Vinařský věstník. Obsah: Informace z ledna. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval

Obsah:

Informace z ledna

Vinařský věstník

1 2016

Ing. Petr Jílek, náměstek pro řízení sekce komodit, výzkumu a poradenství2 Hlavní zprávy3 Potraviny na pranýři (leden)11 Z domova13 Ze zahraničí18

SALON VÍN - FOTO: X PRODUCTION (JIŘÍ HLOUŠEK)

1

Ing. Petr Jílek náměstek pro řízení sekce Sekce komodit, výzkumu a poradenství

V Praze dne 22. ledna 2016 Čj. 3499/2016-MZE-17223 Vážení vinohradníci, vinaři a obchodníci s vínem, tímto Vás zveme na seminář týkající se představení novely zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství a všech aspektů, který se koná dne 18. 2. 2016 od 10.30 hod. v Kongresovém centru Brno, a.s., Výstaviště 1, Brno v budově Kongresového centra v sále B. Registrace na místě bude probíhat od 10.00 hod. do 10.30 hod. a to na základě Vámi předem potvrzené účasti, viz. kontakt níže. Tato novela byla schválena vládou dne 18. 1. 2016 a bude dále postoupena do legislativního procesu v Parlamentu České republiky. Na semináři vystoupí pan ministr Ing. Marian Jurečka, pan senátor

Vinařský věstník 1/2016

Ing. Jan Hajda, zástupce Ministerstva zemědělství a zástupce Státní zemědělské a potravinářské inspekce. K potvrzení účasti prosím použijte emailovou adresu martin.zelenka@mze. cz spolu s uvedením kontaktních údajů. Odkaz ke stažení novely zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství naleznete zde: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pripravovana-legislativa/ navrhy-zakonupripravovane-mze/_ prezentace_cz_mze_legislativa_pripravovana-legislativa_navrhyzakonu-pripravovane-mze_navrh-zakona-kterym-se-meni-zakon-c-321.html

V Praze dne 22. ledna 2016 Čj. 3268/2016-MZE-17223 Vážení vinohradníci, vinaři a obchodníci s vínem, pan ministr Ing. Marian Jurečka Vás tímto zve na setkání ve věci představení novely zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství a všech aspektů, které novela přináší. Tato novela byla schválena vládou dne 18. 1. 2016 a bude dále postoupena do legislativního procesu v Parlamentu České republiky. Věřím, že osobní představení novelizovaného zákona č. 321/2004

Sb. o vinohradnictví a vinařství objasní Vaše veškeré případné dotazy související s úpravou tohoto právního předpisu, který má za cíl přispět k eliminaci negativních aspektů černého trhu s vínem. Na setkání vystoupí: Ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka Zástupce sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU Zástupce Státní zemědělské a potravinářské inspekce Setkání se uskuteční dne 12. 2. 2016 ve velkém sále Kulturního domu, náměstí Osvoboditelů 1363, ve Velkých Bílovicích. Registrace na místě bude probíhat od 9.15 hod. do 10.00 hod. a to na základě Vámi předem potvrzené účasti, viz. Kontakt níže. Předpokládaný časový rámec akce je od 10.00 hod. do 13.00 hod. K potvrzení účasti prosím použijte emailovou adresu [email protected] spolu s uvedením kontaktních údajů. Odkaz ke stažení novely zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství naleznete zde: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pripravovana-legislativa/ navrhy-zakonupripravovane-mze/_ prezentace_cz_mze_legislativa_pripravovana-legislativa_navrhyzakonu-pripravovane-mze_navrh-zakona-kterym-se-meni-zakon-c-321.htm

zpět

2

Hlavní zprávy Reakce Ministerstva zemědělství na reportáž TV Stream Žlutá smrt – Sliby, chyby pana ministra 6. 1. 2016 – TV Stream, 3. ledna - Internetové zpravodajství TV Stream přineslo 3. ledna další ze série reportáží o aplikaci přípravků na ochranu rostlin. V příspěvku zazněly informace, které jsou nejenom nepodložené a neprůkazné, ale vyloženě zavádějící a téměř vytvářejí dojem poplašné zprávy. Záměrem Ministerstva zemědělství není vzbudit senzaci za každou cenu, proto raději uvedeme k tématu skutečně racionální argumenty. Ty sice nezní tak bombasticky, ale zato mají oporu v dohledatelných studiích nebo výsledcích kontrol. Vliv přípravků na ochranu rostlin (pesticidů) na lidské zdraví hodnotí Státní zdravotní ústav v gesci Ministerstva zdravotnictví. Přípravky musí mít ještě před tím, než je někdo v České republice použije na poli, právě svolení Státního zdravotního ústavu, případně podobné instituce z jiné členské země Evropské unie. Zdravotní ústav prověřuje nejenom účinky na zdraví zemědělců, kteří s přípravky přímo přicházejí do kontaktu, ale i na lidi, kteří žijí nedaleko pole. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zase posuzuje dopady přípravků na životní prostředí. Bez těchto svolení je použití zakázáno. Aplikace jednotlivých přípravků se řídí závaznými pravidly, například omezení použití v blízkosti vod nebo v obcích a jejich okolí. Dodržování těchto zásad kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. V případě, že má kdokoliv pochybnosti o správném způsobu právě používaného postřiku nebo zvoleného přípravku, může to nahlásit tomuto ústavu a jeho inspektoři zkontrolují situaci na místě. Ohlašovací povinnost o postřiku míst, na která chodí lidé často, existuje už dnes. Každý, kdo aplikuje přípravek na ochranu rostlin například v parku, areálu nemocnice, na dětském nebo golfovém hřišti atd., musí tyto plochy označit, aby veřejnost o čerstvém postřiku věděla. Podle novely zákona o rostlinolékařské péče se nově navrhuje, že bude


zakázáno používat některé přípravky na ochranu rostlin do vzdálenosti 20 metrů od domů nebo zahrádek. Pro užití pesticidů na zemědělská pole platí jasně nastavená pravidla. Nesmí se například aplikovat za větru, který by mohl roznést kapičky přípravku dál mimo pole. Zemědělec musí dodržovat ochrannou lhůtu, která uplyne mezi postřikem a sklizní. Dodržení všech zákonem daných pravidel zajišťuje, že lidem, kteří jdou po cestách vedle ošetřených porostů, nehrozí újma. Důkazem o pečlivosti kontrol jsou i výsledky Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která zkoumá zbytky přípravků na ochranu rostlin v potravinách. V posledních letech je objevila jen ve 2 až 3 % vzorků, a to většinou u potravin z dovozu, jako je čaj, tropické ovoce a koření. (Například v roce 2014 prověřila inspekce na přítomnost těchto látek více než 1500 vzorků a odhalila je v 2,4 % z nich). V reportáži v negativním smyslu zaznělo, že zatímco včelaři se o postřiku dozvědí, tak lidé, kteří bydlí v okolí polí, ne. Není ale možné srovnávat včelu s člověkem, a to nejenom kvůli odlišné vnímavosti na různé druhy látek. Včely na ošetřovaná pole přímo nalétávají - i v době postřiku. Právě kvůli tomu zemědělec musí o použití konkrétních typů přípravků, na které je tento hmyz citlivý, informovat předem místní včelaře. Podávat údaje o postřiku včelařům je zcela nesrovnatelné s požadavkem zmíněným v reportáži, totiž že mají být všichni občané informováni o všech postřicích plošně na území celé republiky. Lidem, kteří se převážně pohybují na cestách vedle polí, žádné nebezpečí nehrozí. Platí také, že zemědělci mění plány na ošetření polí podle aktuálního počasí, takže se doba postřiku často mění. Tím by opakovaně upravované údaje o čase postřiku ztratily smysl. V reportáži zazněly argumenty MUDr. Karla Mencla o blíže nespecifikovaných studiích negativních vlivů pesticidů na zdraví lidí ve venkovských oblastech USA. Ani to není možné srovnávat se situací v České republice a vůbec v Evropě. V USA platí zcela jiné

limity pro používání přípravků, tyto normy má EU nastaveny mnohem přísněji. Zemědělci používají odlišné spektrum účinných látek, v USA je například mnohem mírnější limit pro DDT. Tvrzení TV Stream, že chronické zdravotní změny v populaci způsobily pesticidy, je zcela zavádějící. Na lidi totiž působí velké množství různých faktorů, které jsou v jejich bezprostřední blízkosti (znečištění ovzduší, dopravní zplodiny, životní styl). Jak zaznělo v reportáži, má novela zákona o rostlinolékařské péči určité zpoždění. To je pravda. Původně jsme chtěli předložit návrh koncem roku 2015. Nakonec se tak stane začátkem letošního roku. Zpoždění bylo způsobeno tím, že zaměstnanci MZe, kteří zákon připravovali, řešili naléhavou situaci kolem následků loňského mimořádného sucha. K novele také dorazilo velké množství připomínek. Tato situace se nedala předjímat v době, kdy příprava zákona teprve začínala. Kvalita připravované právní normy je jistě důležitější než orientační odhad harmonogramu. Novela zákona o rostlinolékařské péči má mimo jiné zabránit prodeji a používání nesprávně označených přípravků na ochranu rostlin. Zájemci o podrobnější informace najdou další údaje na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a rezortních organizací. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

Dotační program 16. Udržování a obnova kulturního dědictví venkova Účel: Údržba a obnova stávajících kulturních prvků venkovské krajiny, historických zemědělských strojů, významných zemědělských historických dominant mimořádného kulturního významu, údržba a budování míst pasivního odpočinku, které neslouží osobnímu užívání a ani nejsou předmětem podnikání. Podprogram:

zpět

3

16. A. Údržba a obnova stávajících kulturních prvků venkovské krajiny Předmět dotace: Podpora údržby a obnovy stávajících památných staveb a objektů kulturně-historických hodnot v extravilánu i intravilánu obcí do 5000 obyvatel, které nejsou chráněnými kulturními památkami s předmětem ochrany podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o typ objektu: kaplička, křížová cesta, zvonička, boží muka, smírčí a jiné kříže, exteriérové sochy a sousoší, hřbitovy a hřbitovní zdi, kostely s výjimkou objektů nacházejících se na soukromých oplocených pozemcích. Součástí projektu může být i úprava doprovodné zeleně v bezprostředním okolí obnovovaného nebo upravovaného objektu ve vzdálenosti max. 3 metrů od objektu v návaznosti na předmět dotace. Subjekt: • obce dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, do 5000 obyvatel, • spolky (sdružení) a nadace dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které mají působnost delší než 2 roky, • z á j m o v á s d r u ž e n í p r á v n i c kých osob, podle § 3051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, • obecně prospěšné společnosti, • vlastník objektu, • vlastník pozemku (skupina vlastníků – jejich zástupce) na němž objekt stojí, • uživatel pozemku dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, na němž objekt stojí. Výše dotace: Výše dotace maximálně do 70% skutečně vynaložených, uznatelných výdajů projektu. Výše dotace se odvíjí od počtu validních žádostí, dále od výše disponibilních finančních prostředků. Minimální hodnota dotace činí 15 000 Kč. Maximální hodnota dotace činí 700 000 Kč. Forma dotace: dotace k výsledku hospodaření (dříve neinvestiční). ZDROJ: MZE


Ekologické zemědělství Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2020 je na světě Podnikání v ekologickém zemědělství je perspektivní, a přináší tak novou podnikatelskou příležitost pro zemědělce i potravináře. Uvádí to Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016–2020, který na konci minulého roku schválila vláda. Nový strategický dokument rozvoje ekozemědělství, který má většina členských států Evropské unie, navazuje na Akční plán pro léta 2011–2015. Patříme mezi dvacítku zemí světa s největší výměrou půdy v ekologickém zemědělství. V EU jsme s 12% podílem šetrně obhospodařovaných ploch na bramborovém místě, a to těsně za Švédskem, Estonskem a sousedním Rakouskem. Podle plánu by měla půda v ekologickém režimu v roce 2020 zabírat 15% z celkové plochy zemědělské půdy v ČR. Další kvantifikované cíle Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016–2020: • Dosáhnout podílu minimálně 20% orné půdy z celkové výměry půdy v EZ • Dosáhnout 3% podílu biopotravin na celkovém množství spotřebovaných potravin a zvýšit podíl českých biopotravin na 60% na trhu s biopotravinami • Zvýšit hodnotu produkce ekofarem o 15 % (dle metodiky FADN) • Zvýšit průměrné výdaje za biopotraviny na 600 Kč/obyvatele/rok • Zajistit financování výzkumu a poradenství v EZ v rozsahu odpovídajícím podílu ploch EZ na celkové zemědělské půdě (15 %) Prioritními oblastmi plánu do roku 2020 jsou například ekonomická životaschopnost ekofarem, trh s biopotravinami a jejich spotřeba a přínosy ekozemědělství pro životní prostředí. Zatímco předchozí akční plány kladly důraz na nárůst ploch, nový se více soustředí na kvalitativní a produkční ukazatele. Ekozemědělec Pavel Karmazín, Jihomoravský kraj Největším problémem biopotravin jsou vysoké marže. Vyšší cena potravin obecně vzniká dalším přeprodejem. Když ale jdete přímo ke zdroji, tak ekofarmáři jsou schopni prodávat své pro-

dukty za téměř srovnatelné ceny jako konvenční prodejci. Ekozemědělec Jaroslav Tuček, Královehradecký kraj Bio je pro mě symbolem kvality. Bylo vyprodukováno za podmínek, které nezatěžují přírodu. Je na každém z nás, čemu dáme přednost. Já si raději připlatím a pochutnám na kvalitních výrobcích od českých farmářů než na levných potravinách plných náhražek. A nejenomže si pochutnám, ale navíc tím podpořím své kolegy, biofarmáře… ekozemědělec Ondřej Kučera, Královehradecký krajKoupí bio produktů by měl spotřebitel mít jistotu, že kupuje opravdu zdravý produkt, bez zbytečných pesticidů. Bohužel je však vše jen o lidech. Sebepřísnější kontrola dodržování pravidel pro pěstování bio nikdy nebude schopná odhalit všechny černé ovce, které ekologickému zemědělství kazí dobré jméno. Češi jsou příliš vynalézaví na různé kličky mezi pravidly. Chci věřit tomu, že trh nepoctivce sám eliminuje a úspěch budou mít ti, kteří pěstují své produkty s láskou. Důvěra našich zákazníků je to, co nás svazuje nejvíce, nikoli pravidla. ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ, 1/2016

