Vinařský věstník. Obsah: Informace ze srpna. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval

Obsah:

Informace ze srpna

Vinařský věstník

8 2014

Informace pro žadatele o podporu v rámci opatření RESTRUKTURALIZACE A PŘEMĚNA VINIC a INVESTICE V RÁMCI SOT S VÍNEM 2 Tisková zpráva Ministerstva zemědělství a SZIF ke kontrole NKÚ ve věci Klasa a Regionální potravina 2 Stanovisko Vinařského fondu k nálezu NKÚ 3 Hlavní zprávy 4 Z časopisu STATISTIKA A MY 6 Potraviny na pranýři (víno) za měsíc srpen 9 Ze zahraničí 11

1

Informace pro žadatele o podporu v rámci opatření RESTRUKTURALIZACE A PŘEMĚNA VINIC a INVESTICE V RÁMCI SOT S VÍNEM Vážení žadatelé, žádosti o podporu na dotační tituly „Restrukturalizace a přeměna vinic“ a „Investice v rámci SOT s vínem“ jsou již podávány v souladu s pětiletým plánem podpor ČR pro období 2014–2018. V této souvislosti došlo k novelizaci nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stano-

vení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem a nově jsou podmínky daných dotačních titulů upraveny nařízením vlády č. 142/2014 Sb. o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství.

Bližší informace a dokumenty (příručka pro žadatele, formuláře žádostí apod.) jsou k dispozici přímo na stránkách SZIF pro daná opatření (www.szif.cz → SZIF poskytuje → Společná organizace trhu → Rostlinná výroba → Víno/Vinice → Investice / Restrukturalizace vinic). ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND

Tisková zpráva Ministerstva zemědělství a SZIF ke kontrole NKÚ ve věci Klasa a Regionální potravina Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bere na vědomí kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se podpory zemědělských produktů a potravin na trhu (kontrolní akce NKÚ č. 13/36). Kontrola se týkala dvou etap činností SZIF v této oblasti, konkrétně za období 2009–2011 a 2012–2013. Ministr zemědělství Marian Jurečka k nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu řekl: „Uvedená zjištění se vztahují k předchozím vedením ministerstva. Aby se již nic podobného nestalo, ustanovil jsem pracovní skupinu Klasa 2015+, která má do budoucna připravit koncepci propagace této značky. Totéž plánuji i u značky Regionální potravina,“ a dodal: „Zprávu NKÚ nebere Ministerstvo zemědělství v žádném případě na lehkou váhu a v připravované veřejné zakázce na marketingovou podporu značky Klasa, resp. v současnosti realizované kampani na Regionální potravinu, by se žádné excesy už neměly objevit.“ SZIF konstatuje, že největší část zjištění NKÚ se dotýká období do roku 2011 a lze z nich usoudit, že vnitřní kontrolní systém v té době nebyl zcela funkční. Současně je třeba připomenout, že od roku 2011 SZIF z vlastní iniciativy přijal řadu opatření a postupů k tomu, aby se

Vinařský věstník 08/2014

podobná pochybení neopakovala. „Je pro nás potěšující, že počet a rozsah zjištění týkajících se etapy 2012–2013 byl zřetelně nižší, z čehož lze usuzovat, že přijatá opatření do značné míry splnila svůj účel,“ říká současný ředitel SZIF Martin Šebestyán, který byl jmenován 31. 12. 2013, a dodává, že SZIF nemůže po výsledcích kontroly přijmout žádná personální opatření, protože ze zaměstnanců zapojených do roku 2011 do schvalovacích procesů už dnes na SZIF nikdo nepracuje. V případě veřejných zakázek na podporu značky Klasa zadávaných v letech 2009 až 2011 prováděl jejich administraci externí subjekt, se kterým již SZIF nespolupracuje. U žádné z těchto veřejných zakázek si však žádný z uchazečů o veřejnou zakázku nestěžoval na postup v zadávacím řízení u ÚOHS. NKÚ ve svém nejnovějším kontrolním závěru nalezl údajná porušení rozpočtové kázně. To však neznamená, že se uvedené prostředky někam ztratily, naprostá většina zjištění se týká spíše formálních pochybení spočívajících v opožděném dokončení schvalovacího procesu u některých výdajů nebo v zadání dílčích veřejných zakázek podle zákona o veřejných zakázkách bez toho, že by s tímto

