Vinařský věstník. Obsah: Informace ze září. Pro Vinařský fond zpracoval. Hlavní zprávy 2. Potraviny na pranýři 10

Pro Vinařský fond zpracoval

Obsah:

Informace ze září

Vinařský věstník

9 2014

Hlavní zprávy 2 Potraviny na pranýři 10 Transformace Agentur pro zemědělství a venkov 12 Ze zprávy o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v rezortu zemědělství v roce 2013 12 Ze zahraničí 13

1

HLAVNÍ ZPRÁVY

Ministr Marian Jurečka: Zdravý spotřebitelský patriotismus je jednou z cest, jak podpořit naše zemědělce a potravináře Ministr zemědělství Marian Jurečka se opět sešel se zástupci největších obchodních řetězců působících v České republice. Jednali spolu o možnostech, jak snížit plýtvání potravinami, o marketingové podpoře tuzemských producentů a o zapojení maloobchodních řetězců do této podpory. „Cílem mých jednání, ať už se zástupci potravinových bank, se kterými jsem hovořil minulý týden, tak dnešního setkání se zástupci obchodních řetězců, je najít způsob, jak omezit plýtvání potravinami. Potřebujeme nastavit efektivní proces distribuce potravin, zejména pokud jde o potraviny s blížícím se koncem data použitelnosti a data minimální trvanlivosti,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. V Evropské unii se ročně vyhodí 90 milionů tun potravin, což je 180 kilogramů na obyvatele za rok. K menšímu plýtvání potravinami by u nás mělo přispět především dořešení funkčnosti potravinových bank. Do nich by prodejci a výrobci posílali zboží těsně před vypršením doby spotřeby, které by se následně poskytovalo například nevládním organizacím pro sociálně potřebné. Systém je dnes nastaven tak, že kdyby chtěl obchodník takové potraviny bance darovat, bude muset zaplatit DPH. „Domnívám se, že oprávněným nástrojem, jak pomoci našim zemědělcům a potravinářům, je podpora zdravého patriotismu, aby lidé kupovali produkty vyrobené v Čechách a na Moravě, které samozřejmě prokáží svoji kvalitu. V této souvislosti je také důležitá osvěta a pravidelné vzdělávání spotřebitelů. Ti opět nacházejí cestu k našim producentům, chtějí kvalitní české a často lokální výrobky,“ uvedl ministr Marian Jurečka. Na podporu českých výrobců v současné době Ministerstvo zemědělství připravuje marketingový projekt, který by měl posílit aktivity resortu v této oblasti do konce roku 2014. Na kampaň je připraveno 50 – 60 milionů korun a potrvá od poloviny října do konce tohoto roku. V principu půjde o spotřebitelskou sou-

Vinařský věstník 09/2014

těž, jejíž účastníci budou zasílat vystřižená loga kvalitativních značek z obalů potravin na adresu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Konkrétně půjde nejen o loga národních značek kvality (Klasa, Regionální potravina), ale i loga komunitární (Bio logo, Zaručená tradiční specialita, Chráněné zeměpisné označení, Zeměpisné označení původu) a loga nevládních organizací (Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR). ZDROJ: HYNEK JORDÁN; ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE

Obrana proti dumpingovým produktům: Jurečka chce od dovozců potravin hlásit množství a cenu Aby český trh nezavalily produkty za dumpingové ceny, mají dovozci potravin, které jsou postižené ruskými sankcemi, tři dny před dovozem hlásit množství a cenu obchodu. Ministr zemědělství Jurečka chce toto nařízení v pondělí předložit vládě. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce nařídit potravinářským dovozcům povinnost hlásit 72 hodin před dovozem množství a cenu obchodu. Řekl to v sobotu České televizi po setkání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Jurečka tím chce zabránit hrozícímu zavalení českého trhu potravinami za dumpingové ceny. V pondělí hodlá nařízení předložit k posouzení vládě. Nařízení by se týkalo dovozců rostlinných i živočišných komodit, které jsou postiženy ruskými sankcemi. Českým dozorovým orgánům by měli hlásit tři dny před dovozem množství a cenu. Česko by díky tomu mohlo reagovat adekvátním způsobem. Zákaz dovozu za dumpingové ceny přitom Jurečka označil za nejkrajnější variantu, ke které by přistoupil velice nerad. Hlavní body Jurečkovy schůzky s prezidentem Zemanem přiblížil prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman, který se setkání v Lánech rovněž účastnil. S prezidentem se shodli na podpoře proexportních opatření, jako je hledání náhradních trhů za Rusko. Shoda panuje i v podpoře domá-

cích výrobců, jejichž produkty by veřejnost, úřady a správa měly preferovat. Zeman zdůraznil potřebu dotáhnout do konce novelu zákona o významné tržní síle, která má chránit dodavatele zemědělských a potravinářských produktů před nekalými praktikami obchodních řetězců. Ministr Jurečka už dříve uvedl, že po zavedení ruských sankcí na dovoz potravin očekává pomoc především od EU. Evropská komise přitom na pomoc původně vyčlenila 125 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun). Jurečka však chce při nejbližším jednání koncem září v Miláně usilovat o navýšení finančního balíku. Ministerstvo zemědělství již dříve informovalo, že čeští vývozci zemědělských komodit a potravin kvůli ruským sankcím přijdou do konce roku na tržbách o 250 až 300 milionů korun. Nejvíce embargo dopadne na tuzemské mlékárny. Zemědělci a potravináři se však více bojí druhotných dopadů způsobených přesycením společného unijního trhu a následného propadu cen. Škody v důsledku poklesu cen komodit prý mohou být pro tuzemské producenty až miliardové. ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: MRK, ČTK; 13. 9. 2014

Meziroční změny ve výměře a skladbě vinic v České republice Ke konci vinařského roku 2013/2014 tj. k datu 31. 7. 2014 eviduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský 17 531 ha ploch vinic osázených moštovými odrůdami v České republice. V minulém vinařském roce to bylo ke stejnému datu 17 404 ha. Meziroční nárůst ploch vinic je výsledkem snahy vinařů reagovat na trendy v oblibě vína jako kulturního nápoje. Celková plocha vinic všech odrůd, moštových, stolních a podnožových včetně pokusných vinic k 31.7.2013 byla 17 557 hektarů. O rok později to je 17 668 ha, což je nárůst plochy o 0,6 %. O více než jedno procento přibylo ploch vinic ve vinařské oblasti Čechy. Nejvyšší rychlost nárůstu ploch je v litoměřické

zpět

2

2013

2014

přírůstek/úbytek (%)

Čechy

644,1334

652,433

1,29

Čechy – ostatní

10,2273

10,3034

0,74

15 ha – 38%. Z odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR je to Malverina, pěstovaná na 10 ha, což je o 13% víc než v roce minulém. Z modrých interspecifických odrůd se nejvíce pěstuje Cabernet Cortis a to na ploše 8 ha.

Litoměřická

285,865

301,1582

5,35

ZDROJ: ÚKZÚZ; 25. 9. 2014

348,0411

340,9714

–2,03

Morava

16 912,825

17 015,929

0,61

Mikulovská

4 611,1138

4 689,048

1,69

9,4143

19,5605

1,55

Slovácká

4 312,9902

4 354,2333

0,96

Velkopavlovická

4 823,6726

4 836,8679

0,27

Znojemská

3 155,6341

3 126,2192

–0,93

17 556,9584

17 668,362

0,63

Plocha vinic (ha)

Vin. oblast/ podoblast

Mělnická

Morava – ostatní

Celkem

Tab. 1 Plocha vinic v meziročních datech. Zdroj: ÚKZÚZ

vinařské podoblasti, kde se plocha zvýšila o 5 %, naopak v mělnické podoblasti klesla plocha vinic o 2%. Ve vinařské oblasti Morava meziročně stoupla plocha vinic o 0,61 %. Nejvíce vysazovanou odrůdou se stala aromatická odrůda Pálava. Pěstuje se na ploše 416 ha. Meziroční nárůst její plo-

chy je 12%. Dynamicky se zvyšují plochy odrůd skupiny PIWI. To jsou tzv. ekologické ( interspecifické )odrůdy. Jejich nárůst je v souhrnu téměř 20%. V této skupině je odrůdou s největší výměrou 162 ha Hibernal. Jeho plocha se zvětšila skoro o 19%. Na dalších místech jsou odrůdy Solaris 33 ha – 23%, Johanniter

Odrůda

2013

2014

Meziroční přírůstek (%)

Hibernal

136,4256

162,0485

18,78

26,886

33,1002

23,11

Solaris Johanniter

11,2788

15,5983

38,30

Malverina

9,0045

10,1976

13,25

Cabernet Cortis

7,0792

8,1839

15,60

Regent

6,5663

7,4179

12,97

Savilon

5,3343

5,4621

2,40

Laurot

4,4717

5,2222

16,78

Saphira

4,1814

4,5391

8,55

Bianca

3,6003

4,0232

11,75

Merzling

2,893

3,939

36,16

Sevar

2,6162

3,5611

36,12

Phoenix

1,7536

1,9398

10,62

Rinot

1,2524

1,4578

16,40

Helios

1,161

1,3932

20,00

Muscaris

1,0491

1,2911

23,07

Bronner

0,875

1,1156

27,50

Erilon

0,2

0,28

40,00

Nativa

0,1986

0,273

37,46

Kofranka

0,165

0,2322

40,73

Vesna

0,05

0,0889

77,80

Monarch

0,0348

0,0624

79,31

Cerason

0,0222

0,044

0,0074 223,5061

Baron Celkem

Tab.2 Výměra odrůd skupiny PIWI v ha. Zdroj: ÚKZÚZ


Nový výzkum: Česko má nejlepší potraviny ve východní Evropě Časopis The Economist porovnával kvalitu a bezpečnost potravin ve 109 zemích světa. Česko je nejlepší z postkomunistických států. Praha – České potraviny jsou co do kvality a bezpečnosti nejlepší z postkomunistických zemí. Celosvětově jim pak patří 23. místo. Vyplývá to z letošního žebříčku Global Food Security Index časopisu The Economist, sestaveného analytiky z The Economist Intelligence Unit. Global Food Security Index sleduje kvalitu potravin ve 109 zemích světa. Česká republika si oproti loňsku na žebříčku nepolepšila ani nepohoršila – zůstala na 23. příčce. Mírně si zlepšila bodový zisk: Zatímco před rokem získala 72,2 bodu ze sta možných, letos je to 74,6. Polsko, jehož potraviny jsou mnohdy považovány za výrazně méně kvalitní, skončilo jen o tři příčky za Českou republikou. Oproti loňsku si o jedno místo polepšilo a skončilo 26. na světě. Sou-

Pořadí

Země

Počet bodů

1.

USA

89,3

2.

Rakousko

85,5

3.–4.

Nizozemsko

84,4

3.–4.

Norsko

84,4

5.

Singapur

84,3

6.

Švýcarsko

84,2

7.

Irsko

84,0

8.–9.

Kanada

83,7

8.–9.

Německo

83,7

10.

Francie

83,4

23.

Česká republika

74,6

26.

Polsko

72,7

31.

Slovensko

69,8

107.

Madagaskar

27,7

98,20

108.

Čad

25,5

0,0222

200,00

109.