Zájem o biopotraviny trvale roste Ministr zemědělství Marian Jurečka: Ekologické pěstování plodin prospívá životnímu prostředí Podnikání v ekologickém zemědělství je perspektivní, a přináší zajímavou podnikatelskou příležitost pro zemědělce i potravináře. Tak zní jedna z hlavních myšlenek Akčního plánu České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016–2020, který koncem minulého roku schválila vláda. Tento základní strategický dokument rozvoje navazuje na obdobný z let 2011–2015. Podobné směrnice má většina členských států Evropské unie. Respekt k přírodě „Ekologické zemědělství a produkce biopotravin zažívají dynamický rozvoj. Jde o přirozený, původní a zároveň velmi moderní způsob hospodaření, který stojí na tisíciletých zkušenostech našich předků, respektu k přírodě a ohleduplnosti ke všemu živému. I proto je nezbytné stanovit strategii rozvoje tohoto typu hospodaření na relativně delší ob-

zpět

4

dobí,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Prvořadými oblastmi plánu do konce tohoto desetiletí jsou například ekonomická životaschopnost ekofarem, trh s biopotravinami a přínos ekologického zemědělství pro životní prostředí. Zatímco předchozí akční plány kladly důraz na růst ploch, nový plán se více soustřeďuje na kvalitativní a produkční ukazatele. V roce 1990 hospodařily podle zásad ekologického zemědělství v celé republice jen tři ekonomické subjekty. V polovině loňského roku to však bylo již 4200 podniků, které obdělávaly zhruba 500 000 hektarů, což představuje asi dvanáct procent celkové výměry zemědělského půdního fondu. Podle metodiky FADN (Zemědělské účetní datové sítě) byla v roce 2013 celková produkce ekologických farem odhadnuta na 4,71 miliardy korun. Pokud jde o celkový obrat biopotravin realizovaný českými výrobci a distributory, dosáhl v roce 2013 více než 2,7 miliardy korun (včetně vývozu). Spotřebitelé utratili za biopotraviny 1,95 miliardy korun, což je meziroční růst téměř o desetinu. Oproti roku 2005 trh vzrostl téměř čtyřnásobně. Řeč statistiky „Výrobkům s označením bio produkovaným v České republice lze opravdu věřit. Biozemědělci jsou kontrolováni a certifikováni každý rok. V rámci tohoto postupu kontroloři pravidelně odebírají vzorky bioproduktů kvůli ověření skutečnosti, že při produkci nebyly použity nepovolené látky. V případě zjištění reziduí jsou dle stanovených pravidel výrobky okamžitě staženy z trhu a zemědělec, sedlák, družstvo nebo jiný výrobce přichází o certifikát. „Tento přísný systém dohledu zaměřený jak na kontrolu procesu, tak i konečného produktu garantuje spotřebiteli, že výrobek nese označení bio právem a že při jeho produkci byly skutečně dodrženy všechny deklarované postupy,“ uvedl pro tisk ministr Marian Jurečka. Česká republika se v tomto ohledu řadí na přední místo i v mezinárodním porovnání, kdy patří mezi deset zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství v rámci celkové zemědělské výměry. V rámci Evropské unie je čtvrtá za Rakouskem, Švédskem a Estonskem. Specifikum si Česká republika drží také v průměrné velikosti ekofarem (127 hektarů v roce 2014), kdy jde o největší výměru po Slovensku a Spojeném království Velké Británie


a Severního Irska. Průměr Evropské unie se pohybuje kolem čtyřiceti hektarů. Jisté však je, že další cesta v tomto ohledu nebude snadná. Podle Českého statistického úřadu totiž objem použitých dusíkatých, fosforečných a draselných hnojiv v posledních šesti letech stále roste, zatímco množství využitého hnoje, kejdy a močůvky ve stejném období trvale klesá. ZDROJ: BRNĚNSKÝ DENÍK, AUTOR: PETRA LESNÁ, 11. 1. 2016

Geneticky upravený losos se dostal na talíře, „ekoprase“ předběhlo dobu Geneticky modifikované zemědělské plodiny se ve Spojených státech schvalují jako běžícím pásu. Schvalovací proces geneticky modifikovaných živočichů dlouho vázl. Výjimku představují tzv. živé bioreaktory produkující důležité léky a losos určený ke konzumaci. Země Evropské unie se sice obracejí k pěstování geneticky modifikovaných plodin zády, ale ze světa dovážejí produkty 67 geneticky modifikovaných plodin. Dalších pět k nim přibude počátkem roku 2016, jen co jejich dovoz schválí Brusel. Drtivá většina těchto dovozů končí v žaludcích prasat, slepic, krůt a dalších hospodářských zvířat. Je to víceméně vynucená situace. Evropská unie nedokáže vyrobit dostatek krmiv pro své chovy hospodářských zvířat, a pokud nechce drasticky omezit produkci masa a vajec, musí dovážet krmiva ze zemí, které se genetickým modifikacím nebrání. Geneticky modifikovaní živočichové zůstávali zatím jen v laboratořích a specializovaných provozech, kde se s jejich pomocí produkovaly bílkoviny využitelné pro léčbu závažných onemocnění. Vědci například chovají pro potřeby výzkumu nejrůznější kmeny myší, které mají metodami genového inženýrství cíleně pozměněnou dědičnou informaci. Podobně je pro výzkum používána i geneticky modifikovaná muška octomilka, haďátko Caenorhabditis elegans, rybka danio pruhované, známá akvaristům jako zebřička, a mnoho dalších tvorů s upravenou dědičnou informací. Za průlomový počin v oblasti genetických modifikací živočichů lze označit nedávný verdikt amerického Úřadu pro potraviny a léčiva, který schválil geneticky modifikovaného lososa pro chov na maso a pro konzumaci lidmi. Američané

si mohou maso z lososa nesoucího označení AquAdvantage v dohledné době koupit a pochutnat si na něm. Vzhledem k tomu, že v USA není povinné značení potravin vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, je jen na producentovi lososa, biotechnologické společnosti AquaBounty Technologies , jestli spotřebitele na geneticky modifikovaný původ masa upozorní, nebo ne. O osudu geneticky modifikovaného lososa rozhodne trh. Pokud jej budou Američané kupovat, budou ho rybáři chovat. Pokud jím spotřebitelé pohrdnou, pak mu povolení úřadů nepomůže a skončí v propadlišti dějin. Dvacet let čekání na lososa Losos AquAdvantage má dědičnou informaci upravenou tak, aby rychle r ostl a spotřeboval přitom méně krmiva. Jeho schvalování Úřadem pro potraviny a léčiva neprobíhalo hladce. I když jsou Američané zběhlí ve schvalování geneticky modifikovaných plodin, vynesení finálního verdiktu o prvním geneticky modifikovaném živočichovi určeném ke konzumaci trvalo dvacet let. Firma AquAdvantage dodala všechny potřebné dokumenty dokazující, že se maso geneticky modifikovaného lososa neliší od masa obyčejných lososů. Součástí rozsáhlé dokumentace byly i podklady pro posouzení rizika chovu geneticky modifikovaného lososa pro životní prostředí. Losos je z hlediska environmentálních rizik několikanásobně „pojištěný“. Bude se chovat v uzavřených sádkách a nikoli v mořských akvakulturách, odkud ryby běžně prchají do volné přírody. Odhaduje se, že se jich tak každoročně nechtěně vypustí miliony. U geneticky modifikovaného lososa budou vykrmovány pouze neplodné samice. I kdyby chovatelům ze sádek uplavaly, v přírodě se nerozmnoží. Není žádným tajemstvím, že kladný verdikt o lososu AquAdvantage ležel v šuplících úředníků pět let a že ho tam zdržel enormní tlak chovatelů klasických lososů, kteří si nepřáli vstup geneticky modifikované konkurence na trh. Prase se povolení nedožilo Další geneticky modifikované hospodářské zvíře, které čekalo na schválení z Úřadu pro potraviny a léčiva, už tolik štěstí nemělo. Majitelům prasete Enviropig , které díky zásahu do dědičné informace lépe trávilo krmivo a zatěžovalo životní prostředí menším objemem zplodin látkové výměny, došly po sedmnácti

zpět

5

letech čekání trpělivost i peníze a prasata do jednoho pozabíjeli a zlikvidovali. Ale ve hře jsou další geneticky modifikovaní živočichové, kteří by mohli skončit na talíři milovníků masa. Americká firma Recombinetics získala pomocí genového inženýrství skot, kterému nerostou rohy, a jeho telata proto nemusí absolvovat bolestivou proceduru odrohování, při kterém se násilně poškodí základ budoucího rohu. Tato biotechnologická společnost má ve svém výrobním portfoliu i prasata, jejichž kanci nevytvářejí typický tělesný odér, a není je proto pro výkrm zapotřebí kastrovat. Výkonný ředitel společnosti Recombinetics Scott Frankenkrug nedávno v rozhovoru pro časopis Nature prohlásil, že jeho firma manipuluje s genomem zvířat metodami, které nepodléhají schvalování Úřadem pro potraviny a léčiva, a firma proto nemusí žádat úřad o povolení. Úřad pro potraviny a léčiva se však zatím k této otázce jednoznačně nevyjádřil a dá se očekávat, že i nad zvířaty z Recombinetics si bude chtít udržet určitou kontrolu. Schválení lososa AquAdvantage modifikovaného klasickými metodami genového inženýrství nicméně Scott Frankenkrug bere jako jednoznačný signál, že Úřad pro potraviny a léčiva je ochoten dát zelenou dalším geneticky modifikovaným zvířatům. „Momentálně jsem optimista,“ prohlásil výkonný ředitel Recombinetics. Léky z živých bioreaktorů Úřad pro potraviny a léčiva mezitím vydal kladné rozhodnutí pro geneticky modifikovaného kura. Ten není určen pro produkci drůbežího masa nebo vajec na trh s potravinami, ale přiřadil se k malé skupince geneticky modifikovaných živočichů produkujících léky. Někdy se jim také říká „živé bioreaktory“. Průkopníkem na tomto poli je americká biotechnologická společnost rEVO Biologics (dříve GTC Biotherapeutics), která s pomocí geneticky modifikovaných koz vyrábí lidský protein antitrombin a dodává jej na trh v podobě léku ATryn . Ten užívají lidé trpící zvýšeným rizikem tvorby krevních sraženin. I když je lék americké provenience, Evropská unie jej bez velkých problémů schválila už v roce 2006. V USA byl povolen až o tři roky později. Další lék z geneticky modifikovaných zvířat je Ruconest od firmy Pharming Technologies, určený pacientům s dědičným angioedémem . Toto onemocnění


vzniká v důsledku nedostatečné produkce proteinu označovaného jako inhibitor C1 esterázy. Rodí se s ním jedno z padesáti tisíců dětí. Choroba se projevuje náhlými silnými otoky, většinou na končetinách nebo na břiše. Pokud však postihnou obličej nebo krk, jde pacientovi o život, protože mu hrozí udušení. Někteří pacienti mají štěstí, že je záchvaty postihují jen vzácně, ale jiní jimi trpí třeba každý třetí den. V průměru postihne člověka s dědičným angioedémem osm záchvatů do roka. Ruconest se vyrábí prostřednictvím geneticky modifikovaných králíků, kteří vylučují lidský inhibitor C1 esterázy v mléce. Pacienti dostávají lék při záchvatu infuzí. Nejnověji se ke geneticky modifikovaným zvířatům produkujícím léky připojil geneticky modifikovaný kur, jehož slepice produkují ve vaječném bílku lidský enzym sebelipázu alfa. Lék pod označením Kanuma vyrábí společnost Alexion Pharmaceuticals a je určen k léčení pacientů s dědičnou poruchou označovanou jako Wolmanův syndrom . Ten je vyvolán nedostatkem enzymu lysosomální kyselé lipázy. Postižení lidé mají těžce narušený metabolismus tuků a jsou ohroženi na životě záhy po narození. Bez léčby obvykle nepřežijí déle než rok. V zemích Evropské unie jsou již všechny tři léky produkované geneticky modifikovanými zvířaty schváleny k léčbě. EU bývá při jejich zavádění svižnější než americký Úřad pro potraviny a léčiva. V rozporu s evropskou legislativou obvykle chybí na obalu těchto léků výstražný nápis: „Vyrobeno z geneticky modifikovaného organismu“. Zřejmě proto, že v případě potřeby těchto léků by ani skalní odpůrce geneticky modifikovaných organismů léčbu z principiálních důvodů neodmítl. Schválení lososa AquAdvantage v zemích Evropské unie zcela jistě není na programu dne a Brusel určitě udělá vše nejen proto, aby jej u nás rybáři nemohli chovat, ale také zabrání dovozu jeho masa popřípadě výrobků z něj z USA do Evropy. I když američtí a kanadští kulinářští odborníci maso lososa AquAdvantage vychvalují , evropský milovník ryb by si musel pro ověření této chvály zajet do Spojených států. A kdo ví, jestli by neměl problémy s jeho sháněním. Některé americké obchodní řetězce už totiž vyhlásily, že lososa AquAdvantage prodávat nebudou.

