Vinařský věstník. Obsah: Informace z listopadu. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval

Informace z listopadu

Vinařský věstník

11 2013

Obsah: Zprávy Z EU

2

Z MZe ČR, Z AK ČR

6

Z PK ČR

10

Z Monitoringu EU europoslance Hynka Fajmona – září 2013

15

Vinařství v Argentině

18

FOTO: FILIP CVETLER - WWW.FCPR.CZ

1

ZPRÁVY Z EU

Vinařský věstník 11/2013

ROK 1960 1970 1980 1995 2010 % HDP 23,3 15,7 14,9 6,2 4,7

ší práci a snižuje její objem v zemědělství. V semenářství bylo konstatováno, že se na trh EU dodává ročně 4.500 nových odrůd rostlin. U výživy rostlin se stále více využívá metod precizního zemědělství. V EU je celkem 25 mil. zemědělských podniků a 26 mil. nezaměstnaných hledajících práci v oboru. Na rozdíl od USA je zde nejistota budoucnosti biopaliv, jsou nižší investice a inovace. ZE ZPRÁVY K. MATOUŠKA Z BRUSELU VYBRAL J. SEDLO

V ochraně rostlin se zvýšily náklady za posledních 20 let dvojnásobně, ale celkový počet ochranných prostředků klesl na 1/3. Ve výzkumu převažují biotechnické ochranné prostředky na úkor chemických, mimo EU je poměr vyvážený. V EU jsou příliš dlouhé schvalovací procedury, tím je vše dražší než jinde ve světě. Celkem 6 společností kontroluje přes 75 % produkce ochranných látek a soukromého výzkumu k jejich nalezení. Menší společnosti si nemohou dovolit financovat rozsáhlý výzkum. Na trhu se zemědělskou technikou se pro rok 2013 v EU odhaduje obrat ve výši 24,8 miliardy Eur, což je o 4 % méně než v minulém roce. Ze 44 % se na tomto trhu podílí Francie a Německo. Trend je k preciznímu zemědělství, využívají se satelity, GPS, citlivé snímače. To vyžaduje přesněj-

Informace z řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů: vývoj trhu s vínem V roce 2013 (odhad z 20. září) se předpokládá sklizeň hroznů v EU asi o 1 % vyšší, než činí pětiletý průměr a o 10 % vyšší oproti roku 2012. Mezi státy s nadprůměrnou sklizní v porovnání s pětiletým průměrem patří Řecko (+ 17 %), Česko (+ 13 %), Španělsko (+ 11 %), Portugalsko (+ 10 %), Chorvatsko (+ 4 %) a Německo (+ 2 %). Naopak podprůměrnou sklizeň očekávají na Maltě (– 30 %), v Rumunsku (– 27 %), na Kypru (– 24 %), ve Slovinsku (– 14 %), v Lucembursku (– 12 %), Itálii (– 4 %) a Francii (– 3 %). Viz obr. 1. V okrajových severních oblastech se očekává sklizeň ve výši 25 tisíc

2013–2014 Wine Must Production versus 2012–2013 and versus 5 year Average 50 % 40 % 30 % vs 2012–2013

vs 5y AVG

20 % 10 % 0% –10 %

Lucembursko

Kypr

Slovinsko

Bulharsko

Německo

Slovensko

Itálie

Portugalsko

Francie

Chorvatsko

Rakousko

EU28

Řecko

Česká rep.

Španělsko

Maďarsko

–30 %

Rumunsko

–20 %

Malta

Produktivita a růst v zemědělství EU Na semináři v Bruselu 25.9., který pořádala společně C/C s asociacemi evropských výrobců strojů, producentů sadby, producentů osiv a výrobců hnojiv, byl hodnocen stav a vývoj zemědělství EU. Bylo kritizováno, že v nové SZP se nikde nehovoří o produktivitě práce a o zemědělské produkci. EU jde opačným směrem než zbytek světa. Svět má pro zemědělství 4 priority: potraviny, krmiva, výrobu vláken a paliv. V EU spotřeba obilnin kopíruje vývoj populace, spotřeba mléka trvale narůstá, u masa je pozorován velmi pomalý nárůst a v případě olejů stagnace. Nárůst cen zemědělských produktů činil za posledních dvacet let 82 %, zatímco u hnojiv to bylo 280 %. K hlavním příčinám patřil růst ceny ropy a zemního plynu. USA mají poloviční ceny energie a rozdíl oproti Evropě se trvale zvyšuje (např. nyní šelfový plyn). V EU neustále klesá počet farem, průměrnou rychlostí o 2,7 % za rok. Objem produkce sice vykazuje 5 % roční nárůst, ale snižuje se potřeba pracovní síly (o 5 % za rok). Produktivita práce tak sice mírně roste, ale v odvětví nevzniká dostatek kapitálu. U cen obilnin v posledních 40 letech dochází ke stále stejným cenovým výkyvům, snížily se ale skladové zásoby a obor se stal atraktivnějším pro spekulace na trhu. Tím se kopíruje situace, která vznikla již před třiceti lety na trhu s energií. Ceny obilí jsou při výsevu nepředvídatelné. Výnosy obilnin se za posledních 40 let zdvojnásobily, u rýže se zvýšení výnosu teprve očekává. Příklad z Kanady: V současnosti převažují podniky s ročním obratem přes 1 milion dolarů, celkem je jich přes 6 tisíc a představují asi 80 % produkce Kanady. Malých farem je 65 % z celku a vytváří necelých 10 % produkce. Koncentrace se trvale zvyšuje, malé farmy se spojují nebo pracují v rámci družstev. Tím roste i produktivita práce. Lepší využívání hnojiv a především nových odrůd přineslo zdvojnásobení výnosu u řepky a za posledních deset let i u pšenice. Značně se využívá i závlah. To všechno se odrazilo v posledních

třech letech na růstu příjmů farmářů o 5 až 10 % ročně. Příklad z Polska: Nyní asi 1,5 milionu farem nad 1 ha, to představuje 12,5 % pracovníků v rámci zemědělství celé EU. Problémem je i ubývání půdy, za posledních 10 let se snížila výměra zemědělské půdy o více než 3 miliony hektarů. Málo se využívá průmyslových hnojiv (60 až 200 kg/ha/rok). Ekonomický význam oboru v rámci národního hospodářství trvale klesá:

Obr. 1: Předpokládaná sklizeň hroznů podle států v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012 (modře) a pětiletým průměrem (zlatě)

zpět

2

210 000 202 549

200 000 195 253

1 000 Hl

190 000

186 107

180 000 176 221

178 377 170 000

172 956

179 793

171 755 172 783

171 821

166 700

164 925 165 931

160 000 150 000

151 693

2013–2014

2012–2013

2011–2012

2010–2011

2009–2010

2008–2009

2007–2008

2006–2007

2005–2006

2004–2005

2003–2004

2002–2003

2001–2002

2000–2001

140 000

Obr. 2: Produkce moštu v EU (28) v letech 2000 až 2013

hl ve Spojeném království, 4,5 tis. hl v Belgii, 1,4 tis. hl v Polsku, 1 tis. hl v Nizozemsku, 350 hl v Dánsku a 300 hl ve Švédsku. V některých zemích je vysoký podíl samozásobení vínem, které je do produkce započítáno: v Rumunsku 75 % veškerého objemu, v Chorvatsku 60 % a ve Slovinsku 35 %. Pozn.: Zřejmě jde o sudové víno zčásti prodávané bez potřebných dokladů. V roce 2012 byla v EU nejnižší sklizeň hroznů v posledním období a letos se očekává obdobný objem jako v letech 2010 a 2011 (viz obr. 2).

standardů v oblasti potravinové bezpečnosti. Maximální částky podpory: příprava červeného vína 150 tis. Eur, řízené kvašení 50 tis. Eur, zařízení pro čištění vína 50 tis. Eur, zařízení pro zpracování kalů 30 tis. Eur, plničky 170 tis. Eur, třídička hroznů 50 tis. Eur. Podíl dotace činí 30 % nákladů, pouze v případě plniček je to 25 %. Nově mají větší podniky (nad půl milionu litrů v hlášení o produkci) stanovenu dvojnásobnou maximální částku.

ZE ZPRÁVY „GUY DUREN: EXCHANGE OF VIEWS

2. Podpora restrukturalizace: Základní požadavky nutné k žádosti: • Žádost musí potvrdit nejdříve příslušný úřad Agrární komory a pak je předána Katastrálnímu úřadu • MZe potvrdí žádost a dá tak podniku jistotu, že při správném provedení opatření bude příslušná částka vyplacena • Je nutné dodržet lhůty: Při restrukturalizaci bez klučení 2 roky od obdržení rozhodnutí. Při klučení přímo předcházejícím výsadbě není lhůta stanovena. V každém případě musí být všechna opatření ukončena nejpozději 1. 7. 2018 • Změna již schválené žádosti je možná jen jednou. Jako dosud se vyplácí podpora formou paušální částky na hektar vinice a sice rozdílně podle svažitosti: • Na rovině 6.440 Eur/ha • Na svazích 16 až 26 % to je 9.000 Eur/ha • Na svazích nad 26 % je to 13.300 Eur/ha

ON THE WINE MARKET 2013–2014 HARVEST FORECAST RESULTS 2012–2013 WINE PRICE EVOLUTIONS“ VYBRAL JIŘÍ SEDLO

Rakousko si zvolilo pro budoucí podporu vinařství v rámci SOT s vínem tři programy podpory: investice, restrukturalizaci a podporu odbytu Od 1. října jsou na webových stránkách MZe podrobnosti k jednotlivým programům a od 16. října si lze stáhnout i formuláře žádostí, tento den byl současně prvním dnem podávání žádostí. 1. Podpora investic: Jde o podobný program jako v minulém období, tzn. podpory v oblasti přípravy červeného vína, zařízení pro řízené kvašení, zařízení k čištění vína, zpracování kalů a plničky. Nově byly přidány třídičky hroznů a naopak se už nebude podporovat zařízení prodejních a reprezentačních prostor a systémy k udržení


Pokud je v rámci výsadby nové vinice klučena stará, vyplácí se k tomu částka 1.000 Eur/ha. 3. Podpora odbytu vína ve třetích zemích Podpora činí 50 % nákladů např. v médiích třetích zemí, cestách novinářů a odborníků do Rakouska atd. Podporovány jsou i veletrhy a prezentace vín v zahraničí, propagační materiály v cizích jazycích a pod. Musí být schválen ucelený program včetně financí, který nebude trvat déle než 3 roky a náklady na tento program nepřekročí 50.000 Eur. DER WINZER; 7.10.2013, VYBRAL J. SEDLO

Biovinaři v Rakousku mají nové společné zastoupení v Rakouském svazu vinařů V posledních letech se biovinařství značně rozšířilo. Od roku 2008 se zvýšila plocha biovinic z 2.773 ha na 4.252 ha. Proto v rámci Svazu vinařů vzniklo zastoupení pro všechny biovinaře, nezávisle na tom, zda jsou členy jiných svazů ekologického zemědělství, či nejsou a bez ohledu na formu hospodaření (ekologické, biodynamické ...). DER WINZER; 5.10.2013/JS

Co je ještě „vinařské“ a co už ne? Na tuto otázku se pokouší legislativně odpovědět ministryně vinařství (a zemědělství, rozvoje venkova a životního prostředí) Porýní – Falce. Usiluje o uzákonění v rámci Spolkové republiky Německa toho, že pojem „vinařský“ může být použit, obdobně jako u sektů, i v případě střiku nebo svařeného vína jen u produktů, které vznikly ve vinařském podniku. DER DEUTSCHE WEINBAU; 7.10.2013/JS

Vinařská oblast Brandenburg Nedaleko Postupimi, v bývalé NDR, se nachází vinařská oblast Brandenburg se 30 hektary vinic. Jde o vinařskou oblast k produkci zemského vína, která vznikla v roce 2007. 78 % plochy vinic obdělávají soukromí vinaři jako vedlejší zaměstnání a mezi nimi někteří by se tímto povoláním mohli živit. Vinařství

zpět

3

zde mělo tradici již ve středověku, ale od 19. století bylo vytlačováno produkcí stolních hroznů, ovoce a zeleniny pro Berlín. V současnosti, i kvůli houbovým chorobám, se zde pěstuje asi 20 odrůd révy. V případě bílých jde o Müller Thurgau, Pinot blanc, Ryzlink rýnský, Pinot gris, Sauvignon blanc a z PIWI-odrůd Johanniter, Solaris, Helios, Schönburger, Muscaris a Saphira. Z modrých odrůd je nejčastěji pěstovanou odrůdou Regent s 5,7 ha, dále Dornfelder a Cabernet Dorsa. http://www.proplanta.de/Agrar-News/ weinbau JS

zeň hroznů (výhradně ruční) s pomocí 120 tisíc sklízejících osob začala 24. září, v některých obcích až začátkem října. Tak pozdní sklizeň v Champagne nebyla v posledních dvaceti letech registrována. Období sklizně bylo příjemné s letními teplotami a východním větrem přispívajícím k udržení dobrého zdravotního stavu hroznů. Pro rok 2013 byl na základě vývoje trhu se šampaňským stanoven maximální výnos hroznů na 10 t/ha, což je také reálná hladina pro většinu vinařských obcí. Průměrná cukernatost sklizených hroznů v jednotlivých vinařských obcích činila od 17o NM výše. Veškeré kyseliny byly k tomu přiměřené, kolem 13 g/l (přepočet na kyselinu vinnou). DER WINZER, 18. 10. 2013/JS

Číňané kupují ve Francii vinařské podniky Víno je v Číně v kurzu a lidem disponujícím dostatkem prostředků už nestačí si koupit víno, kupují celé vinařské podniky v Bordeaux. Během uplynulých pěti let tak změnilo vlastníka přes 50 tamních vinařských podniků. I když jde jenom o malý podíl z 8 tisíc podniků, některým Francouzům se to nelíbí. Vinařství považují za kulturní dědictví a obávají se, zda za pár desetiletí budou ještě ve Francii „doma“. Čínští majitelé si naopak stěžují na francouzské zaměstnance, že nechtějí připustit žádné změny v chodu podniků. www.proplanta.de 29. 10. 2013/JS

Veletrh Intervitis Vienna 2014 se nebude konat. Důvodem je špatná ekonomická situace v zemích střední a východní Evropy. Dohodli se tak pořadatelé: Veletrhy Stuttgart, Německý svaz vinařů a Rakouský svaz vinařů. Veletrh se tak odsouvá na zatím nestanovené pozdější období.

