Vinařský věstník. Obsah: Informace z října. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval

Obsah:

Informace z října

Vinařský věstník

10 2015

Systém povolování výsadeb révy vinné od 1. 1. 20162 Hlavní zprávy3 Potraviny na pranýři (říjen)10 Z domova13 Ze zpráv Karla Matouška (Copa, Cogeca, Brusel)13

FOTO: JIŘÍ HLOUŠEK - X PRODUCTION

1

Systém povolování výsadeb révy vinné od 1. 1. 2016 V souvislosti se zaváděním nového systému povolování nové a opětovné výsadby a dle Nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013 a prováděcích předpisů se dává možnost producentům vlastnícím stávající POV tato převést od 15. 9. 2015 na povolení na opětovnou výsadbu. Žádost o tento převod je možno podat na ÚKZÚZ v termínu od 15. 9. 2015 do 31. 12. 2015. Členský stát se však může rozhodnout, že tato lhůta bude prodloužena až do 31. 12. 2020. ČR tak učinila ZVEŘEJNĚNÍM SKUTEČNOSTÍ SPOJENÝCH SE ZAVÁDĚNÍM NOVÉHO SYSTÉMU POVOLOVÁNÍ VÝSADBY RÉVY (Viz dole „Ke stažení“) Nyní pro pěstitele nastává řada možností. Pěstitel vlastnící platné POV může: • Od 15. 9. 2015 požádat ÚKZÚZ o převedení POV na povolení pro opětovnou výsadbu. Toto povolení má pak stejnou dobu platnosti jako původní POV. Povolení pro opětovnou výsadbu však musí využít ten komu bylo povolení uděleno – není jej tedy možné prodat jako stávající POV. Na výsadbu s povolením pro opětovnou výsadbu bude moci být uplatněna dotace na restrukturalizaci vinic ze SOT s vínem. • Ponechat si stávající POV po celou dobu jeho platnosti (viz doba platnosti POV) a kdykoliv do 31. 12. 2020 (avšak pouze v době platnosti POV) požádat o převod POV na povolení pro opětovnou výsadbu. Toto povolení také musí využít ten, komu bylo uděleno a nejde pak převést na

Vinařský věstník 10/2015

•

•

jiný subjekt a musí být využito v době jeho platnosti, tedy stejně jako převáděné původní POV. Na výsadbu s takto získaným povolením pro opětovnou výsadbu bude moci být uplatněna dotace na restrukturalizaci vinic ze SOT s vínem, a to s jistotou do konce vinařského roku 2018 (výsadba do dubna 2018). V tuto chvíli není jasné, jakým způsobem bude řešeno další programové období SOT s vínem od roku 2019. Je velmi pravděpodobné, že dotace na restrukturalizace vinic bude zachována, ale nelze nyní s jistotou nic konstatovat. Stávající POV do 31. 12. 2015 prodat dle stávajících pravidel (v případě, že držitel ví, že již taková POV nepoužije). Takto nakoupené POV je však nutno následně převést nejpozději do 31. 12. 2018 na povolení pro opětovnou výsadbu pro případ využití dotací na restrukturalizaci vinic toto povolení nejpozději do konce platnosti schváleného národního programu podpor z SOT s vínem, tedy do roku 2018. Po převedení na povolení je pak možno využít po celou dobu platnosti původního (koupeného) POV. Od 1. 1. 2016 již se stávajícím POV může nakládat pouze držitel a tato neůpůjdou převést na další subjekt.

Evropská legislativa zavádí možnost sankčního postihu i za nevyužití povolení pro opětovnou výsadbu v jeho lhůtě

platnosti. Současný návrh novely zákona, který je nyní v legislativním procesu na Vládě ČR obsahuje sankci za nevyužití povolení pro opětovnou výsadbu ve výši 10 000 Kč/ha nevyužitého platného povolení pro opětovnou výsadbu. Evropská legislativa také neumožňuje toto jednou udělené povolení pro opětovnou výsadbu vzít zpět. Vážení vinohradníci, pokud vlastníte stávající právo na opětovnou výsadbu a již víte, že jej v době jeho platnosti (i po převedení na povolení) nevyužijete, neváhejte a s tímto naložte dle 3. odrážky, tedy prodejte jej. Od 1. 1. 2016 bude toto právo využitelné pouze tím subjektem, kterému bylo uděleno. V případě převodu se prosím zajímejte o to, aby celý proces, tedy i vlastní nabytí právní moci převodu proběhl do 31. 12. 2015. Pokud bude tento termín překročen, právo sice bude převedeno na nový subjekt dle stávající legislativy, avšak již nebude možné na toto právo (po jeho následném převedení, povolení) čerpat dotaci z titulu restrukturalizace vinic z SOT s vínem. Pro případnou nabídku prodeje POV klidně využijte náš webový formulář nabídek a poptávek (http://www.svcr. cz/nabidky-a-poptavky). Žádost o převedení POV na povolení pro opětovnou výsadbu možno stáhnout zde. Na případné dotazy rádi členům SV ČR odpovíme na telefonu 606743231, Martin Půček, nebo mailu ([email protected]). Ke stažení: Zveřejnění ve Věstníku MZe

zpět

2

Hlavní zprávy Ministerstvo podpoří hospodaření šetrnější k životnímu prostředí a mladé zemědělce. Ministr stanovil výši některých sazeb přímých plateb pro rok 2015 29. 10. 2015 – Ministr zemědělství Marian Jurečka schválil pro rok 2015 sazbu jednotné platby na plochu (SAPS). Známá už je také výše platby na greening a mladé zemědělce. Ty jsou letos vyhlášeny vůbec poprvé. Mimořádně budou také v letošním roce vyplaceny zálohy na SAPS ve výši 70 %. Ministr zemědělství Marian Jurečka podepsal pro letošní rok sazbu jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) ve výši 3 543 korun na hektar, sazbu platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (greening) ve výši 1943 korun na hektar a sazbu platby pro mladé zemědělce ve výši 885 korun na hektar. „Rozhodnutí vyplatit zálohy na SAPS v letošním roce považuji za efektivní, protože tím rychle pomůže řešit aktuální situaci v citlivých odvětvích rostlinné a živočišné výroby. Podle předpokladu začneme vyplácet zálohu jednotné platby na plochu začátkem listopadu, doplatek pak zemědělci dostanou od 1. prosince 2015,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Vůbec poprvé letos získají zemědělci část peněz za postupy příznivé pro klima a životní prostředí (tzv. greening), které zejména vyžadují šetrné hospodaření s půdou a zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích. Podpora je nově připravená i pro mladé zemědělce do 40 let. „Zemědělství je obor spjatý s přírodou, proto je naším zájmem podporovat zemědělské postupy, které jsou k ní ohleduplné. Chceme také pomoct s omlazováním věkové struktury zaměstnanců v oboru,“ řekl Jurečka. Změna ve vyplácení přímých plateb navazuje na nové podmínky Společné zemědělské politiky, schválené Evropskou unií, kvůli kterým je letos objem peněz na SAPS nižší. Zatímco vloni to bylo asi 21 miliard, letos to je 12,5 miliard korun. Toto však neznamená, že zemědělci obdrží méně finančních prostředků, celkový objem zústane zachován, protože nižší


částku pro SAPS doplní několik nově zaváděných plateb, jako je například právě greening nebo platba na mladé zemědělce. Současně kvůli finančním potížím zemědělců v některých sektorech výroby v ČR rozhodl ministr o mimořádném poskytnutí záloh pro SAPS v maximální výši 70 %, zatímco v předešlých letech to bylo jen 50 %. Tím získají zemědělci peníze dříve, aby je mohli dál využít například k uhrazením svých závazků. Všechny dotace bude vyplácet Státní zemědělský intervenční fond. Podle předpokladu zahájí greeningové platby a platby pro mladé zemědělce od poloviny ledna 2016. SAPS (jednotná platba na plochu) je jednou z nejvýznamnějších zemědělských plateb. Mohou ji dostat zemědělci, kteří obhospodařují minimálně 1 hektar orné půdy, travního porostu, vinice, chmelnice, ovocného sadu či jiné kultury, která je vedená v Evidenci půdy. Poskytnutí SAPS je mimo jiné podmíněno řádným obhospodařováním půdy, dodržováním podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu a povinných požadavků na hospodaření. Platí se z rozpočtu Evropské unie. Greening (povinné ozelenění) je platba za plnění podmínek zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí. Nárok na ni mají pouze zemědělci, kteří pěstují různé druhy plodin, na svých polích udržují stanovenou výměru trvalých travních porostů a mají některé plochy vyčleněné pro tzv. ekologický zájem např. krajinné prvky, zalesněné plochy atd. Mladý zemědělec je podpora zemědělců do 40 let. Maximální výměra, na kterou lze platbu poskytnout, je 90 hektarů zemědělské půdy. HYNEK JORDÁN, TISKOVÝ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

Druhé kolo příjmu žádostí v Programu rozvoje venkova – upozornění pro žadatele 27. 10. 2015 – Informujeme žadatele, že od druhého kola příjmu žádostí, které

proběhne v první polovině května 2016, již bude opět nutné po zaregistrování Žádosti o dotaci předložit odpovídající povolení stavebního úřadu platné a pravomocné k datu zaregistrování Žádosti o dotaci. K posunutí termínu pro předložení platného a pravomocného odpovídajícího povolení stavebního úřadu v rámci prvního kola příjmu žádostí bylo přistoupeno z důvodu, že se žadatelé o vyhlášení příjmu dozvěděli v relativně krátkém časovém předstihu před samotným příjmem žádostí. Vzhledem k tomu, že harmonogram příjmu žádostí pro nadcházející kola příjmu je znám již od léta letošního roku, tedy žadatelé mají dostatek času pro přípravu projektů a s ohledem na nutnost administrovat kompletně připravené projekty, bude nutné od 2. kola příjmu po zaregistrování Žádosti o dotaci předložit odpovídající povolení stavebního úřadu (tj. stavební povolení, ohlášení stavby, územní souhlas, územní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouva, ohlášení udržovacích prací, souhlas se změnou před jejím dokončením, certifikát autorizovaného inženýra) platné a pravomocné již k datu zaregistrování Žádosti o dotaci. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

Kampaň „Alkohol zodpovědně“ Potravinářská komora České republiky společně s dalšími partnery spouští v říjnu kampaň Alkohol zodpovědně, jejímž cílem je přinášet informace o zodpovědné konzumaci alkoholických nápojů. Kampaň poběží celý měsíc říjen ve čtyřech etapách: Zdraví a alkohol (1. – 7. 10. 2015), Alkohol a těhotné (8. – 13. 10. 2015), Alkohol a řidiči (14. – 20. 10. 2015) a Alkohol a mladiství (21. – 28. 10. 2015). Projekt je plánovaný jako dlouhodobý, proto už byly zahájeny přípravné práce pro jeho pokračování v roce 2016. Alkohol je veřejností často vnímán a médii prezentován v negativních souvislostech – nehody na silnicích, rozvrácené rodiny, vysoká konzumace apod. Problémem však není alkohol, ale lidská

zpět

3

nezodpovědnost v jeho užívání. Alkohol je součástí našich životů, naší tradice, našeho společenského vyžití. Je ale třeba jednoznačně rozlišit škodlivou nadměrnou konzumaci od umírněného pití a upozornit na rizika pití u těhotných žen, mladistvých a řidičů. ZPRAVODAJ PK ČR – 38/2015

