Vinařský věstník. Obsah: Informace z prosince. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval

Obsah:

Informace z prosince

Vinařský věstník

12 2014

Hlavní zprávy2 Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 20145 Potraviny na pranýři (prosinec 2014)9 Semináře12 Z OIV17 Ze zahraničí20 Ze zprávy K. Matouška z Bruselu (COPA/COGECA)25 FOTO: ROMAN SLOUK - VINAŘSTVÍ SONBERK

1

HLAVNÍ ZPRÁVY

Nařízení evropského parlamentu rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 I když jde o potraviny, dotýká se i vína. Nařízení sice vyšlo již v roce 2011, ale je použitelné až od 13.12.2014. Vína se týká v oblasti značení minimální velikosti písma na etiketě – velikost a druh písma musí být zvolen tak, aby malé písmeno „x“ mělo výšku minimálně 1,2 mm. To se vztahuje na: • Označení zatřídění vína (zemské víno, jakostní víno ...); • Adresu místa stáčení; • Údaj o alergenech. Etikety našich vín většinou tyto požadavky splňují. JIŘÍ SEDLO

Ministr Jurečka: Na dotace z programů Zemědělec a Finanční podpora pojištění je na rok 2015 připraveno zhruba 950 milionů korun 23. 12. 2014 – Vláda schválila pravidla pro rozdělování dotací v programech Zemědělec a Finanční podpora pojištění, které poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Na tyto finanční podpory je pro rok 2015 zajištěno zhruba 950 milionů korun z rozpočtu Ministerstva zemědělství. Peníze mají podpořit například nákup zemědělské techniky nebo nově nákup plemenných zvířat, investice na výstavbu či pořízení nemovitého majetku pro zemědělskou prvovýrobu. „V programu Zemědělec budeme víc podporovat nákup zemědělské techniky a nově také investice na výstavbu nebo pořízení nemovitostí, které souvisí s prvovýrobou. Peníze bude možné využít také pro investice na nákup plemenných

Vinařský věstník 12/2014

zvířat. Podle našich předpokladů půjde v příštím roce na program Zemědělec zhruba 650 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Jurečka. Na rozdíl od minulých let budou žádosti přijímány po celý rok a žadatelé je musí podávat před uzavřením úvěrové smlouvy. Před podáním žádosti také nebude možné zahájit realizaci investice. Výši podpory stanovuje PGRLF na základě ekonomického vyhodnocení všech žádostí, takže při jejich podání nebude známa. Maximální výše půjčky pro jednoho žadatele na jeden rok u úvěrů na pořízení zemědělské techniky zůstane 10 mil. Kč při maximální době splatnosti 8 let. U úvěru na výstavbu, pořízení nebo vylepšení nemovitého majetku je navrhována částka 50 mil. Kč za rok s tím, že doba splatnosti nepřesáhne 20 let. V případě nákupu plemenných zvířat za účelem zlepšení genetické hodnoty stáda je navrhována půjčka 5 mil. Kč za rok s dobou splatnosti maximálně 4 roky. Finanční podpora pro prvovýrobce, je formou dotace části úroků z úvěrů, které byly poskytnuty komerčními subjekty. Okruh příjemců zůstává zachován jako v předchozích letech. V rámci programu Finanční podpora pojištění poskytuje PGRLF peníze na úhradu části nákladů na pojištění plodin a hospodářských zvířat. Novinkou je, že žádosti o poskytnutí podpory budou muset být podány před úhradou pojistného. „Změny v programu Finanční podpora pojištění zahrnují rozšíření podporovaných rizik a také rozšíření kategorie takzvaných speciálních plodin. Navrhujeme rovněž, aby byla odstraněna horní hranice sazby pojistného,“ uvedl Jurečka. HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE

Rozšířené 22. kolo PRV podpoří pořízení strojů a technologií do zemědělských, potravinářských a lesnických podniků 19.12.2014 - Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dnes zveřejnil na svých stránkách informace ke 22. kolu Programu rozvoje venkova (PRV), které

je zaměřené na podporu strojů a technologií do zemědělských, potravinářských a lesnických podniků. Příjem žádostí bude probíhat od 26. ledna do 9. února 2015. Mimořádné 22. kolo příjmu žádostí v rámci PRV, zveřejněné letos v září se zaměřením na podporu realizace projektů spolupráce mezi Místními akčními skupinami v Ose IV Leader, je nově rozšířeno o podporu strojů a technologií. Protože je cílem dočerpat alokované prostředky PRV 2007–2013, jsou disponibilní prostředky přesunuty do opatření, kde je možné realizovat rychlé investice. Dne 18. prosince schválil ministr zemědělství Marian Jurečka zpřesnění Pravidel pro podopatření Modernizace zemědělských podniků (I.1.1.1), Lesnická technika (I.1.2.1) a Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům (I.1.3.1). Příjem žádostí bude probíhat od 26. ledna 8 hodin do 9. února 15 hodin a to pouze prostřednictvím Portálu farmáře. Celkový finanční objem na uvedená podopatření je 1 miliarda korun, která bude rozdělena následovně: 700 milionů na nákup strojů v zemědělství, 100 milionů na lesnickou techniku a 200 milionů na pořízení strojů a technologií pro zpracování zemědělských a potravinářských produktů. Konečná částka pro závazkování projektů bude upravena o aktuální kurzový přepočet a o finanční prostředky ušetřené v předchozích kolech příjmu žádostí. Součástí 22. kola je rovněž příjem žádostí na opatření Realizace projektů spolupráce (IV.2.1 ), který proběhne v termínu od 12. do 16. ledna 2015. Příjem žádostí na toto opatření byl již vyhlášen. Posledním termínem pro předložení Žádostí o proplacení je 30. červen 2015. Úplné znění Pravidel pro poskytování dotace na projekty PRV pro období 2007–2013 pro 22. kolo příjmu je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství www.eagri.cz (subportál Dotace - Program rozvoje venkova a příslušná osa/ opatření) a rovněž na stránkách www. szif.cz v sekci SZIF POSKYTUJE – PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2007-2013. VLADIMÍRA NOVÁKOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ SZIF

zpět

2

rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

spotřeba

14,4

14,8

16,1

16,3

16,5

17,3

17,3

17,5

16,2

Spotřeba vína (v litrech na obyvatele za rok)

ÚZEI: Statistická šetření ekologického zemědělství – Základní statistické údaje (2013) Plocha vinic v ekologickém zemědělství: 742,50 ha Plocha vinic v přechodném období: 303,94 ha Ekologickými zemědělci bylo v ČR v roce 2013 obhospodařováno více než 40 % TTP, téměř 2 % orné půdy a přes 10 % ploch trvalých kultur (resp. cca 15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic). Od roku 2004 vzrostla plocha TK téměř sedminásobně na více než 7 800 ha, přičemž 86,5 % tvoří sady, 13,3 % vinice a 0,2 % chmelnice. U vinic byl meziročně zaznamenán nárůst o 15 %. Celková produkce biohroznů: 1 923,90 t Průměrný výnos biohroznů: 2,85 t/ha Celková produkce u TK dosáhla 9 033 tun (meziroční nárůst o 68 %), z toho 74 % připadá na ovocné sady a 21 % na vinice, u kterých byl opět zaznamenán meziroční nárůst produkce a to o 11 %. V rámci EZ bude podpora vyplácena v téměř stejné struktuře titulů jako do roku 2014, tj. dle užití půdy. Pouze přibude titul krajinotvorné sady, v rámci podpory orné půdy přibydou možnosti odplevelování dočasným zatravněním nebo dočasným úhorem a nově vznikne samostatný titul pro vinice a chmelnice. Počet producentů biovína: 75 (2012); 83 (2013) K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří víno. Významné zůstává nadále zpracování mléka a mléčných výrobků, zpracování ovoce a zeleniny a zpracování masa. JS

Ze Závěrečné zprávy projektu Tvorba nových genotypů révy vinné s vysokou odolností k nejrozšířenějším chorobám, škůdcům a mrazu za období 2008–2013 Na pracovišti v Boršicích bylo během pěti let vykastrováno celkem 149 květních lat. Ke křížení byly použity především odrůdy Solaris, Sevar, Hibernal, Mery, Arkadia, Talisman a Muskaris. Z hodnocení vyplývá, že nejvhodnějšími donory rezistence se jeví odrůdy Solaris, Sevar a Mery. Bylo konstatováno, že vyšší odolnost oproti mateřské odrůdě vykázaly pouze semenáče z křížení Hibernal F1 (BO 1-4-7 a BO 1-2-11). Na šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích byl proveden výběr kandidátních rostlin vhodných ke křížení. V průběhu pěti let bylo vyseto celkem 3 238 semen. Jednalo se o křížení odrůd Sevar, Mery, Hibenal, Rinot, Bianca, Merzling, Solaris a rezistentních genotypů EC 28 a XVI 37-62. Ze stolních odrůd byly ke křížení použity odrůdy Prim, Krystal, Augustovskij a Kantemirovskij. Na šlechtitelské stanici vinařské v Perné za pět let v rámci čtvrté etapy mezidruhového křížení bylo provedeno celkem 47 kombinací křížení. Ke křížení byly použity především odrůdy Vesna, Svojsen, Savilon, Noria, Hibernal, Carmenere, Merlot a 29 mikroklonů (cca 34 000 semen). V průběhu roku současně probíhalo hodnocení 230 genotypů zaměřených na fenologické ukazatele a hospodářské charakteristiky jednotlivých semenáčů a mikroklonů. Z vybraných genotypů byly vyrobeny mikrovzorky vína. Na základě komplexního hodnocení byly degustační komisí SE 1 Technická izolace

Vědecký název

vybrány 43 perspektivních genotypů pro další křížení a rozmnožovaní (BV29-19-1, BV-9-10-10, BV-11-6-3, BV-13-17-2, BV-32-18-6, BV-32-18-7, BV-35-10-10, BV9-8-3, MV-1-5-11, MV-1-5-4, BV-11-3-10, BV-31-15-10, BV-33-14-5, BV-33-16-2, BV13-14-10, BV-36-6-2, BV-16-16-1, BV-16-202, BV-31-17-5, BV-9-1-7, MV-3-3-6, MV3-5-4, MV-1-6-11, BV-29-11-9, BV-29-13-1, BV-29-14-3, BV-29-14-5, BV-29-19-1, BV31-14-3, BV-31-15-7, BV-33-3-5, MV-1-4-11, MV-1-5-9, MV-1-6-4, MV-1-6-5, MV-1-6-10, MV-1-6-13, MV-1-7-2, BV-9-2-4, BV-29-188, BV-30-9-6, BV-30-9-10, BV-32-18-5).

Ze Závěrečné zprávy projektu Ozdravení genotypů révy vinné od hospodářsky významných virových onemocnění a ověření účinnosti testovacích metod v agroekologických podmínkách České republiky za období 2008 - 2013 Na pracovišti v Boršicích se práce při řešení projektu zaměřily na vyhledávání pozitivních rostlin přímo v porostech a provádění větších sérií testů v pověřených laboratořích. V současné době je udržován soubor 77 genotypů různých odrůd ve stupni SE 1, zdravotní třída VT, významný odrůdy jsou zastoupeny ve více klonech. Byl proveden výběr kandidátních rostlin. Celkem bylo v průběhu pěti let testováno 616 ks rostlin. Na Šlechtitelské stanici v Polešovicích byla zajištěna standardní péče o výběrové plochy kandidátních rostlin, až po jejich výběr u sledovaných odrůd a klonů a sklizeň hroznů ze selektovaných vinic. V roce 2012 bylo odebráno celkem 113 vzorků superelitních mateE Prostorová izolace

Vizuální kontrola

Testování

Vizuální kontrola

Testování

Grapevine fanleaf virus

2×/rok

1×/5 roků

2×/rok

1×/4 roky*

Arabis mosaic virus

2×/rok

1×/5 roků

2×/rok

1×/4 roky*

Grapevine leafroll associated virus

2×/rok

1×/5 roků

2×/rok

1×/4 roky*

Grapevine leafroll associated virus

2×/rok

1×/5 roků

2×/rok

1×/4 roky*

Grapevine fleck virus

2×/rok

1×/5 roků

2×/rok

1×/4 roky*

1*

Seznam virů a virům podobných škodlivých organismů, na které se testuje rozmnožovací materiál révy a četnost retestování *1 podnožová réva * testování vzorku rostlin min. 20 % rostlin


zpět

3

riálů klonů RŠ, ZW, VČR, dále odrůd CS, Neronet, Alibernet, MM, MT, Sevar, RV, Pálava, Aurelius na otestování na ÚKZÚZ Brno. Vzorky byly negativní. Dále byly otestovány podnože Amos, SO4, 125AA, T5C, CR2 se stejným výsledkem. Další testování Národní referenční laboratoří Brno proběhlo u 180 vzorků klonů RŠ, ZW, VČR, Mery, JB x Vostorg, Olšava x Vostrog, Moly x Vostorg, Pola x Vostorg. Výsledky testů byly opět negativní. Na šlechtitelské stanici vinařské v Perné bylo v roce 2009 odebráno 60 vzorků odrůd Ariana, Laurot, Lena, Rinot, Vesna a Medea za účelem provedení Elisa-testu na ÚKZUZ v Brně. Některé vzorky byly detekovány jako pozitivní nebo podezřelé na přítomnost virů. Zdravé vzorky byly dány k retestu do laboratoře Technického izolátu ZF Mendelu v Lednici. Zde byl v prosinci 2009 proveden další Elisa-test, a to z réví odrůd Ariana, Laurot, Lena, Rinot, Venus, Vesna, klonů Ryzlinku vlašského a klonů Sauvignonu. Keře, které z testu vyšly jako negativní byly předány do TI v Lednici na rozmnožení. V roce 2010 bylo odebráno 30 vzorků odrůd Ariana, Laurot, Lena, Rinot, Vesna, Medea, klony Sauvignonu a klony Ryzlinku vlašského k zajištění testu na Potato Stolbur Phytoplasma na ÚKZÚZ v Brně. Všechny vzorky byly detekovány jako negativní. V průběhu srpna bylo za účelem provedení ELISA – testu odebráno 60 vzorků odrůd Agni, Aurelius, Laurot, Lena, Malverina, Medea, Muškát Ottonel, Vesna, klony Ryzlinku vlašského a klony Sauvignonu. Keře, které vyšly jako negativní byly předány do TI v Lednici na rozmnožení. Dále byla prováděna pozitivní selekce vybraných 17 genotypů (RV Pe5/44, RV Pe-5/34, RV Pe-6/65, RV Pe-7/71,


RV Pe-7-76, MO Pe-5/4, MO Pe-4/15, MO Pe-2/1, MO Pe-1/10, Pálava Pe-177/5, VZ PE-1/49, VZ PE-10/45, VZ PE-6/2, SVG Pe-6/5, SVG Pe-5/15, SVG Pe-13/49, SVG Pe-13/67) a klonový výběr pro masovou selekci vybraných 15 odrůd (Agni, Ariana, Laurot, Nativa, Savilon, Rinot, Lena, Aurelius, Hibernal, Malverina, Erilon, Medea, Vesna, Pálava, Merlot). Za účasti pracovníků ÚKZÚZ a SRS byla prováděna fytosanitární selekce, bylo zhodnoceno cca 47 000 keřů cca 17 odrůd (Agni, Ariana, Aurelius, Laurot, Lena, Malverina, Merlot, Nativa, Muškát Ottonel (klony PE-5/4, PE-4/15, PE-2/1, PE-1/10), Pálava (klon PE-177/5), Rinot, Ryzlink vlašský (klony PE5/44, PE-5/34, PE-6/65, PE-7/71, PE-7/76), Sauvignon (klony PE6/5, PE-5/15, PE-13/49, PE-13/67), Veltlínské zelené (klony ZN-10/45, ZN-1/49, VP6/2), Erilon (na podnožích 125AA, T5C, CR2, SO4, Börner, Binova a K5BB), Savilon (na podnožích 125AA, T5C, CR2, SO4, Börner, Binova, Fercal a K5BB), Vesna) na parcelách v Perné a Přítlukách.