Veletrh Vinexpo 2014 v Pekingu byl zrušen. Čínská administrativa neudělila povolení pro konání tohoto veletrhu. Důvody zatím nebyly zveřejněny. DER WINZER, 18. 10. 2013/JS

DER WINZER; 10. 10. 2013/JS

Na německém ostrově Sylt v Severním moři byly po čtyřech letech od výsadby vinice sklizeny první hrozny. Jde o odrůdu Solaris pěstovanou na 3 arech. V minulém roce si majitel vyzkoušel chuť vína z několika hroznů, nešlo o kyselou tekutinu, víno se podobalo odrůdě Sauvignon blanc. Předpokládaných tisíc lahví se bude prodávat za vysokou cenu, 69 Eur/láhev. http://www.proplanta.de/Agrar/

V Německu se obávají poškození hroznů v důsledku vlhkého počasí Po špatném odkvětu během studeného jara se výhledy na sklizeň nejdříve zlepšily. Nyní se ale odhad sklizně pohybuje kolem 7 % pod skutečností minulého roku a 9 % pod desetiletým průměrem. Zvyšují se proto i ceny hroznů. Největší výpadky sklizně hlásí z Mosely, Středního Porýní a Bádenska (asi o ¼ oproti minulému roku). www.agrarheute.com 29. 10. 2013/JS

8. 10. 2013/JS

COPA/COGECA připravuje žádost na Komisi o povolení hydrogenfosforitanu draselného (K2HPO3) jako přípravku proti peronospoře v ekologickém vinohradnictví Účinky této substance jsou dobře známy již přes třicet let. Působí systémově a částečně kurativně. Je účinnější než měď a může ji tak nahradit. Ve zdůvodnění návrhu žádosti generálního tajemníka C/C se uvádí, že v některých členských státech se nesmí používat měď vůbec, v jiných 3 kg/ha a rok, ačkoliv obecně je povoleno 6 kg/ha a rok, respektive 30 kg Cu během pěti let. Povolení K2HPO3 by umožnilo měď z ochrany révy vyloučit. Příkladem pozitivních zkušeností s touto látkou jako posilujícího přípravku a hnojiva se uvádí používání v ekologickém vinohradnictví v Německu, Rakousku, Lucembursku, Belgii, Nizozemsku, Česku, Slovensku a Maďarsku. C/C 30. 10. 2013/JS

V Šampani ukončili sklizeň hroznů ročníku 2013 Také v Šampani byl letošní ročník „poněkud opožděný“. Po studené a deštivé zimě a studeném začátku jara se vývoj hroznů protáhl o dva týdny. Teplé a suché léto ale působilo pozitivně na kvalitu hroznů. Začátkem září umožnily deště nárůst bobulí; deště ale včas přestaly, což znamenalo dobré vyzrání hroznů. Skli-


Meziročně (2012/2011) se v Německu zvýšily tržby biozemědělců o 12 % Bylo tomu tak díky nárůstu bioprodukce rostlinné i živočišné, s výjimkou produkce hovězího masa. Biovinařství se už provozuje na 7.400 ha vinic, což znamená meziroční nárůst o 7 % a současně 7,6 % plochy veškerých vinic Německa. www.agrarheute.com

C/C očekává o 15 % vyšší sklizeň hroznů než v minulém roce. Rok 2013 je odhad C/C k 16. 10. 2013 EK zpracovává návrh o povolení propagace vína v rámci národních programů podpor SOT s vínem i v členských státech. Dosud to je možné jen ve třetích zemích.

21. 10. 2013/JS

ZDROJ: DG AGRI, 14.10.2013/JS

zpět

4

50 000 2011/2012

2012/2013

2013/2014

45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

FR

IT

ES

DE

PT

RO

Other countries

Obr. 3: Produkce vína v EU 28 v letech 2011 až 2013 v tis. hl.

Zpráva z AREV (dotaz předsedkyně meziodvětvového výboru pro víno, ovoce a zeleninu a předsedy zemědělského výboru EP na Komisi) Parlamentní otázky Předmět: Budoucnost odvětví vína v EU po reformě společné organizace trhu v roce 2008 a nedávné reformě SZP. K reformě společné organizace trhu s vínem došlo v roce 2008: byly vytvořeny nové kategorie vína, došlo k liberali-

zaci označování a enologických postupů, byla zrušena práva na výsadbu a opatření na podporu trhu a byly zřízeny vnitrostátní programy podpory. Reforma společné zemědělské politiky v roce 2013 vedla k významným úpravám, jako je vytvoření systému povolování výsadby révy a možnost provádět na jednotném trhu informační a propagační kampaně. Hospodářské subjekty v odvětví vína potřebují čas, aby se těmto významným změnám přizpůsobily, a vzhledem k tomu, že vinná réva je víceleté rostli-

na, kterou je třeba se zabývat v rámci dlouhodobých programů, bylo by složité vyvozovat v této fázi nějaké důsledky. Hodnotící zpráva Komise k reformě společné organizace trhu s vínem v roce 2008 se zaměřila na poslední čtyři sezóny a neanalyzovala všechna nová opatření přijatá v roce 2008. Zdá se, že se připravuje nová reforma tohoto odvětví, která by zahrnovala zejména nové kategorie vína. Změna politiky v oblasti kvality vína, úprava enologických postupů nebo opatření na kontrolu objemů by mohly ohrozit vína se zeměpisným označením. Zdá se, že stávající opatření týkající se vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením bez segmentace zeměpisného označení mají pozitivní dopad, protože umožňují vínům bez zeměpisného označení posílit svou konkurenceschopnost na trhu prostřednictvím liberalizovaných postupů označování. Reforma tedy producentům vína zřejmě poskytla více možností, ale zároveň donutila producenty vína se zeměpisným označením přezkoumat a upravit své specifikace, aby splňovali nové předpisy. To se ukázalo být nákladné. Je příliš brzy na posouzení toho, jaké dopady bude mít zrušení opatření na trhu s vínem. Jisté však je, že reforma z roku 2008 by měla negativní dopad na produkci, pokud by neexistoval nový systém povolování výsadby. Politika EU v oblasti vína se zaměřuje zejména na rozmanitost a kvalitu produkce. Tato politika nese plody, zejména pokud jde o pověst, hodnotu, příjmy a soustavně vysokou kvalitu nabízenou spotřebitelům. Neměli bychom proto model produkce vína v EU postavený na zeměpisném označení zpochybňovat, jako to činí návrh Komise (v její zprávě), aby byla vytvořena nová segmentace, jež by dále podporovala vína bez zeměpisného označení. S ohledem na to, že je ještě příliš brzo na jasné měření důsledků reformy z roku 2008 a na pochopení dopadů, které na toto odvětví bude mít reforma SZP, plánuje Komise novou reformu odvětví vína? Jak je možné zužitkovat potenciál vnitřního trhu? Jaké jsou cíle Komise v souvislosti s tímto odvětvím v nadcházejících letech? Jazyk, v němž byla otázka vznesena: EN POSLEDNÍ AKTUALIZACE: 26. ZÁŘÍ 2013


zpět

5

Z MZE ČR

Zemědělci mohou požádat o prodloužení závazků agroenvironmentálních opatření Tisková zpráva – Tisíce zemědělců mohou od 15. října do 15. listopadu požádat o prodloužení závazků agroenvironmentálních opatření (AEO), které končí k 31. prosinci tohoto roku, popřípadě k 31. březnu 2014, a plynule pak navázat na nové programové období. Dne 1. října totiž začala platit novela nařízení vlády (č. 79/2007 Sb.) o provádění AEO a zavedení možnosti prodloužit o rok stávající závazky v těchto opatřeních je hlavní změnou novely. „Tato možnost se týká přibližně 7 500 žadatelů, kteří mohou podat žádost o prodloužení závazku agroenvironmentálních opatření na Státní zemědělský a intervenční fond, a to prostřednictvím jím vydaného formuláře,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Formuláře budou dostupné i v elektronické podobě na webových stánkách Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) www.szif.cz a na Portálu farmáře. Na žádosti podané po 15. listopadu nebude brán zřetel. Prodloužit nelze pouze závazky v titulu Zatravňování orné půdy, který je nastaven jako pětiletý. Součástí mechanismu prodlužování závazků je i zavedení nového pardonovaného důvodu snížení zařazené výměry „z důvodu ukončení AEO v prodlouženém období“ až do výše 29 % původně zařazené výměry. Tento nový pardonovaný důvod, spolu s ostatními možnostmi, které udává nařízení vlády, pomůže zemědělcům zvládnout velké změny v majetkoprávních vztazích k obhospodařovaným pozemkům, které se očekávají na začátku roku 2014, a úspěšně tak zvládnout závazek v AEO. Bližší informace k prodlužování závazků zájemců podají regionální pracoviště SZIF, jsou také na webových stránkách

Ministerstva zemědělství www.eagri.cz. Druhou změnou je úprava limitů sledovaných těžkých kovů v dotačních titulech Integrovaná produkce zeleniny a Integrovaná produkce ovoce, kde byl zaveden třístupňový sankční systém podle závažnosti překročení limitů sledovaných těžkých kovů: snížení dotace o 25 %, neposkytnutí dotace a vyřazení ze systému IP, včetně navrácení veškerých poskytnutých dotací. Poslední změnou je uzavření vstupu pro nové žadatele do opatření Zalesňování zemědělské půdy od roku 2014. Důvodem je ukončení programového období a ustanovení stanovená v nařízení Komise (EU) č. 335/2013. Žadatelé, kteří plánovali vstoupit do tohoto opatření v následujících letech, budou moci využít nové dotační tituly v rámci připravovaného Programu rozvoje venkova 2014–2020, který bude spuštěn od roku 2015.

úřední kontroly potravin v působnosti Ministerstva. Současně mu chci upřímně poděkovat za odvedenou práci v čele potravinářské inspekce. V Martinu Klanicovi si vychoval dobrého nástupce. Pevně věřím, že bude v nastolených trendech pokračovat,“ řekl ministr Toman. Nově jmenovaný ředitel SZPI Martin Klanica absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně a v roce 1994 začal pracovat ve Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Od roku 2010 zastával na ústředním inspektorátu SZPI funkci vrchního ředitele Sekce kontrolní a právní a zároveň byl zástupcem ústředního ředitele SZPI. SZPI je dozorová organizace, která kontroluje bezpečnost, kvalitu a správné označování potravin při výrobě, ve skladech, při přepravě i v obchodech. Dohlíží také na podmínky výroby a prodeje.