Novela vyhlášky: Myslivci mohou lovit divočáky celoročně Od tohoto roku mohou myslivci v mezích zákona o myslivosti lovit všechny divoká prasata celoročně bez ohledu na věk či pohlaví zvířete. Doposud byl lov dospělých jedinců umožněn pouze od srpna do konce ledna. Ministerstvo připouští, že změna týkající se odlovu divokých prasat může vyvolat určité rozpaky, zda je takto nastavená doba lovu etická a myslivecká. Proto považuje za nezbytné jasně říci, že tato změna neznamená pro uživatele honiteb povinnost, ale dává jim nástroj k okamžitému řešení lokálních problémů v případě, že není jiný způsob. Důvodů, proč je nutné proti přemnožené populaci divokých prasat zasáhnout, je hned několik. Zásadním problémem jsou škody působené hlavně na zemědělských plodinách a pozemcích, ale i v lesních porostech. Vzrůstá počet škod na majetku občanů, střetů s dopravními prostředky a v neposlední řadě dochází i k přímému ohrožování obyvatel. Černá zvěř jako významný predátor ovlivňuje početní stavy populací drobné zvěře (bažant obecný, koroptev polní, zajíc polní) a mláďat zvěře srnčí. Pro všechny uživatele honiteb, ve kterých pro prase divoké nejsou stanoveny minimální stavy a tudíž se nezahrnuje do Plánu mysliveckého hospodaření, je i nadále zachována povinnost uživatele honitby žádat v souladu se zákonem o vyjádření k možnosti lovu jedinců samičky bez omezení věku a samce do stáří 2 let. Lov kňourů starších dvou let je možný pouze na základě rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení nebo uložení lovu. V honitbách, v kterých se s prasetem divokým myslivecky hospodaří, se i nadále provádí standardní plánování chovu a lovu a rozdíl je pouze v tom, že dospělé jedince je možno lovit celoročně. Kromě prasat vyhláška mění i dobu lovu u další zvěře. U jelena evropského, daňka skvrnitého, muflona a siky japonského lze mláďata (koloucha, daňče a muflonče) nově lovit do 31. března. Úprava vyhlášky klade i vyšší nároky na jednotlivé uživatele honiteb a jejich myslivecké hospodáře. Předpokládá se zodpovědnější plánování chovu a lovu zvěře na základě pečlivějšího sledování jejího výskytu, početních stavů a způsobených škod.

ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: JAROSLAV PETR,

ZPRÁVY Z MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ,

28. 12. 2015

1/2016

zpět

6

Skutečný počet osob (držitelů platných loveckých lístků) trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti: 92 247K 31. 3. 2014 byl sečten a během roku 2014 uloven následující počet zvěře: Druh zvěře

Ulovený počet

Sečtený počet

Zvěř jelení

23 361

27 666

Zvěř daňčí

16 761

28 598

9 059

20 076

Zvěř srnčí

100 348

288 656

Zajíc polní

39 591

240 484

Králík divoký

171

2 535

Špaček obecný

25

399 294

Zvěř mufloní

1. Mapa vymezených území v regionu Kosika (Francie); Vysvětlivky: Foyer – ohnisko výskytu, Zone tampon – nárazníková zóna, Délimination de la zone tampon – hranice nárazníkové zóny

Zdroj: Sumáře z výkazu MYSL 1-01

• V Itálii a Francii se začala šířit bakterie Xylella fastidiosa, která využívá řadu hostitelských rostlin, mimo jiné i révu. Proto byl zakázán do ČR dovoz velkého počtu druhů rostlin včetně révy z napadených oblastí. Bakterie je značně rozšířena v Hondurasu a Kostarice. Množí se v xylému napadených rostlin, vodivé cesty se pak ucpávají. V důsledku toho rostliny vadnou. Seznam vymezených území s výskytem bakterie Xylella fastidiosa v EU stanovených v souladu s bodem 1 čl. 4 prováděcího rozhodnutí Komise 2015/789/EU (stav k 8 .12. 2015) V souladu s bodem 4 čl. 4 prováděcího rozhodnutí Komise 2015/789/EU (dále jen „rozhodnutí“) byla členskými státy Evropské unie stanovena následující vymezená území s výskytem bakterie X.fastidiosa, jak je uvedeno v bodu 1 čl. 4 rozhodnutí. Vymezené území sestává ze zamořené zóny a nejméně 10 km široké nárazníkové zóny, jak je uvedeno v bodě 2 čl. 4 rozhodnutí. Do vymezených území podléhajících eradikačním opatřením podle čl. 6 rozhodnutí náleží: • Obce uvedené v oddílech I a II, nacházející se v některých částech Francie (v regionech Korsika a Provensálsko-Alpy-Azurové pobřeží), a částečně nebo zcela


zahrnuté do vymezeného území stanoveného z důvodu přítomnosti poddruhu multiplex bakterie X.fastidiosa; Obce uvedené v oddílech III a IV, nacházející se v některých částech Itálie (v regionu Apulie), a částečně nebo zcela zahrnuté do vymezeného území stanoveného z důvodu přítomnosti poddruhu pauca bakterie X. fastidiosa.

Do zamořené zóny podléhající opatřením k izolaci výskytu podle čl. 7 rozhodnutí náleží: • Celé území provincie Lecce (v regionu Apulie) v Itálii, které je prohlášeno zamořenou zónou z důvodu přítomnosti poddruhu pauca bakterie X.fastidiosa.

3. Mapa vymezených území v regionu Apulie (itálie)

Seznam oblastí částečně nebo zcela zahrnutých do vymezených území ve Francii z důvodu přítomnosti poddruhu multiplex bakterie X.fastidiosa • Region Korsika • Region Provensálsko-Alpy-Azurové pobřeží (PACA) • Členské státy na jejichž území zasahují nárazníkové zóny stanovené vzhledem k výskytu bakterie ve Francii • Itálie (region Ligurie) • Olivetta San Michele • Ventimiglia Třetí země na jejichž území zasahují nárazníkové zóny stanovené vzhledem k výskytu bakterie ve Francii • Monacké knížectví

2. Mapa vymezených území v regionu Provensálsko-Alpy-Azurové pobřeží (Francie)

zpět

7

Částečně zahrnutý do vymezených území v Itálii z důvodu přítomnosti poddruhu pauca bakterie X.fastidiosa je Region Apulie ZPRACOVAL: DR. ING. ZDENĚK CHROMÝ, ÚKZÚZ – ODBOR OCHRANY PROTI ŠKODLIVÝM ORGANISMŮM, ODDĚLENÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÉ KONTROLY A DOZORU

Pozvánka na vinohradnicko-vinařské semináře Moravínu 2016 27. 1. 2016 - Vážení vinaři a vinohradníci, dovolujeme si Vás pozvat na Vinohradnicko-vinařském semináře 2016 pořádané Moravínem, svazem moravských vinařů a prosím o předání vašim členům. Akce se koná ve dnech 9., 10. a 11. února 2016 v Hotelu CENTRO HUSTOPEČE. Podklady k semináři a potřebné informace tj. pozvánku, program a přihlášku naleznete na níže uvedené adrese. Pokud Vás program seminářů oslovil, přihlaste se dle pokynů. Těšíme se na Vaši účast. Za výbor Moravínu Vladimíra Seidlová výkonná místopředsedkyně MORAVÍN, svaz moravských vinařů o.s, 69201 Mikulov, Zámek 1; PO BOX 88, [email protected]; [email protected], www.moravin.eu; 00420602559226 najdete nás také na: https://www.facebook.com/moravin.eu

Účet za nástup velkých řetězců. Za 20 let zavřelo šest tisíc samoobsluh Zatímco v roce 1995 v Česku podle údajů agentury Nielsen fungovalo 19 700 malých prodejen a samoobsluh, do roku 2014 jejich počet klesl na 13 900. Ještě výraznější byl propad podílu jejich tržeb. Olomouc– Za posledních 20 let bylo v Česku zavřeno takřka 6000 malých prodejen a samoobsluh, což je třetina jejich původního počtu. Na konferenci Sámoška to dnes v Olomouci řekl analytik Maroš Staruch ze společnosti Nielsen. Malé prodejny neodolaly tlaku zahraničních obchodních řetězců, jejichž podíl na tuzemském trhu naopak díky dravé expanzi prudce vzrostl. Zatímco v roce 1995 v Česku podle údajů agentury Nielsen fungovalo 19 700 malých prodejen a samoobsluh, do roku 2014 jejich počet klesl na 13 900. Ještě výraznější byl propad podílu jejich tržeb.


"V roce 1995 měly tradiční prodejny 70 procent veškerých tržeb a do roku 2014 jejich podíl na těchto tržbách klesl na necelých 20 procent," upozornil Staruch. V posledních letech se změnila i struktura malých prodejen. Na ústupu jsou nejmenší obchody s pultovým prodejem, naopak roste podíl samoobslužných prodejen. Pozice tradičního maloobchodu se podle Starucha zlepšila, a to díky investicím do modernizace prodejen, zvětšení jejich plochy i rozšíření nabídky služeb. Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka na konferenci upozornil, že malé nezávislé prodejny si nyní z celkových tržeb za potraviny ukrojují už jen zhruba 40 procent. Většina obratu končí v pokladnách obchodních řetězců. Počet malých prodejen podle Juračky už ale neklesá dramatickým tempem. V poslední době bylo zavřeno několik desítek provozoven, především na venkově. Podle studie GfK Supermarket, Diskont & Hypermarket 2015 mezi českými domácnostmi loni klesla obliba menších prodejen meziročně z 15 na 12 procent. Zvýšil se zájem o nákupy v hypermarketech, jako své hlavní nákupní místo potravin a základního nepotravinářského zboží je uvedlo už 47 procent domácností. Předloni hypermarkety preferovalo 43 procent rodin, v roce 2000 necelá čtvrtina. Mírně klesla i obliba diskontních řetězců, které jsou nyní hlavním nákupním místem pro 23 procent domácností. Supermarkety si meziročně drží 17procentní podíl. Supermarkety a hypermarkety dohromady podle GfK představují 81 procent celkového obratu sítě potravin a obchodů se smíšeným zbožím. Počet supermarketů se za posledních 15 let zvýšil z 900 na 1349, hypermarketů přibylo z 68 na 314. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ, AUTOR: ČTK, 21. 1. 2016

Problémových potravin přibylo. ‚Hitem‘ je víno s vodou či zkažené uzeniny PRAHA Potravinářská inspekce loni na serveru Potraviny na pranýři zveřejnila 653 nevyhovujících potravin. Je to o 62 případů více než v roce 2014. Nejčastěji se mezi nevyhovujícími potravinami objevuje víno, na druhém místě jsou masné výrobky. Státní zemědělská

a potravinářská inspekce (SZPI) na web umísťuje potraviny nejakostní, falšované a nebezpečné. Právě nebezpečných bylo loni nejvíce, a to 241. Meziročně je to nárůst o 53 případů. Inspektoři také odhalili 228 falšovaných potravin a 184 nejakostních výrobků. O těchto statistikách Informoval server Vitalia.cz. Vína nevyhovovala ve 192 případech. „Vína jsou falšována nepovolenými přídavky a vodou (dokonce až devadesáti procenty),“ uvádí server. S velkým odstupem druhé jsou masné výrobky, které se na webu závadných potravin objevily v 98 případech. „Uzeniny se prodávají šizené a bohužel i nebezpečné, to když podléhají zkáze, je na nich plíseň a zapáchají,“ píše Vitalia.cz. Problémy mívá každý rok také med, který bývá nejakostní nebo falšovaný. Problémy se často opakují u stejných výrobců. Loni med inspektoři mezi nevyhovující potraviny zařadili sedmatřicetkrát. Těsně za ním skončily nealkoholické nápoje. Web potravinynapranyri.cz spustily v červenci 2012 ministerstvo zemědělství a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Web svým návštěvníkům umožňuje vyhledat informaci o nevyhovujícím výrobku podle jeho názvu, druhu, prodejce, země původu a distributora. ZDROJ: LIDOVKY.CZ, AUTOR: ČTK, LIDOVKY. CZ, 4. 1. 2016

Tisková zpráva SZPI – Letošní burčáková sezóna přinesla méně falšovaných vzorků Výsledky letošních kontrol burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu (ČZHM) ukázaly významně nižší počet falšovaných vzorků oproti loňskému roku. V letošní sezóně inspektoři SZPI prověřili celkem 577 prodejních míst a v 79 případech odebrali vzorek pro analýzu v laboratoři. Rozbor prokázal pochybení u dvou vzorků. U vzorku z provozovny na Kounicově ulici v Brně rozbor identifikoval čtyřnásobně překročený limit pro doslazení a přídavek vody v obj. 45% a vzorek odebraný na Mimoňské ul. v České Lípě 1,5 násobně překročil limit pro doslazení. Ve třech provozovnách inspektoři SZPI zakázali uvádět na trh kontrolovanou šarži burčáku nebo ČZHM pro zásadní nedostatky v průvodní dokumentaci.