Zahraniční soutěže vín podporované v roce 2015 Vinařským fondem Vážení vinaři, Rada Vinařského fondu schválila na svém zasedání podmínky a seznam zahraničních soutěží vín, které budou podporovány Vinařským fondem v roce 2015. Podmínky: • Zájem min. 2 vinařů na výstavu • Podpora ve výši 50% účastnických poplatků za vzorek, max. bude podpořena účast 2 vzorky z 1 firmy (výrobce může přihlásit i více vzorků, ale v tom případě

•

•

hradí od 3. vzorku výše 100% poplatků). 100% podpora dopravy vzorků (společně zajišťuje Národní vinařské centrum). podmínkou udělení podpory jsou uhrazené závazky vůči Vinařskému fondu a Národnímu vinařskému centru.

Výrobce doručí vzorky + odpovídající dokumenty do Národního vinařského centra, které se postará o společnou dopravu a administraci. Podporována bude účast na těchto soutěžích: • Vinalies Internationales, Paříž, Francie • Vinagora, Maďarsko • IWC London, Londýn, Anglie • Decanter, Londýn, Anglie • Concours Mondial Bruxelles, Jesolo, Italy • Muvina, Prešov, Slovensko • Oenoforum, ČR • The San Francisco Int. Wine Competition, Los Angeles, USA • IWS Hong Kong, Hong Kong, Čína • MUNDUSvini, Neustadt, Německo • AWC Vienna, Vídeň, Rakousko • TerraVino, Jeruzalém, Izrael Informace k dalším soutěžím budou průběžně zveřejňovány na webu www. wineofczechrepublic.cz v sekci Aktuality - pro odborníky. Pokud jste se zatím nepřihlásili k mailingu aktualit, doporučujeme tak učinit zde: http://www.wineofczechrepublic.cz/aktuality/novinky-e-mailem.html ING. MAREK BABISZ NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM.

zpět

4

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2014 Svaz vinařů České republiky provedl koncem roku 2014 již podevatenácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokráte v 98 členských podnicích s celkovou plochou 4 436 ha plodných vinic (přes 1/4 plochy plodných vinic ČR), s 19 201 t sklizených hroznů, z toho bylo 11 139 t hroznů prodáno, a celkem 28 198 t tuzemských hroznů bylo nakoupeno a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů v ČR v roce 2014:

Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 4,3 t/ha (o 1,2 t/ ha méně než v předcházejícím roce, tj. o 22 % méně, a je o 0,6 t/ha pod úrovní desetiletého průměru) přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 0,8 t/ha do 10,0 t/ha. Z hroznů sklizených v ČR lze získat asi 500 tisíc hl vína, tedy přibližně 1/4 roční spotřeby vína ČR. Výnosem lze ročník 2014 přirovnat k ročníkům 1989, 2005, 2009 a 2012. Průměrný desetiletý

9 Výnos

Desetiletý průměr

8 7

Výnos t.ha–1

6 5 4 3 2 1

1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

0

Rok sklizně Obr. 1: Vývoj průměrného výnosu hroznů v ČR v letech 9,5

23 Výnos Cukernatost

8,5

22 21 20

6,5

19

5,5

18 17

4,5

16 3,5

15

Rok

Obr. 2: Vývoj cukernatosti a výnosu hroznů v ČR od vzniku vinařského zákona


2013

2014

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2003

2004

2001

2002

1999

2000

1998

1997

1996

14

1995

2,5

Cukernatost (°NM)

Výnos hroznů (t/ha)

7,5

výnos hroznů (4,93 t/ha) nebyl od roku 1984 v tak nízké hodnotě ještě zaznamenán. Během posledních deseti let nedosáhl výnos ve dvou letech ani 4 t/ha a ve čtyřech letech 5 t/ha, pouze ve čtyřech letech přesáhl 5 t/ha. V posledních sedmi letech klesl desetiletý průměrný výnos z 6 t/ha pod 5 t/ha s tendencí trvalého poklesu (obr. 1). Přitom například v Německu je dlouhodobý průměrný výnos hroznů dvojnásobný, v Rakousku je asi o 40 % vyšší než u nás. Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 18,6 °NM (o 1,5 °NM méně než v předcházejícím roce a než činí desetiletý průměr), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 16,0 do 23,5 °NM. Bylo dosaženo nejnižší cukernatosti za posledních deset let. Dvacetiletý trend nárůstu cukernatosti hroznů dále pokračuje, i když poslední dva roky jdou opačným směrem. Cukernatostí byly podobné ročníky 1997 a 2004. Vývoj cukernatosti a výnosu ukazuje obr. 2. Průměrná cena moštových hroznů se pohybovala kolem 15,70 Kč/kg (o 0,90 Kč/kg meziročně méně), průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 9,00 až 30,00 Kč/kg. V ČR tak byly v roce 2014 sklizeny moštové hrozny v hodnotě 1,15 miliardy Kč, což je částka o 350 mil. Kč nižší než v roce předcházejícím. Po loňském pokrytí nákladů bylo letos dosaženo ztráty. Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v ČR tvořil 33 %. Pěstitelé prodali 34 % modrých hroznů a zpracovatelé nakoupili 31 % modrých hroznů. Přibližně 80 % podniků produkujících víno připravuje z modrých hroznů také růžové víno. Celkem takto bylo užito 21 % modrých hroznů, čili 7 % v ČR sklizených moštových hroznů. Tím se podíl červeného vína na tuzemské produkci vína ze sklizně 2014 bude pohybovat kolem 26 %. Je to po několika letech již druhý rok s mírným poklesem podílu růžového. Pro srovnání na Svatomartinské víno bylo ze sklizně 2014 užito 2 % moštových hroznů. Průměrný výnos modrých hroznů činil 4,6 t/ha a bílých hroznů 4,3 t/ha, což je v posledních letech charakteristic-

zpět

5

1 až 10 %; 4 %

nepoškozeno; 2 % nad 50 %; 6 %

nad 20 %; 5 %

produkce + obchodování s hrozny; 3 %

nepoškozeno; 8 % 16 až 20 %; 11 %

produkce + prodej hroznů; 31 %

11 až 25 %; 46 %

26 až 50 %; 42 %

1 až 9 %; 41 %

nákup a zpracování hroznů; 59 %

10 až 15 %; 34 %

zpracování vlastních hroznů; 7 % Obr. 3: Snížení výnosu hroznů v roce 2014 v důsledku poškození vinic plísní šedou

Obr. 4: Poškození vinic v roce 2014 housenkami osenice

Obr. 5: Podíl různých forem podniků na trhu s tuzemskými hrozny v roce 2014

ké, že modrých hroznů se z jednotky plochy sklízí více než bílých. Průměrná cukernatost byla vyšší o 0,6 °NM u bílých odrůd, rovněž pravidlo posledních letech. Průměrná cena modrých hroznů činila 14,60 Kč/kg a bílých hroznů 16,20 Kč/kg. Cena hroznů z hlediska trendu rostla těsně před vstupem ČR do EU, pak klesala až do roku 2008 a po roce 2009 se začala trvale zvyšovat, v roce 2013 poprvé poklesla a v roce 2014 se snížila podruhé. S ohledem na barvu hroznů byl vývoj jiný. Modré hrozny dosáhly maxima (16,70 Kč/kg) v roce 2003 a pak jejich cena klesala až do roku 2009 (11,10 Kč/kg), aby nastalo zvyšování ceny na 15,80 Kč/kg a v roce 2013 její pokles o korunu na kilogram, letos o dalších 0,20 Kč/kg. U bílých hroznů jejich cena klesala po vstupu do EU jen do roku 2005 (10,- Kč/kg) a pak se trvale zvyšovala na 18,40 Kč/kg v roce 2012, v roce 2013 rovněž klesla o 0,80 Kč/kg a v roce 2014 dokonce o 1,40 Kč/kg. Rozdíl mezi cenami bílých a modrých hroznů se od roku 2008 do roku 2013 stále zvyšoval až na 2,80 Kč/kg, letos se poprvé snížil na 1,60 Kč/kg. Ve vinařské oblasti Čechy bylo ve 2 vinařských podoblastech dislokováno 6 sledovaných členských podniků s celkovou plochou plodných vinic 173 ha (přes 1/4 plochy vinic regionu) a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů: Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 2,8 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 0,7 do 9,2 t/ha (výnos byl o 1,6 t/ha nižší než republikový průměr) Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,5 °NM (o 0,9 °NM více než na

Moravě), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 16,8 do 20,6 °NM Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti tvořil 35 % Sledované podniky samy zpracovávaly vypěstované hrozny, neprodávaly je. Nákup tuzemských hroznů tvořil 29 % vlastní produkce. Hrozny byly kupovány v průměru za 16,80 Kč/kg. Při nákupu se jednalo z 60 % o modré hrozny. Ve vinařské oblasti Morava byly sledovány 92 členské podniky ve všech vinařských podoblastech s celkovou plochou plodných vinic 3.803 ha (přes 1/4 plochy plodných vinic oblasti) a byly zjištěny stejné výsledky sklizně moštových hroznů jako v celé ČR.

Uvedený soubor 98 podniků je rozmístěn ve všech vinařských podoblastech ČR. Tyto podniky zahrnují všechny formy vlastnictví (akciové společnosti, zemědělská družstva, společnosti s ručením omezeným a fyzické osoby) a všechny velikostní skupiny. Plocha plodných vinic jednotlivých sledovaných podniků se pohybovala od 0 do 460 ha, sklizeň od 0 do 1.800 tun, prodej hroznů od 0 do 1.800 tun a nákup hroznů od 0 do 7.383 t. V létě roku 2014 byly vinice značně poškozeny plísní šedou – poškození se projevovalo v jednotlivých podnicích ztrátou výnosu od 0 do 60 %. Průměrné poškození se projevilo vysokou ztrátou výnosu ve výši kolem 25 % (obr. 3).


30 Průměrná prodejní cena hroznů Průměrné náklady na 1 kg

Náklady a příjmy v Kč/kg

25

20

15

10

5

2013

2014

2011

2012

2010

2009

2007

2008

2005

2006

2003

2004

2001

2002

1999

2000

1997

1998

1995

1996

1993

1994

1991

1992

1989

1990

0

Obr. 6: Vývoj rentability vinohradnictví bez započtení dotací

zpět

6


100 % modré pro růžové

modré

bílé

80 %

60 %

40 %

20 %

0%

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Obr. 7: Vývoj podílu produkce bílého, červeného a růžového vína v ČR v letech 1998 až 2014

s cílem zvýšení kvality, což letos v žádném případě nebylo nutné. Rentabilitu vinohradnictví nelze ze získaných údajů objektivně vyjádřit z důvodu prodeje až finálních výrobků (vína). Ale kdyby za stejných podmínek byly obchodovány hrozny při mírně nadprůměrné ceně, nebyla by tato skupina podniků letos rentabilní. Nakupujících podniků (vlastní sklizeň do 10 % a bez prodeje hroznů) bylo ve sledovaném souboru 13. Tyto podniky obhospodařovaly 140 ha plodných vinic, ze kterých sklidily 822 t hroznů, z toho 30 % modrých. Jejich průměrná cukernatost činila 18,7 °NM a průměrný výnos byl 5,9 t/ha. Nakoupily 18.154 t hroznů (64 % veškerého nákupu hroznů), z toho modrých 34 %. Průměrná cukernatost nakoupených hroznů těmito podniky činila 18,5 °NM s průměrnou cenou 16,10 Kč/kg. Modré hrozny nakoupily při prů-

měrné cukernatosti 18,0 °NM za průměrnou cenu 14,10 Kč/kg. Tyto podniky vytvářely cenu hroznů (obr 4). Až na drobné výjimky šlo o předem zajištěné hrozny na základě dlouhodobých smluv. Závěr Z výsledků šetření vyplývá, že v české vinařské oblasti bude víno ročníku 2014 nedostatkovým zbožím. Tuzemská produkce pokryje asi jen 1/4 roční spotřeby vína v ČR. V posledních dvaceti letech vykazuje průměrný výnos hroznů v ČR velmi mírně klesající tendenci s meziročním kolísáním. Naopak průměrná cukernatost moštových hroznů má od přijetí vinařského zákona trvale narůstající trend, zvýšila se v průměru za posledních 20 let o 3,9 °NM. Podle výše uvedené průměrné ceny hroznů a průměrného výnosu hroznů

20 18

bílé

modré

průměr

16 14 Cena v Kč/kg

Na jaře roku 2014 došlo také k výraznému poškození osenicemi. V jednotlivých podnicích se projevovalo ztrátou výnosu 0 až 45 %, v průměru byly vinice poškozeny z 10 %. Z celého souboru 98 podniků se zabývalo 9 podniků současně pěstováním révy vinné, prodejem i nákupem hroznů, u všech těchto podniků byly uvedené činnosti významné pro jejich podnikání. Tento soubor podniků sklidil z 620 ha vinic (16 %) 1.806 t hroznů, z toho 993 t prodal a 416 t hroznů zakoupil. Dosáhl průměrného výnosu hroznů 2,9 t/ ha při průměrné cukernatosti 19,2 °NM, hrozny prodával při 19,1 °NM a nakupoval při 17,6 °NM. Průměrná prodejní cena činila 16,80 Kč/kg, nákupní cena pak 16,50 Kč/kg. Tyto podniky v roce 2014 zvyšovaly cenu hroznů na trhu. Podíl modrých hroznů činil u sklizených hroznů 35 %, u prodaných 33 % a u nakoupených 31 %. Rok 2014 byl ve vinohradnictví pro tento typ podniků nerentabilní. Pěstováním révy vinné za účelem prodeje hroznů a vlastním zpracováním max. 10 % sklizně se zabývalo 22 podniků (25 % z pěstitelů) hospodařících na 2.010 ha vinic (45 % sledované plochy), ze kterých sklidily 8.223 t hroznů při průměrné cukernatosti 18,4 °NM, z nichž 8.181 t prodaly při stejné průměrné cukernatosti. Průměrný výnos hroznů činil 4,1 t/ha, průměrná prodejní cena hroznů činila 16,00 Kč/kg. Podíl modrých hroznů na sklizni i prodeji činil 34 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných na prodej hroznů. Téměř všichni z nich pracují na základě dlouhodobějších smluv s odběrateli hroznů. Tato skupina podniků v roce 2014 dosáhla průměrné ztráty ve výši 29 %, po zápočtu průměrných dotací jen 1,30 Kč/kg (8 %). Pěstování révy vinné a současnému zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku (bez nákupu a prodeje hroznů) se věnovalo z uvedeného souboru 14 podniků (16 % z počtu pěstitelů) se 617 ha vinic (16 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 2.019 t hroznů při průměrném výnosu 3,3 t/ha a průměrné cukernatosti 18,5 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 43 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných výhradně na zpracování vlastních hroznů, která neupřednostňuje vysoký výnos hroznů, ale prodej konečného produktu – vína. Často je výnos hroznů během vegetace ještě záměrně snižován

12 10 8 6 4 2 0

2002

2003 2004 2005 2006

2007

2008 2009

2010

2011

2012

2013

2014

Rok Obr. 8: Vývoj průměrné ceny bílých a modrých moštových hroznů v ČR v letech 2002–2014

zpět

7

100 % zpracováno prodáno 80 %

60 %

40 %

20 %

0%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Obr. 9: Vývoj podílu hroznů určených ke zpracování v pěstitelském podniku a k prodeji 16 14

Výnos v t/ha

12 10 8 6 4 2

2012

2013

2014

2012

2013

2014

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

0

Rok Obr. 10: Průměrný výnos hroznů v jednotlivých podnicích v letech 1996 až 2014 28 26