postupem počítala příslušná rámcová smlouva. „Domníváme se, že NKÚ některá jednotlivá zjištění nevyhodnotil správně, ačkoli jsme jeho závěry rozporovali už v průběhu kontroly. Náš postoj budeme obhajovat i u finančního úřadu, který nyní bude na návrh NKÚ údajná porušení rozpočtové kázně posuzovat,“ komentuje Martin Šebestyán. Příslušný Finanční úřad (FÚ) se přitom se závěry NKÚ v mnoha případech neztotožňuje. Od roku 2007 NKÚ ve 4 z celkem 11 kontrol shledal porušení rozpočtové kázně v celkové výši 160,4 mil. Kč. Na základě podnětů NKÚ zahájil FÚ k dnešnímu dni v SZIF celkem 22 šetření na prověření porušení rozpočtové kázně v celkové výši 74,9 mil. Kč. Z toho se FÚ shodl s hodnocením NKÚ „pouze“ u 4,3 mil. Kč, za které vyměřil SZIF odvod za porušení rozpočtové kázně. U částky 66,6 mil. Kč FÚ porušení rozpočtové kázně nezjistil. U dalších 3,6 mil. Kč sice FÚ zjistil porušení rozpočtové kázně, ale následně v plném rozsahu vyhověl odvolání SZIF. O zbylých 0,4 mil. Kč zatím FÚ nerozhodl. SZIF v prověřovaném období vynaložil na podporu zemědělských produktů a potravin na trhu celkem 962,3 mil. Kč. ZDROJ: HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE, 11. 8. 2014

zpět

2

Stanovisko Vinařského fondu k nálezu NKÚ Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) po své prověrce kampaní na podporu značek Klasa, Regionální potravina a Vína z Moravy, vína z Čech vytýká Vinařskému fondu několik níže uvedených skutečností. Vinařský fond s touto kritikou nesouhlasí a odmítá, že by při realizaci kampaní na podporu značky Vína z Moravy, vína z Čech pochybil. 1. Vinařský fond podle nálezu NKÚ nenastavil dostatečně hodnoty pro vyhodnocení výsledků některých marketingových kampaní a metodiku jejich vyhodnocování. Cílem marketingových kampaní byla změna pozice moravských a českých vín v cílových skupinách a zvýšení prodejů moravských a českých vín. Jak konstatuje NKÚ, šlo o cíle konkrétní a měřitelné. Aby Vinařský fond zjistil, jaký dopad jím realizované kampaně mají, pravidelně zadává průzkumy veřejného mínění, pomocí nichž sleduje ohlasy veřejnosti na probíhající kampaně, znalost značky, její vnímání nebo trendy ve vývoji spotřebitelského chování. Má tedy naprosto jasnou představu, jaký efekt na vnímání moravských a českých a vín a jejich kvality proběhlé kampaně měly a mají, a je tak jednoznačně schopen výsledky posuzovat. Pozitivní výsledky jsou právě na zmiňovaných průzkumech jasně doložitelné. Pozitivní dopad měly kampaně i na zvyšování prodejů moravských a českých vín. Jednoznačně je to zřetelné například na projektu Svatomartinských vín nebo moravských a českých


růžových vín. Od roku 2006, tedy od zahájení činnosti VF, vzrostla spotřeba vína v ČR z 18 na téměř 21 litrů na osobu a rok. 2. N KÚ nesouhlasí s tím, že Vinařský fond vybral v roce 2006 komunikační agenturu na základě pravidel Asociace komunikačních agentur, a domnívá se, že měl postupovat podle zákona č. 40/2004 Sb., tedy že měl na výběr agentury vypsat veřejnou zakázku. Z nezávislé odborné právní analýzy vyplývá, že Vinařský fond (podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách) není veřejným zadavatelem, neboť jako instituce nebyl zřízen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu. Aktivity Vinařského fondu jsou vykonávány ve prospěch osob a firem zabývajících se vinohradnictvím a vinařstvím, jakkoli je jejich přesah do společnosti nepochybně pozitivní a přínosný. Dle platné legislativy hraje roli i fakt, zda daný subjekt uspokojuje, či neuspokojuje potřeby veřejného zájmu, které mají průmyslovou či obchodní povahu. Pokud průmyslovou či obchodní povahu mají, nemá subjekt dle dikce zákona povinnost jako veřejný zadavatel vystupovat. Pěstování révy a výroba a prodej vína podle našeho názoru jednoznačně obchodní povahu má, tedy se opět dle našeho názoru povinnosti dané ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona č. 40/2004 Sb., na Vinařský fond nevztahují. Navzdory výše uvedenému právnímu stanovisku Vinařský fond v letech 2009

