Vinařský věstník. Obsah: Informace z dubna. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval

Obsah:

Informace z dubna

Vinařský věstník

04 2015

Nová nařízení EU k systému povolení výsadby révy2 Vyjádření Ministerstva zemědělství k novele zákona o vinařství2 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský7 Z výroční zprávy SZPI za rok 20148 Potraviny na pranýři (duben)11 Statistika a my14 Zprávy z domova15 Ze zahraničí23 Ze zpráv K. Matouška (COPA/COGECA)27 FOTO: WWW.WINEOFCZECHREPUBLIC.CZ

1

Nová nařízení EU k systému povolení výsadby révy V Úředním věstníku EU L93 vyšla dne 9. 4. 2015 dvě nařízení týkající se nových výsadeb révy a sice nařízení Komise (EU) 2015/560 a 2015/561 K jejich provedení jsou zplnomocněny v řadě bodů členské státy, ale v zásadě: • Plochu, která je určena pro novou výsadbu zveřejní členský stát do 1. března. Pro příjem žádostí je stanoven termín nejpozději 1. května se lhůtou alespoň 1 měsíce. • Pro přidělování povolení nových výsadeb se mohou členské státy rozhodnout v případě nadměrného zájmu pro systém poměrného krácení žádostí a pro zvýhodnění prioritních kritérií, kdy každé z kritérií daných Komisí EU může mít jinou váhu. Vlastní přidělení probíhá na základě výběrového řízení nejpozději do 1. srpna.

•

•

•

•

Pro opětovnou výsadbu se podává žádost ve stejném roce, kdy probíhá klučení. Žádosti o převod výsadbového práva na povolení se předkládají od 15. září 2015. Pro povolení se uvádí konkrétní pozemek vinice. Změna pozemku ve vydaném povolení je v odůvodněných případech možná. Systém povolení pro výsadbu vinic se netýká ploch určených pro spotřebu v domácnosti vinaře, jejichž výměra nepřesahuje 10 arů a daný vinař není zapojen do komerční produkce vína nebo jiných produktů z révy. Členské státy mohou povolit opětovnou výsadbu producentovi předem, jestliže se zaváže k vyklučení ještě plodné plochy během 4 let, pokud složí kauci. Neprovede-li pěstitel vyklučení stanovené

•

•

•

plochy, k níž se zavázal v uvedené lhůtě, dostane pokutu ve výši • 6.000 Eur/ha, jestliže vyklučení provede do 4 měsíců po stanoveném termínu • 12.000 Eur/ha, jestliže vyklučení provede do 1 roku od 4 měsíců po stanoveném termínu • 20.000 Eur/ha, jestliže vyklučení provede po 1 roku od 4 měsíců po stanoveném termínu V případě, že členský stát zajistí vyklučení vlastními prostředky, budou jeho náklady připočteny k pokutě. Jsou upřesněna kritéria pro zvýhodněná povolení výsadby pro mladé vinaře, ekologickou a integrovanou produkci a pro vinice na prudkých svazích. Nařízení jsou platná od 12. 4. 2015 a nabývají účinnosti 1. 1. 2016.

JIŘÍ SEDLO

Vyjádření Ministerstva zemědělství k novele zákona o vinařství Ministr zemědělství Marian Jurečka svolal kulatý stůl za účasti nevládních organizací, odborné vinohradnicko-vinařské veřejnosti a také podnikatelů v oblasti obchodu s vínem. Chtěl slyšet jejich názory na připravovanou novelu zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Novela má řešit neutěšenou situaci na trhu s prodejem sudového vína, která se stala předmětem velkého mediálního zájmu. Skutečností totiž je, že černý trh se sudovými víny v posledních letech dosáhl nebývalých rozměrů, společně s vazbou na problém daňových úniků a ztrát pro veřejné rozpočty a sudové víno se stalo jedním z nejvíce

Vinařský věstník 4/2015

falšovaných zemědělských produktů. To ostatně dokazují i údaje Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), která jen v roce 2014 zkontrolovala 471 vzorků sudového vína, z čehož 151 vzorků nevyhovovalo, tzn. každé třetí víno kontrolou neprošlo. Podněty a podklady účastníků diskuse u kulatého stolu, ale také návrhy, jak situaci s falšovaným sudovým vínem řešit, budou součástí chystané novely zákona o vinohradnictví a vinařství. Na základě jednání u kulatého stolu dne 18. března považuje Ministerstvo zemědělství za stěžejní aspekty boje proti černému trhu s vínem nastavení

způsobu prodeje sudového vína. Sudové víno vyrobené z hroznů sklizených v ČR bude možné prodávat ve vinařství vinaře, v jeho vinotékách či ve vinotékách registrovaných v registru vinic. Dalším nástrojem Ministerstva zemědělství bude povinné značení vín české provenience logotypem na obalu. Toto značení pomůže spotřebiteli identifikovat v obchodě kvalitní české nebo moravské víno. Je nutné zdůraznit, že chystaná novela nemá za cíl ekonomicky poškodit poctivé výrobce a obchodníky s vínem. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR; 14. 4. 2015

zpět

2

E1 zatravňování orné půdy běžnou směsí, Dotace Vyšla METODIKA k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření. Naleznete ji na adrese: http://eagri.cz/public/web/ file/399688/Metodika_75_AEKO_web. pdf Dále vyšla METODIKA k provádění nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství. Je ke stažení na adrese: http://eagri.cz/public/web/ file/399693/Ekologie_76_web.pdf

SZP 2015 Agroenvironmentálně - klimatická opatření (AEKO) Od roku 2015 je možné uzavírat nové pětileté závazky v rámci AEKO. Níže uvádíme přehled podopatření, základní informace týkající se uzavírání závazku, sazeb a přehled některých nově zaváděných podmínek. Podrobný popis podmínek Agroenvironmentálně – klimatických opatření bude detailně popsán v metodice, kterou vydává Ministerstvo zemědělství. Agroenvironmentálně – klimatická opatření zahrnují tato podopatření: A podopatření integrovaná produkce ovoce, B podopatření integrovaná produkce révy vinné, které se člení na tituly B1 základní ochrana vinic, B2 nadstavbová ochrana vinic, C podopatření integrovaná produkce zeleniny, D podopatření ošetřování travních porostů, které se člení na tituly D1 obecná péče o extenzivní louky a pastviny, D2 mezofilní a vlhkomilné louky hnojené, D3 mezofilní a vlhkomilné louky nehnojené, D4 horské a suchomilné louky hnojené, D5 horské a suchomilné louky nehnojené, D6 trvale podmáčené a rašelinné louky, D7 ochrana modrásků, D8 ochrana chřástala polního, D9 suché stepní trávníky a vřesoviště, D10 druhově bohaté pastviny, E podopatření zatravňování orné půdy, které se člení na tituly


Podopatření

E2 zatravňování orné půdy druhově bohatou směsí,

Titul

Sazba EUR/ha

A-podopoatření integrovaná produkce ovoce

404

B-podopatření integrovaná B1-základní ochrana vinic produkce révy vinné

323

B2-nadstavbová ochrana vinic C-Podopatření integrovaná produkce zeleniny D1-obecná péče o extenzivní louky a pastviny

D-Podopatření ošetřování travních porostů

E-Podopatření zatravňování orné půdy

F-Podopatření biopásy

sazba v 1. zóně ZCHÚ a zr. oblasti EUR/ha*

675 426 96

D2-mezofilné a vlhkomilnné louky hnojené

166

80

D3-mezofilné a vlhkomilnné louky nehnojené

185

99

D4-horské a suchomilné louky hnojené

163

77

D5-horské a suchomilné louky nehnojené

170

84

D6-trvale podmáčené a rašelinné louky

692

D7-ochrana modrásků

173

87

D8-ochrana chřástala polního

198

112

D9-suché stepní trávníky a vřesoviště

353

D10-druhově bohaté pastviny

213

127

E1-zatravňování orné půdy běžnou směsí

310

224

E2-zatravňování orné půdy druhově obohacenou směsí

346

260

E3-zatravňování orné půdy druhově regionální směsí

400

314

E4-zatravňování orné půdy podél vodního útvaru běžnou směsí

337

251

E5-zatravňování orné půdy podél vodního útvaru druhově obohacenou směsí

385

299

E6-zatravňování orné půdy podél vodního útvaru druhově regionální směsí

428

342

F1-krmné biopásy

670

F2-nektarodárné biopásy

591

G-Podopatření ochrana čejky chocholaté

667

Sazby EUR/ha. Zdroj: Státní zemědělský intervenční fond

zpět

3

E3 zatravňování orné půdy regionální směsí, E4 zatravňování orné půdy podél vodního útvaru běžnou směsí, E5 zatravňování orné půdy podél vodního útvaru druhově bohatou směsí, E6 zatravňování orné půdy podél vodního útvaru regionální směsí, F podopatření biopásy, které se člení na tituly F1 krmné biopásy, F2 nektarodárné biopásy, G podopatření ochrana čejky chocholaté. Žádost o zařazení do jednotlivých podopatření se podává: • na období závazku v délce trvání 5 let • na celý díl půdního bloku (DPB) s výjimkou podopatření biopásy Žadatel v průběhu celého závazku hospodaří v souladu s: • podmínkami cross – compliance • podmínkami oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv • podmínkami oblasti minimálních požadavků pro použití přípravků na ochranu rostlin • dalšími podmínkami stanovenými Nařízením vlády pro AEKO Podopatření integrovaná produkce révy vinné • jedná se o celofaremní podopatření, tzn., že žadatel zařadí všechny jím obhospodařované DPB vedené v LPIS na žadatele s kulturou vinice • žádost o dotaci lze podat na DPB, na kterém se nachází výsadba révy vinné o minimální hustotě životaschopných jedinců ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND

Integrovaná produkce révy vinné, podmínky a pravidla dotací pro následující období Tříletá práce na programech integrované produkce révy vinné v rámci podpor Programu rozvoje venkova na roky 2015-2020 se stala realitou a pěstitelé révy tak můžou žádat o podpory. Svaz vinařů České republiky společně s Ekovínem pracoval na podmínkách od konce roku 2012. V průběhu tohoto období proběhla řada setkání a jednání, kde bylo zvažováno, které managementy nastavit do nového programovacího období tak, aby byly financovatelné


ze strany Evropské unie. Výsledkem je nové nařízení vlády, kterým se stanovují 2 managementy v oblasti IP víno. Státní zemědělský intervenční fond muže od letoška až do roku 2020 poskytnout dotaci vinařům zapojeným do základního managementu ve výši 323 €/ha vinice a těm co se zapojí do nadstavbového programu, přispět částkou 675 €/ha. Vstup do pětiletého závazku je třeba učinit nejpozději do 15. 5. 2015, tak aby mohla být vyplacena podpora ještě za tento rok. Pěstitel si může stanovit seznam půdních bloků či dílů, se kterými chce vstoupit do základního a jiný seznam, se kterými chce vstoupit nadstavbového managementu. Přestup v průběhu závazku směrem k nadstavbovému managementu je možný, ale zpětný návrat na základní již možný není. Dotaci fond při odeslání převede do českých korun. Minimem, pro které lze podporu žádat, je alespoň 0,5 ha vinice. Na tyto pozemky se nesmí vztahovat žádná jiná agroenvironmentálně-klimatická opatření a opatření ekologického zemědělství, definovaná platnou legislativou. Žádost o poskytnutí dotace lze podat pouze na díly půdních bloků, na kterých je od data doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku vysázená réva vinná o minimální hustotě 1 800 životaschopných jedinců na jeden hektar. Základní management: Žadatel po celou dobu zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné na celé výměře dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury vinice a) neaplikuje přípravky na ochranu rostlin obsahující některou z těchto účinných látek: Účinná látka 1. Alpha-cypermethrin 2. Deltamethrin 3 Diquat dibromide 4. Lambda-cyhalothrin 5. Zeta-cypermethrin b) aplikuje přípravky na ochranu rostlin, popřípadě hnojiva, upravené kaly a odpadní vody obsahující kationy mědi v celkové roční dávce obsahující v prů-

Druh

měru nejvýše 3 kilogramy mědi na 1 hektar vinice zařazené do závazku, c) na ochranu rostlin proti roztočům 1. používá pouze metodu introdukce roztoče Typhlodromus pyri ve formě letorostů révy vinné z dílu půdního bloku, kde je již Typhlodromus pyri usídlen, a rozmístění zaeviduje do záznamů k provedeným aplikacím přípravků na ochranu rostlin na dílu půdního bloku nebo ve formě bioagens povoleného v příslušném kalendářním roce k používání v České republice a 2. nepoužívá přípravky na ochranu rostlin, přípravky na ochranu rostlin a pomocné látky povolené k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, s výjimkou uvedenou v bodě 1, tato podmínka se nevztahuje na porosty do konce třetího roku po výsadbě. d) provede ročně nejvýše 2 aplikace herbicidů povolených v příslušném kalendářním roce k používání v České republice v příkmenném pásu vinice; pro účely tohoto nařízení se příkmenným pásem vinice rozumí plocha zemědělské půdy pod keři révy vinné, která neslouží k pohybu techniky, e) neaplikuje herbicidy v meziřadí a manipulačním prostoru vinice, f) provede každoročně prosvětlení keřů odstraňováním zálistků, nebo části listové plochy v zóně hroznů v období od 1. června do 30. září příslušného kalendářního roku, g) založí nejpozději ve třetím roce trvání závazku minimálně v každém druhém meziřadí porost směsí osiva v minimálním výsevu 20 kilogramů na 1 hektar; používá k výsevu směs osiva podle § 12 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o oběhu osiva a sadby; výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu, popřípadě používá certifikované, uznané nebo kontrolované osivo, přičemž výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby, Poznámka: V osevní směsi je zastoupeno nejméně 5 druhů bobovitých podle bodu 1, nejméně dva druhy lipnicovitých

Množství ve směsi (%)

Minimální počet druhů ve směsi

1.

Bobovité Fabaceae

50–70

5

2.

Lipnicovité Poaceae

10

2

3.

Ostatní dvouděložné

20–40

3

zpět

4

podle bodu 2 a nejméně tři druhy ostatních dvouděložných bylin podle bodu 3. Zastoupení jednotlivých skupin ve směsi je uvedeno jako váhový poměr a činí pro bobovité 50-70 %, pro lipnicovité 10 % a pro ostatní dvouděložné byliny 20-40 %. h) provede nejpozději do 15. srpna příslušného kalendářního roku mechanickou úpravu meziřadí a manipulačního prostoru vinice a i) absolvuje každoročně do 31. srpna příslušného kalendářního roku školení zajišťované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským za účelem rozšíření znalostí o systému integrované produkce révy vinné v rozsahu alespoň 8 hodin a kopii potvrzení o absolvování školení zašle do 30. září příslušného kalendářního roku Fondu. j) za celý pětiletý závazek provede nejvýše 30 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, k) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene a), l) za celý pětiletý závazek provede nejvýše 30 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, m) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene c), n) používá na ochranu proti obaleči jednopásému a obaleči mramorovanému pouze přípravky na ochranu rostlin obsahující Bacillus thuringiensis, které jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice, nebo účinné látky spinosad, popřípadě methoxyfenozid, nebo metodu feromonového matení obalečů, o) aplikuje každoročně proti plísni révové minimálně 1 přípravek na ochranu rostlin nebo pomocnou látku povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství a p) aplikuje každoročně proti padlí révovému minimálně 1 přípravek na ochranu rostlin nebo pomocnou látku povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství.


Nadstavbový management: Pro splnění podmínek tohoto managementu je žadatel povinen splnit podmínky a) až i) základního managementu a navíc: a) za celý pětiletý závazek provede nejvýše 20 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, b) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti plísni révové, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene a), c) za celý pětiletý závazek provede nejvýše 20 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, d) provede ročně nejvýše 8 aplikací přípravků na ochranu rostlin proti padlí révovému, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, v rámci limitu podle písmene c), e) používá na ochranu proti obaleči jednopásému a obaleči mramorovanému pouze přípravky na ochranu rostlin, kte-

Kultura

Travní porosty Sad – intenzivní Sad – ostatní Sad krajinotvorný Vinice Chmelnice Orná půda – zelenina a speciální byliny Orná půda – trávy na semeno Orná půda – ostatní plodiny Orná půda – travní porost – odplevelování

ré jsou povoleny v příslušném kalendářním roce k používání v České republice obsahující Bacillus thuringiensis nebo metodu feromonového matení obalečů, f) provede ročně nejvýše 2 aplikace přípravků na ochranu rostlin proti plísni šedé, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin a pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, g) provede ročně proti plísni révové minimálně 2 aplikace přípravku na ochranu rostlin nebo pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství, h) provede ročně proti padlí révovému minimálně 2 aplikace přípravku na ochranu rostlin nebo pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství a i) provede ročně proti plísni šedé minimálně 2 aplikace přípravku na ochranu rostlin nebo pomocných látek povolených k použití podle zákona o ekologickém zemědělství.

Opatření Ekologické zemědělství (EZ) Informace pro žadatele - SZP 2015 Pro období 2015 – 2020 bylo v rámci nové SZP vyčleněno jako samostatné

Kód*

Sazba EUR

sazba v 1. zóně ZCHÚ a zr. oblasti EUR **

PO-T

84

52 51

EZ-T

83

PO-15

825

EZ-IS

779

PO-OS

424

EZ-OS

424

PO-KS

165

EZ-KS

165

PO-V

900

EZ-V

845

PO-C

900

EZ-C

845

PO-RZB

536

EZ-RZB

466

PO-RTS

265

EZ-RTS

180

PO-ROP

245

EZ-ROP

180

PO-RT

79

Sazby EUR/ha

zpět

5

opatření Ekologické zemědělství. Od roku 2015 je možné uzavírat nové pětileté závazky. Níže uvádíme základní informace týkající se uzavírání závazku, sazeb a některých nově zaváděných podmínek. Podrobný popis podmínek opatření Ekologické zemědělství bude detailně popsán v metodice, kterou vydává Ministerstvo zemědělství. Kultury způsobilé pro poskytnutí dotace v rámci EZ: • Trvalý travní porost (T) • Standardní orná půda (R) – pěstování zeleniny a speciálních bylin, pěstování trav na semeno, pěstování ostatních plodin • Orná půda – travní porost (G) • Orná půda – úhor (U) • Trvalá kultura – ovocný sad (S) • Trvalá kultura – vinice (V) • Trvalá kultura – chmelnice (C) • Jiná trvalá kultura (J) – krajinotvorný sad“ *PO = přechodné období, EZ = ekologické zemědělství ** sazba v 1. zóně ZCHÚ a zr. oblasti EUR = sazba dotace na DPB nacházející se na území 1. zóny zvláště chráněného území, popřípadě ve zranitelné oblasti dusičnany s BPEJ 65-76 (podle § 7 odst. 5 věty první nařízení vlády č. 262/2012 Sb.) Dotace v rámci ekologického zemědělství se neposkytne: • pokud je na daný DPB požádáno o podporu zároveň i v rámci zatravňování orné půdy • pokud je na daný DPB požádáno o podporu zároveň i v rámci titulu biopásy, pozn. dotace se neposkytne pouze na výměru biopásu

• •

•

•

pro použití přípravků na ochranu rostlin stanovené Nařízením vlády pro EZ ke dni podání žádosti o dotaci nehospodaří souběžně v režimu konvenční produkce na zemědělské půdě s kulturou, na kterou lze poskytnout dotaci Aktivní zemědělec - Žadatel musí plnit podmínky Aktivního zemědělce. Zemědělský podnikatel – subjekt, který v roce 2015 žádá o dotace v rámci opatření Ekologické zemědělství, musí být zemědělským podnikatelem dle § 2e až 2 ha zákona o zemědělství nebo je organizační složkou státu podle zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

Atribut zemědělského podnikatele bude Fond ověřovat prostřednictvím kontroly IČ žadatele v Evidenci zemědělského podnikatele a žadatel tak nebude mít povinnost dokládat Osvědčení zemědělského podnikatele. Evidence zemědělského podnikatele je vedena obecními úřady obcí s rozšířenou působností a jejím správcem je Ministerstvo zemědělství České republiky. Údaje evidence je možno si ověřit na webových stránkách: http://eagri.cz/public/app/SZR/EZP http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_ es.html.cz Pokud žadatel nebude evidován jako zemědělský podnikatel, bude jeho žádost o podporu v rámci opatření Ekologické zemědělství zamítnuta. FOND

Obchodní korporace (právnická osoba): • ve které fyzická osoba (která splňuje výše uvedené podmínky pro mladého zemědělce), vykonává nad obchodní korporací účinnou a dlouhodobou kontrolu, pokud jde o rozhodnutí týkající se řízení, zisků a finančních rizik v prvním kalendářním roce podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce. Takovou osobou se rozumí většinový společník, nebo více fyzických osob splňujících podmínky mladého zemědělce a zároveň držících dohromady většinový podíl na kapitálu obchodní korporace. Za takovou osobu se naopak nepovažuje status tzv. tichého společníka.