Cukernatost v °NM

24 22 20 18 16 14

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

12

Rok Obr. 11: Průměrná cukernatost hroznů v jednotlivých podnicích v letech 1996 až 2014


v ČR v roce 2014 bylo vinohradnictví ČR ztrátové ve výši 5,70 Kč/kg hroznů (obr. 5). Je nutné přiznat, že po započtení všech průměrných dotací vychází v roce 2014 průměrná rentabilita – 5 %, tedy pěstitel doplatil na každý kg hroznů 0,80 Kč ze svého. Od roku 1999 trvale narůstal podíl modrých hroznů na celkové sklizni až do roku 2007, kdy dosáhl 38 %. Od roku 2008 se pohyboval kolem 36 %. V roce 2014 dosáhl 33 %. Podílem produkce červeného vína v roce 2014 jsme díky růžovému vínu na stavu roku 2000 (obr. 6). Průměrná cena hroznů měla klesající trend od roku 2003, který se obrátil na růstový od roku 2009. Cena tak postupně vystoupala na úroveň, na jaké v historii Koruny české (měny) ještě nebyla a rostla do roku 2012. V roce 2013 došlo k poklesu průměrné ceny hroznů o 1,30 Kč/kg a v roce 2014 k dalšímu snížení o 0,90 Kč/kg. Po kumulaci cenového rozdílu mezi bílými a modrými hrozny v roce 2013 na 2,80 Kč/kg, došlo k jeho poklesu na 1,60 Kč/kg. Za sledované období posedmé po sobě byly modré hrozny levnější než hrozny bílé (obr. 7). Od roku 2003 cena modrých hroznů vykazuje poměrně spolehlivě klesající trend, který byl narušen až rokem 2010, kdy se výrazně zvýšila cena všech hroznů. Od té doby rostla i cena modrých hroznů, až do roku 2012. V roce 2013 se jejich cena snížila na stav podobný roku 2002 a přibližně na stejné hladině se udržela i v roce 2014. Cena bílých hroznů, která má na průměrnou cenu hroznů dvakrát větší vliv, značně kolísá, ale lze ji charakterizovat mírným poklesem po vstupu ČR do EU, do roku 2007, a pak trvalým růstem do roku 2012 následovaným pádem v posledních dvou letech. Od roku 2008 je cena bílých hroznů vyšší než hroznů modrých. Z hlediska určení plochy vinic ČR je více jak 1/2 plochy určena k pěstování hroznů za účelem prodeje zpracovatelským podnikům. Vinice určené záměrně k produkci vína přímo pěstitelem tvoří v ČR asi 2/5 plochy. Zbývající plocha je „volná“, tvoří asi 1/10 výměry vinic ČR a využívá se podle řady faktorů k oběma předcházejícím účelům, pěstitel se rozhoduje podle principu nabídky a poptávky v každém roce jak s hrozny naloží. V roce 2013 se obchodoval největší podíl hroznů od roku 2000 – 2/3, pouze 1/3 byla zpracována pěstitelem, v roce 2014 se obchod již vrátil do běžných kolejí, na 58 % (obr. 8).

zpět

8

V roce 2014 byla naprostá většina obchodovaných hroznů prodávána a nakupována na základě dlouhodobých smluv. V případě prodeje to bylo 90 % celkového množství, při nákupu to bylo 80 %. V grafu je uveden průměrný výnos za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrný výnos za podnik

v rámci souboru sledovaných podniků. Je z toho patrné, že existovaly podniky, které i kdyby všichni okolo měli sklizeň ve výši několika kg/ha, oni budou sklízet 12 až 14 t/ha, tedy zákonem povolené množství. Na obrázku je uvedena průměrná cukernatost za celou ČR v daném roce

a nejnižší a nejvyšší průměrná cukernatost hroznů za jednotlivé podniky v rámci souboru sledovaných podniků. Je patrné, že od roku 2006 průměrná cukernatost těsnou většinou přesahuje 20 oNM, zatímco v letech 1996 až 2005 této průměrné hodnoty nikdy dosaženo nebylo. JIŘÍ SEDLO A MARTIN PŮČEK

Potraviny na pranýři (prosinec 2014) Chardonnay, č.š. char 15-4, polosuché, alk. 10,5% obj., Itálie Ve výrobku byly zjištěny plovoucí nečistoty. Výrobek není vínem, protože nebyl vyroben výhradně z vinných hroznů, případně z hroznového moštu. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: VINOP a.s., Polešovice 446, plněno pro: BM VINI s.r.o., Podolská 103/126, Praha 4 Země původu: Italia Země výroby: Czech Republic

Frankovka, JAKOSTNÍ VÍNO ODRŮDOVÉ SUCHÉ, VINAŘSKÁ OBLAST MORAVA, ALK. 10,0% OBJ., Víno bylo falšováno nadlimitním množstvím etanolu z přidaného cukru. V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza.


Kontrolovaná osoba nepředložila žádné nabývací doklady k výrobku - nedoložila původ výrobku. Víno bylo označeno neplatným kódem stáčírny (CZ 25564323). Šarže: Č.Š.:09005 Obal: sklo,zátka, záklopka Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: VÝROBCE: CZ 25564323 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

MEDVĚDÍ KREV exclusive, premium, červené bulharské víno, alk.: 12%vol. Ve víně byl zjištěn nepovolený přídavek syntetického glycerolu. Přídavek syntetického glycerolu do vína není povolen. Šarže: č.š. L2057/31613 Obal: skleněná láhev a 0,75L, zátka Množství výrobku v balení: 0,75 l

Výrobce: vyrobeno a plněno: Logodaj Winery; Prodejce: PeMaP s.r.o., Na Hrázi 60, 750 02 Přerov Země původu: Bulgaria Země výroby: Bulgaria

RULANDSKÉ ŠEDÉ, VÍNO BÍLÉ, SUCHÉ, ALK.11,5%OBJ. Ve víně byl zjištěn nepovolený přídavek syntetického glycerolu. Přídavek syntetického glycerolu do vína není povolen. Šarže: SARZE N-62X Obal: skleněná láhev 1L, zátka, etiketa Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: Plněno v: ZLATÝ HROZEN, SPOL. S R.O., NÁDRAŽNÍ 835, DUBŇANY 696 03 ČESKÁ REPUBLIKA Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

zpět

9

Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic Pálava, č.š. 40/14, alk. 11,5% obj., polosladké, MZV Ve víně byly zjištěny plovoucí nečistoty, bylo zakalené, opalizující. Vůně i chuť byly neodpovídající a silně oxidativní. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: Nová 161, Strachotín, IČ: 60730552 Distributor: Great Wine s.r.o., Václava III, Olomouc Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

MÜLLER THURGAU, VÍNO BÍLE, SUCHÉ, ALK.11,5%OBJ. Ve víně byl zjištěn nepovolený přídavek syntetického glycerolu. Chuť a vůně byla po nežádoucích těkavých látkách. Přídavek syntetického glycerolu do vína není povolen. Šarže: SARZE 14/14 A Obal: skleněná láhev á 1L, zátka, etiketa Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: Plněno v: ZLATÝ HROZEN, SPOL. S R.O., NÁDRAŽNÍ 835, DUBŇANY 696 03 ČESKÁ REPUBLIKA Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

TRAMÍN ČERVENÝ - víno odrůdové suché alk. 12 % obj. (sudové) Ve víně byl značně překročen limit pro obsah oxidu siřičitého. V chuti a vůni byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud ochr. atmosféra Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Plněno v: Vincoop Mikulov Ing. Jaroslav Gavenda a Radoslav Šuta, Brněnská 32, 69201 Mikulov Distributor: Vincoop Mikulov - Ing. Jaroslav Gavenda a Radoslav Šuta, Brněnská 32/154, 69201 Mikulov Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic


Svatovavřinecké- víno červené, moravské zemské víno, suché, alk. 12 % obj.,sudové Víno mělo nahnědlý odstín. Chuť a vůně vína byly netypické, oxidativní a po nežádoucích těkavých látkách. Obal: zásobní nerezová nádoba č. L7 Výrobce: Zdeňka Hajdová, Šulaperk 136, 691 43 Hlohovec Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

PÁLAVA, víno bez CHOP bílé, polosladké, víno původem: SK, alk. 10,5% obj. Chuť a vůně vína byla netypická pro víno vyrobené z hroznů révy vinné. Bylo patrné broskvové aroma. Výrobek není vínem, protože nebyl vyroben výhradně z vinných hroznů, případně z hroznového moštu. Obal: KEG sud Výrobce: plněno v: VINOP a.s., Polešovice 446 Distributor: plněno pro: BM VINI s.r.o., Podolská 103/126, Praha 4 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

MODRÝ PORTUGAL, KÉKOPORTO, víno bez CHOP červené, suché, alk. 10,5% obj., V chuti vína byla patrná myšina. Obal: KEG sud Výrobce: plněno v: VINOP a.s., Polešovice 446 Distributor: plněno pro: BM VINI s.r.o., Podolská 103/126, Praha 4

PÁLAVA, polosladké, víno původem: SK, alk. 10,5% obj., víno bez CHOP bílé Chuť a vůně vína byla netypická pro víno vyrobené z hroznů révy vinné. Bylo patrné broskvové aroma. Výrobek není vínem, protože nebyl vyroben výhradně z vinných hroznů, případně z hroznového moštu. Obal: KEG SUD Výrobce: plněno v: VINOP a.s., Polešovice 446 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

Modrý Portugal, č.š. C13, alk. 11,0% obj., suché, Slovensko Chuť a vůně vína byly po nežádoucích těkavých látkách. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Vinařství Velké Bílovice, Čejkovská 772, Velké Bílovice, IČ: 29301131 Distributor: Vinogastro, s.r.o., Berlínská 1491/9, 102 00 Praha 102, sklad Nákladní 20, 746 01 Opava, IČ: 01920235 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

Modrý Portugal, č.š. 18/2013, suché, alk. 12,0% obj., MZV Chuť a vůně vína byly po nežádoucích těkavých látkách. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Vinařství Mikulica Pavel, Vrbice, ČR Distributor: VINSERVICE.CZ, Petr Kladiva, IČ: 62318080 a Daniel Špaček, IČ: 68342756, sklad Kopřivnice Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

Burčák bílý Ve výrobku byl zjištěn ethanol z přidaného cukru v množství vyšším, než připouští příslušný právní předpis.

zpět

10

Obal: skleněný demižon opatřený výpustí Výrobce: Ladislav Martínek, Kněždub 126 Distributor: Ladislav Martínek, Kněždub 126 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic Datum odběru vzorku: 9.9.2014

Irsai Oliver, bez CHOP, č.š. IOL 16-8-2, alk. 10,5% obj., polosuché, Maďarsko Chuť a vůně výrobku byly netypické pro víno vyrobené z vinných hroznů. Bylo patrné meruňkové aroma. Výrobek není vínem, protože nebyl vyroben výhradně z vinných hroznů, případně z hroznového moštu. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: VINOP a.s., Polešovice 446, plněno pro: BM VINI s.r.o., Podolská 103/126, Praha Distributor: BM VINI s.r.o., Podolská 103/126, 147 00 Praha 4 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

Rosé, bez CHOP, č.š. ROS-8-2, alk. 10,5% obj., polosladké, směs vín z EU Nevyhovující parametr: obsah cukru (součet glukosa, fruktosa), kyselina sorbová. Ve víně bylo zjištěno překročení maximálního povoleného množství konzervantu - kyseliny sorbové. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: VINOP a.s., Polešovice 446, plněno pro: BM VINI s.r.o., Podolská 103/126, Praha 4 Distributor: BM VINI s.r.o., Podolská 103/126, 147 00 Praha 4 Země původu: European Union Země výroby: Czech Republic


Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic Modrý Portugal víno červené suché sudové alk. 11,5% obj. Chuť a vůně vína byly po nežádoucích těkavých látkách. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Vínacz. spol. s r.o. Dolní Bojanovice, stáčírna Kostice Distributor: VIDEN plus a.s., Lipovská 633/102, Jeseník Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

Modrý Portugal, č.š. C13, alk. 11,0% obj., suché, Slovensko Chuť a vůně vína byly po nežádoucích těkavých látkách. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Vinařství Velké Bílovice, Čejkovská 772, Velké Bílovice, IČ: 29301131 D i s t r i b u t o r : V i n o g a s t r o, s . r.o. , Berlínská 1491/9, 102 00 Praha 102, sklad Nákladní 20, 746 01 Opava, IČ: 01920235 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

Modrý Portugal, č.š. 18/2013, suché, alk. 12,0% obj., MZV Chuť a vůně vína byly po nežádoucích těkavých látkách. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Vinařství Mikuluca Pavel, Vrbice, ČR Distributor: VINSERVICE.CZ, Petr Kladiva, IČ: 62318080 a Daniel Špaček, IČ: 68342756, sklad Kopřivnice

Burčák bílý Ve výrobku byl zjištěn ethanol z přidaného cukru v množství vyšším, než připouští příslušný právní předpis. Obal: skleněný demižon opatřený výpustí Výrobce: Ladislav Martínek, Kněždub 126 Distributor: Ladislav Martínek, Kněždub 126 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic Datum odběru vzorku: 9. 9. 2014

Pálava víno sladké Vůně vína byla po oxidu siřičitém. Obal: 50L KEG Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: Tomáš Krist, 69505 Milotice 123 Distributor: Tomáš Krist, 69505 Milotice 123 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

Veltlínské zelené víno suché V chuti a vůni vína byly patrné nežádoucí biologické procesy - mléčné kvašení. Obal: 50L KEG Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: Tomáš Krist, 69505 Milotice 123 Distributor: Tomáš Krist, 69505 Milotice 123 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

zpět

11

Semináře Národní vinařské centrum, o.p.s. a Svaz vinařů České republiky, o.s. si Vás dovolují pozvat na konferenci financovanou z prostředků Státního zemědělského intervenčního fondu projektu: „Vzdělávání pro odborný rozvoj v zemědělství“

Působí jako soudní znalec v oboru zahradnictví a ochrana rostlin.

• Termín 13. 1. 2015 v době od 8:30 – 14:30 hod. • Místo konání: Národní vinařské centrum, o.p.s. Zámek 1 691 42 Valtice

Seminář: Integrovaná ochrana proti chorobám a škůdcům révy Zásady integrované ochrany rostlin, integrovaná produkce. Základní informace o přípravcích na ochranu rostlin (fungicidy, akaricidy, insekticidy), zásady správného použití pesticidů. Opatření k předcházení vzniku rezistence škodlivých organizmů (antirezistentní strategie). Abiotická poškození révy. Vyhodnocení výskytu chorob a škůdců a průběh ochrany v roce 2014. Významné virové, bakteriální a houbové choroby a významní živočišní škůdci révy, příznaky napadení, resp. poškození, biologie patogenů, bionomie škůdců, výskyt a škodlivost. Systémy integrované ochrany proti hospodářsky významným chorobám a škůdcům révy se zdůrazněním významu komplexu preventivních opatření a usměrněné chemické ochrany (prognóza výskytu škodlivých organizmů a signalizace termínů ošetření, prahy ekonomické škodlivosti, optimální volba pesticidu)

Účast na semináři je bezplatná. Účastníci získají aktuální informace o trendech v zemědělství a potravinářském průmyslu. Každý účastník obdrží na semináři vzdělávací materiály v písemné podobě a v podobě CD a navíc získá osvědčení o absolvování kurzu. Semináře jsou zdarma. Prosíme Vás vzhledem k omezené kapacitě o včasné a závazné potvrzení Vaší účasti na email [email protected]. Do předmětu napište prosím „Seminář Valtice 13.1.2015“. V případě Vašich dotazů volejte na tel. 731 603 843. Registrujte se prosím nejpozději 7 dní před konanou akcí, abychom Vám mohli zajistit propagační materiály. V případě omezených časových možností můžete za sebe vyslat svého zástupce. Zaregistrovat se můžete ihned !!! Seminář probíhá od 8:30 hod. do 14:30 hod. Výklad jednotlivých témat bude vhodně přerušen přestávkou. Občerstvení na semináři je pro účastníky zdarma.