a 2012, v duchu zásad transparentnosti a otevřenosti své činnosti, zadával marketingové kampaně formou veřejné zakázky. Dobrovolně se tak podroboval přísnějším standardům, ačkoli se na VF nevztahovaly. Právní názory právníků VF a NKÚ na statut Vinařského fondu se neshodují. Nezbývá tedy, aby v případě nutnosti o výkladu zákona rozhodl nezávislý soud. 3. Vinařský fond dále dle NKÚ proplatil přes 42 milionů Kč bez uzavřených písemných smluv. Není pravda, že by Vinařský fond neměl na marketingovou kampaň v roce 2009 s agenturou uzavřenou písemnou smlouvu. Na každou fakturu, která byla Vinařským fondem proplacena, existuje písemná smlouva nebo objednávka. Ty se vztahují na jednotlivé dílčí aktivity, nikoli ovšem na celé období roku 2009. Veškeré hospodaření VF je v souladu se zákony ČR každoročně prověřováno auditorem a Dozorčí radou. Tito nikdy neshledali jakékoli porušení pravidel hospodaření se svěřenými prostředky VF. Co je však podstatné – i přes výše popsané výhrady k realizaci kampaní na podporu značky Vína z Moravy, vína z Čech NKÚ nezjistil, že by vynaložené prostředky Vinařského fondu byly vydávány neefektivně nebo nehospodárně. Na závěr bychom rádi všem vinařům připomněli stálou možnost obracet se na Vinařský fond s náměty, připomínkami k jeho činnosti, ať už telefonicky, mailem či osobně. S POZDRAVEM ZA VINAŘSKÝ FOND JAROSLAV MACHOVEC, ŘEDITEL

zpět

3

HLAVNÍ ZPRÁVY

Nastavení přímých plateb od roku 2015 Ministerstvo zemědělství odeslalo Evropské komisi svá rozhodnutí týkající se nastavení přímých plateb v rámci reformované Společné zemědělské politiky pro následující období 2015 – 2020. Bylo rozhodnuto o prodloužení aplikace jednotné platby na plochu, přesunu finančních prostředků z I. do II. pilíře v období 2015–2019, využití degresivity, dobrovolné podpory vázané na produkci a v maximální možné míře podpory pro mladé zemědělce. V souladu s evropskou legislativou byly členským státům v oblasti přímých plateb stanoveny nové povinnosti vyplývající z reformy Společné zemědělské politiky, zejména jim bylo umožněno učinit některá rozhodnutí s ohledem na národní zájmy. Proto bylo nutné o jednotlivých aspektech nastavení přímých plateb informovat Evropskou komisi do 1. srpna 2014 tak, aby mohla od 1. ledna 2015 platit nová pravidla. Výplata přímých plateb bude pokračovat prostřednictvím jednotné platby na plochu (SAPS) do roku 2020. Současně došlo k převodu finančních prostředků z I. pilíře (přímé platby) do II. pilíře (Program rozvoje venkova, PRV) v letech 2015–2019 v roční průměrné výši zhruba 2,5 % (600 mil. Kč) a k rozhodnutí o aplikaci degresivity – snížení přímých plateb pro velké podniky (5 % příjmu ze SAPS nad 150 000 €) a jejich přesunutí do rozpočtu PRV. Ministerstvo zemědělství využilo možnosti podpořit citlivé sektory v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci ve výši 15 % roční obálky pro následující období 2015–2020, což odpovídá roční průměrné částce kolem 3,46 mld. Kč. Mezi podporovaná odvětví patří brambory určené na výrobu škrobu, chmel, ovoce, zelenina, konzumní brambory, cukrová řepa, bílkovinné plodiny, krávy bez tržní produkce mléka, sektor mléka, ovce a kozy. Na podporu pro mladé zemědělce bude vyhrazena maximální možná obálka finančních prostředků. Evropská komise byla rovněž informována o nastavení aktivního zemědělce a ozelenění v ČR. Zároveň byla učiněna rozhodnutí nezavádět re-


žim pro malé zemědělce, redistributivní platbu a platbu oblastem s přírodními omezeními (LFA) prostřednictvím I. pilíře. Podoba nastavení přímých plateb byla pravidelně diskutována se zástupci nevládních organizací a také s jednotlivými organizacemi spadajícími do gesce MZe. ZDROJ: HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE; 11. 8. 2014

Ekofarmáři, výrobci a prodejci biopotravin mají možnost propagovat své akce prostřednictvím speciálního webu Září je měsícem ekologického zemědělství a biopotravin. Veřejnost tak bude mít příležitost poznat domácí biovýrobky a principy jejich produkce. Organizátorem připravované kampaně je Ministerstvo zemědělství. Měsíc biopotravin je otevřen všem ekofarmářům, výrobcům a prodejcům biopotravin. Ti mají možnost se již nyní přidat k naší kampani a přihlásit svoje akce vztahující se k ekologickému zemědělství na speciální web www.mesicbiopotravin.cz, kde je možné akce zdarma vkládat do kalendáře. Zájemci tak mohou během září uspořádat speciální akce pro veřejnost jako například „dny otevřených dveří“, ukázky chovu zvířat, prezentaci nových produktů a slev, ochutnávky, exkurze na farmy nebo bio jarmarky a dožínky. ZDROJ: HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE, 14. 8. 2014

