně roste. S tímto jsou spojeny i stále větší nákladové úroky, protože krátkodobé půjčky bývají za stejné časové období dražší než dlouhodobé. Společnosti tyto kroky však příliš neprospívají, protože časem se zvyšují dlouhodobá aktiva, zatímco dlouhodobé zdroje téměř stagnují. Druhou významnou položkou jsou krátkodobé závazky, které tvoří také zhruba polovinu cizích zdrojů, přičemž nejvýraznější je pochopitelně položka závazky z obchodních vztahů. Tato položka v absolutních číslech za celé sledované období narůstá, ve vazbě na pasiva má její podíl však nejdříve klesající tendenci, a poté co byla vyjednána delší splatnost faktur dodavatelům, její podíl opět narůstá. Jak už bylo řečeno, společně s vývojem pohledávek to bude mít vliv na potřebnou (a také skutečnou) výši čistého pracovního kapitálu. Jiné dlouhodobé závazky než bankovní se ve sledovaném období neobjevují, stejně jako rezervy.
3.2.4 Vertikální analýza výsledovky Tabulka 6- Podíl vybraných výsledkových ukazatelů na celkových tržbách 2002 Tržby za prodej zboží
2003
2004
2005
2006
2007
9,1%
9,2%
4,6%
3,4%
4,7%
2,1%
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
95,7%
95,8%
94,5%
97,8%
95,4%
98,2%
Výkonová spotřeba
86,6%
88,5%
88,2%
93,9%
90,2%
90,0%
Přidaná hodnota
9,2%
7,7%
6,9%
4,2%
5,7%
8,4%
Osobní náklady
4,6%
4,8%
4,2%
4,4%
3,9%
4,1%
Odpisy
1,9%
2,0%
1,9%
2,1%
2,1%
2,6%
0,75%
0,21%
0,15%
0,06%
-1,82%
0,55%
Výsledek hospodaření běžného účetního období
44
Celkové tržby jsou nejdříve z 90%, později více jak z 95%, tvořeny tržbami z prodeje vlastních výrobků a služeb a jen z 10% (později z 5%) přispívají k celkovým tržbám tržby za prodej zboží. I ve výročních zprávách se dočteme, že společnost upouští od nákupu a prodeje cizích výrobků a soustředí se na vlastní výrobu. Přidaná hodnota svůj podíl nejdříve snižuje z 9,2% až na 4,2% v roce 2005, pak ovšem její podíl narůstá a v roce 2007 opět dosahuje téměř 9%. Z nákladů jsou nejvýraznější náklady z položky výkonová spotřeba, které dosahují asi 90% hodnoty tržeb, v roce 2005 si můžeme všimnout nárůstu až na hodnotu přesahující 93%, která byla znepokojivá. Poté společnost přijala řadu opatření, jež vedla ke snížení nákladů (kontrola hospodárnosti, změna receptur, investice do energetických úspor). Další významnou položkou jsou osobní náklady, které si drží stabilní čtyř až pětiprocentní podíl na hodnotě tržeb a odpisy s dvouprocentním podílem. Nakonec výsledek hospodaření za běžnou činnost svým podílem na tržbách za celé sledované období nikdy nepřesáhne 1%, můžeme si všimnout, že jen v roce 2006, kdy vznikla ztráta, tvoří tato ztráta téměř 2% původních tržeb.
3.3
Bilanční pravidla
3.3.1 Zlaté pravidlo financování: Toto pravidlo jsme změřili poměrem dlouhodobá aktiva/dlouhodobé zdroje * 100%. Když dlouhodobá aktiva převyšují dlouhodobé zdroje (poměr vyjde vyšší než 100%), znamená to, že používáme krátkodobých cizích zdrojů k financování dlouhodobého majetku, což vede k riziku insolvence.
45
Tabulka 7- Zlaté pravidlo financování firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. Olma, a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Dlouhodobá aktiva
465 964
699404
780256
739915
919207
870695
Dlouhodobá pasiva
404 858
623634
571073
523158
521561
467222
Dlouhodobá A/ Dlouhodobá P
115,1%
112,1%
136,6%
141,4%
176,2%
186,4%
Madeta, a.s. Dlouhodobá A/ Dlouhodobá P
2002 177,7%
2003 186,0%
2004 1148,5%
2005 2895,7%
2006 343,8%
2007 153,0%
Podnik Olma, a. s. nejdříve téměř kopíruje předepsaný ideál, postupně však dlouhodobá aktiva rostou rychleji než dlouhodobé zdroje (ty v posledních třech letech stagnují a v roce 2007 dokonce klesají i přes rozsáhlé investice v oblasti dlouhodobých aktiv). Pokles dlouhodobých zdrojů v posledních dvou letech je způsobený hlavně ztrátou v roce 2006, která v podniku zůstává i v roce 2007 jako neuhrazená ztráta minulých let (způsobuje úbytek položky vlastního kapitálu). Postupně se tedy v podniku stále více financují dlouhodobá aktiva krátkodobými cizími zdroji a hrozí, že podnik nebude schopen dostát svým závazkům.
Při srovnání vývoje tohoto pravidla s největším konkurentem Madetou, a.s. vidíme, že je na tom hůře (alespoň na začátku sledovaného období). Zpočátku se její situace prudce zhoršuje, postupně dochází k ustálení a v posledním roce je na tom tato společnost dokonce lépe než Olma, a.s. V roce 2004 a 2005 docházelo k navyšování dlouhodobého finančního majetku, který byl krytý závazky k ovládané a řízené osobě a jinými závazky (oba zdroje jsou krátkodobé povahy). Obrovský nárůst dlouhodobého majetku tedy není kryt dlouhodobými zdroji (ty se zpočátku sledovaného období prakticky nemění, ke konci narůstají). V roce 2006 byl dlouhodobý majetek kryt převážně krátkodobými bankovními úvěry.
46
3.3.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika: Pro pravidlo vyrovnání rizika jsme použili poměr vlastní kapitál/cizí zdroje * 100%. Podle tohoto pravidla by měl být poměr co největší, minimálně však roven 100%. Vlastní kapitál je totiž sice dražší, ale zato méně rizikový. Pokud bude vlastní kapitál menší než cizí, hovoříme o podkapitalizování podniku, které vede sice k větší síle finanční páky a daňové optimalizaci pro podnik (nákladové úroky jsou odečitatelnou položkou pro daňový základ), na druhou stranu podkapitalizování způsobuje větší riziko, které společnost musí nést. Tabulka 8- Pravidlo vyrovnání rizika firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. Olma, a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Vlastní kapitál
285801
293551
293467
295494
224057
244217
Cizí zdroje
916469
1214567
1206651
1238750
1507704
1374603
31,2%
24,2%
24,3%
23,9%
14,9%
17,8%
Vlastní k./Cizí zdroje Madeta, a.s. Vlastní k./Cizí zdroje
2002
2003 85,0%
2004 93,7%
2005 8,3%
2006 3,3%
2007 7,2%
20,0%
Podnik Olma, a.s. nesplňuje od začátku ani požadované minimum, má příliš cizího kapitálu a málo vlastního (je podkapitalizován). S přibývajícími roky dokonce podíl vlastního a cizího kapitálu klesá, což je především způsobeno růstem jmenovatele, tedy cizích zdrojů. V posledních dvou letech však vidíme i prudký úbytek vlastních zdrojů, který je způsoben v roce 2006 ztrátou běžného účetního období, v roce 2007 pak převedením této ztráty do neuhrazené ztráty minulých let. V roce 2006 byl valnou hromadou vznesen požadavek na oddlužení společnosti, a jak je vidět v roce 2007 narůstají vlastní zdroje (díky zisku) a také klesají cizí zdroje, takže se poměr vlastních a cizích zdrojů zlepšuje. Tento trend by bylo dobré udržet i pro další roky. Co se týče cizích zdrojů, během sledovanému období rostou krátkodobé závazky (vlivem růstu krátkodobých závazků z obchodních vztahů), vyjma roku 2007, kdy tyto závazky klesají. Položka bankovních úvěrů a výpomocí zaznamenává také vzestup (v prvním roce výrazně vzrostly dlouhodobé bankovní úvěry, v ostatních rostou hlavně krátkodobé bankovní úvěry). Až do roku 2006 tedy podnik čím dál více riskuje, toto riziko je částečně sníženo v roce 2007, i když tato hodnota (17,8%) stále není uspokojivá a bylo by potřeba daný trend snižování 47
zadlužení udržet i do dalších let. Poměrně snadným návodem ke snížení závazků (krátkodobých závazků z obchodních vztahů) je zkrátit splatnost faktur dodavatelům.
Společnost Madeta, a.s. je na tom zpočátku lépe než Olma, a.s. V letech 2002 a 2003 se blíží požadované hranici 100%. V letech 2004 a 2005 však poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům klesá pod 10%, v roce 2005 dokonce až na 3,3%. To je způsobeno vzrůstem závazků k ovládané a řízené osobě a jiných závazků kvůli přípravě na fúzi, který nebyl vyrovnán dostatečným vzrůstem vlastního kapitálu. V roce 2006 (kdy došlo k fúzi) vzrůstá základní kapitál (z 1 na 2 miliony Kč) a zisk běžného účetního období a tím i vlastní kapitál. Výsledný poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů se tak zlepšuje a tento trend je udržován i v roce 2007. Společnost je přesto stále silně podkapitalizována a je třeba, stejně jako u Olmy, a.s. snížit její zadlužení.
3.3.3 Zlaté pari pravidlo: Toto pravidlo si všímá toho, že vlastní kapitál je dražší než cizí a doporučuje dlouhodobá aktiva co nejvíce financovat z cizích zdrojů. Pro jeho měření jsme použili poměr dlouhodobá aktiva/vlastní kapitál (ento poměr by měl být podle tohoto pravidla co největší). Pari pravidlo slouží jako protiváha k Pravidlu vyrovnání rizika. Tabulka 9- Zlaté pari pravidlo firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. Olma a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Dlouhodobá aktiva
465964
699404
780256
739915
919207
870695
Vlastní kapitál
285801
293551
293467
295494
224057
244217
Dlouhodobá aktiva/ Vlastní kapitál
163,0%
238,3%
265,9%
250,4%
410,3%
356,5%
Madeta a.s. Dlouhodobá aktiva/ Vlastní kapitál
2002
2003
177,7%
2004
186,0%
48
1149,4%
2005
2926,3%
2006
2007
712,6%
287,0%
Vidíme, že z pohledu tohoto pravidla je na tom podnik čím dál lépe (vyjma posledního roku), protože k financování využívá levnějšího cizího kapitálu. Dopad na riziko totiž Pari pravidlo neřeší. V roce 2006 přispívá k vysokému nárůstu nejen skokový nárůst dlouhodobých aktiv, který souvisí s investicemi podniku zejména do inovací na úsporu energií a do nutného vybavení pro novou provozovnu v Zábřehu, ale i prudký pokles vlastního kapitálu způsobený, jak už bylo zmíněno ztrátou běžného účetního období.
I u tohoto pravidla je u konkurenční společnosti Madeta, a.s. vidět velký skok v letech 2004 a 2005. U Pari pravidla je ovšem tento skok, na rozdíl od Pravidla vyrovnání rizika, pozitivní, společnost totiž financuje dlouhodobá aktiva převážně z cizích zdrojů (jak již bylo zmíněno ze závazků k ovládané a řízené osobě a jiných závazků kvůli přípravě na fúzi).
3.3.4 Zlaté pravidlo růstu: Pro měření tohoto pravidla jsme použili rozdíl tempo růstu tržeb - tempo růstu investic. Ten by měl být vždy kladný, aby podnik neinvestoval rychleji, než mu rostou tržby. Investice se totiž provádějí proto, aby rostly tržby a aby se vyplatily, měl by být ukazatel tohoto pravidla (tedy zmíněný rozdíl) větší než 0. Tabulka 10- Zlaté pravidlo růstu firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. Olma a.s.
2002/2003
2003/ 2004
2004/ 2005
2005/ 2006
2006/ 2007
Tempo růstu investic
50,1%
11,6%
-5,2%
24,2%
-5,3%
Tempo růstu tržeb
10,7%
23,2%
-5,1%
-2,7%
12,3%
-39,4%
11,7%
0,0%
-27,0%
17,5%
Růst tržeb- růst investic Madeta a.s. Růst tržeb- růst investic
2002/ 2003 -93,8%
2003/ 2004
2004/ 2005
-150,7%
-132,1%
2005/2006 993,5%
2006/2007 -8,7%
Je vidět, že pro období 2002/2003 a 2005/2006 není pravidlo splněno. V prvním období kvůli rozsáhlým investicím do přípravy výroby a dalších částí firmy na zvýšenou konkurenci po vstupu ČR do EU, v druhém období zase kvůli investicím v nové provozovně v Zábřehu a
49
inovacím pro úsporu energií. V tomto druhém období navíc klesají i tržby. Zajímavý je výsledek v období 2004/2005, protože společnost přesně naplnila podstatu tohoto pravidla – tržby jí rostly stejně rychle jako investice. Znamená to, že provedené investice se v podstatě do koruny vracejí ve formě tržeb (cílem firmy by obecně měla být větší návratnost než hodnota investice). Ve zbývajících období se společnosti daří dosáhnout větších tržeb než investic a to dokonce poměrně výrazným způsobem. Nejlépe dopadlo období mezi léty 2006 a 2007, kdy investice dokonce klesají, zatímco tržby rostou.
Zlaté pravidlo růstu společnost Madeta, a.s. téměř (vyjma období 2005/2006) nesplňuje. V období 2002/2003 obě položky klesají, tržby však rychlejším tempem. V dalším období tržby opět klesají, zatímco investice rostou, takže je propad rozdílu růstu tržeb a investic ještě větší. V období 2004/2005 naopak obě položky rostou, tržby však pomaleji než investice (investice jsou však tak mohutné kvůli plánované fúzi). V následujícím období, kdy proběhla fúze, dochází k restrukturalizaci (a mírnému poklesu) dlouhodobých aktiv, tržby však přesto (částečně i vlivem rozšíření podnikatelské činnosti) prudce rostou a tak je pravidlo bohatě splněno. V následujícím období sice tržby rostou, přesto však pomaleji než investice do dlouhodobého majetku, pravidlo tedy opět není splněno.
