Vinařský věstník. Obsah: Informace z listopadu. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval

Obsah:

Informace z listopadu

Vinařský věstník

11 2015

Změny a novinky při žádostech o podporu z Vinařského fondu2 Hlavní zprávy3 Potraviny na pranýři (listopad)12 Ze zahraničí14

FOTO: ARCHÍV SVČR

1

Změny a novinky při žádostech o podporu z Vinařského fondu Na svém říjnovém zasedání schválila Rada Vinařského fondu Podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1.1.–15.2. 2016. Tyto – ve srovnání s podmínkami pro minulý termín – doznaly určitých změn. Změny vyplynuly především z renotifikace Vinařského fondu Evropskou komisí v letošním roce, část změn pak vychází z poznatků z praxe. Na základě uskutečněných změn se aktualizoval i formulář pro podávání žádostí. Co je tedy jiného? 1) Nově musí každý žadatel definovat sebe sama dle pravidel pro poskytování podpor/dotací EU, a to dle velikosti a obratu. Konkrétně se žadatelé dělí na mikropodniky, malé podniky, střední podniky a velké podniky. Rozdělení je následující: a) M ikropodnik (zaměstnává méně než 10 osob a jeho roční obrat nebo celková roční bilanční suma nepřesahuje 2 miliony EUR) b) Malý podnik (zaměstnává méně než 50 osob a  jeho roční obrat nebo celková roční bilanční suma nepřesahuje 10 milionů EUR) c) Střední podnik (zaměstnává méně než 250 osob a  jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jehož celková roční bilanční suma nepřesahuje 43 milionů EUR) d) Velký podnik (zaměstnává více než 250 osob a jeho roční obrat přesahuje 50 milionů EUR nebo jehož celková roční bilanční suma přesahuje 43 milionů EUR) Samozřejmě toto dělení se týká především právnických osob jako spol. s r.o., a.s. apod. Fyzické osoby, spolky ve formuláři označí kategorii „ostatní.“ 2) Kumulace podpor. Toto samozřejmě platilo i dříve (že žadatel nesměl žádat o pokrytí totožných výdajů u více subjektů – např. u Vinařského fondu i Jihomoravského kraje), nyní je tato podmínka vyplývající z podmínek notifikace VF výslovně uvedena v Pod-

Vinařský věstník 11/2015

mínkách pro poskytnutí podpory Vinařským fondem. Žadatel samozřejmě může mít vícezdrojové pokrytí projektu, musí však důsledně rozlišovat uznatelné výdaje pro jednotlivé subjekty. 3) Nově uznatelné náklady u podpor na pořádání školení, seminářů a konferencí s vinařskou tematikou. Doposud platilo, že uznatelnými náklady v této kategorii byly: pronájem prostor pro konání akce, odměny přednášejícím a pomocnému personálu a  výroba podkladových materiálů. Nyní se k těmto nákladům přidávají i výdaje na propagaci akce (podrobně jsou uznatelné náklady rozepsány v Podmínkách pro poskytnutí podpory Vinařským fondem – ke stažení zde: http://www.vinarskyfond.cz/cz/ podpory). Nově je nutno v žádosti doložit i odbornou způsobilost lektorů a přednášejících, a to formou jmenného seznamu s uvedením odborné kvalifikace ve vztahu k tématu školení/semináře/konference. 4) Statut soutěže. Soutěže vín musí splňovat podmínky vyplývající z Národních standardů certifikovaných soutěží vín v ČR pod společnou garancí Svazu vinařů ČR a Národního vinařského centra, které by se měly promítnout do statutu soutěže (konkrétně jde o  ustanovení 3.1 – 3.18 standardů). Žadatel nyní musí předložit k žádosti schválený statut soutěže, aby Rada Fondu mohla posoudit, zda tyto podmínky naplňuje (nestačí tedy statut z loňského ročníku či ještě nehotový, neoficiální). Národní standardy najdete na webových stránkách Fondu v části Podpory. 5) Z  technických záležitostí zmiňme dvě, které usnadňují proces podávání žádostí žadatelům. Nově už není potřeba posílat projekt (tj. přílohu č.2 formuláře žádosti) elektronicky mailem, stačí kompletní žádost poslat poštou či přinést osobně, v případě

subjektů s  datovou schránkou zaslat jejím prostřednictvím. Právnické osoby dokládají svou subjektivitu výpisem z obchodního rejstříku ne starším 12 měsíců (dosud 3 měsíce). Platí, že výpis musí být samozřejmě platný, aktuální. 6) Formulář pro podávání žádostí. Tento se aktualizoval, žádosti je tedy nutné podávat výhradně na něm (změnila se nejen první strana formuláře, ale i přílohy). Vzor formuláře najdete samozřejmě na webu VF. Tematické okruhy V roce 2016 bude Vinařský fond podporovat vinařům (výrobcům vína) účast na těchto výstavách: Vinařské Litoměřice (22.–23.4.), Wine Prague (23.–25.5.) a  International Wine Show Prague (IWSP). Výstava IWSP se koná ve dvou termínech, a to v dubnu a v říjnu. Vinař může požádat o podporu pouze na jeden termín, v žádosti uvede, zda žádá o podporu na dubnový nebo říjnový termín. Termín realizace žádosti: Žádá se na aktivity, které budou zahájeny v období od 1. dubna do 30. září 2016 (na březnové akce se žádalo již letos v letním termínu) Tzn. např. pořádáte-li vinobraní od pátku 30.9. do soboty 1.10., podejte žádost již nyní. Obecně doporučujeme podat v termínu 1. 1.–15. 2. všechny žádosti o podporu týkající se kalendářního roku 2016. V dostatečném předstihu tak budete vědět, zda a v jaké výši podporu obdržíte. Kromě výstav je nejčastějším předmětem žádostí pořádání vinařských akcí spojených s vinařskou turistikou jako jsou vinobraní, otevřené sklepy apod. (dle § 1 odst. 1 písm. f) vyhlášky č.97/2006 Sb. k podporám z Vinařského fondu). Zde dochází k drobné úpravě u akcí s vinařskou tematikou, které nespadají do výše uvedených kategorií, ale kde jsou také prezentováni vinaři, resp. jejich vína (různé vinařské slavnosti, festivaly apod.) Maximální výše podpory je nyní odstupňována nikoliv

zpět

2

dle počtu osobního zastoupení vinařů, ale jejich vín. Platí tedy, že např. při prezentaci vín minimálně od deseti výrobců může žadatel dosáhnout až na 30.000 Kč (všechny částky jsou myšleny jako

maximální, neznamená to automaticky jejich schválení). Všechny informace k žádostem najdete na webu Vinařského fondu v části Podpory.

V případě dotazů se obracejte na tyto kontakty: PAVEL VEČEŘA, MAIL: [email protected], TEL: 541652479, MOBIL: 606602587.

Hlavní zprávy Dělejme kroky pro to, aby Česká republika nezůstala na suchu 09. 11. 2015 – Resorty životního prostředí a zemědělství spolu s dalšími organizacemi připravují krizový plán boje se suchem. Z programů Ministerstva zemědělství by tak v budoucnosti mělo být možné financovat obecní nádrže, které jsou vodními prvky v krajině. Také se chystá nový dotační program na obnovu, výstavbu a rekonstrukci rybníků či program pro podniky povodí pro to, aby mohly obnovovat malé vodní nádrže. Tyto a další informace zazněly na konferenci „Provoz vodovodů a kanalizací“, která se konala v Čestlicích. Zúčastnily se jí téměř čtyři stovky lidí. Nechyběl ani ministr životního prostředí Richard Brabec, náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl či František Barák, předseda představenstva Sdružení vodovodů a kanalizací ČR, které akci uspořádalo. „Jsme tu proto, aby Česká republika nezůstala na suchu,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec a dodal: „Je symbolické setkat se v období, které patří mezi nejhorší sucha za poslední desítky let. 60 % podzemních vrtů v ČR je stále ve stavu kritického sucha. Půdní fond by měl udržet 9 miliard kubíku vody, dnes se dohaduje, že je to jen 5 miliard kubíku. Proto spolupracujeme na přípravě krizového plánu boje se suchem a evropské i národní prostředky směřujeme do hospodaření s vodou a na zadržení vody v krajině.“ „Nebudeme-li v budoucnu přírodě pomáhat, budeme-li dělat rozdíl mezi povrchovou a podzemní vodou a nezajistíme-li rozumnou regulaci, může se stát, že ne vždy pitná voda poteče,“ řekl předseda představenstva Sdružení vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) František Barák a dodal: “Jde o strategickou surovinu, k jejíž ochraně je třeba přistupovat kom-

Vinařský věstník 11/2015

plexně ve spolupráci státu, samospráv, zemědělců a vodárenských společností.“ „Vnímám nezastupitelnou práci vodařů. Je totiž nutné hledat optimální využití krajiny, aby se voda na našem území udržela,“ řekl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: „Město Kyjov tak ze strategických důvodů vlastní společnost Vodovody a kanalizace, řešení sucha a efektivní hospodářství s vodou jako takové je běh na dlouhou trať.“ Letošní sucho bylo nejhorší za poslední desítky let. Zásadně ho nepocítily lokality, které jsou napojeny na větší vodárenské systémy. Problém byl zejména v oblastech, kde jsou menší zdroje. Proto už ministerstvo zemědělství chystá materiál, který by měl pomoci s investičními záměry na Rakovnicku, Hradecku a Zlínsku, kde byl problém se suchem největší. Obecně přitom platí, že je třeba zaměřit se na menší lokality a napojit je na bezpečné zdroje. Rezort životního prostředí k tomu poskytuje dotační prostředky na zadržování vody v půdě, připravuje pilotní projekty na zasakování vody v krajině a úpravu legislativy tak, aby voda byla více chráněná a půda byla schopná čelit erozi a extrémním jevům způsobeným změnou klimatu. Pro další informace kontaktujte: PETRA ROUBÍČKOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ MŽP; OLDŘICH VLASÁK, ŘEDITEL, SDRUŽENÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ ČR; ŠTĚPÁNKA FILIPOVÁ, SVAZ MĚST A OBCÍ ČR, MEDIÁLNÍ ZASTOUPENÍ

Ministr Jurečka: Důležitost ekologického zemědělství je v jeho přínosu pro životní prostředí 20. 11. 2015 – Podnikání v ekologickém zemědělství je perspektivní, a přináší

tak novou podnikatelskou příležitost pro zemědělce i potravináře. Uvádí to Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016 – 2020, který dnes schválila vláda. Tento základní strategický dokument rozvoje ekozemědělství, který má většina členských států Evropské unie, navazuje na akční plán pro léta 2011–2015. „Ekologické zemědělství a produkce biopotravin zažívají dynamický rozvoj. Jde o přirozený, původní a zároveň velmi moderní způsob hospodaření, který stojí na tisíciletých zkušenostech našich předků, respektu k přírodě a ohleduplnosti ke všemu živému. I proto je nezbytné stanovit strategii rozvoje tohoto typu hospodaření na další období,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Prioritními oblastmi plánu do roku 2020 jsou například ekonomická životaschopnost ekofarem, trh s biopotravinami a jejich spotřeba a přínosy ekozemědělství pro životní prostředí. Zatímco předchozí akční plány kladly důraz na nárůst ploch, nový plán se více soustředí na kvalitativní a produkční ukazatele. V roce 1990 hospodařily podle zásad ekologického zemědělství v ČR jen tři farmy, v polovině roku 2015 to bylo již 4 200 podniků, a to na výměře zhruba 500 000 hektarů, což představuje přes 12  % z  celkové výměry zemědělského půdního fondu ČR. Podle metodiky FADN (Zemědělská účetní datová síť) byla v roce 2013 celková produkce ekologických farem odhadnuta na 4,71 miliardy korun. Pokud jde o celkový obrat biopotravin realizovaný českými výrobci a distributory, dosáhl v roce 2013 více než 2,7 miliardy korun (včetně vývozu). V ČR spotřebitelé utratili za biopotraviny 1,95 miliardy korun, což je meziroční růst 9,5 %. Oproti roku 2005 vzrostl trh téměř čtyřnásobně.

zpět

3

„Výrobkům s označením Bio produkovaným v České republice lze opravdu věřit. Bio-zemědělci jsou kontrolováni a certifikováni každý rok. V rámci těchto pravidelných kontrol jsou také odebírány vzorky bioproduktů kvůli ověření, že při jejich produkci nebyly použity nepovolené látky. V případě zjištění jejich reziduí jsou dle pravidel stanovených specificky pro ČR výrobky okamžitě staženy z trhu a daný zemědělec nebo výrobce přichází o certifikát Bio. Tento přísný kontrolní systém zaměřený jak na kontrolu procesu, tak i finálního produktu garantuje spotřebiteli, že výrobek nese označení Bio právem a že při jeho produkci byly skutečně dodrženy všechny deklarované postupy,“ uvedl ministr Jurečka. ČR se řadí na přední místa v rozloze ekologicky obhospodařovaných ploch, patří mezi 20 zemí s největší výměrou půdy v ekologickém zemědělství (v rámci EU je devátá) a mezi deset zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství na celkové zemědělské půdě (v rámci EU je čtvrtá za Rakouskem, Švédskem a Estonskem). Specifikum si ČR drží také v průměrné velikosti ekofarem (127 ha v roce 2014), kdy jde o největší výměru po Slovensku a Spojeném království. Průměr EU se pohybuje kolem 40 hektarů. HYNEK JORDÁN, TISKOVÝ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

Průzkum dopadů sucha v  regionu bude pokračovat i v příštím roce Krajská rada na svém jednání 5. listopadu 2015 schválila partnerství Jihomoravského kraje v projektu Centra výzkumu globální změny Akademie věd České republiky s názvem „Komplexní přístup pro monitorování a zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy“. „Sucho je fenomén, který se v současnosti neřeší jen na krajské, ale také na národní úrovni. Jihomoravský kraj již v letošním roce podpořil tento projekt Akademie věd ČR a  co je podstatné, dohodli jsme se i na jeho pokračování v roce příštím,“ uvedl hejtman Michal Hašek. Jak následně dodal, v roce 2016 se tento projekt uskuteční s finanční participací kraje. Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR bude v rámci projektu v příštím roce provádět aktuální monitoring sucha na území všech okresů

Vinařský věstník 11/2015

kraje a bude vytvářet a publikovat předpovědi sucha pro jižní Moravu. Centrum bude sledovat suché epizody na území kraje, posuzovat jejich ekonomické dopady na polní produkci a  navrhovat opatření na zlepšení. Cílem by mělo být vypracování patřičných podkladů pro legislativní doporučení týkajících se sucha a adaptace na hydrometeorologické extrémy. „Bude se jednat o průzkum, který bude praktický především pro zemědělce a pro lidi, které může sucho postihnout v jejich ekonomické činnosti a současně kvalitu života,“ shrnul hejtman Michal Hašek.