Přednášející - Ing. Petr Ackermann, CSc. Dlouholetý zaměstnanec ÚKZÚZ, Odboru karantény a ochrany rostlin Brno, později SRS, Odboru prostředků na ochranu rostlin Brno, kde pracoval ve funkcích vedoucího oddělení všeobecné ochrany a diagnostiky, později ochrany rostlin proti houbovým chorobám a následně fytopatologie. Odborně je zaměřen především na ochranu ovocných plodin a révy. Zajišťuje rozsáhlou přednáškovou a poradenskou činnost pro rostlinolékaře i pěstitele. Externě přednáší na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně problematiku integrované ochrany ovocných plodin a révy. Publikuje ve vědeckých a především odborných časopisech. Je členem redakční rady časopisu Vinařský obzor.

Seminář: Zvýšení produkce a rozvoj českého trhu s biopotravinami v novém programovacím období EU 2014 –2020 Potravinářská komora ČR pořádá cyklus informačních akcí pro zemědělce, potravináře a pracovníky výzkumných a vzdělávacích institucí činných v zemědělské a potravinářské oblasti. Místa a termíny konání (čas vždy od 8:00 do 17:00 hod.): • Ostrava, Clarion Congress Hotel, Zkrácená 2703, 700 30 – úterý 20. ledna 2015 • Praha, Hotel Olšanka, s.r.o., Táboritská 1000, 130 00 – čtvrtek 22. ledna 2015


•

•

•

•

•

Plzeň, Hotel Gondola, Pallova 12, 301 00 – úterý 27. ledna 2015 Ústí n. Labem, Hotel Vladimír, Masarykova 36, 400 01 – středa 28. ledna 2015 České Budějovice, Clarion Congress Hotel, Pražská tř. 2306/14, 370 04 – čtvrtek 29. ledna 2015 Liberec, CENTRUM BABYLON, Nitranská 1, 460 12 – středa 4. února 2015 Pardubice, Hotel EURO, Jiráskova 2781, 530 02 – čtvrtek 5. února 2015 Jihlava, Hotel Gustav Mahler, Křížová 4, 586 01 – úterý 10. února 2015 Brno, Hotel International, Husova 16, 659 21 – čtvrtek 12. února 2015

Možnost registrace již nyní na: [email protected] Pro více informací kontaktujte: JUDr. Zdeňka Ehlová, Potravinářská komora ČR, Počernická 96/272, 108 03 Praha 10 – Malešice; tel.: +420 296 411 193; [email protected]; www.foodnet.cz

Ministr Jurečka při odhalení pamětní desky Antonínu Švehlovi: Osoba tohoto významného politika by měla více pronikat do našich moderních dějin 11. 12. 2014 – Osobu Antonína Švehly, významného prvorepublikového politika ode dneška připomíná pamětní deska na Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné. Ministr zemědělství Marian Jurečka při slavnosti uvedl, že by měl Antonín Švehla více pronikat do našich moderních dějin, a to nejen při vzpomínkových akcích, jakou je ta dnešní. Zřizovatelem NZM Praha je Ministerstvo zemědělství, které na projekt poskytlo potřebné peníze. „Je důležité připomínat si odkaz mravních autorit našeho národa, mezi které bezesporu Antonín Švehla patří. Hovoří se o něm jako o sjednotiteli venkova dvacátých let minulého století. Byl otcem první pozemkové reformy a předsedou agrárníků. A byl tím, kdo

zpět

12

HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU

pitelských úřadech v Rusku, na Ukrajině, v Číně, Srbsku a Saudské Arábii. Obsazení pozic těchto zemědělských radů vzejde z otevřených výběrových řízení. Schválený materiál navazuje na společné memorandum o spolupráci, které podepsali ministr zemědělství Marian Jurečka a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek v polovině června. Na jeho základě budou vybraní odborníci v oblasti zemědělství, potravinářství a navazujících technologií vysláni na velvyslanectví v průběhu příštího roku. Formálně budou tito pracovníci podřízeni velvyslanci České republiky v dané zemi. „Zřízení pozic agrodiplomatů jsme vyhodnotili jako nejefektivnější způsob proniknutí českých zemědělsko-potravinářských firem na zahraniční trhy. Také v souvislosti s řešením dopadů ruských sankcí je vyslání zemědělských diplomatů významnou aktivitou, protože naši producenti a obchodníci hledají nové exportní příležitosti mimo Evropu. A tito odborníci by jim v tom měli aktivně pomáhat,“ řekl ministr zemědělství Jurečka. Pět vybraných zemí má předpoklad budoucího růstu národních hospodářství, mají velký exportní potenciál pro české výrobky. Zároveň patří mezi regiony, o které je zvýšený zájem ze stran českých potravinářských firem. V případě Srbska a Saudské Arábie, tedy relativně menších regionů, budou aktivity zemědělských diplomatů přesahovat i do okolních zemí. V případě Západního Balkánu to bude zejména Bosna a Hercegovina a Makedonie, na Arabském poloostrově pak země sousedící se Saudskou Arábií. Pokud se v budoucnu výrazněji změní geopolitická nebo ekonomická situace v daných regionech, jsou oba resorty připraveny změnit destinace pro působení zemědělských diplomatů nebo také rozhodnout o rozšíření jejich sítě. Jako případné alternativní země jsou zvažovány Spojené státy americké, Japonsko nebo některé ze států severní Afriky (Maroko, Alžírsko), případně latinské Ameriky (Brazílie, Mexiko).

KOMUNIKACE MZE

HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU

se snažil, aby politika Agrární strany byla přijatelnou pro velkostatkáře i pro drobné zemědělce. Především to však byl poctivý a velmi pracovitý člověk, který se nehonil za slávou a často jednal skromně v pozadí,“řekl při slavnosti ministr Marian Jurečka. Ocenil, že například Společnost Antonína Švehly tohoto významného českého politika navrací do českého povědomí. Pamětní desku z bronzu zhotovili v ČOB slévárně Beňov na Přerovsku podle návrhu Jany Kadlecové z NZM. Autorkou portrétu Antonína Švehly, který byl pro desku předlohou, je Marie Zdeňková. „To, že byl Antonín Švehla prvním předsedou spolku Československé zemědělské muzeum a významně přispěl k meziválečnému rozvoji tohoto ústavu, vedlo po Únoru 1948 k tomu, že naše muzeum bylo odstaveno na vedlejší kolej a jeho osoba vymazána z historie Národního zemědělského muzea. Nyní nastal čas splatit Antonínu Švehlovi velký dluh,“ řekl generální ředitel NZM Milan Jan Půček. Antonín Švehla se narodil 15. 4. 1873 v Hostivaři, která je nyní částí Prahy. Do politiky vstoupil v 90. letech 19. století. Po angažmá ve vedení Sdružení českých zemědělců a založení časopisu Venkov se stal v letech 1908 až 1913 poslancem českého zemského sněmu. Za 1. světové války se zapojil do činnosti domácího odboje. Podílel se na vyhlášení samostatného státu, a stal se tak jedním z pěti tzv. Mužů 28. října. V letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra, výrazně se podílel na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920. Byl předsedou tří československých vlád (1922 až 1929). V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany. Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu T. G. Masaryka. V roce 1929 se kvůli zdravotnímu stavu stáhl z aktivního politického života. Až do smrti, 12. 12. 1933, zůstal předsedou Agrární strany.

KOMUNIKACE MZE

Ministerstva zemědělství a zahraničních věcí schválila umístění zemědělských diplomatů do pěti zemí 5. 12. 2014 – Pět agrárních diplomatů bude zastupovat proexportní zájmy českých zemědělců a potravinářů na zastu-


Možnost zvýhodněné účasti českých firem na veletrhu FOODEX JAPAN 2015 3. 12. 2014 - Ministerstvo zemědělství informuje, že v rámci podpory účasti

potravinářských firem na mezinárodních veletrzích nabízí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zajištění výstavní plochy (stánek) pro české firmy zdarma na veletrhu FOODEX Japan 2015. Veletrh se bude konat ve dnech 3. - 6. března 2015. Ministerstvo nabízí spolupráci při organizování přepravy vzorků. Více informací o veletrhu je k dispozici na stránkách http://www3.jma.or.jp/foodex/en/. České firmy, které mají zájem o účast, se mohou přihlásit na e-mailovou adresu [email protected] do 12. prosince 2014. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

Plán týkající se trestné činnosti v oblasti potravin schválen Dne 4. prosince 2014 proběhlo zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Závěry Rady směřují k posílení mezinárodního prosazování práva a spolupráce v oblasti kriminality týkající se potravin. Navrhují způsob, jak zlepšit koordinaci mezi dozorovými orgány, policii, soudními orgány a dalšími zúčastněnými stranami z celé EU a rozvíjet strategie pro boj s trestnou činností souvisejících s potravinami. Rada vyzvala Komisi, aby pokračovala ve své práci v boji proti podvodům s potravinami a vyvíjela jakákoli další nezbytná opatření. Členské státy byly mj. vyzvány, aby plně využívaly Eurojustu v boji proti trestné činnosti potravin. Členské státy by měly konkrétní programy na zvyšování povědomí a kampaně týkající se podvodu a padělání potravin. ZPRAVODAJ PK ČR – 48/2014

Tisková zpráva SZPI - „Česká kvalita“ z Polska opakovaně v Penny Marketu Klamavou informaci o údajném českém původu potraviny zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) dne 28. 11. 2014 v prodejně spol. Penny Market s.r.o. na Palackého nám. v Třešti. Pod regálovým štítkem s nápisem „Česká kvalita“ a s vyobrazením vlajky ČR prodejce nabízel dva druhy potraviny Chips Smažené bramborové lupínky s jasnou informací na obalu „Vyrobeno v Polsku pro PENNY Market s.r.o. …“. Z uvedeného vyplývá, že tako-

zpět

13

výmto způsobem poskytnuté informace mohou spotřebitele uvést v omyl, protože ten legitimně očekává, že potravina pochází z České republiky. SZPI nařídila prodejci, aby neprodleně odstranil klamavé označení země původu regálovým štítkem ve všech pobočkách Penny Market v ČR. Opakovanou kontrolou dne 29. 11. 2014 v prodejně Penny Market na Nádražní ulici ve Vimperku inspekce zjistila, že prodejce uložené opatření nesplnil. Kontrolou byl potvrzen prodej výše uvedené potraviny opět s doprovodným regálovým štítkem „Česká kvalita“ a vyobrazením vlajky ČR. Dále zde SZPI pod štítkem „Česká kvalita“ zjistila i prodej lihoviny Arktická jemná 0,5 l s jasnou informací o původu potraviny ze Slovenska. Za klamání spotřebitele a nesplnění uloženého opatření zahájí SZPI se společností Penny Market s.r.o. správní řízení o uložení pokuty. S používáním označení „Česká kvalita“ měl prodejce Penny Market opakovaně problémy již v minulosti, jak informovala SZPI v tiskových zprávách 13. 2., 15. 2. a 21. 2. 2012. AUTOR: SZPI; ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA - TISKOVÝ MLUVČÍ, DATUM: 02. 12. 2014

DPH na jídlo snížíme až poté, co omezíme daňové úniky, říká Sobotka Pobídky pro investory, investiční výstavba a podpora exportu. To mají být hlavní tahouni ekonomického růstu Česka. Alespoň podle „Akčního plánu vlády na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti“. K jeho sporným místům se premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil v e-mailovém rozhovoru. Akční plán je dokument, který má reagovat na aktuální hospodářské potřeby země, uvádí vláda. Podle definice Ministerstva pro místní rozvoj jde o „soubor plánovaných projektů a aktivit, jejichž prostřednictvím mají být naplněny cíle strategie“. Vláda přitom spoléhá zejména na peníze z evropských fondů, kde je připraveno na období 2014 až 2020 celkem 650 miliard korun. To, že si vláda oficiálně zadala domácí úkoly, ale ještě neznamená, že je splní. Akční plán kritizuje zvýšení DPH předchozími vládami, ale zatím jste ohlásili jen snížení DPH na léky, knihy a sunar. Zvažujete plošné snížení DPH a za jakých okolností? Případně uvažujete o zvýšení jiných daní?


DPH jsme snížili v oblastech, kde lze čekat nejvýraznější sociální dopady a v oblastech, které jsou důležité pro rozvoj vzdělanosti (tj. snížení DPH na knihy). S dalšími změnami DPH v návrzích rozpočtů na další roky nepočítáme, je to dáno jednak koaličními dohodami, jednak tím, že pro ekonomické subjekty jsou často neustálé překotné změny horší. Daňový systém by měl být co nejstabilnější, beze změn. Další snížení DPH například u potravin je možné, pokud se vládě podaří prosadit opatření proti daňovým únikům. Plán počítá se zvýšením počtu zaměstnanců úřadů práce o 1 200 lidí, aby úřady práce opět začaly sloužit k umísťování uchazečů o práci na pracovní trh. 600 lidí už bylo nabráno, dalších 600 se ministryně práce Michaela Marksová zdráhá přijmout. Jak se k tomu stavíte vy? Počet zaměstnanců úřadů práce by měl být dále navyšován, a to až o dalších 600 lidí – a v tom jsme s ministryní Marksovou zajedno. Ministerstvo práce a sociální věcí v současnosti provádí hodnocení dopadu již provedeného zvýšení počtu zaměstnanců úřadů práce na jejich fungování, aby bylo další zvyšování podloženo aktuálními daty. Ministryně práce tedy brzy předloží na vládě materiál s těmito přesnými daty a s návrhem dalšího navyšování počtu zaměstnanců na úřadech práce, kteří mají pomoci posílit práci v terénu. Část akčního plánu se věnuje investičním pobídkám. Není aktuálně příliš pozdě věnovat tolik úsilí, peněz a energie tomuto tématu? Investiční pobídky jsou pouze jednou malou částí opatření, které Akční plán obsahuje. To ale nijak nelimituje to, jak významná oblast pro hospodářský rozvoj země to je. V ČR stále přetrvávají omezující podmínky v rámci poskytování investičních pobídek a musíme nepřetržitě soutěžit s okolními zeměmi o přízeň zahraničních investorů, kteří se chystají v středoevropském prostoru investovat své prostředky. Vláda se k obnovení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí firmy zavázala ve svém programovém prohlášení. Bere jej jako jedno ze zásadních prorůstových opatření, a proto se také promítá v právě schváleném Akčním plánu. O tom, že je toto téma důležité a stále aktuální svědčí například fakt, že za fungování této vlády se podařilo díky investičním pobídkám přilákat několik strategických investorů jako například společnost Hyundai Mobis či Nexen, a podpořit tak vznik něko-

lika tisícovek pracovních míst, které by bez poskytování investičních pobídek nevznikly. Náš záměr je ale zformulovat pobídky tak, aby motivovaly především projekty s vysokou přidanou hodnotou s vysokým podílem vědy a výzkumu, případně strategické služby, a samozřejmě aby motivovaly investory dlouhodobě podnikat a znovu investovat do české ekonomiky. Vláda slibuje navýšení kapitálu společnostem EGAP a ČEB, nicméně ponese někdo odpovědnost za nevymahatelné úvěry ČEB z minulosti? A pokud se těmto institucím navýší kapitál, jak vláda zaručí, že neskončí opět v nevymahatelných úvěrech v Rusku? ČEB a EGAP byl zřízen pro financování obchodních případů s vyšším rizikem a v rizikových oblastech. Jedná se také o úvěry, které vznikly v reakci na krizi na finančních trzích, kdy bylo třeba podstoupit zvýšené riziko. V tuto chvíli řešíme nedobytné úvěry ČEB a EGAP v objemu cca 16 miliard korun – tyto úvěry jsou výsledkem práce předchozího vedení a politiky předchozích vlád. Ve spolupráci s ostatními akcionáři řešíme tuto vážnou situaci, včetně odpovědnosti, a dalších možných i zákonných kroků, jako jsou například restrukturalizace pohledávek, dozajištění, přeprodej pohledávek, nové splátkové kalendáře atd. Podmínky poskytování dalších úvěrů prošly v poslední době zásadní proměnou vzhledem k dosavadním problémům. V akčním plánu zcela chybí zmínka o penzijní reformě, přitom pro ni má vláda vytvořenou komisi a jde o 400 mld. Kč ročně. Proč není součástí akčního plánu? Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR shrnuje, jak už vyplývá z jeho názvu, prorůstová opatření vlády pro roky 2014 a 2015, a to v oblasti podpory investic a exportu, v oblasti průmyslu a stavebnictví a také v oblasti školství, výzkumu a vývoje. Jeho náplní tedy není koordinace aktivit vlády v sociální politice. ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: JITKA VLKOVÁ; 3.12.2014

