Obsah: Informace z května. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval

Informace z května

2013

Obsah: Stručné zprávy

2

Zemědělství v EU

6

Ruský trh s vínem

7

Agrární komora podporuje strategii pro růst českého zemědělství

8

Studie o vinařské turistice

11

1

Stručné zprávy

Nová služba na webu potraviny na pranýři V aplikaci potravinynapranyri.cz, kde Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství už 10 měsíců zveřejňuje informace o nebezpečných, falšovaných a nejakostních potravinách neživočišného i živočišného původu, byla zpřístupněna další významná služba pro veřejnost. V nové sekci „Informace“ zde inspekce přehlednou a srozumitelnou formou prezentuje odpovědi na často a opakovaně kladené dotazy spotřebitelů. Pod záložkou v horní části stránky web mimo jiné vysvětluje potravinářské pojmy, představuje základy potravinového práva, vysvětluje různé způsoby falšování potravin a nabízí další informace, které zvyšují kvalifikovanost a postavení spotřebitele. Prostor zde dostávají i populárně naučné články, které přináší praktické rady, jak vybírat potraviny a jak s nimi zacházet doma a seznámí návštěvníky se zajímavostmi ze světa potravin. Články často shrnují mnohaletou odbornou činnost expertů SZPI a jejich využití může spotřebitelům pomoci při vyhledávání bezpečných a kvalitních potravin na trhu. Od spuštění aplikace v červenci 2012 zde inspekce zveřejnila informace o celkem 987 nevyhovujících šaržích potravin, které mohou návštěvníci vyhledávat podle mnoha kategorií pomocí „rozšířeného hledání“ nebo na mapě zobrazit přehled provozoven, kde SZPI zjistila nevyhovující potravinu. Cílem projektu je zejména chránit spotřebitele a zároveň tím podpořit poctivé prodejce a výrobce potravin. Veškerá uveřejněné údaje jsou výsledkem aktuálních a úředně uzavřených kontrolních zjištění SZPI. Na webu jsou spotřebiteli k dispozici veškeré údaje nezbytné

Vinařský věstník 4/2013

k identifikaci závadné potraviny, zejména název potraviny, výrobce, výrobní šarže, místo prodeje, země původu a další. Aplikace před dvěma týdny překročila hranici dvou milionů návštěvníků a je držitelem ocenění Křišťálová lupa 2012, kde byla hlasy veřejnosti vybrána za vítěze kategorie Veřejně prospěšná služba na internetu. SZPI, 15. 05. 2013

Při podpoře zemědělského exportu bude Ministerstvo zemědělství spolupracovat s Ministerstvem průmyslu a obchodu Náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková a náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka podepsali memorandum o spolupráci mezi oběma ministerstvy. Jeho cílem je rozvoj společných aktivit na podporu zahraničního obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky a souvisejícími technologiemi. Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR zakotvuje zásady efektivní spolupráce obou resortů při vytváření podmínek pro společnou podporu českého zemědělského exportu, jeho růstu - zejména podílu vysoce zpracovaných produktů – a diverzifikace vývozních trhů, především v zemích mimo Evropskou unii. K aktivitám v oblasti zemědělského exportu, při nichž budou obě ministerstva úzce spolupracovat, patří například zapojení do mezivládních pracovních orgánů pro bilaterální spolupráci, zajišťování, sdílení a výměna informací ve všech oblastech exportní podpory zemědělské produkce a příprava, organizování a hodnocení podnikatelských misí. V memorandu jsou uvedeny země, které jsou z hlediska MZe pro podporu vývozu zemědělských a potravinářských výrobků a technologií rozhodující. Mezi klíčové patří mj. Ruská federace, Ukrajina, Kazachstán, Bělorusko, Arménie, Gruzie, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Čína, Indie, Japonsko, Korea, Vietnam, USA, Kanada, Brazílie, Irák, Turecko

a Mexiko. Podepsání memoranda navazuje na projekty Exportní strategie ČR pro období let 2012 - 2020 a dokumenty MZe „Strategií pro růst – české zemědělství a potravinářství po roce 2013“ a projekt pro identifikaci exportních příležitostí agrobyznysu. Obdobné memorandum, které zakotvuje spolupráci Ministerstva zemědělství tentokrát s Ministerstvem zahraničních věcí u aktivit cílených na podporu exportu produktů českého zemědělství a technologií, bylo uzavřeno koncem března. Jan Žáček, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Miloš Zeman: Bojujte svým řetězcem Praha – Národní obchodní řetězec. To je podle prezidenta Miloše Zemana recept na podporu českých potravin. Svou výzvu zopakoval prostřednictvím předtočeného videa na Agrárním fóru 2013, které se včera konalo v Praze. Podle prezidenta je potřeba hledat cesty, jak vysoké marže obchodníků omezit. „To je možné pouze tehdy, jestliže podpoříme národní obchodní řetězec, který bude podporovat české produkty a zvyšovat tak, byť i za cenu poněkud nižších marží, potravinovou soběstačnost,“ vzkázal Zeman. Samotní farmáři jsou však k této myšlence spíše skeptičtí. „V této době to není reálné. Musíme nejdřív vytvořit silné odbytové organizace, například u mléka. Teprve potom bychom mohli uvažovat o nějakém řetězci,“ míní například předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podobně to vidí ekonomové. Třeba analytik společnosti Home Credit Michal Kozub příliš nevěří, že by v současné době mohl národní obchodní řetězec vzniknout. „Postavit řetězec na zelené louce je extrémně náročné. Navíc český trh na to není připraven. V Česku sice funguje řada obchodů, které se na českou produkci zaměřují, ale jejich vliv zatím nepřesáhl okres nebo dokonce město. Žádný z nich nelze nazvat národním,“ vysvětlil. Nepřeje tomu ani ekonomická situace, kdy lidé na po-

zpět

2

travinách šetří. „Je potřeba počkat, až trh dospěje,“ doplnil analytik. Přesto myšlenky národního obchodního řetězce nejsou sci‑fi. „Jestliže bude politika obchodních řetězců taková, jaká je, vytvoření českého obchodního řetězce se vybízí,“ řekla mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. 15. 5. 2013, Zdroj: Českobudějovický deník