24,8

267,4701

19,67

Demokratická republika Kongo

Global Food Security Index 2014. Zdroj: The Economist

zpět

3

v bio kvalitě postupně narůstá, a to nejvýrazněji u ovoce a zeleniny (cca o 20 % za posledních 6 let). Lidé nakupují biopotraviny častěji než dříve. Třetina populace si je donese z obchodu nebo trhu domů alespoň několikrát měsíčně, zatímco před 6 lety to byla pouze čtvrtina populace. Biopotraviny nejvíce nakupují ženy středního věku, nejméně často muži vyššího věku. Nejčastějším důvodem pro výběr biopotravin je to, že jsou zdravější (uvádí 2/3 osob, v jejichž domácnostech se biopotraviny nakupují), dále jejich chutnost, větší šetrnost k přírodě. Jedním z podstatných důvodů uváděných respondenty průzkumu je soulad s jejich životním stylem a životní filozofií (30 % osob, v jejichž domácnostech se biopotraviny nakupují). ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: KATEŘINA Přibližně třetina osob uvádí, že nakuVOKURKOVÁ, PETR KUČERA; 23. 9. 2014 puje biopotraviny o něco více než před rokem. Naopak nižší zájem o biopotraviny uváděli respondenti spíše výjimečně (každý dvacátý z nakupujících). Výzkum ukázal, že biopotraviny na- Nejčastějším místem nákupu biopotravin jsou trhy, včetně farmářských, kam kupuje již více než 41 % domácností Biopotraviny, produkty ekologického si pro biopotraviny chodí více než 60 % zemědělství, zaujímají stabilní pozici nakupujících. Dalšími místy jsou superv nákupních košících českých spotře- markety, specializované prodejny, nákup bitelů. Výsledky výzkumu ukazují, že přímo na farmě a běžný obchod s potrase oproti minulým letům zvýšil počet vinami. K novinkám patří nakupování obyvatel, kteří nakupují biopotraviny, biopotravin prostřednictvím internetu, a to na 41 procent. Významně narostlo které vyzkoušel každý dvacátý člověk povědomí o označení biopotravin, a to zajímající se o biopotraviny. Zkušenost nejen o národním, ale i o označení Ev- s biobedýnkami má 7 % nakupujících. Znalost evropského i národního loga ropské unie. Biopotraviny pěstované v ekologickém zemědělství bez použití k označení biopotravin roste, je vyšší chemických prostředků, jako jsou umělá u žen než u mužů. Znalost poměrně nohnojiva a postřiky, zná naprostá většina vého loga Evropské unie pro biopotravidotázaných. Ve srovnání s rokem 2008 ny vzrostla od roku 2010 z 9 % na 24 % se zvýšil podíl osob, které vědí o biopo- osob. V domácnostech, kde se bio potravinách, z 92 % na 99 %. Nárůst zazna- traviny konzumují pravidelně, dosahuje menal i podíl domácností, které nakupu- znalost 37 %. Rovněž povědomí o národním logu jí biopotraviny, a to z 37 % v roce 2010 (produkt ekologického zemědělství) se na dnešních 41 %. „Potvrzuje se trend zvyšujícího se zá- zvyšuje, v roce 2010 znalo logo 54 % lidí, jmu spotřebitelů o potraviny ekologic- v letošním už téměř tři čtvrtiny populakého zemědělství. Jsem rád, že tomu ce. Znalost je opět vyšší mezi osobami, tak je, neboť s tím roste i český trh v jejichž domácnostech se biopotraviny s biopotravinami. Jejich sortiment je již nakupují, dosahuje 87 %. Jaké jsou bariéry pro větší nakupování nyní poměrně široký a zahrnuje pestrou škálu českých výrobků,“ řekl ministr ze- biopotravin, a proč je někteří lidé nejedí vůbec? Největší překážkou je cena. Tu mědělství Marian Jurečka. Nejčastěji nakupovanými biopotra- uvádí jako překážku tři čtvrtiny osob, vinami jsou mléčné výrobky, které si které biopotraviny nakupují, i těch, ktevybírá téměř 70 % z osob, v jejichž do- ří je nenakupují. Dalšími rozhodujícími faktory pro mácnostech se biopotraviny pravidelně konzumují, dále zelenina a ovoce (66 % nakupující je omezený sortiment a doa 54 %), maso a uzeniny (téměř 40 % stupnost prodejny s biopotravinami. z těch, kteří nakupují biopotraviny). Zá- U osob, které biopotraviny nenakupují, jem o zeleninu, ovoce, maso a uzeniny je častým důvodem, kromě zvyku, že nesední Slovensko skončilo na 31. místě s 69,8 body, oproti loňsku se posunulo o šest pozic výše. Žebříček vedou USA (89,3 bodu) před Rakouskem, o třetí příčku se dělí Nizozemsko s Norskem. Naopak nejhorší jsou potraviny – stejně jako před rokem – v Demokratické republice Kongo (20,8 bodu). Trojici zemí s nejhorším jídlem co do kvality a bezpečnosti doplňují Čad (25,5 bodu) a Madagaskar (27,7 bodu). Největší pokrok za uplynulý rok učinila Uganda. Letos získala o 5,8 bodu více než loni a skočila na 74. pozici. Více než pět bodů oproti loňsku přidaly také Togo a Srbsko. Naopak největší bodový pokles – o 4,1 bodu – vykázala Barma, o tři body pak spadly Madagaskar a Rumunsko.


vnímají rozdíl mezi bio a ne bio potravinami, nebo považují označování potravin za bio pouze za marketingový trik. Přibližně každý dvanáctý člověk, který biopotraviny nekupuje, nemá dostatek informací nebo ho to vůbec nezajímá. Výzkum provedla společnost MEDIAN, s.r.o. v první polovině září na vybraném vzorku 630 respondentů (mezi osobami ve věku 18 – 65 let) z celé České republiky. HYNEK JORDÁN; ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE; 29. 9. 2014

Tři čtvrtiny novinek na trhu propadnou během prvního roku Praha – Tři čtvrtiny novinek, které výrobci uvedou na trh, propadnou během prvního roku. Vyplývá to ze studie rychloobrátkového spotřebního zboží, kterou na evropském trhu provedla společnost Nielsen. Dvě třetiny novinek během prvního roku své existence na trhu nedosáhne vyšších prodejů než 10.000 kusů, tři ze čtyř nových výrobků se neudrží v sortimentu řetězců. Studie ukázala, že tisíce novinek (76 pct) uvedených na trh během svého prvního roku u zákazníků propadne a způsobí výrobcům miliónové ztráty. Výrobci ale mohou tuto negativní statistiku zvrátit tím, že změní svůj přístup k inovacím. „Během naší práce na studii jsme odhalili nezvratné důkazy toho, že úspěch nikdy není jen náhoda. Je výsledkem snahy prolomit dosavadní postupy inovačního procesu a tradičně kolovaných pravd o postojích spotřebitelů,“ uvedl ředitel společnosti Nielsen pro oblast inovací v Evropě Johan Sjöstrand. Studie společnosti Nielsen také odhaluje reálné příklady výrobků, které v současnosti dosáhly průlomového úspěchu. Z 12.000 analyzovaných novinek na trhu rychloobrátkového spotřebního zboží jich jen sedm bylo označeno jako „vítězné novinky s průlomovým úspěchem roku 2014“. Jsou mezi nimi např. pivo Foster‘s Gold, zmrzlina Magnum Infinity nebo čokoláda Milka Choco Supreme. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 14. 9. 2014

Tržní síla: Obchodníci a výrobci jsou na nože Praha – Čeští potravináři a obchodníci jsou v klinči. Jablkem sváru je novela

zpět

4

zákona o významné tržní síle, kterou předložil Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Novela má dodavatele zemědělských a potravinářských produktů chránit před nekalými praktikami obchodních řetězců. Zákon o významné tržní síle v Česku platí už několik let, nicméně vedení antimonopolního úřadu už delší dobu mluví o tom, že je potřeba normu upravit. „Zákon o významné tržní síle byl od začátku atakován, ale přežil a po provedení některých chystaných změn si zaslouží pevné místo v českém právním řádu,“ řekl před časem místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom. Novela má nahradit některé pojmy. Například pojem zemědělské a potravinářské produkty, který není nikde definován, má být nahrazen slovem potravina, jak se používá v evropských předpisech. Novela také počítá se zpřesněním samotného pojmu významná tržní síla, který může být podle úřadu různě vykládán. V současné době zákon obsahuje šest příloh, které definuje na 80 skutkových podstat. Antimonopolní úřad navrhuje tento počet snížit na devět obecně vymezených deliktů. Snížení konkurenceschopnosti? Novela se ovšem nelíbí Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. „Prosazení návrhu nelze chápat jinak než jako výsledek lobbistických a partikulárních zájmů, které byly prosazeny na újmu obchodníků a státu, ale zejména na úkor spotřebitelů,“ uvedla poté, co novelu doporučila legislativní rada vlády, mluvčí svazu Irena Vlčková. Projednávání návrhu novely vláda minulý týden odložila. Obchodníci tvrdí, že pokud jej kabinet nakonec přijme, bude to mít na českou ekonomiku negativní vliv. „Povede to ke snížení konkurenceschopnosti českých výrobků a ke snižování podílu českých potravin v obchodech a velmi významně i ke snížení vývozů,“ varovala Vlčková, podle níž se podíl potravin od českých výrobců a dodavatelů pohybuje mezi 70 až 80 procenty. Na podíl českých potravin v regálech řetězců se nedávno zaměřil průzkum ministerstva zemědělství. Na jeho základě zjistilo, že nejvíce českých výrobků má v prodeji řetězec COOP se 75 procenty. Na opačném konci žebříčku se umístil Kaufland se čtyřicetiprocentním podílem. Tento řetězec ovšem argumentuje tím, že oproti COOP nabízí mnohem větší sortiment zboží, takže ve skutečnosti se v jeho regálech objevuje i více českých výrobků.


Obchodníci také varují, že novela by měla dopad na investice, které obchodníci vynakládají do nejrůznějších odvětví, například do stavebnictví nebo služeb. Podle Vlčkové tyto investice představují stamiliardy korun. S těmito závěry ale rozhodně nesouhlasí potravináři. „Předně je třeba říci, že veškerá tvrzení Svazu obchodu a cestovního ruchu o ekonomických dopadech novelizovaného zákona nejsou podložena žádnými studiemi. Od sféry, která byla vytvořena primárně za účelem dosahování zisku, nelze akceptovat výrok, že je zákon na úkor spotřebitelů. Naopak, smyslem zákona je mimo jiné také ochrana spotřebitele,“ oponuje ředitelka marketingu a komunikace Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Novela, jejímž vzorem je obdobná norma ve Francii, podle Večeřové přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v Česku. Ne se vším však potravináři v novele souhlasí. Obočí zdvihají nad ustanovením, podle něhož by se zákon vztahoval i na dodavatele. „Dosud z žádné z existujících studií analyzujících vztahy podél potravního řetězce nevyplynulo, že by některý byť i z velkých dodavatelů zneužíval nebo byl vůbec schopen zneužít svoji tržní sílu vůči odběratelům,“ dodala Večeřová. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: VILÉM JANOUŠ; 9. 9. 2014

Řetězce si účtují až stoprocentní marže. Změnit by to měla novela o tržní síle Stát se chystá významných způsobem zasáhnout do nekalých praktik obchodních řetězců. Zatímco výrobci potravin si novelu zákona o významné tržní síle pochvalují, obchodníci s ní komfortní mají problém. Z údajů Potravinářské komory přitom vyplývá, že některé řetězce si účtují za zboží až stoprocentní marže. Podle analýzy si více než stoprocentní přirážku účtují například za měkký tvaroh, ochucené sýry či plnotučnou hořčici. Kolem 70 procent si pak řetězce přihazují třeba na salámu gothajského typu, 45procentním Eidamu, 40 až 50 procent na loveckém salámu, máslu nebo na litru mléka. Podle údajů Potravinářské komory patří mezi nejčastější prohřešky, které by měl zákon postihnout, platby obchodních řetězců za fiktivní služby, prodeje pod nákupní cenou, zpětné bonusy z fakturovaných částek, vzájemné zá-

počty bez předchozího souhlasu dodavatele, neodůvodněné přenesení sankcí na dodavatele, nedodržení zákonné splatnosti nebo vyhrožování přerušením obchodního vztahu. Tvorba marže, to je tabu Jak se marže tvoří, nechtějí oslovení mluvčí obchodních řetězců komentovat. Jan Dvořák z řetězce Tesco ale před časem v Českém rozhlase vysvětloval, že marže ve své podstatě není zisk obchodníka: „Marže v prostředí moderního retailu jsou desítky tisíc pracovních míst napříč republikou včetně sociálně ohrožených regionů, náklady na energie, dopravu, na samotné obchody, na jejich obslužnost a v neposlední řadě i peníze zaplacené na daních a odvodech do českého státního rozpočtu. Samotný zisk v marži tvoří opravdu zanedbatelnou část.“ Legislativní rada vlády doporučila zákon o významné tržní síle k projednání vládě 28. srpna. Vláda projednání novely zákona ale prozatím odložila. Příklady marží Sortiment Přirážka (v procentech) ochucené sýry 107,37 plnotučná hořčice 102,33 měkký tvaroh 100,53 eidam 45 76,36 pramen: Hospodářská komora ČR „Potravinářská komora dlouhodobě upozorňuje na nekalé praktiky obchodních řetězců, které, dlouhodobě neřešené, mohou vést až k likvidaci zpracovatelského sektoru v Česku. Novela zákona o významné tržní síle by měla přispět ke zkvalitnění podnikatelského prostředí,“ tvrdí předseda Potravinářské a Agrární komory Miroslav Toman. Předložený návrh podle něj především zpřesňuje pojmy dodavatel, odběratel. Nákupní aliance jsou vítány „Obě komory vítají úpravu především v zahrnutí nákupních aliancí do účinnosti zákona. Dojde ke zvýšení určité právní jistoty mezi dodavateli. Novela ruší přílohy zákona, ale nahrazuje je flexibilnějším demonstrativním výčtem praktik, které jsou zakázány,“ tvrdí Toman. Obdobnou regulaci přijala podle něj většina evropských zemí, odmítá Toman kritiku ze strany obchodníků, že jde o českou specialitu. Tomanova komora přitom zásadně nesouhlasí s tím, aby zákon platil i pro dodavatele. „Z existujících studií nevyplynulo, že by

zpět

5

dodavatel, byť i velký, zneužíval nebo byl vůbec schopen zneužít svoji tržní sílu vůči odběratelům,“ tvrdí Potravinářská komora. SOCR: obchodníci dojdou k újmě S předlohou novely má ale naopak velký problém Svaz obchodu a cestovního ruchu. Prosazení návrhu podle prezidentky svazu Marty Novákové nelze chápat jinak než jako výsledek lobbistických a partikulárních zájmů, které byly prosazeny na újmu nejen obchodníků a státu ale zejména na úkor spotřebitelů. „To, že regulace a její případné přitvrzení dopadne negativně na spotřebitele a stát, vyplývá přímo i z důvodových zpráv předchozích návrhů i současné novely. Návrh mimo jiné obsahuje ustanovení, které rovnostářsky zvýhodňuje méně schopné dodavatele před těmi schopnějšími dodavateli a činí tak na úkor zákazníků,“ vysvětlila Nováková. Pokud by si tedy podle ní například nový schopnější dodavatel okurek vyjednal s obchodníkem lepší cenu, než jiný dodavatel stejných okurek, musel by obchodník buď to toho schopnějšího dodavatele odmítnout anebo by musel použít smluvní podmínky vyjednané schopnějším dodavatelem i pro toho méně schopného. „Obojí by bylo na újmu zákazníků. V prvém případě by byl omezen výběr zboží. Druhý případ by nepochybně vedl k růstu cen,“ konkretizovala výtky Nováková. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: ČTK; 17. 9. 2014

Kdo brání narovnání obchodních vztahů Kromě ruských sankcí a jejich prvotních i druhotných dopadů na český potravinářský sektor se námětem řady vypjatých diskusí stal i návrh novely zákona o významné tržní síle a jejím zneužití. Jeho aktivním odpůrcem jsou obchodníci, kteří sáhli dokonce až k vysílání poplašných zpráv o jakémsi blíže nespecifikovaném ekonomickém kolapsu národního hospodářství v případě přijetí této legislativní změny. Důvod je jednoduchý: návrh novely jednoznačně vymezuje okruh obchodních vztahů, na které bude zákon dopadat. Novela navíc ruší všechny přílohy stávajícího zákona, které však nahrazuje mnohem flexibilnějším demonstrativním výčtem praktik, které jsou zakázány a narušují férovost dodavatelsko-odběratelských vztahů.