Spotřeba pečiva a masa loni klesla. Ovoce a zeleniny snědli Češi více Praha - Spotřeba bílého pečiva v Česku loni meziročně klesla o desetinu. Lidé jedli méně také chleba, maso

zpět

14

a ryby. Zvýšila se naopak konzumace mléka, ovoce, zeleniny a tuků. Vyplývá to z údajů, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad. Češi loni pili méně alkoholu a méně kouřili, než v roce 2012. „V roce 2013 došlo ve spotřebě obilovin a pekárenských výrobků k podstatným změnám v porovnání s předcházejícím rokem,“ uvedl ČSÚ v komentáři k výsledkům. Spotřeba chleba meziročně klesla o dva kilogramy na 39,3 kg na osobu. Pšeničného pečiva snědl každý obyvatel ČR v průměru 51,2 kilogramu, o desetinu méně než předloni. Naopak spotřeba trvanlivého pečiva se zvýšila takřka o 13 procent na 9,6 kg. Lidé snědli proti roku 2012 více také rýže a těstovin. Průměrná spotřeba masa se meziročně snížila o 3,4 procenta na 74,8 kilogramu. Lidé jedli ve srovnání s rokem 2012 méně vepřového, hovězího i drůbežího. Ve spotřebě ryb statistici zaznamenali meziroční pokles o 7,5 procenta na 5,3 kilogramu. Mléka loni každý Čech vypil průměrně 62,3 litru, o 5,6 procenta meziročně víc. Naopak spotřeba sýrů byla o pět procent nižší, a činila 12,7 kilogramu. Spotřeba ovoce stoupla o tři procenta na 76,8 kilogramu. O pět procent vzrostla konzumace ovoce mírného pásma, jižního ovoce snědli Češi stejně jako v roce 2012. Zeleniny se snědlo v průměru okolo 83 kilogramů, meziročně o 6,5 procenta více. Na růstu se podílela především vyšší spotřeba rajčat, cibule, mrkve a melounů. Konzumace brambor se snížila o procento na 68 kilogramů. Klesla spotřeba alkoholu Spotřeba alkoholických nápojů vyjádřená v hodnotě čistého lihu meziročně klesla o 1,5 procenta na 9,8 litru. Mírně se snížila spotřeba piva, vína i lihovin. Kuřáci snížili spotřebu cigaret o dvě procenta na 1904 kusů na hlavu. Podle odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) zveřejněného v loňské zprávě o stavu zemědělství klesla celková spotřeba potravin v Česku loni o 1,6 procenta. Hlavním důvodem bylo snížení kupní síly. Lidé kupovali méně především potraviny živočišného původu, u rostlinných produktů spotřeba stagnovala. Lidé za potraviny a nealkoholické nápoje zaplatili loni ročně v průměru zhruba 24.444 Kč na osobu, meziročně bezmála o tři procenta více. Více než čtvrtina výdajů za potravinářské zboží připadla na maso a masné výrobky. Jídelníček obyvatel Česka se od roku 1989 změnil. Jedí méně masa, chleba či bram-


bor, naopak více zeleniny, rýže, bílého pečiva, ale také sladkostí. Češi pijí také více nealkoholických nápojů i alkoholu než před 25 lety. Lidé jedí relativně zdravěji než dříve, za obezitou, které přibývá především u děti, stojí hlavně nedostatek pohybu, míní odborníci. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 3.12.2014

EU se otevírá geneticky upraveným plodinám, státům zůstane právo veta Evropská unie se dohodla na otevření evropského zemědělství geneticky modifikovaným plodinám. První povolení k pěstování těchto rostlin však budou udělena nejdříve příští rok a jednotlivé státy budou smět jejich pěstování na celém svém území nebo jeho části zakázat. K „zásadní dohodě“ na pravidlech udělování povolení pěstování v noci na dnešek dospěly italské předsednictví EU a Evropský parlament. Formálně ještě musejí dohodu schválit členské státy a na své plenární schůzi také Evropský parlament. Velké firmy v oboru rozhodnutí očekávaly. Evropský úřad pro bezpečnost potravin zatím formálně povolil čtyři odrůdy geneticky modifikované kukuřice, včetně známé MON810 od americké společnosti Monsanto, a TC1507, kterou dodává americká skupina Pioneer. Další čtyři druhy na povolení čekají. Základní dohodu o otevření EU geneticky modifikovaným organismům (GMO) by měl 15. prosince schválit výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu, Rada ministrů životního prostředí pak o dva dny později a na svém lednovém plenárním zasedání o ní má hlasovat Evropský parlament. Pěstování geneticky upravených plodin by se mělo zpočátku týkat jen několika málo zemí. Kukuřice MON810, která se zatím jako jediná smí v EU pěstovat, roste na polích pouhých tří států: na 110 tisících hektarů ve Španělsku, na 9000 hektarech v Portugalsku a na 3000 hektarech v České republice. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: ČTK; 4.12.2014

Jídelní lístky čeká revoluce. Restaurace budou muset uvádět alergeny v jídlech Fastfoody mohou alergeny přidat na tabule s popisem jídel, restaurace zatím jednotlivé možnosti zvažují. Na jídel-

ních lístcích se už brzy objeví informace o nebezpečných alergenech, které pokrmy obsahují a které nejčastěji způsobují zdravotní problémy. Přísným pravidlům se budou muset podřídit všechny podniky, od luxusních restaurací až po pouliční prodejce hotdogů či školní jídelny. Jde o největší změny v pohostinství od vstupu Česka do EU před 10 lety. Povinnost uvádět u všech nabízených jídel, zda obsahují některý z nejrozšířenějších alergenů - jako jsou sója, ořechy nebo celer -, je nejviditelnější novinkou evropských pravidel, která zavádí nový zákon o potravinách. Lidem, kteří jsou na ně citliví, mohou alergeny způsobit zdravotní potíže, v určitých případech i ohrožovat jejich život. Nedodržování nových pravidel by proto mohlo majitele restaurací vyjít hodně draho. Nejen proto, že by mohli dostat pokutu od úředníků. Hrozily by jim navíc i žaloby ze strany zákazníků, jimž by alergeny ublížily, a zdravotních pojišťoven, které by za jejich léčbu platily. „Intenzivně na tom pracujeme, ladíme to s právníky i programátory. Vymýšlíme co nejlepší řešení, abychom směrnici dodrželi,“ říká Šárka Hamanová, mluvčí společnosti AMBI CZ. Ta provozuje řadu restaurací včetně pražské La Degustation Boh me Bourgeoise, která se už tři roky po sobě pyšní prestižní michelinskou hvězdou. Zejména restauracím zaměřeným na náročnější zákazníky se však příliš nechce do svých jídelních lístků vpisovat technické informace s názvy nebo čísly alergenů za názvy jídel jako kachní foie gras, rakytník a bramborová zmrzlina. „To by se našim klientům určitě nelíbilo,“ míní Jan Punčochář z luxusního pražského podniku Grand Cru Restaurant. „Takže určitě využijeme možnosti, kterou směrnice nabízí, že přehled alergenů bude někde přiložený. Ale teprve s kolegy diskutujeme, jak to přesně uděláme.“ Mnoho času už ale restauratéři na diskuse nemají. Evropská směrnice bude platit od 13. prosince a po Novém roce začnou čeští úředníci její dodržování kontrolovat. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka restauratéři volí mezi třemi možnostmi. „Třeba fastfoody mohou alergeny přidat na tabule s popisem jídel. Další možností je uvést je přímo v jídelním lístku. A třetím způsobem je mít v něm zřetelně napsáno, že informace je možné dostat na vyžádání,“ vysvětluje Stárek. V Bruselu přitom původně vznikala ještě přísnější pravidla. Unie totiž po-

zpět

15

stavila jídla připravovaná v restauraci na stejnou úroveň jako balené potraviny v obchodech. Hrozilo tak, že na jídelní lístky nepřibudou jen výčty alergenů, ale všechny informace o potravině jako na obalech potravin. Tomu však lobbující asociace zabránily. Restauratér Zdeněk Pohlreich i přesto hodnotí novinku velmi příkře. „Jde o další zhovadilost Evropské unie. Náš byznys není o tom, dělat někomu dietní sestru,“ rozčiluje se známý šéfkuchař. Dodává však, že se samozřejmě pravidlům podřídí. Stárek z asociace hotelů ale připouští, že jasná pravidla pro písemné informování o látkách, které mohou způsobit alergickou reakci, mají i praktické výhody. Restaurace se tak budou jistit proti možným žalobám za újmu na zdraví; pokud podnik zákon poruší, bude na něm možné úspěšně vymáhat peníze. Podle advokáta Ondřeje Bultase z kanceláře Bultas Kvítková Kareta by v takovém případě bylo klíčové prokázat, že ke zdravotním potížím došlo kvůli alergenu, na nějž host restaurace nebyl v rozporu se zákonem upozorněn. Kromě takového zákazníka by se navíc na provozovatele restaurace s finančními nároky pravděpodobně obrátila i zdravotní pojišťovna, která by za léčbu platila. Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Eva Brožíková však zdůrazňuje, že by to muselo být nepochybné porušení zákona, co vyvolalo zdravotní potíže, jež bylo nutné léčit. V takových případech pak má pojišťovna dokonce zákonem přikázáno peníze vymáhat. Vedle povinnosti uvádět alergeny čekají na restauratéry i další novinky. U jídel s nejasnými názvy, jako třeba katův šleh, budou muset uvést, co pokrm obsahuje. A čeká je i více kontrol. Kromě dosavadní hygieny se přidá i zemědělská a potravinářská inspekce, veterinární kontrola se více zaměří na zvěřinu. A pokud bude chtít hostinský dovézt


maso, mléko či vejce z ciziny, bude to muset ohlásit dva dny předem. ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: VÁCLAV DOLEJŠÍ, ALEŠ MĚŘIČKA; 1.12.2014

V Česku se chystá on-line farmářské tržiště. Nabídne i potraviny z ciziny Projekt We Deliver Taste nabídne produkty od farmářů i ze zahraničí. Trojice zakladatelů chce získat peníze z evropských fondů i pomocí crowdfundingu. Nasmlouvané má už tři investory. Podobné „on-line tržiště“ funguje například ve Francii či Velké Británii. Farmářské trhy, které si v Česku získaly své příznivce, se brzy dostanou i na internet. Trojice z Řecka, Itálie a České republiky rozjíždí projekt We Deliver Taste, který poslouží jako místo, kde si zákazník bude moci porovnat původ, ceny a kvalitu jednotlivých produktů od různých farmářů, a to i ze zahraničí. Projekt bude mít síť prostředníků tvořenou kýmkoliv, kdo bude schopen sehnat dostatek zájemců o větší množství daného produktu. Ti na webu objednají třeba paletu určitého výrobku a domluví mezi svými známými objednávku. Po doručení budou produkty mezi sebou distribuovat. Nákup farmářských potravin by se tím stal přímějším. „Máme spočítané, že 8,5 procenta z obratu například jedné palety půjde na provoz platformy,“ uvedl pro HN spoluzakladatel projektu Petr Jiskra. Dalších 8,5 procenta půjde prostředníkovi jako odměna za jeho čas či jako podpora na propagaci v jeho komunitě. Prozatím We Deliver Taste nabízí jen jednu značku olivového oleje z Řecka, a to pomocí crowdfundingové služby HitHit.cz. Samotná platforma se dolaďuje po technologické stránce a trojice na ni shání peníze. Právě HitHit.cz ale není jejich hlavní „metodou“. „Je to do jisté míry marke-

ting,“ připouští Jiskra, že prostřednictvím této služby chtějí získat i nové kontakty. Pokud cílovou částku nenaplní, plánují ve svém projektu pokračovat i tak. „V tomhle momentu si všechno financujeme z vlastní kapsy. Jsme start-up, který do dnešního dne neměl žádnou finanční podporu Evropské unie nebo nějaké vlády,“ tvrdí Jiskra. Právě teď v prosinci ale We Deliver Taste vyplňuje žádost o dotaci z evropských fondů, k čemuž bude potřebovat i podporu investorů – nasmlouvané mají už tři. „Všechno máme spočítané s návratností do tří let,“ dodává. Síť farmářů podle Jiskry nebude problém, s nápadem na We Deliver Taste trojice přišla už před dvěma lety a od té doby sháněla kontakty vedle své poradenské činnosti. Cíle si momentálně stanovují v rámci zmíněných pravidelných prostředníků, které nazývají „food angels“. V prvním roce jich chtějí 20, v dalších letech očekávají růst na 180 a následně až 300 měsíčně. V zahraničí jsou on-line farmáři lokálnější. Jejich typickým zákazníkem je prý žena mezi 25 a 40 lety, která má rodinu, vaří minimálně dvakrát týdně a nenakupuje hromadně o víkendu. „U nás v Česku se často děje, že zákazník se zejména u jídla snaží uskromnit,“ míní Jiskra. Situace se ale podle něj mění. „Myslím, že povědomí zákazníků jde nahoru a jsou ochotni otevřít peněženky trochu víc a za produkty si připlatit,“ dodává spoluzakladatel We Deliver Taste a zároveň kuchař. Podobný projekt funguje i ve Velké Británii, Belgii či Francii. La Ruche qui dit Oui ale obchoduje spíše s lokálními prodejci a čerstvými potravinami s krátkou dobou spotřeby. Neobchoduje se ani napříč zeměmi. Jiskra však přiznává, že u jejich projektu se částečně inspirovali. ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: PAVLÍNA NOUZOVÁ; 7.12.2014

zpět

16

Z OIV Rezoluce OIV-ECO 474-2014: Definice pojmu someliér Valné shromáždění OIV doporučuje členským státům, aby zajistily, že odborné síly vykonávající povolání someliéra, odpovídaly následující charakteristice: Definice someliéra Someliér je odborník pracující ve vinohradnictví, vinařství a v gastronomii, stejně jako ve vinných sklepech a v dalších prodejních místech, ve kterých na odborné úrovni doporučuje a servíruje nápoje. Jeho pracovní činností je servis vína v gastronomii a obchodu s vínem a odborné poradenství konzumentům vína tak, aby jim zajistil příjemnou prezentaci produktu a jeho servis. Someliér musí mít ukončenou profesní kvalifikaci nebo certifikát odpovídající úloze, definici a kompetenci stanoveným touto rezolucí.

Obr. 1: Plocha vinic

Kompetence someliéra Má odborné znalosti v oblasti vína, nápojů a gastronomie. Do jeho pracovní náplně patří degustace, vedení komunikace, výběr a servírování vín a jiných nápojů jakož i ladění nápojů a pokrmů.

Úloha someliéra S ohledem na zákazníky a jídelní lístek se účastní objednávání vín a jiných nápojů. Aktivně se podílí na jejich skladování a na složení vinného, lihovinového a nápojového lístku a doporučuje zákazníkům pokrmy a vína v optimálním sladění. Má důležitou roli při analýze chuti zákazníků, aby jim mohl doporučit k servírování vína případně jiné nápoje k jimi vybraným pokrmům. Someliér rovněž umí poradit s obchodováním s vínem. Jako odborník je pojítkem mezi producenty a spotřebiteli.