Konečná podoba společné politiky v červenci „Pokud se týká samotné reformy SZP, tak jednání vstoupila do závěrečné fáze. Nyní jednají nejvyšší instituce Evropské unie v rámci trialogu – Evropská komise, Evropská rada a Evropský parlament. Do konce června by mělo dojít k definitivnímu schválení konečné podoby společné zemědělské politiky pro období 2014–2020. Za agrární komoru říkám, že máme čisté svědomí a že jsme odpracovali na prosazení našich požadavků maximum. Nebyla to jenom jednání pro jednání, ale podali jsme také pět pozměňovacích návrhů. Schválený rozpočet Evropskou radou pro přímé platby dává možnost 6100 Kč/ha, což je částka vyšší než v minulém roce a není k tomu co dodat. Problematicky ale vidím Program rozvoje venkova (PRV), kde nová obálka ČR v řádu deset miliard korun je o tři miliardy korun nižší než obálka letos končícího rozpočtového období 2007– 2013. Vzhledem k tomu, že programy PRV se přímo podílí na konkurenceschopnosti našeho zemědělství, jde o nejvážnější problém. Jakoby toho nebylo málo, že nám premiér Petr Nečas odebral z navržené obálky 7,4 miliardy korun, tak předseda poslaneckého klubu uskupení starostů a TOP 09 chce další naše peníze pro programy obcí. Neváhá použít hrubou a demagogickou rétoriku, když nazývá úvahy ministra Petra Bendla o alokaci peněz v rámci PRV jako skandální. Ano, skandální to je. Jsme jediní z EU-27, kterým je obálka PRV významně krácena. Pokud se týká premiéra, vedeme komunikaci s cílem peníze určitým způsobem vrátit ze zdrojů mimo resort a zdá se, že se tak stane. Pokud se týká starostů a poslance Petra Gazdíka, předpokládám, že s blížícími se parlamentními volbami bude jejich tlak na naše peníze stoupat a je třeba připravit účinnou obranu. Sečteno a podtrženo, na prosazení požadavků


Informace pro vinaře, kteří v letech 2003-4 vysazovali vinice s podporou VF V letech 2003-4 poskytoval Vinařský fond podpory na výsadbu nebo obnovu vinice. Podpora se skládala z částí návratné a z části nenávratné. Vinařský fond se v minulosti snažil pro vinaře vyjednat odpuštění vracení poskytnuté části podpory. Protože se toto přes opakované snahy nepodařilo dosáhnout, přišel Fond s možností posunutí termínu splácení. Původně nastavený termín zahájení splácení návratné části podpory pro vinaře byl tak Radou Fondu posunut o 4 roky. Vinařský fond již prostředky postupně Ministerstvu zemědělství splácí, letos se povinnost zaplatit první splátku bude týkat všech, kteří vysazovali v roce 2003 a v roce 2008 podepsali nové uznání závazku, které posunulo splatnost návratné části podpory se zahájením právě v roce 2013. Termínem splatnosti je vždy 31. říjen. V níže uvedené tabulce najdete systém splácení: Termín podání žádosti

První splátka

Výše první splátky

Další splátky (vždy k 31. 10. )

1. 1. – 15. 2. 2003

Do 31. 10. 2013

Dle rozhodnutí

V letech 2014–2017 činí výše splátky 2% z celko-

o poskytnutí pod-

vé výše návratné podpory, v letech 2018 - 2027

pory, ve výši 2%

9% z celkové výše návratné podpory

1. 7. – 15. 8. 2003

Do 31. 10. 2013

z návratné části 1. 1. – 15. 2. 2004

Do 31. 10. 2014

podpory

2015 - 2018 – splátka 2%, 2019 - 2028 – 9%

Konkrétní výše jednotlivých splátek jsou uvedeny v rozhodnutí o poskytnutí podpory, resp. uznání závazku, který každý příjemce podpory obdržel. V případě, že tento dokument nemáte k dispozici, pošlete nám mailem na [email protected] žádost o jeho zaslání a následně jej v elektronické podobě obdržíte. Zdroj: Vinařský fond

českých zemědělců v rámci reformy SZP jsme udělali hodně práce. Je smutné, že čeští politici odvádějí práci zcela opačnou. Nicméně s hodnocením konečné podoby reformy SZP ještě musíme počkat.“ Z článku J. Veleby

Plocha biovinic dynamicky narůstá Mezi lety 2004 až 2011 se zvýšila o 172 tisíc ha na 256 tisíc ha (podle údajů švýcarského FIBL = Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství). To odpovídá asi 3,4 % světové plochy vinic. Během 7 let se tak plocha biovinic ve světě zvýšila o 197 %. V Rakousku se nachází 1,6 % světové plochy biovinic a tvoří tak 9,6 % národní plochy vinic. Na prvním místě s podílem téměř 1/3 všech biovinic na světě je Španělsko, další ¼ se nachází ve Francii a 1/5 v Itálii. 4. 4. % v USA, 3,4 % v Turecku a 2,7 % v Německu.Der

První problémové bouřky V Rakousku Winzer 27. 4. 2013/2013

Na jihu Dolního Rakouska, v Burgenlandu a Štýrsku poničily kroupy 4. května mladé letorosty révy. Celkem jde asi o 1.500 ha zemědělské plochy a celková škoda se pohybuje kolem 700 tisíc Eur. „Sezóna krupobití“ tak přišla dříve než v minulých letech, kdy začínala nejdříve koncem května. Der Winzer 5. 5. 2013/JS

Červené víno odstavilo čističku vody 100 tisíc litrů červeného vína zahltilo čističku v Seefeld‑Grosskadolz (okres Hollabrunn). Víno vyteklo z tanku jedné obchodní vinařské firmy. Pravděpodobně nešlo o cizí zavinění. Der Winzer 5. 5. 2013/JS

zpět

3

8. mezinárodní soutěž vinařských škol proběhla ve slovinské Gorici.

Výsledky mezinárodního srovnání Veltlínského zeleného.

Koncem dubna se zúčastnili žáci z 30 vinařských škol 15 evropských zemí (za každou školu 2 žáci) této třídenní soutěže. Soutěžili v kategoriích vinohradnictví, sklepní hospodářství, degustace a propagace vína. Na prvních dvou místech se umístili žáci ze slovinské školy Šempeter, na 3. a 4. místě žáci z Weinsbergu (Německo), na 5. místě z Nyon (Švýcarsko) a na 6. místě z Neustadt/ Weinstrasse (Německo).

V Domäne Wachau zakrytě hodnotila 14. 5. 2013 skupina rakouských degustátorů 21 veltlínů ze sedmi zemí (Rakousko - 8, Nový Zéland - 4, Austrálie - 3, Maďarsko - 1, Německo - 2, Česko a USA - 3). Samozřejmě, že jako nejkvalitnější dopadly rakouské vzorky a byly hodnotiteli rovněž převážně označeny za rakouské. Shodli se, že se nemusí bát zahraniční konkurence, ale jeden z německých vzorků se tvářil úplně jako rakouský. Ze zahraničních vzorků se jim nejvíce líbil jediný moravský (2010 Veltlínské zelené VOC, Vinařství Waldberg) a jeden z novozélandských.

