Pro Vinařský fond zpracoval
Obsah:
Informace z prosince
Vinařský věstník
Legislativa Nově povolené přípravky pro ochranu révy vinné COPA/COGECA – Pracovní skupina Víno při C/C 5. 12. 2013 Ze zpráv Karla Matouška z Bruselu (C/C) Evropské fórum Alkohol a zdraví Z Monitoringu EU Ze zahraniční Z AK ČR Z PK ČR
01 2014
2 3 4 5 9 11 19 21 25
FOTO: ZBYNĚK VIČAR
1
LEGISLATIVA
Zvyšování cukernatosti ze sklizně 2013 Evropská komise vydala 9.12.2013 nařízení Komise, kterým se povoluje zvýšit mezní hodnoty obohacování vína vyrobeného z vinných hroznů sklizených v roce 2013 v některých vinařských oblastech nebo jejich části. Stávající pravidlo (status quo): Vinařská zóna A – 3,0 obj. % (5,0°NM) Vinařská zóna B – 2,0 obj. % (3,4°NM) Přičemž platí dosavadní maximální množství alkoholu u vín, kde byla zvyšována cukernatost. • víno (bývalé stolní), u něhož byla zvyšována cukernatost – zóna A max. 11,5 obj. % bílé a 12,0 obj % červené. • víno (bývalé stolní), u něhož byla zvyšována cukernatost – zóna B max. 12,0 obj. % bílé a 12,5 obj. % červené. • víno CHZO (zemské) u něhož byla zvyšována cukernatost – zóna A max. 11,5 obj. % bílé a 12,0 obj % červené. • víno CHZO (zemské) u něhož byla zvyšována cukernatost – zóna B max. 12,0 obj. % bílé a 12,5 obj. % červené. • víno CHOP (jakostní) u něhož byla zvyšována cukernatost – zóna A max. 15 % obj. % bílé a 15 obj. % červené. • víno CHOP (jakostní) u něhož byla zvyšována cukernatost – zóna B max. 15 % obj. % bílé a 15 obj. % červené. Možnost zvyšování cukernatosti v roce 2013 Vinařská zóna A – 3,5 obj. % (5,9°NM) Vinařská zóna B – 2,5 obj. % (4,3°NM) Přičemž platí dosavadní maximální množství alkoholu u vín, kde byla zvyšována cukernatost. Platnost nařízení je od 12.12.2013 s tím, že se týká celé sklizně 2013.
mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jde o podstatnou novelu měnící stávající, pro vinaře nepříznivé, principy při čerpání finančních prostředků na restrukturalizaci vinic z prostředků EU. Na znění této novely pracoval Svaz vinařů ČR již od května tohoto roku, nejprve formou osobních jednání na půdě SZIF a následně v rámci legislativní práce na MZe. SV ČR tímto také děkuje stávajícímu ministrovi Tomanovi za aktivní podporu při projednání legislativního procesu. Novela NV obsahuje následující zásadní skutečnosti: • mění se počet podávaných žádostí žadatelem. Nově již není tento omezen pouze jednou žádostí, ale může jich podat jakékoliv množství. Ke každé žádosti je pak nutno po provedení všech opatření podat oznámení tak, aby mohla být podpora vyplacena. • aktivují se zpět výsadbová práva, starší jak 5 let. Hlavní problém stávajícího stavu byl, že žadatelé mající zájem vysazovat na základě POV starších jak 5 let, byli SZIFem odmítnuti a nebyla jim vyplacena podpora. Toto se nyní mění a žadatel může využít POV, která byla udělena před platností NK (772/2012), t.j. před 4. 9. 2010 a následně všechna POV udělená v souladu s tímto jmenovaným nařízením (tzn. po kontrole před klučením). • NV nově jasně definuje vůči čemu je posuzována změna odrůdové skladby. Je tak činěno na základě historie použitého POV, nikoliv skutečnosti co bylo na konkrétním pozemku. • NV nabývá účinnost od 1. 1. 2014. Tedy všechna řízení zahájená dle stávajícího předpisu budou realizována dle původního znění a řízení zahájená od 1. 1. 2014 již podlé toto nové novely.
ZDROJ: PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)
ZDROJ: NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 400/2013 SB.;
Č. 1277/2013; AUTOR: M. PŮČEK; 10. 12. 2013
AUTOR: M. PŮČEK; 13. 12. 2013
Novela nařízení vlády č. 245/2004 Sb. – restrukturalizace 11. 12. 2013 bylo publikováno ve Sbírce zákonů NV č. 400/2013 Sb., kterým se
Poskytování podpor de minimis do 30.6.2014 dle stávajících předpisů 4. 12. 2013 – Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Úřadem pro ochranu
Vinařský věstník 01/2014
hospodářské soutěže informuje o změnách, které nastanou v roce 2014 v oblasti poskytování podpory de minimis. Jedná se o změny následujících právních předpisů, jejichž platnost končí 31. 12. 2013: • nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů; • nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004 – Evropská komise prozatím nepředstavila návrh nového nařízení; • nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Revidované předpisy upravující poskytování podpor de minimis, které vstoupí v účinnost k 1. 1. 2014, budou Evropskou komisí přijaty a zveřejněny pravděpodobně až ve druhé polovině prosince 2013. S ohledem na tuto skutečnost a s cílem poskytnout členským státům dostatek času pro přizpůsobení se novým pravidlům umožňuje Evropská komise aplikovat přechodné opatření a poskytovat podpory de minimis podle výše uvedených nařízení až do 30. 6. 2014. Vzhledem k tomu, že od zveřejnění nových předpisů do jejich vstupu v účinnost nebude pro adaptaci na nové podmínky dostatek času, Česká republika využije přechodných ustanovení stávajících právních předpisů. Z výše uvedených důvodů se při poskytování podpor de minimis v období od 1. 1. 2014 až do 30. 6. 2014 budou beze změn aplikovat výše uvedená stávající nařízení Komise. Nové předpisy budou aplikovány od 1. 7. 2014. K tomuto datu bude také aktualizován Centrální registr podpor malého rozsahu. V této souvislosti doporučujeme nadále sledovat webové stránky Ministerstva zemědělství i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jakož i novinky v Centrálním registru podpor malého rozsahu, které budou průběžně aktualizovány o nově dostupné informace. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
zpět
2
Prodloužení doby použitelnosti některých předpisů v oblasti veřejné podpory do 30. 6. 2014 4. 12. 2013 – Evropská komise prodloužila dobu použitelnosti následujících předpisů, u kterých měla skončit platnost 31. 12. 2013. nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (prodlouženo nařízením Komise (EU) č. 1114/2013), pokynům Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (prodlouženy sdělením Komise 2013/C 339/01), nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy
o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (prodlouženo nařízením Komise (EU) č. 1224/2013). Protože je řada dalších nástrojů veřejné podpory stále v procesu revize a nebude možné dokončit úpravu uvedených nařízení do konce roku tak, aby byla plně použitelná od začátku roku 2014, prodloužila Evropská komise dobu jejich použitelnosti o půl roku, tj. do 30. 6. 2014. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
Vyhláška o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu Vyhláška č. 403/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 242/2002 Sb., o době lovu. Ministerstvo zemědělství v závěru roku vypracovalo novelu vyhlášky
č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu. Cílem bylo reagovat na stále narůstající početní stavy prasete divokého a v některých lokalitách také jelena siky. Od 1. ledna 2014 bude prodloužen lov dospělé zvěře prasete divokého o jeden měsíc (leden), kdy je ulovitelnost této zvěře nejsnazší. Nadále zůstává nezměněn celoroční lov selete a lončáka prasete divokého. Tímto prodloužením doby lovu prasete divokého v zimním období se dostáváme na srovnatelnou úroveň dob lovu s Rakouskem a Německou spolkovou republikou. V případě jelena siky se ministerstvo postavilo k potřebě eliminace škod zvěří na lesích tak, že prodloužilo dobu lovu u kolouchů o tři a půl měsíce (od poloviny ledna do konce dubna). ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR; 23.12.2013
NOVĚ POVOLENÉ PŘÍPRAVKY PRO OCHRANU RÉVY VINNÉ
COLLIS držitel rozhodnutí o povolení: BASF SE, Carl-Bosch-Strasse 38, 67056 Ludwigshafen, Německo registrační číslo: 4896-0 účinná látka: boskalid 200 g/l, kresoxim-methyl 100 g/l platnost povolení končí dne: 31. 7. 2019 Rozsah povoleného použití: réva – padlí révové • 0,3 kg/ha - max. 500 l vody/ha, do BBCH 61, • 0,6 kg/ha - max. 1000 l vody/ha, od BBCH 61 OL 28 dní, interval mezi aplikacemi: 12–14 dní Počet aplikací: max. 3x za rok K zabránění vzniku rezistence neaplikujte vícekrát než 2x po sobě bez přerušení ošetřením jinými fungicidy s odlišným mechanismem účinku. Přípravek aplikujte preventivně nebo co nejdříve na počátku výskytu choroby. Nespoléhejte na kurativní potenciál tohoto typu účinných látek. LUNA PRIVILEGE držitel rozhodnutí o povolení: Bayer S.A.S., 16 rue Jean-Marie Leclair, F-69009 Lyon, Francie registrační číslo: 5064-0 účinná látka: fluopyram 500 g/l
Vinařský věstník 01/2014
platnost povolení končí dne: 30. 10. 2016 Rozsah povoleného použití: réva – hrozny moštové – plíseň šedá 0,25 l/ha do BBCH 61 (počátek kvetení), max. 500 l vody/ha 0,5 l/ha, od BBCH 61 max. 1000 l vody/ha OL 28 dní, termín aplikace: dle signalizace Počet aplikací: max. 2x za rok, interval mezi aplikacemi: 12 dní Aplikace přípravku může vyvolat zpomalení kvasného procesu při spontánním kvašení. Neaplikujte tento přípravek nebo jiný, který obsahuje účinnou látku ze skupiny SDHI fungicidů jinak než preventivně nebo co nejdříve na počátku výskytu choroby. Nespoléhejte na kurativní potenciál tohoto typu účinné látky. INTEGRO držitel rozhodnutí o povolení: AGRO CS a.s., Říkov 265, 55203 Česká Skalice, Česká republika registrační číslo: 4477-3 účinná látka: methoxyfenozid 240 g/l platnost povolení končí dne: 31. 3. 2015 Rozsah povoleného použití: réva vinná obaleči 0,03–0,04 % (3–4 ml/10 l vody) OL 14 dní Termín ošetření: podle signalizace Maximální počet ošetření: 2 x během vegetace Postřik ukončíme při dokonalém ovlhčení, nejpozději při počínajícím
skanutí kapek aplikační kapaliny z povrchu rostlin. KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS držitel rozhodnutí o povolení: Syngenta Limited, Priestley Road, Surrey Research Park, GU2 7YH Guildford, Surrey, Velká Británie registrační číslo: 4419-3 účinná látka: lambda-cyhalothrin 50 g/l platnost povolení končí dne: 31. 12. 2015 Rozsah povoleného použití: réva obaleči 0,15 l/ha, 300–1 000 l vody /ha podle signalizace, nejvyšší počet aplikací v roce: 1x NISSORUN 10 WP držitel rozhodnutí o povolení: Nisso Chemical Europe GmbH., Berliner Allee 42, 40210 Dusseldorf, Německo registrační číslo: 3598-5 účinná látka: hexythiazox 100 g/kg platnost povolení končí dne: 13. 1. 2014 Rozsah povoleného použití: réva vinná svilušky 0,07 %, OL 42 dní Rizika spojená s nedostatečnou účinností přípravku nebo jeho případnou fytotoxicitou nese ve smyslu ust. čl. 51 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 výlučně osoba používající přípravek. ZDROJ: STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA; ALENA KOLOUCHOVÁ
zpět
3
COPA/COGECA
PRACOVNÍ SKUPINA VÍNO PŘI C/C 5. 12. 2013
Obchodní dohoda mezi EU a USA Předseda pracovní skupiny T. Coste informoval o projednání této dohody. Největší zájem na znění této dohody mají tradiční vinařské státy, které vyvážejí do USA, a ze kterých zejména pocházejí sporadické názvy oblastí či vín. Probíhají pracovní skupiny k jednotlivým bodům dohody. Ukončení vyjednávání se předpokládá v roce 2014.
Reforma SZP V souvislosti s reformou SZP na roky 2014–2020 (2015–2020) nyní probíhá příprava projednávání prováděcích předpisů. Nově, díky lisabonské smlouvě, již nepůjde o klasické nařízení Komise, ale Komise je zplnomocněna vydat tzv. delegovaný akt (akt v přenesené pravomoci) k příslušnému společnému nařízení Rady a EP. Komise tak má tímto přenesenou zákonodárnou pravomoc, neboť delegovaný akt již nemusí být přijat procedurou spolurozhodování a stejně tak není nutná konzultace s národními experty. Tato konzultace je na Radě a EP, avšak s tím, že tyto instituce nemůžou texty nařízení měnit, nýbrž pouze říci své ano nebo ne. V pracovní skupině je velmi oprávněná obava, že Komise se bude snažit do těchto aktů zakomponovat co nejvíce svých představ, které nejsou v souladu s vinařskou veřejností. Zejména jde o regulaci autorizované výsadby od roku 2016, ale také provádění národních programů podpor v případě restrukturalizace. Například dle předběžného dotazu Španělska, počítá Komise s podporou výhradně vyklučených vinic, nikoliv s podporou výsadby vinic na základě převedení práv pod autorizovanou výsadbu. 2. 12. proběhlo jednání mezi C/C a Komisí k návrhu delegovaného aktu, výsledky tohoto pracovního jednání budou zaslány písemně. Pracovní skupina se dohodla, že nemá smysl v této době vytvářet ad-hock své návrhy, co by měl text aktů obsahovat, ale počká se na návrhy, které přijdou z Komise a následně velmi rychlou a intenzivní prací budou zpracovány připomínky, které se předají na Komisi. Po předložení návrhů, bude nutná interní diskuse o stanovisku pracovní skupiny,
Vinařský věstník 01/2014
tak aby toto bylo pro Komisi jednotné. Předpoklad projednání je cca konec léta či podzim na půdě EParlamentu a Radě. Předpoklad projednání v pracovní skupině je počátek roku 2014.
GŘ – daně: Přímý prodej vína Zástupce Itálie představil studii, která se zabývá přímým prodejem vína od producentů. Celá problematika se točí kolem prodeje vína konečným spotřebitelům, v souvislosti se spotřební daní na některých trzích. Problém je dovoz vín ze států, kde je vyšší spotřební daň do státu, kde je tato nižší, nebo nulová. Obecně platí, že je možno takto dovézt pro vlastní spotřebu 90 litrů tichého vína (resp. 60 l šumivého). Platí, že spotřební daň musí bát zaplacená v zemi určení. Na trhu jsou tak případy poměrně velkých daňových úniků ve státech, kde je zavedena spotřební daň. Tento prodej probíhá také na dálku prostřednictvím internetu. Stávající nařízení říká, že je nutno provést daňové řízení v zemi určení, tak aby bylo zajištěno zaplacení daně, resp. provést daňovou administrativu i v případě, že ve státě určení je daň rovna nule. Také platí, že vína z velké většiny malých producentů nejsou prodávána ve státě určení v různých distribučních kanálech (markety, vinotéky,..), ale jsou prodávána přímým prodejem u producenta. Problematiku je možno popsat na konkrétních příkladech, kdy člověk na dovolené zakoupí 2 boxy vína, které si sebou vezme domů, a protože mu víno chutná, následně si na dálku zakoupí víno další. Jsou různé možnosti jak se zachovat: 1. Producent vína zahájí daňové řízení, a pošle zákazníkovi i s fakturou navýšenou o cenu daňového řízení. Tato cena je velmi vysoká pro tak malý objem prodeje. Např. zaslání 36 lahví vína z Francie (Loire) do Belgie stojí 52 € za dopravné 55 € za daňové řízení. Cena za daňové řízení je stejná v případě 36 nebo 100 lahví. Avšak např. přeprava 12 lahví z Itálie do Německa (kde je sazba SPD 0) je 36 € za dopravné + 100–150 € za daňové řízení. 2. Německý konzument si přečte v tisku informaci o bulharském vi-
naři. Konzument zkontaktuje tohoto vinaře s dotazem, zda je možnost zakoupit jeho víno v Německu. V případě, že tomu tak není, konzument poprosí zaslat 2 boxy vína do Německa. Bulharský vinař jde na příslušný celní úřad, aby se zeptal, jak to má provést. Celník mu dá následující odpověď. Vinař musí poslat víno se zjednodušeným průvodním dokladem na místo určení. Jakmile německý konzument obdrží tuto zásilku s dokumentem, musí zajít na příslušný celní úřad, kde mu je tento zjednodušený průvodní doklad potvrzen. Následně musí kopii tohoto dokumentu zaslat bulharskému vinaři. Ve finále však, jakmile se německý konzument dozví o složitosti administrativy, od nákupu opustí. Komise tak nyní pracuje na zjednodušení těchto procesů tak, aby byl přímý prodej jednoduchý. Tento prodej je rozvojem u mnoha zejména malých podniků. Má za důsledek rozvoj cestovního ruchu a dalších aktivit. Současně probíhají jednání na úrovni EU a třetí země ke zjednodušení a snížení tarifních opatření tak, aby se tento drobný prodej mohl dovézt do EU bezcelně. Stávající systém vytváří dodatečné náklady a komplikace, díky kterým je přímý prodej prakticky nemožný. Malí výrobci nemají výhodu ze společného trhu, i když ekonomicky přispívají k rozvoji svého regionu. Systém jde proti základům EU ve formě volného obchodu. Pracovní skupina doufá, že bude vytvořen systém, který povede ke zjednodušení a otevření trhu.
Ochrana rostlin – BIO Problematika tohoto bodu se točila kolem použití hydrogenfosforitanu draselného. Jedná se o látku doposud zařazenou do seznamu pomocných látek proti peronospoře, a tedy látek použitelných při BIO produkci. Od dubna 2013 byl tento pomocný přípravek zařazen také mezi látky přílohy I, čím se fakticky stal ochranným prostředkem a tedy není možno jej použít v BIO produkci. V souvislosti se směrnicí Rady 91/414, která tlačí na snížení použití mědi ve vinicích, mají jednotlivé členské státy
zpět
4
své programy na snížení obsahu mědi od roku 2016. Od roku 2016 tak dojde k jejímu snížení a tato výše zmíněná látka by umožnila poměrně výrazné snížení tohoto těžkého kovu. V pracovní skupině se zástupci Francie a Španělska postavili pro návrh, aby hydrogenfosforitan draselný nebyl zpět přeřazen do přílohy pomocných látek. Naopak pro se vyslovili zástupci Německa Rakouska a Česka, kde se přípravek (Alginure) používá. Komisi budou zaslány argumenty pro i proti. Určitým kompromisem by mohlo být využití tohoto přípravku do konce květu révy.
Propagace vína na vnitřním trhu EU F. Bignami seznámila pracovní komisi s pravidly vydanými Komisí ve věci rozšíření opatření
v rámci SOT na podporu propagace vína na vnitřním trhu. Byl rozeslán dotazník členským státům, odpověď byla nízká, proto bude rozeslán znovu. V rámci prezentace byly shrnuty základní údaje o možnostech podpor. Podporu je možno čerpat na základě Komisí schváleného národního programu podpor. • Předmětem podpory jsou vína CHZO/CHOP nebo odrůdová vína. • Aktivity na podporu jsou PR a propagace zaměřená na hlavní ukazatele standardů EU, speciálně údajů o kvalitě či bezpečnost potravin. • Možná je účast na veletrzích, předváděcích akcích s mezinárodní důležitostí. • Informační kampaň zaměřená na vysvětlení pojmů CHZO/CHOP a bioprodukce. • Studie nových trhů, důležitých pro rozvoj obchodu.
•
Výzkumy zpětné vazby použitých marketingových nástrojů na propagaci. Příjemcem podpory můžou být privátní společnosti, profesní organizace, odbytové organizace meziprofesní organizace. Jestliže se pak členský stát rozhodne, může být příjemcem také státní organizace, ale nikoliv tak, aby tato vyčerpala všechny prostředky. Preferenční kritéria budou udělena mikro- a středním podnikům, novým příjemcům, kteří nečerpali podpory v minulosti, příjemcům, kteří se zaměřují na nové třetí země, a kteří v minulosti nečerpali tuto podporu. Projekt podpor nesmí mít delší trvání než 3 roky, s tím, že může být tento podruhé zopakován na dobu max. 2 roků. Podpora z prostředků EU činí 50 % uznatelných nákladů. ZAPSAL: MARTIN PŮČEK, VELKÉ BÍLOVICE 6. 12. 2013
ZE ZPRÁV KARLA MATOUŠKA Z BRUSELU (C/C)
Business Forum 27.11. Tento seminář o družstevním vývoji v EU byl asi nejlepší, který byl za posledních 6 nebo 7 let připraven. Ukázal vývoj evropského družstevního hnutí v zemědělství, jak se s ním jednotlivé země vypořádají a co je jejich výhodou případně nedostatkem. Úvod udělal předseda Cogeca, Christian Pées. Delší úvod zde měl profesor britské Imperial College a člen vedení jednoho z úspěšných britských družstev, David Hughes, který udělal přehled světového trhu potravin a mezinárodní vztahy a strategie pro zemědělská družstva. Jeho příspěvek byl velmi animovaný, s celou řadou příkladů, které jsou sice jednotlivě známé, ale v celkové obraze jsou velmi působivé. Jeho zkušenosti jako profesora a přes 20 let člena rady jednoho družstva, které má roční obrat přes 320 mil. liber, byly velmi zajímavé. Nejprve vývoj do roku 2050, nic nového, ale s důrazem na to, kde se tento vývoj bude nejvíce projevovat. Nárůst populace v Africe ( víc než 2x), o další 1 mld. lidí v Asii. Spotřeba poroste především v rozvojových zemích (RZ), vyspělé země došly k bodu obratu. V RZ se spotřeba do roku 2050 zvýší spolu s dovozem o víc než 90 %. Domácí produkce nebude sta-
Vinařský věstník 01/2014
čit vše pokrýt. EU bude dále představovat stále menší podíl na zásobování RZ, větší podíl bude mít J. Amerika a Asie. Byly zde uvedeny příklady u produkce některých komodit – vejce a maso, kde se předpokládá zvyšování v RZ a v Číně. Spotřeba masa, která je ukazatelem současného vývoje, dozná největší posuny, jen za posledních 5 let stoupla světová produkce masa o 29 mil. tun. Čína zde vykazuje 8 % nárůst ročně. V dalších letech bude největší rozvoj produkce a spotřeby drůbeže a ryb – jsou to nejlevnější proteiny na trhu. U ryb bude samotný rybolov stabilní či snižující se, zvyšovat se bude aquakultura, která má v roce 2030 mít víc než 50 % podíl. Na další vývoj produkce zemědělství bude mít největší vliv klima. Jaké formy obchodu a vývoje ziskovosti dnes existují a jaké se očekávají? Největší světový distributor Walmarkt má nyní obrat okolo 470 mld $, ale nejlepší marže mají společnosti ze sektorů tabák, alkohol, či parfémy. Phillip Morris má marže 44 %, následovaný americkým Altris s 41 %, dále BAT (tabák) se 40 % a Miller (pivo) s 37 %. Potravinové společnosti mají nízké marže, mezi 1–5%, ale velmi rychlý obrat, což je u prodeje přes 10 mld € určující. Hans van Es byl moderátorem celé hlavní části semináře. Je jednak předse-
dou pracovní skupiny C/C Ovoce a zelenina, finanční ředitel Greenery (družstvo), Holandsko, a jeden z vedoucích Holandské exportní společnosti. Jako prvního přenášejícího uvedl Bernarda Oosterom, který je předseda holandského květinářského družstva Flora Holland. Toto družstvo, které působí kromě Holandska, také v Izraeli, Keni, Etiopii, Německu a Belgii, ovládá 65 % světového obchodu s květinami a jeho obrat je přes 4,4 mld €. Je předseda správní rady družstva, které má 5 000 členů, kteří do něho vkládají ročně 4 % na pokrytí nákladů a tak mají velký zájem na výkonu družstva. K domácím 5000 členům se přidává ještě 600 členů v Izraeli a v Keni + 4000 zaměstnanců. Spravují 38 aukčních míst v 5 zemích. 50 % prodávají přímo, 50 % přes maloobchod. Nyní je rozvoj především mimo Holandsko. Celkem 60 produkčních míst, i zde má zatím Holandsko podíl 85 %. Export se pronikavě zvyšuje do východní Evropy 6 % podíl v roce 2007, v roce 2012 13 %. Německo odebírá přes 30 % celkového objemu. U členství z ciziny se začalo přes růže z Keni a z Izraele (tam se zajišťovaly dodávky hlavně v zimě (před 20 lety), vznikla nutnost zapojit tyto dodavatele do celkové struktury družstva, i když se to zpočátku domácím moc ne-
zpět
5
líbilo. Ale s rozvojem trhu se tato strategie ukázala jako správná. Dříve šla většina produkce na evropský trh, ale dne jde již přes 30 % do jiných zemí a tento trend se zvětšuje. Investují přes 50 mil. € ročně jen do nových skleníků, dále na promoci a do nových budov. Jak ochránit svoji pozici č. 1 na světovém trhu. Přes 65 % dnešního prodeje květin je stále přes květinářství, to představuje zvláštní přístup. V Holandsku sektor spravuje 35 produkčních výborů, k nim se přiřazují poradní výbory v Keni a v Izraeli, které společně připravují strategii družstva. Po něm měl slovo José Manuel Rodriguez za španělská družstva oliv a oleje. Jako generální ředitel Agro Sevilla, předsedá družstvu druhého stupně pro olivy. Funkcí družstva je zpracování a export oliv a oleje, které jsou připraveny z produkce 10 místních družstev. To představuje přes 5000 farmářů, dále zaměstnávají 500 přímých zaměstnanců a dalších 3400 nepřímých. Družstvo představuje přes 14 % celkového španělského vývozu oliv a oleje. Další lisovny má v USA, Chile a v Itálii. Navíc potřebují přes 230 000 sezónních pracovníků. Družstvo, která si dává za úkol zabrat co nevětší část celého potravinového řetězce. Rozvoj začal být velmi intenzivní před několika lety. A každé 3 roky se rozpracovává nová strategie rozvoje. Zatím strategie funguje velmi dobře. Následoval Ludovic Spiers, Agrial, Normandie, Francie. Družstvo z Normandie, které začalo správou vstupů farmářů a družstev v tomto regiónu, k tomu se postupně přidalo zpracování potravin. Doma i nadále funguje jako družstvo, za hranicemi Francie pak ve všech zemích jako společnost. Konstatováno, že v prodeji zeleniny nestačí dávat dodávky 3 měsíce do roka, ale musí být celoroční dodávka. Nejprve se rozšířila produkce do Španělska a Tuniska později šíření obchodní činnosti do Anglie a Švýcarska. Obrat vloni měli 3,6 mld. €, 10 000 členů, mimo Francii je jich 1 700. Dále 11 000 zaměstnanců. Čistý zisk činí 45 mil. €. Poslední příspěvek měl Juha Ruohola za finské družstvo, které je jedním z vedoucích společností potravin ve Skandinávii. Prodej v roce 2012 činil 1, 342 mld. €, zaměstnává 4 898 lidí ve Finsku, Švédsku a Estonsku. Doma funguje rovněž jako družstvo, venku kupuje jak družstevní tak jiné společnosti, především na zpracování masa. Pokud má jako družstvo domácí přebytek pro-
Vinařský věstník 01/2014
dukce masa, vyveze ho ke zpracování do ostatních továren v sousedních zemích. Má rovněž zastoupení v Rusku a továrnu u Petrohradu. Expanze byla zatím ukončena, ale nevylučuje se další průnik především na ruský a ukrajinský trh.
