Vinařský věstník. Obsah: Informace z února. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval

Obsah:

Informace z února

Vinařský věstník

02 2015

Návrhy opatření schválené představenstvem Svazu vinařů České republiky, které budou dále prosazovány v rámci aktivit proti černému trhu s vínem2 Zprávy z domova3 Potraviny na pranýři (únor)15 Ekologické zemědělství v EU a ve světě17 Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 201418 Ze zahraničí23

FOTO: JIŘÍ HLOUŠEK - VINAŘSKÝ OBZOR

1

Návrhy opatření schválené představenstvem Svazu vinařů České republiky, které budou dále prosazovány v rámci aktivit proti černému trhu s vínem Níže uvedené návrhy navazují na návrhy schválené představenstvem Svazu vinařů České republiky ze dne 5. 3. 2014, z nichž některé již byly úplně nebo z části realizovány a jsou nedílnou součástí tohoto výčtu opatření.

A) Obecné požadavky na stát 1) Vytvoření speciální kontrolní skupiny „vinařské KOBRY“ (SZPI, GŘC, Policie) za účelem vyhledávací činnosti v oblasti segmentu černého trhu s vínem. 2) Posílení a zefektivnění činnosti Celní správy (10 celníků ve službě v JMK kontrolujících PHM, alkohol, cigarety), neexistuje žádný prostor pro vyhledávací činnost 3) Žádost na hlubší propojení orgánů SZPI a GŘC 4) Zapojení Policie ČR do prověřování poznatků SZPI a CS zda se nejedná o organizovanou trestnou činnost, zejména u zjištění podvodných jednání u opakovaně u stejných subjektů 5) Kvalifikace „falšování potravin” jako trestný čin s dopadem na konkrétní odpovědné osoby (představenstvo, jednatel, vedení družstev, fyzické osoby v provozu – ten kdo „sype”)

B) Opatření proti černému dovozu 1) Povinnost přepravy vína do ČR výhradně v rámci systému EMCS pro všechny subjekty přepravující víno na území České republiky z členských států EU. Inspirace z maďarského systému. 2) Analýza záhadných velkých objemů exportu a  importu zejména nelah-

Vinařský věstník 2/2015

vového vína s prověřením kdo, kam taková vína dodal a jaký je/byl jejich další osud, součinnost s orgány daňové a celní správy sousedních států – viz Pálava ze Slovenska, někdo ji sem musel prodat a někde tím pádem taky musela „vzniknout” Podezření z „karuselových” obchodů. Do statistických výkazů zahrnout i vína přepravená na území ČR v režimu volného daňového oběhu. V současné době se toto víno nikde neeviduje a všechny výkazy MZe, GŘC a ČSÚ jsou falešné. 3) Zpřísnit kontrolu prováděnou celní správou, využití silničních kontrol prováděných Policii ČR, využití mýtných bran pro sledování pohybu cisteren.

C) Prodej nelahvovaného vína 1) Novela zákona o vinohradnictví a vinařství, která umožní prodej sudového vína pouze z hroznů vypěstovaných a sklizených na území České republiky a vyrobeného vinařem v ČR registrovaným u příslušných orgánů. Tento prodej umožnit ve vinařově stálé, vedlejší i dočasné provozovně, v provozovně prodejce (vinotéky, vinárny apod., s definovaným stupněm odborné péče), která bude s výrobcem vína ve smluvním vztahu (certifikovaná vinotéka) a oba dva tyto subjekty budou společně ručit a odpovídat za čistotu a kvalitu sudového vína včetně sankčního postihu. Vinař, který bude sudová vína vyrábět a nabízet a i jeho smluvní partneři budou povinni tuto skutečnost nahlásit na SZPI a budou tím pod jasným dohledem

správních orgánů. Prodej jiného vína než výše uvedeného umožnit v rámci obalů určených pro konečného spotřebitele (pet láhve, kartony, bag-in-boxy, petainery) 2) Stanovení základních předpokladů, hygienických, organizačních, odborných a personálních, jejichž splnění by bylo podmínkou pro získání statutu certifikované vinotéky a obecně stanovit požadavky hygienické, personální a organizační pro provoz pro jakýkoliv prodej vína (vinotéka). 3) Kontroly u výrobců se zaměřením na původ vína nabízeného ve vinařství

Opatření obecná ve vztahu k vínu 1) Vypracovat systém verifikace hlášení o produkci, sběru, nákupu a jejich křížová kontrola (stávající je nefunkční) 2) Zákonem stanovit povinnost značení vín z „naší” produkce, například u lahví obdobně jako v Rakousku a částečně na Slovensku na zátce – kapsle … možnost použít značku Vína z Čech Vína z Moravy. Cílem je jednoznačné odlišení „našeho” vína a orientace zákazníka. – dále prosazovat jako povinnost pro vína s původem hroznů v ČR 3) Iniciovat zpracování „Apelačního systému” – dále rozpracovávat 4) Iniciovat zřízení komerční laboratoře pro analýzu NMR. V současné době je možná analýza pouze v zahraničí za cenu od 300 do 800 €. – dále rozpracovávat PŘEDSTAVENSTVO SVAZU VINAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY, VELKÉ BÍLOVICE 18. 2. 2015

zpět

2

Zprávy z domova Smrt vegetariánům a abstinentům, prohlásil dobře naladěný Zeman při focení s vinaři Smrt abstinentům a  vegetariánům. To prohlásil v přípitku podle ČTK evidentně dobře naladěný prezident Miloš Zeman při středečním oceňování vinařů v soutěži Salon vín. Při společném fotografování také řekl, že víno je nejkrásnější nápoj a člověk, který nikdy nenavštívil vinný sklípek a neslyšel cimbálovou muziku, není plnohodnotným člověkem. Pokud se víno nevyrábí srdcem, vznikne „druhák”, který se prodá Pražákům, přisadila si ještě hlava státu. Vinařům, kteří uspěli v soutěži Salon vín, Zeman na Pražském hradě předal plakety. Soutěž označil za nejnáročnější v  Česku. „Původně zahrnovala 1600 vzorků, v druhém kole, jak jsem byl informován, postoupilo 700 vzorků a degustátoři, kterým se u vás odborně říká sommelieři, měli co dělat, aby ve finále rozlišili jeden vzorek od druhého,“ poznamenal Zeman při proslovu k vinařům. Během něj si posteskl, že mezi přítomnými není žádná žena, a vyjádřil přání, aby se situace časem změnila. „Kromě blahopřání bych vám chtěl poděkovat za lásku k nejkrásnějšímu nápoji, který na světě existuje. Jsou věci, které se dají dělat pouze srdcem. A když

víno neděláte srdcem, tak vyrobíte druhák, který prodáte Pražákům. A dobře jim tak,“ řekl Zeman. Kdo nenavštívil sklípek, není plnohodnotný člověk  Při proslovu také vzpomenul na své „časté návštěvy“ moravských sklípků v době, kdy byl penzistou. „Člověk, který nikdy nenavštívil sklípek, který nikdy neslyšel cimbálovou muziku, není plnohodnotným člověkem,“ poznamenal prezident. „Smrt abstinentům a vegetariánům,“ řekl na závěr Zeman, když se s pozdviženou sklínkou fotografoval se zástupci vítězných vinařství. Šampionem Salonu vín – národní soutěže vín 2015 se stalo Rulandské bílé Ego75, výběr z hroznů 2013 Zámeckého vinařství Bzenec. Stejné vinařství vyhrálo i loni a předloni. V soutěži bylo 1646 moravských a českých vín. Nejúspěšnějšími odrůdami letošního ročníku se staly Ryzlink rýnský s devíti zastoupeními v Salonu vín a Chardonnay s osmi. Podle jakostního zařazení je v letošním Salonu vín nejvíce vín v pozdním sběru – 48, tedy téměř polovina. Ročníkem s největším zastoupením je ročník 2013 s 67 víny. ZDROJ: NOVINKY.CZ; AUTOR: ČTK, 25. 2. 2015

Metodický pokyn č. 1/2015 Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu Nahrazuje starý MP č. 4/2012 Rok vydání: 2015 Tématické oblasti: Ekologické zemědělství a biopotraviny Vydal: Ministerstvo zemědělství Hlavní změny oproti starému metodickému pokynu: • prodlužuje se období, kdy není nutné žádat o výjimku na použití konvenčního rozmnožovacího materiálu u trvalých kultur (ovocných druhů, révy a chmele) do 31. 12. 2016 • upřesňuje se, že se toto prodloužení výjimky vztahuje nejen na použití rozmnožovacího materiálu, ale i na jeho produkci • jsou uvedeny nové vzory úředních návěsek pro osivo, směs osiv a sadbu brambor, které platí od 1. 1. 2014, původní návěsky jsou v platnosti do 31. 12. 2016 • je aktualizován kontakt na odpovědného pracovníka ÚKZÚZ na danou problematiku • výjimka se nadále neuplatňuje na sazenice zeleniny

FOTO: MICHAL KAMARYT, ČTK

Vyhlášení výběrových řízení na pozice zemědělských diplomatů Dne 7. ledna 2015 Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhlásilo vnější výběrová řízení na diplomatické pozice expertních zemědělských diplomatických pracovníků v Ruské federaci (ZÚ Moskva), Srbsku (ZÚ Bělehrad), Saudské Arábii (ZÚ Rijád), Číně (ZÚ Peking) a na Ukrajině (ZÚ Kyjev). Zájemci naleznou požadavky a bližší informace na webu http://eagri. cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/volna-pracovni-mista/vyberove-rizeni-na-diplomaticke-pozice.html).

Prezident Miloš Zeman předal plakety vinařům, kteří uspěli v soutěži Salon vín. Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Vinařský věstník 2/2015

Znění standardů dobrého zemědělského a  environmentálního stavu (DZES) od roku 2015

zpět

3

Dne 18. 12. 2014 bylo publikováno nařízení vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor. Novelizace souvisí se změnou evropských předpisů. S účinností od 1. ledna 2015 jsou definovány nové podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu, jejichž plnění je závazné pro všechny zemědělské subjekty, které žádají o přímé platby, některé podpory Programu rozvoje venkova a některé podpory společné organizace trhu s vínem. Podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu jsou řešeny v rámci sedmi standardů: DZES 1: Dodržení ochranných pásů podél vodních toků Standard obsahuje tři požadavky na zachování ochranného pásu podél vodních toků uvnitř i vně zranitelných oblastí: pás nehnojené půdy stanovený podle § 12 nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o šířce nejméně 3 m od břehové čáry; u dílu půdního bloku s průměrnou sklonitostí převyšující 7 stupňů ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a dodržení při aplikaci přípravku na ochranu rostlin stanovenou vzdálenost za účelem ochrany vodních organismů od břehové čáry. DZES 2: Povolení pro užívání zavlažovacích soustav Standard obsahuje požadavek na držení povolení k nakládání s vodami pro uživatele technických zařízení k zavlažování tj. těch, pro jejichž provoz je třeba dodávat elektrickou, mechanickou nebo jinou energii.

jišťovaly pokryv půdy, umožňovaly přípravu půdy pro další plodiny a splňovaly podmínky Integrované ochrany rostlin. Zemědělci mohou standard plnit zachováním strniště včetně podmítnutého nebo založením porostu ozimů nebo meziplodin a následně provedením případné jarní orby. Další z možností je provedení podzimní orby v jakékoli zemědělcem zvolené hloubce včetně hluboké orby a ponechání tohoto stavu až do jarního období. Tato možnost doplňuje orbu o další benefity pro zlepšení půdy, jako je zapravení hnojiv resp. doplnění organických látek. DZES 5: Minimální úroveň obhospodařování půdy k omezování eroze Standard upravuje podmínky pěstování erozně nebezpečných plodin na mírně a silně erozně ohrožených půdách vymezených v evidenci půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). DZES 6: Zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu vypalování strnišť Standardem je stanoven zákaz pálení bylinných zbytků a jsou stanoveny podmínky pro aplikaci hnojiv pro zachování úrovně organických složek v půdě. DZES 7: Zachování krajinných prvků, ořez stromů a opatření proti invazivním druhům rostlin Standard upravuje povinnost nerušit a nepoškozovat krajinné prvky včetně zákazu řezu dřevin v době od 31. března do 1. listopadu a povinnost regulace invazních rostlin. Kompletní informace jsou k dispozici na stránkách: www.eagri.cz. ZDROJ: NEWSLETTER MZE 2/2015; INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ MINISTERSTVA

DZES 3: Ochrana podzemních vod proti znečištění Standard obsahuje požadavky stanovené § 38 a 39 vodního zákona k ochraně povrchových a  podzemních vod a životního prostředí při manipulaci, skladování a vypouštění závadných látek. DZES 4: Minimální pokryv půdy Standardem jsou stanoveny požadavky pro zachování minimálního pokryvu půdy na dílu půdního bloku převyšující 5 stupňů průměrné sklonitosti. Navrženo je několik způsobů plnění, ze kterých si bude moci vybrat necelých 10 tisíc zemědělských subjektů. Možnosti plnění standardu jsou definovány tak, aby za-

Vinařský věstník 2/2015

ZEMĚDĚLSTVÍ

ků, které dosud nebyly v oblasti přímých plateb aplikovány. Nově se zavádí pojem aktivní zemědělec. Jde o to poskytnout platby těm zemědělcům, kteří zemědělské činnosti opravdu vykovávají. V rámci podpory mladých zemědělců, kterým není v  roce podání žádosti více než 40 let, jde o 25% příplatek k jednotné platbě na plochu. Tato platba je poskytována jednomu zemědělci na maximální výměru 90 ha, nejdéle po dobu 5 let. Dalším novým prvkem přímých plateb se stává tzv. ozelenění (greening). Jednou z povinností ozelenění je diverzifikace plodin, která se dotkne těch zemědělců, kteří hospodaří na orné půdě s výměrou nad 10 ha. Zemědělci s výměrou mezi 10–30 ha musejí pěstovat alespoň dvě různé plodiny, zemědělci nad 30 ha plodiny tři. Dále má ČR povinnost zajistit, že environmentálně cenné TTP nebudou přeměny či rozorány a udržet poměr TTP k celkové zemědělské ploše tak, aby neklesl o více než 5% referenčního rámce, stanoveného v roce 2015. Součástí ozelenění je dále povinnost subjektů s výměrou nad 15 ha orné půdy vyhradit určitou výměru jako tzv. plochu využívanou v ekologickém zájmu, tzv. EFA (úhor, souvrať, krajinné prvky, plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích, zalesněnou půdu, plochy s meziplodinami, plochy s plodinami, které vážou dusík). Pro tzv. citlivé sektory budou finanční prostředky směřovat na brambory určené na výrobu škrobu, chmel, ovoce, zeleninu, konzumní brambory, cukrovou řepu, bílkovinné plodiny, masná telata, do sektoru mléka, a na pasené ovce a kozy. Oproti předchozímu období dochází nejenom k rozšíření počtu podporovaných komodit, ale také k významnému nárůstu objemu finančních prostředků. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

Změny v podporách přímých plateb od roku 2015 2. 2. 2015 – Od roku 2015 se významně mění struktura přímých plateb – bude se jednat o několik složek platby. Česká republika bude pokračovat v poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) až do roku 2020. Výše základní sazby SAPS, včetně greeningové platby by se neměla výrazně lišit od stávající úrovně. Reformovaná Společná zemědělská politika EU obsahuje řadu nových prv-

Ministr Jurečka: Lesy ČR nechají za své peníze vyčistit od munice 500 hektarů lesa na Břeclavsku 4.  2.  2015 – Lesy ČR začnou na své náklady odstraňovat do konce letošního roku nevybuchlou válečnou munici z lesních pozemků na Břeclavsku. Jde o plochu 500 hektarů. Asanace území by měla trvat zhruba osm let. „Naším zájmem je po více než deseti letech ukon-

zpět

4

čit bezvládí a říct, že se k tomuto problému stavíme čelem a že tento prostor vyčistíme za peníze Lesů České republiky. Je potřeba, aby území, které navazuje na Lednicko-valtický areál, bylo úplně vyčištěno. Obyvatelům Břeclavska i návštěvníkům tak už nebude hrozit žádné nebezpečí,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Pyrotechnický průzkum a následná likvidace výbušnin, které se nacházejí na ploše zhruba 500 hektarů, začnou ještě v letošním roce. Průzkum organizačně zabezpečí a zaplatí státní podnik Lesy ČR, který na dotčených lesních pozemcích hospodaří. Ten také ve výběrovém řízení vybere specializované firmy. Nalezenou munici odveze a zlikviduje na vlastní náklady Pyrotechnická služba Policie ČR. „Území vyčistí komerční firma, která vzejde z výběrového řízení. Soukromý subjekt bude vybrán proto, že armáda ani Ministerstvo vnitra nemají volné pyrotechnické kapacity. Přestože děláme maximum, potrvá tato asanace osm až deset let,“ uvedl ministr Jurečka. Po druhé světové válce bylo v lokalitě „Boří les“ na ploše zhruba 700 hektarů rozmetáno velké množství pyrotechnického materiálu. Z  celkové plochy bylo v letech 1991 až 2003 vyčištěno asi 250 hektarů a bylo nalezeno více než 35 tisíc kusů munice. Náklady na asanaci jednoho hektaru území v roce 2003 byly 75 840 korun. HYNEK JORDÁN; ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský začal používat citlivější přístroje na zjištění nelegálního používání pesticidů na polích 5. 2. 2015 – Tři sta odborníků ze státní správy i z univerzit se na dnešní konferenci v Brně seznámilo s novými možnostmi odhalování nezákonných praktik při používání přípravků k ochraně rostlin. Zástupci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) jim představili novou metodiku, která za pomoci citlivějších přístrojů pomůže snáze odhalit nesprávnou aplikaci pesticidů mj. i ze vzorků odebraných přímo na polích. ÚKZÚZ představil na konferenci nový metodický přístup k prokazování nelegálních aplikací pesticidů v rostlinné produkci, který je postaven na odebírá-

Vinařský věstník 2/2015

ní a rozboru vzorků rostlin i půdy z podezřelých pozemků. Takto koncipovaná kontrola je možná s využitím moderního vybavení Národní referenční laboratoře ÚKZÚZ. Nové přístroje umožní odhalit v jednom vzorku i více než 150 látek, a tak vytvářejí základ pro účinný dozor nad správným používáním chemických látek na ochranu rostlin v souladu s Národním akčním plánem ke snížení používání pesticidů v ČR. Dosud byly analýzy na zbytkové látky pesticidů prováděny zejména v krmivech, v potravinářských surovinách a v potravinách. Odběry vzorků přímo na poli tak doplňují klasické kontrolní postupy ÚKZÚZ. „Pro mě osobně je nejdůležitější prevence a zavádění principů integrované ochrany rostlin. Je dobře, že naše dozorové orgány jsou odborně připraveny a přístrojově vybaveny k zachycení a prokázání případného nelegálního používání pesticidů,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministerstvo zemědělství koordinuje Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v ČR (NAP), jehož cílem je omezení nepříznivého vlivu přípravků na ochranu rostlin na zdraví lidí a životní prostředí. V  tomto plánu jsou stanoveny úkoly, cíle a opatření s cílem podpořit vývoj a zavádění integrované ochrany rostlin a  alternativních přístupů nebo postupů (např. ekologické zemědělství, výběr odolných odrůd, dodržení správného osevu, moderní přípravky s nižšími dávkami chemikálií atd.) tak, aby se snížila závislost na používání pesticidů. Používání přípravků na ochranu rostlin v ČR je ve velké většině v souladu s  normami. Dozorové orgány však musí být připraveny na odhalování případných přestupků. Může to být například používání nepovolených přípravků v ekologickém zemědělství nebo postřiky, které zasáhnou kvůli špatné aplikaci sousední pozemky, případně jsou pesticidy použity jinak, než je povoleno (na jinou plodinu nebo nejsou dodržené ochranné lhůty, mohou být použity již nepovolené pesticidy ze starých zásob, s prošlou expirací, či u nás neregistrované pesticidy nebo falzifikáty z černého trhu). Problémem mohou být např. také letecké aplikace insekticidů v případech, kdy je povolena pouze aplikace hnojiv nebo pomocných látek.