Platba pro mladé zemědělce Platba pro mladé zemědělce je nové opatření, na které bude možné od roku 2015 požádat v rámci Jednotné žádosti. Účelem této podpory je poskytnout žadateli finanční prostředky na počáteční dobu jeho podnikání v zemědělství. Na platbu mají nárok pouze příjemci jednotné platby na plochu (SAPS) po splnění všech podmínek. Platba se vypočte vynásobením hodnoty, která odpovídá 25 % platby v rámci režimu SAPS počtem způsobilých hektarů do maximální možné výše 90 ha. Platba pro

Platba pro mladé zemědělce není poskytována fyzické osobě, která vedle zřízení vlastního zemědělského podniku, je většinovým společníkem, nebo spolu s ostatními fyzickými osobami drží většinový podíl na kapitálu obchodní korporace. Není tedy možné žádat o platbu pro mladé zemědělce jako fyzická osoba a zároveň být většinovým společníkem v obchodní korporaci, pokud tato obchodní korporace žádá také o platbu pro mladé. Platba pro mladé zemědělce se poskytuje jednomu zemědělci na maximální výměru ve výši 90 ha po dobu nejvýše pěti let. Tato doba se zkracuje o počet let, která uplynula od zřízení podniku

ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ

•

pokud je na daný DPB požádáno o podporu zároveň i v rámci podopatření ochrana čejky chocholaté

Žádost o zařazení se podává: • na období závazku v délce trvání 5 let • na celý díl půdního bloku (DPB) • pokud je žadatel registrován v systému ekologického zemědělství Pro poskytnutí dotace žadatel musí splňovat mimo jiné tyto podmínky: • cross – compliance • oblasti minimálních požadavků pro použití hnojiv • oblasti minimálních požadavků


mladé zemědělce se poskytne fyzickým osobám nebo obchodním korporacím (právnickým osobám), které splňují následující podmínky: Fyzická osoba: • poprvé zřizuje zemědělský podnik jako jeho vedoucí (nebo která již takový podnik zřídila v průběhu pěti let před prvním předložením žádosti o platbu SAPS v novém programovém období 2015 – 2020). Za zřízení zemědělského podniku se považuje zápis do Evidence zemědělského podnikatele (posuzován bude pouze ROK zápisu, nikoliv den a měsíc). a zároveň, • v roce, kdy je předložena první žádost o platbu SAPS v novém programovém období 2015 - 2020, jí není více než 40 let. Bude posuzován rok narození žadatele, nikoliv den a měsíc.

zpět

6

„mladým zemědělcem“ do prvního podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce.

Níže je uvedena tabulka s několika příklady kombinací podmínek a oprávně-

nými roky pro podání žádosti pro mladého zemědělce:

Věk/rok narození zemědělce při 1. podání žádosti SAPS v novém programovém období 2015–2020

ROK zřízení zemědělského podniku/ROK zápisu do EZP

Oprávněné roky pro podání žádosti pro mladého zemědělce

2015

18 let/1997

2015

2015, 2016, 2017, 2018, 2019

2015

25 let/1990

2009

není nárok na platbu = uplynulo více jak 5 let od zřízení podniku/ zápisu do EZP

Rok 1. podání žádosti SAPS v novém programovém období 2015–2020

2015

30 let/1985

2010

2015

2015

35 let/1980

2011

2015, 2016

2015

39 let/1976

2012

2015, 2016, 2017

2015

40 let/1975

2013

2015, 2016, 2017, 2018

2015

40 let/1975

2014

2015, 2016, 2017, 2018, 2019

2015

41 let/1974

2015

není nárok na platbu = žadateli je v 1. kalendářním roce podání žádosti o platbu SAPS více než 40 let

2016

19 let/1997

2015

2016, 2017, 2018, 2019, 2020

2017

19 let/1998

2015

2017, 2018, 2019, 2020

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED POVOLENÍ za období: 1. 3. 2015 – 31. 3. 2015 NOVÉ POVOLENÉ PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN Lepinox Plus držitel rozhodnutí o povolení: CBC (Europe) S.r.l., Via E. Majorana 2, 20054 réva

obaleč mramorovaný, obaleč jednopásý

1 kg/ha

Nova Milanese, Itálie; evidenční číslo: 5258-0; účinná látka: Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki kmen EG 2348, 375 g/kg AT

2) na počátku kladení vajíček do 2. vývojového stádia larvy

Rozsah povoleného použití. AT – ochranná lhůta je dána odstupem mezi termínem aplikace a sklizní.

Plodina, oblast použití

Dávka vody

Způsob aplikace

Max. počet aplikací v plodině

Interval mezi aplikcemi

broskvoň, hrušeň, jabloň, réva

400–600 l/ha

postřik, rosení

max. 3×

7–10 dnů

(o účinnosti 32 000 IU/mg T.ni. formulovaného produktu) Platnost povolení končí dne: 30. 4. 2019 Lepinox Plus dosahuje průměrné účinnosti. Nautile DG držitel rozhodnutí o povolení: UPL Europe Ltd., The Centre, 1st Floor, Birchwood Park, Cheshire, WA3 6YN Warrington, Velká Británie; evidenční číslo: 4907-0; účinná látka: cymoxanil 50 g/kg, mankozeb 680 g/kg Platnost povolení končí dne: 31. 12. 2016 VYTVOŘIL: ING. JANA ONDRÁČKOVÁ

Rozsah povoleného použití


zpět

7


brambor

Škodlivý oranismus, jiný účel použití

Dávkování, mísitelnost

OL

Poznámka 1) k plodině 2) k ŠO 3) k OL

plíseň bramborová

2 kg/ha

14

1) od 40 BBCH, do 95 BBCH

rajče

plíseň bramborová

2 kg/ha

3/10

1) od 20 BBCH, do 71 BBCH 3) OL 3 dny přímý konzum: 10 dní průmyslové zpracování

réva

plíseň révová

0,8 kg/ha do BBCH 61 1,6 kg/ha od BBCH 61

35

1) od BBCH 13, do 71 BBCH


Dávka vody

Způsob aplikace

Max. počet aplikací v plodině

Interval mezi aplikacemi

brambor

200–600 l/ha

postřik

max. 4×

7–10 dnů

rajče

200–600 l/ha

postřik

max. 5×

7–10 dnů

réva

400–1 200 l/ha (max. 500 l/ha do BBCH 61)

postřik, rosení

max. 4×

7–10 dnů



Z výroční zprávy SZPI za rok 2014 Zintenzivnění kontroly vína, zejména pak sudového Při kontrolách je zatím stále zjišťována vysoká frekvence nedostatků, a to nejen senzorických, ale jsou zjišťovány i četné případy falšování těchto vín. Mimo jiné i z tohoto důvodu došlo u SZPI k výraznému posílení kapacit věnovaných kontrole vína a tato kontrola bude jednou z priorit v letech nastávajících. Jako perspektivní a efektivní se jeví v této oblasti spolupráce SZPI s Celní správou České republiky. Z pohledu jednotlivých komodit byla nejvyšší procenta nevyhovujících šarží zjištěna u čokolád a cukrovinek (68 %), medu (67 %), přídatných a aromatických látek (62 %), dehydratovaných výrobků (54 %), vína (44 %), vajec a vaječných výrobků (39 %), vín jiných než révových (35 %), jedlých tuků a olejů (35 %), škrobu a škrobových výrobků (33 %), zpracované zeleniny a zpracovaných hub (33 %), nealkoholických nápojů (32 %), mléčných výrobků (31 %).


Do skupiny chemických prvků jsou zařazeny jak minerální látky jako sodík, draslík, hořčík, selen, vápník, zinek atp., tak chemické prvky kontaminující (arzen, cín, olovo, kadmium, měď, rtuť, atp.). Celkem bylo zkontrolováno 481 šarží. Z toho bylo 5 šarží potravin nevyhovujících. V případě kontaminujících chemických prvků se jednalo o překročení povoleného nejvyššího přípustného množství mědi ve víně, rtuti a kadmia ve výrobcích z ryb a olova a kadmia v čerstvé zelenině. Obsah barviv byl kontrolovaný v 481 šaržích potravin, nevyhovělo 38 šarží, přičemž ve 26 šaržích byla zjištěna přítomnost barviv ve výrobcích, které se nesmí přibarvovat, jako například víno, ovocné víno, med, zmrzlina, proslazené a kandované ovoce. V ostatních případech se jednalo o přítomnost barviv, která nebyla deklarována na obale. Nejčastěji kontrolovaný analyt ze skupiny konzervantů byl oxid siřičitý a kyselina sorbová ve víně. Překročení maximálně přípustného množství oxidu

siřičitého bylo zjištěno v 12 šaržích vína, v 1 šarži konzervovaného zelí a v 1 míchaném alkoholickém nápoji. U 2 vzorků medoviny nebyla přítomnost oxidu siřičitého deklarována na obale. Překročení maximálně přípustného množství kyseliny sorbové bylo zjištěno v 5 šaržích vína a 1 šarži konzervované zeleniny a 1 šarži ovocného nápoje. U 1 šarže lahůdkářského salátu nebyla přítomnost kyseliny sorbové deklarována na obale. V případě nevyhovujících šarží na obsah sladidel se jednalo zejména o nepovolený přídavek sladidel do vína. Z pohledu jednotlivých komodit byla kontrola v obchodní síti v roce 2014 zaměřena nejvíce na čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu. Dalšími komoditami s četnější frekvencí kontrol byly masné výrobky, mléčné výrobky, pekařské výrobky, víno a čokoláda s cukrovinkami. Podněty ke kontrole od spotřebitelů z hlediska jednotlivých komodit se nejčastěji týkaly masa a masných výrobků, mléčných výrobků, pekařských výrobků, čerstvé zeleniny, čerstvého ovoce, výrob-

zpět

8

Komodita

Nejvýhodnější šarže (%)

Brambory

15

Cukrářské výrobky a těsta

8

Čerstvá zelenina, čerstvé houby

17

Čerstvé ovoce

24

Čokoláda, cukrovinky

68

Dehydratované výrobky a ochucovadla

54

Jedlé tuky a oleje

35

Kakao, směsi kakaa s cukrem

12

Káva, kávoviny, čaj

30

Koření

14

Lihovarnické výrobky

12

Luštěniny, olejnatá semena

24

Masné výrobky

26

Med

67

Mléčné výrobky

31

Mlýnské obilné výrobky

11

Nealkoholické nápoje

32

Obilniny

2

Pekařské výrobky

15

Pivo

11

Přidatné, aromatické látky

62

Přírodní sladidla

16

Ryby, vodní živočichové

16

Studená kuchyně

13

Skořápkové plody

15

Škrob, škrobové výrobky

33

Tabákové výrobky

15

Těstoviny

15

Vejce, vaječné výrobky

39

Vína jiná než révová

35

Víno (ČZHM)

44

Výrobky z brambor

7

Zmrzliny a mražené krémy

28

Zpracovaná zelenina, zpracované houby

33

Zpracované ovoce

14

Zvláštní výživa, doplňky stravy

19

Podíl nevyhovujících šarží podle komodit (v %)


ků studené kuchyně, vína, lihovin a také doplňků stravy a potravin určených pro zvláštní výživu. K potravinářským výrobkům, u nichž byly zákazy nejčastěji ukládány, patřily mléčné výrobky (uloženo celkem 2 116 zákazů v celkové výši 312 500 Kč) a čokoláda a cukrovinky (1 956 zákazů v celkové výši 1 028 931 Kč). Největší fi nanční objem zákazů (2 805 770 Kč) byl uložen v oboru zvláštní výživa a doplňky stravy. Za zmínku stojí i fi nanční objem zákazů v oboru víno, jejichž výše dosáhla 2 208 368 Kč, dále v oboru káva, kávoviny, čaj s finanční výší zákazů 2 207 970 Kč a v oboru lihovarnické výrobky, u nichž výše zákazů dosáhla 1 826 972 Kč. Kontrola označování, botanického původu suroviny a geografického původu hroznů, obsahu exogenní vody a obsahu barviv v částečně zkvašeném hroznovém moštu: Předmětem ústředně řízené akce bylo ověření částečně zkvašených hroznových moštů označených jako burčák a ověření částečně zkvašených hroznových moštů vyrobených z hroznů sklizených v jinýchčlenských státech. Kontrolní akce byla zaměřena na kontrolu povinných údajů, průvodních dokladů, přídavku exogenní vody, barviv, obohacení etanolem z přidaného cukru, ověření botanického a geografického původu hroznů. Kontrola byla naplánována na období srpen až prosinec a byla zaměřena jak na prodejce, tak na výrobce, a to zejména na ty výrobce, u kterých byly v minulých letech zjištěny nevyhovující vzorky. Dále pak byla akce zaměřena na nové, neprověřené prodejce, zejména „stánkaře“. Celkem bylo v rámci této kontroly v roce 2014 odebráno 71 vzorků. Z celkového počtu částečně zkvašených hroznových moštů bylo 48 burčáků a celkový počet nevyhovujících vzorků byl roven šesti! Zjištěné nedostatky nevyhovujících vzorků byly: ve 3 případech nadlimitní obsah etanolu z přidaného cukru, ve 2 případech obsah exogenní vody a jednom případě bylo prokázáno nedostatečné označení výrobku (chybějící šarže). Proběhly dvě kontrolní akce zaměřené na kontrolu vína a lihovin nabízených prostřednictvím internetu. V laboratoři Inspektorátu SZPI v Brně vzniklo v červenci nové oddělení analýzy vína, které se ke konci roku přestěhovalo i do nově vybudovaných prostor. V rámci obnovy laboratorního zařízení byla na toto oddělení zakoupena nová

destilační jednotka. Pro rozšíření portfolia metod sloužících k odhalování klamavých obchodních praktik, jako jsou falšování nebo klamavé značení, bylo na oddělení izotopových analýz v roce 2014 zakoupeno nové unikátní zařízení umožňující propojení techniky vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostním spektrometrem izotopových poměrů (LC-IRMS). Dále byl pořízen i nový software k technice plynové chromatografie s hmotnostním detektorem (GC/MS). Celkový počet zaměstnanců odboru zkušební laboratoře byl navýšen o dvě nová místa. Oddělení analýzy vína brněnské laboratoře SZPI se v průběhu roku zúčastnilo 12 porovnávacích testů na víno, šumivé víno, likérové víno a hroznový mošt pořádaných evropskou referenční laboratoří (EURL) Oenologues de France ve Francii. Laboratoř SZPI v Brně se rovněž zúčastnila mezinárodní validační studie na stanovení alkoholu v dealkoholizovaném víně organizované laboratořemi DUBERNET ve Francii pod záštitou Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Tato laboratoř se mimo jiné účastnila také dvou porovnávacích testů v oblasti senzorických zkoušek DRRR (Deutsches Referenzbüro für Lebensmittel-Ringversuche und Referenzmaterialien) pořádaných německou referenční laboratoří v Kemptenu. Systém databanky izotopových rozborů vín Evropskou databanku izotopových rozborů vín na základě nařízení Komise (ES) č. 555/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína, v platném znění, spravuje a koordinuje Společné výzkumné středisko při Evropské komisi v italské Ispře a belgickém Geelu. V této databance jsou uložena data získaná z izotopového rozboru částic vody a etanolu ve vínech vinařských členských států EU, které slouží k vyhodnocování výsledků rozborů získaných v úředních laboratořích. V České republice systém databanky zastřešuje Ministerstvo zemědělství ČR. SZPI je společně s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (Oddělení vinohradnictví) a Generálním ředitelstvím cel (Celně-technická laboratoř) členem tohoto systému, který spočívá v odběru vzorků hroznů révy vinné re-

zpět

9

prezentativních pro Českou republiku, v jejich zpracování na víno a v jejich fyzikálněchemických a izotopových rozborech. Popis dvaceti vzorků a výsledky laboratorních rozborů jsou každoročně poskytovány Evropské komisi. SZPI v systému zajišťuje fyzikálně-chemický a izotopový rozbor vzorků, vkládání i odesílání dat do evropské databanky a plní rovněž koordinační funkci celého systému v České republice. Typický návštěvník webu SZPI je žena (62,1 %) mezi 25 a 34 lety (35,6 %). Uživatelé nejčastěji v roce 2014 vyhledávali informace, které se týkaly vína, alergenů, medu, burčáku a nařízení (EU) č. 1169/2011. Nejvíce navštěvovanými rubrikami v roce 2014 byly (v uvedeném pořadí): „Volná místa“; „Dotazy podnikatelů“; „Kontrolní činnost SZPI“; „Dovoz ze třetích zemí“; „Vybrané předpisy ČR“; „Aktuality“; „Víno“; „Kontakty pro veřejnost“; „Podněty ke kontrole“ a „Aplikace právních předpisů“. Bylo zjištěno celkem 4 276 nevyhovujících šarží potravin a ostatních výrobků. V maloobchodní síti bylo zjištěno 3 974 nevyhovujících šarží, ve výrobě nevyhovělo 183 šarží, ve velkoobchodě 89 šarží a na ostatních místech bylo jako nevyhovující hodnoceno 30 šarží potravin. Srovnatelný podíl nevyhovujících šarží s ohledem na zemi původu byl zjištěn u potravin z České republiky (19,4 %) a u produkce pocházející ze zemí EU (19,1 %). Vyšší procento bylo zjištěno u produkce dovezené ze třetích zemí (39,9 %). Z pohledu jednotlivých komodit byla nejvyšší procenta nevyhovujících šarží zjištěna u čokolád a cukrovinek (68 %), medu (67 %), přídatných a aromatických látek (62 %), dehydratovaných výrobků (54 %), vína (44 %), vajec a vaječných výrobků(39 %), vín jiných než révových (35 %), jedlých tuků a olejů (35 %), škrobu a škrobových výrobků (33 %), zpracované zeleniny a zpracovaných hub (33 %), nealkoholických nápojů (32 %) a mléčných výrobků(31 %).

Prezentace SZPI v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR: Falšování potravin - aktuální problém? 16. 04. 2015 - „Falšování potravin – aktuální problém?“ bylo téma odborné prezentace spojené s tiskovou konferencí v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Pořádala ji Státní zemědělská a potravi-


nářská inspekce (SZPI) ve spolupráci se Zemědělským výborem PSP ČR a Ministerstvem zemědělství. „Jde o významný problém, na který v důsledku doplácejí spotřebitelé, kteří platí za něco, co neočekávají a nechtějí. Tento problém má však také významný negativní dopad i na korektní podnikatelské prostředí“, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Tématem akce byla problematika falšování potravin a jeho nežádoucí dopady na trh a jednotlivé segmenty výroby a prodeje potravin. Účastníci se dozvěděli o rizicích, které falšované potraviny představují pro spotřebitele a seznámili se s možnostmi boje proti tomuto nežádoucímu fenoménu. Součástí prezentace byla i degustace, při které měli příležitost porovnat pravé a falšované potraviny. „V řadě případů není spotřebitel schopen chránit své oprávněné zájmy sám. Proto chci všechny ujistit, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce je připravena i nadále využívat všech dostupných prostředků k odhalování potravinových podvodů“, řekl ústřední ředitel SZPI Martin Klanica. Kromě ministra zemědělství Mariana Jurečky a ústředního ředitele SZPI Martina Klanici se akce zúčastnil i předseda Zemědělského výboru PSP ČR Jaroslav Faltýnek, prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman, senátoři a poslanci Parlamentu a zástupci odborné veřejnosti. Pozvání ústředního ředitele SZPI přijal i úřadující generální ředitel DG SANTE Ladislav Miko. Příloha k tiskové zprávě Problematika falšování potravin: Falšování potravin je jev s významnou společenskou nebezpečností zasahující velké množství subjektů a oborů. Nejedná se jen o útok na peněženku spotřebitele, ale i o nekalou hospodářskou soutěž. Pokud na trhu existuje podnik, který má na podvodech založený podnikatelský plán, poctiví podnikatelé nemohou svou kvalitní produkcí dlouhodobě konkurovat a krachují. Systematické používání nepřiznaných náhražek vede i ke snížení poptávky a tím i snížené produkci určitých komodit, např. ovoce, vepřového masa a jiných a způsobuje významné ekonomické potíže v těchto segmentech. Ve vyspělém světě se v posledních desetiletích podařilo významně eliminovat výskyt nebezpečných potravin, které vznikly důsledkem nedodrže-

ní předepsaných postupů při výrobě a distribuci pro technologickou nekázeň. Ve vazbě na bezpečnost ale významné riziko představuje právě vědomé falšování potravin. Jsou známy případy hromadných otrav a úmrtí např. po přidání melaninu do mléčných výrobků, použití anilinových barviv do jedlých olejů, nahrazení různých druhů ořechů arašídy (riziko pro alergiky) nebo úmrtí v důsledku požití vína s přidaným etylenglykolem. Snahu o systémové řešení problému falšovaných potravin ze strany Evropské komise spustila kauza nedeklarovaného výskytu koňského masa v masných výrobcích v roce 2012. Na základě výsledků kontrol SZPI lze konstatovat, že se v České republice prakticky nevyskytují registrované výrobní podniky, které by měly na falšování potravin vystavěny svůj podnikatelský plán, resp. jejich případný výskyt se daří rychle korigovat. SZPI se již dlouhodobě zaměřuje nejen na kontrolu bezpečnosti, ale i jakostních parametrů potravin, kam se přesunula významná část finančních i lidských zdrojů. SZPI disponuje dvěma špičkovými laboratorními pracovišti, které se mj. zaměřují na komplexní analýzy vína a odhalování podvodů u kakaa, čokolády, ovocných výrobků, doplňků stravy, výrobků z ryb a mnoha dalších komodit. Pro laboratorní stanovení jakosti SZPI ročně odebere přes čtyři tisíce šarží potravin a celkový počet provedených rozborů dosahuje několika stovek tisíc. Vybrané způsoby falšování, které zaznamenala SZPI: Nastavení potraviny levnější složkou: např. nedeklarované křehčení masa, ředění olivového oleje jinými oleji, přídavky drcených skořápek do kakaa; Přítomnost nedeklarovaných složek: např. nepovolené nebo nedeklarované použití strojně odděleného masa v masných výrobcích či nedeklarované použití vnitřností v masných výrobcích; Nastavení potraviny ke zlepšení jejich vlastností: např. nedovolená aromatizace vín nebo nedeklarované přibarvování např. těstovin a knedlíků; Klamavé uvádění geografického původu nebo způsobu produkce: např. vydávání ryb produkovaných na farmách za divoké či vydávání dovozových vín za moravská. Nejčastěji falšované komodity dle zjištění SZPI: Víno – falšováno přidáním syntetického glycerolu, vody a barviv, dále je zjiš-

zpět

10

ťováno nadlimitní množství ethanolu z přidaného cukru; Lihoviny – falšováno denaturačními činidly a lihem jiného než deklarovaného botanického původu lihu; Med – diastáza rostlinného původu, barvivo sulfitový karamel, přídavek cukrů nebo cukerných sirupů; Džem – nedodržení deklarovaného obsahu ovoce, nedodržení legislativně stanoveného obsahu ovoce;