Pracovní skupina Ekonomické analýzy 3.12. V září 2013 bylo v EU 12,2 mil. farem, které hospodařily na 174,1 mil. ha půdy. Průměrná velikost (EU 28) farmy je 14,2 ha. Velké rozdíly jsou mezi členskými zeměmi, kde je přes 6 mil. farem o velikosti menší než 2 ha. A vedle toho malé množství ( 2,7 %) velkých farem nad 100 ha, které obhospodařují polovinu plochy půdy ( 50,2%). Rumunsko představuje třetinu (3,9 mil.) všech farem EU. ČR je zde uvedena jako země s největšími farmami (průměr 152,4 ha). Užití půdy: polovina plochy v EU 28 je obhospodařována ve 4 zemích: Francie 16%, Španělsko 13,6%, Spojené království 9,7 % a Německo 9,6%. Tři pětiny půdy jsou užity pro kultury, třetina pro louky. Sady, vinice a olivové háje představují 6,1% plochy půdy. Bylo konstatováno, že jedna ze čtyř farem se zabývala speciálními kulturami. Téměř polovina farem se zabývá živočišnou produkcí a to buď plně, nebo v kombinaci s rostlinnou produkcí. Celkem má EU (28) dohromady 135,2 mil. VDJ, z nich je polovina dobytka, něco přes čtvrtinu prasat a 15% je drůbeže. V zemědělství pracuje podle statistik 25,5 mil. lidí, z nichž 23,5 mil. byli vlastníky nebo hlavními nájemníky. Rodinné farmy stále představují 77,8% usedlostí. Ale je zde také malá část zemí, které spoléhají na nájemní sílu (Francie 56,3%, Slovensko 71,9% a ČR 77,7%). Zdroj údajů – Eurostat: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Agricultural census 2010 – main results Podrobněji byly zkoumány farmy z Belgie (vlámská část), Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Holandsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Anglie: Hodnota zemědělské produkce: • Belgie 2,4% ( hodnota 4,868 mld €) • Německo 19,5% ( 39,106mld €), • Francie 28,2% ( 56,500 mld €) • Itálie 20,7% / 41,417 mld €) • Maďarsko 2,8% (5,626 mld €) • Polsko 7,6% ( 15,153 mld €) • Rumunsko 6,4% ( 12,845 mld €)
• Švédsko 2,1% ( 4,202 mld €) • UK 10,4% ( 20,842 mld €). Tyto údaje shromáždila C/C a od jara 2012 jsou předmětem přehledů, které dává k dispozici.
Generální shromáždění Geopa 4.12. Zatím není v EU dohoda jak přesně definovat sezónní práce a jaké zde mají být kvóty pro 3. země. Od ledna 2014 skončí transitní období pro Rumunsko a Bulharsko (7 let). Otázkami zde zůstávají následná témata: • kontrakty a jejich využití • výše platů a s tím spojené daně a sociální dávky • ubytování a kontrola nájemného • zajištění stejných práv a pojištění, bezpečnosti a služeb Každá ČZ se zde může rozhodnout, jestli trvání pobytu bude 5 nebo až 9 měsíců za rok. Detašovaní pracovníci – tato otázka ukazuje, jak komplikovaný je EU přístup a že k nějaké harmonizaci se dopracováváme velmi pomalu. Navíc je velmi často zneužíváno společnostmi, které zprostředkovávají práci. Polský zástupce zde mluvil o vlastních zkušenostech s vysíláním lidí do Německa. To je ještě regulérní postup, zprostředkovatelské firmy jsou jen prázdné schránky, ale ovládají většinu kontraktů. Velká část je registrována v Holandsku, které zde nemá v tomto směru žádné restrikce a i drtivá většina polských a rumunských pracovníků prochází rukama těchto společností. Geopa zahájila před 2 roky projekt, ve kterém se zkoumá situace u těchto pracovníků ve Španělsku, Belgii, Francii, Lucembursku a Portugalsku. V loňském roce se k tomuto projektu přidalo Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva a Rumunsko. Rozšířilo se o více sektorů, ale zemědělství je zde jeden ze základních. Agripass on line – Bob Fiddaman zde ukázal praktické užití, tak jak ho připravila NFU. Je již dnes hotové ve 3 jazycích (angl, fr, něm.) a na dalších se pracuje. Ironické na celém projektu je, že když se ukázalo, že systém funguje, od něho chce NFU odstoupit a také odvolává Fiddamana. Jednání pokračují každým dnem a Cris oznámil, že napíše dopis na Peter Kendall (president NFU) k potřebě pokračování projektu a Boba F. nejméně o jeden rok. Poláci zde chtějí získat detailnější informace o provádění a jak se tento sys-
zpět
6
tém osvědčuje v praxi, nezdá se jim dost podrobný. Italská zástupkyně naopak myslí, že by se měl systém ještě dále zjednodušit, dá se vždycky později doplnit o potřebné detaily. Nepřiznaná práce – veřejná konzultace ze strany Komise, bohužel odpovědělo jen pár zemí, odpovědi odeslány na Komisi již v září, ale zatím není žádná zpětná reakce. Polský zástupce zde informoval o problémech s Ukrajinou. Pracovníci dostanou pracovní povolení do Polska, kam sice přijedou, ale pak pokračují dál a s tímto povolením dostanou práci v Německu či Holandsku. Seminář v Kaunasu ukázal velké sociální rozdíly v sektoru napříč Evropou, nejen v platech, ale i v řadě dalších otázek. Náplň práce pro rok 2014. Francouzi spolu s Finy požadují zkoumání složení platů, jejich strukturu (ne číselné vyjádření). Italové požadují prozkoumání kontraktů a pracovních podmínek – inspekce práce a postihy, nezaměstnanost mladých a co se zde v jednotlivých zemích připravuje. Bulhaři připravují seminář s tématem kvalifikace v zemědělství.
Sociální dialog – společná schůze Geopa- Effat a DG Employ 5.12. Chorvatsko je od 1.7. členem EU a v Geopa ji nyní zastupuje CEA ( Chorvatská zaměstnanecká asociace). Zemědělský sektor představuje v zemi spolu s rybolovem přes 8 % HDP, hospodaří na 3,15 mil. ha. 83 % je privátně vlastněno, zemědělsko-potravinářský sektor představuje dohromady 21% ekonomiky v zemi a je také největším zaměstnavatelem. V současnosti se projednává v EU nařízení o sezónních pracovnících. Na schůzích SD ( sociální dialog) by se měly řešit také obtížné otázky, jako je nekalá konkurence (viz zprostředkování práce), platy, sociální otázky a záruky. Všude v EU se prezentuje zemědělství jako zastaralý sektor, nic se zde nedělá pro lepší zaměstnanost i když sektor je páteří rozvoje venkova. Tento přístup by se měl co nejdříve změnit. Také s demografickými změnami (složení, věk) se nic nedělá a zapomnělo se na to i v současné SZP. Italové říkají, že i když předávají komplexní a přesné statistiky, nemá to prakticky žádný vliv na zpětné vazby s Ko-
Vinařský věstník 01/2014
misí, sektor zaznamenává prudký pokles zaměstnanosti. Poláci kritizují laxnost Komise v řešení udělování pracovních povolení. Zprostředkovatelé zaměstnávají pracovníky jak z Polska, tak z Maďarska či Rumunska a „vyvážejí“ je na západ za směšné ceny. Tento dumping se týká především zemědělství, ale také stavebnictví a stavby a údržby solárních panelů.
Přístup britského MZe k reformě SZP vyvolává smíšené reakce členů NFU Převod 15 % z I. do II. pilíře. NFU zde říká, že farmáři již udělali podstatně více než ostatní země a platby na hektar jsou nižší než v ostatních zemích. Nové plány na rozvoj venkova nebudou připraveny dříve než v roce 2016 a NFU si myslí, že v té době se modulované fondy prostě ztratí. Pro zelenání chce mít vláda národní certifikační systém, ale není dostatečně pružný. Dalším prvkem jsou příspěvky do kopcovitých oblastí na úkor farem v rovinách. To silně poškodí podle NFU produktivní farmy. Příjmy zemědělců za rok 2012/13 klesly o 32%. Největší postih byl u živočišné produkce a skleníků, kde byl pokles o 50 a 45%. Katastrofální počasí mělo na příjmy největší vliv a to bude mít také obrovský vliv na vývoj sektoru v příštích 2 letech.
Dohoda WTO na poslední chvíli? 155 zemí ze 159 se přihlásilo k dohodě. Generální ředitel Azevedo přišel v pátek s novým kompromisem, který byl nejprve přijat Indií a později USA, tedy dvěma stranami, které brzdily nejvíce novou dohodu. Slíbil, že po dobu 4 let nebude proti Indii stížnost u panelu WTO. Výměnou Indie nemůže vyvážet zemědělské produkty s podporou, především rýži. Tato dohoda nepředstavuje víc než první etapu. Celkově se zde projednalo jen velmi limitované množství otázek. Po víc než deseti letech je zde první dohoda, i když o její náplni se bude ještě velmi dlouho jednat.
SZP Francie Země, která poslední měsíce zažila největší množství demonstrací za po-
sledních 10 let, a ty se převážně týkaly zemědělství a zdanění, nemá ani lehkou úlohu při rozhodování o budoucí SZP. Rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou produkcí jsou obrovské a k nim se přidává nespokojenost mladých. FNSA, APCA (komory) a JA (mladí) navrhují, aby každý sektor měl určitý strop propojených podpor. Národní asociace hovězího (FNB) se v posledních týdnech několikrát ostře střetla s producenty mléka (FNLP) v otázce propojených plateb spojených s produkcí. FNB chce zachování podpor i těch nevyužitých z loňského roku, a producenti mléka nechtějí přistoupit na to, aby jejich podpory byly až 6x nižší než podpory na maso. Vedle toho je zde obrovský nesouhlas s plány u zelenání. Prémie (zvýšená) na prvních 50 ha by měla být zaváděna progresivně, tak jak to požadují obilnáři, to se setkává s odporem Confédération Paysanne, která chce zavedení okamžitě.
Soudní dvůr Audit, který proběhl ve 24 zemích ukazuje, že většina z nich se rozhodla k využití velkého množství variant ( až 113), které představovaly v rozpočtu pro období 2010–13 celkem 6,4 mld. €. Následný audit proběhl ve 4 zemích, které představují zhruba 68% dávek (Řecko, Španělsko, Francie a Itálie), kde bylo vybráno 13 sledovaných opatření. Především pro sektor ovce a kozy se ukazuje, že opatření proti snižování počtů zvířat nefungovalo s výjimkou pro jehňata na maso, statistiky u stavu koz nejsou dostatečné. Pro zemědělské pojištění úrody se zde podařilo prakticky zdvojnásobit výši podpory. U programů pro olejniny a proteinové kultury vytýká Dvůr, že zde bylo použito jen jediného indikátoru, tedy počet hektarů určených na podporu. A chybí zde jakékoliv informace o skutečném stavu opatření a cílů v sektoru.
Rumunsko a Čína V Bukurešti se podepsala koncem listopadu dohoda, podle které by měla Čína dovážet z Rumunska hovězí a vepřové mražené. Vedle toho Čína oznámila, že chce nakoupit také ovce, a ministr řekl, že se jedná o množství víc než 6 mil. ovcí. U hovězího to má být přes
zpět
7
500 000 krav v příštích 5–10 letech. Čínská společnost Shunanghui Intl. má již nyní produkci vepřů v okolí Temešváru, což podle ministra usnadnilo samotné uzavření dohody.
Záchranný plán Francie u drůbeže Brusel schválil plán Francie na záchranu exportu francouzské drůbeže, což přinese ulehčení především pro produkci Bretaně, zmítané velkými protesty posledních měsíců a bankrotem celé řady zpracovatelů masa. Ciolos přijal pozvání na návštěvu regionu koncem listopadu, ale také zde varoval, že exportní podpory jsou u konce a že v období 2003 až 2013, Francie dostala 767,7 miliónů z celkové částky na restituce (887,8 mil. €) na podpory pro export drůbeže. Čl. 68, který bude pro sektor platit omezeně i v roce 2014, ale ne v roce 2015. Pro 2014 je zde národní podpora ve výši 19 mil. €. Při exportu okolo 200 000 t drůbeže ročně, to představuje méně než 100 € na tunu masa. Sektor prochází velkými strukturálními změnami a ministr Le Foll říká, že k dispozici jsou různé nástroje na podporu investic na modernizaci jak budov tak zařízení, kde investice potřebné k adaptaci mají umožnit dokončení změn do roku 2015.
Pracovní skupina Výzkum 9. 12. 2013 Skupina, která se sešla po druhé nemá zatím na Komisi poradní skupinu, ale to se může příští rok změnit. Účast zde byla velká, většina zemí EU15 zde měla i více zástupců, bohužel to samé se nedá říci o zastoupení nových členských zemí, kde kromě nás bylo zastoupeno jen Polsko a Maďarsko. Vedle schůzí se zde v posledním roce pořádala řada seminářů, jak v rámci Horizont 2020, tak v rámci akcí DG Research. Příští týden bude publikován plán na rok 2014–15 s celou řadou výzkumných projektů, včetně projektů na podpory zaměřené na praxi a na vytváření sítí. Do nových projektů je snaha zahrnout co nejvíce partnerů, ať je to na národní či mezinárodní úrovni (věda, obchod, farmáři a soustředit jejich společnou činnost v rámci operačních skupin rozvoje venkova). Inovace podle potřeby – to je nové heslo sektoru, kde dochází postupně
Vinařský věstník 01/2014
k výběru klíčových aktérů v celém řetězci. Složení projektových konsorcií a klíčoví aktéři fungují v rámci EIP (Evropské inovační partnerství). V rámci nových příprav je zde vytvářena jedna velká síť pro podpůrné služby a 4 sítě tématických schémat. První návrhy projektů jsou omezeny datem 12. 3. 2014 (15 stránek maximálně), a konečný záměr do června. Výběr parterů se má usnadnit přes propojení Linkedin – ale zde byla zástupkyně Komise dost nejistá, jak to vlastně bude fungovat. Zatím to nebylo vyzkoušeno. Připraveny jsou zde hlavně projekty týkající se zbytků, či odpadů a vody, v rámci klimatu také genetické zdroje. Francouzská APCA (komory), spolupracuje s výzkumnými ústavy, podobně jako holandská organizace a její spolupráce s universitou Wageningen zpracovává projekt, ve kterém je rovněž asociace dobytka na vyšší dojivost krav a následně spolupracují v tomto projektu také s ústavy ve Švédsku, UK, Itálií, Španělsku a Dánsku. Belgie: zkušenosti z propojení především malých projektů a výzkumných ústavů. Je to iniciativa Boerenbond, propojení je takové, jak si to přejí farmáři. Komory ve Francii mají hlavní slovo v poradenství, spolupráce s INRA (největší výzkum v zemi), ale spolupráce je zde především na úrovni operačních skupin. Za letošní rok zde fungovaly skupiny o půdě, genetických zdrojích. První skupiny neměly očekávané výsledky, proto dochází nyní k dalšímu upřesnění. Výsledky a hodnocení dosavadního výzkumu, jak zlepšit především aplikaci a další otázkou je, zda jsou sem přiděleny dostatečné zdroje. Komise rovněž vytvořila EIP service point, který vydává několikrát do roka Factsheets, připravuje nástroje webu a novinky. Horizont 2020 začne plně fungovat až od března 2014, 14.1. má být v Bruselu velký seminář k výzkumu. Koncem příštího roku (25.a 26.11.) pak seminář v Berlíně, kde má být programování inovací. Komplexní informace jsou na: http://ec.europa.eu/agriculture/eip/ index_en.htm
Bioekonomie: Zde paní Agnes van Ardenne z konsorcia Biobased industrie řešila po-
tenciál bio ekonomiky a jeho výhledy. Koncept – propojování materiálů a jejich úplného využití (clusters), kde k propojení dochází, protože je třeba určité ekonomické velikosti podniků ke startu celého procesu. Jejich konsorcium předpokládá, že v roce 2020 bude mít jejich sektor obrat přes 200 mld. € a tento rozvoj bude znatelný především na venkově, kde dojde k využívání stále nových surovin, snižování GHG, lepší využití PPP a obnovitelné energie. Chtějí tlakem na Komisi také změnit postoj EU k investicím do základního výzkumu. EU do něj dává jen 6%, USA 46% a Čína 58% z celkových prostředků na výzkum. Za tím účelem zde bylo vytvořeno Public-private partnership (partenariát privátní a veřejný kapitál) ve výši 3,8 mld. € pro léta 2014–20. 1 mld. € je z fondů EU, 2,8 mld. od bio průmyslu. Většina projektů, které jsou zde vytvářeny je víceletých a Konsorcium si dává za úkol obnovit industrializaci Evropy. V rámci jejich projektů je důležitý podíl jednotlivých prvků (1/3 na výzkum, 1/3 na rozvoj a demonstraci funkcí, 1/3 na aplikace). Příklady integrace: celulóza, dřevo, zbytkové materiály, integrovaná chemie, nové využití biomateriálů včetně škrobů. Konsorcium má nyní 59 členů a 79 asociačních organizací. Arnaud Petit sem přišel říci, že C/C je rovněž členem platformy výzkumu, kde se rovněž řeší otázky aplikací. Jde o zlepšování genetického fondu rostlin a kultur, rezistence na klimatické změny. U genetiky se sleduje především: • jak rostliny reagují na CO2 • jak široce se přizpůsobují změnám klimatu • citlivost na nemoci Konečný dokument bude připraven v průběhu února.
POCC-CCC 10. 12. 2013 Z americké strany není zájem jednat s evropskými organizacemi o připravovaných dohodách EU/USA. Ozvala se zde kritika postupu C/C, který zatím na americké organizace příliš netlačil. Belgický zástupce k tomu říká, že bychom měli daleko více jednat i s NGO na obou stranách Atlantiku na jejichž schůzích je prezentace farmářů naprosto nezbytná, abychom nebyli stále tlačeni do defenzívy.
zpět
8
EVROPSKÉ FÓRUM ALKOHOL A ZDRAVÍ BRUSEL 21. 11. 2013
11
8 7 6 5 4 3 2 1
2010
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
1955
1950
1945
1940
1935
1930
1925
1915
1920
1910
0 1905
HEALTH ACTION ON ALCOHOL PROBLEMS)
Beer Cider Wine Spirits RTDs
9
1900
ZDROJ: ERIC CARLIN, SHAAP (SCOTTISH
10 Litres of pure alcohol per head
Spotřeba čistého alkoholu na osobu ve Spojeném království v letech 1900 až 2010 Jak vyplývá z níže uvedeného grafu, celková spotřeba alkoholu zatím nedosáhla úrovně z roku 1900, nejnižší byla v době světových válek a v období mezi nimi. Spotřeba piva se během 100 let snížila, obdobně i spotřeba lihovin. Naopak se zvýšila spotřeba vína (z praktické nuly ještě po 2. Světové válce nyní téměř 3 litry čistého alkoholu, což odpovídá téměř 25 l vína) a cidru.
Year
Úmrtnost na 100 tisíc obyvatel na alkohol v Evropě podle regionů (čím tmavší barva, tím vyšší úmrtnost, v případě bílé barvy nejsou data známa): Zdroj: Matthias Löhr, Professor of Gastroenterology & Hepatology
Vinařský věstník 01/2014
zpět
9
Iceland Norway Netheria Greece Cyprus Sweden Malta Ireland Switzerland Spain F. Y. Mace Italy France Portugal United Germany Luxembourg Austria EU (27) Denmark Czech rep. Poland Latvia Bulgaria Finland Croatia Estonia Slovenia Slovakia Lithuania Hungary Romania 0
Možný vývoj jater u člověka: Nahoře zdravá játra, následují ztučnělá, cirhózní a prorostlá rakovinnými nádory. Zdroj: Matthias Löhr, Professor of Gastroenterology & Hepatology.