Proč je víc černé zvěře Na stránkách odborného mysliveckého tisku a nejen tam se vede velmi vášnivá diskuse na téma, co je příčinou nebývalého nárůstu počtu černé zvěře v celé České republice. Jako obvykle se hledá viník a většinou se nachází. V tomto případě jsou viníci nejméně dva. Tím prvním jsou bezesporu zemědělci, kteří pobírají nehorázně vysoké dotace a vůbec přitom nemyslí na přírodu a chov volně žijící zvěře. Tím druhým je pak státní správa, která tomuto veskrze negativnímu chování zemědělců nechce nebo neumí učinit přítrž. Že se pisatelé předmětných článků ve většině případů mýlí, není v tuto chvíli podstatné. Veřejnost chce viníky a tady jsou. Ale teď vážně. Emoce nikomu nepomohou, je potřeba vzít do rukou selský rozum. Pokusím se provést malou analýzu situace. Počty kusů divokých prasat rostou a je velmi pravděpodobné, že tomu tak ještě dlouho bude. Důvodů je celá řada. Určitě se na této skutečnosti podepisuje plíživá změna klima-

DANA VEČEŘOVÁ, ŘEDITELKA ODBORU KOMUNIKACE MZE

Z AK ČR

Ústředním ředitelem Státní zemědělské a potravinářské inspekce se stal Martin Klanica 3. 10. 2013 – Ministr zemědělství Miroslav Toman jmenoval novým ústředním ředitelem Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Klanicu. Dosavadní ředitel Jakub Šebesta odešel z funkce po vzájemné dohodě. S Ministerstvem zemědělství ale bude spolupracovat jako poradce pro oblast potravinářství. Martin Klanica se ujme funkce ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) zítra. Dosavadnímu řediteli Jakubu Šebestovi ministr zemědělství Miroslav Toman poděkoval za práci ve vedení SZPI. „Vzhledem ke zkušenostem a znalostem dlouhodobého ústředního ředitele Jakuba Šebesty jsem se rozhodl využít jeho dovedností a znalostí a ustanovuji ho svým poradcem pro optimalizaci činnosti Úřadu pro potraviny a restrukturalizaci laboratorních kapacit v oblasti


DANA VEČEŘOVÁ, ŘEDITELKA ODBORU KOMUNIKACE MZE

zpět

6

tu. Mírné zimy černé zvěři prospívají. Dalším, neméně významným prvkem, je stárnutí populace myslivců. Vím, o čem mluvím. Myslivec ve věku třicet, čtyřicet let daleko intenzivněji loví než jeho kolega ve věku šedesát či sedmdesát let. A pak jsou tady zemědělci. Je iluzorní si myslet, že české zemědělství se vrátí k metodám a postupům třicátých let minulého století. Jednoduše to nejde. Tak jako nikoho nenapadne stavět prosperitu dopravní společnosti na koňských povozech, není možné provozovat zemědělství dvacátého prvního století s motykou v ruce a šátkem na čele. Ekonomické zákony to nedopustí. Jaké je východisko z této bezesporu svízelné situace? Jednoduché řešení neexistuje. Problém neustále narůstá a každé oddalování onoho řešení může mít v konečném důsledku fatální následky a je jen otázkou, pro koho víc a pro koho míň. Při Agrární komoře České republiky byla před dvěma léty založena myslivecká komise. Členové této komise jsou nejen zástupci zemědělců, ale i myslivci, pracovníci vědeckých ústavů, akademické obce a státní správy. Snahou členů komise je předkládat představenstvu komory návrhy k řešení problémů v myslivosti. Aktuálně je to otázka zejména škod způsobených zvěří na polních kulturách. A jaké jsou to návrhy? Za prvé: doporučujeme našim členům, pokud tak až doposud nečinili, aby neprodleně zahájili nikdy nekončící diskusi s uživateli honiteb, aby uživatel měl obecné povědomí o osevním postupu v dané oblasti, postupu sklizňových prací, ale třeba i o možnostech vytvoření průseků v porostech kukuřice k usnadnění lovů a mnoho dalších. Za druhé: jednáme s vedením Ministerstva zemědělství o možnostech rozšíření doby lovu zvěře. Máme za to, že černá zvěř je již tak velký problém, že o době hájení této zvěře nemůže být žádná řeč, alespoň po určitou dobu. Vítáme přístup ministerstva, že chce rozšířit dobu lovu, zejména celoroční lov černé zvěře bez rozdílu věku a pohlaví. Plně si uvědomujeme, že je to krajní řešení pro momentální mimořádnou situaci. A jsme si vědomi i faktu, že při celoročním neomezeném lovu mohou být narušena pravidla myslivecké etiky lovu, zejména u samic. Situace je však natolik vážná, že dokud vše nebude pod kontrolou, musí se využít všechny do-


stupné prostředky. Černá zvěř působí na polních kulturách miliardové škody. Až doposud tyto škody šly a jdou na vrub zemědělců. Jen velmi nepatrnou část hradí myslivci. I trpělivost zemědělců má však své meze. ING. JINDŘICH ŠNEJDRLA, VICEPREZIDENT AK ČR PŘEDSEDA MYSLIVECKÉ KOMISE AK ČR

První výsledky kontrol burčáku (SZPI) v letošní sezóně prodeje burčáku a částečně zkvašeného hroznového moštu (ČZHM) dosud zkontrolovala celkem 472 prodejních míst. U většiny kontrol inspekce provedla – kromě standardní kontroly průvodní dokumentace a hygieny prodeje – senzorická hodnocení nabízeného sortimentu. Na jeho základě SZPI v 53 případech přistoupila k odběru vzorku pro analýzu v laboratoři. Rozbor byl dosud ukončen u šesti vzorků. Tři vzorky byly vyhodnoceny jako nevyhovující, analýza zde prokázala přítomnost syntetických barviv azorubin, indigotin, ponceau 4R a žluť SY, u dalšího vzorku rozbor prokázal Místo kontroly

Výrobce

Dodavatel

nadlimitní obsah etanolu z přidaného cukru. Nevyhovující hodnoty u uvedených parametrů jsou považovány za důkaz falšování. Inspekce dále zjistila nižší než požadovaný objem alkoholu u vzorku, který neprošel nezbytným stádiem kvasu, zde se jedná o jakostní vadu. S prodejci nevyhovujících vzorků SZPI zahájí správní řízení o uložení sankce. Inspekce bude pokračovat v odběrech vzorků burčáku a ČZHM do konce prodejní sezóny 30. 11. 2013. Výsledky analýz dalších desítek odebraných vzorků inspekce zveřejní v následujících týdnech, laboratorní metoda vyžaduje přirozené prokvašení burčáku a ČZHM po dobu minimálně 4–6 týdnů. Přehled analyzovaných vzorků burčáku a ČZHM k 8. 10. 2013 Pozn.: SZPI odebírala vzorky u prodejců (kontrolovaná osoba). Údaj o výrobci, resp. dodavateli byl zjištěn z dokladů předložených prodejci během kontroly. ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA – TISKOVÝ MLUVČÍ

zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce Země původu

Vyhovuje / Důvod nevyhovuje nevyhovění ve sledovaných parametrech PLACECOM s.r.o., výrobce nebyl VINAŘSTVÍ Maďarsko Zjištěna mobilní stánek řádně doložen SEDLEC přítomnost v blízkosti – s.r.o., BRNO, syntetických Budějovická 1008, BAYEROVA barviv: azorubin 25242 Jesenice 8, 602 00, (E122), indigotin u Prahy IČ:26971658 (E132), ponceau 4R (E124), žluť SY (E110). Vinařství Sádek Vinařství Sádek, Vinařství Sádek, Slovensko vyhovuje s.r.o., Spojovací 1345, s.r.o. Kojetice na s.r.o. Kojetice na 67401 Střítež Moravě Moravě České vinařství České vinařství dodavatel Maďarsko vyhovuje Chrámce s.r.o., Chrámce s.r.o., hroznové šťávy: Chrámce čp. 32 Chrámce čp. 32 Miroslav Jagoš, 43401 Chrámce 43401 Chrámce Slovácká 260, 69611 Mutěnice VELBUR s.r.o., Rodinné vinařství VELBUR ČR nevyhovuje Skutečný obsah Kabátnická 1701/4, Jedlička a Novák, s.r.o., Preslova alkoholu nižší 43401 Most (stánek Bořetice a.s., 1266/11, 15000 než 0,2% obj., před OD Kaufland) Masarykova 439/9, Praha 5 (ČZHM musí 60200 Brno obsahovat min.1% skutečného obsahu alkoholu). Božena Vašková, Marie Rozková, Marie Rozková, Slovensko nevyhovuje Zjištěn ethanol stánek OZ, tržnice JezeřanyJezeřanyz přidaného POHOŘELEC, 60200 Maršovice 238 Maršovice 238 cukru Brno v množství 4,62% (limit max.2%). Roman Krejčí, stáčírna: Vinospol, Vinospol, spol. Itálie vyhovuje Nádražní 35, 73921 spol. s r.o., Údolní s r.o., Údolní Paskov 1076, 696 11, 1076, 696 11, Mutěnice DIČ: Mutěnice, IČ: CZ26942607 26942607

zpět

7

Ministr zemědělství Miroslav Toman jednal se zástupci obchodních společností o podpoře českých potravin 8. 10. 2013 – Novelizace zákona o potravinách a tabákových výrobcích a větší zastoupení českých potravin na trhu byly hlavními tématy dnešního jednání ministra zemědělství Miroslava Tomana s představiteli maloobchodních a velkoobchodních řetězců. Účastníci kulatého stolu hovořili také o zvýšení kvality potravinářského zboží nabízeného v obchodní síti, které Ministerstvo zemědělství vnímá jako jednu ze svých priorit. „Stejně jako loni, i letos věnují dozorové orgány Ministerstva zemědělství kontrolám velkou pozornost. Za to, že budou do oběhu uváděny klamavě označené a falšované potravinářské výrobky budou ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy padat striktní sankce, případně nařízení stáhnout tyto výrobky z trhu,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Producenti a prodávající by neměli zákazníky uvádět v omyl tím, že podle informací na obale kupují tuzemskou potravinu, přitom jde o potravinu v Česku pouze přebalenou nebo zabalenou, vyrobenou však v jiném státě. Pokud jde o novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, vypořádávají se připomínky, aby mohl být návrh do 15. října předložen vládě. Nad rámec předchozího návrhu byly do novely zapracovány požadavky na deklarování podílu hlavní složky a adresy výrobce u nebalených potravin (pultový prodej) a zapracování ustanovení o viditelné a čitelné informaci o podílu českých potravin nabízených k prodeji, umístěné při vstupu do prodejny. „Rozhodně nejsem spokojen s podílem českých výrobků na trhu a v obchodních řetězcích a pevně doufám, že se nám tento stav podaří změnit,“ zdůraznil ministr Toman. Ministr dnes při jednání hovořil také o důležitosti posílit důvěru spotřebitelů. Zájem by na tom podle něj měly mít i obchodní řetězce. „Pro Ministerstvo zemědělství je otázka kvality a bezpečnosti potravin jedna z priorit a prostřednictvím projektů KLASA, Regionální potravina či dalších aktivit dlouhodobě deklaruje jasnou pozici. A hodlá v tom pokračovat i v budoucnu,“ uvedl ministr Toman s tím, že podle veřejných průzkumů zákazníci chtějí kvalitní české potraviny, nakonec se však rozhodují podle ceny.


Se zástupci obchodních řetězců se ministr shodl na podpoře prodeje výrobků označených logem KLASA i na hledání cest, jak zvýšit podíl českých výrobků v obchodních řetězcích na našem trhu. DANA VEČEŘOVÁ, ŘEDITELKA ODBORU KOMUNIKACE MZE

Břidlicový plyn: nové záměry frakování musí projít testem dopadů Evropský parlament ve středu při hlasování o novelizaci stávající legislativy navrhl, aby průzkum a těžba nekonvenčních uhlovodíků hydraulickým štěpením povinně podléhaly studii dopadů na životní prostředí. Poslanci rovněž navrhují opatření, která by zabránila konfliktům zájmů a umožnila lepší informovanost a zapojení veřejnosti do průběhu projektů. „Revidujeme tuto klíčovou legislativu s cílem sladit ji s novými prioritami Evropy, mezi které patří cíle v oblasti půdy, využívání zdrojů a ochrany biodiverzity. Hydraulické frakování vzbuzuje obavy. Stanovili jsme jasná kritéria, která zamezí konfliktům zájmů a lépe zapojí veřejnost,“ uvedl zpravodaj Andrea Zanoni (ADLE, IT). Poslanci zpravodajovi poměrem hlasů 332 (pro): 311 (proti): 14 (zdrželo se hlasování) udělili mandát k jednání o dohodě v prvním čtení s ministry členských zemí. Směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) stanoví kritéria pro sběr informací nezbytných pro povolení veřejných nebo soukromých záměrů ze strany národních úřadů, od výstavby mostů po záměry týkající se zařízení pro intenzivní chov drůbeže či dobytka. Břidlicový plyn: povinná studii dopadů pro frakování Stávající legislativa se vztahuje na záměry týkající se zemního plynu s odhadovaným denním objemem produkce vyšším než 500.000 m3. U mnoha záměrů týkajících se břidlicového plynu jsou však objemy produkce nižší kvůli tomu, že těžba se uskutečňuje štěpením horniny, a povinnost uskutečnit dopadovou studii se na ně proto nevztahuje. Poslanci si přejí, aby byl tento požadavek povinný, bez ohledu na objem těžby, pro všechny záměry průzkumu a těžby nekonvenčních uhlovodíků (břidlicového plynu a ropných břidlic, svítiplynu a dalších), včetně záměru týkajících se břidlicového plynu pro fázi

záměru, při níž je využíváno hydraulického frakování. Zabránit střetům zájmů Návrh obsahuje ustanovení pro zabránění střetům zájmů mezi developery a experty, kteří studie připravují. Dle pozměňovacích návrhů poslanců by tito odborníci měli mít dostatečnou kvalifikaci, praxi a odbornou způsobilost. Své úkoly musí vykonávat vědecky objektivním způsobem a nezávisle na oznamovateli i samotných příslušných orgánech, uvádí se v textu. Přístup k informacím Poslanci rovněž navrhují opatření, která zlepší informovanost a zapojení občanů. Postup: Spolurozhodování, 1. Čtení. PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ 9.10.2013 ©BELGA/ AFP/G. FULLER