Ryby – nedeklarovaný obsah přidané vody, přídavek polyfosfátů nebo kyseliny citrónové. SZPI je připravena se i nadále věnovat této problematice ve prospěch spotřebitele a poctivých podnikatelů. Dalším krokem je zapojení SZPI do systému přenosu informací o podvodech, falšování, pašování a klamání v oblasti potravin a krmiv s přeshraničním dopadem (Administrative Assistance and Coope-

ration systém – AACS). SZPI se aktuálně stala národním kontaktním místem AACS pro ČR v rámci komunikace mezi členskými státy EU. Problematika falšování potravin s novými kompetencemi pro SZPI od r. 2015 získala nový rozměr, když inspekce se na tuto oblast nyní zaměřuje i v provozovnách společného stravování. ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA – TISKOVÝ MLUVČÍ SZPI

Potraviny na pranýři (duben) Pálava, víno bez CHOP bílé polosladké, alk. 10,5% obj. Chuť a vůně vína byly netypické pro víno vyrobené z hroznů révy vinné. Bylo patrné broskvové aroma. Výrobek není vínem, protože nebyl vyroben výhradně z vinných hroznů, případně z hroznového moštu. Ve víně byla zjištěna přítomnost maltózy. Maltóza je disacharid, který vzniká štěpením škrobu. Její přítomnost ve víně je důsledkem použití nepovolených enologických (vinařských) postupů. Obal: KEG sud o objemu 50 l Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Plněno v: BM VINI s.r.o., Polešovice 447 Místo kontroly: PEAL a.s.; Brno (Netroufalky 770/14, 62500 Brno); IČ: 25775634 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

SAKAR MUSKAT, bílé víno polosladké, víno z Bulharska, alk. 11,5% obj. Víno bylo falšováno přídavkem 76 % vody a nepovoleným přídavkem syntetického glycerolu. Ve víně byla zjištěna přítomnost maltózy. Přídavek vody do vína je nepovolený enologický (vinařský) postup. Glycerol je přirozenou součástí vína, ve kterém vzniká jako vedlejší produkt při kvašení. Množství glycerolu je závislé na použitých kvasinkách a na teplotě během kvašení. Jeho přítomnost


vínu dodává hladkost a plnost. Přídavek syntetického glycerolu do vína není povolen. Maltóza je disacharid, který vzniká štěpením škrobu. Její přítomnost ve víně je důsledkem použití nepovolených enologických (vinařských) postupů. Šarže: 24 07 12 Obal: sklo, zátka, termokapsle Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Stáčírna: „Vinal AD“, 5500 Loveč, Bulharsko pro Vinimpex, 1715 Sofie, Bulharsko Distributor: BUDA-MONT, spol. s r.o. Místo kontroly: AHOLD Czech Republic, a.s.; Brno (Tkalcovská 869/1, 60200 Brno); IČ: 44012373 Země původu: Bulgaria Země výroby: Bulgaria

CHARDONNAY bílé suché alk. 11 % obj. (sudové) V chuti a vůni vína byla patrná sirka. Sirka je vada vína, která se projevuje nepříjemným zápachem po kapustě, cibuli až zkažených vejcích. Obal: KEG sud ochr. atm. Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: Sudovky s.r.o. sídlo: Palackého tř. 106, 61200 Brno, cz Distributor: VÍNO LÍPA MIKULOV s.r.o., Palackého tř. 106, 612 00 Brno.CZ Místo kontroly: Alois Hradský Strakonice (Bezděkovská 428, 38601 Strakonice); IČ: 40717992 Země původu: Italia Země výroby: Czech Republic

zpět

11

Víno růžové suché Ve víně byly plovoucí nečistoty. V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Distributor: dodavatel Ing. Petr Marada, 69619 Mikulčice 598 Místo kontroly: V + V Ltm s.r.o.; Litoměřice (Velká Krajská 44/1, 41201 Litoměřice); IČ: 63149265 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

DCÉRKA víno bílé suché Alk. 10,5% obj. Výrobek obsahoval alergen - oxid siřičitý, který nebyl uvedený ve složení na obale. Šarže: 377 Obal: PET kahev s orig. Uzávěrem Množství výrobku v balení: 2 l Výrobce: PLNĚNO V: Víno Morava spol. s.r.o. Hodonín, Velkomoravská, 3543/87 IČO25526928 Distributor: PRVNÍ VÝČEPNÍ s.r.o., Havlíčkova 7, 686 01 Uherské Hradiště Místo kontroly: Dinh Dung Tran; Strakonice (Lidická 166, 38601 Strakonice); IČ: 88349331 Země původu: European Union Země výroby: Czech Republic

DCÉRKA víno červené suché Alk. 10,0 % obj. Výrobek obsahoval alergen - oxid siřičitý, který nebyl uveden ve složení na obale. Šarže: L141014 Obal: PET kahev s orig. Uzávěrem Množství výrobku v balení: 2 l Výrobce: Plněno v: ALKONE a.s., 687 37 Polešovice 446, Česká Republika Distributor: PRVNÍ VÝČEPNÍ s.r.o. Havlíčkova 7, 686 01 Uherské Hradiště Místo kontroly: Dinh Dung Tran; Strakonice (Lidická 166, 38601 Strakonice); IČ: 88349331 Země původu: European Union Země výroby: Czech Republic


Cabernet Moravia, zemské víno, červené suché,z.p. ČR, ob. Morava, ročník 2013, alk. 11,5 % V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Oxidáza vína je vadou, kdy víno má většinou velmi vysokou až nahnědlou barvu a chuť a vůni po jablkách. Obal: nerezový KEG sud Výrobce: stáčeno firmou Bazény Aqua spol. s.r.o., Traťová 6/609, 625 00 Brno Místo kontroly: Veronika Župová; „Vinotéka U Župů“;Vamberk (Tyršova 10, 51754 Vamberk) Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

Dornfelder víno červené polosladké, z.p. Rakousko V chuti a vůni vína byly patrné nežádoucí biologické procesy (živočišné tóny). Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 30 l Výrobce: plněno v: Bulk Wine Trade s.r.o., Strachotín, Česká republika Distributor: Moravia Wine s.r.o., Vídeňská 256/20, 692 01 Mikulov Místo kontroly: Olga Hudská; „Art Café vinárna - kavárna“;Polička (Palackého nám. 56, 57201 Polička) Země původu: Austria Země výroby: Czech Republic

Pálava víno bez CHOP bílé polosladké alk. 10,5 % obj. (sudové) Chuť a vůně vína byly netypické pro víno vyrobené z hroznů révy vinné. Bylo v nich patrné broskvové aroma. Ve výrobku byla zjištěna přítomnost maltózy. Výrobek není vínem, protože nebyl vyroben výhradně z vinných hroznů, případně z hroznového moštu. Maltóza je disacharid, který vzniká štěpením škrobu. Její přítomnost ve víně je důsledkem použití nepovolených enologických (vinařských) postupů. Obal: Keg sud ochr. Atm Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: BM VINI s.r.o.., Polešovice 446 Dovozce: plněno pro: PEAL a.s. U Plynárny 412/101, 101 00 Praha Distributor: PEAL a.s. U Plynárny 412/101, 101 00 Praha 10 - DC - Tábor Místo kontroly: Van Linh Bui; Sezimovo Ústí (9. května 1057, 39102 Sezimovo Ústí); IČ: 27538273 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

Pálava víno bez CHOP bílé polosladké alk. 10,5 % obj. (sudové) Chuť a vůně výrobku byly netypické pro víno vyrobené z hroznů révy vinné. Bylo patrné broskvové aroma. Výrobek není vínem, protože nebyl vyroben výhradně z vinných hroznů, případně z hroznového moštu. Dále byla zjištěna přítomnost maltózy. Maltóza je disacharid, který vzniká štěpením škrobu. Její přítomnost ve víně je důsledkem použití nepovolených enologických (vinařských) postupů. Obal: Keg sud ochr. Atm

zpět

12

Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: BM VINI s.r.o.., Polešovice 446 Dovozce: plněno pro: PEAL a.s. U Plynárny 412/101, 101 00 Praha Distributor: PEAL a.s. U Plynárny 412/101 101 00 Praha 10 - DC - Tábor Místo kontroly: AUTO NOVÁK s.r.o.; Písek (Táborská 2470, 39701 Písek); IČ: 63271966 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

Vůně vína byla neodpovídající, po plísni a po korku. Chuť vína byla neharmonická, hrubá, kyselá a neodpovídající. Víno nebylo označeno povinnými údaji. Víno bylo neznámého původu. Šarže: bez označení šarže Obal: skleněná lahev 0,75 l + korkový Množství výrobku v balení: 0,7 l Místo kontroly: Marie Rozková; Brno (Kozí 684/8, 60200 Brno); IČ: 75871947 Země původu: Czech Republic Země výroby: XXX (unknown)

Víno růžové suché Ve víně byly plovoucí nečistoty. V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Distributor: dodavatel Ing. Petr Marada, 69619 Mikulčice 598 Místo kontroly: V + V Ltm s.r.o., Litoměřice (Velká Krajská 44/1, 41201 Litoměřice); IČ: 63149265 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

SZPI rozšiřuje službu spotřebitelům – uzavřené provozovny jsou nově na webu Potraviny na pranýři 01. 04. 2015 – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) od dnešního dne zpřístupňuje na portálu Potraviny na pranýři přehled provozoven, které inspekce uzavřela pro závažné porušení hygienických předpisů. Jde o logický krok navazující na rozšíření kontrolních kompetencí SZPI o provozovny společného stravování - restaurace, bary, vinotéky, rychlé občerstvení a další – od 1. 1. 2015. Inspekce na portálu nyní zveřejňuje všechny uzavřené provozovny v kompetenci SZPI. Kromě provozů společného stravování jde i o prodejny potravin a výrobní potravinářské provozy. Databáze je naplněna daty o uzavřených provozech od počátku roku 2015. „Zveřejnění přehledu provozoven, které nedodržují hygienické předpisy nebo mají závažné nedostatky ohrožující zdraví, je dalším krokem směrem k větší ochraně spotřebitelů,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Stejně jako u dosud zveřejněných nevyhovujících potravin na webu Potraviny na pranýři, u každé provozovny jsou zde uvedeny veškeré podstatné informace pro orientaci spotřebitele – adresa provozovny, obecný (místní) název, typ pochybení, datum uzavření

Sauvignon, ročník 1965


a znovuotevření provozovny (po SZPI potvrzeném odstranění závad) a další informace, přičemž spotřebitelé mohou nalézt problematické provozovny ve svém okolí i prostřednictvím interaktivní mapy. „Cílem nové služby na portálu Potraviny na pranýři je posílit informování spotřebitelů a současně přispět k rovným konkurenčním podmínkám. Dalším významným efektem je prevence,“ uvedl Martin Klanica, ústřední ředitel SZPI. Na základě nových kompetencí SZPI uskutečnila od 1. 1. do 31. 3. 2015 celkem 3 170 kontrol v provozovnách společného stravování a u téměř 1/3 kontrol zaměřených na hygienu inspekce zaznamenala závažné porušení předpisů. Zejména šlo o zanedbaný úklid kuchyně a skladů potravin s nánosy prachu, mastnoty a zbytků potravin, zaplísnění prostor, výskyt hlodavců a myšího trusu, nefungující chladící zařízení, skladování potravin v nevhodných prostorách, absence přívodu teplé vody a další nedostatky potenciálně ohrožující zdraví spotřebitelů. U 55 provozoven společného stravování bylo porušení elementárních povinností důvodem k dočasnému uzavření provozovny nebo části prostor. Ve stejném období SZPI mimo segment společného stravování - zejména maloobchodní prodejny - uzavřela 13 provozoven. Podniky společného stravování tedy představovaly přes 80% všech uzavřených provozoven, což signalizuje závažné problémy se znalostí a plněním základních hygienických požadavků u určité části provozovatelů společného stravování. Cílem aktivit SZPI je ochrana spotřebitele a účinné vymáhání práva a zároveň i dialog a osvěta mezi provozovateli. Nová služba je přirozenou evolucí projektu Potraviny na pranýři, který odstartoval v roce 2012. ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA - TISKOVÝ MLUVČÍ

zpět

13

Statistika a my Hodinové náklady práce v zemích EU28 se v roce 2014 pohybovaly od 3,8 eura v Bulharsku až po 40,3 eura v Dánsku. V České republice dosáhly 9,4 eura, což bylo o 3,8 % méně než v roce předchozím. Více na http://bit.ly/1yrS0Xy. Od roku 2000 se průměrná mzda téměř zdvojnásobila V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 kč, v roce 1955 pak 1 192 Kč a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 kčs. nejvíce stoupala v letech 1992 a 1993 kvůli dramatickému růstu spotřebitelských cen. od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13 219 kč na 25 686 kč. V letech 1955 až 1970 mzdy rostly průměrně ročně o 3,2 %, přičemž nejvyšší přírůstky byly v letech 1968 a 1969 (8,5 %, resp. 7,9 %). Mzda za celé toto období vzrostla o 60,7 %, z 1 192 Kčs v roce 1955 na 1 915 Kčs v roce 1970. V období let 1971 až 1989 byl růst průměrných mezd pozvolný, nedocházelo k žádným překvapivým výkyvům. V 70. letech se meziroční přírůstky mezd pohybovaly v rozmezí od 2,4 % do 4,7 %. V letech 1980 až 1989 byly nižší. Průměrné tempo růstu bylo 2,0 % (meziroční růst mezd se pohyboval v intervalu od 1,5 % do 2,4 %). Od roku 1971 do roku 1989 se průměrná mzda zvýšila o 58,7 %, z 1 997 Kčs na 3 170 Kčs.


Přechod k tržnímu hospodářství Po roce 1989 došlo k výrazným změnám i v oblasti trhu práce. Celá 90. léta byla obdobím transformace ekonomiky na tržní hospodářství. Podniky se privatizovaly, došlo k liberalizaci cen, restrukturalizovala se produkční odvětví národního hospodářství. Průměrná mzda vzrostla v tomto období téměř čtyřikrát, z 3 286 Kčs v roce 1990 na 12 666 Kč v roce 1999. Nejvyšších meziročních přírůstků dosáhla průměrná mzda v letech 1992 a 1993 (22,5 %, resp. 25,3 %). Růst nominálních mezd byl ale ovlivňován ještě rychlejším růstem spotřebitelských cen, což vedlo k výrazně odlišnému vývoji reálných mezd. K největšímu propadu reálných mezd došlo v roce 1991 po zavedení cenové liberalizace, a to o 26,3 %. Od roku 1992 se reálná mzda meziročně zvyšovala, ale úroveň roku 1990 byla překročena až v roce 1996. Rozdíly ve mzdách podle odvětví Růst mezd v letech 1990 až 1999 provázela také výrazná diferenciace podle jednotlivých odvětví národního hospodářství (klasifikace OKEČ). Zatímco v roce 1990 činil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší dosaženou průměrnou mzdou za odvětví 1 817 Kč (rybolov a chov ryb 4 360 Kč, ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2 543 Kč), v roce 1999 byl tento rozdíl již 13 606 Kč (finanční zprostředkování 23 182 Kč, ubytování a stravování 9 576 Kč).

Relativně nejméně vzrostla průměrná mzda v odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví (o 166 %), naopak nejvíce se zvýšila právě v odvětví finanční zprostředkování (o 592 %). V historické statistické ročence ČSSR vydané Federálním statistickým úřadem v roce 1985 se můžeme dočíst, že průměrná měsíční mzda pracovníků v národním hospodářství v Československu v roce 1937 dosáhla 764 kč. Jak rostly průměrné mzdy Průměrné mzdy již nerostou takovým tempem jako v 90. letech. Od roku 2000 do roku 2014 se průměrná mzda zvýšila o 94,3 %, z 13.219 Kč na 25 686 Kč. Nejvyšších přírůstků bylo dosaženo hned na začátku období, v roce 2001 (8,8 %) a 2002 (8,0 %). V roce 2013 mzda stagnovala, přírůstek byl nulový, reálně mzda klesla o 1,4 %. Celkově se od roku 2000 do roku 2014 mzda reálně zvýšila o 41,3 %. Nejvíce vzrostly mzdy v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (o 124 %), nejméně, o 60 %, se zvýšily mzdy v odvětví administrativní a podpůrné činnosti. Nejvyšších absolutních částek průměrné mzdy dosahovala v celém období odvětví informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví (47 364 Kč, resp. 48 157 Kč v roce 2014). ZDROJ: ČSÚ

zpět

14

Zprávy z domova Ministr zemědělství Jurečka informoval vládu o snižování nepříznivého vlivu pesticidů v České republice 9.4.2015 – Vláda vzala na vědomí informaci ministra zemědělství o plnění Národního akčního plánu ke snížení používání pesticidů v České republice (NAP) v roce 2014. Jde o soubor opatření, díky kterým se snižuje nepříznivý vliv přípravků na ochranu rostlin na zdraví lidí a na životní prostředí. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) začal v roce 2014 cíleně kontrolovat dodržování specifických omezení při používání přípravků v oblasti uvádění nepovolených přípravků na trh, při nakládání s obaly od přípravků nebo používání přípravků v odvětvích mimo zemědělství. Tyto kontroly pokračují. „Významné bylo zejména spuštění internetového rostlinolékařského portálu na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, aby ti, kteří přípravky na ochranu rostlin používají, našli na jednom místě informace o účinné a ekologicky příznivé metodě ochrany rostlin. Také jsme si nechali zpracovat řadu dílčích analýz, jak řešit bezpečnější používání přípravků na ochranu rostlin, včetně legislativních úprav. Při přípravě těchto analýz jsme hodně spolupracovali s nevládními profesními organizacemi,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Letos se NAP zaměří například na zlepšení odborného poradenství v oblasti integrované ochrany rostlin nebo na zvýšení povědomí uživatelů přípravků o omezení jejich použití v rámci ochrany tzv. necílových organismů. V rámci NAP budou letos také připraveny zásady pro minimalizaci rizik na zdraví lidí při aplikaci ochranných přípravků, a to v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel (mateřské školy nebo areály škol, nemocnice). V roce 2015 bude rovněž novelizován zákon o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů. HYNEK JORDÁN; ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE


Ministr zemědělství Jurečka: Díky rostoucímu zájmu o biopotraviny se zvýšil celkový obrat trhu s nimi na 2,7 mld. korun 15.4.2015 – Čechům podle Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR, kterou vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací, chutnají biopotraviny stále více. Lidé za ně v roce 2013 utratili téměř 2 miliardy korun, což představuje nárůst o 9,5 % v porovnání s rokem 2012. Průměrná roční spotřeba na obyvatele zůstává na necelých 200 korunách. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů zůstává nízký, na úrovni 0,71 %. „Už třetí rok za sebou zaznamenáváme oživení na trhu s biopotravinami. Růst jejich spotřeby souvisí se sílícím zájmem o tzv. faremní produkty, které jsou často v biokvalitě. Přispívá k tomu i trend farmářských trhů, systém bedýnek nebo farmářské prodejny ve velkých městech. Také Ministerstvo zemědělství napomáhá propagaci biopotravin svými marketingovými aktivitami jakými jsou projekty Poznej svého farmáře, Farmářské slavnosti nebo Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, kterým je již tradičně vyhlašován měsíc září,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Podpora spotřeby domácích biopotravin je podle ministra navíc jedním z hlavních úkolů nadcházejícího „Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2020“, který by měl být schválen koncem roku 2015. „K rozvoji ekologického zemědělství a výroby biopotravin přispěje v letošním roce i pokračující podpora státu ve formě dotací na ekologicky obhospodařované plochy a zejména pak zvýhodnění pro výrobce biopotravin v rámci nového Programu rozvoje venkova na období let 2015–2020,“ doplnil ministr Jurečka. V roce 2013 dosáhl obrat trhu s biopotravinami téměř 2,7 miliardy korun. Z toho spotřeba potravin ekologického zemědělství v ČR činila 1,95 miliard korun a vývoz vzrostl přibližně na 774 milionů korun. Z celkové spotřeby obrat v maloobchodě činil 1 745 mil. korun, ve

veřejném stravování 28 milionů (v roce 2012 to bylo 20 mil. korun) a obrat přímého prodeje dosáhl 172 milionů korun. Nejvíce biopotravin nakoupí čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích, a to 63,9 % za 1,24 miliardy korun. Následují prodejny zdravé výživy a biopotravin (16,6 %). Nárůst o téměř 9 % zaznamenal podíl přímého prodeje. Pokud jde o kategorie potravin, největší objem prodejů zaznamenaly „Ostatní zpracované potraviny“ (33% podíl, přičemž 30 % tvoří hotové pokrmy typu dětských výživ). Na druhém místě je kategorie „Mléko a mléčné výrobky“ (18,2 %), pak „Ovoce a zelenina“ (16,1 %, zahrnující ovocné a zeleninové šťávy). Vývoz biopotravin směřoval z ČR převážně do zemí EU (95 %). Největší objem biopotravin (200 milionů korun) byl vyvezen do ostatních zemí EU nesousedících s ČR a dále pak do Rakouska (167 milionů korun) a Německa (146 milionů korun). HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE

Marian Jurečka: Bez dotací by zemědělství zůstalo ve ztrátě Zemědělci si podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vyjednali pro nové období do roku 2020 spravedlivější podmínky, problém se ale stále ukrývá v míře, v jaké některé národní státy dotační programy spolufinancují. Česko zvýšilo spolufinancování v Programu rozvoje venkova z 15 na 25 procent, ale stále je to méně než jinde. „Polsko má 36 procent, Rakousko dokonce 50 procent kofinancování. Je tady velká disproporce. Budu na to muset reagovat a zahájit diskuzi s ministrem financí,“ říká. E15: Zemědělství jako obor loni dosáhlo rekordního zisku 22,9 miliardy korun. Zdá se, že je opravdu v dobré kondici. Nebo ne? Když se podíváme na posledních několik let, naše zemědělství postupně roste a daří se mu. Výrazný úspěch loňského roku je ale do značné míry dán dvěma faktory. Prvním jsou rekordní

zpět

15

výnosy, především u rostlinných komodit. Jsem u zemědělství odmala a to byl opravdu rok, jaký nepamatuji. A ani starší lidé, kteří se v oboru pohybují celý život, nepamatují, že by nastaly tak vysoké výnosy na tak velké části republiky. Byl to výjimečný rok. Druhá velice pozitivní věc, která nám pomáhá, je kurz koruny vůči euru. E15: Vidíte i nějaké negativum? Vidím jedno, že nám zase o něco málo – asi o tisíc kusů – poklesly stavy prasnic. Pro sektor vepřového masa to není dobrý signál. Ale obecně vzato – a říkám to i studentům – zemědělství je perspektivní obor. I z toho jednoduchého pohledu, že do konce našich životů počet lidí na planetě poroste. Demografická křivka je daná a někdo bude muset planetu nasytit. Jsou regiony, které jsou vysoce lidnaté a nebudou schopny se samy uživit. Budou muset potraviny nakupovat, což je velká příležitost pro EU i naše zemědělství. Ustupujeme od akcí typu Davis Cup nebo Zlatá tretra. Žadatelům o podporu říkám: Lesy ČR zdvojnásobily odvody do státního rozpočtu. Běžte na příslušná ministerstva a žádejte tam . E15: České zemědělství dosahuje již čtyři roky po sobě rekordních zisků přesahujících 16 miliard ročně. Bylo nutné podpořit zemědělce navrácením podpory zelené nafty, když se oboru daří? Nedávno jsem četl článek s titulkem „rozmazlení čeští zemědělci“. To mě velice mrzelo. Když vezmete 23 miliard korun ročního zisku a proti tomu postavíte přes 40 miliard podpory z dotací z EU a státního rozpočtu za rok – včetně úlevy na zelené naftě – tak zemědělství by bez dotací bylo jako obor v minusu. A i zisk bude z drtivé většiny investován zpět do sektoru, který je dlouhodobě podfinancovaný. Je tady obrovské množství staveb a technologií ze sedmdesátých let, do kterých bude nutné znovu investovat. Když člověk jede po venkově, tak vidí mnoho zanedbaných zemědělských areálů a brownfieldů. Krajina a polní výroba vypadají dobře, ale živočišná výroba a potravinářský sektor jsou dlouhodobě podfinancované a chybí jim investice. Ano, kdybychom všechno měli, budu racionálně říkat: Jděme cestou snižování podpory z národních zdrojů. Ale vidím obrovský vnitřní dluh, který sektor má. E15: Podpora živočišné výroby je součástí koncepce, kterou přede dvěma lety představil už exministr Petr


Bendl. Vy jste v lednu avizoval, že rovněž připravujete další Strategii rozvoje agrárního sektoru. Čím se liší? Jdeme mnohem dál než za ministra Bendla a jeho předchůdců. Změna se týká například nastavení plateb. V rámci prvního pilíře (dotací z EU – pozn. red.) šly jen na plochu. Zemědělec dostal loni téměř šest tisíc korun na hektar bez nějakých výrazně složitějších podmínek, které musel splňovat. Nyní bude velká část peněz vázána na to, že zemědělec musí hospodařit podle správné zemědělské praxe. Například jedna plodina nesmí mít v osevním postupu více než 75 procent. Co ministerstvo vytvořilo nově, to je širší podpora citlivých komodit, kam spadá cukrová řepa, krávy s produkcí mléka a platba na masná telata. Pak je tam nadále podpora pro sektory, které byly v minulosti hodně zanedbány, mají potenciál a je tam vysoká přidaná hodnota lidské práce – a to je cukr, pěstování ovoce, zeleniny, konzumních brambor a brambor na škrob a podpora chmele. E15: Copak chmel byl v minulosti zanedbán? Za posledních patnáct let nastal úbytek ploch chmelnic. Přitom nyní je to komodita, která je velice poptávaná. Trh s pivem se celosvětově rozvíjí a naši producenti mají zajištěn odbyt prakticky do roku 2021. Vidíme tam potenciál, protože v tomto oboru se dá v sezoně vytvořit hodně pracovních míst. Chceme jim proto dát možnost se dál rozvíjet. E15: Když se vyjednávaly podmínky pro nové programové období na léta 2014 až 2020, tak se v prvním fázi říkalo, že by čeští zemědělci měli dostat spravedlivé podmínky jako ti francouzští či němečtí. Pak se rétorika zmírnila a ministerstvo říkalo, že by podmínky měly být spravedlivější. Jsou? V základním nastavení společné zemědělské politiky, to znamená u národního balíčku, je klíčová minimální hodnota spolufinancování ze strany členského státu ve výši 15 procent. Když vezmeme pouze národní obálky, tak nyní mezi jednotlivými členskými státy není větší rozdíl než deset procent. Tady je možno říci, že základní nastavení je poměrně vyvážené. Dříve činil rozdíl i 40 procent. Nicméně ve spolufinancování členů EU je ukryta podstata problému. Česko sice zvýšilo spolufinancování ve druhém pilíři, tedy Programu rozvoje venkova, z 15

na 25 procent. Jenže Polsko má 36 procent, vedle Rakousko dokonce 50 procent kofinancování. A najednou je tady velká disproporce. Budu na to muset nějak reagovat a zahájit diskuzi s ministrem financí. E15: Novou strategii do roku 2019 představily i Lesy ČR, které byly dříve považovány za černou ovci rezortu. Už jí nejsou? Pozorný divák a člověk, který dělá v lesnické branži, si musel všimnout změny, jež za poslední rok v Lesích ČR nastala. Vedení, které tam je, důvěřuji. Jejich práce je poctivá a férová a vidím to i na výsledcích za loňský rok. Jen v oblasti IT uspořil podnik 150 milionů, aniž by musel některé věci omezovat, a systémy běží. Zrušili jsme některé z mého pohledu ne úplně dobře vypsané zakázky, které byly předmětem i velkého mediálního zájmu. Lesy ČR považuji za zlaté vejce svého rezortu. Je to po ČEZ druhý nejlepší státní podnik. S tržbami přes 12 miliard má zisk před zdaněním okolo šesti miliard – to je obdivuhodný výsledek. E15: Podle koncepce Lesů ale vedení do roku 2019 očekává pokles tržeb o pětinu a snížení zisku zhruba o třetinu, a tedy i odvodů státní pokladně. S tím je ministerstvo zemědělství srozuměno? Koncepci jsem představoval ve vládě, takže ano. Je potřeba si uvědomit několik souvislostí. Za prvé nám do toho vstoupí církevní restituce, které se týkají plochy přes sto tisíc hektarů. Na tržbách to bude odhadem znamenat pokles asi deset procent. Druhá záležitost se týká ceny dřeva. Podle nynějších odhadů máme období velice vysokých cen dřeva a nepočítá se, že by se tato úroveň do budoucna udržela. Významným aspektem pro mne je i to, že od podniku očekávám, aby hrál i určitou sociální roli. Veřejné zakázky by měly být vypisovány s větším sociálním akcentem. To může znamenat o něco nižší výnosy. A další věc je otázka zaměstnanosti. Počítáme s nárůstem vlastních pracovníků až o tisíc, protože chceme některé věci realizovat sami. Také chceme v daleko větší míře investovat do vodohospodářské sítě – protože Lesy ČR jsou po povodích druhým největším správcem vodních toků – a do infrastruktury, kterou představují lesní cesty a stezky. Tam počítáme rovněž s větším objemem investic do údržby a obnovy.

zpět

16

E15: V minulosti byly Lesy ČR kritizovány za marketingové výdaje, například do obrovských akcí typu Davis Cup. I vy sám jste po příchodu do funkce říkal, že jsou nesmyslně vysoké a ne úplně dobře cílené. Loni a letos jsme některé marketingové aktivity ukončili nebo je postupně snižujeme, protože někde máme několikaleté závazky a nejde to zrušit z roku na rok. Ustupujeme od akcí typu Davis Cup, Fed Cup nebo Zlatá tretra. Nevidím smysl, aby se Lesy ČR takto prezentovaly, protože marketingovou přidanou hodnotu pro státní podnik tam nevidím. U takových akcí by měly fungovat podniky zejména z privátní scény. Mám rovněž velký otazník, jestli máme spolufinancovat karlovarský filmový festival. Lidem, kteří za mnou kvůli těmto akcím chodí, říkám: Za poslední dva roky Lesy ČR zdvojnásobily odvody do státního rozpočtu, běžte na příslušná ministerstva školství a tělovýchovy a kultury a žádejte tam. E15: Do pěti zemí mimo Evropu vyrazí brzy pět nových agrárních diplomatů. Proč jste vybrali zrovna Rusko, Srbsko, Saúdskou Arábii, Čínu a Ukrajinu? Chceme logicky jít mimo EU. Jsou to trhy, které jsou pro nás nejvíce zajímavé i z hlediska stávajícího exportu a jeho velikosti, případně se do výběru promítly zájmy našich firem podle toho, kde ony vidí exportní příležitosti. Uvažujeme ještě o dalších dvou. Země ale zatím nejsou specifikovány. Navíc mě zaujala myšlenka, kterou jsem si nyní přivezl z cesty do Spojených států. Spočívá v tom, že bychom si ve dvou zemích odzkoušeli, že tam nebudeme mít našeho diplomata, ale smluvně si najmeme někoho z dané země, kdo zná trh a místní podmínky. Pracoval by pro nás třeba rok a pak by se poměrně jednoduše vyhodnotila jeho smlouva, zda ji plní, nebo ne. Ale kde by to bylo, to nyní neumím uvést. Marian Jurečka (34) Absolvent Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno, obor rostlinolékařství (2005). Od roku 2002 se podílí na provozu rodinné farmy v Rokytnici u Přerova. Členem KDU-ČSL se stal v osmnácti letech. Od prosince 2011 je prvním místopředsedou strany, na podzim roku 2013 byl zvolen do sněmovny. Od roku 2012 je také zastu-


pitelem Olomouckého kraje. Je ženatý, má tři děti. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: DUŠAN KÜTNER; 13.4.2015

Výrobci geneticky modifikovaných plodin Monsanto se nedaří, trápí jej nízká cena kukuřice • Největší prodejce zemědělských osiv na světě a výrobce geneticky modifikovaných potravin sníží provozní výdaje. • Monsantu ubližuje sílící americký dolar. • Cena kukuřice spadla za poslední dva roky o 35 procent. Největší prodejce zemědělských osiv na světě neprožívá šťastné dny. Americká společnost Monsanto zhoršila výhled letošního hospodaření a uvedla, že letos o pět procent sníží provozní výdaje kvůli malé poptávce farmářů po její kukuřici. Akcie společnosti následně během předobchodní fáze klesly na newyorské burze o více než dvě procenta. Zhoršení výhledu je druhou špatnou zprávou pro Monsanto v poslední době. Tu první jí uštědřila Světová zdravotnická organizace, když oznámila, že její výrobek, světově nejpoužívanější herbicid Roundup, je pravděpodobně rakovinotvorný. Firma, která je největším světovým výrobcem geneticky modifikovaného obilí, se proti tomu ohradila. Uvedla, že výzkum opominul studie, které byly v rozporu s jeho zjištěním. Šéf společnosti Hugh Grant ve středu uvedl, že firma musí méně utrácet, aby se vyrovnala s nižšími prodeji, které jí způsobuje především sílící dolar. Kvůli němu firmě klesly tržby v Brazílii, která je pro Monsanto po Spojených státech druhým nejvýznamnějším trhem. Brazilským farmářům se totiž kvůli silnému dolaru prodraží nákup osiva od Monsanta. Jak americká firma uvedla, kvůli měnovým vlivům jí letos klesne zisk na akcii zhruba o 40 centů. Firma nyní odhaduje, že se bude pohybovat mezi 5,75–6 dolary na akcii. Tržby z prodeje osiv a licencí na geneticky modifikované potraviny Monsantu klesly za poslední čtvrtletí o desetinu. Především za to může malá poptávka po kukuřici, která je stěžejním produktem firmy. Monsantu navíc ubližuje i klesající cena kukuřice, která za poslední dva roky spadla o 35 procent. Společnost byla

po nějakou dobu schopná tento pokles vyvážit tím, že se soustředila na prodej sójových bobů. Jenže i jejich cena v poslední době padá – za poslední dva roky o více než 15 procent. Po d l e ř a d y a n a l y t i k ů j e p ř e s t o Monsanto akcií budoucnosti. Poukazují na to, že v následující dekádě bude celosvětová populace rychle růst a zároveň se rapidně zvýší životní úroveň obyvatel Latinské Ameriky, Asie a Afriky. To bude mít obrovský vliv na celosvětovou spotřebu potravin. Jelikož plocha obdělávatelné půdy je omezená, jediným řešením je vyrábět na stejné rozloze víc potravin. Tedy právě oblast, které se Monsanto věnuje. ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: PETR KAIN; 1.4.2015

Falešné moravské víno před soud e m . H r o z ny byly z M a ďa r s k a a Slovenska Brněnský krajský soud se začal zabývat případem falešného moravského vína. Templářské sklepy v Čejkovicích na Hodonínsku byly před pěti lety nuceny stáhnout z trhu milion lahví. Potravinářská inspekce odhalila, že víno nepocházelo jen z moravských hroznů, ačkoliv firma na etiketě slibovala moravský původ. Před soudem stojí dodavatel hroznů Jan Bartoň. Za porušování závazných pravidel v hospodářském styku mu hrozí půl roku vězení. Vinařství po něm žádá odškodné 100 milionů korun. Podle obžaloby Bartoň dodal Templářským sklepům stovky tun hroznů, které vydával za moravské, ačkoli je přivezl z Maďarska a Slovenska. Před rokem ho za to brněnský krajský soud potrestal podmínkou. Odvolací Vrchní soud v Olomouci verdikt zrušil a nařídil, aby Krajský soud Brno opětovně zvážil všechny důkazy. Bartoň tvrdí, že vinařům dodával jen předem dohodnuté zboží ze zahraničí a nezákonného jednání se nedopustil. Kamiony podle něj přijížděly do podniku s průvodními doklady, na nichž bylo zboží deklarováno jako dovozové hrozny. „Nemám pocit, že bych nějak porušil zákon,“ řekl dnes soudu Bartoň. Uvedl, že netušil, že zahraniční hrozny budou prezentovány jako moravské. Soudkyně Dana Kancírová v úterý jednání odročila na neurčito. ZDROJ: LIDOVKY.CZ; AUTOR: LIDOVKY.CZ, ČTK 14.4.2015

zpět

17

Při opravě pivovaru našli tři plné lahve. Mok uvnitř je sto let starý Při rekonstrukci pivovaru v Záhlinicích na Kroměřížsku našli dělníci tři láhve piva, které je patrně sto let staré. Pivovarští odborníci ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském láhve ve středu otevřou a budou pivo následně analyzovat. Potvrdil to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň, který se otevírání zúčastní. „U piva v českých podmínkách je to naprostá rarita, já to za těch 40 let, co v oboru působím, nepamatuju,“ řekl Šuráň, podle něhož se v minulosti občas stalo, že někdo našel 50 nebo 60 let staré láhve s pivem ve sklepě. „Ale tohleto jsou láhve, které jsou embosované korkovým špuntem, to znamená, že byla zavírány ještě dříve, než se začal používat pákový uzávěr,“ podotkl. Pivovar na moravské vesnici podle něj zavřeli v roce 1926. Korkové uzávěry se přestaly v českých zemích k uzavírání piva používat před první světovou válkou. „To znamená, že to pivo je s největší pravděpodobností opravdu sto let staré,“ zdůvodnil Šuráň domněnku pivovarníků. Láhve našli dělníci v zazděném odvětrávacím systému ležáckého sklepa pivovaru, patrně si je tam z nějakého důvodu odložili zedníci. Vzhledem k tomu, že láhve ležely ve sklepě v temnu a chladu, mohl by nález pivovarníkům ještě něco říci o tom, z jakých surovin a jak se pivo před sto lety v českých zemích vyrábělo. Navzdory tomu, že v láhvích proběhly všemožné mikrobiologické procesy, doufá Šuráň, že se svými kolegy stoleté pivo také ochutná. ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: ČTK; 7.4.2015

Sto let staré pivo? Chutnalo prý jako víno Probíhající rekonstrukce pivovaru v Záhlinicích na Kroměřížsku na začátku dubna odkryla poklad. Stavebníci našli v zazděném větrání ležáckého sklepa tři plné pivní lahve ze začátku 20. století. „Jeden vzorek připomínal svrchně kvašená piva,“ popisuje Aleš Přinosil, který se zúčastnil otevření a ochutnávání. Otevření archaických lahví s korkovým špuntem se prý nikdo nebál, otrávení nepřipadalo v úvahu. Po nalití zjistili, že


dvě piva byla světlá - u jednoho z nich cítili sirnou přítomnost -, třetí tmavé mělo chuť „mírně do cherry“. „Ten nápoj nebyl nepříjemný, co se týče konzistence, šlo o mírně zakalenou tekutinu,“ přibližuje Aleš Přinosil, který v Záhlinicích provozuje sladovnu a po rekonstrukci tamějšího pivovaru by rád obnovil i vaření. „Neočekávali jsme, že to nalezené pivo bude pěnit a že bude mít chmelovou hořkost. Degustační dojem bych přirovnal k suchému vínu,“ pokračuje Přinosil. Vzorky jsou teď ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, kde se analyzují. „Zajímají nás rozbory na fytotoxiny, dextriny a další analytické hodnoty. Technologii sice známe, ale surovinu téměř ne,“ dodává Přinosil s tím, že i ječmen používaný na začátku 20. století byl jiný než dnes. I když se při rekonstrukci pivovaru v Záhlinicích našla řada prázdných lahví a střepů, plné byly jen tři. Nejspíš je tam kdysi zapomněli dělníci. ZDROJ: LIDOVKY.CZ; AUTOR: OST; 21.4.2015

D n o h o s p o d : p l í se ň v kuc hy n i a spíž na záchodě PRAHA Třetina provozoven společného stravování, které od začátku roku zkontrolovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), musela být kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám dočasně uzavřena. „Někdy se nestačíme divit, v jakých podmínkách jsou uchovávány nebo zpracovávány potraviny,“ řekl včera novinářům ústřední ředitel SZPI Martin Klanica, který situaci považuje za alarmující. „Ty provozovny jsou často v takovém stavu, že jsme rovnou nuceni použít tu nejtvrdší formu opatření – zakázat užívání prostor,“ doplnil a jako odstrašující příklad uvedl restauraci, kde skladovali potraviny na záchodě. Potraviny na pranýři Od včerejška začala inspekce zveřejňovat na portálu Potraviny na pranýři přehled všech provozoven, které uzavřela pro závažné porušení hygienických předpisů. Uváděny jsou všechny provozovny včetně adresy a jména provozovatele, popisu a fotografií zjištěných závad. K těm nejčastějším patří výrazně zanedbaný úklid kuchyně a skladů potravin, zaplísněné stěny a stropy, výskyt hlodavců a myšího trusu, odpad-

ky nebo skladování potravin v nevhodných prostorách. Od začátku letošního roku uzavřela SZPI celkem 68 potravinářských provozoven včetně výroben a prodejen potravin. Osmdesát procent z toho představují podniky společného stravování, tedy restaurace, bary, jídelny a cukrárny. To je ve srovnání s ostatními potravinářskými podniky vysoké číslo. „Povědomí o hygienických požadavcích je u výrobců a do jisté míry i u klasických prodejců potravin na výrazně vyšší úrovni než u subjektů, které provozují společné stravování,“ uvedl Klanica. Pravomoc kontrolovat restaurace nově udělila potravinářské inspekci novela zákona o potravinách, která začala platit začátkem roku. Do té doby se kontrolou předpisů v provozovnách zabývali pouze hygienici. „To se musíte zeptat někoho jiného,“ reagoval Klanica na otázku, proč podniky dlouhodobě nikdo nekontroloval. „Setkáváme se i s provozovnami, které nebyly přihlášeny a evidovány, takže nebyly kontrolovány vůbec. V některých nebyl nikdo několik měsíců a v řadě případů i let.“ I když většinu zavřených podniků provozují asijští podnikatelé, ředitel Klanica vyloučil, že by kontroly byly cíleně zaměřeny právě na vietnamské provozovny. Koncem února zavřela inspekce známé pražské Lahůdkářství Jan Paukert, kde našla myší trus. Firma se bránila tím, že většina nedostatků byla v prostorách, které již nevyužívá. Většina podniků závady během několika dnů odstranila a mohla znovu otevřít. ZDROJ: MLADÁ FRONTA DNES; AUTOR: HANA VEČERKOVÁ; 2.4.2015