3.4
Poměrové ukazatele
3.4.1 Ukazatele rentability Tabulka 11- Ukazatele rentability firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. Olma, a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
ROE (ČZ/VK)
8,70%
2,64%
2,29%
0,90%
-33,81%
10,49%
ROA (EBIT/A)
4,50%
2,81%
2,69%
2,38%
-3,01%
4,90%
ROS (EBIT/T)
1,64%
1,16%
0,89%
0,85%
-1,25%
1,70%
rf
4,28%
4,12%
4,80%
3,53%
3,77%
5,10%
50
Madeta, a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
ROE (EAT/VK)
60,90%
1,52%
30,12%
21,35%
93,32%
41,10%
ROA (EBIT/A)
27,98%
0,73%
2,31%
0,68%
6,27%
10,65%
ROS (EBIT/T)
5,17%
0,70%
2,71%
1,27%
1,87%
3,44%
Ukazatel ROE je indikátorem hlavně pro případné investory; hodnota ROE musí být větší, než je hodnota výnosové úrokové míry dosahované z dlouhodobých státních dluhopisů (tj. bezriziková úroková míra – rf), aby se investorům vůbec vyplatilo do takového podniku investovat. Pokud vezmeme tento fakt v úvahu a porovnáme ROE v jednotlivých letech s rf, v roce 2002 a 2007 (tedy na začátku a na konci sledovaného období) by se potencionálním investorům vyplatilo investovat kapitál do společnosti, ovšem v letech 2003 – 2006 by se investovat kapitál do společnosti nevyplatilo. Hlavní vliv na příznivé ROE má v prvním roce (2002) vysoký zisk. Ten je zajištěn především v provozní oblasti poměrně vysokou přidanou hodnotou a zároveň nízkými osobními náklady a odpisy. Dobrý provozní hospodářský výsledek (zisk 57 436 000 Kč) je snížen ztrátou ve finanční oblasti, kde položka nákladových úroků mnohokrát převyšuje položku výnosových úroků. Tento výsledek hospodaření by se dal zlepšit oddlužením společnosti (tj. snížením nákladových úroků), nebo investováním (např. nerozděleného zisku) do jiných podniků (tj. zvýšením výnosových úroků). K výši ROE také přispívá to, že ještě část základního kapitálu není splacena, tudíž je ve jmenovateli nižší hodnota vlastního kapitálu. V následujícím roce (2003) se hodnota ROE snižuje na 2,64%. Je to způsobeno částečně snížením provozního hospodářského výsledku (51 151 000 Kč), zčásti také zvýšením ztráty ve finanční oblasti. Provozní hospodářský výsledek je ovlivněn nižší přidanou hodnotou (poklesl rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a služeb a výkonovou spotřebou) kvůli snižujícím se cenám mléčných výrobků. Rostou také osobní náklady (narůstá počet výrobních dělníků i průměrná mzda) a odpisy. Ve finanční oblasti se bohužel výrazně zvětšila položka nákladových úroků, rostoucí zadlužení bylo možné pozorovat již u bilančního pravidla Vyrovnání rizika. Zajímavý je také výpočet nákladů na cizí kapitál (tj. průměrný úrok z bankovních úvěrů a jiných složek zpoplatněného cizího kapitálu), lze ho vypočítat
51
jako nákladové úroky/zpoplatněný cizí kapitál. Tento ukazatel se snížil oproti předchozímu roku ze 6,46% na 4,93%. Je to proto, že společnost investovala do zvýšení konkurenceschopnosti (příprava na vstup ČR do EU), tj. do dlouhodobých aktiv, a kryla tyto investice z dlouhodobých bankovních úvěrů. Dlouhodobé bankovní úvěry narostly třikrát, zatímco ty krátkodobé pouze o třetinu. Dlouhodobé jsou přitom za stejný časový úsek levnější než krátkodobé, proto se tedy snížil průměrný náklad na cizí kapitál, zároveň se ale zvětšila absolutní výše nákladových úroků a tím i ukazatel ROE. V roce 2004 se ROE příliš nezměnilo (mírně pokleslo). Přestože se podařilo výrazně zmenšit ztrátu z finanční oblasti (nákladové úroky se prakticky nezměnily, vzrostly však ostatní finanční výnosy), provozní oblast zažívá naopak prudký propad. Přestože výrazně rostly tržby, přidaná hodnota se příliš nezměnila (nárůst nákladů je způsoben dražším nakupovaným mlékem a také prudkým zdražením energií a nafty), naopak osobní náklady vzrostly poměrně výrazně, stejně tak odpisy. Provozní výsledek hospodaření se tak propadl na 15 864 000 Kč. Rok 2005 znamená prudký propad v ukazateli ROE až na 0,9%. Klesají tržby z prodaných vlastních výrobků a služeb, výkonová spotřeba naopak roste. Přidaná hodnota se propadá na polovinu oproti předchozímu roku, osobní náklady a odpisy se prakticky nemění. Kladný provozní výsledek hospodaření je zajištěn pouze tržbami z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Výše provozního výsledku hospodaření je 23 582 000 Kč. Ztráta ve finanční oblasti však dosahuje 18 955 000 Kč (nákladové úroky sice mírně klesly, přesto jsou téměř dvojnásobné než finanční výnosy). Výsledkem je minimální zisk, který signalizuje, že bude-li společnost v takovémto trendu pokračovat, bude v následujících letech ztrátová. V roce 2006 skutečně společnost končí ve ztrátě, rostou tržby i přidaná hodnota, klesají osobní náklady a náklady na energie, na které se společnost soustředila. Problémem je odpis nedobytných pohledávek a opravná položka k zásobám. Projevuje se to změnou stavu rezerv a ostatních provozních nákladů. Společnost končí v provozní ztrátě (-68 101 000 Kč), která je navíc umocněna ztrátou ve finanční oblasti. Ukazatel ROE nemá v tomto případě význam. Rok 2007 je rokem obnovy a dobrých čísel. Rostou tržby za vlastní výrobky a služby, přidaná hodnota je největší v historii. Projevuje se restrukturalizace výroby (čerstvá mléka byla přesunuta do Zábřehu), investice do inovací pro úsporu energií. Rostou poměrně výrazně i provozní náklady a odpisy, což je ale spojeno s nárůstem tržeb. Společnosti se daří i v zahraničí. Vložený kapitál vlastníků začíná opět vydělávat (kladná hodnota ROE),
52
a to dokonce nejvíce za celé sledované období. Pro společnost by bylo žádoucí si takový trend vývoje udržet. Při srovnání Olma, a.s. s konkurentem Madetou, a.s. je vidět u ukazatele ROE diametrální odlišnost, tento ukazatel je ve většině sledovaných let mnohonásobně vyšší. Může za to hlavně výše zisku, protože podíl vlastního kapitálu na celkové sumě pasiv je malý (právě z tohoto důvodu není hodnota ukazatele ROE bohužel příliš vypovídající zvláště pro srovnávání s ostatními podniky).
Ukazatel ROA napovídá, jak je podnik schopen efektivně využít majetek, který vlastní, bez ohledu na zdroje jeho financování. Vidíme, že na začátku a konci sledovaného období se opět podniku dařilo využít svůj dlouhodobý majetek k tvorbě tržeb, naopak uprostřed období je hodnota ROA prakticky poloviční (a v roce 2006 je vlivem ztráty dokonce záporná). Na vině jsou opět výkyvy zisku (tentokrát EBIT, ovšem vývoj je podobný vývoji čistého zisku), celková suma aktiv se totiž příliš nemění (vyjma roku 2002, kdy je o něco nižší). Ukazatel ROA nezaznamenává uprostřed období takové výkyvy jako ROE, je to tím, že do EBIT započítáváme i nákladové úroky a daň. Právě výší nákladových úroků je propad čistého zisku uprostřed období tak markantní (hospodářské výsledky klesají za stále stejné nebo rostoucí výše nákladových úroků, pak EBIT vychází jako přijatelné číslo, EAT se však blíží k nule). Podrobnější důvody vývoje EBIT byly již uvedeny u horizontální analýzy výsledovky, podrobnější důvody vývoje čistého zisku (ze kterého EBIT vychází) jsou uvedeny u ukazatele ROE. Pokud pohlédneme na rentabilitu aktiv u Madety, a.s., v prvním roce je vysoká, což je způsobeno zisky z finanční oblasti (jak je vidět, i mlékárenský podnik může být ve finanční oblasti ziskový), v dalších letech už je její hodnota prakticky podobná s rentabilitou aktiv Olmy, a.s. Jen v posledních dvou letech, kdy došlo k fúzi a rozšíření podnikatelské činnosti, se ROA rapidně zlepšuje – v roce 2007 až na 10,65%.
ROS – tedy rentabilita tržeb – tvoří jádro efektivnosti podniku. V případě zjištění problémů u tohoto ukazatele lze předpokládat, že se problémy objeví i v řadě dalších oblastí. Ukazatel určuje, kolik Kč ze zisku (EBIT) připadá na 1Kč tržeb. Samotné číslo nám ovšem nic neřekne, musíme se podívat na to, co je v odvětví obvyklé, protože „normální“ hodnota se liší
53
odvětví od odvětví. U největšího konkurenta Madety,. a.s. je v posledních letech obvyklá hodnota kolem 1,5 - 3,5%. Vidíme, že podnik Olma, a.s. na tom není úplně dobře, na počátku a na konci sledovaného období dosahuje 1,7% (100 Kč tržeb se promění na 1,7 Kč zisku), uprostřed období, ve slabších rocích, nedosahuje ani k dolní hranici intervalu (v roce 2006 samozřejmě vlivem ztráty vychází ukazatel záporně). To signalizuje určité problémy, které podnik Olma, a. s. má. Recept na zlepšení by mohl např. být ve snížení nákladů a to by vedlo ke zlepšení efektivnosti. Použití tohoto doporučení v praxi nakonec vidíme od roku 2005 dále, kdy společnost zahájila inovace do úspor energií, v roce 2007 pak zahájila oddlužení. Za nízkou návratnost tržeb ve formě zisků obou společností stojí pravděpodobně nízké ceny mlékárenských výrobků na trzích a vysoké výrobní náklady.
3.4.2 Ukazatele likvidity Tabulka 12- Ukazatele likvidity firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. Olma, a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
BL (KrA/KrP)
0,89
0,88
0,75
0,69
0,62
0,62
PL ((KrA - Zás)/KrP)
0,61
0,52
0,52
0,50
0,44
0,42
OL ((KrA - Zás - Kpo)/ KrP)
0,04
0,02
0,02
0,02
0,00
0,00
Madeta, a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
BL (KrA/KrP)
0,34
0,19
0,13
0,06
0,57
0,75
PL ((KrA - Zás)/KrP)
0,34
0,19
0,13
0,06
0,36
0,47
OL ((KrA - Zás - Kpo)/ KrP)
0,01
0,01
0,04
0,00
0,02
0,02
Likvidita je vyjádřením schopnosti podniku přeměnit aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas, v požadované době a na požadovaném místě všechny splatné závazky. Běžná likvidita měří, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky. Jde o to, aby krátkodobé závazky byly uhrazovány z krátkodobých aktiv, a tento poměr naznačuje, jak schopný toho podnik je. Běžná likvidita podniku Olma, a.s. se mírně snižuje. To je způsobeno hlavně růstem krátkodobých bankovních úvěrů a krátkodobých závazků z obchodních vztahů, protože oběžná aktiva si v podstatě drží svou stabilní hladinu. Opět je ale třeba srovnat
54
toto číslo v rámci odvětví. Přestože obecně doporučovaná hodnota je 2 – 2,5, u největšího konkurenta Madety, a.s. je běžná likvidita na úrovni do 0,75, což jsou vesměs nižší hodnoty, než dosahuje podnik Olma, a.s. Zajímavé je, že ani jeden ze zmíněných konkurentů nedosahuje ani nejnižší doporučené hodnoty Běžné likvidity pro agresivní strategii, která je rovna 1. To signalizuje možné budoucí problémy s dostáním svým závazkům. (Již u zlatého bilančního pravidla Financování bylo zmiňováno, že kvůli pokrývání dlouhodobých aktiv z krátkodobých cizích zdrojů existuje možnost, že bude mít společnost problémy s dostáním svým závazkům, nyní je to vidět v tabulce.) Ukazatel Běžné likvidity lze zlepšit zvýšením oběžných aktiv nebo snížením krátkodobých závazků (zde je jedno snadné doporučení – splácet faktury svým dodavatelům dříve). Pohotová likvidita slouží k zjištění, zda je podnik schopen dostát svým závazkům, aniž by prodával své zásoby (předpokládá se zároveň horší schopnost zásob přeměnit se na peníze). Doporučená hodnota je 0,7 – 1,0. U Madety, a.s. se objevují hodnoty do 0,5, Olma, a.s. má tuto likviditu prakticky na stejné úrovni (hlavně ke konci období), znamená to tedy, že Olma, a.s. zajišťuje svou běžnou likviditu především vyššími zásobami, které ale nejsou tak snadno přeměnitelné na peněžní prostředky. Hodnoty alespoň odpovídají hodnotám doporučeným pro agresivní strategii. Konečně okamžitá likvidita, někdy také nazývána peněžní, či hotovostní, ukazuje pokrytí krátkodobých závazků pohotovými platebními prostředky (tedy nejen těmi peněžními, ale patří sem i volně obchodovatelné cenné papíry). Tato likvidita by se měla pohybovat kolem 0,2. Pro oba sledované konkurenty je tato hodnota v nejlepších letech pětkrát nižší, dosahuje však také nuly. Trend vývoje Madety, a.s. je poměrně nevyrovnaný, to je způsobeno zřejmě strukturálními změnami, přípravami na fúzi a poté rozjezdem nového podniku. U Olmy, a.s. je trend vývoje jasný, s přibývajícími roky je strategie z pohledu likvidit čím dál agresivnější, v posledních dvou letech je peněžní likvidita nulová. Aby bylo možné dále zlepšovat likviditu dřívějším splácením faktur dodavatelům, bylo by vhodné snížit hodnotu zásob a tyto prostředky raději přesunout do peněžních forem aktiv.
55
3.4.3 Ukazatele aktivity Tabulka 13- Ukazatele aktivity firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. Olma, a.s.
2002
Obrat celkových aktiv (T/A)
2003
2004
2005
2006
2007
2,75
2,43
3,01
2,79
2,40
2,89
Obrat zásob (T/zásoby)
15,06
11,45
21,26
21,85
19,54
20,83
Doba inkasa pohledávek (Pohl/T*365)
49,49
43,69
37,66
41,10
45,93
37,11
Madeta, a.s. Obrat aktiv (T/A) Obrat zásob (T/Zásoby)
2002
2003
2004
2005
2006
2007
5,41
1,05
0,85
0,54
3,36
3,09
- (velké)
-(velké)
2699,03
1030,87
18,53
16,51
12
32,7
32,83
39,62
31,78
36,38
Doba inkasa pohledávek (Pohl/T*365)
Obrat celkových aktiv v průběhu období kolísá, nejdříve se nepatrně zvyšuje, poté snižuje a v roce 2007 opět poměrně výrazně vzrůstá. Vzrůstající trend v posledním roce je pozitivní, protože daný ukazatel představuje, kolikrát se celková aktiva obrátila za rok. Je lepší když toto číslo je co největší (nejméně však rovno 1), aby zbytečně například zásoby neměly příliš velkou hodnotu a materiál nečekal na zpracování výroby třeba dva týdny (syrové mléko se nedá skladovat příliš dlouho, aby se nezkazilo). Vysoká hodnota zásob by se negativně projevila nejen v tomto ukazateli, ale třeba i v ukazateli ROA, protože bychom měli zbytečně velkou hodnotu aktiv, které jsou ve jmenovateli a ukazatel tak snižují. Proto je velmi výhodné používat některou z moderních metod zásobování, např. Just in time. Tato úvaha samozřejmě neplatí jen pro zásoby, ale i pro ostatní položky aktiv. Pokud pohlédneme do rozvahy na jednotlivé položky aktiv, nejvíce se mění za sledované období položka dlouhodobého majetku, ta také způsobuje postupný nárůst aktiv. Kolísání ukazatele obratovosti aktiv však nejvíce způsobují tržby. Jak už jsme si zmiňovali, ty zpočátku rostou, v roce 2005 a 2006 klesají a v roce 2007 opět výrazně narůstají (tj. stejný trend vývoje jako obrátka aktiv). Při srovnání s Madetou, a.s. si lze uprostřed období všimnout velmi nízké obratovosti aktiv, dokonce pod doporučenou hodnotou 1. Bylo to způsobeno přípravou na fúzi, zvyšováním hodnoty aktiv (podíly v ovládaných a řízených osobách), které nebylo kompenzováno nárůstem tržeb. K nárůstu tržeb dochází po fúzi v roce 2006 a obrat aktiv překračuje hodnotu 3, 56
což je lepší hodnota, než dosáhla za celé sledované období Olma, a.s. Tuto hodnotu si Madeta, a.s. drží i v roce 2007. Obrat zásob je vidět hned ve druhém řádku a lze usoudit, že ve sledovaném období zpočátku narůstá, později si drží víceméně stabilní úroveň. Znamená to, že zpočátku jsou zásoby na skladě déle, později se jejich podíl na tržbách snižuje a jsou ze skladu rychleji čerpány. Z rozvahy je patrné, že roste hlavně hodnota materiálu, oproti tomu klesá výrazně položka hotových výrobků (podnik tedy nevyrábí na sklad, což je pozitivní). Nedokončená výroba v čase kolísá, v posledním roce se výrazně zvyšuje. Klíčem pro zlepšení obratovosti zásob je tedy zmenšení hodnoty materiálu na skladě např. dodáváním materiálu v kratších časových intervalech nebo dokonce Just in Time. Společnost Madeta, a.s. má zpočátku zásoby téměř na nule (to bylo vidět i z prakticky stejných hodnot běžné a pohotové likvidity), proto nemá smysl interpretovat obrat zásob, protože toto číslo je příliš vysoké. V roce 2006, kdy došlo k fúzi, se aktiva přetransformovala a obrat zásob již může sloužit ke srovnání se společností Olma, a.s. Madeta, a.s. má obratovost asi o dva (v roce 2006) až čtyři (v roce 2007) dny kratší než Olma, a.s. To znamená, že ke stejně vysokým tržbám potřebuje Madeta, a.s. menší zásoby než Olma, a.s. nebo také, že se stejně vysokou hodnotou zásob dokáže Madeta, a.s. vyprodukovat vyšší tržby. Doporučení pro Olmu, a.s. by tedy spočívalo ve snaze efektivněji využívat zásoby (zejména materiálu), aby mohla snížit jejich hodnotu. Uspořené prostředky by se mohly použít na zvýšení hodnoty peněžních prostředků, což by vedlo i ke zlepšení pohotové a peněžní likvidity. Průměrná doba inkasa naznačuje, kolik dní je nutné čekat, než podnik splatí faktury. Samozřejmě se snažíme, aby tato doba byla co nejkratší, protože jak známo: peníze obdržené dříve mají větší hodnotu než ty samé peníze obdržené později. Tento ukazatel zaznamenával pozitivní vývoj, až do roku 2005 kdy vzrostl, v roce 2006 se bohužel opět průměrná doba prodloužila – na téměř 46 dní. Důvody byly jasné – oproti předchozím rokům klesaly tržby, jež jsou ve jmenovateli, naopak pohledávky vzrostly. V roce 2007 ale zaznamenáváme pozitivní trend ve vývoji, doba inkasa se snižuje na 37 dní, což je nejlepší hodnota za sledované období. Je to proto, že enormně vzrůstají tržby a snižují se pohledávky z obchodních vztahů. Doba inkasa pohledávek je u společnosti Madeta, a.s. (vyjma roku 2002) v rozmezí 30 až 40 dní. Tato čísla jsou obecně lepší než u společnosti Olma, a.s. Znamená to, že Madeta, a.s. je schopna donutit své odběratele, k dřívější platbě za faktury. Olma, a.s. se však snaží
57
o politiku změny odběratelů (zavádění svých výrobků ve větší míře do obchodních řetězců), proto je možné, že zpočátku toleruje i delší splatnost faktur. V roce 2007 se však oba podniky prakticky vyrovnávají.