Zpráva o životním prostředí ČR 2014: Po roce 2010 se zlepšování kvality životního prostředí zpomalilo 20. 11. 2015 – Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes vládu informuje o stavu životního prostředí České republiky v roce 2014. Vláda na svém zasedání projedná Zprávu o životním prostředí České republiky 2014. Podle závěrů vycházejících ze 42 indikátorů členěných do 10 základních tematických kapitol nebyl stav životního prostředí v ČR ani v roce 2014 vyhovující. A to i přesto, že průběžně klesá negativní vliv národního hospodářství na životní prostředí. Zprávu vydává rezortní organizace MŽP – CENIA. Zpráva za rok 2014 uvádí, že se zlepšování životního prostředí v ČR zpomaluje. Nejvýrazněji se české životní prostředí zlepšovalo po roce 1989, kdy se zásadně začaly měnit technologie výroby, byla přijata zcela nová legislativa a  došlo k výrazné přeměně národního hospodářství. Po roce 2000 měly na postupné zlepšování kvality ovzduší vliv i vstup do Evropské unie a zavedení přísnějších standardů v ochraně životního prostředí spolu s prostředky, díky kterým je možné zlepšování kvality životního prostředí výrazněji financovat. Vliv na zlepšující se trend měla i světová krize, která obecně zpomalila průmysl a produkci, což bylo pro životní prostředí příznivé. Po roce 2010 se však celkový pozitivní vývoj zlepšování životního prostředí postupně zpomaluje. Nejinak tomu bylo i v roce 2014, což potvrzuje nová zpráva o stavu životního prostředí. Nevyhovující je stále kvalita ovzduší, vod i půdy. Naopak jako pozitivní zpráva označuje postupné snižování odběru vod v domácnostech, zvýšení počtu obyvatel při-

pojených na ČOV nebo zvyšující se podíl veřejné dopravy v osobní přepravě. Ovzduší „Už několik let stagnuje zejména zlepšování kvality ovzduší v ČR. Opatření udělaná v minulosti, především v oblasti průmyslu, už nestačí. Proto MŽP v posledním roce přistoupilo k dalším zásadnějším změnám v legislativě i ve financování tak, aby zlepšování kvality ovzduší bylo zase razantnější,“ komentuje výsledky zprávy ministr životního prostředí Richard Brabec. Benzo(a)pyren je hlavní znečišťující látkou, kterou produkují lokální topeniště. „V loňském roce se nám podařilo s Evropskou komisí dojednat evropské dotace ve výši 9 miliard korun na výměnu až 100 tisíc neekologických kotlů po celé České republice. Kotlíkové dotace budou administrovat opět krajské úřady a o prostředky si požádaly na MŽP všechny kraje. Do konce roku spustí dotace pro své občany několik krajů. Také jsme připravili novelu zákona o ochraně ovzduší, která zavádí možnost kontroly provozu kotlů přímo v domácnostech. Také jsme dokončili Střednědobou strategii zlepšování kvality ovzduší do roku 2020, jejímž cílem je díky novým opatřením dosáhnout do roku 2020 na celém území ČR zákonných imisních limitů a současně udržet dobrou kvalitu ovzduší v těch oblastech, kde je už dnes vyhovující,“ pokračuje ministr Brabec. Vývoj emisí skleníkových plynů postupně nadále klesá zejména díky modernizaci velkých průmyslových zdrojů zejména v oblasti spalování paliv ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Pozitivně se do něj promítá snižování materiálové a energetické náročnosti hospodářství a postupná změna energetického mixu, ve kterém klesá podíl fosilních paliv (58,3% podíl na celkové výrobě elektřiny) a stoupá zastoupení OZE (10,6% podíl z celkového množství elektřiny vyrobené v ČR). Voda a zemědělství Kvalita povrchových vod se zlepšuje velmi pozvolna, a to i přesto, že meziročně v roce 2014 kleslo množství znečištění vypouštěné z bodových zdrojů. Na znečištění vodních zdrojů se významně podílí plošné zdroje, především zemědělská činnost. Spotřeba minerálních hnojiv meziročně mírně vzrostla o 3,9 %, v budoucnu bude proto klíčové omezení používání a správná aplikace dusíkatých hnojiv a pesticidů.

zpět

4

Pokračuje trend snižování ztrát pitné vody v trubní síti (16,6 % v roce 2014), což je přínosem pro hospodaření s vodou i její cenotvorbu. Dalším příznivým vývojem je zvyšování počtu ČOV a podílu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci, na druhou stranu dosud není na kanalizaci zakončenou ČOV připojeno 20,1 % obyvatel. „Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na několika novelách, které by měly pomoci k výraznějšímu zlepšování kvality našich vod, stejně tak jako k její ochraně. Novela zákona o vodách, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, zvyšuje poplatek za odběr podzemní vody, které v důsledku stále intenzivnějšího sucha nezadržitelně ubývá. Cílem novely je srovnat cenu podzemní vody s  vodou povrchovou, a motivovat tak odběratele k přednostnímu využívání vody povrchové, která nám doslova naprší a snadno se tak obnoví,“ komentuje problematiku ministr Brabec. Novela také zvyšuje poplatky za množství dusíku a fosforu ve vypouštěných odpadních vodách, neboť omezení vnosu těchto látek je pro další zlepšení kvality povrchových vod klíčové. Zároveň MŽP připravuje novelu stávajícího nařízení vlády, která se zaměří na důslednou transpozici evropské legislativy v oblasti požadavků na čištění odpadních vod a parametrů kvality povrchových vod. Požadavky evropské i  národní legislativy je možné naplnit díky pomoci z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí. V uplynulém programovém období OPŽP 2007–2013 bylo vystavěno celkem 3881 km kanalizačních sítí a 117 čističek odpadních vod. V novém programovém období 2014+ je na tuto oblast připraveno zhruba 10 miliard korun. Ministerstvo životního prostředí skrze Státní fond životního prostředí ČR také zcela nově nabízí žadatelům o dotace půjčky na dofinancování úspěšných projektů, a to až do 37 % z celkových způsobilých výdajů projektu. „Úrok půjčky bude 1% a její splatnost je maximálně 10 let. Díky půjčkám za minimální úrok se podaří zrealizovat více projektů a o to nám jde. Znamená to více projektů a efektivnější zlepšení životního prostředí,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Půda Rozloha zemědělské půdy setrvale klesá. Vzrůstá přeměna využívání zemědělské půdy na trvalé travní porosty a i její

Vinařský věstník 11/2015

zastavování. Zastavěné a ostatní plochy v roce 2014 zaujímaly 10,7 % území ČR, jejich rozsah se v období 2000–2014 zvýšil o 3,6 %, tj. 30 tis. ha půdy. Jen bytová výstavba vloni zabrala 825,3 ha a průmyslová výstavba 319 ha. „Každoročně narůstající plocha zastavěná bytovou výstavbou, jak developerskou, tak individuální, je dlouhodobý problém. Ministerstvo se snaží směřovat výstavbu do zastavěných území obcí, a ne na zelenou louku. S tímto cílem byla v loňském roce Parlamentem ČR schválena novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která zcela nově zavedla poplatky za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu právě pro bytovou výstavbu. Aktuálně se však ve Sněmovně projednává další změna tohoto zákona, tentokrát návrh opozičních poslanců, který může zemědělskou půdu opět vystavit narůstajícímu zabírání cenné zemědělské půdy a tím i její nezvratné degradaci,“ dodává ministr Brabec. Průmysl Přestože v roce 2014 vzrostla průmyslová produkce o 5 %, energetická a materiálová náročnost hospodářství ČR klesá. V důsledku těchto trendů mírně klesají také emise skleníkových plynů a emise znečišťujících látek. Klesá vliv parních elektráren spalujících zejména hnědé uhlí ve prospěch obnovitelných zdrojů energie a využití jaderné energie. Další přínos dle očekávání MŽP přinesou plánované dotace do fotovoltaiky v domácnostech z programu Nová zelená úsporám. Doprava Roste role veřejné dopravy v osobní dopravě, především železnic. Veřejná doprava se na celkové osobní dopravě v ČR podílela 34 % a její podíl má rostoucí trend. Stoupá počet přepravených cestujících po železnici, v roce 2014 to bylo ve srovnání s rokem předchozím o 1,5 mil. osob víc, na tomto růstu se do značné míry podílel růst využívání integrovaných dopravních systémů ve městech (např. pražské PID). Vliv nákladní silniční dopravy na kvalitu ovzduší v dopravně zatížených lokalitách a městech však zůstává významný. Stoupá využívání OZE (bionafta, biobenzín, elektřina) v dopravě, v roce 2014 se na celkové spotřebě energie v dopravě podílely 6,9 %. Cílem ČR je dosáhnout 10% podílu OZE v dopravě do roku 2020. Ovzduší v ČR stále zatěžuje vysoký průměr stáří regis-

trovaných osobních automobilů, ten je 14,5 roku. Hluk Největší hluková zátěž postihuje města nad 100 tisíc obyvatel. V Plzni obtěžuje celodenně nadměrný hluk 9,8 % obyvatel, v Praze a v Brně okolo 8 % obyvatel. Hlukovou zátěž ovlivňující lidské zdraví způsobuje především tranzitní silniční doprava vedená centry měst a  menších obcí, výrazně by městům měla v tomto ulevit plánovaná výstavba dálničních a silničních obchvatů. Odpady V roce 2014 produkce odpadů v ČR s jejím dlouhodobě stagnujícím trendem činila 32 028,4 tis. t. Pozitivní zprávou je, že v nakládání s odpady výrazně převažuje podíl využitých odpadů, zejména materiálově. Energetické využití odpadů se oproti loňsku mírně zvýšilo. Celkový pokles materiálové náročnosti českého hospodářství se příznivě odráží na snižování zátěže životního prostředí. Obalová produkce českých domácností a průmyslu sice v letech 2009 až 2014 vzrostla o 14 % na více než milion tun, zároveň však stoupá recyklace obalových odpadů. Problémem zůstává skládkování. Celých 48,3 % z celkové produkce komunálních odpadů se v ČR stále řeší skládkováním. Změnu v oblasti biologicky rozložitelného komunálního odpadu očekává MŽP po roce 2015, kdy zavedlo povinné třídění bioodpadu ve městech a obcích. Financování životního prostředí Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí z  centrálních zdrojů v roce 2014 výrazně vzrostly, konkrétně o 48,4 %. Podílelo se na tom zrychlené čerpání prostředků z EU fondů, které MŽP nastartovalo pod novým vedením v loňském roce. V Operačním programu Životní prostředí bylo na projekty s vydaným rozhodnutím o poskytnutí dotace ke konci roku 2014 rozděleno 92 % celkové alokace programového období 2007–2013. PETRA ROUBÍČKOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ MŽP

Glyfosát: EFSA aktualizuje toxikologický profil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a členské státy EU dokončily nové hodnocení glyfosátu, chemické lát-

zpět

5

ky, která se hojně používá v pesticidech. Ve zprávě se uvádí, že glyfosát pravděpodobně nepředstavuje karcinogenní riziko pro člověka a jsou navržena nová bezpečnostní opatření, která zpřísní kontrolu reziduí glyfosátu v  potravinách. Evropská komise použije závěry této zprávy při rozhodování o tom, zda ponechat glyfosát na seznamu schválených účinných látek v EU. Jednotlivé členské státy EU budou na základě zprávy přehodnocovat bezpečnost pesticidů obsahujících glyfosát, které se používají na jejich území. Vědečtí experti z  úřadu EFSA a  ze zástupců orgánů pro posuzování rizik v členských státech EU společně stanovili akutní referenční dávku (ARfD) pro glyfosát 0,5 mg na 1 kg tělesné hmotnosti. *** Glyfosát je účinná chemická látka hojně používaná v celé řadě pesticidů. Použití glyfosátu v Evropě je předmětem přísné regulace. Společné přehodnocení glyfosátu úřadem EFSA bylo provedeno jako součást právního procesu, požadovaného k prodloužení povolení použití glyfosátu v EU. ZPRAVODAJ PK ČR – 45/2015