Pravda o hospodách: jídlo i na záchodové míse PRAHA Pětašedesát zavřených hospod a náleven za pouhé tři a půl měsíce kontrol. Státní zemědělská a potravinářská inspekce má ze zákona od 1. ledna novou pravomoc – kontroluje restaurace, bufety a bary. A využívá ji naplno. „Zázemí pokutovaných stravovacích provozoven bývá zaplísněné, nacházíme nánosy prachu, zbytky potravin, vyskytují se tam živí i mrtví hlodavci, trus, viděli jsme skladování potravin na záchodové míse,“ líčí v rozhovoru pro MF DNES Martin Klanica, šéf SZPI, který sám několik let coby inspektor „šlapal chodník“. Stejný počet stravovacích provozoven zavřeli kontroloři

zpět

18

z krajských hygienických stanic za celý loňský rok. Inspekce má na starosti bezpečnost potravin. Pokutuje také, pokud hospoda místo eidamu v jídelním lístku přinese rostlinnou náhražku nebo roštěnec vydává za pravou svíčkovou. I tak se stravují Češi mimo domov a často o tom ani nemají tušení. Martin Klanica a jeho lidé to chtějí změnit, po špatných hospodských jdou systematicky. Námitky hostinských, že třeba na vesnici je obtížné do písmene dodržet komplikované předpisy, Klanicu nezajímají. „Je otázka, zda takoví provozovatelé mají místo na trhu,“ říká šéf inspekce. ZDROJ: MLADÁ FRONTA DNES; AUTOR: JITKA VLKOVÁ; 24.4.2015

Etikety napoví, jaké maso jíme Z nové povinnosti nejsou řezníci nadšeni. Někteří věří, že nařízení zvýší zájem o české jídlo Jižní Čechy – Když jde Tomáš Rejžek z Českých Budějovic nakupovat maso, zajímá ho, odkud pochází. „Sleduji původ masa, je lepší, když je domácí, z českých chovů,“ řekl a doplnil, že pravidelně chodí nakupovat k řezníkovi čerstvé maso, kterému dává přednost před baleným. Nejen Tomáš Rejžek, ale i další zákazníci se od zítřka dozvědí informace o původu kupovaného masa snadněji než dosud. A to díky nařízení Evropské unie, které stanoví, že zpracovatelé i prodejci musejí spotřebitelům předat informace o tom, odkud zvíře pochází, kde bylo vykrmeno a poraženo. Povinnost se vztahuje na vepřové, drůbeží, skopové a kozí maso. Dosud se země původu povinně uváděla jen u hovězího. Mnozí zpracovatelé či prodejci masa však z novinky nadšeni nejsou. Majitel píseckého řeznictví a uzenářství Jirotka – Zborník Jiří Jirotka považuje nařízení Evropské unie za nesmyl. „Zákazníkovi napíši to, co mi oznámí dodavatel. Když mi napíše, že je maso z Aljašky, tak napíši, že je z Aljašky. Vím, že je to hloupost, ale splníme přání Evropské unie,“ okomentoval legislativní povinnost a přirovnal ji k nařízení zveřejňovat alergeny v potravinách. „To jsou nesmysly, které zajímají minimum lidí. Nepamatuji se, že by se na alergeny někdo u nás ptal. Většinu zákazníků zajímá pouze cena,“ dodal. V jeho obchodě prodávají jen nebalené maso, kupují ho bourané nebo v půl-


kách. Zákazníky budou o původu masa informovat na cenovkách, jako to nyní dělají u masa hovězího. Jindřichohradecký řezník Josef Štěrba půjde cestou označení země původu masa na cenovkách, které má u vystaveného zboží, stejně jako to udělal s alergeny u masných výrobků. „Musíme cenovky předělat a dáme na ně znaky jednotlivých států. Nevidím v tom ale žádný smysl. U hovězího jsme prakticky soběstační, ale u vepřového vyprodukujeme jen asi 40 procent. Takže je jedno, zda dovezené maso bude na pultech, nebo zpracované v salámech a podobně. Stejně dnes jen málo výrobců má vlastní jatka a maso dováží,“ uvedl s tím, že by mělo být především směrodatné, když veterinář maso orazítkuje, že je poživatelné. Do řeznictví Heleny Slunečkové v Táboře jsou hospodyňky zvyklé chodit pro osvědčené maso. Helena Slunečková totiž celou dobu, tedy 17 let, bere maso od stejného dodavatele z Malšicka a poslední čtyři roky ještě od výrobce z Mladovožicka. Tím si uhlídá kvalitu. „Údaje o původu masa si lidé mohou přečíst, protože je mám vyvěšené na pultu. Lístek přijde s masem přímo od výrobce, tam je původ zvířete, které on zabil. Nakupující se o původ docela zajímají a u hovězího se ptají také na stáří. U vepřového tolik ne, protože to bývá vždy kolem půl roku. Konkrétně nás nové značení nijak nezatíží, pro nás to bude pořád stejné,“ řekla provozovatelka obchodu. Z lístku, který dodavatel posílá spolu s várkou masa, dostává zákazník všechny údaje. Kromě stáří poraženého zvířete také název chovatele i registrační číslo jatek, dále číslo zvířete, kdy bylo poražené, kdy maso dodavatel rozboural a dokdy má být spotřebované. „Já beru pouze české maso,“ ujistila Helena Slunečková. Podle informací Stanislavy Kolářové, výrobní ředitelky obchodní společnosti Vodňanská drůbež, nemusela firma v souvislosti s novým nařízením a z něj vyplývající nutnosti dotisku údaje o uvádění země původu nebo místa provenience masa investovat do nákupu nových počítačů a tiskáren. „Museli jsme ale investovat do změn v programování v počítačovém systému a změnit systém vnitřního označování masa. Dále jsme museli uhradit nemalé finanční prostředky za změny v grafické podobě etiket, které vyplynuly z důvodu zvětšení prostoru pro dotisk povinných údajů,“ vyjmenovala Stanislava Kolářo-

vá. „Vzhledem k tomu, že vyrábíme zboží nejen pro český trh, museli jsme požadované změny uskutečnit na etiketách a obalech v několika jazycích,“ doplnila. Na druhé straně je pro tuto firmu povinnost uvádět výše zmíněné informace přínosem. „Je důležité produkovat české výrobky a podporovat tak tuzemský trh,“ poznamenala. Společnost ZEFA Volary Prachaticka prodává balená masa pouze v malém rozsahu. Z balených mas nabízí výhradně maso hovězí, kde povinnost uvádět zemi původu na etiketách byla již v minulosti. „U výsekových nebalených mas uvádíme původ masa na vývěskách v prodejnách. Uvádět původ prodávaného masa má smysl. Záruka zákazníkovi o původu masa je ovšem odvislá od poctivosti prodejce a nastaveného kontrolního systému,“ řekl za uskupení Agrokomplex Šumava jednatel společnosti František Šimek. ZDROJ: PRACHATICKÝ DENÍK; AUTOR: ZPRAV; 31.3.2015

Nebezpečný cukr? Je to droga, která ničí organismus, říká expertka na výživu Závislost, obezita a neblahý vliv na celkové zdraví. Za to vše může být zodpovědný cukr. „Cukr je návykovou látkou, jejíž konzumace vede k touze po stále se zvyšujících dávkách,“ říká výživová poradkyně a specialistka na zdravou výživu Margit Slimáková. Lidovky.cz: V poslední době se hovoří o škodlivosti rafinovaného cukru. Upozorňuje na něj i dokument Cukr blog Andrey Culkové. Je opravdu cukr nebezpečný? Nejen rafinovaný cukr, ale jakýkoliv nadbytek sacharidů vede k nepříznivým biochemických změnám v organismu, které jsou základem většiny z typických zdravotních potíží obyvatel vyspělých zemích. Konkrétně nás naše oblíbené přejídání se cukry ohrožuje třeba vznikem nadváhy až obezity, cukrovky, srdečně cévních onemocnění, kloubních potíží i Alzheimerovy demence. A přejídáním mám na mysli obvyklou konzumaci sacharidů mnohými z nás. A to ani nemusí jít o pojídání koblih, ale i jídelníček s pravidelným příjmem pečiva, sušenek a krekrů z bílé pšeničné mouky ‚zdravých‘ cereálií a müsli tyčinek, které běžně obsahují nad 30 procent cukrů, a slazených nápojů.

zpět

19

Lidovky.cz: Můžeme si na cukru vytvořit závislost? Je potvrzeno, že u mnoha jednotlivců konzumace sladkého zvyšuje touhu po dalším příjmu. Člověk přestává vnímat, anebo jej přestává uspokojovat přirozeně sladká chuť, třeba v ovoci. Konzumace jakýchkoliv vykonstruovaných, nepřirozeně koncentrovaných a výživově chudých potravin vede k zisku energie a k uvolňování dopaminu, podobně jako v případě konzumace kokainu. Dopamin je mediátorem, který přináší pocit štěstí, ale jeho nadbytek vede k budování závislosti na konzumované substanci. Následně se stále zvyšuje chuť dále jíst, i když jí fyziologicky neodpovídá žádná potřeba. Třeba podle bývalého komisaře FDA Dr. Kesslera je na základě výzkumu nejvíce návyková v potravinách kombinace cukru, tuku a soli. To je kombinace, kterou najdete ve většině typických polotovarů. Jako příklad - chipsy, ve kterých je cukr obsažen v podobě oloupaných bílých brambor, které jsou osmaženy v tuku a dochuceny solí. Přesná kombinace, která vede ke spolykání celého pytlíku brambůrků a k chuti si příště koupit další. Kombinace, která blokuje přirozenou schopnost našeho organismu dosáhnout nasycení a včas zastavit nadbytečný příjem. Potravinářský průmysl úmyslně vyrábí potraviny s nadbytkem cukrů, tuků, soli a aditiv ovlivňujících naši psychiku s cílem vybudování závislosti na nich. Získává tím stálé klienty podobným způsobem jako v minulosti průmysl tabákový. Lidovky.cz: Jak dlouho trvá tuto závislost odbourat? Biochemicky lze po omezení příjmu cukrů závislost odbourat i v průběhu pár dnů, problém je, že málokdo z běžných spotřebitelů to zvládne a většina naopak bojuje se závislostí na sladkostech a polotovarech obecně roky. Lidovky.cz: Pomohlo by užívání umělých sladidel? Určitě ne, nefungují a navíc nás ohrožují potenciálními riziky, které vycházejí z jejich složení. Lidovky.cz: Čím tedy cukr nahradit? Důležitější než nahrazování je omezování. Cukry a sladidla nás lákají v mnoha podobách. Každá z nich s sebou nese určitá zdravotní rizika.


Jsou alternativní cukry zdravější? Jaké je jejich složení a vliv na zdraví? Naprostá většina sladkostí obsahuje v různých poměrech jednoduché cukry, a to nejčastěji sacharózu, glukózu a fruktózu. Některé méně rafinované varianty sladidel mají i nějaké mikroživiny. Zjednodušeně však platí, že několik minerálů anebo nějaká fytochemikálie z nich nedělají zdravou potravinu. Proto doporučuji hlídat množství jakýchkoliv sladidel, která používáme, mnohem více než hledání alternativ. ZDROJ: LIDOVKY.CZ; AUTOR: APE; 2.4.2015

Česko patří mezi země s nejméně zdravou výživou Zdravě se lidé stravují ve státech, kde mají k dispozice méně jídla. Vyplývá to ze studie, která hodnotila 197 zemí na celém světě. Kde se jí nejzdravěji? A důvod? K některým potravinám prostě nemají lidé přístup. Podle studie, kterou zveřejnil odborný zdravotnický časopis The Lancet, si Česká republika dobře nevede. Češi se stravují spíše nezdravě, o moc lépe si nevedou ani v jiných vyspělých státech. Belgičané si libují ve vaflích a čokoládě, Maďaři milují hustý guláš, který si také často dopřávají. Do popředí se tak dostaly africké státy, kde lidé konzumují to, co si sami vypěstují, a na jídelníčku převažuje zelenina a ovoce. Studie porovnává informace za dvacet let (1990-2010) a hodnotí 17 klíčových položek výživy. Do studie jsou zahrnuté také nemoci, které mohou souviset se stravovacími návyky lidí. Kde se jí nejdravěji? Země s nejzdravějším jídlem: • Čad • Sierra Leone • Mali • Gambie • Uganda • Ghana • Pobřeží slonoviny • Senegal • Izrael • Somálsko Země s nejméně zdravou výživou: • Arménie • Maďarsko • Belgie • Česká republika • Kazachstán • Bělorusko

• • • •

Argentina Turkmenistán Mongolsko Slovensko

ZDROJ: LIDOVKY.CZ; AUTOR: LIDOVKY.CZ; 5.4.2015

Test margarínů: Obsahují málo tuku, ale hodně vody, zjistil dTest Praha - Roztíratelné rostlinné tuky, běžně označované jako margaríny, obsahují v mnoha případech málo tuku, ale hodně vody. Vyplývá to z testu časopisu dTest. Pod názvem margarín se smějí prodávat jen výrobky, které obsahují mezi 80 a 90 procenty tuku. Testovaných 22 výrobků obsahovalo od 20 do 60 procent tuku, uvedl dTest. „Platí, že čím méně tuku tyto produkty obsahují, tím více je v nich vody. O to více je také zapotřebí přídatných látek, které drží tyto dvě odpuzující se složky pohromadě,“ uvedla redaktorka dTestu Olga Šlesingrová. Vítězem testu se stal roztíratelný tuk Flora Light s 30 procenty tuku, který se obešel bez konzervantů, obsahoval nejméně nežádoucích nasycených mastných kyselin a téměř nejvíce prospěšných omega 3 mastných kyselin. Naměřené hodnoty škodlivých transmastných kyselin byly u testovaných výrobků v pořádku. Další sledovanou skupinou látek byly konzervanty. Tuk podle dTestu konzervant nepotřebuje, naopak umělým prodlužováním trvanlivosti může ztrácet vitamíny a senzorické kvality. „Z 22 výrobků se bohužel pouze tři, a to Flora Light, Perla Tip a Perla Plus Vitamíny, obešly bez konzervantu sorbanu draselného, který některé zdroje označují za potenciální alergen,“ podotkla Šlesingrová. Roztíratelné tuky tvoří rafinované rostlinné oleje a voda spolu s emulgátory, stabilizátory, konzervanty, antioxidanty, barvivy a regulátory kyselosti. Na prvním místě ve složení testovaných výrobků figuroval většinou řepkový olej, pětina produktů druh rostlinných tuků použitých při výrobě nespecifikovala. Výrobek Stella s máslovou příchutí podle dTestu obsahoval emulgátor E 476. „Ten legislativa povoluje pouze ve výrobcích s nižším obsahem tuku, kde, lapidárně řečeno, drží pohromadě převážnou většinu vody s trochou oleje,“ uvedla Šlesingrová. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 8.4.2015

zpět

20

Průzkum: Čechům v e-shopech nejvíc chybějí potraviny. Postrádají i nábytek či léky • V nabídce českých internetových obchodů chybí Čechům nejčastěji sortiment potravin. • Za další částečně nedostatkové zboží v e-shopech považují nábytek a bytové doplňky nebo stavebniny. • Vyplývá to z průzkumu společnosti NetDirect. V nabídce zboží českých internetových obchodů postrádají lidé nejvíc sortiment potravin. Ten chybí pětině lidí, vyplynulo z průzkumu výrobce a provozovatele e-shopů NetDirect. Kromě potravinářských výrobků Čechům v e-shopech chybí nábytek a bytové doplňky, stavebniny či léky. S šíří nabídky tuzemských internetových obchodů je bez výhrad spokojena necelá polovina Čechů, určité výhrady k šíři sortimentu má 52 procent lidí. Nejnáročnější jsou v tomto směru mladí lidé do 26 let. Minimálně jednu z hlavních kategorií zboží postrádá v nabídce českých internetových obchodů skoro 70 procent z nich. S rostoucím věkem nároky Čechů klesají. Nabídka e-shopů přijde v některém směru nedostatečná zhruba 40 procentům lidí nad 45 let. On-line nabídku potravin považuje za nedostatečnou téměř pětina respondentů, častěji muži než ženy. Zatímco lidem po padesátce potraviny na internetu nechybějí, 30 procent mladých by podle průzkumu chtělo potraviny v nabídce e-shopů nacházet mnohem častěji. „Trend nákupu potravin po internetu se začal prosazovat i u nás, což se projevuje rostoucím počtem firem, které takovou službu nabízejí. Lze očekávat, že jich do konce roku ještě několik vznikne,“ uvedl obchodní ředitel NetDirectu Marek Krška. Nábytek a bytové doplňky chybějí na internetu pětině žen. Za další částečně nedostatkové zboží v e-shopech považují Češi stavebniny, uvedlo to 17 procent respondentů. Dvanáct procent respondentů by si přálo také širší on-line nabídku léků a drogerie. ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: ČTK, MRK; 6.4.2015

Loni v Česku ubylo 264 malých obchodů s potravinami Praha – V Česku loni ubylo 264 malých obchodů s potravinami s prodejní


plochou do 400 metrů čtverečních. Jejich celkový počet se tak snížil meziročně o dvě procenta. Zavírají se převážně malé obchody do 50 metrů čtverečních. V roce 2014 jich ubylo 287. Celkem je v ČR 6969 těchto malých prodejen, z toho každý třetí je vlastněn obchodníky vietnamského původu. Vyplývá to z výzkumu společnosti Nielsen. Podíl obratu malých prodejen na celkovém maloobchodním obratu se již několik let drží na 19 procentech. Expanze hypermarketů a supermarketů slábne. V rámci tradičního trhu loni přibylo 32 obchodů s prodejní plochou mezi 50 a 200 metrů čtverečních, a naopak o devět se snížilo množství obchodů s plochou od 200 do 400 metrů čtverečních. Současně na českém trhu ubyly tři supermarkety a bylo otevřeno pět nových hypermarketů s prodejní plochou větší než 2499 metrů čtverečních. Počet supermarketů a hypermarketů se tak na českém trhu postupně stabilizuje. V rámci mezinárodních řetězců loni nejvíce expandovaly Kaufland a Penny Market, které otevřely každý pět nových obchodů. Diskontní řetězec Lidl postavil tři nové prodejny. Ahold, kromě převzetí 15 hypermarketů a 13 supermarketů Interspar, otevřel další dva své supermarkety. Supermarkety a hypermarkety dohromady představují 81 procent celkového obratu sítě potravin a obchodů se smíšeným zbožím. Zbývajících 19 procent připadá na tradiční obchody s plochou do 400 metrů čtverečních. V roce 2000 bylo v ČR 19.929 menších obchodů s potravinami a smíšeným zbožím, od té doby jejich počet klesá. Letos dosáhl 15.580. Počet supermarketů se za posledních 15 let zvýšil z 900 na 1349, hypermarketů přibylo z 68 na 314. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 30.3.2015

Češi v únoru utráceli nejvíce od začátku globální krize v roce 2008 V únoru vzrostly tržby obchodníků v tuzemsku meziročně o 6,3 procenta. Jde o nejrychlejší růst od října 2008, tedy doby, která se kryje se začátkem globální finanční krize. Pomohl tomu prodej benzinu a nafty, ale i zbytného zboží pro volný čas. Ekonomové připouští, že letos bude lépe, než čekali. Tradičně nejvyšší růst vykazují prodeje přes internet a zásilkové služby, který rostl o 25,2 procenta. Druhý nejvyšší nárůst (o 21,7 procenta) hlásí prodejny s počíta-

čovým a komunikačním zařízením, uvedl Český statistický úřad. „Letošní rok se pro prodejce elektroniky prozatím vyvíjí příznivě. Trend vzrůstajícího zájmu zákazníků o elektroniku, včetně nejžádanějších kategorií, jako jsou mobilní telefony, tablety a notebooky, pokračoval i během února, kdy jsme registrovali v našich obchodech celkově téměř čtvrtinový meziroční nárůst prodejů,“ potvrzuje čísla Robin Weintritt, ředitel prodeje Expert Elektro. Podle něj za ochotou lidí utrácet stojí hospodářské oživení. Nepotravinářské zboží v únoru meziročně rostlo o 7,9 procenta a potraviny o 3,2 procenta. Nižší zájem naopak opět hlásí prodejny obuvi a oděvů. Ekonomové se na výsledky dívají s optimismem. „Data z maloobchodu naznačují, že v úvodu letošního roku růst ekonomiky nabral obrátky a za celý rok by mohl být vyšší, než se dosud předpokládalo,“ hodnotí například hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Spotřební výdaje domácností představují klíčovou složku HDP. Levný benzin potěšil čerpadláře i řidiče Ukázalo se také, že levnější benzin a nafta vedl k tomu, že Češi více jezdí. Útraty čerpacích stanic stouply o 10,3 procenta. „Známkou robustnosti oživení domácí ekonomiky je zvýšení poptávky po zbytném zboží, například sportovním vybavení nebo potřebách pro rekreaci,“ dodal Marek. V tomto sortimentu (sport, kultura, rekreace) rostly tržby o 7,7 procenta. Podle něj za růstem poptávky stojí především pokles nezaměstnanosti z loňských 6,6 procenta na 5,5 procenta. Roli sehrál i růst mezd. „Statistika je optimistická. Pro centrální banku to znamená, že nemusí tolik strašit s intervencemi,“ říká ekonom Vladimír Pikora z Next Finance. Tržby rostly v meziročním měřítku shodně i po očištění, tedy o 6,3 procenta. Se zahrnutím automobilů dosáhl růst dokonce 7,2 procenta. Meziměsíčně však klesly o 0,1 procenta. Samotný prodej aut rostl o 9 procent. ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: FIH; 3.4.2015