3.4.4 Ukazatele zadluženosti Tabulka 14- Ukazatele zadluženosti firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. Olma, a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zadluženost I (Cizí zdr./A)
0,76
0,81
0,80
0,81
0,87
0,85
Zadluženost III (Cizí zdr./VK)
3,21
4,14
4,11
4,19
6,73
5,63
Úrok. Krytí (EBIT/NÚ)
2,13
1,23
1,16
1,14
-1,41
1,79
Madeta, a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Zadluženost I (Cizí zdr./A)
0,54
0,52
0,92
0,97
0,93
0,83
Cizí zdr./VK
1,18
1,07
12,06
30,2
13,83
4,98
95,51
2,01
77,60
2,57
5,05
7,46
Úrok. Krytí (EBIT/NÚ)
Ukazatel zadluženost 1 je klíčový, protože jeho hodnota výrazně ovlivňuje míru finančního rizika spojeného s podnikatelskou činností. Musí být vždy doplněn ještě údajem úrokového krytí. Ten nám ukazuje kolikrát je celkový zisk (ve formě EBIT, protože část z tohoto zisku se použije právě na zaplacení nákladových úroků) schopen pokrýt úrokové platby (tj. kolik let lze z daného zisku platit úroky z cizího zpoplatněného kapitálu). Jak již bylo několikrát řečeno, ve společnosti Olma, a.s. docházelo během sledovaného období ke stále většímu zadlužování, v roce 2006 se společnost rozhodla alespoň částečně oddlužit, což je vidět na snížení ukazatele zadluženosti 1 v roce 2007. Ukazatel úrokového krytí během období klesá, což je logické, protože s rostoucí zadlužeností rostou nákladové úroky, EBIT však naopak během sledovaných let klesá. V roce 2006 kdy je společnost ve ztrátě, je nucena krýt nákladové úroky z jiných zdrojů, než je zisk. Naopak v roce 2007 vlivem vysokého EBIT a snížením nákladových úroků (snížení zadlužení) se ukazatel úrokového krytí výrazně zlepšuje a celé nákladové úroky mohou opět být pokryty ze zisku.
58
U ukazatele cizí zdroje/vlastní kapitál vidíme, že cizí kapitál dost výrazně převyšuje vlastní. Trend je navíc takový, že cizí kapitál roste, zatímco vlastní zůstává prakticky nezměněn (jen v posledním sledovaném roce je vidět částečné zlepšení, přesto je potřeba společnost ještě více oddlužit). Cizí kapitál je sice levnější, ale na druhou stranu rizikovější a investoři tak budou požadovat vyšší procentuální výnos. Pokud podnik srovnáváme s konkurencí, z pohledu zadluženosti 1 je na tom společnost Madeta, a.s. ještě hůře než Olma, a.s. Zadluženost 1 dosahuje před provedením fúze 97%, avšak ani poté se situace nijak výrazně nelepší. Další problém je, že cizí zdroje již jsou po provedení fúze skutečně cizí (předtím šlo o závazky k dceřiným společnostem), jedná se především o krátkodobé bankovní úvěry. Z pohledu tohoto ukazatele je na tom Olma, a.s. tedy skutečně lépe než její největší konkurent. Podobný trend vývoje lze vysledovat i u ukazatele cizí zdroje/vlastní kapitál, ta roste až do roku 2005, v roce 2006 se sice snižuje na polovinu, závazky se ale mění ze závazků k dceřiným společnostem na krátkodobé bankovní úvěry, takže i když dochází ke snížení zadluženosti, pro společnost to příliš pozitivní není. Naštěstí se v roce 2007 tento ukazatel opět snižuje a v tomto roce už je na tom společnost Madeta, a.s. lépe než Olma, a.s. Ukazatel úrokového krytí kolísá z extrému do extrému a pro srovnání nebude příliš vhodný, snad jen v posledních dvou letech, kdy dochází ke stabilizaci společnosti, má jeho význam smysl a je vidět, že Madeta, a.s. je na tom z pohledu tohoto ukazatele lépe, protože dokáže více jak 5 let pokrývat nákladové úroky z EBIT.
59
3.5
Analýza pracovního kapitálu a cash flow
Tabulka 15- Vývoj ČPK a obratového cyklu peněz ČPK a obratový cyklus pěněz Olma, a.s. 2002 obratový cyklus peněz (DOZ+DI-DOP)
2003
2004
2005
2006
2007
-13,43
-11,86
-19,56
-27,48
-40,31
-34,32
doba obratu zásob (DOZ)
23,91
31,44
16,94
16,47
18,42
17,28
doba inkasa pohledávek (DI)
49,49
43,69
37,66
41,10
45,93
37,11
doba odkladu plateb (DOP)
86,84
86,99
74,15
85,06
104,66
88,72
-90 134
-102 583
-229 736
-309 943
-463 750
-442 224
9 953
10 994
12 254
12 448
11 637
12 680
-133 707
-130 399
-239 660
-342 141
-469 045
-435 211
ČPK (KrA - KrP) průměrné denní provozní výdaje potřeba čistého pracovního kapitálu
3.5.1 Obratový cyklus peněz Obratový cyklus peněz ukazuje, za jak dlouho se vrátí peníze vložené do určitých procesů. Snažíme se, aby obratový cyklus peněz byl co nejkratší (obratový cyklus vyjadřuje dobu). Skládá se ze tří členů – doby obratu zásob (DOZ), doby inkasa pohledávek (DI) a doby odkladu plateb (DOP, také nazývána doba obratu krátkodobých závazků). Je přirozené, pokud se snažíme dosáhnout minima obratového cyklu peněz, že první dva členy se musí snižovat, zatímco člen třetí musí být co největší. V praxi to znamená např. nemít zbytečně velké zásoby, aby na skladě neležely moc dlouho, snažit se o co nejkratší dobu splatnosti faktur (nejlepší by bylo, kdyby se podařilo nějaké odběratele přesvědčit, aby zaplatili hned) a naopak vyjednat se svými dodavateli co nejdelší doby splatnosti faktur vystavených podniku. Protože peníze obdržené dříve jsou lepší než ty samé peníze obdržené později, je lepší, když nebude mít peníze u sebe dodavatel, ale bude je ještě např. měsíc využívat podnik, než mu zaplatí. Při pohledu na tuto konkrétní situaci, je vidět, že doba obratu zásob podniku zpočátku dosahovala asi 24 dní, v roce 2003 se prodloužila na 31 dní, v dalších letech se však snížila
60
téměř na polovinu a tento stav se podařilo udržet. Dobu obratu zásob spočítáme jako zásoby/tržby*365 a je vyjádřena ve dnech. Při pohledu na vývoj obou položek ve vzorci je vidět, že zásoby si (vyjma roku 2003 kdy vzrostly vinou vysokých zásob hotových výrobků) v podstatě drží svou stabilní úroveň. Výše tržeb je zpočátku nižší, proto vychází doba obratu zásob vyšší, v roce 2004 však prudce rostou, a to způsobí pokles doby obratu na 17 dní. V roce 2005 sice tržby nepatrně klesly, klesly však také zásoby (o něco výrazněji), a tak je doba obratu zásob nejkratší za celé sledované období (tj. se stejně velkými zásobami je společnost v tomto roce schopna dosáhnout nejvyšších tržeb). Následující rok tržby klesají, zatímco zásoby rostou, doba obratu zásob se tedy logicky prodlužuje. V roce 2007 opět rostou tržby, rostou i zásoby, ale doba obratu se zkracuje na 17 dní. Jak již bylo zmíněno, tato položka by měla být co nejnižší, tudíž trend probíhající v této společnosti je poměrně příznivý. Zajímavé také je, že i přesto, že rok 2006 byl ztrátový a v ostatních ukazatelích zažívá hluboký propad, doba obratu zásob vychází poměrně pozitivně. Nakonec i zde by pomohlo již dříve vyřčené doporučení ohledně přesunu prostředků v rámci oběžných aktiv ze zásob do peněžních zdrojů. Doba obratu zásob by se pak zkrátila. Co se týče doby inkasa pohledávek, tento ukazatel zaznamenával pozitivní vývoj (snížení) až do roku 2005, kdy vzrostl, v roce 2006 se bohužel opět průměrná doba prodloužila – na téměř 46 dní. Důvody byly jasné – oproti předchozím rokům klesaly v obou letech tržby, které jsou ve jmenovateli, naopak pohledávky vzrostly. V roce 2007 ale zaznamenáváme pozitivní trend ve vývoji, doba inkasa se snižuje na 37 dní, což je nejlepší hodnota za sledované období. Je to proto, že enormně vzrůstají tržby a snižují se pohledávky z obchodních vztahů (zřejmě se podařilo vyjednat kratší splatnost faktur s odběrateli). Doba odkladu plateb je za celé období poměrně stálá, zažívá jen dva výkyvy – snižuje se v roce 2004 a zvyšuje se v roce 2006. Důvody těchto extrémů jsou zřejmé. V roce 2004 je výše závazků vzhledem k ostatním rokům průměrná, zatímco tržby jsou jedny z nejvyšších. V roce 2006 naopak tržby zažívají propad, krátkodobé závazky jsou však nejvyšší za celé sledované období. (Tento ukazatel je jediný, ve kterém se zvýšení krátkodobých bankovních úvěrů za sledované období projevilo pozitivně.) Konečně zanalyzujeme-li si samotný Obratový cyklus peněz, vidíme, že po celé sledované období je tento ukazatel záporný. Znamená to, že inkasujeme rychleji, než musíme platit. Přestože jde o záporné číslo, je to pro manažery podniku, pozitivní. (V podstatě jde o to,
61
že nakoupený materiál stihneme prodat a vyinkasovat za něj platbu dříve, než za jeho nákup musíme zaplatit.) Samotná výše v rámci záporných hodnot samozřejmě také kolísá. Dá se říci, že se tento ukazatel s časem stále více propadá do záporných hodnot, což je způsobeno snížením doby obratu zásob a doby inkasa pohledávek, a to při udržení stále stejné úrovně doby splatnosti krátkodobých závazků (jen v roce 2006 je obratový cyklus nejnižší, protože se doba odkladu plateb zvýšila).
3.5.2 Analýza potřeby čistého pracovního kapitálu Obratový cyklus peněz se využívá k výpočtu potřeby čistého pracovního kapitálu. Čistý pracovní kapitál jsou vlastně krátkodobá aktiva financovaná dlouhodobými pasivy. Tato analýza zkoumala skutečnou výši čistého pracovního kapitálu a také jeho potřebnou výši, kterou lze zjistit jako součin obratového cyklu peněz a průměrných denních provozních výdajů (tento součin vyjadřuje provozní náklady na počet dní obratového cyklu peněz, které je třeba pokrýt z jiných zdrojů než na fakturu). Průměrné denní provozní výdaje lze spočítat jako provozní náklady vydělené 365. Ve všech letech je potřebná výše čistého pracovního kapitálu záporná (kvůli zápornému obratovému cyklu peněz). Stejně tak skutečná výše čistého pracovního kapitálu dosahuje záporných hodnot, protože jak už vyplynulo z předcházejících částí analýzy, krátkodobá aktiva nejsou financována dlouhodobými zdroji, ale naopak dlouhodobá aktiva jsou zaplacena z krátkodobých pasiv. Tento stav je charakterizován nebezpečím vzniku nekrytého dluhu, protože hrozí, že nebude dostatek krátkodobých aktiv přeměnitelných rychle na peníze, aby bylo možné dostát splatným (krátkodobým) závazkům. Pokud porovnáme skutečnou a potřebnou výši čistého pracovního kapitálu, lze si všimnout prakticky stejných hodnot ve všech letech sledovaného období. Ve všech letech (vyjma roku 2007) také platí, že skutečná výše je méně záporná než potřebná, znamená to tedy, že potřeba je menší než skutečnost. V roce 2007 se situace podle čísel dostává do negativního vztahu a skutečnost nepokrývá potřebu. Ve skutečnosti se tato čísla od sebe prakticky neliší, navíc jsou obě záporná, tudíž zde ani žádná potřeba čistého pracovního kapitálu neexistuje.
62
Z pohledu analýzy čistého pracovního kapitálu je na tom společnost Olma, a.s. poměrně dobře (pouze záporné hodnoty skutečné výše čistého pracovního kapitálu mohou znamenat nebezpečí nekrytého dluhu, jak již bylo zmíněno u likvidity). Může to být i tím, že si je vědoma svého monopolního odběratelského postavení vůči malým kravínům, od nichž vykupuje syrové kravské mléko. Těm pak, pokud tohoto postavení využije, může diktovat nejen výši cen, ale také dobu splatnosti faktur za odebrané mléko.
3.5.3 Analýza vývoje cash flow Tabulka 16- Vývoj cash flow 2003 Cash flow
2004 -15 216
-2 692
2005 1 453
2006 -14 438
2007 991
Pro výpočet cash flow jsme použili nepřímou metodu, která spočívá v upravení hospodářského výsledku o výdaje neznamenající náklady (-), náklady neznamenající výdaje (+), příjmy neznamenající výnosy (+) a výnosy neznamenající příjmy (-). Celkové Cash flow se vyvíjí za celé období negativním směrem, zejména v letech 2003 a 2006. Pokles peněz kopíruje pokles oběžných aktiv za sledovaného období na úkor dlouhodobých. Bohužel je ale tento nárůst dlouhodobých aktiv financován zejména z cizích krátkodobých zdrojů, což je velmi riskantní. Narůstá tak nebezpečí, že společnost nebude schopna splácet tyto závazky (toto nebezpečí by rostlo, i kdyby peníze zůstávaly konstantní, takhle je ještě umocněno o jejich úbytek). Tento negativní vývoj je vidět i na propadu pohotové a okamžité likvidity v roce 2003 (běžná zůstává konstantní kvůli velkým zásobám výrobků v tomto roce). V roce 2006 se propadají všechny tři vypočtené likvidity (zásoby již jsou v průměrné výši). Okamžitá likvidita v tomto roce poprvé dosahuje 0, což není vylepšeno ani v následujícím roce, i když je cash flow mírně kladné. V roce 2006, jak již bylo zmíněno, je společnost nejvíce zadlužená (podíl cizího kapitálu na celkových pasivech je 85%), toto zadlužení je navíc způsobeno asi ze tří čtvrtin krátkodobými závazky. Krátkodobá aktiva sice také vzrostla, ale jen nepatrně, dochází tak k opětovnému navýšení rizika investice kapitálu do společnosti (investoři by za svůj kapitál požadovali vyšší výnos). Doporučení pro společnost by bylo podobné jako přijala v roce 2006 valná hromada – oddlužit společnost, zejména v oblasti krátkodobých závazků (jednou z možností by bylo zkrátit
63
dobu splatnosti faktur svým dodavatelům, ovšem na to by nejprve Olma, a.s. musela mít prostředky, ze kterých by toto zkrácení uhradila). Pro navýšení peněz by bylo do příštích let vhodné ponechat alespoň části nerozděleného zisku (pokud nějaký vznikne) ve formě peněz nebo peněžních ekvivalentů, což by zlepšilo všechny tři ukazatele likvidity a snížilo by se riziko investice kapitálu do společnosti a tím i požadovaný výnos z tohoto kapitálu. Dalším doporučením by byla rozvážnější investice do dlouhodobého majetku, nejlépe kryté ziskem společnosti nebo alespoň cizím dlouhodobým kapitálem (dlouhodobými bankovními úvěry).