Smyslem zákona ochrana spotřebitele Od sféry, která byla vytvořena primárně za účelem dosahování zisku, působí poněkud úsměvně výrok, že zákon je na úkor spotřebitelů. Smyslem zákona je přitom naopak právě ochrana spotřebitele. Ten je totiž atakován výrobky, u nichž primární roli hraje cena na úkor kvality. Je potřeba si konečně uvědomit, že obchodníka vůbec nezajímá zákazník, respektive jeho prospěch, ale primární je pro něj zisk či objem finančních prostředků, které získá jak od zákazníka (formou nákupu vysokého objemu potravin za co nejnižší cenu), tak i od dodavatele formou bonusů, zalistovacích poplatků a podobně. Že nejde o nepodložená tvrzení, ukazují marže či obchodní přirážky u jednotlivých potravinářských výrobků. Potravinářská komora České republiky (PK ČR) vytvořila přehled, jaké byly k letošnímu 31. srpnu marže obchodních řetězců u jednotlivých potravinářských výrobků. Nyní vybrané marže zveřejňujeme v dolní části této stránky. Tyto vysoké marže řetězců spotřebitelům značně omezují možnost výběru, protože kvalitní či specializované výrobky jsou díky této obchodní politice pro zákazníky značně cenově nevýhodné. Pokud srovnáme průměrné ceny dodavatelů, průměrnou prodejní cenu a průměrnou marži z konce roku 2012 s aktuálními čísly, je výsledek skutečně ohromující. Například průměrná cena dodavatele u gothajského salámu byla před dvěma lety 61,22 koruny, průměrná prodejní cena 106,50 Kč a průměrná marže obchodníka 52,16 procenta. A jaká je situace dnes? Průměrná cena dodavatele gothajského salámu je 42,55 Kč, prodejní cena 78,38 Kč, ale marže obchodníka stoupla o téměř 15 procent na 65,67 %. Ještě horší situace je u sýrů eidam 45 %. V roce 2012 byla průměrná cena jejich dodavatele 94,05 Kč, průměrná prodejní cena 149 Kč a průměrná marže obchodníka 38,96 procenta. Dnes je průměrná cena dodavatele eidamu téměř o korunu nižší a činí 93,14 Kč. Prodejní cena naproti tomu vzrostla o 40 korun na 189 Kč, a marže obchodníka stoupla o téměř dvě pětiny na neuvěřitelných 76,36 procenta. Zlevnit by šlo nejméně o pětinu Je tedy zřejmé, že navzdory soustavně opakovaným proklamacím řetězců, že díky nim má spotřebitel levnější potraviny, je to právě spotřebitel, který je výrazně finančně poškozován. Honba za

marží a co největším ziskem pro mateřskou společnost vede až k okrádání zákazníka, který by mohl mít při spravedlivém podílu marží potraviny levnější minimálně o dvacet procent než v současnosti, a to při podstatně vyšší kvalitě. Jak si jinak vysvětlit cenu eidamského sýru, která pro dodavatele klesla a pro spotřebitele stoupla, takže jediný, kdo na ní bohatě vydělal, byl obchodní řetězec. V přehledu marží řetězců jsou uvedeny ceny na základě údajů od dodavatelů z ČR. Častý dotaz a argument odpůrců narovnání dodavatelskoodběratelských vztahů a lepších podmínek pro spotřebitele je ten, že statistiky marží Českého statistického úřadu (ČSÚ) se od statistik PK ČR značně liší ve prospěch obchodníků. Ano, marže ČSÚ a PK ČR se skutečně liší, protože ČSÚ do svých výpočtů nezapočítává takzvanou zadní marži, tedy bonusy, poplatky a jiné akce. Sám ČSÚ dokonce přiznal, že se zadními maržemi počítat neumí, protože se k těmto údajům nedostane. ZDROJ: PRÁVO; AUTOR: DANA VEČEŘOVÁ; 13. 9. 2014

Vratným lahvím odzvonilo, jeden řetězec chce zálohy i na ty nevratné Praha – Čas vratných lahví je pryč – porazil je plast. Znovu použitelných lahví na trhu rapidně ubylo. Od konce 90. let jich zmizely stovky milionů. Ve většině případů prodejny chtějí už jen ty od piva. Jeden z řetězců si účtuje zálohy i za lahve nevratné, varuje navíc obchodní inspekce. Čtyři a půl milionu prázdných lahví se každý den vydává od zákazníka zpět do pivovaru. Vše začíná výkupem lahví. „Pokud nám zákazník lahev vrátí, tak se tu pak rovnají,“ podotkla mluvčí Ahold Judita Urbánková. Odtud míří do logistických center jednotlivých pivovarů. „Pak musí následovat ruční třídění lahví, protože bedny obsahují i konkurenční lahve. Celou paletu musíme rozdělat, bednu po bedně,“ konstatoval Zdeněk Lux, vrchní sládek Staropramenu. Konkrétně sem každý den přijede 20 plně naložených kamionů. Vytříděné lahve odvážejí jiné kamiony zpět do pivovarů. „Lahve následně jdou do myčky, kde se umyjí a zbaví etiket,“ poznamenal sládek. Následuje kamerová kontrola. Ta zjistí, zda nejsou naprasklé či špinavé. Pak se lahve plní. Na linku se každá vrátí zhruba patnáctkrát, poté je vyřazená. Díky tomu se

zpět

6

pivovarům vratné sklo stále vyplatí. Náklady na výrobu jedné lahve jsou totiž stejné jako u plastu – asi tři koruny. Zákazníci ale mají stále raději lehčí materiály, a tak přibývá piva v PET lahvích. U minerálek dokonce vratné lahve téměř vymizely. A sklo nikdo zpátky nechce. Dříve navíc obchody nebraly zálohy za to, co nechtěly zpět. Nyní je vše jinak. Reportéři ČT se o tom skrytou kamerou přesvědčili spolu s kontrolory České obchodní inspekce ve velkém řetězci. „Zjistili jsme, že si skutečně účtují poplatek za nevratnou lahev. Ze zákona o odpadech něco naprosto nepřípustného,“ poznamenal mluvčí inspekce Jiří Fröhlich. Kontroly navíc ukázaly, že nejde o chybu jen jednoho obchodu, ale celé sítě. Tu teď čeká správní řízení a možná až půlmilionová pokuta. ZDROJ: ČT24.CZ; AUTOR: ČT24.CZ; 10. 9. 2014

Maďaři chtějí po Templářských sklepech miliony. Šikana, tvrdí vinař Krajský soud v Brně zahájil insolvenční řízení s Templářskými sklepy Čejkovice. Jeden z největších producentů vína v zemi podle návrhu maďarského obchodníka Corpona Trade dluží přes jeden milion eur za dodávku hroznů z roku 2010. Vinařský závod tvrdí, že nic nedluží, návrh označil za šikanu, která má firmu poškodit. Insolvenční řízení spustil brněnský soud v pondělí. Podle maďarské obchodní společnosti Corpona Trade nezaplatilo vinařské družstvo ani korunu za dodávku 1 920 tun hroznů vinné révy z roku 2010. Firma, na níž pohledávky přešly od jiných společností, se hlásí o 1,064 milionu eur (29,3 milionu korun při dnešním kurzu). Pohledávky dříve nárokovaly slovenské dodavatelské firmy Epikuros a E-Kennel. Přes firmu Pocak Trans se v srpnu 2014 dostaly ke Corpona Trade. „Předmětná pohledávka do dnešního dne nebyla ze strany dlužníka uhrazena, a to ani částečně, ani na účet předchozích vlastníků pohledávek. Veškeré předchozí výzvy k úhradě zůstaly ze strany dlužníka bez reakce,“ stojí ve věřitelném návrhu. Ten sám o sobě zatím nic neznamená. Soud teprve bude zjišťovat, nakolik jsou tvrzení v návrhu pravdivá. „Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo prohlašuje, že v letech 2010 si neobjednávalo zboží – hrozny vinné révy od společnosti EPIKUROS s.r.o.


a E-KENNEL, s.r.o., že těmto společnostem ničeho nedluží a podaný insolveční návrh považuje za šikanózní, který má za úkol poškodit dobré obchodní jméno Templářských sklepů Čejkovice, vinařské družstvo a zvýhodnit na trhu jiné dodavatele vína,“ uvedl předseda představenstva Pavel Pastorek. Dluhu se maďarská společnost domáhá civilní žalobou podanou 25. srpna ke Krajskému soudu v Brně. Templářské sklepy mají podle Corpona Trade i další dluhy u jiných osob a firem. Údajně dluží 5,8 milionu Břetislavu Šťavíkovi, 3,2 milionu pražskému velkoobchodu Aladin plus a.s. a minimálně 8,2 milionu korun brněnské společnosti Víno CZ. Na základě toho tvrdí, že je vinařské družstvo v platební neschopnosti a měl by být vyhlášen úpadek. Soud v pondělí zahájil insolvenční řízení a vyzval všechny věřitele, aby přihlásili své pohledávky. Templářské sklepy, které sdružují kolem 400 rodinných pěstitelů vína a zhruba 30 středních vinařských podniků, v roce 2011 dostaly od Státní zemědělské a potravinářské inspekce pokutu pět milionů za uvádění vína neznámého původu do oběhu a další údajná provinění. Později soud vydal odkladný účinek pokuty, protože se původ hroznů nepodařilo prokázat. ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: FIH; 23. 9. 2014

Soud zastavil insolvenční řízení s Templářskými sklepy Krajský soud v Brně zastavil insolvenční řízení s Templářskými sklepy Čejkovice. Návrh maďarské společnosti Corpona trade nesplňoval formální požadavky. Chyběl v něm například konkrétní údaj o splatnosti uvedených pohledávek. „Věřitel dále neuvedl žádné skutečnosti, které by osvědčily třetí znak úpadku dlužníka, a to že dlužník není schopen své splatné peněžité závazky hradit. Absence základních náležitostí insolvenčního návrhu brání pokračování v insolvenčním řízení,“ uvedl soudce Jan Kozák. Soud zahájil řízení v pondělí. Důvodem byla údajná pohledávka 1,064 milionu eur (29 milionů korun), kterou si maďarská firma nárokovala. Templářské sklepy Čejkovice v reakci uvedly, že považují insolvenční návrh za šikanózní, insolvenční návrh má údajně za cíl poškodit dobré jméno firmy. Templářské sklepy Čejkovice ročně vyrobí kolem

šesti milionů lahví vín včetně sektů. Firma sdružuje 396 pěstitelů hroznů. V Česku má významný podíl v dodávkách do obchodních řetězců. Společnost měla v minulosti problémy se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), která odhalila, že firma na trh dodávala jako české víno z hroznů neznámého původu. Od společnosti BJ VITIS, která nepřímo figurovala nyní i v insolvenčním návrhu, jich Templářské sklepy Čejkovice v roce 2009 nakoupily 1250 tun a na trh dodaly či se chystaly dodat 1,1 milionu litrů vína. Inspekce nařídila dotčené víno stáhnout a zlikvidovat. Krajský soud dal nejprve za pravdu výrobci vína. SZPI se však odvolala a všechna další následující soudní jednání skončila ve prospěch inspekce. Výrobce neuspěl na závěr ani letos s kasační stížností. Firma za dodávku hroznů vymáhá 109 milionů korun jako odškodné za stažené víno od Jana Bartoně, kterého letos potrestal také krajský soud. ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: ČTK; 26. 9. 2014