Winzer 14. 5. 2013/JS

Rekordní sklizeň hroznů v Jižní Africe. Sklizeň začala sice později, ale oproti očekávanému průměru dosáhla rekordního množství. Je ještě vyšší než v minulém roce a o 4,6 % vyšší než v dosud rekordním roce 2008. Kvalita se odráží v tom, že hrozny byly zdravé. Celkový objem se odhaduje na 11,5 mil. hl (pro srovnání - ČR 2012: 0,49 mil. hl). Winzer 17. 5. 2013/JS


Winzer 19. 5. 2013/JS

Americká cikáda ohrožuje keře révy a pokračuje v šíření na sever. Přenáší fytoplazmové zlaté žloutnutí révy (Grapevine flavescence dorée phytoplasma), která může způsobit odumření keře. Na tuto bakteriální chorobu neexistuje zatím žádná protilátka. Cikáda se šíří z jihu Evropy na sever a začínají

se obávat už i němečtí vinaři, protože severní hranice rozšíření je momentálně ve Švýcarsku nedaleko Basileje a dosáhla i do Rakouska. Můžeme ji během několika let očekávat i u nás. Lze ji likvidovat silnými insekticidy, ve Francii a Itálii se používají 2 až 3 ošetření, kdy se ale ničí i užitečný hmyz. Bohužel tím, že je cikáda zavlečeným hmyzem, nemá v Evropě antagonisty. Že jde o značný problém, svědčí i skutečnost, že se tím zabývá pracovní skupina pro víno při COPA/ COGECA. Z více zdrojů zpracoval J. Sedlo 24. 5. 2013

Upozornění Potravinářské Komory ČR SZPI prostřednictvím systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) obdržela důrazné upozornění na podvodné praktiky, kterým mohou být vystaveni výrobci potravin v členských státech EU. Varování zaslala United Kingdom Food Standards Agency po upozornění od londýnské metropolitní policie i některých předních prodejců potravin ze Spojeného Království. Jedná se o to, že někteří výrobci potravin na území EU obdrželi prostřednictvím e‑mailu falešné objednávky zboží, používající názvy domén podob-

zpět

4

né doménám renomovaných prodejců potravin ze Spojeného Království (ASDA, Sainsbury‘s, The Co‑Operative, Marks & Spencer nebo Wm Morrison Supermarkets PLC). Podrobnosti a společné rysy těchto podvodných e‑mailů jsou uvedeny v přiloženém varování. V této souvislosti si vás dovolujeme požádat o poskytnutí informace, zda některý český výrobce již byl tímto způsobem kontaktován nebo se již dokonce stal obětí takového podvodu. SZPI by pak tuto informaci předala svým britským kolegům prostřednictvím systému RASFF. Markéta Chýlková, PK ČR

Ze Zpravodaje PK ČR EFSA vyzvala k doplnění údajů o antokyanových barvivech Úřad EFSA požaduje více údajů o antokyaninech (= antokyanidinech, E 163) používaných především jako barviva. Posouzením bezpečnosti těchto látek byl pověřen panel ANS, který se však v dubnu 2013 vyjádřil tak, že nemá dostatek toxikologických údajů, aby mohl stanovit číselný limit přijatelného denního příjmu ADI. Většina existujících údajů se týká vodného extraktu ze slupek červených hroznů (GSKE) a černého rybízu (EFSA ‑Q-2008-3483) a nejspíš není důvod k obavám. Avšak pokud jde o antokyaniny z jiných zdrojů a extrahované jinými rozpouštědly než vodou, nelze jednoduše potvrdit jejich nezávadnost bez dalších podkladů o jejich vlastnostech Odhaduje se, že zatížení lidí antokyaniny používanými jako aditiva je mnohem větší, než jen pouhý příjem těchto látek jako barviv. Proto panel požaduje přesný popis vlastností a toxikologické údaje, a to včetně komparativních údajů o E 163 vyrobených vodnou extrakcí. Poznámka k textu: Antokyaniny jsou přírodní barviva působící jako antioxidanty a tudíž zdraví prospěšná, na rozdíl od umělých barviv. Ta zpráva je zřejmě zmanipulovaná s cílem snížit jejich význam a poukázat na to, že umělá barviva jsou na tom stejně, ne‑li lepší. A pak je ve Zpravodaji organizace hájící zájmy potravinářů ČR uvedeno ještě toto: Víte, že. z Austrálie přichází nejlepší jakostní víno v historii?


Vysvětlení k modulaci přímých plateb a Top Up za rok 2012 1. Modulace přímých plateb V souladu s čl. 10 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 pro přímé platby, bude uplatněna modulace, tedy krácení celkové výše podpory, kterou obdrží žadatel ze všech dílčích podpor přímých plateb, o které požádal, pokud tato částka převyšuje 300.000 €. Krácena bude částka přesahující 300.000 €, a to snížením o 4 %, přepočtená stanoveným kurzem Kč/Euro (z Kč na Euro). Pro rok 2012 je stanoven přepočítací kurz 25,141 Kč/Euro. (300.000 euro = 7.542.300 Kč) 2. Modulace Top Up Výsledná výše Top Up na farmu bude závislá nejen na sazbě, ale také na výši přímých plateb (celkem platby za SAPS, za platbu dle čl. 68 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, za oddělenou platbu na cukr a za oddělenou platba na rajčata), které konkrétní podnik obdrží v roce 2012. V některých případech tak může dojít odpočtem k úplnému pozbytí nároku na platbu Top Up. Snížení Top Up na farmu je uplatňováno ve vztahu k celkovému součtu všech dílčích podpor přímých plateb žadatele (viz výše), o které požádal. Kráceny jsou - částky nad 5.000 €, a to o 10 %. - částky nad 300.000 € budou dále kráceny o 4 % (tedy celkem o 14 %). Platby na Top Up 2012 stanovil ministr zemědělství 30. dubna 2013 v této výši: • Chmel - 6 907,20 Kč/ha • Ovce, kozy - 370,97 Kč/VDJ • KBTPM - 778,43 Kč/VDJ • Přežvýkavci - 504,56 Kč/VDJ • Zeměděl. půda - 491,43 Kč/ha • Škrob - 2 190,88 Kč/t SZIF již ukončil v polovině května vydávání jednotlivých rozhodnutí. V současné době končí u prvně vydaných rozhodnutí 15denní lhůta pro odvolání, což znamená při jejich nevyužití, že v nejbližších dnech začnou chodit oprávněným žadatelům vlastní výplaty plateb. Úřad AK ČR