MENDOZA (ARGENTINA), 14. 11. 2014; PŘEKLAD JIŘÍ SEDLO

Situace ve vinohradnictví a vinařství ve světě (ze zpráv OIV) Plocha vinic Světová plocha vinic (7,519 mil. ha) se v roce 2013 snížila, což zapříčinila především Evropa. Naopak v jiných čás-

tech Země se plocha zvyšovala, nejvíce v Číně a Jižní Americe. Pět největších vinařských zemí má na svém území polovinu světové plochy vinic. Jsou to: Španělsko: 1,023 mil. ha Francie: 793 tis. ha Itálie: 752 tis. ha Čína: 680 tis. ha Turecko: 504 tis. ha Podíl vinic v Evropě se snížil od roku 2000 z 62 % na 55 %, v Asii se za stejnou dobu zvýšil z 19,4 % na 24 %. Největší pokles ploch za období 2000 až 2013 byl v Iránu (-23 %), ve Španělsku a Itálii (-17 %), ve Francii (-13 %) a v Turecku (-12 %). Naopak k zemím s největším nárůstem plochy patří Nový

Europe 62,5 % 55 % 8 100 7 900 24 %

7 700 Asia 19,4 %

7 500

Forecast 2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

7 300

14 %

America 12 %

5%

Africa 4,3 % Oceania 2 %

3%

2000

2013

Obr. 2: Vývoj plochy vinic světa v tis. ha a v %


zpět

17

1 000 ha

1 400

Stát

2000

2013

1 200

Španělsko

15,7

13,6

1 000

Francie

11,6

10,5

800

Itálie

11,6

10,0

600

Čína

3,8

9,0

400

Turecko

7,3

6,7

200

USA

5,2

5,4

d

de

al an

In

Ze ew N

tr al ia h A fr ic a So

ut

Ch ile

A us

Ir an A rg en ti na

ga l

SA Po

rt u

U

rk ey

Tu

Ch in a

al y It

Sp ai n Fr an ce

0

Obr. 3: Vývoj plochy vinic podle států v letech 2000 až 2013

140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

China

Italy

USA

France

Spain Turkey

Chile

India Argentina Iran

Obr. 4: Vývoj produkce hroznů podle států v letech 2000 až 2013 (tis. q)

400 350 271 Mhl

Mhl

300 250 200 150 100

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Obr. 5: Světová produkce vína (bez šťávy a moštu)

Francie 46 Mhl USA 22,5 Mhl

Německo 9,7 Mhl

Španělsko 37 Mhl

Čína 12 Mhl SAJPAN

Itálie 44,4 Mhl Chile 10 Mhl

Argentina 15,2 Mhl

Jihoafrická republika 11,4 Mhl

Austrálie 12,6 Mhl

Obr. 6: Přes 80 % světové produkce vína v roce 2014 pochází z 10 nejvýznamnějších zemí


Tab. 1: Vývoj podílu států v % na celkové ploše vinic světa

Zéland (+179 %), Indie (+177 %) a Čína (+127 %) Produkce hroznů Světová produkce hroznů, pro všechny účely užití, činila 75,1 mil. tun, což je o 8 % více než v roce 2012. I přes pokles plochy vinic došlo v období let 2000 až 2013 k nárůstu produkce hroznů o 17 %. Je to způsobeno zvýšením výnosů, velmi dobrými klimatickými podmínkami v některých zemích a zlepšující se vinohradnickou technikou. V pořadí států vede Čína s produkcí 11,5 mil. tun hroznů v roce 2013 a 15 % podílem na světové produkci, následují Itálie se 7,9 mil. t a USA (7,5 mil. t). Stolní hrozny byly v roce 2013 vyprodukovány v množství 24,9 mil. t a je to o 21 % více než v roce 2010. Nejvíce se na nich podílí Asie, 62 %, ze států pak Čína (34 %), Indie (9 %) a Turecko (7 %). V roce 2013 bylo zkonzumováno 24,1 mil. t čerstvých hroznů, přičemž v 5 státech – Číně, Indii, Turecku, Iránu a Egyptu - se spotřebuje 60 % jejich celosvětové konzumace. Rozinky byly ve světě v roce 2013 vyprodukovány v množství 1,3 mil. tun a ze 60 % ve dvou státech – v USA (31 %) a v Turecku (29 %). V těchto dvou zemích je i jejich největší spotřeba (30 % celosvětové konzumace). Produkce vína Produkcí vína v roce 2014 ve výši 271 mil. hl se meziročně snížila sklizeň o 6 % a vrátila se tak na dlouhodobý průměr. Ročník byl klimaticky složitý, což bylo pro vývoj sklizně rozhodující zvláště v Evropě. Na první místo v produkci vína se dostala znovu Francie s 46,2 mil. hl (meziročně +10 %), následována Itálií (44,4 mil. hl), kde došlo k poklesu o 15 %. Španělsko po rekordní sklizni v roce 2013 (45 mil. hl) se vrátilo 37 mil. hl na svůj průměr. V USA bylo dosaženo již třetím rokem po sobě dobré produkce vína ve výši 22,5 mil. hl i přes zemětřesení v srpnu a nepříznivé

zpět

18

Africa 3 %

America 20 %

Africa 3 %

America 23 %

Asia 6 %

Europa 69 %

Asia 10 %

Europa 61 %

Oceania 2 %

Oceania 3 %

Obr. 7: Vývoj spotřeby vína podle kontinentů 280 270 260 250 240 230 220 210 200 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obr. 8: Celosvětový vývoj spotřeby vína (mil. hl) 26

25 23 20

14

14

15

15

70

69

16

16

73

76

18

18 81

Bill €

21

20

90

87

85

100

93

100

98 Mhl

60

61

2,28

2,31

2,14

2,22

2,15

2,16

2,17

2,22

2,31

2,09

2,25

2,34

2,53

2,62

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

€/l

Obr. 9: Vývoj exportu vína v mld. €, mil. hl a €/l 18 16

15,4

13,1

14,1

14

12,7

11,7

12 8,3

10 8

5,8

6

5,9

5,8

4,9

4

1,6

2 0

3,9

Germany

UK

USA

France

Russia

Obr. 10: Vývoj objemu v letech 2009 až 2013 u největších dovozců vína (mil. hl)


China

počasí v září v Kalifornii. Naproti tomu v Chile byla sklizeň s 10 mil. hl výrazně nižší, obdobně jako v řadě zemí východní Evropy. Rekordní sklizeň byla na Novém Zélandu (3,2 mil. hl) a meziroční nárůst produkce o 16 % byl zaznamenán i v Německu (9,7 mil. hl). Ve východoevropských zemích pokračoval vývoj k redukci produkce vína: Bulharsko -30 %, Rumunsko -20 %, Slovensko -16 %, příčinou byl nepříznivý vývoj počasí. Jenom Maďarsko si udrželo loňskou výši produkce (2,7 mil. hl). V ostatních zemích EU produkce zpravidla klesla, např. v Chorvatsku o 30 % na 1 mil. hl, méně v Řecku (-13 %; 2,9 mil. hl) a Portugalsku (-6 %; 5,9 mil. hl). Na jižní polokouli se projevily protichůdné tendence: Chile zaznamenala po rekordních letech 2012 a 2013 pokles produkce vína o 2,8 mil. hl (-22 %), v Argentině byl jen mírný meziroční pokles o 1 % (15,2 %). Zato v JAR se produkce vína 11,4 mil. hl meziročně zvýšila o 4 %. V Oceánii dosáhl Nový Zéland po loňském rekordu ve výši 2,5 mil. hl dalšího rekordu, 3,2 mil. hl (+29 %). Austrálie udává mírný vzestup produkce na 12,6 mil. hl. Klesající trend v produkci vína za posledních 15 let se pomalu obrací na růst ve Francii, Španělsku a Německu, kdežto v Itálii, Portugalsku a Rumunsku dále pokračuje. Z neevropských zemí roste trvale produkce v USA, Argentině, Austrálii, Číně, JAR, Chile a na Novém Zélandu. Spotřeba vína Celosvětová spotřeba vína se po krizi stabilizovala a v roce 2014 činila 243 mil. hl. Dále se potvrzuje, že růst spotřeby vína neprobíhá díky tradičním vinařským a spotřebitelským zemím, ale díky novým trhům. V letech 2000 až 2013 je patrný přesun spotřeby: 39 % vína je nyní konzumováno mimo Evropu, kdežto v roce 2000 to bylo jenom 31 %. Mezinárodní obchod s vínem Obchod se za období let 2000 až 2013 téměř zdvojnásobil. Zatímco v roce 2000 bylo předmětem mezinárodního obchodu 25 % vyprodukovaného vína, v roce 2013 to bylo již přes 40 %. V roce 2013 sice obchodované množství meziročně pokleslo o 2,2 % na 98 mil. hl, ale v důsledku vyšších cen byla obchodována vyšší hodnota vína o 1,5 % v částce 25,7 mld. Eur. V období let 2000 až 2013 se podíl lahvového vína na celkovém exportu vína snížil o 2,5 % v hodnotovém vyjádření a o 8 % ve

zpět

19

zvýšily i Chile, USA a Nový Zéland. K top-desítce vývozců ještě patří Austrálie, Německo, Portugalsko a Argentina. Prvních pět exportérů vyváží přes 70 % celosvětového objemu i hodnoty. Šumivé víno V roce 2013 bylo vyprodukováno 17,6 mil. hl šumivého vína, což odpovídá 7 % světové produkce vína. Za posledních deset let se jeho produkce zvýšila o 40 %. Spotřeba šumivého vína se odhaduje na 15,4 mil. hl a v posledních deseti letech se zvýšila o 30 %. Obchod s ním se neustále zvyšuje, v roce 2013 bylo vyvezeno 8,7 mil. hl šumivého vína v hodnotě 4,3 mld. €. Vývoz šumivého vína tvoří 9 % objemu vývozu veškerého vína a 18 % veškerého vývozu v hodnotovém vyjádření. Ve spotřebě šumivého vína jsou největší německé, francouzské a ruské trhy s přibližně 3 a 2 mil. hl v roce 2013.

Obr. 11: Pět států v roce 2013 produkovalo 74 % šumivého vína světa 4 3 2 1 0 Germany

France

Russia

USA

Italy

United Kingdom

Obr. 12: Největší spotřebitelé šumivého vína (mil. hl)

Členem OIV je nyní 46 států světa. ZDROJ: JEAN-MARIE AURAND: STATE OF WORLD VITIVINICULTURE SITUATION, 37 TH WORLD CONGRESS OF VINE AND

vyjádření objemovém. Naopak vývoz sudového vína tomu úměrně narostl na 38,1 %. Deset největších vývozců od začátku století zvýšilo hodnotu svého vývozu.

Francie je jasně v čele. Po světové krizi ve spotřebě vína si Itálie a o něco méně i Španělsko po roce 2009 vedly velmi dobře. Hodnotu svého exportu

WINE. MENDOZA, 10 TH NOVEMBER

výrobků bez zeměpisného označení a o platbě příslušných poplatků za kontrolu s ohledem na čl. 157 odst. 1 písm. c) body ii) a ix) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (dále jen: nařízení (EU) č. 1308/2013). Účelem tohoto nařízení je zlepšení sledovatelnosti vinných výrobků bez zeměpisného označení, jakož i zajištění nákladů na dodatečnou kontrolu. V důsledku opatření tohoto rozhodnutí bude kontrola trhu s výše uvedenými výrobky lepší než dříve. Díky tomu se zlepší situace účastníků trhu dodržujících zákony.

V tomto odvětví se skutečně objevila vína, která jsou prodávána v rozporu s povinnostmi týkajícími se daně z přidané hodnoty (DPH), což způsobuje významné narušování trhu. Výroba a distribuce vín se zeměpisným označením je přesně vymezena a probíhá pod úřední kontrolou. Nicméně totéž prozatím nebylo zajištěno v případě vín bez zeměpisného označení. HNT požaduje rozšíření rozhodnutí na základě čl. 164 písm. d) a článku 165 nařízení (EU) č. 1308/2013. Na základě tohoto návrhu HNT bude provádět v návaznosti na distribuci vín bez zeměpisného označení, šumivých vín a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým okamžité kontroly na místech

2014, OIV A LAGE IM INTERNATIONALEN WEINBAUSEKTOR, OIV. VYBRAL A PŘELOŽIL JIŘÍ SEDLO

Ze zahraničí V Bruselu byla zahájena notifikace maďarského předpisu pro kontrolu obchodu s vínem bez zeměpisného označení Výnos ministra zemědělství o rozšíření nařízení o řízení trhu národní rady vinařských oblastí, určitých kontrolních opatřeních pro zlepšení sledovatelnosti vinných výrobků bez zeměpisného označení a o platbě souvisejících poplatků za kontrolu Hegyközségek Nemzeti Tanácsa (národní rada vinařských oblastí, dále jen: HNT), státem uznávaná mezioborová organizace v odvětví vinných hroznů a vína, přijala své rozhodnutí č. 59/2014 ze dne 27. října o kontrolních opatřeních pro zlepšení sledovatelnosti vinných


zpět

20

Z notifikace v Bruselu: Návrh zákona Litevské republiky, kterým se mění články 18 a 34 zákona č. I-857 o kontrole alkoholu

nápoje plněny do skleněných, keramických, dřevěných či kovových obalů, v maloobchodních prodejnách; 5) alkoholických nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 7,5 % ABV spadajících do kategorií „pivo“, „kvašené nápoje“ a „alkoholické koktejly“, jsou-li tyto plněny do obalů o objemu vyšším než 0,5 litru, s výjimkou případů, kdy jsou tyto nápoje plněny do skleněných, keramických, dřevěných či kovových obalů. Zákaz uvedený v bodě 4 článku 18 odst. 4 zákona o kontrole alkoholu se vztahuje pouze na ty alkoholické nápoje, které se prodávají v maloobchodních prodejnách. Vzhledem k tomu, že veřejná stravovací zařízení se také zapojují do maloobchodního prodeje alkoholu (v době, kdy zákon nezakazuje jeho maloobchodní prodej, prodávají veřejná stravovací zařízení spotřebitelům alkoholické nápoje, které si mohou odnést) vytvářejí výše uvedená ustanovení nerovné podmínky pro hospodářskou soutěž. Návrh, kterým se mění zákon o kontrole alkoholu, proto navrhuje odstranění slov „v maloobchodních prodejnách“ z bodu 4 výše uvedeného článku. Zároveň vzhledem k tomu, že body 4 a 5 článku 18 odst. 4 zákona o kontrole alkoholu stanoví požadavky týkající se stejných skupin alkoholických nápojů (pivo, kvašené nápoje a alkoholické koktejly), navrhuje návrh zákona, v zájmu předcházení nejednoznačnosti, sloučení obou bodů v jediný bod, který zní: „4) alkoholických nápojů silnějších než 7,5 % ABV spadajících do kategorie ‚pivo‘, ‚kvašené nápoje‘ a ‚alkoholické koktejly‘, jsou-li tyto plněny do obalů o objemu vyšším než 0,5 l (s výjimkou případů, kdy jsou tyto nápoje plněné do obalů vyrobených ze skla, keramiky, dřeva nebo kovu) a také alkoholických nápojů s obsahem alkoholu menším než 7,5 % ABV spadajících do stejné kategorie, jsou-li tyto plněny do obalů o objemu více než 1 l (s výjimkou případů, kdy jsou tyto nápoje plněné do obalů vyrobených ze skla, keramiky, dřeva nebo kovu)“.