Ministr zemědělství Miroslav Toman schválil sazbu v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy 11. 10. 2013 – Ministr zemědělství Miroslav Toman schválil sazbu v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) pro rok 2013 ve výši 6 068,88 korun na hektar. SAPS je plně hrazen z evropských peněz. Jednotná platba na plochu zemědělské půdy je hlavní platbou přímých plateb. Může o ni žádat fyzická nebo právnická osoba obhospodařující zemědělskou půdu, která je na žadatele vedena v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (tzv. LPIS) a splní všechny podmínky pro vyplácení této platby. Na tuto platbu, plně hrazenou z evropských peněz, bylo pro rok 2013 vyčleněno zhruba 21,429 mld. Kč. Čeští zemědělci získají za rok 2013 v rámci SAPS více peněz než v loňském roce, kdy bylo na tuto platbu určeno necelých 19 mld. Kč a sazba činila 5 387,30 Kč/ha. Je to proto, že přímé platby pro nové členské státy Evropské unie se od roku 2004 postupně zvyšovaly. Čeští zemědělci v roce 2012 měli nárok na 90 % z částky, kterou dostávají farmáři ve starých členských zemích, a plného vyrovnání přímých plateb bylo dosaženo v roce 2013. DANA VEČEŘOVÁ, ŘEDITELKA ODBORU KOMUNIKACE MZE

zpět

8

Ministr zemědělství: Pro zemědělce by bylo neúnosné zrušení podpory takzvané zelené nafty O dotacích, zmírnění škod způsobených červnovými povodněmi a Programu rozvoje venkova hovořil ve středu večer ministr zemědělství Miroslav Toman se zemědělci v obci Klapý na Litoměřicku. Dalším z témat bylo daňové zvýhodnění tzv. zelené nafty a církevní restituce. „Pro zemědělskou výrobu by bylo neúnosné zrušení podpory tzv. zelené nafty, a je proto nutné zachovat vrácení spotřební daně z minerálních olejů v úrovni platné od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013. To znamená zachovat vrácení spotřební daně z minerálních olejů ve výši 40 procent, respektive 57 procent,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. Hlavním důvodem pro další uplatnění uvedené podpory v České republice je podle něj srovnání konkurenčních podmínek českých zemědělců se zemědělci v členských státech EU, kteří toto daňové zvýhodnění uplatňují. V souvislosti s církevními restitucemi ministr připomněl, že k 10. říjnu evidoval Státní pozemkový úřad (SPÚ) 1716 výzev církví a náboženských společností k vydání zemědělských nemovitostí. Ty požadují 43 134 pozemků a 223 staveb. Ke stejnému dni SPÚ uzavřel 26 dohod, kterými vydává 144 pozemků o celkové výměře 91,79 ha a 4 stavby. „Ministerstvo zemědělství připravuje ustavení pracovní skupiny, která bude posuzovat jednotlivé složité případy,“ uvedl Miroslav Toman. Ministr na setkání také řekl, že zhruba v polovině listopadu by měli hospodáři, kterým velká voda v červnu způsobila škody na zemědělském majetku, začít dostávat vyplacené dotace. „Je to díky programu náhrad povodňových škod, který jsme na Ministerstvu bezprostředně po mém nástupu do funkce připravili a žádost o jeho schválení hned odeslali do Bruselu. Naším cílem totiž byla rychlá a účinná pomoc pro všechny poškozené zemědělce. Ti tak mohou ještě do 25. října o peníze žádat v Agenturách

pro zemědělství a venkov. Pak už začnou zmíněné výplaty,“ uvedl ministr Toman. Díky zásadám, které v závěru září schválila Evropská komise a které stanoví podmínky pro poskytování dotací jak v oblasti zemědělství, tak lesnictví a rybářství, mohou zemědělci od 7. října žádat o kompenzace. Jde o částku 685 milionů korun, nyní se ještě čeká na schválení podpory do lesnictví ve výši 28 milionů korun a rybářství, kde jde o sumu 50 milionů korun. Pokud jde o jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy (SAPS), ministr informoval, že pro letošek schválil sazbu ve výši 6 068,88 Kč na hektar. Zemědělci tak získají v rámci SAPS více peněz než loni, kdy bylo na tuto platbu necelých 19 mld. Kč, a sazba byla 5 387,30 Kč na hektar. „Je to proto, že přímé platby pro nové členské státy Unie se od roku 2004 postupně zvyšovaly. Čeští zemědělci měli loni nárok na 90 procent z částky, kterou dostávají farmáři ve starých členských zemích, a plného vyrovnání přímých plateb bylo dosaženo letos,“ vysvětlil ministr Toman s tím, že včera začalo vydávání Rozhodnutí o poskytnutí zálohy na SAPS a následně budou probíhat výplaty těchto záloh. DANA VEČEŘOVÁ, ŘEDITELKA ODBORU KOMUNIKACE MZE

Stanovení sazby SAPS 2013 a vydávání zálohových rozhodnutí Pro žadatele, kteří žádají o dotaci v rámci opatření Jednotná platba na plochu (SAPS), byla stanovena sazba pro letošní rok ve výši 6 068,88 Kč na hektar zemědělské půdy. 16. 10. 2013 začíná vydávání rozhodnutí o platbě zálohy na SAPS. V souladu s evropskou legislativou bude SZIF provádět výplatu zálohových plateb ve výši 50 %. Platby budou následovat ihned po vydání rozhodnutí bez ohledu na nabytí právní moci rozhodnutí, neboť toto rozhodnutí o výplatě zálohy SAPS nemá odkladný účinek!

Rozhodnutí o doplatku bude vydáváno od 1. 12. 2013. Výplata doplatku bude následovat po nabytí právní moci rozhodnutí o doplatku! Konečný termín pro výplatu dotace je 30. 6. 2014. ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND

Výrobci potravin se účastní soutěží a vítězí V současnosti mohou spotřebitelé nalézt národní známku kvality Klasa na obalech celkem 1185 výrobků od 226 českých a moravských výrobců. V minulém týdnu se novinářům v Praze prezentovali na společné tiskové konferenci tři firmy, dvě z nich jsou členskými organizacemi Agrární komory ČR a o nich bude právě řeč. Vinselekt láká spotřebitele i na biomošty Především zmiňme firmu Vinselekt Michlovský, a. s., která vznikla v roce 1993 a ze začátku vyráběla zejména víno určené pro výrobu sektů. Postupem času přešla k výrobě vlastních vín a začaly se dostavovat první úspěchy na vinařských výstavách a soutěžích u nás i v zahraničí. Dnes již vína doc. Ing. Miloše Michlovského, DrSc., najdeme ve specializovaných vinárnách, ale také v běžné prodejní síti – vždy je však značka Vinselekt Michlovský zárukou vysoké kvality a dokonalé chuti. Vinice firmy Vinselekt Michlovský, a. s., jsou součástí moravské oblasti a zahrnují Mikulovskou a Velkopavlovickou vinařskou podoblast. Zasahují do rozsáhlého území na jihu Moravy, kde je silná vinařská tradice, a svými přírodními příznivými podmínkami se podobají území na jižním a východním okraji západokarpatské horské soustavy v sousedním Rakousku a na Slovensku. Vinohrady nalezneme v nejteplejších oblastech jižní Moravy a kromě příznivého slunného a teplého klimatu tam má vinná réva ideální prostředí také díky pestré škále půd na zpevněných i nezpevněných sedimentech, na nichž leží.

Tab. 1: Informace z ČSÚ (produkce vína z ČR v jednotlivých letech vyjádřená finančně) 1Odhad ČSÚ. Zdroj: ČSÚ.

Souhrnný zemědělský účet – účet výroby vína v mil. Kč ve stálých cenách 2000 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

20121)

439,0

583,1

581,8

716,5

635,6

756,0

762,6

589,8

543,0

1 156,6 1 148,3 802,8

468,0

929,9

611,3

20121)

Souhrnný zemědělský účet – účet výroby vína v mil. Kč v běžných cenách 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2009

2010

2011

428,2

481,1

581,8

566,0

679,5

847,5

715,6

324,3

503,8

1 310,7 1 021,8 708,6

574,9

1 154,1 774,0


2008

zpět

9

Kromě množství výtečných vín se tam vyrábí také mošty, ekologicky zpracované, a to hned ve dvou variantách – 100% Bio bílý hroznový mošt Malverina a 100% Bio hroznový mošt Laurot, které jsou nefiltrované a nepasterované a díky tomu si zachovávají jiskrnou a přirozenou vůni i chuť. Třetím moštem je Hroznový mošt Agni, jenž je pro svou výjimečnost stejně jako předchozí dva výrobky oceněn značkou kvality Klasa. Agrární komora ČR svým projektem už tři roky propaguje produkty ekologického zemědělství, a proto již před časem právě i vína a mošty z Vinselektu představila novinářům a široké spotřebitelské veřejnosti.

Příbramská uzenina sází na kvalitu Dá se bez nadsázky říci, že masokombinát s názvem Příbramská uzenina, a. s., je synonymem kvalitních uzenin. Historie této společnosti se začala psát v 70. letech a po čase se Příbramská uzenina stala největším výrobcem a zpracovatelem masa ve Středočeském kraji. Zaměstnává téměř 350 zaměstnanců a každý den vyrobí na 30 tun masných výrobků a 15 tun výsekových mas. „Máme svých čtrnáct maloobchodních prodejen, kde si i ověřujeme přímou odezvu spotřebitelů na naše výrobky,“ řekl generální ředitel firmy Příbramská-uzenina, a. s., Tomáš Hrouda. Jak dodal,

stor sušáren na tepelně upravované salámy a klobásy, mezi další inovace patří také vazačka na špekáčky, což je stroj, který umožňuje vytvořit klasické špekáčky s ručním vázáním, které jim dodává tradiční vzhled a dokonale se hodí k jejich jedinečné chuti. Většina masných výrobků neobsahuje lepek, jsou tedy vhodné i pro osoby se stravovacím omezením. Příbramská uzenina dodává na český trh přibližně kolem 150 druhů masných výrobků a kromě množství klasických produktů se pyšní také několika specialitami, vázanými nejen svým názvem na brdskou vrchovinu, v jejímž podhůří se závod nachází. Jedná se například o výše jmenované fermentované salámy, Brdskou klobásu nebo salám Plešivec, které za svou vynikající chuť, kvalitu a jedinečné zpracování nesou také označení Klasa. Mezi produkty, které získaly certifikát kvality, patří kromě salámu Plešivec, Příbramská sněženka a Příbramský uherák (celý i půlený) také Brdská klobása (ve variantě pálivá i obyčejná), Furiant, Cimbura, Vídeňské párky, Gothajský salám, Příbramská šunka, Játrová cihla a Debrecínské párky. Jedná se celkem o třincát produktů, kterým ministr zemědělství udělil tuto národní značku. Výrobky Příbramské uzeniny získaly také mnohá další ocenění, například Česká chuťovka roku 2012 nebo Potravinářský výrobek roku 2012 a 2010.

trend inovací ve výrobě je dnes jasně dán cenou. Nemělo by to být ale na úkor kvality. „Na jakosti našich výrobků jsme vždy stavěli a nehodláme od toho ustoupit,“ poznamenal. Tato firma denně rozváží své masné výrobky přibližně do 650 míst a má roční obrat tři čtvrtě miliardy korun. Proto jsou v síti i většiny nadnárodních řetězců, kde jsou nároky na cenu zvlášť velké. „Máme všechny potřebné certifikáty jakosti a účastníme se všech známých soutěží, jako jsou Klasa, Regionální potravina, ale třeba i Česká chuťovka,“ uvedl Tomáš Hrouda. Maso pochází převážně z českých chovů od prověřených chovatelů. Společnost se odlišuje také výrobou fermentovaných výrobků s ušlechtilou plísní – v celé České republice jsou pouze dva závody, které tuto možnost mají, a Příbramská uzenina je jedním z nich. Díky této speciální technologii získal Příbramský uherák a Příbramská sněženka ocenění národní značku Klasa. „Na Jihočeské zemědělské univerzitě vznikla studie, která dokumentuje skutečnost, že ve 100 gramech salámu je větší obsah probiotik než ve stejném množství jogurtu a mají velmi dobrý vliv na mikroflóru střev,“ řekl příbramský ředitel. Veškeré provozy procházejí neustálou modernizací, což umožňuje zkvalitňovat služby a především úroveň produktů. Výrobní provozy prošly rozsáhlou modernizací, která byla dokončena v roce 2010, kdy byl vystaven zcela nový pro-

ZDROJ: EUGENIE LÍNKOVÁ

zabránit výskytu nežádoucích potravin na našem trhu. V případě zahraničních nekvalitních a leckdy i potenciálně nebezpečných potravin se zrak spotřebitelů často obrací právě na konkrétní původ potravin. Potraviny z Polské republiky charakteristické svou nízkou cenou jsou v hledáčku mnohých (nejen českých) spotřebitelů, a to z naprosto pochopitelných důvodů. Polsko v minulosti čelilo v Evropě kritice v souvislosti s řadou potravinových skandálů, připomeneme mezi jinými výskyt technické soli v potravinách, kyseliny mravenčí v zelí či jedu na hlodavce v sušenkách. V posledních týdnech přibyly aféry polských farmářů, kteří dopovali kuřata antibiotiky z černého trhu či krmili jatečná zvířata

masokostní moučkou, která byla v minulosti hlavním zdrojem šíření tzv. nemoci šílených krav a jejíž zkrmování přežvýkavcům je v Evropské unii již několik let přísně zakázáno. Potravinářská komora ČR požaduje dosavadní systém ochrany spotřebitele před zjištěnými nedostatky v bezpečnosti a kvalitě dovážených potravin zpřísnit, a to i za cenu dočasné blokace dovozu konkrétních potravin z dané země, odkud nekvalitní či nebezpečné potraviny pocházejí. Účinným prostředkem může být i 100% monitoring dovozů dotčených komodit dozorovými orgány na místě zpracování, a to zejména s důrazem na veřejné stravování, balení a přebalování dovozové suroviny pro český trh a obchodní řetěz-