Slavná vinice Penfolds, ukrytá v srdci údolí státu Jižní Austrálie, přišla minulý týden na světový trh s jakostním vínem, o němž se hovoří jako o historicky nejlepším vínu Nového světa. Poptávka již nyní překračuje nabídku, neboť vynikající hodnocení Roberta Parkera (vlivného kritika vína a šéfredaktora časopisu Wine Advocate), které bylo vínu Grange uděleno poprvé za 40 let, rozpoutalo nebývalý zájem. Historická vinice v Jižní Austrálii toho ostatně využila a zvýšila cenu jedné lahve o 150 australských

dolarů oproti původně zamýšlené částce. Cena nyní činí v přepočtu až 15 400 Kč. Největší zájem o toto jakostní víno projevují Asie a Evropa. Experimenty s Grange Syrah spadají do roku 1951. Sklizeň v roce 1955 vyvolala zájem v Austrálii i na mezinárodních trzích. Mok se začlenil do seznamu národních vín Austrálie, který se stal základem vinařského sektoru v zemi. Od roku 2007 však zvýšil majitel vinic Penfolds Treasury Wine Estates cenu Grange o 57 procent.

zpět

5

hlavní zprávy

1. ZEMĚDĚLSTVÍ V EU EK vydala návrh týkající se přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014 a Rada dále jednala o reformách SZP a SRP Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se mění nařízení EU o rozvoji venkova, pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2014, a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení EU o přímých platbách] a nařízení o jednotné společné organizaci trhů, pokud jde o jejich použití v roce 2014 (KOM(2013) 226). EK 18. 4. 2013 představila návrh, který se týká přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014. Souvisí to se zpožděním, které čeká implementaci reformních opatření v oblasti SZP (zejm. pokud jde o problematiku přímých plateb), na jejichž konečné podobě prozatím odpovědné instituce EU ještě nenašly shodu. Na zasedání Rady 22. 4. 2013 mezitím probíhala další jednání o dosavadním pokroku v oblasti reformy SZP, ale také SRP, kde též zůstávají některé nedořešené otázky.

1.1 Kontext Jednání v Radě o balíku legislativních návrhů, který se týká reformy SZP a který EK zveřejnila v říjnu 2011, probíhala prakticky po celý rok 2012. Paralelně byly návrhy projednávány také v EP. Některé věcné, nejen finanční body reformy SZP se promítly také v závěrech jednání ER v únoru 2013, na kterém summit dospěl ke konsensu ohledně podoby nové finanční perspektivy 2014–2020. Náležely k nim např. sporné body týkající se konvergence přímých plateb, z hlediska ČR velmi důležitá dobrovolnost zastropování plateb či flexibilita ekologizačních („ozeleňovacích“) opatření a zmírnění požadavku na vyjímání půdy z produkce (více v příspěvku „Evropská rada se dohodla na podobě finanční perspektivy pro období 2014–2020“. V březnu 2013 se reforma SZP stala předmětem důležitých hlasování a jednání jak na plénu EP, tak v Radě (EP na základě Lisabonské smlouvy poprvé o reformě SZP spolurozhodoval). Obě pozice se přitom v některých bodech, které jsou důležité i z pohledu ČR, odlišují. Jedná se o otázky konvergence přímých plateb, zastropování přímých plateb či flexibility v rámci nových ekologických opatření (ozelenění). Jednání tedy zdaleka nekončí, naopak, nyní vstupují do rozhodující fáze, v níž se obě instituce za účasti EK budou snažit své pozice sladit. Skutečnost, že k úplné shodě na finální podobě reformy SZP prozatím nedošlo, vedla EK k návrhům, které by měly napomoci překlenout určité přechodné období na počátku nové finanční periody.

1.2 Obsah Důvodem pro zveřejnění návrhu na úpravu přechodného období je především snaha řešit situaci, v níž sice může podle optimistického scénáře dojít ke shodě Rady a EP do konce


června 2013, takže nová legislativa může být připravena na úrovni EU ještě před začátkem roku 2014, členské státy ale nestihnou připravit uzpůsobit do té doby svoji legislativu a administrativu novým pravidlům. Aby se zabránilo chaosu, je nutné naplánovat určité přechodné období především v oblasti vyplácení přímých plateb předtím, než bude zaveden nový systém na základě reformy. Z hlediska ČR a většiny dalších států někdejšího východního rozšíření EU je přitom důležité, že minimálně během pro rok 2014 bude prodloužen stávající systém SAPS. Stejně tak je potřeba vzít v úvahu, že stále ještě neexistuje ani shoda klíčových institucí na podobě celkového finančního výhledu pro období 2014–2020, závěry Evropské rady ze summitu v únoru 2013 stále ještě potřebují schválení ze strany EP. Na druhé straně, jakmile bude k dispozici konečná podoba finančního výhledu, bude možné začít od roku 2014 pracovat s přidělenými finančními prostředky. Podle slov komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Cioloşe jsou tedy přechodná opatření koncipována podle principu „stávající pravidla – nový rozpočet“. Ani nová opatření podmiňující nárok na přímé platby a související s požadavky na ozeleňování nevstoupí v platnost před rokem 2015. Tato opatření totiž s sebou ponesou nezanedbatelné (a též kritizované) administrativní požadavky, kterým se budou muset zejm. platební agentury v členských státech přizpůsobit. Podobná přechodná opatření se budou týkat také programů rozvoje venkova, které jsou momentálně připravovány na základě projednávané legislativy na úrovni jednotlivých členských států. Zde je ovšem možné připomenout, že v případě těchto projektově vázaných programů finanční podpory, které se většinou týkají delšího časového období, jsou přechodná období pro navázání na nový víceletý program obvyklá. Přechodná opatření počítají také se začleněním Chorvatska jako nového členského státu EU Stav projednávání reformy SZP a také SRP byly také hlavními tématy zasedání Rady 22. 4. 2013. Jednání nyní probíhají v rámci trialogu za účasti zástupců EK, EP a Rady, za Radu je koordinuje irské předsednictví. K přetrvávajícím sporným tématům, nad nimiž musí především EP a Rada dosáhnout konsensu, náleží především nová pravidla pro vyplácení přímých plateb, organizace trhu se zemědělskými produkty, budoucnost politiky rozvoje venkova a způsob financování, řízení a monitoringu SZP. Sporným bodem jednání Rady byla také otázka tzv. franšízy v rámci tvorby rizikového fondu pro podporu zemědělců v krizových situacích. Jedná se o opatření rozlišující úroveň podpory podle velikosti podniků, což má s ohledem na různou velikostní strukturu zemědělského sektoru v různých členských státech poměrně důležitý vliv i na výši příspěvků, které jsou od členských států požadovány pro financování tohoto rizikového fondu.