Mýty o konzumaci alkoholu: Češi pijí mnohem méně, než se zdá O věrohodnosti dat získaných prostřednictvím dotazníků lze s úspěchem pochybovat. To platí i pro spotřebu alkoholu u nás. Alkohol jako nepřítel lidstva – to je nejčastější mediální zkratka drtivé většiny informací spojených s konzumací alkoholických nápojů u nás. Odpůrci konzumace alkoholu navíc staví ve svých vyjádřeních obyvatele v ČR do pozice lidí, jejichž spotřeba alkoholu patří mezi nejvyšší na světě a tedy do pozice alkoholiků. V čem čísla a Češi lžou Ve skutečnosti je to ale jinak, spotřebitelé v ČR pijí reálně o polovinu méně alkoholu, měřeno průměrnou spotřebou čistého alkoholu na osobu a rok, než uvádějí katastrofické scénáře. Ty obvykle pracují s roční spotřebou zhruba 13 litrů čistého alkoholu na hlavu, jak ale zdůrazňují představitelé výrobců alkoholických nápojů všech kategorií, faktická spotřeba se v ČR pohybuje kolem 9,5 litru čistého alkoholu na osobu a rok. Poměrně zásadní rozdíl je přitom dán rozdílnou metodikou výpočtu spotřeby alkoholu. Zmiňovaných 13 litrů uvádí ve svých zprávách pravidelně Světová zdravotnická organizace (WHO), ta ovšem k prezentovaným údajům dochází na základě spotřebitelských výzkumů formou přímých dotazů směrovaných na vzorek respondentů pro potřeby příslušného výzkumu. Takový způsob zjišťování dat je ale zatížen emocemi, v nichž se projevuje nátura dotazovaných. Zatímco Češi mají tendenci spotřebu alkoholu nadhodnocovat a „chlubit se tím, kolik vypijí“, většina respondentů v jiných zemích má naopak tendenci „zatloukat“, tedy uvádět do dotazníků nižší objemy konzumace alkoholu oproti skutečné realitě. Pro příklady není nutné chodit daleko, stačí sever Evropy, kde již řadu let reguluje prodej alkoholu v EU nejpřísnější legislativa. Výsledkem je stav, kdy


konzumenti alkoholu pijí spíše než ve veřejných prostorách téměř tajně doma, a i proto se do dotazníků v podstatě bojí uvádět skutečné údaje o své spotřebě. I na domácí scéně můžeme najít paralelu – i když z různých výzkumů veřejného mínění opakovaně zaznívá, že 80 až 90 procent dotazovaných preferuje při nákupu české potraviny, ve skutečnosti preferuje většina spotřebitelů levné potraviny. Což je jeden z četných důkazů o věrohodnosti dat získaných dotazováním prostřednictvím dotazníků. Máme i objektivnější údaje Zpět ale ke spotřebě alkoholu, kterou lze vysledovat na základě mnohem objektivnějších kritérií. Jedním z nich je výběr spotřební daně z vyrobeného alkoholu, který sleduje ministerstvo financí. Dalším jsou dle jednotné evropské metodiky zpracovávaná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) a do třetice objektivnějším zdrojem jsou výroční zprávy OECD, které vycházejí z verifikovaných statistických dat. K uvedeným zdrojům by bylo možné ještě přiřadit vlastní statistiky tuzemských výrobců, případně dovozců alkoholických nápojů, tady by ale mohl někdo namítnout, že mohou mít zájem data falšovat. Přesto vychází spotřeba čistého alkoholu na osobu a rok v ČR jak podle výrobců, tak odvedených daní, tak OECD i ČSÚ na 9,5 až 9,9 litru. V tuzemských médiích se ovšem spíše pracuje s objemem 13 litrů. Ani 9,5 litru čistého alkoholu na hlavu ale nutně nemusí znamenat, že veškerá tato spotřeba padá na hlavu občanů ČR. Naše země je totiž, zejména kvůli kvalitě, širokému spektru nabídky a také kvůli nízké ceně známá po celém světě takzvanou pivní turistikou, což mimo jiné znamená, že především na spotřebě piva, vypitého ovšem na území ČR, se nemalou mírou podílejí cizinci. Vzhledem k tomu, že pivo se na celkové spotřebě alkoholu u nás podílí zhruba 51 procenty (víno pak necelými 23 procenty a lihoviny téměř 27 procenty), promítá se pivo konzumované v ČR cizinci i na celkové spotřebě alkoholu u nás. Na druhou stranu se tuzemský trh potýká i s konzumací nezdaněného a načerno vyrobeného alkoholu, jehož podíl na trhu sice po metanolové kauze klesl, přesto se ale i v současné době odhaduje na přibližně 10 procent. K tomu je však třeba dodat, že černý trh s alkoholem není jen problémem naší země, funguje všude na světě a ani u nás, ale ani v zahraničí se do statistik přímo nezapočí-

tává, pouze se jeho podíl dopočítává na základě odhadů. Kdo změní negativní obraz? Negativní obraz alkoholu v očích spotřebitelské veřejnosti by přitom měla alespoň částečně snížit po celý říjen probíhající kampaň „Alkohol zodpovědně“. Jejím cílem je na jednu stranu před konzumací alkoholu varovat rizikové skupiny, jako jsou těhotné ženy, mladiství nebo řidiče, na straně druhé hodlá kampaň poukázat na společenská, zdravotní či ekonomická pozitiva výroby i konzumace alkoholu. Kampaň je podporována mimo jiné i ministerstvem zdravotnictví, zemědělství, BESIPem, Potravinářskou a Agrární komorou ČR či výrobci alkoholických nápojů. Bohužel je třeba konstatovat, že deklarovaná snaha účastníků kampaně přispět k osvětě spotřebitele především poukázáním na prospěšnost konzumace alkoholu v rozumné míře, mnoho aktivních komunikačních prvků neobsahuje. Přestože byla kampani věnována v zahajovací den kampaně tisková konference a přítomným médiím poskytnuty potřebné materiály a prezentace, pro většinu organizací spolupracujících na kampani tím veškerá aktivita skončila. V den zahájení kampaně byly informační materiály v podobě stručné tiskové zprávy k dispozici jen na stránkách potravinářské komory, den nato pak ve stejně stručné podobě na stránce Českého svazu pivovarů a sladoven a také na České technologické potravinářské platformě. Taková Unie výrobců a dovozců lihovin ČR má na svých stránkách poslední zprávu z 11. listopadu loňského roku, takže kampaň samozřejmě nezmiňuje, zcela mimo dění je i Vinařský fond ČR, kde je poslední zprávou jednání Rady Vinařského fondu z letošního září. Všechny uvedené organizace si přitom stěžují na negativní obraz konzumace alkoholu v ČR. Při vědomí (ne)aktivní účasti na uvedené kampani (ačkoli se do ní měli všichni aktivně informačně zapojit) nezbývá než se zeptat, co pro změnu vlastně sami dělají… ZDROJ: VITALIA.CZ, AUTOR: PETR HAVEL, 7. 10. 2015

Moštárny teď jedou naplno Sezona v těchto dnech vrcholí. Jablka jsou sice menší, ale mají vysokou cukernatost

zpět

4

Přerovsko – Na plné obrátky jedou v těchto dnech moštárny na Přerovsku. Proměnit úrodu ze své zahrádky v osvěžující tekutinu plnou vitaminů přijíždějí do Tovačova či Sušic nejen místní, ale i pěstitelé z Přerova či Olomouce. Podle zahrádkářů jsou sice letos jablka o něco menší, ale mají vysokou cukernatost. V budově Českého zahrádkářského svazu v Sušicích se moštuje už od poloviny září. Vždy dvakrát týdně sem zájemci přivezou plody z vlastní zahrádky, aby si domů odvezli lahodný mok. S pětačtyřiceti kilogramy jablek přijel do Sušic i pan Antonín z Dobrčic. „Sezona byla docela špatná, jablka jsou drobná a není jich mnoho,“ posteskl si. Lis se u zahrádkářů takřka nezastaví. „Právě vrcholí sezona, v těchto dnech máme nejvíce napilno. Příští týden už bude zájemců sotva polovina,“ odhaduje Jiří Januš, který má moštování na starosti. Do domu zahrádkářů v Sušicích jezdí lidé z celého okolí, otevřeno je vždy v pondělí a ve čtvrtek – a to až do konce října. Cena pro veřejnost je 2,50 koruny za litr moštu, pro členy zahrádkářského svazu dvě koruny. Na plné obrátky jede v těchto dnech také moštárna v podzámčí, kterou provozuje Český zahrádkářský svaz v Tovačově. „Máme otevřeno vždy ve čtvrtek a v sobotu od 14 hodin do 17 hodin. Když je větší množství jablek, je možné se domluvit i mimo tyto dny. V moštárně zpracujeme jakékoli množství – dvacet, ale i padesát kilogramů. Ze třiceti kilo většinou vyrobíme zhruba deset litrů moštu. Letos si to ale vůbec netroufám odhadovat,“ řekl Alois Soukup z místního Českého zahrádkářského svazu. Důvodem je vedro a sucho, které panovaly v létě. „Rozdíly mezi jednotlivými odrůdami jsou velké. Některá si podržela šťávu, jiná ne. I moje odrůdy, které zalévám, jsou trochu sušší než obvykle,“ poznamenal. Podzimní jablka, která nyní sklízejí pěstitelé, ale mají vysoký obsah cukru. „Letos jsou sice jablka o něco drobnější, ale o to větší mají cukernatost. Sladkost je opravdu velká, normálně má jablíčko tak 11 procent, letos je to 14 až 15. Letní a podzimní odrůdy jsou výhodnější, protože škroby se mění v cukry podle doby zrání,“ zmínil. A jak se vyrábí mošt, jenž má blahodárný účinek na lidský organismus? „Po dobu patnácti minut se zahřívá na 80 stupňů nebo se ovoce upravuje chemicky. Třetí možností je vinařská metoda,“ přiblížil. Protože mošt obsahuje minerály, ale i cukry a sacharidy, má velice


dobré účinky na lidské zdraví. „Někdo si dá mošt ve velkém do ‘petek‘ na mrazák a má díky tomu zaručený přísun vitaminů po celý rok,“ uzavřel.

Celní úřady podle ní také nemohou plně využívat data z informačních systémů, kterými disponují, protože systémy nejsou vzájemně plně propojeny.

ZDROJ: PŘEROVSKÝ A HRANICKÝ DENÍK; AUTOR: IVA NAJĎONOVÁ, PETRA POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ; 2. 10. 2015

Nové kolky a kamery nezabránily prodeji závadného alkoholu, tvrdí NKÚ Zavedení nových kolků a kamer po metanolové aféře nenaplnilo očekávání a příliš nezlepšilo dohled nad produkcí lihu. Zmíněná opatření podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nedokážou zabránit prodeji závadného či nezdaněného alkoholu. Vyplývá to z výsledků prověrky celních úřadů, o které NKÚ informoval v pondělí. Při metanolové aféře, která začala v září 2012, zemřely v Česku po vypití nelegálně vyrobeného alkoholu desítky lidí. Stát následně zavedl například kolky (kontrolní pásky) s novými ochrannými prvky na lahve s alkoholem nebo povinnost umístit kamery do míst, kde se lahve s lihovinami označují. Milióny pásek se ztratily Podle mluvčí NKÚ Olgy Málkové jsou ale dohled nad páskami i možnosti využití kamer nedostatečné. První kolky byly zavedeny v roce 2005. Od té doby do letošního března nebylo podle celníků z několika objednávek pásek o celkovém objemu 16,5 miliónu kusů využito či vráceno 3,9 miliónu kusů, které byly nahlášeny firmami jako zničené nebo ztracené. „Tyto kolky jsou podle kontrolorů rizikové, protože mohou být zneužity k prodeji lihovin vyrobených z nezdaněného lihu,“ upozornila Málková. Situaci měl po metanolové aféře zlepšit v roce 2013 nový typ pásek. „Právní předpisy ale subjektům neukládají povinnost vést evidenci kolků podle individuálního kódu. Jejich registr tak postrádá smysl,“ uvedla mluvčí NKÚ. Ani plošné zavedení bezpečnostních kamer, které mají sledovat označování lahví, podle NKÚ nepřineslo zlepšení dohledu nad alkoholem. „V zákonné lhůtě tří měsíců zvládlo tuto povinnost naplnit jen pět procent osob povinných značit líh. Navíc nejméně u šesti celních úřadů kontrolovaných NKÚ se ukázalo, že záznamy jsou kvůli nedostatečné kvalitě jen obtížně využitelné,“ uvedla Málková.