3.6
Du Pontův rozklad
3.6.1 Základní verze ROA = EBIT/T * T/A Základní rozklad ROA je velmi užitečný, protože se jeho dva činitelé můžou přelívat odvětví od odvětví. Například diskonty nemají příliš velký ukazatel ROS (tedy EBIT/T), svou rentabilitu aktiv ale zvyšují druhým činitelem – obratem aktiv (T/A) – a to nejen proto, že mají velké tržby, ale hlavně proto že mají relativně málo aktiv (snad jen prodejní halu a pár regálů). Naopak odvětví náročné na výrobní zařízení a materiál má tento ukazatel malý, dohání tedy svou ROA prvním činitelem – ROS. V této analýze budeme tyto dva základní ukazatele rozkládat na další a budeme tak hledat hlavní příčiny jejich změny, která následně způsobila změnu ROA.
64
Tabulka 17- Rozklad ukazatele ROA firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. Olma, a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
ROA (EBIT/A)
4,50%
2,81%
2,69%
2,38%
-3,01%
4,90%
ROS (EBIT/T)
1,64%
1,16%
0,89%
0,85%
-1,25%
1,70%
EBIT/ Náklady
1,71%
1,19%
0,97%
0,88%
-1,33%
1,85%
Náklady/ Tržby
95,63%
97,32%
92,16%
96,95%
94,30%
91,85%
Tržby/ Aktiva
2,75
2,43
3,01
2,79
2,40
2,89
Dlouhod. A/ Tržby
0,14
0,19
0,17
0,17
0,22
0,19
Oběž. A/ Tržby
0,21
0,21
0,16
0,16
0,18
0,15
Madeta, a.s.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
ROA (EBIT/A)
27,98%
0,73%
2,31%
0,68%
6,27%
10,65%
ROS (EBIT/T)
5,17%
0,70%
2,71%
1,27%
1,87%
3,44%
5,41
1,05
0,85
0,54
3,36
3,09
Obrat aktiv (T/A)
Vidíme, že na začátku a konci sledovaného období se podniku dařilo využít svůj dlouhodobý majetek k tvorbě Zisku před úroky a zdaněním (EBIT), naopak uprostřed období je hodnota ROA prakticky poloviční (a v roce 2006 je vlivem ztráty dokonce záporná). Největší vliv na tomto vývoji ukazatele ROA má rentabilita tržeb (ROS), protože obrat aktiv se za celé sledované období nijak výrazně nemění. Mírné kolísání ukazatele obratovosti aktiv nejvíce způsobují tržby (celková aktiva se příliš nemění, mírně s časem narůstají). Jak už bylo zmíněno, tržby zpočátku rostou, v roce 2005 a 2006 klesají a v roce 2007 opět výrazně narůstají (tj. stejný trend vývoje jako obrátka aktiv). U rozkladu obratu aktiv si můžeme všimnout narůstajícího ukazatele dlouhodobá aktiva/tržby na úkor ukazatele oběžná aktiva/tržby. Tento fakt již byl několikrát zmíněn – společnost navyšuje dlouhodobý majetek (investice do zvýšení konkurenceschopnosti na trhu EU, investice do úspor energií, investice do zahájení výroby v nové provozovně v Zábřehu atd.), zatímco krátkodobý zůstává po celé období prakticky konstantní. Ukazatel Rentability tržeb vykazuje prakticky stejný trend vývoje jako rentabilita aktiv. Při podrobnějším rozkladu rentability tržeb si můžeme všimnout, že ukazatel EBIT/náklady 65
kolísá podobně (vlivem EBIT), co je však zajímavější je klesající tendence poměru náklady/tržby. Tento ukazatel je pro podnik velice důležitý, pokud je nízký, společnost dokáže vytvořit přijatelný výsledek hospodaření i při malém objemu tržeb, naopak při vysokém poměru musí mít společnost pro uspokojivý výsledek hospodaření vysoký obrat. Vývoj tohoto ukazatele je nejdříve kolísavý, v roce 2005 je velmi vysoký (97%) a společnost přijala řadu opatření ke snížení nákladů (kontrola hospodárnosti výroby, změna některých receptur atd.), což se projevuje pozitivně v následujících dvou letech, v roce 2007 dosahuje ukazatel již jen necelých 92%, což je nejlepší výsledek za celé sledované období. Zajímavý je jinak ztrátový rok 2006 – z hlediska tohoto ukazatele to byl rok úspěšný, což opět ukazuje netradiční příčinu vzniku ztráty (odpis nedobytných pohledávek a zásob). Pro zlepšení (zvýšení) ukazatele rentability aktiv bychom se mohli pokusit snížit sumu aktiv, to znamená například prodávat nevyužitá dlouhodobá aktiva a z utržených peněz splácet závazky, popřípadě se nadále soustředit na snižování poměru náklady/tržby, které by se pozitivně promítlo i do výše EBIT.
Na závěr ještě srovnání s tím, co je běžné v odvětví, tedy srovnání s největší mlékárnou v České republice Madetou, a.s. Jak už jsme zmínili, vliv odvětví je v tomto rozkladu velice podstatný. Vidíme, že rozdělení ROA na součin nám poodhaluje, kde je ve společnosti Olma, a.s. oproti Madetě, a.s. problém. Zatímco obrátku aktiv má Olma, a.s. lepší než její konkurent, pokulhává ukazatel ROS, tedy EBIT/tržby, rentabilita tržeb (alespoň ke konci období, kdy již došlo ve společnosti Madeta, a.s. k fúzi a společnost vykazuje ustalující se tendenci). To je pravděpodobně způsobeno tím, že má Olma, a.s. příliš velké náklady oproti Madetě, a.s. a přestože se je snaží snižovat, ještě to na největšího konkurenta nestačí. Návodem, jak zlepšit ukazatel ROA, je tedy soustředit se na zefektivnění procesů, volbě levnějších zdrojů a dodavatelů (popřípadě využít svého monopolního postavení odběratele a tlačit ceny mléka dolů) anebo zvýšit produktivitu pracovních sil (tím by bylo potřeba méně pracovníků a snížily by se osobní náklady). Další dobrý způsob jak zlepšit rentabilitu aktiv je soustředit se (a propagovat) rentabilnější výrobky, jako jsou jogurty a pudinky.
66
3.6.2 Rozšířená verze Tabulka 18- Rozklad ukazatele ROE firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. Olma, a.s.
2002 ROE
Pákový rozklad
-33,81%
10,49%
1,64%
1,16%
0,89%
0,85%
-1,25%
1,70%
2,75
2,43
3,01
2,79
2,40
2,89
4,50%
2,81%
2,69%
2,38%
-3,01%
4,90%
86,86%
99,47%
118,39%
57,21%
85,18%
73,37%
A/VK (fin. páka)
4,21
5,14
5,11
5,19
7,73
6,63
EBT/EBIT
0,53
0,18
0,14
0,13
1,71
0,44
EAT/EBT
2002
2003
2004
2005
2006
2007
60,90%
1,52%
30,12%
21,35%
93,32%
41,10%
0,0517
0,007
0,0271
0,0127
0,0187
0,0344
5,41
1,05
0,85
0,54
3,36
3,09
27,98%
0,73%
2,31%
0,68%
6,27%
10,65%
EAT/EBT
0,8653
0,7377
0,7156
0,6056
0,8778
0,74
A/VK (fin. páka)
2,1764
2,0682
13,0633
31,1976
14,8797
6,0211
EBT/EBIT
0,9895
0,5031
0,9871
0,6109
0,802
0,866
ROS (EBIT/T) Obrat aktiv (T/A)
Pákový rozklad
2007
0,90%
ROE
Daň. břemeno
2006
2,29%
Madeta, a.s.
ROA
2005
2,64%
T/A
Daň. břemeno
2004
8,70%
EBIT/T ROA
2003
Ukazatel ROE lze spočítat jako součin několika ukazatelů – ROA, daňového břemena a pákového rozkladu. Vliv ROA lze ještě základní verzí Du Pontova rozkladu rozdělit na rentabilitu tržeb a obrátku aktiv (popřípadě na další ukazatele tak, jak bylo uvedeno výše). Abychom neopakovali, co již bylo řečeno, budeme se nyní soustředit jen na změnu celkového ukazatele, tedy ROA a jeho vliv na zkoumaný ukazatel ROE. Oba ukazatele mají podobný trend vývoje. Jen v roce 2005 se ROE oproti ROA snížilo více, bylo to z důvodu vysokého zdanění. Pokud je
67
trend vývoje u obou ukazatelů podobný, jsou podobné i příčiny vzniku změn v těchto ukazatelích. Stejně jako ROA, bylo by možné ROE zvýšit např. ušetřením v nákladech a tak vylepšením dílčího ukazatele rentability tržeb. Daňové břemeno se v rozkladu ukazatele ROE objevuje proto, že velikost daně ho ovlivňuje, i když tento ukazatel slouží hlavně pro vlastníky a objevuje se v
něm
(v nejjednodušším vyjádření) v čitateli pouze čistý zisk. Vidíme, že zpočátku daňové břemeno klesá, protože roste podíl zisku po zdanění na zisku před zdaněním. V roce 2004 je daň dokonce záporná, takže se přičítá a zisk po zdanění je vyšší o 18% než zisk před zdaněním. V roce 2005 působí daňové břemeno opravdu silně negativně a snižuje hodnotu ROE na 57% (protože i poměr EAT/ EBT je 57%). V roce 2006 je interpretace složitější. Vlivem ztráty jsou obě čísla daná do poměru záporná, takže vyjde kladné číslo, které ovšem logicky není správné. EAT je v tomto roce -75 761 000 Kč, EBT -88 946 000 Kč, takže přestože daňové břemeno vychází méně než 100%, je ztráta po zdanění menší než před ním (daňové břemeno tedy působí pozitivně). V roce 2007 je negativní vliv zdanění opět poměrně vysoký (to je dáno vyšší kladnou hodnotou EBT), snižuje hodnotu ROE na 73%. Co se týče pákového rozkladu, jeho první ukazatel aktiva/vlastní kapitál (finanční páka) lze zvyšovat, pokud budeme snižovat podíl vlastního kapitálu na celkovém. To se v podniku děje, protože mírně narůstající suma pasiv se odráží jen v narůstajícím cizím kapitálu, vlastní zůstává konstantní. Navíc už na začátku období tvořil cizí kapitál ze 76% celkový, ke konci už je to téměř 85%. Tedy i ukazatel finanční páky se ve sledovaném období zvětšuje, nejvíce v roce 2006. (Finanční páka je po době odkladu plateb dalším ukazatelem, který těží z rostoucí hodnoty cizích zdrojů.) Protože ale v roce 2007 dochází k částečnému oddlužení společnosti, snižuje se v tomto roce i finanční páka. Nakonec ukazatel EBT/EBIT vypovídá o tom, jak velké úroky podnik splácí. Pokud je poměr 1, podnik neplatí žádné úroky, pokud je menší než 1, podnik splácí úroky. Velikost tohoto ukazatele také závisí na absolutní velikosti těchto zisků. Při stejné částce nákladových úroků a vyšším čísle zisků představují nákladové úroky jen zlomek částky EBIT a EBT/EBIT vyjde blízko 1. Pokud je ale malý zisk, nákladové úroky představují třeba i 90% této částky a EBT/EBIT pak vyjde velmi blízko 0. V letech, kdy byly poměrně velké zisky, tedy 2002 a 2007 vychází tento ukazatel přibližně 0,5. Znamená to, že nákladové úroky tvořily asi 50% EBIT, což je nakonec vidět
68
i z poměrového ukazatele úrokového krytí EBIT/NÚ, který je v těchto letech přibližně roven 2. V letech 2003 – 2005 máme menší zisk, a tak nákladové úroky představují výraznou část EBIT, proto poměr EBT/EBIT vychází blíž k 0. Navíc se nákladové úroky v roce 2003 oproti roku 2002 skokově zvětšily. V roce 2006 je výsledek opět logicky špatně, záporná znaménka se vykrátila a vychází pozitivní výsledek poměru EBIT/ EBT. Ve skutečnosti musí společnost najít jiné zdroje, ze kterých bude nákladové úroky krýt, protože ze zisku je to v tomto roce nemožné. Celkový vliv tohoto poměrového ukazatele na ROE je tedy spíše špatný, zlepšení by mohlo představovat snížení zadluženosti společnosti (jak vidíme v roce 2007), tím vzroste poměr EBT/EBIT, nebo samozřejmě již zmíněné zmenšení nákladů a zlepšení ukazatele EBIT. Pokud ale společnost oddlužujeme, klesá ukazatel aktiva/vlastní kapitál, takže z pohledu pákového rozkladu je ideální řešení nesnižovat poměr cizího kapitálu na celkovém, ale hledat takové cizí zdroje, které budou levnější. Co se týče celkového ROE, kromě výrazného vlivu ukazatele ROA vidíme nejvýraznější kladnou hodnotu v roce 2007 způsobenou nárůstem téměř všech ukazatelů (vyjma daňového břemena, které ROE snižuje). Naopak v roce 2006 se ukazatel ROE dostává na své minimum za sledované období. Je to způsobeno v první řadě záporným EBIT (a tedy zápornou hodnotou rozkladného ukazatele ROA). Toto záporné číslo pak navíc násobíme velkou finanční pákou, která má největší vliv na zápornou hodnotu ukazatele ROE.
Při srovnáváni s největším konkurentem opět narážíme na velké výkyvy ukazatelů společnosti Madeta, a.s. Kolísavost rentability aktiv je (až na první rok) spíše způsobená kolísáním obrátky aktiv. Ta je v letech 2004 a 2005 velmi nízká, protože společnost při přípravě na fúzi výrazně zvýšila svá aktiva (konkrétně položku podílů v ovládaných a řízených osobách). Naopak v roce 2006 a 2007 po provedení fúze se hodnota aktiv kompenzuje zvýšenými tržbami, obrat aktiv je v těchto letech výrazně vyšší. V posledním roce výrazně vzrostla i rentabilita tržeb a tím pádem i celá rentabilita aktiv. Vývoj ukazatele daňové břemeno záleží na sazbě daně z příjmu právnických osob a také na dosaženém výsledku hospodaření. V prvním a posledním roce, kdy dosáhly obě společnosti shodně zisku je míra zdanění podobná. Ostatní roky nelze příliš srovnávat, jednak kvůli probíhající transformaci ve společnosti Madeta, a.s., jednak kvůli ztrátě Olma, a.s. v roce 2006.
69
Zajímavý je ukazatel finanční páky, který u Madety, a.s. výrazně zvyšuje ukazatel ROE v letech 2004 a 2005. Jak již bylo zmíněno, v této době společnost výrazně zvýšila svá aktiva, ke zvýšení vlastního kapitálu však došlo až v roce 2006 (změna základního kapitálu a výrazný zisk). Tímto rokem počínaje se ukazatel finanční páky opět vrací do „normálních“ hodnot. Ukazatel EBT/EBIT opět výrazně kolísá. V letech 2002 a 2004 jsou nákladové úroky ve srovnání s dosaženým EBIT v podstatě zanedbatelné, v letech 2003 a 2005 naopak dosahují téměř poloviny jeho výše. V roce 2003 je to způsobeno nízkým ziskem, v roce 2005 naopak vysokými nákladovými úroky. Ve srovnání se společností Olma, a.s. jsou však i tyto vysoké nákladové úroky velmi nízké (opět narážíme na mé doporučení na oddlužení společnosti Olma, a.s., jak je vidět, i v mlékárenském průmyslu lze mít nízké úroky). V roce 2006 a 2007 se tento ukazatel ustaluje kolem 80%, nákladové úroky prudce stoupají (jsou srovnatelné s Olmou, a.s., na rozdíl od ní však dosahuje Madeta, a.s. několikanásobného zisku).