Ministerstvo zemědělství zahajuje další fázi boje proti černému trhu s vínem. Vyzývá organizátory, aby zabránili vstupu falešných vín na prestižní akce 12. 2. 2015 – Přísnější opatření proti nelegálnímu obchodování s vínem chystá Ministerstvo zemědělství. Žádá organizátory významných akcí a  renomovaných soutěží v  odvětví vína, aby zabránili přístupu falšovatelům vín na tyto akce. Vychází přitom z  doporučení mezirezortní komise, kterou sestavilo po jednáních s vinaři. Jejími členy jsou i zástupci odborné veřejnosti. Komise navrhla systém základních opatření, která budou namířená proti černému trhu s vínem. Ministerstvo zemědělství žádá organizátory společenských událostí spojených s vínem, aby nepodávali nápoje podezřelého původu. Organizátoři mají možnost ověřit si spolehlivost dodavatele na webu Potraviny na pranýři (http://www.potravinynapranyri.cz/), kde jsou uvedena falšovaná nebo nejakostní vína, která odhalili kontroloři Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ministerstvo také chystá podle doporučení mezirezortní komise legislativní úpravy namířené proti nelegálnímu obchodování s vínem. „Černý obchod s  vínem poškozuje trh a úniky na daních způsobují velké škody státu, proto proti nelegálnímu obchodování zasáhneme razantněji než doposud. Posílíme kontrolu v prodejnách a na tržnicích. Společně s vinaři budeme jednat o možných úpravách vinohradnictví a vinařství,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ve spolupráci s  Ministerstvem průmyslu a  obchodu chce Ministerstvo zemědělství vypracovat společné koncepce a kontrolní plány pro jednotlivé kraje, tak aby byl pokryt obchod s vínem v kamenných obchodech, v pohostinství i na tržištích. V roce 2013 nevyhovělo jakostním parametrům 341 vzorků vín, zdravotní nezávadnost byla porušena u 71 vzorků. Kontroloři tedy odhalili 412 nevyhovujících vzorků z celkového počtu 1077 vzorků. V posledních třech letech se výše pokut uložených ve správních řízeních kvůli nevyhovujícím vínům každoročně pohybuje kolem 6 milionů korun.

HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU

HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU

KOMUNIKACE MZE

KOMUNIKACE MZE

zpět

5

Ministerstvo zemědělství připravuje zásadní změny v zadávání marketingových zakázek na kampaně „Klasa“ a „Regionální potravina“ 18. 2. 2015 – Ve středu 25. února v 15.00 hodin se v budově Ministerstva zemědělství uskuteční tzv. předběžná tržní konzultace k veřejné zakázce „Propagační kampaň na podporu kvalitních potravin – KLASA“. Na této konzultaci chceme jednotlivým mediálním a marketingovým agenturám představit zcela nový koncept zadávací dokumentace na kampaně KLASA a Regionální potravina. Před vyhlášením veřejné zakázky budou představeny předpokládané zadávací podmínky všech částí veřejné zakázky potenciálním dodavatelům a široké veřejnosti. Ministerstvo zemědělství plánuje vyhlásit jedno zadávací řízení rozdělené na čtyři samostatné části. Uchazeči mohou podat své nabídky libovolně, tedy do jedné nebo do více částí veřejné zakázky: 1. Strategická a kreativní část 2. Realizační část 3. Mediální plánování a mediální nákup 4. Veletrhy a výstavy

nictví a vinařství. V současné době probíhá diskuze o jednotlivých variantách, jak zabránit černému trhu se sudovým vínem. Novela je teprve před vnitřním připomínkovým řízením MZe. Jaká verze bude zvolena, není zatím zřejmé. Proto je předčasné spekulovat, zda dojde k zákazu prodeje vína ze sudů. Skutečností je, že se sudová vína v posledních letech stala jedním z nejvíce falšovaných zemědělských produktů, což dokazují data Státní zemědělské a  potravinářské inspekce. Jen v  roce 2014 zkontrolovala SZPI 471 vzorků sudového vína, z čehož 151 vzorků nevyhovovalo, tzn. každé třetí víno neprošlo kontrolou. Poctiví vinaři, jež svá vína nepančují, se nemají čeho obávat. Novela bude mířit na ty, kteří šidí spotřebitele, a buď vína ředí, nebo vydávají levná cizí vína za moravská.

Celkem vzorků: sudové čepované víno ... z toho nevyhovující počet vzorků

2014

2013

471

514

151 (32 %)

165 (32 %)

* Vzorky, které byly odeslány do laboratoře (chemická kontrola). Počet kontrol sudového čepovaného vína SZPI*

Předběžná tržní konzultace podle nové evropské zadávací směrnice (čl. 40 směrnice 2014/24/EU) je možností zadavatele předtím, než vyhlásí veřejnou zakázku, komunikovat s dodavateli a zjišťovat jejich možnosti a návrhy řešení. Tento postup je možný již podle současné legislativy. Možnost účastnit se tohoto jednání má kdokoliv, informace o jednání je součástí uveřejněného předběžného oznámení, které je přístupné ve Věstníku veřejných zakázek i v Úředním věstníku EU. Dodavatelé se mohou registrovat nejpozději do 20. února 2015 na adrese: [email protected] V registraci dodavatelé uvedou název instituce a jména zúčastněných osob. HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE

Poctiví vinaři se novely zákona o vinohradnictví a  vinařství nemusí obávat 19. 2. 2015 – Ministerstvo zemědělství připravuje novelu zákona o vinohrad-

Vinařský věstník 2/2015

Ministr zemědělství Marian Jurečka svolá v březnu kulatý stůl za účasti všech relevantních nevládních organizací a vinařských odborníků a bude chtít slyšet jejich názory na připravovanou novelu a jejich návrhy, jak situaci s pančovaným vínem řešit. Teprve poté, až bude dosaženo základní shody, představí Ministerstvo zemědělství finální verzi novely zákona o vinohradnictví a vinařství. HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE

Příjem Jednotné žádosti 2015 Praha 11. února 2015 – Jednotná žádost, prostřednictvím které zemědělci každoročně žádají o dotace na přímé platby a neprojektová opatření Programu rozvoje venkova, v letošním roce dozná podstatných změn. Vzhledem k významnosti těchto změn se Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozhodl intenzivněji komunikovat se žadateli také prostřednictvím nevládních organi-

zací, webu a cíleně zasílaných informací jednotlivým žadatelům. Základním předpokladem pro zdárné přijetí Jednotné žádosti 2015 je platný legislativní základ, tedy nařízení vlády pro jednotlivá opatření. Začátek příjmu žádostí je naplánován na duben 2015, a to nejpozději do 15. dubna s ohledem na nabití právní moci příslušných nařízení vlády pro Jednotnou žádost. Zemědělci tedy budou moci podávat žádost ve „standardním“ termínu, na který jsou zvyklí z předchozích let. Hlavními novinkami pro žadatele od roku 2015 jsou zejména povinná podmínka být evidován jako zemědělský podnikatel, poskytování dotací pouze aktivním zemědělcům, možnost získání 25% prémie na prvních 90 hektarů k platbě SAPS pro mladé zemědělce nebo rozšíření počtu podporovaných komodit. Nově mohou žadatelé obdržet také dotaci na ozelenění – tzv. greening, v rámci této platby bude v Jednotné žádosti požadováno uvedení konkrétní plodiny pro jednotlivé díly půdních bloků. Zemědělskou veřejnost bychom rádi informovali, že bude možné využít poradenské služby na našich okresních pracovištích Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL), jejichž seznam je uveřejněn na webových stránkách www.szif.cz, záložka kontakty/regionální odbory. Uvedená pracoviště budou v průběhu března, nejpozději na začátku dubna organizovat školení pro zemědělce a zároveň budou potřebné informace vyvěšeny na webových stránkách SZIF a Portálu farmáře. SZIF vytvoří bezodkladně po schválení jednotlivých nařízení vlády „Příručku Jednotné žádosti 2015“, která bude obsahovat souhrnné informace o konkrétních podmínkách pro podání žádosti, včetně dokladování jejich plnění žadateli. Tato příručka bude k dispozici v elektronické podobě na okresních pracovištích OPŽL, dále bude uveřejněna na webových stránkách SZIF a Portálu farmáře. SZIF vyvíjí maximální úsilí, aby zemědělská veřejnost byla dostatečně informována a příjem Jednotné žádosti mohl probíhat plynule i v novém programovém období. VLADIMÍRA NOVÁKOVÁ; TISKOVÁ MLUVČÍ SZIF

Zahájení příjmu žádostí o poskytování finanční podpory pojištění PGRLF, a.s. Dne 26. 1. 2015 zahajuje PGRLF, a.s. příjem žádostí o poskytování finanč-

zpět

6

ní podpory pojištění. Zásady pro poskytování finanční podpory pojištění a formulář žádosti o podporu pojištění jsou přístupné na internetových stránkách www.pgrlf.cz, v sekci „Ke stažení“. Žádosti budou přijímány prostřednictvím místně příslušných pracovišť SZIF či Mze, nebo prostřednictvím PGRLF, a.s. Dovolujeme si Vás upozornit, že je nově požadováno podání žádosti před úhradou pojistného pro příslušný rok. V souladu se Zásadami pro poskytování podpory v rámci uvedeného programu, bude příjem žádostí ukončen ke dni 30. 10. 2015. V návaznosti na oznámení, kterým jsme Vás informovali o změně pravidel Evropské unie pro poskytování veřejných podpor a s tím souvisejících úpravách podmínek pro poskytování podpor v  rámci programu Finanční podpora pojištění PGRLF, a.s., si Vás dovolujeme upozornit na některé z přijatých změn. Zásadní procesní změnou je požadavek na podání žádosti o poskytnutí podpory před úhradou pojistného pro příslušný rok. Také je nově stanovena výše podpory, a to v rozmezí od 10 % do 50 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění ostatních plodin respektive od 25 % do 50% prokázaných uhrazených nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro příslušný rok. V neposlední řadě došlo k rozšíření podporovaných pojistných rizik. Plné znění Zásad pro poskytování podpor a příslušné formuláře související s podáváním žádosti o poskytnutí podpory jsou přístupné na internetových stránkách www.pgrlf.cz v části „Ke staženi“.

Restaurace obcházejí označování alergenů Praha – Všechna naše jídla obsahují alergeny jedna až 14, hlásají jídelní lístky v  řadě restaurací. Inspekce to označila za nepřípustné. Jaké obsahují naše jídla alergeny? Všechna všechny! Od jedničky do čtrnáctky. Nad novým opatřením, které má původ v Evropské unii a na jehož dodržování pod hrozbou až 10milionové pokuty nyní dohlížejí inspektoři potravinářské inspekce, si stěžuje většina Deníkem oslovených restauratérů. „My navíc nemůžeme zaručit, že se při přípravě omylem do některého pokrmu nedostane ingredience z jiného. Stejně tak nemůžeme zaručit ani to, že jsou v pořádku suroviny od našich dodavatelů,“ vysvětlila Deníku servírka. Klička, kterou se zmíněná restaurace snažila najít díru v nařízení, jí však u  Státní zemědělské a  potravinářské inspekce nejspíš neprojde. „Uvedený způsob označení přítomnosti alergenů nelze považovat za korektní,“ řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Odmítl také svalování odpovědnosti za bezpečnost potravin na dodavatele. Za tu podle něj odpovídá ten, kdo ji uvádí do oběhu koncovým zákazníkům. Smysl nařízení zveřejňovat alergeny však zpochybňují i takové kuchařské veličiny jako Zdeněk Pohlreich. Je to podle něj výborný byznys hlavně pro ty, co budou jeho dodržování kontrolovat. ZDROJ: BRNĚNSKÝ DENÍK; AUTOR: ZPD; 26. 1. 2015

ZDROJ: PODPŮRNÝ A GARANČNÍ ROLNICKÝ A LESNICKÝ FOND, A.S.; ING. MARTIN KARBAN PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA A ŘEDITEL A.S.

Výsledky kontroly vína a burčáku ve 2. pololetí 2014 V levé části je uveden graf všech vzorků vín a burčáků zakázaných SZPI uvádět na trh ve druhém pololetí roku 2014 podle důvodu zákazu, v pravé části pak vzorky s deklarovaným původem v ČR. Pojem „ostatní“ zahrnuje především vady a choroby vůně a chutě a taky vadné označení. PODLE HTTP://WWW.POTRAVINYNAPRANYRI.CZ/ ZPRACOVAL JIŘÍ SEDLO

Vinařský věstník 2/2015

Resort jsem převzal v dost neutěšeném stavu Ministr zemědělství a první místopředseda KDU­ČSL Marian Jurečka říká: Střední Morava – Třiatřicetiletý soukromý zemědělec z Rokytnice u Přerova, jedna z mladých tváří vedení KDU­ČSL a už celý rok také český ministr zemědělství. Podle svých slov je stále „Hanák každým coulem“. Podle některých novinářů je rovněž nejlépe komunikujícím politikem. Všechna tato označení patří Marianu Jurečkovi. Z on­line rozhovoru Co se mu za rok v resortu povedlo, které záležitosti mu kazí náladu a jaké budou jeho následující kroky ve vládě?

Na to odpovídal čtenářům Deníku v on­ line rozhovoru. * Je mi do pláče, když vidím, jak zemědělci na Hané, na půdě s nejvyšší bonitou, pěstují řepku do nafty a kukuřici do bioplynek, a to ve stále větší míře. Navíc ve svažitém terénu či v zátopovém území, kdy nebrání devastování půdy vodní erozí. Chápu, že se potřebují uživit, je to pro ně finančně zajímavé, ale podle mě je to hodně špatně. Je to složité dilema. Osobně nesouhlasím s  bioplynovými stanicemi, které využívají jako hlavní surovinu kukuřičnou siláž. Bioplynové stanice měly využívat především exkrementy z živočišné výroby. Pokud jde o řepku, tak je v osevním postupu zlepšující plodinou. A je to samozřejmě téma na diskusi, jak chceme řešit energetickou nezávislost na ropě z Ruska. V tom případě je řepkový olej přimíchávaný do nafty také jednou z variant. * Proč jsou již od listopadu podél silnice Uničov­B enkov hromady cukrové řepy, dnes již hnijící a zapáchající? Cukru máme dost? Nejen Česká republika, ale i celá Evropská unie má nadvýrobu cukru. Je pravda, že letos je skutečně dlouhá řepná kampaň, a je to dáno i tím, že jsou jedny z největších výnosů za posledních třiadvacet let. * Proč si naše republika neváží půdy jako boží dar a nesmyslně zastavuje nejúrodnější pozemky, aniž by to někomu vadilo, anebo by měla být povinnost odvést vysoké odvody za vynětí tak, aby investoři byli nuceni využívat pozemků? nevhodných pro zemědělskou výrobu a hlavně pozemků po chátrajících budovách zkrachovaných státních či jiných subjektů. Kdy konečně donutíte výrobce, ale i prodejce skoncovat s igelitkami a obaly z PVC? Snažíme se právě teď novelou zákona o vynětí ze zemědělského půdního fondu vyřešit problém, abychom chránili kvalitní půdu, ale zároveň v klíčových lokalitách umožnili rozvoj podnikání a tvorbu pracovních míst. Připravujeme pro příštích pět let zvýšené nároky na zemědělce, pokud jde o jejich hospodaření na půdě, především s ohledem na prevenci proti erozi. Dobře komunikuji se svým kolegou Richardem Brabcem (ministrem životního prostředí) a téma igelitových obalů s ním určitě otevřu. * Zaznamenal jsem, že stát má snížit poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, aby vyšel vstříc investorům? Ministerstvo životního prostředí mělo do konce roku připravit příslušnou novelu zákona. To se bude-

zpět

7

me vzdávat dalších hektarů cenné půdy, aby skončila pod nějakými logistickými centry? Málo si půdu chráníme. Aby nám pak v budoucnu nechyběla. Snížení poplatků se bude týkat pouze stávajících průmyslových zón, které vznikly s podporou vlády a byly financovány z rozpočtu ČR či EU. Žádné další úlevy pro novou zástavbu nepřipravujeme. Bereme to jako kompromis, jak umožnit i domácím firmám se rozvíjet a vytvářet nová pracovní místa. * V jakém stavu jste převzal resort zemědělství po vašem nástupu do funkce? Co se tam dosud změnilo? Resort jsem našel v dost neutěšeném stavu. Na ministerstvu byla nebývale velká míra outsourcingu, především v oblastech jako IT a marketing, bylo to také v mnoha našich podřízených organizacích (Lesy ČR, Státní pozemkový úřad). Dokázat tyto nevýhodné smlouvy vypovědět a některé zakázky řádně vysoutěžit nebylo vůbec jednoduché. A dodneška se s tím potýkáme. Také nastavení společné zemědělské politiky, které obnášelo rozdělení skoro 250 miliard korun na příštích pět let, nebylo vůbec jednoduché. Řekl bych ale, že práce se nám celkem daří, a i například úspory v loňském roce za celý resort se blíží k jedné miliardě. * Proč ministerstvo více nepodporuje naše zemědělce? Proč se musí dovážet zelenina a ovoce ze zahraničí, zatímco naši pěstitelé svou úrodu i vyhazují. Jelikož se jim to prý nevyplatí za tak nízké ceny prodávat. Právě na rozvoj pěstování ovoce a zeleniny v příštích letech máme připraveny finanční prostředky. Jsou to odvětví, ve kterých jsme byli v minulosti dobří, ale bohužel nedobře nastavené podmínky v minulosti dovedly mnoho zemědělců k tomu, že je přestali pěstovat. Drtivá většina zemědělců pěstuje své plodiny, na jejichž odbyt má předem dohodnuté odběratele. Bohužel občas se stane případ, kdy taková dohoda není, a samozřejmě média o tom s výraznou intenzitou referují. Věřím, že s nově nastavenými podmínkami se spoustu zemědělců k pěstování ovoce a zeleniny vrátí, protože náš domácí trh má velký nevyužitý potenciál pro naši vlastní produkci. Byl bych moc rád, abychom všichni pochopili, že s koupí nejen potraviny, ale každého jiného výrobku z ČR podporujeme také konkrétního výrobce, který zde platí daně, zaměstnává lidi, kteří zde platí sociální a zdravotní pojištění. Uplatňovat při nakupování zdravý regionální patriotismus považuji