Celníků je málo Nedostatečná je podle NKÚ rovněž kontrola denaturace, tedy znehodnocení lihu určeného pro technické účely, aby se nedal použít k výrobě nápojů. Denaturovaný líh je osvobozen od spotřební daně. Omezené jsou prý i možnosti celníků kontrolovat dopravu lihu. Lihovarníkům podle NKÚ například umožňuje lhůta pěti dní pro oznámení o doručení lihu zpracovat dodávku, než ji stihnou celní úřady prověřit. Kontroloři také uvedli, že celní správě sice v průběhu let přibyly úkoly, ale počet zaměstnanců mezi lety 2007 a 2014 klesl o pětinu. ZDROJ: NOVINKY.CZ, AUTOR: NOVINKY.CZ, 5. 10. 2015

Dál klesá zájem Čechů o menší prodejny Menší prodejny jsou v Česku hlavním nákupním místem už jen pro třináct procent domácností. Naopak obliba obchodních řetězců meziročně stoupla o tři procenta. Vyplývá to z průzkumu agentury GfK Czech. Hlavními důvody, proč v hypermarketech a supermarketech řetězců nakupuje téměř devět z deseti domácností, je široký sortiment, akční slevy a příhodná poloha s možností parkování. „Překvapivě pouze pro šest procent domácností je při výběru nákupního místa důležitá přítomnost českého či regionálního zboží. Naproti tomu zboží v akcích označilo za rozhodující faktor 43 procent dotázaných,“ uvedl Zdeněk Skála z GfK Czech. Letáky s akčními nabídkami potravin, které lidé dostávají od obchodních řetězců do schránek svých domovů, se při nákupech řídí sedm z deseti domácností. Příliš nerozhoduje, jestli jde o lidi v produktivním věku či o důchodce, ani jejich vzdělání. Podle letáků dokonce nakupuje i 64 procent vysokoškoláků, kteří přitom zpravidla patří mezi lidi s vysokými příjmy. Kontroverzní novela Menší prodejny nejsou schopny nabídnout zákazníkům tak nízké ceny jako obchodní řetězce. Těm se totiž daří získávat od dodavatelů zboží podstatně

zpět

5

laciněji – i s využitím některých nekalých praktik. Zákon o významné tržní síle, který jim má bránit, není dostatečně účinný. Vláda proto předložila jeho novelu, jejíž druhé čtení měla včera na programu Sněmovna. Po dlouhé diskuzi však musela projednávání novely přerušit. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) návrh novely zcela zásadně omezuje možnost obchodníka vyjednat slevu a tu pak nabídnout zákazníkům. „Zpřísnění regulace povede k tomu, že z pultů zmizí zboží v akcích, které domácnosti jmenují jako jeden ze tří hlavních důvodů, proč v daném místě nakupují. Na naše výzvy, aby došlo k úpravě vládního návrhu, ale premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ani ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nereagují,“ kritizuje prezidentka SOCR Marta Nováková. Řetězce si stěžují i na navrhovanou výši pokut. Nově by se totiž mohly vyšplhat až na desetinu jejich tržeb. ZDROJ: PRÁVO, AUTOR: JIŘÍ NOVOTNÝ, 7. 10. 2015

Farmářské jídlo frčí na webu, síť prodejen Náš Grunt chystá e-shop Zatímco v kamenných prodejnách tvoří farmářské potraviny sice rostoucí, ale stále okrajový segment, na internetu ukusují až patnáct procent trhu. Atraktivita prodeje přes web proto pro obchodníky roste. Síť prodejen Náš Grunt Jiřího Málka a Aleše Koťery chystá vlastí e-shop. Internetové obchody byly v Česku dávno rozjeté a dosahovaly miliardových tržeb, logisticky náročný prodeje potravin se však rozjížděl velmi pomalu. To se však rychle mění a na síti se daří i sortimentu, který v kamenných prodejnách patří spíš na okraj. Nemalou část nabídky jídla online dnes tvoří farmářské produkty přímo od českých zemědělců. Do internetového prodeje se proto pouští i síť prodejen Náš Grunt, která začala před pěti lety nabízet sortiment farmářských trhů v kamenných obchodech. Nedávno nastartovala spolupráci s online supermarketem Kolonial.cz, který zásobuje produkty od zemědělců prostřednictvím své dodavatelské sítě. „Farmářské produkty jsou na internetu opravdu hodně dobře přijímané a budoucnost určitě mají,“ říká Petr Vyhnálek, šéf Kolonial.cz a bývalý dlouholetý jednatel řetězce Globus. Aspoň jeden


farmářský produkt koupí 75 procent lidí Náš Grunt, za kterým stojí dvojice zakladatelů Jiří Málek a Aleš Koťera jedná o dodávkách i pro další internetové obchody. Spolupráce by měla být uzavřena v nejbližších týdnech. Vedle toho připravuje i spuštění vlastního e-shopu. „Zavádíme nový pokladní systém, který bude umět online prodej řídit. Reálně to můžeme rozjet počátkem příštího roku,“ říká Málek s tím, že v první fázi však půjde pouze o objednávky online s osobním vyzvednutím na jednotlivých prodejnách. Těch je aktuálně už třicet po celé České republice a většina z nich funguje na principu franšízy. Jak Kolonial.cz, tak druhý z klíčových hráčů na českém trhu Rohlik.cz, umístili záložku „Farmářské“ na svých stránkách na přední místo nabídky. Podle obchodního ředitele Rohlik.cz Tomáše Jeřábka se v některých oblastech navzdory vyšší ceně prodá online stejné množství farmářských potravin jako konvenčních. Z celkových prodejů je to zhruba 15 procent. „Alespoň jeden farmářský produkt si dají do košíku téměř tři čtvrtiny zákazníků,“ říká Jeřábek. Obliba nakupování potravin na internetu mezi Čechy roste. Podle odhadů společnosti GfK utratí letos za jídlo na síti 5,5 miliard korun (včetně alkoholu a tabákových výrobků), loni to bylo 4,3 miliardy. Pokud by farmářské potraviny z toho dělaly 15 procent uváděných Rohlik.cz, jednalo by se o trh za 800 milionů korun. Společnost Náš Grunt vznikla v roce 2010. Její tržby loni dosáhly na 149,8 milionů korun oproti 90 milionům v roce 2013. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: JAN BROŽ, 7. 10. 2015

Vodu se musíme naučit sklízet Před časem vzbudila rozruch tvrzením, že o vodu se války nevedou. Doktorka Therese Sjömander Magnussonová ze Stockholmského mezinárodního institutu vody (SIWI) však dodává, že zhoršující se stav vody a její dostupnost ve světě je jednou z hlavních příčin ekonomické i politické nestability. To, zda svět zvládne vypořádat se s úbytkem pitné vody, tak podle ní bude v následujících letech zcela klíčové. „Vyžádá si to ale miliardové investice,“ říká. * LN S tím, jak ubývá pitné vody ve světě, se voda stává jednou z ekonomicky nejdůležitějších surovin. Může se stát

rozbuškou konfliktů. Už delší dobu se mluví o válkách o vodu? V historii jen v ojedinělých případech došlo k vojenským střetům o vodu. Nicméně sucha a povodně, které jsou vyvolány globálním oteplováním, jsou jednou z hlavních příčin politické nestability. Spíš bych řekla, že dnes různé ozbrojené skupiny využívají vodu jako zbraň, než že by se sama o sobě stala důvodem ke konfliktu. A to je velmi důležitý rozdíl. Existují země, mezi kterými je teoreticky kvůli vodě střet možný, protože spolu sdílejí vodní zdroje. Ale v současnosti nevidím, že by kvůli tomu někde hrozil ozbrojený konflikt. * LN Nejsou současné války a revoluce na Blízkém východě také důsledkem problémů s nedostatkem vody? Podle nejnovějších výzkumů se zdá, že nedostatek vody v řekách a nižší produkce potravin silně koreluje s obdobími nestability na Blízkém východě, Je to tedy jeden z rozhodujících faktorů. Sucha donutila mnoho lidí v regionu zanechat svého zemědělského způsobu života prostě proto, že jim neumožňují vypěstovat dostatek potravin, aby se uživili. * LN Bude tento ekonomicko-politický šok způsobený nedostatkem vody ještě narůstat? Klíčové je, aby se tyto země, ale vlastně celý svět zamyslel nad ekonomikou vody. Musí tady vzniknout koordinovaný přístup k tomu, jak s vodou hospodařit. A nejde o otázku jednotlivých států na Blízkém východě, chce to spolupráci celého regionu na sdílení vodních zdrojů. Nové technologie přitom přinášejí další možnosti, jak se k vodě dostat. Nejprve je ale třeba vodu správně ocenit, aby byla využívána efektivněji než dnes. * LN Je taková spolupráce v regionech, jako je Blízký východ, vůbec možná? Je to obrovská politická výzva. Ale já jsem na Blízkém východě dlouho působila. Z osobní zkušenosti z údolí Jordánu mohu říct, že i když je politická situace vypjatá, dokážou se země shodnout na otázce vody. A to prostě proto, že si všechny země uvědomují závislost na vodě. A takové chování vidíme po celém světě. Takže já osobně jsem ohledně spolupráce zemí v případě vody optimistka. * LN Jak vodu využívat ekonomičtěji? Věřím, že okolnosti donutí státy spolupracovat, co se týče citlivějšího využívání podzemní vody, ale i získávání a uchovávání dešťové vody a skladování vody v podzemních rezervoárech, což

zpět

6

zabraňuje vypařování. Některé země a regiony se mohou zaměřit na takzvanou virtuální vodu. To platí pro velmi suché oblasti. Místo aby mrhali ekonomickými prostředky na pěstování plodin náročných na vodu v místech, kde pro to nejsou podmínky, prostě plodiny, které už vodu obsahují, dovezou. Nevyčerpají tak vlastní zásoby vody. * LN Pitné vody ubývá. Jaký to bude mít pro svět ekonomický dopad? Víme, že poptávka po vodě se během příštích desetiletí výrazně zvýší. A to nejen kvůli potřebám zemědělství, ale kvůli potřebám průmyslu. Je přitom důležité si uvědomit, že spotřeba domácností je jen malým zlomkem poptávky po vodě. Nejvíce spotřebuje zemědělství a narůstá stále spotřeba průmyslových a podnikatelských subjektů. Svět si přitom uvědomuje, že už teď je třeba začít něco dělat, to dokazuje třeba samotná existence diskuse o změnách klimatu. Ale je tu obrovský prostor pro „sklízení“ dešťové vody a zvyšování efektivity v nakládání s vodou. Chce to ale velké investice do infrastruktury. * LN Není budoucnost v přeměně mořské vody na pitnou? Té je přece dost. Tohle bude vždycky možnost. Je to hlavně otázka nákladů. Za poslední roky se přitom výrazně podařilo snížit cenu přeměny slané vody na pitnou. A právě země na Blízkém východě investují do těchto technologií nemalé částky. Nové technologie jsou v případě vody důležité, ale sami o sobě nebudou stačit k uspokojení poptávky, pokud se voda nezačne na světě využívat efektivněji. Protože i to, jak bude využita mořská voda přeměněná na pitnou, mají v rukou vlády a její nesprávné využití tak problém neodstraní. * LN Na rozdíl od regionů, jako je Blízký východ a Afrika, jsme my v Evropě zvyklí mít přístup k pitné vodě jen otočením kohoutku. Může být s ubývající pitnou vodou ohrožen i tento náš standard? Nejnovější studie ukazují, že především jižní části Evropy by problém mít mohly. Ve Španělsku třeba zažívají již několik let velká sucha a velmi vysoké teploty. Na druhou stranu v severní a západní Evropě může být vody více, protože změna klimatu s sebou přinese víc dešťů. Co se týče pitné vody, není v Evropě problém její nedostatek. Největším problémem je infrastruktura, která je velmi stará a příliš se do ní neinvestovalo. Takže jsou skutečně potřeba velmi


masivní investice do potrubí, čističek a dalších částí vodárenského systému. Dokonce i ve Švédsku, kde máme jeden z nejrozvinutějších systémů zásobování vodou, jsou vodovody desítky let staré. To znamená investice v řádech miliard dolarů. * LN Jak se během příštích řekněme 50 let kvůli nedostatku vody světová ekonomika změní? Protože pracuji v diplomacii ohledně vody, věřím, že uvidíme větší spolupráci států po celém světě. Bohužel asi neuvidíme konec úbytku pitné podzemní vody. Což je velký problém, na některých místech v Indii jde o úbytek o několik metrů ročně. Naše organizace SIWI je ve spojení s několika velkými světovými textilními firmami a myslím, že se mění jejich náhled na to, jak je voda ve výrobě využívána. Začínají chápat, jak je voda a její kvalita nezbytná pro byznys a přežití jejich podnikání. Budeme tedy svědky větších investic ze soukromého sektoru do kvality vody a udržitelnosti vodních zdrojů.

kové ohrožení suchem se vyhodnocovalo podle stavu v polovinách vegetační sezóny, podle podílu vysýchavých půd, podílu půdy ohrožené erozí a dalšími kritérii. Zemědělská půda zabírá přibližně 54 procent území Česka. Podpora pro rybníky Ministerstvo zemědělství počítá v příštím roce mimo jiné s novým dotačním programem na udržení vody v krajině, bude podporovat výstavbu, obnovu nebo odbahnění rybníků. Přesné parametry podpory zatím nejsou známy. Podle rozhodnutí vlády by měla vzniknout státní strategie na boj se suchem do poloviny roku 2017. Premiér Bohuslav Sobotka ale chce, aby základní strategické dokumenty vznikly do konce roku 2016. Dlouhotrvající sucho a horko letos způsobovalo komplikace po celé zemi, i nyní je většina vodních toků hluboko pod svým běžným průtokem. Vědci očekávají, že podobně teplých a suchých let bude přibývat. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: ČTK; 1. 10. 2015