Prodej alkoholických nápojů Shrnutí obsahu V současné době body 4 a 5 článku 18 odst. 4 zákona o kontrole alkoholu zakazují v Litvě prodej: 4) Alkoholických nápojů spadajících do kategorií „pivo“, „kvašené nápoje“ a „alkoholické koktejly“, jsou-li tyto plněny do obalů o objemu vyšším než 1 litr, s výjimkou případů, kdy jsou tyto

Krátké zdůvodnění Omezení uvedená v bodech 4 a 5 článku 18 odst. 4 zákona o kontrole alkoholu byla přijata v reakci na skutečnost, že konzumace alkoholu v Litvě i nadále patří k nejvyšším v Evropě, navzdory veškerým opatřením s cílem snížit dostupnost alkoholu (zejména pro nezletilé) stanoveným v programu (interinstitucionálním akčním plánu) pro kontrolu

a s četností, jenž budou vymezeny metodami analýzy rizik nediskriminačním způsobem, u výrobců vín bez geografického označení, jakož i u jejich distributorů v maloobchodním a velkoobchodním sektoru. HNT bude monitorovat především tržní tok těchto výrobků po položkách, v rámci něhož bude sledovat jejich cestu distribuce od prvního maďarského distributora po jejich nabídnutí k prodeji spotřebiteli. Návrh vyžaduje uhrazení závazného poplatku za distribuci vín bez geografického označení, šumivých vín a perlivých vín dosycených oxidem uhličitým. Toto opatření bude povinné pouze v případě výrobků, pro něž byla nejdříve dne 14. října 2014 předložena žádost o osvědčení o původu požadovaná pro vydání povolení k uvedení na trh, jak je stanoveno v § 14 odst. 4) písm. c) výnosu ministerstva zemědělství a rozvoje venkova č. 127/2009 ze dne 29. září o poskytování informací o vinné révě a víně, vydávání osvědčení o původu a rovněž o výrobě, distribuci a identifikaci vinných výrobků. Poplatek za kontrolu se stanoví v paušální výši 30 HUF (~ 0,1 EUR) za každý další litr jednotky balení distribuovaného vinného výrobku, který nemá zeměpisné označení. Poplatek za kontrolu uhrazený za vinné výrobky bez zeměpisného označení, které však byly distribuovány mimo území Maďarska, se bude vracet. HNT vydá nálepku svědčící o uhrazení tohoto poplatku, kterou je možné libovolně použít na výrobku za účelem jeho snazšího rozlišení v budoucnosti (prokázání toho, že daný výrobek prošel kontrolou). JIŘÍ SEDLO


alkoholu a tabákových výrobků přijatém usnesením č. 1 080 vlády Litevské republiky ze dne 14. září 2011, kterým se přijímá program (interinstitucionální akční plán) pro kontrolu alkoholu a tabákových výrobků. Podle údajů ministerstva statistiky byla až do roku 2013 spotřeba čistého (100%) alkoholu v Litvě na vzestupu. V roce 2012 spotřeboval každý obyvatel 13 l čistého (100%) alkoholu, přičemž každý obyvatel ve věku 15 nebo více let spotřeboval 15,2 l. Oproti roku 2009 tato čísla narostla o 1,9 l, respektive o 2,1 l. Výskyt škodlivých účinků způsobených užíváním alkoholu byl také na vzestupu. V roce 2012 připadalo na každých 100 000 obyvatel 120,8 trpících psychózou vyvolanou alkoholem (104,3 v roce 2009) a 31,1 obyvatel zemřelo v důsledku konzumace alkoholu (30,5 v roce 2009). K celkové spotřebě alkoholu významně přispívá spotřeba piva a cidru s obsahem alkoholu vyšším než 7,5 % ABV stáčených do 2l plastových lahví. Podle údajů z průzkumu, který provedla společnost pro výzkum trhu AC NIELSEN, tvoří piva v plastových nádobách o objemu více než 1 litr (tj. obsahující 2 nebo 2,5 litrů) 46 % všech piv prodaných na Litevském maloobchodním trhu, zatímco stejná statistika pro cider dosahovala až 79 %. Jejich prodej za uplynulých pět roků vzrostl o 40 %. V roce 2011 pivo s obsahem alkoholu vyšším než 7,5 % ABV tvořilo 26,1 % všech piv prodaných na litevském trhu. Vzhledem k nižším nákladům na plastové lahve jsou pivo a cider plněné do těchto 2-2,5l lahví levnější, než pivo a cider plněné do menších skleněných lahví nebo plechovek. Vzhledem k tomu, že pivo plněné do velkých plastových nádob je nejlevnějším alkoholickým nápojem, kupují ho převážně osoby, které jsou nadměrnými konzumenty alkoholu, zejména ve venkovských oblastech, přičemž cider tohoto typu si většinou kupují mladí lidé. Bez ohledu na skutečnost, že Litevská legislativa zakazuje prodej alkoholu osobám mladším 18 let a stanoví peněžní pokuty a zrušení licence jako sankce za porušení tohoto zákazu, údaje z průzkumu ESPAD z roku 2011 ukazují, že konzumace alkoholu mezi chlapci a dívkami ve věku 15 až 16 let je velmi rozšířená. 63 % dospívajících v Litvě uvedlo, že v uplynulých 30 dnech konzumovali alkoholické nápoje (průměr v průzkumu ESPAD byl 57 %). Tito dospívající uvedli, že při poslední konzumaci alkoholu pili

zpět

21

pivo, cider nebo víno. Levné alkoholické nápoje plněné do velkokapacitních nádob jsou pro mladé lidi atraktivní a podporují konzumaci alkoholu těmito osobami v příliš brzkém věku, což následně vede ke vzniku problémů se závislostí na alkoholu v mladém věku. Kromě toho láhev piva nebo cidru musí být po otevření zkonzumována během krátké doby, protože tyto nápoje, podobně jako jiné sycené nápoje, velmi rychle ztrácejí své chuťové vlastnosti a zejména v případě piva již nejsou vhodné ke konzumaci. Otevřením 2l nebo 2,5l nádoby s pivem nebo cidrem vzniká podnět k okamžité spotřebě celého množství nápoje, které obsahuje. Tímto způsobem dojde ke konzumaci příliš velkého množství alkoholu, potenciálně i více, než bylo zamýšleno. V případě, že by bylo zakoupeno stejné množství alkoholu v menších nádobách (ve dvou 1l lahvích namísto jedné 2l lahve), existuje šance uchování neotevřené lahve pro pozdější spotřebu, čímž se snižuje množství zkonzumovaného alkoholu při jediné příležitosti. Omezení uvedená v bodech 4 a 5 článku 18 odst. 4 zákona o kontrole alkoholu byla zavedena z důvodu ochrany veřejného zdraví, konkrétně z důvodu změny zvyklostí zejména mladých lidí s ohledem na konzumaci alkoholu, a za účelem snížení nadměrné konzumace alkoholu, která později vede k problémům se závislostí na alkoholu. Výše uvedená ustanovení bodů 4 a 5 článku 18 odst. 4 zákona o kontrole alkoholu nebudou mít významný dopad na dovoz ze zemí EU. V letech 20112012 bylo pivo plněné do nádob o objemu větším než 1 litr dováženo do Litvy pouze ze dvou zemí EU: Estonska a Lotyšska. Tento dovoz tvořilo 4,3 milionů litrů (přibližně 1 milion lahví o objemu více než 1 l), což je méně než 1 % všech prodejů piva na litevském maloobchodním trhu. Dovoz piva ve velkých (2-2,5l) nádobách PET ze třetích zemí (převážně z Běloruska) činil 4 miliony lahví (8,2 milionů litrů) ročně, což tvoří 3,2 % všech piv prodaných na litevském maloobchodním trhu. Proto jsou zaváděná omezení vhodná a přiměřená cíli, jelikož omezují pouze prodej těch nápojů, které nakupují převážně mladí lidé nebo osoby, které patří mezi nadměrné konzumenty alkoholu. Je třeba také poznamenat, že rozsah výše uvedených omezení zahrnuje všechny nejlevnější alkoholické nápoje (pivo, cider, alkoholické koktejly atd.).


Vzhledem k tomu, že tyto druhy alkoholu nejsou staženy z trhu a vzhledem k tomu, že jiné alkoholické nápoje jsou podstatně dražší, existuje minimální pravděpodobnost, že by zmíněné osoby začaly namísto toho konzumovat silnější alkoholické nápoje. V dlouhodobém horizontu tato opatření pomohou při změně zvyklostí, zejména mladých lidí, s ohledem na konzumaci alkoholu a podpoří snížení objemu jimi zkonzumovaného alkoholu. Tímto způsobem budou přispívat k obecným cílům zásad týkajících se kontroly alkoholu, což je snížení celkové spotřeby alkoholu. Přestože by toto opatření mohlo vytvořit zanedbatelné omezení dovozu ze zemí EU, jsme přesvědčeni, že tato omezení jsou nezbytná i opodstatněná z důvodu ochrany zdraví lidí, jak je stanoveno v článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). ZDROJ: EVROPSKÁ KOMISE

Studie „Nutrition“ taxes: the costs of Denmark‘s „fat tax“ Dánsko jako jedna z prvních zemí zavedlo v r. 2011 daň na potraviny obsahující nasycené tuky. Po roce tuto daň zrušilo, protože neměla žádný reálný dopad na návyky spotřebitelů. Podle tiskové zprávy Ekonomického institutu Molinari byl dopad na konzumaci zanedbatelný a tudíž i, s ohledem na dopad do sféry výroby potravin a jejich prodeje, kontraproduktivní, a lze ho vyčíslit jako 0,4 % snížení oproti dlouhodobému trendu. 40 % respondentů pro studii Institutu např. uvedlo, že se jejich stravovací návyky nezměnily vůbec, ostatní podle svých slov dražší výrobky nahrazovali výběrem levnějších a tedy i méně kvalitních. ZDROJ: ZPRAVODAJ PK ČR – 47/2014

Studie „Nutrition taxes: a broken tool in public health policy“ 1. října 2014 zveřejnil Ekonomický institut Molinari tiskovou zprávu ke své nejnovější studii týkající se zdanění nezdravých potravin „Nutrition taxes: a broken toll in public health policy“. Podle autorů studie odezva dopadu daní na snížení spotřeby nutričně chudých potravin je nejistá. Zatímco cíle mohou být chvályhodné (i když i to je podle

autorů diskutabilní), je zde velké riziko uplatňování dalších omezení týkající se hospodářské činnosti, aniž by se projevily očekávané veřejné zdravotní výhody. Odborníci a veřejné orgány mají tendenci líčit situaci jako černobílou, zatímco realita je mnohem složitější. Nadváha a vlivy, které k ní vedou, je relativně nedávný problém v dějinách lidstva. Stále chybí plné poznání, jak zajistit adekvátní řešení. Je důležité pochopit omezení takových zdanění, protože ekonomické náklady těchto daní jsou vysoké v dlouhodobém horizontu. ZPRAVODAJ PK ČR – 47/2014

PRACOVNÍ DOKUMENT o zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 9/2014 (udělení absolutoria za rok 2013) nazvané „Je podpora EU na investiční a propagační opatření pro odvětví vína dobře řízena a lze její výsledky z hlediska konkurenceschopnosti vín z EU doložit?“ Výbor pro rozpočtovou kontrolu Zpravodajka: Martina Dlabajová Doporučení zpravodajky pro případné zahrnutí do zprávy Komise k udělení absolutoria za rok 2013 1. vítá zjištění a doporučení obsažená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 9/2014 o podpoře EU na investiční a propagační opatření pro odvětví vína a jejích výsledcích z hlediska konkurenceschopnosti vín z EU; 2. bere na vědomí, že Rada a Parlament přijaly nařízení (EU) č. 1308/2013 o nové společné organizaci trhů pro období 2014–2020; 3. připomíná zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2012 (udělení absolutoria za rok 2011) o reformě společné organizace trhu s vínem: dosavadním pokroku, jakož i následnou zprávu Rozpočtového výboru; 4. plně souhlasí s tím, že režim podpory by měl být racionalizován a že by Komise měla pravidelně sledovat absorpci prostředků; trvá na tom, že je absolutně nezbytné, aby se investiční opatření zaměřovalo na podnikání a výsledky a aby bylo podporováno vytváření modelů osvědčených postupů a z nich aby byly čerpány zkušenosti; 5. vyjadřuje znepokojení nad neúspěšnou snahou získat pro podporu EU na propagační opatření pro odvětví vína více malých a středních

zpět

22

podniků (MSP); domnívá se, že míra spolufinancování by měla být revidována tak, aby byla pro MSP přínosná a usnadnilo se zapojení potenciálních příjemců z řad MSP, zejména pokud mají omezené administrativní a finanční kapacity; 6. domnívá se, že je třeba zavést společný systém hodnocení propagačního opatření, který by Komisi a členským státům umožnil analyzovat míru pokroku a splnění vytyčených cílů a jeho dopad na konkurenceschopnost odvětví vína na úrovni členských států; zdůrazňuje, že součástí tohoto společného systému hodnocení by mohlo být zvýšení podílu určitého vinařského podniku na celosvětovém trhu; 7. souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby vedlejší náklady (jako např. náklady prováděcího subjektu a režijní náklady) byly řádně odůvodňovány a aby byly omezeny na maximální procentní sazby celkových nákladů; 8. zdůrazňuje, že zcela zásadní význam má vytvoření vhodné skladby politik z hlediska investic a propagace; domnívá se, že Komise a členské státy by měly při uplatňování daných opatření prokázat větší efektivitu; poukazuje zejména v souvislosti s propagačním opatřením na to, že příjemci by měli mít povinnost doložit potřebu podpory EU, že by neměly být financovány běžné provozní náklady a že by měla být omezena podpora pro příjemce, kteří v každém programovém období prezentují propagační programy ve stejných cílových zemích; dále poukazuje na to, že výsledky propagačních akcí by měly být posuzovány na úrovni příjemců a ne za celé odvětví vína EU; 9. podporuje doporučení Účetního dvora, že by Komise měla provést analýzu toho, jak rozpočet určený pro vnitrostátní programy podpory pro období 2014–2018 odpovídá potřebám odvětví vína EU a absorpční kapacitě členských států a případně rozpočet upravit; 10. vítá pozitivní vývoj v oblasti vývozu kvalitních vín z Unie; zdůrazňuje, že Unie by měla zjistit, co je její konkurenční výhodou na mnohostranném světovém trhu s vínem, na němž vládne silná konkurence, a tuto výhodu využít ke svému prospěchu, a že by se měla snažit podporovat producenty vína z Unie v tom, aby vyráběli vína světové kvality, která dále přispějí k tomu, aby si Unie udržovala rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. ZDROJ: DT\1042282CS.DOC; PE537.549V02-00; HTTP://WWW.EUROPARL.EUROPA.EU


Vinice na území Vídně zůstanou vinicemi Koncem listopadu 2014 Vídeňský zemský sněm přijal zákon, kterým zabránil spekulacím s vinicemi ve prospěch nemovitostí. Na dnešních vinicích se bude muset provozovat vinohradnictví i v budoucnosti. Odstranit keře révy a přeměnit získané pozemky na stavební již není možné. Rovněž si nemůže vinohradník postavit ve vinici svoji vilu. Spekulanty vytvořené vysoké ceny pozemků v posledních letech vytvořily značný nátlak na vídeňské vinaře. Současně je ale z důvodu měnících se hospodářských podmínek možné převést vinici na jiný způsob zemědělského obhospodařování půdy. DER WINZER/1.12.2014/JS

mení. Důvodem podání tohoto trestního oznámení u prokuratury v Trevíru je stanovisko renomovaného geologa a hydrogeologa. Prof. Rafig Azzam z technické vysoké školy v Cáchách varuje před sesuvem mostu. „Stavba mostu je nezodpovědná, nelze vyloučit nebezpečí pro životy lidí“ říká Azzam. Ministerstvo: pochybnosti nejsou oprávněné Ministerstvo pro infrastrukturu země Porýní-Falc, podle provedených expertíz, považuje pochybnosti za nepodložené. Není známo jaké podklady vedly prof. Azzama k jeho závěrům, ale byl pozván k odborné debatě. Trestní oznámení již jednou bylo podáno, ale na základě měření se ukázalo, že neopodstatněně. Protesty jsou největší mezi vinaři. FALSTAFF/4.12.2014/JS