Mimořádná kontrolní akce SZPI a Celní správy zaměřená na potírání nelegálního dovozu vína do ČR Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uskutečnila společně s Celní správou (CS) kontrolní akci zaměřenou na nelegální dovoz vína do České republiky. „Touto kontrolní akcí byl vystaven jasný signál dovozcům, výrobcům i spotřebitelům, že boj proti černému trhu s vínem je významnou prioritou.“ uvedl ministr zemědělství Marián Jurečka. V rámci akce výjimečné zejména místem výkonu kontroly provedly uvedené dozorové orgány v termínu 18.–29. 8. 2014 kontrolu přepravy vinařských produktů na hraničních přechodech a na vnitrostátní silniční síti v ČR. Při nočních i denních směnách pracovníci CS zastavovali nákladní automobily přepravující víno a inspektoři SZPI následně prováděli kontrolu průvodní dokumentace k vinařským produktům a odběry vzorků vín pro laboratorní analýzu, která se mj. zaměřovala na zjištění přítomnosti syntetického glycerolu, náhradních sladidel, kyseliny citronové nebo prověření botanického původu lihu. V rámci téměř třiceti kontrol inspekce odebrala celkem 16 vzorků vín k laboratorním rozborům, odebrané vzorky

zpět

7

jsou v současnosti analyzovány v akreditovaných laboratořích SZPI. Při kontrolách mj. vyšlo najevo, že při přepravě vinařských produktů nejsou řádně vyplňovány průvodní doklady, které mají produkt doprovázet, tyto prohřešky i v návaznosti na další zjištěné během kontrol, bude inspekce s příslušnými provozovateli řešit v rámci následného došetření. Dále SZPI zjistila existenci neregistrované provozovny v Hovoranech, do které zavážela víno společnost CE WINES s.r.o., Senovážné náměstí 992/8, Praha 1. V následujícím období se budou tyto společné kontrolní akce opakovat. ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE; MGR. PAVEL KOPŘIVA – TISKOVÝ MLUVČÍ; 08. 09. 2014

Roste podíl vlastní obhospodařované půdy 29. 8. 2014 – Od roku 2000 do roku 2013 se v České republice výrazně zvýšil podíl obhospodařované půdy ve vlastnictví zemědělských subjektů, přesto však zůstává velmi nízký ve srovnání s ostatními státy Evropské unie. Snížil se počet pracujících v zemědělství a ubylo zemědělské půdy, především orné. Pokračoval útlum chovu skotu, prasat a drůbeže, naopak rostly početní stavy ovcí, koz a koní. Na šestinásobek se zvýšil počet ekologicky hospodařících subjektů. To jsou hlavní závěry vyplývající ze Strukturálního šetření v zemědělství 2013. Závěry Strukturálního šetření v zemědělství 2013 dnes v Českých Budějovicích na výstavě Země živitelka prezentoval Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. „Výsledky Strukturálního šetření 2013 potvrzují některé trendy zaznamenané v předcházejících zjišťováních. Je to například kontinuální snižování výměry obhospodařované zemědělské půdy, které od roku 2000 ubylo téměř 113 tisíc ha,“ uvedl Hrbek. Ubývá orné půdy, ale zvyšuje se podíl vlastní půdy Od roku 2000 ubylo 249 tis. ha, tj. 9,1 % orné půdy, výrazně se snížily výměry chmelnic (−25,7 %). Naopak vzrostly plochy vinic (+40,6 %) a trvalých travních porostů (+16,8 %). Jedním ze zásadních zjištění Strukturálního šetření 2013 je postupný vzrůst podílu vlastní půdy oproti najaté půdě. Tento


podíl se zvýšil ze 7,6 % v roce 2000 na 25,7 % v roce 2013. Největší přírůstky ve výměře vlastní půdy byly zaznamenány ve Středočeském a Jihočeském kraji. Počty zemědělců klesají Pokračuje i trend snižování počtu pracujících v zemědělství, který přetrvává již od počátku devadesátých let minulého století. Od roku 2000 ubyla v zemědělském sektoru téměř pětina pracovních míst. Zároveň se mění i věková struktura, počet osob v kategorii do 44 let věku se snížil o 40,4 %, zatímco počet pracovníků nad 55 let o 89,1 % vzrostl. K největšímu nárůstu počtu pracovníků nad 65 let věku došlo v Jihomoravském, Středočeském a Plzeňském kraji, k nejmenšímu pak v krajích Zlínském, Pardubickém a Vysočina. Pěstuje se více řepky a kukuřice, rostou početní stavy ovcí, koz a koní V rámci osevních ploch jednotlivých plodin vzrostly výměry především u řepky (+88 tis. ha) a kukuřice (+74 tis. ha), naopak ubylo ploch osetých víceletými pícninami (−136 tis. ha), ječmenem (−96 tis. ha) nebo pšenicí (−85 tis. ha). Pokračuje také útlum chovu skotu (−176 tis. ks), prasat (−1,9 mil. ks) a drůbeže (−5,0 mil. ks). Naopak rostou početní stavy ovcí (+202,6 %), koz (+121,2 %) a koní (+45,1 %). Ekologicky hospodařící farmy Od roku 2000 se podstatně zvýšilo zastoupení ekologicky hospodařících subjektů: jejich počet stoupl na šestinásobek (2 635 subjektů v roce 2013) a výměra ekologicky obhospodařované půdy se zvýšila téměř třiapůlkrát (na 443 tis. ha). Nejčastějšími ekologicky pěstovanými kulturami jsou trvalé travní porosty (39,6 % jejich celkové výměry) následované ovocnými sady (23,3 % celkové výměry) a léčivými a kořeninovými rostlinami (15,5 % celkové výměry). Ekologické chovy zahrnují zejména ovce (44,2 % jejich celkových stavů), kozy (39,0 %) a koně a osly (24,5 %). Mezinárodní srovnání Při porovnání dat z Agrocenzu 2010, který proběhl ve všech státech Evropské unie, vyplývají pro Českou republiku některé výrazné rozdíly. Především je to velikost zemědělských subjektů, a to jak průměrná (152,4 ha na subjekt ve srovnání s průměrem EU28, který představuje pouhých 14,4 ha na subjekt), tak absolutní – v ČR je nejvyšší podíl země-

dělských subjektů s výměrami nad 500 ha. Výrazně vyšší oproti ostatním státům je v ČR i podíl subjektů právnických osob (13,5 %; v celé EU28 jsou to pouze 3,0 %). Ve srovnání s ostatními státy EU28 zaujímá v České republice významné postavení také ekologické zemědělství: v podílu ekologicky hospodařících subjektů se ČR umístila na 2. místě (po Rakousku) a v podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na 4. místě. Další informace naleznete v publikaci „Strukturální šetření v zemědělství 2013“: www.czso.cz/csu/2014edicniplan. nsf/p/270151-14 KONTAKT: ING. JIŘÍ HRBEK; ODBOR STATISTIKY ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČSÚ

Vláda na svém jednání dne 3. září 2014 neprojednala návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen „ZVTS“) Legislativní rada vlády, která k návrhu v minulosti vyjádřila celou řadu připomínek a doporučila jeho přepracování, na svém mimořádném jednání dne 28. srpna 2014 návrh projednala a doporučila vládě jej schválit. Vláda však návrh nakonec neprojednala. ZDROJ: ZPRAVODAJ PK ČR – 34/2014

Prazdroj začal vyrábět lehčí Primus. Lidé prý chtějí pivo na žízeň Zatímco pivovary v poslední době posilují výrobu ležáků a speciálů, Plzeňský Prazdroj věří, že na trhu má šanci i lehčí pivo s menším množstvím alkoholu. Největší pivovar v zemi snížil u výčepního piva Primus obsah alkoholu z 4,2 na 3,8 procenta a také stupňovitost, tedy obsah látek v extraktu před kvašením. Odbyt takzvaných stolních piv s nejnižší stupňovitostí a množstvím alkoholu přitom v posledních letech klesl téměř na nulu, uvedly Lidové noviny, které o lehčí verzi Primusu informovaly. „Při úpravě receptury piva Primus jsme vycházeli převážně z průzkumu ohlasů konzumentů tohoto nápoje. Z těchto průzkumů jsme se dozvěděli,

zpět

8

že by konzumenti segmentu cenově výhodných piv ocenili více osvěžující variantu piva, která uhasí žízeň na zahradě, v domácnosti nebo během dne,“ uvedla mluvčí Prazdroje Kateřina Krásová. Mezi cenově dostupnější piva Prazdroje patří vedle Primusu ještě značka Klasik, která má rovněž obsah alkoholu 3,8 procenta. Klasik pivovar popisuje jako lehké osvěžující pivo, podle LN s ním však i přes nový Primus nadále počítá. Podle listu nicméně za lehčí variantou Primusu nebude ani tak zájem spotřebitelů, jako spíš ekonomika. „Pro jeden low-cost segment měl Prazdroj dvě značky. Zřejmě proto se tedy snaží odlišit aspoň tím Primusem. A nezanedbatelným argumentem bude i nižší platba spotřební daně, která je nižší s každým sníženým stupněm extraktu,“ říká Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze, který se zabývá ekonomikou pivovarů. Někteří odborníci se domnívají, že lehčí piva si své spotřebitele najdou a mohou například přilákat část těch, kteří volili takzvané radlery. Pivní ovocné mixy totiž po počátečním boomu v posledních dvou letech ztrácejí na oblibě.

zájemci. Antimonopolní úřad transakci schválil za předpokladu, že společný podíl obou řetězců na trhu by neměl přesáhnout určité procento v žádném městě. Ahold v Česku provozuje 332 prodejen obou značek s více než 17 500 zaměstnanci. Ahold již dříve uvedl, že prvotní investice do získaných prodejen bude 1,35 miliardy korun. Tržby Aholdu v ČR dosáhly předloni téměř 41 miliard korun. Obchodní řetězec Interspar vykázal za loňský rok v Česku ztrátu 533 milionů korun. V roce 2012 prodělal 545 milionů. Tržby v roce 2013 zůstaly na úrovni 13,2 miliardy korun, vyplývá z výroční zprávy společnosti. Kumulovaná ztráta společnosti Spar Česká obchodní společnost loni dosáhla 3,85 miliardy korun. Mateřská společnost Spar Österreich řetězci loni navýšila základní kapitál o 504 milionů korun na 5,28 miliardy korun. Rakouský vlastník v posledních letech navyšoval základní kapitál několikrát, aby tak stabilizoval finanční situaci řetězce. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: ČTK; 3.9.2014

ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: ČTK; 1.9.2014

První Interspar se změnil na Albert. Rakouská značka končí Interspar měl v Česku 50 prodejen, z toho 14 supermarketů a 36 hypermarketů. Pět z nich musí noví majitelé prodat. Praha – První prodejna řetězce Interspar – v Praze-Jahodnici – se proměnila na Albert, během příštího roku značka Interspar zmizí z českého trhu. Ahold letos převzal ztrátové prodejny Interspar za 5,2 miliardy korun. Po dokončení transakce budou mít jeho prodejny Albert víc než pětinový podíl na trhu. Interspar měl v Česku 50 prodejen, z toho 14 supermarketů a 36 hypermarketů. Loni prodělal 533 milionů korun. „Přeměna prodejen na Alberty by měla být dokončena během příštího roku,“ uvedla mluvčí řetězce Judita Urbánková. Albert se díky této transakci stane jedničkou na českém trhu. „Dle stávající situace na trhu je odhad (podílu na trhu) 21 procent,“ dodala mluvčí. Ahold musí po převzetí prodejen Interspar prodat pět obchodů v České Lípě, Litoměřicích, Táboře a Třebíči. Firma nyní zahájila jednání s potenciálními