zpět

8

Ve srovnání s některými roky v minulosti výsledek letošní kontrolní akce naznačuje zlepšení situace na trhu. V minulosti SZPI zjišťovala nedodržení až u třetiny odebraných vzorků, přičemž se často jednalo o závazné nedostatky - např‎. klamavé označení původu, přítomnost syntetických barviv nebo přídavek vody aj. Lze tak usuzovat, že zvýšený kontrolní tlak a důsledné ukládání pokut za klamání spotřebitele ze strany SZPI vedly ke zvýšení kvality produktů, které jsou spotřebiteli nabízeny jako burčák nebo ČZHM. V roce 2014 inspektoři odebrali k laboratornímu rozboru 77 vzorků a požadavkům právních předpisů nevyhovělo 9 z nich. Při kontrole burčáku a ČZHM se SZPI mj. zaměřuje na hygienu prodeje, senzorické požadavky – inspektor na místě hodnotí chuť, vůni a barvu nápoje -, označování a průvodní dokumentaci. Je-li při kontrole odebrán vzorek, laboratoř SZPI v Brně prostřednictvím hodnot izotopu vody měřených na nukleární magnetické rezonanci prověřuje geografický a botanický původ hroznů, ze kterých byl burčák vyroben. Dále laboratoř sleduje např. přítomnost syntetických barviv, etanolu z přidaného cukru, nebo množství přidané vody. Burčák je‎ tradiční výraz chráněný národní i evropskou právní úpravou, jehož použití je vyhrazeno pro částečně zkvašený hroznový mošt vyrobený z hroznů révy vinné sklizených a zpracovaných v České republice v daném roce a prodejní sezóna je ohraničena obdobím od 1. 8. do 30. 11. Výrobek totožných parametrů, ovšem vyrobený z hroznů sklizených mimo ČR, je možné prodávat pod názvem „částečně zkvašený hroznový mošt“, nikoliv „burčák“. Případné zneužití názvu burčák je považováno za klamání spotřebitele a SZPI v takových případech přistupuje k zahájení správního řízení o uložení pokuty. AUTOR: SZPI; 29. 12. 2015

SZPI loni udělila pokuty za 140 milionů korun Olomouc – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) loni uložila pravomocně pokuty za 140 milionů korun, což je o 40 procent více než v roce 2014. Zhruba tři čtvrtiny pokut dostali obchodníci za různé prohřešky při prodeji potravin. Na konferenci Sámoška to


dnes v Olomouci řekl ústřední ředitel SZPI Martin Klanica. "Zatímco v roce 2014 jsme uložili pravomocně pokuty celkem za necelých 100 milionů korun, tak loni už to bylo o 40 milionů korun víc," uvedl Klanica. Obchodníkům inspekce v roce 2015 rozdala pokuty v hodnotě 105 milionů korun. Z toho osm obchodních řetězců dostalo pokuty za celkem 67 milionů korun a na ostatní maloobchodníky připadly sankce za 38 milionů korun. Obchodníci podle Klanici stále často prodávají potraviny s prošlou dobou použitelnosti či tuto lhůtu svévolně prodlužují například tím, že zboží znovu přebalují, aby zákazník nic nepoznal. V obchodech tak může být k dostání i prošlé zboží, které už dávno na pultech nemělo být. Mezi časté prohřešky při prodeji potravin patří také neoznačení země původu nebo klamavé či zavádějící údaje na obalu. SZPI v roce 2015 například zjistila, že přes 40 procent kontrolovaných prodejců potravin pochybilo při označování nebalených potravin, k nimž patří hlavně pečivo, také masné a uzenářské výrobky, případně ovoce či zelenina. Nejčastěji se prodejci provinili, když zákazníka na štítku neinformovali o jménu výrobce a adrese sídla. Dvě stovky uzavřených provozoven Inspekce loni díky nové kompetenci uzavřela zhruba dvě stovky provozoven, které porušily předpisy. Problémy našli inspektoři například ve výrobně a rozvozu pokrmů Zuzana Wolfová v obci Předměřice nad Jizerou, prodejně potravin Le Gia Loc v Broumově a prodejně potravin Miloslava Vencálková ve Štětí. Zavřeno bylo kvůli porušení hygienických předpisů také několik desítek restaurací a barů. Inspektoři SZPI ročně provedou zhruba 35.000 kontrol potravinářských podniků, celních skladů a internetových obchodů, přičemž dvě třetiny jsou zaměřeny na maloobchod a zbývající část na výrobu potravin, velkosklady, celní sklady a na ostatních místa.

problémům. Nejčastějšími typy podniků, který Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uzavřela, byly restaurace a rychlá občerstvení. Následovaly obchody s potravinami, bary a herny. „Mezi tradiční závažné přestupky se řadí provozovny, kde inspektoři zjišťují přítomnost mrtvých, nebo živých hlodavců. Zjistili jsme i případy, kdy byla nalezena mrtvá těla myší v prostorách kuchyně. Jejich trus se nacházel také v regálech s potravinami či v blízkosti skladování potravin nebo přímo na potravinách samotných. Z poslední doby byla kuriózní kupříkladu přítomnost dvou psů v kuchyni během kontroly,” uvedl pro lidovky.cz mluvčí SZPI Pospíchal. Dalšími důvody, pro které inspektoři udělovali pokuty, bylo také nezajištění přístupu k teplé vodě, popraskané stropy či nefungující toalety. Během podzimu inspekce zakázala používat skladovací prostory také hned dvou poboček Billy v Neratovicích a České Lípě z důvodu probíhajících rekonstrukcí. „Ve skladu potravin panovaly prašné podmínky a uložené zboží leželo místy pod vrstvami prachu,” poznamenal za SZPI Pavel Kopřiva. Méně masa v segedínu a falšovaný sýr SZPI kontroluje také falšování pokrmů a nápojů. Již dříve varovala například před klamavým označením smažený sýr u produktu, který obsahoval převážně rostlinný, nikoli mléčný tuk. Podobným případem se inspektoři zabývali i v nedávné době. „Namátkou můžeme uvést případ klamání spotřebitele u pizzy Quattro formaggi, kdy byla na výrobu pizzy byla použita surovina, která nebyla sýrem - v použité surovině byl mléčný tuk částečně nahrazen tukem jiným,” upozornil Pospíchal. Problém inspektoři zaznamenali také u segedínského guláše, který obsahoval nižší obsah masa, než měl. „Kapitolou samou pro sebe je problém vyznačování alergenů,” doplnil Pospíchal. Často tak chybí označení, že výrobek obsahuje celer, vejce, hořčici nebo sóju.

ZDROJ: DENÍK.CZ, AUTOR: ČTK, 21. 1. 2016

Alergeny ve zmrzlině Právě na alergeny se loni inspektoři zaměřili hned několikrát. Zkoumali třeba kopečkovéh zmrzliny. „Výsledky loni nebyly příliš uspokojivé. Inspektoři odebrali 51 vzorků, u kterých jsme sledovali přítomnost alergenních látek, které nebyly prodejcem uvedeny. Bohužel u každého čtvrtého vzorku inspekce zjistila pochybení. Především se jednalo o nedeklarovanou mléčnou bílkovinu

Špína, plíseň, prach a myši. Inspektoři loni zavřeli přes 200 provozoven ‚hrůzy‘ PRAHA Špína, plíseň, myši nebo psi v kuchyni. Více než 200 provozoven společného stravování se loni nevyhnulo

zpět

9

u ovocných zmrzlin, nebo přítomnost arašídů,” řekl Pospíchal. Vyšší teploty v chladících boxech SZPI se loni, stejně jako v roce 2014, zaměřila na kontrolu burčáku. Podle Pospíchala výsledky akce naznačují výrazné zlepšení na trhu. „Loni inspektoři SZPI prověřili celkem 577 prodejních míst a v 79 případech odebrali vzorek pro analýzu v laboratoři. Rozbor prokázal pochybení pouze u dvou vzorků.” Naopak výrazně špatné výsledky přinesla kontrolní akce automatů s teplými nápoji. Ve 34 ze 47 případů zjistili inspektoři směsi s nižším obsahem kakaového prášku, než je požadováno. SZPI se zaměřila také například na falšování rostlinných olejů, kvalitu máku či zacházení s uzeninami. Od začátku roku do konce listopadu zjistila 23 prohřešků v českých prodejnách. Ty se týkaly především vyšší teploty v chladicích boxech, z nichž si zákazníci vybírají zboží. Vyšší teploty pak vedly k šíření různých druhů plísní. Za falšování surovin mohou inspektoři udělit pokutu až 50 milionů korun. V případě provinění proti hygienickým předpisům nebo neuvedení údajů o obsažených alergenech je maximální možná sankce nižší, a to 10 milionů korun. „Kontrolovaná osoba má možnost po splnění opatření, například po úklidu nebo deratizaci, informovat inspekci o nápravě. Pokud jsou pochybení odstraněna, inspekce uložený zákaz používání prostor uvolní,” dodal Pospíchal. Informace o znovuotevření provozovny lze nalétz na webu SZPI Potraviny na pranýři v sekci Provozovny. ZDROJ: LIDOVKY.CZ, AUTOR: SUR, 2. 1. 2016

Rozhovor týdne s Pavlem Kopřivou, tiskovým mluvčím Státní zemědělské a potravinářské inspekce Mohl byste se ohlédnout za činností SZPI v minulém roce. Na které kontroly se SZPI zaměřila? V loňském roce inspektoři SZPI provedli přes 40 tisíc kontrol a jejich počet


se tak zvýšil o asi pět tisíc oproti dřívějšímu období. Toto zvýšení ochrany spotřebitele bylo mimo jiné umožněno personálním posílením SZPI. V rámci výkonu kontroly inspektoři SZPI odebrali téměř dvacet tisíc vzorků potravin, které podrobili analýze v laboratoři nebo na místě. Téměř dvacet procent hodnocených vzorků nevyhovělo požadavkům právních předpisů. Je potřeba zdůraznit, že tento podíl neodpovídá podílu nevyhovujících potravin na trhu, protože inspektoři SZPI vybírají potraviny k hodnocení na základě sofistikovaného systému posouzení rizika, které vychází mimo jiné z historie zjištění u jednotlivých výrobců a prodejců, analýzy dat informačního systému SZPI, situace na trhu, podnětů spotřebitelů. Inspektoři tak věnují svou pozornost zejména komoditám nebo konkrétním potravinám, u kterých existuje zvýšené riziko bezpečnostních nebo jakostních závad. Jaké byly nejčastější závady? SZPI byly od roku 2015 rozšířeny kompetence o provozovny společného stravování - tj. restaurace, pivnice, rychlá občerstvení, herny, bary a jiné, kde v předchozím období dozor vykonávaly orgány ochrany veřejného zdraví - krajské hygienické stanice. Inspektoři SZPI zde vloni vykonali kolem patnácti tisíc kontrol a porušení právních předpisů zjistili u jedné třetiny kontrolovaných provozoven (konkrétně 36 %). Zdaleka nejčastějším prohřeškem je vážné porušení hygienických předpisů, které může v konečném důsledku vést k ohrožení zdraví spotřebitele, protože v hygienicky nevyhovujících podmínkách nelze bezpečně uchovávat potraviny a připravovat pokrmy. U významné části provozoven inspektoři konstatovali zásadní porušení hygienických předpisů, které svědčí o neznalosti elementárních zásad hygienické praxe ve společném stravování. Ve více než sto čtyřiceti případech museli inspektoři uložit zákaz užívání prostor až do odstranění nevyhovujícího stavu. Mezi frekventované důvody vedoucí k uzavření provozoven společného stravování patří dlouhodobě zanedbaný úklid, chybějící přívod teplé tekoucí

vody, zaplísnění prostor, nevyhovující podmínky úchovy potravin, nefunkční nebo silně znečištěná chladicí zařízení, nezvládnutý odvoz odpadu a podobně. Stále se hovoří o falšování vín. Jaká byla situace v loňském roce? Mezi komodity, kterým SZPI věnuje zvýšenou pozornost, náleží víno. V roce 2015 inspektoři hodnotili celkem 1557 vzorků vín, z toho 420 vzorků tuzemského původu a 1137 vzorků ze zahraničí. U zahraničních vín nevyhovělo požadavkům 23 procent hodnocených vzorků, u tuzemských vín se jednalo o osm procent. V segmentu tzv. sudových vín byl u vzorků zahraničního původu nevyhovující dokonce více než každý čtvrtý. Z nevyhovujících analytů převládají nevyhovující senzorická hodnocení, dále přítomnost těkavých kyselin, neodpovídající obsah alkoholu, obsah cukru a překročení celkového obsahu oxidu siřičitého. Řadu zjištěných nedostatků lze přitom považovat za falšování, např. přítomnost nepovolených syntetických barviv, etanol z přidaného cukru, klamavě uvedený geografický původ, přídavek vody a přídavek syntetického glycerolu. Vyhledávají spotřebitelé portál Potraviny na pranýři? Spotřebitelé i nadále vyhledávají portál Potraviny na pranýři, kde mohou nalézt detailní informace o nevyhovujících potravinách, které SZPI zjistila kontrolou. V roce 2015 zde SZPI zveřejnila informace o 653 šaržích nevyhovujících potravin a celkem jich zde spotřebitelé od roku 2012 vidí přes 2600. Zároveň zde od loňského roku spotřebitelé naleznou informace o provozovnách, které byla SZPI nucena uzavřít pro obzvlášť závažné porušení hygienických předpisů. Jen do konce roku jich zde SZPI umístila přes 200, převážnou část z nich tvoří provozovny společného stravování. Projekt Potraviny na pranýři existuje i ve formě mobilní aplikace i na sociálních sítích Twitter a Facebook, které si oblíbilo téměř 17 tisíc fanoušků. ZDROJ: ZEMĚDĚLEC, AUTOR: ZUZANA FIALOVÁ, 11. 1. 2016

zpět

10

Potraviny na pranýři (leden) Šarže: 1113-1 Obal: GLA lahev, zátka, termokapsle Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: plněno v: VINOP a.s., Polešovice 446, 68737 Místo kontroly: JIP východočeská, a.s., Sedlecká 758/7, 36010 Karlovy Vary, IČ: 27464822 Země původu: European Union Země výroby: Czech Republic