PK ČR obdržela poptávku od vietnamské obchodní společnosti, která má zájem z ČR dovážet potraviny a alkoholické nápoje, v první fázi by se jednalo o pivo. Dovolujeme si požádat členy, kteří mají o navázání obchodních vztahů se společností Quang Binh Import and Export Joint Stock Company, aby kontaktovali pana Duy Nguyena na emailu: [email protected] nebo telefonním čísle + 84 1674155357. Poptávka vietnamské obchodní společnosti Jak již bylo uvedeno, v současné době hledá zmiňovaná společnosti příležitosti pro dovoz produktů z  potravin a alkoholických nápojů, zejména těch, které pochází z Evropy, protože jsou pro vietnamský trh velmi zajímavé. Společnost si provedla průzkum a zaujaly ji vývozní kapacity České republiky. Zajímá se zejm. o česká piva / ležáky, masné výrobky (vepřové a zpracované potraviny z vepřového masa) a sladkosti / sušenky. ZPRAVODAJ PK ČR – 44/2015

Vinařský věstník 11/2015

Čeští obchodníci, potravináři a Hospodářská komora deklarovali spolupráci Společné vize ke zlepšení situace malého a  středního podnikání v  oblasti českého maloobchodu i  obecně a zároveň zvýšení prodeje českých potravinářských produktů prezentovali na společné tiskové konferenci Vladimír Dlouhý, prezident HK ČR, Zdeněk Juračka, předseda AČTO a  Miroslav Toman, prezident PK ČR. České malé a střední obchodní subjekty se v posledním desetiletí potýkají s mnoha negativními dopady, ať už domácí či evropské legislativy, sílícího vlivu nekalé konkurence či tlaku na ceny ze strany zahraničních řetězců. Proto Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) poslední rok jednala s partnery, kteří jsou ochotni v rámci vzájemně výhodné spolupráce hledat východiska a zmírnit tak negativní dopady současného stavu. Společný zájem AČTO nalezlo s Potravinářskou komorou ČR a Hospodářskou komorou ČR. “Vzhledem k tlaku, kterému je ryze český obchod vystaven, se dostáváme do velmi složité situace a nebývale tvrdého konkurenčního soupeření,“ osvětlil důvody společného úsilí Zdeněk Juračka a zdůraznil, že “AČTO je připraveno s  oběma partnery hledat legislativní i  politické možnosti potlačení trvale negativně působící nekalé konkurence v maloobchodě na českém trhu a podporovat veškeré nástroje, které pomohou tohoto cíle dosáhnout.“ Předseda AČTO dále upozornil, že za velmi důležité považuje spolupráci s Potravinářskou komorou k podpoře českých produktům v síti asociace a také avizoval dokončení certifikace prodejen patřících k AČTO, kde “mimo kvalitativní ukazatele bude k udělení tohoto ocenění prodejny rozhodující i podíl prodeje českých potravin. Ten by měl dosáhnout alespoň dvou třetin obratu“. “Potravinářská komora i AČTO jsou členy Hospodářské komory České republiky,“ připomněl Vladimír Dlouhý. “Máme společná témata, ať již v oblasti legislativní nebo z hlediska hledání cest jak usnadnit a zlepšit postavení českého malého a středního podnikání. Je jistě správné vyvinout společnou snahu o narovnání podmínek pro podnikání na českém trhu, kde poctivý podnikatel řádně plnící své povinnosti vůči státu i svým zákazníkům, je v tržní nevýhodě proti

těm, kteří tak nečiní,“ dodal prezident Hospodářské komory. Podporu společnému postupu ve prospěch prodeje českých potravin zcela přirozeně deklaroval také Miroslav Toman, jenž připomněl, že “mezi hlavní priority PK ČR patří podpora konkurenceschopnosti českého potravinářského a nápojového průmyslu,“ a dále zdůraznil, že “spolupráce mezi PK ČR, HK ČR a AČTO se jeví jako důležitá pro posilování postavení kvalitních českých výrobků v českém maloobchodě“. ZDROJ: PARLAMENTNÍLISTY.CZ, 12. 11. 2015

Potravináři: Nadnárodní řetězce nás znevýhodňují Nadnárodní obchodní řetězce v ČR znevýhodňují české potravináře. K jejich zboží si účtují vyšší obchodní přirážku, dražší zboží je pak hůře prodejné. Uvedl to prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. „Mnozí čeští výrobci (potravin), přestože mají výrobky špičkové kvality, mají malou šanci se do nadnárodních obchodních řetězců dostat za přijatelných podmínek,“ uvedl Toman. Podmínky, které řetězce stanovují českým potravinářům pro umístění jejich zboží v obchodních řetězcích jsou úplně jiné než pro dodavatele ze „starých zemí“ EU. „Jejich přístup (nadnárodních řetězců) ke svým producentům je rozdílný,“ dodal Toman. Je to podle něj vidět například na ceně másla, které obchodníci nakupují za podobné ceny. „Ty obchodní přirážky jsou tam úplně jiné. Německé máslo se prodává za 35 korun, české máslo se prodává za 42 korun. Pak se řekne, že české máslo nejde na odbyt, ale je to tou obchodní přirážkou,“ dodal Toman. Podle něj bude Potravinářská komora také požadovat, aby výroba potravin byla v Česku stanovena jako živnost vázaná. „Výroba potravin je dnes živnost volná. A z toho nám vzniká spousta problémů. Bavíme se o bezpečnosti potravin, bavíme se o spoustě norem, bavíme se o tom jak vzdělávat atd. Dneska vlastně, když se kdokoli rozhodne a požádá si o živnostenský list na výrobu potravin, tak to dostane a není s tím problém,“ uvedl šéf Potravinářské komory. V případě živnosti vázané bude takový žadatel muset prokázat určité vědomosti a znalosti. Hospodářská komora ČR, Asociace českého tradičního obchodu a Potravinářská komora se dohodly na užší spo-

zpět

6

lupráci ve snaze zlepšit situace malého a středního podnikání v oblasti českého maloobchodu a zvýšit prodej českých potravinářských produktů. Připravuje se například projekt certifikace obchodů s podílem českých produktů. Toman také zopakoval, že Potravinářská komora plánuje obnovit cechovní normy, tedy označování nadstandardně kvalitních českých výrobků. Normy, jež by tak měly spojit kvalitu s původem výrobku v Česku, by potravináři mohli začít používat už letos v zimě. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: ČTK, 12. 11. 2015

Stravenkovou kartu začíná přijímat první velký obchodní řetězec Elektronické stravenky v  Česku se rozšiřují, nově je začnou přijímat také řetězec supermarketů Albert nebo McDonald´s. Společnost Edenred představila Ticket Restaurant Card letos na jaře. Novinka funguje jako bezkontaktní předplacená karta. Největší konkurenti podobný produkt chystají. Praha – Elektronické stravenky nazvané Ticket Restaurant Card začíná přijímat první velký obchodní řetězec. Od začátku listopadu jde o většinu supermarketů Albert v Brně, do konce měsíce se novinka rozšíří na všechny supermarkety tohoto řetězce v celé republice a samoobslužné restaurace v jeho hypermarketech. Právě Albert patří mezi řetězci k výjimkám, v němž lze za potraviny platit i klasickými stravenkami. Společnost Edenred představila tuto novinku letos na jaře v Brně. Do praxe ji uvedla jako první z velkých hráčů na trhu, spolupracuje přitom se společností MasterCard. Z moravské metropole se služba postupně rozšiřuje i do dalších regionů. Nyní lze touto kartou platit ve třech tisícovkách restaurací a dalších provozoven včetně sítí KFC, Starbucks Coffee, Burger King, Costa Coffee, Mr. Baker nebo Paul, do konce roku také ve všech pobočkách McDonald´s. Novinka funguje jako bezkontaktní předplacená karta, na niž zaměstnavatel každý měsíc posílá částku, kterou až dosud přispíval na papírové stravenky. Stav peněz na kartě si může zaměstnanec zjistit na internetovém účtu nebo prostřednictvím SMS. Při platbě do 500 korun není třeba zadávat PIN kód. Bezpečností opatření karty jsou stejná jako u jiných předplacených karet. Výhodou je, že není nutné řešit přesnou

Vinařský věstník 11/2015

hodnotu nákupu, tedy problém nevracení peněz za papírové stravenky. Podle zástupců Edenred je elektronická stravenka výhodná po všechny strany. Pro zaměstnavatele znamená především úsporu času oproti rozdělování papírových stravenek. Restauracím ubude administrativy při vracení stravenek, navíc peníze dostanou na účet dřív než v případě papírových kuponů. Uživatelům slibuje firma větší pohodlí i bezpečí – kartu je totiž krom běžného zabezpečení možné i  zablokovat. Konkurenční společnost Sodexo nyní v pilotním provozu testuje elektronické stravenky Gastro Pass Card, oficiálně představit je chce v lednu příštího roku. Jako první spustila e-stravenky na začátku loňského roku společnost Benefit Management, která má ale na trhu jen malý podíl. Od poloviny listopadu lze jimi platit i v řetězci Tesco. Zavést je plánuje také společnost UP vydávající stravenky Chéque Déjeuner.

od výrobce nebo s minimem prostředníků. Autentických trhů, kde farmářské produkty tvoří 90 procent nabídky, jsou v Česku zhruba jen dvě desítky. Celková útrata za farmářské produkty je však výrazně vyšší a je potřeba do ní započítat i prodeje na smíšených tržištích, v kamenných prodejnách a internetový prodej. Třeba síť prodejen Náš Grunt loni zvýšila tržby z 90 na 150 milionů korun. Konkurenčních prodejny Sklizeno zaznamenaly předloni tržby ve výši 74 milionů korun. Slibně si farmářské potraviny vedou především na internetu. Podle údajů internetového supermarketu Rohlík.cz tvoří až patnáct procent prodejů (více čtěte zde). Segment farmářských potravin proto začíná stále více lákat i protřelé finanční investory. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: JAN BROŽ, 30. 10. 2015

ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ, AUTOR: PETR KUČERA, 16. 11. 2015

Češi si na farmářské trhy zvykli, loni tam utratili čtvrt miliardy Z původního plánu nadšenců jak propojit zemědělce přímo se spotřebiteli se stal po letech stabilní byznys. Nakoupit na farmářský trh zajde i přes vyšší ceny jednou za půl roku 42 procent Čechů. Podle odhadů Asociace farmářských tržišť utratili Češi loni na trzích 240 milionů korun. „Tržby mírně, ale stabilně rostou,“ říká k tomu šéf asociace Jiří Sedláček. Podle aktuální studie GfK Shopping Triggers 2015 navštíví jednou za půl roku farmářský trh 42 procent lidí, kteří tam nechají zhruba 5 procent ze svých celkových výdajů za potraviny. Většinou jde o vysokoškolsky vzdělané lidi středního věku s vyššími příjmy, kteří žijí ve městě nad 50 tisíc obyvatel. „Tito lidé tvrdí, že je na trhy láká především nabídka kvalitního a čerstvého zboží, ochotný personál, nabídka zboží, které se jinde nesežene, a také celkově příjemný pocit z nákupu. Pokud jim na trzích naopak něco vadí, jde především o vysoké ceny, špatnou dostupnost a nevhodnou otevírací dobu,“ uvádí studie. Tržby sečtené asociací však zdaleka nezahrnují celý trh s takzvanými farmářskými produkty, tedy takovými, kteří se ke spotřebiteli dostanou přímo

Tesco v Česku omezilo nonstop otvírací dobu, snaží se šetřit Praha – Maloobchodní řetězec Tesco zrušil 24hodinovou provozní dobu u části svých prodejen ve střední Evropě. V České republice se omezení dotkne 19 hypermarketů, v dalších šesti nepřetržitý provoz zůstal. Společnost si pro letošní rok stanovila cíl najít úspory 400 milionů liber (15,2 miliardy Kč). Napsal to dnes server E15.cz. „Otevírací dobu jednotlivých obchodů vždy přizpůsobujeme potřebám našich zákazníku v daném regionu. Od listopadu došlo k úpravě provozní doby vybraných obchodů v rámci střední Evropy. Nově bude vymezena od 6:00 do 24:00,“ řekl serveru mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček. Tesco v České republice za první finanční pololetí utržilo 20,8 miliardy korun. Letos prodejce do Prahy přesunul sídlo společného vedení pro celou oblast střední Evropy. K úpravě otevírací doby jednotlivých prodejen tak dochází koordinovaně v rámci regionu. V něm firma zvýšila pololetní tržby bez prodejů pohonných hmot meziročně o 3,2 procenta. V Česku za poslední rok Tesco zavřelo šest prodejen, kromě hypermarketu v Ústí nad Labem šlo o menší obchody Tesco Expres na severu Moravy, kde firma neprodloužila nájemní smlouvy. Celkem řetězec provozuje 203 obchodů. Tesco je největší maloobchodní společností v Británii a třetím největším maloobchodním prodejcem na světě. Na

zpět

7

českém trhu působí od roku 1996, vedle obchodů zde má také 19 čerpacích stanic a sedm obchodních center. Provozuje rovněž franšízovou síť Žabka s víc než stovkou prodejen. Tesco v Česku zaměstnává zhruba 14.000 lidí. ZDROJ: DENÍK.CZ, AUTOR: ČTK, 5. 11. 2015

Novela zákona o významné tržní síle zavádí maximální lhůtu splatnosti faktury. Nově to má být 30 dní Novela zákona o významné tržní síle se ve sněmovně dostala do třetího čtení. Zákon má zamezit zneužití tržní síly při prodeji zemědělských a potravinářských výrobků. Oproti stávajícímu dlouhému výčtu příkladů přichází novela s devítibodovým seznamem zakázaných jednání. Do třetího čtení pustila Poslanecké sněmovna novelu zákona o významné tržní síle. Účelem zákona je zamezit zneužití tržní síly při prodeji zemědělských a potravinářských výrobků. V přílohách podrobně upravuje fakturační podmínky nebo zakazuje praktiky, které by odběrateli umožnily dostat dodavatele do znevýhodněné pozice. Mimo mnoha jiných případů jde například o  vynucené přistupování na obchodní podmínky odběratele, náhlé přerušení stabilizovaného obchodního vztahu nebo vymáhání neodůvodněných příspěvků na propagaci zboží. Podle vlády je nicméně dosud platný výčet takových příkladů příliš dlouhý, nepřehledný a nejasný. Nejasné výklady si pak vynucují více delších správních řízení. Novela proto přichází místo mnoha desítek s pouze devítibodovým výčtem zakázaných jednání. Zkracuje rovněž popis fakturačních podmínek a nově zavádí dobu 30 dní jako maximální lhůtu splatnosti doručené faktury. Kritika opozičních poslanců naproti tomu mířila proti zákonu jako celku. „Vy v tom sporu fandíte jedné straně. Ale problémy jsou na obou stranách,“ prohlásil poslanec ODS Zbyněk Stanjura. Myslí si, že norma mylně přisuzuje dominantní postavení pouze odběratelům potravinářského zboží, i když významnější tržní silou může být někdy právě dodavatel. Sněmovna chce dál projednávat novelu o významné tržní síle. „Jak zákon pomůže kvalitě a jak sníží ceny?“ zeptal se Stanjura. Podle něj za nekvalitní nebo předražené potraviny na pultech českých obchodů mohou spíše výrobci než prodejci.