5
10
15
20
25
30
35
40
45
Průměrná cirhóza jater podle jednotlivých států Evropy (zajímavé je tam dělení na východ-západ a průměr právě mezi tím, ČR je na 2. místě nad průměrem, za Dánskem): Zdroj: Matthias Löhr, Professor of Gastroenterology & Hepatology
20 18
Spotřeba alkoholu v Evropě Spotřeba alkoholu v Evropě v posledních dvaceti letech klesá, ale je to různé podle států a větších uskupení. Ve středozápadní a západní Evropě, stejně jako na jihu spotřeba klesá, ale naopak na severu a středovýchodu se zvyšuje. Vývoj spotřeby alkoholu ve vybraných státech uvádí následující graf (údaje jsou v litrech spotřebovaného čistého alkoholu v litrech za rok): ZDROJ: J. REHM, SOCIAL AND
16
Italy Germany Spain UK Poland
14 12 10 8 6
EPIDEMIOLOGICAL RESEARCH (SER) DEPARTMENT, CENTRE FOR ADDICTION AND MENTAL HEALTH, TORONTO, CANADA
Vinařský věstník 01/2014
4 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010
zpět
10
Z MONITORINGU EU EUROPOSLANCE HYNKA FAJMONA
Komise: Veřejná podpora obnovitelných zdrojů by měla postupně skončit Sdělení Komise Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů (C(2013)7243) Komise zveřejnila 5. 11. 2013 formou sdělení právně nezávazné obecné zásady (guidelines) k veřejné podpoře trhu s elektřinou. Podle nich by členské státy měly postupně ukončit veřejnou podporu obnovitelných zdrojů a v odvětví více upřednostňovat tržní principy. Kontext Podle Komise jsou technologie obnovitelných zdrojů již natolik vyspělé a jejich produkční náklady poklesly do té míry, že je na čase vystavit je tržním principům. Věnuje se přitom zejména solární a větrné energii s cílem poskytnout státům na základě nejlepší praxe návod reformy stávajících parametrů státní podpory v energetice. Druhým bodem sdělení je doporučení pro efektivní budování zálohových kapacit pro případ výpadků obnovitelných zdrojů energie. Navazuje tak na sdělení z listopadu 2012 věnující se dokončení jednotného trhu s energiemi – listopad 2013 Obsah Státní podpora by měla být poskytována v co nejmenším možném rozsahu na základě porovnání výše kompenzací a technologických nákladů. Místo garantované výkupní ceny za kWh elektrické energie by měly členské státy zvolit jiné nástroje jako například prémiové bonusy k tržním cenám. Kvůli zajištění stability odvětví a investic je však nutné zavádět tržní principy postupně. Zároveň varuje členské státy před retroaktivními kroky v otázce veřejné podpory. Komise rovněž vyzývá členské státy k intenzivnější vzájemné spolupráci při řešení nestability dodávek energie z obnovitelných zdrojů v oblasti budování kapacit zálohových energetických zdrojů. Veřejná podpora by však měla pokračovat v otázce snižování uhlíkových emisí. Další vývoj Přestože jde o právně nezávazná doporučení, dokument se stane předlohou
Vinařský věstník 01/2014
pro budoucí legislativní návrhy k veřejné podpoře v oblasti energetiky a životního prostředí v roce 2014. Po zveřejnění sdělení Komise následuje veřejná konzultace.
Komise uveřejnila roční analýzu růstu hospodářství EU Roční analýza růstu 2014 (KOM (2013)800) Komise 13. 11. 2013 publikovala roční analýzu růstu a zahájila nový proces koordinace hospodářských politik v EU – evropský semestr 2014. Hlavní závěr letošní analýzy je zachovat tempo probíhajícího oživení evropských ekonomik, tj. realizovat reformy, které ho podporují. Kontext Od zahájení evropského semestru v roce 2010 byly vydány 4 analýzy růstu. Komise v nich představuje obecné hospodářské a sociální priority. Koordinace má vést k dosažení společných cílů v rámci vlastních rozpočtů, Paktu stability a růstu a strategie Evropa 2020. Analýza platí pro celou EU, ale během semestru bude promítnuta do doporučení pro jednotlivé státy. Obsah a sporné body 5 hlavních priorit stanovených pro semestr 2014 vychází z těch minulých, je však kladen důraz na jiné oblasti: 1. Provádění diferencované fiskální konsolidace podporující růst: Komise doporučuje se zaměřit nejen na konsolidaci, ale spíše na zlepšování kvality veřejných výdajů a modernizaci veřejné správy. Státy by měly stimulovat soukromé investice a spotřebu a neškrtat v oblasti investic do vzdělávání, výzkumu a inovací, energetiky a opatření v oblasti klimatu. Než zdaňovat práci, měly by raději zvyšovat daně spotřební, majetkové či ekologické. 2. Obnova běžného úvěrování ekonomiky: Soukromé zadlužení by se mělo snížit, je také potřeba připravit banky na nové kapitálové požadavky a zátěžové testy a usnadnit podnikům přístup k finančním prostředkům.
3. Podpora růstu a konkurenceschopnosti: Je třeba více otevřít trhy zboží a služeb konkurenci, hlavně v energetice a u regulovaných profesí, modernizovat výzkum. 4. Řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize: Důraz na aktivní podporu nezaměstnaným a zajištění vzdělávacích možností, zlepšení veřejných služeb zaměstnanosti a zavedení záruk pro mladé. Úroveň mezd má být taková, že podpoří konkurenceschopnost i domácí poptávku. 5. Modernizace veřejné správy: Soustředit se zejm. na digitalizaci veřejných služeb a snižování administrativní zátěže. Státy by se měly více řídit doporučeními pro ně vydanými a zlepšit jejich provádění. Do procesu by měly více zapojit své parlamenty, sociální partnery i občany. Více času je potřeba vynaložit na koordinaci reformy trhu práce a trhu zboží v eurozóně. Analýza byla také předmětem jednání výborů ECON a EMPL, které kritizují tvrzení, že se stav ekonomiky zlepšuje, a Komisi za to, že jen opakuje stále stejná (nedostatečná) opatření. K roční analýze růstu byl připojen návrh společné zprávy o zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti sice přestala růst, nadále je však nepřijatelně vysoká. Mezi členskými zeměmi (zejm. v rámci eurozóny) vznikly přetrvávající rozdíly v nezaměstnanosti, především mladých lidí, příjmů domácností, nerovností a chudoby. Je potřeba podporovat tvorbu nových pracovních míst v rychle rostoucích odvětvích a posilovat sociální ochranu. Podruhé také analýza obsahuje zprávu o integraci jednotného trhu, která analyzuje míru začlenění jednotného trhu v oblastech s největším potenciálem růstu. Ačkoli bylo dosaženo pokroku v reformě finančního, digitálního a dopravního odvětví, je stále potřeba získávat investice, vytvářet pracovní místa a zvyšovat spokojenost spotřebitelů v těchto odvětvích. Zpráva dále poukazuje na nedostatečný pokrok při otevírání trhů s energiemi, členské státy také ještě ne zcela provedly tzv. směrnici o službách.
zpět
11
Komise poprvé zhodnotila i rozpočtové plány členů eurozóny (a 3 zemí mimo ni) na rok 2014 a představila přehled fiskálních politik v eurozóně celkově. Hodnocení vychází z tzv. dvojbalíku (two-pack) a je založeno na postupu při nadměrném schodku a Paktu stability a růstu. Dle závěrů žádná ze zemí nebude muset svůj plán přepracovat. Konsolidace přinesla své výsledky, jsou stabilizovány vládní dluhy a deficity, ale je třeba dále pokračovat ve strukturálních reformách. Představena byla také zpráva mechanismu varování pro rok 2014, která zahajuje následující roční cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze. Poskytuje analýzu hospodářství členských států na základě srovnávacího přehledu ukazatelů pro měření vnitřní a vnější konkurenceschopnosti (např. stav běžných účtů platebních bilancí). Zpráva mechanismu varování doporučuje provedení hloubkového přezkumu hospodářského vývoje v 16 členských státech, které čelí různým problémům a potenciálním rizikům, která by se mohla přenést na zbytek eurozóny i další části EU. Cílem je posoudit, zda nerovnováhy existují a zda dříve zjištěné nerovnováhy přetrvávají, nebo se úspěšně řeší. Velmi diskutovaný byl zejm. přebytek běžného účtu Německa, který se nachází nad limitem EU 6 % HDP. Znamená to, že Německo má vysoký podíl exportů a nedostatek investic v zemi. Přebytek bude podléhat šetření Komise (s výsledky na jaře 2014), cílem však není jej nějak oslabit (ani zavést sankce ve výši 0,1 % HDP), ale spíše najít řešení ke stimulaci dovozů (otevřít sektor služeb, podpořit domácí poptávku např. zvýšením minimální mzdy ap.) a zjistit, zda nedošlo k selhání trhu. Přebytek kritizoval i MMF či USA, jelikož přebytek Německa znamená deficit jiných zemí. Němci to ale obecně nevidí jako problém, spíše naopak, považují to za úspěch jejich ekonomiky. Další vývoj Roční analýza růstu bude projednána v Radě a schválena na summitu v březnu 2014, který vydá státům politické pokyny, jež pak začlení do svých národních a hospodářských plánů a v dubnu 2014 zašlou Komisi. V červnu 2014 pak budou Komisí vydaná doporučení (vypracovaná na základě analýzy a plánů) přijata Evropskou radou a členské státy je budou moci zahrnout do svých rozpočtů a/nebo právních řádů. V prosinci 2014
Vinařský věstník 01/2014
bude ministry financí projednána zpráva mechanismu varování. Mezitím bude Komise připravovat hloubkové přezkumy 16 států určených ve zprávě. Přezkumy budou zveřejněny na jaře 2014.
Ochrana osobních dat na obou stranách Atlantiku musí být přísnější Communication from the Commission to the European parliament and the Council: Rebuilding Trust in EU-US Data Flows (COM(2013)846) Komise 27. 11. 2013 představila opatření, která je třeba přijmout k obnově důvěry v datové toky a posílení ochrany údajů mezi EU a USA. Důvěra byla narušena odhalením, že USA sbírají některá citlivá data. Kontext Výměnu osobních údajů mezi EU a USA upravuje na úrovni EU řada dohod: dohoda o vzájemné právní pomoci, dohoda o využívání jmenné evidence cestujících a o jejím předávání, dohoda o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích pro účely programu sledování financování terorismu a dohoda mezi Europolem a USA. EU v současnosti posiluje svá vlastní pravidla týkající se ochrany údajů. EU a USA navíc od března 2011 jednají o rámcové dohodě o ochraně údajů v oblasti policejní a soudní spolupráce („zastřešující dohoda“). Důvěra EU byla „případem Snowden“ otřesena a v důsledku obvinění týkajících se dalekosáhlého přístupu k osobním údajům ze strany amerických zpravodajských služeb stále přetrvávají vážné obavy. Občanům na obou stranách Atlantiku musí být podle Komise navrácena jistota, že jejich údaje jsou chráněny, a podniky potřebují vědět, že stávající dohody jsou dodržovány a vymáhány. Obsah Strategický dokument o transatlantických datových tocích vyzývá k jednání v následujících oblastech: 1. Přijetí reformy EU v oblasti ochrany údajů, nejlépe na jaře 2014 (byla Komisí navržena v lednu 2012), která obsahuje jasná pravidla pro situace, kdy jsou data předávána a zpracovávána v zahraničí. 2. Bezpečnější Safe Harbour („bezpečný přístav“), který upravuje předávání dat pro komerční účely
mezi EU a USA. Prostřednictvím 13 doporučení Komise se má zlepšit jeho fungování. Řešení nedostatků shrnutých v analýze jeho fungování (zveřejněna také 27. 11. 2013) má být představeno v létě 2014. 3. Posílení záruk ochrany dat v oblasti vymáhání práva, obsažených v dohodě o předávání a zpracovávání údajů v kontextu policejní a soudní spolupráce, která je právě vyjednávána. Občané by měli mít stejná práva na obou stranách Atlantiku s vysokou úrovní ochrany. 4. Americká vláda se má zavázat k užití existujících dohod o vzájemné právní pomoci a odvětvových dohod (jako je např. dohoda o jmenné evidenci cestujících a program sledování financování terorismu) v případech, když je pro účely vymáhání práva potřeba předávání údajů. 5. Mají být řešeny námitky EU k probíhajícímu reformnímu procesu v USA, zejm. pokud jde o přezkum činnosti Národní bezpečnostní agentury USA. 6. Podpora standardů ochrany osobních dat na mezinárodní úrovni tím, že by se USA měly stát smluvní stranou úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů. Ve stejný den Komise zveřejnila závěry pracovní skupiny EU-USA o ochraně osobních údajů, která byla zřízena v červenci 2013. Zpráva konstatuje, že mezi EU a USA existují rozdíly v ochranných opatřeních vztahujících se na občany, jejichž údaje jsou zpracovávány. Ochranná opatření vztahující se na občany EU mají nižší úroveň. Jednotlivci nemají možnost získat přístup k údajům, ani jejich opravu či vymazání, správní nebo soudní nápravu. Komise také zveřejnila výsledky svého přezkumu dohody o jmenné evidenci cestujících (PNR). Dohoda PNR, platná od 1. 7. 2012, je nástrojem pro boj proti závažné nadnárodní trestné činnosti a terorismu; jasně vymezuje, za jakým účelem mohou být údaje ze jmenné evidence cestujících používány, a obsahuje přísné záruky na jejich ochranu. Závěr Komise je následující: americké úřady dodržují své povinnosti týkající se přístupových práv do databáze a zavedly pravidelný mechanismus dohledu k ochraně proti nelegálnímu nakládání
zpět
12
s údaji. Povinnost krýt a mazat citlivá data je respektována a sdílení dat s americkými orgány a se třetími zeměmi je v souladu s dohodou. Další zpráva hodnotí program sledování financování terorismu TFTP . Údaje z programu nabízejí zásadní vhled do podpůrných finančních sítí teroristických organizací a pomáhají odhalovat nové cesty financování terorismu i osoby do něj zapojené v USA, EU a jinde. Informace získané v tomto programu byly použity např. při vyšetřování teroristického útoku při bostonském maratonu v dubnu 2013, hrozeb během olympijských her v Londýně či při výcviku teroristů pocházejících z EU v Sýrii. USA údajně měly přístup k finančním údajům databáze Swift mimo působnost dohody, proto Komise požádala o osvětlení této záležitosti. Americká administrativa písemně ujistila, že nenarušila smlouvu a nadále ji bude plně respektovat. Dohled nad prováděním dohody o TFTP se však zintenzivní nejen v nadcházejících měsících, ale i v dlouhodobém horizontu. Další vývoj Komise vyhodnotila možnosti pro vytvoření evropského systému pro sledování financování terorismu a dospěla k závěru, že v této fázi není potřeba takový systém vytvářet. Upozornila, že k získání údajů na půdě EU by bylo nutné zřídit a spravovat novou databázi obsahující všechny informace o finančních převodech prováděných občany EU. Vytvoření takové databáze by mělo vážná úskalí, pokud jde o ukládání údajů, přístup k nim a jejich ochranu, nemluvě o nezbytné technické a finanční náročnosti. Standardy ochrany údajů nebudou zahrnuty do probíhajících jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic.
Rada a EP stvrdily víceletý finanční rámec 2014–2020 i rozpočet 2014 Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2011)398) Draft general budget of the European Union for the financial year 2014 (COM(2013)450) Draft amending budget No 6 of the European Union for the financial year 2013 (COM(2013)518) Draft amending budget No 8 of the European Union for the financial year 2013 (COM(2013)669) Draft amending budget No 9 of the European Union for the financial year 2013 (COM(2013)691)
Vinařský věstník 01/2014
Nejdříve plénum EP 19. 11. 2013 (poměrem 537:126:19) a posléze i Rada 2. 12. 2013 schválily podobu víceletého finančního rámce 2014–2020. Současně plénum EP 20. 11. 2013 schválilo rozpočet EU pro rok 2014 (poměrem 494:158:13) a způsob financování mezer v rozpočtu 2013 – den poté, co rozpočet potvrdila i Rada. Kontext Klíčové instituce EU se po několikaměsíčních jednáních dohodly na podobě finančního výhledu na další sedmileté období v červnu 2013. Rada vyšla vstříc EP v otázce flexibility v závazcích i platbách (více v příspěvku „EP přijal usnesení týkající se finanční perspektivy 2014–2020“, Monitoring červenec/srpen 2013 ). K dohodě došlo také, pokud jde o dodatečné navýšení zdrojů pro rozpočet 2013, které mají vyrovnat neprovedené platby. Celkový závazek ve výši 11,2 mld. € byl ovšem rozdělen do 2 částí. Po schválení první tranše ve výši 7,3 mld. € v červenci 2013 Radou a v září 2013 EP tak zbývá doplatit zbylých 3,9 mld. €. EP ovšem dopředu avizoval, že nedá souhlas k novému finančnímu rámci, dokud nebude vyřešena „mezera“ v letošním rozpočtu. Rada a EP schválily pozměňovací návrhy k rozpočtu 2013 v říjnu 2013. EP však odmítl škrty navrhované Radou v rozpočtu 2014. Posledními spornými body, které bránily definitivnímu schválení MFF, byla otázka financování nečekaných výdajů ve výši 400,5 mil. € ve Fondu solidarity v souvislosti s povodněmi na jaře roku 2013 (více v příspěvku „ČR získá pomoc z Evropského fondu solidarity“, Monitoring říjen 2013 ) a výší prostředků alokovaných do vybraných kapitol rozpočtu 2014. Hlasování pléna EP o MFF bylo v předchozích měsících dvakrát odloženo, zejm. z důvodu vyjednávání o nejvýznamnějších programech EU – SZP, Erasmus+, Horizont 2020 a kohezní politika. Obsah Instituce EU schválily historicky poprvé víceletý finanční rámec s nižším rozpočtem oproti předchozímu (závazky jsou stanoveny ve výši 960 mld. €, platby ve výši 908 mld. €), konkrétně o 40 mld. € promítnutých zejména v oblasti SZP a kohezní politiky. Poslední spor se vztahoval ke složení pracovní skupiny zaměřené na reformu vlastních zdrojů EU. Skupina se bude skládat z 9 členů rovnoměrně zastupujících tři instituce (Komisi, EP a Radu). Předsedou by se
měla stát „neutrální“ osoba, pravděpodobně ze skupiny bývalých předsedů vlád. V rozpočtu na rok 2014 došlo k redukci oproti výši letošního rozpočtu o 6 %, přestože byly navýšeny prostředky na platby o 500 mil. € oproti původní pozici Rady na celkovou sumu 135,5 mld. €. Výše závazků odpovídá původnímu návrhu Komise, tj. 142,6 mld. €. Je tak ponechána rezerva 711 mil. € před dosažením stropu MFF pro nepředpokládané situace. EP prosadil více financí do priorit týkajících se výzkumu, inovací, vzdělávání a humanitární pomoci na Blízkém východě (programy Erasmus+, Horizont 2020 a COSME). Škrty navrhované Radou v těchto kapitolách odmítlo plénum EP již v říjnu 2013. Institucionální jednání byla završena těsně před zasedáním výboru BUDG 14. 11. 2013, který schválil jak dohodu o rozpočtu 2014, tak MFF. Instituce rovněž dosáhly kompromisu stran způsobu dofinancování prostředků na povodňovou pomoc z Fondu solidarity tím, že akceptovali návrh Komise, podle kterého se 250 mil. € zafinancuje přerozdělením prostředků mezi fondy v rámci rozpočtu 2013 a zbylých 150 mil. € bude použito z rozpočtu 2014. Uzavření dohody bylo rovněž podmínkou Rady pro formální schválení dodatečného poskytnutí 3,9 mld. € do rozpočtu 2013. Další vývoj Již v tomto okamžiku se očekává, že rozpočet na rok 2014 bude muset být dofinancován až 20 mld. € z letošních programů EU. Úprava rozpočtu proběhne pravděpodobně v září 2014.
EP schválil dohodu o budoucí kohezní politice Plénum EP schválilo 20. 11. 2013 (poměrem 479:126:85) kompletní legislativní balík týkající se kohezní politiky. Zároveň byl vyřešen spor ohledně nastavení tzv. makrokondicionality u strukturálních fondů a výše finančních prostředků pro Evropský sociální fond. Kontext Intenzivní jednání o podobě kohezní politiky v letech 2014–2020 pokračovala po celý rok 2013. Coreper na svém zasedání 29. 10. 2013 přijal kompromis týkající se budoucnosti kohezní politiky, na kterém pracovalo předsednictví s EP. Jednání na plénu EP čelilo kritice za zvolenou proceduru vyjednávání. Odpor vyvolala procedura hlasování o legisla-
zpět
13
tivním balíku zvolená konferencí předsedů EP, kdy by prosazení jakéhokoliv pozměňovacího návrhu vyžadovalo nejdříve odmítnutí celého kompromisu uzavřeného s Radou ze strany pléna EP, protože nebylo umožněno hlasování o pozměňovacích návrzích separátně. Kritice čelilo i rozhodnutí zpravodajky Danuty Hubner odmítnout návrh na hlasování o pozměňovacích návrzích ve výboru REGI a přenechat jej až na plénum EP, kde je prosazení změn v legislativních návrzích obtížnější. EP přijal kompromis ke kohezní politice 7. 11. 2013. Obsah Nejspornějším bodem těsně před schválením nového nastavení strukturálních fondů EU v letech 2014–2020 byla makroekonomická podmíněnost. Podle tohoto opatření může být teoreticky členskému státu například v případě nadměrného rozpočtového schodku, pokud by dotčený členský stát nedodržoval svůj makroekonomický ozdravný program nebo nerespektoval rozhodnutí Rady, pozastavena finanční podpora ze strukturálních fondů. V současnosti funguje tento instrument pouze u Fondu soudržnosti, kde jsou příjemci podpory pouze členské státy. Kvůli zmírnění obav výbor REGI na poslední chvíli 18. 11. 2013 na základě dohody s Radou vložil do znění tohoto návrhu změnu, podle které dojde k pozastavení plateb pouze v případě „významných“ ekonomických potíží namísto původního znění „trvalých“ potíží, což by mohlo mít za následek neuplatňování sankcí. Proti tomuto opatření se staví organizace měst a regionů, které nesouhlasí s tím, aby byli případně trestáni za rozhodnutí státu, která nemohou ovlivnit. Zároveň to může ohrozit potenciál pro dlouhodobé investice a vyjednávání s bankami. Podle zastánců opatření je jeho použití spíše teoretické. Zároveň je součástí legislativy možnost zvýšit míru spolufinancování ze strany EU pro členské státy resp. regiony, v případě že se ocitnou v ekonomických obtížích a nemohly by jinak kvůli neschopnosti dofinancování projektů z vlastních prostředků čerpat ze strukturálních fondů. To ovšem neznamená rovněž zvýšení alokovaných finančních prostředků pro danou zemi. Členské státy, které v současnosti čerpají finanční pomoc od EU v rámci makroekonomického ozdravného programu (Irsko, Portugalsko, Řecko, Kypr, Rumunsko),
Vinařský věstník 01/2014
budou mít i po roce 2013 přidělenu vyšší míru kofinancování ze strany EU – místo standardní hranice 85 % se opět zvýší na 95 %. EP rovněž schválil jednoleté prodloužení možnosti čerpání ze strukturálních fondů pro Rumunsko a Slovensko. Místo standardního pravidla čerpání alokovaných prostředků n+2 dojde k prodloužení na n+3. EU vyčlenila pro programovací období 2014–2020 na strukturální fondy 325 mld. €, z toho pro ČR přibližně 20,5 mld. €. Výše rozpočtu z celkové části určené pro Evropský sociální fond podporující tzv. měkké projekty bude nakonec 23,1 % – tzn. o necelá 2 p. b. méně, než požadoval výbor EMPL. Další vývoj V současné chvíli je na členských státech, aby vypracovaly konkrétní strategické dokumenty včetně stanovení národních priorit a kritérií následně schvalovaných Komisí co nejdříve tak, aby mohly být v roce 2014 implementovány.