3.6.3 Logaritmický rozklad ukazatelů ROA a ROE V této podkapitole se budeme zabývat rozdílem jednotlivých ukazatelů Du Pontova rozkladu mezi dvěma následujícími roky. Uvidíme změny, kterých ukazatelů z dolní části pyramidy způsobily změny těch vrcholových. Logaritmický rozklad lze provést jen pro kladné hodnoty vrcholového ukazatele (v obou porovnávaných letech), proto jsem je provedla jen pro tři období počínaje rokem 2002, konče rokem 2005 (rok 2006 je charakterizován ukazateli zápornými). Tabulka 19- Logaritmický rozklad ukazatele ROE ROE změna ROE (EAT/VK)
2002/2003
2003/2004
2004/2005
-6,06%
-0,35%
-1,40%
0,69%
0,43%
-1,08%
podíl pákového rozkladu
-4,36%
-0,67%
-0,14%
podíl ROA (EBIT/A)
-2,39%
-0,11%
-0,18%
podíl daňového břemena (EAT/EBT)
70
Tabulka 20- Logaritmický rozklad ukazatele Pákový rozklad a ROA Pákový rozklad
2002/2003
2003/2004
2004/2005
změna pákového rozkladu
-1,28
-0,22
-0,06
podíl EBT/EBIT
-1,58
-0,22
-0,07
0,30
0,00
0,01
podíl finanční páky (A/VK) ROA
2002/2003
2003/2004
2004/2005
změna ROA (EBIT/A)
-1,68%
-0,12%
-0,30%
podíl ROS (EBIT/T)
-1,24%
-0,71%
-0,11%
podíl obratu aktiv (T/A)
-0,45%
0,59%
-0,19%
Mezi roky 2002 a 2003 se ukazatel ROE snížil o 6,06%. Negativně působí úbytek Pákového rozkladu a o něco méně pokles rentability aktiv, na druhou stranu se nepatrně zlepšil ukazatel daňového břemena, který změnu rentability vlastního kapitálu snižuje o 0,69%. Zhoršení pákového rozkladu způsobilo hlavně zhoršení ukazatele EBT/EBIT (způsobené již několikrát zmíněným zvýšením nákladových úroků), finanční páka se naopak nepatrně zlepšila (vlivem růstu sumy aktiv). Rentabilitu aktiv poznamenalo výrazněji snížení rentability tržeb (vlivem snižování cen mléčných výrobků na trzích), snižuje se ale také obrátka aktiv (aktiva rostla rychleji než tržby). Mezi roky 2003 a 2004 (kdy došlo ke vstupu ČR do EU), se rentabilita vlastního kapitálu snížila jen velmi nepatrně – o 0,35%. Opět došlo ke snížení rentability aktiv i pákového rozkladu, naopak daňové břemeno působí opět pozitivně (diference jsou však v každém případě menší, než v období 2002/2003). Pokles pákového rozkladu byl výhradně způsoben poklesem ukazatele EBT/EBIT (tentokrát nenarůstají nákladové úroky, ale snižuje se výše zisku, stejně velké nákladové úroky tak mají vyšší dopad), protože finanční páka se nezměnila. Rentabilita aktiv se změnila jen nepatrně, protože ukazatele, ze kterých se skládá, si své vlivy navzájem vyrušily. Zatímco rentabilita tržeb poměrně výrazně klesla (opět dochází ke snižování cen mléčných výrobků, suroviny stojí ale stejně), obrátka aktiv vzrostla o 0,6% (tržby poměrně výrazně narůstají, zatímco suma aktiv se prakticky nezměnila) a kompenzuje tak zhoršení rentability tržeb. V posledním období, ve kterém lze logaritmický rozklad spočítat (2004/2005), se ROE snížilo o 1,4% hlavně z důvodu poklesu daňového břemena (vlivem nízkého zisku tvořila daň 71
v roce 2005 téměř polovinu z EBT). Ostatní dva rozkladné ukazatele navíc tento pokles zesilují, protože oba se též snížily. Pákový rozklad byl nejvíce ovlivněn snížením poměru EBT/EBIT (došlo ke snížení obou ukazatelů, EBT však klesl výrazněji, přestože se podařilo snížit i nákladové úroky), tato změna však nebyla příliš výrazná. Ani u rentability aktiv nedochází k přílišnému propadu. Nepatrně se snížila rentabilita tržeb (došlo k propadu tržeb, protože obchodní řetězce využívají svého monopolního odběratelského postavení a tlačí výkupní ceny dolů, klesl i výsledek hospodaření, jeho kladná hodnota je však zajištěna pouze výhodným prodejem dlouhodobého majetku, který s původními tržbami příliš nesouvisí). Obrat aktiv se též nepatrně snížil, hlavně vlivem propadu tržeb.
72
3.7
EVA
3.7.1 První způsob výpočtu Tabulka 21- Ekonomická přidaná hodnota (první způsob výpočtu) EVA = (ROE - re) * VK re
2002
re
2003
2004
2005
2006
2007
35,432%
48,462%
48,358%
45,346%
102,049%
53,966%
679 710
995 146
941 980
958 885
979 760
939 071
1 202 270
1 508 118
1 500 118
1 534 244
1 731 761
1 618 820
393 909
701 595
648 513
663 391
755 703
694 854
0
0
0
0
0
0
VK
285 801
293 551
293 467
295 494
224 057
244 217
WACC
17,48%
16,70%
17,71%
16,44%
26,20%
17,63%
rf
4,28%
4,12%
4,80%
3,53%
3,77%
5,10%
rLA (0- 5%)
3,20%
2,39%
2,52%
2,48%
2,43%
2,53%
rpodnikatelské (0-10%)
0,00%
0,19%
0,39%
0,43%
10,00%
0,00%
10,00%
10,00%
10,00%
10,00%
10,00%
10,00%
0,887
0,884
0,753
0,693
0,617
0,616
31,00%
31,00%
28,00%
26,00%
24,00%
24,00%
0,015
0,016
0,017
0,015
0,016
0,021
-76 407
-134 511
-135 188
-131 347
-304 408
-106 188
UZ (VK+BU+O) A BU O
rFinStab (0-10%) L3 d NU/A * (1-d) EVA
Nejprve jsme počítali WACC jako součet rf + rLA + rpodnikatelské + rFinStab. Všechny tyto ukazatele lze najít na stránkách MPO, resp. první lze přímo najít, protože se jedná o bezrizikovou úrokovou míru, kterou jsou úročeny vládní dluhopisy, a ostatní lze dopočítat přímo pro daný podnik.
73
Tabulka 22- Podnikatelské riziko podniku Olma, a.s. rpodnikatelské
2002
2003
2004
2005
2006
2007
XP= UZ/A*NU/(BU+O)
3,65%
3,26%
3,35%
3,01%
2,76%
3,70%
EBIT/A
4,50%
2,81%
2,69%
2,38%
-3,01%
4,90%
Ukazatel rLA vyjadřuje funkci, která je ovlivněná ukazateli velikosti podniku a je charakterizovaná velikostí hodnoty úplatných zdrojů, což jsou bankovní úvěry a výpomoci + vydané dluhopisy + vlastní kapitál. Pokud je tento součet větší jak 3 mld., je ukazatel rLA roven 0. Pokud jsou UZ menší než 100 milionů, je rLA rovno 5%. Pokud se pohybují někde uvnitř intervalu, využijeme (a také jsme využili) vzorec rLA= (3mld. - UZ v mld.)^2/168,2. Výsledek pak vyjde v intervalu (0;5)%. Naše výsledky ukazují, že z hlediska posouzení velikosti podle úplatných zdrojů je Olma, a.s. někde v polovině mezi takto definovaným malým a velkým podnikem. Zajímavý je vzrůst rLA v roce 2007. Ten je způsoben snížením úplatných zdrojů vlivem snížení bankovních úvěrů a výpomocí (vidíme, že i zde se promítl požadavek valné hromady na snížení zadlužení společnosti). Ukazatel rpodnikatelské vyjadřuje funkci ukazatelů charakterizující tvorbu produkční síly (zohledňuje tedy rentabilitu aktiv). Porovnáváme přitom ukazatel EBIT/A (ROA) s ukazatelem XP, ten lze spočítat jako UZ/A*NU/(BU+O). Pokud je EBIT/A > XP, je rpodnikatelské rovno 0. Pokud je EBIT/A < 0, tzn. společnost je ve ztrátě, je rovno 10%. Pokud je EBIT/A < XP, ale EBIT/A je kladné, pak se použije vzorec (XP-EBIT/A)^2/(10*XP^2). Vyjde výsledek z intervalu (0; 10)%. Vidíme, že náš ukazatel XP je v roce 2002 menší než rentabilita aktiv, proto je v tomto roce podnikatelské riziko nulové. V dalších letech je sice větší, ale jen o málo než EBIT/A, proto vycházejí výsledky blízko 0. Výjimkou je rok 2006, který je ztrátový. Kvůli tomu vychází záporná rentabilita aktiv a podnikatelské riziko je maximální, tedy 10%. Konečně ukazatel rFinStab vyjadřuje funkci vztahů mezi aktivy a pasivy. K určení tohoto ukazatele se využije běžná likvidita a ukazatel XL (pomocná proměnná pro výpočet finanční stability). Je-li průměr běžné likvidity průmyslu nižší než 1,25, pak horní hranice XL= 1,25. Je-li průměr průmyslu vyšší než 1,25, pak XL = průměr průmyslu. Z tohoto důvodu je možný zdánlivý „nelogický“ vliv změny likvidity na změnu EVA. U podniků s velkou finanční silou je
74
provedena individuální úprava. V tomto případě nebylo třeba určovat ukazatel XL (který se pro určení ukazatele rFinStab porovnává s běžnou likviditou (L3)), protože naše likvidita nedosahovala ani požadované minimální hodnoty pro toto srovnání – hodnoty 1. Hodnota rFinStab se proto automaticky rovnala 10%, a to ve všech letech, což nakonec nejvýrazněji ovlivnilo ukazatel WACC. (I zde se tedy promítá špatná hodnota likvidity). Samotná hodnota WACC se pohybuje od 16 do 18% v celém období, je tedy relativně stabilní. Výjimkou je opět ztrátový rok 2006, v němž je extrémně vysoké podnikatelské riziko oproti jiným rokům a WACC tak vychází přes 26%. Teď už nic nebránilo spočítat alternativní náklad na kapitál re, který se dá vyjádřit vzorcem (WACC*UZ/A - NU/A*(1-d))/(VK/A). Kde za d bylo dosazeno sazba daně z příjmu právnických osob nalezená na www.ucetnisvet.cz, protože účetní výkazy nejsou příliš průhledné. Tím jsme spočítali alternativní náklad na kapitál, který se zhruba pohyboval kolem 50% (výjimkou je rok 2002, kdy byl alternativní náklad na kapitál pouze 35% a ztrátový rok 2006 s alternativním nákladem na kapitál 102%). Z tohoto pohledu negativním faktem je snižování nákladových úroků, protože pak vycházejí větší hodnoty alternativních nákladů na kapitál. Negativně také působí vysoká daň z příjmu právnických osob, vysoká hodnota úplatných zdrojů (u našeho podniku by bylo zejména potřebné snížit hodnotu bankovních úvěrů, protože vlastní kapitál je na příliš nízké úrovni již nyní a dluhopisy podnik nevydal) a přirozeně také vysoká hodnota průměrných nákladů na kapitál (WACC). Aby podnik tvořil nějakou ekonomickou přidanou hodnotu, musel by být ukazatel ROE větší než tento alternativní náklad na kapitál, což se ovšem v našem podniku neděje. Ukazatel EVA, který se spočítá jako (ROE - re) * VK vychází logicky záporně, a to v průběhu celého období. Vidíme, že přestože účetní hospodářské výsledky jsou převážně kladné, ekonomická přidaná hodnota je záporná, ukazatel EVA totiž nezohledňuje pouze výnosy, ale i rizika s nimi spojená. Podnik tedy vlastně ničí hodnotu pro vlastníky (s ohledem na uvažované riziko by pro ně bylo lepší investovat svůj kapitál jinam).
75
3.7.2 Druhý způsob výpočtu Tabulka 23- Ekonomická přidaná hodnota (druhý způsob výpočtu) EVA = NOPAT - C * WACC rok
2002
NOPAT
2003
2004
2005
2006
2007
57803,37
21076,05
24699,6
-73901,58
-9249,2
58953,96
C
638 126
945 812
892 730
907 608
999 920
939 071
WACC
10,68%
7,97%
8,72%
7,94%
10,08%
9,31%
EVA
-10 327
-54 308
-53 186
-145 996
-110 089
-28 456
náklady na vlastní kapitál
17,48%
16,70%
17,71%
16,44%
26,20%
17,63%
6,46%
4,93%
5,34%
4,82%
4,88%
6,38%
vlastní kapitál
244 217
244 217
244 217
244 217
244 217
244 217
cizí kapitál
393 909
701 595
648 513
663 391
755 703
694 854
náklady na cizí kapitál
První uvedená metoda však není jediná možnost, jak můžeme ekonomickou přidanou hodnotu zjistit. Lze ji vyjádřit i jako rozdíl mezi čistým dosaženým provozním ziskem a průměrnými náklady na kapitál (výnosem požadovaným investory). Tyto průměrné náklady na kapitál jsou u této metody skutečně průměrné v pravém smyslu slova. Jedná se o takovou úrokovou míru, kterou vypočteme váženým průměrem (kde vahami budou výše jednotlivých druhů kapitálu) nákladů na vlastní kapitál (spočítaných podle MPO stejně jako v prvním případě) a nákladů na cizí kapitál (ty získáme vydělením nákladových úroků celkovou výší bankovních úvěrů a výpomocí; jde vlastně o úrokovou míru těchto úvěrů). EVA = NOPAT - C * WACC (NOPAT = Přidaná hodnota – osobní náklady – daně a poplatky – odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku +– změna stavu rezerv (finanční výsledek hospodaření nebudeme vůbec uvažovat, protože nás zajímá „čistě provoz“ podniku, bez vlivu jeho účastí v jiných společnostech či bez vlivu způsobu financování.)44
44
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza krok za krokem. Praha. C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3, str. 40
76
C = dlouhodobě investovaný kapitál (vlastní kapitál + zpoplatněný cizí kapitál). WACC = požadovaná výnosnost vložených prostředků (v intervalu od 0 do 1 nebo v procentech), nebo též vážený průměr nákladů na kapitál. V tomto druhém způsobu vychází průměrné náklady na kapitál podstatně menší (zhruba poloviční) než v případě prvním. Je to proto, že úvěry mají poměrně nízký úrok, a tak bilanci pro podnik Olma, a.s. vylepšují. Zajímavý je také vývoj této úrokové míry u cizího kapitálu. Můžeme si všimnout, že úroková míra v roce 2003 je podstatně menší než v roce 2002, je to proto, že společnost financovala investice do dlouhodobých aktiv především z dlouhodobých úvěrů (ty vzrostly třikrát), zatímco krátkodobé vzrostly jen o třetinu. Jak známo, dlouhodobé úvěry jsou za stejný časový úsek obecně levnější než krátkodobé, vývoj úrokové míry je tedy logický. Toto pravidlo lze vysledovat i v následujících letech, zajímavý je ještě rok 2007, kdy je úroková míra cizích zdrojů největší za celé sledované období. Klesají totiž dlouhodobé úvěry, ale rostou ty krátkodobé. Oddlužení, které si společnost předsevzala, tedy proběhlo v oblasti dlouhodobých úvěrů, krátkodobé však rostou. Do dalších let by bylo vhodné, aby se společnost soustředila spíše na tuto složku bankovních úvěrů a výpomocí, protože ta je dražší a přitom vede ke snižování likvidity. Ekonomická přidaná hodnota vypočtená touto metodou je také ve všech letech záporná, čísla jsou optimističtější a odlišný je i trend vývoje během námi sledovaného období. Graf 3- Vývoj Ekonomické přidané hodnoty (srovnání 1. a 2. způsob výpočtu)
Vývoj Ekonomické přidané hodnoty EVA 1. způsob
EVA 2. způsob
ROK
0 2002
2003
2004
-50 000
EVA
-100 000 -150 000 -200 000 -250 000 -300 000 -350 000
77
2005
2006
2007
Odlišný trend je hlavně patrný v roce 2005 a 2006. EVA vypočtená druhým způsobem vykazuje viditelně nejhorší výsledek v roce 2005. Je to proto, že v provozní oblasti se v tomto roce podniku dařilo nejhůře; samo vedení přiznalo ve výroční zprávě, že tento rok neskončila společnost ve ztrátě jen díky výhodnému prodeji dlouhodobého majetku. Tento fakt byl již několikrát zmíněn i v této práci, až nyní je patrné, jak špatný rok 2005 ve skutečnosti byl a že přijatá opatření pro úsporu nákladů do dalších let byla skutečně na místě. Oproti tomu rok 2006 tak špatný nebyl, ztráta zde totiž vnikla odpisem nedobytných pohledávek, což také příliš nesouvisí s výkonností společnosti. V ostatních letech je trend vývoje podobný jako v prvním způsobu výpočtu. Pro shrnutí je třeba uvést, že první způsob výpočtu se používá na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, proto má lepší vypovídací hodnotu pro srovnání s ostatními firmami daného odvětví průmyslu. Naproti tomu jsme ukázali, že pro interní potřeby podniku (pro řízení podniku) je lepší spíše druhý způsob výpočtu, protože ten nás bez ohledu na jiné okolnosti informuje o nejčistší formě výkonnosti podniku. Ostatní okolnosti ovlivňující výsledek hospodaření jsou spíše nahodilé, nebo se většinou dají velmi rychle v následujících období měnit.