Státní pozemkový úřad mění sazbu nájemného za pozemky 28. 8. 2014 – S účinností od 1. října 2014 Státní pozemkový úřad (SPÚ) mění sazbu ročního nájemného za zemědělské pozemky s příslušností hospodařit SPÚ, a to z 1 % na 2,2 %. Změna bude realizována prostřednictvím dodatku ke stávajícím nájemním smlouvám. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

Zahradnictví je v ČR perspektivním oborem s rostoucím potenciálem a velkou přidanou hodnotou, jehož rozvoj má smysl podporovat Obor zahradnictví je vymezen historicky a z legislativního pohledu dokumenty pro vzdělávání u zahradnických škol. Jedná se tedy o květinářství, sadovnictví – zahrnující nejen produkci okrasných dřevin, ale také jejich uplatnění při tvorbě a údržbě zahrad a parků, dále to je oblast ovocnářství, zelinářství a většinou také vinařství. Na tuto základní strukturu pak navazují úzce specializované odvětví oborů zabývající se například zahradnickou mechanizací, ochranou proti chorobám a škůdcům v zahradnictví, zpracováním zahradnických produktů apod. Nesmíme také zapomenout na další minoritní odvětví, která lze zařadit do více oborů a jejichž někteří členové se alespoň částečně za zahradníky považují. Podle údajů ČSÚ se produkce zahradníků (vymezená okrasnými rostlinami zeleninou, ovocem a vinnými hrozny) dlouhodobě pohybuje nad 10 % v rámci rostlinné produkce. V průměrné hodnotě produkce asi 7 miliard Kč Odhadovaný počet kmenových pracovníků v zahradnickém oboru je asi 15 000 lidí při výrobě a 15 000 lidí v navazujících službách jako jsou prodej květin, údržba zeleně, zpracování zahradnických produktů, dále ve školství, výzkumu a v jiných službách, které můžeme pokládat za zahradnické. Plocha je značně rozdílná podle specifikace výroby v jednotlivých sekcích oboru. Například u květinářské výroby s roční produkcí v hodnotě 1,8 miliardy se jedná jen o 130 ha v kontrastu např. s ovocnářskou produkcí v zaokrouhlené roční hodnotě okolo 1 miliardy se jedná asi o 18 000 ha intenzivních sadů. U všech částí zahradnického oboru je produkce významně nižší než domácí spotřeba. Přitom zájem o domácí produkty u spotřebitelů neustále roste. Tyto ekonomické úvahy asociují otázku: Proč je rozvoj zahradnického oboru tak pomalý? Zde budu výstižně jmenovat několik významných faktorů. Do pěstitelského zázemí a technologií jsou potřeba vysoké investice, které naši

zpět

4

pěstitelé zpravidla nemají a investoři si pro spolehlivé zúročení svých prostředků vybírají jiné obory v nichž je větší jistota i rychlejší návratnost. V zahradnictví jsou téměř nepojistitelná rizika, která posiluje i globální trh s přebytkem produkce v zemích EU. Naši zahraniční konkurenti jsou často v rámci povolených způsobů mnohem více podporováni svými státy, což znevýhodňuje postavení celého našeho oboru. Jedním z důležitých faktorů bude i postavení našich pěstitelů v EU ve vztahu k dohodnutým podmínkám pro roky 2014–2020 Samostatnou oblastí je ohrožení budoucnosti a konkurenceschopnosti, vzhledem k rostoucím nárokům na technologie (nové pěstební konstrukce, skleníky, závlahové systémy, požadavky na integrovanou produkci a pod.) v kontrastu se zaostávajícím výzkumem a extrémně se zhoršujícím odborným vzděláváním. Zahraniční konkurenci pomáhá zejména dobře zorganizovaný systém odborné přípravy, ve kterém se nejen studenti ale i pracovníci v oboru mají možnost dozvědět o novinkách, ale také mají často možnost se prakticky s těmito novinkami seznámit. V našem státě je úpadek vzdělávání vidět i na tom, že nejsou výjimkou školy, které vyučují odborné předměty podle učebnic z 80-tých let, také je často umožněno celou šíři odborných předmětů vyučovat jednomu nebo dvěma učitelům, kteří navíc často nespolupracují ani se Zahradnickou fakultou ani s profesními svazy zastupujícími významnou část naší produkce. O často absurdní tvorbě vzdělávacích programů bez logické účasti profesních svazů snad ani nemluvím. Za úvahu v této souvislosti stojí neuspokojivé postavení profesních svazů v ČR. Jejich potřebnost je nezastupitelná, a přesto neexistuje jejich smysluplná systémová podpora, která by zaručila, že jejich činnost nebudou na principu dobrovolnosti dotovat jen někteří a jiní se na jejich výsledcích „přiživí a zadarmo se povezou“. Odborné vzdělávání v zahradnickém oboru Asociace zahradnických společenstev zorganizovala na valných hromadách profesních svazů ojedinělé hodnocení škol zabývajících se vzděláváním zahradníků. Napříč celým oborem byly vyhodnoceny názory a získány jednoznačné výsledky a na ně navazující návrhy ke zlepšení stavu.