Dobrý zvuk biopotravin se dál topí v maržích, varuje ministr Praha – Jejich produkce v Česku stále stoupá. Aktuálně se honosí s označením bio zhruba 4 000 tuzemských farem. I když větší nabídce odpovídá také poptávka, mají tuzemské potraviny stále nálepku drahého jídla. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky přitom zbytečně: například biomaso je do obchodů dodáváno za téměř stejnou cenu jako běžně nabízené, exkluzivní zboží z něj dělají obchodníci svými maržemi – v některých případech až více než 100 procent. Praxi nakládání s biopotravinami dokládá farmář Josef Sklenář, který se ČT svěřil se svými zkušenostmi. Zatímco kančí salám ze svého dvora prodává za sto korun, v supermarketu ho viděl i za trojnásobek. Rozhodl se proto spolupráci s obchodními řetězci přerušit a raději prodává na vlastní pěst. Ne každý farmář se ale rozhodne stejně. Zařazení do nabídky supermarketů totiž zajišťuje přístup k většímu množství zákazníků. Do světa vyšponovaných marží se nyní rozhodl vstoupit i ministr Jurečka, když upozornil na chování, o kterém několik let mezi spotřebiteli kolovaly jen do-

mněnky. „Využívají té značky bio, která opravdu má dobrý zvuk mezi spotřebiteli, a snaží se mít tu marži zásadně vyšší a mít z toho tak vyšší zisk,“ uvedl šéf resortu. V očích mnohých znalců či zasvěcených spotřebitelů nejde v zásadě o nic nového – resort ale upozorňuje na čím dál větší bezbřehost, s jakou obchodníci marže nasazují. Podle Jurečky se nadsazované ceny nejvíce projevují právě u masných výrobků a pohybují se i okolo sta či více procent. Kilogram předního bio hovězího se tak v supermarketu může vyšplhat až na 500 korun. U farmáře se dá stejný výrobek koupit za dvě stovky. Zástupci supermarketů při snaze redakce o vyjádření příliš sdělní nebyli. Několik z nich se omezilo spíše na obecnější prohlášení. „Naše společnost má takovou marži, která umožňuje rozumné hospodaření a kryje naše provozní náklady,“ reagoval mluvčí Kauflandu Michael Sperl. Dagmar Krausová, mluvčí, Albert: „Ceny BIO potravin jsou vyšší z toho důvodu, že i jejich produkce je nákladnější. Neznamená to, že bychom měli na BIO potravinách vyšší marže. Naopak, na některých jsou marže dokonce nižší, než je průměr, aby byly pro zákazníky cenově dostupné.“ Trh mají podle Jurečky rozhýbat sami zákazníci tím, že budou častěji nakupovat přímo na farmách nebo si biopotraviny opatřovat přes internet. Pomoci tomu má i nová kampaň s názvem „Září – měsíc biopotravin“, do které podle informací ČT úřad investoval 400 tisíc korun. Tuzemské obchody jsou v maržích vysoko, BIO berou stále jako „extra“ zboží. Jak vysoké marže na biopotravinách skutečně jsou, vědí jen samotní obchodníci. Optimisté tvrdí, že kolem dvaceti procent, ale třeba společnost Pro-bio se v praxi setkává i se 150procentní přirážkou. Právě v nastavení marží je Česko výjimečné. Mnohem střídmější jsou obchodníci například v Německu nebo Rakousku. Marže na biopotraviny tam tvoří 10 až 30 procent z ceny. K biopotravinám se tak z hlediska přirážky přistupuje stejně jako ke konvenčním výrobkům. Velký obrat v biopotravinách se totiž obchodníkům vyplatí a navíc tím podporují tamní tuzemský trh a místní farmáře. České řetězce k ekologickým produktům stále většinově přistupují jako k „doplnění sortimentu“. ZDROJ: ČT24.CZ; AUTOR: ČTK; 3.9.2014

zpět

9

Výrobců biopotravin od ledna přibylo o pět procent, ubylo ekofarem Praha – V Česku od začátku roku přibylo registrovaných výrobců biopotravin o pět procent na 518. Naopak mírně ubylo ekofarem a snížil se podíl zemědělské půdy obhospodařované dle pravidel ekologického zemědělství z 11,7 na 11,6 procenta. Na tiskové konferenci u příležitosti zahájení desátého ročníku propagační akce Měsíc biopotravin to dnes uvedli zástupci ministerstva zemědělství. „Jen během letošního roku bylo zaregistrováno 25 nových biovýrobců. Potvrzuje se tak dlouhodobý trend rozvoje a růstu českého trhu s biopotravinami a zvyšujícího se zájmu spotřebitelů o biopotraviny,“ uvedl ředitel ministerského odboru enviromentálního a ekologického zemědělství Jan Gallas.

Trh s biopotravinami v České republice v roce 2012 meziročně vzrostl o 6,7 procenta, lidé za ně utratili 1,78 miliardy korun. Každý obyvatel země za biopotraviny dal v průměru téměř 200 korun za rok. Podíl bioproduktů na celkové spotřebě potravin zůstává stále velmi nízký a pohybuje se mezi 0,6 a 0,7 procenta. Čísla za loňský rok zatím nejsou k dispozici. K 25. srpnu se v Česku dle pravidel ekologického zemědělství hospodařilo na 489.383 hektarech, což je zhruba o 4000 hektarů menší výměra než na konci roku 2013. Podíl ekozemědělství na celkové výměře zemědělské půdy klesl z 11,68 na 11,580 procenta. Přesto patří k jednomu z nejvyšších v Evropě. Dotace pro zemědělce Podle Gallase mírný odliv ekofarmářů souvisí se zastavením dotací

pro zemědělce, kteří se rozhodnou do systému ekologického zemědělství vstoupit. Od příštího roku by měla být finanční podpora znovu obnovena, výrazně se však mají zpřísnit podmínky pro její čerpání. Letos je mottem kampaně „Bio pro každého“. Kampaň má pomoci odstranit u veřejnosti rozšířenou představu, že biopotraviny jsou dostupně jen malé skupině obyvatel a že v biokvalitě lze koupit pouze ovoce a zeleninu. Nabídka biopotravin je však v současnosti mnohem širší a zahrnuje téměř veškerý potravinářský sortiment. V září se uskuteční řada akcí, jako jsou regionální biodožínky, biojarmarky, ochutnávky biopotravin, přednášky nebo exkurze na ekofarmy. Kompletní seznam akcí je dostupný na webové stránce www.mesicbiopotravin.cz. ZDROJ: DENÍK.CZ

Potraviny na pranýři Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Plněno v: CZ27685551 Nádražní 835 Dubňany Česká republika Distributor: LIVI, spol. sr.o, Nádražní 835, 696 03 Dubňany Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

Pálava víno bez CHOP bílé polosladké alk. 10,5 % obj. (sudové) Nevyhovující parametr: • vůně • chuť • maltosa • kyselina sorbová Ve víně bylo překročeno maximální povolené množství konzervantu kyseliny sorbové. Chuť a vůně vína byly netypické pro víno vyrobené z hroznů révy vinné, bylo patrné broskvové aroma. Ve víně byla zjištěna přítomnost maltózy – disacharidu, který vzniká štěpením škrobu. Při výrobě vína byly použity nepovolené enologické (vinařské) postupy. Obal: Keg sud ochr. atm ; množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: VINOP a.s., Polešovice 446 Dovozce: plněno pro: BM VINI s.r.o., Podolská 103/126, 147 00 Praha 4 – Podolí Distributor: PEAL a.s. U Plynárny 412/101 101 00 Praha 10 – Sklad Tábor Země původu: Slovakia


Modrý Portugal víno červené, alk.: 10,5% obj. Nevyhovující parametr: • vůně • chuť Zweigeltrebe víno červené suché, alk. 10,5 % obj. Nevyhovující parametr: • ethanol z přidaného cukru Víno bylo falšováno nadlimitním obsahem etanolu z přidaného cukru. Víno bylo označeno neplatným kódem stáčírny – CZ27685551. Šarže: 195A Obal: sklo, korek, termokapsle, etiketa

Chuť a vůně vína byly po nežádoucích biologických procesech – živočišné tony. Šarže: L-953 Obal: Sklo, korek, termokapsle, etiketa Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Vyrobeno pro: Vinařství Barborka Velké Pavlovice s.r.o. Traťová 547/1, BRNO 61900, Česká republika Stáčírna SK44512651 Distributor: BUDA-MONT, spol. s r.o. , Hlavní 7, Herink, 251 01 Praha – východ

zpět

10

Víno bylo falšováno přídavkem 76 % vody a nadlimitním množstvím etanolu z přidaného cukru. Víno bylo označeno neplatným kódem stáčírny – CZ27685551. Šarže: 421X Obal: sklo, korek, termokapsle, etiket Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Plněno v: Zlatý hrozen, spol. sr. o. Nádražní Dubňany Česká republika Distributor: LIVI, spol. sr.o, Nádražní 835, 69603 Dubňany Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

Země původu: Slovakia Země výroby: Slovakia

Veltlínské zelené odrůdové víno bílé suché, alk. 10,5 % obj. Nevyhovující parametr: • ethanol z přidaného cukru • přídavek vody


CH.C.André moravský sekt brut, jakostní šumivé víno – sekt – suché – brut, alk. 11,5% obj. Nevyhovující parametr: • exogenní CO2 Ve výrobku byl zjištěn oxid uhličitý, který nepocházel z kvašení (tzv. exogenní CO2). Šarže: 41 Obal: sklo, tlaková zátka, etiketa, drát Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: CZ25579380 – Česká republika (Vinop a.s., Polešovice 446, 687 37 Polešovice) Distributor: Šlechtitelská stanice vinařská a.s., Velké Pavlovice 565, PSČ 691 06 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

Veltlínské zelené bílé víno suché, z.p. Maďarsko Nevyhovující parametr: • vůně • chuť

Vůně a chuť vína byly po nežádoucích těkavých látkách. Obal: KEG sud, množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: stáčírna: Vinařství Pfeffer s.r.o., 691 03 Rakvice, IČ 27703550 Distributor: AVITIS s.r.o., Petra Novotná, Hraniční 16/19, 779 00 Olomouc Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

Chardonnay, víno bílé suché, země původu: Slovensko Nevyhovující parametr: • vůně • chuť V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud, množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: VÍCHY s.r.o., Bzenec Distributor: VÍCHY s.r.o., Bzenec Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

Modrý Portugal – červené suché víno BZO alk. 11 % obj. (sudové) Nevyhovující parametr: • vůně • chuť Chuť a vůně vína byly po nežádoucích těkavých látkách. Obal: KEG sud ochr. atm, množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Slovácká farma s.r.o. Hlavní 89 Moravská Nová Ves 691 55 Distributor: Slovácká farma s.r.o. Hlavní 89, Moravská Nová Ves, 691 55 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

zpět

11

Transformace Agentur pro zemědělství a venkov Na základě novely zákona o zemědělství a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu začala příprava transformace Agentur pro zemědělství a venkov (AZV) do struktury Státního zemědělského intervenčního fondu. V současné době připravuje MZe materiál, který tuto oblast řeší, a to jak po stránce personální, tak po stránce zabezpečení všech nutných a potřebných činností pro MZe, i pro zemědělskou veřejnost. Agentury pro zemědělství a venkov tvořily historicky síť resortu, šlo o důležitý nástroj řízení zemědělské politiky ve všech aspektech, tj. organizačních,

personálních, časových atd., sloužící nejen pro oblast dotací a podpor, ale i jako komunikační místo pro poskytování poradenských služeb jednotlivým zemědělcům a obecně venkovu. Hlavní předností tohoto uspořádání byla znalost dotačních programů, zásad, znalost lokální problematiky a blízkost působišti jednotlivých klientů. V roce 2012 začala příprava novely zákona o zemědělství a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů a MZe zahájilo proces transformace AZV. V roce 2013 zajišťovali výkon čin-

nosti dočasně pracovníci AZV s duálními pracovními úvazky (20 % MZe, 80 % SZIF). V návaznosti na tuto skutečnost byla vytvořena na regionálních odborech SZIF struktura Oddělení příjmu žádostí a LPIS (pro rok 2014 byly přijaty částečné změny v systému organizačního uspořádání na MZe, jako např. zřízení KAZV a snížení počtu pracovníků s duálním úvazkem). Po projednání a schválení tohoto materiálu poradou vedení MZe činnost AZV skončí k 1. 1. 2015. ZDROJ: NEWSLETEER MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ, 4, 2014

Ze zprávy o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v rezortu zemědělství v roce 2013: Z 8 hodnocených vzorků především červených vín byl detekován u jednoho vzorku ochratoxin A . Všechny vzorky vyhověly limitu uvedenému v nařízení Komise (ES) č . 1881/2006 . Ve víně byla sledována rovněž přítomnost olova, u všech vzorků se naměřené hodnoty nacházely výrazně pod hodnotou maximálního limitu . Dle požadavků nařízení Komise (EU) č . 788/2012 o koordinovaném monitoringu EU byly vzorky vína vyšetřeny multireziduální metodou na přítomnost reziduí pesticidů . Z 15 odebraných vzorků vína byl u 9 zjištěn pozitivní nález pesticidů, hodnoty se nacházely pod stanoveným MRl .24 Zpráva o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v rezortu zemědělství v roce 2013 jednoúčelovými metodami byla ověřována ve víně přítomnost chlormequatu, mepiquatu a etefonu . U žádného ze vzorků vína nebyly výše uvedené pesticidní látky detekovány.