78
3.8
Rok 2008, 2009 a predikce ekonomického vývoje s ohledem na současnou finanční krizi Ve výroční zprávě pro rok 2007 se dočteme, že pro rok 2008 si společnost klade za cíl
pokračovat v rozvoji nastoleném v roce 2007. Cílem bylo nabídnout na trhu kvalitní mléčné produkty, doplnit sortiment o nové žádané varianty a současně zvyšovat celkovou efektivitu. V dalších částech výroční zprávy nalezneme ještě další cíle společnosti pro rok 2008: snížit režijní náklady, energetickou náročnost, zvýšit prodej rentabilnějších výrobků (tím by mohlo dojít ke zvýšení poměru tržby/náklady a tím pádem ke zlepšení prakticky všech ekonomických ukazatelů), a zlepšit komunikaci se zákazníky. Na rozdíl od předchozích let se ve výroční zprávě nedočteme o výši plánovaného zisku pro rok 2008. V roce 2008 však došlo k úplné změně organizační struktury společnosti. Z původního představenstva nezůstal nikdo, částečně se změnil i management. Na konci roku 2008 odešli Ing. Jiří Gavenda – původní generální ředitel, předseda představenstva, Mgr. Jan Vařeka – původní obchodní ředitel, místopředseda představenstva, Ing. František Ševčík – původní finanční ředitel. Důvodem byly finanční problémy společnosti týkající se zkreslování účetních výkazů. V lednu 2009 došlo k odkoupení společnosti Milkagro, a.s. společností Agrofert Holding. V březnu odkoupila společnost Agrofert holding již 90% akcií Olmy, a.s. Majitel společnosti Agrofert Holding Andrej Babiš se přitom cití podveden, protože Olma, a.s. vykazovala podle něj dvojí
výsledky.
Společnosti
Agrofert
poskytla
výkazy
s předpokládaným
nulovým
hospodářským výsledkem, ve skutečnosti však v roce 2008 hospodařila Olma, a.s. se ztrátou 214 mil. Kč. Podstatný podíl na loňské ztrátě měl podle finančního ředitele mlékárny Martina Krystiána pokles marže na výrobcích. Druhým hlavním důvodem byla tvorba opravných položek ve výši 74 milionů. Představenstvo se situaci rozhodlo řešit snížením základního kapitálu z 236,2 milionu na 2,4 milionu Kč. To by znamenalo snížení hodnoty akcie z 1000 Kč na 1 Kč beze změny vlastnické struktury. Zmíněné 234 miliony Kč by společnost použila k pokrytí
79
ztráty. Návrh bude předložen valné hromadě ke schválení.45 Podle Andreje Babiše společnost do dluhů přivedl bývalý management a minoritní akcionář (Eligo a.s.).46
Graf 4- Vývoj Přidané hodnoty a Čistého hospodářského výsledku
Vývoj Přidané hodnoty a Čistého HV Přidaná hodnota
Čistý HV
500 000 400 000
mil. Kč
300 000 200 000 100 000 0 -100 000
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
-200 000 -300 000 Rok
Pokud si všimneme vývoje hlavně v posledních třech letech, je výrazně ovlivněn tvorbou opravných položek. Zatímco přidaná hodnota v letech 2006 a 2007 roste, čistý hospodářský výsledek na to reaguje poklesem v roce 2006 a jen mírným nárůstem v roce 2007. V roce 2008 je ztráta společnosti tvorbou opravných položek ještě podpořena. V roce 2009 není Olma, a.s. ovlivněna pouze interními změnami- dne 12. března 2009 došlo k demonstraci zemědělců kvůli situaci na trhu mléka. Kvůli koncentraci odbytu do obchodních řetězců (jak již bylo zmíněno) docházelo dlouhodobě k tlakům na výkupní ceny kravského mléka. Ty jsou podle zemědělců nejníže v celé Evropské unii. Navíc roste konkurence vlivem otevřeného evropského trhu (a vláda vede defenzivní agrární politiku), přitom tato konkurence není kompenzována stejnými podmínkami pro udělení dotací, jako mají původní členové EU. Podle farmářů tak hrozí likvidace chovů skotu v České republice. Zemědělci na protest rozdávali jogurty a rozlévali mléko.
45
ČTK.; Olomoucká mlékárna Olma se loni propadla do ztráty 214 milionů [online]. Olomouc.
www.ceskenoviny.cz,
2009.
[cit.
2009-05-01].
Dostupné
na
WWW:
< http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=371266&id_seznam=1384> 46
ČTK.; Olma se propadla do ztráty 230 milionů Kč [online]. Praha. www.financninoviny.cz, 2009.
[cit. 2009-05-01]. Dostupné na WWW: < http://www.financninoviny.cz/zpravy/olma-se-propadla-do-ztraty-230milionu-kc/369124 >
80
Graf 5- Vývoj průměrné výkupní ceny mléka Průměrné výkupní ceny mléka (Kč/litr) 9 8 7
8,155
7,833
8,063
8,155
8,367
8,435
7,744
Kč/litr
6 6,2
5 4 3 2 1 0 2002
2003
2004
2005 2006 Rok
2007
2008
leden 09
Problémy s výkupní cenou mléka souvisejí i s finanční krizí. Např. předseda Zemědělských odborů Bohumír Dufek odmítl podpořit zmíněnou demonstraci, protože by podle něj mohla vést ke zdražení základních potravin.47 Ceny mléčných výrobků meziročně výrazně klesaly. Například máslo bylo na konci roku 2008 levnější o 30% než předchozí rok, sýr eidam pak o čtvrtinu. Je jasné, že pod tlakem klesajících tržeb se budou mlékárny snažit snižovat výkupní ceny mléka. Využívají tak svého dominantního odběratelského postavení, a tak dochází například i k vypovězení dříve uzavřených smluv na odběr určitého objemu mléka a mlékárny chtějí tyto objemy snižovat. Pokud však skutečně dojde k rušení některých chovů skotu, mohla by se situace otočit a ve výhodné pozici by mohli být přeživší majitelé stád skotu. Zatím ale dochází k jejich protestům, Ministerstvo zemědělství chce podpořit mlékárenský průmysl zavedením dotací v rámci EU na vývoz mléčných výrobků a mléka do třetích zemí. Oboru chce pomoci také intervenčními výkupy ze strany státu za dohodnutou cenu. K nastíněné změně trhu (změna postavení mlékáren a chovatelů skotu) tak zřejmě nedojde, protože s podporou státu přežijí i neefektivní chovatelé. Co se týče ekonomické recese a oboru potravinářství, obecné poučky většinou tvrdí, že by potravinářství mělo být jakoukoli krizí ovlivněno méně než jiné obory (např. služby),
47
ČTK.. Zemědělci budou v lednu demonstrovat [online]. Praha. www.financninoviny.cz. 2009. [cit. 2009-05-01].
Dostupné
na
WWW:
<
http://www.financninoviny.cz/zpravy/zemedelci-budou-v-lednu-
demonstrovat/353444&id_seznam>
81
protože lidé musejí jíst, je to jejich základní biologická potřeba nutná k přežití. Jinými slovy – poptávka po výrobcích potravinářství je málo pružná. Přesto však, jak již bylo uvedeno, dochází k propadu cen mléčných výrobků. To je ale způsobeno spíše okolnostmi ze strany EU (nerovné dotace pro staré a nové členy, přitom ale otevřenost trhu). Rostoucí konkurence, jež přichází ze zahraničí, pak tlačí ceny na trzích dolů a bez dotací z EU (pro staré členy) jsou noví členové někdy stlačeni až pod výrobní náklady. Troufám si tedy říci, že v této oblasti by na tom Česká republika byla lépe, kdyby nebyla členem Evropské unie, mohla podporovat své zemědělce vlastními dotacemi a zároveň blokovat vznik příliš velké konkurence na trhu mléčných výrobků. Už kvůli tradici a národní sounáležitosti doufám, že se situaci podaří velmi rychle vyřešit a mlékárny, ale i majitelé skotu nebudou trpět na úkor „starých“ členů EU. Predikce jakéhokoli vývoje v této době je velice obtížná, co se týče Olma, a.s. pak ještě více, protože u ní zřejmě docházelo ke skrytým machinacím s finanční oblastí a též se změnil majoritní vlastník společnosti. Možná ale právě to společnost zachrání, protože ji Agrofert Holding dokáže umožnit přežití i v těžké době (a pokud by o podvodech věděl, nikdy by ji nekoupil). Pokud by k odprodeji většiny akcií nedošlo, jednoznačně bych nyní predikovala společnosti zánik.
82
4 Závěr Cílem práce bylo vytvořit finanční analýzu podniku Olma, a.s. a predikovat ekonomický vývoj s ohledem na finanční krizi. Analýzu jsem provedla na základě veřejně dostupných účetních výkazů, proto nemůže přesně do detailu vystihovat skutečné problémy podniku. Několik se jich ale přeci jen podařilo prokázat. Nebudu se nyní opět pouštět do shrnování a komentování jednotlivých výpočtů, jen bych ráda vyjmenovala hlavní body, na které by se podle mě společnost měla v budoucnu soustředit a pokusit se je zlepšit: •
zvýšit podíl vlastního kapitálu na celkovém a tím snížit riziko investice;
•
financovat
dlouhodobá
aktiva
dlouhodobými
zdroji,
protože
při
financování
krátkodobými hrozí riziko likvidity; •
snížit výrobní náklady, aby i při klesajících tržbách rostly zisky (nebo společnost alespoň neskončila ve ztrátě);
•
nadále snižovat energetické jednicové náklady a zvýšit tak nezávislost na dodavatelích energie, kteří mají monopolní postavení a mohou si diktovat ceny;
•
zvýšit objem oběžných aktiv, nikoli však zásob, ale hlavně peněžních prostředků, z důvodu zlepšení ukazatelů likvidity, následujícího snížení WACC a možnosti tvořit ekonomickou přidanou hodnotu (EVA);
•
nesnižovat zadlužení jen z hlediska dlouhodobých cizích zdrojů a krátkodobých závazků z obchodních vztahů, ale soustředit se také na krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci, které jsou za stejné časové období dražší než dlouhodobé, v posledních letech neustále rostly a způsobovaly rostoucí nákladové úroky, což se pak promítlo do většiny ekonomických ukazatelů společnosti. To jsou ve stručnosti hlavní body, které by měla obsahovat politika společnosti
do budoucna. Jak už bylo zmíněno, ze svého pohledu doufám, že firma přečká nyní panující
83
nepřízeň ve svém oboru, protože její výrobky jsou známé nejen u nás, ale i ve světě a jsou velmi uznávané pro svou kvalitu. Může jí pomoci, že je nyní součástí největší firmy v oblasti zemědělství v České republice Agrofert Holdingu, vše ale záleží na zvolené politice této firmy. Olma, a.s. může být také odsouzena k zániku a svou výkonností se sama zřejmě nezachrání.
84
5 Literatura •
KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza krok za krokem. Praha. C. H. Beck. 2005. ISBN 80-7179-321-3
•
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. Praha. C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9
•
MAREK,
P.:
Studijní
průvodce
financemi
podniku.
Praha.
Ekopress.
2006.
ISBN 80-86119-37-8 •
Výroční zprávy společnosti Olma, a.s.
•
www.olma.cz
•
www.mpo.cz
•
www.ucetnisvet.cz
•
ČTK. Gandalovič: Světové ceny mléka jsou nejnižší od roku 2003 [online]. Praha. www.finance.cz.,
2009.
[cit.
2009-05-01].
Dostupné
na
WWW:
< http://www.finance.cz/zpravy/finance/211004-gandalovic-svetove-ceny-mleka-jsounejnizsi-od-roku-2003> •
ČTK. Zemědělci budou v lednu demonstrovat [online]. Praha. www.financninoviny.cz, 2009.
[cit.
2009-05-01].
Dostupné
na
WWW:
< http://www.financninoviny.cz/zpravy/zemedelci-budou-v-lednudemonstrovat/353444&id_seznam> •
ČTK. Olomoucká mlékárna Olma se loni propadla do ztráty 214 milionů [online]. Olomouc. www.ceskenoviny.cz, 2009. [cit. 2009-05-01]. Dostupné na WWW: < http://www.ceskenoviny.cz/tema/index_view.php?id=371266&id_seznam=1384>
•
ČTK.
Olma
se
propadla
www.financninoviny.cz,
2009.
do
ztráty [cit.
85
230
milionů
2009-05-01].
Kč
[online].
Dostupné
na
Praha. WWW:
< http://www.financninoviny.cz/zpravy/olma-se-propadla-do-ztraty-230-milionukc/369124 > •
Potravinářská komora ČR. Oborová příručka [online]. Praha 2009. [cit. 2009-05-01]. Dostupné
na
WWW:
< http://209.85.129.132/search?q=cache:BhD-
cvr1xh8J:www.foodnet.cz/files/File/2006/OP_1.doc+anal%C3%BDza+odv%C4%9Btv% C3%AD+ml%C3%A9k%C3%A1rensk%C3%A9ho+pr%C5%AFmyslu&cd=10&hl=cs& ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a> •
Jiří Erbes, Prof., Ing., CSc., Zdeněk Pošvář, Prof., Ing., CSc., Pavel Žufan, Ing. Analýza odvětví mlékárenského průmyslu v ČR [online]. Brno. Ústav managementu. 2009. [cit. 2009-05-01]. Dostupné na WWW: < http://209.85.129.132/search?q=cache:82AXc5SF3UJ:www.agris.cz/etc/textforwarder.php%3FiType%3D2%26iId%3D125376%2 6PHPSESSID%3Dd8+ml%C3%A9k%C3%A1rensk%C3%BD+pr%C5%AFmysl+and+ Olma&cd=3&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a>
•
Kauza
Olma
–
manažer
Gavenda
[online].
www.financninoviny.cz.
2002.
[cit. 2009-05-01]. Dostupné na WWW: < http://ipoint.financninoviny.cz/kauza-olmamanazer-gavenda-serial-site-vazeb-pokracuje.html>
86
6 Seznam tabulek a grafů Tabulky: Tabulka 1- Vývoj aktiv ................................................................................................................29 Tabulka 2- Vývoj pasiv ................................................................................................................33 Tabulka 3- Vývoj důležitých výsledkových ukazatelů ................................................................36 Tabulka 4- Struktura aktiv............................................................................................................42 Tabulka 5- Struktura pasiv ...........................................................................................................43 Tabulka 6- Podíl vybraných výsledkových ukazatelů na celkových tržbách...............................44 Tabulka 7- Zlaté pravidlo financování firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. .......................................46 Tabulka 8- Pravidlo vyrovnání rizika firem Olma, a.s. a Madeta, a.s..........................................47 Tabulka 9- Zlaté pari pravidlo firem Olma, a.s. a Madeta, a.s.....................................................48 Tabulka 10- Zlaté pravidlo růstu firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. ................................................49 Tabulka 11- Ukazatele rentability firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. ..............................................50 Tabulka 12- Ukazatele likvidity firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. .................................................54 Tabulka 13- Ukazatele aktivity firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. ..................................................56 Tabulka 14- Ukazatele zadluženosti firem Olma, a.s. a Madeta, a.s............................................58 Tabulka 15- Vývoj ČPK a obratového cyklu peněz....................................................................60 Tabulka 16- Vývoj Cash flow ......................................................................................................63 Tabulka 17- Rozklad ukazatele ROA firem Olma, a.s. a Madeta, a.s..........................................65 Tabulka 18- Rozklad ukazatele ROE firem Olma, a.s. a Madeta, a.s. .........................................67
87
Tabulka 19- Logaritmický rozklad ukazatele ROE......................................................................70 Tabulka 20- Logaritmický rozklad ukazatele Pákový rozklad a ROA ........................................71 Tabulka 21- Ekonomická přidaná hodnota (první způsob výpočtu) ............................................73 Tabulka 22- Podnikatelské riziko podniku Olma, a.s. .................................................................74 Tabulka 23- Ekonomická přidaná hodnota (druhý způsob výpočtu) ...........................................76 Grafy: Graf 1- Vývoj aktiv ......................................................................................................................29 Graf 2- Vývoj pasiv......................................................................................................................34 Graf 3- Vývoj Ekonomické přidané hodnoty (srovnání 1. a 2. způsob výpočtu) ........................77 Graf 4- Vývoj Přidané hodnoty a Čistého hospodářského výsledku............................................80 Graf 5- Vývoj průměrné výkupní ceny mléka .............................................................................81
88
7 Přílohy Rozvaha v plném rozsahu Aktiva k 31.12. (tis. Kč) AKTIVA CELKEM A.
POHL. ZA UPSANÝ VK
B. B.I.
DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmot. maj.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Netto Netto Netto Netto Netto Netto 1 202 270 1 508 118 1 500 118 1 534 244 1 731 761 1 618 820 465 964
699 404
780 256
739 915
919 207
870 695
10 571
15 734
9 514
7 253
5 560
3 068
1. 2. 3. 4. 5.