ECON podporuje právo na základní bankovní účet Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (KOM(2013)266) Výbor ECON 18. 11. 2013 podpořil návrh směrnice „o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky“. Norma by měla všem legálním rezidentům v EU garantovat právo na základní bankovní účet. Kontext Komise svůj návrh předložila v květnu 2013 s odůvodněním, že „evropští občané se nemohou plně zapojit do společnosti, pokud nemají základní bankovní účet“. Takových (starších 15 let) je v EU údajně 58 mil., nejvíce v Rumunsku a Bulharsku, přičemž až 25 mil. by to údajně chtělo změnit, ale z různých důvodů nemůže. „Zatímco banky mohou (…) působit v celé EU a nabízet své služby přes hranice, občané, kteří si často nemohou otevřít účet v jiném členském státě nebo snadno přejít k jiné bance, podobnou mobilitu nemají.“ Komise tvrdí, že samoregulace sektoru finančních služeb se neosvědčila (aktivně jej údajně
prováděly jen 3 členské státy), navíc žádný relevantní legislativní nástroj (snad s výjimkou směrnice č. 2007/64 o platebních službách, která ovšem není dostatečně komplexní) neexistuje. Obsah Spotřebitelé by díky nové normě měli být schopni snáze porovnávat poplatky, které si účtují nejen banky, ale i ostatní poskytovatelé platebních služeb v EU. Všichni poskytovatelé platebních služeb by měli spotřebitelům dát k dispozici (1) informace o poplatcích (na seznamu nejběžněji poskytovaných služeb), (2) výpis poplatků, které poskytovatel platebních služeb v posledních 12 měsících účtoval za služby související s platebním účtem (s možností tento výpis poskytovat častěji než 1krát ročně), a (3) slovníček pojmů používaných v souvislosti s platebními účty (na vyžádání). V uvedených standardizovaných dokumentech by měla být (kvůli možnosti srovnání) použita výhradně standardizovaná terminologie. V každém členském státě by měla existovat alespoň 1 nezávislá internetová stránka, která bude shromažďovat informace o poplatcích účtovaných poskytovateli platebních služeb. Směrnice by také měla definovat „jednoduchý a rychlý postup pro spotřebitele, kteří chtějí změnit banku či poskytovatele platebních služeb“ (v roce 2011 tak učinilo jen 10 % majitelů účtů). Pokud bude spotřebitel požadovat, aby na nový účet byly např. převedeny jeho (některé) trvalé příkazy, měl by nový poskytovatel platebních služeb podniknout „všechny nutné kroky“ (tj. převést tyto trvalé příkazy ve spolupráci s dosavadní bankou, umožnit jejich realizaci a informovat o změně třetí strany, např. dodavatele elektřiny, plynu, zaměstnavatele ap.). Zákazníci by rovněž měli být oprávněni požadovat převod zůstatku ze starého účtu a zrušení tohoto účtu. Poskytovatelé platebních služeb by měli převod zrealizovat do 15 dnů (do 30 dnů, pokud se převod uskutečňuje mezi bankami sídlícími v různých členských státech EU), a to bezplatně nebo za „rozumný“ poplatek, každopádně vždy na vlastní odpovědnost (zjednodušeně řečeno: spotřebitel by neměl platit za chyby bank) a s plnou informační povinností vůči spotřebitelům (např. skrze webové stránky). Nadto by mělo být možné, aby si spotřebitel otevřel platební účet v zemi, ve které sídlí poskytovatel služeb, aniž by v této zemi měl trvalý pobyt (postačí na
zpět
14
žádost lidovců, liberálů a konzervativců v EP pouze tzv. skutečná vazba /genuine link/), to vše bez ohledu na jeho finanční situaci (pouze s tím omezením, že takový spotřebitel by měl mít k dispozici jen základní, neúvěrové operace, např. platby, výběry a převody, a služby, např. debetní karty a internetové bankovnictví). Platební účet se základními prvky by měla podle Komise v každém členském státě nabízet alespoň 1 banka, podle ECON by tak měly činit všechny banky. O dostupnosti daných platebních účtů by měly veřejnost informovat příslušné orgány členských států. Ty by také měly rozhodnout (v průběhu implementace nové směrnice), zda základní účet bude povinně k dispozici zdarma, nebo za „rozumný“ poplatek. Výjimku z povinnosti otevřít spotřebiteli základní účet by měl představovat fakt, že spotřebitel v daném členském státě již účet má, a/ nebo skutečnost, že nerespektuje pravidla stanovená kapitolou II směrnice č. 2005/60 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Komise předpokládá, že jí navrhovaná regulace bude přínosem nejen pro spotřebitele, ale i pro sektor finančních služeb (díky zesílení konkurence a sjednocení pravidel napříč EU). Sporné body Návrh jednoznačně přivítala pouze spotřebitelská organizace BEUC. Zato banky reprezentované EBF se postavily jednoznačně proti, zejm. proti požadavku na zavedení mechanismu na změnu účtu napříč EU. Podle EBF by mělo postačovat, aby takový mechanismus existoval v rámci jednotlivých členských států. EBF poněkud překvapivě neodmítá povinné základní účty, ale je proti tomu, aby byly vedeny zdarma. Další vývoj Plénum EP by mělo o návrhu hlasovat v prosinci 2013. Až poté by měli zástupci ECON dojednávat kompromisní znění textu s reprezentanty členských států.
Nový program ERASMUS+ bude plně funkční od roku 2014 European Parliament legislative resolution of 19 November 2013 on the proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing „ERASMUS FOR ALL“ The Union Programme for Education, Training, Youth and Sport (COM(2011)0788)
Vinařský věstník 01/2014
Nové nastavení programu, který ponese název ERASMUS+, bude zahrnovat dosavadní programy podporující např. zahraniční studijní pobyty nebo odborné vzdělávání a školení. Plénum EP 19. 11. 2013 potvrdilo (poměrem 632:29:30) navýšení rozpočtu a další nová opatření. Následně o něm hlasovala Rada. Kontext Komise předložila svůj původní návrh v listopadu 2011. Výše finančních prostředků pro pokračování programu Erasmus, který funguje již od roku 1987, byla součástí vyjednávání o nové víceleté finanční perspektivě. Spor probíhal mezi institucemi i ohledně názvu samotného programu, zatímco EP prosazoval název „Ano, Evropo“ (angl. Yes, Europe), Komise a Rada navrhovala „Erasmus pro všechny“. Výbor CULT potvrdil nový program pro vzdělávání, školení, mládež a sport po sérii třístranných jednání 5. 11. 2013. Obsah Erasmus+ shrnuje pod sebou dosavadní programy podpory vzdělávání a školení Comenius (školní vzdělávání), Erasmus (vysoké školství), Erasmus Mundus (mezinárodní spolupráce), Leonardo da Vinci (odborné vzdělávání) a Grundtvig (další vzdělávání). Poprvé rovněž zahrnuje oblast sportu, kde se zaměřuje mimo jiné na přeshraniční hrozby populárních sportů, jako je např. doping nebo korupce. Jeho celkový rozpočet bude 14,7 mld. €, což je o cca 40 % více než ve stávajícím finančním období 2007–2013. Komise však navrhovala původně ještě o 2,6 mld. € více. Podle odhadů budou z programu čerpat více než 4 mil. lidí. Jedním z nových opatření je možnost magisterských studentů čerpat levné půjčky na studium v zahraničí, a to od 12 tis. € pro studenty jednoletého magisterského studia do 18 tis. € pro studenty studia dvouletého (prostřednictvím finančních zprostředkovatelů určených EIB). Maximální výdaje tohoto instrumentu, který bude přehodnocován v roce 2017, mohou být však pouze 3,5 % celkového rozpočtu programu. Největší část rozpočtu bude určena na vzdělávání a školení (77,5 %, z toho téměř polovina na vysoké školství), 10 % pro nově samostatnou kapitolu mládeže, 1,9 % pro program vzdělávání specializovaného na evropskou integraci Jean Monnet Chair apod. V rámci programu také budou podporována partnerství mezi vzdělávacími institucemi a firmami za účelem intenzivnějšího získávání praktických dovedností studentů.
Další vývoj Po schválení oběma institucemi může program začít fungovat od ledna 2014.
Instituce potvrdily nový program Horizont 2020 a COSME EP schválil 21. 11. 2013 legislativní návrhy týkající se Horizontu 2020, nového komplexního programu sjednocujícího dosavadní evropské programy v oblasti vědy, výzkumu a inovací pro léta 2014– 2020. Současně schválil i program COSME pro malé a střední podniky. Program Horizont 2020 i COSME vzápětí podpořila Rada. Kontext V rámci víceleté finanční perspektivy přijaté Evropskou radou měl program pro posílení výzkumu, vývoje a inovací Horizont 2020 získat 70,96 mld. €. Komise původně navrhovala rozpočet 80 mld. €. Komise balík 6 návrhů, které mají pod označením Horizont 2020 podpořit investice do výzkumu a inovací v období 2014–2020, předložila v listopadu 2011. Představuje to 46 % nárůst v porovnání se současným obdobím 2007–2013. EP vyjádřil se snížením nesouhlasný postoj, neboť investice do výzkumu považuje za hnací motor celé evropské ekonomiky. Trojstranná jednání o novém rámci začala v lednu 2013. Výbor ITRE přijal kompromis z jara 2013 mezi Radou a Komisí v září 2013. Horizont 2020 převezme agendu 7. rámcového programu pro vědu a výzkum od 1. 1. 2014. Obsah Program s rozpočtem 70 mld. € (o 12 % méně, než původně navrhovala Komise) má za cíl pokrýt celý proces od základního výzkumu po inovativní produkty a procesy. Program Horizont 2020 stanovuje 3 základní prioritní pilíře: excelentní vědu, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy. Rada podpořila návrh Komise na významné zjednodušení administrativy pro příjemce podpory, podle které budou financovány přímé náklady výzkumného projektu ze 100 % (bez nutnosti spolufinancování členských států, 70 % v případě inovativních projektů) a nepřímé náklady fixně ve výši 20 % přímých nákladů (např. provoz budov). To znevýhodňuje velké výzkumné instituce, které mají vyšší podíl nepřímých nákladů a které je doposud financovaly metodou tzv. „full-cost“. V rámci
zpět
15
vyjednávání s EP, který obhajoval stávající metodu výpočtu, tak byla fixní sazba nepřímých nákladů nakonec zvýšena na 25 %. Komise navíc bude hledat způsob, jak převést část nepřímých nákladů velkých výzkumných institucí do kategorie přímých. Průmyslový sektor však toto opatření kritizuje, neboť pro ně znamená naopak zvýšení administrativní zátěže vzhledem k nastavení jejich účetních systémů v režimu „full-cost“. Výměnou za ústupek EP ohledně režimu financování byl schválen požadavek EP na vytvoření samostatného nástroje zaměřeného na podporu malých a středních podniků, který obdrží finanční prostředky ve výši 4 % rozpočtu. Inovační cyklus se bude skládat ze 3 částí – analýza proveditelnosti a komerčního potenciálu projektu, jeho realizace a následné uvedení na trh. Současně bude 20 % celkového rozpočtu Horizontu 2020 určeno na podporu malých a středních podniků, které se mohou účastnit všech programů podpory. Největší část rozpočtu na vědu a výzkum bude určena pro Evropský technologický institut – 2,7 mld. €, tj. 3,5 %. Úkolem EIT založeného v roce 2008 s centrálou v Budapešti (s rozpočtem 300 mil. € do roku 2013) je posílit vazby mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými centry a soukromými firmami za účelem přenosu vědeckých poznatků z výzkumu do praxe. Spolupráce probíhá prostřednictvím zakládání znalostních a inovačních společenství (KICs). Současné 3 KICs zaměřené na zmírňování změny klimatu, ICT a udržitelnou energii mají být rozšířena o dalších 5 – zdravý životní styl a aktivní stárnutí v roce 2014, potraviny pro budoucnost a výroba s přidanou hodnotou v roce 2016 a urbánní mobilita v roce 2018. EP za podpory „nových“ členských států rovněž prosadil, aby byla část rozpočtu vyčleněna na zjednodušení přístupu výzkumných subjektů ze znevýhodněných regionů, které měly nižší míru úspěšnosti ve stávajícím programu FP7 kvůli nedostatečné výzkumné infrastruktuře. Ta je však podporována v rámci strukturálních fondů, zatímco Horizont 2020 je zaměřen na vědeckou excelenci, na jejich podporu proto bude vyčleněno pouze 1,06 % (namísto 5 % žádaných „slabšími“ státy) v rozpočtu Horizontu 2020. Infrastrukturní projekty budou podpořeny pouze v synergii se strukturálními fondy. Komise již zvolila členy nezávislých poradních expertních skupin Horizontu 2020 na základě výzvy k projevení zájmu. Celkem se jedná
Vinařský věstník 01/2014
o 400 odborníků v 15 skupinách zastupujících veřejný i soukromý výzkumný sektor a občanskou společnost vybraných na dobu 2 let s možností jednoho znovuzvolení. Téměř 40 % z nich se nepodílelo na předchozích programech EU (FP7). Jejich úkolem bude přispět k implementaci Horizontu 2020 z hlediska stanovení priorit pro výzvy v jednotlivých podprogramech. Program COSME je plně věnován malým a středním podnikům. Poslanci zajistili snížení byrokratické zátěže a 60 % alokovaného rozpočtu 2,3 mld. € má fungovat k zajištění rizikového kapitálu a garancí půjček malým a středním podnikům. Další vývoj Rada bude hlasovat o balíku k Horizontu 2020 na začátku prosince 2013. Očekává se, že Komise zveřejní první výzvy již 11. 12. 2013. V roce 2017 je naplánována evaluace nastavených parametrů.
EP podpořil 40% kvótu na zastoupení žen v řídících orgánech firem Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (KOM(2012)614) Plénum EP 20. 11. 2013 poměrem 459:148:81 podpořilo kontroverzní návrh Komise mající do roku 2020 zajistit 40% zastoupení žen v řídících orgánech firem. Komise to okamžitě přivítala. Kontext Komise svůj návrh předložila v listopadu 2012. V jeho prospěch argumentuje (krom proběhnuvší veřejné konzultace ) tím, že v řídících orgánech firem dominují muži, již „představují 85 % nevýkonných členů řídících orgánů a 91,1 % výkonných členů řídících orgánů (…) i přes intenzivní veřejnou diskuzi a některé dobrovolné iniciativy na vnitrostátní i evropské úrovni se situace v posledních letech výrazně nezměnila“. A dodává: „Pouze jeden ze sedmi členů řídících orgánů (tedy 13,7 %) nejdůležitějších evropských společností je žena. Ve srovnání s rokem 2010 (kdy jich bylo 11,8 %) však jde jen o malé zlepšení. Tímto pomalým tempem bude potřeba ještě přibližně 40 let k tomu, aby bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů v řídících orgánech (alespoň
40% zastoupení obou pohlaví).“ Komise se v dané souvislosti odvolává i na relevantní usnesení EP z července 2011 a března 2012 . 11 členských států (Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Rakousko a Slovinsko) už podle Komise disponuje právními nástroji na podporu vyváženého zastoupení žen a mužů v řídících orgánech, přičemž v 8 z nich se předpisy vztahují jen na státní podniky. Dalších 11 členských zemí EU nicméně nerealizuje ani samoregulační opatření. Podle Komise „tento nejednotný přístup s sebou nese riziko maření hladkého fungování jednotného evropského trhu, protože různé právní předpisy v oblasti práva obchodních společností a sankce za nedodržení předpisů pro zastoupení mužů a žen mohou podniky odrazovat od přeshraničních investic“. V lednu 2013 Komise informovala, že proti jejímu textu se ve standardní 8týdenní lhůtě postavilo jen 6 z 27 národních parlamentů (český, dánský, nizozemský, polský, švédský a britský), a tím pádem lze dovozovat, že návrh je v souladu s principem subsidiarity. Na půdě EP návrh v červenci 2013 podpořil výbor EMPL, v říjnu 2013 i odpovědné výbory FEMM a JURI. V říjnu 2013 také Komise vydala zprávu, která obsahuje údaje o zastoupení žen ve statutárních orgánech významných kótovaných společností v EU. Podle posledních údajů (z dubna 2013) se podíl žen zvýšil na 16,6 % (z 15,8 % v říjnu 2012). Údaje rovněž ukazují na rozdílnou úroveň zastoupení mezi pracovníky vedení bez výkonných pravomocí (17,6 % žen, oproti 16,7 % z října 2012) a mezi vyššími vedoucími pracovníky (11 %, oproti 10,2 %). Celkově došlo ve 20 členských státech (včetně ČR) v období od října 2012 do dubna 2013 ke zvýšení podílu žen ve statutárních orgánech podniků. Od roku 2010 podíl žen ve statutárních orgánech vzrostl o 4,8 procentního bodu, což představuje průměrné tempo 1,9 procentního bodu ročně, tedy „téměř 4krát vyšší tempo pokroku“ než v letech 2003–2010 (0,5 procentního bodu ročně). Komise tvrdí, že k nejvýznamnějšímu posunu došlo od roku 2010 v 11 zemích, kde již byly přijaty závazné právní předpisy (Francie, Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Finsko, Řecko, Rakousko, Slovinsko a Dánsko). Obsah Návrh směrnice, založený na čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování EU týka-
zpět
16
jícím se „uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci“, stanoví cíl minimálně 40% zastoupení doposud méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů (správních/ dozorčích rad) společností kotovaných na burze, a to do roku 2018 v případě státních podniků (tj. těch, u kterých vykonávají rozhodující vliv veřejné orgány) a do roku 2020 v případě všech podniků ostatních. V mezidobí by si měly všechny dotčené podniky stanovit tzv. flexikvótu, což má být povinnost kotovaných společností, aby si samy stanovily individuální samoregulační cíle, pokud jde o zastoupení obou pohlaví mezi výkonnými řediteli. Společnosti, které mají nižší podíl (méně než 40 %) méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů, by měly provádět jmenování pracovníků na uvedené pozice na základě komparativní analýzy kvalifikací každého z kandidátů při uplatnění jasných, genderově neutrálních a jednoznačných kritérií. V případě stejné kvalifikace by měla být dána přednost kandidátu méně zastoupeného pohlaví, přičemž uvedené požadavky by se měly uplatnit ve všech fázích výběrových řízení. Nová norma by měla platit do roku 2028 a měla by se týkat všech kotovaných obchodních společností v EU. Jinak řečeno, neměla by se vztahovat na nekotované obchodní společnosti a malé a střední podniky (tj. s méně než 250 zaměstnanci a ročním obratem do 50 mil. €), přestože zpravodajové návrhu z FEMM a JURI o to usilovali (proto alespoň formulovali příslušný „morální apel“). Norma by se nicméně měla vztahovat i na kotované společnosti, kde je žen celkově méně než 10 % (např. v ocelářství, přestože to Komise nepožadovala). Členské státy by také měly stanovit „přiměřené a odrazující sankce“ pro ty společnosti, jež budou směrnicí vázány, ale nedodrží ji (a ani nepodají příslušným vnitrostátním orgánům vysvětlení, proč ji nedodržely, přičemž údajně by nemělo být klíčové dosažení 40% cíle, tzv. pevná množstevní kvóta, ale „nerespektování transparentních postupů náboru“ při obsazování pozic ženami, tedy tzv. procesní kvóta). Mezi sankce by měly patřit pokuty, nemožnost ucházet se o veřejné zakázky či prostředky ze strukturálních fondů (na žádost FEMM a JURI a v kontrastu
Vinařský věstník 01/2014
k pozici Komise), popř. anulování jmenování nebo volby člena nevýkonného orgánu v rozporu s normou. Sporné body Návrh je kontroverzní z mnoha úhlů pohledu. Nejenže představuje pokus o legalizaci vysoce politické otázky rovnou na úrovni EU, ale současně dává členským státům planou naději, že si budou moci novou normu implementovat podle svých možností. Návrh je koncipován tak restriktivně, že to reálně nebude možné. Otázkou také je, zda by výsledná (do značné míry symbolická) směrnice byla skutečně implementovatelná, popř. jak by probíhaly soudní spory na ní založené. Pozice ČR Pokud jde o ČR, ta si vede ve stávajících statistikách relativně dobře: zastoupení žen mezi nevýkonnými členy řídících orgánů společností kotovaných na burze přesahuje průměr EU a roste, v případě výkonných členů řídících orgánů je ale ČR podprůměrná. ČR nepatří mezi zastánce nové legislativy, stejně jako např. Německo, Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Malta, Maďarsko, Litva a Lotyšsko (tyto státy jsou schopny vytvořit při hlasování tzv. blokační menšinu). Komisi naopak podporují krom řady poslanců EP např. Španělsko, Francie, Itálie, ale údajně i Bulharsko. Další vývoj Zástupci FEMM a JURI dostali mandát vyjednávat o návrhu s reprezentanty členských států v Radě, jež by se jím měla zabývat ve dnech 9.–10. 12. 2013. Je ovšem otázkou, zda se jim podaří dosáhnout kompromisu již v prvním čtení.
Členské státy odmítají zpřísnění pravidel státní podpory v zemědělství Nařízení Komise (EU) č. 1114/2013 ze dne 7. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1857/2006, pokud jde o dobu jeho použitelnosti (COM(1857)2013) Sdělení Komise týkající se změn a prodloužení doby použitelnosti pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (2013(C 339)01) Kvůli panujícím neshodám institucí EU o podobě pravidel veřejné podpory Komise v období 2014–2020 předkládá
opatření na prodloužení stávající podoby regulace veřejné podpory o 6 měsíců. Kontext Oblast veřejné podpory v zemědělství je v současnosti upravována těmito nástroji Komise: (1) nařízením o blokových výjimkách ( ABER ), (2) obecnými zásadami Komise k veřejné podpoře, (3) nařízením o podpoře v rámci pravidla de minimis a (4) nařízením k oznamovacím formulářům. Komise předložila návrh na úpravu pravidel nařízení ABER v zemědělském sektoru spolu s veřejnou konzultací v říjnu a listopadu 2013. Dosavadní jednání však ukazují, že instituce EU nestihnou uzavřít dohodu do konce roku 2013, kdy končí stávající pravidla. Třetí nástroj rovněž prochází revizí, u něj je však dosažení konsensu do konce roku pravděpodobné. Návrh nařízení na pomoc v režimu de minimis v agrárním sektoru je součástí revize nařízení č. 1998/2006, která byla avizována Komisí ve sdělení k modernizaci státní podpory. Obsah Komise se 7. 11. 2013 rozhodla prodloužit platnost ABER a 19. 11. 2013 prodloužila své obecné zásady prostřednictvím sdělení. 19 členských států (včetně např. Německa a Francie) se v deklaraci přijaté na konci října 2013 k navrhovaným změnám u podpory de minimis shodlo, že by měla být zachována schopnost flexibilního jednání členských států, jak to umožňují stávající pravidla. Kritizují především návrh Komise na vytvoření centrálního registru příjemců podpory v režimu de minimis a předkládání ročních zpráv Komisi. Podle nich tím dojde k významnému navýšení administrativních nákladů ve srovnání s tím, na jak nízké úrovni je nastavena hranice podpory na 1 zemědělce. Ta je v současné době určena ve výši 7 500 € poskytované podpory v období 3 let, kdy nemusí být ze strany členského státu individuálnímu zemědělci oznamována Komisi. V následujícím období Komise navrhuje zvýšit hranici na 10 tis. €. To je ovšem podle většiny členských států nedostačující vzhledem k inflaci a obtížím, kterým zemědělský sektor aktuálně čelí. Preferují proto dvojnásobný nárůst podpory – tj. 15 tis. €. Další vývoj Komise plánuje přijmout revidované obecné zásady a ABER 1. 7. 2014. Do té doby bude podléhat veřejná podpora členských států stávajícím pravidlům i za platnosti nového nařízení k rozvoji
zpět
17
venkova. Komise stále předpokládá, že Rada schválí návrh nařízení k pravidlům de minimis do konce roku 2013.