PŘEHLED POVOLENÍ přípravků na ochranu rostlin za období: 1. 8. 2014 – 31. 8. 2014 1) Plodina, oblast použití

NOVÉ POVOLENÉ PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN Roundup Klasik Pro Držitel rozhodnutí o povolení: Monsanto Europe S.A./N.V., Scheldelaan 460,

2) Škodlivý Dávkování, organismus, mísitelnost jiný účel použití

jádroviny, pckoviny mimo broskvoň, réva vinná

pýr plazivý, pcháč, mléč

3–5 l/ha, 200 l vody/ ha max.

jádroviny, peckoviny mimo broskvoň, réva vinná

svlačec rolní, pampališka lékařská, kopřiva dvoudomá

7,5 l/ha, 200 l vody/ ha max.

turanka kanadská

2 l/ha, 200 l vody/ha max.

jádroviny, peckoviny mimo broskvoň, réva vinná

OL

3) Poznámka

AT 14

1) OL 14 pro révu vinnou, OL AT pro jádroviny, peckoviny mimo broskvoň 3) opakovat podle potřeby max. 10 l/ha

AT 14

1) OL 14 pro révu vinnou, OL AT pro jádroviny, peckoviny mimo broskvoň 3) opakovat podle potřeby max. 10 l/ha

AT 14

1) OL 14 pro révu vinnou, OL AT pro jádroviny, peckoviny mimo broskvoň 3) opakovat podle potřeby max. 10 lúha

Rozsah povoleného použití

zpět

12

B-2040 , Antverpy, Belgie; evidenční číslo: 4899-0; účinná látka: glyfosát 360 g/l; platnost povolení končí dne: 31. 12. 2015

Jádroviny, réva vinná, peckoviny (kromě broskvoní)

Proti svlačci rolnímu, pampelišce lékařské a kopřivě dvoudomé se vzhledem k jejich odolnosti doporučuje ošetřovat dávkou 7,5 l/ha po nasazení poupat, popřípadě aplikaci po několika týdnech zopakovat. U ostatních plevelů se aplikace řídí výškou plevelů během celého vegetačního období. Ošetřované rostliny mají být v plném

růstu a nejméně 20 cm vysoké. Víceleté hluboko zakořeňující plevele nesmí být zakryty jinými plevely. Ošetření, při kterých hrozí zasažení kmínků postřikem, se doporučuje provádět nejdříve 3 rokem po výsadbě.

dy o účinnosti či neúčinnosti sankcí je tedy třeba brát s jistou rezervou.

investorů z ruského trhu. Za první polovinu letošního roku z něj odtekly investice v objemu 75 miliard dolarů. Po červencových sankcích z obou stran a dalším chystaném kole sankcí bude odliv kapitálu patrně pokračovat i v druhé polovině roku.

ZDROJ: ÚKZÚZ; ING. JANA ONDRÁČKOVÁ; 8. 9. 2014

Ze zahraničí KOMENTÁŘ: Rusko už sankce pociťuje. Je dráž, investice odtékají Evropská unie chystá přitvrzení ekonomických sankcí vůči Rusku, aby ho přiměla ke změně politiky na Ukrajině. Už nyní čísla z finančních trhů ukazují, že ho ty předešlé zasáhly. Hodnota rublu k dolaru padá, ze země odtékají investice, Rusku se zdražily půjčky. Bude to však stačit? ptá se v komentáři ekonom David Marek. Místo zklidnění situace se boje na východě Ukrajiny opět stupňují a s nimi stoupá napětí i na mezinárodní politické scéně. Na stole leží návrhy na další přitvrzení ekonomických sankcí Evropské unie proti Rusku. Odpověď z ruské strany by na sebe patrně nenechala dlouho čekat. Vcelku logicky se otevírá diskuse o tom, zda jsou ekonomické sankce účinným nástrojem k prosazení politických cílů, nebo by se od nich mělo upustit a dosáhnout zamýšlených cílů jinou cestou. Předně je třeba říci, že na jasnou evidenci dopadů ekonomických sankcí je příliš brzo. První vlna přišla v březnu, nebyla však namířena na ekonomiku, ale spíše na konkrétní osoby. Druhá, květnová vlna také nepředstavovala výraznější nebezpečí pro ruskou ekonomiku. Teprve třetí vlna, o níž se rozhodlo v červenci, přinesla sankce proti několika významným odvětvím ruské ekonomiky. Závažné ekonomické sankce jsou tedy v platnosti pouze měsíc a několik dní. Oficiální ekonomické statistiky přitom obvykle bývají k dispozici se zpožděním. Například údaje o hrubém domácím produktu ve 2. čtvrtletí zveřejní ruský statistický úřad příští týden a data za 3. čtvrtletí, v nichž by mohl být patrný dopad sankcí, budou publikována až na začátku prosince. Sou-


Pád rublu Nicméně zcela rezignovat na hodnocení situace nemusíme. Oficiální statistika promluví až později, odpověď finančních trhů přichází hned. Rubl za poslední dva měsíce oslabil o 11 procent, z toho o 3,5 procenta za posledních několik dní v obavě z další vlny sankcí. Aktuálně se ruská měna obchoduje s kurzem 37,5 rublu za dolar, slabší dosud nikdy nebyla. V opčních kontraktech se počítá s tím, že kurz dále oslabí k hranici 40 rublů za dolar. Slábnoucí měna jen přilévá do inflačního ohně, stejně jako ruské sankce v podobě zákazu dovozu vybraných potravin. Inflace je přitom dlouhodobě problémem a brzdou ruské ekonomiky. Proti slábnoucí měně a inflaci bojuje centrální banka zvyšováním úrokových sazeb. Naposledy tak musela učinit na konci července, kdy svou základní úrokovou sazbu zvedla hned o polovinu procentního bodu, na osm procent. K přísnější měnové politice se přidává rostoucí kreditní (dluhové) riziko. Ruské cenné papíry, akcie i dluhopisy vždy zahrnovaly nemalou slevu (v žargonu finančních trhů se jí říká „zlodějská prémie“) a hlavním vysvětlením je politické riziko. Pokud to byla pravda v předchozích letech, nyní to platí dvojnásob. To je také důvod, proč si nyní Kreml musí půjčovat na finančních trzích velmi draze. Za půjčku na deset let platí téměř desetiprocentní úrok, zatímco například Německo platí méně než jedno procento (Česká republika jen o málo více). Obavy z dopadu sankcí, omezování činnosti nebo v krajním případě znárodnění motivují k rychlému ústupu zahraničních

Umrtvení investic Slabá měna zdražuje dovozy a svírá spotřebitelskou poptávku, vysoké úroky a odliv kapitálu umrtvují investiční aktivitu. Ruská ekonomika ztrácela dech ještě před eskalací situace na Ukrajině, přesto se ještě na začátku roku očekávalo, že se HDP letos zvýší zhruba o 2 procenta. V dubnu prognózy spadly na jedno procento a nyní je již pravděpodobné, že ve 3. čtvrtletí HDP klesne. Informace, které nabízí finanční trh, údaje o odlivu kapitálu a zhoršující se ekonomické prognózy ukazují, že sankce proti Rusku nejsou bezzubé. Nejspíše se zakousnou i do reálné ekonomiky, ale to nám statistika ukáže až později. Připustíme-li, že sankce citelně zasáhnou ruskou ekonomiku, zbývá otázka, zda to přiměje Moskvu změnit svůj postoj, nebo naopak situaci dále zhorší (pro všechny strany) odvetná opatření a další eskalace situace na rusko-ukrajinské hranici. Kam až budou muset případné sankce zajít, aby se situace zklidnila? Jak drahý je mír a svoboda v Evropě? ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: DAVID MAREK; 3. 9. 2014

Nejsme znalci vína, přiznávají téměř dvě třetiny Francouzů Bordeaux (Francie) – Téměř dvě třetiny Francouzů se nepovažují za zvláštní

zpět

13

znalce vína. Vyplývá to ze studie, kterou uveřejnil francouzský časopis Terre de vins (Země vín). Podle průzkumu se ve víně nijak zvlášť nevyzná asi 71 procent Francouzů, téměř každý druhý dotazovaný (43 procent) uvedl, že vínu nerozumí vůbec. Čtvrtina respondentů je přesvědčena, že ví o víně „dost“. Za vyložené odborníky na kulturu vína se pak prohlásila pouhá tři procenta dotázaných Francouzů. Studie se zúčastnilo 1015 lidí starších 18 let. Značné rozdíly panují podle autorů studie mezi příslušníky různých sociálních vrstev. Zatímco lidé ve vedoucích pozicích považovali své znalosti vína za dobré téměř v polovině případů, u dělnických profesí to uvedlo jen 16 procent dotázaných. Francie je po Spojených státech druhým největším konzumentem vína na světě. V produkci se však údajný národ vinařů podle nejnovějších čísel Mezinárodní organizace pro révu a víno umístil až na třetím místě za Itálií a Španělskem. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 3. 9. 2014

Kalifornie se zřejmě stane prvním americkým státem, který zakáže igelitové tašky v obchodech Návrh zákona před týdnem schválili tamní zákonodárci. Demokratický guvernér Jerry Brown během televizní debaty v noci na dnešek prohlásil, že ho podepíše. Navrhované opatření počítá se zákazem igelitových tašek na jedno použití v obchodech. Z prodejen potravin a z lékáren by měly zmizet 1. července příštího roku. O rok později by se měl zákaz rozšířit na obchody s alkoholickými nápoji a na obchody se smíšeným zbožím. Prodejny budou moci zboží dávat do papírových nebo recyklovatelných tašek za deset centů za kus. „Pravděpodobně to podepíšu, ano,“ prohlásil podle webu listu Los Angeles Times guvernér Brown během debaty s republikánským rivalem Neelem Kashkarim. „Máme tady kolem 50 měst s vlastními zákazy plastových tašek, což vyvolává hodně nejasností,“ uvedl také. Stoupenci návrhu tvrdí, že opatření sníží množství odpadků na ulicích a na plážích i odpad na skládkách. Proti zákazu jsou ale výrobci igelitek, kteří varovali před možným propouštěním. Kritizovali jej i republikánští zákonodárci. Podle nich jde o zbytečné zasahování státu do záležitostí malých a středních firem. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 5.9.2014


V Číně vyrobili jídelní hůlky schopné poznat pančovaný olej Peking – Od recyklovaného oleje na vaření, přes liščí maso až po zdraví škodlivé chemikálie – seznam potravinových skandálů, z nichž se čínským zákazníkům zvedá žaludek, se zdá být nekonečný. Díky novému vynálezu společnosti Baidu, která je především známá jako čínský internetový vyhledávač, ale mohou mít strávníci zbraň ve vlastních rukou, napsala agentura AFP. Jsou jimi „chytré hůlky“, které podle Baidu umí poznat, zda je olej v jídle před nimi nezávadný. Toto zařízení přitom bylo původně jen aprílovým žertem a v té době neměla firma Baidu vážné úmysly v nápadu pokračovat. Ale ohlas v Číně i v zahraničí byl takový, že chytré hůlky přece jen spatřily světlo světa. Tento týden Baidu zveřejnila dosavadní výsledky. Hůlky jsou elektronické, a když je uživatel přiblíží k oleji, senzory zkontrolují teplotu oleje a jeho způsobilost ke konzumaci. Výsledky se objeví na displeji chytrého telefonu. Na samotných hůlkách se pak rozbliká červená kontrolka, pokud je použitý olej cokoli, jen ne čerstvý. Zdravotní nezávadnost potravin představuje v Číně velký problém. K jednomu z nejhorších skandálů došlo v roce 2008, kdy na kojenecké mléko s průmyslovou chemikálií melamin zemřelo šest dětí a dalších 300 000 onemocnělo. Dalším zdrojem značného znepokojení je „recyklovaný“ olej na vaření získávaný z odpadů či zbytků z restaurací, který se po pročištění tváří jako nový. Jen v loňském roce bylo za výrobu a používání tohoto oleje zadrženo více než 100 lidí a 20 z nich skončilo ve vězení; dva dostali doživotí. Není ovšem jasné, zda se chytré hůlky dočkají průmyslové výroby. Firma zatím vyrobila jen omezenou sérii prototypů. Uživatelé čínských sociálních sítí nový výrobek chválí, ale zároveň jsou otrávení ze skutečnosti, že je něco takového vůbec potřeba. „Můžeme si ještě vůbec užívat jídlo?“ napsal jeden uživatel. „Kdybych tyhle hůlky nosil všude s sebou, tak asi umřu hlady,“ dodal druhý. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 6. 9. 2014

Z komuniké z 54. setkání představitelů Agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky, které se konalo ve dnech 11. a 12. září 2014 v městě Pápa, v Maďarsku U výrobků, které současná krize již postihla, stejně jako u výrobků, které

mohou být potenciálně zasaženy (např. víno), je potřebná vzájemná, flexibilní a organizovaná výměna informací, aby se předešlo dalšímu narušení trhu. Proto vyzýváme Evropskou komisi a organizaci Copa-Cogeca, aby intenzivně sledovaly změny na jednotném trhu u těch produktů, které byly nejvíce postiženy. Jako bod č. 2 na programu byly projednány záležitosti týkající se právních předpisů mysliveckého hospodaření v našich zemích s ohledem na škody způsobené volně žijící zvěří. Dle našeho názoru je důležité zajistit na národních i unijní úrovni takovou právní úpravu, která bude brát ohledy na zájmy zemědělce a přesně specifikuje rozsah odpovědnosti za škody, stejně jako způsob odškodnění. V této souvislosti by měl být vypracován systém pro náhradu škody vzniklé při srážce volně žijící zvěře s vozidlem, který by byl přijatelný pro všechny zúčastněné strany.