ZDROJ: LIDOVÉ NOVINY; AUTOR: JAN SOCHOR; 1. 10. 2015

Sucho ohrožuje polovinu zemědělské půdy, nejhůře je na Jižní Moravě Polovina zemědělské půdy v Česku je nadprůměrně ohrožena suchem. Ukazuje to studie, kterou si nechal zpracovat Státní pozemkový úřad. Extrémně ohrožené plochy zabírají osm procent zemědělské půdy a mimořádně ohrožené plochy čtyři procenta. Nyní budou odborníci hledat řešení, jak by se zemědělci měli k nedostatku vláhy v půdě postavit. Nejohroženější jsou Znojemsko, Břeclavsko a Hodonínsko, špatná situace je i na Litoměřicku, Třebíčsku a Lounsku. Studie vznikala od loňského prosince a měla za úkol vytipovat zranitelné oblasti. „Tento projekt si neklade za cíl zkoumat nové věci, ale naopak se snaží v maximální míře využít dostupných podkladů, které v současnosti existují, jako například datové podklady, zpracované studie, výsledky výzkumů, metodické, koncepční a legislativní podklady zabývající se výskytem, množstvím a působením vody v krajině,“ řekla mluvčí úřadu Monika Machtová. Na projektu spolupracují akademici, výzkumné instituce a lidé spadající pod ministerstvo životního prostředí i zemědělství, dodala. Cel-

Státní pozemkový úřad představil premiérovi projekt zaměřený na boj se suchem 14. 10. 2015 – Ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatava Maradová společně se zpracovatelským týmem představila předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi projekt Státního pozemkového úřadu zaměřený na boj se suchem a povodněmi. Stalo se tak při účasti premiéra na debatě odborníků vědeckovýzkumných institucí věnované dopadům sucha v České republice, která se uskutečnila na půdě Mendelovy univerzity v Brně. Projekt Generel vodního hospodářství krajiny České republiky je zaměřen na koncepční úpravy hospodaření v krajině s ohledem na dopady související se změnou klimatu. Je zpracováván Státním pozemkovým úřadem na podnět Agrární komory České republiky a řešen řadou výzkumných institucí a vysokých škol. Jeho cílem je definovat nejzranitelnější oblasti České republiky a vypracovat návrh zemědělskými subjekty akceptovatelných ochranných opatření ke zmírnění negativních účinků zejména sucha a povodní. „Klíčovou roli v tomto projektu hrají především samotní zemědělci a jejich ochota zavést konkrétní opatření na

zpět

7

jimi obhospodařovaných pozemcích. S tím souvisí zejména nalezení pro ně přijatelných ekonomických a legislativních podmínek. Proto jsem ráda, že se debaty zúčastnil i předseda vlády a potvrdil, že realizace opatření proti dopadům očekávaného stupňujícího se sucha v následujících letech je pro tuto vládu jednou z priorit,“ hodnotí debatu s premiérem ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová. Řešení tohoto projektu bylo zahájeno v prosinci loňského roku. V první fázi byla provedena analýza v současnosti dostupných podkladů, jako např. datové podklady, zpracované studie, výsledky výzkumů, metodické, koncepční a legislativní podklady zabývající se výskytem, množstvím a působením vody v krajině a byly identifikovány nejzranitelnějších oblasti České republiky. V současné době se zpracovávají první návrhy konkrétních adaptačních opatření ve vybraných pilotních oblastech. MONIKA MACHTOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ SPÚ

Více než třetina hospod značí alergeny chybně nebo je neznačí vůbec 01. 10. 2015 – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uskutečnila kontrolní akci s cílem ověřit, zda provozovatelé společného stravování (restaurace, pivnice, rychlé občerstvení, cukrárny, vinárny, čerpací stanice apod.) plní novou povinnost a zpřístupňují spotřebitelům snadno čitelnou informaci o přítomnosti alergenních látek v nabízených pokrmech. V rámci akce inspektoři SZPI v červenci a srpnu 2015 uskutečnili 114 kontrol v uvedeném typu provozoven. Nesplnění povinnosti informovat spotřebitele o alergenních látkách inspektoři zjistili u 42 kontrol, tedy u 37% kontrolovaných provozoven společného stravování. V rámci těchto kontrol bylo odebráno 55 pokrmů pro analýzu v laboratoři SZPI. Cílem rozboru bylo ověřit, zda pokrmy neobsahují i jiné, než v provozovně deklarované alergenní látky. Přítomnost nedeklarovaných alergenů analýza potvrdila u 11 vzorků, tedy u každého pátého odebraného pokrmu. Rozbor nejčastěji potvrdil přítomnost nedeklarovaného celeru (42% z nevyhovujících vzorků), hořčice (25%), vajec (17%), mléčné bílkoviny (17%) a arašídů (14%). Jednalo se mj. o následující případy:


Lesní plody koláč – přítomnost mléčné bílkoviny v množství 675 miligramů na kilogram (mg/kg), Italský salát – přítomnost celeru a přítomnost hořčice v množství v množství vyšším než 1 350 mg/kg, Domácí malinový koláč s tvarohem a domácí šlehačkou – přítomnost vajec v množství 135 mg/kg, Rýžovo-jogurtové knedlíky s jahodovým přelivem – přítomnost vajec v množství vyšší než 135 mg/kg. Případy výskytu nedeklarovaného alergenu v pokrmu jsou obzvláště závažné, protože mohou způsobit spotřebiteli s alergií zdravotní komplikace. Podrobné informace k jednotlivým pokrmům s výskytem nedeklarovaného alergenu jsou průběžně zveřejňovány na portálu Potraviny na pranýři v sekcích Pokrmy a Cukrářské výrobky a těsta a to včetně místa odběru. V oblasti kontroly značení alergenů v provozovnách bylo nejčastějším prohřeškem neuvedení informace o konkrétních druzích obilovin nebo suchých skořápkových plodů, které byly použity při přípravě pokrmů (24% z kontrolovaných provozoven) a nezpřístupnění informací o alergenních látkách v provozovně a neposkytnutí informace personálem (10%). Vzhledem k výsledkům kontrolní akce se bude SZPI nadále průběžně věnovat kontrole dodržování povinnosti stanovené v § 9a odst. 1. zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích – viditelně zpřístupnit spotřebiteli snadno čitelnou informaci o alergenních látkách použitých při přípravě pokrmů. ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA – TISKOVÝ MLUVČÍ; STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE

se z kontaminovaných sudů Staropramenu napili dva lidé, následně se jim v ústech objevily puchýře, které začaly krvácet. „Příčinou problému byla porucha v našem procesu čištění sudů,“ řekl mluvčí. Dodal, že společnost v pivovaru zavedla nový mechanismus, který posiluje kontrolu přítomnosti čisticích roztoků v sudech. „Všechny naše výrobky prodávané na všech našich trzích jsou naprosto bezpečné,“ dodal. Severský pivovar Carlsberg v září zastavil čepování Staropramenu v celkem 680 švédských restauracích, ve dvou sudech byly čisticí prostředky o vysoké koncentraci, informovala tehdy Švédská televize (SvT). Podle večerníku Aftonbladet bylo závadné pivo objeveno v nejmenovaném městě v západním Švédsku. Znehodnoceno bylo natolik, že jako pivo nevonělo ani nechutnalo. K zákazníkům se nedostalo. Pivovar následně zastavil prodej a stáhl z trhu ve Švédsku podle SvT celkem 4624 sudů piva české značky. Nyní byla distribuce podle Staropramenu obnovena v plném rozsahu. Pivovary Staropramen loni mírně zvýšily prodeje v Česku i zahraničí na 3,16 milionu hektolitrů piva. Meziročně je to o 15.000 hektolitrů víc. Za pozitivním vývojem stál mimo jiné růst prodejů v zahraničí. Vývoz Staropramenu se loni zvýšil o osm procent. „Překročení hranice 600.000 hektolitrů piva na vývoz je pro nás důležitým milníkem a motivací do budoucna,“ uvedl dříve generální ředitel společnosti Zbyněk Kovář. V zahraničí se dařilo Staropramenu především na Slovensku, ve Velké Británii a Německu. Firma uvádí, že na některých trzích, jako jsou Británie, Švédsko či Slovensko, je smíchovské pivo nejprodávanější českou importovanou značkou. ZDROJ: DENÍK.CZ, AUTOR: ČTK, 22. 10. 2015

Staropramen potvrdil, že v jeho sudech ve Švédsku byla chemikálie Praha – Pivovar Staropramen potvrdil chemikálii v sudech na pivo, která dvěma lidem ve Švédsku způsobila krvácející puchýře v ústech. Chyba se stala při čištění sudů, firma zlepšila kontrolu, řekl dnes mluvčí Staropramenu Pavel Barvík. Kvůli incidentu firma v září pivo ze švédského trhu stáhla, nyní nápoj znovu distribuuje. Lidé, kteří po vypití piva krváceli, jsou podle Barvíka v pořádku. Mluvčí uvedl, že ve zmíněných sudech zůstal čisticí roztok, pivo v nich nebylo. Podle švédských médií

Ministerstvo zemědělství zavádí přísnější metr pro prodej sudového vína. Sudy dostanou pásku 9. 10. 2015 – Ministerstvo zemědělství připravilo novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, která mimo jiné zpřísňuje podmínky pro dovoz a prodej vína v sudech a cisternách. Zákazníci také získají jasnější informace o původu hroznů i nápojů z nich. Cílem je omezit prodej falšovaného vína. „Připravili jsme novelu vinařského zákona, která poprvé jasně definuje, co konkrétně je falšování vína. Tím zís-

zpět

8

2015

2014

2013

2012

1 292

864

1 082

850

Celkem vzorků: sudové čepované víno

732

471

514

413

… z toho nevyhovující počet vzorků

240 (33 %)

151 (32 %)

165 (32 %)

159 (38 %)

Celkem vzorků: balené víno

560

393

568

437

… z toho nevyhovující počet vzorků

199 (35 %)

88 (22 %)

128 (22 %)

94 (21 %)

Celkem odebraných vzorků

Počet kontrol vína SZPI (Vzorky, které byly odeslány do laboratoře (chemická kontrola))

káme oporu v zákoně a budeme moci falšování přísněji postihovat. Novelou navrhujeme zvýšit sankci za tyto nekalé praktiky z 5 na 50 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Falšování vína se podle novely dopustí ten, kdo použije výrobní postupy, které jsou v rozporu s evropským právem, přidá do vína vodu nebo alkohol, obohatí víno cukrem nad mezní hodnotu nebo neuvede povinné označovací údaje. Víno bylo v roce 2014 druhou nejfalšovanější komoditou podle výsledků kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (44% nevyhovujících vzorků z kontrolovaných). První byl med (67% nevyhovujících vzorků z kontrolovaných). Sudové víno bude moci prodávat pouze výrobce vína, dovozce nebo provozovatel vinotéky. Způsobem, jak zabránit podvodům s vínem z dovozu, je nová povinnost opatřit sudy jednorázovou kontrolní páskou. Výrobce nebo dovozce na ní uvede jméno, firmu, sídlo a především evidenční označení umožňující identifikaci každé pásky. „Jednorázová páska zabrání neoprávněné manipulaci s vínem, zajistí, že nebude možné sud otevřít nebo měnit jeho obsah. Jinak by totiž byla porušena a kontroloři by to snadno zjistili,“ uvedl Jurečka. Sudové víno určené k prodeji bude muset výrobce, dovozce nebo provozovatel vinotéky uchovávat při teplotě do 18 °C. „Získáme také lepší přehled, a tím i kontrolu nad importem vín v sudech. Dovozce totiž bude muset nejpozději 12 hodin poté, co sudy nebo cisterny přiveze do České republiky, nahlásit jejich množství, původ, ročník, druh a ještě další údaje Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému,“ uvedl Marian Jurečka. Údaje o původu, šarži, obsahu alkoholu, zbytkovém cukru a stáčírně musí prodejce viditelně umístit u prodávaného sudového vína. Podobné povinnosti se vztahují i na prodej rozlévaného


vína. U vína vyrobeného nebo plněného v České republice a prodávaného v láhvi nebo „bag in boxu“ musí být na hlavní etiketě uvedena informace o zemi původu hroznů, a to písmem o minimální velikosti 2,4 milimetru. Novela zákona o vinohradnictví a vinařství také upravuje podmínky pro výsadbu nových vinic nebo opětovnou výsadbu révy. Nadále ji bude moci povolit pouze Ústřední, kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Novelu musí ještě projednat vláda, poté ji posoudí Evropská komise. Podle předpokladů by měla norma začít platit do poloviny příštího roku. Počet kontrol vína SZPI (Vzorky, které byly odeslány do laboratoře (chemická kontrola)) HYNEK JORDÁN, TISKOVÝ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