Zřizovací výdaje Nehmot. výsl. výzk. a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill
4 536
3 162
7 172
6 127
5 556
3 068
6.
Jiný dlouhod. nehmot. maj.
4 442
2 565
238
121
4
7.
Nedokonč. dl. nehmot. maj.
1 593
10 007
2 104
1 005
8.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
455 393 63 007 163 561
682 292 63 007 208 365
770 742 62 965 240 341
715 066 64 006 329 816
896 051 69 019 382 651
850 031 69 019 408 563
172 532
283 517
359 897
310 047
404 952
366 966
416
6 455
5 353
4 369
2 922
1 794
27 884 27 993
120 731 217
102 186
6 828
33 838 2 669
2 268 1 421
0
1 378
0
17 596
17 596
17 596
17 596
17 596
17 596
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory mov. věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouh. hmotný majetek Poskytnuté zálohy na DHM Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
B.III. Dlouhodobý finanční majetek 1.
Podíly v ovládaných a řízených osobách
2.
Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
3.
Ostatní dlouhodobé CP a podíly
4.
Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám
1 378
a účetním jednotkám pod podstatným vlivem 5.
Jiný dlouhodobý finanční majetek
89
6.
Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
C.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA
C.I.
Zásoby
1.
3. 4. 5. 6.
Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby
C.II.
Dlouhodobé pohledávky
1.
Pohledávky z obchodních vztahů
7.
2.
2. 3.
4. 5. 6. 7.
2. 3.
4. 5. 6. 7. 8. 9.
4. D.
699 309
701 143
746 450
709 374
219 577 67 382
319 657 75 975
212 188 89 266
195 834 91 879
213 017 109 096
224 337 109 278
13 730 132 518
19 880 221 850
10 943 97 396
17 484 84 333
29 677 73 367
55 696 58 445
5 947
1 952
14 583
2 138
877
918
454 479
444 238
471 807
488 542
531 104
481 717
374 156
387 977
444 774
465 294
484 053
440 318
23 997 49 454 6 431 441
30 533 6 194 19 099 435
22 995 2 030 1 630 378
13 033 8 835 1 034 346
37 615 8 013 957 466
29 538 10 538 872 451
33 222 473 32 749
18 006 523 17 483
15 314 540 14 774
16 767 357 16 410
2 329 485 1 844
3 320 314 3 006
29 028
26 813
20 553
93 186
66 104
38 751
Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka
Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky
C.IV. Finanční majetek 1. 2. 3.
781 901
Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení
C.III. Krátkodobé pohledávky 1.
707 278
Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Pořizovaný krátkodobý majetek OSTATNÍ AKTIVA přechodné účty aktiv
90
D.I.
Časové rozlišení
1.
Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období
2. 3.
29 028 29 028
26 813 26 813
20 553 20 553
93 186 93 186
66 104 66 104
38 751 38 751
Příjmy příštích období
2002
A. A.I. 1. 2. 3. A.II. 1. 2. 3. 4. A.III. 1. 2. A.IV. 1. 2. A.V. B. B.I. 1. 2. 3. 4. B.II. 1. 2. 3.
4. 5. 6. 7. 8.
2003
2004
2005
2006
2007
PASIVA Netto Netto Netto Netto Netto Netto PASIVA CELKEM 1 202 270 1 508 118 1 500 118 1 534 244 1 731 761 1 618 820 VLASTNÍ KAPITÁL 285 801 293 551 293 467 295 494 224 057 244 217 Základní kapitál 231 490 231 490 231 490 231 490 236 214 236 214 Základní kapitál 236 214 236 214 236 214 236 214 236 214 236 214 Vlastní akcie a vlastní -4 724 -4 724 -4 724 -4 724 0 obchodní podíly (-) Změny vlastního kapitálu 0 Kapitálové fondy 0 0 -6 811 -6 811 -6 811 -11 784 Emisní ážio 0 Ostatní kapitálové fondy 0 Oceňovací rozdíly z -6 811 -6 811 -6 811 -11 784 přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z 0 přecenění při přeměnách Rezervní fondy a ostatní 40 753 41 996 42 384 43 402 43 948 43 474 fondy ze zisku Zákonný rezervní fond 40 753 41 996 42 384 42 721 42 854 42 854 Statutární a ostatní fondy 681 1 094 620 Hospodářský výsledek -11 301 12 314 19 677 24 766 26 467 -49 294 minulých let Nerozdělený zisk minulých 12 314 19 677 24 766 26 467 0 let Neuhrazená ztráta minulých -49 294 -11 301 let Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/24 859 7 751 6 727 2 647 -75 761 25 607 ) CIZÍ ZDROJE 916 469 1 214 567 1 206 651 1 238 750 1 507 704 1 374 603 Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky 14 671 14 712 13 667 15 250 2 065 11 357 Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládanými a řízenými osobami Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Směnky k úhradě Dohadné účty pasivní
91
9. Jiné závazky 10. Odložený daňový závazek B.III. Krátkodobé závazky Závazky z obchodních 1. vztahů Závazky k ovládaným a 2. řízeným osobám Závazky k účetním 3. jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společ., člen. 4. družstva a k účastníkům sdružení 5. Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního 6. zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a 7. dotace 8. Přijaté zálohy 9. Vydané dluhopisy 10. Dohadné účty pasivní 11. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2. Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční 3. výpomoci OSTATNÍ PASIVA C. přechodné účty pasiv C.I. Časové rozlišení 1. 2.
14 671 507 889
14 712 498 260
13 667 544 471
15 250 560 109
2 065 749 936
11 357 668 392
459 024
464 927
516 448
523 553
697 561
618 015
7 808
9 144
8 604
9 823
7 627
9 205
4 579
4 996
4 748
5 847
4 219
4 886
3 038
1 311
-604
2 319
750
1 201
1 000 32 652 788 393 909 104 386 289 523
17 882
15 275
17 567
39 779
701 595 315 371 386 224
648 513 263 939 384 574
663 391 212 414 450 977
755 703 295 439 460 264
0 0 34 929 156 694 854 211 648 483 206
2007
Výdaje příštích období Výnosy příštích období
Výkaz zisků a ztrát
2002
2003
2004
2005
2006
I.
Tržby za prodej zboží
301 853
335 875
206 983
144 685
194 391
98 429
A. + II.
Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony
296 901 4952 3 162 593
323 881 11994 3 507 846
178 788 28195 4 262 801
131 768 12917 4 183 526
171 100 23291 3 970 076
84 366 14063 4 587 709
3 003 903
3 324 369
4 303 604
4 134 598
3 968 445
4 574 572
95 482 87 995 3 238 328
-133 391 92 588 3 977 945
-6 522 55 450 4 016 991
1 227 404 3 754 295
11 097 2 040 4 207 717
Tržby za prodej vlastních
1. výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní
2. výroby 3. Aktivace B.
Výkonová spotřeba
81 974 76 716 2 864 367
1. 2. + C. 1.
Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Mzdové náklady
2 519 259 345 108 303 178 152 107 109 985
2 792 720 445 608 281 512 175 523 126 373
3 455 483 522 462 313 051 190 250 133 160
3 517 439 499 552 179 452 186 760 131 681
3 190 736 563 559 239 072 161 309 111 825
3 566 246 641 471 394 055 193 393 135 271
3 759
5 115
5 749
6 384
6 384
6 384
Odměny členům orgánů spol.
2. a družstva
92
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní 3. pojištění 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky
E.
Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku
III.
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
38 363
44 035 3 276
46 475 4 866 3 152
44 521 4 174 2 678
39 072 4 028 1 491
47 299 4 439 1 650
3 126 64 172
72 168
85 344
89 881
88 442
121 441
206 782
202 568
17 531
238 199
5 019
8 852
Tržby z prodeje 1. dlouhodobého majetku 2. Tržby z prodeje materiálu
10 305 196 477
1 603 200 965
1 959 15 572
137 956 100 243
1 292 3 727
356 8 496
Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu
204 422
199 515
14 658
100 073
2 261
6 173
7 491 196 931
435 199 080
2 856 11 802
7 921 92 152
270 1 991
298 5 875
25 717
-39 444
-42 698
-42 817
29 485
-120 495
19 128 22 108
17 838 39 729
1 193 65 205
818 58 312
9 921 39 125
2 822 133 780
57 436
51 151
15 864
23 582
-68 101
69 787
F.
Zůstatková cena prodaného
1. dlouhodobého majetku 2. Prodaný materiál G.
Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní
IV. H. V. I.
oblasti a komplexních nákladů přístích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provoz. nákladů
*
PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
VI.
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
2 362
J.
Prodané cenné papíry a podíly
4 724
VII.
Výnosy z dl. finančního majetku
0
0
0
0
0
0
205 31 947
656 36 863
124 44 366
Výnosy z podílů v ovládaných a řízených 1. osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dl. CP a
2. podílů Výnosy z ostatního dl.
3. finančního majetku Výnosy z krátkodobého
VIII. finančního majetku K.
Náklady z finančního majetku
IX.
Výnosy z přecenění CP a derivátů
L.
Náklady z přecenění CP derivátů
M. X. N.
Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky
-3 305
8 1 086 25 439
1 652 6 393 34 611
93
65 34 629
XI. O. XII. P.
*
Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
17 015 22 076
6 935 20 424
21 092 15
19 884 7 097
26 797 9 073
34 607 25 253
-29 422
-43 359
-10 182
-18 955
-20 845
-34 888
3 762
41
-1 045
-13 185
9 292
3 762
41
-1 045
1 980 397 1 583
-13 185
9 292
24 252
7 751
6 727
2 647
-75 761
25 607
607
0
0
0
0
0
Daň z příjmů za běžnou
Q. činnost 1. splatná 2. odložená
**
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST
XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S.
657 50
Daň z příjmů z mimořádné činnosti 1. splatná 2. odložená
MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
* T.
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům
***
Výsledek hospodaření za účetní období (EAT)
24 859
7 751
6 727
2 647
-75 761
25 607
Výsledek hospodaření před zdaněním (EBT)
28 621
7 792
5 682
4 627
-88 946
34 899
Horizontální analýza rozvahy A. B. B.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
AKTIVA CELKEM POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
Nedokončený dlouh. nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na 8. dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný B.II. majetek 1. Pozemky 7.
2003
2004
2005
2006
2007
25,4%
-0,5%
2,3%
12,9%
-6,5%
50,1%
11,6%
-5,2%
24,2%
-5,3%
48,8%
-39,5%
-23,8%
-23,3%
-44,8%
-30,3%
126,8%
-14,6%
-9,3%
-44,8%
-42,3%
-90,7%
-49,2%
-96,7%
-100,0%
528,2%
-79,0%
-52,2%
-100,0%
49,8%
13,0%
-7,2%
25,3%
-5,1%
0,0%
-0,1%
1,7%
7,8%
0,0%
94
2.
Stavby Samostatné movité věci 3. a soubory mov. věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná 5. zvířata Jiný dlouhodobý hmotný 6. majetek
27,4%
15,3%
37,2%
16,0%
6,8%
64,3%
26,9%
-13,9%
30,6%
-9,4%
1451,7%
-17,1%
-18,4%
-33,1%
-38,6%
333,0%
-15,4%
-93,3%
395,6%
-93,3%
-99,2%
-100,0%
4.
7. 8. 9. B.III. 1. 2. 3. 4.
5. 6. 7. C. C.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. C.II. 1. 2.
3.
4. 5. 6.
Nedokončený dlouh. hmotný majetek Poskytnuté zálohy na DHM Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé CP a podíly Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem
-46,8%
-100,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
-100,0%
Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky
10,6% 45,6% 12,8%
-10,6% -33,6% 17,5%
0,3% -7,7% 2,9%
6,5% 8,8% 18,7%
-5,0% 5,3% 0,2%
44,8%
-45,0%
59,8%
69,7%
87,7%
67,4%
-56,1%
-13,4%
-13,0%
-20,3%
-67,2%
647,1%
-85,3%
-59,0%
4,7%
95
7. C.III. 1. 2.
3.
4. 5. 6. 7. 8. 9. C.IV. 1. 2. 3. 4. D. D.I. 1. 2. 3.
Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Pořizovaný krátkodobý majetek OSTATNÍ AKTIVA přechodné účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období
2. 3. A.II. 1. 2. 3. 4. A.III. 1.
6,2%
3,5%
8,7%
-9,3%
3,7%
14,6%
4,6%
4,0%
-9,0%
27,2%
-24,7%
-43,3%
188,6%
-21,5%
-87,5%
-67,2%
335,2%
-9,3%
31,5%
197,0% -1,4% -45,8% 10,6% -46,6%
-91,5% -13,1% -15,0% 3,3% -15,5%
-36,6% -8,5% 9,5% -33,9% 11,1%
-7,4% 34,7% -86,1% 35,9% -88,8%
-8,9% -3,2% 42,6% -35,3% 63,0%
-7,6%
-23,3%
353,4%
-29,1%
-41,4%
-7,6% -7,6%
-23,3% -23,3%
353,4% 353,4%
-29,1% -29,1%
-41,4% -41,4%
Příjmy příštích období PASIVA
A. A.I. 1.
-2,3%
PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny vlastního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní 2. fondy
2003
2004
2005
2006
2007
25,44% 2,71% 0,00% 0,00%
-0,53% -0,03% 0,00% 0,00%
2,27% 0,69% 0,00% 0,00%
12,87% -24,18% 2,04% 0,00%
-6,52% 9,00% 0,00% 0,00%
0,00%
0,00%
0,00%
-100,00%
0,00%
0,00%
73,01%
0,00%
0,00%
73,01%
3,05%
0,92%
2,40%
1,26%
-1,08%
3,05%
0,92%
0,80%
0,31%
0,00%
60,65%
-43,33%
96
A.IV. 1. 2. A.V. B. B.I. 1. 2. 3. 4. B.II. 1. 2. 3.
4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. B.III. 1. 2. 3.
4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. B.IV. 1.
Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-) CIZÍ ZDROJE Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládanými a řízenými osobami Závazky k účetními jednotkami pod podstatným vlivem Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry
-208,96%
59,79%
25,86%
6,87%
-286,25%
59,79%
25,86%
6,87%
-100,00%
-68,82%
-13,21%
-60,65%
-2962,15%
-133,80%
32,53%
-0,65%
2,66%
21,71%
-8,83%
0,28%
-7,10%
11,58%
-86,46%
449,98%
0,28%
-7,10%
11,58%
-86,46%
449,98%
-1,90%
9,27%
2,87%
33,89%
-10,87%
1,29%
11,08%
1,38%
33,24%
-11,40%
17,11%
-5,91%
14,17%
-22,36%
20,69%
9,11%
-4,96%
23,15%
-27,84%
15,81%
-56,85%
-146,07%
-483,94%
-67,66%
60,13%
-100,00%
-100,00% -45,23% -100,00%
-14,58%
15,00%
126,44%
-12,19%
78,11%
-7,57%
2,29%
13,92%
-8,05%
202,12%
-16,31%
-19,52%
39,09%
-28,36%
97
2. 3. C. C.I. 1. 2.
dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci OSTATNÍ PASIVA přechodné účty pasiv Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období
33,40%
Horizontální analýza VZZ I.
Tržby za prodej zboží
A. + II.
2003
-0,43%
2004
17,27%
2005
2,06%
2006
4,98%
2007
11,3%
-38,4%
-30,1%
34,4%
-49,4%
9,1% 142,2%
-44,8% 135,1%
-26,3% -54,2%
29,8% 80,3%
-50,7% -39,6%
10,9%
21,5%
-1,9%
-5,1%
15,6%
10,7%
29,5%
-3,9%
-4,0%
15,3%
Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA
16,5% 14,7% 13,1% 10,9% 29,1% -7,1%
-239,7% 5,2% 22,8% 23,7% 17,2% 11,2%
-95,1% -40,1% 1,0% 1,8% -4,4% -42,7%
-118,8% -99,3% -6,5% -9,3% 12,8% 33,2%
804,4% 405,0% 12,1% 11,8% 13,8% 64,8%
Osobní náklady Mzdové náklady
15,4% 14,9%
8,4% 5,4%
-1,8% -1,1%
-13,6% -15,1%
19,9% 21,0%
36,1%
12,4%
11,0%
0,0%
0,0%
14,8%
5,5%
4,8%
-3,8%
-4,2% -14,2% -15,0%
-12,2% -3,5% -44,3%
21,1% 10,2% 10,7%
Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony Tržby za prodej vlastních
1. výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní
2. výroby 3. Aktivace B. 1. 2. + C. 1.