Vinařský věstník 11/2015

Petr Bendl (rovněž ODS) k tomu prohlásil, že odběratelé sílící tlak na ně mohou vyřešit opuštěním českých dodavatelů a dovozem zboží z Německa. Změnit situaci v tomto duchu se pokusil poslanec TOP 09 František Laudát. Podal pozměňovací návrh, podle kterého by se zákon stejně vztahoval na odběratele i dodavatele. O jeho návrhu se bude hlasovat ve třetím čtení. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) však v rozpravě uvedl, že vládní koalice bude trvat na svém a opoziční návrhy nepřijme. ZDROJ: IHNED.CZ, AUTOR: PETR GABAL, 5. 11. 2015

Malé obchody s potravinami v Česku dál mizí, drtí je velké řetězce Menších obchodníků s potravinami v České republice nadále ubývá, za uplynulých osm let se jejich počet snížil o víc než pětinu. Na konci letošního září bylo v republice 3763 malých a středních firem podnikajících v oblasti maloobchodu s potravinami, přičemž v roce 2007 v tomto oboru působilo 4729 subjektů. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informaceofirmach.cz, který obsahuje údaje o podnikatelských subjektech z České republiky a Slovenska. Důvodem úbytku malých obchodů s potravinami je podle projektového manažera aplikace Cribis Jana Ciklera expanze supermarketů a hypermarketů. „Velké obchodní řetězce dokážou díky tvrdým vyjednáváním se svými dodavateli snížit cenu prodávaného zboží na takovou úroveň, které malé obchody nemohou konkurovat,“ uvedl Cikler. Podle něj ale nemohou být malé prodejny jako takové plně nahrazeny. Svoji konkurenceschopnost si mohou udržet díky lokálním potravinám, specializací na konkrétní výrobky nebo specifickému přístupu k zákazníkům. Nejvíce malých a středních prodejců potravin sídlí v  porovnání s  ostatními regiony ve Středočeském kraji, kde jich je podle provedené analýzy 603. Následuje hlavní město a Ústecký kraj. Naopak nejméně jich je v Karlovarském kraji, a to 78, a na Vysočině (124). S ohledem na právní formu subjektů mají fyzické osoby – podnikatelé největší zastoupení v Ústeckém kraji, kde jejich podíl dosahuje 87 procent. Nejmenší poměr mají v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji a v Praze. Hlavní město je současně jediný kraj, kde převažují práv-

nické subjekty. Portál patří pod společnost CRIF – Czech Credit Bureau, data čerpá z aplikace Cribis. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: ČTK, 3. 11. 2015

Vývoz zásilek prostřednictvím dřevěného obalového materiálu do USA 19. 11. 2015 – ÚKZÚZ opětovně upozorňuje především vývozce a přepravce těchto zásilek na rizika spojená s použitím nekvalitního dřeva a nesplněním podmínek standardu ISPM č. 15. Fytoslužba USA neustále důkladně kontroluje, pozastavuje a vrací zásilky, které neodpovídají fytosanitárním dovozním požadavkům USA. S ohledem na stále se opakující problémy s nesplněním dovozních podmínek USA při vývozu zboží všeho druhu prostřednictvím dřevěného obalového materiálu (např. bedny, palety, rámy, veškeré pomocné a prokladové dřevo) Ústřední kontrolní a  zkušební ústav zemědělský opětovně upozorňuje především vývozce a přepravce těchto zásilek na rizika spojená s použitím nekvalitního dřeva a nesplněním podmínek standardu ISPM č. 15. Obalový materiál označený IPPC značkou, který vykazuje příznaky napadení dřevokazným hmyzem, bude podle amerických požadavků vrácen zpět do země vývozu na náklady vývozce. Za příznaky je považován jakýkoliv symptom předchozího napadení – výletové otvory, chodbičky, komůrky, drť, mrtvý hmyz apod. ZDROJ: ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ

Češi věří českým značkám, ukázal průzkum Praha – Čtyři tisíce českých spotřebitelů vybraly 46 značek na tuzemském trhu, kterým nejvíce důvěřují. České značky zvítězily ve 23 ze 40 produktových kategoriích, oznámili dnes organizátoři soutěže na setkání s novináři. Například Kofola porazila Coca-Colu, u čisticích prostředků mají spotřebitelé největší důvěru v Savo, naopak u ostatních drogistických kategorií se umístily spíše zahraniční produkty. V oblasti tělové a koupelové kosmetiky vede Nivea, v pracích prostředcích Ariel a v ústní hygieně Colgate. „Na výsledcích průzkumu je dobře vidět, že

zpět

8

spotřebitelé nejvíce důvěřují tradičním českým značkám rychloobrátkového zboží, což se odráží i na prvních místech nejdůvěryhodnějších značek napříč kategoriemi. S přehledem je obsadily Jar s 93 procenty důvěry, Madeta Jihočeské máslo s 91 procenty a Savo s 90 procenty,“ uvedl Lukáš Matějka, manažer organizátorské skupiny Atoz Marketing. Respondenti hodnotili na sedmibodové škále svou důvěru v jednotlivé značky. Pokud jim byli spíše nakloněni, brali organizátoři jejich hlas jako kladný. Z  obchodních řetězců zvítězil Lidl, v kategorii e-shopů Alza.cz, mezi lékárnami Dr. Max. Firmy nyní budou moci jeden rok používat logo Nejdůvěryhodnější značka. Spotřebitelé vybírali ze 750 značek, které byly vybrané podle objemu svých prodejů. Ve většině kategorií bylo v průměru 20 značek, ale například u alkoholu, kde zvítězila Finlandia Vodka, jich bylo 40. Z piv Češi nejvíce důvěřují Pilsner Urquell, například u zmrzliny pak Míšovi. Průzkum a prodejní data zjišťovala agentura Nielsen ČR. Například ženy hodnotily pozitivněji hobby markety či drogerie, muži naopak čerpací stanice, tvrdý alkohol nebo energetické nápoje. Například u potravin je v Česku mnoho značek, které mají spotřebitele informovat o jejich kvalitě. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Jsou ale i méně známá označení, například logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. Potravináři nyní plánují obnovit České cechovní normy, které by mohly nahradit některou ze stávajících značek. ZDROJ: DENÍK.CZ, AUTOR: ČTK, 5.11.2015

Spolumajitel pálenice: Při zrání v sudech se pálenka odpařuje. To je daň andělům Praha /ROZHOVOR/ – Domácí pálení je u nás nelegální, proto vznikl systém pěstitelských pálenic, které jsou zvýhodněné nižší sazbou spotřební daně. Spolumajitel pálenice a ovocného lihovaru v Jílovém u Prahy-Radlíku, inženýr Zdeněk Musil je jedním z prvních šiřitelů této moravské tradice v Čechách.

Vinařský věstník 11/2015

Proč jste se před dvaceti lety pustil do takového podnikání v oblasti, která není zrovna vyhlášená pálením kořalky? S kolegou Liborem Lacinou jsme zemědělští inženýři, učili jsme se mikrobiologii, takže jsme k tomu měli blízko. Kolega navíc žil nějakou dobu na Moravě, kde s pálením přišel do styku. A protože naše podnikání je vždycky motivováno tím, co se nám líbí, založili jsme pálenici. Jaké jste měli na začátku vybavení? Používáme stejnou technologii jako na začátku, akorát se vyměnily kotle a jejich původní ohřev dřevem nahradily plynové infrazářiče, u kterých se dá přesněji regulovat teplota, což je zásadní pro oddělení jednotlivých frakcí. Kdo vám radil, co a jak? Zkušenosti jsme samozřejmě sbírali nejvíc na Moravě. Nejdřív jsme objeli nějaké pálenice a v počátcích jsme zaměstnávali zkušeného moravského palírníka. Z čeho byla vaše vůbec první pálenka? Asi z jablek. U nás je to nejběžnější ovoce a pálenka z jablek je vynikající. Může se nechat zrát v dubových soudcích a dál s ní pracovat. Jaké jsou zásady takové archivace? Ovocné destiláty se od mnoha jiných liší v tom, že je můžete pít okamžitě po destilaci, což u koňaku nebo u whisky moc nejde. Samozřejmě nějaká doba uložení a odvětrání v řádu měsíců zvyšuje kvalitu pálenky, ale jaká bude, poznáte hned po vypálení. Není pravda, že čím déle je pálenka uložená, musí být lepší. Podobně jako u vína záleží na konkrétním destilátu a druhu ovoce. Z aromatických pálenek z malin nebo jahod ta typická ovocná chuť vyprchá. Je možné dát pálenku do dubových soudků a udělat z ní zlatý destilát. Nejvíc se to používá u jablek podle vzoru calvadosu z Normandie. V soudku pálenka chytí aroma z dubu a díky pomalému přístupu vzduchu póry ve dřevě dochází k její mikrooxidaci. Dlouhodobým zráním v ní vznikají estery, tedy vonné látky. Drobnou nevýhodou je, že póry se destilát odpařuje a snižuje se i lihovitost. To je takzvaná daň andělům. Co je pěstitelské pálení? Celý systém pěstitelského pálení je zvýhodněn poloviční spotřební daní, ale má určitá omezení. Smí se pálit pouze ovoce vypěstované pěstitelem, tedy vlastníkem pozemku, na kterém ovoce

vyrostlo, anebo nájemcem takového pozemku. Takže si můžete pronajmout pozemek třeba jen na sklizeň. Na domácnost se může vypálit pouze třicet litrů stoprocentního alkoholu, to představuje, pokud je pálenka padesátiprocentní, šedesát litrů na domácnost, a to za celou sezónu. Netýká se to jen jedné pálenice, sčítá se vše, co vypálíte, ať už je to kdekoliv. Celníci mají celostátní evidenci a skutečně to kontrolují. Další zásada je, že produkty pěstitelského pálení se nesmějí prodávat. Proč by lidé měli vozit ovoce nebo kvas do pálenice, když si mohou koupit pálenku v obchodě? Hlavně je to jejich vlastní pálenka. Účastní se celého procesu její výroby od sběru ovoce, mohou být u vlastního pálení a potom získají originální produkt, který je každý rok malinko jiný. Kvašení je biologický proces, který nikdy neprobíhá úplně stejně. Pálenku můžete archivovat a posléze porovnávat. Spojuje se tu gastronomický zážitek s koníčkem. Druhý důvod je, že pálení je ideální způsob konzervace ovoce. Navíc kvalitní destilát je vyjde levněji než v obchodě. Co všechno je potřeba k výrobě kvasu? Především kvalitní ovoce. Hodně lidí si myslí, že to dobré sní, a z nahnilého, naplesnivělého udělá kvas. Ze špatného ovoce žádná pálenice nic dobrého nevypálí. Ovoce musí být maximálně vyzrálé, protože cukr i aromatické látky vznikají až v pozdní fázi zrání. Důležité je také správné rozmělnění ovoce. Švestky nebo hroznové víno stačí namačkat, jablka se musí správně rozdrtit nebo vymoštovat, aby kvasný proces probíhal tak, jak má. Při kvašení je důležité, aby se zamezilo přístupu vzduchu, buď kvasnou zátkou, nebo zatížením víka nádoby. Často se stává, že se do kvasu dostanou octové bakterie a líh se přemění na kyselinu octovou, ta se z kvasu odstraňuje velmi těžko a je i nižší výtěžnost. Může se do kvasu přidávat cukr? U pravé ovocné pálenky se u nás cukr přidávat nesmí, v  některých zemích ano. Cukr má většinou ten smysl, aby se ovoce rychle rozkvasilo a zamezilo se rozvoji nežádoucích bakterií. Ideální je, když je veškerý cukr z ovoce. Důležité je také rozlišovat mezi typy lihovin. Meruňkovice je čistě ovocný destilát