Aby „česká potravina“ byla opravdu česká... Vydávat máslo za české, když bylo vyrobeno v tuzemsku, ale z dovozeného mléka, už nebude možné. Propagace potravin zdůrazňováním domácího původu dostane od půlky příštího roku přísná pravidla – ministr zemědělství Marian Jurečka chce do různých garancí a značek kvality či původu vnést pořádek. A zákazníkům ukázat, odkud je jídlo, které si kupují. Nové označení se jmenuje Česká potravina. V praxi bude znamenat, že pokud jakýkoli výrobce nebo prodejce bude chtít použít slovo „český“ ve všech jeho myslitelných variantách, bude muset naplnit podíl surovin daný zákonem. Pokuta za deset milionů U jednodruhových potravin, jako je mléko, maso nebo zelenina, si na „českost“ budou moci dělat nárok jen výrob-

ky, ve kterých bude sto procent surovin z České republiky. U vícesložkových potravin, jako je salám, to bude 75 procent. Naopak kdo se do parametrů vejde, vyslouží si právo používat ministerské logo – českou vlajku se jménem označení „Protože respektujeme, že některé suroviny je nutné dovážet. Cítíme ale, že marketingové kampaně na zákazníka hodně útočí s odkazem na českost a státní symboly. Pokud chce někdo tenhle líbivý odkaz využít, ať splňuje parametry,“ říká ministr Jurečka v rozhovoru pro LN. Potravinoví inspektoři pak budou v terénu pečlivě kontrolovat, že zákonnou povinnost nikdo neporušuje. Nově budou moci sáhnout až po desetimilionové pokutě. Naopak kdo se do parametrů vejde, vyslouží si právo používat ministerské logo – českou vlajku se jménem označení. Konec přebalování „Zveřejňování pěti zemí původu podle pořadí nedopadlo dobře,“ dodal ministr. „S tímhle nástrojem bude mít zákazník daleko lepší orientaci.“ Zmíněná povinnost, kdy obchodní řetězce musejí ve svých prodejnách vyvěsit soupisku zemí, odkud berou nejvíce zboží, skončila blamáží. V důsledku totiž neříká vůbec nic o tom, odkud potraviny opravdu jsou. Stačí, aby se polské maso zabalilo v českém závodě, a podle dikce zákona už jde o český výrobek – rozhoduje jen to, kde má firma hlášené sídlo. Zmíněná povinnost, kdy obchodní řetězce musejí ve svých prodejnách vyvěsit soupisku zemí, odkud berou nejvíce zboží, skončila blamáží S tím, že nová pravidla pro „českost“ potravin mají – na rozdíl od dosavadních nařízení – smysl, souhlasí i velké obchodní řetězce. „Bude to mnohem přínosnější než povinná tabulka s procentuálním podílem tržeb, která neříká nic o původu potravin, ale jen o podílu firem se sídlem v daném státě,“ říká mluvčí společnosti Lidl Jitka Vrbová. Podobně smýšlí také řetězec obchodů Billa. „Zaprvé nám nedává smysl, aby zboží zbytečně cestovalo na delší vzdálenosti. A zadruhé cílená podpora českých potravinářů má pozitivní dopad na hospodářství celé země,“ říká PR manažerka Lucie Borovičková. Výrobci potravin přijímají novinku rozporuplně. Například ve společnosti Kostelecké uzeniny ji vítají. „Označení výrobku za český se teď velmi často používá u potravin, které nejsou z českých surovin,“ uvádí marketingový ředitel Jan Škrabánek. Firma Hamé to ale vidí jinak. „Je to diskutabilní. Podle našeho názoru je český především ten výrobek, který

zpět

9

v naší zemi vzniká, jehož výroba dává lidem v České republice práci a přidaná hodnota z něj tak zůstává v tuzemsku,“ argumentuje PR manažer kunovické firmy Petr Kopáček. Vyrobeno v ČR I na takové případy chce zákon pamatovat – budou moci použít označení Vyrobeno v České republice. Současně se zavedením nového označení, které má přinést větší komfort spotřebitelům, si ministerstvo zemědělství uvědomuje i to, že množství stávajících „nálepek“ si říká o redukci. Se zavedením nového označení, jež má přinést větší komfort

spotřebitelům, si ministerstvo zemědělství uvědomuje i to, že množství stávajících „nálepek“ si říká o redukci „Máme jich desítky a zákazník neví, která bije,“ připouští Marian Jurečka. Jedná proto s Asociací krajů, aby ubyla alespoň část z nepřehledné džungle regionálních označení. Web Strategie.cz si letos zadal u agentury STEM/MARK výzkum, jakou odezvu mají nálepky s informací o jakosti či původu u zákazníků. Ukázalo se, že jen každý desátý zákazník se o podobné označení stará a jen tři lidé ze sta vědí, co nálepky znamenají.

Dohlíží i unie Do českých snah o dohled nad potravinami zasahuje ještě celounijní právo. Jeho existenci si Češi pravděpodobně nejvíc uvědomili v souvislosti s bojem za zachování názvu pro pomazánkové máslo. Tradiční mlékárenský výrobek se po mnoha peripetiích a verdiktu Evropského soudního dvora musel slova máslo vzdát. Podle Unie to mátlo zákazníky. Stížnost na Česko, že za máslo označuje něco, v čem není dost tuku, podalo v roce 2006 Slovensko. Na článku spolupracovala Kateřina Surmanová. ZDROJ: ČESKÁPOZICE.CZ, 22. 10. 2015

Potraviny na pranýři (říjen) Chardonnay, bílé víno, polosuché, z. p.Slovinsko, alk. 12 % obj. Kategorie: Falšované potraviny Ve výrobku byla zjištěna přítomnost maltózy. Maltóza je disacharid, který vzniká štěpením škrobu. Její přítomnost ve víně je důsledkem použití nepovolených enologických (vinařských) postupů. Výrobce: distribice vín: BonaVin s.r.o., Horní Bojanovice 104 Distributor: BonaVin s.r.o., Horní Bojanovice 104 Místo kontroly: OBERLAND s.r.o., Brno (náměstí Svornosti 2573/6, 616 00 Brno), IČ: 29186099 Země původu: Slovenia Země výroby: Czech Republic

Sauvignon bílé suché víno, z.p. Moldavská republika V chuti byla patrná myšina. Šarže: 64 17.04.15 Obal: skleněná lahev + zátka Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Basarabia Lwin Invest SRL, R. Moldova, Basarabeasca city, 205 K. Marx str. Dovozce: Šafránek Jiří, Novodvorská 3051, 738 01 Frýdek-Místek Distributor: ČEPOS – Česká potravinářská obchodní a.s., Žukovského 888, 161 00 Praha 6 – Ruzyně


Místo kontroly: SELLLOT s.r.o., Ostrava – Mariánské Hory, Gen. Hrušky 1233/26, IČ: 25392468 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

Místo kontroly: Kubík a.s., Pardubice (Pražská 149, 530 06 Pardubice), IČ: 25928082 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

Pálava, polosladké, 2013, č.š. 15N059, alk. 11,0 % obj, Slovensko V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: Vinospol, spol. s r.o., Údolní 1076, 696 11 Mutěnice, IČ: 26942607 Distributor: plněno v: Vinospol, spol. s r.o., Údolní 1076, 696 11 Mutěnice, IČ: 26942607

Rulandské šedé, moravské zemské víno, polosuché, alk. 12 % obj. Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo vyrobeno z hroznů, které nebyly sklizeny na území České republiky v roce 2014. Geografický původ, tedy označení zeměpisné oblasti původu vína, musí odpovídat oblasti, kde byly hrozny vypěstované. To je základním předpokladem pro použití tradičního výrazu v názvu vína, který musí být v souladu s rejstříkem Evropské komise vedeném v elektronické databázi “e-Bacchus”. Tato databáze např. pod tradičním výrazem „zemské víno“ definuje „Víno vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky“. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Vinařství Pavel Lebloch, Svárov 2, Velké Bílovice 69102 Místo kontroly: Hana Schmidt, Břeclav (Jungmannova 3254/2a, 690 02 Břeclav), IČ: 87165457 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

zpět

10

Traminer, bílé víno, polosladké, alk. 12,0 % obj. Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 73 % vody a nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru. Obal: nerezová nádoba č. 11 Výrobce: IM LION-GRI SRL, or. Chisinau str. Muncesti 801, 0110 Muncestli Dovozce: LP Wine s.r.o., Svárov 34, 691 02 Velké Bílovice, Česká republika Distributor: IM LION-GRI SRL, or. Chisinau str. Muncesti 801, 0110 Muncestli Místo kontroly: LP Wine s.r.o., Strachotín (98, 693 01 Strachotín), IČ: 28308492 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

Pinot Gris bílé víno polosuché, z.p., Moldávie 12 % obj. Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 66 % vody a nadlimitním množstvím etanolu z přidaného cukru. Výrobce: odesílatel: IM LION-GRI SRL, or. Chisinau str.Muncesti 801 Dovozce: LP Wine s.r.o., Svárov 34, Velké Bílovice Distributor: LP Wine s.r.o., Svárov 34, Velké Bílovice Místo kontroly: Vinařství Noemi s.r.o., Brno (Zábrdovická 25/2, 615 00 Brno), IČ: 29358981 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

Pinot Gris, víno bílé, polosladké, z.p. Moldávie, alk. 11,5 % obj. Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 88 % vody. Přídavek vody do vína je nepovolený enologický postup. Obal: plastové 1000 L nádoby Dovozce: LP Wine s.r.o., Svárov 34, Velké Bílovice Distributor: LP Wine s.r.o., Svárov 34, Velké Bílovice Místo kontroly: Vinařství Noemi s.r.o., Brno (Zábrdovická 25/2, 615 00 Brno), IČ: 29358981 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova


Traminer, víno bílé, polosladké, z.p. Moldávie, alk. 12 % obj. Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 79 % vody. Přídavek vody do vína je nepovolený enologický postup. Obal: plastové 1000 L nádoby Dovozce: LP Wine s.r.o., Svárov 34, Velké Bílovice Distributor: LP Wine s.r.o., Svárov 34, Velké Bílovice Místo kontroly: Vinařství Noemi s.r.o., Brno (Zábrdovická 25/2, 615 00 Brno), IČ: 29358981 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

Pinot Gris – víno bílé polosladké, alk. 11,5 % obj. Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 88 % vody a nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru. Obal: Zásobní plastová nádoba č. P-4-2 Výrobce: IM LION-GRI SRL, Republica Moldova, or. Chisinau, str. Muncesti, 801 Dovozce: LP Wine s.r.o., Svárov 34, 691 02 Velké Bílovice, Česká republika Distributor: IM LION-GRI SRL, Republica Moldova, or. Chisinau, str. Muncesti, 801 Místo kontroly: LP Wine s.r.o., Strachotín (98, 693 01 Strachotín), IČ: 28308492 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

Kékoporto, víno bez CHOP červené suché, alk.11 % obj. Chuť a vůně vína byly po nežádoucích těkavých látkách. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: BM VINI s.r.o., Polešovice 446, ČR Místo kontroly: PEAL a.s., Plzeň (Radčická 2, 301 00 Plzeň), IČ: 25775634 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

Traminer, bílé víno polosladké, alk. 12 % obj., země původu Moldávie

Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 58 % vody, nepovoleným přídavkem syntetického glycerolu a nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru. Obal: nádoby skladovací Výrobce: LP Wine s.r.o., provozovna Hustopeče, Vinařská 1377/3b Dovozce: LP Wine s.r.o., Velké Bílovice, Svárov 34, Česká republika Distributor: IM LION-GRI SRL, Republica Moldova, or. Chisinau, str. Muncesti 801 Místo kontroly: LP Wine s.r.o., Strachotín (98, 69301 Strachotín), IČ: 28308492 Země původu: Moldova Země výroby: Czech Republic

Pinot Gris, bílé víno polosuché, alk. 12 % obj., země původu Moldávie Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 41 % vody a nepovoleným přídavkem syntetického glycerolu. Obal: nádoby skladovací Výrobce: LP Wine s.r.o., provozovna Hustopeče, Vinařská 1377/3b Dovozce: LP Wine s.r.o., Velké Bílovice, Svárov 34 Distributor: IM LION-GRI SRL, Republica Moldova, or. Chisinau, str. Muncesti 801 Místo kontroly: LP Wine s.r.o., Strachotín (98, 69301 Strachotín), IČ: 28308492 Země původu: Moldova Země výroby: Czech Republic

Traminer bílé víno polosladké, alk. 12 % obj., z.p. Moldávie Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 58 % vody, nepovoleným přídavkem syntetického glycerolu a nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru. Obal: Zásobní plastová nádoba č. 23 o Výrobce: IM LION-GRI SRL, Republica Moldova, or. Chisinau, str. Muncesti 801 Dovozce: LP Wine s.r.o., Svárov 34, 691 02 Velké Bílovice, Česká republika Distributor: IM LION-GRI SRL, Republica Moldova, or. Chisinau, str. Muncesti 801 Místo kontroly: LP Wine s.r.o., Strachotín (98, 693 01 Strachotín), IČ: 28308492

zpět

11

Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

MÜLLER THURGAU, bílé víno suché, Alk. 11,0 % obj. V chuti a vůni vína byla patrná silná oxidáza. Šarže: L28081410 Obal: skleněná láhev Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: Plněno v / Plnené v: ALKONE a.s., Čejkovská 772, 691 02 Velké Bílovice, Česká Republika.