Kraj podpoří projekt Vinobusu Rada Jihomoravského kraje na svém jednání 27. dubna 2015 schválila uzavření Memoranda o spolupráci mezi Jihomoravským krajem, Centrálou cestov-

zpět

21

ního ruchu – Jižní Morava a společností VOC ZNOJMO. Společným cílem je podpora turistiky a cestovního ruchu spojeného s vinohradnictvím a vinařstvím na jižní Moravě ve vinařské podoblasti Znojemsko prostřednictvím spolupráce na projektu vinařského autobusu, tzv. Vinobusu. Projekt Vinobusu hodlá realizovat společnost VOC ZNOJMO od dubna roku 2016 s tím, že zkušební provoz se uskuteční při letošním Znojemském historickém vinobraní ve dnech 11. – 12. září. „Půjde o zajištění dopravy autobusem s kapacitou 32 míst po trase o délce 62 km od informačního centra VOC ZNOJMO, umístěného ve středu města Znojma. Trasa povede jednotlivými vinařskými obcemi vinařské podoblasti Znojemsko, trasa bude objízdná čtyřikrát denně. Naším společným cílem je zvýšit turistickou atraktivitu oblasti pro návštěvníky a milovníky vína usnadněním dopravy k návštěvě vinných sklepů a vinařství na Znojemsku s možností ochutnat zdejší vína,“ uvedl hejtman Michal Hašek. Záměrem projektu je navázat trasu Vinobusu na cyklotrasy a vybavit Vinobus nosiči na kola, aby jej mohli využívat i cyklisté. Projekt zamýšlí též zbudování informačních panelů na každé ze zastávek. K zajištění propagace projekt plánuje vznik webových stránek projektu, kde bude také možné naplánovat si cestu.

cie a kraje mezi provincií Guangdong z Čínské lidové republiky a Jihomoravským krajem. „Spolupráce obou regionů by probíhala zejména v oblastech ekonomiky, obchodu a investic, zemědělství, strojírenské výroby, vědy, technologií a inovací, vzdělávání, lidských zdrojů, kultury a cestovního ruchu. Obecně by měla podpořit společnou prosperitu a rozvoj a pro jihomoravskou ekonomiku by mohla být velkým přínosem,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Celý. Provincie Guangdong má cca 100 000 000 obyvatel a je nejbohatším regionem Čínské lidové republiky s největším HDP (HDP Provincie Guangdong je přibližně stejný jako HDP Turecka či Indonésie) a přispívá kolem 12 % do národní hospodářské produkce. Ve světě je tato provincie známa především díky svým tradičním řemeslným výrobkům. Těžký průmysl se orientuje na zpracování kovů, výroby strojů, stavbu lodí a hornictví. Oblast delty Perlové řeky s hlavním centrem, kterým je město Shenzhen, dnes patří mezi největší výrobce informačních technologií na světě a kromě samotné výroby je stále častěji i místem inovací. KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE; MGR. DENISA KAPITANČIKOVÁ; TISKOVÁ MLUVČÍ

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE; MGR. DENISA KAPITANČIKOVÁ; TISKOVÁ MLUVČÍ

Schválena Dohoda o navázání přátelských vztahů mezi provincií Guangdong a Jihomoravským krajem Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém zasedání 30. dubna 2015 schválilo uzavření Dohody o navázání přátelských vztahů na úrovni provin-


Rok 2015 ve znamení oslav 30. výročí vyhlášení samostatné Zahradnické fakulty MENDELU Tento rok se pro Zahradnickou fakultu MENDELU se sídlem v Lednici nese v duchu oslav 30. výročí vyhlášení samostatné fakulty. Pro odbornou i laickou veřejnost je připravena řada událostí, které si kladou za cíl připomenout historii odborného vzdělávání a výzkumu na Zahradnické fakultě MENDELU. Oslavy začnou v dubnu květinovými instalacemi studentů ZF MENDELU

spolu se sochami Jiřího Netíka, které se konají od 24. 4. do 11. 5. 2015 v pasáži Galerie Vaňkovka u příležitosti 10. výročí otevření tohoto obchodního centra. V rámci oslav obou institucí zde bude zrealizováno celkem 7 květinových ostrovů se sochami významného brněnského sochaře. Při druhé události se otevřou brány Akademické zahrady v Lednici pro veřejnost, a to 13. a 14. června 2015. Zahradnická fakulta se připojí k Víkendu otevřených zahrad, události původem z Velké Británie, která zpřístupňuje vybrané objekty zahradního umění a doplňuje je o netradiční program. V srpnu (20. – 23. 8. 2015) je pro širokou veřejnost připravována hlavní expozice letní etapy veletrhu FLORA Olomouc. Expozice je vytvářena v těsné spolupráci Výstaviště Flora Olomouc, a.s. a ZF MENDELU. Návštěvníky čeká výstava květin plného léta, cyklus odborných přednášek a prezentací a další bohatý doprovodný program. Pomyslným vrcholem roku jsou oficiální oslavy 30. výročí vzniku Zahradnické fakulty MENDELU, které proběhnou za účasti odborné veřejnosti 10. a 11. 9. 2015 v Kampusu Zahradnické fakulty MENDELU se sídlem v Lednici. Nedílnou součástí oslav je ocenění současných a historických osobností a institucí, které významně přispěly k rozvoji oboru a jsou neodmyslitelně spjaté s naší fakultou. S rokem 2015 a oslavami 30. výročí se rozloučíme na 8. předvánočním zastavení na Rybničním zámečku, které se tradičně koná o čtvrtém adventním víkendu (18. – 20. 12. 2015). Prohlídku květinových instalací studentů ZF MENDELU v jednotlivých sálech doplní další doprovodný program. Podrobné informace k oficiálním oslavám naleznete na webových stránkách ZF MENDELU – http://zf.mendelu. cz/30letzf. ING. JIŘÍ MARTINEK, PH.D.; PRODĚKAN PRO PUBLIC RELATIONS

zpět

22

Ze zahraničí Vinařství v roce 2014 ve světě 27. dubna sdělil generální ředitel OIV Jean-Marie Aurand základní informace za rok 2014 o produkčním potenciálu, produkci a spotřebě vína a o mezinárodním obchodu s vínem.

Plocha vinic světa 2014 – 7 554 mil. ha Meziročně (2014/2013) EU –21 tis. ha Španělsko 14 %

otatní 3. země 14 %

JAR 2 % Austrálie 2 %

1. Plocha vinic ve světě Mírně se zvýšila o 8 tisíc ha na 7,554 milionu hektarů. Od roku 2011, kdy byla plocha vinic v tomto století nejnižší, narostla o 57 tisíc ha (plocha srovnatelná s Rakouskem a Švýcarskem dohromady). Nově má druhou největší plochu vinic (po Španělsku) Čína s téměř 800 tis. ha (tab. 1, obr. 1). Jde o vinice pro všechny účely, včetně produkce stolních hroznů a rozinek.

Francie 10 %

Chile 3 % Argentina 3 % USA 6 %

Itálie 9 %

Portugalsko 3 %

Čína 11 %

Rumunsko 3 % Řecko 1 % Německo 1 % ostatní EU 4 %

Turecko 7 % ostatní Evropa 9 %

Stát

2000

2014

Španělsko

15,7

13,5

Francie

11,5

10,5

Čína

3,9

10,6

Itálie

11,6

9,1

Turecko

7,3

6,6

USA

5,2

5,6

Vývoj 2000/2014 ve státech s největší plochou vinic

ČR se na celkové ploše vinic světa podílí 0,2 %. V Evropě se od ukončení programu klučení vinic v roce 2012 výrazně snížilo tempo poklesu jejich plochy. Nyní se v EU nachází 3,399 mil. ha vinic a meziročně 2013/2014 došlo k poklesu o 21 tis. ha. V letech 2008 až 2011 činil tento pokles v průměru 93 tis. ha ročně. V Itálii a Portugalsku byl zaznamenán meziroční pokles 2013/2014 o 15 a 5 tis. ha. Zatímco se v Evropě plocha meziročně snížila, mimo Evropu narostla o 28 tis. ha. Jde především o Čínu a Jižní Ameriku (mimo Brazílie). V Číně se v období let 2011 – 2014 plocha vinic zvýšila o 166 tis. ha (odpovídá přibližně všem vinicím Austrálie), což odpovídá každým rokem 55 tis. ha (každoročně Rakousko a Slovensko navíc) a zvyšování plochy bylo zaznamenáno i v Indii. V Austrálii se za poslední 3 roky snížila plocha vinic o 18 tisíc hektarů (= ČR).


Obr. 1: Rozdělení plochy vinic světa mezi státy

2. Produkce vína Po silném ročníku 2013 (291 mil. hl) bylo v roce 2014 dosaženo jen průměrné sklizně ve výši 279 milionů hektolitrů vína. To odpovídá průměrnému výnosu 37 hl vína na hektar, čili 5 tunám hroznů na hektar. Ve skutečnosti je výnos vyšší, protože menší část hroznů se nezpracovává na víno. V ČR to byly 4,3 t/ha. Meziroční pokles světové produkce vína odpovídá roční produkci Austrálie. Produkce vína v EU byla průměrná, sice nižší než v roce 2013, ale vyšší oproti slabším letem 2010 až 2012. Celkem bylo v EU získáno 164 mil. hl vína. Meziroční nárůst produkce o 11 % vykázala Pořadí

Francie a Německo, naopak Itálie vyprodukovala o 17 % vína méně, Rumunsko o 20 %, Řecko o 13 % a Bulharsko dokonce o 30 % méně. Spojené státy získaly 22,3 mil. hl vína, tj. sice méně než v roce 2013, ale přesto nadprůměrné množství. V Chile byla sklizeň meziročně o 18 % nižší. Na Novém Zélandu byla podruhé za sebou dosažena rekordní sklizeň ve výši 3,2 mil. hl vína. Produkce vína ČR činila v roce 2014 necelé 0,2 % celosvětové produkce. 3. Spotřeba vína ve světě Spotřeba se v roce 2014 odhaduje na 240 mil. hl. Znamená to mírné snížení

Stát

Sklizeň 2014 (tis. hl)

Rozdíl 2014/2013 (%)

1.

Francie

46 698

+11

2.

Itálie

44 739

–17

3.

Španělsko

41 620

–9

4.

USA

22 300

–5

5.

Argentina

15 197

+1

6.

Austrálie

12 000

–4

7.

JAR

11 316

+3

8.

Čína

11 178

–5

9.

Chile

10 500

–18

Německo

9 334

+11

svět celkem

278 800

–4

10. x

Deset největších producentů vína (tis. hl)

zpět

23

Světová produkce a spotřeba vína

290 280

260 250 240 230

produkce

220

spotřeba

210

spotřeba + zpracování

200 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Obr. 2: Vývoj produkce a spotřeby vína ve světě

Argentina

6

4

Španělsko

6

4

Austrálie

2

2

Ostatní země

28

31

Svět celkem (mil. hl)

226

240

Tab. 3: Vývoj podílu (v %) na celosvětové spotřebě vína v deseti nejvýznamnějších zemích

o 2,4 mil. hl (obr. 2), to je zhruba roční produkce Rakouska nebo Maďarska. V průměru tak tvoří spotřeba vína 3,3 litru za rok na každého obyvatele Země. Od roku 2000 do roku 2007 (následovala celosvětová hospodářská krize) se spotřeba vína trvale zvyšovala, pak nastal dvouletý propad o 12 mil. hl (cca produkce Austrálie) a šet let stabilní spotřeby. USA jsou nadále největším spotřebitelským státem světa vzhledem k vínu (30,7 mil. hl). Meziroční změna byla pouze +1 %, za to od roku 2000 se v USA zvýšila spotřeba vína o 45 % (tab. 3). Ve Francii se snížila meziroční (2013/2014) spotřeba o 0,9 mil. hl na 27,9 mil. hl a v Itálii dokonce o 1,4 mil. hl na 20,4 mil. hl. V severní Evropě se spotřeba vína zvýšila, v Německu je stabilní a v Anglii poklesla o 1,4 %. Ve Španělsku přestal dlouholetý pokles spotřeby vína, když se ustálil na 10 mil. hl. V Číně došlo po prudkém vzestupu spotřeby počínaje počátkem století v letech 2013 a 2014 k jejímu snížení na 15,2 mil. hl. Obdobně v Argentině po dvou le-


30 22,6

25

20,5

20

14,4

15

8,0

10

7,3

5

4,8

4,0

3,9

2,9

2,6

1,9 Nový Zéland

4

0

Obr. 3: Největší vývozci vína na světě (mil. hl) 10 000 8 000

7 730 5 078

6 000 4 000

2 468

2 000

1 388

1 262

1 103

968

845

730

631

594 JAR

2

Argentina

Rusko

Argentina

5

Portugalsko

7

4

Portugalsko

5

Anglie

Německo

Čína

Nový Zéland

8

Německo

9

USA

Německo

4. Mezinárodní obchod s vínem Obchod co do objemu dosáhl 104 mil. hl, což znamená opětovné zvýšení, meziročně o 2,5 %. V hodnotovém vyjádření stagnoval na 26 miliardách Eur. ČR se na tomto objemu obchodu, především dovozem, podílela 1,4 % a na jeho hodnotě 0,6 %. Největším vývozcem vína se stalo Španělsko (obr.3) s meziročním nárůstem objemu o 22 %, dosáhlo podílu 21,8 % na veškerém vývozu vína ve světě. Byl to ale vývoz objemu na úkor hodno-

Austrálie

9

Austrálie

12

14

Chile

15

Itálie

Chile

Francie

Francie

13

0 Španělsko

9

Itálie

USA

tech růstu se v roce 2014 spotřeba vína snížila na necelých 10 mil. hl. Česko tvoří 0,8 % celosvětové spotřeby vína.

Itálie

2014

Španělsko

2000

Francie

Stát/rok

USA

Víno v mil. hl

270

ty, finančně se vývoz meziročně snížil o 5 %. Podstatným důvodem k tomu bylo zrušení podpor EU na destilaci. Naopak vývoz meziročně snížila Argentina (o 16 %), Chile a JAR (o 9 %). Obchodovalo se převážně s lahvovým tichým vínem (54 % objemu vína), za které se utržilo 71 % prostředků. Meziročně došlo sice k mírnému zvýšení exportu lahvového vína, ale od roku 2000 poklesl z 65 % na 54 %. Šumivé víno představovalo 8 % objemu a 18 % ve finančním vyjádření. Znamenalo to také největší meziroční nárůst v objemu (7,1 %) i financích (5,4 %). Na sudové víno tak zbylo 38 % objemu a 11 % hodnoty obchodů. Při porovnání obchodů podle zemí jsou pro víno určujícími Španělsko, Itálie a Francie. Tyto tři země vyvezly víno (obr. 4) v hodnotě 15,2 miliardy Eur (58 % veškerého vývozu) a v objemu 57,4 mil. hl (56 %). Nejvíc finančních prostředků (7.730 mil. Eur = 30 %) za to získala Francie. Pro srovnání je to více než dvouletý hrubý produkt celého našeho zemědělství. K poklesu exportu vína meziročně došlo u Portugalska (-6,7 %), JAR (-8,8 %), Chile (-9,0 %) a Argentiny (-15,7 %). To se týká objemu, hodnoty vyváženého vína se to s výjimkou Argentiny (-4 %) nedotklo.

JAR

300

Obr. 4: Největší vývozci vína na světě (mil. €)

zpět

24

20

Stát 15,2

15

13,4 10,7

6,5 4,7

5

Anglie

Německo

Francie

USA

4,6

Rusko

3 595

3 500 3 000

2 505

2 500 2 000

1 465

1 500

1 210

1 145

1 000 500 Anglie

USA

Německo

Kanada

Japonsko

Obr. 6: Největší dovozci vína na světě (mil. €)

Německo

38 %

Anglie

4%

58 %

57 %

USA

8%

65 % 17 %

34 % 8%

3%

Rusko

27 %

80 % 55 %

8%

Čína

37 %

75 %

Kanada

4%

70 %

Nizozemsko

21 %

3%

27 %

84 %

Belgie

3%

61 %

Japonsko

14 %

67 %

14 %

25 %

12 % šumivé víno

lahvové víno

20 %

sudové víno

Obr. 7: Podíl na objemu dovezeného vína podle druhu 210 000 202 549

200 000 194 974

1 000 hl

190 000

186 107

180 000 170 000

172 783 171 755

176 221 179 793

178 098 171 542

181 186

164 911 165 931

172 956

160 000

166 700

Vývoj produkce hroznového moštu v EU-28


2014–2015

2013–2014

2012–2013

2011–2012

2010–2011

2009–2010

2008–2009

2007–2008

2006–2007

2005–2006

2004–2005

2003–2004

2002–2003

2001–2002

2000–2001

150 000 140 000

nevýznamný

2,50

nevýznamný

Francie

0,96

5,37

nevýznamný

2,47

Kanada

3,81

nevýznamný

Německo

1,65

2,50

Nizozemsko

2,49

nevýznamný

Rusko

1,85

nevýznamný

nevýznamný

1,09

3,75

2,73

Průměrné dovozní a vývozní ceny 2014 v €/l nejvýznamnějších obchodníků s vínem

4 000

Francie

2,69

Čína

USA

4 032

0

Anglie

Španělsko

Čína

Obr. 5: Největší dovozci vína na světě (mil. hl)

4 500

Vývoz

Itálie

10

0

Dovoz

Hodnota vína vyváženého z Nového Zélandu meziročně stoupla o 9,4 %, jeho objem se tak prudce nezvýšil. Španělsko a JAR mají nadprůměrný podíl vyváženého sudového vína, kdežto Francie a Itálie naopak vína lahvového. Dovoz vína se meziročně zvýšil o 0,25 % na 100 mil. hl. Na šest největších dovozců připadá více než polovina celkového objemu dovozu: Německo, Anglie, USA, Francie, Rusko a Čína celkem v roce 2014 dovezly 55 mil. hl vína (obr. 5) v hodnotě 12,7 mil. Eur. Rusko meziročně snížilo dovoz v objemu i hodnotě o 5 % na 4,7 mil. hl za 8,7 mld. Eur. 55 % dovozu tvořilo víno lahvové. V USA se snížily objem i hodnota dovozu oproti roku 2013 o 2,1 % na 10,7 mil. hl za 4 mld. Eur. USA tak nadále dováží víno za nejvíce finančních prostředků (obr. 6). Podíl lahvového vína činil 65 %. Největším dovozcem co do objemu vína je stále Německo se stabilními více než 15 mil. hl, ale lahvové víno se na tom podílelo jenom 38 %, takže hodnota dovezeného vína činila „jen“ 2,5 mld. Eur při meziročním poklesu o 3,2 %. Anglie dovezla 13,3 mil. hl vína, meziročně tedy o 13,2 % více za stabilní cenu 3,5 mld. Eur. Podíl lahvového vína tvořil 58 %. Dovoz vína do Francie je typický 80 % podílem sudového vína (obr. 7) a nízkým zastoupením šumivého vína (3 %). Francie celkem dovezla 6,4 mil. hl vína, meziročně o 23 % více, ovšem za cenu 620 mil. Eur (-4,6 %). Do Česka se v roce v roce 2014 dovezlo sudové víno z 52 %. Jsou rovněž velké rozdíly mezi státy u průměrných dovozních cen. Největší extrémy jsou u Francie, která dováží převážně levné sudové víno a vyváží víno lahvové a šumivé. Dosahuje tak

zpět

25

nejlevnějšího dovozu a nejdražšího vývozu. Za nejvyšší cenu dováží Kanada a vyváží Španělsko (tab. 4). Do ČR se v roce 2014 dováželo víno při průměrné ceně 29,40 Kč/l, tedy asi 1,05 €/l. První prognóza produkce 2015 na jižní polokouli: mírný pokles, asi o 3 %. V JAR, Chile a na Novém Zélandu se očekává meziroční pokles (-5,3/-8/-3 %), v Argentině a Brazílii by měla být sklizeň v přibližně stejném objemu jako v roce 2014 a Uruqay a Austrálie předpokládají mírný nárůst. PODLE ZPRÁVY OIV „WELTKONJUNKTURBERICHT, APRIL 2015“, PREZENTACE GENERÁLNÍHO ŘEDITELE OIV „JEAN-MARIE AURAND: CONJONCTURE VITIVINICOLE MONDIALE 2014“ NA TISKOVÉ KONFERENCI A DAT ČSÚ ZPRACOVAL JIŘÍ SEDLO