zpět

9

vzniklý fermentací, ale je tu i Meruňka, kde je třeba také trochu meruňkovice, ovšem na prvním místě složení je jemný líh a přidává se do ní meruňkové aroma. To už se vlastně bavíme o potravinářské výrobě, která je daleko levnější, mnohdy víc po meruňkách voní, ale je to něco úplně jiného. Bohužel lidi tyhle věci moc nerozlišují. A přitom stačí otočit láhev a přečíst si složení. Jakmile je v něm líh, nemůže to být ovocný destilát, i když ho to připomíná. Když mám ovoce a nemám čas vyrábět vlastní kvas, a přesto chci pálenku ze svého ovoce, pomůžete mi? Samozřejmě můžete přivézt pouze ovoce a celý proces kvašení zabezpečí pálenice. Většinou lidi zpočátku vozí ovoce a postupem času se o tom něco dozvědí a zkusí si kvas vyrobit sami. Záleží to i na druhu ovoce. Jablka se doma zpracovávají těžko. Je lepší je přivézt do pálenice, kde je rozdrtíme. U švestek nebo mirabelek je zase vhodnější dávat je postupně do své bečky. Co všechno pálíte? Pálí se úplně všechno ovoce. Už jsme pálili maliny, borůvky, černý rybíz, be­ zinky, kdoule, jeřabiny, zajímavá je pálenka z třešní nebo višní. První litr pálenky by se měl vylít, protože obsahuje metylalkohol. Proč se někdy vylívá i více? Na začátku je úkap, ve kterém je nejvíce metylakoholu, ale je ho tam málo. Kdybyste chtěl z ovoce vyrobit metylalkohol, kterým byste chtěl někoho otrávit, tak se vám to nepovede. Ale jsou tam aldehydy, terpeny a další štiplavé látky připomínající lak na nehty. Palírník se samozřejmě řídí množstvím a kvalitou kvasu, lihovitostí, ale nejlepší hodnocení je stejně senzorické. Po úkapu je vlastní jádro a potom takzvaný dokap. Celé kouzlo pálenice spočívá v co nejpřesnějším oddělení těchto frakcí. Když oddělíte jenom úzké jádro, pálenka nemá komplexní aroma. Pálenka, která vyteče z destilačního přístroje, obsahuje většinou více než padesát procent alkoholu. Proč se pak ředí vodou? Čím více je v ní alkoholu, tím více jsou ochromené chuťové buňky, takže necítíte její chuť. A to je škoda. U nás je standardní padesátiprocentní pálenka, v  Evropě je běžnější lihovitost okolo pětačtyřiceti procent.

Vinařský věstník 11/2015

Se svými produkty často vyhráváte v různých soutěžích na Moravě. Jak se tam pálenky hodnotí? Soutěž je rozdělená do jednotlivých kategorií podle ovoce. Takže můžete vyhrát třeba v kategorii pálenek z třešní nebo hrušek a pak je ještě absolutní šampión koštu. Je to trochu problematické srovnávat jablka s hruškami, a proto jde spíš o to, co porotu překvapí či zaujme. Dvě nejznámější soutěže jsou Trnkobraní ve Vizovicích a Flora košt Olomouc, kde jsme se třikrát stali šampióny koštu a myslím, že pokaždé s jiným druhem ovoce. Čtyřikrát jsme dostali cenu Unie destilatérů za kolekci destilátů. Na to jsme samozřejmě velmi hrdí. Jak si stojí vaše firma? Velkou většinu produkce představuje pěstitelské pálení, které je omezeno určitým okruhem zákazníků, a nedá se předpokládat, že by se nějak výrazně rozšiřoval. Ale po zmiňované metanolové aféře se trochu vyčistil trh s výrobci lihovin, odpadli podvodní podnikatelé a lihové mafie, takže bychom této situace chtěli využít a rozšířit ovocný lihovar. Ten by měl ovšem zůstat v řemeslném stylu, aby zákazníci měli alternativu k průmyslově vyráběným destilátům. Z čeho byla nejlepší pálenka, jakou jste kdy pil? To nejsem schopen říct. Působí jako zázrak, když z nevábného kvasu vytéká čirá, voňavá a hřejivá tekutina s koncentrovanou chutí ovoce. Každá pálenka je trošičku jiná a mění se s časem. Je to o hledání chutí, vůní a jejich porovnávání, ne o tom tvrdit, že tohle je vrchol, to nejlepší. Chci věřit, že tu nejlepší pálenku teprve vyrobíme. ZDROJ: DENÍK.CZ, AUTOR: FILIP LUKEŠ, 9. 11. 2015

Odolné geny ananasu možná spasí světové zemědělství Chutné tropické ovoce, přesněji plodenství ananasovníku chocholatého, by mohlo způsobit potravinovou revoluci. Genetikům z University of Illinois se podařilo přečíst kompletní genový kód oblíbeného tropického ovoce, zároveň také dokázali identifikovat několik významných genových párů, mezi nimi i ty, jež ovlivňují mimořádnou toleranci rostliny vůči dlouhotrvajícímu suchu nebo spe-

ciální typ fotosyntézy označované CAM, kterou využívají hlavně rostliny v suchých podnebních podmínkách. „Tyto geny představují možný základ nové generace plodin, které budou odolnější vůči chorobám či hmyzu, budou kvalitnější, snáze vypěstovatelné či méně náročné na zavlažování,“ uvedl v časopisu Nature Genetics vedoucí výzkumu, biolog Ray Ming. Fotosyntéza CAM dovoluje rostlinám ve dne uzavřít póry v listech, aby neztrácely vlhkost, a naopak je otevřít v noci. Genetický přenos této schopnosti do jiných zemědělských plodin je pro vědce nejzajímavější s ohledem na předpovědi vývoje globálního klimatu, kdy se budou zvětšovat oblasti se suchým podnebím a bude ubývat srážek. „Tato fotosyntéza se může stát budoucností celého potravinářského průmyslu,“ uvedl molekulární biolog Qingyi Yu z Texaského výzkumného centra AgriLife v Dallasu. Ananas • zdomácněl zhruba před šesti tisíci lety • pochází z  jihozápadní Brazílie a východní Paraguaje • roční hodnota obchodu s ananasem přesahuje osm miliard dolarů, po banánech je to druhé ekonomicky nejvýznamnější tropické ovoce • pěstuje se v  osmdesáti zemích světa ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: MAREK SCHWARZMANN, 9. 11. 2015

Spotřeba alkoholu v České republice patří k nejvyšším na světě. OECD zveřejnila nelichotivý seznam • Alkohol se nejvíce konzumuje v Litvě, následuje Rakousko, Estonsko a Česká republika. • Ročně se u nás vypije 11–12 litrů alkoholu na obyvatele. • Ve své analýze to zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Česká republika si může „gratulovat“. Opět se umístila v žebříčku největších světových konzumentů alkoholu, a to dokonce na čtvrtém místě. Více se už pije jen v Litvě, Rakousku a Estonsku. OECD porovnávala spotřebu alkoholu v roce 2000 s rokem 2013. Výsledky ukázaly, že v Litvě vypije každý obyva-

zpět

10

tel zhruba 14 litrů alkoholu ročně, v Rakousku, Estonsku a Česku se pije o trochu méně, asi 11–12 litrů na osobu ročně. Ve většině zemí pak byla spotřeba alkoholu v roce 2013 nižší než v roce 2000. Výjimkou je však právě Litva, Polsko a Rusko, kde se pije více než na začátku nového tisíciletí. Na konci „alkoholového“ žebříčku se umístila Indonésie, kde je spotřeba lihovin téměř nulová. Vůbec špatně na tom není ani Turecko, Izrael a Indie, kde se vypije v průměru 1–3 litry na osobu. Důvodem může být tamní náboženství a kultura. Analýza, o které informoval zpravodajský server The Independent, dále uvádí, že spotřeba alkoholu roste u mladých lidí a zvláště žen. Zatímco čím nižší má muž socioekonomické postavení, tím více pije, u žen je to přesně naopak. Zajímavostí ale i je, že vysoká konzumace alkoholu není dílem celé společnosti, ale většinou jen její části. Například v Maďarsku vypije 90 procent celkové konzumace jen 20 procent obyvatel. ZDROJ: IHNED.CZ, AUTOR: ADS, 9. 11. 2015

Jídelníček má vliv na objem mozkové hmoty: Středomořská strava omladí mozek o pět let • Američtí neurologové zjistili, že Středomořská strava zpomaluje atrofii mozku. • Osmdesátníci, kteří hodně jedí ryby, zeleninu, ovoce a olej měli mozek o 13,11 mililitrů větší než ostatní. • Studie zkoumala stravu téměř sedmi set lidí. Zdravá výživa chrání před přirozenou atrofií mozku způsobenou stárnutím. Kdo jí zdravě, má rovněž více šedé hmoty mozkové, píše italský deník Corriere della Sera. Ryby, olivový olej, ovoce a zelenina... Je prokázáno, že středomořská strava působí kladně na četné aspekty našeho zdraví. Studie nedávno publikovaná na stránkách časopisu Neurology říká, že dělá dobře i mozkovým buňkám člověka. Když jí alespoň pět druhů potravin zahrnutých do středomořské stravy, zpomaluje se atrofie mozku, která je typickým projevem procesu stárnutí. Studie, kterou vedla lékařka Yian Gu z Institutu pro výzkum Alzheimerovy choroby a stárnutí mozku při americké Kolumbijské univerzitě, pracovala se 674 osmdesátníky, kteří nevykazovali znám-

Vinařský věstník 11/2015

ky demence. Všichni účastníci studie vyplnili dotazník o svých stravovacích návycích. Pak byli vyšetřeni magnetickou rezonancí mozku, kdy byl zjišťován celkový objem mozku, objem šedé a bílé hmoty, a podrobili se ještě dalším vyšetřením. Vědci objevili, že kdo se věrněji držel středomořské stravy, měl větší mozek. U osob, které se stravovaly podle zásad středomořské kuchyně, byl celkový objem mozku o 13,11 mililitru větší, objem šedé hmoty mozkové byl o pět mililitrů větší a objem bílé hmoty mozkové byl větší o 6,41 mililitru. Vliv na objem veledůležité šedé hmoty mozkové mají především jídelníčky s vysokým podílem ryb a nízkým podílem ostatních druhů masa. Jídelníčky s malým množstvím masa (jiného než rybího) mají rovněž pozitivní vliv na celkový objem mozku, zatímco jídelníčky bohaté na ryby jsou také spojovány s větší tloušťkou mozkové kůry. Autoři studie připomínají, že je zatím předčasné hovořit o jasných příčinných souvislostech, avšak kladný vliv středomořské diety na mozek je nepochybný. Vědci na základě této studie dospěli k závěru, že čím více se držíme středomořské stravy, tím méně se projevuje stárnutí mozku, jako by se náš mozek omladil o pět let. „Výsledky našeho výzkumu napovídají, že je potenciálně možné předcházet přirozené atrofii mozku způsobené stárnutím jednoduše tak, že si zvolíme zdravou stravu,“ konstatovala lékařka Yian Gu. ZDROJ: IHNED.CZ, AUTOR: ČTK, EDO, 13. 11. 2015

Chemická bomba! Tiká v  každém z nás... Zemědělci dostávají milionové dotace, přesto nás »krmí« pesticidy PRAHA – Stokrát nic umořilo osla, říká staré české rčení a přesně sedí na situaci, kdy nám zemědělci servírují plody s pesticidy. Přitom na zdravé hospodaření dostávají ročně miliony. Povolené limity nepřekračují, přesto podrývají naše zdraví. Zbytky pesticidů, jejichž množství je relativně neškodné a povolené zákonem, vytváří podle odborníků v našem těle časovanou bombu. Nikdo neví, kdy a jak exploduje. „Některé z pesticidů se například hromadí postupně v tukové tkáni. V ní se jen uloží a zakonzervují. Při fyzické zátěži nebo hubnutí, kdy se tuk odbourává, začnou se tyto látky vyplavovat a jejich koncentrace v organismu se zvyšuje,“

objasňuje lékař a  mikrobiolog Karel Mencl. Pak má-li člověk například jinou základní chorobu, hrozí riziko, že ji tyto jedy podpoří nebo se na oslabeném organismu mohou podepsat jinde. Specialisté varují také před tzv. koktejlovým efektem. Pesticidů, které zemědělci používají, je široké spektrum, a byť v minimálních dávkách, do těl se nám dostává jejich velká skladba. „Nikdo neřekne, jak budou nebo nebudou v těle reagovat. Mohou vyvolat něco, co je ještě nepříznivější,“ varuje Mencl. Zdraví se dotuje Co se po zemědělcích žádá? Místo postřikováním plodin vysokými dávkami pesticidů mají například rok od roku na polích střídat plodiny, používat odrůdy odolné nebo tolerantní ke škodlivým organismům nebo chránit a podporovat organismy užitečné. Aby se zemědělec choval vůči přírodě i spotřebiteli šetrněji, dostává dotaci na ornou půdu. Ta je řádově 6000 Kč na hektar, z toho je 80 % z evropských zdrojů a 20 % dorovnává stát. Konečné sumy jdou tedy do milionů i desítek milionů korun. Účinná látka Kategorie Účinek Glyfosát herbicid karcinogen Tebukonazol fungicid narušuje bioakumulativní hormonální a toxická systém Prochloraz fungicid bioakumulativní a toxická látka Pendimethalin herbicid působí bioakumulativní hormonální a toxická poruchy, látka karcinogenní, nejvíce ohrožuje Chlortoluron herbicid játra kontaktu a ledviny, dochází při k přímém podráždění očí a sliznice dýchacího ústrojí Poškozují děti Vědci z Harvardské univerzity zjistili zvýšené riziko syndromu ADHD (porucha pozornosti) spojené s hyperaktivitou u dětí, které jsou vystavené obvyklé úrovni organofosfátů v běžných kontaminovaných potravinách. Organofosfáty způsobují např. u dětí poškození nervové soustavy, což může mít vliv na vývoj mozku. Pesticidy mají také vliv na narození dětí s autismem. Rychle nezmizí Pesticidy z těla rozhodně rychle nezmizí. Američtí vědci zjistili přítomnost až 28 druhů pesticidů v krvi a moči 96 % obyvatel ve věku starších 6 let. Takhle nás ničí. Pět nejčastěji se vyskytujících pesticidů v EU je klasifi kováno jako karcino-

zpět

11

genních, mutagenních a toxických pro hormonální systém. Způsobují toxicitu mozku a nervového systému. Jsou v pozadí rakoviny. Vyvolávají alergie, podráždění kůže, očí a plic. „Jedovaté“ mléko V mateřském mléce vědci zjistili 10x až 30x více pesticidů než v kravském. „Pesticidové“ ovoce Mezi nejkontaminovanější potraviny patří ovoce a zelenina. Ve 49 % ovoce, zeleniny a obilovin v EU bylo nalezeno 338 druhů pesticidů, z toho 319 v ovoci a zelenině a 93 druhů v obilovinách. ZDROJ: BLESK, AUTOR: SAŠA VETKOVSKÁ, 12. 11. 2015