Vinařský věstník 2/2015

za důležité, protože jen tak můžeme pomoci více rozpohybovat naši ekonomiku a pomoci rozvoji celého hospodářství. * Jaké produkty od domácích dodavatelů máte v  kantýně ve sněmovně (firmy, sortiment)? Za kolik si tam kupují poslanci svačinky? Běžně v kantýně kupuji například jablka od českých zemědělců, kofolu nebo mléčné výrobky od tuzemských mlékáren. V restauraci ve sněmovně i Senátu vaří jídla z více než 80 procent tuzemských surovin. Normální oběd v Poslanecké sněmovně stojí od 80 do 120 korun. Řeči o tom, že obědváme za pár korun, nejsou pravdou. Jestli chcete, napište mi na Facebook a rád vás osobně pozvu, ať se na vlastní oči přesvědčíte. * Myslíte si, že se zase bude někdy dávat do párků a salámů maso a separáty se vrátí psům? Budu samozřejmě moc rád, když naši výrobci budou vyrábět pouze kvalitní produkty. Problém je ale trošku jinde. Výrobci totiž obvykle vyrábí to, co zákazník chce. A mnoho zákazníků se ještě stále nedívá na složení výrobků, ale více se rozhoduje jen podle ceny či podle toho, zda je výrobek zrovna v akci. Ale věřím, že se tento trend daří postupně měnit. kazují to také průzkumy veřejného mínění, kdy ještě před pár lety, byla pro zákazníka rozhodující především cena. Dnes už se zákazník také daleko více zajímá o kvalitu nebo také o to, kde byl produkt vyroben, kdo jej vyrobil a zda tato firma podniká v ČR či nikoliv. Pozitivní trend zde vidím, akorát než se dostaneme na úroveň spotřebitelů Rakouska či Švýcarska, tak to ještě chvíli potrvá. * Jak vás potěšilo ocenění nejlépe komunikujícího politika? Máte nějaký vzor, od kterého jste to „okoukal“, nebo je taková míra sdělnosti a otevřenosti vaše přirozená vlastnost? Dále bych se vás zeptal, z jakého důvodu je zamezení prodeje státní půdy tak akutní? To už vlastní opravdu tak málo půdy? Jaké pro to chcete podniknout konkrétní kroky? Musím přiznat, že jsem z takového ocenění měl radost. Nějaký vzor v  České republice v  tomto rozhodně nemám, a pokud bych měl vůbec nějaký hledat, pak mi přijde velice sympatický a bezprostřední v komunikaci současný papež František. Ale kdo mě zná, tak ví, že jsem víceméně extrovert, že nemám problém komunikovat a svůj osobní twitterový či facebookový účet si spravuji sám. Každý den mi tam píše několik desítek lidí, a byť je to někdy náročné, tak se snažím na všechny zprávy odpovědět.

Beru to tak, že práce ministra je práce ve službách daňových poplatníků a komunikace je jedním ze základů na práci politika. Tak se prostě snažím (smích). Pokud jde o státní půdu, dostali jsme se do situace, kdy moji předchůdci prodali více půdy, než měli, a dnes máme nedostatek půdy pro potřeby jednotlivých ministerstev (výstavba silnic a dálnic nebo pozemkové úpravy) či vypořádání restitučních nároků, a proto jsme k tomuto kroku nuceni přistoupit. * Na základě jaké erudice se vyjadřujete k návrhu na zvýšení platů státních úředníků v souvislosti s přijetím služebního zákona? Prohlásil jste, že žádné zvýšení není třeba, protože úředníci budou dál dělat svou práci jako předtím a nic se nezmění. Pokud to nevíte, ročně se přijme v Poslanecké sněmovně pět set nových zákonů nebo jejich novel. Výmysly vás politiků neuvěřitelně zvyšují byrokracii a tím objem práce nás úředníků za situace, kdy se žádní noví úředníci nepřijímají a práce se přerozděluje mezi stávající pracovníky úřadů. * Myslím si, že jak já nerozumím problematice zemědělství, vy, přestože jste ministr, vůbec netušíte, co se děje ve státní administrativě. Mám ve svém resortu několik tisíc úředníků, takže vím, jaký objem práce musí odpracovat. Jsem také ministr Vlády ČR, kde každý týden i já rozhoduji o věcech, které vůbec nemají souvislost s mým resortem. Řešíme problematiku od zdravotnictví až po energetiku, a o těchto rozhodnutích hlasují všichni členové vlády a mají za ně spoluzodpovědnost. Pracovníkům ve státní správě byly v loňském roce zvýšeny platy, a naopak na mnoha úřadech i díky elektronizaci se daří objem práce snižovat. A není to tak, že by od 1. července 2015 měli všichni úředníci ve státní správě o 25 procent více práce, tudíž nevidím důvod pro takové zvýšení platů. * Do lesa je zakázán vjezd motorovými vozidly (vyjma správy lesa). Proč totéž neplatí i na ostatní plochy (louky, pole). Jsem smutný, když nám před domem bezohledný soused dělá z louky, kde žijí i chránění živočichové (užovka hladká, chřástal), motokrosovou trať. Ministerstvo životního prostředí mi řeklo, že je to v pořádku. Motorová vozidla by obecně neměla vjíždět ani na pole, ani na louky. Jsou určena pro provoz na pozemních komunikacích. Samozřejmě individuálním pochybením některých jedinců nelze zcela zabránit. Váš problém by měl řešit majitel nebo nájemce zmíněného pozemku přímo s policií.

zpět

8

* Pěstujete na svých polích i řepku a pak ji prodáváte do společností patřících pod Agrofert? Bavíte se s panem Babišem na téma zemědělství – ale nikoliv jako ministr s ministrem, ale jako zemědělec­producent a on jako zpracovatel? Loni jsem na svých pozemcích řepku nepěstoval, a pokud jsem ji dříve pěstoval, do podniků skupiny Agrofert jsem ji nedodával. S panem ministrem Babišem se na téma zemědělství opravdu nebavíme. ZDROJ: OLOMOUCKÝ DENÍK; AUTOR: OLOMOUCKÝ DENÍK; 7. 2. 2015

100

80

60

40

internet s max. rychlostí připojení 2 Mb/s a vyšší webové stránky

20

0 2001

2002

2003

2004 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Využívání internetu v podnicích ČR v letech 2001–2014. Zdroj: STATISTIKA&MY, (5) 02/2015

Zemědělství potvrdilo půlmiliardovou pokutu, Jurečka se chce bránit Smutnému rekordu v podobě jedné z nejvyšších pokut pro státní úřad nejspíš neujde ministerstvo zemědělství. Po pokusu o odvolání mu finanční úřad potvrdil více než půlmiliardovou pokutu za pochybení v IT zakázkách v letech 2005 až 2011. „Platební výměr ve výši 535 milionů korun je tak splatný ke dni 31. prosince 2015,“ potvrdil mluvčí ministerstva Radek Melichar. Rezort Mariana Jurečky s pokutou nesouhlasí. Připravuje proto správní žaloby k městskému soudu. Finanční ředitelství podle ministerstva nezohlednilo výsledky šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Úřad konstatoval, že ministerstvo při administraci veřejné zakázky na IT služby nepochybilo. V případě, že městský soud žalobu ministerstva zamítne, budeme podávat kasační stížnost,“ dodal Melichar. Původně úřadu, jemuž šéfuje lidovecký ministr Marian Jurečka, hrozilo, že bude muset pokutu zaplatit do konce loňského roku. Finanční ředitelství totiž zamítlo odvolání ministerstva proti platebnímu výměru v polovině prosince, čímž se výměr stal pravomocným s patnáctidenní lhůtou splatnosti. Ministerstvo ale podalo před Vánoci žádost o posečkání úhrady do letošního 29. prosince. V polovině ledna tomu finanční úřad vyhověl, a lhůta pro zaplacení tak končí o letošním silvestru. Zakázky na IT z inkriminované doby, během níž se ovšem v čele úřadu vystřídalo sedm ministrů, se dostaly do centra pozornosti již přede dvěma lety. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) za dotyčné šestileté období zkontroloval majetek a výdaje MZe za celkem 2,3 miliardy ko-

Vinařský věstník 2/2015

run. „Kontroloři konstatovali, že rezort porušil několik zákonů. Za velmi závažné považují jeho chyby ve veřejných zakázkách za téměř miliardu korun,“ uvedl NKÚ v  lednu 2013. Úřad kvůli pochybení dokonce podal trestní oznámení. Zatím ale zřejmě nikdo obviněn nebyl. „Šetření policie v této věci není ukončeno, proto nemůžeme poskytnout více informací,“ uvedl mluvčí rezortu Radek Melichar. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: DUŠAN KÜTNER; 16. 2. 2015

tiž MZe zaplatilo firmě O2 230 milionů korun. Protože se do té doby nepodařilo vybrat nového či staronového provozovatele, úřad se s O2 dohodl na dočasném pokračování smlouvy, a to za zhruba 109 milionů na rok. Průměrná cena nabídek se ale u zrušeného dvouletého tendru pohybovala v rozmezí od 69 milionů od firmy Atos po 124 milionů od O2 . „Přestože jsme museli tendr zrušit, výsledek je pro nás pozitivní v tom, že jsme firmy přiměli vyložit karty na stůl. I když byla nabídka O2 nejvyšší, proti původní smlouvě je to téměř polovina,“ míní náměstek. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: DUŠAN KÜTNER; 10. 2. 2015

Jurečka ruší stomilionový tendr na portál eAgri Zakázka ministerstva zemědělství (MZe) na provoz a údržbu centrálního zemědělského portálu eAgri.cz, jedna z největších zakázek rezortu v posledních letech, se táhne rok a půl. Spadá do dob předchozího úřednického ministra zemědělství Miroslava Tomana. Ačkoliv úřad nynějšího ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vyhlásil tendr loni v březnu, po téměř roce jej zrušil. „Museli jsme i na základě znaleckých posudků konstatovat, že tři z nových zájemců nesplnili kvalifikační kritéria tak, abychom mohli s čistým štítem říct: Ano, to zvládnou,“ uvedl náměstek ministra zemědělství pro IT Zdeněk Adamec. O zakázku s předpokládanou cenou 150 milionů na dva roky se přihlásili čtyři zájemci – společnosti Atos, ČDT, O2 a Wincor Nixdorf. Kritéria ale splnila jen O2 , která portál provozuje od jeho založení před šesti lety. Zakázku tak úřad musí podle zákona, pokud zůstane jediný uchazeč, zrušit. Jedno plus ale Adamec vidí, a tím je cena. Za dvouletou smlouvu končící loni v květnu to-

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uzavřela prodejnu potravin Kapa v Žižkově ulici v Kolíně. Inspektoři zjistili rozsáhlý výskyt stop přítomnosti škůdců, informoval mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. „V regálech s potravinami i na podlaze pod regály inspekce zjistila značný výskyt exkrementů hlodavců a dále obaly některých druhů potravin poškozené myším okusem. Nástrahy na hlodavce provozovatel umístil nejen na podlaze prodejny, ale i přímo mezi potraviny v regálech, což je v přímém rozporu s předpisy,“ uvedl Kopřiva. Na základě uvedených zjištění SZPI konstatovala závažné porušení zákonem vyžadované hygienické praxe a provozovnu na místě uzavřela. Inspekce zároveň provozovateli uložila, aby provedl důkladnou deratizaci, dezinfekci a celkový úklid prodejny a jejího zázemí včetně likvidace všech potravin se stopami činnosti škůdců. „Provozovatel je dále po-

zpět

9

vinen zajistit prodejnu před vnikáním škůdců. Do splnění uložených opatření SZPI zákaz užívání prostor neuvolní. Inspekce s provozovatelem zahájí správní řízení o uložení pokuty,“ dodal mluvčí. ZDROJ: NOVINKY.CZ; AUTOR: NOVINKY.CZ; 2.2.2015

Tlak na regulaci vztahů dodavatelů s řetězci sílí Mezi politiky a částí byznysu se znovu ozývá volání po přísnějších pravidlech pro vztahy výrobců potravin a maloobchodních řetězců. Platný zákon o významné tržní síle je prý slabý a nedává jasná stanoviska. Řetězce navíc tlačí dodavatele ke zdi také kvůli embargu na vývoz do Ruska, uvedl na konferenci Retail Summit 2015 ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Když v nějakém odvětví nejsou obchodní vztahy dlouhodobě v pořádku, stát musí nalajnovat hřiště, aby se hrálo fér,“ řekl ministr. Za příklad dal regulaci v telekomunikacích nebo vodárenství. Při popisu praktik řetězců zmínil Jurečka případ, kdy se na něj obrátila nejmenovaná tuzemská mlékárna s tím, že jí velký zahraniční řetězec vyřadil ze dne na den z prodeje tři desítky produktů. Oficiální cestou se šéf rezortu zemědělství od řetězce nic nedozvěděl. Následně však dostal informaci, že tento řetězec dostal od své matky příkaz dávat přednost mléčným výrobkům ze země svého původu. „Když na každém jednání s řetězci ztratíme na ceně jedno až dvě procenta, tak za chvíli jim budeme platit za to, že vůbec můžeme prodávat,“ postěžoval si Jaroslav Kurčík, člen představenstva Agrofertu a viceprezident Potravinářské komory. „Sítě dělají, co si necháme líbit,“ dodal majitel holdingu Hopi František Piškanin, jehož skupina rovněž vyrábí jogurty. Kurčík i Piškanin se však shodli na tom, že na úspěšnou regulaci už může být v současnosti pozdě. Za podporu domácích výrobců při tvrdých jednáních s řetězci se vyslovil také prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Každá regulace je špatná, ale nějaký způsob podpory lokálních výrobců by mohla být cesta,“ poznamenal na konferenci. Jedním dechem ale odmítl novelizaci zákona o významné tržní síle, jejíž projednávání na podzim přerušila vláda. ZDROJ: E15; AUTOR: DANIEL NOVÁK; 4. 2.2015

Vinařský věstník 2/2015

Inspekce zavřela kvůli hygieně asijské restaurace a bar Státní zemědělská a  potravinářská inspekce (SZPI) uzavřela kvůli nepřijatelné hygienické situaci celkem tři provozovny společného stravování – bar ve Stodu na Plzeňsku a provozy rychlého občerstvení v Praze a Jeseníku. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. „V provozovně rychlého občerstvení s přípravou teplých pokrmů Asijské bistro na ulici Lipovská v Jeseníku inspektoři zjistili zásadní nedodržení hygienických požadavků, mimo jiné výskyt mrtvých i živých škůdců – rusa domácího – v přípravně masa, ve skladu i v hlavní části výroby teplých pokrmů,“ uvedl mluvčí. Stav podlah a stěn podle Kopřivy neumožňoval důkladnou očistu a v celé provozovně inspekce zjistila nečistoty v důsledku dlouhodobého zanedbání úklidu, například zbytky surovin a pokrmů na podlaze a vrstvy zaschlých mastných nečistot v elektroinstalaci a vzduchotechnice umožňující výskyt škůdců. Čínská restaurace a bistro Li de v Bozděchově ulici v Praze 5 nabízí kolem 90 pokrmů. „Suroviny se nacházely v silně znečištěných obalech. Sporáky, digestoře pro odtah par a okolní stěny byly silně znečištěné vrstvami mastných nečistot,“ doplnil Kopřiva s tím, že provozovatel dlouhodobě neudržoval v čistotě skladové prostory a v kuchyni netekla teplá voda. Voda chyběla i v baru vietnamského majitele na náměstí ČSA ve Stodu na Plzeňsku. „Provozovatel neměl zajištěný přívod teplé vody a v době kontroly netekla ani studená voda. V provozovně tak nebylo možné zajistit základní hygienické podmínky pro mytí použitého výčepního skla a ostatního nápojového nádobí,“ dodal Kopřiva. Inspekce nařídila provozovatelům porušení předpisů odstranit a zahájí s nimi správní řízení o uložení pokuty. ZDROJ: NOVINKY.CZ; AUTOR: NOVINKY; 4.2.2015

Veterinární správa našla prohřešky u více než desetiny restaurací Praha – Veterinární inspektoři zjistili při lednových kontrolách prohřešky u více než desetiny z 542 kontrolovaných restaurací či jídelen, sdělil mluv-

čí Státní veterinární správy (SVS) Petr Pejchal. Nedostatky se týkaly především masa a zvěřiny. Výše pokut zatím nebyla provozovatelům podniků sdělena. Pravomoc kontrolovat nakládání s potravinami živočišného původu ve stravovacích zařízeních udělila od začátku roku veterinářům novela zákona o potravinách. Za první měsíc platnosti novely uskutečnila celkem 542 kontrol. U 62 z nich byla zjištěna nějaká závada. Protože v řadě případů našlo na jednom místě několik problémů najednou, byl celkový počet přestupků 240. „Nejčastěji se tyto prohřešky týkaly Pardubického kraje, Prahy a Jihomoravského kraje,“ upřesnil mluvčí. Nejčastěji bylo porušení veterinárních předpisů odhaleno u hovězího a vepřového masa, zvěřiny, drůbežího a králičího masa, vajec a rybích produktů. „Nejvíce prohřešků v rámci kontrol zvěřiny se týkalo sledovatelnosti, čištění a sanitace, skladování surovin a potravin, označení potraviny a nevyhovujících prostor,“ uvedl Pejchal. Nevyhovující zacházení se zvěřinou zjistili inspektoři ve 13 případech. Provozovatelé stravovacích zařízení neměli doklady o jejím původu, doklady o koupi či nedokázali doložit původ zvěře. V šesti případech byla nařízena likvidace zvěřiny, V kafilérii tak skončilo 74 kilogramů. Podobný osud stihl více než 320 kilogramů masa a rybích produktů. „V souvislosti s celkově neuspokojivou situací v této oblasti navázala Státní veterinární správa úzkou spolupráci s policií, aby společně pracovaly na zlepšení situace,“ řekl Pejchal. Spolupráce veterinářů s policií se podle něj má týkat především boje proti pytláctví. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 5.2.2015

Staženo z  trhu: rtuť v  rybách, jed v dětské kaši... Potraviny, které ubližují zdraví nebo peněžence. Uvádíme některé z  těch, jež v poslední době zachytily kontroly. Sušené švestky napadené plísní, málo masa v  párcích, zatajené glutamáty v mexické omáčce. To jsou poslední přírůstky na Pranýř závadných potravin, kam Státní zemědělská a potravinářská inspekce ukládá ty nejzávažnější zjištěné prohřešky. Všechny tři výrobky jsou nekvalitní, ale každý jinak. Švestky jsou opatřeny značkou Nebezpečná potravina, párky dostaly nálepku Falšovaná a omáčka Nejakostní potravina.