zpět

6

1.3 Postoj ČR Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství ČR přivítala a obecně podporuje návrh EK týkající se přechodných opatření pro rok 2014, na jednání pracovních skupin, která budou nyní vedena o tomto návrhu v rámci Rady, však chce ČR dále jednat o některých konkrétních otázkách, které se týkají přímých plateb, přesunu finančních prostředků mezi I. a II. pilířem SZP apod. Jednoznačnou pozici ČR zastává v otázce franšízy a fondu pro zvládání rizik, kde je tato pozice dána strukturou zemědělského sektoru u nás a průměrnou velikostí zemědělského podniku, která je u nás nejvyšší v celé EU. Jedná se tedy o podobnou otázku jako v případě zastropování přímých plateb, pouze v opačném smyslu toku plateb: nyní se nejedná o otázku objemu přímých plateb pro ČR, ale o otázku Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v EU, eurozóně a ČR (v %)

zdroj: Eurostat

podílu ČR na financování rizikového fondu. Vzhledem k průměrné velikosti českých zemědělských podniků totiž hrozí, že ČR bude přispívat do rezervy fondu neadekvátní částkou. Český ministr zemědělství Petr Bendl proto tuto metodiku pro určení výše příspěvků členských států označil za nespravedlivou.

1.4 Další vývoj Podle optimistických předpokladů irského předsednictví by trialog o reformě SZP a SRP měl být zdárně dokončen do konce června 2013. Prozatím je ale zřejmé, že některé sporné otázky přetrvávají nejen mezi Radou a EP, ale také na půdě Rady. Jednání tedy budou dále pokračovat. Monitoring EU europoslance Hynka Fajmona – duben 2013 Obr. 2: Vývoj meziroční míry inflace v EU, eurozóně a ČR (v %)

zdroj: Eurostat

2. Ruský trh s vínem Spotřeba vína v Rusku je velmi nízká, ale ještě nižší je vlastní vinohradnická produkce - ta se na produkci vín v Rusku podílí jen asi 20 %. Celkem se ročně vyrobí kolem 765 mil. l vína. Rusko poskytuje zahraničním producentům vína velké exportní možnosti. Země je sice mezi 15 státy s nejvyšší spotřebou a produkcí vinařských produktů, ale konzumace na osobu je s ohledem na počet obyvatel (téměř 143 mil) velmi nízká. Je dávána přednost tradičním lihovinám a také poměru „litr ‑rubl‑obsah alkoholu“.

2.1 Dovoz Dovoz vinařských produktů do Ruska se dělí na „hotové víno“ a „vinařský materiál“. Postupně se zvyšuje podíl hotových vín. Vína se dělí na tichá, šumivá a speciální. Ruská produkce vín a sektů závisí z 90 % na importu. Asi 70 % dovezeného vinařského materiálu je zpracováno na šumivá vina a sekty deseti největšími podniky - největšími jsou Igristyje vina AG (St. Petersburg), Detschinskij závod AG, a Nacionalnyj vinnyj terminal GmbH. Celkem těchto 10 podniků zpracuje přes 50 % dovezeného vína a vinařského materiálu.


Hlavními dovozci byli v r. 2009 Francie (18 % množství), Itálie a Moldávie (celkem 25 %). Od r. 2009 se zvyšuje dovoz ze Španělska a kolísá podíl dovozu z Francie (vína z Francie dosahují nižší ceny). V r. 2010 dosáhl podíl dovozu (množství) ze Španělska 22 %.

2.2 Vlastní produkce V samotném Rusku je produkce vína nízká. Podle státní statistiky se v r. 2010 sklidilo 324 tis. t hroznů. Podíl stolních hroznů z toho tvoří 2 až 20 % (v r. 2010 5 %). Počítá‑li se, že se vyrobí 0,7 l vína z 1 kg, vyrobilo se v r. 2010 (z 308 tis. t. hroznů) 215 mil. l vína. Produkce z ruských hroznů tvoří cca 20 % celkové ruské produkce, tj. 765 mil. l (z toho 223 mil. l sektu). Podivné je, že z množství dovezeného vinařského materiálu se vyrobí mnohem větší množství vína, což je způsobeno opakovaným kvašením výlisků po přídavku vody (druhák). Kromě toho existuje praxe zřeďování vín přídavkem levnějších ovocných vín aromat a alkoholu. Tyto praktiky přispívají ke špatné pověsti ruských vín. Pro vinařství neexistuje na ruském ministerstvu zemědělství žádný zvláštní řídicí útvar, vývoj tohoto sektoru je reali-

zpět

7

zován jen na základě vlastních iniciativ a za podpory místních úřadů.

2.3 Vinohradnictví V r. 1987 se réva pěstovala na více než 200 000 ha. Později plochy klesaly a až v r. 2010 došlo opět k rekultivaci a plochy dosáhly aspoň 60 000 ha. Slibná budoucnost ruského vinohradnictví je na Kubáni. Vína z této oblasti byla v r. 2011 oce-

něna na veletrhu v Londýně. V důsledku soukromých investic do vinohradnictví a vinařství se počítá do r. 2015 s plochou vinic 68 500 ha. Getränke Industrie, 67, 2013, č. 2, s. 38-39 zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz »

3. Agrární komora ČR podporuje strategii pro růst českého zemědělství připravovanou na Ministerstvu zemědělství 14. 5. 2013 – Zemědělci dnes v Praze na Agrárním fóru 2013 podpořili strategii pro růst českého zemědělství, probírali budoucnost agrárního resortu i závěrečnou fázi vyjednávání budoucí podoby Společné zemědělské politiky. Setkání se zúčastnil premiér Petr Nečas a ministr zemědělství Petr Bendl. „Vrcholí jednání o Společné zemědělské politice Evropské unie po roce 2014 a je vhodná doba najít shodu na národních prioritách, proto jsme začali připravovat strategii pro růst českého zemědělství. Příští prostor pro zásadní změnu se otevře zase až zhruba za sedm let,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby představuje strategie naději na renesanci českého zemědělství. „Cílem Agrárního fóra 2013 bylo podpořit strategii pro růst českého zemědělství. Pokud bude naplněna, tak bude naděje na renesanci českého zemědělství, vznik pracovních míst a zachování počtu chovaných zvířat,“ řekl Jan Veleba. Zástupci Ministerstva zemědělství připravují strategii spolu se zemědělskými a potravinářskými nevládními organizacemi. Dokument stanoví klíčové přístupy a cíle, ke kterým by měl obor v příštích letech směřovat. Účastníci Agrárního fóra 2013 také debatovali o současném stavu zemědělského sektoru a o jeho budoucnosti. „Dotace do českého zemědělství z evropských zdrojů dosáhly v roce 2012 úrovně téměř 35 miliard korun. Letos očekáváme další navýšení čerpání evropských peněz, a to až k hranici 40 miliard korun,“ uvedl ministr Bendl. Podle ministra Bendla je prioritou vyjednat novou podobu Společné zemědělské politiky, která bude pro české zemědělce co nejvýhodnější. Právě o reformě, která nastaví podmínky pro zemědělství EU v letech 2014 až 2020, se intenzivně jedná. „Na základě posledního vývoje jednání ohledně Společné zemědělské politiky je jasné, že rok 2014 bude rokem přechodným, kdy zemědělci obdrží přímé platby ve stejné podobě, jak byli doposud zvyklí, tedy včetně jednotné platby na plochu SAPS a podpory dle článku 68,“ řekl ministr Bendl. Ministerstvo zemědělství se chce vedle podpory živočišné výroby zaměřit i na zelinářství a ovocnářství, protože to jsou odvětví, ve kterých by mohli lidé z venkovských oblastí najít pracovní uplatnění. Petr Bendl zemědělce na Agrárním fóru 2013 informoval o současné etapě Programu rozvoje ven-


kova (PRV), jehož sedmileté období letos končí. „Program rozvoje venkova v letech 2007 až 2013 přispěl k posílení českého zemědělství, lesnictví a podnikání na venkově, napomohl zde zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí a krajinu. Na tento úspěšný koncept chceme navázat i v budoucím období 2014 až 2020. V současnosti na Ministerstvu připravujeme návrh nového programu,“ uvedl Petr Bendl. Cílem chystaného PRV je komplexní přístup ke vzdělávání a přenosu informací zejména na venkově. Výsledky výzkumu by měly být co nejúčelněji využívány v praxi. Další etapa PRV chce pomoci zlepšit konkurenceschopnost zemědělských, potravinářských a lesnických podniků. Zaměří se i na bezpečnost potravin, obnovu ekosystémů, účinné využívání zdrojů a vytváření pracovních míst.

Výňatek z projevu ministra zemědělství v Lucerně (14. 5. ) „Vedle dosavadní preference živočišné výroby chce Ministerstvo zemědělství v rámci budoucího směřování této podpory citlivým sektorům klást důraz také na sektor ovoce a zeleniny. Jde o pracovně náročná odvětví s nevyužitým potenciálem pro produkci s vyšší přidanou hodnotou. Samozřejmě nám jde o zvyšování podílu domácí produkce na celkové spotřebě v čr, k čemuž nám může pomoci podpora dalšího rozvoje organizací producentů, podpora zvyšování domácí poptávky i po regionální a ekologické produkci a také zaměření na investiční podpory v tomto odvětví – mám na mysli restrukturalizace sadů, skladovacích a zpracovatelských kapacit, skleníky ve spojení s bioplynovými stanicemi apod. Při zaměření na vysokou kvalitu a zavedení nejnovějších technologií do praxe v oblastech s vhodnými klimatickými a vodními poměry a blízko městských aglomerací pro odbyt se ovoce a zelenina mohou stát intenzivně produkovanými komoditami.“

Jan Žáček, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

zpět

8

2.1 Agrární fórum 2013, Lucerna 14. 5. 2013

projev prezidenta AK ČR, Ing. Jana Veleby Vážený pane premiére, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes se jako mnohokrát předtím, když o něco jde, když se láme chleba, scházíme zde, v Lucerně. Dnes jde o to, že nadešla doba, která je pro další osudy českého zemědělství rozhodující a která je poslední příležitostí pro jeho oživení. V Bruselu vrcholí jednání o konečné podobě reformy SZP a u nás doma vrcholí souboj o to, zda české zemědělství půjde i nadále pod pláštíkem vzletných frází o rozvoji venkova, který se nerozvíjí, frází o plnění role veřejných statků apod. cestou snižování svého rozměru a produkce, cestou hluboké nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou produkcí a cestou enormních a zbytečných dovozů potravin. Dnešní shromáždění sem do Lucerny jsme svolali proto, abychom zde společně probrali otázky zásadního významu a řekli si, co dál. Dovolte, abych se podíval na naše zemědělství poněkud netradičním, zato ale výstižným a pro nezemědělce srozumitelným pohledem. Když jedete českou krajinou, tak vidíte převažující plochy obilí, řepky, kukuřice. Naproti tomu vidíte minimální plochy krmných víceletých pícnin, brambor, luskovin. Zmizel len, z tradičních pěstebních oblastí jižní Moravy zelenina, je minimum brambor, chmele a ovoce. Když budete pozorní a podíváte se do stájí na farmách, pak zjistíte, že zde chybí dobytek a nebo jsou jeho stavy velmi malé. Když si vezmete statistiku ČSÚ, tak zjistíte nezvykle vysoké tempo poklesu pracovníků zaměstnaných v resortu a na něho navazujících oborech. 110 tisíc od vstupu do EU. Když si vezmete statistiku mezinárodní, pak zjistíte, že vyspělé země EU 15 plus Polsko mají trajektorii vývoje svého zemědělství naprosto opačnou – drží výrobu a tam, kde to jde, tak ji navyšují. Drží zaměstnanost a maximální potravinovou soběstačnost. Poslední „když“ – jel jsem před měsícem vlakem z rakouského Lince do Prahy. Když se podíváte na rakouskou krajinu před hraničním přechodem Dolní Dvořiště, tak si připadáte jako například na Vysočině – orná půda, louky, pastviny a u farem stáje s dobytkem. Klasika a rozumná intenzita. Jakmile přejedete hranici, je obrázek úplně jiný. Zelené plochy TTP a tu a tam dobytek navolno. V Rakousku běžící výroba nabalující zaměstnanost a zajišťující potraviny, u nás extenzita bez lidí. Sečteno a podtrženo – hrubě nevyužíváme svoje přírodní a lidské zdroje, vytrvale snižujeme svoji potravinovou soběstačnost, mizí další a další pracovní příležitosti. Bez dobytka není rovnovážná krajina, nejsou pracovní příležitosti, není surovina pro zpracovatelský průmysl. A tak rok co rok jsme nuceni vyvézt dva až tři miliony tun obilí, pro které zde není užití. To se v zahraničí zpracuje, zaměstnají se lidi, získá přidaná hodnota a ve formě hotových potravin, např. masných výrobků, doveze k nám. České zemědělství má přitom velké tradice a hrálo vždy v Evropě významnou roli – například cukrovarnictví, bramborářství, lnářství, sladařství, chmelařství, travičkářství a chovatelství. Dnes v podstatě 3,5 mil hektarů půdy využíváme na výrobu surovin bez vyšší přidané hodnoty a pracovních míst. Tento vývoj je třeba zastavit. Právě nyní k tomu máme příle-