Ve zmíněném hodnocení jednoznačně vyhrála Česká zahradnická akademie Mělník – střední škola a vyšší odborná škola, příspěvková organizace. Tato mělnická škola vyhrála s výjimkou Moravskoslezského kraje (kde byla druhá) také ve všech jednotlivých krajích a žádná škola nezískala v celorepublikovém hodnocení ani polovinu bodů, které získala zahradnická škola v Mělníku. Právě přes toto jednoznačné vítězství se podivujeme postojům zřizovatele, který tak velkému množství škol umožnil odebírat této skvělé škole zájemce tím, že povolil studium zahradnictví na dalších šesti školách, které v tomto hodnocení zcela propadly. Obdobná je bohužel situace i v dalších krajích. Ve druhé velmi úspěšné skupině se srovnatelnými výsledky pak byly zahradnické školy v Ostravě, Rajhradě, Děčíně, Kopidlně a Litomyšli s tím, že sice s odskokem, ale podmínky pro podporu profesních svazů získala též Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, České Budějovice, Rudolfovská 92, kterou uvádíme takto podrobně vzhledem ke dvěma školám v Českých Budějovicích, které podle rejstříku škol mohou zahradnictví vyučovat. Zaujalo nás také vysoké umístění dvou škol, u kterých jsme si podle následné analýzy potvrdili důvody jejich mimořádného úspěchu. Jedná se o školy, které zahradníci ocenily vzhledem k jejich jedinečné specializaci, vedle které mají oprávnění vyučovat zahradnictví. Jedná se o valtickou vinařskou školu (Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické, Valtice) a nasavrckou včelařskou školu (Střední odborné učiliště včelařské – Včelařské vzdělávací centrum, o.p.s. v Nasavrkách). Všechny výše jmenované školy dosáhly od hodnotitelů dostatečné množství bodů a byly ve svém kraji první nebo druhé s výjimkou budějovické školy, která byla těsně pod stanovenou bodovou hranicí, leč druhá za mělnickou školou v Jihočeském kraji, což bylo v nastavených kritériích velmi důležité a nasavrcké školy, kterou v Pardubickém kraji předběhly školy v Mělníku a Litomyšli. Dnes má právo vyučovat zahradnictví 48 škol v kategoriích H a M a dalších 29 škol v kategorii E. Často jde o mnohooborové školy, které ani slovo zahradnictví nemají v názvu. Jsou mezi nimi i takové školy, kde všechny zahradnické

předměty vyučuje jeden nebo dva učitelé. Je s podivem, že zřizovatelé školám povolují tento obor na školách registrovat, když je předem zřejmé, že kvalitní podmínky pro získání uplatnitelného absolventa škola nemá (alespoň podle názorů odborné veřejnosti) a často navíc v daném kraji už jiná škola s tímto oborem existuje. Mezi výše jmenovanými školami a těmi dalšími byly v bodových hodnotách tak velké propasti, že se nedivím radě AZS, která se výsledky podrobně zabývala, že pokládá nejmenované zahradnické školy v očích odborné veřejnosti za neúspěšné a doporučila dílčí výsledky využít jen jako orientační při jednáních o současném špatném stavu s jednotlivými zřizovateli. Jaký si tedy představujeme pro současnou situaci ideální stav? Ten je asi v současných podmínkách nedosažitelný, protože při reálné potřebě absolventů v našem oboru, by počet škol s dostatečným počtem studentů podmiňujících specializaci pedagogů i dostatečného vybavení, byl menší než počet krajů, nicméně 14 zahradnických škol v ČR s minimálním počtem 130 skutečných studentů v oborech zaměřených na zahradnictví, by byl nyní pro nás přijatelným kompromisem. Dovolím si tvrdit, že současný stav je dokonce v rozporu se školským zákonem, který v paragrafu 177 nařizuje zřizovateli dbát o potřebnost škol z pohledu trhu práce, demografického vývoje a zohledňovat zájmy občanů. Domnívám se, že základním zájmem občanů je v tomto ohledu studovat na takové škole, která je respektována odbornou veřejností a na níž má absolvent naději, na zaměstnání ve vystudovaném oboru. Dnes je situace taková, že nekvalitní a méně kvalitní školy odebírají zájemce těm kvalitnějším školám, přičemž kvalitu nikdo neposuzuje a všem školám jsou dány v přepočtu na žáka stejné peníze s tím, že některé produkují uplatnitelné zahradníky a z jiných za stejné prostředky vyjdou v oboru téměř nezaměstnatelní absolventi. Jaká je pak efektivita vynaložených prostředků na jejich vzdělávání? Konkurenční boj škol a krajů o žáka vyústil i ve vyplácení různě vysokých stipendií, která jsou někdy i bez ohledu na prospěch žákům vyplácena. Výběr školy pak ovlivňují různé faktory, kterými je často zastíněn ten nejdůležitější a to kvalita školy a její respektování odbornou veřejností vztahující se k budoucímu uplatnění studenta. ZDROJ: SVAZ KVĚTINÁŘŮ A FLORISTŮ ČR