Karel Matoušek: Z jednání vedení COPA/COGECA 15. 9. Italové v závěru schůze požadují, aby C/C projednala urychleně také směrnici u emisí traktorů, která působí velmi vážné problémy pro sektor vína a oliv, kde, pokud bude v navrhované formě schválena, bude mít velmi vážné následky pro tyto sektory. Řada družstevních organizací, které opravují také stroje, na tom pracuje a měla by z jejich závěrů vyjít nová iniciativa pro lobování.

Itálie čeká kvůli počasí nejhorší sklizeň hroznů od roku 1950 Řím – Letošní sklizeň hroznů v Itálii by mohla být nejhorší od roku 1950, varoval zemědělský svaz Coldiretti. Důvodem je neobvykle špatné počasí v hlavních oblastech, kde se réva pěstuje. Letošní produkce vína v Itálii by se tak mohla snížit o 15 procent na 41 milionů hektolitrů. Itálie je největším producentem vína na světě, jejími hlavními konkurenty jsou Španělsko a Francie. Letošní produkce vína ve Francii má činit 47 milionů hektolitrů, uvedla agentura ANSA. Nicméně Coldiretti upozornil, že vše ještě bude záležet na počasí v příštích týdnech, protože zatím nebylo sklizeno zhruba 80 procent hroznů. Největší propad úrody se letos čeká v jižních re-

zpět

14

gionech Puglia a Sicílie. Zde by měla být sklizeň nižší až o 30 procent. Nižší produkce se čeká také ve všech severních regionech. Odlišný vývoj by měl být jen v centrální části země, kde má produkce stoupnout o zhruba deset procent. V Itálii je 650.000 hektarů vinic a přes 200.000 vinařství, jejichž celkový obrat z prodeje vína činí téměř 9,5 miliardy eur (262,6 miliardy Kč). V sektoru pracuje kolem 1,25 milionu lidí, dodal Coldiretti.

se běžně vyskytuje v půdě. Působí jako požerový a kontaktní insekticid. Působení účinné látky spočívá v ovlivňování aktivity neuronů hmyzích jedinců (což v konečné fázi vede k hyperaktivitě neuronů a svalové aktivitě), účinek nastává již po několika hodinách; následně dochází k úhynu hmyzích škůdců. Ochranná lhůta u révy činí 14 dnů.

Potenciální obsah alkoholu se u Sauvignonu pohybuje kolem 13 % (téměř 22 oNM) při vynikajícím zdravotním stavu. Velmi dobrá zdravotní kondice platí pro bílé i modré hrozny obecně. Semillon a Merlot se začnou sklízet v polovině září. ZDROJ: WWW.DECANTER.COM/5. 9. 2014/JS

ZDROJ: AGRARHEUTE.COM/WWW.BIOFAPROFI.DE/WWW.VPAGRO.CZ/09. 09. 2014/JS

ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 9. 9. 2014

Padělané Brunello di Montalcino bylo v Itálii zabaveno V Itálii pokračují podvody s vínem, v Toskánsku úřady zabavily více než 165 tisíc litrů červeného vína označeného jako Brunello di Montalcino a Rosso di Montalcino. Ve skutečnosti šlo ale o jednoduché levné víno. Podvod byl odhalen na základě oznámení místního vinařského spolku, víno se ještě nedostalo ke konzumentům. Jak oznámila italská policie 9. září, padělal elektronické dokumenty a certifikáty muž zabývající se poradenstvím. Podezřelý je obviněn z hospodářského a elektronického podvodu, zpronevěry a padělání. DER WINZER, 10.09.2014/JS

V Německu je povolen na ochranu proti octomilce Drosophila suzukii nový přípravek Spolkový úřad pro ochranu spotřebitele povolil na ochranu proti této rychle se šířící octomilce přípravek „Piretro Verde“. Jde o přípravek povolený již dříve proti obalečům, má ochranou lhůtu jenom jeden den a může tedy být použit i u pozdních odrůd révy. Je to již druhý přípravek proti této octomilce, dosud byl povolen jen „SpinTor“. Oba přípravky jsou nebezpečné včelám, musí se proto při jejich aplikaci dodržovat speciální ochranná opatření. „Piretro Verde“ je přírodní kontaktní insekticid od firmy Biofa s účinnou látkou pyretrin (rostlinný extrakt Pyretrum) s okamžitým účinkem. „SpinTor“ je přírodní postřikový insekticid k ochraně révy, ovoce a zeleniny od firmy Dow AgroSciences. Obsahuje účinnou látku spinosad, což je přírodní produkt získaný fermentační činností bakterií Saccharopolyspora spinosa, která


Vinaři v Porýní-Falci mohou u vín ročníku 2014 zvyšovat obsah kyselin V důsledku vysokých teplot na jaře a nízkých srážek mají některé odrůdy málo kyselin, který nenapravil ani průběh počasí v posledních týdnech. Opatření je platné se zpětnou účinností od 1. 9. Obdobně tomu bylo v letech 2003, 2009, 2011 a 2012. ZDROJ: PROPLANTA/9 .9. 2014/JS

Němečtí vinaři očekávají dobrý ročník Ve druhém zářijovém týdnu začali vinaři v Německu hlavní sklizeň odrůdami Müller Thurgau a Dornfelder. Chladnější a mokrý srpen poněkud přibrzdil předstih révy ve vývoji získaný teplým jarem. Cukernatost je ale vysoká a počasí dalšímu vyzrávání i sklizni přeje. Teplé slunečné dny a chladné noci jsou optimální pro vznik aroma v bobulích. I množství sklizených hroznů se očekává mírně nad dlouhodobým průměrem. ZDROJ: FALSTAFF/9.9.2014/JS

Bordeaux 2014: Opatrný optimismus na začátku sklizně bílých odrůd První producenti suchých bílých vín začali začátkem září sklízet hrozny s optimismem navzdory zpomalenému zrání v srpnu. V Chateau Carbonnieux začalo 70 pracovníků sklízet hrozny odrůdy Sauvignon blanc 3. září. Další den den následovalo vinařství Chateau d’Yquem v Sauternes sklizní stejné odrůdy pro suché bílé víno ‘Y d’Yquem’. Všechna Chateaux se modlila za vyšší úrodu oproti roku 2013 při slušné kvalitě a byla vyslyšena. Francouzská vláda očekává v Bordeaux v roce 2014 meziročně o 50 % více výběru.

Aurelio Montes vysadí pokusnou vinici v blízkosti peruánského Machu Picchu Chilský vinař Montes připravuje výsadbu vinice v peruánském údolí Sacred Valley nedaleko starověkého města Machu Picchu s cílem ověřit tam možnosti pěstování révy a produkce vína. Výsadbu zahájil v polovině září 2014. Údolí je v nadmořské výšce 3.000 m a vyzkouší zde 5 odrůd. Jedná se o první takový projekt v dané oblasti. “Nejsem si jist, jestli réva přežije, ale je to zábavné”, řekl Montes. Peru má přibližně 20.000 ha vinic a výsadby se od roku 2000 více než zdvojnásobily. Montes získal přístup k půdě v Sacred Valley prostřednictvím dovozce jeho vína do Peru, který tuto půdu vlastní a založí společný podnik. Nejdříve vysadí 1.000 keřů odrůd Pinot noir, Sauvignon blanc, Merlot, Syrah a Chardonnay. Pokud se osvědčí, vysadí asi pět hektarů. ZDROJ: WWW.DECANTER.COM/11. 9. 2014/JS

Biovinařství v Itálii roste, v roce 2013 tvořily biovinice přes 10 % plochy V Itálii klesá plocha vinic, ale biovinice se rozrůstají. V roce 2013 tam bylo již 68.000 ha v režimu bio nebo v přechodném období. Ale jsou velké regionální rozdíly v rámci Itálie. Na jihu na Sicílii a v Kalábrii, stejně jako ve střední Itálii tvoří biovinice 20 % plochy. Důvodem je také nižší tlak chorob. DER WINZER/29. 09. 2014/JS

Na ostrově Sylt na severu Německa byly už sklizeny hrozny Klima Severního moře umožnilo získat hrozny pro kabinetní víno. Letošní sklizni předcházela první, loňská, ale až

zpět

15

letos se získává z hroznů víno. Ostrov ale nepatří mezi vinařské oblasti, takže víno může být označeno jen jako zemské (Schleswig-Holsteinischer Landwein). Na Syltu je v průměru 1.714 hodin slunečního svitu, zatímco třeba v Rheingau jen 1.587. Na vinici bylo před pěti lety vysázeno 1.625 keřů révy rané bílé PIWI odrůdy Solaris. PROPLANTA.DE/28. 09. 2014/JS

V Bádensku jsou se sklizní hroznů spokojeni Kvalita je podle tajemníka bádenského svazu vinařů velmi dobrá a výnos bude vyšší než minulý rok. Začátkem října bude sklizeň ukončena.

lineární rovnice uvedené v grafu. V roce 2004/2005 bylo dovezeno 1,26 mil. hl vína celkem, v roce 2013/2014 to bylo 1,35 mil. hl. Zatímco lahvové víno se v roce 2004/2005 podílelo na celkovém objemu dovozu 36,5 %, v roce 2011/2012 to bylo 53 % a v roce 2013/2014 47 %. Pouze v předcházejících dvou letech převažoval dovoz lahvového vína nad sudovým. Ale roste i vývoz vína z ČR, a to především. Nárůst vývozu lahvového vína je lineární s vysokou pravděpodobností (R2 = 0,909), a v roce 2013/2014 bylo poprvé od roku 2007/2008 vyvezeno více lahvového vína než sudového. Vzhledem k tomu, že jsme vyvezli asi 15 % objemu naší produkce jako sudové víno na Slovensko, odkud o něco menší množství

Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2013/2014 V roce 2013/2014 došlo již třetím rokem k mírnému poklesu dovozu vína do ČR. Zatímco u sudového vína jde spíše o množství podle situace na trhu, od vstupu ČR do EU platil trend stálého růstu dovozu pro víno lahvové až do roku 2011/2012, v posledních dvou letech došlo k jeho největšímu meziročnímu poklesu na úroveň roku 2007/2008. U sudového vína jsou sice menší výkyvy v dováženém objemu, ale nekopírují přímo množství u nás sklizených hroznů. V případě lahvového vína jsou meziroční odchylky minimální a trend za posledních 9 let je stále narůstající podle

PROPLANTA.DE/27. 09. 2014/JS

900 sudové

lahvové

R2 = 0,9391

800

PROPLANTA.DE/28. 09. 2014/JS

množství (tis. hl)

700

Špatné počasí snížilo úrodu hroznů v Sasku Ještě v srpnu tamní vinaři očekávali vyšší a kvalitnější úrodu. Déšť způsobil hnilobu, k nejvíce napadeným odrůdám patřil Müller Thurgau, Ryzlink rýnský nebo Tramín výrazně méně. Loňská saská produkce vína s 15 tis. hl byla slabší a letošní bude podobná.

600 500 400 300 200 100

4 /1 20

20

13

/1 12

11 20

20

3

2 /1

1 /1 10

/1 09 20

08 20

20

0

9 /0

8 07

06

/0

/0

7

6 20

20

20

vinařský rok Obr. 1: Dovoz vína do ČR 200 sudové

lahvové

180 160 140 množství (tis. hl)

Budoucí komisař EU pro zemědělství Phil Hogan Z Curriculum Vitae Pochází z irského Dublinu, kde se narodil 4. července 1960. Zkušenosti s politikou má 32 let, naposledy byl ministrem životního prostředí v Irsku. Politické zkušenosti: 2011–2014 – Ministr životního prostředí a samosprávy Leden–červen 2013 – Předseda Rady ministrů životního prostředí EU 1994–1995 – Státní tajemník ministerstva financí 1989 – Poslanec dolní komory Parlamentu 1987–1989 – Poslanec horní komory Parlamentu

/0 05

04

/0

5

0

120 100 80

y = 7,9709x + 24,4 R2 = 0,9094

60 40 20


4 /1 20 13

13 20 1

2/

2 20

11

/1

1 /1 10 20

0 09 /1 20

09 8/ 20 0

8 20

07

/0

7 6/ 0 20 0

06 5/ 20 0

20

04

/0

5

0

Všeobecná praxe: 1981–1983 – Vedení rodinné farmy Vzdělání: 1981 – Bakalář ekonomiky a zeměpisu

vinařský rok

Obr. 2: Vývoz vína z ČR

zpět

16

–4 000

667

–3 333

Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč)

sudového vína dovážíme, je to trošku podezřelé. U lahvového vína je menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína. Od vstupu ČR do EU se zvýšil náš export lahvového vína téměř na trojnásobek. V relativním vyjádření poměru dovozu a vývozu tvořil náš objem exportu lahvového vína v roce 2004/2005 jen 8,5 % dovozu stejné komodity a nyní tento poměr činí 18,5 %. U sudového vína je situace úplně jiná, ale jde o extenzivní směr expanze. Prakticky z nuly se po devíti letech vyvezlo téměř 90 tis. hl sudového vína, tj. 15 % veškeré naší produkce. Vzhledem k průměrným cenám našich hroznů (2013: 16,60 Kč/kg) a vyváženého sudového vína (2013/2014: 20,60 Kč/l) není příliš pravděpodobné, že exportované sudo-

2% 2%

4%

Maďarsko

300

Španělsko

200

100

0

Rakousko

Slovensko Francie

Chile

Německo

vinařský rok Obr. 3: Dovoz vína do ČR

vé víno pochází z ČR, jde spíše o reexport, jsou-li transakce „čisté“ a statistika odpovídá skutečnosti. O možném reexportu svědčí i skutečnost, že v roce 2013/2014 jsme celkem vyvezli 1/3 objemu veškerého vína v tom roce získaného z tuzemských hroznů. V posledních devíti letech se zvýšil náš export vína ze 40 tis. hl na 205 tis. hl., avšak právě v důsledku enormního nárůstu vývozu polotovaru – sudového vína. V roce 2004/2005 jsme byli čistým

dovozcem (dovoz – vývoz) 1,22 mil. hl vína a v roce 2013/2014 se tento rozdíl snížil o přibližně 7 % na 1,14 mil. hl. Mezitím narostla i naše produkce, ale taky spotřeba vína. Záporné saldo zahraničního obchodu ČR tedy již počtvrté přesáhlo 3 miliardy Kč za rok a dlouhodobě roste. Hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou dovezeného sudového vína) již přesahuje 6 miliard Kč.