Členské státy mohou svobodněji rozhodovat o použití GMO v potravinách a krmivech Komise 23.4. představila výsledky svého přezkumu postupu rozhodovacího postupu pro povolování geneticky modifikovaných organismů (GMO) jako potravin a krmiv. Tento přezkum se zakládá na dokumentu nastiňujícím politické směry, který byl v červenci 2014 předložen Evropskému parlamentu a na jehož základě byla Komise zvolena. Přezkum potvrzuje, že je nutné provést změny odrážející veřejné mínění a umožnit, aby mohly vnitrostátní vlády více promlouvat do využívání GMO, jež povolila EU pro výživu zvířat (krmiva) nebo k lidské spotřebě (potraviny). Komise na základě tohoto přezkumu navrhuje, aby byly příslušné právní předpisy změněny tak, aby členským státům dávaly větší svobodu omezovat nebo zakazovat používání GMO, které povolila EU, v potravinách nebo krmivech na svém území. Komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis uvedl:“Těší mě, že jsme díky přezkumu právních předpisů upravujících rozhodovací postup pro povolování geneticky modifikovaných organismů splnili jeden z důležitých závazků, které tato Komise přijala. Komise


naslouchala obavám mnoha evropských občanů, jež se odrážely v postojích jejich národních vlád. Jakmile bude dnešní návrh přijat, poskytne členským státům, v plném souladu se zásadou subsidiarity, možnost více promlouvat do používání GMO, které povolila EU, v potravinách a krmivech na jejich území.“ Počínaje 23.4. se bude k GMO přistupovat pružněji: Přijatým návrhem vysílá Komise občanům jasný signál, že Evropa přihlíží k jejich obavám, které se mohou v jednotlivých zemích lišit. Nový přístup usiluje o dosažení rovnováhy mezi zachováním systému EU pro povolování a svobodou členských států rozhodovat o používání GMO na jejich území. Jelikož je zásadně důležité zachovat jednotný systém řízení rizik, který zajišťuje stejnou úroveň ochrany v celé EU, nedojde ke změně stávajícího systému povolování, jenž vychází z vědeckého základu a pravidel pro označování a umožňuje, aby si spotřebitelé mohli vybrat. Změní se to, že pokud bude GMO povolen pro použití v potravinách a krmivech v Evropě, členské státy budou mít možnost rozhodnout, že se k povolení používání konkrétního GMO ve svém potravinovém řetězci nepřipojí. Členské státy budou mít povinnost odůvodnit, že jejich rozhodnutí nepřipojit se je v souladu s právními předpisy EU, včetně zásad vnitřního trhu, a s mezinárodními závazky EU, jejichž nedílnou součástí jsou závazky EU v rámci WTO. Případná rozhodnutí nepřipojit se musí

vycházet z legitimních důvodů, mezi něž nepatří kritéria hodnocená na úrovni EU, tj. rizika pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat nebo životní prostředí. Tento návrh odráží a doplňuje práva, která již byla členským státům přiznána v oblasti pěstování GMO směrnicí (EU) 2015/412, jež vstoupila v platnost tento měsíc na základě nedávné dohody mezi Evropským parlamentem a Radou. Díky tomuto návrhu by EU měla ucelený soubor pravidel pro povolování GMO pro pěstování i pro použití v potravinách a krmivech, což by umožnilo, aby byly obavy jednotlivých členských států zohledněny v obou těchto oblastech. Tento legislativní návrh bude nyní předán Evropskému parlamentu a Radě, aby prošel řádným legislativním postupem. ZDROJ: EVROPSKÁ KOMISE

Pesticidy v potravinách Procentický podíl nálezů pesticidů v kontrolovaných potravinách v EU v roce 2013: víno na tom není úplně nejhůře s necelými 50 % nálezů v množství ještě neškodlivém, oproti např. jahodám nebo broskvím s přibližně 75 %, či jablkům s téměř 70 % nálezů pesticidů ve zkoumaných vzorcích, včetně ojedinělých případů s nadlimitním množstvím. ZDROJ: THE 2013 EUROPEAN UNION REPORT ON PESTICIDES IN FOOD, 12. MARCH 2015/JS

Commodity (no. of samples) Swine meat (753) Cow‘s milk (1 021) Wine (941) Rye (424) Oats (232) Tomatoes (1 451) Strawberries (1 151) Peaches (1 051) Lettuce (1 194) Leek (837) Head cabbage (917) Apples (1 610) 0 No detectable residues found (%)

20

40

60

Detectable residues < MRL (%)

80

100

Detectable residues > MRL (%)

Pesticidy v potravinách

zpět

26

Ze zpráv K. Matouška (COPA/COGECA) Pracovní skupina Bioprodukce 16.4. Do polední přestávky se jednalo především o EU reformě legislativy Bio, kde přehled udělal bývalý předseda skupiny, Rousseau. Účastnil se řady jednání a debat v EP v uplynulých měsících a také s lotyšským Mze. Na většině těchto schůzí byla silně zastoupená i permanentní reprezentace ze Španělska, Rakouska, Itálie, Finska, Holandska a Irska. Příští kolo jednání bude počátkem května (5/5), koncem května má být konečná prezentace a v červnu se počítá s debatou na plenárním zasedání EP, nebo odložení až na podzim. Rousseau řekl, že řada kapitol byla uzavřena, jako obecné principy, integrovaný řetězec produkce až po distribuci, dohoda, že se zachová statut smíšených farem – to podpořilo i lotyšské předsednictví. Produkty v přechodném období – prezentovat jako ostatní produkty – má být zahrnuto do prováděcích pravidel, a bude se týkat i všech produktů živočišného původu ( maso, sýry). Užití neorganických materiálů pokud organické nejsou k dispozici – zůstává. Kontroly Má zde být povinnost nejméně jednou do roka – jak farma plní povinnosti bio. Certifikace – vyloučit povinnost pro farmy pod 5 ha a pod obrat 25 000€. V programech rozvoje venkova není prakticky nikde nic uvedeno o přechodech z konveční na bio. Počítá se, že dosavadní limit do r. 2017 bude prodloužen do 2018 (nejméně). Původ reprodukčních materiálů – vyjímky trvají tam, kde není dostatek bio, stejně i u zvířat. Diskuse především okolo kontrol – tato otázka je stále otevřená. Organizace se zatím nedokázaly dohodnout, do sekretariátu došlo jen velmi málo odpovědí. Francie – EP v roce 2012 na žádost C/C umožnil užití konvečních surovin jako náhradu pro bio. Žádají obnovu této kapitoly. U kontrol se přimlouvají za obnovení namátkových kontrol, jejich zrušení je překvapilo. Ke kontrolám se přidává certifikace, pod 5 ha nedává smysl. U kuřat podle obratu ptáků, každý cyklus by se měl kontrolovat + roční kontrola. Dále se ukázalo, že právě cyk-


lus výkrmu kuřat bio vyvolává nekonečné diskuse nad délkou výkrmu, denních povolených přírůstků. Německo – priority: dovozy – pragmatické řešení, především pro tropické ovoce, kde se neplní celá řada kriterií, běžných v EU. Rakušané chtějí zachování ročních kontrol, odmítají důraz na kontroly s ohledem na rizika. Italové prohlásili, že většina jejich připomínek byla vyřešena za jejich předsednictví EU, jsou rovněž pro roční kontroly. Dovozy – prodloužení vyjímek do 2022 – ekvivalence, to je pro většinu příliš dlouho. Němci k tomu říkají, že se to provádí jen velmi pomalu, že prakticky všechny země potřebují víc času a že to nikdy nebude fungovat na 100%. Musíme mít dobrá pravidla pro základní rysy a přechodné období pro tropické země, tam nic nefunguje jako v Evropě. Budou specifika pro určité zóny? I zde musí být jasná pravidla, jinak to povede k chaosu u dovozů. Rakušané tvrdí, že vše musí podléhat stejným pravidlům i dovozy. Jde tu o bezpečnost. Belgický zástupce říká, že je pro ekvivalent u dovozů. Ale že produkty by neměly být v kategorii bio evropské, ale v kategorii zvláštní. Zatím se ukazuje, že chybí dohoda mezi organizacemi. Je jasné, že sektor musí bránit své bio produkty EU. Dohoda, že se připraví nový dotazník na Konečná doplnění, co se sem má a může zahrnout. Také dohoda, že se zlepší výměna informací mezi organizacemi a to nejen u kontrol kvality, ale také o průběhu samotných kontrol. Tato výměna by měla být povinná, nemá se ponechávat na dobré vůli a nebo na výběru – souhlas všech. Akční plán Komise – provádění. Ta zde uvedla 18 akcí, ale organizace k tomuto výběru říkají, že Komise zde neukazuje příliš ambicí, plán mohl být daleko lepší. • doporučení do 2020 –SZP, výzkum a rozvoj + průvodce o podporách pro bio • konkurenční stav • obchod • veřejné statky včetně stravování • certifikace pro dovozy • opatření u podvodů (včetně případu dovozů slunečnicových pelet z Ukrajiny)

Shoda, že v EU chybí dobré statistiky o dovozech, Komise by zde měla připravit výkonné nástroje. Italové chtějí převéct certifikaci z DG Agri na DG Sanco. V sektoru chybí nejen přehledy, ale nejsou zde vytyčeny žádné cíle a není zde ani specifický rozpočet. Zákaz dvojích plateb v rámci rozvoje venkova (RV) 27 programů RV schváleno, dalších 91 má být schváleno do června. Na bio je vynaložena jen malá část i když Komise počítala, že to bude až 30% rozpočtu, většina akcí je podfinancována. Anglie dává na bio jen 0,3%, NČZ průměrně okolo 4-6%. Více Dánsko 13%, Rakousko 10%, podobně řada německých spolkových zemí. Vlámský zástupce Boerenbond zde předložil velmi detailní program, podobně jako to připravila Británie. Vlámský zástupce k tomu dodal, že se jedná o velmi komplikovaný a málo srozumitelný systém, ještě k němu udělají stručnější syntézu. Sami mají dost problémů jak sem zahrnout prémie na hektar pro bio. V podobném tónu byla holandská připomínka, Kees řekl, že zatím nikdo nechápe jak se dojde k číslům u dvojího financování. V Itálii je to zpracováno zatím pro 3 regiony, především v rámci zelenání. Původ drůbeže – pomalý růst bio ( 1525 gr denně, jinde 20-50 gramů) má zde být dáno tempo růstu s 80% konveční drůbeže? Debata je zda to má být vyjádřeno v přírůstcích v gramech na den nebo v procentech. Belgický zástupce k tomu dodává, že růst kuřat (i bio) se stále urychluje, každá země užívá jiná kriteria, která se sice příliš neliší, ale všichni trvají na těch svých a nechtějí nic slevit či změnit. Francouzi říkají, že bio má chuť a to souvisí s pomalým růstem na rozdíl od konveční drůbeže. Belgie navrhuje u bio limit 80 dní pro porážku.

Pracovní skupina Fytosanitární otázky 17.4 . Rakouský zástupce říká, že prostředky u nich jsou příliš drahé (malý trh), snaha dovážet z Německa, kde jsou levnější.

zpět

27

Užívání ilegálních a padělaných produktů. Představuje to nyní odhadem okolo 10% produktů, což je pro zdraví velmi nebezpečné. Ale země nechtějí zveřejňovat původce těchto podvodů. Dovozy citrusů z J. Afriky. Španělský zástupce k tomu říká, že loňská opatření Komise přišla příliš dlouho, vůbec zákazy nefungovaly. Nyní se ukazuje, že se to týká i dalších zemí z Afriky. Ty na odhalení ze strany EU hrozí, že přestanou dovážet některé produkty z EU, pokud bude dán zákaz citrusů. Xylella fastidiosa – Itálie- olivovníky jsou napadeny bakteriemi podobně jako rakovinou, šíření několika druhů hmyzu, velmi obtížní kontrola. Diskuse zde byla jak omezit „ dovozy nemocí“, protože tato nákaza se může rozšířit na celý jih Evropy a s klimatickými změnami i dále na sever.

Pracovní skupina Víno 27. 4. Skupina, která neměla pokračování v Civilním dialogu na Komisi se sešla v dost omezeném počtu. Kromě 3 velkých zemí (FR, ŠP, It) tu byli zástupci Rakouska a Německa, Maďarska, Portugalska a Polska, je vidět, že všechny organizace mají problémy s financováním jednání, i když se jedná o důležité otázky. Coste, který skupinu řídí nechal schválit program a zápis z poslední schůze a pak se začala diskutovat situace na trhu, ceny a výhledy. Celková produkce EU je podle posledních čísel 166 700 hl. Španělsko hlásí 43, 4 m hl + 5 m hl moštu, zásoby okolo 30 m hl. Export za poslední 2 měsíce přes 13 m hl. Ceny nízké u bílého vína ( okolo 2€) u červeného okolo 3€, lepší stav u APO. Francie - rychlý začátek prodeje, od března zpomalení, nízké zásoby. Lepší stav je u bílých a růžových vín, celková produkce přes 47 m hl. Itálie - 44,7 m hl, AOP 14,7 m hl, stolní 12,7 m hl, ceny byly vloni o 20 % lepší, především u červeného vína. Letos ceny stabilní, zlepšení pro vína šumivá, počítá se se zvýšením produkce o 1-2 %. Celková hodnota produkce byla přes 5 mld. €, zvýšily se vývozy do Španělska a do EU o celkem 14 %. Vyvezlo se více sudového vína než láhvového. Rakousko: trh napjatý, dobrý export, roste každým rokem. Menší objemy, ale vyšší ceny hlavně pro lahvové víno. Portugalsko: ceny nízké, značné regionální výkyvy v produkci. Maďarsko:


dobrá situace celkově, slabší ceny, produkce stabilní. Svět: USA velká sklizeň 2014, trh velmi aktivní, podobně Chile, na zvyšování exportu praktikuje nízké ceny. Roste trh v celé Jižní Americe, ale skoro všechny země mají problémy se skladováním. Čína se rozlohou vinic dostala na 2. místo na světě za Španělsko ( přes 800 000 ha). Francie kupuje dost španělského vína, tento podíl roste každým rokem. Španělé, kteří mají velké zásoby, nemohou žádat podpory pro prodej, propagace byla již vloni bez státních podpor. Výsadba vinic Shoda, že systém Komise je příliš komplikovaný, ale DG Agri to nechce přiznat, jednání jsou obtížná. Je třeba změnit systém výsadby/obnovy vinic. ČZ by měly co nejvíce koordinovat kroky tímto směrem. R. Nickenig, který se v rámci pracovní skupiny stará o tuto otázku, nebyl přítomen a tak je téma odloženo na schůzi příští. Stav v zemích: Francie – řeší otázku, jak dál s povolením, nutnost kvalitně připravit vinaře. Adaptace probíhá dobře, problémy jsou jen pro malé farmy. FNSEA dobře připravena, jiné odbory nejsou připraveny. Říkají, že zde chybí koordinace mezi ČZ, je různá míra připravenosti na start od 2016. Francie chce systém založený na regionálních požadavcích, vyhnout se převodům práv mezi kategoriemi – pomocí delegovaných aktů. Diskuze by měla pokračovat, aby vše nenařídila Komise nebo průmysl. Nijak se zatím nehodnotily výhledy po roce 2017, očekává se růst méně než 1 %. Podobně se rozhodla většina EU zemí ( méně než 1%). Na toto téma by se měla svolat zvláštní schůze pro členské země, systémy jsou rozdílné a časový limit je velmi blízko. Španělsko se rozhodlo o méně než 1 %, ale jednání mezi profesními organizacemi ukazuje, že je zde ještě možné další snížení. Meziprofesní skupina ustavena vloni v létě, zatím se začala orientovat. Většina se zde vyjádřila proti zvýšení ploch. Itálie: zatím nic nezveřejněno, byla schůze s Mze a nyní jsou jednání s regionálními úřady. Je zde shoda v postupu s organizacemi. V přípravách je zpoždění přes 3 měsíce. Je nutné mít společné procedury pro všechny země. Problémy jsou u převádění práv, definice detailních parcel není příliš dokonalá. Správa na národní úrovni – měl by zde být jednotný systém. Rakousko – 1 % ale

jen na vylepšení. Chybí přesná legislativa. Německo- diskuse pokračují, především o povinnosti zvýšit plochy o 1 %, řada spolkových zemí má jiné podmínky (jen 0,3 %), vše závisí na místních vládách. Maďarsko: je regulováno spolu s Mze, ale dobíhá ještě stará regulace. Problémy výsadby hlavně u zbohatlíků, které jdou mimo národní evidenci (přes 1700 ha). Italové chtějí toto téma diskutovat na mimořádné schůzi na počátku podzimu, ale Francie tlačí na co nejrychlejší jednání. Španělé budou normy publikovat až v červenci, ale jsou pro diskusi ještě před začátkem léta. V nejbližších letech chtějí vysadit 70 000 ha nových ploch. Zjednodušení Slib Komisaře Hogan by měl vést ke snížení administrativy (pochyby) a zjednodušení aplikací přes delegované akty. To je trvalá diskuse, i když všichni konstatují, že s každou reformou se vše stále více komplikuje. Politika kvality Měla by sloužit především k posílení konkurenčního postavení evropského vína. Výběr spotřebitele je ovlivňován celou řadou aspektů, a je třeba ho informovat o charakteristice EU produktů a ukázat mu přidanou hodnotu. V tomto směru je zde zdůrazňován původ (GI), který zároveň slouží k podpoře kulturní a historické tradice regionů. GI je vidět jako přednost u exportu do třetích zemí. Evropa tento systém brání, přes 70 % kvalitního vína je prodáno pod tímto označením. Proto sektor považuje za důležité hájit CHOP a CHZO i ve všech obchodních jednáních, zejména s USA v TRIPs.

Pracovní skupina Daňové a právní otázky 30.4. Jako jeden z hlavních bodů zde byly návrhy na zákony kolem konkurence. Jedná se především o nová pravidla mezi producenty v sektoru olivového oleje, hovězího a telecího a kultur na orné půdě a nové standardy pro prodej. Účelem těchto úprav je posílit organizace producentů a snížit nerovnováhu v rámci potravinového řetězce. Specificky články 169, 170 a 171 nařízení o SZP umožňují společný prodej a aktivity spojené s prodejem zemědělských produktů ve výše jmenovaných sektorech

zpět

28

prostřednictvím organizací producentů. Je jasné, že lepší vyjednávací pozice je nutná, ale zatím není příliš jasné jakým způsobem budou úřady intervenovat při definici rozměru trhu produktů a také ve stanovení limitů ( 15 % nebo 20 %). Pro hovězí a telecí jsou velké rozdíly v celé EU. Většinou jsou rovněž producentské organizace menší velikosti než u privátních společností. V řadě zemí mají zpracovatelé víc než 50 % podíl na trhu a tak je nutné zde změnit rovnováhu. U obilí a olejnin jsou podíly družstev a producentských organizací velmi rozdílné mezi jednotlivými členskými zeměmi, jdou od 5 % do 75 % a většina organizací je zde malá a musí často čelit velkým nadnárodním obchodním organizacím. Kartel banánů: německá stížnost k Evropskému soudnímu dvoru, kdy se jednalo o dohodu u banánů Chiquita a fixaci cen v 8 zemích. Celková hodnota byla přes 2,5 mld € a společnost Del Monte dostala pokutu 60 m €. K rozsudku nebylo ani třeba analýzy, překračování pravidel zde bylo naprosto evidentní. Komise v takových případech požaduje výměnu informací, což může dělat problém některým organizacím producentů. Kontroly jsou zde stále přísnější. Další případy se týkaly konzervovaných hub a krevet ze Severního moře. U hub po inspekcích z roku 2012, kde kontroly trvaly víc než rok bylo rozhodnuto, že operátoři se dohodli na cenách a pokuta zde byla 32 m €. Firmy obvinění uznaly a začaly s Komisí spolupracovat, to vedlo ke snížení pokuty. Tvrdily, že jejich původním záměrem bylo zamezení klesání cen a firmy si rovněž rozdělily zákazníky. U krevet byly pokutovány 4 podniky v Holandsku a Německu, na trhu Beneluxu a Německa. Firmy zde rovněž nakonec spolupracovaly s Komisí a i zde došlo ke snížení pokuty. Za poslední 3 roky bylo odsouzeno několik kartelů ( cukr, pivo), především u velkoobchodu. Německý zástupce k tomu dodává, že za poslední 2 roky se postupy soudů zpřísnily, již neuznávají za polehčující okolnost spolupráci se soudem. Francouzský zástupce k tomu dodává, že nejvíce dohod je především u potravin a nyní stížnosti na centrály nákupu, které zneužívají svého postavení. Zdanění družstev Ve většině zemí je stejné jako pro ostatní formy podniků (Rakousko, Belgie, ČR, DK, Fin, Fr De..).


Vyjímky jsou v Belgii pro zapsaná družstva, ve Francii mají některá družstva zvláštní zdanění a regionální poplatky, v Itálii je systém specificky upravený pro družstva. Holandsko má daňové zvýhodnění pro transakce mezi členy. Portugalsko má výhodnější zdanění zisku družstev. A Španělsko má zvláštní daňový systém pro družstva.

Konference „Big data for farmers a cooperatives“ 23. 6. Zde mají být předloženy nové prostředky, které lze využívat na farmách jako řízení přes satelit, přesné zpracování, předávání informací a jak je chráněno intelektuální vlastnictví. Detailní program má být zveřejněn příští týden. C/C chce především znát, co se v ČZ zemí na tomto poli děje a jak úřady reagují. Uvažuje se o vytvoření nové pracovní skupiny. V rámci těchto úvah je zde rovněž návrh na výměnu dat u daní mezi ČZ, protože řada organizací říká, že jsou velké podvody u nadnárodních společností. Požadavek, aby základ fiskality byl u všech zemí stejný. K tomu by měla sloužit schůzka s kabinetem Komisaře na DG Taxsud. Francie již na minulé schůzi požadovala vytvoření nové „task force“ pro zdraví ochranu zvířat, která by se měla zabývat trvalým tlakem ze strany nevládních organizací, včetně vývoje okolo „práv zvířat“, jak se velmi často prezentováno. Jako další otázka zde byl systém zdanění přímého prodeje vína v jiných zemích. Kde za sektor vína Dávid řekl, že pro tento typ prodeje musí mít v přijímací zemí svého agenta, protože poplatek se musí platit v přijímací zemi. Není zde doposud žádná harmonizace, i když Komisař Moscovici jej chce uplatnit co nejdříve. Bude znovu projednáno na příští pracovní skupině víno.