Z PK ČR

Potravinářská komora ČR požaduje přísnější systém ochrany spotřebitele před možnými dovozy nekvalitních potravin ze zahraničí V souvislosti s pokračujícími skandály s nekvalitními zahraničními potravinami požaduje Potravinářská komora ČR zpřísnění systému ochrany českého spotřebitele před dovozy nekvalitních potravin. Bezpečnost a kvalita potravin je stále častěji tématem, které vstupuje do popředí zájmů českých spotřebitelů, kteří v souvislosti s četnými aférami zahraničních potravin z poslední doby se cítí znepokojeni. I dobrou prací českých dozorových orgánů nelze zcela


zpět

10

ce. Zcela od věci není ani požadavek na povinnost vyžadovat v takových případech certifikáty od akreditovaných laboratoří z České republiky. Poslední události i nepřesvědčivá vystoupení polských představitelů ukazují, že naše požadavky na podstatné zpřísnění dovozních podmínek jsou zcela namístě. TISKOVÁ ZPRÁVA PK ČR; AUTOR: PK ČR; 30. 09. 2013

Nová kauce je horší než metanol, stěžují si likérky. Některé končí Metanolová kauza, to byl průšvih, připouštějí majitelé likérek. Hned však dodávají, že snad ještě větším rizikem pro ně může být nový zákon, který jim nařizuje složit pětimilionovou kauci. Zvláště pro drobnější výrobce alkoholu by to mohlo být likvidační. Ostatně někteří už končí. Přežili období, kdy lidé ze strachu pili málem jen vodu, přežili generální zákaz prodeje tvrdého alkoholu, ale nemusí přežít letošní rok. Chystaný zákon, inspirovaný metanolovou kauzou, při níž zemřelo několik desítek lidí, staví výrobcům alkoholu tak tvrdé podmínky, že někteří zvažují uzavření provozoven. „K prvnímu lednu 2014 definitivně končím s výrobou,“ naštvaně konstatuje majitel oderské Likérky Koláček Tomáš Koláček. „Poslanci schválili naprosto diskriminační zákon, likvidační pro malé a střední podniky. Dát jistinu pět milionů korun, to je absolutní nesmysl, to nikdo nemá,“ vysvětluje. Třílitrový likér? Nesmysl „Až naši zákonodárci dostanou rozum, bude líp,“ přidává se majitel Beskydské likérky ze Starého Města Libor Pastorek. „Pro ministra financí je možná pět milionů brnkačka, za něj to zaplatí jeho chlebodárci, ale za nás to nikdo nedá,“ naráží majitel likérky na téměř zázračné objevení dárců, kteří současnému ministru financí Janu Fischerovi splatili dluhy z prezidentské kampaně (více zde). „Je to hodně na hraně. Banky nejsou příliš ochotné poskytovat v tomto oboru bankovní záruky a dát ze svého půl milionu, nebo pět milionů, je prakticky nemožné, to si nemůže nikdo dovolit,“ dodává Pastorek. Podle rozhodnutí zákonodárců by měli mít od příštího roku výrobci lihovin zaplacenou kauci. Ti, kteří odeberou ma-


ximálně 25 tisíc kolků, mají zaplatit půl milionu korun, větší výrobci pak pět milionů. „A v tom je další nesmysl toho zákona, je vidět, že ti lidé vůbec neuvažují. Kolky se dají používat na lahve od 0,6 do tří litrů. Což je pětinásobný rozdíl. My, co děláme chuťovky, likéry, nemůžeme dělat třílitrové balení. A to bude dělat kdo?“ ptá se Pastorek. Problém v novém zákoně vidí i jednatel společnosti Herba Alko ze Štítiny na Opavsku Slavoj Hřebíček. „Nový zákon znamená pro všechny malé a střední výrobce alkoholu obrovský problém. Už několik týdnů uvažujeme, co budeme dělat, jak se k němu postavíme. Nejde jen o těch pět milionů. K tomu je třeba připočíst spotřební daň, u nás ta kauce dělá tři miliony. To je dohromady osm milionů. To je více, než činí majetek firmy. A to patříme mezi patnáct až dvacet největších v republice,“ přibližuje další problémy chystaného zákona jednatel. Zákon šitý pro velké likérky, říkají drobní výrobci „Nějaké přísliby bankovních garancí už snad máme, ale i tak každý den řešíme, jak se s tou situací vyrovnat. Ony ani ty bankovní garance totiž nejsou zadarmo. Kauci navíc budou muset složit i všechny velkoobchody, které obchodují s alkoholem. Ty to položí. Zůstane pár velkých, zbytek asi půjde na pracák,“ předpovídá Hřebíček. Tomáš Koláček z Oder už své lidi propustil: „Na trhu zůstane pět šest velkých firem, pro které byl ten zákon udělán. Ostatní skončí. A ty firmy si pak rozdělí trh. Když jsme přitom dávali návrhy, které by celý problém řešily, smetli je ze stolu. Navrhovali jsme, aby měl každý kolek své sériové číslo. Neprošlo to. Takže se s nimi bude moci čachrovat jako dříve. U mě pracovalo deset lidí. Všechny jsem už propustil, zůstaly jen dvě holky, které jsou na nemocenské, čistím sklady, prodávám zbytky zásob. Pak zavřu úplně,“ dokončil Koláček. 30. 9. 2013; AUTOR: DAREK ŠTALMACH; ZDROJ: IDNES.CZ

Vyhnout se chemii v jídle pomůže nová mobilní aplikace Praha – Potraviny bez chemie, konzervantů a éček označuje modrozelené logo. Nově s jejich vyhledáváním v obchodech pomůže také aplikace do mobilních telefonů. Při dlouhodobé kon-

zumaci nevhodných potravin se mohou lidé potýkat s exémy a alergiemi. V nejhorších případech hrozí i rakovina. To, že jsou potraviny plné chemie, zákazník mnohdy neví, ani když je sní. Když se ale na obalu objeví modrozelené logo, zákazník by měl mít jasno. „Aby získala potravina logo CEFF, nesmí obsahovat konzervanty, umělá barviva, sladidla a glutamáty. Už sami výrobci se o tohle logo hlásí,“ uvedla zástupkyně iniciativy CEFF Ivana Bednářová Častvajová. Označení CEFF je zkratkou slov „Certified E-Friendly Food“. Má spotřebiteli pomoci najít v regálech obchodních řetězců potraviny bez éček a zbytečné chemie. Dalším pomocníkem je i aplikace do chytrých telefonů. Zákazníkovi ukáže, který obchod má nejvíc potravin bez chemie a jaké si do košíku naložit. Aplikace slouží k tvorbě nákupních seznamů pomocí 15 hlavních kategorií potravin, které jsou graficky označeny tematickými ikonami. Seznam je možné vytvářet průběžně, a to jak v mobilu, tak na webových stránkách CEFF. Záložka Nákupy s CEFF přijde vhod při hledání konkrétní potraviny bez zbytečné chemie. Při zadání jejího názvu se zobrazí obchody, kde je k dostání. Užitečná je i funkce hledání certifikovaných potravin v konkrétním obchodě. Chemie v jídle způsobuje exémy i alergie Potraviny s éčky, konzervanty, ale i stabilizátory mohou při dlouhodobé konzumaci ohrozit zdraví. V těle se tyto látky ukládají a vznikají černé skládky. „U dětí se objevují různé exémy, astma, éčka působí i na hormonální systém, který je pak nevyrovnaný. V nejhorších případech způsobují i rakovinotvorné bujení,“ řekla jednatelka CEFF ČR Jitka Palatová. Například umělé sladidlo Aspartam se vyskytuje v limonádách i jogurtech s označením light. Dobrý pocit z umělého cukru ale přebije ještě větší chuť na sladké, zejména u dětí. A ty pak tloustnou. Těžká váha už Čechům zajistila i prvenství v zemích evropské unie – obezita trápí každého třetího dospělého. Sundat spotřebitelům zlatou medaili z krku a odlehčit jejich krok mohou pomoci například i potraviny bez zbytečné chemie – kontrolujte etikety. 5.10.2013; AUTOR: AMA; ZDROJ: ČT24.CZ

zpět

11

Nejlepší medovinu na světě má Slovensko, rozhodli včelaři na kongresu Medovina z obce Smolenice na jihozápadě Slovenska je nejlepší na světě. Ocenění udělil slovenskému medovému nápoji 43. světový kongres včelařů, který se konal v Kyjevě. Informoval o tom portál tvnoviny.sk. Soutěže se zúčastnilo asi 700 odborníků ze 110 zemí. Smolenický výrobce na svém webu uvedl, že Slovensko na Ukrajině získalo ze všech zúčastněných zemí největší počet ocenění za medovinu. Spolu s titulem nejlepší medovina na světě to byly dvě zlaté, dvě stříbrné a bronzová medaile. Kongres ocenil i Český svaz včelařů za český projekt IMYB (International meeting of young beekeepers – Mezinárodní setkání mladých včelařů) jako klíčovou aktivitu v oblasti práce s včelařskou mládeží v Evropě. IMYB je největší každoroční setkání mladých včelařů z celého světa ve věku do 16 let. Dosud se uskutečnil dvakrát v České republice (2010, 2012), v roce 2011 v Rakousku a letos v Německu. Světová federace včelařů Apimondia pořádá kongresy od roku 1897, v posledních letech se konají každé dva roky. Další ročník se uskuteční v roce 2015 v Jižní Koreji. První zmínky o medovině se objevují už ve starém Římě. Byla to směs trpkého vína ochucená medem. Původní název pochází z gaelštiny jazyka Keltů – metheglin. Znamená to nápoj, který léčí. V angličtině zase výraz pro líbánky, honeymoon, vznikl od toho, že novomanželé pili medovinu, aby se jim narodil syn. I u nás byl med velmi důležitý – už praotec Čech říkal, že „to je ta země mlékem a strdím oplývající“. A strdí znamená med. Základem medoviny je samozřejmě med a pak čistá voda. Dále se mohou použít kvasinky, které ovlivní konečnou chuť medoviny i obsah alkoholu. V době kvašení je vhodné tekutinu asi tak jednou za tři až šest týdnů přelít do jiné nádoby. Podává se chlazená jako aperitiv nebo

digestiv, můžete přidat i led a citron, používá se i jako součást koktejlů. Díky bylinám a medu působí tento nápoj blahodárně na zažívací ústrojí. Obsahuje 16 až 20 procent alkoholu. 8.10.2013; AUTOR: ČTK, IDNES.CZ

Tisková zpráva ÚOHS – Předseda ÚOHS potvrdil pokutu za zneužití významné tržní síly pro řetězec Kaufland Autor: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; datum: 23. 10. 2013 Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj potvrdil svým pravomocným rozhodnutím uložení sankce ve výši 22 130 000 Kč pro společnost Kaufland Česká republika v.o.s. za porušení zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Předseda Úřadu tak zamítl rozklad účastníka řízení proti prvostupňovému rozhodnutí z dubna letošního roku. Společnost Kaufland se dopustila porušení zákona, když sjednávala s nadpoloviční většinou svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů platební lhůty v délce delší než 30 dní, a platby takto i realizovala. Obchodní řetězec se dopustil nezákonného postupu také tím, že sjednával s 95% svých dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů pro případ postoupení pohledávky třetím osobám povinnost hradit vedle nákladů spojených se zpracováním agendy o postoupení poplatek ve výši 4 % z hodnoty postoupené pohledávky a současně pro případ úhrady faktur dodavatelům před lhůtou splatnosti účtoval tzv. dodatečné skonto ve výši 0,5 % z předčasně uhrazené faktury za každý započatý týden, o který byla faktura dříve uhrazena. Tímto způsobem podřídil řetězec své dodavatele povinnostem vytvářejícím nerovnováhu mezi smluvními stranami. ODBOR MEZINÁRODNÍ A VNĚJŠÍCH VZTAHŮ ÚOHS (Z PK ČR)