7%

5%

4%

22 %

5%

3%

3% 23 %

7%

21 %

5%

2%

2%

6%

3%

4%

5%

10 %

10 %

9% 21 %

11 % 9%

37 %

9% 8%

29 %

Itálie Slovensko Maďarsko Španělsko Francie Slovinsko

Německo Moldavsko Bulharsko JAR Chile ostatní

Obr. 4: Dovoz vína do ČR v letech 2013/2014, celkem 1 349 mil. hl


14

2012/2013

400

3/

–3 057

3

559

20 1

–3 616

2/ 1

2011/2012

20 1

–3 019

12

506

1/

–3 525

20 1

2010/2011

500

11

–2 722

0/

–2 758

453

20 1

392

–3 175

10

–3 150

2009/2010

9/

2008/2009

Itálie

09

–2 906

20 0

367

8/

–3 273

20 0

2007/2008

600

08

–2 265

7/

–2 223

233

20 0

156

–2 498

07

–2 379

2006/2007

6/

2005/2006

700

06

–2 459

20 0

144

5/

–2 603

5

2004/2005

20 0

Rozdíl

4/ 0

Vývoz

20 0

Dovoz


Rok

Itálie Slovensko Maďarsko Španělsko Moldavsko

JAR Chile Slovinsko ostatní

Obr. 5: Dovoz sudového vína do ČR v letech 2013/2014, celkem 696 mil. hl

Itálie Španělsko Francie Maďarsko Slovensko

12 %

Německo Chile Moldavsko Bulharsko ostatní

Obr. 6: Dovoz lahvového vína do ČR v letech 2013/2014, celkem 603 mil. hl

zpět

17

250

200


dovoz 150 R2 = 0,8566

R2 = 0,9738

100 vývoz 50

14 20 1

3/

3

12

2/ 1 20 1

20 1

1/

11 0/

10 9/

20 1

20 0

20 0

8/

09

08 20 0

7/

07 6/ 20 0

5/ 20 0

20 0

4/ 0

5

06

0

vinařský rok Obr. 7: Obchod vínem se Slovenskem

Objem dovozu vína podle zemí se příliš nemění, značný nárůst je ale patrný v prvních letech po vstupu ČR do EU v případě Itálie a Slovenska. Naopak druhou pozici na našem trhu vyklidilo Rakousko, které v minulosti dodávalo především levné sudové víno. Na této pozici se v posledních letech drží Španělsko, letos předběhlo i Itálii, která poklesla oproti roku 2010/2011 na polovinu. Slovensko a Maďarsko se udržují na 3. a 4. pozici, ale dohání je Francie, která svůj objem exportu trvale zvyšuje. Během devíti let se zvýšil dovoz z Francie o 128 % a z Německa o 146 %, v obou případech se dováží především lahvové víno. Téměř se zdvojnásobil i dovoz vína z Chile.

V posledních dvou letech značně poklesl dovoz vína z Itálie a z Maďarska. Obě dvě křivky se docela kopírují, asi to nebude náhoda. Vysvětlením by mohly být obdobné přírodní podmínky, což ale u 4/5 plochy vinic Itálie neplatí; pravděpodobnější je, že Maďarsko obchoduje i s vínem z Itálie a když jsou vysoké ceny v Itálii, jsou vysoké i v Maďarsku. Žádné jiné dvě křivky v grafu se tak nepodobají. Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno v roce 2013/2014 skončilo ve Francii (0,88 miliardy Kč) a pak následuje Itálie (přibližně 0,86 miliardy Kč). Přitom z Francie se dovezlo jen 30 % objemu vína v porovnání s Itálií. Dalšími

70 y = 0,514x2 + 1,6131x + 0,1683 R2 = 0,9542

60


50 40 30 mil. Kč 20

y = –0,0769x2 + 1,8434x – 1,9783 R2 = 0,9461

10

tis. hl

vinařský rok Obr. 8: Vývoz vína do Polska


4 /1 13 20

/1 3 12 20

/1 2 11 20

1 /1 10 20

20

09

/1

0

9 08 /0 20

/0 8 07 20

/0 7 20

06

6 05 /0 20

20

04

/0 5

0

státy v pořadí jsou Španělsko (633 mil. Kč), Německo (320 mil. Kč), Slovensko (305 mil. Kč) a Maďarsko (270 mil. Kč). 87 % objemu i financí tvořilo do ČR dovezené víno dodané z členských zemí EU. 29 % objemu dovezeného vína pochází po letech hegemonie Itálie ze Španělska. Výrazně se zvýšil objem vína z Chile, Maďarska, Slovinska a Slovenska, zatímco podíl Makedonie, Moldavska a Bulharska poklesl. Sudového vína bylo dovezeno 696 tis. hl (o 19 % více jako rok předtím) za 1,024 miliardy Kč. Značně se zvýšil dovoz ze Španělska a také z Itálie, Chile a Slovinska. Snížil import ze Slovenska, Moldavska, Bulharska a Makedonie. Z členských zemí EU bylo dovezeno víno v podílu 85 % objemu a 84 % hodnoty celkového dovozu sudového vína. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na následujícím obr. 5. Lahvového vína bylo dovezeno 603 tis. hl (o 17 % méně než před rokem) za cenu 2,652 miliardy Kč. Z uvedené finanční hodnoty putovalo 0,668 miliardy Kč do Francie a 0,554 mld. Kč do Itálie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 88 Kč/l. Největší meziroční snížení objemu dodávek proběhlo u Španělska, Itálie a Německa. Členské země EU nám dodaly 89 % objemu a 86 % hodnoty dováženého lahvového vína. Suroviny k výrobě vína (moštové hrozny a mošty) byly v roce 2013/2014 dovezeny v množství umožňujícím získat 90 tis. hl vína za 263 mil. Kč. Nejvíce se dovážely moštové hrozny (za 176 mil. Kč). Ze států se nejvíce suroviny dovezlo z Maďarska, následovala Itálie a pak Slovensko. Náš export suroviny l výrobě vína činil 10 tis. hl za 29 mil. Kč a byl směrován převážně na Slovensko. Víno vyvážíme prakticky jen na Slovensko. Z 239 tis. hl exportovaného vína (meziročně – 14 %) za 750 mil. Kč tam skončilo 183 tis. hl za 555 mil. Kč. Na druhém místě je Polsko s 8,7 tis. hl za 67 mil. Kč. Do Nizozemska jsme vyvezli 114 hl za 13,5 mil. Kč. Sudového vína bylo vyvezeno 88 tis. hl (–41 %) za 181 mil. Kč, téměř vše na Slovensko za 167 mil. Kč. Lahvové víno v celkovém množství 112 tis. hl (+ 29 %) za 520 mil. Kč bylo exportováno především na Slovensko (96 tis. hl za 377 mil. Kč = 39,30 Kč/l). Po odečtu vín s CHOP pocházejících z jiných zemí EU to bylo 95 tis. hl za 296 mil. Kč = 31,20 Kč/l. Na druhém mís-

zpět

18

hodnota vína v mil. Kč 10

1

100 555

Slovensko 67

Polsko 17,7

Švýcarsko

14,5

Maďarsko Nizozemsko

13,5

Rumunsko

13,2

Německo

10,8

Čína

10,7 7,4

Belgie Maledivy

6,6

Chorvatsko

6,4 4,3

Kazachstán Anglie

3

Itálie

3

Bulharsko

3

Estonsko

2,9 1,7

Dánsko

1,7

Litva Ukrajina

1,1

Obr. 9: Hodnota vyváženého vína z ČR v roce 2013/2014 podle států určení

tě se nachází Polsko (8,0 tis. hl za 58 mil. Kč = 72,50 Kč/l). Po odečtu vín s CHOP pocházejících z jiných zemí EU tam bylo z ČR exportováno 7,0 tis. hl za 48 mil. Kč = 68,60 Kč/l. Do Nizozemska se vyvezlo 46 hl za 8,5 mil. Kč = 1.848 Kč/l. Po odečtu francouzských vín s CHOP činil náš vývoz 26 hl za 0,35 mil. Kč = 134,60 Kč/l. Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě víno trvale narůstají, po vstupu do EU jsme první čtyři roky dováželi více vína, nežli vyváželi. A narůstající dovoz byl kopírován růstem exportu. V roce 2008/2009 poprvé přesáhl vývoz import, ve vinařském roce 2009/2010 byla obchodní bilance měřená objemem vína vyrovnaná. Přibližně v tom roce se z hlediska dovozu vína ze Slovenska do Česka změnil růstový trend na klesající. V roce 2010/2011 jsme poprvé dosáhli výrazného obchodního přebytku ve výši 63 tis. hl. Ve finančním


vyjádření jsme dovezli víno za 262 mil. Kč a vyvezli za 434 mil. Kč, tedy při pozitivní obchodní bilanci ve výši 172 mil. Kč. I v následujících letech překračovala naše pozitivní obchodní bilance 170 mil. Kč. V roce 2013/2014 to bylo již 250 mil. Kč a 49 tis. hl. Přesto se zde projevuje jeden dlouhodobější problém v obchodu se sudovým vínem: Na obou stranách je obchodováno víno, které buď nepochází z daného státu, nebo se jedná jenom o obchod „papírový“ pro získání původu vína; případně o obě varianty. Stačí si porovnat ceny hroznů v obou státech a ceny obchodovaného sudového vína. Celý problém začal v roce 2007 a vyvrcholil v roce 2010, od té doby množství takto obchodovaného sudového vína vzájemně vyměňovaného mezi Slovenskem a Českem klesá. Asi je nyní vhodná doba k tomu, aby se jednotlivými obchodními případy mezi Českem a Slovenskem ve

věci sudového vína začaly zpětně zabývat příslušné kontrolní orgány. Podrobnější údaje o vývoji vývozu sudového vína z ČR (prakticky jen na Slovensko) viz obr. 2. Obdobně se vyvíjel dovoz tohoto vína ze Slovenska. Na obr. 7 je patrná vzájemná závislost křivky dovozu a vývozu vína v posledních 4 letech, obdobně jako v prvních 4 letech po vstupu do EU, což jistě nebude jenom náhoda. Zajímavým obchodním partnerem je pro nás také Polsko. Vývoz dlouhodobě exponenciálně roste v hodnotovém vyjádření, v objemovém vyjádření je růst degresivní (viz obr. 8). Ale ve vinařském roce 2008/2009 jsme vyvezli jen 1/10 lahvového vína, zbytek tvořilo víno sudové. Takže i když se zvýšil objem vývozu, množství získaných finančních prostředků se snížilo. V roce 2009/2010 bylo vyvezeno z 90 % lahvové víno a tak i když objem poklesl, hodnota se zvýšila. V roce 2010/2011 narostl objem i hodnota, podíl lahvového vína činil již 97 %. Nárůst pokračoval i v roce 2011/2012, kdy podíl lahvového vína dosáhl 95 %, v roce 2012/2013 96 % a v roce 2013/2014 to bylo 92 %. Z ekonomického hlediska nejde o žádný zázrak pro ČR, ale trend (exponenciální růst) je do budoucna zajímavý, stejně jako fakt, že Polsko od nás odebírá po Slovensku největší množství vína. Ve statistickém průměru je to 0, 25 l na každého obyvatele. Jinak tomu je v případě Nizozemska, kam byl rovněž směrován náš export. V roce 2013/2014 se tam vyvezlo 114 hl za 13,5 mil. Kč, ale po odečtu sudového vína a reexportovaných francouzských vín s CHOP činil náš vývoz 26 hl za 0,35 mil. Kč v pátém roce podpory exportu. Naopak jsme z Nizozemska dovezli 1,3 tis. hl vína za 9,4 mil. Kč. Význam jednotlivých států pro náš export vína v roce 2013/2014 můžeme pozorovat na obr. 9.

zpět

19

Vinařský věstník. Obsah: Informace ze září. Pro Vinařský fond zpracoval. Hlavní zprávy 2. Potraviny na pranýři 10

Recommend Documents