Rosé Zweigeltrebe, polosuché, alk. 11,0 % obj. Víno bylo zakalené. V chuti a vůni byly patrné nežádoucí biologické procesy – sekundární kvašení. Šarže: 7P14 Obal: skl. láhev – 0,75l, termokapsle, Výrobce: Plněno v CZ14022001A pro PELVINS s.r.o., Čejkovská 744, 691 02 Velké Bílovice Místo kontroly: Iva Uhrová, Brno (Cimburkova 593/4, 61200 Brno), IČ: 88134474 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

Ryzlink Rýnský, ročník 2014, suché, Moravské zemské víno bílé, alk. 11,0 % obj. Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo vyrobeno z hroznů, které nebyly sklizeny na území České republiky v roce 2014. Obal: KEG SUD Výrobce: Blacqin s.r.o., Střeleská 924, Valtice, ČR, IČ: 49453521 Místo kontroly: PhDr. Khaled Abu Dayeh, CSc., Bělohorská 1687/120, 16900 Praha, IČ: 18656978 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Stáčírna:"Domain Menada"LTD,6000 Stará Zagora, pro Vinimpex, 1715, Sofie, Bulharsko Distributor: BUDA-MONT, spol. s r.o., Herink 7 251 01 Praha - východ Místo kontroly: Globus ČR, k.s., Chomutov (Černovická 5430, 43003 Chomutov), IČ: 63473291 Země původu: Bulgaria Země výroby: Bulgaria

Modrý Portugal, červené suché víno bez CHZO/CHOP V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: Keg sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Slovácká farma s.r.o., Hlavní 89, Moravská Nová Ves, 691 55 Místo kontroly: Alexandra Juřinová, "Pojízdný stánek", Mendelova, 14900 Praha, IČ: 62891171 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

VELTLÍNSKÉ ZELENÉ, Víno bílé suché, Alk: 11,0 % obj., šarže: 1113-1 V chuti a vůni vína byla patrná silná oxidáza.


Chardonnay bílé suché víno Chuť a vůně vína byla po nežádoucích biologických procesech. Byla v nich patrná sirka. Šarže: č.š. L06/14/4 Obal: sklo.lahev+zátka,záklopka

Chardonnay, Víno bílé, polosladké, Alc. 11 % vol Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 31 % vody a nepovoleným přídavkem syntetického glycerolu.

zpět

11

Šarže: Datum plnění: 23.07.15 Obal: lahev sklo, zátka, záklopka Množství výrobku v balení: 2 l Výrobce: "MIGDAL-P" a.s. R. Moldova, MD 2005 Chisinau, Piata veche, 4. Dovozce: Distributor pro Ceskou republiku: Oleg Nikishenko 430 04 Chomutov Kamenna 5115 Distributor: Oleg Nikishenko, Kamenná 5115, 430 04 Chomutov Místo kontroly: MVDr. Stanislav Svoboda, Kokořínská 2704, 58101 Havlíčkův Brod, IČ: 63587645 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

Červená růže, červené víno stolní, alk. 10,5 %obj. Kategorie: Falšované potraviny Výrobek byl falšován nepovoleným přídavkem barviv (azorubin, patentní


Místo kontroly: Van Phien Bui, Plzeň (Poštovní 1, 31200 Plzeň), IČ: 49275071 Země původu: European Union Země výroby: Czech Republic

modř V, tartazin) a nepovoleným přídavkem 62 % vody. Kontrolovaná osoba nepředložila žádné nabývací doklady (dodací list, fakturu) k výrobku. Šarže: L120005 Obal: C/PAP krabice Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: na obale uvedeno: baleno: Víno Trade spol.s r.o., Údolní 1174, 696 11 Mutěnice

Pinot Gris, suché, č.š. 293/15, alk. 12 % obj. Maďarsko V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Plněno v: Bulk Wine Trade s.r.o. Distributor: PIVIA s.r.o., Palackého třída 924/108, 612 00 Brno, DIČ: CZ27740234 Místo kontroly: Petr Nekuža, "Vinotéka", nám. Míru 22, 74401 Frenštát pod Radhoštěm, IČ: 18096875 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

zpět

12

Z domova Pomáhá nám alkohol udržet se v kondici? Podle studií z celého světa pro nás může být nějaká ta sklenka sem tam opravdu prospěšná • Konzumace alkoholu ve správné míře může být člověku prospěšná. • Dokazují to výsledky studií z celého světa. • Alkohol má příznivý vliv například na tvorbu krevních destiček. O alkoholu existuje spousta přísloví a pouček, někdy je přirovnáván k nejlepší univerzální medicíně. Někteří preventivně sází na panáčka domácí slivovičky po ránu, jiní preferují sklenku vína po večeři. Jak a kde alkohol skutečně pomáhá zjišťoval zpravodajský server Toronto Sun. Lékaři se shodují na tom, že neexistují žádné důkazy o škodlivosti alkoholu v přiměřeném množství. Naopak již výzkum kardiologa Arthura Klaskyho z roku 1981 potvrdil, že pravidelná sklenka nebo dvě denně dokonce pomáhá snižovat riziko infarktu. Na téma prospěšnosti mírné konzumace alkoholu existuje nespočet studií z celého světa. Časopis American Medical Association uvedl, že pacienti, kteří takto konzumují alkohol, mají menší riziko úmrtí na nemoci krevního oběhu než abstinenti. Lékař Joseph Barboniak zkoumal srdeční artérie dvěma tisícím pacientů. Zjistil tak, že konzumace alkoholu pomáhá z věnčitých tepen odstranit nežádoucí látky. Zajímavý byl rovněž experiment s padesáti páry jednovaječných dvojčat. Jedno z nich bylo vždy abstinentem, druhé alkohol konzumovalo. Jejich zdravotní stav byl dlouhodobě monitorován a všechna abstinující dvojčata zemřela dříve, než jejich popíjející sourozenci. Zemřeli přitom přirozeně stářím. Alkohol pomáhá snižovat hladinu špatného cholesterolu (LDL) a zvyšuje hladinu toho dobrého (HDL). Navíc má alkohol také příznivý vliv na tvorbu krevních destiček. Je však potřeba brát v potaz, že jako u všeho ostatního i u alkoholu je třeba brát zřetel na míru. Prokazatelně může být prospěšný, v žádném případě však nic primárně neléčí. ZDROJ: IHNED.CZ, AUTOR: BBP, 13. 1. 2016


Polovina půdy je ohrožená erozí. Jurečka chce farmáře učit, jak to změnit Schválení plánu státní agrární politiky do roku 2030 v prvním letošním čtvrtletí a boj proti erozi půdy považuje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) za největší výzvy tohoto roku. Podle plánu by se měly zvyšovat plochy takzvaných citlivých komodit, jako jsou ovocné sady nebo záhonky se zeleninou, ale i počty zvířat. „Zvažuji nástroje jak namotivovat ty, kteří dělali v minulosti i živočišnou výrobu, aby znovu nainvestovali, nakoupili základní stádo a šli do živočišné výroby anebo se věnovali citlivým komoditám,“ uvedl ministr. Oproti roku 2004, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie, se snížily na polovinu hlavně stavy prasat. Loni na jaře jich farmáři podle údajů Českého statistického úřadu chovali necelých 1,56 milionu oproti tehdejším 3,13 milionu. V době po rozdělení republiky jich bylo ale skoro 4,6 milionu. Stavy skotu za poslední desetiletí zůstávají na stejné úrovni, okolo 1,4 milionu kusů. Proti roku 2004 se ale o tři miliony na 22,5 milionu snížil počet chované drůbeže. Ministr by také chtěl, aby se začaly zvyšovat plochy ovocných sadů. Jenom mezi předloňským a loňským rokem jich podle dat ČSÚ přibližně 15 procent ubylo, stromy rostly na 19 400 hektarech. Podle Jurečky se tyto komodity v Česku nyní pěstují zhruba na polovině plochy oproti roku 2000. „Je to samozřejmě běh na velmi dlouhou trať, ale byl bych rád, kdyby přibývaly jednotky nebo desítky stovek hektarů v následujících letech,“ řekl ministr. Za erozi postih Podobné věci by měly podle Jurečky přispívat i k protierozním opatřením, v současnosti je v Česku přibližně polovina půdy ohrožená erozí. Chce, aby zemědělci také měnili strukturu osevního postupu. Ministerstvo chce například zavádět demonstrační farmy, na kterých by se sedláci učili správně hospodařit. Resort chce také tvrději postupovat vůči

zemědělcům, u jejichž půdy se opakovaně zjistí nárůst eroze. V roce 2017 by pak ministerstvo mělo určit i maximální velikost výměry půdního bloku. Podle Jurečky bude určená i svažitostí terénu nebo půdním typem místa. Problematikou by se měl stále více zabývat Státní pozemkový úřad. Pod něj například ministr chce převést dvacet pracovníků z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Resort chce v tomto roce nastartovat stavbu a obnovu rybníků a vodních nádrží, do roku 2021 na ně chce dát 1,25 miliardy korun. Ministerstvo také plánuje zalesnění přibližně 3000 hektarů půdy zvláště tam, kde byly například opakované bleskové povodně. Do roku 2020 by měli lesníci jen z Programu rozvoje venkova dostat na zalesňování 280 milionů korun. V předloňském roce lesy v ČR rostly na 2,67 milionech hektarech. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: ČTK, 3. 1. 2016

Sucho ohrožuje polovinu české zemědělské půdy. Pomohou miliardy? Tropické sucho, které provázelo celý loňský rok, se negativně odrazilo na výsledcích zemědělské produkce. Podzemním vodám klesla hladina, půda vyschla a úroda plodin se snížila. Sucho tak vážně ohrožuje polovinu zemědělské půdy. Náplastí mohou být miliardové dotace, které má resort zemědělství pro farmáře a podniky letos připraveny. Loňské teplotní extrémy naplno otevřely problém sucha v oblasti zemědělství. Červenec a srpen byly dokonce nejsušším a nejteplejším obdobím vůbec od počátku meteorologických měření v České republice v roce 1775. Podle studie, kterou si nechal zhotovit Státní pozemkový úřad, je v Česku zhruba polovina zemědělské půdy ohrožena suchem. Na řadě míst je sucho už dlouhodobým problémem, který se na jižní Moravě týká především Znojemska, Břeclavska a Hodonínska a dále také Třebíčska, Rakovnicka, Litoměřicka, Žatecka a Lounska. „Půda zde vyschla do hloubky zhruba půl až jednoho metru, přičemž sucho do půdní hloubky 20 cen-

zpět

13

timetrů přetrvávalo na většině území. Deficitní jsou také hladiny podzemních vod,” zdůraznil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Suché počasí se tak nechvalně podepsalo na letošních výnosech zemědělských plodin. Například produkce kukuřice se snížila o 30 procent, úroda brambor o 26 procent a cukrové řepy se sklidilo o 27 % méně. Pokles produkce zaznamenali také pěstitelé chmele a pícnin. Část chovatelů skotu má proto nyní problém se zajištěním dostatečného objemu krmiv, a to včetně siláže a zásob krmení na zimu. Kvůli tomu lze předpokládat, že se sníží i zájem zemědělců investovat například do výstavby nových budov, programů i technologií. Štědrý přísun dotací Ministerstvo zemědělství proto připravilo pro farmáře škálu dotačních příležitostí. Národní zemědělský program slibuje letos bezmála 2,25 miliardy korun. Největší část, více než 1,6 miliardy korun, bude přitom směřovat do živočišné výroby, která udržuje zejména na venkově stabilní pracovní místa. Pro investice do zemědělských podniků je pak připraveno téměř 2,55 miliardy korun. „Ze státního rozpočtu jsou vypláceny také Přechodné vnitrostátní podpory, na které v roce 2016 připadne 835 milionů korun. Jedná se o oblasti zemědělské půdy, produkce brambor pro výrobu škrobu a také produkce chmelu,” přiblížil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Na program rozvoje venkova dále připadne 15,2 miliardy korun, pro agroenvironmentálně-klimatická opatření a ekologické zemědělství je určena částka 4,65 miliardy korun, na platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními je připraveno 2,55 miliardy korun. Mezi dotačními programy se v roce 2016 objeví také nové pobídky. Dotace ve výši 20 milionů korun tak půjdou například na nákup plemenných zvířat, což má pomoci vylepšit genetickou hodnotu stáda. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: TRY, 4. 1. 2016