Irsko a Španělsko úspěšně ukončily záchranu svých ekonomik Rada ve složení ministrů financí 14. 11. 2013 potvrdila ukončení irského a španělského záchranného programu pod dohledem trojky věřitelů – Komise, ECB a MMF. Výsledky těchto 2 zemí jsou dle ní příkladem, že programy jsou úspěšné, pokud existuje silné odhodlání k reformám. Rada také podpořila rozhodnutí obou zemí nežádat o další finanční pomoc. Španělsko obdrželo z programu 40 mld. € a Irsko 85 mld. €. Některé problémy však stále přetrvávají, např. v podobě vysokého veřejného i soukromého dluhu. Ve Španělsku se situace bankovního sektoru výrazně zlepšila, fiskální situace ale není příznivá a zemi trápí vysoká nezaměstnanost. Irsko získalo zpět důvěru investorů, ale mělo by dokončit restrukturalizaci bankovního sektoru a pokračovat ve strukturálních reformách. Poslední částka z EFSM bude vyplacena v lednu 2014. Trojka věřitelů i přes nevyřešení některých sporných bodů uzavřela další kolo jednání s Řeckem. Odhaduje, že řecký státní rozpočet na příští rok postrádá 2 mld. €, přestože vláda hovoří „pouze“ o 500 mil. €. Mezi oběma stranami přetrvávají rozpory, trojka požaduje další škrty v důchodech, privatizaci nebo snížení míst ve státní službě. V listopadu 2013 se také konalo čtvrtletní posouzení plnění programu z ESM na Kypru (má obnovit stabilitu finančního sektoru, posílit udržitelnost veřejných financí a přijetí strukturálních reforem). Dle závěrů trojky je program na dobré cestě, konsolidace je úspěšná, jelikož dílčí fiskální cíle byly splněny, došlo k výraznému pokroku v restrukturalizaci a rekapitalizaci bank. Recese není tak hluboká, jak se očekávalo. Pozitivně jsou vnímány nové přímé zahraniční investice v bankovním sektoru. Výzvou do budoucna je napravit rozvahy bank, obnovit důvěru vkladatelů a poskytování úvěrů soukromému sektoru. Závěry přezkumu v prosinci 2013 zhodnotí ESM, MMF a euroskupina, aby mohlo dojít k vyplacení 100 mil. € z ESM a 86 mil. z MMF.
Regulace biocidů se částečně zmírní Coreper 15. 11. 2013 dojednal mandát pro jednání předsednictví se zástupci EP
Vinařský věstník 01/2014
ve věci revize nařízení č. 528/2012 o biocidech, tedy účinných látkách, které působí na škodlivé organismy nebo proti nim. Norma se uplatňuje od 1. 9. 2013. Cílem je dojednat kompromis již v prvním čtení a věcně částečně „rozvolnit“ původní nařízení. Problém s jeho přísnými požadavky mají jak dodavatelé aktivních biocidních látek, tak dodavatelé výrobků, které byly biocidy pouze ošetřeny. Revidované nařízení by mělo odstranit „nezamýšlené obchodní bariéry“, naopak toxické biocidy, k nimž se přímo nebo zprostředkovaně dostane široká veřejnost, by měly být zakázány. I malí výrobci biocidů by měli mít možnost se podílet na tzv. revizním programu pro aktivní (biocidní) látky, který zastřešuje Komise. Ta text mající revidovat stávající nařízení předložila v květnu 2013, výbor ENVI se jím zabýval říjnu 2013 a přijal k němu 28 pozměňovacích návrhů.
státy provedly pouze formální evaluaci a monitoring programů rozvoje venkova v současném finančním období 20072013. Účetní dvůr kritizuje i Komisi za to, že akceptovala vágně stanovené cíle v programech rozvoje venkova jednotlivých členských států. Podle EÚD se státy více soustředily na vyčerpání prostředků z alokovaného rozpočtu než na efektivitu jejich vynakládání a naplňovaní stanovených cílů. O to závažnější to shledává EÚD vzhledem k přípravě nového programovacího období, kde členské státy i Komise selhaly ve schopnosti reflexe stávajícího období, neboť při přijímání rozhodování nedisponovaly potřebnými informacemi. Zároveň vyzývá k nápravě ve vyhodnocování v posledním roce programovacího období 2014, kdy proběhne přechodné období implementace nového nastavení SZP. Komise na to reagovala tím, že je předčasné tyto víceleté programy vyhodnocovat, jejich evaluaci plánuje až od konce roku 2015.
Uznávání odborných kvalifikací bude snazší a rychlejší Rada 15. 11. 2013 stvrdila (za absence Bulharska) kompromis týkající se revize stávající směrnice č. 2005/36 o uznávání odborných kvalifikací. Zástupci Rady a EP k němu dospěli v červnu 2013 a Coreper je schválil ještě v témže měsíci. Na bázi dobrovolnosti (zainteresovaných profesních sdružení a/nebo členských států) by např. měl vzniknout tzv. evropský profesní průkaz (de facto zápis v online databázi) propojený s elektronickým systémem IMI a umožňující rychlejší uznávání odborných kvalifikací v cílové zemi. Nově by se měla uplatnit i zásada, že pokud dotčené úřady členských států nevyřídí žádosti o uznání odborných kvalifikací ve stanovené lhůtě, měly by být uznány automaticky (tacitně). Do budoucna by měly být (na základě aktů Komise v přenesené pravomoci) zavedeny také „společné rámce odborné přípravy“ mající rozšířit počet kvalifikací, které by měly být uznávány automaticky (dnes se to týká jen 7 profesí – lékaři, stomatologové, lékárníci, zdravotní sestry, porodní asistentky, veterináři a architekti ). Nová směrnice by měla být implementována do 24 měsíců.
EÚD: Členské státy zneužívaly program podpory vázané na produkci ve SZP Zvláštní zpráva EÚD publikovaná 26. 11. 2013 se zaměřuje na zvláštní podpory v rámci prvního pilíře SZP, zejm. na tzv. podporu vázanou na produkci. Podle jeho analýzy byla tato část jednotných plateb SZP v řadě případů členskými státy zneužívána a vyplácena bezúčelně. EÚD kritizuje kontrolní systém, který vyžaduje od členského státu pouze oznamovat Komisi jeho rozhodnutí. Komise na to reagovala tím, že určení podporované zemědělské činnosti je plně v kompetenci členských států. Podle vyjednaných pravidel pro následující finanční období budou moci členské státy vyčlenit vyšší podíl své alokace na produkci vázanou na podporu ovšem za přísnějších podmínek, např. v případě překročení národního stropu. Ten je stanoven na 10 % alokované částky pro daný členský stát v oblasti SZP, 15 % pro státy, které zvláštní podpory v rámci jednotných plateb poskytovaly již v letech 2010–2013. Nadále ovšem bude členským státům ponechána pravomoc rozhodovat o způsobu a předmětu podpory.
EÚD kritizuje financování současných programů rozvoje venkova Evropský účetní dvůr ve zprávě vydané 22. 11. 2013 konstatuje, že členské
TRAN oslabil nároky Komise na infrastrukturu pro alternativní paliva Výbor TRAN schválil 26. 11. 2013 zprávu Carla Fidanza (poměrem 30:7:0),
zpět
18
která neobsahuje tak vysoké nároky na podobu infrastruktury pro alternativní paliva v roce 2020, jak představila Komise v lednu 2013. Ta navrhla minimální počet dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v jednotlivých členských státech, celkem by se v EU mělo vybudovat 8 mil. dobíjecích stanic do roku 2020. To však není součástí zprávy výboru TRAN. Ta pouze stanovuje limity pro počet veřejně dostupných dobíjecích stanic v členských státech (v ČR 7 tis.), tvořících ovšem minimální část z celkového počtu navrhovaného Komisí. Součástí zprávy je i opatření pro budování čerpacích stanic pro vozidla na vodíkový pohon, mezi kterými by do roku 2020 (o 10 let později u členských států, které do tohoto typu infrastruktury ještě vůbec neinvestovaly) neměla být vzdálenost větší než 300 km. Vyšší požadavky schválil TRAN ohledně vzdálenosti čerpacích stanic na CNG, kterou stanovuje na maximálně 100 km (Komise 150 km). U LNG
2,0 1,8
1,7
1,7 1,6
1,4
1,2
1,7
1,6
1,6
1,5
1,4 1,4
1,2
1,4
1,2
1,3 1,2
1,3
1,2
1,1
1,0 1 0,8
0,9 0,8 0,7
0,6 duben 2013
květen 2013
červen 2013
červenec 2013
srpen 2013
září 2013
říjen 2013
Vývoj meziroční míry inflace v EU, eurozóně a ČR (v %). Zdroj grafu: Eurostat
předpokládá vzdálenost 400 km a přítomnost čerpacích stanic u dostatečného počtu námořních přístavů, zatímco Komise je požadovala ve všech přísta-
vech náležících do TEN-T. Instituce se pokusí dosáhnout dohody do jara 2014, některé členské státy mají ovšem obavy ze stanovení závazných limitů.
V roce 2005 Rakousko stanovilo nulovou spotřební daň na sekt (která do té doby činila 1 Euro/0,75 l), aby se omezil dovoz nezdaněného zahraničního Frizzante. Současně výběr daně byl dražší, než činil příjem z daně. Rakouští producenti sektů budou se změnou vinařského zákona od roku 2014 platit poplatky dvakrát – jednou za víno k produkci sektu (vinařskému fondu) a podruhé za samotný sekt. Uvažují proto o nákupu levnějšího vína k produkci sektů v zahraničí. Prezident Svazu vinařů Johannes Schmuckenschlager varuje před levnými dovozy italských vín, která budou použita pro přípravu rakouských šumivých vín. To vrátí situaci do roku 2004, kdy rakouská produkce šumivých vín ztratila ve spotřebě většinu, především kvůli italskému Proseccu a perlivému vínu, na která nebyla žádná spotřební daň uvalena. „Lze očekávat, že se v případě zavedení daně na šumivá vína přesune jejich produkce do zemí, kde žádná není, a to jsou v podstatě všechny okolní státy. Jak negativně se daň projevila již v minulosti, ukazují data: Konkurence Prosecca snížila prodej šumivého vína v letech 1999 až 2002 o 23 % objemu“.
Příjem státu ze spotřební daně ze sektu by činil asi 21 mil. Eur, což je 0,4 % všech spotřebních daní Rakouska a 0,04 % veškerých rakouských daní. Z toho vyplývají i nepřiměřené finanční nároky na výběr daně vzhledem k příjmu.
ZE ZAHRANIČNÍ
Biovíno má ve Francii dlouhodobě pozitivní trend vývoje Segment biovína trvale roste i ve Francii. V roce 2011 bylo ekologicky obděláváno 61 tis. ha vinic, v roce 2012 již téměř 65 tis. ha, meziroční nárůst plochy vinic činil 6 %. Během posledních 4 let se plocha biovinic ve Francii prakticky ztřínásobila. Většina se nachází na jihu Francie, který evokuje spíše jednodušší vína (Languedoc-Roussillon, Provence-Alpes-Côte d’Azur, Aquitanien). Důvodem bude zřejmě zájem o biovíno ve Francii. Během roku 2013 ochutnal biovíno každý třetí Francouz. Obrat u odbytu biovína se meziročně (2012/2011) zvýšil o 15 %. DER WINZER/10.12.2013/JS
Návrat spotřební daně ze sektu v Rakousku? Spotřební daň ze sektu se stala tématem mezi sociální demokracií a lidovci při vyjednávání o koaliční vládě. Uvažuje se o dávce 1 Euro/l, tedy 75 centů za láhev o obsahu 0,75 l.
Vinařský věstník 01/2014
DER WINZER/9.12.2013/JS
Připravovaná konference k budoucnosti vína „Popelky mezi odrůdami révy“ 14. 1. 2014, Rust 9.00 Budoucnost vína Víno v nejbližších 20 letech. Postavení Rakouska. Malí vinaři na globálním trhu. Přednášky na témata „Kam směřuje víno roku 2025? Nebo Budoucnost mezinárodního obchodu s vínem. 13.30 „Popelky vína – podceňované odrůdy“ Odpoledne se bude věnovat „popelkovým vínům“ a podceňovaným odrůdám. Mezinárodní studie analyzuje potenciál odrůdy Ryzlink vlašský. Jako suché víno patří v Rakousku k nejnižší kategorii, ale v okolních zemích náleží k terroir-vínům s velkým potenciálem pro zrání a zvyšování hodnoty. V Rakousku je prakticky neznámá kvalita tohoto vína z jižní Mo-
zpět
19
ravy, maďarského Somlo, Csopaku a Balatonu, historických vín z Jeruzalému, Slovinska a Chorvatska. Bude se diskutovat o tom, zda jde o jednoduché víno nebo o Ryzlink z Panónie, a taky o tom, zda „nepravý“ Ryzlink může vystoupit ze stínu svého velkého bratra. DER WINZER/6.12.2013/JS
Němci v hospodářském roce 2012/2013 zvýšili spotřebu vína o jednu láhev O 0,7 l na osobu a rok se v Německu meziročně zvýšila spotřeba vína, nyní činí 21,1 litru tichého vína. Před deseti lety to bylo 19,8 l. K tomu průměrný Němec vypije ročně 3,9 l sektů. Německo je tak čtvrtým největším spotřebitelským trhem vína na světě, většinu vína vypijí Francouzi, následují USA a Itálie. ZDROJ: DWI, MAINZ; DDW 20.12.2013
Čínský miliardář si koupil Château de la Rivière a zřítil se s vrtulníkem do řeky Dordogne 20. prosince 2013 koupil čínský mi liardář Lam Kok Château de la Rivière od Jamese Grégoire a oba pak vrtulníkem letěli na vyhlídkový let, který skončil v řece Dordogne. Ve vrtulníku byl ještě dvanáctiletý syn Číňana a tlumočník. Tělo mrtvého syna bylo nalezeno ihned po pádu vrtulníku, po ostatních se pátrá s předpokladem nízké pravděpodobnosti přežití. K zámku patří 65 ha vinic, byla to největší čínská investice v Bordeaux. Se zámkem je spojena ještě jedna letecká nehoda z roku 2002, kdy se tehdejší majitel zřítil do nedalekého lesa s letadlem Cessna. DER WINZER; 23.12.2013/JS
Příjmy zemědělců v EU (28) se meziročně snížily o 1,3 % V roce 2013 se snížily podle Erostatu reálné příjmy zemědělců pracovníka o 1,3 %. Od roku 2005 se ale příjmy zvýšily o 29,2 % a pracovní vytížení vzrostlo o 20,8 %. V 15 zemích EU se v posledním roce reálné příjmy zvýšily, ve 13 snížily. Nejvyšší nárůst byl v Nizozemsku (+11,4 %), Rumunsku (+10,4 %) a Španělsku (+10,0 %), naopak nejvyšší pokles byl zaznamenán v Estonsku (–17,2 %), Francii (–16,4 %), Chorvatsku (–16,2 %) a Německu (–10,0 %). V Česku došlo k mezi-
Vinařský věstník 01/2014
ročnímu zvýšení příjmu na pracovníka o 1,9 % a od roku 2005 o 72 %. Hodnota zemědělské produkce v cenách producentů v EU-28 stoupla o 0,1 %, přičemž živočišná produkce o 1,5 % a rostlinná produkce klesla o 1,1 %. Pokles objemu rostlinné produkce byl vykazován u olivového oleje (–30,6 %), cukrovky (–4,5 %) a čerstvé zeleniny (–1,7 %). Největší meziroční nárůst byl zaznamenán u vína (+7,2 %), ovoce (+6,9 %), olejnin (+6,6 %) a obilí (+6,1 %). Ceny se nejvíce snížily u olejnin (–15,4 %) a obilí (–13,7 %), největší meziroční cenový nárůst byl u olivového oleje (+20,5 %), brambor (+15,2 %) a vína (+2,8 %). HTTP://WWW.AGRARHEUTE.COM A HTTP:// WWW.TOPAGRAR.COM; 23.12.2013/JS
V Německu přibývají v zemědělství společnosti na úkor rodinných podniků Zatím ale 91 % počtu zemědělských podniků tvoří rodinné farmy, i když jejich počet v letech 2007 až 2010 klesl o 9 %, zatímco počet společností narostl o 15 % na 21 tisíc, z toho je 17.700 ve starých spolkových zemích. Počet právnických osob (zemědělská družstva, s.r.o., a.s.) zůstává stejný na 5.100, z toho je 3.500 v nových spolkových zemích. Celkem tvoří 1,7 % počtu zemědělských podniků a obdělávají 17,7 % plochy půdy. Průměrný příjem na podnik činil 62.900 Eur a 42.800 Eur na pracovníka v rodinném podniku, což je o 3.600 Eur více než před rokem. Sociální a zdravotní pojištění činí v průměru 6.600 Eur/ rok. Vinařské podniky si zlepšily pozici, i když záviselo na průběhu počasí v daném regionu. Podniky ve Francích dosáhly v průměru příjmu 39.900 Eur, v Porýní-Falci 73.500 Eur. Rodinné podniky obhospodařují 66 % zemědělské půdy Německa. Průměrná výměra podniku je 41 ha, v Bádensku-Würtembersku jen 30 ha a 128 ha v Meklenbursku a Předním Pomoří. Společnosti mají průměrnou plochu 127 ha, právnické osoby přes 584 ha. 43 % zemědělských podniků produkuje krmivo, 25 % se zabývá polní rostlinnou produkcí, 16 % rostlinnou i živočišnou produkcí, 10 % trvalými kulturami (réva, ovoce, chmel) a jen 6 % živočišnou produkcí. V Německu tvoří 50 % celkového počtu rodinných zemědělských podni-
ků hospodářství při jiném zaměstnání a obdělávají 25 % plochy půdy. Ale je to značně rozdílné podle spolkových zemí, v Hessensku je to 68/41 %, v Dolním Sasku 38/13 %. Průměrná velikost podniku při jiném hlavním zaměstnání činí 21 ha. Rodinné podniky, které jsou hlavním zdrojem příjmů mají v průměru 60 ha zemědělské půdy. HTTP://WWW.TOPAGRAR.COM; 12.12.2013/JS
Vinařství Zimmermann-Graeff & Müller z Zell an der Mosel stáhlo z oběhu více vín v supermarketech Cena vína z pohledu dlouhodobého investora Ve studii byl zkoumán vliv zrání vína na jeho cenu, bylo sledováno pět vín z Bordeaux (Haut-Brion, Lafite-Rothschild, Latour, Margaux, a Mouton – Rothschild) na aukcích zaměřených na dlouhodobé investice. Investice do vína z let 1900 až 2012 jsou finančně zajímavější než investice do státních dluhopisů, uměleckých předmětů a poštovních známek. Cenné papíry ale byly v posledním století zajímavější investicí než víno. Autoři analyzovali celkem 36.271 cen vína z aukčního domu Christie´s a obchodu s vínem Berry Bros. & Rudd. Aukční dům Christie´s začal fungovat v Londýně v roce 1766 a hned jednou z komodit bylo víno, od roku 1769 se už pořádaly samostatné aukce pro víno. Zpočátku bylo víno prodáváno anonymně nebo pod názvem obchodníka, od roku 1788 už pod názvem vinařství. Berry Bros. & Rudd – malý potravinářský obchod byl založen v roce 1698 v Londýně. Na začátku 19. století přešel do rukou George Berry, syna vinaře, který z něj udělal obchod s vínem. Až do počátku 20. století se žádné víno neprodalo za cenu vyšší než 1 libra/láhev. V letech 2010 až 2012 byla průměrná cenová hladina ve výši 758 liber/láhev a rozpětí bylo od 80,5 do 8.510 liber. K největšímu zvýšení cen tak došlo v druhé polovině minulého století. Vysoce kvalitní, plně vyzrálá vína mají nejvyšší hodnotu mezi 50 a 80 lety věku. Jakmile se víno promění na starožitnost, hodnota ještě stoupne a přestává platit vztah mezi původní kvalitou a cenou. Kvalitní a méně kvalitní víno má zpočátku odlišnou hodnotu. Největší cenový rozdíl se projevuje mezi dvaceti a padesáti lety stáří, ve vyšším věku se již cena začíná sbližovat.
zpět
20
Ve věku mezi 15 a 25 lety vysoce kvalitní víno ještě zraje, zatímco typické víno nižší kvality bude již za vrcholem. Pro odhad kvality vína jsou důležité znalosti teplot během vegetační doby, srážek během sklizně a v zimě. U vín z roku 1900 se do roku 1925 jejich hodnota prakticky nemění, pak nastal mírný růst a během druhé světové války se cena těchto vín zvýšila 6x. Roli hrálo asi válkou způsobené omezení obchodní výměny mezi Francií a Anglií. Od padesátých let byl již nárůst ceny méně prudký, ale trvalý. Do nákladů na inves-
tice do vína je nutné započítat i jeho pojištění proti rozbití láhve, zaplavení, krádeži a jiným rizikům; běžně se pojištění pohybuje ročně kolem 0,5 % ceny vína. Reálné procento zisku z dlouhodobé investice do vína se posledních 110 let pohybovalo kolem 5,3 % ročně, v případě cenných papírů to bylo 6 % ročně, u státních dluhopisů 2 %, u uměleckých předmětů 2,5 % a u poštovních známek 3 %. Ve skutečnosti v případě vína musíme brát v úvahu ještě náklady na dopravu a uskladnění, po jejich zápočtu a zohlednění pojištění se dostáváme u vína na roč-
ní výnosnost asi 4,1 %. Umění a známky mají ještě další rozměr, poskytují majiteli duševní zážitek. Rozdíl je také v tom, že nejdražší láhve vína jsou obecně starší, než levnější mladší vína, kdežto u uměleckých předmětů to neplatí – současné umění je často dražší než starší umělecké předměty. U poštovních známek je zase rozhodujícím faktorem výjimečnost, nikoliv stáří. Z ČLÁNKU „DIMSON, E. – ROUSSEAU, P. – SPAENJERS, CH.: THE PRICE OF WINE, AAWE WORKING PAPER NO. 142. 2013, 42 STRAN. ISSN 2166-9112“ VYBRAL A PŘELOŽIL J. SEDLO
Z AK ČR
Z informace jednání představenstva AK ČR 3. 12. 2013 • pro jednání vlády je připraven materiál k řešení tzv. zelené nafty, s předpokládaným zavedením v průběhu 1. čtvrtletí 2014; • u požadavku krácení přímých plateb, tzv. finanční disciplíny se podařilo dalším jednáním snížit částku pro ČR z cca 1 mld. Kč již jen na 310 mil. Kč; • MZe připravuje po krajské linii obnovení činností agentur pro zemědělství a venkov pro rok 2014 s dalším posílením od roku 2015; • národní podpory byly letos navýšeny z původních 0,6 mld. Kč na 1,4 mld. Kč a podařilo se tak naplnit všechny tituly, pro rok 2014 je alokováno 1,53 mld. Kč; • SZIF zpracovává 28,5 tis. žádostí o jednotnou platbu (meziroční nárůst o cca 5 %), SAPS bude do konce roku vyplacen v objemu 90 % určených prostředků, platby LFA budou zahájeny v příštím týdnu, platby AEO budou zahájeny v lednu, s MF je předjednáno financování resortu pro případ rozpočtového provizoria; • PGRLF pokračuje v Programu Zemědělec, kde je v letošním roce přijato 470 mil. Kč závazků, program Podpora pojištění byl díky finančnímu posílení rozšířen i na rostlinou výrobu (18 %), živočišná výroba a speciální plodiny jsou v plné sazbě 50 %, otevřen byl Program povodňových půjček
Vinařský věstník 01/2014
•
•
• •
•
•
s objemem 200 mil. Kč, do výše 10 mil. Kč na žadatele se splatností 5 let. Prosba o včasné podávání žádostí na podporu pojištění (naprostá většina je podána v posledním týdnu), není potřeba čekat na potvrzení pojišťovny, zkrátí se tak doba potřebné administrace. Evropský parlament schválil 20. listopadu finální znění legislativy reformované SZP, nyní se dopracovávají tzv. delegované akty, ke kterým se ČR vyjadřuje, na základě toho posléze budou upřesněny okruhy jako je např. definice okruhu zaměstnanců uplatnitelných v odpočtech, aj.; na 12. prosince je připraven Kulatý stůl ministra, kde budou představeny návrhy MZe, analýzy podniků zpracované ÚZEI, možná řešení a varianty; tzv. platbu na první hektary nebude ČR uplatňovat; pouze na rok 2014 se přechodně připravuje zvýšení plateb přes čl. 68 na podporu citlivých komodit posílením financí z 3,5 % na 6,5 %; v roce 2014 nebude uplatněn převod mezi pilíři, o období 2015 – 2020 se rozhodne v průběhu příštího roku; představenstvo AK ČR prodiskutovalo problematiku povinného členství v AK ČR a změnu struktury vedení AK ČR. Téma je k dalšímu řešení a diskuzi s partnery.