zpět

5

Z časopisu STATISTIKA A MY Produktivita práce neroste Za osmnáct let se hodinová produktivita práce v Česku reálně zvýšila téměř o dvě třetiny. Velký podíl na tom mělo období 1996–2008. Posledních pět let však produktivita už jen stagnovala. Rostoucí produktivita práce posiluje konkurenceschopnost firem, jednotlivých odvětví, ale i celých ekonomik. S jejím růstem se vlastníkům firem a živnostníkům navyšují zisky, zaměstnanci mohou oprávněně požadovat zvyšování svých mezd či platů. Pokud však produktivita práce neroste a zaměstnanci si přesto dokážou vyjednat vyšší odměny za odvedenou práci, promítne se nárůst mzdových nákladů do vyšších cen produkovaného zboží a služeb a na úrovni celé ekonomiky pak i do inflace. Reálně si tak nepolepší. Cestou, která vede ke stabilnímu a reálnému růstu mezd a platů a následně i k vyšší životní úrovni zaměstnanců, je tak rostoucí produktivita práce. Za osmnáct let o dvě třetiny Produktivitu práce je možné měřit různými způsoby. Na úrovni celé ekonomiky je jednou z možností vyčíslit poměr celkového výkonu v podobě hrubého domácího produktu (HDP) k celkovému počtu odpracovaných hodin (zaměstnanci a sebezaměstnanými). Jedná se o tzv. hodinovou produktivitu práce. Ukazuje, jakou hodnotu dokáže pracovník v průměru vytvořit za jednu hodinu práce. I když zprvu nebylo zachycování počtu odpracovaných hodin v důsledku náročnosti na vstupní údaje zcela dokonalé (ostatně s tím se potýkaly všechny země, nikoliv jen ČR), jsou dostupná data patrně těmi nejkvalitnějšími a nejkomplexnějšími, která je možné k měření produktivity práce použít. V roce 1995 znamenala jedna odpracovaná hodina v Česku vytvořenou hodnotu ve výši 161 Kč. V roce 2013 to bylo už 428 Kč. Tato informace vyplynula z nominálních dat národních účtů. Ke srovnání vývoje produktivity práce v čase je ale mnohem vhodnější použít údaje v reálném vyjádření, které jsou očištěny od růstu cen. Z nich vyplynulo, že produktivita práce mezi roky 1995


a 2013 narostla o 59,7 %, tedy skoro o dvě třetiny. Příznivý vliv zahraničního kapitálu Růst produktivity práce v Česku byl tažen třemi odvětvími – zpracovatelským průmyslem, velkoobchodem a maloobchodem, informačními a komunikačními činnostmi. Ve všech třech se produktivita práce v letech 1996–2012 (za která jsou dostupná data) zvýšila více než v úhrnu za celou ekonomiku. Je to patrné z vývoje produktivity práce vycházející z poměru hrubé přidané hodnoty ve stálých cenách k počtu odpracovaných hodin. Nejvíce narostla produktivita práce ve zpracovatelském průmyslu. Jednalo se o důsledek provedených investic a inovací ve výrobě, na nichž se významně podílel zahraniční kapitál. V roce 2012 dokázali pracovníci ve zpracovatelském průmyslu vytvořit hodnotu, která byla v porovnání s rokem 1995 více než trojnásobná. Zajímavé

je ale to, že k tomu postačovalo o 8,1 % menší množství odpracovaných hodin. Produktivita práce tak ve zpracovatelském průmyslu vzrostla o 246,8 %. Druhým odvětvím, ve kterém se zvýšila produktivita práce více než v úhrnu za celou ekonomiku, byl velkoobchod a maloobchod s růstem o 124,3 %, třetím informační a komunikační činnosti, kde vzrostla o 63,9 %. Produktivita práce mezi rokem 1995 a 2012 narostla ve třinácti hlavních odvětvích české ekonomiky, v sedmi klesla. Nejhlubší pokles, téměř dvoutřetinový, zasáhl odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Na propadu produktivity práce se podílel jak nižší výkon odvětví, tak rostoucí počet odpracovaných hodin. Nižší výkonnost měla základy v klesající poptávce po nabízených službách, k vyššímu počtu odpracovaných hodin silně přispěl charakter odvětví. Z něho totiž vyplývá, že zaměstnané osoby, například recepční, kuchaři, barmani atd.