Silvestrovská oslava: šumivé víno zdražilo, ušetřit lze na kaviáru Položky v účtu za oslavu konce roku se letos mírně posunou. Zatímco cena za šumivá vína se zvýší, kaviár je možné sehnat levněji než před lety. Zákaz lovu jeseterů vedl k boomu umělých chovů. Produkce delikatesy jde nahoru a ceny


klesají. Jan Werich podle svého slavného výroku snídával kaviár a šampaňské. „No, víte, ono není nic lepšího a dražšího,“ zdůvodňoval herec neobvyklou volbu ranního pokrmu. Jeseteří pochoutka s šumivým vínem opravdu platí za synonyma luxusního stravování, které si většina lidí obvykle nedá. Během silvestrovských oslav si však leckdo delikatesy dopřeje. Dobrou zprávou je, že při nákupu kaviáru lze oproti minulým létům ušetřit. Podle dat Federace evropských producentů v akvakultuře (FEAP) produkce kaviáru v posledních letech prudce roste. Podle statistik FEAP existuje na světě zhruba 90 kaviárových farem, z nichž polovina leží v Evropě. Dohromady v roce 2014 vyprodukovaly zhruba 240 tun kaviáru, v roce 2019 by to podle odhadů měl být více než dvojnásobek. Se zvyšující se konkurencí stoupá i tlak na nižší cenu. „Během sezony jsou ceny vyšší a nižší, obecně však cena v posledních letech určitě klesla. Cena kaviáru z farem, kterých je hodně v Německu, je nižší. Konkurentů je čím dál tím více,“ vysvětluje Vyacheslav Avanessyan, spolumajitel dovozce a distributora delikates Gourmet Partners. Sto gramů kaviáru vyšlo před dvěma lety klidně na dvacet tisíc korun. Dne lze kvalitní jikry z německých chovů sehnat za čtvrtinu této ceny. „V roce 2014 cena klesla o deset procent, v roce 2015 to bude v podobné míře a v roce 2016 zase,“ popsal propad německému deníku Die Welt Jörg Michael Zamek, šéf společnosti Desietra. Ta byla před třinácti lety první farmou v Německu. Rozmach umělých chovů nastal v polovině minulého desetiletí, když se prudce snížily kvóty pro divoký odlov kritický ohrožených jeseterů a vyzy velké, často nazývané podle ruského názvu běluga. Právě její kaviár je považován za nejkvalitnější. To vedlo jednak ke prudkému zdražení, ale také založení mnoha rybích farem. Do kaviáru se pustila i Čína. S kvalitou zaostává Ty kromě evropského kontinentu vznikly také v Rusku a v posledních letech i v Číně. Na rozdíl od evropské či ruské umělé produkce, jejíž kvalita je srovnatelná s „divokým“ kaviárem, z čínských jiker znalci příliš radost nemají. „Tamní farmy vytváří křížence jeseterů, díky čemuž mohou mít kaviár už za dva roky místo pěti. Náklady jsou výrazně nižší, hodně to však dopadá na kvalitu,“ vysvětluje Avanessyan. V české maloobchodní síti jsou většinou k dostání

levnější jikry z lososa či tuňáka. Naopak jen velmi těžko sehnatelnou vzácností je íránský kaviár z Kaspického moře, který je vůbec nejdražší. Oficiální vývoz kdysi největšího exportéra Íránu klesl podle agentury AP kvůli zákazu odlovu i mezinárodním sankcím z důvodu jadernému programu téměř na nulu. Na evropský trh se íránský kaviár legálně dostane je velmi omezeně v případě, že se kvóty mimořádně uvolní. „Cena je však extrémně vysoká,“ říká Avanessyan. Podle Weltu dosahovala v době největších omezení, kdy umělý odchov nebyl ještě plně rozvinut, i 8 600 eur za kilo, tedy 230 tisíc podle dnešního kurzu. Cena i kvalita kaviáru je tak značně kolísavá a rozdíly mohou činit i stovky procent. Sekty zdražily. Ceny může opět srazit konkurence Kdo zaplatí za kaviár tolik peněz, ten si zřejmě připlatí i za nejkvalitnější francouzské šampaňské. Většina lidí však zvolí levnější sekt, za který na rozdíl od rybí pochoutky zaplatí více než v minulých letech. Podle posledních statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) z října stála láhev šumivého vína v průměru 134 korun. O rok dříve to bylo jen 123 korun, před dvěma lety 121 korun. Podle obchodníků stojí ze růstem cen špatná úroda v minulých letech. Letos sice byla nadprůměrná, loni to však tak slavné nebylo. „Co se týče šumivých vín, můžeme potvrdit, že běžná prodejní cena v našich obchodech rostla, stejně jako tomu bylo i u takzvaných tichých vín. Důvodem je špatná úroda vinné révy v posledních letech,“ uvádí mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček. Na druhou stranu ČSÚ zveřejňuje data se zpožděním. A šumivá vína jsou oblíbeným sortimentem, na který řetězce s oblibou lákají zákazníky. Sekty tak jsou v období kolem Vánoc a silvestra často v akcích. Navíc i v oblasti sektů roste tradičnímu Bohemia sektu konkurence. V listopadu přišel do Česka největší německý výrobce Rotkäppchen-Mumm. Uvedení produktů na trh doprovází rozsáhlá marketingová kampaň spojená s promočními akcemi. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: JAN BROŽ, 31. 12. 2015

Akční letáky zabírají více u žen. Kvalita nerozhoduje, důležitá je sleva Raději máslo vyrobené v zahraničí, nebo dražší české? To je dilema, které

zpět

14

čeští zákazníci příliš neřeší. Většinou totiž rozhoduje banální fakt: zda se zboží nachází v akčním letáku. Ne podle své chuti, ale podle slevy se při nákupech řídí 68 procent lidí. Slevy jsou podle průzkumu společnosti GfK důležitějším vodítkem hlavně pro ženy. Téměř sedm z deseti lidí uvádí, že velmi často nakoupí zboží z takzvaných POS materiálů umístěných na prodejně - mohou to být akční letáky nebo cedulky označující zboží v akci. Slevami se více řídí ženy než muži (78 vs. 57 procent). Nejsou ale velké rozdíly mezi různými věkovými kategoriemi ani podle vzdělání. Výjimku totiž netvoří ani vysokoškoláci. Z nich podle letáků nakupuje 64 procent. Na druhou stranu v průzkumu společnosti GfK klesá počet těch, kteří letáky dostávají do své schránky a kteří tvrdí, že se jimi při nákupech řídí. Jejich počet letos klesl o tři procenta na 34 procent. Odpor lidí proti vhazování reklamních materiálů do poštovních schránek navíc roste. Zatímco v roce 2010 mělo varování „Nevhazovat reklamní letáky“ na své schránce osm procent lidí, letos je to podle dotazníku už 17 procent. Téměř třetina (31 procent) lidí pak tvrdí, že sice dostávají domů propagační materiály, ale ignorují je. Jednou týdně přeplnit košík Čím dál více lidí také volí variantu nakupování ve velkém – trend velí do obchodu vyrazit třeba jen jednou týdně, ale s pořádně naplněným nákupním košíkem. Alespoň o tom svědčí stoupající zájem Čechů o hypermarkety. Ten roste dlouhodobě, letos však podle průzkumu po výkyvech v minulých letech stoupla obliba hypermarketů u rekordních 48 procent domácností. Tolik jich většinu potravin pořizuje právě v těchto velkoformátových prodejnách. Oproti období před deseti lety do hypermarketů vyjíždí téměř o desetinu více domácností. U některého zboží lidé v minulých letech přesto preferovali malé specializované prodejny, nicméně tento zvyk je zřejmě také na ústupu. „Zejména u masa a masných výrobků je situace specifická. V posledních letech lze ovšem sledovat u čerstvých kategorií výraznou změnu trendu. Zákazníci se vrací zpět do velkoplošných prodejen. Na významu vzrostly hypermarkety u všech sledovaných sortimentních kategorií čerstvých potravin,“ tvrdí Pavel Cabal z GfK. Změnu trendu si manažer vysvětluje pestřejší nabídkou sortimentu, který výrazně posílil už druhý rok v řadě. Společnost GfK


tvrdí, že si hypermarkety Albert, Globus, Kaufland a Tesco opět upevňují svou dominantní pozici na trhu. Zatímco v nich za jídlo utrácí bezmála polovina lidí, v diskontech Lidl a Penny Market utrácí jen 24 procent domácností. Menší prodejny typu COOP, Hruška či Flosman si svou pozici zhoršily, preferuje je 10 procent českých domácností, o tři procenta méně než loni. Tyto malé sítě rapidně ztrácely na přelomu tisíciletí. Ještě v roce 1997 měly podporu 62 procent lidí, v roce 2001 však už jen 25 procent. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: FILIP HORÁČEK, 6. 1. 2016

Vzdělanost obyvatel se nejčastěji měří prostřednictvím podílu obyvatel s terciárním, případně vyšším sekundárním vzděláním V zemích OECD došlo ke značnému mezigeneračnímu posunu v úrovni vzdělanosti. Terciární vzdělání má 25 % obyvatel ve věku 55–64 let a 41 % lidí ve věku 25–34 let. Česká republika zatím nedosáhla v podílu obyvatel s terciárním vzděláním průměru zemí OECD. Podíl lidí s touto úrovní vzdělání však v minulých letech roste srovnatelně se zeměmi OECD – mezi starší generací je 15 % terciárně vzdělaných, zatímco u mladé generace jde již o 30 %. Mezi zeměmi OECD však zaujímá Česko jednu z předních příček v nízkém podílu obyvatel, kteří nemají ani vyšší sekundární vzdělání. Jedná se o kategorii osob, které mají na trhu práce největší problémy. Jsou častěji nezaměstnaní, a pokud pracují, jejich výdělky jsou výrazně nižší. Zatímco v průměru v zemích OECD nemá ani vyšší sekundární vzdělání 24 % obyvatel, v České republice je to jen 7 % dospělých (v případě mladých ve věku 25–34 let je průměr OECD 17 % a v ČR 5 %). Předpokládá se, že terciární vzdělání dokončí v zemích OECD v průběhu svého života v průměru 50 % dnešních mladých lidí. Také Česká republika v tomto směru již srovnala krok s ostatními vyspělými zeměmi. Díky prudkému nárůstu počtu přijímaných studentů v minulých letech dosáhne terciárního vzdělání 46 % osob ve věku 25–34 let. Více než třetina mladých lidí v zemích OECD dokončí bakalářské studium (36 %, ČR 41 %, včetně studia na vyšších odborných školách). Dalších 17 % dokončí studium magisterské (v ČR 27 %),

11 % bude absolvovat v krátkých programech terciárního vzdělání (v ČR jsou do této kategorie zařazeny pouze konzervatoře) a 1,7 % dosáhne titulu Ph.D. (v ČR 1,6 %). STATISTIKA&MY – ROČNÍK 6 – 01/2016

Srovnávací analýza vývoje ekonomik České republiky, Slovenska a Rakouska Ekonomiky ČR, SR a Rakouska jsou z evropského pohledu “malé“. V roce 2014 představovaly v úhrnu jen 4,6 % HDP EU 28 vyjádřeného v paritě kupní síly (PPS) – ČR 1,7 %, SR 0,8 % a Rakousko 2,1 %. I tak jim patří místo ve druhé třetině žebříčku zemí Unie, což je dáno vahou největších ekonomik (pětinový podíl Německa a dalších čtyř velkých zemí daly v roce 2014 v úhrnu přes dvě třetiny unijního HDP). Podíly Rakouska a ČR se příliš nemění, podíl SR stoupl od roku 2005 o čtvrtinu. Vyšší výkonnost ekonomiky Rakouska dokládá i fakt, že její podíl na unijním HDP v PPS je vyšší ve srovnání podílu rakouského obyvatelstva na počtu obyvatel EU 28. Pro ČR a SR platí opak. Rakousko bylo v první polovině 90. let podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) nejvyspělejší zemí EU. ČR a Slovensko, nejprve jako součást federace a od roku 1993 jako dva samostatné státy, procházely naopak v té době zatěžkávací zkouškou přechodu k tržnímu charakteru svých ekonomik. Ta byla tehdy podstatně tvrdší pro ekonomiku Slovenské republiky. Transformační pokles byl v letech existence společného státu (1990–1992) významně hlubší na Slovensku než v ČR s meziročním propadem HDP v reálném vyjádření o 17,5 % v roce 1991. Za oba roky 1991 a 1992 se výkonnost ekonomiky SR snížila o téměř čtvrtinu (–22,3 %). V České republice klesl HDP v roce 1991 o desetinu, v roce 1992 o další 2 %, ale obnovil se již meziroční růst většiny výdajových položek. Pokračovalo jen snižování dovozů a zásob indikující zatím velmi křehkou domácí poptávku. „Šoková terapie“ přechodu k tržní ekonomice tak byla v ČR účinnější než na Slovensku, kde za roky 1991 a 1992 klesl proti roku 1990 podstatně hlouběji nejen HDP, ale např. fixní investice i spotřeba domácností o pětinu a import dokonce na polovinu.

zpět

15

Zatímco ekonomika ČR procházela v letech 1997 a 1998 recesí s meziročními poklesy výkonnosti v reálném vyjádření o 0,7 %, resp. o 0,3 %, HDP Rakouska se vyvíjel pozitivně (+2,2 %, resp. +3,6 % meziročně). V období 1998-2000 se rakouská ekonomika nacházela na vrcholu svého hospodářského cyklu s meziročním růstem HDP v průměru o 3,5 %, vyšším než v EU 28 (+3,3%). Slovenská ekonomika stoupala v letech 1998-2000 oproti Rakousku relativně málo, ročně v průměru o 1,7 %. Způsobil to její meziroční pokles o 0,2 % v roce 1999. I proto rostlo Slovensko v té době mírně pomaleji než ČR (+1,8 %). Ekonomické cykly Rakouska, ČR a Slovenska tedy byly tehdy značně nesynchronizované. Nijak závratné růsty svých ekonomik nezaznamenávaly tři sledované země ani v období 1998–2004, vnímaném z pohledu členství ČR a SR v EU v kontextu této analýzy jako období „předvstupní“. Od roku 1998 – odkdy jsou k dispozici makrodata v potřebné struktuře za všechny tři porovnávané země - do roku 2004 rostla ekonomika SR v průměru ročně o 3,4 %, ČR o 2,7 % a Rakouska o 2,5 %. Průměr Unie činil +2,5 % a mohl být vyšší nebýt německé stagnace 20022004 (+0,2 %). Průměrný výkon ekonomiky ČR opět ovlivnil recesivní rok 1998, neboť za období 1999–2004 rostl český HDP v průměru ročně o 3,2 %, tj. prakticky stejně, o kolik za tu dobu stoupla ekonomika Slovenska (+3,3 %). Celé období 1998–2004 charakterizovala značná růstová rozmanitost evropských zemí – i když růst slovenského HDP v průměru o 3,4 % ročně byl ve srovnání s ČR a Rakouskem nejrychlejší, znamenal umístění až ve druhé půli žebříčku zemí EU. Slovensku patřilo až období 2004– 2014. Stalo se nejrychleji rostoucí ekonomikou EU s průměrným ročním přírůstkem HDP + 4 %. Průměrný růst EU (+1,1 % oproti +2,5 % v letech 1998–2004) ovlivnila u všech členských zemí kromě Polska krize roku 2009 (EU 28 –4,4 %, ČR –4,8 %, SR –5,5 %, Rakousko –3,8 %). Přestože Slovensko „zářilo“ během prakticky celého období po vstupu do EU, faktor nového členství, z něhož mohly těžit i další země vstupní vlny, nebyl zřejmě faktorem s vlivem stoprocentním – i když od roku 2007 byl již slovenský HDP tažen především čistým exportem. SR ale také už několik let předtím začala měnit svůj socioekonomický model reformami sociálního systému, trhu práce, zdravotní a penzijní oblasti, financování školství a řadou dal-