zpět

10

Jaký je mezi nimi rozdíl? Za nebezpečné považuje inspekce ty potraviny, u nichž zjistila překročení limitu cizorodých látek nebo povoleného množství aditiv či nedodržení mikrobiologických požadavků. Nebezpečné jsou i výrobky s cizorodými předměty (třeba sklo nebo skořápky). Falšované jsou potraviny, které uvádějí zákazníka v omyl třeba zamlčením nebo zkreslením důležitých informací o složení či původu. Za nejakostní označuje inspekce výrobky, u nichž výrobce nedodržel složení dané předpisy nebo uvedené na etiketě. Falšované: med, víno i brambory Největší díl patří falšovaným potravinám. „Falšuje se všechno. Od medů, džemů, vína, olivového oleje až po mléčné výrobky, kdy se živočišný tuk nahrazuje rostlinným. Falšují se i mořské ryby, do kterých se přidává voda,“ říká ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica. Samostatnou kapitolou mezi falšovanými potravinami jsou vína. Čtyřicet procent vzorků, které loni zkontrolovali inspektoři, neprošlo. Šlo o vína ředěná vodou, vylepšená syntetickým glycerolem a dobarvená chemickými barvivy. Stálicí mezi pranýřovanými potravinami je med. Při loňské mimořádné kontrole nevyhovělo 18 z celkem 30 odebraných vzorků. Byly pančované přídavkem sirupů a barviv nebo s nimi někdo nezacházel odborně. Problémem ovocných džemů je především nižší obsah ovoce, než je uveden na etiketě nebo než předepisuje vyhláška. U masných výrobků je to zase nižší obsah masa. Problémem brambor, ale i česneku je to, že často nejsou té odrůdy, která je uvedena na obale. Nebezpečné Mezi nebezpečnými potravinami najdeme nejčastěji produkty, které by už v obchodech být neměly. Salámy, sýry nebo pečivo pokryté plísní, rýže, kroupy nebo sušené ovoce, na němž si už pochutnávají nejrůznější škůdci. U ovoce a zeleniny to jsou překročené limity pro těžké kovy, zbytky pesticidů nebo chlorečnanů. Ty se do mrkve či rajčat dostanou z mycí vody, do níž byl přidán chlorový dezinfekční prostředek, nebo jako důsledek použití pesticidů. Další početnou skupinou jsou potravinové doplňky, které by měly lidem pomáhat vylepšit zdraví, často jim ale mohou ublížit. Inspekce v nich velmi často nachází nepovolené látky, které

Vinařský věstník 2/2015

jsou schváleny pro použití v léčivech, ne však v potravinách (anabolické steroidy, psychotropní látky nebo steroidní hormony). Nejakostní Do této skupiny se dostanou potraviny s nepřiznanými barvivy či konzervanty, vína s vadami v chuti a vůni, trvanlivé salámy, které nejsou dostatečně trvanlivé. „Pokud je výrobek zveřejněn na Pranýři, tak je zároveň stažen z trhu,“ vysvětluje ředitel kontrolního odboru SZPI Jindřich Pokora. Zjištěné potíže se týkaly konkrétních šarží uvedených výrobků (najdete je na www. potravinynapranyri.cz). Jiných šarží se tabulka na vedlejší straně netýká. Zdroj: Test DNES; autor: Hana Večerková; 10.2.2015 Myší trus a larvy. Inspekce zavřela restaurace i prodejnu Státní zemědělská a potravinářská inspekce zavřela za poslední týden kvůli špatným hygienickým podmínkám čtyři čínské restaurace, hernu, nonstop bar a prodejnu potravin. Praha – Státní zemědělská a potravinářská inspekce zavřela za poslední týden pět provozoven veřejného stravování, hernu a jednu prodejnu potravin. Důvodem byly naprosto nevyhovující hygienické podmínky, které mohou vést případně i k ohrožení zdraví zákazníků. V obchodu s potravinami objevili dokonce myší trus. Zavřít musela čínská restaurace Fu Shan v ulici Čsl. Legií v Klatovech. Inspektoři našli zbytky pokrmů, mastné nečistoty a prach v celém prostoru kuchyně, na sporácích, zdech, stěnách nebo podlaze. Po splnění uložených opatření mohl být dnes provoz obnoven. Pozastavit provoz musela i další čínská restaurace v Klatovech nazvaná Peking na Nádražní ulici. „Kromě silného znečištění kuchyňských zařízení zbytky, mastnotou a prachem zde inspektoři narazili na umyvadlo odpojené od odpadu, odkud voda vytékala na podlahu kuchyně, WC pro zaměstnance v  nepřijatelném stavu a  nezvládnutý odvoz odpadu z kuchyně,“ říká mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Také zda už mohl být provoz obnoven. Hygienickým požadavkům nevyhověla ani čínská restaurace Xin Dong Hai v pražské Štěpánské ulici. Kromě dlouhodobých nánosů mastnoty a zaschlého jídla objevila kontrola v restauraci i volně položené potraviny. Po nápravě mohl být dnes provoz obnoven. Naopak stále zavřeno

musí mít další čínská restaurace z pražské Štěpánské ulice – JIN YAN JIU JIA. Vedle dlouhodobě neudržovaných kuchyňských zařízení, stěn a podlah, které charakterizovaly nánosy zbytků potravin, mastnoty a prachu, našla inspekce v provozovně velké množství uhynulého hmyzu a mrtvých i živých larev. Otevření se zatím nedočká ani Herna Las Vegas v Poděbradově ulici v Domažlicích. Inspekce zjistila, že u dřezu v kuchyni chybí přívod teplé vody a není tak možné zajistit mytí nádobí a skla. Provozovatel nezajistil ani funkční toaletu pro personál. V úterý 10. února dostal zákaz také nonstop bar Macao v ulici T.G. Masaryka v Sušici. Inspektoři zjistili, že v provozovně není k dispozici funkční toaleta pro personál a prostor baru je v celkově zanedbaném stavu. Po nápravě mohl být dnes provoz obnoven. Už v pátek 6. února obnovila provoz také prodejna potravin Xuan Mon Dang na Slovanské ulici v Poběžovicích, kde inspekce našla myší trus a potraviny poškozené myším požerem na prodejní ploše i v navazujícím skladu. Provozovateli byla nařízena deratizace a zajištění prostor před škůdci, což splnil. Se všemi zmíněnými subjekty zahájila inspekce správní řízení o uložení sankce. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: KATEŘINA VOKURKOVÁ; 11. 2. 2015

Informace o alergenech: Restaurace zapomínají na nápoje Praha – Hygienici v  lednu provedli v restauracích, jídelnách, kavárnách a cukrárnách první kontroly od platnosti nařízení informovat o přítomnosti alergenů v pokrmech. Z celkového počtu 1032 kontrol zjistili pochybení ve 130 případech. Častou chybou bylo mimo jiné to, že informace o alergenních složkách byla v provozovně sice na viditelném místě, ale alergeny nebyly vztaženy ke konkrétním jídlům, sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Povinnost informovat o obsahu alergenů v pokrmech platí od loňského 13. prosince a podle směrnice mohou stravovací zařízení uvádět alergeny různým způsobem: buď přímo v jídelním lístku, vyvěšením na viditelném místě v provozovně, nebo ústně, kdy zákazníka bude informovat obsluha ještě před tím, než si objedná. „Za splnění povinnosti nelze považovat situaci, kdy je tato informace poskytnuta až na výslovnou žádost

zpět

11

spotřebitele. Ten musí být minimálně dopředu jasným způsobem informován o tom, kde informaci o případné přítomnosti alergenů v provozovně obdrží,“ uvedl hlavní hygienik Vladimír Valenta. Podle zjištění hygieniků častým prohřeškem v kontrolovaných provozovnách bylo opomenutí informovat i o alergenech v nápojích a balených potravinách používaných pro přípravu pokrmů nebo neúplné informace o všech alergenech. Provozovatelé chybovali i v tom, že neuvedli alergeny u nebalených potravin, například při nabídce vlastního pečiva v kavárnách nebo cukrárnách. Hygienici se setkali také s tím, že informace o alergenech provozovna měla, ale zákazník nebyl upozorněn na to, kde a kdo mu je dá. V několik případech podle Valenty spotřebitel nebyl o alergenech v jídle vůbec informován, například kvůli jazykové bariéře nebo neznalosti této povinnosti. „Nedostatky byly zaznamenány rovněž u pokrmů nabízených přes internet a rozvozu jídel na objednávku,“ dodal hygienik. Za zjištěné chyby hygienici uložili pokuty v řádu desetitisíců korun a nařídili jejich nápravu. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: ČTK; 12.2.2015

Fruko vyváží šumivé víno do Ruska, v Česku je dražší kvůli špuntu Velký rozmach zažívá pod ruskými majiteli jindřichohradecká Likérka Fruko-Schulz. Vloni zvýšila výstav lihovin a zahájila výrobu zcela nové řady produktů. Tržby narostly o 10 procent, zisk pak dokonce o 50 procent. Za úspěchem stojí rozhodnutí většinového vlastníka likérky, ruského holdingu Ladoga. Ten investoval 55 milionů korun do nové linky na výrobu šumivých vín. Tedy sortimentu pro hradecký podnik poněkud netradičního, známý je totiž hlavně díky svému rumu. „Výrobu jsme zahájili v květnu. Většina produkce šla do Ruska. Celkem asi 2,5 milionů lahví. To se promítlo do lepších výsledků loňského roku,“ vysvětlil jednatel společnosti a minoritní vlastník Josef Nejedlý. Likérka Fruko-Schulz, kterou od roku 2013 ovládá ruský holding Ladoga, jenž vlastní i dva francouzské výrobce koňaku a dva španělské vinařské podniky, dosáhla velmi dobrých čísel. Tržby vzrostly na 408 milionů korun, výrazně stoupl i ten nejdůležitější faktor – zisk. „Loni jsme dosáhli zisku 15 milionů korun, což je o 50 procent více

Vinařský věstník 2/2015

než v předchozích letech,“ poukázal Nejedlý. Do Jindřichova Hradce dováží likérka v cisternách italské víno, které se tu pak upravuje. Ředí se, sytí oxidem uhličitým a přidává se aroma. Ve výsledku pak likérka pod značkou Festa la Vista dodává šest druhů: bílé, červené, růžové, moscato, suché, polosladké. „Je to vinný šumivý nápoj, není to šampaňské,“ zdůrazňuje. Šumivá vína jsou populární mezi mladými Rusy. Na ruském trhu popularita takových výrobků roste. Dávno se tam nepije jen tvrdý alkohol. „Pijí to hlavně mladí. Má to 7,5 procenta alkoholu, takže toho lze zkonzumovat poměrně dost. Prodeje mají vzrůstající tendenci,“ upozornil. Posilování pozice na ruském trhu je podle výkonného ředitele Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky Jaroslava Burkarta logické. Zvláště pro Fruko, které má nyní díky majiteli na Rusko ještě užší vazby. „Nikdo z  českých výrobců lihovin, kteří vyváží do zahraničí, nemůže Rusko ignorovat. Je to nejsilnější evropský trh. Rusko je obecně vodkový trh, ale roste tam poptávka po netradičních nápojích. Pokud uspěje něco v Rusku, znamená to velké odbyty,“ vysvětlil Burkart. Na druhou stranu je ruský trh v poslední době poněkud rizikový. Sankce či protisankce se lihovin ani alkoholu netýkají, situace se však může rychle změnit. To vědí i ve Fruku. Jeho ruští majitelé jsou mírně nervózní ohledně obchodních vztahů Rusko – EU. „Obavy jsou, investici desítek milionů korun do nové linky na šumivá vína jsme dělali především pro export do Ruska. Zatím se ale o rozšíření sankcí na alkohol nemluvilo,“ dodal Nejedlý. Fruko čtvrtinu své produkce vyváží. Přitom nejvýznamnějším exportním trhem je jednoznačně Rusko. Jeho celkový podíl na vývozu byl loni 81 procent. Šumivá vína by hradecká likérka ráda dodávala i na český trh. Potýká se však s poměrně kuriózním problémem. Výrobek je u nás dražší kvůli špuntu. „Máme klasický uzávěr, jako bývá na šampaňském, což nás znevýhodňuje, protože pak se na tento výrobek vztahuje spotřební daň. Naše zákony jsou tak absurdní, že nerozhoduje obsah láhve, ale způsob jejího uzavření. Na jednu láhev to dělá 17,80 koruny, což nás velmi znevýhodňuje,“ upřesnil Nejedlý. Likérka proto zvažuje, že pořídí novou zavíračku, která by na láhve dávala šroubovací uzávěry. „Uvažujeme o tom, možná to budeme realizovat ještě letos. Investice by byla v jednotkách milionů. Což není

až tolik, ale jsou to zbytečně vynaložené peníze,“ poznamenal šéf Fruka. ZDROJ: IDNES.CZ

; AUTOR: MARTIN BENEŠ;

20. 2. 2015

Pesticidy z polí příliš nemizí. Nikdo neví, co udělá jejich mix Jedovaté postřiky z českých polí mizí jen velmi pomalu. Nařízení Evropské unie o  nahrazování pesticidů jinými postupy sice začalo platit od loňského ledna, ale Česká republika měla už předtím několik let na to, jak užívání těchto chemických látek pro ošetření rostlin omezovat. Příliš se to nedaří. Zpráva ministerstva životního prostředí pro rok 2013 sice uvádí, že spotřeba chemických přípravků klesla oproti předešlému roku o 3,5 procenta, ale vzápětí doplňuje, že se na tom podepsalo počasí. „Příčinou poklesu je zejména průběh počasí v roce 2013 charakterizovaný velmi studeným březnem, srážkově vydatným květnem a červnem a naopak suchými měsíci červencem a srpnem,“ uvádějí autoři zprávy. To by však neměl být důvod k optimismu, protože předloni zemědělci stále častěji sahali po některých rizikových látkách. Například u pesticidů inspektoři zjistili v téměř 56 procentech vzorků nadměrné hodnoty DDT. To bylo o téměř 16 procent více než v roce 2012. Že se omezování pesticidů v Česku příliš nedaří, si všiml třeba David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny. „V době pětiletého přípravného období od roku 2009 do konce roku 2013, během nějž měla Česká republika převzít a naučit se aplikovat pravidla integrované ochrany rostlin, tedy i užívat přednostně biologické alternativy k chemickým přípravkům, došlo naopak k nárůstu užívání chemických přípravků proti plísňovým chorobám o 39 procent. To je důkaz naprosto skandálního selhání ministerstva zemědělství a jím zřízeného Ústředního kontrolního a zkušebního úřadu zemědělského,“ upozornil Palán. Přednost nechemickým metodám Od loňska tedy musejí farmáři používat místo chemického postřiku látky na přírodní bázi, jestliže jim to okolnosti dovolí. „Z předpisů vyplývá povinnost mimo jiné dát přednost biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům,“

zpět

12

přiblížil ústavní právník Aleš Gerloch. Jestliže by farmář tyto zásady porušil, může dostat pokutu až 200 tisíc korun. Zemědělci z toho často nadšení nejsou. Argumentují tím, že bez pesticidů to prostě nejde. Náhradní řešení bývají podle nich méně účinná a také dražší. Už dříve jim Evropská unie zakázala používat osiva kukuřice, která jsou namořena neonikotinoidy kvůli jejich dopadům na včely. Pěstitelé ale tvrdí, že za tyto látky není náhrada. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vyvinul bodový systém, kterým chce zjišťovat, jestli farmáři nařízení EU opravdu dodržují. Jenže tento systém považuje David Palán za špatný a odporující evropským směrnicím. „Namísto povinného upřednostňování nechemických prostředků a metod před chemickými přípravky umožňuje zemědělcům získat potřebný počet bodů například prostřednictvím školení, využitím služeb rostlinolékařského poradce nebo koupí certifikovaného osiva,“ vysvětlil.V Česku jsou jedny z nejlépe vybavených laboratoří pro kontrolu pesticidů. Experti ale dodávají, že metodika kontroly je nedostatečná. Látky se totiž kontrolují jednotlivě a nikdo neví, jak působí ve vzájemné kombinaci. „Že by někdo snědl vysoce kontaminovanou potravinu a okamžitě se mu udělalo špatně, u nás nejspíš nehrozí. Problém je ale v takzvaném koktejlovém efektu. Pokud bude jídlo obsahovat, řekněme, čtyři druhy pesticidů a žádný z nich nepřekročí maximální povolené množství, je právě vše v pořádku. Ovšem stále je předmětem výzkumů, co by mohla způsobit jejich současná kombinace,“ řekla Jana Hajšlová z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: VILÉM JANOUŠ, RICHARD MOUCHA; 20. 2. 2015

rečky (KDU-ČSL) už chystá celou řadu dalších zakázek na podporu českých potravin a zemědělství v řádu jednotek až stovek milionů korun. Jendou z prvních je projekt Poznej svého farmáře, u  něhož úřad počítá s výdaji ve výši 3,9 milionů korun bez DPH. „Projekt je cílen na opravdu drobné zemědělce, kteří mají rostlinnou a živočišnou výrobu a zároveň vytvářejí i konečnou potravinu. Zveme lidi, aby se přišli na farmu podívat, aby mohli vidět praktický život a výrobu potravin,“ vysvětluje Jurečka. Vítěz zakázky bude zodpovídat za propagaci a organizaci celkem 13 půldenních akcí na rodinných farmách. Resort počítá, že každá z nich přiláká 300 až 500 lidí. „Mohou mluvit přímo s rodinnými příslušníky. Chceme tak přispívat k popularizaci tohoto druhu podnikání a způsobu výroby potravin,“ dodává Jurečka. Akce navazuje na stejný projekt z loňska, rozsah i rozpočet jsou však více než dvojnásobné. Loni se zúčastnilo celkem pět farem a celkové náklady i s DPH se vyšplhaly na 1,7 milionů korun. Organizaci zajišťovala agentura Felicius a zúčastnila se například farma Čapí letka z Krásné Hory nad Vltavou specializující se na chov českých hnědých a bílých koz a huculských koní, nebo vysočinská rodinná mlékárna Úhořilka. Útraty ministerstva zemědělství na propagaci potravin tím však zdaleka nekončí. Už v únoru by měla být vypsaná dvouletá zakázka na propagaci značky Regionální potravina s  rozpočtem 57 milionů korun. A v běhu je i příprava na lukrativní tendr značky Klasa, který tradičně patří mezi vůbec největší marketingové zakázky státu. Resort má na Klasu připraveno pro letošek celkem 150 milionů korun. Dalších 126 milionů zbylo z rozpočtu značky z loňska, podle šéfa tiskového oddělení Radka Melichara však ještě není rozhodnuto, zda se využijí na Klasu, nebo na jiné účely. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: BRZ; 29.1.2015

Jurečka chce seznámit lidi se sedláky. Na akci dá stát čtyři miliony Ministerstvo zemědělství připravuje projekt Poznej svého farmáře, která má přispět k popularizaci rodinných farem. Z celkových výdajů ministerstva na marketing patří zakázka k menším. V běhu je příprava na tendry za desítky milionů korun. Vánoční marketingová kampaň ministerstva zemědělství České Vánoce spojená se spotřebitelskou soutěží za 32 milionů korun skončila teprve před deseti dny, resort ministra Mariana Ju-