Energetika –33,1 Zásobování vodou; činnosti související s odpady

–26,9

Ubytování, stravování a pohostinství

–26,1

Činnosti domácn. jako zam. a prod. pro vlast. potřebu Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

–24,4 –22,9

Administrativní a podpůrné činnosti

–9,9

Zdravotní a sociální péče

–8,3

Informační a komunikační činnosti

–8,1

Ostatní činnosti

–7,1

Zemědělství, lesnictví a rybářství

–6,5

Profesní, vědecké a technické činnosti

–5,8

Stavebnictví

–4,7

Těžba a dobývání

–3,3

Peněžnictví a pojišťovnictví

–2,3

Doprava a skladování

–1,0

Vzdělávání

3,0

Veřejná správa a obrana; povinné soc.zabezpečení

3,4 6,9

Velkoobchod a maloobchod

11,5

Zpracovatelský průmysl

28,9

Činnosti v oblasti nemovitostí –40 –30 –20 –10

0

10

20

30

40

Změna v produktivitě práce – 2012/2008 (HPH/počet odpracovaných hodin; v cenách roku 2005, v %)

zpět

6

(ať se již jedná o zaměstnance nebo sebezaměstnané), musí být v zaměstnání bez ohledu na vytíženost jednotlivých zařízení, a to i ve chvíli, kdy nemají de facto nic na práci. Snaha zvyšovat kvalitu nabízených služeb ze strany zaměstnavatelů, která vedla k růstu počtu zaměstnanců, a zakládání provozoven živnostníky, se tak projevovala v nárůstu počtu odpracovaných hodin i přes klesající výkonnost odvětví. Po roce 2008 jen stagnace Růst produktivity práce v Česku nebyl rovnoměrný. Fakt, že se v úhrnu zvýšila o 59,7 % byl zejména zásluhou období 1996–2008, kdy produktivita práce rostla v průměru o 3,6 % za rok. V letech 2009 až 2013 se zvyšovala už jen o 0,2 % ročně a v zásadě tak stagnovala. HDP se v tomto období snižoval v průměru o 0,5 % ročně, počet odpracovaných hodin jen o 0,1 p. b. více. Redukce počtu odpracovaných hodin tedy nebyla tak silná, aby dokázala produktivitu práce i v těchto nepříznivých letech opět akcelerovat. Opakovala se tak situace z let 1997 a 1998, období postiženého recesí, kterou zapříčinily dopady měnové krize. Tehdy však produktivita práce stagnovala pouze dva roky. V roce 2013 nerostla již pátým rokem. Jak vyplývá z dostupných údajů za roky 2009–2012, produktivita práce výrazněji narostla jen ve třech výkonově nejvýznamnějších odvětvích české ekonomiky. Šlo o zpracovatelský průmysl (v úhrnu růst o 11,5 %), velkoobchod a maloobchod (o 6,9 %) a činnosti v oblasti nemovitostí (o 28,9 %), což jsou služby související zejména s pronájmem nemovitostí nebo s obchodováním s nemovitostmi. Produktivita se nesnížila ani ve dvou odvětvích, v nichž má silné zastoupení veřejný sektor. Jednalo se o veřejnou správu a obranu (v úhrnu růst o 3,4 %) a odvětví vzdělávání (o 3,0 %). Ve všech zbývajících odvětvích tuzemské ekonomiky produktivita práce v tomto čtyřletém období klesla. Z celkových dvaceti se snížila v patnácti odvětvích. ZDROJ: ČSÚ

Zemědělství v roce 2013 Podle předběžných výsledků dosáhl podnikatelský důchod zemědělských prvovýrobců v loňském roce hodnoty 16,7 mld. Kč. Od roku 1998, kdy se začal souhrnný zemědělský účet v ČSÚ sesta-