ších změn, především daňových či s daněmi spojených (později např. zavedení kontroly odvádění DPH z tržeb přes tzv. registrační pokladny). Česká republika si během let 2004– 2014 v tempech růstu rovněž polepšila z 20. místa v žebříčku zemí EU za roky 1998–2004 na 11. místo. Výkon ekonomiky Rakouska je pozoruhodný v tom, že jak po rozšíření EU o nové země v roce 2004 (ale i za celé období 1998–2014), rostla rychleji než průměr „starých“ zemí Unie (EU 15) či EU 28, i když právě celounijní tempo růstu „podporovala“ rychlá dynamika ekonomik nových zemí. Po rozšíření o nové členy patřilo Rakousko spolu s Německem k několika zemím Unie, kde se významně zrychlil hospodářský růst v letech 2006 a 2007. Lze soudit, že tomu tak bylo i díky sousedství s novými členskými zeměmi a jejich zesílenou poptávkou po zboží z Německa a Rakouska nebo i atraktivitou pracovních trhů těchto dvou zemí. Co se týká hodnocení celého období 1998–2014, ekonomiku ČR „diskvalifikovaly“ dvě recese, kterými ekonomiky Rakouska ani Slovenska neprošly. Přesto ji průměrný růst HDP (+2,4 %, stejný jako v letech 2004–2014) zajistil 13. místo mezi zeměmi EU. Rakousko jako jedna z nejstabilnějších zemí EU v letech 1998–2014 s mírně nadprůměrným růstem (+1,8 % oproti +1,6 % v EU 28) začalo více zpomalovat až v roce 2013 a o rok později bylo s růstem HDP +0,3 % šestou nejméně ekonomicky úspěšnou zemí EU. ·Výkonnost České republiky stoupla během let 1998–2014 také velmi výrazně, i když ne s takovou intenzitou jako v případě Slovenska. Její HDP byl v koncovém roce 2014 o téměř polovinu vyšší (+48,3 %) než v roce 1998 a ve srovnání s přírůstkem za EU 28 byl vyšší dvakrát. Nárůst rakouského HDP v roce 2014 ve srovnání s rokem 1998 činil téměř třetinu (+29,3 %). I když se zdá, že proti nárůstu za celou EU 28 (+26,3 %) nejde o významný rozdíl v nárůstu, ukazuje unijní žebříček zřetelně, že Rakousko zvýšilo svůj HDP více než dalších sedm nejvyspělejších zemí skupiny EU 15, jako je např. Německo, Francie, Nizozemí, Dánsko (naopak ale méně než např. Irsko s +80 %, Švédsko s +42,9 % anebo Spojené království s +36,1 %). Z tohoto pohledu je zlepšení ekonomické výkonnosti Rakouska za roky 1998–2014 významné. V nejsilnější konjunktuře na přelomu minulé dekády rostl HDP Slovenska re-

álně v průměru let 2005–2008 každoročně o 7,9 %, ČR o 5,4 % a Rakouska o 2,7 %. Jak plyne z již uvedených silných temp růstu slovenské ekonomiky, SR velmi úspěšná i pokud jde nárůst výkonnosti vztažené k roku 2004. Její HDP byl v roce 2014 vyšší o téměř polovinu (+45,8 %), což byl největší nárůst ze všech evropských zemí. Výkonnost české ekonomiky stoupla od vstupu do Unie o 23 %, Rakouska o 13,6 %. Všechny tři země tak výrazně překonaly výkonnost EU (+9,7 % proti roku 2004). Ta byla ovlivněna krizemi veřejných rozpočtů periferních zemí Unie patrnými zejména od roku 2009 anebo nároky na rozpočty těch členů EU, které těmto zemím poskytovaly finanční pomoc. Od roku 2010 je patrná značná diverzifikace temp růstu ekonomik ČR, SR a Rakouska. Příčina velmi slabého přírůstku HDP ČR v roce 2014 proti roku 2010 (+2,5 %) spočívá ve dvouleté recesi. Znatelná ztráta dynamiky HDP Rakouska v letech 2013 a 2014 přesto ukázala čtyřletý přírůstek o 4,3 % a slovenská ekonomika si i v tomto období vedla oproti dvěma sledovaným zemím nejlépe (+8,6 %). ČR ani SR oproti Rakousku „ekonomikami služeb“ nejsou. Plyne to jak ze zahraničního obchodu s nimi, tak i ze struktury (vah) produkčních odvětví na celkově vytvořené přidané hodnotě. Ekonomiky ČR a SR jsou, pokud jde o export, orientovány především „zbožově“. Největší nárůst dovozu zboží a služeb v případě České republiky opět indikuje oproti Slovensku vyšší dovozně-vývozní orientaci ČR spojenou zřejmě i s vyšším podílem firem pod zahraniční kontrolou. Lze na to soudit z větší intenzity vztahů s nerezidenty v případě České republiky projevující se během uvedeného období v přelévání (odlivu) prvotních důchodů (dividendy, ale i „mzdové“ saldo mezi náhradami zaměstnanců-rezidentů v zahraničí a zahraničních pracovníků-nerezidentů v ČR). Ekonomiku ČR charakterizuje významně vyšší podíl průmyslu na celkově vytvářené hrubé přidané hodnotě, a to nejen ve srovnání s Rakouskem, ale už i se Slovenskou republikou. Byl však vyšší již v roce 1998. Ze struktur např. plyne i překvapivě nízká váha odvětví ICT v rakouské ekonomice ve srovnání zejména s ČR, sílící podíl stavebnictví v ekonomice SR aj. Rozdíl v ekonomické vyspělosti České republiky, ale zejména Slovenska,

zpět

16

oproti Rakousku je stále veliký, i když se za dvacet let díky specifickým vlivům, generujícím růst ČR a SR, zmenšil významně. V roce 1995 Slovensko jako jedna z nejchudších zemí EU s HDP na obyvatele v PPS na 47 % průměru EU 28 kontrastovalo se 131,8 % v případě Rakouska, které bylo v té době naopak vůbec nejvyspělejší zemí EU. ČR na zhruba třech čtvrtinách úrovně EU (76,2 %) stála mezi těmito extrémy, tj. na tu dobu v pozici relativně dobré. Od té doby však


ČR v materiální kvalitě života – měřené výdaji domácností na konečnou spotřebu v jejich relaci k EU 28 – podle posledních dat za rok 2014 předstihlo Slovensko, když ještě v roce 2005 byl její odstup od SR zcela zřetelný. Zlepšení od roku 1995 do roku 2014 v HDP na obyvatele v PPS v relaci k EU 28 u ČR o 7,7 pb. a u SR o 29,2 pb. však z pohledu přibližování úrovni Rakouska zakaluje zjištění, že jeho ekonomika si za tu dobu pohoršila jen nepatrně (o 4,4

pb. na 127,4 % průměru EU 28). Je čtvrtou nejbohatší zemí Unie a zahrneme-li i Norsko a Švýcarsko, pak šestou nejbohatší zemí Evropy. Rakousko si tedy ve dvou posledních dekádách vedlo podstatně lépe, než „staré“ země Unie (EU 15), kde se relace k EU 28 zhoršila o 7,1 pb. Dosažení rakouské úrovně tak zřejmě nebude pro Českou ani Slovenskou republiku otázkou jedné generace. ČSÚ, AUTORKA: ING. DRAHOMÍRA DUBSKÁ, CSC.

zpět

17

Ze zahraničí Ze zprávy K. Matouška z COPA/COGECA v Bruselu – pracovní skupina Víno 20. 1. 2016 Pracovní schůze začala volbou nového vedení i když se nedá příliš mluvit o novém, spíš o potvrzení starého vedení. Thierry Coste, který skupinu vede již několik let byl znovu potvrzen do předsednické pozice, i když podle změn, které proběhly před 2 roky ve volebním systému, bude to jeho poslední mandát. Byl zvolen aklamací. Podobně jeho zástupci, Italka Palma Esposito a německý zástupce Rudolf Nickenig neměli žádného soupeře a byli potvrzeni ve svých funkcích. Volba byla zde více méně formalitou. Předseda dále sdělil, že je to poslední schůze pro zástupce C/C, Dávid Brázsil, který se vrací do Budapešti a tam bude od příštího měsíce dělat generálního sekretáře maďarským vinařům. Takže ho možná v budoucnosti ještě v Bruselu uvidíme. Všichni 3 vedoucí se pak vyjádřili k aktuálním problémům a otázkám, které se musí řešit v příštích 2 letech. Otázka jak bude vypadat politika obnovy vinic ( popřípadě jejich rozšiřování) po roce 2020, jak se postavit k novým požadavkům pravidel u promoce a také problém, který přichází stále více na program a to vliv klimatických změn na šíření nových nákaz a nemocí. Vedle toho zásadní otázka je výše zemědělského rozpočtu a také v neposlední řadě fiskální otázky. Letos se má zásadně hodnotit dopad změn SOT na sektor, jak (pokud) se budou upravovat základní akty a jaký je stav u aktů delegovaných. Těmito problémy se zde na odpoledním zasedání zabývali 3 zástupci DG Agri a je nutno říci, že původní časový rozvrh byl podstatně prodloužen. Pro toto setkání zde byla dohoda, kterou navrhl francouzský zástupce a podpořila Palma spolu s Rudolfem, že před tímto jednáním zde musí být společná pozice, na které se všichni musí dohodnout v průběhu dopoledne. Dávid následně udělal krátký rozbor současné situace. Komise podle něho se v úpravách návrhu příliš nevzdaluje od systému, který nyní funguje, určité úpravy se očekávají jen u registru vinic, nové rozdělení jmen révových odrůd.


Zatím není předložen ucelený text, což dělá všem starosti a to bylo také předmětem většiny odpoledních dotazů. Horizontální výbor, který zde zkoumá strukturální delegované akty, by se měl na závěr dohodnout na kodifikaci těchto návrhů, které by pak měla Komise schválit. Organizacím dost vadí některé formulace jako o původu (CHZO) a obchodu, říká se, že současné (navrhované) texty mají nahradit nařízení č. 607, ale Komise zde nedala na stůl ještě všechny texty, které se sem ještě v příštích týdnech mají doplnit. Pak budou jednat s MZe a podle odhadů by mělo být vše dokončeno do konce roku 2016 ( ale to považují zástupci za nerealistické). Ukazuje se, že Komise hledá přes DA (delegované akty) přednost řešení pro GI (CHZO) horizontálně, ale to považují zástupci za nepříliš šťastné řešení, které by přineslo jen více práce. Navíc zde padla otázka, že Komise by chtěla mít EU agenturu pro kvalitu, což by dále přineslo komplikace pro uznání vína. FNSEA kategoricky odmítá celou metodu prezentace, říkají, že reforma zde není třeba, současný stav je uspokojivý. U CHZO se spotřebitel nevyzná v různých formách a horizontální přístup ke kvalitě je pro sektor nevhodný. Dále namítají, že návrh textu není kompletní a tak je jen obtížné domyslet jaké budou ještě doplňující návrhy. Ministři by měli požádat Komisi aby vše dokončila co nejdříve, ale také, že byla provedena celá řada reforem a ty by měly zůstat v platnosti. Všechny producentské země by měly vytvořit společnou platformu, kde se bude politicky reagovat na návrh. Zároveň by měly všechny země informovat své poslance EP o postupech. Jejich požadavek byl již podpořen Mze. Italové se k názoru nepřidávají a Palma zde opakuje, že je velmi důležitá ochrana CHZO. Nechápou postup Komise, návrh jde proti historickému vývoji a kultuře sektoru. Požádali jejich Mze o koordinaci práce s francouzským Mze. A stejným způsobem budou informovat své poslance. Ukazuje se, že je to problém především všech starých producentských

zemí, které chrání své CHZO, což by chtěla Komise změnit. Španělé se k podpoře přidávají a dodávají, že se to netýká jen vína, říkají, že to jsou změny v politické podpoře klasifikace u vína. Zástupce dodal, že potrvá nějakou dobu, než se nová vláda začne orientovat v této složce. Německý zástupce k tomu dodává, že je třeba koordinovat odpor proti tomuto návrhu s ministerstvy a zpracovateli. Je třeba, aby se zapojil celý řetězec. Návrh bude předložen na příštím presidiu Copa a do té doby musí být jasno, jaký bude další vývoj. Nařízení č. 436, 607 a 555 nebudou modifikovány, ale jen upraveny. V příštím týdnu má proběhnout diskuse o základních modifikacích, a kontrolách, má zde být stanovena odpovědnost operátorů, řešeny otázky případné certifikace vína. Tyto schůze mají být každý měsíc až do letní přestávky. Jak francouzští tak italští zástupci kritizují návrh, který podle nich nedává pozitivní pohled. Mělo by zde dojít k zjednodušení základních principů a také doprovázejících opatření, které to umožní. Většina zástupců je zde proti horizontálnímu přístupu, jaký navrhuje Komise. Sektor má dost specifických vyjímek, které je nutné zachovat. O jakých podmínkách se zde v rámci nařízení č. 607/2009 jednalo. Odrůdy révy: Povolené či klasifikované odrůdy – článek 62 – organizace zde chtějí jen aktualizaci . Užití pro označení produkce a zvláštnosti označení. U nařízení č. 436 a 607, a 555, které řeší doprovázející dokumenty, kontroly registr a oznamování, říká zde Komise, že řada z nich je stará a nevyhovující, ale organizace by zde chtěli další vyjasnění. U otázek jako vstupní cena pro šťávu a mošt, doprovázející dokumenty pro produkty z révy, kde je požadavek na snížení počtu doprovázejících dokumentů, mít stejná pravidla pro všechny a harmonizaci na vnitřním trhu. Upřesnit rozsah těchto procedur. Atestace a certifikace operátory u kvality, původu a zeměpisných označení všech vín v EU.

zpět

18

Označení operátorů a kontrol, specificita ohledně analýz, jak oficiálních tak privátních. Administrativní certifikace – zde se mluví spíš o možnosti jako opční pozice. Registr – zmenšit administrativní zátěž pro operátory. Jaké druhy asistence a výměny informací zde mají být zachovány nebo posíleny jak na vnitřním trhu, tak v obchodu s třetími zeměmi. U notifikací, které mají dělat ČZ je požadováno zjednodušení požadavků na notifikaci. Arnaud Petit i zde udělal přehled o mezinárodních jednáních obchodu se zemědělskými produkty, jak WTO, tak TTIP, Japonsko, Mexiko a další.