Místo kontroly: Quang Minh Pham, Sokolovská 729/91, 36005 Karlovy Vary, IČ: 68841973 Země původu: Slovakia Země výroby: Czech Republic

CHARDONNAY, Bílé víno polosladké, Alk. 11,0 % obj. Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 18 % vody. Přídavek vody do vína je nepovolený enologický (vinařský) postup. Šarže: 28

Obal: skleněná lahev Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: FCP „Asconi“ SRL, MD-6824 Puhoi village, Moldavská republika Dovozce: MOLD VIN SC s.r.o. Na Zátorce 590/12, 160 00 Praha 6 Místo kontroly: Tung Nguyen Tien „Potraviny u Aničky“ Vítězná 200/33, 36001 Karlovy Vary IČ: 67126570 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

Traminer víno bílé, alk. 12 % obj., polosladké původ Moldávie Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo falšováno přídavkem 90 % vody. Přídavek vody do vína je nepovolený enologický postup. Obal: plastové 1000 litrové nádoby Dovozce: LP Wine s.r.o., Svárov 34, Velké Bílovice Distributor: LP Wine s.r.o., Svárov 34, Velké Bílovice Místo kontroly: Vinařství Noemi s.r.o., Brno (Zábrdovická 25/2, 61500 Brno), IČ: 29358981 Země původu: Moldova Země výroby: Moldova

zpět

12

Z domova Ekologické vinařství v ČR v roce 2014 V roce 2014 bylo v ČR obděláváno 904 ha vinic v režimu ekologického vinohradnictví a dalších 111 ha se nacházelo v přechodném období. Meziročně celková výměra plochy v EZ vzrostla o pouhých 75 ha, ale plocha trvalých kultur se mírně snížila, a to o cca 60 ha (o 30 ha u sadů a o 30 ha u vinic). Z celorepublikového pohledu dosáhl v roce 2014 podíl veškeré půdy v EZ na celkové z. p. v ČR 11,7 % stejně jako v roce 2013. Ekologickými zemědělci bylo v ČR v roce 2014 obhospodařováno více než 40 % TTP, téměř 2 % orné půdy a přes 10 % ploch trvalých kultur (resp. téměř 15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic). V rámci trvalých kultur v EZ dominují ovocné sady s 86,8 %, vinice zaujímají 13,1 % ploch a chmelnice 0,1 % ploch. Celková produkce u trvalých kultur dosáhla 8 315 tun (meziroční pokles o 8 %). Z tohoto množství připadá 69 % na ovocné sady (jádroviny, peckoviny) a vinice 25 % (meziroční navýšení produkce o 8 %). U celkem 89 ekologických vinohradnických podniků bylo dosaženo průměrného výnosu 2,92 t/ha. Cena

hroznů se pohybovala mezi 15–30 Kč / kg. 100% uplatnění na domácím trhu (bez exportu) měly luskoviny, hrušky, peckoviny a hrozny a téměř veškerá zelenina s výjimkou mrkve. Jako konvenční produkt byly nejvíce uplatněny následující bioprodukty: peckoviny (83 %), hrozny (68 %), hrušky (62 %), jablka (59 %) a ječmen (45 %). V roce 2014 bylo v ČR 86 výrobců biovína (+3 oproti roku 2013). Víno z bio hroznů prodávalo ze dvora 6 vinařů. K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří nápoje (nejvíce víno). 61 % biohroznů bylo zpracováváno přímo pěstitelem. ZDROJ: STATISTICKÁ ŠETŘENÍ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ; AUTOR: ING. HANA ŠEJNOHOVÁ, PH.D., ING. MGR. LUCIE RÁDLOVÁ, ING. JANA PETERKOVÁ, ÚZPI

Právní předpisy pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin Ministerstvo zemědělství vydalo v roce 2015 aktualizovanou publikaci

obsahující souhrn právních předpisů pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin. Publikace obsahuje úplná znění těchto právních předpisů: 1) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s komentářem 2) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství 3) Úplné znění nařízení Rady (ES) 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 4) Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů 5) Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí. ROK VYDÁNÍ: 2012; TÉMATICKÉ OBLASTI: EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A BIOPOTRAVINY, ISBN: 978-80-7434-059-8

Ze zpráv Karla Matouška (Copa, Cogeca, Brusel) Pracovní skupina ad hoc Bio-produkce 30. 9. 2015 Tuto mimořádnou schůzi svolal předseda skupiny pro potřebu další diskuse okolo raportu Hausling v EP a nových pozicích pro Bio a také jednání o celé řadě doplňujících prvků, které sem byly přidány v průběhu léta a které jsou aktuálně na programu v EP. Důvodem zde byl především fakt, že na poslední jarní schůzi nebyla dohoda mezi členskými organizacemi, k návrhu Komise bylo původně něco přes 300 připomínek, které se ale při projednávání v EP rozrostly na víc než tisíc. A hledání


kompromisu zde není vůbec lehké, jak ukázal průběh dnešní schůze. Dá se říci, že v žádné pracovní skupině není tolik menších či větších rozdílů v přístupu a v této WP je to možno nazvat přístupem ryze individualistickým. Takže hledání střední cesty při postoji k novým regulacím byl úkol přímo titánský. Nejen, že jsou zde rozdíly mezi postoji členských organizací, ale rozdílný postoj k návrhu Komise má i EP a také Rada. Pro sektor je důležité, a předseda to několikrát opakoval jaký to bude mít dlouhodobý vliv na sektor, protože návrh Komise byl příliš radikální a tak

doplňky jak na Radě tak především v EP ukazují, že tyto dvě instituce mají postoj daleko pragmatičtější a že se přiklánějí k minimu změn. Předseda informoval o schůzkách, které mělo užší vedení skupiny s poslanci v průběhu července v Lucemburku. Další schůze, kterou zde plánovala Komise byla o výzkumu, ta proběhla v rámci Expo Miláno, kde se projednávaly otázky týkající se především živočišné produkce, reprodukce zvířat. A protože každá z institucí zde chtěla mít poslední slovo, Komise i Rada došly poměrně rychle k závěrům, ale to se nedá

zpět

13

říci o EP, kde jednání a raporty stále pokračují. Poslední schůze s poslanci byla na počátku září, tedy v době, kdy se připravovali na začátek sezóny a atmosféra byla dost uvolněná a vstřícná. Velmi věcná jednání okolo Hauslingova raportu a příspěvky zástupců C/C dost podstatně přispěly k dopracování některých návrhů. Francouzský zástupce ale kritizuje tento postup, protože zde chybí zápis z těchto schůzek a tak zástupci, kteří se těchto schůzek nezúčastnili nemají přehled o čem se jednalo a s jakým výsledkem. Cynthia, za sekretariát k tomu řekla, že se zde jednalo hlavně o mezních hodnotách, ochraně zvířat a pozicích, které hájí C/C. Nový, doplněný návrh bude v příštích dnech, a o něm má proběhnout hlasování buď v říjnu, či v listopadu. Jaký je zde současný stav? Je zde několik bodů, o kterých musí tato WP rozhodnout, v první řadě se jedná o čl 3. definice organického množení rostlin a zvířat. U 4 bodů zde byly dohodnuty pozice, k nim se postupně vrátím, protože i u nich zde byly ještě určité doplňky. U ostatních, kde nebyla jasná pozice C/C zde byla snaha k nějaké dohodě se dopracovat, ale u většiny se ukázalo, že individuálně není skupina schopna se dohodnout na společné pozici. U množení rostlin a zvířat, se skupina podobně jako Rada vyjádřily proti přílišným restrikcím pro současné konveční techniky, které měly zaniknout. Podle skupiny by to silně omezilo možnosti organické produkce semen v několika sektorech. U zvířat je postoj mírnější, nechce jen změny u inseminace zvířat. Farmy s konveční a bioprodukcí Dohoda je, že by měly pokračovat současné možnosti a nechat je fungovat paralelně. To je také názor Rady. V článku 10, který reguluje databázi pro organická semena a heterogenní materiály, jsou organizace zajedno, že je třeba mít úplnou a srozumitelnou databázi, ne omezenou na indikátory. Kontrolní systémy Skupina nemá příliš problém s návrhem na roční kontroly, ale podobně jako Rada chce pro ty, kteří fungují bez problémů, mít možnost dát frekvenci kontrol až do 30 měsíců. Rada chce zachovat většinu textů o produkci, ale chce to udělat prostřednictvím delegovaných a prováděcích aktů.


Přítomnost nepovolených produktů Jaké jsou přístupy u kontaminace – limity, ty by měly platit i nadále až do roku 2020. Pak bude muset přijít Komise s návrhem na harmonizaci pravidel ve všech ČZ. Země mají nyní každým rokem připravovat raporty o stavu. V článcích o obchodu a dovozech je na programu především konformita a ekvivalence. Ale v rámci výkonných aktů je zde určitá možnost pro úpravy regionálních rozdílů a speciální pravidla jsou také pro konveční zvířata, která lze použít na produkci bio. To chtěla Komise zrušit, ale Rada se rozhodla, že současné podmínky ještě vyhovují a tak podobně jako u celé řady rozhodnutí, udělala Rada několik kroků zpět a zachovává původní podmínky. Hausling raport Původní text z konce května, k němu se v průběhu června připojilo přes 300 poznámek, které se v průběhu léta rozrostly na víc než 1000. Čeho se tyto doplňky týkají? • Environmentální podmínky – přidat roční výsledky. • Podmínky semen a šlechtění zvířat – projednáno bude později. • Udat všechny aktuální podmínky pro všechny druhy zvířat na farmách • Udržet limity počtu zvířat na farmách (zatím bylo jen pro drůbež). • Pro celou řadu bodů zde nebyla většina a další debata je na obzoru. Dominique, která vede skupinu Semena, zde udělala přehled závěrů této skupiny, která se rovněž vyjádřila k problémům bio-semen. Tato WP dala svůj „posudek“ k užití určitých technik na reprodukci. Komise zde příliš tlačila na to, aby se všechny nové techniky daly do rubriky „GMO“, ale jak Rada tak EP s tím nesouhlasí. Komise dále chtěla spojit 12 nařízení, které tyto otázky spravují do jediného výnosu, ale opět EP se postavil proti a tak se tato úprava zatím nekonala. Heterogenní materiály – také zde chybí přesná definice semen v katalogu, je zde sice uznaná „evropská kvalita“ a je zde shoda, že tento bod by neměl být v žádném případě oslaben. Bude zde třeba vyloučit určité materiály. Diskuse zde pokračuje především v EP, protože není shoda ani definice u heterogenních materiálů. WP – semena se musí testovat a prokázat jejich přínos jak po zeměděl-

ské stránce, tak po stránce kulturní pro společnost. Francie se vyjádřila proti, ale přiznali, že nevědí jaké bude celková pozice WP. Pro Bio je stále hodně vyjímek, náklady jsou zde vyšší, řada produktů je hůře prodejná. Německý zástupce říká, že by se sem měly jmenovitě zahrnout všechny techniky, kromě GMO, protože s vývojem posledních let se výrazně zlepšila výkonnost ostatních technik, které se obejdou bez GMO. Současné vymezovací procedury jsou příliš zdlouhavé a to je z velké části dáno tím, že v EU jich je většina zařazena do GMO i když jimi nejsou. Na závěr zde byl odsouhlasena reakce C/C na regulaci organické produkce a její označování. Dokument byl již odsouhlasen na obou presidiích. Dokument se dělí na několik částí: • C/C je zásadně proti zákazu smíšených farem – ty mohou být dobře monitorovány a kontrolovány a mohou zajistit, že oba typy produkce fungují vedle sebe. • Je rovněž proti změně u možnosti využít konvenční krmiva v případech nedostatků, • C/C je rovněž proti zákazu užití konvečních semen a reprodukčního materiálu po roce 2020. • C/C je proti změnám u původu krmiv. • Rovněž je proti zákazu možnosti užít konveční zvířata na šlechtění v bio. • Dále je proti ukončení možnosti krácení rohů u dobytka. To se týkalo produkce. Další pravidla jsou u umístění na trh. Nejsou zde připraveny podmínky pro založení specifické deklasifikační úrovně u bio-produktů. C/C je pro zachování ročních kontrol. Nová pravidla pro mezinárodní obchod. Ta jsou pro většinu organizací nepotřebná.