ZDROJ: ING. JIŘÍ FELČÁREK; AK ČR; 3. 12. 2013
Spotřeba potravin 2012 V roce 2012 poklesla spotřeba především chleba, hovězího masa, ovoce, zeleniny, brambor, cukru a nealkoholických nápojů. Naopak se zvýšila spotřeba těstovin, ryb, sýrů a čokolády. Vzrostla i celková spotřeba alkoholických nápojů, snížila se spotřeba cigaret. Spotřeba potravin v roce 2012 byla silně ovlivněna nižší tuzemskou produkcí masa, ovoce a zeleniny, ale také nižšími dovozy některých potravin. „Spotřeba potravin je ve velké míře závislá na ceně. Svou roli však hraje i turistický ruch, počet cizinců v naší populaci, zdravotní osvěta, masivní reklama a dostupnost jednotlivých druhů potravin na trhu“, vysvětluje Zdeněk Kobes z odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. „Prioritně však je ovlivněna klimatickými podmínkami, geografickou polohou a nutností dovozu některých potravin, například rýže, mořských ryb, jižního ovoce a dalších,“ dodává Kobes. Spotřeba chleba má stále snižující se trend Oproti roku 2011 se spotřebovalo o 1,1 kg chleba méně (41,3 kg). Po loňském navýšení se výrazně snížila spotřeba trvanlivého pečiva (o 2,2 kg) a mírně i pšeničného pečiva (o 0,3 kg). Naopak se o 0,4 kg zvýšila spotřeba těstovin (na 7,1 kg). O více než pět kilogramů se snížila i spotřeba mouky. Jíme méně masa, nejčastěji se na talíři objevuje vepřové V porovnání s rokem 2011 se snížila i spotřeba masa, a to o 1,2 kg. Nejvíce,
zpět
21
o 1,0 kg, klesla spotřeba hovězího masa (na 8,1 kg), naopak o 0,7 kg se zvýšila spotřeba masa drůbežího (na 25,2 kg). Nejčastěji se konzumuje vepřové maso: v roce 2012 dosáhla jeho spotřeba 41,3 kg, tj. více než 50 % celkové spotřeby masa. Druhým nejčastěji konzumovaným masem je drůbeží maso, které tvoří cca třetinu celkové spotřeby masa. Pozitivním rysem je mírné (o 0,3 kg) zvýšení spotřeby ryb, kterých se v roce 2012 snědlo 5,7 kg. Ke zvýšení došlo především díky vyšším dovozům rybího filé. Roste spotřeba mléka a sýrů, snižuje se spotřeba vajec V roce 2012 byla zaznamenána zvýšená spotřeba mléka o 1,3 l (celková spotřeba 57,3 l), mírně se zvýšila i spotřeba sýrů (na 13,4 kg), především přírodních. Nárůst byl zaznamenán i u jogurtů, podmáslí a ostatních mléčných výrobků, naopak mírně poklesla spotřeba vajec (o 9 kusů, roční spotřeba tak činí 245 vajec). Spotřebováváme méně ovoce a zeleniny Spotřeba ovoce a zeleniny byla poznamenána nižší tuzemskou produkcí i nižšími dovozy. Ovoce bylo v roce 2012 spotřebováno o téměř 5 kg méně (74,6kg). Větší pokles zaznamenala spotřeba ovoce mírného pásma (o 3,2 kg), které představuje téměř 60 % celkové spotřeby ovoce. Největší snížení zaznamenala spotřeba jablek (o 0,9 kg) a broskví (o 0,5 kg). Spotřeba jižního ovoce klesla méně (o 1,6 kg), nejvíce se pokles dotkl pomerančů a mandarinek (o 0,9 kg). Výrazný byl pokles spotřeby zeleniny, a to o 7,6 kg (na 77,8 kg). Největší snížení bylo zaznamenáno u cibule (o 1,9 kg), rajčat (o 1,4 kg), salátových okurek (o 0,9 kg) a zelí (o 0,8 kg). K mírnému nárůstu spotřeby naopak došlo u česneku a špenátu. K nárůstu spotřeby došlo i u luštěnin (především u hrachu), naopak se o 1,4 kg (na 68,6 kg) snížila spotřeba brambor a potvrdil se tak déletrvající klesající trend. Méně sladíme i solíme Pozitivním trendem je pokles spotřeby cukru o 4,1 kg, mírně se snížila i spotřeba včelího medu. Vzrostla ale spotřeba čokolády, čokoládových i nečokoládových cukrovinek a cukrářských výrobků. O 0,3 kg se snížila i spotřeba soli, přesto dosáhla 5,9 kg.
Vinařský věstník 01/2014
Méně nealkoholických a více alkoholických nápojů Spotřeba nealkoholických nápojů poklesla o 9,0 l (na 278 l), s více než třetinovým podílem převládají limonády. K menšímu poklesu došlo i u spotřeby zrnkové kávy, naopak se mírně zvýšila spotřeba čaje. Celková spotřeba alkoholických nápojů vzrostla o 6,4 l (na 175,2 l). Nejvíce vzrostla spotřeba piva (o 6,1 l na 148,6 l), vína bylo zkonzumováno o 0,4 l více, roční spotřeba tak činí 19,8 l. Naopak spotřeba lihovin poklesla o 0,2 l (na 6,7 l). Z celkového objemu spotřeby zaujímá pivo 85 %, víno 11 % a lihoviny 4 %. Spotřeba cigaret poklesla o 41 kusů, na 1 947 kusů. ZDROJ: ING. TOMÁŠ CHRÁMECKÝ A ING. ZDENĚK KOBES; ČSÚ; 5. 12. 2013
Ekologické zemědělství v Rumunsku Rumunské ministerstvo zemědělství chce v příštích letech výrazněji podporovat ekologické zemědělství. Kromě částky 200 milionů EUR poskytnuté Evropskou unií pro období 2014 až 2020 podpoří ekologické hospodaření také vláda formou daňových a jiných opatření, oznámil před nedávnem ministr zemědělství Daniel Constantin. Premiér Victor Ponta již ohlásil záměr snížit DPH certifikovaných bioproduktů od roku 2014 na 9 procent, prohlásil ministr. Bude však ještě zapotřebí souhlas EU a Mezinárodního měnového fondu. Převládá produkce biosurovin S d r u ž e n í B i o - Ro m a n i a s p a t ř u j e velký potenciál ekologického zemědělství v Rumunsku. Koncem roku 2012 bylo v zemi podle údajů svazu přibližně 26 000 „registrovaných“ ekologicky hospodařících zemědělců. Ministerstvo zemědělství však uvádí pouze zhruba 15 000 biozemědělců. Současná rumunská ekologická produkce zahrnuje především zemědělské suroviny a jen málo zpracovaných potravin, z nichž se ostatně 80 % vyváží. Bio-Romania usiluje také o podporu domácího odbytu biopotravin. V září byla s vedením obchodního řetězce Carrefour Romania uzavřena dohoda o prodeji bioproduktů v 19 z 24 supermarketů. ZDROJ: ÚZEI, AGRONAVIGATOR.CZ; HTTP:// WWW.AGRARHEUTE.COM/RUMAENIENFOERDERT-BIO
Varování hlavního hygienika ČR před konzumací alkoholu neznámého původu Tisková zpráva MZ ze dne 12. 12. 2013 – Ministerstvo zdravotnictví varuje občany před konzumací alkoholu neznámého původu a neoznačených lihovin. V současné době sice již nehrozí bezprostřední ohrožení zdraví fyzických osob nebezpečnými a z nebezpečnosti podezřelými lihovinami, stále ale nebylo dohledáno v distribuční síti veškeré množství kontaminovaných lihovin. V období Vánoc a končícího roku dochází ke zvýšené konzumaci lihovin nejen v domácnostech, ale i při různých kulturních a společenských akcích. Krajské hygienické stanice proto nyní věnují zvýšenou pozornost kontrole vánočních trhů, společenským, kulturním a sportovním akcím, kde se podávají a konzumují alkoholické nápoje. Během celého roku 2013 je věnována zvýšená pozornost kontrole lihovin v provozovnách stravovacích služeb. V rámci tohoto cíleného úkolu hlavního hygienika, který stále ještě probíhá, bylo dosud odebráno cca 360 vzorků lihovin s obsahem etanolu nad 20% obj., přičemž důraz byl kladen na lihoviny, které představovaly v roce 2012 největší problém (např. vodka, tuzemák, ovocné destiláty). Na základě dosud provedených laboratorních analýz lze konstatovat, že obsah metanolu u všech analyzovaných lihovin byl v souladu s požadavky právních předpisů. ZDROJ: MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ
Jaký byl rok 2013? Je adventní čas, do konce roku zbývá už jenom pár dní a přichází čas bilancování. Jaký tedy byl ten letošní rok pro české zemědělce? Myslím si, že to nebyl špatný rok a že se zařadí k těm dobrým. Jistě, nebude to platit pro všechny zemědělce a pro všechny komodity. Zcela určitě ne pro brambory, jejichž výnos byl kvůli tropickým vedrům v polovině vegetace podprůměrný. Podobně na tom byla kukuřice. Naproti tomu byl skvělý rok pro řepku a průměrný pro obilí. Veliké starosti měli zemědělci v oblastech povodní, kdy bylo zatopeno 55 tisíc hektarů a nejvíce postiženi byli zelináři. Nutno ale dodat, že ministr zemědělství Miroslav Toman, který nastoupil do funkce až po povodních, se postaral o přímou finanční pomoc postiženým
zpět
22
ve výši 685 milionů korun. Stalo se tak poprvé od vstupu do Evropské unie, kdy čeští zemědělci budou po přírodní katastrofě odškodněni úplně stejně jako jejich kolegové ve starých zemích EU. K dalším pozitivům roku nepochybně patří osobnost ministra zemědělství Miroslava Tomana. Nebudu vypočítávat jeho jednotlivé kroky, už jsem uvedl řešení povodní, jenom zmíním ještě rozpočet na rok 2014, který ve vládě náš ministr vybojoval a jenž prošel prvním čtením ve sněmovně. Celkovou kapitolu ministerstva dokázal navýšit o pět miliard korun. Z toho u národních dotací půjdeme do nového roku s částkou 1,53 mld. Kč. Je to o 300 mil. Kč vyšší částka, než byla v posledních letech obvyklá. Co ale v oněch minulých letech bylo také obvyklé, že jsme za národní dotace rok co rok bojovali – jednali, žádali, demonstrovali. Nikdy to nebylo tak, že jsme do nového roku šli s plnou výší těchto podpor. Když nad tím tak po půl roce vedení resortu současného ministra uvažuji a srovnávám, pak docházím k závěru, že hlavní příčinou propadu českého zemědělství nebude ani tak Brusel a nerovné podmínky našich zemědělců, ale čeští politici, jejich neodbornost a jejich nezájem. Ale pozor, po dlouhých letech snižování produkce našeho zemědělství (jsme na 65 procentech stavu z počátku transformace), snižování pracovních příležitostí (jsme na 25 procentech) a zvyšování dovozu potravin (dovážíme přes 40 %) nám svítá nová naděje. Tou je reforma společné zemědělské politiky (SZP), která začne nabíhat od počátku nadcházejícího roku a bude platit do roku 2020. Je tentokrát pro české zemědělce vyjednaná dobře, byla odvedena dobrá práce, na které jsme
se při lobbování v Bruselu výrazně podíleli. Za naprosto zásadní rozhodnutí pokládám zavedení reformy SZP do podmínek našeho zemědělství. Tento akt rozhodne o vývoji resortu na mnoho dalších let. Byť v demisi, rozhodovat bude současný ministr zemědělství Miroslav Toman. Jsem si jist, že rozhodne správně a že bude položen základ ke stabilizaci našeho zemědělství a k jeho postupné obnově a oživení. Právě o tom, jestli se tak skutečně stane, rozhodne osobnost nového ministra zemědělství a nová vláda. Chci věřit tomu, že na Těšnově bude sedět kompetentní odborník, který naplnění reformy SZP pohlídá. Je to naše poslední šance. Nejenom pro samotné zemědělce, ale pro všechny občany-spotřebitele. Je tady doba, kdy české zemědělství se stává záležitostí všech občanů této země. Nejde totiž jenom o potraviny. Když k samotné zemědělské prvovýrobě připočteme navazující obory, jako jsou potravinářský průmysl, doprava, chemie, strojírenství a další, pak tento komplex představuje 15 až 17 % zaměstnanosti z celé ekonomiky. Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že jsme na začátku doby, která přinese renesanci českého zemědělství a návrat jeho konkurenceschopnosti. Závěrem dovolte, abych popřál všem lidem dobré vůle požehnané a klidné svátky vánoční, zdraví, pohodu a úspěchy v nadcházejícím novém roce 2014. ZDROJ: APIC AK; 17.12.2013
Kontrola šumivých vín zjistila 18 závad u 11 nevyhovujících výrobků 20. 12. 2013 – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při
kontrole zahraničních šumivých vín nabízených v maloobchodních prodejnách v ČR zjistila 11 výrobků, které nevyhověly zákonným požadavkům. Ve 14 prodejnách inspekce odebrala pro rozbor v laboratořích SZPI celkem 22 vzorků, u kterých provedla dohromady 248 analýz a hodnocení. Inspekce cílila odběr vzorků do předvánočního období, kdy kulminuje zájem spotřebitelů o tento sortiment. U 11 nevyhovujících vzorků zjistila SZPI celkem 18 porušení právních předpisů. U tří vzorků hodnocení prokázalo nedodržení požadavků na jakost – šumivá vína vykazovala nepřirozený zápach a chuť, což bylo ve dvou případech způsobeno silnou oxidázou a jeden výrobek zapáchal po mléčném kvašení, protože zde docházelo k nežádoucím biologickým procesům. U dvou výrobků analýza SZPI prokázala nadlimitní výskyt kyseliny citronové, přičemž jeden z těchto vzorků překročil i daný limit pro koncentraci cukru. Vyšší než povolený tlak v lahvi naměřila inspekce u tří vzorků. Celkem pět vzorků výrobci označili na etiketě chybně nebo nedostatečně – jde o nevyznačení povinného údaje o provenienci, neuvedení údaje o obsahu cukru a tři výrobci označili šumivé víno nepovoleným přívlastkem „přírodní“. Při kontrole SZPI zakázala uvádět do oběhu pět šarží nevyhovujících šumivých vín a uložila provozovatelům jedenáct opatření. S povinnými osobami inspekce zahájí správní řízení o uložení sankce. ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA – TISKOVÝ MLUVČÍ SZPI
Název výrobku
Země výroby
Země původu
Vyhovuje/ nevyhovuje ve sledovaných parametrech
Důvod nevyhovění
MARTINI Prosecco D.O.C., Torino Italia, révové víno šumivé
Itálie
Itálie
vyhovuje
–
André Gallois šumivé víno polosuché
Francie
Francie
vyhovuje
–
SZIGETI Qualitätssekt DEMI SEC 2006, šumivé víno
Rakousko
Rakousko
vyhovuje
–
SAINT CROIX SEKT demi sec
Itálie
Itálie
vyhovuje
–
RÖMER Krönung haltbrocken – Sekt polosuchý
Německo
Německo
vyhovuje
–
ROSÉ SEKT DRY, přírodní šumivé víno růžové suché, alk. 11 % obj.
Německo
EU
NEVYHOVUJE
Značení: ⬥ víno je označeno nepovoleným přívlastkem “přírodní”; ⬥ na etiketě není uvedena provenience – název členského státu, příp. třetí země
Vinařský věstník 01/2014
zpět
23
Přírodní šumivé víno bílé, alk.11,5%obj.,brut
Španělsko
Španělsko
NEVYHOVUJE
Značení: ⬥v íno je označeno nepovoleným přívlastkem “přírodní”;
SEKT DEMI SEC, přírodní šumivé víno bílé polosuché, alk.11%obj.
Německo
EU
NEVYHOVUJE
Značení: ⬥ víno je označeno nepovoleným přívlastkem “přírodní”; ⬥ na etiketě není uvedena provenience – název členského státu, příp. třetí země
Hubert club, akostné šumivé víno, biele, polosladké,alk. 11,5% obj.,
Slovensko
Slovensko
vyhovuje
–
Spumante, VINO SPUMANTE DOLCE, ELITE, víno šumivé, alk. 10% obj.
Itálie
Itálie
NEVYHOVUJE
Značení: ⬥ na etiketě šumivého vína nebyl uveden povinný údaj o obsahu cukru
Spumante, VINO SPUMANTE DOLCE, Itálie ELITE, Víno šumivé, alk. 10%obj.
Itálie
NEVYHOVUJE
Přetlak v láhvi při tepl.20°C,
SCHLOSS BÖCHINGEN, SEKT Německo MILD, SWEET, Šumivé víno sladké, alk. 11%obj.
Německo
vyhovuje
–
Chante šumivé víno bílé demi sec alk. 11% obj.
Polsko
neuvedena NEVYHOVUJE
Nadlimitní obsah kyseliny citronové
SOVETSKOE IGRISTOE, JAKOSTNÍ ŠUMIVÉ VÍNO BÍLÉ, DEMI SEC, Alk. 11% obj.
Itálie
Itálie
NEVYHOVUJE
⬥ Nepřirozený zápach a chuť – silná oxidáza ⬥ Nepřirozený zakalený vzhled
Hubert club Jakostní šumivé víno bílé demi sec
Slovensko
Slovensko
vyhovuje
–
ROSSIJSKOE IGRISTOE, ŠUMIVÉ VÍNO BÍLÉ, DEMI SEC – POLOSUCHÉ Alc. 11% obj.
Polsko
EU
NEVYHOVUJE
⬥ Nepřirozený zápach po nežádoucích biologických procesech (mléčném kvašení) ⬥ Nepřirozená chuť po nežádoucích biologických procesech (mléčném kvašení) a po myšině
ALLINI – Asti á 0,75 l, šumivé víno sladké, alk. 7,5% obj.
Itálie
Itálie
vyhovuje
–
Moscato Spumante Dolce á 0,75 l, jakostní aromatické šumivé víno, sladké, alk. 7,0% obj.
Itálie
Itálie
vyhovuje
–
SCHLOSS HOHENLAUF, JAHRGANGS SEKT, 2011, SEKT POLOSUCHÝ, 11% VOL.
Německo
Německo
vyhovuje
–
Itálie
NEVYHOVUJE
přetlak v láhvi při tepl.20°C
Nepřirozený zápach a chuť – silná oxidáza
SOVETSKOE IGRISTOE, Itálie JAKOSTNÍ ŠUMIVÉ VÍNO ČERVENÉ, DEMI SEC, Alk. 11% obj. JANTARNOE IGRISTOE (na etiketě azbukou) ŠUMIVÉ VÍNO Z VYBRANÝCH ODRŮD VÍN, POLOSLADKÉ, 10% VOL., ZEMĚ PŮVODU: EU
neuvedena EU
NEVYHOVUJE
⬥ Nadlimitní obsah kyseliny citronové – přetlak v láhvi při tepl.20°C, ⬥ obsah cukru (součet glukosa, fruktosa, sacharosa) odpovídá vínu sladkému (nikoli polosladkému, jak uvedeno na etiketě)
JANTARNOE IGRISTOE, ŠUMIVÉ VÍNO Z VYBRANÝCH ODRŮD VÍN, POLOSLADKÉ, 10% VOL., ZEMĚ PŮVODU: EU
EU
NEVYHOVUJE
Značení – nesprávně uveden údaj o provenienci.