Ze zprávy pracovní skupiny „víno“ COPA/COGECA ze dne 4. 11. 2015 o sklizni hroznů v EU Sklizeň hroznů byla ve většině členských zemí nadprůměrná při vynikající kvalitě. Jde především o Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Česko, Chorvatsko, Polsko a Itálii. V některých regionech Španělska, Řecka a Německa byla sklizeň mírně snížena suchem. V rámci EU je sklizeň odpovídající pětiletému průměru. COPA-COGECA/JS

Ukrajina likviduje komunistické dědictví, obětí se stal i oblíbený sekt Ukrajina se v intencích dodržování radikálního zákona o likvidaci komunistického dědictví rozhodla kromě mnoha ulic změnit také název známého sektu Sovetskoje šampanskoje. Ten se ve velkém v dobách socialismu exportoval i do Československa a v regálech je k mání i dnes. Odhodlání vypořádat se na Ukrajině do důsledku s dědictvím bývalého SSSR potvrzuje rozhodnutí kyjevského výrobce sektů, který oznámil změnu názvu populárního nápoje Sovetskoje šampanskoje. Značka známá i v Česku padla za oběť zákonu o likvidaci komunistického dědictví z května loňského roku. Ten si klade za cíl skoncovat se sovětskou minulostí a zbavit veřejný prostor jakýchkoli jejích připomínek. Značku oblíbeného sektu ale znají i v zahraničí, a tak podle ukrajinských médií vznikla otázka, zda by radikální


změna názvu nepoškodila odbyt. Výrobci proto zvolili svérázné řešení: do názvu vložili jen dvě další písmena. Sekt tak teď nese název Sovetovskoje šampanskoje. Zákonu je učiněno zadost a zákazník si možná změny ani nevšimne. Veřejnost si ale nyní láme hlavu, zda slovo „sovetovskoje“ má jazykově vůbec nějaký význam. Pojem „sovětský“, který se v minulém století stal i součástí názvu komunistického státu, vznikl z běžného ruského slova „sovet“ neboli rada, jak se za bolševické revoluce začaly označovat mocenské orgány.

to změnit a učí místní farmáře pěstovat bio plodiny. „Rozhodli jsme se za podpory České rozvojové agentury rozvíjet ekologické zemědělství ve vzdálené Moldávii. Vedla nás k tomu narůstající poptávka po bio potravinách v Evropské unii a také skutečnost, že Moldávie je zemí s čistou přírodou a potenciálem využívat svoji krajinu k šetrnému ekologickému hospodaření a výrobě biopotravin,” uvedl Ing. Martin Hutař, zakladatel společnosti PRO-BIO. Odborníci na bio zemědělství jsou díky svým dlouholetým zkušenostem schopni nabídnout užitečné rady a předat své znalosti moldavským zemědělcům. Čeští ekozemědělci předají svým kolegům v Moldávii veškeré informace, jako jsou principy ekologického hospodaření s podmínkami vstupu do přechodného období a s následným procesem vedoucímu k obdržení bio certifikátu. „Česká rozvojová agentura tímto projektem navazuje na předchozí aktivity v Moldávii, díky kterým začali někteří moldavští zemědělci exportovat produkty ekologického zemědělství. Cílem je rozšířit stávající počet ekologicky hospodařících zemědělců a zároveň je propojit s konkrétními odběrateli. Projekt je také výbornou ukázkou propojení podnikatelských aktivit české firmy a řešení konkrétních rozvojových problémů v partnerské zemi,“ upřesnil záměr projektu Ivan Lukáš, manažer programů spolupráce se soukromým sektorem z České rozvojové agentury. „Před 25 lety jsme byli jedním ze zakladatelů ekologického zemědělství v Česku. Moldávie je nyní na úrovni jako my tehdy. Začátky nebyly vůbec jednoduché a dokážu si představit, jaké problémy a situace mohou v prvních letech nastat. Věřím ale, že společně se nám bude dařit a brzy dokážeme Evropu obohatit o nové moldavské bioprodukty,“ uzavírá s optimistickým cílem Martin Hutař.

S výrobou sektu v SSSR začal Stalin Nové rozhodnutí je možná šalamounské, nicméně souvislost sektu se sovětskou minulostí je podle vinařských historiků doložitelná. O zahájení výroby perlivého nápoje prý rozhodl v roce 1936 sám bolševický diktátor Josif Stalin. Nařízením jeho politbyra se ve velkých sovětských městech včetně Kyjeva začaly stavět první továrny na výrobu sektu, jejichž produkce se postupně rozšířila i do světa. V posledních letech existence SSSR se Sovetskoje šampanskoje stalo jedním z hlavních vývozních artiklů země. I dnes je Rusko jeho hlavním výrobcem, roční produkce se podle dosažitelných údajů pohybuje kolem 220 milionů lahví. Prodává se pod značkami Sovetskoje nebo i Rossijskoje šampanskoje. Kvůli mezinárodní ochraně francouzské obchodní značky se přitom název smí prezentovat jen v azbuce. Jak se na trhu uchytí ukrajinské Sovetovskoje, není zatím známo. Uplatňování radikálního ukrajinského zákona o „dekomunizaci“ mění v zemi názvy stovek ulic, obcí a měst, která byla pojmenována po sovětských osobnostech nebo symbolech komunismu. V zemi už byly zlikvidovány desítky soch sovětských celebrit, důsledkem zákona je i zákaz tří ukrajinských komunistických stran.

ZDROJ: NOVINKY.CZ, AUTOR: ROMAN

ZDROJ: IDNES, AUTOR: ČTK, 4. 1. 2015

HRŮZA, 11. 1. 2016

Češi rozvíjí bio zemědělství v Moldavsku Není to tak dávno, kdy bylo ekologické zemědělství v plenkách a bio potraviny se potýkaly s nedůvěrou a nezájmem spotřebitelů. V Moldavsku však podobný stav trvá stále. První český výrobce biopotravin PRO-BIO se proto rozhodl

Drony proti špačkům Firma Skyability se už delší dobu zabývá technologií vývoje a využití létajících robotů. Od dubna 2015 pracuje v Burgendlandu na využití dronů proti špačkům. Právní situace je ale taková, že dron musí být ovládán, sice na dálku, ale člověkem. Firma pracuje na projek-

zpět

19

tu, kdy by dron automaticky zjistil hejno špačků a rozehnal je. ZDROJ: WWW.SKYABILITY.COM, DER WINZER, 18. 1. 2016/JS

Právní formy a zaměření německých zemědělských podniků Podle šetření provedeného v roce 2013 patřilo 90 % zemědělských podniků v Německu fyzickým osobám s jediným vlastníkem a 8 % fyzickým osobám s několika vlastníky. Pouze 2 % náležela k právnickým osobám (s.r.o., družstvo, a.s.). Z dlouhodobého hlediska se podíl vlastnictví fyzických osob snižuje ve prospěch právnických osob. To je patrné zvláště v nových spolkových zemích (bývalá NDR), kde je 3 800 právnických osob, zatímco ve starých zemích je to jen 1 400 právnických osob. 2/3 zemědělské plochy Německa obhospodařují fyzické osoby, průměrná plocha je 43 ha na podnik. Právnické osoby obdělávají v průměru 551 ha. Podniky fyzických osob v hlavním zaměstnání přináší v zemědělství 52 % příjmů, ve vedlejším 48 %. V Bádensku-Württembersku, Hesensku, Sársku a Sasku tvoří podniky ve vedlejším zaměstnání 2/3 celkového počtu. Na zemědělské podniky v Německu v případě vedlejšího zaměstnání připadá v průměru 21 ha/podnik, kdežto v hlavním zaměstnání 66 ha. TOPAGRAR.COM, ALFONS DETER, 27.12.2015/ JS

Spotřeba vína v Německu klesá kvůli stárnoucí populaci Neustadt/Weinstraße – V německých obchodech se prodává stále méně vína, příčinou je stárnoucí obyvatelstvo a změna klimatu, jak se vyjádřil Jürgen


Oberhofer, vedoucí oddělení vinohradnictví Dienstleistungszentrum Ländlicher Raum (DLR) Rheinpfalz. Intenzivní konzumenti vína zestárli a pijí ze zdravotních důvodů méně nebo vůbec. Víno pro ně bylo každodenním produktem. Producenti vína musí hledat nové odbytové cesty, i když změnou klimatu se kvalita německých vín zvyšuje. Jako příklad uvedl Čínu, kde je víno stále módnějším nápojem. Nebezpečím je ale větší sucho. Jak řekla ministryně životního prostředí Porýní-Falce Ulrike Höfken, musí si vinaři zvyknout na nové podmínky včetně nových škůdců jako je asijská octomilka, dlouhé periody sucha a zase naopak dešťů. Proto je vhodné ozelenit meziřadí vinic a pěstovat PIWI odrůdy. Německo má taky dobrou šanci produkovat kvalitní červená vína. PROPLANTA.DE, 13. 01. 2016/JS

V Toskánsku ničí divoká prasata vinice V Toskánsku byl povolen odstřel ¼ milionu divokých prasat, což vyvolalo řadu protestů ze strany ochránců přírody, italských televizních hvězd, umělců a podobných, kteří se snaží dostat do podvědomí ostatních lidí. Divoká prasata se v Toskánsku v posledních letech značně přemnožila a jejich stav by se měl snížit ze současných 420.000 na 150.000 kusů. Přemnožená prasata ohrožují chov prasete domácího, dělají škody na zemědělských plodinách, zvláště při produkci známého Chianti. Region Toskánsko ročně vyplácí zemědělcům za způsobené škody divokými prasaty 2,5 mil. €. V Toskánsku se momentálně nachází 4x vyšší koncentrace prasat než je průměr celé Itálie. Způsobuje to i dopravní nehody, které se zvýšily v roce 2014 na více než 1 000. DER WINZER, 18. 01. 2016/JS

Němečtí poslanci požadují odstřel divokých prasat Mainz – Na zemském sněmu požádala CDU o snížení stavu divokých prasat. Důvodem je dlouhodobá udržitelnost životního prostředí, přemnožená zvěř se musí redukovat. Myslivci a majitelé lesů musí spolupracovat. Poslankyně za zelené konstatovala, že pouze každý čtvrtý strom v lese je nepoškozený. PROPLANTA, 28. 01. 2016/JS

Nové pojištění sklizně ve Francii Zemědělci ve Francii si mohou od roku 2016 pojistit výši sklizně bez ohledu na své vybavení. Rozdíly jsou mezi polní produkcí, ovocnářstvím, vinařstvím a trvalými travními porosty. Každý zemědělec, který se pojistí, má nárok ve výši 65 % pojistné částky. Prostředky pochází z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Pojištění ale není ze strany zemědělců povinné. Náklady na pojištění se liší podle pojišťovací společnosti a regionu. Pro období 2015 – 2020 je ve Francii z tohoto fondu na pojištění vyčleněno 600 milionů €. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že se pojistí do roku 2020 přibližně 60 až 70% francouzských zemědělců. TOPAGRAR.COM, 01. 01. 2016/JS

Plocha vinic ve vinařské oblasti Saale-Unstrut (bývalá NDR) se od sjednocení Německa zdvojnásobila Freyburg – Nyní se réva v nejsevernější německé vinařské oblasti pěstuje na 765 ha. Největší část, 640 ha, se nachází ve spolkové zemi Sachsen-Anhalt, následuje Thüringen se 112 ha a 9 ha se nachází v zemi Brandenburg. Pro srovnání jižněji položená vinařská oblast Čechy má 634 ha. PROPLANTA, 24.01.2016/JS

zpět

20

Vinařský věstník. Obsah: Informace z ledna. Pro Vinařský fond zpracoval

Recommend Documents