Potravinářská inspekce: Chyby jsme letos našli ve třetině restaurací Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) od začátku roku do poloviny října našla chyby ve třetině z více než 12 tisíc zkontrolovaných stravovacích zařízení. Zavřela 126 provozoven společného stravování. Na Žofínském fóru to řekl ústřední ředitel inspekce Martin Klanica. Celkem letos SZPI zavřela 184 potravinářských zařízení. SZPI kontroluje restaurace od letošního ledna, před tím to dělali hygienici. Ministerstvo zemědělství chce nyní na SZPI novelou zákona o potravinách převést další kompetence hygieniků. S tím však nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví.

Hygienici by podle novely chodili kontrolovat pouze školní kantýny, jídelny v nemocnicích, léčebnách a dalších zdravotnických zařízeních a u poskytovatelů sociálních služeb. Kontrola restaurací a stánků s občerstvením by byla celá v kompetenci SZPI. Hygienici by ale stále měli na starosti bránění šíření infekčních onemocnění nebo jiných zdravotních rizik z potravin. Ministerstvo zemědělství by mělo podle důvodové zprávy novely, kterou ještě vláda neprojednala, dostávat mimo jiné na platy a zintenzivnění kontrol o 109 milionů korun více. Ty by mělo získat na úkor zdravotnictví. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: ČTK, 26. 10. 2015

Potraviny na pranýři (listopad) Modrý Portugal, suché, č.š. 15N123E, alk. 11,0 %, Maďarsko V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 30 l Výrobce: plněno v: Rodinné vinařství Martin Puček, Perná 226, ČR Distributor: Rodinné vinařství Martin Puček, Perná 226, ČR Místo kontroly: David Richter, Havířov (Mánesova 970/24, 73601 Havířov), IČ: 64639550 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

Bílé víno – EU, víno bez CHOP/CHZO, alk. 11,5 % obj. V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Stáčeno: BrumovínCZ s.r.o., Příkop 843/4 Brno Místo kontroly: Kim Phuong Phan Thi, Plzeň (Rubešova 19/615, 32600 Plzeň), IČ: 68779844 Země původu: European Union Země výroby: Czech Republic

Vinařský věstník 11/2015

Víno bílé, č.š. B7/014, alk. 11,5 % obj., suché, Moldávie Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno nepovoleným přídavkem 35 % vody. Šarže: č.š. B7/014 Obal: PET lahev Výrobce: plněno v: DDH VINAL, Hlavní tř. 2/3, Havířov, tel.: 602 423 487 Distributor: Milan Pořízka, DDH VINAL, Hlavní tř. 2/3, Havířov, tel.: 602 423 487 Místo kontroly: Anna Kubečková, Ostrava (Ahepjukova 2808/7, 70200 Ostrava), IČ: 73915025 Země původu: Moldova Země výroby: Czech Republic

Zlatý Hrozen Cabernet Sauvignon á 1 l, č.š. 356X, alk. 12,0 % obj., suché, Makedonie Víno bylo zakalené s plovoucími nečistotami. Chuť i vůně vína byly silně po nežádoucích těkavých látkách a byla v nich patrná oxidáza. Šarže: č.š. 356X Obal: skleněná lahev z uzávěrem a záklopkou

Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: Zlatý Hrozen, Nádražní 83, 696 03 Dubňany Distributor: Patrik Hlobil, Těšínská 1529, 739 34 Šenov, IČ: 64065073 Místo kontroly: Anna Kubečková, Ostrava (Ahepjukova 2808/7, 70200 Ostrava), IČ: 73915025 Země původu: Macedonia Země výroby: Czech Republic

zpět

12

Pinot Gris, víno bílé tiché, alk. 12 % obj., polosuché,z.p. Moldávie Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 35 % vody. Obal: nerezová tanková nádoba č. 16 Výrobce: IM LION-GRI SRL, Republica Moldova, or. Chisinau, str. Muncesti 801 Dovozce: LP Wine s.r.o., Svárov 34, 691 02 Velké Bílovice, Česká republika Distributor: IM LION-GRI SRL, Republica Moldova, or. Chisinau, str. Muncesti 801 Místo kontroly: LP Wine s.r.o., Strachotín (98, 69301 Strachotín), IČ: 28308492 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

Pinot Gris, víno bílé tiché, alk. 11,5 % obj., polosladké, země původu Moldávie Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 65 % vody a nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru. Obal: zásobní nádoba Výrobce: IM LION-GRI SRL, Republica Moldova, or. Chisinau, str. Muncesti 801 Dovozce: LP Wine s.r.o., Svárov 34, 691 02 Velké Bílovice, Česká republika Distributor: IM LION-GRI SRL, Republica Moldova, or. Chisinau, str. Muncesti 801 Místo kontroly: LP Wine s.r.o., Strachotín (98, 69301 Strachotín), IČ: 28308492 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

Sauvignon blanc bílé víno polosladké, z.p. Španělsko V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: keg sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: Vinařství Noemi s.r.o. Distributor: Pastra, s.r.o., Zábrdovická 2, 60200 Brno, pobočka: Chrášťany 13, 252 19 Rudná, IČ 26892278

Vinařský věstník 11/2015

Místo kontroly: David Samek,,Sobotka (Boleslavská 124, 50743 Sobotka), IČ: 74840967 Země původu: Spain Země výroby: Czech Republic

SAUVIGNON bílé polosladké víno, z.p. Moldávie

Výrobce: Imbottigliato da San Matteo S.p.A. – Altavilla Vicentina – Italia Místo kontroly: Kaufland Česká republika v.o.s., Brněnská 360, 67401 Třebíč, IČ: 25110161 Země původu: Italia Země výroby: Italia

Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno nepovoleným přídavkem 25 % vody. Šarže: L 14275 Obal: sklo, zátka Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: ICS DK-Intertrade SRL, 6 Corolenko str., MD-5301 Vulcanesti, Moldavská republika Dovozce: United Brands, s.r.o., CZ-251 01 Modletice 98 Místo kontroly: QANTO ENERGO s.r.o., Borová (171, 56982 Borová), IČ: 29017408 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

VINO BIANCO MOSSO, Bílé víno, 11 % vol V chuti a vůni vína byla patrná silná oxidáza. Šarže: Šarže 31/03/11 Obal: PET lahev á 0,75 l, šroubový uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l

Rulandské šedé, Moravské zemské víno, polosladké, Alkohol [obj.%]: 11.0 (sudové) Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo vyrobeno z hroznů, které nebyly sklizeny na území České republiky v roce 2014. Geografický původ, tedy označení zeměpisné oblasti původu vína, musí odpovídat oblasti, kde byly hrozny vypěstované. To je základním předpokladem pro použití tradičního výrazu v názvu vína, který musí být v souladu s rejstříkem Evropské komise vedeném v elektronické databázi “e-Bacchus”. Tato databáze např. pod tradičním výrazem „zemské víno“ definuje „Víno vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky“. Obal: KEG sud á 50 l Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: VINARIA, s.r.o., Plněno v: Jugoslávská 4, Brno Distributor: VINARIA, s.r.o., Jugoslávská 4, 613 00 Brno Místo kontroly: Josef Technik, Humpolecká 435, 58001 Havlíčkův Brod, IČ: 14536927 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

zpět

13

Ze zahraničí V unii se letos sklidilo více vína. Na cenu by to podle zemědělců mít vliv nemělo Sklizeň vína letos v  EU vzrostla o 2,7 procenta. Největším producentem byla Itálie, následuje Francie. S kvalitou hroznů a hektarovými výnosy jsou spokojeni i čeští vinaři. Menší výrobu naopak hlásí Španělsko, tamní zemědělci doplatili na dlouhé sucho. Brusel – Sklizeň vína v Evropské unii v letošním roce vzrostla o 2,7 procenta na 171,2 milionu hektolitrů a kvalita vína je díky teplému počasí velmi dobrá. Zároveň Itálie předstihla Francii a stala se největším producentem na světě, uvedlo evropské sdružení zemědělských organizací COPA/COGECA. "Letošní rok můžeme s klidem označit za vzorový," řekl agentuře AP zástupce tohoto sdružení Thierry Coste. "Kvalita bude velmi dobrá, a co se týče cen, není důvod, aby se podstatněji měnily," tvrdí. Sklizeň v Itálii se zvýšila o 12 procent na 50,3 milionu hektolitrů. Podobně jako v  řadě dalších evropských zemí i zde bylo dostatečně teplo a sucho na to, aby se škůdci příliš nerozmnožovali a aby vyrostly kvalitní hrozny. Výrazně naopak klesla produkce ve Španělsku, kde se kvůli dlouhému suchu v jižních oblastech snížila o zhruba čtvrtinu na 40 milionů hektolitrů. I zde ale byla úroda vysoce kvalitní, uvádí Javier Pozar ze španělského sdružení vinařů. Také čeští vinaři si letos pochvalují kvalitu hroznů i hektarové výnosy. Podle dosavadní sklizně bude letošní rok nadprůměrný a výnos dosáhne patrně 6,5 tuny z hektaru, což je 1,5 tuny nad dlouhodobým průměrem, uvedl minulý měsíc Svaz vinařů. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ, AUTOR: TEREZA HOLANOVÁ, 4.11.2015

DŮVODOVÁ ZPRÁVA Evropského parlamentu o nekalých obchodních praktikách v potravinářském dodavatelském řetězci V červenci minulého roku Evropská komise zveřejnila sdělení, jehož cílem bylo přimět členské státy khledání způ-

Vinařský věstník 11/2015

sobů, jak zvýšit ochranu malých výrobců potravin a maloobchodníků před nekalými obchodními praktikami, které se často vyskytují vobchodních vztazích vpřípadech, kdy dochází k diferenciaci sil natrhu. Nekalé obchodní praktiky se obecně hodnotí jako praxe, která se zásadním způsobem odklání od správných obchodních postupů nebo je v rozporu se zásadou dobré víry a poctivého jednání a které jednostranně využívá jeden obchodní partner vůči druhé straně. Zpravodaj uvádí ve zprávě příklady nekalých praktik, které účastníci dodavatelského řetězce v rámci rozhovorů se zpravodajem označili za nejčastější. Nekalé obchodní praktiky vrámci dodavatelského řetězce potravinářského i nepotravinářského zboží, které jsou výsledkem hospodářské nevyváženosti obchodních podmínek i diferenciace vyjednávací síly v obchodních vztazích, mohou mít negativní vliv na celé hospodářství EU, jelikož firmy, obzvlášť malé a střední podniky, mohou přijít o schopnost investovat a provádět inovace a také ztratit chuť rozvíjet svou činnost na jednotném trhu. Kromě toho je nutné upozornit také na tzv. „faktor strachu“, kdy slabší strana často nepodniká žádné právní kroky a akceptuje nekalé praktiky nehledě na jejich škodlivost, protože se obává, že silnější strana obchodní vztah vypoví. I když je diferenciace vyjednávacích sil v obchodních vztazích jevem celkově přirozeným a všeobecně rozšířeným a má svoje oprávnění při fungování trhu, zneužívání silnější pozice na trhu se již řadí mezi abnormální vztahy mezi podniky a často vede k projevení se fenoménu nekalých obchodních praktik. Vprůběhu posledních let se zintenzivnila diskuze na téma nekalých obchodních praktik ve vztazích mezi podniky, a přestože není snadné posoudit tento jev v celé šíři, četné statistiky a analýzy trhu ukazují, že ktěmto praktikám dochází poměrně často a  vněkterých částech dodavatelského řetězce jsou obzvlášť patrné. Vprůzkumu z března 2011 bylo zjištěno, že vrámci potravinářského dodavatelského řetězce až 96% respondentů potvrdilo, že se setkali nejméně