Vinařský věstník 2/2015

Interspar zmizí už do konce března. Albert zrychlil tempo Z původních Intersparů si nové hypermarkety Albert ponechaly například oddělení masa i vlastní pekárny. V provozu zatím zůstávají také přilehlé restaurace, bufety nebo kavárny. Praha – Hypermarkety Interspar zmizí z tuzemských měst rychleji, než jejich

nový vlastník – společnost Ahold provozující síť Albert – avizoval. Proměnu chce stihnout už do konce března, zatímco ještě v prosinci hovořil o konci prvního pololetí. Už během září zaniklo 14 supermarketů Spar, nově jsou z nich supermarkety Albert. Z větších prodejen, tedy hypermarketů Interspar, se jako první loni v říjnu proměnil hypermarket Interspar na plzeňské Rokycanské třídě. Další přišly na řadu až letos v lednu, zato jich je hned devět. „Změny u zbývající zhruba dvacítky prodejen mají proběhnout do konce března,“ řekla online deníku Aktuálně.cz mluvčí Aholdu Judita Urbánková. Pekárny i restaurace zůstávají Ve středu 14. ledna se zákazníkům jako hypermarket Albert otevřela bývalá prodejna Interspar v městské části Brno-Cejl. Ve středu 21. ledna pak následoval hypermarket na Hlavní třídě ve Frýdku-Místku, na Brněnské ulici ve Znojmě, v pražských Arkádách na Pankráci a na Třídě Víta Nejedlého v Hradci Králové. Kromě nové tváře jsme zákazníkům představili řadu novinek, jako je změna uspořádání vybraných úseků prodejny nebo sortimentu. Velkou proměnou prošel také úsek ovoce a zeleniny, který je nyní uspořádán ve stylu skutečného tržiště,“ představuje změny viceprezident pro operační oddělení obchodního řetězce Albert Michal Pavelka. Z původních Intersparů si nové hypermarkety Albert ponechaly například oddělení masa i vlastní pekárny. V provozu zatím zůstávají také přilehlé restaurace, bufety nebo kavárny, které Interspar v některých lokalitách pod svou značkou provozoval. S otevíráním přeměněných prodejen bude Ahold pokračovat i poslední lednovou středu. Pod značkou Albert se v ten den nově otevřou prodejny v Budyšínské ulici v Liberci, v City Parku v Jihlavě, v Litoměřicích v Želetické ulici a na pražském Zličíně. V prvním únorovém týdnu se proměny dočká také Inerspar v Mladé Boleslavi Na Radouči, stejně tak se z Intersparů stanou Alberty v Chebu, Táboře a Novém Jičíně. „Snažíme se o co nejplynulejší přechod prodejny ze značky Interspar pod značku Albert s ohledem na to, aby bylo z obou značek zachováno to nejlepší,“ dodává Michal Pavelka s tím, že přeměna obchodů probíhá více méně za provozu, zavřeno je jen dva dny před otevřením. Po zprovoznění zmíněných prodejen zbude skupině Ahold přeměnit na Alberty ještě 21 z původních 35 hy-

zpět

13

permarketů Interspar. Jaké další lokality budou následovat, Ahold zatím nesdělil. Každopádně o následujících změnách chce zákazníky informovat se čtrnáctidenním předstihem na svých stránkách. Podle Aholdu jsou zákazníci s přeměnou prodejen spokojeni. Dokládá to průzkumem, který si firma nechala v nově otevřených prodejnách vypracovat. Z jeho výsledků vyplývá, že 98 procent zákazníků hodnotí velmi pozitivně novou podobu oddělení ovoce a zeleniny. Skoro 95 procent nakupujících pak oceňuje zachování původní nabídky masa. Kdo koupí pět obchodů, se ještě neví Ahold převzal tuzemské ztrátové obchody rakouské společnosti Spar loni v srpnu. Zaplatil za ně zhruba 5,2 miliardy korun. Celkové investice do přestavby supermarketů a hypermarketů firma odhadla na 1,35 miliardy korun. Kromě výměny loga, nápisů, grafiky a reklamních materiálů se mění také regály nebo pokladní systémy. Ahold slibuje, že v sortimentu nechá to nejlepší z obou značek. Například dosavadní hypermarkety Interspar, které si pekly vlastní skutečně čerstvé pečivo, jej nechávají v nabídce i nadále. Alespoň prozatím zůstávají v provozu i restaurace, bufety a kavárny, přestože s provozováním stravovacích zařízení nemá Ahold zkušenosti. Firma po určité době plánuje jejich provoz vyhodnotit a rozhodnout se, jestli s nimi bude pokračovat. „Celkem jsme převzali 49 prodejen Spar a Interspar,“ upřesňuje Urbánková. O jeden z nich ale nový majitel v blízké době přijde. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže totiž jako podmínku určil prodej supermarketu Spar v České Lípě. Úřad dále Aholdu nařídil, že se musí zbavit také dvou supermarketů Albert v Táboře a jednoho v Litoměřicích, prodat musí také hypermarket Albert v Třebíči. V těchto městech by totiž posílený řetězec mohl ohrozit konkurenci. Komu Ahold obchody prodá, ale není zatím jasné, firma stále vede jednání s možnými kupci. Ahold nyní provozuje 242 supermarketů Albert, 66 hypermarketů Albert, 23 benzinových pump a 25 hypermarketů Interspar. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: KATEŘINA VOKURKOVÁ; 27. 1. 2015

Vinařský věstník 2/2015

rostlin pro každodenní život každého z nás. Den fascinace rostlinami 2015 – základní informace Evropská organizace rostlinné biologie (European Plant Science Organisation, EPSO) sídlící v Bruselu se rozhodla opět uspořádat, na základě úspěchu v letech 2012 a 2013 – akcí se účastnilo 689 organizací z 54 zemí celého světa – den věnovaný rostlinám. Pod názvem Den fascinace rostlinami (anglicky Fascination of Plants Day) se bude konat 18. května 2015. Účelem této mezinárodní aktivity bude ukázat evropské i světové veřejnosti, že rostliny a jejich výzkum je klíčový pro společnost, zemědělství, životní prostředí a ekonomiku – dnes i v budoucnosti. Akce ke Dni fascinace rostlinami proběhnou v týdnu od 14. do 20. května 2015. Účast dosud potvrdilo 46 zemí včetně České republiky, jejímž zástupcem v EPSO je RNDr. Mgr. Tomáš Vaněk, CSc (Ústav experimentální botaniky AV ČR), který je zároveň národním koordinátorem akce v České republice. V těchto zemích se uskuteční řada akcí věnovaných rostlinám, jejich výzkumu a jejich zemědělskému i dalšímu využití. Budou určeny pro veřejnost od předškolních dětí až po seniory. Projekty ke Dni fascinace rostlinami již připravují desítky výzkumných institucí, univerzit, botanických zahrad, muzeí či firem. Veškeré informace jsou průběžně zveřejňovány na internetových stránkách www.plantday12.eu. Program Dne fascinace rostlinami v České republice je nyní připravován. Bude zveřejněn na stránce http://www. plantday12.eu/czech.htm a medializován prostřednictvím tiskových zpráv, osobních kontaktů s médii i jinými způsoby. Ke dni 25. 1. 2015 oznámil svoji účast např. Výzkumný ústav rostlinné výroby, Ústav experimentální botaniky AV ČR, Výzkumný ústav krajiny a okrasného zahradnictví a Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Účast dalších organizací je v jednání a předpokládáme, že letošní účast bude vyšší než v roce 2013, kdy se akce účastnilo 30 organizací z ČR. Velice bych uvítal, kdyby se letos této akce účastnili i  zemědělci a  pomohli nám přesvědčit veřejnost o důležitosti

RNDR. MGR. TOMAS VANEK, PHD HEAD OF LABORATORY OF PLANT BIOTECHNOLOGIES, OF INSTITUTE OF EXPERIMENTAL BOTANY AS CR, V.V.I.

Informace z jednání představenstva AK ČR, které se konalo dne 4. února 2015 (zkráceno) Z diskuze ke komoditní problematice vyplývá, že situace na trhu zůstává převážně problematická. Ceny potravinářského obilí a řepky se díky poptávce a obchodování se zahraničím stabilizovaly a mírně rostou. Plochy řepky v celé EU klesly, s očekáváním zhoršení zdravotního stav porostů je v nové sezóně předpoklad zvýšené poptávky a tedy růstu ceny. Na odbyt mléka je vytvářen tlak ze strany obchodních řetězců i z očekávání ukončení režimu mléčných kvót, v tomto směru proto probíhají jednání na úrovní MZe, SZIF, komoditní rady i v rámci odbytových družstev a  zpracovatelů. Cena jatečních prasat je trvale kritická, což způsobuje tlak dovozů za podnákladové ceny, sektoru hrozí – i přes zvýšenou pomoc z  národních podpor, další reálný razantní propad stavů a produkce. Sklizeň cukrovky s celkem 600 tis. t cukru je na rekordní úrovni, odvětví je ale v problémech díky propadu realizačních cen, výraznou pomocí se tak ukazuje zařazení cukrovky do citlivých komodit. Květinářství a školkařství se potýká díky produkci v EU s přetlakem výpěstků, o to více se snaží prosazovat tuzemskou produkci pod značkou Česká květina. Vinohradnictví a výroba vína je poškozeno propadem produkce hroznů o 37 % a dále nekontrolovatelnými dovozy ze zahraničí, která ničí místní výrobce. Konzumní brambory jsou na cca polovině běžných výkupních cen a pod tlakem nekvalitních francouzských dovozů, což snižuje s množícími se úvahami o dalším snížení pěstebních ploch zájem o sadbové brambory. ZDROJ: AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY; ING. JIŘÍ FELČÁREK

zpět

14

Potraviny na pranýři (únor) Pinot Grigio, Rulandské šedé, víno bez CHOP bílé polosuché, z. p. Itálie V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: VINOP a.s., Polešovice 446 Distributor: BM VINI s.r.o., Podolská 103/126, 147 00 Praha 4 – Podolí Země původu: Italia Země výroby: Czech Republic Místo kontroly: Ngoc Ky Pham, Řečany nad Labem (1. Máje 70, 533 13 Řečany nad Labem)

Sylvani, víno bílé, víno bez CHOP, polosuché, alk. 10,5% obj. Ve víně byla zjištěna přítomnost maltózy. Maltóza je disacharid, který vzniká štěpením škrobu. Její přítomnost ve víně je důsledkem použití nepovolených enologických (vinařských) postupů. Obal: KEG sud Výrobce: plněno v: BM VINI s.r.o. Polešovice 446 Distributor: BM VINI s.r.o. Podolská 103/126, Praha 4 – Podolí, 147 00 Země původu: Italia Země výroby: Czech Republic Místo kontroly: Jiří Kořenek; Vsetín (Smetanova 1484, 755 01 Vsetín)

Výrobce: Vyrobeno a plněno: Logodaj Winery, Blagoevgrad-Bulharsko Dovozce: Prodejce: PeMaP s.r.o. Distributor: Centrální sklad SPAR Země původu: Bulgaria Země výroby: Bulgaria Místo kontroly: AHOLD Czech Republic, a.s.; Brno (Tkalcovská 869/1, 602 00 Brno)

DORNFENDER 2013, polosuché, červené víno bez chzo a  chop, z. p. Rakousko, Chuť a vůně vína byly po nežádoucích těkavých látkách a po oxidáze. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Herůfek Svatopluk, Zaječí 69 105, Dlážděná 382 Země původu: Austria Země výroby: Czech Republic Místo kontroly: Biřička 2001 s.r.o.; Hradec Králové (Brněnská 87/80, 500 08 Hradec Králové)

Pavla víno bez CHOP bílé polosladké, směs vín z EU Chuť a vůně výrobku byly netypické pro víno vyrobené z hroznů révy vinné. Bylo v nich patrné broskvové aroma. Výrobek není vínem, protože nebyl vyroben výhradně z vinných hroznů, případně z hroznového moštu. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: plněno v: BM VINI s.r.o., Polešovice 446 Země původu: European Union Země výroby: Czech Republic Místo kontroly: Ngoc Ky Pham; Řečany nad Labem (1. Máje 70, 533 13 Řečany nad Labem)

Vinařský věstník 2/2015

Medvěd růžový, ROSE, Bulgarian wine, alk. 11% obj. Ve víně byl zjištěn nepovolený přídavek syntetického glycerolu. Přídavek syntetického glycerolu do vína není povolen. Šarže: L2242/22214 Obal: sklo, zátka, termokapsle Množství výrobku v balení: 0,75 l

Veltlínské zelené; víno bílé; suché; alk. 10,5% obj. Víno bylo falšováno přídavkem 73 % vody a nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru. V chuti a vůni byla patrná oxidáza. Kontrolovaná osoba nepředložila žádné nabývací doklady k výrobku – nedoložila původ výrobku. Na etiketě bylo uvedeno: Plněno v: Zlatý hrozen, spol. s r.o., Nádražní, Dubňany 696 03, Czech Republic Šarže: SARZE 421X Obal: lahev sklo, zátka, záklopka Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Zlatý hrozen, spol. s r.o., Nádražní, Dubňany 696 03 Země původu: Slovakia

zpět

15

Země výroby: Czech Republic Místo kontroly: Thi Lan Bach; Vilémov 2, 582 83 Vilémov

Rulandské šedé; víno bílé; suché; alk. 11% obj. Víno bylo falšováno přídavkem 76 % vody a nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru. V chuti a vůni byla patrná silná oxidáza, v chuti navíc myšina. Kontrolovaná osoba nepředložila žádné nabývací doklady k výrobku – nedoložila původ výrobku. Na etiketě bylo uvedeno: Plněno v: Zlatý hrozen, spol. s r.o., Nádražní, Dubňany 696 03, Czech Republic Šarže: SARZE N-62X Obal: lahev sklo, zátka, záklopka Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Zlatý hrozen, spol. s r.o., Nádražní, Dubňany 696 03, Czech Republic Země původu: Slovakia

Vinařský věstník 2/2015

Země výroby: Czech Republic Místo kontroly: Thi Lan Bach Vilémov 2, 582 83 Vilémov

Zweigeltrebe; víno červené; suché; alk. 10,5% obj. Víno bylo falšováno nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru. V chuti a vůni byla patrná oxidáza. Kontrolovaná osoba nepředložila žádné nabývací doklady k výrobku – nedoložila původ výrobku. Na etiketě bylo uvedeno: Plněno v: Zlatý hrozen, spol. s r.o., Nádražní, Dubňany 696 03, Czech Republic Šarže: SARZE 195X Obal: lahev sklo, zátka, záklopka Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Zlatý hrozen, spol. s r.o., Nádražní, Dubňany 696 03, Czech Republic Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

Místo kontroly: Thi Lan Bach; Vilémov 2, 58283 Vilémov

Potraviny na pranýři hlásí tři miliony návštěv Možnost zkontrolovat si nepoctivé výrobce či prodejce na webu Potraviny na pranýři láká čím dál více. Od jeho spuštění v červenci 2012 hlásí webové stránky, na které Státní zemědělská a potravinářská inspekce umisťuje výsledky svých kontrol, již tři miliony návštěv. Dalších téměř 50 tisíc lidí si stáhlo mobilní aplikaci. Tyto údaje považuje inspekce za mimořádný úspěch nejen v rámci České republiky. „SZPI tak prostřednictvím webu zveřejnila informace o více než dvou tisících šaržích nebezpečných, falšovaných a nejakostních potravin, které úřední kontrolou zjistila na českém trhu,“ uvedl mluvčí instituce Pavel Kopřiva. Letos se navíc projekt rozšířil o výsledky kontrol v provozovnách společného stravování, neboť tuto pravomoc inspekce od letoška získala také. „Pro přehlednost proto nově návštěvníci u každé položky naleznou jednu z ikon: cukrárna, čerpací stanice, internetový obchod, maloobchod, mobilní stánek s občerstvením, pivnice-bar-herna, přeprava, restaurace, rychlé občerstvení, velkoobchod, vinárna-vinotéka nebo výroba,“ podotkl Kopřiva. Web byl spuštěn s cílem zlepšit situaci spotřebitele na trhu s potravinami. Vzorky potravin jsou řazeny do tří kategorií podle míry závažnosti nevyhovění legislativním požadavkům – nejakostní, falšované a nebezpečné. Velký zájem vzbudil web již od začátku, neboť za prvních 24 hodin provozu inspekce zaznamenala přes 200 tisíc unikátních návštěvníků, kteří si zobrazili téměř čtyři miliony stránek. Projekt také třikrát po sobě zvítězil v anketě Křišťálová lupa v kategorii Veřejně prospěšná služba. Aplikace pro telefony pak loni získala ocenění Mobilní aplikace roku v kategorii Aplikace pro lepší svět. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: DUK; 27.1.2015

zpět

16

Ekologické zemědělství v EU a ve světě Japonsko 2 % O st

Švédsko 15,7 %

Estonsko 14 %

Česká republika 13 %

Lotyšsko 10 %

an

ad

a

4

%

5 zení s nejvyšším zastoupením ekologického zemědělství

Olivy 31 %

Ostatní ovoce 21 %

Citrusové plody 2%

Vinná réva 17 %

Ořechy 13 %

Jiné trvalé plodiny 16 % Nejčastější trvalé plodiny pěstované ekologicky (Procentuální podíl z celkové rozlohy pro danou plodinu v EU). Zdroj: http://ec.europa. eu/agriculture/organic/images/infographics/ organic-farming_cs.pdf

Vinařský věstník 2/2015

V EU bylo v roce 2011 obhospodařováno 9,6 milionu ha půdy ekologicky, v roce 2002 to bylo 5,6 mil. ha, ročně se plocha zvětšuje o půl milionu hektarů a činí 5,4 %. V absolutním vyjádření byla v roce 2011 ekologicky obdělávána největší rozloha půdy v těchto zemích: Španělsko (1,8 mil. ha), Itálie (1,1 mil. ha), Německo (1,0 mil. ha), Francie (0,97 mil. ha) a Anglie (0,63 mil. ha). V roce 2012 bylo na světě obhospodařováno 37,5 milionu hektarů zemědělské půdy ekologicky. Téměř 30 % této rozlo-

%

Rakousko 19 %

í9 a tn

K

EU 41 %

USA 44 %

Hodnota celosvětové ekologické produkce v maloobchodních cenách v roce 2012. Zdroj: http://ec.europa.eu/agriculture/organic/ images/infographics/organic-farminginfographic2_cs.pdf

hy pak obhospodařuje 230 000 zemědělských podniků v Evropě.

zpět

17

Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2014 V roce 2014 pokračoval pokles v objemu dováženého vína, alespoň podle oficiální statistiky. Zlom nastal v roce 2011, kdy kulminoval trvalý růst objemu dováženého vína zavedený vstupem ČR do EU. Původně se zdálo, že důvodem zlomu mohla být množstvím poměrně dobrá tuzemská sklizeň hroznů v roce 2011, ale podprůměrná sklizeň roku 2012 a mírně pokračující pokles dovozu vína i během  roku 2013 a 2014 při stagnující spotřebě poukazuje spíše na to, že ne veškeré dovážené víno je zachyceno v celních datech, které pak přebírá ČSÚ. Za období od vstupu ČR do EU tuzemská produkce značně kolísá a vývoj nelze předpovídat. To pak ovlivňuje celkovou nabídku vína na trhu, kde předpoklad spolehlivosti vývoje je rovněž ještě poměrně nízký, ale již je patrný trend, kdy množství vína na trhu kulminovalo v letech 2008 a 2009, od té doby se nabídka snižuje. Naopak dlouhodobý vývoj spotřeby vína vykazuje velmi spolehlivý trend, kde lze meziročně očekávat minimální odychylky, stejně jako u vývozu (u obou korelační koeficient přesahuje hodnotu 0,9). Spotřeba vína i vývoz se trvale zvyšují, v případě spotřeby dochází v poslední době již spíše ke stabilizaci. Nejvyšší nabídka vína byla v letech 2008 a 2009, kdy byla i nejnižší cena tu-

zemských hroznů. To byl i nejvyšší převis nabídky nad spotřebou, což logicky muselo být kompenzováno v následujících letech opačným stavem. V letech 2010 a 2011, kdy začala spotřeba vína mírně převyšovat jeho nabídku, jsme předpokládali snižování větších skladových zásob v ČR. Ale bilance za rok 2012 už začala upozorňovat, že něco není v pořádku a bilance za rok 2013 již bije do očí – někde v evidenci je chyba! V letech 2010 až 2013 byla výrazně vyšší spotřeba vína než jeho nabídka na trhu. Samozřejmě to lze vysvětlit snižováním skladových zásob vína, ale za tu dobu by muselo dojít o snížení 1,5x průměrného objemu roční sklizně, což je nereálné. Navíc vykazovaný dovoz od roku 2012 klesá a vývoz se trvale zvyšuje. Rozdíl mezi nabídkou a spotřebou jen za rok 2013 již znamenal podle statistiky nedostatek vína na trhu ve výši výpadku sklizně jednoho ročníku, a to je už naprosto nereálné, i když se přihlédne ke všem možným chybám ve výpočtech a  vývoji trendů. Nejinak tomu bylo v roce 2014. Z výše uvedené situace vyplývá, že od roku 2011 narůstá neevidovaný dovoz vína, který se pro svoji úspěšnost každoročně zvyšuje a v letech 2012 až 2014 se může pohybovat mezi 30 až 85 % tuzemské roční sklizně.