Pracovní skupina Alkohol a zemědělské produkty 5. 10. 2015 Po téměř roční přestávce se opět sešla tato pracovní skupina, aby jednak zvolila nové vedení,dále upřesnila propojení zemědělského sektoru na produkci alkoholu, nenechat všechny iniciativy na průmyslu, nebo na velkých nadnárodních společnostech. Dále kvalitu a kriteria na zdanění a poplatky v tomto sektoru.

zpět

14

Strategická agenda pro sektor: • ekonomické otázky • mezinárodní jednání • reklama • kvalita – tradiční produkty • legislativa – harmonizace • informace pro spotřebitele Užší spolupráce s pracovní skupinou víno. Předseda Imbert chce počátkem listopadu zahájit sérii jednání s poslanci v EP. Je třeba vrátit farmáře do všech programů, průmysl zatím sektor silně monopolizoval. Musí zde být odpovídající místo pro farmáře a jejich družstva. Usnadnit přístup na trh pro evropské producenty, zaručit ochranu geografických označení ve všech obchodních dohodách. Směrnice č. 92/83/EHS – přehodnocení spotřební daně Má se dotknout jak piva, tak vína a alkoholu. Problémem je zde definice produktu, protože každá z těchto skupin má jinou spotřební daň. Problém tu ve většině zemí dělají vyjímky pro malé producenty, ani tam není shoda, co se vlastně myslí „malou produkcí“, jak velké toto množství je. A navíc nyní platí tato aplikace jen pro některé ČZ. Komise zde chce udělat kompletní revizi, současná politika platí již víc než 20 let a jsou zde třeba udělat určité úpravy. Má to být provedeno v rámci kampaní Alkohol a zdraví a podle úvah budou zde různé sazby? DG Taxund je v tomto směru dost otevřená a dobře komunikuje. Rakouský zástupce žádá, aby sekretariát C/C shromáždil výše spotřební daně v jednotlivých ČZ. Říká, že průmyslové produkty jsou levnější a je to hrozba, že zaplaví trh na úkor tradičních. Sekretariát zde připraví dotazník. Jak se používá zeměpisné označení v členských zemích Tuto otázku sem měl přijít vysvětlit zástupce DG Agri, ale na tento požadavek nereagoval. Připomínky zde byly shromážděny do konce února 2015. Předmětem jednání jsou specifické otázky v ČZ, rozdíly mezi nimi. Jedná se zde především o technických popisech produktů. Pro řeckou delegaci je to otázka původu původních surovin. Pro řadu zástupců je zde otázka, která vyvstává u vína či alkoholu, kde jsou láhve plněny, musí to být ve stejné oblasti, nebo se to týká jen samotné produkce? To je pro řadu produktů dost sporné, protože Porto se láhvuje jinde, vozí se v cister-


nách nebo v sudech. Švédové zde mají problém u označení své vodky a aquavit. Je zde státní monopol, ale stát nesmí prodávat přímo spotřebiteli, musí tak dělat prostřednictvím obchodní asociace. A tak mají problém předložit uspořádané technické složky. Politika kvality Jedná se o rozdělení do několika kategorií: • potraviny • víno • alkohol a aromatizované víno Směrnice zde byla přijata před letní přestávkou. Problém pro ČZ je v tom, že není specifické ministerstvo, které by to sledovalo úplně, většinou je kompetence rozdělena mezi 3 ministerstva. Z EU došlo celkem 24 odpovědí, ale Xavier k tomu řekl, že zatím se nepřipravuje nová směrnice, na to je prý ještě brzy. Raport bude později projednávat jak Rada tak EP a zde jsou dost sporným bodem ochrana CHOP a CHZO, kde je v řadě případů dost velký střet zájmů. A řada zemí v čele s Rakouskem tato označení používá pro alkohol jen velmi zřídka. Výživné hodnoty Jde o poměrně citlivou otázku, kde se jednalo o možnou povinnost u označení alkoholu, otázkou zde bylo, zde to může být pro sektor povinné. Diskuse trvá již víc než 7 let, Komise to chtěla prosadit, C/C byla v posledním kole jednání (2009) proti. DG Sanco, které mělo tuto otázku na starost, zastavilo diskusi, protože nebyla jasná shoda k čemu to slouží. Ale toto pozastavení se může kdykoliv změnit a Komise může tuto otázku opět otevřít. Strategie alkoholu – C/C jako součást EU platformy Alkohol, zdraví a fyzický pohyb 3-letá iniciativa, která skončila v roce 2014, ale zatím nemá žádné pokračování. Shoda, že je to spíš téma pro WP víno, protože ve většině anket je alkohol vnímán dost negativně. NGO zde udělaly podobných anket několik, ale otázky byly kladeny tak, že ať už byla odpověď pozitivní či negativní, pokaždé se to dalo interpretovat negativně. Také otázka nutričních hodnot, kde se u alkoholu uvažovalo o dobrovolném označení, se neprosadila. Porovnání kalorií mezi pivem, vínem a alkoholem naráželo na porovnání různého množství, které by se zde dalo měřit. Letos na jaře velké pi-

vařské společnosti se vyjádřily pro, ale většina malých je trvale proti. Nepřinese to sektoru nic dobrého, jen to opět zvětší formy diskusí a to sektor opravdu nepotřebuje. ZDROJ: K. MATOUŠEK

V Rakousku očekávají nadprůměrný výnos hroznů Podle odhadu sklizně provedeného v září Statistik Austria bude letos sklizeň o 12 % vyšší než pětiletý průměr a o 5 % vyšší než desetiletý průměr. Oproti roku 2014 je to přírůstek +24 %. Výnosu výrazně pomohly srážky v průběhu září, zvláště v Burgenland, ale i v Dolním Rakousku a. Sice se vyskytlo krupobití, ale to bylo jen lokální v okresech Krems a Tulln. Jinak byly hrozny ve velmi dobré zdravotní kondici. DER WINZER/DI WALTER KALTZIN/02. 10. 2015/JS

Ve Švédsku narůstá počet vinařů, je jich tam již 40 Šumivá vína z Anglie se stala již běžným produktem a stejně se podílí změna klimatu na přibývajícím počtu vinařů ve Švédsku. Severní hranice pěstování révy v Evropě se neustále posouvá. Ve Švédsku stoupá od konce 19. století teplota, především v létě, které se tak prodlužuje a taky teplota v zimě se zvýšila o téměř 2 °C. Počet komerčních vinařských podniků během jednoho desetiletí narostl ze 4 na 40. Nejčastěji pěstují PIWI-odrůdy, především Phoenix, Solaris, Rondo a Regent. Že stoupá i kvalita vína, dokazuje i úspěch přírodně sladkého vína „Gute Ädel Solaris“ 2011 z vinařství Gute Vingård (Dobrá vinice), které získalo velkou zlatou medaili (z celkem 7 udělených) v mezinárodní soutěži PIWI-Weinpreis 2014. Soutěžilo tam celkem 213 vín z Evropy. Proti rozšiřování počtu vinařů ale působí švédský monopol na alkohol. DER WINZER/13. 10. 2015/JS

Řecko: dynamický vinařský sektor s bohatými dějinami a velkou různorodostí vín (OIV 09. 10. 2015) Po ukončení konference AIDV v Santorini odjel generální

zpět

15

ředitel OIV Jean-Marie Aurand do Atén, se setkal s řeckým státním tajemníkem pro zemědělskou politiku a správu prostředků z EU ministerstva obnovy, produkce, životního prostředí a energie. Jednání se zúčastnila i ředitelka oddělení pro rozvoj venkova a výživu, zástupkyně Řecka v OIV a předseda a ředitel národního vinařského svazu. Státní tajemník zdůraznil dlouhodobou podporu Řecka OIV (je členem od roku 1929). Uvedl, budou v zemi nadále podporovat vinařství, zvláště produkci vína z autochtoních odrůd, které řadí k historickému dědictví Řecka. Jean-Marie Aurand představil strategický plán OIV a uvítal účast řeckých expertů na práci organizace. Zdůraznil, že OIV podporuje uchování a různorodost vinařských produktů a zachování domácích odrůd. Řecko produkuje na ploše 110 tisíc ha v různých půdních podmínkách kolem 3 milionů hl vína. Jako země s několikatisíciletou tradicí má moderní vinařství se světovými odrůdami a přitom jako zvláštnost přibližně 300 lokálních odrůd, například Assyrtiko, Moschofilero, Agiorgitiko či Xinomavro. Řecko je zemí s krétskou stravou postavenou na obilí, olivovém oleji a světoznámém víně. OIV.INT/JS

Určují kvasinky terroir? Na základě vědeckých studií bylo poprvé prokázáno, že i malé genetické rozdíly mezi regionálními kvasinkovými kmeny způsobují zásadní vliv na pozdější vůni a chuť vína. Adelaide (Austrálie) Co způsobuje chuť vína? Je to klima, místní mikroklima. Dále je to půda a její složení a znalosti révy a jejího pěstování a zpracování. To je terroir. Tedy základní stavební kameny terroir, ale ne všechny stavební kameny. Patří sem i tradiční nebo regionální zvláštnosti produkce vína a odrůda révy. Takto se obecně definuje terroir. Biologové v časopise „Scientific Reports“ uvedli, že terroir především určují kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Mikroorganizmus přetvářející cukry na alkohol produkuje přitom řadu aromatických látek, které se podílejí na tvorbě aroma a chuti vína. To zjistili biologové v šesti vinařských oblastech Nového Zélandu. Podle studie bylo celosvětově poprvé vědecky prokázáno,


že i malé genetické odlišnosti u regionálních kmenů kvasinek mají rozhodující vliv na vůni a chuť vína. Chemické analýzy různých vín odrůdy Sauvignon blanc v těchto vinařských oblastech potvrdily, že aromatické látky se podle oblasti liší. Znamená to tedy, že terroir určují kvasinky? Většina producentů vína po celém světě používá speciálně šlechtěné kvasinky. Jistí se tím proti tomu, že mošt nebude kvasit, že se fermentace předčasně zastaví a že víno nebude mít nežádoucí vůni a chuť. V novém vinařském světě je používají rovněž. Někde, například v Austrálii a Novém Zélandu, v JAR nebo Kalifornii nemohou vinaři bez ušlechtilých kmenů kvasinek ani víno podle současných chuťových požadavků produkovat, protože v závislosti na klimatu tam nejsou žádné nebo téměř žádné přírodní kvasinky. Ve starých vinařských zemích Evropy je ale používání ušlechtilých kvasinek rovněž standardní. Výsledek známe. Často jsou vína z různých vinařských oblastí uniformní, protože vinaři používají stejné kvasinky. Vlastní terroir, tedy různorodost půd, různorodost mikroklima, minerálnost a aroma odrůdy se tak do láhve nedostane. Používání čisté kultury kvasinek je ale jen jednou stranou mince. Zvláště ve starém vinařském světě jsou delší dobu používány přirozené kvasinky pro tzv. spontánní kvašení. Ještě v sedmdesátých letech bylo například v Německu spontánní kvašení nejběžnější formou. Tyto „divoké“ kvasinky se stále nachází ve vinicích, ve starých sklepech a nejde o jednu kulturu, tvoří je řada kmenů. Stále více německých vinařů je využívá. To platí i pro Bordeaux, Burgundsko a jiné evropské země, kde nechtějí své terroir „přerazit“ laboratorně šlechtěnými kvasinkami. Porovnají-li se v laboratoři vyšlechtěné kvasinky s přírodními, mají ty druhé zdánlivou nevýhodu. Přírodní kvasinky nacházející se mimo jiné na slupce bobule, se musí vypořádat se vzduchem, sluncem, vlhkostí a změnami teplot. Čisté kultury si „lebedí“ v laboratoři za stále stejných podmínek. Předností kvašení pomocí čistých kultur kvasinek je jejich výkonnost, do sucha prokvašená odrůdově typická vína s čistých tónů. Nedostatkem může být uniformita těchto vín. Přírodní kvasinky jsou proti tomu odolnější, různorodější, musely se oproti jiným mikroorganizmům samy prosa-

dit. Jejich předností je vyšší koncentrace chuťových a aromatických látek. Mají ale jeden rozhodující nedostatek. Jsou náchylné na alkohol, podstatně více než čisté kultury. Při dosažení 6 až 8 % obj. divoké kvasinky často zdánlivě končí, ale ne ve skutečnosti; štafetu přebírají Saccharomyces cerevisiae a dovedou kvašení do konce. Nepoužívání čistých kvasinek a ponechat mošt spontánní fermentaci je spojeno s vysokým rizikem. Nakonec je to však rozhodnutí vinaře. Kdo kvasí spontánně, musí nést i toto riziko. Když se to nakonec podaří, jsou vína mnohovrstvá, značně více než vína fermentovaná čistými kulturami. Spontánně prokvašená vína jsou ovocitější, krémovější a s delší dochutí. Jsou širší a harmoničtější. Nižší obsah alkoholu jde ruku v ruce s vyšší intenzitou chuti a vůně. Mimoto jsou typičtější pro ročník a místo původu. K tomu ještě lépe vyzrávají a mají delší životnost. Avšak ne vždy se spontánní kvašení vyplatí, to je známo i průmyslu a proto nabízí „zkrocené“ divoké kvasinky v běžném obchodním balení. Přednosti i nedostatky ušlechtilých a divokých kvasinek, vína s terroir nebo uniformní vína budou dále rozdělovat vinaře na dva tábory. Je jedno, jak byly kvasinky získány, jestli jsou přírodní nebo z laboratoře, v každém případě ovlivňují vůni a chuť vína. Tečka. YOOPRESS/13.10.2015/JS