Vinařský věstník 01/2014
EU
zpět
24
Z PK ČR
Tisková zpráva PK ČR – Čím je kvalita potravin v České republice ohrožena? Kvalitu a cenu potravin v České republice drží v rukou obchodní řetězce, zaznělo na 158. Žofínském fóru z úst Potravinářské komory ČR. Pomoci by měla novela zákona o potravinách i přesnější definice kvalitativních parametrů u oceňovaných výrobků. Potravinářská komora ČR se v posledních letech pravidelně účastní odborných diskuzí předních institucí zemědělského a potravinářského sektoru pořádaných v rámci Žofínského fóra na Slovanském ostrově v Praze. Ne jinak tomu bylo i na 158. Žofínském fóru zaměřeném na kvalitu potravin a příležitosti pro české výrobky. Neutichající a hojně diskutovanou otázkou poslední doby je kvalita a bezpečnost potravin a možnosti dodávek českých kvalitních výrobků na náš trh. Potravinářská komora ČR řadí mezi nejzásadnější faktory ovlivňující cenu a kvalitu potravin v České republice výši DPH u potravin, která patří k nejvyšším v Evropě a dále marže obchodních řetězců, které u výrobků s vyšší přidanou hodnotou dosahují až 100%, v některých případech dokonce i více. „Vysoké marže řetězců tak značně omezují pro spotřebitele možnosti výběru, protože kvalitní či specializované výrobky jsou díky této obchodní politice řetězců pro zákazníky značně cenově nevýhodné,“ uvedl Hynek Strnad, viceprezident Potravinářské komory ČR. Nejnižší marže lze podle Potravinářské komory ČR nalézt u komoditních výrobků jako je pečivo nebo máslo, kde se pohybují v rozmezí 25–50%. Údaje o výši obchodních marží, které uvádí Český statistický úřad a Potravinářská komora ČR se liší, a to z toho důvodu, že ČSÚ do svých výpočtů nezahrnuje tzv. zadní marži, tedy bonusy, poplatky či tzv. příspěvky na propagaci, reklamu, přestavbu a jiné. K těmto údajům se ČSÚ nedostane, jsou však smluvně podloženy. Maloobchodní ceny jsou v ČR navíc deformovány procentem zboží prodaného v akci, kdy je oproti řetězcem vysoko nastavené běžné ceny akční cena často téměř poloviční. Potravinářská komora ČR je přesvědčena, že novela zákona o potravinách
Vinařský věstník 01/2014
poukazující na původ i složení potravin a přesnější definice kvalitativních parametrů u výrobků oceněných Klasou povedou k podpoře kvality i podpoře domácích výrobků. „Těžko tady můžeme chtít pěstovat pomeranče a banány, ale považujeme za ostudné, že se sem dováží typicky české plodiny, jako česnek, cibule nebo jablka, nebo komodity, jako je vepřové maso. Bohužel, i v tomto ohledu zvítězily řetězce, které tyto kdysi typicky české kvalitní produkty dováží za nízké ceny v podstatně horší kvalitě či se skrytými dotacemi ze zahraničí, což v minulosti samozřejmě vedlo k tomu, že řada podniků skončila s pěstováním ovoce a zeleniny či s chovem prasat a návrat k původnímu stavu bude velmi obtížný. Je ale také na spotřebitelích, aby v obchodech vyžadovali českou cibuli a česnek, česká jablka a české vepřové či drůbeží maso.“ dodal Strnad. AUTOR: PK ČR; DATUM: 25. 11. 2013
Praha – V Česku by měl vzniknout silný Úřad pro potraviny se sídlem v Brně „Jeho součástí by měla být současná Státní zemědělské a potravinářská inspekce,“ uvedl v pondělí na Žofínském fóru ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman s tím, že vytvoření nového úřadu vidí jako úkol pro svého nástupce. Úřad pro potraviny je v současné době pouze jednou ze sekcí ministerstva zemědělství. S posilováním kompetencí potravinářské sekce začal Toman již během svého působení na ministerstvu, v jehož čele stojí od července. „Není to podřízenost Úřadu pro potraviny Státní zemědělské a potravinářské inspekci, je to transformace Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Úřadu pro potraviny do jednoho úřadu,“ upřesnil ministr svou vizi. Změna by podle něj měla zefektivnit celý systém kontrol potravin. Její součástí by mělo být jednoznačné stanovení kompetencí jednotlivých dozorových orgánů. I nadále by zůstaly zachovány Státní veterinární správa i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Ministerstvu zemědělství by podle Tomana měl zůstat „jen velmi silný legislativní odbor“. Toman krátce po svém nastoupení do čela ministerstva zastavil slučování Státní zemědělské a potravinářské
inspekce a Státní veterinární správy do jedné dozorové instituce. Sloučení obou potravinových kontrol prosazoval předchozí ministr Petr Bendl (ODS), v květnu tento záměr schválila vláda. 25. 11. 2013; AUTOR: ČTK; ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ
Další bič na markety: Podíl českých potravin. Pomůže to? Východní Čechy – Ve vestibulech větších marketů nás možná začnou vítat cedule s informací, jak velký podíl ze sortimentu potravin je domácí provenience. Ministerstvo zemědělství tím chce podpořit domácí výrobce a jít naproti rostoucímu zájmu zákazníků o regionální a kvalitní české výrobky. „Jsem určitě pro, aby byly obchody takto označené. Každý má právo volby, tak ať si pak vybere podle svého uvážení. Vzhledem k tomu, že teď při nákupu studuji na obalech, odkud je co dovezené, a upřednostním většinou český výrobek, tak pro mě osobně by bylo fajn, kdybych věděla, že nabízené zboží je české,“ myslí si Lucie Václavíková z Hradce Králové. Ministerskou iniciativu pochopitelně vítá většina českých zemědělských sdružení včetně Potravinářské komory. A kupodivu nevadí ani řadě obchodních řetězců, kterých by se opatření dotklo. „V každém případě by toto nařízení znamenalo administrativní zátěž. Dále bude nutné dořešit otázku aktualizací a také kontrolních mechanismů,“ podotkla pouze mluvčí Globusu Pavla Hobíková. Smíšené zkušenosti Proti se ovšem postavil Svaz obchodu a cestovního ruchu. Chystaný zákon označil za protiústavní v tom, že vlastně obchody nutí zveřejňovat obchodní tajemství, odkud své zboží nakupuje. „Český zákazník má o domácí potraviny stále větší zájem a další regulace je nadbytečná. O tom svědčí i zkušenost ze Slovenska, kde podobné opatření mělo minimální dopad,“ řekl šéf svazu Zdeněk Juračka. Právě slovenským případem se české ministerstvo zemědělství přitom inspirovalo. Zveřejňování údajů o zastoupení domácích potravin na tržbách prodejců s ročním obratem přes 10 milionů eur tam je povinné od dubna. A je pravda, že zatím se smíšenými zkušenostmi: Podle odborníků tyto informace nemají pro zákazníky velkou
zpět
25
vypovídající hodnotu. Seznam totiž obsahuje pouze údaje o podílu slovenských potravin na obratu, nikoliv na sortimentu prodejen. A v tom je velký rozdíl. Nejasná jsou i pravidla ohledně označování původu výrobků. Za slovenský výrobek tak může být označen i produkt, který byl v zemi pod Tatrami pouze zabalen do slovenského obalu. Asi nejen proto je podobná státní regulace trnem v oku více lidem než pouze Juračkovi. „Co to je zase za výmysl, označovat, odkud je zboží? Ať se lidi podívají přímo na konkrétní výrobek, když o to mají zájem,“ rozčiluje se Petr Eliáš z Pardubic. Jemu samotnému je jedno, jestli kupuje salám z Čech, Polska nebo Mongolska. „Hlavně, že je nejlevnější.“ S tím nesouhlasí diskutér na webu Deníku Pavel N. „Jako zákazník nechci konkrétní přesné číslo, mně stačí informace, že v obchodě mají třeba 30 procent českého zboží – a to jsem silný optimista,“ napsal. Rostoucímu zájmu Čechů o výrobky domácí provenience vedle obecného patriotismu a četných skandálů s polskými potravinami pomáhají i různé certifikáty, například Regionální potravina, Mls Pardubického kraje a další.
semně nebo osobně. Od spuštění aplikace v září 2013 se SZPI dosud zabývala více než padesáti podněty, které spotřebitelé podali prostřednictvím mobilních telefonů. Na webových stránkách Potraviny na pranýři spotřebitelé naleznou průběžně doplňovanou databázi nebezpečných, falšovaných a nejakostních potravin, které SZPI zjistila úřední kontrolou u provozovatelů potravinářských podniků. Od spuštění projektu v červenci 2012 se v databázi objevilo přes 1300 šarží závadných potravin. AUTOR: SZPI; MGR. PAVEL KOPŘIVA; 02. 12. 2013
Ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls o metylalkoholu nebo kvalitě potravin (zde jsou vybrané dotazy a odpovědi): Moderátor (Václav Moravec): Co nebo kdo podle vás brání efektivnější kontrole potravinářského trhu v České republice? Jestli něco takového existuje.
1. 12. 2013; AUTOR: JAN PRUŠKA, KAMIL DUBSKÝ; ZDROJ: DENÍK.CZ
Tisková zpráva SZPI – Mobilní aplikace webu Potraviny na pranýři pro iPhone Dnes 2. 12. 2013 Stání zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) spustila mobilní aplikaci k webovým stránkám Potraviny na pranýři pro chytré telefony Apple iPhone. Nyní je tedy mobilní aplikace k dispozici pro chytré telefony s nejvíce využívanými operačními systémy na trhu v ČR. Již dříve SZPI aplikaci zpřístupnila ve verzích pro telefony s operačním systémem Android a Windows Phone, které si dosud nainstalovalo přes 11 000 uživatelů. Prostřednictvím svého mobilního telefonu nyní mohou spotřebitelé podat podnět – např. pokud zjistí nedostatek v prodejně potravin – na nejbližší inspektorát SZPI, který se jím bude zabývat. V aplikaci stačí vstoupit do sekce podání podnětu, stručně popsat prohřešek, označit prodejnu a případně závadný výrobek vyfotografovat a aplikace podnět odešle na místně příslušný inspektorát SZPI. Pro spotřebitele se jedná o nejkomfortnější a nejrychlejší způsob podání podnětu, který doplňuje stávající možnosti, tedy telefonicky, emailem, pí-
Vinařský věstník 01/2014
Host (Martin Klanica): Těch důvodů bychom našli celou řadu. Někdy to je ne úplně optimální nastavení právních předpisů, to bezesporu. Jak těch evropských, to zejména, protože s těmi se dělá často něco velmi těžko. Jsou to ale i předpisy národní, které je třeba dolaďovat, zpřesňovat, přizpůsobovat jejich text té aktuelní situaci na trhu. V neposlední řadě jsou to samy kontrolované osoby v některých případech, které zcela fatálním způsobem některé z nich porušují zcela záměrně požadavky potravinového práva. Moderátor (Václav Moravec): Ptám se proto, že vy jste měli být ještě za dob ministrování Petra Bendla z Občanské demokratické strany sloučeni jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce se Státní veterinární správou. Tu věc ale odložil ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman s tím, že teď přišel s novým úřadem pro potraviny, ve kterém by se sloučila právě Státní zemědělská a potravinářská inspekce s úřadem pro potraviny jako odborem Ministerstva zemědělství. Bude to lepší? Host (Martin Klanica): Já jsem přesvědčen o tom, že pokud má být nějaká změna a to platí obecně,
tak by to měla být změna, která ten stav někam posune. Posune ho pozitivním směrem. Já skutečně nejsem přesvědčen o tom, že ten záměr původního vedení ministerstva byl správný. My jsme opakovaně upozorňovali na řadu problémů, které by to přineslo, objektivních problémů, týkajících se logičnosti, efektivity a tak dále. Zkrátka nebyli jsme vyslyšeni a náš názor nebyl akceptován. Moderátor (Václav Moravec): Teď mluvíte o tom předchozím návrhu sloučení Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce? Host (Martin Klanica): Samozřejmě. Já si logicky pokládám otázku proč, když je něco funkční a je to funkční na velmi dobré úrovni a důkazem toho jsou výsledky misí z Evropské komise, které sem pravidelně jezdí a posuzují kvalitu a výkonnost dozorových orgánů, nikdy nebyl vznesen žádný problém. Ta nová koncepce nebo ten nový myšlenkový proud, s kterým přišel současný pan ministr, já považuji za do jisté míry čest. Protože pokud by ta instituce, ať už ji budeme nazývat jakkoliv, vznikla na základě SZPI nebo tedy byla SZPI nositelkou toho pokračování, tak je to do jisté míry ocenění naší práce. A my jsme připraveni udělat maximum pro to, abychom to tím pozitivním směrem posunuli dál. Moderátor (Václav Moravec): Mohlo by to vést i k personálnímu posílení toho superúřadu pro potraviny, jestliže by na vás byla převedena část míst, která vlastně jsou dnes na úřadu pro potraviny v rámci Ministerstva zemědělství a byly vám ponechány tabulky, kapacity, které máte dnes jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce k dispozici? Host (Martin Klanica): Ta otázka personálního posílení, ta se nabízí. Nabízí se logická odpověď ano, patrně by to tak bylo. Ale skutečně byla to zatím myšlenka a to zhmotnění té myšlenky, o tom budeme muset ještě velmi pečlivě a intenzivně debatovat jak s Ministerstvem zemědělství, tak samozřejmě s ostatními kolegy z ostatních dozorových orgánů. Moderátor (Václav Moravec): Jak velkým problémem, pane ústřední řediteli, je právě personální situace
zpět
26
Státní zemědělské a potravinářské inspekce s ohledem na ta rostoucí data počtu kontrol, které učiníte jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce a zároveň i na narůstající počet podání od nás jako spotřebitelů? Protože rok od roku překonáváte rekordy právě v počtu podání. Host (Martin Klanica): Bylo by dobré, abychom si uvědomili, jakých výkonů jsme s těmi lidskými kapacitami, kterými my disponujeme, schopni. Myslím si, že ty výsledky jsou velmi dobré. Vždycky je to o tom, jak se stát rozhodne tuto oblast posílit nebo naopak snížit ty personální zdroje pro tu oblast. My dnes disponujeme cirka 400, máme něco málo přes 400 lidí a z toho více než polovina jsou inspektoři. To jsou ti, kteří dnes a denně provádějí kontrolu v terénu. Ten zbytek lidí, to je ten servis, to zázemí. To znamená jak pracovníci v laboratořích, právníci, nějaký technicko-hospodářský personál, nějaký management. Samozřejmě metodici, referenti. Zkrátka ti, kteří by měli poskytovat těm výkonným inspektorům servis a měli by jim do jisté míry i partnersky organizovat práci, tak, aby mohli efektivně přinášet ty výsledky, které se pak analyzují a zase na základě těch analýz se zaměřuje kontrola do budoucna. A ročně s tímto počtem jsme schopni v dlouhodobém průměru zrealizovat cirka 35–38 tisíc kontrol. Což je číslo úctyhodné, myslím si ve velmi dobré kvalitě. Moderátor (Václav Moravec): To je totiž ta otázka, která se nabízí, zda to není na úkor kvality, necháme-li stranou i loňský rok, který pro vás byl výjimečný a začátek letošního roku v souvislosti s tou takzvanou metanolovou kauzou, kde jste udělali těch kontrol daleko víc právě kvůli… Host (Martin Klanica): Ještě jedno číslo, které je důležité pro ten celkový obrázek a to je číslo o počtu provozoven, které jsou předmětem naší kontroly. A to číslo je v podstatě, ono je plovoucí, protože některé kontrolované osoby zanikají, některé vznikají a tak, ale bavíme se o číslu někde těsně pod 50 tisíci provozoven. To znamená, prostým matematickým přepočtem to nevychází ani na jednu kontrolu ročně. Musí si stát říct, co chce. Jestli tohle je OK nebo jestli by ten počet těch kontrol měl být vyšší, ale samozřejmě za před-
Vinařský věstník 01/2014
pokladu vyššího počtu těch terénních pracovníků. Protože to zkrátka nejde nafukovat donekonečna. My jsme udělali řadu kroků, které výrazným způsobem zefektivnily tu kontrolu, máme systém mobilních kanceláří, máme bydliště těch inspektorů rovnoměrně rozmístěno po území celé České republiky tak, aby nemuseli přejíždět do pracoviště a strávili iks hodin na cestách. Naopak aby mohli zasáhnout kdekoliv na území ČR velmi rychle v řádech minut, možná v řádech hodin. Takže udělali jsme pro to maximum, mají vybavena ta služební vozidla nebo soukromá vozidla, která používají ke služebním účelům, odběrními pomůckami, mají laptopy s připojením na internet do našeho systému, mají mobily, přenosné tiskárny, takže kontrolovaná osoba přímo na místě dostane ten protokol čitelný v kultivované formě. Takže těch aktivit, které k tomu zefektivnění jsme za poslední dobu udělali, je celá řada. Ale to nejde donekonečna. Moderátor (Václav Moravec): A proto se nabízí ta otázka, vy byste dal státu doporučení, aby na 50 tisíc provozoven, které podle zákonů a pravomocí může kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce, aby počet těch kontrol, které připadají ročně na jednu provozovnu, byl vyšší? Host (Martin Klanica): Víte, to není o doporučení nebo nedoporučení. Tady je potřeba si uvědomit, že úřední kontrola nebo státní dozor nemůže garantovat bezpečnost potravin a nemůže garantovat kvalitu potravin. Kvalitu je nutné vyrobit a neznehodnocenou prodat. Ta se nedá vykontrolovat. To znamená, my pouze… Moderátor (Václav Moravec): Tady začněme statistikou. 35 milionů korun, to je výše pravomocně udělených pokut Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí v roce loňském. V roce letošním tato hranice nejen bude překonána, ale bude dvojnásobná. Dá se to říci? Host (Martin Klanica): Možná i trochu vyšší, bude skutečně jednou taková. Takže ta naše rozhodovací praxe z hlediska výše ukládaných pokut se posouvá, protože počet těch pokut zásadním způsobem nevzrostl, těch pravomocně uložených, ale jejich výše rapidně stoupla. A já se obávám, že vzhledem k přístupu některých provozo-
vatelů potravinářských podniků budeme muset jít s tou rozhodovací praxí ještě výš. Protože zejména u těch ekonomicky silných subjektů nemá ta ukládaná výše nebo ty pokuty v té ukládané výši nemají ten efekt, který by mít měly a to je samozřejmě efekt výchovný. Moderátor (Václav Moravec): Vy tedy přitvrdíte ve výši pokut vůči těm silným hráčům? Host (Martin Klanica): Vůči těm, kteří si mohou dovolit tu pokutu zaplatit. Protože judikatura soudu opakovaně nás poučila o tom, že pokuta nesmí být likvidační, ale musí být adekvátní, musí být výchovná a musí odpovídat majetkovým poměrům účastníka řízení. Takže pokud nějaké paní, která má koloniál na Šumavě a prodává lahvové pivo a chleba turistům dáte pokutu sto tisíc, tak ji to zlikviduje. A samozřejmě je to zcela neadekvátní zpravidla tomu nebezpečí, které tedy při porušení těch právních předpisů u ní bylo zjištěno. Ovšem pokud nějaký významný obchodní řetězec opakovaně systematicky vyškrabává šarže, prodlužuje doby použitelnosti, uvádí do oběhu ať už z důvodu nějakého lidského pochybení, jak bývá velmi často konstatováno, nebo z důvodů jiných, tak takový ekonomický subjekt má dostatek zdrojů na to, aby si zajistil preventivní systémy, které by tomu měly zabránit. A pokud je opakovaně ukládaná pokuta v řádech statisíců korun a nefunguje to, tak pak se ptám, jestli není na místě přistoupit k ukládání pokut v řádu milionů. Moderátor (Václav Moravec): A k tomu jste přistoupili v roce letošním, jestliže výše udělených pokut při srovnání s rokem 2012 překročí hranici 70 milionů korun? Host (Martin Klanica): Ano. Ta rozhodovací praxe má nějaký postupný náběh, ale já jsem opakovaně deklaroval nebo my jsme opakovaně deklarovali, že tímto směrem půjdeme, protože někdy úvahy některých subjektů mě skutečně velmi zarážejí. Moderátor (Václav Moravec): Můžete být konkrétní, u jakého subjektu a opakovaných jakých pochybení? Host (Martin Klanica): Co se týká subjektu konkrétní nebudu, ale ten příběh tady řeknu. Jestliže
zpět
27
jeden nejmenovaný obchodní řetězec měl oddělení pracovníků v počtu cirka 20, které se zabývalo právě kvalitou a bezpečností a vytvářelo ty systémy a tak dále a nový manažer, který přišel a řekl, kolik jsme dostali od SZPI pokut za letošní rok? Byla to nějaká částka, porovnal to s náklady na těch 20 lidí a řekl, vy se mě nevyplatíte, já tady chci jenom čtyři lidi. Takže tohle je filosofie, která je pro nás naprosto neakceptovatelná a svědčí to o tom, že jediné kritérium a jediný parametr, který některé obchodníky, neříkám všechny, ale některé obchodníky bohužel i dnes zajímá, je zisk. Hlava nehlava. Moderátor (Václav Moravec): Přečetl jsem si správně mezi řádky, že u velkých subjektů, které porušují české právo týkající se kvality prodávaných potravin, tak není ta současná výše pokut ani výchovná, ani likvidační? Host (Martin Klanica): Rozhodně není likvidační a patrně není výchovná. Protože my zjišťujeme nedostatky opakovaně. Ano, pokuta není cíl, pokuta je prostředek k dosažení cíle a to je uvádění do oběhu kvalitních a bezpečných potravin a na tom se asi všichni shodneme. Takže pokud výše sankcí, které jsou ukládány, nejsou výchovné, tak tu funkci neplní a je potřeba jít výš. ZDROJ: HTTP://WWW.IMPULS.CZ/CLANEK/ VIDEO-MARTIN-KLANICA-BUDEMEUDELOVAT-POKUTY-V-RADECH-MILIONUKORUN/236543
Povinné členství rozpoutalo diskusi Po Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio také členové Svazu marginálních oblastí (SMO) a dalších organizací, jako je Asociace soukromého zemědělství ČR či Svaz vlastníků půdy ČR, rozhodně odmítají návrh prezidenta Agrární komory České republiky (AK ČR) Jana Veleby na uzákonění povinného členství zemědělců v Agrární komoře ČR, podobně jako tomu je například v Rakousku. Veleba poukázal na to, že je to jeho názor. Zopakoval rovněž, že povinné členství v agrárních komorách je v řadě evropských zemích. „Divím se hysterii, která kolem toho vznikla,“ uvedl s tím, že ukazuje na to, jak jsou čeští zemědělci roztříštěni. Předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav připomněl, že prezident komory se snaží odůvodnit tento nápad nutností sjednotit země-
Vinařský věstník 01/2014
dělce a posílit jejich hlas. Podle představitelů některých nevládních organizací by však povinné členství v komoře jednotu zemědělců nepřineslo, spíše naopak. „Ve skutečnosti se ale jedná spíše o snahu posílit hlas agrární komory na úkor ostatních nevládních organizací stojících mimo komoru, a naopak snahu jejich hlasy tímto způsobem uvnitř komory eliminovat,“ poznamenal. Proti záměru se staví i Asociace soukromého zemědělství (ASZ). „Členové asociace jsou svobodní sedláci a je tudíž jejich právem svobodně si vybrat, zda a v jaké organizaci chtějí být organizováni,“ uvedla tisková referentka ASZ Šárka Gorgoňová. Soukromí zemědělci se navíc domnívají, že v agrární komoře jim nikdy nebude dostatečně umožněno prosazovat své zájmy. „Nutno podotknout, že pokud by AK ČR skutečně šlo o potřeby farmářů sdružených v těchto organizacích, nemusely by ani vzniknout, natož hájit své zájmy samy,“ dodal Boleslav. Povinné členství v agrární komoře razantně odmítl i Svaz vlastníků půdy ČR, který tento bod zanesl také do usnesení ze své valné hromady, jež se uskutečnila minulý týden. Vyžadovalo by to zásadní změny Odmítavě se vůči sjednocení nevládních organizací staví také Zemědělský svaz ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů (ČMSZP) a Potravinářská komora ČR, tedy organizace, které dnes jsou členy agrární komory. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy by spojování zemědělců mělo fungovat spíše na dobrovolném základě. „Jednotu zemědělců nezajistíme přeci tím, že zavedeme povinné členství,“ uzavřel. Předseda ČMSZP Lubomír Burkoň uvedl, že za současných podmínek je svaz proti tomu, aby bylo povinné členství v Agrární komoře ČR. Povinné členství si umí představit za zcela jiných podmínek, které by si vyžádaly změnu zákona, statutu a celé organizace agrární komory. „Agrární komora je dneska spíše lobbistická organizace, která hájí zájmy určité skupiny lidí v zemědělství, nehájí zemědělce jako takové,“ poznamenal. Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Jarmily Štolcové by navrhovanému kroku musela předcházet důkladná diskuse všech dotčených institucí. Země či obory, v nichž se povinná členství uplatňují, mají podle ní v tomto systému fungování dlouhou tradici. „U nás by
tento nově nastavený systém znamenal zásadní změny stávajících institucionálních struktur,“ řekla. Protichůdné postoje Boleslav poukázal na to, že názory některých organizací se snaží eliminovat. Například vedení AK ČR se i přes hlasy svých chovatelů skotu stále nevyjádřilo pro vyvážení nedostatku financí v environmentálních podporách například přesunem 15 procent prostředků z I. pilíře a paradoxně navrhuje zvýšit dotace do intenzivního zemědělství, přestože intenzivní výroba profituje z dlouhodobého růstu cen komodit. AK ČR prosazuje i rozšíření výměry oblastí podporovaných z titulu méně příznivých podmínek hospodaření na dvojnásobek, čímž zajistí dotace i pro řepku a pšenici v úrodnějších oblastech a rozmělněním prostředků o peníze připraví oblasti skutečně neúrodné. Navíc kroky komory jsou natolik zaměřené proti ekologickému zemědělství, že samotný Svaz ekologických zemědělců Pro-Bio se proti nim ohradil. „Nesouhlasíme s agrární komorou s požadovaným snížením počtu agroenvironmentálních opatření či pokračováním systému smíšených farem, kdy podnik má trvalé travné porosty v režimu ekologického zemědělství a na orné půdě hospodaří vysoce intenzivně za použití syntetických hnojiv, pesticidů a podobně. Z podobných návrhů, které jsou zcela proti principu ekologického zemědělství, jsme v šoku,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců. Agrární komora přitom podle ní navrhovanými změnami střílí i do vlastních řad. „Také v agrární komoře jsou ekologičtí zemědělci a komora jim neustále podporu ekologického zemědělství deklaruje,“ upozornila Nesrstová. Veleba však v souvislosti s ekologickým zemědělstvím uvedl, že podporují takové ekozemědělství, které má nějakou koncovku, ústí v určitou produkci. „Máme smlouvu s obchodním řetězcem Billa o spolupráci v prosazování produktů ekologického zemědělství a biopotravin,“ poznamenal. Svaz ekologických zemědělců naopak požaduje navýšit prostředky v Programu rozvoje venkova a provést opětovnou revizi prováděcích dokumentů týkajících se agroenvironmentálních opatření a ekologického zemědělství s tím, že je třeba zaměřit se zejména na jejich kombinovatelnost. Razantní pokles plateb by mohl podle Nesrstové znamenat zhoršení konkurenceschopnosti řady podnikatelů
zpět
28
a jejich likvidaci, v důsledku pak vylidňování a opouštění venkovských oblastí, masivní rozorávání a další devastaci přírody a krajiny. Zodpovědnější přístup k ochraně krajiny v podhorských oblastech a jejímu trvale udržitelnému rozvoji dokážou podle Nesrstové vhodně podpořit právě programy AEO či ekologického zemědělství. Snaha AK ČR sjednotit zemědělce je podle Boleslava stará jako komora sama, stejně tak jako fakt, že se to stále jaksi příliš nedaří. Není divu, hájit pod hlavičkou jedné organizace protichůdné zájmy prostě nelze. Myšlenka na názorovou jednotu zemědělců je v rozmanitých podmínkách ČR prostě utopií,“ míní Boleslav a dodal, že v dlouhodobém horizontu členská základna AK ČR slábne a v období 2008 až 2013 došlo k poklesu počtu zemědělských subjektů o 20 procent. Agrární komora na svých stránkách uvádí, že je rozhodující nevládní agrární organizací, která zastupuje zájmy 103 tisíc svých členů, jimiž jsou zemědělci, lesníci, potravináři, ale také včelaři a další. ZDROJ: ZEMĚDĚLEC; AUTOR: ZUZANA FIALOVÁ; 2. 12. 2013
Časopis dTest objevil v rozinkách plísňový jed. Zákazník ho pouhým okem nepozná Rozinky dovezené z Turecka a Argentiny obsahovaly podle časopisu dTest nebezpečný plísňový jed. Redaktoři na to přišli při kontrole vánočních pochoutek. Případ řeší Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Spotřebitelský časopis dTest zjistil více než dvojnásobné překročení unijního limitu pro plísňový jed ochratoxin A v rozinkách dvou značek prodávaných v běžných supermarketech na českém trhu. Tento jed, který může způsobit nádory ledvin a varlat, obsahovaly rozinky z Turecka a z Argentiny. Časopis upozornil, že plíseň není viditelná okem a jed nelze zničit tepelnou úpravou při vaření či pečení. dTest podal podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci k nahlášení obou závadných výrobků do unijního systému rychlého varování RASFF. Konkrétní obchody, které závadné rozinky prodávají, časopis neuvedl. „Zjišťujeme, kde se tyto rozinky prodávají a zda jsou ještě na trhu. Pokud ano, odebereme vzorky a provedeme laboratorní rozbor. Až teprve na základě naší analýzy můžeme vložit výsledky do RASFF,“ vysvětlil mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Vzhledem
Vinařský věstník 01/2014
k závažnosti je tato záležitost pro inspekci prioritou. „Pracujeme na tom, abychom měli výsledky co nejdříve. Výsledky vzorků odebraných třetími stranami nemají ze zákona právní váhu,“ uvedl Kopřiva. Více než trojnásobek unijního limitu, který činí deset mikrogramů na kilogram, testy zjistily u rozinek Sultanien Suntree z Turecka. Do České republiky je dovezla německá firma Heinrich Brüning. U argentinského výrobku Rozinky obří Nature park byl limit překročen dvojnásobně. Distributorem je K-SERVIS PRAHA a. s. z Rudné u Prahy. Spotřebitelský časopis odhalil závady při kontrole vánočních pochoutek. Redaktoři nakoupili v různých českých obchodech celkem 24 vzorků rozinek a 20 balíčků pražených loupaných arašídů. Všechny arašídy byly zdravotně nezávadné. ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: ČTK; 3. 12. 2013
ČTK – Vláda schválila největší změnu zákona o potravinách za 15 let Praha 11. prosince (ČTK) – Vláda dnes schválila velkou novelu zákona o potravinách, potvrdil ČTK zdroj obeznámený s jednáním kabinetu. Materiál ministerstva zemědělství (MZe) byl již loni označen za největší změnu potravinového práva za 15 let. Novela mimo jiné zvyšuje pokuty za klamání spotřebitelů a má zpřísnit označování nebalených potravin. Velcí obchodníci mají nově mít povinnost deklarovat, odkud pochází většina jejich zboží. Podle ministra zemědělství v demisi Miroslava Tomana je novela ve prospěch spotřebitele. „Aby spotřebitel věděl, kdo výrobek vyrobil, ze které země pochází, co obsahuje, tzv. hlavní složku. A v neposlední řadě povinnost uvádět pět zemí, které se podílejí nejvíc na prodeji potravinářských výrobků v jednotlivých obchodech s tržbami nad pět miliard korun,“ uvedl Toman. Pro spotřebitele bude podle Tomana výhodné, že bude vědět co nakupuje a odkud výrobky pochází. Návrh zákona měl být předkládán kabinetu s rozporem. Zásadní připomínka ministerstva zdravotnictví nebyla v rámci připomínkového řízení totiž vypořádána, vyplývalo z materiálu umístěného v knihovně připravované legislativy. Podle informace ČTK však sporný bod týkající se kompetencí k aktualizaci seznamu EU potravinářských přídatných látek MZe nakonec z návrhu vyňalo, a tím umožnilo jeho schválení.