Evropská unie uvolní obchod s Kanadou Vzájemná směna zboží by mohla stoupnout až o čtvrtinu Obchod s ma-


sem nebo sýry bude dále limitován dovozními kvótami. Evropská unie a Kanada po více než čtyřletém složitém vyjednávání dospěly k dohodě o volném obchodu, která vstoupí v platnost už začátkem roku 2015. Svými podpisy ji na konci minulého týdne přímo v Bruselu stvrdili premiér Stephen Harper a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Výměna zboží mezi Evropskou unií a Kanadou přesahující 60 miliard eur by se díky tomu mohla během několika let zvýšit zhruba o čtvrtinu, vyplývá z propočtů Evropské komise. „Dosáhli jsme klíčového úspěchu ve vytváření transatlantického trhu,“ prohlásil na tiskové konferenci Barroso. Jde o vůbec první dohodu o volném obchodu, kterou se Evropské unii podařilo uzavřít s partnery – členy skupiny G7, připomíná agentura Reuters. Pro EU představuje dohoda s Kanadou průlom, neboť bruselská exekutiva nyní po krachu mnohostranných obchodních jednání na půdě WTO dvoustranně vyjednává se zhruba 80 zeměmi. Unie se na zmírnění obchodních bariér zatím dohodla jenom se dvěma důležitými partnery – Jižní Koreou a Singapurem. Letos v létě začalo jednání o zrušení obchodních a investičních bariér s USA. Kvóty v agrárním obchodě Evropská unie a Kanada zahájily jednání o volném obchodu v květnu roku 2009 s tím, že dohoda by se měla podepsat koncem roku 2011. Tohoto cíle se ale dosáhnout nepodařilo. Jednání se zadrhlo hlavně na agrárním obchodu, který nakonec bude – pod tlakem farmářské lobby na obou stranách – uvolněn jenom částečně. Evropská unie zvedne kvóty na dovoz „citlivých“ položek, tedy hovězího a vepřového masa a rovněž cukrové kukuřice. Kanadské vepřové maso ale nesmí obsahovat chemickou látku ractopamin, podněcující růst zvířat. Její používání je v Evropské unii na rozdíl od USA zakázáno. „Dohoda může mít negativní dopad na evropské producenty vepřového a hovězího masa, kteří již nyní mají odbytové potíže,“ míní v listu The Wall Street Journal Pekka Pesonen, generální tajemník evropského agrárního seskupení Copa-Cogeca. Podobně se zachovají Kanaďané, kteří budou dovozními kvótami chránit producenty mléčných výrobků, drůbeže a vajec. Souhlasili s tím, že kvóta na dovoz sýrů z EU se zvýší z dosavadních 13 tisíc na

zpět

12

30 tisíc tun. Mlékárenské lobby se to ale vůbec nelíbí. „Dohoda s EU vytlačí lokální produkty dotovanými sýry z Evropy. Nejvíce ohroženi tím jsou malí výrobci,“ vyjádřil se pro agenturu Reuters Wally Smith, šéf kanadského svazu mléčných farem. Ostře proti uvolnění dovozu mléčných výrobků je také vláda „separatistické“ provincie Québec. Kanaďané se v dohodě zavázali, že jejich firmy nebudou moci prodávat četné zboží s evropským zeměpisným označením. Nemohou tedy používat názvy jako například „Parmská šunka“ nebo „Champagne“. Delikátní sýrový kompromis U sýrů bylo dosaženo „delikátního kompromisu“. Kanadští výrobci sýrů evropského původu mohou nadále používat označení feta, gorgonzola, munster, asiago a fontina. Ale pokud vstoupí na trh nový výrobce, bude povinen na obalu jasně sdělit, že jde o imitaci. Kanada je sedmým největším spotřebitelem sýrů na světě. Loni to bylo 320 tisíc tun a skoro veškeré toto množství dodaly tamní mlékárny, z EU pocházelo pouhých 13 tisíc tun. Z uzavřené dohody o volném obchodu budou mít značný prospěch producenti masa v Kanadě, z nichž některé vlastní americká společnost Cargill či brazilská JBS, na evropském břehu významné mlékárenské skupiny jako francouzské firmy Lactalis a Bongrain, nizozemská FrieslandCampina nebo dánská Arla Foods Amba. Ty už léta usilují o lepší přístup na kanadský vysoce koupěschopný trh. Dohoda se však netýká jenom zmírnění četných překážek v obchodu se zbožím. Usnadní přístup na trh také firmám poskytujícím různé služby, včetně bankovních, pojišťovacích nebo dopravních. EU a Kanada si rovněž budou vzájemně uznávat různá technická osvědčení. Evropská unie je druhým nejdůležitějším partnerem Kanady s podílem 9,5 procenta na jejím zahraničněobchodním obratu. Klíčové jsou Spojené státy s více než šedesátiprocentním podílem. Na třetím místě je Čína. Ottava v uplynulých dnech také sdělila, že čeští občané budou moci brzy cestovat do Kanady bez víz. „Mohu potvrdit, že Kanada skutečně začala proces, jehož výsledkem bude zrušení vízové povinnosti v nejbližší možné době,“ prohlásil nový kanadský velvyslanec v Praze Otto Jelinek v tiskové zprávě. Přínos dohody Padnou celní tarify EU a Kanada postupně zruší skoro


všechna (99 procent) dovozní cla. Firmy v zemích EU by tak měly ušetřit kolem půl miliardy eur ročně. EU zruší cla na dovoz četných agrárních produktů – pšenicí počínaje a javorovým sirupem konče. Kanadští farmáři budou zase do EU moci bezcelně vyvézt 80 tisíc tun vepřového a 50 tisíc tun hovězího masa ročně. Volný obchod s auty Unie zruší desetiprocentní clo na dovoz osobních aut a až čtyřiapůlprocentní clo na dovoz autodílů a součástek z Kanady. Ta zase bude uznávat četné evropské standardy, což usnadní vývoz aut z EU na její trh. Přístup k veřejným zakázkám Federální vláda v Ottawě i vlády jednotlivých provincií se zavazují, že umožní evropským dodavatelům ucházet se o veřejné zakázky. Jejich celková hodnota se na federální úrovni odhaduje na 15 až 19 miliard kanadských dolarů ročně. Na úrovni provincií je to dalších 112 miliard dolarů. 21.10.2013; AUTOR: VÁCLAV LAVIČKA; ZDROJ: HOSPODÁŘSKÉ NOVINY

Nová laboratoř testuje chuť potravin Ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, a. s., (VÚPS) v Praze bylo minulý týden slavnostně otevřeno svými parametry u nás jedinečné výzkumné senzorické centrum. Nové pracoviště, které se skládá ze senzorické a analytické laboratoře, je určeno především k výzkumu, vývoji a inovacím v oblasti senzorické kvality potravin. Jeho analytická laboratorní část je zaměřena zejména na nápoje s hlavním zřetelem na pivo, stejně jako senzorická část, jejíž vybavení však umožňuje i testování širokého spektra potravin, potravinářských surovin i výrobků běžného používání. Zařízení novinářům představili zástupci výzkumného ústavu, v jehož budově se degustační místnost a analytická laboratoř nachází. Realizace Výzkumného senzorického centra byla zahájena v říjnu 2012 a projekt představoval investici ve výši 15 milionů, která byla více než ze třetiny financována z peněz Evropské unie – příspěvek šest milionů korun byl poskytnut z operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. „Vybudováním senzorického centra vzniká vědecké pracoviště, které přinese nové významné poznatky do oblasti pivovarské, sladařské, chmelařské a celého nápojového průmyslu,“ řekl ředitel ústavu

Karel Kosař. „Bez nadsázky lze tvrdit, že český potravinářský výzkum dostal velkého pomocníka ve zkoumání tak citlivé oblasti lidské činnosti, jako jsou potraviny z hlediska ověřování si jejich kvality a bezpečnosti, kterou naše veřejnost požaduje,“ dodal. Podle potřeb senzorického centra v něm bude pracovat čtyři až šest vědeckých pracovníků a kromě toho zde budou řešit vědecké úkoly diplomanté a doktorantští adepti. Centrum má sice sloužit především pro průmyslový výzkum a ve spolupráci s pivovary se zde budou vyvíjet a testovat nové výrobky, ale bude zde probíhat i výuka pro střední a vysoké školy, školení pro zaměstnance potravinářských firem či semináře o senzorické kvalitě potravin a nápojů. Prostory centra si budou za poplatek moci pronajmout také spotřebitelské organizace či média pro stále oblíbenější senzorické testy potravin. Pracoviště senzorického centra má dvě laboratoře – senzorickou a analytickou. Senzorická laboratoř, která splňuje platné mezinárodní normy, zahrnuje degustační zkušebnu vybavenou dvanácti degustačními boxy se speciálním osvětlením, výpočetní technikou, signalizací pro obsluhu a dalším nezbytným vybavením pro co nejobjektivnější posuzování zkoumaných potravin. Zkušebna má přívod vzduchu a odtah pachů, bezbariérové uspořádání a jeden speciálně přizpůsobený degustační box umožňující i zapojení tělesně postiženého hodnotitele do práce panelu. Dvě další samostatné místnosti jsou pak určeny pro přípravu a uchovávání vzorků. K dispozici jsou zařízení pro přípravu i tepelnou úpravu vzorků, prostředky pro vzorkování a servírování, chladicí boxy, myčky, skříně, odkládací a přípravné plochy. Další prostory slouží k tréninku a vyhodnocování výsledků aktivit posuzovatelů. Klimatizovaná analytická laboratoř umístěná ve vyšším patře ústavu, která je vybavena špičkovými analytickými přístroji s vysokým rozlišením a moderní výpočetní technikou se speciálním softwarem, má za úkol objektivně vyhodnotit subjektivní hodnocení organoleptických vlastností nápojů či potravin. „Schopnosti lidského vnímání chutí a vůní pomocí smyslů – našich vlastních senzorů, jsou jedinečné a senzorická analýza jich využívá k získání objektivních vědeckých poznatků,“ uvedl manažer rozvojových projektů VÚPS Miroslav Dienstbier. „Nové vy-

zpět

13

soce citlivé analytické přístroje, které jsou na světové úrovni, nám umožní zmapovat i velmi malé koncentrace senzoricky aktivních látek. Díky propojení informací z obou uvedených oblastí budeme moci odpovědět na mnohé otázky, spojené s kvalitou potravin,“ doplnil. Jak uvedla manažerka ústavu pro výzkum Věra Hönigová, synergické spojení senzorické a analytické laboratoře společně s nedávno vybudovanou výzkumnou a vývojovou varnou umožní rozvíjet zcela nový směr v senzoricko-chemické analýze potravin a nápojů, tzv. senzomiku. „Pomocí velice přesných a citlivých analytických přístrojů, většinou plynových nebo kapalinových chromatografů s hmotnostní detekcí vybavených příslušným softwarem, lze vytvořit tzv. senzomický profil testované potraviny či nápoje, který úzce souvisí s profilem senzorickým. V ideálním případě pak lze pomocí senzorického profilu velice objektivně porovnávat mezi sebou organoleptický charakter vzorků potravin či nápojů,“ uvedla. V pivu tak lze například velice přesně popsat hořkost, její intenzitu a charakter sledováním skupiny senzoricky aktivních analytů, jako jsou hořké látky z chmele a polyfenoly z chmele a sladu. Ze získaných senzomických profilů bude v budoucnu možno sledovat například vliv technologického postupu a použitých surovin na konečný senzorický profil výrobku a třeba také predikovat jeho finální chuť a vůni, zvýraznit jeho příznivé vjemy, anebo se naopak vyvarovat vzniku látek senzoricky nepříznivých. Pro zachování charakteru českého piva pro budoucí generace je podle pivovarníků nutné především zachovat základní stavební kameny – české suroviny, pokud bychom je ztratili, senzorický profil českých piv postupně zmizí. „Tyto nové metody najdou bezesporu uplatnění také v oblasti autenticity výrobku a standardizace jeho výroby, v neposlední řadě budou využity v rámci dlouhodobého vědeckého záměru VÚPS, a tím je podpora a udržitelnost Chráněného zeměpisného označení Českého piva. Proto se činnost Výzkumného senzorického centra zaměří také na vytvoření senzomické mapy Českého piva ve vztahu k technologii a použitým surovinám a faktorům, které determinují finální organoleptický charakter piva. Výsledky umožní formulovat šlechtitelské cíle na


kvalitativně vyšší úrovni a podpoří výběr a produkci odrůd ječmene a chmele vhodných pro výrobu Českého piva,“ uvedla Hönigová. České pivo je od října 2008 oficiálním chráněným zeměpisným označením zapsaným u Evropské komise. Ochrany názvů zemědělských a potravinářských výrobků zavedla EU v roce 1992 s cílem ochránit výrobce před plagiáty a spotřebitele před klamáním. Pivo českého typu, které bylo poprvé uvařeno roku 1842 v Plzni, charakterizuje vyšší hořkost, výraznější barva a říz nápoje, proti zahraničním ležákům mají ty české naopak nižší obsah alkoholu. Rozdílné vlastnosti českého piva jsou dány nejen použitými surovinami, zvláštními odrůdami chmele a ječmene, ale také metodou dvoustupňového spodního kvašení. Označení koncem srpna používalo 16 pivovarů pro 77 značek piva. To odpovídalo zhruba 75 procentům tuzemského pivního trhu. 21.10.2013; AUTOR: OLDŘICH PŘIBÍK; ZDROJ: ZEMĚDĚLEC

Odborné vzdělávání: Národní soustava kvalifikací Konsorcium Hospodářské komory ČR, Agrární komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a společnosti TREXIMA, se podílí prostřednictvím sektorových rad na tvorbě Národní soustavy kvalifikací. NSK představuje pro firmy novou cestu k získávání odborníků z praxe s mnohostranným využitím zejména v personalistice – od recruitmentu po outplacement. Národní soustava kvalifikací je pružný a praktický nástroj, který nabízí: • vedle školní docházky novou cestu k plnohodnotné profesní kvalifikaci, tj. uznání našich dovedností a znalostí bez ohledu na to, kde jsme se je naučili • prostor k propojování tradičních a nových metod v personalistice • cestu ke kvalitě • inovativní přístup a nový směr personalistiky Za vznikem Národní soustavy kvalifikací nestojí nikdo jiný než Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Národní ústav pro vzdělávání a výše uvedené konsorcium. Komu je NSK určena? Dá se říci všem, kteří se na trhu práce pohybují:

• • • • • • • •

Občanům, kteří chtějí změnit svou původní profesi Občanům v evidenci úřadů práce Absolventům škol Kariérovým poradcům Školám a vzdělavatelům Firmám Profesním svazům, cechům, asociacím Ministerstvům

NSK firmám ovlivňovat kvalitu odborníků na trhu Přichází-li se do firmy ucházet o místo držitel osvědčení o profesní kvalifikaci, stačí zaměstnavateli otevřít si na internetu standardy příslušné kvalifikace a okamžitě přehledně vidí, co tento zájemce musel prokázat u zkoušky, co tedy umí. Posílá-li zaměstnavatel svého pracovníka na kurz zakončený zkouškou z profesní kvalifikace, opět díky zveřejněným standardům přesně ví, s jakými znalostmi a dovednostmi se mu zaměstnanec vrátí. Současně má zaměstnavatel záruku, že obsah kvalifikace skutečně odpovídá potřebám praxe, protože ho nesestavovaly ani školy či jiné vzdělávací organizace, ani žádná státní instituce, ale právě zástupci zaměstnavatelů. Personalisté navíc mohou na bázi NSK vystavět svůj personální a vzdělávací systém. A je samozřejmě možné si ho specifikovat nebo modifikovat podle potřeb vlastních pracovních pozic. Standardizovaný popis kvalifikací založený na kompetencích pracovníků a na kritériích jejich hodnocení k tomu přímo vybízí. NSK také může posílit pozici zaměstnavatelů na trhu práce. Začnou-li totiž zaměstnavatelé u zaměstnanců vyžadovat osvědčení o kvalifikaci NSK, postupem času se zvýší kvalifikovanost pracovníků v dané oblasti. Firmy si pak mohou vybírat z kvalitnější nabídky pracovních sil. NSK občanům, uchazečům o zaměstnání pomáhá zvyšovat jejich hodnotu pro pracovní trh Občan může na cestu za lepší prací vstupovat třemi cestami: • Přihlášením se přímo ke zkoušce z příslušné profesní kvalifikace u autorizované osoby, pokud se domnívá, že požadavky standardu je schopen splnit bez dalšího vzdělávání. • Absolvováním kurzu a následným složením zkoušky z profesní kvalifikace u autorizované osoby. • Přihlášením na Úřadu práce jako

zpět

14

uchazeč nebo zájemce o práci a absolvováním kurzu a následným složením zkoušky z příslušné profesní kvalifikace, s tím, že vše probíhá v rámci zákonných pravidel pro rekvalifikace se státní podporou. Seznam všech dostupných profesních kvalifikací najdou zájemci na adrese www.narodni-kvalifikace.cz a také na portálu www.vzdelavaniaprace.cz, kde se uchazeči navíc dozví, jaké vzdělávací kurzy na vybranou zkoušku navazují, a naleznou zde také nabídku volných pracovních míst. Národní soustava kvalifikací (NSK) je národní projekt MŠMT, jehož řešitelem je Národní ústav pro vzdělávání. Projekt je spolufinancován z Evropského soci-

álního fondu a státního rozpočtu České republiky. Cílem Národní soustavy kvalifikací je určit a popsat jednotlivé profesní kvalifikace tak, aby byly samostatně uplatnitelné na pracovním trhu v ČR. NSK2 pomůže těm, kteří z nějakého důvodu nedokončili nebo ani nezačali odbornou školu a chtějí si doplnit vzdělání. Pomůže také všem, kteří vystudovali v jiném oboru, než pracují a potřebují mít doklad o svých znalostech a dovednostech. K dnešnímu dni bylo vytvořeno 450 standardů profesních kvalifikací. Od zahájení projektu Národní soustavy kvalifikací v roce 2005 do konce března 2013 bylo vykonáno 67 209 zkoušek. Více na www.narodni-kvalifikace.cz, www.sektoroverady.cz, www.vzdelavaniaprace.cz

Konkrétní možnost ve vinohradnictví a vinařství: • Vinohradník-vinař (odborné vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem) • Dále je před dokončením a brzy bude k dispozici: • Hodnotitel vína (odborné vzdělání na úrovni středního vzdělání s výučním listem) • A připravuje se: • Technik vinohradník (střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou) • Technik vinař (střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou) ZDROJ: HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČR A J. SEDLO

Z MONITORINGU EU EUROPOSLANCE HYNKA FAJMONA – ZÁŘÍ 2013

Poslední sporné body reformy SZP vyřešeny, výbor AGRI schválil reformní balíček Reforma společné zemědělské politiky (SZP): dosažení politické dohody ohledně posledních nevyřešených bodů (IP/13/864). Instituce EU úspěšně formalizovaly dohodu o reformě SZP pro následující víceleté finanční období. Obtížně vyjednaný kompromis, kterého dosáhli zástupci Rady, EP a Komise na konci června 2013, oficiálně schválil 30. 9. 2013 i výbor AGRI. Tento termín hlasování byl rovněž lhůtou pro vyřešení posledních sporných bodů reformy souvisejících s víceletým finančním rámcem. Finální dohodu před hlasováním AGRI instituce uzavřely na neformálním zasedání Rady pro zemědělství a rybolov 24. 9. 2013.

hodě do konce června 2013. Ta klade důraz na konvergenci přímých plateb a jejich „spravedlivější“ rozdělení, na ekologizaci, tedy „ozelenění“, i když s určitým oslabením původních požadavků, a podle EK i na posílení pozice zemědělců v potravinovém řetězci a na větší transparentnost SZP. Nedořeše-

ná situace v oblasti zemědělské reformy vedla v dubnu 2013 EK k tomu, že Radě předložila návrh , který se týká přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014. Přechodné období se má týkat především vyplácení přímých plateb předtím, než bude zaveden nový systém na základě reformy, a také programů rozvoje venkova, které jsou momentálně připravovány na základě projednávané legislativy na úrovni jednotlivých členských států. Obsah a sporné body Hlavní body finální dohody se týkají nařízení o přímých platbách a naří-

Kontext Jednání o reformě SZP pro období po roce 2013 probíhají již více než rok. V březnu 2013 o reformě hlasovalo plénum EP a také Rada dospěla ke společné pozici. Obě pozice se ale po prvním čtení v EP v některých důležitých bodech odlišovaly, proto od dubna 2013 probíhala jednání mezi institucemi, která měla vést ke kompromisnímu řešení. Nejen v případě finanční perspektivy 2014–2020, ale také u dlouho projednávané otázky reformy SZP nakonec EP, Rada a Komise dospěly k do-


zpět

15

zení o rozvoji venkova. Pokračování v jednání vyžadoval především EP, který nepovažoval za uzavřené především otázky reformy SZP související s víceletým finančním rámcem. V otázce přímých plateb se Rada a EP shodly na povinném degresivním snížení přímých plateb a dobrovolném stanovení stropů. EP vyslyšel členské státy a souhlasil se snížením míry degresivity. Objem podpory pro jeden zemědělský podnik, do které není započítána platba na tzv. „ozelenění“, tak bude snížen na nejméně 5 % pro částky překračující 150 tis. €. Od částky však budou moci být odečteny mzdové náklady. Toto snížení nemusí použít členské státy, jež uplatňují „přerozdělovací platby“, podle nichž je k přerozdělení na první hektary všech zemědělských podniků ponecháno 5 % z jejich národního finančního rámce. Členské státy, u kterých průměrná platba na hektar bude nižší než 90 % průměru EU, budou mít nárok v rámci tzv. vnější konvergence na zvýšení prostředků do národního finančního rámce. Rovněž je stanovena záruka, že minimální úrovně dosáhnou všechny členské státy do roku 2019. Největším ústupkem Rady vůči EP je zvýšení míry kofinancování u méně rozvinutých regionů, nejvzdálenějších regionů a menších ostrovů v Egejském moři. Jednotlivé sazby kofinancování se budou lišit podle skupin regionů tak-

to: 85 % pro méně rozvinuté regiony, nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři, 75 % a 63 % u přechodových regionů a 53 % u ostatních oblastí. Zvýšit se mohou u opatření týkajících se např. zahájení činnosti mladého zemědělce, předávání znalostí, spolupráce apod. Členské státy budou mít možnost přesunout až 15 % finančních prostředků z prvního pilíře (přímé platby) do druhého (rozvoj venkova). Přesun těchto finančních prostředků navíc nebude vyžadovat kofinancování ze strany členského státu. Transfer mezi jednotlivými pilíři maximálně do 15 % bude možný i opačným směrem. U členských států, které obdrží méně než 90 % průměru EU na přímé platby, bude možný přesun až 25 % z druhého pilíře. Rada rovněž dala souhlas s rozšířením pravomoci Komise upravovat za předem stanovených podmínek výši ročních alokací členských států na rozvoj venkova prostřednictvím aktů v přenesené působnosti. Další vývoj Po hlasování AGRI bez dalších pozměňovacích návrhů je nyní na řadě hlasování pléna EP, a to buďto na říjnovém, nebo listopadovém zasedání. Následně se očekává schválení reformního balíku Radou v prvním čtení. Vzhledem k dohodě klíčových institucí by reformy přece jen měly začít platit od ledna 2014.

Informační společnost Komise prosazuje levnější volání v rámci EU již od roku 2014. Legislativní balík s názvem „Propojený kontinent“ reformující trh telekomunikací, jenž má snížit náklady spotřebitelů, zjednodušit byrokratické požadavky na podniky či zajistit nová práva uživatelům i poskytovatelům služeb, přijala Komise 11. 9. 2013. Kontext Telekomunikace tvoří 9 % digitální ekonomiky v Evropě a jsou na nich závislé i ostatní sektory. Obstát dnes v byznysu znamená „být připojen“. Každý evropský trh má ale své regulace – překážky, různé ceny a pravidla jak pro spotřebitele, tak pro provozovatele služeb. Například licenční poplatky se v členských státech pohybují v rozmezí 0–3 000 €, v cenách za volání za minutu jsou rozdíly mezi státy i 774 %. Nikdo neposkytuje služby pro celou EU, sítě jsou příliš pomalé, nespolehlivé a nebezpečné, což snižuje konkurenceschopnost firem. Takto roztříštěný trh nemůže podle Komise čelit globální konkurenci. Cílem je tedy z 28 trhů vytvořit 1 jednotný trh telekomunikací, který by mohl přinést úspory z rozsahu a až 0,9 % HDP ročně navíc. Komise v digitálním trhu vidí zdroj růstu a inovací, ale také tvorby nových pracovních míst, díky charakteru trhu zejm. pro mladé pracovníky. Obsah a sporné body Reforma má ambice zavést mobilní tarify pro celou EU bez příplatků za roaming, zjednodušit firmám pravidla investování a expandování za hranice, zajistit celoevropskou ochranu neutrality internetu a zrušit příplatky za mezinárodní hovory v rámci EU. Pro poskytovatele telekomunikačních služeb by to mělo znamenat zjednodušení administrativní zátěže a zajistit jim jednotné zacházení po celé Evropě (např. zavedením jednoho povolení pro poskytování služeb ve všech státech EU). Pro snížení počtu regulovaných trhů návrh zahrnuje i požadavek zákonného omezení regulace dílčích telekomunikačních trhů, se zavedením celoevropského regulátora však prozatím nepočítá. Dále mají být sjednoceny způsoby, jimiž si poskytovatelé mohou pronajmout přístup k sítím, které vlastní jiné společnosti, a mohli si tak volně konkurovat. Od


zpět

16

1. 7. 2014 budou zakázány poplatky za příchozí hovory v EU. Telekomunikační společnosti buďto nabídnou tarify platné po celé EU, nebo svým zákazníkům umožní vybrat si pro roamingové služby jiného operátora s levnějším tarifem (a to bez nutnosti pořízení nové SIM karty). Konec má být také vyšším cenám za volání z domácí sítě do jiných členských zemí EU. Cena by neměla být vyšší než za dálkový hovor – hovor z mobilu v rámci EU by neměl stát více jak 0,19 €/min. EK chce také spotřebitelům přiznat nová práva (či alespoň harmonizovat ta stávající), např. právo na smlouvu v běžně srozumitelném jazyce s větším množstvím srovnatelných informací, právo na změnu poskytovatele či smlouvy, právo na smlouvu pouze na 12 měsíců (namísto 24 měsíců), právo odstoupit od smlouvy, nedodává-li poskytovatel smluvenou rychlost internetu, a právo přesměrovat elektronickou poštu na novou e-mailovou adresu po změně poskytovatele internetu. Komise má v úmyslu umožnit všem rovnocenný přístup k internetu, to znamená zakázat blokování a omezování internetového obsahu – přístup všem uživatelům bez ohledu na cenu či rychlost připojení, které mají předplacené. Má být zajištěn širší přístup k mobilnímu připojení 4G a Wi-Fi. Mobilní operátoři budou moci díky lepší koordinaci načasování, doby trvání a jiných podmínek přidělování spektra vypracovat účinnější plány přeshraničních investic. Členské státy budou nadále vybírat a také využívat související poplatky od mobilních operátorů a přidělování spektra bude probíhat v souvislejším rámci, který rovněž pomůže rozvoji trhu s moderním telekomunikačním vybavením. Legislativní balík také obsahuje doporučení k metodice výpočtu nákladů a nediskriminaci, které má zvýšit jistotu investorů, úroveň investic a zmírnit rozdíly mezi regulačními orgány. Harmonizuje a stabilizuje náklady, které mohou příslušní poskytovatelé účtovat za to, že jiným poskytovatelům poskytnou přístup do svých stávajících metalických sítí, a garantuje, že subjekty, jež o něj žádají, mají do sítí skutečně rovnocenný přístup. Od toho si EK slibuje, že ceny za velkoobchodní přístup k širokopásmové síti nové generace bude stanovovat trh, a nikoli regulační orgány. Nový plán zatím nezískal pozitivní ohlasy mezi