žitost a šanci. Dokonce dvojnásobnou. Tou první šancí je nová reforma SZP od roku 2014, respektive 2015, kterou jsme si odpracovali a ještě odpracujeme, tou druhou je Strategie pro růst neboli koncepce českého zemědělství 2014 - 2020, kterou pan ministr Petr Bendl představil počátkem letošního roku a kterou považujeme za dobrou, vyváženou a rozumnou. Zdálo by se, že není co řešit, že materiál Strategie pro růst zpracovaný kolektivem pracovníků Mze, ÚZEI a odborníků z vysokoškolských pracovišť je dostatečně fundovaným základem, který nebude nikdo zpochybňovat. Opak je ale pravdou a chci tomuto reprezentativnímu shromáždění zemědělců, politiků a médií s plnou vážností sdělit, že začaly přípravy, jejichž cílem je Strategii pro růst otupit a zásadní cíle podpory živočišné produkce a zaměstnanosti zeslabit. Pokud se bude další vývoj ubírat tímto směrem, tak v resortu nastane obdobná situace, jaká vznikla u solární energie. Mluvím o situaci, kdy hrstka kmotrů vydávající se za představitele skupiny obdělávající málem ne polovinu půdy ČR, začíná úspěšně ovlivňovat přípravu konečného znění Strategie pro růst. Mluvím o uskupení, které zaměstnává všeho všudy necelých 200 lidí a které pobralo od roku 2004 podpory v řádu 1,6 mld. Kč, respektive 9 mil. Kč na jednoho zaměstnaného pracovníka. Spočítejte si prosím vy všichni, hospodáři a majitelé farem a firem, kteří sedíte v tomto sále, jaká jsou tato čísla u vás a jaký mají trend. Bez ohledu na to, v jaké oblasti hospodaříte, uvedených čísel nedosahujete nikdo. Spočítejte si vy, hospodáři a majitelé firem, kteří děláte živočišnou výrobu a zaměstnáváte lidi, jak jde v tomto směru vývoj u vás a zjistíte, že rok od roku dostáváte podpor stále méně. Chci před pokračováním této politiky, která přináší ztrátu konkurenceschopnosti, zvyšuje potravinovou závislost a snižuje zaměstnanost, varovat. Chci zde sdělit, že české zemědělství přestalo být záležitostí samotných zemědělců, ale stalo se záležitostí všech občanů této země. Ti musí jasně říct, zda si přejí domácí a kvalitní potraviny, zda si přejí smysluplně obdělanou krajinu a v ní zaměstnané lidi. Chci sdělit, že by se české zemědělství konečně po létech mělo stát bodem zájmu českých politiků a makroekonomů. Když k samotné zemědělské prvovýrobě připočteme navazující obory jako jsou zpracování, doprava, chemie, strojírenství a další, pak tento komplex představuje 15 až 17% HDP. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych svoje vystoupení zakončil jednoduchým poselstvím vedení AK ČR: chci jasně sdělit, že důrazně požadujeme návrat politiky podporující staleté principy klasického zemědělství v našich přírodních podmínkách. To jest pěstování plodin, navazující živočišnou produkci a zaměstnanost a údržbu kulturní krajiny. To všechno předpokládá přes všechny svoje nedostatky Strategie pro růst. Aby nedošlo ke zkreslení názorů AK, pak zde ještě zdůrazňuji, že podporujeme zajištění vyváženého ekonomického rozvoje a životaschopnosti zemědělských podniků, snížením ekonomicky neodůvodnitelných rozdílů v dopadech mezi jednotlivými kategoriemi podniků, se spravedlivější a vyváženou alokací podpor, při zohlednění tvorby pracovních míst a diferenciací plateb ve prospěch vybraných citlivých komodit, zejména živočišné výroby. Jinými slovy, je zde prostor a nejvyšší čas na renesanci českého zemědělství. Chci jasně sdělit, že tyto, v jiných zemích zcela samozřejmé principy budeme bránit a že si vyhrazujeme prostředky, jaké si k tomu vybereme.

zpět

9

2.2 Agrární fórum 2013

prohlášení

účastníků

V návaznosti na dnešní setkání byly vzneseny a přijaty následující požadavky: 1. Žádáme představitele vlády ČR a ministra zemědělství, aby v rámci svých kompetencí udělali maximum pro srovnání podmínek a úrovně národních a evropských dotací v rámci zemí EU do jednotlivých zemědělských a potravinářských komodit. V současné době jsou v těchto dotacích významné rozdíly, které hrubým způsobem narušují soutěž na volném trhu. 2. Žádáme představitele vlády a ministra zemědělství o vyjednání maximálních obálek do I. a II. pilíře Společné zemědělské politiky EU. 3. Žádáme představitele vlády ČR a ministra zemědělství, z důvodu vládou navrženého převodu finančních prostředků z II. pilíře Programu rozvoje venkova do Kohezního fondu, a tím i snížení celkové obálky Programu rozvoje venkova, převedení některých opatření do Operačního programu ŽP a do IROP. 4. Žádáme představitele vlády ČR a ministra zemědělství o zachování vratky spotřební daně na „zelenou naftu“ ve výši roku 2013 i do dalšího období. 5. Žádáme ministra zemědělství o naplnění zásadních cílů představených počátkem letošního roku v materiálu „Strategie pro růst českého zemědělství 2014 - 2020“, s důrazem na podporu živočišné produkce a zaměstnanosti. 6. Nesouhlasíme s převodem finančních prostředků z I. pilíře do II. pilíře z důvodů snížení konkurenceschopnosti českých zemědělců v porovnání s našimi konkurenty a negativním dopadem do plateb spojených s produkcí.