Pozitivní je nárůst exportu vína z ČR. V roce 2005 to byl objem ve výši 5 % tuzemské produkce, v roce 2006 již 10 %, v roce 2007 dokonce 25 %, v letech 2008 a 2009 22 %, v roce 2010 s nízkou sklizní 40 % a v roce 2011 dokonce 65 %. V roce 2012 došlo k poklesu na 31 % a v roce 2013 se téměř vrátil export na hladinu z roku 2011, opět na více než polovinu tuzemské produkce. V roce 2014 pak dosáhl asi 1/3 vyprodukovaného vína v ČR. Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportovaným množstvím tuzemského vína a sklizní, ale určitě zde působí i faktor čilého obchodu s vínem, kdy naprostá většina exportovaného vína nepochází z ČR. Což ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv. Stejně tak uvedená procenta kolísají i s výší tuzemské sklizně. Samotná čísla by nás mohla hřát na srdci, jak se v exportu zlepšujeme. Určitě by nám závidělo Rakousko nebo Německo, kdyby se jednalo o naše víno. Ale je jasné, že tomu tak není. Samotné obchodování s vínem, tedy nákup a další prodej, včetně sudového, trestný není. Je však otázkou, proč jsme se stali uzlem obchodu zvláště se sudovým vínem, když nemáme ani námořní přístav a 90 % těchto obchodů probíhá mezi ČR a SR, kde si vzájemně vyměňujeme přibližně stejné množství sudového vína. Většinou se při Rok

Dovoz

Vývoz

Rozdíl

2005

–2 290

147

–2 143

2006

–2 699

193

–2 506

700

2007

–3 143

293

–2 850

600

2008

–3 275

415

–2 860

500

2009

–3 139

385

–2 754

400

2010

–3 260

464

–2 796

300

2011

–3 563

550

–3 013

200

2012

–3 685

553

–3 132

2013

–4 170

811

–3 359

2014

–3 933

702

–3 231

900 r2 = 0,9001

800

sudové víno lahvové víno ostatní

100 0

2005

2006

2007

2008

Obr. 1: Dovoz sudového a lahvového vína

Vinařský věstník 2/2015

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Tab. 1: Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč)

zpět

18

Chile 3 % Bulharsko 2 % JAR 2 % ostatní 6 %

700 600 500

M

ol

da

Něm

vs

ko

Itálie 22 %

4 o 5 %% Francie 6 %

eck

400 300

Slovensko 8 %

Itálie Španělsko Slovensko

Chile Francie Makedonie

Maďarsko Rakousko

Německo

200 Španělsko 30 %

Maďarsko 12 %

100 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 2: Dovoz vína celkem do ČR podle států

Obr. 3: Vývoj dovozu vína do ČR dle států v letech 2005–2014

takových obchodních vztazích obecně něco pere. Při podrobném sledování dovozu sudového a lahvového vína (obr. 1) zjistíme, že trend je jednoznačný. Trvalý a z počátku dynamický nárůst dovozu lahvového vína, až do roku 2011, pak nastal pokles. V roce 2014 bylo dovezeno jen o málo více lahvového vína než v roce 2006. Dovoz sudového vína z dlouhodobého hlediska rostl do roku 2008, pak se snížil, ale s výkyvy. V letech 2010 a 2011 došlo k vyrovnání podílu dovozu lahvového a sudového vína, od té doby převažoval podíl lahvového, v roce 2014 bylo dovezeno zase více sudového vína. Záporné saldo zahraničního obchodu ČR tedy již počtvrté přesáhlo 3 miliardy Kč, i když se v roce 2014 snížilo o 128 milionů Kč. Stejně jako objem i hodnota vyvezeného vína v posledních deseti letech trvale narůstá (s výjimkou let 2009 a 2014). Finanční hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou u dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně kolem 6 miliard Kč. Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno tentokráte jako většinou skončilo v Itálii (870 mil. Kč), pak následuje Francie (729 mil. Kč) a Španělsko (615 mil. Kč). Přitom z Francie se dovezlo asi 26 % objemu vína v porovnání s Itálií. Na čtvrtém místě je překvapivě Německo (370 mil. Kč), následované Maďarskem (317 mil. Kč) a Slovenskem (240 mil. Kč). Přibližně 88 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU a ve finančním vyjádření to činilo 85 % celkem uhrazené částky. Z nečlenských zemí jde především o Moldavsko, Chile a JAR (obr. 2). Podíl jednotlivých

států na objemu celkem dovezeného vína je následující: Vývoj objemu dovozu z jednotlivých států se v posledních letech příliš nemění; až na Itálii, odkud od roku 2012 objem dovozu klesl na méně než polovinu a na Španělsko, z kterého jsme v roce 2014 dovezli meziročně o 56 % více vína. Ze Španělska jsme poprvé od vstupu do EU dovezli největší množství vína. Větší pokles nastal již v minulých letech u Rakouska a v posledních 4 letech poklesl i dovoz z Maďarska, za to nastoupila Makedonie, ale v roce 2014 již s nevýznamným množstvím vína. Naopak pomalý, ale trvalý meziroční nárůst, s výjimkou roku 2014, vykazuje Francie (obr. 3). Státy, ze kterých dovážíme v posledních deseti letech víno, můžeme podle objemu dovozu rozdělit do 2 skupin: • 1. skupina – Itálie a  Španělsko. Dovážíme z nich většinu vína a je to současně objem přesahující naší produkci. • 2. skupina – Maďarsko, Slovensko, Francie, Německo a Chile – k nám exportuje přibližně 1/3 našeho dovozu vína. Trvalý nárůst vykazuje Francie a Německo. Dovozy z Chile vrcholily v roce 2007, nyní se opět zvýšily. • 3. skupina – ostatní státy světa. Ze zbytku světa dovážíme v poslední době asi 1/5 objemu vína. Sudového vína bylo dovezeno 693 tis. hl za 998 mil. Kč, tedy při průměrné ceně 14,40 Kč/l. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na obrázku 4. Nejlevnější dovozy ve větším objemu byly realizovány ze Španělska (průměrně za 10,60 Kč/l), Makedonie (15,40 Kč/l) a JAR (15,80). Z členských zemí EU pochází 86 % dovezeného sudového vína

Vinařský věstník 2/2015

2012

2013

2014

v hodnotě podílející se na celkové částce 84 % a při průměrné ceně 13,90 Kč/l. Lahvového vína bylo dovezeno potřetí za sebou od vstupu do EU méně než v  roce předcházejícím, a  sice o  13  %. V objemu jsme se tak dostali na stav před rokem 2008. Snížila se i jeho hodMakedonie 2 %

Chile 3 % Moldavsko 3 % Slovinsko 2 % ostatní 4 %

JA

R

3%

Itálie 26 %

Slove

nsko

Španělsko 38 %

7%

Maďarsko 12 %

Obr. 4: Dovoz sudového vína do ČR v roce 2014 podle států Bulharsko 3 % Chile 3 % ostatní 6 %

M

ol

Itálie 17 %

da

vs

ko

Německo 10 %

5%

Špan

ělsko

Slovensko 11 %

23 %

Maďarsko Francie 11 % 11 %

Obr. 5: Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2014 podle států

zpět

19

90 Francie 80 70

Cena v Kč/l

60 Chile 50 Německo Itálie

40 30

Maďarsko

20 Španělsko 10 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Obr. 6: Vývoj průměrných cen dováženého lahvového vína v letech 2007 až 2014

18 Itálie Španělsko Slovensko

Cena v Kč/l

16

Maďarsko Rakousko

14

12

10

8

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Obr. 7: Vývoj průměrných cen dováženého sudového vína v letech 2007 až 2014 180

sudové víno lahvové víno

160

r2 = 0,9286 140 120 100 80 60 40

y = 20,949x0,6427 r2 = 0,937

20 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Obr. 8: Vývoj vývozu vína z ČR v posledních letech

nota o 9 % na 2,532 miliardy Kč. Z uvedené finanční hodnoty putovalo nejvíce prostředků do Francie (532 mil. Kč) a na

Vinařský věstník 2/2015

druhém místě byla Itálie (502 mil. Kč). Francie nám tak dodávala lahvové víno při  průměrné ceně 84 Kč/l, Itálie za

48 Kč/l a Španělsko v ceně 23 Kč/l. Dodávka lahvového vína (balení do 2 l) ze Španělska a Itálie tvořila 40 % objemu dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 12 %. Složení dovozního „koláče“ uvádí obr. 5. Průměrné ceny dováženého lahvového a sudového vína podle jednotlivých států můžeme pozorovat na následujících obrázcích 6 a 7, z čehož si lze vyvodit i závěry o pravděpodobné kvalitě těchto vín. Během let 2007 až 2010 došlo u všech exportérů k poklesu ceny dovážených lahvových vín, i  když každý stát se „drží“ v cenové kategorii, do níž byl zařazen. Jedinou výjimkou je Německo, kde cena trvale roste. Od roku 2011 cena roste u všech vývozců. Víno z Německa „jede“ – zvyšuje se cena i dovážené množství, a přitom vyšší cenu má jenom víno z Chile a z Francie. V posledních letech se stále zvyšuje i cena vína z Chile a Itálie, zatímco v případě Maďarska poslední dva roky klesá a francouzské a španělské víno snížilo svoji hodnotu v roce 2014. Průměrnou hodnotu jedné láhve francouzského vína lze vyvážit 1,2 láhve vína chilského nebo 1,6 láhve německého a 1 ¾ italského vína či 3,5 láhvemi vína maďarského a španělského. Rovněž u dováženého sudového vína ceny v letech 2007 až 2010 klesaly a snižovalo se i cenové rozpětí mezi jednotlivými státy (z 10,50 až 15,30 Kč/l na 8,90 až 13,20 Kč/l). Ale od roku 2011 začaly růst, nejvíce u maďarského vína. Svého vrcholu dosáhly v roce 2013, v roce 2014 poklesly. V roce 2012 byla průměrná cena víceméně jednotná (rozptyl 1,40 Kč/l). V roce 2013 se ceny zvýšily na nejvyšší ve sledovaném období (mimo Španělska a  Slovenska) a  zvýšily se i rozdíly mezi státy (rozptyl 4,40 Kč/l). V roce 2014 slovenské víno ještě mírně zdražilo, ačkoliv ostatní vína zlevnila. Cenový rozptyl mezi státy (Maďarsko-Španělsko) již dosáhl 7,40 Kč/l. Moštových hroznů bylo v roce 2014 dovezeno 9,0 tis. tun za 151 mil. Kč (tj. o 3 % méně než před rokem a odpovídá to přibližně 63 tis. hl vína). Průměrná cena činila 16,80 Kč/kg. Hrozny dodaly téměř z poloviny Slovensko, z více než ¼ Maďarsko a z 1/10 Itálie. Česko vyvezlo 0,9 tis. tun hroznů za 13 mil. Kč, prakticky vše na Slovensko. Zde je zajímavé zdůraznit, že podle slovenské situační zprávy ministerstva zemědělství (2014) se od roku 2010 nevyvezly žádné moštové hrozny, zatímco dle údajů ČSÚ (GŘC) je pravidelně dovážíme.

zpět

20

hodnota vína v mil. Kč 10 100

1

1 000 355

Slovensko Polsko Švýcarsko Rumunsko Německo Čína Nizozemsko Maďarsko Chorvatsko Bulharsko Estonsko

54 31 15,7 10 8,2 8 5,9 4,4 3,5 2,9

Obr. 9: Hodnota lahvového vína exportovaného z ČR v roce 2014

260 240 220 200 180 160 140 120 100 dovoz vývoz

80 60 40 20 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Obr. 10: Vývoj obchodu vínem se Slovenskem od vstupu do EU

10

8 tis. hl 6

r2 = 0,968 r = 0,8789 2

4

10× mil. Kč 2

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Obr. 11: Vývoj objemu a hodnoty vína vyváženého do Polska od vstupu do EU

Moštů bylo dovezeno přibližně 13 tis. hl za 31 mil. Kč, převážně z Maďarska. Vývoz z ČR činil 1,2 tis. hl za 2 mil. Kč, téměř vše na Slovensko. Vývoz vína z ČR při meziročním srovnání množství se snížil na 168 tis. hl vína (o 40 %) a jeho finanční hodnota na 702

Vinařský věstník 2/2015

mil. Kč (o 13 %). Z toho 140 tis. hl putovalo za 477 mil. Kč na Slovensko, 7,9 tis. hl za 31 mil. Kč do Německa a 7,1 tis. hl za 69 mil. Kč do Polska (5,7 tis. hl lahvového). Z Polska jsme dovezli 4,3 tis. hl vína za 16 mil. Kč (prakticky vše šumivé víno bez CHOP). Do Nizozemska jsme

vyvezli 0,2 tis. hl za 13 mil. Kč (z toho lahvového 121 hl) a dovezli 1,3 tis. hl za 11 mil. Kč. Meziročně se snížil export sudového i lahvového vína. Export lahvového vína činil 85 tis. hl a vrátil se tak na množství z roku 2012 (obr. 8). V roce 2014 bylo ve formě lahvového vína, podle statistiky, vyvezeno 13 % vína ze sklizně předcházejícího roku, a z nich 82 % na Slovensko. Vývoz sudového vína z prakticky nulové hodnoty ještě v roce 2006 narostl v roce 2007 na téměř 50 tis. hl a v letech 2008 a 2009 se blížil 120 tis. hl. V roce 2010 se opět zvýšil na 155 tis. hl a v roce 2011 stagnoval, aby se v roce 2012 snížil a v roce 2013 zase zvýšil na těžko uvěřitelných 173 tis. hl (1/3 sklizně hroznů v ČR). V roce 2014 se najednou snížil na necelou polovinu. Vzhledem k předcházejícímu vývoji to není normální, bude za tím něco víc než běžný korektní obchod. Je zajímavé, že se zvýšil vývoz sudového vína v době, kdy v ČR bylo poměrně málo vína (2010, 2011). Ale nakonec i z průměrné ceny vyváženého sudového vína je patrné, že nemůže jít o víno z hroznů vypěstovaných v Česku. Je-li průměrná cena hroznů ze sklizně 2014 15,70 Kč/kg a průměrná cena vyváženého sudového vína 17,80 Kč/l, pak jenom získat v této ceně mošt, nikoliv víno, by znamenalo dosáhnout výlisnosti 88 %. Takový hrozen jsem ještě neviděl! A to nepočítám náklady a ztráty (kaly) spojené s transformací moštu na sudové víno. Vývoz vína byl tvořen ze 46 % sudovým vínem. Prakticky všechno vyvezené sudové víno (88 %) putovalo na Slovensko. Výhodnější by byl export produktu s vyšší přidanou hodnotou. U lahvového vína je také menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína. Státy, do kterých v roce 2013 byla vyvezena z ČR nejvyšší finanční hodnota lahvového vína, jsou uvedeny na obr. 9. Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě vína trvale narůstají. Ze Slovenska jsme po vstupu ČR do EU více vína dováželi, než tam vyváželi. Teprve v roce 2009 se objem obchodní bilance vyrovnal a následně obrátil (obr. 10). V roce 2014 jsme na Slovensko vyvezli o 25 % vína v objemu více, než jsme dovezli. Ve finančním vyjádření to bylo o 99 % více. V obou směrech jde o víno převážené z jednoho státu do druhého,

zpět

21

20 000 r2 = 0,9578

litry/tis. Kč

15 000 litry tis. Kč 10 000 r2 = 0,8803 5 000

0

2006

2007

2008

2009

2010 Rok

2011

2012

2013

2014

Obr. 12: Vývoj vývozu vína do Nizozemska v objemu a finanční hodnotě

většina vína nemá původ v uvedeném exportním státě. V  poslední době se tempo růstu obchodní výměny již snižuje, zvláště dovoz ze Slovenska, který od roku 2010 klesá. V roce 2014 jsme na Slovensko vyváželi v průměru láhev vína v ceně 50,70 Kč/l a dováželi jsme ji za cenu 24,40 Kč/l (zde platí totéž jako u rozboru ceny sudového vína výše – ze sudového vína v nereálné ceně 17,80 Kč/l se za 6,60 Kč/l nezíská lahvové víno s lahví, zátkou, etiketou a záklopkou).