Depardieu prodává vinařství ve Francii Nový Rus Depardieu se loučí se svou původní vlastí. Paříž – „Gérard Depardieu prodává své vinařské zámky“, tak zní titulky francouzských médií. Pro časopis Le Figero řekl: „Nechci mít s touto zemí už nic společného, i když mám Francouze stále rád.“ Šedesátišestiletý herec odešel z Francie poté co francouzský prezident Hollande v roce 2012 zavedl daň z majetku ve výši 75 %. Kontaktoval pak Vladimíra Putina a s jeho pomocí získal ruské občanství. V Rusku platí daň pouze ve výši 6 %. Depardieu vlastní vinařství v Saint Emilion a v Languedoc-Roussillon a sdělil, že ve Francii nechce mít majetek, že ho tam prodá a vinařství si pronajme. YOOPRESS/29. 09. 2015/JS

zpět

16

Uvařené víno Adelaide (Austrálie) – Sbírka lahví s vínem v hodnotě téměř 300 tisíc Eur byla uvařena, protože elektrikář nechal běžet zařízení pro zvyšování vlhkosti. Australský bývalý chirurg si během let ve svém sklepě shromáždil sbírku dražších vín a během jednoho dne mu byla celá tato sbírka uvařena. Lékař si objednal firmu na opravu klimatizace, dělník ji vypnul a nechal přes noc běžet zařízení pro zvlhčování vzduchu. Ráno bylo ve sklepě prostředí jako v dobře rozpálené kuchyni. Zděšenému chirurgovi nezbylo nic jiného, než záležitost dát k soudu. Ve sklepě se nacházela vína z počátku tohoto století, australská ale i z Bordeaux, mezi nimi Châteaux Mouton Rothschild, Haut-Brion, Margaux, Cheval Blanc und d`Yquem.

Vinařství Maison Etienne Guigal byly během jediné noci ukradeny hrozny za 40 tisíc € Ampuis (Francie) – Ráno 11. září, když přijeli majitelé vinic se zaměstnanci sklízet hrozny, se hodně divili. Někdo provedl práci za ně, přitom ještě předcházející den tam hrozny visely. Ukradena byla z vinice asi 1/3 hroznů. V oblasti severní Rhône je ročník 2015 považován za nejlepší za posledních 25 let. Hrozny byly v perfektním stavu, byly připravovány pro slámové víno jehož cena se pohybuje kolem 40 €/láhev. Někdo si tak „vydělal“ za jedinou noc 40 tisíc €.

YOOPRESS/09. 09. 2015/JS

V Sauternes byla schválena železnice napříč oblastí, vinaři se obávají jejího neblahého vlivu na ušlechtilou plíseň Bordeaux – Obdobně jako v německé Mosele, kde se prosadil most přes údolí řeky, i ve Francii bude postavena vysokorychlostní železnice přes tradiční vinařskou oblast Sautern. A to vše přes velké protesty místních obyvatel. Z dotázaných 14 tisíc obyvatel bylo 96 % proti stavbě železnice. Podle vinařů nebyly vzaty v úvahu náklady a dopady na životní prostředí, naopak ministr dopravy tvrdí, že hospodářské přednosti stavby převáží málo podstatné nedostatky. Vinaři a místní obyvatelé to ale ještě nevzdali, budou bojovat proti výstavbě dále a chtějí se obrátit i na nejvyšší soud v Bordeaux. Vinaři se domnívají, že železnice sice přímo neohrozí jejich vinice, ale může znamenat významnou změnu v ekosystému Sauternes a především ohrozit tvorbu ušlechtilé plísně, která je pro oblast typická.

Vinaři v Beaujolais protestovali proti nízkým cenám Francie – Jak bylo předvídatelné, vinaři se bouřili, protože několik málo obchodníků jim diktuje ceny. Protestu se účastnili vinaři ze 72 vinařských obcích oblasti Beaujolais. Mnoho vinařů tam totiž neprodává víno samo, ale prostřednictvím obchodníků. A závislost na nich vedla už v minulosti k časté nespokojenosti výrobců vína. Protestu v Villefranche-sur-Saône se zúčastnilo přes 500 nespokojených vinařů, požadovali vyšší ceny za Beaujolais Nouveau. Aktuální stav: V minulém roce negocianti kupovali Beaujolais Nouveau za cenu 218 €/hl, letos jenom za 180 €/hl. Vinaři cenu 180 €/hl pro tak velký ročník jako je 2015 považují za výsměch a zvláště vzhledem k přibližně o 20 % nižšímu výnosu v důsledku sucha. Je to cena, při které mají jenom ztrátu. Cena Beaujolais Nouveau dlouhodobě kolísá podle počasí a výnosu. V roce 2011 se pohybovala kolem 163 €, v roce 2012 stoupla na 221 €. Obecně ale v posledním desetiletí obrat z Beaujolais Nouveau klesá, kvůli krizi a upadajícímu zájmu konzumentů. Beaujolais vzniklo před 64 lety, dekret z roku 1951 umožnil prodej mladého vína. Od roku 1985 se uvádí celosvětově na trh třetí čtvrtek v listopadu. Asi polovina produkce je vyvážena. YOOPRESS/08. 10. 2015/JS



ze svazu se rozhodl poté, co byl francouzským soudem odsouzen k úhradě 5 803,03 € za nezaplacené členské příspěvky a k 1 500,00 € za soudní výdaje. Proti rozsudku se odvolal a současně ukončil členství v Interloire. Jolyho rodina vlastní od roku 1961 vinice v La Coulee de Serrant, které založili mniši již v roce 1130. Od roku 1981 je obdělává biodynamicky. A to je podstatou sporu, že má dojem, že svaz využívá příspěvky pro průmyslové vinařství a biodynamické nepodporuje. Naopak svaz tvrdí, že vykonává své činnosti rovnoměrně pro všechny vinaře, bez ohledu na jejich velikost a způsob hospodaření. Je mu nepochopitelné, proč N. Joly nechce zaplatit nepodstatnou částku členského příspěvku podle prodaných lahví vína, když je prodává za 60 až 70 €. YOOPRESS/19. 02. 2015/JS


Biovinař Nicolas Joly bojuje proti svazu Interloire Angers (Francie) – Nicolas Joly vystoupil ze svazu Interloire (Interprofession des Vins du Val de Loire), oficiální vinařské organizace oblasti údolí Loire a chce si založit vlastní svaz. Viní Interloire z toho, že nerespektuje ekologické a biodynamické vinaře. K vystoupení

Rakovina u lidí z vinic? Bordeaux – Výzkum francouzských zdravotnických organizací Agence Régionale Santé (ARS) a Institute de Veille Santé (InVS) prokázal, že v obci Preignag (Sauternes) onemocní děti do 15 let některými druhy rakoviny pětkrát častěji než je běžné. Příčinou je pravděpodobně zátěž pesticidy. Preignag je obec s 2 150 obyvateli, z toho je 368 dětí. Během posledních 14 let se u 4 objevila rakovina, kdežto národní francouzský průměr by odpovídal počtu 0,8. Ve zprávě se uvádí, že tyto děti měly stejné podmínky – chodily do státní školy, narodily se a žily v Preignag. Taky v okolních obcích jako Barsac, Loupiac, Fargues a Sainte-Croix-du-Mont bylo 9 případů v období 2000 až 2012. Odpovídá to sice menší četnosti, ale dvojnásobku oproti celonárodnímu průměru. Sledovány byly leukémie, nádory na mozku a vrozené deformace. Dospělí, kteří pracují s pesticidy, mají vyšší riziko Parkinsonovy choroby, rakoviny prostaty, onemocnění lymfatického systému a různých forem myelomů (rakovinové onemocnění buněk krevní plazmy). Autoři studie přiznávají, že nesledovali počet místních vinařů ani koncentraci pesticidů ve vzduchu. Nejmenovali ani žádné konkrétní pesticidy, ale místní média je uvedly: glyfosát (např. herbicid Roundup), 70 % vinic ve Francii je touto látkou ošetřováno. Fungicidy

zpět

17

Folpel a síra jsou používány ve většině francouzských vinic. Již před rokem oznámilo národní centrum pro výzkum rakoviny že glyfosát je pravděpodobně karcinogenem. Folpel, ve vodě nerozpustný fungicid označili za karcinogenní zase v USA. ARS a InVS provedli v roce 2013 studie o požívání Folpelu v oblasti Gironde a dalších částech Bordeaux. V době vegetace byly prokázány fungicidy ve vzduchu. Dcera jednoho vinaře z Entre-Deux-Mers žalovala letos v létě výrobce pesticidů za způsobení smrti svého otce v důsledku rakoviny. Používal tyto přípravky 40 let, včetně arsenitanu sodíku, který je již jako karcinogen zakázaný. Není to ojedinělý případ mladé vinařky, obdobně se k tomu staví řada osob z mladší generace francouzských vinařů. Vadí jim, že je málo předpisů, které regulují používání těchto nebezpečných látek. Například by se neměly aplikovat ve větru přesahujícím 19 km/h, jejich použití


ve vzdálenosti do 150 metrů od škol by se mělo zakázat. V apelaci Côtes de Bourg zase chtějí vinaři vytvořit bariéry z rostlin. Křoviny a živé ploty mají omezit nekontrolované šíření pesticidů. Ale zatím není jasné, zda takové opatření zastaví šířící se protesty postižených obyvatel v Sauternes a celém Bordeaux. Přímá souvislost mezi používáním pesticidů a rakovinou dětí není zatím jednoznačně prokázána, ale je jen otázkou času, kdy se tím bude muset francouzské vinohradnictví zabývat.

sko, Rhone, Champagne, Rioja, Piemont, Toskánsko, Baden, Württemberg a Falc. Sklizeň ale není všude ukončena. Na severu Itálie chyběla potřebná vláha, obdobně jako na Apeninském poloostrově, spokojeni jsou na Sicílii. Pozitivně to vidí i vinaři v Německu, ve Würtembersku ročník přirovnávají ke špičkovému ročníku 1976 nebo 2003. Ve Falci očekávají velkolepé výběry bobulí a rozinek. YOOPRESS/19. 10. 2015/JS


Ročník 2015 Würzburg (Německo) – V Evropě je očekáván velký vinařský ročník. Pozitivní ohlasy znějí z významných vinařských regionů jako jsou Bordeaux, Burgund-

Italský statistický úřad ve své zprávě z letošního září uvádí, že ve srovnání s rokem 2010 se počet farem snížil o více než 9 %. úbytek se týkal především malých zemědělských usedlostí, neboť průměrná velikost farem se zvětšila z 7,9 na 8,4 ha. Více na http://bit.ly/1WfoS2M. STATISTIKA A MY, 10/2015

zpět

18

Vinařský věstník. Obsah: Informace z října. Pro Vinařský fond zpracoval

Recommend Documents