7. Žádáme zařadit do citlivých komodit ovoce a zeleninu, které stejně jako živočišná výroba podporují zaměstnanost ve venkovském prostoru a doporučujeme, pokusit se ještě v rámci jednání trialogu, vyjednat možnost rozšíření citlivých komodit o prasnice. 8. Žádáme podpořit pěstování cukrové řepy i do dalšího období, např. diferenciovanou základní sazbou přímých plateb podle článku 22 a 28 f). 9. Žádáme o nediskriminační přístup vůči malým středním a velkým podnikům s požadavkem nezavádět nad rámec pravidel EU hodnocení propojenosti u velkých podniků u investičních a dalších podpor Programu rozvoje venkova. 10. Žádáme o výraznější podporu konkurenceschopnosti zemědělství a potravinářství v rámci investičních opatření Programu rozvoje venkova. 11. Žádáme o zajištění vyváženého ekonomického rozvoje a životaschopnosti zemědělských farem hospodařících v méně příznivých oblastech se spravedlivější a vyváženou alokací podpor, při zohlednění tvorby pracovních míst a diferenciace plateb podle výše odpovídajícího zatížení dobytčích jednotek na hektar zemědělské půdy. 12. Žádáme upravit podpory na ekologické zemědělství s cílem zabezpečit produkci bio‑produktů. 13. Žádáme o nastavení vyvážených podpor zemědělcům hospodařících v oblastech intenzivních, přechodných a marginálních, při zohlednění podpory „citlivých komodit“ a zaměstnanosti. Jménem účastníků Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR

zpět

10

3. Studie o vinařské turistice Na základě zadání AREV byla v Německu v letech 2011 a 2012 zpracována studie stavu a hodnocení nabídky vinařské turistiky ve 30 vinařských regionech Evropy (polovina ze všech členů AREV), mezi nimi i v České republice. Jak jsme dopadli, vyplývá z následujícího: • Hustotou obyvatelstva (133 osob/km2) jsme mírně pod průměrem (141 osob/km2), nejnižší počet byl v Burgundsku (52 osob/km2) • Z hlediska věkového složení obyvatelstva máme ze všech regionů největší podíl obyvatel v kategorii 15 až 64 let (70,6 %, průměr všech regionů byl 66,6 %) • Kupní síla jednotlivých regionů vyplývá z obrázku (index 100 platí pro Evropu jako celek):

≥ 0 < 50

≥ 50 < 100

≥ 100 < 150

≥ 150 < 200

≥ 200 < 250

● 100.000 obyvatel

Nejnižší je v regionu Alba (Rumunsko, 26) a nejvyšší v Lucembursku (227). Byl stanoven „teoretický potenciál“ jednotlivých regionů A až D, kde A je nejvyšší a D nízký. ČR byla zařazena do C spolu s Midi‑Pyrénées (Fr), Galicia (ES), Andalucia (ES), Bourgogne (Fr), Navarra (ES), Champagne (Fr), La Rioja (ES) a Azory (P). Za regiony s nejslabším potenciálem (D) byly označeny regiony Baranya (H), Arad (RO) a Alba (RO). Naopak k regionům skupiny A patří Madrid (ES), Baden‑Württemberg (D), Hessen (D), Luxembourg, Alsace (Fr), Rheinland‑Pfalz (D) a Bayern (D). Pro vinařskou turistiku je významná i dostupnost cestní sítí. Zde byla použita stejná stupnice A až D, přičemž ČR byla zařazena do skupiny B spolu s většinou regionů. Ve skupině D se ocitly jenom Azory (P) a v C La Rioja (ES) a Baranya (H). Naopak v A byly regiony Languedoc‑Roussillon (Fr), Pays de la Loire (Fr), Aquitaine (Fr), Andalucia (ES), Hessen (D), Baden ‑Württemberg (D), Rheinland‑Pfalz (D), Provence‑Alpes‑Côte d‘Azur (Fr) a Champagne (Fr). Důležité je i klima a krajina. Při tomto hodnocení do skupiny D nebyl zařazen žádný region, ČR spadla do C spolu s regiony Burgenland (A), Luxembourg, Arad (RO), Niederösterreich (A) a Franche‑Comté (Fr). Ve skupině A byly regiony Provence ‑Alpes‑Côte d‘Azur (Fr), Languedoc‑Roussillon (Fr), Galicia (ES), Aquitaine (Fr), Andalucia (ES) a Navarra (ES).


zpět

11

Samozřejmě, když jde o turistiku za vínem, musí se hodnotit i vinařství v jednotlivých regionech. Podíl plochy vinic na celkové ploše regionu ukazuje následující obrázek. Zde jsme znevýhodněni, protože celá ČR se počítá jako jeden region:

< 0,5%

0.5 < 1%

1 < 2.5%

2.5 < 5%

> 5%

Světle žlutá barva znamená podíl do 0,5 % plochy regionu, tmavě zelená nad 5 %. Největší podíl vinic se s velkým odstu pem nachází v regionech La Rioja (ES, 12,1%) a Languedoc‑Roussillon (Fr, 10,6%). K produkčnímu potenciálu regionu je nutné znát ještě průměrný výnos hroznů z hektaru. Ten je značně rozdílný, od 8,1 hl/ha na Azorách po 90,4 hl/ha v Lucembursku. V ČR činí desetiletý průměr 36 hl/ha. Při hodnocení byl brán zřetel i na počet přenocování v ubytovacích zařízeních ve vztahu k počtu obyvatel regionu:

≥ 0.0 < 1.0


≥ 1.0 < 5.0

≥ 5.0 < 10.0

≥ 10.0 < 15.0

≥ 15.0

zpět

12

Světle žlutě je to do jednoho na obyvatele, následuje 1 – 5 (sem patří i ČR) a červeně je to nad 15. Nejnižší údaj je z regionu Alba (RO, 0,3) a naopak nejvyšší z Jižních Tyrol (It – 56,8). Z hlediska kvality zvoleného ubytování převažují ve většině regionů hotely, nejvíce na Azorách (95 %) a v Madridu (90 %). V ČR je to 72 %. Jsou ale regiony, kde převažuje kempování - Languedoc ‑Roussillon (Fr), Aquitaine (Fr), Pays de la Loire (Fr). Zajímavý je i údaj o podílu vinařských podniků s možností přenocování. Nejvíce (8 – 12 %) jich je v regionech Jižní Tyroly a Porýní‑Falc (D). V největší skupině regionů jde ale o podíl do 1 %. Bohužel ne ze všech regionů byly dodány kompletní podklady, protože třeba nejsou k dispozici. Platí to i pro ČR, takže celkové zhodnocení vinařské turistiky s kompletním porovnáním jednotlivých regionů z toho vlastně nevzniklo. Ze studie zpracované pro AREV vybral a přeložil Jiří Sedlo, celá studie je na stránkách http://www.arev.org v 6 jazycích, např. pod názvem: Bestandsaufnahme und Bewertung des weintouristischen Angebotes in den europäischen Weinbauregionen. Zpracovala ji firma Europäisches Tourismus Institut GmbH Trier, Heinz‑Dieter Quack a Peter Herrmann.


zpět

13

Obsah: Informace z května. Pro Vinařský fond zpracoval

Recommend Documents