s jednou formou nekalých obchodních praktik. Řada členských států uznala škodlivý potenciál nekalých obchodních praktik a zahájila regulační iniciativy, jejichž cílem je boj s těmito praktikami, jiné členské státy tato opatření teprve plánují. Předpisy v rámci EU, které se týkají tohoto problému, jsou zatím příliš různorodé, mj. proto, že v každém ztěchto států se liší nejen přijímané kroky, ale také rozsah tohoto jevu. Nadruhou stranu subjekty působící na trhu si problému nekalých obchodních praktik také povšimly a vypracovaly celou řadu příslušných zásad vertikální závislosti a rámec samoregulace k jejich uplatňování, přičemž jako příklad může posloužit tzv. iniciativa dodavatelského řetězce. Sohledem na všeobecný výskyt problému nekalých obchodních praktik a jeho prohlubování je nutné vzájmu obnovení rovnováhy na trhu vyjádřit pochybnosti o účinnosti samoregulačních mechanismů. Metody spočívající vtom, že jsou podniky vybízeny k dobrovolnému upuštění od nekalých praktik, sice směřují k omezení daného problému, avšak k jeho vyřešení nepostačují. Podle zpravodaje je nutné přijmout rozhodné a důsledné kroky, jejichž cílem by bylo úplné vymýcení nekalých obchodních praktik, které jsou uplatňovány v rámci potravinářského dodavatelského řetězce v EU. Rozsah problému si vyžaduje zavedení regulace na úrovni Unie, tak aby bylo zajištěno řádné fungování trhů a  spravedlivé a  transparentní vztahy mezi všemi účastníky potravinářského dodavatelského řetězce. Nekalé praktiky je nutné přesně definovat a zabránit jim pod hrozbou sankcí, přičemž za prosazování těchto předpisů by měly odpovídat příslušné orgány členských států, které by mohly zahajovat šetření z vlastní iniciativy i přijímat anonymní stížnosti. Cílem této zprávy je upozornit na problém nekalých obchodních praktik a s poukazem na iniciativy, které již byly přijaty buď na úrovni členských států, nebo EU, ať už se jedná o právní předpisy členských států nebo o samoregulační iniciativy, zvážit případné další možnosti, jejichž cílem by bylo vyřešit

zpět

14

problém nekalých obchodních praktik na vnitřním trhu Evropské unie.

Státy nebudou moci zakázat geneticky upravené potraviny schválené EU aktualizováno Evropský parlament zamítl návrh, aby členské státy mohly zakázat na svém území prodej geneticky modifikovaných (GM) potravin schválených Evropskou unií. Státům to chtěla umožnit Evropská komise. Mnozí europoslanci ale namítali, že by to mohlo vést k obnovení hraničních kontrol mezi zeměmi nebo zasáhnout obchod. Komisi vybídli, aby předložila návrh nový. „Návrh by mohl mít nepříznivý nepřímý vliv na dovoz,“ uvedl v dnešní rozpravě lidovecký poslanec a šéf výboru pro životní prostředí Giovanni La Via z Itálie. Upozornil tak na skutečnost, že zatímco GM potraviny se na unijním trhu vyskytují minimálně, odvětví živočišné výroby je závislé na dovozu sóji a dalších rostlinných bílkovin, a to především ze zemí, kde se GM plodiny pěstují ve velkém. Aby mohly vstoupit na unijní trh, musí všechny geneticky modifikované organismy získat schválení na unijní úrovni. Členské státy ale zatím nedokázaly nikdy najít dostatečnou většinu, aby návrh komise na dovoz GM plodin určených k výkrmu či konzumaci přijaly nebo zamítly. Rozhodování tudíž zbývá na komisi. Pokud daná GM plodina nepředstavuje zdravotní nebo ekologické riziko, komise její dovoz obvykle schválí. Brusel tudíž v dubnu navrhl dát vládám možnost omezit nebo zakázat na svém území prodej či užívání GM potravin či krmiv, které jsou schválené úrovni unie. Takové právo již vlády mají v případě pěstování GMO. To se ale odehrává nutně na území daného státu, zatímco obchod s GMO překračuje hranice. Řada europoslanců se tudíž obávala, že návrh je nerealizovatelný nebo že by mohl by vést k obnovení hraničních kontrol mezi členy, které GMO podporují, a těmi, které jsou proti. EP návrh zamítl většinou 577 ku 75 hlasů. Podle poslance Pavla Poce (ČSSD) krok parlamentu neznamená, že by europoslanci chtěly členským státům upírat možnost dodatečně zakázat to, co komise povolí. „Ten návrh (Evropské komise) byl tak špatný, že při prvním sporu by Světová obchodní organizace (WTO) prostě převálcovala ten stát, který by

Vinařský věstník 11/2015

toto udělal,“ uvedl Poc, který je v EP členem socialistické frakce. Překvapivé podle něj je, že komise dnes návrh nestáhla a řekla, že bude dál jednat s členskými státy. Poc ale čeká, že vlády na materiálu dál pracovat nebudou a Brusel bude donucen předložit návrh nový. Geneticky modifikované organismy jsou takové, jejichž genetická výbava byla záměrně upravena tak, aby se pozměnily jejich vlastnosti, na příklad aby plodina byla odolnější vůči suchu. Objevily se však obavy z narušení rozmanitosti života či z možnosti nepříznivých dopadů na zdraví, na příklad alergických reakcí při konzumaci. Povolení k užití jako potravina či krmivo v EU má v současnosti kolem šesti desítek GM plodin, kromě kukuřice na příklad bavlna nebo sója. Dalších zhruba pět desítek žádostí o schválení čeká na vyřízení. O pěstování GM plodin není v Evropě příliš zájem. Povolení k pěstování v EU získala zatím pouze kukuřice MON 810. V roce 2013 se nejvíce pěstovala ve Španělsku a v menší míře také v tuzemsku či v Portugalsku. Platnost tohoto povolení ale vypršela a nyní se čeká na jeho obnovení. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: ČTK, 28. 10. 2015

USA povolily konzumaci geneticky upraveného lososa Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve čtvrtek schválil prodej geneticky modifikovaných lososů určených k běžné spotřebě. V USA jde o vůbec prvního povoleného geneticky upraveného živočicha určeného k tomu, aby jej konzumovali lidé, informovala agentura AP. Produkce geneticky upravených rostlin už je v USA povolena delší dobu. Administrativa prezidenta Baracka Obamy dosud odmítala prodej geneticky upraveného lososa povolit. Úřad FDA nicméně uvedl, že je jako potravina nezávadný. Vědcům se podařilo genetickými zásahy vytvořit ryby, které nejsou náchylné k nemocem a které rychleji vyrůstají. Čím dál více spotřebitelů se ale takto upravených potravin obává a odpůrci genetických modifikací vyzvali některé maloobchodní řetězce, aby je neprodávaly. Některé slíbily, že geneticky upraveného lososa nabízet nebudou. Nově povoleného lososa přivedla na svět společnost Aqua Bounty Technologies ze státu Massachusetts.

Přibírají dvojnásobně Uměle přidaný růstový hormon z pacifického druhu lososa čavyča do genetické výbavy lososa obecného (atlantského) umožňuje modifikovaným rybám nabývat na váze dvojnásobnou rychlostí ve srovnání s běžnými lososy. Producenti uvádějí, že losos dorůstá plné délky během 250 dnů. Zatím neexistuje důkaz, že by jeho maso bylo rizikem pro zdraví, ale pro některé lidi je to etický problém. Úřad FDA už v roce 2010 prohlásil, že geneticky modifikovaný losos je pravděpodobně nezávadný. O dva roky později navíc dospěl k závěru, že pravděpodobně neškodí ani životnímu prostředí. "Žonglování" s geny může podle kritiků vést k průmyslové produkci deformovaných zvířat a k tomu, že genetické mutace proniknou do volné přírody. Nejasné jsou také následky dlouhodobé konzumace takto upraveného masa lidmi. ZDROJ: NOVINKY.CZ, AUTOR: ČTK, 19. 11. 2015

Obchodníci našli společnou řeč s europoslanci Na pravidelném pracovním setkání českých poslankyň a poslanců Evropského parlamentu, pořádaném při příležitosti plenárního zasedání ve Štrasburku, se mnozí z nich jasně postavili proti zavedení zpřísněné regulace do vztahů mezi dodavateli a obchodníky v České republice. Jednání se účastnili také prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) Marta Nováková a viceprezident Pavel Mikoška. Setkání aktivně iniciovala europoslankyně Olga Sehnalová, která se ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako stínová zpravodajka zabývá problematikou nekalých obchodních praktik mezi podniky. Diskutovaná témata se týkala kvality potravin a problematiky v dodavatelsko-odběratelských vztazích a způsobu jejich řešení – zákonem či dobrovolnou iniciativou. „Zaujímáme vstřícné stanovisko k řešení problému různého složení potravin v jednotlivých zemích, aby nedocházelo ke klamání spotřebitele,“ uvedla M. Nováková a dodala: „Po srovnání složení potravin v Česku a Německu jsme vyzvali Evropskou komisi, aby se zaměřila v této souvislosti i na další unijní země.“ Zástupci SOCR ČR zopakovali, že k vyřešení problémů v dodavatelsko-od-

zpět

15

ZDROJ: IPROSPERITA.CZ, AUTOR: (TZ), 4. 11. 2015

Ze zprávy OIV o vývoji vinařství ve světě v roce 2015 V roce 2015 se odhaduje světová produkce vína na 275,7 mil. hl, což je asi 2 % meziroční nárůst a dlouhodobý průměr.

Vinařský věstník 11/2015

320 310 300 290 280 270 260 250 240 230

275, 7 Mhl

19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 (p ro 20 gn 15 óz a)

běratelských vztazích zesílená regulace v podobě zákona o významné tržní síle (ZoVTS) a jeho novely rozhodně nepovede. Marta Nováková a Pavel Mikoška připomněli, že novela je diskriminační, protože se týká pouze odběratelů a potravinářských obchodníků s obratem nad 5 miliard Kč. Neřeší ani sílu dodavatelů vůči zejména malým tuzemským obchodníkům, kteří jsou na některých dodavatelích zcela závislí. Zákon i jeho novela jsou navíc nejednoznačné a povedou nadále k vleklým soudním sporům místo skutečného řešení problémů. „Rozhodně nejde o dramatizování situace ze strany obchodníků, ať už jde o zvýšení cen potravin či snížení jejich konkurenceschopnosti na trzích EU. Pouze připomínáme závěry z důvodové zprávy, kterou si nechal vypracovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ říká M. Nováková.SOCR ČR a jeho členové se hlásí k Iniciativě pro férový obchod (IPFO), která si na základě dobrovolnosti vytyčila podporu správných obchodních praktik v rámci potravinářsko-dodavatelského řetězce. Cílem iniciativy je tak přispět ke kultivaci obchodního prostředí. Prezentované téma bylo pro přítomné poslankyně a poslance zajímavé. Svými názory zpochybňovali smysluplnost regulace nastavené ZoVTS a jeho novelou, kterou považují za značně diskutabilní. Poslanci L. Niedermayer, P. Mach a T. Zdechovský se otevřeně postavili proti takovému způsobu regulace v tržním prostředí. Nic na tom nezměnila ani účast zástupců Potravinářské komory ČR v čele s jejím prezidentem Miroslavem Tomanem, kteří zastávali standardní stanoviska týkající se nutnosti zesílené regulace a razantnějšího postupu vůči obchodníkům. „Přítomní vyjádřili shodu v tom, že diskuze na takto závažné téma musí pokračovat. Mělo by být učiněno vše pro dohodu namísto legislativního řešení formou zákonné regulace,“ potvrdil P. Mikoška s tím, že SOCR ČR považuje jednání za velmi prospěšné.

Vývoj světové produkce vína v mil. hl

•

•

•

•

•

•

Největším producentem vína je opět Itálie (48,9 mil. hl), což je meziroční nárůst 10 %, za ní následuje Francie (47,7 mil. hl) s nárůstem oproti roku 2014 o 1 %; Ve Španělsku bylo dosaženo opět průměrného výnosu: 36,6 mil. hl s meziročním nárůstem 4 %; V USA byl výnos již podruhé nadprůměrný a proti minulému roku ještě o 0,5 % vyšší (22,1 mil. hl), ale nepřekonal rok 2013; V Jižní Americe byl v Argentině nižší výnos (13,4 mil. hl), tj. o 12 % nižší než v  roce 2014, kdežto v Chile byl rekordní (12,9 mil. hl), meziročně o 23 % vyšší; V Austrálii bylo získáno 12 mil. hl vína, na Novém Zélandu 2,4 mil. hl, což odpovídá dlouhodobému průměru; V  JAR zůstala stejná produkce (11,3 mil. hl) jako v minulém roce.