operátory, kteří mají obavy z nižších zisků. Ty však komisařka pro digitální agendu Neelie Kroes odmítá s tím, že ztráty budou vynahrazeny větším počtem zákazníků, které přilákají nižší ceny, a také větším objemem uskutečněných volání. Další vývoj Balík bude v následujícím období projednán členskými státy v Radě a EP. Studie: Výpadek příjmů z DPH dosahuje v EU desítek miliard eur, v ČR jsou výpadky nadprůměrné Podle nové studie o výpadku příjmů z DPH v členských státech EU, uveřejněné 19. 9. 2013, představovala ztráta v důsledku nedodržování předpisů či nevybírání DPH v roce 2011 cca 193 mld. € (1,5 % HDP EU, o 0,4 procentního bodu více než v roce 2006). Jen v ČR toto číslo dosáhlo 4,2 mld. € (2,7 % HDP ČR) – namísto očekávaných 15,2 mld. € ČR v roce 2011 vybrala jen necelých 11 mld. €, tj. o celých 28 % méně, což je nadprůměrná hodnota, byť mezi zeměmi Visegrádské čtyřky druhá nejlepší (unijní průměr činil v daném roce 18 %, ČR se navíc ve sledovaném období v daném parametru zlepšovala). Studie obsahující podrobné údaje o rozdílu mezi splatnou DPH a skutečně vybranou částkou v letech 2000–2011 ve 26 členských státech (bez Kypru a Chorv a t s k a) b y l a f i n a n c o v á n a Ko m i s í v kontextu reformy DPH představené v podobě nelegislativního dokumentu v prosinci 2011.

Poslední studie o výpadku příjmů z DPH v EU byla zveřejněna v roce 2009 s údaji za období 2000–2006. Ve studii jsou také uvedeny hlavní faktory, které k výpadku příjmů z DPH přispívají. Kromě daňových podvodů mezi ně patří zejm. konkurzy a platební neschopnost, statistické chyby, opožděné platby a vyhýbání se daňovým povinnostem. Komise tvrdí, že je důležité „zaujmout přísnější postoj proti daňovým únikům a lépe prosazovat předpisy na vnitrostátní úrovni“, mj. i prostřednictvím mechanismu rychlé reakce, který byl přijat Radou v červenci 2013. Sama hodlá v dohledné době navrhnout standardní formulář přiznání k DPH pro celou EU, od 1. 1. 2015 by také mělo začít fungovat jedno správní místo pro podniky poskytující elektronické a telekomunikační služby. Nadto Komise členské státy dlouhodobě vyzývá, aby rozšířily své daňové základy a omezily daňové výjimky a slevy, čímž by své daňové systémy nejen zjednodušily, ale také by předešly zvyšování základních sazeb DPH. Až 83 % žáků základních škol a 94 % žáků středních škol studuje v EU-28 anglický jazyk jako cizí jazyk. Druhým nejčastějším cizím jazykem je francouzština (19 %, resp. 23 %), němčina (9 % a 21 %) a španělština (6 % a 18 %). Anglický jazyk se v roce 2011 v EU-28 umístil také na prvním místě mezi dospělými. Na dobré úrovni angličtinu ovládá 45 % lidí. Dvě třetiny dospělé populace EU tedy uvedly, že umí alespoň jeden cizí jazyk. V ČR se nejčastěji studují angličtina a němčina.

2 EU-28 1,9

eurozóna (EU-17)

ČR

1,9

1,8 1,7

1,7 1,7

1,6 1,5

1,6

1,6

1,5

1,4

1,6

1,7 1,6 1,5 1,4 1,4

1,4

1,2

1,2

1,3

1,3

1,2

1,2

1,2

1,1 1 březen 2013

duben 2013

květen 2013

červen 2013

červenec 2013

srpen 2013

Obr. 4: Vývoj meziroční míry inflace v EU, eurozóně a ČR (v %). Poznámka: včetně Chorvatska od 1. 7. 2013. Zdroj: Eurosat.

zpět

17

VINAŘSTVÍ V ARGENTINĚ

Zvykli jsme si dívat se do „vyspělých vinařských zemí“ jako je Francie, Itálie a případně Španělsko a taky do okolních středoevropských zemí. Ale inspiraci může přinést i pohled do tzv. „nových vinařských zemí“, které možná považujeme někdy za oproti nám zaostalé, protože se to učí teprve pár století, zatímco u nás je to známo již po tisíciletí. Ale to neznamená, že bychom tam nemohli najít inspirativní podněty. Například o století dříve v Argentině bílovičtí občané zavedli v jedné provincii pěstování bavlny. Počátky argentinského vinařství sahají do koloniálního období a na rozvoji se podíleli Španělé. Moderní vinařský průmysl založili Italové a Španělé koncem 19. století. Vysazovaly se francouzské odrůdy (Cabernet Sauvignon, Merlot, Malbec), italské odrůdy (Barbera, Nebbiolo, Sangiovese) a také španělské (Tempranillo, Pedro Giménez). V té době nastal i rozvoj průmyslu, který umožnila nová forma dopravy – železnice. V zemědělství se zaváděl také závlahový systém. Ve dvacátém století zažil argentinský vinařský průmysl ohromnou expanzi, ale také následující krizi. Vyprofilovaly se dva hlavní vinařské regiony: Mendoza a San Juan. Byly zavedeny právní předpisy pro regulaci výsadeb, byly podporovány vybrané odrůdy a regulace výnosu hroznů, destilace vína. V letech 1890 až 1930 prožila Mendoza krizi při exportu krav do Chile. V té době byla v Evropě vinařská krize způsobená révokazem, která způsobila nárůst cen vína. Od roku 1880 vláda podpořila osvobozením od daní výsadbu vinic, oliv a ovocných sadů. Následovalo zvýšení spotřeby vína, hlavně ve městech. To vedlo ke zvýšení dovozu vína z Itálie a Španělska, což nakonec způsobilo v roce 1897 krizi z nadbytku vína. Vinaři protestovali proti dovozům „umělého vína“ a žádali jeho proclení. V roce 1904 tyto snahy vyústily ve vznik Svazu vinařů Argentiny. Období let 1890 až 1930 lze označit, i přes krize, za období růstu vinařského průmyslu v Argentině. Průmysl se věnoval výrobě vín nižší kvality pro vnitřní trh s upřednostňováním množ-


ství před kvalitou (připomíná mi to u nás období let 1950 – 1990). Plocha vinic se zvýšila z 5 tisíc hektarů v roce 1890 na 45 tisíc hektarů v roce 1910 a dále na 85 tisíc v roce 1920 a 141 tisíc hektarů v roce 1930. To sebou neslo nadvýrobu vína a krize (1901–1903, 1911–12, 1929–31, 1933–38). Pozitivním výsledkem krizí byla právní regulace výroby vína, vznikla řada vinařských předpisů. Patří k nim povinné klučení vinic, zákaz přídavku vody, destilace vína atd. Pořád se ale jednalo o kvantitativní produkci vína, nikoliv o kvalitu. Od roku 1930 rostla makroekonomická situace v zemi, tím i příjem obyvatelstva a spotřeba vína na hlavu, bez ohledu na znárodnění vinařského průmyslu v padesátých letech. Avšak v padesátých letech bylo nově povoleno přidávání vody do vína. To mělo katastrofální důsledky na kvalitu a proto vznikly nové předpisy, v rámci kterých mimo jiné byla vytvořena nová státní instituce odpovídající za vydávání vinařských předpisů, vedení registru vinic, vedení registru produkce vína a kontroly vína uváděného do oběhu. V roce 1966 byl přijat nový zákon o melioracích. Daňově zvýhodňoval závlahy. Během šesti let bylo nově vysázeno 50 tisíc hektarů vinic. V duchu té doby zaměřené na kvantitu se jednalo o málo hodnotné odrůdy Criolla Grande, Criolla Chica, Ceresa a Moscatel Rosada. Vína z těchto odrůd opět vyvolala nerovnováhu na trhu vínem mezi nabídkou a poptávkou. Po historickém maximu spotřeby 90 litrů vína na oso-

bu a rok (1970) se k tomu spotřeba začala snižovat. To vyústilo v největší krizi, která znamenala konec stolního vína pro tuzemský trh v Argentině. Maximální plocha vinic v Argentině dosáhla v letech 1976 až 1978 350 tisíc hektarů. Důsledkem bylo vyklučení 130 tisíc hektarů vinic a téměř 21 tisíc zkrachovalých vinařů. Značnou redukcí prošla i „národní“ odrůda Malbec: ze 72 tis. ha v roce 1978 zůstalo v roce 1990 jen 10 tis. ha. V roce 1970 byl přijat zákon, který umožňoval finanční podporu propojení produkce hroznů a výrobě vína, včetně lahvování vína v místě produkce hroznů. V roce 1966 bylo v Mendoze 90 % množství hroznů dodáváno 839 vinařským podnikům bez vlastních vinic a 70 % z nich nemělo ani majetkové propojení. V roce 1978 to bylo jenom 72 % hroznů a v roce 1982 pouze 57 % hmotnosti sklizených hroznů. Cílem bylo zvýšení kvality a omezení podvodů. V roce 1982 byly stanoveny kvóty produkce vína (podle pětiletých průměrů výnosu hroznů). To však vedlo jenom k agónii množstevní produkce vína, která vyvrcholila krizí dalším zákonem v roce 1988. Nakonec byly zakázány nové výsadby vinic. Průměrný výnos hroznů činil v roce 1960 6 t/ha a na počátku devadesátých let minulého století již 12 t/ha. Do roku 1991 se snižovaly plochy kvalitativních odrůd, zvláště Malbec. Následně se situace změnila, při sklizni 2012 již tvořila tato odrůda 15 % všech vinic Argentiny. Roste podíl odrůd

zpět

18

Chardonnay a Sauvignon blanc, zatímco se snižuje podíl Pedro Jimenez a Ugni blanc. Z 218 tis. ha v roce 2010 je 12 tis. určeno k pěstování stolních hroznů, které bylo finančně podporováno v 80. a 90. letech. 1,2 tis. ha vinic z toho produkuje rozinky. Od roku 1999 má Argentina zákon o ochraně zeměpisných názvů. Zahrnuje jen 2 chráněná označení původu (CHOP, v našem pojetí jakostní vína) a 86 chráněných zeměpisných označení (CHZO, v našem pojetí zemská vína). V roce 1991 vznikl v Argentině vinařský fond jako nástroj k propagaci a vývozu vinařských produktů. Vinaři odvádí 1,90 Kč/100 kg zpracovaných hroznů a stejnou částkou přispívá provincie. Podporuje tuzemskou spotřebu i export vinařských produktů včetně rozinek. Správní radu tvoří 8 zástupců vinařů a 1 zástupce vlády. Zpočátku


byla potřeba existence vinařského fondu značně zpochybňována. Podporována byla i výroba zahuštěného hroznového moštu. V roce 2000 se začal vytvářet strategický plán argentinského vinařského průmyslu do roku 2020. Podíleli se na něm svaz vinařů, vláda regionu Mendoza, univerzita Cuyo a národní institut zemědělských technologií. Přednostním cílem je prodej argentinských vín v severních zemích. Především jde o USA, Anglii, Kanadu, Brazílii a některé asijské státy. K metodám dosažení cíle patří i financování cest do Argentiny zahraničních obchodníků, novinářů a someliérů. Naopak mají argentinská vína propagační kanceláře v Mendoze, New Yorku, Londýně, Sao Pablo, Colombii a Pekingu. Od roku 2011 existuje každého 17. dubna světový den odrůdy Malbec, který probíhá v 68 městech 43 zemí světa. Zvyšuje se i vinařská turis-

tika. V roce 2004 tvořili turisté za vínem 1,5 % všech návštěvníků Argentiny, v roce 2010 to již bylo 2,9 %. I nte r-A me r i acan Bank poskytla 50 milionů dolarů pro další integraci pěstitelů hroznů. Do roku 2012 se tak provázaly 3 tisíce pěstitelů s vinařskými podniky. Většina z nich vlastní méně než 20 ha vinic, celkem je to 15,5 tis. ha v 8 provinciích. Největší podíl prostředků (35 %) byl věnován novým výsadbám vinic, 22 % ochraně před krupobitím, 11 % výměně opěrné konstrukce, 17 % vinohradnickým strojům a 8 % závlahám. V Argentině existuje již přes 100 let systém regulace vinařství. Z ČLÁNKU GENNARI, A. – ESTRELLA ORREGO, J. – SANTONI, L.: WINE MARKET REGULATION IN ARGENTINA: PAST AND FUTURE IMPACTS. AAWE WORKING PAPER NO. 136, ČERVEN 2013, 35 STRAN, ISSN 2166-9112 PŘELOŽIL A VYBRAL JIŘÍ SEDLO.

zpět

19

Vinařský věstník. Obsah: Informace z listopadu. Pro Vinařský fond zpracoval

Recommend Documents