Vinařský věstník 2/2015

Od roku 2005 trvale narůstá vývoz vína z  ČR do Polska. Jeho objem ale stále není nijak velký – i když Polsko bylo dlouho naší druhou exportní zemí, v roce 2014 se podílelo na celkovém vývozu lahvového vína jen 6,7 %. V roce 2009 dokonce meziročně poklesla finanční hodnota vývozu, protože se exportovalo více sudového vína. Zato v následujících letech hodnota exportu prudce rostla, i když vyvezený objem vína ob rok poklesne, ale celkový trend

je růstový (obr. 11). Ale cena roste rychleji než objem, to znamená, že se vyváží stále dražší láhve s vínem. V roce 2014 činila průměrná hodnota vyvezeného lahvového vína 97,20 Kč/l. Statisticky vzato spotřebuje každý občan Polska ročně 26 ml vína z ČR, ze svých 6,5 litru. Tedy něco kolem 0,4 % jeho roční spotřeby vína. Přesto anebo právě proto se Polsko jeví jako perspektivní trh díky společné hranici, podobné řeči a mentalitě, i rozvíjející se vinařské kultuře. V roce 2014 došlo k výraznému poklesu objemu exportovaného vína, pravděpodobně to bylo i v důsledku „potravinové války“ mezi Českem a Polskem. Jinak je tomu u Nizozemska, na které se ČR zaměřuje jako na třetí trh v pořadí exportu. Jak vyplývá z  obrázku, veškerá opatření posledních let k získání trhu nejsou přesvědčivě účinná, ale v roce 2014 došlo k výraznému nárůstu exportu. Za období let 2006 až 2014 nevyplývá jednoznačný trend, v období 2012 až 2014 jde o jednoznačný nárůst (obr. 12). Průměrná cena vyvezeného lahvového vína činila v roce 2014 za litr 664 Kč a bylo vyvezeno celkem 0,2 tis. hl. Ale i tak lze vyjmenovat řadu zemí, kam jsme v roce 2014 vyvezli větší objem vína i vyšší hodnotu (viz obr. 9).

zpět

22

Ze zahraničí Z OIV kém rozvoji pěstování révy v  Polsku v posledních letech. Vinařství se rozvíjí na západě v regionu Zielona Góra, na jihozápadě v Breslau, na jihu v Krakově a v regionech Podkarpacie a Kazimierz Dolny na jihovýchodě země, kde se pěstují především interspecifické odrůdy Solaris, Hibernal a Maréchal Foch. Spotřeba vína se v posledních letech zvýšila z 1,4 na 2,4 litru na osobu. Jean-Marie Aurand zdůraznil, že Polsko jako producentská země se zvláštními klimatickými podmínkami a stoupající spotřebou vína a zájmem o vinařskou kulturu by měla být členem OIV. Polský velvyslanec odpověděl, že bude o tom jednat s ministerstvem zemědělství tak, aby se Polsko stalo členem OIV co nejdříve. Zleva Andrzej Byrt a Jean-Marie Aurand

Polsko se intenzivně zajímá o vinařství Na svém setkání v Paříži generální ředitel OIV Jean-Marie Aurand a jeho excelence Andrzej Byrt, polský velvyslanec ve Francii hovořili o obnovení a prud-

USA: Používání názvů amerických vinařských oblastí na etiketě Úřad pro zdanění alkoholu a tabáku (Alcohol and Tobacco Tax and Trade

Bureau – TTB) navrhuje pozměnit své vyhlášky tak, aby umožňovaly uvádění názvů amerických vinařských oblastí (American viticultural area – AVA) jako označení původu vína na etiketě, i  v  případě, že půjde o  víno zpracované nikoliv v  uvedeném, ale v  sousedním státu. To umožní větší flexibilitu ve značení vína a spotřebitelům poskytne dostatečnou informaci o původu vína. ZDROJ: OIV/JS

AREV Reformou opomenuté vinohradnictví na svazích 23. ledna 2015 se v Turínu, hlavním městě provincie Piemont (I) sešla komise AREV pro vinohradnictví na svazích. Představitelé jedenácti evropských vinařských regionů (Bádensko-Württembersko, Porýní-Falc, Štýrsko, Alsasko, Rhône-Alpes, Lombardie, Piemont, Sicílie, Trento, Údolí Aosta a Lucembursko) postižení znesnadněným hospodařením na strmých svazích (se svažitostí nad 30 %), se zabývali opatřeními pro udržení, vybavení a efektivní hospodaření těchto kulturních

Vinařský věstník 2/2015

statků, na které evropské instituce při poslední reformě SZP zapomněly. AREV podtrhuje jedinečnost těchto vinohradů s jejich významnými a mnohostrannými funkcemi hospodářskými (udržení podniků, zaměstnanost a ekonomická síla oblasti), krajinotvornými (turistická atraktivita, vinařská turistika) a  ekologickými (protierozní ochrana, zadržování vody). V daných oblastech k tomu neexistuje žádná alternativa. AREV důrazně žádá Komisi a Parlament o specifické přihlédnutí k  tomuto způsobu pěstování, které znamená značné snížení konkurence-

schopnosti v porovnání s vinohradnictvím na rovinách. Na základě uvolnění výsadbových práv od roku 2016 počítá AREV s rostoucím konkurenčním tlakem a obává se nárůstu přemísťování vinic ze svahů do rovin přenosem výsadbových práv. AREV žádá, aby v rámci SOT s vínem byl zakázán převod výsadbových práv ze svažitých vinic na vinice na rovinách. AREV požaduje specifická pravidla pro tento ztížený způsob vinohradnictví a specifická opatření v rámci druhého pilíře SZP. PŘEKLAD JIŘÍ SEDLO

zpět

23

COPA/COGECA Pracovní skupina Víno 9. 2. 2015 Kromě schváleného programu zde byla úvodem předložena agenda strategie skupiny na příští léta, která ještě musí být schválena na schůzi Civilní dialog (CD). Italská zástupkyně, která je předsedkyní skupiny CD, Palma, zde následně uvedla 9 základních bodů agendy pro příští roky: • analýza trhu vína – požadavek na zřízení evropské ekonomické pozorovatelny • řízení SZP – CD má dělat pravidelná hodnocení a účastnit se jednání o zjednodušení SZP • Kvalita – politika, silná tradice u vína, zkušenosti • Informace pro spotřebitele – označení, etikety • Propagace • Mezinárodní obchod – bilaterální dohody • Inovace a SOT – definice pracovní skupiny • Bio- víno A jako dodatek zde byly připomínky k fungování skupin CD, celá řada nedostatků, jak by měl vypadat vývoj těchto skupin. 1. Trh s vínem Kontrastní údaje z různých regionů – extrémy zaznamenány hlavně v Itálii a ve Španělsku, kde organizace hlásí 10–15 % rozdíly mezi oficiálními údaji připravenými ministerstvy zemědělství a údaji, které mají organizace k dispozici. Pozorovatelna trhu – kterou vede DG Agri tak nefunguje na 100 %. Producentům chybí především spolehlivé údaje ze sousedních zemí. Španělská družstva uvádějí, že jejich systém informací trhu je problematický, po řadě let nyní MZe slíbilo nápravu a za tím účelem bude schůzka s organizacemi příští týden. Problematické je především propojení všech 17 autonomních oblastí – data nejsou shromažďována systematicky. Také Italové hlásí dost podstatné rozdíly v údajích, data organizací se liší od údajů Komise až o 15 %. A Španělé k tomu dodávají, že jejich konečná čísla bývají pravidelně

Vinařský věstník 2/2015

o 6–8 % vyšší u konečné produkce vína, než má Komise. Ostatně Španělé zde dávají upravené údaje z 2013/14 celkově 53,503 mil. hl ( Komise 50,600) a pro 2014/15 41,500 ( Komise 40,8 mil. hl). Podobné problémy má Itálie, jiné země takové rozdíly nehlásí. Studie: Konkurenční pozice vína z EU Studie, kterou provedla COGEA, Itálie, zde byla ostře kritizována hlavně ze strany Francie. Předseda pracovní skupiny Coste uvedl v úvodu, že na trhu vína je cítit obrovskou váhu distribuce, a sektoru v EU vadí různé celní tarify pro domácí produkci a pro dovozy. Francouzský zástupce řekl, že COGEA udělala podobnou studii v 2012, která měla ale podstatně jiné závěry než ta současná, která je podle něho zavádějící. A to vede k určité manipulaci faktů a jiné interpretaci, než původní studie, která měla podle něho solidnější základy a byla pravdivější. Popis nástrojů na řízení trhu se od roku 2012 nijak nezměnil. Ale dále řekl, že ve studii 2012 byla popsána konkurenčnost farem daleko realističtěji ( ukázalo se, že řada z nich byla nerentabilních), v současné studii tento faktor chybí. Dříve byla konkurenční pozice vína přímo propojena na konkurenčnost farem, to tam dnes chybí. Studie má hodně nedostatků a celá řada závěrů je pro Francii nepřijatelná. Němci toto hodnocení podpořili, říkají, že tato studie není důležitá, Komise ji dává přehnanou hodnotu. Francouzský zástupce k tomu dodává, že Komise nyní připravila novou komunikaci k této studii, ale to nijak nezmění problematické hodnocení celé práce. Pro zájemce je více info na http://www.europa.eu nebo na Web Cogea: www.cogeaspa.it. Diskuse, která se okolo studie rozběhla, ukazuje, že celá řada faktů zde neodpovídá potřebám a podobně jako Francouzi, se většina přiklání k tomu, že byla zbytečná a že studie z 2012 byla věcnější a lepší. A předseda Coste, dodává, že tato studie může mít perverzní dopad. Ani pro předsedkyně skupiny CD Palmu, není jasné co tím Komise sleduje a k čemu tato studie je dobrá. Bude

předloženo jako zvláštní bod na CD následující den. Pak byla diskuse, zda se má na Komisi více tlačit, nebo zůstat diplomaticky. Převážil tvrdší postoj. Komise musí svůj postoj vysvětlit a zdůvodnit. 2a. Povolení výsadby Debata ukázala celou řadu důležitých bodů pro organizace zemí. Španělé zde mají připraven plán do r. 2020, Itálie hlásí, že debata u nich ještě neskončila, výsledky a závěry by měly být známy do poloviny roku. Za sekretariát Dávid řekl, že prozatímní závěry byly rozeslány všem členům pracovní skupiny. Uvádí se, že regionální povolení jsou možná (výklad Komise), pro všechny země, které to chtějí využít (De, Šp, It), Francie má rovněž regionální rozdělení, ale to je jiné než v ostatních zemích – celkové rozdělení je na regionech, ale stát si ponechává konečné slovo, ten působí jako konečný arbitr. Itálie by chtěla znát postupy a přístup ostatních zemí – sekretariát údaje shromáždí. 2b. Zjednodušení SZP – sem patří podle skupiny: • označení • ochrana • sjednocení metod A francouzská delegace opět kritizuje postup Komise, chybí průvodní dokument o aplikacích, především u označení (etikety), identifikace bodů zjednodušení (i balení). C/C k tomuto tématu vydala již na podzim minulého roku komentáře, které se týkaly následujících bodů: • registrace vinic (a  povinné deklarace). Prohlášení o  sklizni, produkci, ošetření a marketingu, úroveň zásob – zlepšit průhlednost, zavedení digitálního systému hlášení a  zlepšit přístup k informacím. Formy: jednodušší obsah, data podání a postihy. Doplňující dokumenty k hlášením včetně jejich účelu ke konečnému užití a obsahu. Certifikace CHOP a CHZO vín včetně roku a druhu vína. • Registry. Administrativní pravidla užívaná pro některé enologické praktiky (deklarace, dosla-

zpět

24

zování, dokyselování, povolené praktiky a omezení pro některé druhy vína). Regulace pro CHOP a CHZO, tradiční názvy, označení. 3. programy pro sektor po r. 2018 – jaké formy podpor pro sektor Francouzský zástupce zde mluvil o  znalostech Komise u  vína, řekl, že nový Komisař neví absolutně nic o vínu a o specifických potřebách tohoto sektoru. Francouzské MZe se nyní ptá Komise, co chce dělat v příštím období, vyzvala ostatní země k podobnému postupu. Zatím zůstalo bez odpovědi. Italští zástupci chtějí vědět, jak zde bude C/C reagovat, je připravena na případnou revizi SZP v r. 2017 (nový Health check) a jak se tyto případné úpravy dotknou SOT s vínem. A jaké jsou národní programy podpor členských zemí. 4. Kvalita Skupina zde zdůrazňuje především ekonomickou hodnotu sektoru vína EU. V celé EU má hodnotu 30,4 mld. € a 70 % z toho je se zeměpisným označením. Zeměpisné označení je ukazatelem výkonnosti vína v EU. Organizace požadují zachování statut quo u definicí CHOP a CHZO a také tradičních termínů a mezinárodní ochranu všech označení.

Pracovní skupina Kvalita 11. 2. 2015 Na dnešní schůzi měl mít jeden z hlavních příspěvků předseda pracovní skupiny víno, Coste, ale ten se do Bruselu nedostal kvůli stávce ve Francii. Namísto něho zde podal informaci Dávid Brazsil, tajemník skupiny Víno o stavu kvality v sektoru vína (především o propojení CHOP, CHZO, označení kvality a regionální označení). Dalším bodem zde bylo zjednodušení SZP a politika kvality. Jednání se zabývalo především změnami, které zde byly od zavedení v r. 2007. Vývoj v jednotlivých bodech, návrhy na změny, co by mělo být zjednodušeno Sektor by uvítal zjednodušení, které by ulehčilo práci farmářům, nemělo by se soustřeďovat na úřady. Italský zástupce zde informuje o schůzce jejich organizace na MZe minulý týden, ministerstvo chce převézt ochranu CHOP a CHZO na zvláštní agenturu. Mají obavy, že to naruší současný model schvalování, mělo by se o tom jednat i v rámci

Vinařský věstník 2/2015

C/C, protože to může znamenat změnu pravidel. Jochum za Rakousko dodává, že u nich to trvalo přes 10 let, než se vše podařilo provést a že to není příklad k následování. Stále zde trvá nejistota, zda mít pro rozhodování jednu autoritu EU nebo národní. Ale většina je pro obě možnosti, ochrana jak na EU úrovni tak na národní.

Debata o  zneužívaní značek. Italská stížnost týkající se především sýrů a stížnost na zneužívání jejich tradičních označení v jiných zemích, bez povolení či dohody.

Informace pro spotřebitele potravin Pracovní skupina se vyslovuje pro zachování CHOP a CHZO, jsou mezinárodně uznány na rozdíl od privátních iniciativ, lze zde měřit i jejich ekonomickou výkonnost. Pro sektor vína je toto odlišeni zásadní. Javier k tomu dodává závěry studie, kde se uvádí, že jen 14 % spotřebitelů hledí na označení, celkem tomu nerozumí a  tak je to nezajímá. U vína je toto uznání o něco vyšší. Problém je, že označení se liší v každé zemi a nejsou ani přehledy, co dělají sousední země.

Rusko zlevnilo vodku. Bojuje tak proti „samohonce“ i nelegálním výrobcům • Cena vodky v Rusku klesla na 185 rublů (68 korun) za půl litru. • Vláda chce levným legálním alkoholem zabránit rozvoji výroby pančovaného alkoholu. Ilegálně produkované lihoviny představují až 55 procent ruského trhu. • Ročně v  důsledku nadměrného pití v zemi zemře půl milionu lidí.

Označení pro nezemědělské produkty Jednání se týkalo sektoru textilu, keramiky, skla, mědi, ale celkově se zde ozvali jen zástupci sektoru len. Otázka bude podána na schůzi CD. Na konferenci bylo vidět, jak rozdílné jsou zájmy, protože diskuse byla o rozlišnosti mezi zeměpisnými označeními a obchodními značkami. Komise dostala na tato téma přes 130 odpovědí, většina se týká potřeby větší ochrany na trhu. Ochrana duševního vlastnictví – velmi komplikovaná otázka, i pro zpracování. Chybí zde dohoda, seznam kritérií se zatím připravuje a uvažuje se o dvojí úrovni pro zeměpisné označení: suroviny a zpracované produkty. U zemědělských produktů tato práce pokračuje jen velmi pomalu, protože většina nevidí rozdíl mezi postupy pro zemědělské a nezemědělské produkty. Pro maso a oleje bude toto označení povinné od prosince 2016, nutriční hodnoty. Jsou značné rozdíly v označení alergenů, problém u otázek týkajících se kontaminace hotových jídel – informace se mají vždy předávat psané, ne orální. Rozdíly v přístupu Komise a EP. Ten chce, aby Komise šla až na doraz u dobrovolného označení, debata trvá i u „původu“, stále se hledá konečná forma vyjádření. Původ – co to je –označit narození, výkrm, porážku, zpracování? Pro většinu zde mají být jen zásadní údaje, doplněné o druh zvířete. C/C je i nadále pro dobrovolné označení původu.

ZE ZPRÁVY K. MATOUŠKA VYBRAL J. SEDLO

Ruská vláda rozhodla o prodeji lahve vodky za nejnižší povolenou cenu, tedy 185 rublů (kolem 68 korun). Zatímco ceny potravin se v zemi zvýšily o více než 15 procent a spotřebitelské ceny stouply o více než 11 procent, ruský tradiční nápoj od neděle zlevnil. Podle serveru CNBC se tamní vláda tímto opatřením vyrovnává s rostoucím zájmem o finančně dostupnější pančované lihoviny. Cena půl litru vodky se před nedělí prodávala ještě za cenu 220 rublů. Vláda doufá, že se 16procentní snížení ceny alkoholického nápoje odrazí v  návratnosti na daních. Domácí trh s vodkou se s problémy potýká již delší dobu. Podle ruského listu Kommersant v minulém roce klesla produkce vodky až o 22 procent. Roli hrálo právě zvýšení ceny alkoholu o 15 procent v roce 2013, ale také rychle se rozšiřující trh s nelegálně distribuovaným alkoholem a takzvanou „samohonkou“. Loni tvořil ilegálně produkovaný alkohol v Rusku 55 procent trhu. To je ovšem velký problém pro stát, který tím přichází o daně, i pro obyvatele země. Neokolkované destiláty, které neprojdou kontrolou, mohou totiž mít mnohdy až smrtelné důsledky pro konzumenty. A právě v Rusku, jehož občané jsou svým přístupem k alkoholu a zejména k vodce známí, je úmrtnost v souvislosti s alkoholem velká. Dokonce se jedná o nejčastější příčinu smrti u ruských mužů. Každoročně v zemi umírá na důsledky konzumace alkoholu téměř půl milionu Rusů a alkohol navíc výrazně ovlivňuje páchání trestných činů. Podle

zpět

25

ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: LENKA FILIPOVÁ;

pokud má vážné pochybnosti o slučitelnosti dotčeného opatření s pravidly EU pro státní podporu. Rozhodnutí je následně zveřejněno v Úředním věstníku EU.

5. 2. 2015

ZPRAVODAJ PK ČR – 7/2015

Brusel chce po Francii vrátit zemědělské dotace za 1,1 miliardy eur Evropská komise požaduje po Francii, aby vrátila 1,1 miliardy eur (přes 30 miliard Kč), které neoprávněně získala v rámci dotací pro zemědělský sektor. Podle agentury Reuters jde o zdaleka nejvyšší požadavek, se kterým se komise obrátila na některou z členských zemí Evropské unie v důsledku kontroly vyplacených dotací. Francouzský ministr zemědělství Stéphane Le Foll navíc upozornil, že původní požadavek komise dosahoval zhruba 3,5 miliardy eur, následná jednání však vedla ke snížení této částky. Požadavek souvisí zejména s nesprávnými údaji o orné půdě z let 2008 až 2012. Částka představuje zhruba dvě procenta celkového objemu zemědělských dotací, které Francie v tomto období obdržela.