Při pohledu na Evropskou unii byla sklizeň ve třech nejvýznamnějších zemích mírně nad dlouhodobým průměrem. Celková sklizeň v EU dosáhla 165 mil. hl, tedy o 4 % více než před rokem. V Portugalsku (6,7 mil. hl) a Rumunsku (4,1 mil. hl) bylo meziroční zvýšení o přibližně 8 % a Bulharsko dosáhlo po nízkém výnosu v roce 2014 dlouhodobého průměru. V Německu (8,8 mil. hl) bylo sklizeno o 4 % méně než před rokem a v Řecku (2,7 mil. hl) dokonce o 9 %. V Rakousku (2,4 mil. hl) a Maďarsku (2,9 mil. hl) byla meziročně vyšší produkce v průměru o 15 %. Spotřeba vína ve světě se pohybuje kolem 240 mil. hl, to odpovídá letošní produkci po započtení spotřeby pro průmyslové zpracování (ocet, pálenka, aromatizované víno). V roce 2014 se zvýšila spotřeba růžového vína ve srovnání s rokem 2002 o 20 % a dosáhla 15,4 mil. hl. Nejvíce se na tom podílí Francie a USA. Velký nárůst konzumace růžového je ale i v An-

glii, Švédsku, Kanadě a Honkongu. Ve Francii tvoří jeho spotřeba 30 % veškerého tichého vína, v roce 2002 to bylo 16 %. ZDROJ: GENERÁLNÍ ŘEDITEL OIV JEANMARIE AURAND, PAŘÍŽ, 28. 10. 2015, VYBRAL JIŘÍ SEDLO

Růžové víno ve Francii Růžového vína se ve Francii v posledních letech vypije více než bílého. Vedle baget a rádiovek se stalo symbolem francouzského životního stylu. Francie není jenom největším producentem růžového vína na světě, ale podle OIV i spotřebitelem a k tomu ještě dovozcem. Téměř každá desátá láhev vína na světě obsahuje růžové víno. Asi 1/3 je zkonzumována ve Francii a 10 % v Německu. Za posledních 12 let se ve Francii zvýšila jeho konzumace o 43 % a produkce o 50 %. Růžové víno kvůli chuti a ceně upřednostňují především mladí lidé. Obliba zatím stále stoupá nehledě na roční období. Každý supermarket musí mít oddělení růžového vína, to ještě před dvaceti lety nebylo, zvláště v Bordeaux, představitelné. Dlouhou dobu bylo růžové víno nejenom ve Francii považováno za kyselou napodobeninu vína, jako typický letní nápoj nebo „dívčí víno“. V osmdesátých letech minulého století nebylo růžové považováno za pořádné víno. Posledních dvanáct let jeho spotřeba roste nejenom ve Francii, ale i na exportních trzích, jako například v USA. Prodej narůstá i v Asii. Důvodem narůstající obliby může být, že je méně komplikované, hodí se k rybám, k červenému masu i k sýrům. A na rozdíl od červeného vína se ve Francii nikdo nediví, když je růžové konzumováno s kostkou ledu. Také se nikdo neptá, jaká je ideální spotřebitelská teplo-

zpět

16

ta. Podle nižší barvy se mnozí domnívají, že má i nižší obsah alkoholu. Zvýšila se i kvalita růžového vína, díky založení Centra pro rosé pod svazem vinařů v Provence, které se zabývá jeho výzkumem. Je to jediný ústav tohoto druhu na světě. Protože se růžové víno dlouho neskladuje, nepotřebuje ani moc síry. Stoupající spotřeba zajímá i vinaře z dalších regionů. Dříve se růžové získávalo jako odpadní produkt, když byl příliš vysoký výnos modrých hroznů a  barva vína by pak byla slabá. Nyní se jeho produkce ujala i v Champagne. První producent, který začal vyvážet růžové šampaňské do Anglie byl v roce 1987 Laurent-Perrier. Nyní tvoří růžové 11,3 % exportu šampaňského vína. Obdobně je tomu i u vyhlášených vinařství v Bordeaux, kde tvoří růžové víno 6 % produkce. Obliba růžového vína ve Francii zasáhla i jiné alkoholické nápoje. Na trhu jsou růžové cidry, růžový pastis. Nápojový koncern Pernod Ricard nabízí růžový Lillet, známku aperitivu na bázi vína a ovocného likéru z Bordeaux. DIE WELT; AUTOR: GESCHE WÜPPER, 4. 11. 2015, VYBRAL JIŘÍ SEDLO

Milionové škody fungicidem: Bayer zvažuje odškodnění Evropští vinaři mají škody v milionech (€). Vinu za to nese fungicid od firmy Bayer "Moon Privilege". Firma zvažuje odškodnění vinařů. Nejvíce jsou poškozeny odrůdy Pinot noir a Chrupky, vše se týká letošního roku. Škody vznikly rakouským, francouzským , německým, italským, lucemburským a švýcarským vinařům. Jenom u švýcarské organizace "Swiss Wine" činí 73 milionů €. Netypické symptomy na révě Po použití přípravku informovali vinaři o deformovaných listech a nízkém výnosu. Tyto následky Bayer uznal, projevují se při použití ve vlhkém počasí. Největší škody vznikly ve Švýcarsku, kde došlo ke ztrátě úrody ve výši 6,65 tis. tun hroznů. Někteří vinaři přišli o celou sklizeň. Do letošního roku nebyly pozorovány žádné problémy. Přípravek je v Německu registrován pod názvem Luna Privilege od roku 2012. Výrobce zjišťuje příčiny a zvažuje dobrovolné odškodnění postižených vinařů. AGRARHEUTE.COM, 16. 10. 2015, JS

Vinařský věstník 11/2015

Bavorský vinařský fond od svého založení v roce 2002 už vyplatil 14 milionů € V Německu existuje spolkový (celoněmecký) vinařský fond a pak zemské, v tomto případě bavorský. Do obou vinaři odvádí prostředky, aby měli společnou propagaci vína. V Jednom případě jim k nim přidává druhou polovinu stát, ve druhém příslušná země. V Bavorském fondu se ročně sejde asi milion € a je použit na propagaci vinařské oblasti Franky a vína z ní. PROPLANTA.DE, 14. 10. 2015, JS

Řecká vína: kvalita i v krizi Nová generace vinařů produkuje vína, za která se nemusí stydět. Nemají to ale lehké, země je v krizi a image řeckého vína na nule. Dlouhou dobu bylo Řecko známo jenom Retsinou, stolním vínem s  pryskyřicí vhodným akorát tak pro uhašení žízně o dovolené. V současnosti je ale vidět tvrdá práce vinařů, mají co nabídnout. Jde hlavně o autochtonní odrůdy, které jsou nabízeny ve vysoké kvalitě. Řekové se při snížené spotřebě vína v zemi pustili do exportu. S velkým odstupem je Německo s odběrem 50 % vyvezeného vína největším příjemcem a na druhém místě jsou Spojené státy s 15 %. Bílá odrůda Assyrtiko z ostrova Santorini se stala ve světě všeobecně uznávanou. Ale poměrně známé jsou i odrůdy Moschofilero, Agiorgitiko a Xinomavro. Pěstují se tam však i světové odrůdy jako Chardonnay, Sauvignon blanc, Cabernet Sauvignon nebo Merlot či Syrah. Řecko má řadu rozdílných půd a klimatických podmínek, od hladiny moře až do 1.000 m n. m. roste réva vinná, většinou v  horských a  podhorských oblastech. Rozdělují se do pěti větších vinařských regionů – Severní Řecko, Střední Řecko, Peloponés a Iónské ostrovy, Egejské ostrovy a ostrov Kréta. Produkují se vína s CHOP, CHZO i prostá vína bez uvedení odrůdy a ročníku.

moštů v roce 2015 v Dánsku, Nizozemsku, Švédsku a Anglii. Španělsko bylo proti, Itálie a Řecko se zdržely hlasování. ZDROJ: COPA/COGECA, AUTOR: DAVID BRAZSIL, 18. 11. 2015, JS

Spuštění elektronického nástroje pro boj s falšovanými potravinami 19. 11. 2015 – Evropská komise spustila dne 18. 11. 2015 nový elektronický nástroj Administrative Assistance and Cooperation System (AACS) – Systém správní pomoci a spolupráce, který podporuje a usnadňuje komunikaci mezi dozorovými orgány, které se podílejí na boji proti falšování potravin na území Evropy. Česká republika se do systému již zapojila a národním kontaktním místem pro nový systém AACS se stala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která má s  odhalováním falšovaných potravin dlouholeté zkušenosti a která spolupracuje i s ostatními orgány dozoru nad potravinami. Důvodem Evropské komise pro založení informačního systému AACS byla aféra s  koňským masem v  roce 2013, kdy se nedařilo efektivně komunikovat . Nový informační systém AACS zajistí, aby komunikační síť fungovala efektivněji, bylo možné rychleji reagovat na žádosti o informace mezi jednotlivými dozorovými orgány a byla tak lépe zajištěna prevence i ochrana spotřebitelů. Nový systém AACS, zaměřený na falšování potravin tak bude paralelně fungovat s  mezinárodním Systémem rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF), v rámci něhož jsou vyměňovány informace o  potravinách, které nejsou bezpečné. SZPI je národním kontaktním místem pro systém RASFF již od roku 2004. ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE, AUTOR: MGR. RADOSLAV POSPÍCHAL – ZÁSTUPCE TISKOVÉHO MLUVČÍHO

ZDROJ: FALSTAFF, AUTOR: PETER MOSER, 23. 10. 2015, JS

Zvýšení cukernatosti moštu Řídící výbor pro víno EU 17.11.2015 rozhodl o schválení možnosti přicukření

Klimatické změny pomáhají britským vinařům, za dvě dekády vzniklo 600 vinic Oteplování klimatu sice znepokojuje jejich konkurenty na jihu Evropy, angličtí vinaři však v něm naopak spatřují

zpět

17

příležitost, jak produkovat více vína vynikající kvality. Navazují tím na dávnou tradici, píše agentura AFP. „Klimatické změny jsou pro nás velmi výhodné. Pomáhá nám to v dalším rozvoji,“ zdůrazňuje Chris Foss, ředitel Plumpton College, první a jediné školy britského vinařství, která zahájila činnost v polovině 90. let. Tato vzdělávací instituce je symbolem pro Velkou Británii, která před 30 lety vůbec nebyla na seznamu vinařských zemí. Od té doby vzniklo více než 600 vinic, uvádí Alistair Nesbitt, který se zabývá klimatem a pěstováním vína na Východoanglické univerzitě. Většina vinic leží na jihovýchodě země, v hrabstvích Surrey, Sussex a Kent, jakož i v Hampshiru na jihozápadě. Několik vinic však vzniklo i mnohem více na severu v Yorkshiru a ve Skotsku. Oteplování klimatu se v Anglii projevuje zvyšováním průměrných teplot v  létě a  na podzim, a  to je pro zrání hroznů výhodné, zdůrazňuje Julien Lecourt, ředitel výzkumu pěstování vína v  organizaci East Malling Research v Kentu. Vhodné podmínky pro šumivá vína Meteorologové předpovídají rovněž zvýšení průměrných teplot v zimě a na

Vinařský věstník 11/2015

jaře a pokles množství srážek v létě. To přispívá k ústupu takových chorob, jako je plíseň šedá a plíseň révy vinné. V zimě a na jaře mají také klesnout minimální teploty, a to znamená méně pozdních mrazů nebezpečných pro sklizeň, říká Lecourt. Tento vývoj klimatu spolu s vápenitou půdou prospívá anglickým šumivým vínům, která představují dvě třetiny z více než šesti milionů lahví vyprodukovaných v roce 2014. „Kvalita anglických šumivých vín je velice dobrá,“ konstatuje Nesbitt. Tento sektor se může v posledních letech pyšnit četnými oceněními z celého světa. Nejvyšším vyznamenáním bylo to, že si Buckinghamský palác vybral anglické šumivé víno Ridgeview Grosvenor 2009 jako aperitiv při oficiální večeři koncem října na počest čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Budou-li teploty stoupat, bude to prospívat rovněž nešumivým vínům té nejlepší kvality, včetně červených,“ soudí Collette O'Learyová z vinařství Bluebell v Sussexu, která se pustila do pěstování vína před deseti lety. Nestabilní počasí Některé vinice už nesou Pinot noir (Rulandské modré) vysoké kvality, uvádí Foss z Plumpton College. Lituje však,

že tomu tak není každý rok, protože počasí se mění. Rovněž Nesbitt potvrzuje, že teploty a sklizně se rok od roku liší. Například rok 2012 byl obzvlášť špatný, protože v červnu bylo chladno a pršelo. A letos měli vinaři co dělat s poklesem teplot uprostřed léta. Proto je sklizeň velmi pozdní a pokračuje ještě počátkem listopadu. „Anglie se ovšem nestane Riojou (vinařská oblast na severu Španělska). Hovoříme o růstu teplot, který by měl od nynějška do roku 2038 dosáhnout maximálně dvou stupňů,“ upozorňuje Lecourt. „Musíme být rozumní. Víno by se samozřejmě dalo pěstovat i na Islandu či v Grónsku… Ale pokud mluvíme o seriózní produkci, musíme vytyčit hranici v polovině území Anglie,“ soudí Nesbitt. Skromnost je na místě. Asi 2000 hektarů vinic je plocha sotva větší než plocha vinic v Tasmánii, a to je málo, dodává Nesbitt. Ve srovnání s Belgií, Dánskem či dokonce Švédskem, které také mají vinařské ambice, je ale Anglie nejvíce vpředu, zdůrazňuje Lecourt. Připomíná přitom, že země má dávné vinařské tradice. „Nesmíme zapomínat, že tu založili vinice už Římané a že v době, kdy byla Akvitánie anglická, podíleli se Angličané na tamním rozkvětu vinařství,“ uzavírá. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: ČTK, 14. 11. 2015

zpět

18