Jeden ze strůjců aféry s koninou půjde za mříže Amsterodam - Nizozemský soud poslal na 2,5 roku za mříže šéfa nizozemské firmy, která přimíchávala nepřiznané levné koňské maso do hovězího a tuny směsi uvedla na trh. Skandál vyšel na světlo v roce 2013. Odsouzený Willy Selten byl jedním z hlavních protagonistů dosud nejrozsáhlejšího skandálu kolem

koňského masa. Soud ve městě ‚s-Hertogenbosch ho v úterý prohlásil vinným z těžkého podvodu, informovala agentura DPA. Státní zastupitelství přitom požadovalo pětiletý trest. Pětačtyřicetiletý podnikatel z města Oss v letech 2011 a 2012 deklaroval a prodal více než 330 tisíc kilogramů levného koňského masa jako hovězí. „Tím vážně zklamal důvěru svých zákazníků a také spotřebitelů,“ uvedl soud. Firma Willy Selten BV byla jednou ze dvou nizozemských společností zapletených do skandálu s nepřiznaným koňským masem, v rámci něhož bylo v dubnu 2013 staženo z oběhu asi 50 tisíc tun masa. Většinu koniny ale již mezitím kupující nevědomky zkonzumovali. Přáli si to klienti, tvrdil obžalovaný Obžalovaný přiznal, že se dopustil chyb, odmítl ale, že by se spáchal vědomý podvod. Koňské maso údajně přimíchával do hovězího na přání klientů. Soud ovšem nepřesvědčil. „Obžalovaný přitom jednal výhradně z touhy po zisku,“ uvedl soud. Muž prý také poškodil pověst nizozemského trhu s masem doma i v zahraničí. Soud uložil mírnější trest než trest požadovaný žalobci, protože obžalovaný prý byl částečně potrestán už bankrotem své firmy v důsledku skandálu. Koňská aféra ve zkratce Skandál s nepřiznaným koňským masem vypukl v lednu 2013, kdy se koňská DNA našla v mražených karbanátcích prodávaných v supermarketech v Irsku a Velké Británii. Podezřelé zásilky byly ale distribuovány celkem do 15 zemí Evropské unie, včetně Česka. Pokuty za neoznačenou koninu v prodávaných výrobcích tehdy dostaly například řetězce IKEA a Tesco nebo společnost Bidvest Czech Republic. • Výrobky s koňským masem nejsou pro zákazníky nijak nebezpečné, jde ale o klamání spotřebitelů. Podniky hovězí obvykle nahrazují koňským kvůli jeho nižší ceně. Konina byla před desetiletími běžnou součástí masných výrobků v Evropě. ZDROJ: ČT24.CZ; AUTOR: ČT24.CZ; 7.4.2015

Eurojust odhalil síť překupníků s koninou, zatkl 26 lidí Evropský úřad Eurojust zasáhl proti síti obchodníků s koňským masem

zpět

29

a v sedmi zemích zatkl 26 lidí. Podle policejních orgánů se zadržení podíleli na tom, že se v letech 2010 až 2013 dostalo k zákazníkům potenciálně závadné maso z celkem 4700 zvířat, které nebylo určeno ke konzumaci. Organizátorem výnosných obchodů byl Belgičan, který spolupracoval s dalšími prostředníky ve Francii, Německu, Irsku, Lucembursku, Nizozemsku a Británii, uvedl Eurojust na svých internetových stránkách. Eurojust (Jednotka Evropské unie pro justiční spolupráci) odhalil, že obchodníci falšovali veterinární doklady koní, což ve výsledku znamenalo, že zpeněžili i maso těch zvířat, která nebyla určena ke konzumaci. Jejich maso mohlo být zdravotně závadné. Vyšetřování začalo v roce 2012, ale nesouviselo s další aférou týkající se koňského masa, kterou Evropa zažila v roce 2013. Tehdy se koňská DNA našla v mražených mletých karbanátcích prodávaných v supermarketech v Irsku a Británii. Výrobky byly označeny jako hovězí. Později se ukázalo, že do podvodů s koňským masem byla zapletena jatka a obchodníci s masem od Rumunska až po Nizozemsko. Výrobci nahrazovali levnější koninou dražší maso. Několik případů bylo v rámci aféry odhaleno i v České republice. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: ČTK; 25.4.2015

Mladí nechtějí pracovat na kakaových plantážích, čokoláda zřejmě zdraží • Pěstitel kakaa v západní Africe si vydělá 13 korun za den, přitom hraniční částka chudoby je 50 korun. • Podle nejnovějšího globálního průzkumu hrozí zdražení čokolády, protože mladí lidé už na plantážích nechtějí pracovat. • Velké společnosti jako Nestlé či Mondeléz ale odmítají, že by se o farmáře nestaraly. Milovníci čokolády si budou muset v budoucnu za oblíbenou pochoutku zřejmě připlatit. Podle nejnovějšího globálního průzkumu Cocoa Barometr 2015, na který jako první upozornil list Financial Times, se totiž kakaové plantáže v Africe postupně vylidňují. Tamní mladí lidé už nechtějí žít v chudobě a raději se stěhují do měst.


Pěstitel kakaa si v západní Africe, kde se ho produkuje nejvíce na světě, vydělá zhruba 13 korun za den. Za hranici částky chudoby se však považuje padesátikorunová mzda za den. A dětem farmářů se už nechce žít ve stejných podmínkách jako jejich rodičům. Podle výsledku studie drží několik nadnárodních společností až 80 procent veškerých zisků v čokoládovém byznyse. Barometr tvrdí, že nejvíce peněz jde do kapes výrobců čokoládových cukrovinek, jako jsou Mars, Nestlé, Ferrero nebo Mondeléz. Pěstitelé kakaa si přijdou na necelých sedm procent z celkového výdělku. „Přes veškeré snahy se jádro problému produkce kakaa stále neřeší. Jde o extrémní chudobu pěstitelů a absenci jejich zastoupení v celé debatě,“ tvrdí Antonie Fountain, spoluautor barometru, za kterým stojí evropské konsorcium nevládních organizací. S tímto tvrzením ale firmy jako Nestlé a Mondeléz nesouhlasí. „V roce 2012 jsme založili program Cocoa Life, jehož cílem je především zlepšit životní podmínky pěstitelů kakaa i naslouchat jejich potřebám v rámci široké komunity,“ říká manažerka oddělení pro vnější vztahy společnosti Mondeléz Jaroslava Hájková. Dodává, že z plánovaných investic přesahujících 400 milionů dolarů v průběhu deseti let firma podpoří 200 tisíc pěstitelů kakaa v Brazílii, Dominikánské republice, Ghaně, Indii, Indonésii a Pobřeží slonoviny. Cílem projektu je například zvýšit příjmy farmářů, zlepšování finanční gramotnosti či probuzení zájmu mladé generace o pěstování kakaa. Nestlé má vlastní osvětový a školicí program Cocoa Plan, v rámci něhož společnost za loňský rok proškolila téměř 46 tisíc farmářů. Firma pěstitele například učila, jak zvyšovat výnosy i odolnost rostlin, dosáhnout lepší kvality a tím i výhodnější prodejní ceny. „Výzkumné a vývojové centrum Nestlé od roku 2013 dodává farmářům jeden milion vysoce výnosných a odolných sazenic kakaovníků ročně, které umožní vyměnit původní kakaovníky. Na financování Nestlé Cocoa Planu se podílejí všichni výrobci Nestlé užívající kakao, včetně Nestlé Česko,“ doplňuje mluvčí společnosti Vratislav Janda. Podle dat Fairtrade International činil v roce 2013 prodej kakaa s certifikací Fairtrade necelých 55 tisíc tun. Většina čokoládových firem přesto chce do roku 2020 zvyšovat podíl „férového“ kakaa. Celosvětově závisí na produkci kakaa 50 milionů farmářů a jejich rodin. V součas-

nosti je do Fairtrade zapojeno 144 tisíc drobných zemědělců. ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: KATEŘINA ADAMCOVÁ; 5.4.2015

Světová poptávka roste, Komise zavádí flexibilnější pravidla pro výsadbu vinic Evropská komise zveřejnila nová pravidla nového systému povolení pro výsadbu révy vinné v EU, díky nimž se plocha vinic v Evropě bude moci každoročně rozšiřovat, byť v omezené míře. Dle dohody v rámci reformy společné zemědělské politiky z roku 2013 nahradí nový systém přechodný režim práv na výsadbu révy od 1. ledna 2016. Evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan k tomu uvedl: „S novým systémem bude evropské vinařství flexibilnější, produkce se bude moci postupně rozšiřovat a reagovat tak na rostoucí světovou poptávku. Zároveň mají členské státy k dispozici řadu ochranných opatření, díky kterým mohou minimalizovat sociální a environmentální rizika, která se mohou v určitých vinařských oblastech vyskytnout.“ Z nedávné externí studie vyplynulo, že navzdory tomu, že objem i hodnota exportu EU do třetích zemí od roku 2008 roste – a obchodní bilance se výrazně zlepšuje – EU svůj podíl na světových trzích dlouhodobě ztrácí. Navíc se očekává, že celková světová spotřeba se bude až do roku 2025 zvyšovat, zatímco v EU bude obecně i nadále klesat. Podle tohoto trendu tak bude vinařský sektor EU v budoucnu čím dál více závislý na exportu. Na souboru pravidel, jež byla dnes zveřejněna, se jednomyslně shodly jak členské státy, tak Evropský parlament. Potvrzují způsob řízení (na vnitrostátní úrovni) systému bezplatných a nepřevoditelných povolení k výsadbě révy, jenž by členské státy měly uplatňovat. Dále představují ochranný mechanismus pro novou výsadbu – povolení jsou omezena tak, aby se plocha vinic daného členského státu ročně nezvětšila více než o 1 %, s tím, že členské státy mohou v řádně odůvodněných případech růstové limity uplatňovat na celostátní, nebo regionální úrovni, případně na oblasti zeměpisného označení, nebo bez něj. Kromě toho pravidla objasňují, jak k přechodu ze stávajícího systému na nový dojde

zpět

30

a jak lze platná práva na výsadbu převést na povolení. Rezervní práva, která nebudou producentům přidělena do konce roku 2015, po tomto datu zaniknou. EVROPSKÁ KOMISE – TISKOVÁ ZPRÁVA; 9.4.2015/JS

Sasko: Nesouhlas s omezením rozšiřování plochy vinic Drážďany – Podle EU se může od roku 2016 každoročně zvyšovat plocha vinic o 1 %. Spolková vláda 25.3. schválila návrh zákona spolkového ministerstva zemědělství, který toto zvyšování plochy vinic omezuje jen na 0,5 % ročně. Ministr zemědělství Saska s tím ale nesouhlasí: „ Naši vinaři mají nové podniky malé až střední velikosti. Aby byla dosažena rentabilita podnikání, musí jim být umožněn růst. Mimoto je velká poptávka po saském víně, která bez zvětšení plochy vinic nemůže být uspokojena. Na konferenci ministrů zemědělství na omezení nových výsadeb, které poškozuje malé vinařské země jako je Sasko, naléhal především ministr zemědělství Porýní-Falce. K hlasování zemských ministrů zemědělství už ale na konferenci nedošlo, protože je spolkové ministerstvo předběhlo svým návrhem zákona, který již vláda schválila. Sasko se přesto nevzdá a v následujících zákonodárných krocích bude pokračovat v hájení svých zájmů a očekává, že se připojí většina spolkových zemí. V Sasku v současnosti obhospodařuje 2 485 vinařů plochu 466 ha vinic. K hlavním odrůdám patří Müller Thurgau (72 ha), Ryzlink rýnský (71 ha), Pinot blanc (57 ha), Rulandské šedé (46 ha) a Pinot noir (41 ha). Průměrný desetiletý výnos moštu se pohybuje kolem 47 hl/ha (pro srovnání ČR 38 hl/ha). Více než 90 % se zpracovává na jakostní víno a víno s přívlastkem. PROPLANTA.DE, 28.3.2015/JS

„Algo-Wine“: algoritmus má optimalizovat termín sklizně hroznů Specialisté na analýzu dat z jedné německo-italské softvérové firmy (ORS Group Srl) vyvinuli algoritmus, který má vinařským firmám napomoci s vysokou přesností stanovit termín sklizně hroznů z jednotlivých parcel. Systém by tak


měl zabránit přílišnému náporu hroznů určených ke zpracování během sklizně. Má optimálně rozvrhnout termíny sklizní hroznů z jednotlivých parcel a tím i optimalizovat vytížení zařízení sklepa. Algo-Wine je postaven na řadě matematických, statistických, ekonomických a meteorologických dat. Pro jeho dobré fungování je nutné všechny vinice podniku plošně rozdělit do parcel s homogenními podmínkami růstu hroznů. Jde především o půdní vlastnosti, oslunění, měsíční srážky a ranní ovlhčení listů. Program byl vyvinut ve spolupráci s Cornell University, univerzitou v Turinu a s Istituto Enologico Umberto I. DER WINZER/11.04.2015/JS

Falšování vína na Tchajwanu Koncem března zabavily úřady na Tchajwanu 30 tisíc falšovaných lahví s vínem „z Bordeaux“. Podle zprávy na winespectator.com renomovaný dovozce vína „Tequila Development Company“ dovezl levné sudové víno z Chile a Španělska a stočil je do lahví, které opatřil etiketami. Problém je v tom, že etikety, které si sám vytiskl, napodobovaly různá Châteaux z Bordelais. Pak už jen nabízel vína v hodnotě kolem 2 $ za 22 $ za láhev. „Podle prvních zjištění takto od roku 2010 prodal přes 440.000 lahví falšovaného vína a protiprávně se obohatil o 3,2 mil. $“, uvedl státní návladní. WINESPECTATOR.COM; 8.4.2015/JS

Německo sází na burgundské odrůdy Rulandské šedé v minulém roce nejvíce mezi všemi odrůdami navýšilo svoji plochu, celkem o 5,3 %. Od roku 2000 se tak jeho plocha zdvojnásobila na nynějších 5.627 ha. Ale výrazné zvýšení plochy zaznamenala i odrůda Pinot blanc, meziročně o 3,3 % a oproti roku 2000 o 85 % na 4.794 ha. Tím má Německo na světě největší plochu této odrůdy. V Německu tvoří největší plochu vinic stále Ryzlink rýnský, aktuálně s 23.440 ha, ale meziroční nárůst byl jenom o 0,6 %. V celosvětovém srovnání se nachází přibližně polovina ploch této odrůdy právě v německých vinařských oblastech. Pinot noir s 1/3 plochy všech modrých odrůd je v Německu nejvýznamnější odrůdou k přípravě červeného vína. Mezi speciality patří Sauvignon blanc, jehož plochy

v posledních letech dynamicky narůstají. V současnosti je vysázen na 849 ha s meziročním nárůstem 6 %. Celková plocha vinic v Německu činí 102.439 ha a v posledních dvyceti letech se prakticky nemění. Z 64,9 % je tvořena bílými odrůdami a z 35,1 % modrými, v roce 2014 se trend v souladu se zájmem spotřebitelů mírně posunul ve prospěch bílých odrůd. DER WINZER/8.4.2015/JS

Jak působí vinohradnictví na životní prostředí? Vinohrady patří mezi zemědělsky využívanou krajinou k nejatraktivnějším. Avšak i přes dlouhé dějiny vinařství je jejich působení na rozmanitost druhů rostlin a zvířat, na erozi půdy či na estetické pojetí krajiny málo známé, stejně jako jejich socioekonomický význam. Nyní budou tyto aspekty zkoumány mezioborovým sdružením v rámci mezinárodního projektu „VineDivers“ vedeným Zemědělskou univerzitou ve Vídni (BOKU). Celkem devět partnerských organizací tohoto projektu EU pochází z Rakouska, Německa, Francie, Španělska a Rumunska. Podíl vinařství na celkové zemědělské produkci dosahuje pozoruhodných 7,5 %, zatímco plochou 14x větší obilnářství dosahuje přibližně jen 10 % podíl. Mimo produkce vína má velký význam i další působení vinohradnictví. Sem patří zajištění různorodosti živočichů a rostlin, trvale udržitelný koloběh živin a uhlíku, jímání vody v krajině a ochrana proti erozi. V ideálním případě by vinařství nemělo jenom produkovat víno vysoké kvality, ale taky zohledňovat tyto vedlejší účinky, aby byla dlouhodobě zaručena udržitelná produkce vína. Aby se zjistily souvislosti mezi obděláváním vinic a ekosystémem, budou zkoumány různými způsoby obdělávané vinice ve Španělsku, Francii, Rumunsku a Rakousku. DER WINZER/2.4.2015/JS

Novozélandská vláda představila systém ochrany geografického označení (Geographical Indications - GIs) vína a lihovin Regiony jako Marlborough či Hawke’s Bay by se mohly těšit z větší mezinárodní ochrany Novým Zélandem

zpět

31

díky zavedení chráněného geografického označení (GIs). Schéma by mělo být obdobou registrací obchodních ochranných známek s tím rozdílem, že se bude vztahovat k zeměpisnému místu původu. GIs vín a lihovin by mělo napomoci k jejich lepšímu prosazení v rámci Nového Zélandu a v budoucnu i při vývozu do zahraničí. Víno je nyní 6. největší příjmovou položkou vývozu Nového Zélandu s plánovaným dalším růstem do roku 2020. Návrh by měl být předložen Parlamentu ještě letos a do konce roku 2015 se očekává i jeho schválení. DECANTER.COM/1.4.2015/JS

WienWein (vídeňské víno): Ochrana vídeňských vinic prosazena Vídeňský zemský zákon z 23.12.2014 stanovuje, že vinice ve Vídni musí být obdělávány a tím chrání hodnotné vinařské polohy před spekulacemi se stavebními pozemky. Roky o tuto ochranu usilovali vinaři ze spolku WienWein. Vídeň je situaci, kdy jako velkoměsto má vlastní vinařskou oblast s hodnotnými viničními polohami a renomovaným vínem. Ty nejlepší polohy se nacházejí v zónách, o které se zajímají i obchodníci se stavebními pozemky. Zákon říká, že všichni vinohradníci případně vlastníci vinohradnických pozemků zapsaných ve vídeňském registru vinic jsou povinni užívat tyto plochy k vinohradnictví. Plochy vyklučené po nabytí účinnosti zákona musí být nejpozději do osmi let opět osázeny. Relativně dlouhá doba je v zákoně proto, aby se předešlo nemístné tvrdosti, zejména aby menší vinaři, kteří třeba nemají následovníky, měli


dostatečně přiměřenou dobu na prodej vinice jinému pěstiteli. DER DEUTSCHE WEINBAU/16.4.2015/JS

chávají víno zrát v temnotě a při stálé a nízké teplotě v moři. Naprostá většina šampaňského ale zraje ve sklepech. DER WINZER/21.04.2015/JS

Dokonale uchované nejstarší šampaňské na světě, po 170 letech ještě zajímavé víno Pět let po nálezu nejstaršího šampaňského ve vraku lodi na dně Baltského moře u Finska se jím zabývali francouzští vědci. Po té co víno chemicky analyzovali a posoudili je i senzoricky, označili je za velmi dobře zachovalé. Jejich nálezy byly zveřejněny v americkém odborném časopise „Proceedings of the National Academy of Sciences“. Jak sdělil profesor Philippe Jeandet z univerzity v Remeši, k chemické analýze byly použity dva mililitry vína a sám ochutnal 0,1 ml, tedy dvě kapky. Podle jeho názoru jde o velmi dobré víno s aromatem po tabáku a kůži. Profesionální degustátoři je ale označili za velmi mladé a čerstvé s květinovým a ovocným aromatem. Podle nápisů na korkových zátkách se jedná o šampaňské značek Veuve Clicquot-Ponsardin a Heidsieck a také o Juglar (již zaniklá). Víno v celkem 168 lahvích bylo vyloveno již v roce 2010 z hloubky 50 metrů, tedy leželo při protitlaku přibližně odpovídajícím tlaku v láhvi. Vyznačovalo se vysokým obsahem cukru (150 g/l) a je tedy velmi sladké, což podle archivu firmy Veuve Clicquot odpovídalo tehdejšímu vkusu ve Francii a v Německu. Dodávka tedy asi nebyla určena pro Rusko (Petrohrad), kde bylo oblíbené šampaňské s obsahem cukru až 300 g/l. Někteří producenti šampaňského, na základě požadavků zákazníků, nyní ne-

Vína ze svažitých vinic v Německu Země Baden-Württemberg podporuje vinohradnictví na svazích maximální možnou částkou, kterou povoluje EU pro nové vinice a příspěvek za obdělávání ztrojnásobila z 350 na 900 Eur/ha. Příspěvek na restrukturalizaci svažitých vinic v částce 32.000 Eur/ha je nejvyšší v Německu. Podle ministra zemědělství země se musí víno ze svahů a tím i samotné vinice na svazích stát atraktivními a spotřebitel musí být ochoten za ně připlatit, aby se udržela jedinečná kulturní krajina. Na jihozápadě země je přibližně tisíc hektarů vinic na maloplošných terasách se suchými opěrnými zdmi. PROPLANTA; 23.04.2015/JS

Komise EU zvýšila maximální obsah oxidu siřičitého ve vínech ročníku 2014 z Německa o 50 mg/l Příslušná změna nařízení nabyla účinnosti 28.04.2015, od toho dne se může žádat o přidělení čísla státní zkoušky pro jakostní a kabinetní vína se zvýšeným obsahem oxidu siřičitého. Týká se to i jakostního biovína, ale zvýšení limitu se netýká vína s přívlastkem, ani v bio provedení. ZDROJ: NAŘÍZENÍ EU Č. 2015/596

zpět

32

Vinařský věstník. Obsah: Informace z dubna. Pro Vinařský fond zpracoval

Recommend Documents