Jezte méně, radí politici Rusům v krizi. Sport je přednější Poslanec za vládnoucí stranu Jednotné Rusko tvrdí, že zvýšení cen potravin pro ruské obyvatele „nic hrozného“ neznamená. Sport je prý důležitější než jídlo. Moskva – Svérázný způsob, jak překonat současnou ekonomickou krizi, doporučil Rusům regionální poslanec Ilja Gaffner. Podle něj by lidé, kteří se kvůli prudkému růstu cen dostali do finančních potíží, měli „méně jíst“. Svým vyjádřením vzbudil mezi voliči vlnu nevole. Ti politika na oplátku vyzvali, aby se řídil heslem „méně krást“. Podle uralské agentury Novyj region si poslanec za vládnoucí stranu Jednotné Rusko ze Sverdlovské oblasti myslí, že zvýšení cen potravin pro ruské obyvatele „nic hrozného“ neznamená. Pokud mají málo peněz, pak by podle něj měli raději myslet na sport než na jídlo.

celosvětové studie z roku 2012 Rusové konzumují skoro 14 litrů vodky na osobu ročně. To je například sedmkrát více, než vypije běžný Američan.

Nešlo o úmysl, tvrdí Francie „Nedošlo tu k  žádnému podvodu,“ prohlásil ministr. „Mohly se stát chyby a naším úkolem je jejich napravení,“ dodal. Francouzská vláda podle ministra požadovanou částku uhradí během tří let a tamní zemědělci nebudou muset platit nic. Francie je největším příjemcem dotací v rámci společné evropské zemědělské politiky (CAP). Celkově chce Evropská komise od členských zemí EU získat zpět dotace v objemu kolem 1,4 miliardy eur. ZDROJ: NOVINKY.CZ; AUTOR: ČTK; 28. 1. 2015

Evropská komise zahájila formální vyšetřovací řízení proti Dánsku Evropská komise zahájila dne 4. února 2015 formální vyšetřovací řízení proti Dánsku za nezákonné státní podpory kvůli jeho bývalé spotřební dani z nasycených tuků v některých potravinách. Komise chce zjistit, zda výrobci potravin osvobození od daně nepřímo neobdrželi nelegální státní podporu. Komise je povinna zahájit formální šetření podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy,

Vinařský věstník 2/2015

„Vzpomeňte si na ruské dějiny“ Při setkání s voliči Gaffner mimo jiné uvedl, že se lidé o novoročních svátcích najedli dost a teď je čas, aby se uskromnili. „Vzpomeňte si na ruské dějiny. My Rusové jsme všichni zažili zimu a hlad. (…) Když je tedy méně peněz, je třeba myslet na zdraví a méně jíst,“ řekl při návštěvě obchodního centra, když zjistil, že tam ceny stouply až o 25 procent. Vedení strany se podle místních médií za politikova slova omluvilo. Právě Gaffnera totiž pověřila vedením programu Lidová kontrola, který vládnoucí struktura iniciovala kvůli prudkému růstu cen potravin. Voliči mají za to, že si poslanec „utahuje“ z problémů chudých spoluobčanů. Blogeři pak politikům radí, aby si raději odpustili vysoké náhrady a služební vozidla. Pohanka zmizela Po poklesu kurzu rublu a potravinovém embargu, které ruské úřady vyhlásily v reakci na západní sankce kvůli Ukrajině, ceny základních potravin jako chléb, mouka či kroupy prudce stouply. Některé produkty dokonce zdražily re-

kordně. Příznačné bylo například prosincové navýšení cen pohanky až o 50 procent. Ta přitom tradičně patří mezi „strategické“ pokrmy v Rusku. Přesto na čas zmizela z pultů. Ruské ministerstvo zemědělství ujišťovalo obyvatele, že pohanky bude dost, pokud nebudou nakupovat měsíčně víc než 3,5 kilogramu na osobu. Letos se sice její cena mírně snížila, avšak ovoce, zelenina či sýry naopak podražily až o sto procent. Průměrné výdaje za potraviny se podle statistik v Rusku zdvojnásobily. Kritika z řad Jednotného Ruska Jednotné Rusko přitom vládu kritizuje, že není schopna na růst cen adekvátně reagovat. Politici z vládnoucí strany se obávají, že růst cen by se mohl negativně odrazit na náladě ve společnosti. „Úředníci nás straší krizí a snaží se tak najít ospravedlnění pro svou neschopnost zvládnout problémy,“ uvedla poslankyně Olga Batalinová. Vicepremiéra Arkadije Dvorkoviče, pověřeného vypracováním protikrizových opatření, poslanci dokonce odmítli vyslechnout v parlamentu a spekuluje se o jeho brzkém sesazení. Ruská vláda slibuje, že letošní růst cen potravin nepřevýší desetiprocentní hranici a že se situace stabilizuje. Ministr ekonomického rozvoje Alexej Uljukajev obyvatelům mezitím radí, aby se nenechali cenovými výkyvy zneklidnit a víc dbali o zdraví. „V době krize je důležité zachovat duševní rovnováhu a pevné rodinné zázemí. Je třeba myslet hlavně na zdraví. Ceny a sankce jsou pomíjivé,“ zafilozofoval na ekonomickém fóru. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: ALEXANDRA MALACHOVSKÁ; 26. 1. 2015

Trh s vínem v Německu oslabil Mainz – V roce 2014 se spotřebovalo v Německu o 2,4 % méně vína oproti roku 2013 a v hodnotovém vyjádření to bylo o 1 % méně. Údaje vychází z analýzy trhu, kterou každoročně pro Vinařský fond zpracovává Gfk. Podíl německého vína klesl o 4 % na celkem 45 % spotřebovaného vína v zemi. Tím se ho na trhu ale stále ještě spotřebuje nejvíce, následuje víno francouzské (15 %), italské (14 %) a španělské (8 %). Pokles spotřeby německého vína souvisí s nízkou sklizní v roce 2013, pro rok 2015 Němci plánují zpětné získání ztracených pozic na základě sklizně minulého roku. Pokračuje trend zvyšující se spotřeby bílého vína, nyní se na celkové spotře-

zpět

26

bě vína podílí 42 %, což je meziroční nárůst o 1 %. Červené víno svými 48 % stále převažuje. Od roku 2008 se ale jeho podíl na konzumaci snížil o 5 % a podíl bílého vína se zvýšil o 4 %. Podíl růžového vína se zvýšil z 9 na 10 %. PROPLANTA/05. 02. 2015/JS

Pozice iontu mědi brání tomu, aby se iont sulfitu navázal na enzym. Místo toho váže na své aktivní centrum oxid siřičitý. Menší molekula potřebuje méně místa. Tento první krok odlišuje redukční mechanizmus MccA od ostatních enzymů, které odbourávají síru. Dalším odštěpením vody redukuje MccA oxid siřičitý na konečný produkt – sulfid (sirník). (Uni Freiburg) PROPLANTA/04. 02. 2015/JS

Brzy bude možné snížit SO2 ve víně Freiburg (Bádensko) – Sulfity (siřičitany) jsou látky přírodního původu obsahující síru a již v malých koncentracích jsou jedovaté pro řadu živočichů. Přesto jsou sulfity ve formě oxidu siřičitého přidávány do vína a sušeného ovoce. Tým výzkumníků z  Freiburgu popsal strukturu a způsob fungování nového enzymu, který může zredukovat množství sulfitů. Brzdí rozvoj nežádoucích mikroorganizmů a prodlužuje tak životnost chráněných produktů. Tým složený z freiburského biochemika prof. Dr. Olivera Einsleho a biochemičky Dr. Biancy Hermannové ve spolupráci s výzkumníky z Technické univerzity Darmstadt popsal bakteriální enzym, který snižuje sulfit stokrát rychleji oproti dosud známým enzymům. Vědci objasnili krystalickou strukturu komplexu enzymů MccA a molekulární podrobnosti jejich reakčního mechanizmu. Jejich závěry vysvětlují, proč MccA může tak rychle transformovat sulfit. V budoucnu by používání tohoto enzymu mohlo posunout biotechnologie dále: S  mikroorganizmy upravenými podle potřeb, které jsou schopny redukovat sulfity, by bylo možné například provádět odsiřování za běžných podmínek. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise „Nature“. Některé bakterie využívají siřičitan k energetické látkové výměně: Používají to při dýchání, jestliže nemají k dispozici kyslík. Bakterie tím získávají energii, přitom redukují sulfit (siřičitan) na sulfid (sirník) a během tohoto procesu odštěpí všechny atomy kyslíku. K bakteriím, které tento sulfit využívají pro dýchání patří bakterie žijící v bachoru přežvýkavců a produkující MccA. MccA je metaloprotein, má 24 skupin se železnými ionty. Mimoto se skládá ze tří dílčích jednotek, je to tedy trimer. V nově objevené struktuře, která je odpovědná za redukci sulfitu, se nachází skupina s iontem mědi. Tento iont je vázán prostřednictvím dvou zbytků cysteinu, aminokyseliny obsahující síru.

Vinařský věstník 2/2015

Jako v restauraci: Vychutnávání si vína v oblacích – Emirates Airline „Pro nás je víno zážitkem. Pasažéři si chtějí vychutnat víno na palubě letadla stejně dobře, jako by byli v nějaké lepší restauraci. Nechtějí jenom růžové, červené nebo bílé. Zajímá je odrůda, ročník i historie daného vinařství. Proto jsme se již před více než deseti lety rozhodli jim vyhovět“, vysvětluje Sir Tim Clark, president Emirates Airline. Na palubách letadel Emirates se servíruje ve všech třídách každý den více jak 60 různých vín, šampaňské a tichá vína z nejlepších vinařství v 11 zemích. Společnost dosud do vína investovala půl miliardy amerických dolarů. Víno je důležitou součástí kulinářského zážitku na palubě, obsluha nabízí cestujícím velký sortiment možností výběru. Letecká společnost má vlastní tým vinařských expertů, kteří vybírají vína z nejlepších vinařství po celém světě. „Měli jsme možnost zvolit jednoduchou běžnou cestu – vypsat výběrové řízení na několik vín pro jednotlivé třídy, ale chtěli jsme nabídnout hostům výběr, i když je to pracnější a dražší. Protože špičková vinařství nemohou nabídnout potřebné množství vína, nakupujeme je od většího množství podniků. K tomu, aby bylo víno vhodné k vybranému jídlu, máme proškolenou obsluhu“ říká president. Vína nakupují ještě před tím, než jsou naláhvována a  tedy uvedena na trh. V současnosti v jejich sklepě v Burgundsku vyzrává přes 1,2 milionu lahví vín, část z nich se bude v letadlech nabízet až za deset let. Téměř polovinu tvoří vína z Bordeaux a ostatní francouzská vína, nejvíce si cení vinařství Château Lafite, Château Margaux, Château Latour, Château Haut-Brion a  Château Mouton-Rothschild. Ale nabízí i německé Ryzlinky rýnské a Pinot noir, stejně jako vína z nového světa (australská, no-

vozélandská, kalifornská). V první třídě se například nabízí Dom Pérignon, jedna z nejlepších známek ročníkového šampaňského. FALSTAFF/05. 02. 2015/JS

Choroby dřeva révy nyní trápí francouzské vinaře nejvíce Jenom v roce 2014 přišla Francie v jejich důsledku o více než 100.000 ha vinic. Příčinou je chřadnutí a odumírání révy (esca), botryosferiové odumírání révy a eutypové odumírání révy (eutypa lata), které podle ministerstva zemědělství snížily produkční potenciál Francie jen v  roce 2014 o  13  %. Tyto nemoci ztrátou produkce stojí Francii 1 miliardu Eur ročně. Ačkoliv některé rostliny přežijí tyto nemoci kmínku, jejich výnos může klesnout na polovinu. Některé odrůdy jako Sauvignon blanc, Cabernet franc, Chenin blanc a Melon de Bourgogne byly v roce 2014 těmito houbovými chorobami dřeva v údolí Loiry více postiženy. V Bordeaux byly nejvíce poškozeny odrůdy Cabernet Sauvignon a Cabernet franc, méně Merlot. Poměrně odolné se ukázaly v Burgundsku odrůdy Chardonnay a Pinot noir. I když tam byl silný tlak choroby esca, produkci výrazně neovlivnila. K nejvíce napadeným odrůdám patří Ugni blanc v oblasti Cognac a Savagnin a Trousseau v oblasti Jura. Odhaduje se, že nejméně 5 % vinic je v Evropě postiženo těmito chorobami, to už je skutečný ekonomický problém, který vyžaduje nejvyšší pozornost nejen Francie, ale celé Evropy. Ve Francii jsou přesvědčeni, že problémy s houbovými chorobami kmínků narostly poté, co bylo úředně zakázáno použití toxického arzenitanu sodného pro révu vinnou v roce 2001. Jediný povolený přípravek v EU – Esquive WP od firmy Bayer – může jen redukovat následky onemocnění, ale révu nevyléčí. DECANTER/4. 2. 2015/JS

Ruská vláda uvažuje o stanovení minimální ceny vína Vede ji k tomu záměr podpořit produkci hroznů v  zemi a  omezit objem falšovaného vína. Nedávno přijatá legislativa umožňuje regulovat minimální cenu tichých a šumivých vín prodávaných v ruském maloobchodu. Producen-

zpět

27

ti vína v  Rusku tento krok přivítali, zavedení minimální ceny zajistí ziskovost produkce vína z hroznů révy vinné i v těch méně vhodných regionech. Současně je to pokus o zastavení padělání vína; obdobné opatření bylo přijato pro ruskou vodku v roce 2010. Předpokládá se, že by mělo dojít k redukci černého trhu s vínem o 25 až 30 %, jak tomu bylo u vodky. Zavedení minimálních cen se očekává v polovině roku 2015 a výše by se měla pohybovat kolem 100 rublů (35 Kč) za litr tichého vína a asi 125 rublů (45 Kč) za litr šumivého vína. Očekávat lze odpor ruského maloobchodu, kde se většina vína prodává v cenách do 100 rublů. Podle prodejců bude mít zavedení minimálních cen dopad na snížení prodeje vína a zvýšení prodeje vodky a dalších lihovin. Stanovení minimální ceny vína má vést podle vlády také ke zvýšení plochy vinic v Rusku do roku 2020 na 140 tisíc ha. DECANTER/EUGENE GERDEN/2. 2. 2015/JS

Maďarská Tokaj získala 330 milionů Eur na investice Finance přitečou jak z EU, tak od státu a jsou určeny na projekt do roku 2020. Vinařský průmysl je jedním z hlavních zdrojů zaměstnání ve vinařské oblasti Tokaj chráněné v rámci UNESCO, kde přímo ve vinařství pracuje asi 5 tisíc osob. Proto i  většina prostředků půjde do vinařství s cílem posílit globální image a prestiž tokajských vín. Tokajská vína jsou uvedena v nápojových lístcích michelinských restaurací po celém světě; v USA ve 20 % restaurací, v Anglii ve 29 % a kolem 5 % v Německu, Francii a Číně. Kolem 10 milionů Eur již bylo vloženo během dvou let do projektu na vylepšení značky, který byl svěřen poradenské firmě Claessens International. Ta se podílela předtím na takových značkách, jako jsou Mumm, Perrier-Jouet, Antinori a Petrus. Tento rok půjde o marketingovou kampaň zaměřenou na obnovení vnímání známky Tokaj v zahraničí. Probíhá také hlavní výzkum ve viničních tratích, který zahrnuje 11 tisíc ha Tokajské oblasti, z nich je asi 5,5 tis. ha

Vinařský věstník 2/2015

momentálně osázeno. Výsledky budou oznámeny v červnu 2015. Zjistí se tím, kam nejvhodněji nasměrovat prostředky na restrukturalizaci vinic. Část z 330 milionů Eur bude použita na turistiku, infrastrukturu a jiné zemědělské produkty.

•

DECANTER/CAROLINE GILBY/27. 1. 2015/JS

Trvale udržitelná a inovativní strategie ochrany rostlin v evropském vinohradnictví Tak zněl název mezinárodní konference proběhnuvší 9. ledna 2015 v AGES (Agentura pro bezpečnou výživu) v Rakousku, která byla současně závěrečným setkáním v rámci projektu „Vineman“. Na začátku byl představen tento projekt, na němž se podíleli zástupci z Itálie, Německa, Španělska, Slovinska a Rakouska. Cílem byla podpora ekonomicky bezpečného rozšiřování ekologického vinohradnictví pomocí zvládnutí škodlivých činitelů. Závěry: • Z pokusů s Bacillus amyloliquefaciens (přípravek Serenade max proti padlí révy a šedé hnilobě) vyplývá, že přípravek lze dobře kombinovat se sírou, ale ne s mědí. Kombinace se sírou zvyšuje jeho účinnost. Nelze ale mísit s  přípravkem Botector (Aureobasidium pullulans) proti šedé hnilobě. • Před rokem byl zahájen nový projekt DROPSA s 26 mezinárodními partnery zaměřený na octomilku Drosophila suzukii, na ekonomicky přijatelnou ochranu před ní. Zkoumají se její rozdílné fenotypy a hledají se přirození paraziti v oblastech jejího původního rozšíření (Asie) a jejich účinnost. Pracuje se na standardizaci monitoringu a na možnosti napadení entomopatogenními houbami. Z nechemických metod ochrany připadají v úvahu jen sítě, zkoušejí se i různé chemické přípravky. Z nich byl testován například produkt Coded, který ještě není

•

povolen. Aktuálně lze v bioprodukci použít jen Spinosad. Co přinese nejbližší budoucnost: • Takzvanou „dinosaurizaci“ – přípravky na ochranu rostlin vymizí. • Sníží se účinnost fungicidů a insekticidů. • Objeví se invazivní a  nové choroby i škůdci. • Vzniknou nové agresivní kmeny hub. • Změna klimatu prodlouží resp. zintenzivní choroby. • Zvýší se plocha biovinic. • Zvýší se význam vzdělání. • Nepředstavitelné se může stát skutečností. • Nové triky umožní například: • Odolnější odrůdy • Biodiverzita ve vinici k regulaci škůdců • Úrodnost půdy K  tématu „měď“: Byl zkoumán její obsah v rakouských vinicích a z výsledků vyplývá, že nejvíce mědi je v oblasti Wachau. Měď je až do roku 2018 v EU povolena pro použití v ekologickém vinohradnictví v dávce do 6 kg Cu/ha. Ve skutečnosti se v Rakousku používá v průměru 2,4 kg/ha. Vnos mědi do půdy je větší hnojivy a močůvkou než fungicidy.

ZDROJ: DER WINZER, DANIELA DEJNEGA, 09. 02. 2015; VYBRAL A PŘELOŽIL JIŘÍ SEDLO

Konkurence pro láhve 0,75 l? Zatímco se koncem osmdesátých let zakázaly v celé Evropě láhve o objemu 0,68, 0,70 a 0,73 litru a nahradily se láhvemi o objemu 0,75 l, uvažuje Komise o zrušení jednotného objemu láhví. Následkem pak bude chaos ve velikostech láhví, negativní účinek na vratnost a matení spotřebitele. Generální ředitelství pro vnitřní trh, podnikání a malé a střední podniky EK vyhlásilo anketu na hodnocení tří směrnic, které se zabývají objemem a množstvím balených produktů. Německý svaz vinařů hájí udržení standardizace obalů. Svůj názor je možné vyjádřit do 7. dubna zde. DER DEUTSCHE WEINBAU/18. 2. 2015/JS

zpět

28