Železnice ohrožuje Sauternes a Barsac. Vysokorychlostní dráha je nebezpečím pro hrozny s ušlechtilou plísní šedou Plánovaná vysokorychlostní železniční dráha zneklidňuje vinaře ve známých francouzských vinařských oblastech Sauternes a Barsac produkujících sladká bílá vína. Obávají se, že zničí mikroklima potřebné pro ušlechtilou plíseň, nezbytnou k produkci těchto proslulých vín. Železnice má mnohokráte křižovat řeky v oblastia bude tak oteplovat vodu, kterou naopak potřebují ke vzniku mlhy podporující Botrytis. Plány nové železniční dráhy (GPSO – Grand Projet ferroviaire du Sud-Ouest), která má spojit Toulouse, Bordeaux a severní Španělsko, byly zveřejněny v říjnu 2013. Dokončení je plánováno až na rok 2027. DER WINZER/9.12.2014/JS

Trestní oznámení proti moselskému mostu: ministerstvo chlácholí Kvůli pochybnostem o bezpečnost podala občanská iniciativa trestní oznámení proti stavbě vysokého moselského mostu. V roce 2018 má již být funční 1,7 km dlouhý a až 160 metrů vysoký most přes údolí řeky Mosely s vynikajícími polohami pro Ryzlink rýnský. Protesty proti jeho výstavbě jsou však velké i přes pokročilé stavební práce, občanská iniciativa „Pro Mosel“ podala proti megalomanskému projektu trestní ozná-

Vláda Gruzie podporuje obnovu vinařského průmyslu Gruzínská vláda se rozhodla financovat nový největší státní vinařský podnik jako součást plánů renovace odvětví a zvýšení exportu. Gruzínská tradiční technologie přípravy vína, používající hliněné nádoby qvevri, byla v roce 2013 zapsána jako světové dědictví UNESCO. Podnik se bude nacházet v oblasti Keda v Adjara a má mít roční zpracovatelskou kapacitu 12.000 tun hroznů s možností zvětšení v budoucnosti. Stejně tak mohou být v budoucnu financovány další vinařské podniky. Zpráva byla oznámena několik měsíců poté, co byla zrušena dovozní cla EU pro gruzínská vína. Jde o reakci na v posledních letech periodické politické zákazy dovozu gruzínských vín ze strany Ruska, které bylo jeho tradičním odběratelem. Roční hodnota gruzínského vína, zahrnující tuzemskou spotřebu i vývoz, činila v roce 2013 asi 168 mil. USD. Export se v roce 2013 pohyboval kolem 45 mil. lahví, v roce 2012 to bylo jen 23 mil. Za prvních 9 měsíců roku 2014 to bylo již 43 mil. lahví. Vláda dále nabízí zlevněné půjčky vinohradníkům a připravuje změnu předpisů pro certifikaci a kontrolu kvality vína. Již byly zahájeny práce na omezení maximálního výnosu v jednotlivých regionech a na vytvoření komise pro hodnocení kvality vína. DECANTER, EUGENE GERDEN/1.12.2014/JS

zpět

23

Pěstování révy vinné na italském ostrově Pantelleria získalo statut světového dědictví lidstva Kolem 30 pěstitelů révy vinné produkuje hrozny na ostrově Pantelleria vzdáleném 85 km jižně od italské pevniny a 70 km od Tuniska. Jde o způsob pěstování vyvinutý pravděpodobně Féničany, kteří připlavali na ostrov před více než 2,5 tis. let. Produkovalo se hlavně Passito di Pantelleria, sladké víno ze sušených hroznů „Zibibbo“, odrůdy Muškát Alexandrijský. Celková plocha vinic na ostrově se odhaduje na 500 ha a zápis do seznamu UNESCO byl cílem místních vinařů již řadu let. Způsob pěstování révy a přípravy vína Podle UNESCO má obdělávání vinic tři hlavní stadia. První spočívá v tom, že vinohradník vykope jamku v půdě a zasadí révu tak, aby horní část byla jen několik centimetrů nad povrchem půdy. Pak každoročně sazenici seřízne tak, aby vytvořila šest letorostů s dutou samonosnou korunou. A třetí fáze spočívá ve sklizni, hrozny se sklízí od konce července ručně. Všech prací se musí účastnit mladí i starší vinaři, aby se předávala tradice. Náklady na pěstování révy jsou třikrát vyšší než na Sicílii. Obě vína, Passito di Pantelleria Moscato di Pantelleria mají v Itálii status DOC. Hrozny k získání Passito di Pantelleria se suší dvacet dnů pod širým nebem na roštech či podložkách. Pak se přenesou do skleníku a denně se obrací, aby se udržely suché. Vlastní kvašení probíhá 30 až 40 dnů. Běžně je zapotřebí 4 kg hroznů k získání jedné láhve vína s 200 g/l zbytkového cukru a 14,5 % obj. alkoholu. Pro Moscato di Pantelleria je typický zbytkový cukr ve výši kolem 100 g/l a 12 % obj. alkoholu. DECANTER, CHRIS MERCER/1.12.2014/JS

Záplavy, hmyz a bakterie letos zdecimovaly úrodu oliv Madrid/Řím - Na prudké zvýšení cen by se měli připravit milovníci extra panenského olivového oleje. Letošní úrodu napříč Středomořím zdecimovaly výstřelky počasí, škodlivý hmyz a bakterie, napsal list The Times. Ve Španělsku, které loni vyprodukovalo polovinu veškerého světového množství olivového oleje, bude letos produkce poloviční. Druhý největší světový vývozce -


Itálie - hlásí letos pokles produkce o 35 procent. „Byla to katastrofa. Podobný rok jsme ještě nezažili,“ řekl Fabio Cimicchi, jehož rodina poblíž italského Orvieta vyrábí olivový olej už čtyři generace. „Letos jsme nic nesklidili. Příští rok může být ještě horší.“ Kvůli chladnému, vlhkému jaru bylo na olivovnících méně květů a tím také méně oliv. A pak se horké, vlhké léto a podzim postaraly o dokonalé podmínky pro vrtuli olivovníkovou - škůdce, který klade vajíčka do oliv, z nichž se pak živí jejich larvy. Další hrozbou pro olivovníky, která se šíří v Itálii, je bakterie Xylella fastidiosabacterium, která se sem dostala z Ameriky a zatím proti ní neexistuje žádný známý prostředek. Bakterie, kterou přenáší hmyz, už nakazila asi 400.000 stromů. Ty postupně uschnou a uhynou. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 10.12.2014

Úřad zakázal vinařům užívat francouzský výraz „Chateau“. Česko chce od Bruselu výjimku PRAHA Ani po deseti letech od vstupu Česka do EU neutichají spory o používání některých slov v názvech potravin. Po marmeládě nebo pomazánkovém másle řeší nyní vinaři, zda na tuzemských vínech může být francouzský výraz pro zámek – „chateau“. Úřad průmyslového vlastnictví totiž zneplatnil ochrannou známku Chateau Lednice, jejímž vlastníkem je stejnojmenné vinařství. Podle evropských pravidel je totiž chateau tradiční označení vyhrazené pouze pro vína francouzská nebo italská. Návrh na zneplatnění podal skrze obecně prospěšnou společnost Informační institut lednický vinař a hoteliér Petr Cibulka. „Regule Evropské unie jsou jasné: chateau je zakázáno. Nemůže to někdo používat a dělat, jako že nic,“ říká ke své motivaci Cibulka. Chateau Lednice má přitom značku registrovanou od února 2009. „Zatím jsem žádné rozhodnutí nedostal. Až ho budeme mít, teprve potom se o tom budu moci bavit,“ reagoval Roman Žďárský, jednatel společnosti. Podle rozhodnutí úřadu, které má redakce MF DNES k dispozici, může Chateau Lednice i nadále používat značku k propagaci a na reklamních materiálech, ne však pro alkoholické nápoje pocházející z Lednickovaltické oblasti.

Vinařství Chateau Lednice bude muset sporné označení nejspíš z etiket odstranit. Podle informací MF DNES kvůli tomu už zahájila ve společnosti šetření i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Evropská pravidla však neplatí pro všechny vinaře. Společnosti, které si značku zaregistrovaly před květnem 2002, používají ji více než patnáct let pro vína z vlastních vinic, ji mohou používat bez ohledu na směrnici. Ohroženy tak nejsou například etikety společnosti Bohemia Sekt, která má značek obsahujících výraz chateau registrovaných hned dvanáct. „Naše Chateau Radyně se používá nepřetržitě od roku 1945, podobně je tomu u Chateau Bzenec,“ vysvětluje ředitel Bohemia Sektu Ondřej Beránek. Ministerstvo zemědělství se snaží dosavadní výjimku rozšířit a oprávnění označovat vína francouzským slovem získat pro všechny české vinaře. Už před čtyřmi lety zažádalo Evropskou komisi o výjimku z pravidel, ale rozhodnutí zatím nepadlo. A podle zdrojů z vinařských kruhů nelze verdikt v dohledné době ani očekávat. Jak však upozorňuje prezident Českomoravského svazu vinařských podniků David Šťastný, došlo mezitím k novelizaci vinařského zákona, který používání označení chateau jasně definuje v souladu s evropskou legislativou. „Žádost je tedy už bezpředmětná,“ říká Šťastný. Podle mluvčího Ministerstva zemědělství Hynka Jordána jsou se současným stavem spokojeni hlavně vinaři, pro které evropská omezení neplatí. Vedení resortu chce proto řízení dotáhnout do konce a umožnit používání výrazu chateau všem. „Nelze předvídat, kdy bude věc uzavřena,“ dodává však Jordán. Aktuální rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) o vyškrtnutí značky Chateau Lednice prolomilo období klidu, které v této věci v posledních letech panovalo. ÚPV posuzuje každý případ jednotlivě, nevylučuje proto, že i jiné značky jsou zaregistrovány v rozporu s pravidly a další škrty mohou následovat. „Označení obsahující výraz chateau do národního rejstříku ochranných známek nadále nezapisujeme. Případná dříve zapsaná označení se mohou stát předmětem řízení o neplatnosti,“ uvádí mluvčí úřadu Josef Dvornák. Společnost, která by označení přesto používala, podle něj riskuje soudní žalobu. ZDROJ: MLADÁ FRONTA DNES; AUTOR: JAN BROŽ; 11.12.2014

zpět

24

V Německu byly povoleny nové odrůdy Cabernet Blanc a Pinotin Koncem listopadu byly spolkovým odrůdovým úřadem povoleny pro kvalitní víno dvě nové odrůdy - Cabernet Blanc

a Pinotin. Obě jsou odolnější vůči houbovým chorobám a používají se proto převážně v ekologickém vinohradnictví. Bílý Cabernet Blanc má hrozen tvořený normálně vyvinutými bobulemi a sprchlými bobulemi, takže je velmi vzdušný. Je křížencem odrůdy Cabernet Sauvi-

gnon s donorem rezistence, vůní víno připomíná Sauvignon blanc. Modrá odrůda Pinotin vznikla křížením odrůdy Pinot noir s rezistentním partnerem. Víno je rubínově červené, sametové s vůní po třešních. DER WINZER/30.12.2014/JS

Ze zprávy K. Matouška z Bruselu (COPA/COGECA) Pracovní skupina Bio-produkce 1.12.2014 Většinu schůze zde zabrala kapitola konzultace o technických bodech v návrhu Komise 180(2014) k produkci bio a přílohám. Jako na mnoha jiných schůzích zde dělali problém Italové, kteří nesouhlasili se zápisem ze schůze v září, ale také u všech bodů měli námitky nebo je přímo odmítli. Po změnách v EP je zde nový zpravodaj pro bio (Zelení, D). Dodatky mají být projednány do počátku března, ale očekává se další zpoždění. Italské předsednictví dalo na program celou řadu jednání, ale vzhledem k velkému množství připomínek, byla zde udělána změna původního textu a nová dohoda bude projednána až v dalším předsednictví EU, předpokládá se v květnu. Tato otázka bude ve čtvrtek předložena Komisaři Hogan na presidiu C/C. Cílem je zlepšit a usnadnit produkci v EU úpravou pravidel. Největší obavy jsou u nových pravidel pro smíšené farmy. Rousseau řekl, že v zemědělském výboru je větší zájem o ochranu zvířat než o jednání o změnách bioprodukce. Němci říkají, že nová pravidla ještě odradí víc lidí od bio-produkce. Italové požadují posílení kontrol u dovozů z třetích zemí, je stále více podvodů. Také chybí dodržování pravidel u bioosiva, řada zemí nevyvíjí dostatečné úsilí a nahrazuje bioosivo konvečními. Problém osiv je důležitý pro všechny země, říkají, že chybí vůle něco dělat a hlavně investice do sektoru. Velcí producenti osiva nevidí potřebu bio,


představuje jen velmi malou část jejich celkové produkce. 100% bioosiv je nerealistické uskutečnit do roku 2017. Ve většině zemí se to nepodaří, chce to víc času a postupné částečné cíle, říká zástupce Boerenbond (B). Jednání o jednotlivých bodech bylo velmi obtížné a zdlouhavé. Předseda nejprve navrhl, aby se odsouhlasily body, kde je shoda, pak se přešlo k bodům u kterých jsou výhrady a nakonec body, které skupina většinově odmítá. Přijato bez velké diskuse: Článek o oficiálních kontrolách s výjimkou u některého obchodu s balenými bio-produkty. Nový článek o opatřeních při nesrovnalostech a přestupcích – Regulace. Články 24, 25, 26 a 44 aby kontroly spadaly pod DG Agri a ne pod DG Sanco. Článek – transitní opatření pro provádění programů rozvoje venkova – zde se jen požaduje doplnění, které by zabránilo střetu u provádění pokračování současných programů. Řízení škůdců a plevelů – bez připomínek. Užití neorganických materiálů – sektor je příliš malý, aby se spoléhal jen na ekologické množení. Dosavadní výjimky by měly být zachovány. Přijaty rovněž články o ustájení zvířat, o původu zvířat (především kuřat) a specifické podmínky pro hnízdění drůbeže. Problémy byly s články upravujícími: Definice regionu – od velikosti okresu, až po celé EU, žádná z definic neodpovídá potřebám bio. Bio představuje v EU jen 5 % celkové produkce a je velmi roz-

ptýlena, současná definice regionu nestačí. K revizi by mělo dojít, až dosáhne celková produkce 15 %. Environmentální řídicí systém – současný návrh je příliš komplikovaný, měl by se upravit a zjednodušit. Transitní opatření: mělo by být doplněno, aby nedocházelo ke střetům s pokračováním současných programů. Bez dohody zde byl článek o produkci v jiné substanci než v půdě. Podobně odmítnut návrh na publikaci národních seznamů semen a rostlin určených výhradně pro produkci bio. Pastva na obecní půdě. Upravit – země s horským režimem, kde se zvířata vyhánějí několik měsíců za rok na pastvu – oddělit bio od konveční, většinou je to zajištěno jen částečně. Další problém je v zemích, kde je malý počet bio zvířat, ale velké plochy k pastvě (Dánsko, Estonsko s 500 000) to nemohou nikdy spást se svými bio-zvířaty. Rovněž u bodu užití jiných substancí jako léků nedošlo k dohodě – některé země mají detailní seznamy všech povolených produktů a léků, a další zkoušení lze provézt velmi rychle, organizace nevidí důvod, tato opatření měnit (původní dánský návrh). Připomínky byly u výběhů pro kuřata (potřeba verandy či krytého výběhu). 3 organizace si stěžovaly, že bylo málo času na prostudování. Holandský zástupce k tomu řekl, že se všechny tyto otázky projednávají již 10 let, takže všichni je musí znát velmi dobře. Celkem došly do sekretariátu odpovědi z 10 zemí.

zpět

25

Vinařský věstník. Obsah: Informace z prosince. Pro Vinařský fond zpracoval

Recommend Documents