Odměny členům orgánů spol. a
2. družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní 3. pojištění 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky
E.
Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku
12,5%
18,3%
5,3%
-1,6%
37,3%
III.
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
-2,0%
-91,3%
1258,7%
-97,9%
76,4%
1. majetku 2. Tržby z prodeje materiálu
-84,4% 2,3%
22,2% -92,3%
6942,2% 543,7%
-99,1% -96,3%
-72,4% 128,0%
Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu
-2,4%
-92,7%
582,7%
-97,7%
173,0%
Zůstatková cena prodaného 1. dlouhodobého majetku 2. Prodaný materiál
-94,2% 1,1%
556,6% -94,1%
177,3% 680,8%
-96,6% -97,8%
10,4% 195,1%
Tržby z prodeje dlouhodobého
F.
G.
Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní
-253,4%
8,2%
0,3%
-168,9%
-508,7%
IV. H.
oblasti a komplexních nákladů přístích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady
-6,7% 79,7%
-93,3% 64,1%
-31,4% -10,6%
1112,8% -32,9%
-71,6% 241,9%
98
V. I.
Převod provozních výnosů Převod provoz. nákladů PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
* VI. J. VII.
-10,9%
-69,0%
48,7%
-388,8%
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dl. finančního majetku
-202,5% -100,0% -100,0%
Výnosy z podílů v ovládaných a
1. řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dl. CP a
2. podílů Výnosy z ostatního dl.
3. finančního majetku Výnosy z krátkodobého
VIII. finančního majetku K. Náklady z finančního majetku IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q.
Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmů za běžnou činnost 1. splatná 2. odložená
-100,0%
20550,0% 488,7% 36,1% -59,2% -7,5%
-100,0% -99,0% 215,4% 0,1% -7,7% 204,1% -5,7% -99,9% 47213,3%
220,0% 15,4% 34,8% 27,8%
-81,1% 20,4% 29,1% 178,3%
67,4% -170,5%
47,4% -98,9%
-76,5% -2648,8%
86,2% -289,5%
-98,9%
-2648,8%
-251,5%
10,0% -765,9% -100,0% -932,9%
-68,0% -100,0% -100,0%
-13,2%
-60,7%
-2962,1%
-133,8%
-170,5%
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
** ZA BĚŽNOU ČINNOST XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S.
Daň z příjmů z mimořádné činnosti 1. splatná 2. odložená
*
MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
T.
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům
***
Výsledek hospodaření za účetní období
-68,8%
-13,2%
-60,7%
-2962,1%
-133,8%
Výsledek hospodaření před zdaněním
-72,8%
-27,1%
-18,6%
-2022,3%
-139,2%
-100,0%
99
Vertikální analýza rozvahy AKTIVA CELKEM A.
POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL
B. B.I.
DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek 1.
Zřizovací výdaje
Nehmotné výsledky výzkumu a 2. vývoje 3. 4. 5.
Software Ocenitelná práva Goodwill
2002
2003
2004
2005
2006
2007
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
0,0% 38,8% 0,9%
0,0% 46,4% 1,0%
0,0% 52,0% 0,6%
0,0% 48,2% 0,5%
0,0% 53,1% 0,3%
0,0% 53,8% 0,2%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0% 0,4% 0,0% 0,0%
0,0% 0,2% 0,0% 0,0%
0,0% 0,5% 0,0% 0,0%
0,0% 0,4% 0,0% 0,0%
0,0% 0,3% 0,0% 0,0%
0,0% 0,2% 0,0% 0,0%
6.
Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
0,4%
0,2%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
7.
Nedokončený dlouh. nehmotný majetek
0,1%
0,7%
0,1%
0,1%
0,0%
0,0%
0,0% 37,9% 5,2% 13,6%
0,0% 45,2% 4,2% 13,8%
0,0% 51,4% 4,2% 16,0%
0,0% 46,6% 4,2% 21,5%
0,0% 51,7% 4,0% 22,1%
0,0% 52,5% 4,3% 25,2%
14,4% 0,0% 0,0% 0,0%
18,8% 0,0% 0,0% 0,4%
24,0% 0,0% 0,0% 0,4%
20,2% 0,0% 0,0% 0,3%
23,4% 0,0% 0,0% 0,2%
22,7% 0,0% 0,0% 0,1%
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý 8. nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 1. Pozemky 2. Stavby 3. 4. 5. 6.
Samostatné movité věci a soubory mov. věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek
7.
Nedokončený dlouh. hmotný majetek
8.
Poskytnuté zálohy na DHM
2,3% 2,3%
8,0% 0,0%
6,8% 0,0%
0,4% 0,0%
2,0% 0,2%
0,1% 0,1%
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek
0,0% 0,0%
0,0% 0,1%
0,0% 0,0%
0,0% 1,1%
0,0% 1,0%
0,0% 1,1%
Podíly v ovládaných a řízených osobách
0,0%
0,1%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0% 0,0%
0,0% 0,0%
0,0% 0,0%
1,1% 0,0%
1,0% 0,0%
1,1% 0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0% 0,0%
0,0% 0,0%
0,0% 0,0%
0,0% 0,0%
0,0% 0,0%
0,0% 0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0% 58,8% 18,3% 5,6%
0,0% 51,8% 21,2% 5,0%
0,0% 46,6% 14,1% 6,0%
0,0% 45,7% 12,8% 6,0%
0,0% 43,1% 12,3% 6,3%
0,0% 43,8% 13,9% 6,8%
1,1% 11,0% 0,0% 0,5%
1,3% 14,7% 0,0% 0,1%
0,7% 6,5% 0,0% 1,0%
1,1% 5,5% 0,0% 0,1%
1,7% 4,2% 0,0% 0,1%
3,4% 3,6% 0,0% 0,1%
9.
B.III. 1.
Podíly v účetních jednotkách pod 2. podstatným vlivem 3. 4.
Ostatní dlouhodobé CP a podíly Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem
5. 6. 7.
C. C.I. 1. 2. 3. 4. 5.
Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží
100
Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky 1. Pohledávky z obchodních vztahů
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
Pohledávky za účetními 3. jednotkami pod podstatným vlivem
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 37,8% 31,1%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 29,5% 25,7%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 31,5% 29,6%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 31,8% 30,3%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 30,7% 28,0%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 29,8% 27,2%
Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
Pohledávky za účetními 3. jednotkami pod podstatným vlivem
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
Pohledávky za společníky, členy 4. družstva a za účastníky sdružení
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0% 2,0% 4,1% 0,5% 0,0% 2,8% 0,0% 2,7% 0,0% 0,0%
0,0% 2,0% 0,4% 1,3% 0,0% 1,2% 0,0% 1,2% 0,0% 0,0%
0,0% 1,5% 0,1% 0,1% 0,0% 1,0% 0,0% 1,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,8% 0,6% 0,1% 0,0% 1,1% 0,0% 1,1% 0,0% 0,0%
0,0% 2,2% 0,5% 0,1% 0,0% 0,1% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%
0,0% 1,8% 0,7% 0,1% 0,0% 0,2% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0%
2,4% 2,4% 2,4%
1,8% 1,8% 1,8%
1,4% 1,4% 1,4%
6,1% 6,1% 6,1%
3,8% 3,8% 3,8%
2,4% 2,4% 2,4%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0% 0%
0,0% 0%
0,0% 0%
6.
C.II.
2.
Pohledávky za společníky, členy 4. družstva a za účastníky sdružení Dohadné účty aktivní 6. Jiné pohledávky 7. Odložená daňová pohledávka C.III. Krátkodobé pohledávky 1. Pohledávky z obchodních vztahů 5.
2.
Sociální zabezpečení a zdravotní 5. pojištění 6. 7. 8. 9.
C.IV. 1. 2. 3. 4.
OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv
D. D.I.
Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Pořizovaný krátkodobý majetek
Časové rozlišení 1. Náklady příštích období Komplexní náklady příštích 2. období 3. Příjmy příštích období
PASIVA PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál
A.
A.I.
Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní 2. obchodní podíly (-) 3. Změny vlastního kapitálu A.II. Kapitálové fondy 1. Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z 3. přecenění majetku a závazků 1.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
23,8% 19,3% 19,6%
19,5% 15,3% 15,7%
19,6% 15,4% 15,7%
19,3% 15,1% 15,4%
12,9% 13,6% 13,6%
15,1% 14,6% 14,6%
-0,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
-0,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
-0,3% 0,0% -0,5% 0,0% 0,0%
-0,3% 0,0% -0,4% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% -0,4% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% -0,7% 0,0% 0,0%
0,0%
0,0%
-0,5%
-0,4%
-0,4%
-0,7%
101
4.
A.III. 1. 2.
Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
3,4% 3,4% 0,0%
2,8% 2,8% 0,0%
2,8% 2,8% 0,0%
2,8% 2,8% 0,0%
2,5% 2,5% 0,1%
2,7% 2,6% 0,0%
-0,9% 0,0%
0,8% 0,8%
1,3% 1,3%
1,6% 1,6%
1,5% 1,5%
-3,0% 0,0%
-0,9%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
-3,0%
2,1% 76,2% 0,0%
0,5% 80,5% 0,0%
0,4% 80,4% 0,0%
0,2% 80,7% 0,0%
-4,4% 87,1% 0,0%
1,6% 84,9% 0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 1,2% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 1,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 0,9% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 1,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 0,7% 0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,0% 33,0% 30,8%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,9% 36,3% 34,4%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,0% 36,5% 34,1%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 43,3% 40,3%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,7% 41,3% 38,2%
Hospodářský výsledek minulých
A.IV. let 1. Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých 2. let A.V. B.
Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-) CIZÍ ZDROJE Rezervy
B.I.
Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a 2. podobné závazky 3. Rezerva na daň z příjmů 4. Ostatní rezervy B.II. Dlouhodobé závazky 1.
1. 2.
Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládanými a řízenými osobami
Závazky k účetními jednotkami 3. pod podstatným vlivem 4.
Závazky k společníky, členy družstva a za účastníky sdružení
1.
Závazky z obchodních vztahů
0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,2% 42,2% 38,2%
2.
Závazky k ovládaným a řízeným osobám
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0% 0,6%
0,0% 0,6%
0,0% 0,6%
0,0% 0,6%
0,0% 0,4%
0,0% 0,6%
0,4%
0,3%
0,3%
0,4%
0,2%
0,3%
0,3% 0,0% 0,0% 2,7% 0,1% 32,8%
0,1% 0,0% 0,0% 1,2% 0,0% 46,5%
0,0% 0,0% 0,0% 1,0% 0,0% 43,2%
0,2% 0,1% 0,0% 1,1% 0,0% 43,2%
0,0% 0,0% 0,0% 2,3% 0,0% 43,6%
0,1% 0,0% 0,0% 2,2% 0,0% 42,9%
5. 6. 7. 8. 9. 10.
Přijaté zálohy Vydané dluhopisy
Směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek
B.III. Krátkodobé závazky
Závazky k účetním jednotkám 3. pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům 4. družstva a k účastníkům sdružení 5. 6.
7. 8. 9. 10. 11.
Závazky k zaměstnancům
Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky
B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci
102
1. 2. 3.
Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci
C.
OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv
C.I.
Časové rozlišení 1. 2.
Výdaje příštích období Výnosy příštích období
Vertikální analýza VZZ I.
Tržby za prodej zboží
A. + II.
Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony
8,7% 24,1% 0,0%
20,9% 25,6% 0,0%
17,6% 25,6% 0,0%
13,8% 29,4% 0,0%
17,1% 26,6% 0,0%
13,1% 29,8% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
2002
2003
2004
2005
2006
2007
9,1%
9,2%
4,6%
3,4%
4,7%
2,1%
9,0% 0,1% 95,7%
8,8% 0,3% 95,8%
4,0% 0,6% 94,5%
3,1% 0,3% 97,8%
4,1% 0,6% 95,4%
1,8% 0,3% 98,2%
90,9% 2,5% 2,3% 86,6% 76,2% 10,4% 9,2% 4,6% 3,3%
90,8% 2,6% 2,4% 88,5% 76,3% 12,2% 7,7% 4,8% 3,5%
95,4% -3,0% 2,1% 88,2% 76,6% 11,6% 6,9% 4,2% 3,0%
96,6% -0,2% 1,3% 93,9% 82,2% 11,7% 4,2% 4,4% 3,1%
95,3% 0,0% 0,0% 90,2% 76,6% 13,5% 5,7% 3,9% 2,7%
97,9% 0,2% 0,0% 90,0% 76,3% 13,7% 8,4% 4,1% 2,9%
0,1%
0,1%
0,1%
0,1%
0,2%
0,1%
1,2% 0,0% 0,1%
1,0% 0,1% 0,1%
1,0% 0,1% 0,1%
0,9% 0,1% 0,0%
1,0% 0,1% 0,0%
Tržby za prodej vlastních výrobků a
1. služeb 2. Změna stavu zásob vlastní výroby 3. Aktivace B.
Výkonová spotřeba
1. 2. + C. 1.
Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů spol. a
2. družstva Náklady na sociální zabezpečení a
3. zdravotní pojištění 4. Sociální náklady D.
Daně a poplatky
1,2% 0,0% 0,1%
E.
Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku
1,9%
2,0%
1,9%
2,1%
2,1%
2,6%
III.
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
6,3%
5,5%
0,4%
5,6%
0,1%
0,2%
0,3% 5,9%
0,0% 5,5%
0,0% 0,3%
3,2% 2,3%
0,0% 0,1%
0,0% 0,2%
6,2%
5,5%
0,3%
2,3%
0,1%
0,1%
0,2% 6,0%
0,0% 5,4%
0,1% 0,3%
0,2% 2,2%
0,0% 0,0%
0,0% 0,1%
Tržby z prodeje dlouhodobého
1. majetku 2. Tržby z prodeje materiálu F.
Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného 1. dlouhodobého majetku 2. Prodaný materiál
G.
Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní
0,8%
-1,1%
-0,9%
-1,0%
0,7%
-2,6%
IV. H. V. I.
oblasti a komplexních nákladů přístích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provoz. nákladů
0,0% 0,6% 0,7% 0,0% 0,0%
0,0% 0,5% 1,1% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 1,4% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 1,4% 0,0% 0,0%
0,0% 0,2% 0,9% 0,0% 0,0%
0,0% 0,1% 2,9% 0,0% 0,0%
103
* VI. J. VII.
PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
1,7%
1,4%
0,4%
0,6%
-1,6%
1,5%
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dl. finančního majetku
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,1% 0,1% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
Výnosy z podílů v ovládaných a
1. řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 2. Výnosy z ostatních dl. CP a podílů Výnosy z ostatního dl. finančního
3. majetku VIII. K. IX. L.
Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP derivátů
0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0% -0,1%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
M. X. N. XI. O. XII. P.
Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů
0,0% 0,0% 0,8% 0,5% 0,7% 0,0% 0,0%
0,0% 0,2% 0,9% 0,2% 0,6% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,8% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,7% 0,5% 0,2% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,9% 0,6% 0,2% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,9% 0,7% 0,5% 0,0% 0,0%
* Q.
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmů za běžnou činnost
-0,9% 0,1% 0,0% 0,1%
-1,2% 0,0% 0,0% 0,0%
-0,2% 0,0% 0,0% 0,0%
-0,4% 0,0% 0,0% 0,0%
-0,5% -0,3% 0,0% -0,3%
-0,7% 0,2% 0,0% 0,2%
0,7% 0,0% 0,0%
0,2% 0,0% 0,0%
0,1% 0,0% 0,0%
0,1% 0,0% 0,0%
-1,8% 0,0% 0,0%
0,5% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
0,0% 0,0% 0,0%
1. splatná 2. odložená ** XIII. R. S.
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST Mimořádné výnosy Mimořádné náklady
Daň z příjmů z mimořádné činnosti 1. splatná 2. odložená
*
MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
T.
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
0,0%
***
Výsledek hospodaření za účetní období
0,7520%
0,2118%
0,1491%
0,0619% -1,8199%
0,5480%
Výsledek hospodaření před zdaněním
0,8658%
0,2129%
0,1260%
0,1081% -2,1367%
0,7468%
104