Předchozí vláda premiéra Petra Nečase již v začátkem května materiál schválila a poslala do Poslanecké sněmovny. Z důvodu svého rozpuštění však Sněmovna nestihla materiál projednat. MZe pod vedením současného ministra a bývalého šéfa Potravinářské komory Miroslava Tomana materiál upravilo a znovu předložilo ministrům. Nyní jej musí projednat Sněmovna. Na rozdíl od návrhu schváleného v květnu ten dnešní neobsahuje plán na sloučení Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Má naopak nad rámec původní novely například uzákonit, aby obchodníci při pultovém prodeji nebalených potravin museli značit podíl hlavní složky výrobku a jméno výrobce. Obchodní řetězce s tržbami přesahujícími pět miliard korun ročně mají nově mít povinnost informovat u vstupu do prodejen údaj o pěti hlavních zemích, ze kterých pochází zboží v jejich nabídce. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) v polovině listopadu tento záměr MZe označil za protiústavní. Zveřejňování údajů o zastoupení domácích potravinářských produktů na tržbách prodejců potravin s ročním obratem alespoň deset milionů eur je od letošního dubna povinné na Slovensku. Návrh zákona zvyšuje i některé sankce. Například maximální pokuta za nedodržení požadavků na označování potravin nebo kvalitativní parametry má vzrůst ze současných tří na deset milionů korun. Novela počítá také se zavedením nahlašovací povinnosti pro dovozy vybraných potravin rostlinného původu. Podobnou povinnost již mají dovozci živočišných produktů. Návrh podle dříve uvedených informací částečně reaguje na změny v evropské legislativě, vychází také ze zkušeností státní správy, potravinářů i spotřebitelů. Nové unijní nařízení, na něž novela reaguje, mimo jiné zavádí povinnou velikost písma na obalech potravinářských výrobků, na jehož nečitelnost si řada spotřebitelů stěžuje. Má se také rozšířit okruh potravin, u nichž musí výrobce povinně značit zemi původu. AUTOR: ČTK; 12. 12. 2013
Růst cen zrychluje. První čísla o inflaci po zásahu ČNB Praha – Inflace po čtyřech měsících propadu v listopadu opět vzrostla. Oproti listopadu 2012 stouply spotřebitelské
zpět
29
ceny o 1,1 procenta a odrazily se tak z říjnového tříletého minima, kdy rostly „jen“ o 0,9 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Oproti letošnímu říjnu stoupla inflace o 0,1 procenta, což odpovídá obvyklé míře v posledních měsících. Oslabení kurzu koruny, k němuž před měsícem přistoupila Česká národní banka, aby přiblížila inflaci zpět ke svému dvouprocentnímu cíli, se projevilo už i v cenách potravin. Ty poprvé po čtyřech měsících meziměsíčně nezlevňovaly, ale jejich ceny v listopadu rostly o 0,7 procenta. Vyšší než v říjnu byly zejména ceny vajec (o 5,3 %), jogurtů (o 3,7 %), čokolády a čokoládových výrobků (o 3,4 %), mléka (o 1,7 %), sýrů (o 1,5 %), zeleniny (o 1,3 %) a uzenářského zboží (o 0,9 %). Také u meziročního růstu cen přičítají statistici hlavní zásluhu růstu inflace potravinám. Ceny mléka vzrostly o 14,7 % (v říjnu o 11,3 %), jogurtů o 10,2 % (v říjnu o 7,6 %). Ceny nealkoholických nápojů přešly z poklesu o 0,8 % v říjnu v růst o 1,4 % v listopadu. Ceny vajec byly nižší o 17,5 % (v říjnu o 22,5 %). K růstu meziroční inflace přispěly i další položky – například ceny pohonných hmot meziročně v listopadu klesly jen o 1,2 procenta, zatímco v říjnu o celá čtyři procenta. Nejbližší výhled na růst inflace ale není z pohledu inflačního cíle centrální banky příznivý. „Na počátku roku vlivem vysoké srovnávací základny z minulého roku a vlivem klesajících cen elektrické energie se bude meziroční míra inflace pohybovat blízko nuly,“ říká Václav Franče, analytik Raiffeisenbank, podle kterého se zatím vliv intervencí do inflace nepromítl. „Začátek příštího roku přinese další pokles inflace, když odezní vliv zvýšené DPH a navíc dojde ke zlevnění cen energií pro domácnosti. Proti tomu ale půjde zdražování dováženého zboží vlivem slabší koruny, nicméně ani to nepřinese žádné dramatické zdražování a i první měsíce příštího roku tak bude nadále inflace velmi nízká,“ dodává Jiří Šimek, analytik společnosti Citfin. Míra inflace za posledních dvanáct měsíců činila letos v listopadu 1,5 procenta. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: JIŘÍ HOVORKA; 9. 12. 2013
Za reklamu v uličkách supermarketů utratí firmy přes pět miliard Dodavatelé zboží do maloobchodních řetězců utrácejí stále víc peněz za reklamu v místě prodeje. Loni za ní dali 5,4
Vinařský věstník 01/2014
miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o dvě procenta. Investice do různých stojanů, regálů a plakátů se už dokonce vyrovnají výdajům na inzeráty v tisku. Reklamu uvnitř obchodů monitoruje Asociace reklamy v místě prodeje POPAI. Podle ní si z loňských víc než pětimiliardových výdajů největší část, 29 procent, ukrojila propagace potravin. S pětinovým podílem následuje kosmetika a pak nápoje. „Kategorie nápoje, spotřební zboží a auto-moto v roce 2012 zaznamenávají pokles,“ upřesnil server Mediaguru.cz, který informace o propagaci zboží v místě prodeje zveřejnil. Monitoring sleduje také typy reklamy. Nejvíc peněz, 35 procent, jde do podlahových nosičů a s 29 procenty následují regály, jejichž obliba mezi firmami oproti minulým letům zásadně vzrostla. Naopak podíl ostatních nosičů, nástěnných včetně fasádových, má klesající tendenci. „K pokladnám a obslužným pultům souhrnně směřuje 12 procent finančních prostředků,“ dodal Mediaguru.cz. Víc než pětimiliardová suma za propagaci v maloobchodě je srovnatelná třeba s tiskovým trhem. Ten se podle odhadů mediálních agentur loni pohyboval mezi čtyřmi až šesti miliardy korun. Asociace ve spolupráci s agenturou OMG Research sleduje trh reklamy v místě prodeje třetím rokem. K dispozici jsou tak informace o objemu investic a jejich struktuře za roky 2010, 2011 a 2012. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: VAG; 10. 12. 2013
Mléko a cukr konečně bez kvót. Víno naopak (Hynek Fajmon) V záplavě „superdůležitých a zásadních“ informací o tom, kdo pojede „ty vole na pohřeb Mandely“ se veřejnost nedozvídá nic o tom, co je skutečně důležité. Jednou z oblastí, která je u nás zcela mimo zájem médií, je oblast evropské politiky. Bohužel tato situace zájmům ČR a jejích občanů neslouží, ale přímo je to naopak ohrožuje. Takže se pojdme trochu blíže podívat na jednu důležitou evropskou agendu, která se nás jako spotřebitelů týká prakticky každý den. Je to oblast zemědělské politiky a jejího nového nastavení pro následující roky. Pravidla pro tuto oblast byla schválena nedávno, ale v českých médiích o tom neproběhla ani zmínka. Dnes se budeme věnovat třem komoditám, které konzumujeme skoro všichni a navíc velmi často. Je to mléko, cukr a víno. Právě tyto tři komodity dosud
jsou v celé Evropské unii kvótovány. To znamená, že jejich produkce není svobodná, ale byrokraticky řízená z Bruselu. Pokud chcete vyrábět mléko nebo cukr nebo víno, musíte mít příslušné povolení a kvótu. Pokud příslušná povolení získáte, můžete vyrábět jen tolik, kolik vám kvóta dovoluje. Více vyrábět nemůžete i kdyby to po vás zákazníci chtěli. Pokud vyrobíte více než je kvóta, tak dostanete naopak pokutu. Zdá se Vám to absurdní? Je to současná realita. Důvodem proč tyto kvóty existují je údajná snaha udržet produkci a ceny na rozumné úrovni a zajistit pěstitelům a výrobcům stabilitu. Těchto cílů se daří dosahovat, ale jen za cenu, že tyto komodity stojí konečného spotřebitele více než na světovém trhu a více než v systému bez kvót. Kvótový režim je báječná věc pro výrobce, který už kvótu má a jeho podnikatelské riziko je minimální. Naopak pro spotřebitele je kvótový režim velmi nevýhodný, protože drží konečné ceny vysoko. Spotřebitelé o tom však příliš neví, a tak se ani moc nebrání. V posledních letech se v EU vyjednávalo o tom, zda a jak dlouho budou tyto kvótové systémy dále pokračovat. Stejně jako v minulosti se EU rozdělila na dva tábory zhruba podle linie sever-jih, kde sever prosazoval odstranění kvót a jih je naopak vehementně bránil. Česko stálo v této bitvě na straně severu. A výsledek bitvy je už známý. Takže dohoda je následující: 1. U mléka bude kvótový režim zrušen v roce 2015 2. U cukru bude kvótový režim zrušen v roce 2017 3. U vína bude systém výsadbových práv modifikován, ale prodloužen až do roku 2030. Někteří lidé se budou podivovat nad tím, jak to, že má všechno trvat ještě tak dlouho. Na druhou stranu i toto je možné v současné politické situaci v EU považovat spíše za úspěch. Víno je zkrátka nedotknutelné a stojí za ním dnes většinová koalice vinařských států EU vedená Francií. Z privilegií vína budou mít určitě radost i vinaři u nás v Čechách a hlavně na Moravě. Jak si ale tato drahá vína z EU budou schopna poradit s levnější konkurencí z Nového světa je velkou otázkou. U cukru a mléka je skvělé, že dojde poměrně brzy ke zrušení kvót. To se nebude líbit cukrovarům a mlékárnám, ale naopak by to mělo mít velmi pozitivní dopad pro spotřebitele, protože ceny obou těchto komodit by se měly snížit.
zpět
30
Na obou těchto trzích lze očekávat růst konkurence. Dobrou zprávou je to, že budování nových výrobních kapacit nebude brzděno žádnou kvótou, která dosud uměle udržovala výrobu v západní Evropě a naopak ji utlumovala v Evropě střední a východní. Nová pravidla by zkrátka měla přinést férovou hospodářskou soutěž. Česká republika měla a dosud stále má jak u mléka tak také u cukru komparativní výhody. Lze tedy doufat, že se kromě nižších cen mléka a cukr třeba dočkáme i nových mlékáren nebo cukrovarů. ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: HYNEK FAJMON; 10. 12. 2013
Francouzi si na padělky svého vína v Číně posvítí Peking – Čína doveze ze zemí Evropské unie ročně vína za jednu miliardu dolarů. Největším dodavatelem je Francie, odtud loni pocházelo zboží za 744 milionů dolarů. Jenže s rostoucí poptávkou někteří čínští obchodníci hledají způsob, jak rychle vydělat. Nakupují vína nižší kvality, která přelévají a vydávají za originály vyhlášených značek. Podle některých odhadů by se měla spotřeba vína v Číně zvýšit do roku 2016 zhruba o 40 procent. Vinaři si proto myslí, že s tím porostou i pokusy padělatelů. Dovozce i samotné spotřebitele varují, aby se měli při nákupu vín na pozoru. Ve francouzské státní laboratoři prověří tisíce podezřelých vzorků ročně. „Musíme ověřit, v jakých podmínkách se víno vyrábí, jak je to s potenciálními podvody, napodobováním a padělky. Chceme udržet co nejlepší kvalitu vína,“ říká ředitel laboratoře v Bordeaux Bernard Medina. Christophe Chateau, šéf komunikace Meziodborové rady vinařů z Bordeaux: „Zjistili jsme, že padělky vín z Bordeaux jsou v různých zemích – v Jižní Americe, Severní Americe i ve východní Evropě. Ale protože Čína je největším spotřebitelem vína Bordeaux a je všeobecně známá svými padělky, proto se zaměřujeme hlavně na tento trh.“ Napodobeniny vyhlášených vín totiž často kvůli své kvalitě vrhají špatné světlo na původní vinaře. A kromě toho je připravují ročně až o 217 miliard dolarů. Výrobci proto hledají způsob, jak padělání svých vín omezit nebo zcela vymýtit. „Lidé mohou prostřednictvím svých mobilů naskenovat QR kód a ověřit si pravost láhve. Tím můžeme klienta uklidnit a máme větší šanci, že si naše víno vybere,“ my-
Vinařský věstník 01/2014
slí si ředitel Chateau Smith Haut Lafitte Fabien Teitgen. Některá vinařství vyrývají do svých lahví unikátní sériová čísla. Jejich seznam zveřejňují na webových stránkách. Jiná vinařství pak experimentují s hologramy nebo kódovanými samolepkami, které jsou částečně na lahvi a zbytek zakrývá zátku. ZDROJ: ČT24.CZ; AUTOR: ČT24; 15. 12. 2013
NKÚ ukázal na pochybení ministerstva. Za jeden článek o výzkumu pitelnosti piva vyplatilo i pět milionů Zda peníze na projekt půjdou, často posuzovali i ti, kteří byli přímo navázáni na autory výzkumu. Využitelnost jejich výsledků byla v některých případech také založena pouze na odhadech místo doložitelných faktů. U projektu zaměřeného na kapry se publikovaly články o okounech nebo se za jednu stať v odborném časopise vyplácely i miliony korun. To jsou jen některé chyby, které Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhalil při kontrole dotací na zemědělský výzkum. Úřad kontroloval dotované projety ministerstva zemědělství z let 2010 až 2012. Podle výsledků nezajistilo transparentní soutěže o dotace na výzkum, a navíc často byli v komisích, která projekty posuzovala, i zástupci samotných autorů. Ne vždy šlo také prokázat, jaké účinky měly studie v praxi. „V odborných komisích, které projekty vybíraly, zasedali i zástupci autorů samotných posuzovaných projektů. Jejich projekty přitom v soutěži nakonec uspěly,“ uvedl NKÚ. Například u projektu Vypracování optimální metody pro stanovení pitelnosti českého piva byl výsledkem jeden článek v tisku, za který příjemce dostal více než pět milionů korun. Za pět let měl přitom získat dotaci až 13 milionů. „Po dvou letech ministerstvo projekt přestalo podporovat, ale ve smlouvě o ukončení podpory zavázalo příjemce dotace jen k tomu, aby publikoval jeden článek v odborném tisku a sepsal metodiku na stejné téma,“ uvedl úřad. Publikované výsledky výzkumu v takzvaném rejstříku informací o výsledcích navíc podle NKÚ často neodpovídaly projektu, nebo s ním souvisely pouze okrajově. Ministerstvo pak pochybilo v kontrole, protože je kontrolovalo jen formálně, a nikoli věcně. „Například u projektu zaměřeného na biologický potenciál českého kapra byly v rejstříku uvedeny statě o výživě sumce velkého
nebo o problematice mastných kyselin v mase okouna říčního,“ dodal úřad.
Výsledky nikdo nekontroloval Úřad prověřil dotace na výzkum z let 2010 až 2012. Ministerstvo na ně vynaložilo 1,2 miliardy korun. Kontroloři mimo jiné prověřili 23 konkrétních projektů za 98 milionů korun, jejichž výsledky měly být využitelné v praxi. Přínosy projektů mají autoři vyhodnocovat například prostřednictvím počtu zemědělců, kteří výsledky při běžné činnosti využijí. „Jenže tato hodnocení vycházejí z odhadů autorů projektů, nikoli z doložitelných a ověřitelných faktů. Autoři projektů tak někdy vyčíslují až desetimiliardové přínosy projektů s náklady v řádu milionů korun. Nikdo už ale nesleduje, zda se proklamované odhady dopadů projektů skutečně naplnily,“ popsal úřad. ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: ČTK; 9. 12. 2013
Prohlášení Potravinářské komory ke koaličnímu jednání o rezortu zemědělství Tisková zpráva; Praha, 19. 12. 2013 Potravinářská komora ČR chce v úvodu tohoto prohlášení zdůraznit a připomenout, tak jako mnohokrát předtím, že zemědělství a potravinářská výroba má v naší zemi bohatou a dlouhou tradici a nezaslouží si být opomíjeným oborem, stojícím mimo vládní priority, daleko za montovnami a logistickými centry. Situace v potravinářském sektoru v České republice se v posledních letech vyvíjela vysloveně nepříznivě. Výrobci potravin dlouhodobě bojují s tlakem obchodních řetězců, s degradací kvality potravin, s uměle udržovanými vysokými cenami u kvalitních tuzemských potravin, zvyšujícím se DPH na potraviny v době zhoršující se ekonomické situace spojené se snižováním koupěschopnosti spotřebitelů a s negativní publicitou v některých médiích a samozřejmě s levnými a nekvalitními dovozy. S ohledem na tyto skutečnosti nemůžeme nečinně přihlížet k vývoji na politické scéně, neboť jsme v období, kdy se plánuje agrární politika Evropské unie na příštích 7 a více let a to co se nepodaří dnes, bude nenávratně ztraceno na léta. Po dlouhém období, kdy rezort ministerstva zemědělství přešlapoval na místě, se podařilo doslova během několika měsíců vyřešit řadu pro nás zásadních problémů a zdá se, že
zpět
31
je možno opětovně pozvednout vážnost oboru a jeho ekonomickou prosperitu. Splnění úkolů, které stojí před rezortem v nejbližším roce, ale vyžaduje dělnou atmosféru, odpovědnost a vysoký stupeň odbornosti. Jak se ukázalo, pro řízení tohoto velmi specifického sektoru nestačí umět jezdit na koni ani na lokomotivě a při vší úctě k zemědělské práci ani ne orat, pást krávy nebo vyrůstat na statku. Úspěšné zvládnutí současné situace, zejména ve vztahu k EU, vyžaduje znalost širokých souvislostí na místní i mezinárodní úrovni, odbornost, zkušenosti a zejména podporu odborné a podnikatelské veřejnosti. Proto bychom chtěli v této souvislosti vyzvat představitele té části rodící se
Vinařský věstník 01/2014
koalice, která je ochotna se oprostit od svých osobních a stranických ambicí a věnovat podstatně více úsilí, než tomu bylo v nedávné minulosti, prosperitě této země a v našem případě agrárního sektoru aby pečlivě zvažovali, jak a kým bude tento rezort řízen jak stranicky, tak personálně. Jak již bylo konstatováno, není vhodná doba ani na politické ani na personální experimenty a proto by rezort měla řídit strana s dostatečně silným zázemím, zkušenostmi a podporou, která již předvedla, že to umí, a to při vší úctě KDU-ČSL v dnešní době není. Stejně tak zásadní je otázka personální a zde je mimo vší pochybnost, že současný ministr Miroslav Toman předvedl, že je
odborníkem na svém místě a že v jeho případě neudělal při výběru premiér v demisi chybu. Stálo by proto jistě za zvážení pro lídry koalice, zda právě odborník typu současného ministra zemědělství není tou správnou osobou, která zajistí vyjednání optimálních podmínek pro český agrární sektor na české i mezinárodní úrovni. Strategický význam českého zemědělství a potravinářství v oblasti potravinové soběstačnosti a zásobování země by neměl být nadále podceňován a k tomu může politicky správné vyřešení vedení sektoru, s plnou podporou podnikatelské veřejnosti, přispět. ZDROJ: POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR; E-MAIL:
[email protected]
zpět
32