vovat, se jedná o druhý nejlepší hospodářský výsledek. Lépe než vloni si zemědělci vedli pouze v roce 2011, kdy dosáhli rekordního zisku 17,4 mld. Kč. Hodnoty tohoto ukazatele však nebyly vždy kladné. V plusových číslech se ustálily až po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Výjimkou v období před vstupem byl pouze rok 2001, který díky výraznému navýšení produkce obilovin a prasat vybočuje ze zástupu záporných čísel. Vyšší úroda, růst cen a odliv pracovní síly Meziroční růst produkce zemědělského odvětví v roce 2013 byl zapříčiněn nejen vyšší úrodou pšenice, žita, řepky a ovoce, ale i růstem cen krmných plodin, zeleniny a brambor. U produkce živočišné lze zaznamenat navýšení výroby vajec a prasat a nárůst cen za skot a drůbež. Nezanedbatelnou položkou bylo také mléko, jehož výroba i nákupní cena ve sledovaném roce vzrostly, čímž došlo k navýšení hodnoty produkce této komodity o 9,2 %. Další rostoucí položkou souhrnného zemědělského účtu byla produkce zemědělských služeb, jejichž hodnota se meziročně zvýšila o 14,3 %. Na druhé straně došlo i k nárůstu mezispotřeby (o 5,5 %), která výši hospodářského výsledku naopak snižuje. Ve struktuře mezispotřeby zaujímaly největší podíl krmiva (36,8 %), energie (16,1 %), ostatní výrobky a služby (13,0 %) a hnojiva (7,3 %). Proti roku 2012 došlo i přes stagnaci počtu pracovních sil v zemědělství ke zvýšení náhrad zaměstnancům o 2,7 %. Z dlouhodobého hlediska však dochází k neustálému pozvolnému odlivu pracovní síly z odvětví. Hlavními důvody jsou snižování stavů hospodářských zvířat a stále se rozvíjející rostlinná výroba, kde lze lidskou práci nahradit stroji. Posledním zmíněným, ale neméně důležitým segmentem hospodářského výsledku, jsou vyplacené dotace. Odhad pro rok 2013 činil 32,1 mld. Kč. Na zisky měly vliv dotace Ziskovost českého zemědělství byla a je z velké části ovlivněna národními a zejména evropskými dotacemi. V přepočtu na obhospodařovanou zemědělskou půdu získali v roce 2012 čeští zemědělci 363,5 euro na hektar. Tato částka byla vysoce překonána Řeckem (756,7), Finskem (976,0) a Maltou (1 743,6). Protipólem byly Litva (131,1), Lotyšsko (143,0) či Bulharsko (143,8). Co se sousedních států týká, Česká repub-

lika předběhla Polsko – 269,0 euro na hektar a Slovensko (302,4), výše dotací však nestačila na Rakousko (639,5) ani Německo (439,2). Česko patří spolu se Slovenskem k jediným zemím Evropské unie, ve kterých se podíl neplacené pracovní síly na pracovní síle celkem pohybuje pod 50 %. Podle předběžných výsledků se u nás v roce 2013 k neplaceným řadilo 24,4 % pracovníků, což představovalo nejnižší hodnotu v Unii. Hned za Českem se umístilo Slovensko (26,4 %) a Estonsko (51,8 %). Naopak nejvyšších podílů dosáhly Polsko (94,6 %), Chorvatsko (93,0 %) a Irsko (92,3 %), přičemž průměr EU28 činil 76,8 %. Zajímavý je i vývoj celkové pracovní síly v zemědělství. Od roku 2000 došlo k nejvýraznějšímu poklesu ALI na Slovensku (–62,2 %) a v Estonsku (–61,5 %). V Polsku, Lucembursku, ve Velké Británi a na Kypru se propad pohyboval od 14 % do 16 %, zatímco Irsko a Malta byly jedinými státy, kde počet přepočtených pracovníků nepatrně vzrostl. V Česku došlo ve sledovaném období ke snížení hodnoty ukazatele o 36,4 %. Za pozornost určitě stojí pohled na podíl hrubé přidané hodnoty za zemědělství na hrubém domácím produktu za celou ekonomiku. V Česku i ve všech sousedních státech vykazuje klesající tendenci, výše podílů se však značně liší. Při porovnání vývoje mezi lety 2000 a 2011 se hodnoty podílů jednotlivých zemí měnily následovně: • Německo z 0,9 % na 0,6 %, • Rakousko ze 1,3 % na 1,1 %, • Česko z 2,5 % na 1,4 %, • Slovensko z 3,2 % na 2,3 %, • Polsko ze 4,0 % na 3,2 %.

V čem je české zemědělství jiné? Výsledky dosud provedených strukturálních zemědělských šetření ukazují, ve kterých aspektech se Česko odlišuje od ostatních států Evropské unie. Některé rozdíly jsou opravdu výrazné. Prvním takovým rozdílem je průměrná velikost zemědělského subjektu. V roce 2010 dosahovala v Česku 152 ha na subjekt, zatímco průměr v EU28 je pouhých 14 ha na subjekt. S velkým dstupem následují státy Velká Británie (90 ha) a Slovensko (77 ha). S tím souvisí i zastoupení subjektů ve velikostních kategoriích – nad 100 ha výměry spadá 19,3 %, zatímco v EU28 je to jen 2,7 %

zpět

7

90 % Česká republika

avšak stále více než 50 % zemědělských subjektů řídí pracovníci nad 55 let věku.

80 % EU28 70 %

průměr ČR

60 %

průměr EU28

50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 0–4,9 ha

5,0–9,9 ha

10,0–49,9 ha

50,0–99,9 ha

100,0 a více ha

Velikostní třída Podíl vlastní půdy v zemědělských subjektech podle velikostních tříd

subjektů. Naproti tomu do kategorie do pěti hektarů výměry je v Česku zařazeno jen 15,4 % subjektů oproti unijním 69,2 %. Pokles počtu subjektů a zvyšování jejich průměrné výměry je v českém i unijním zemědělství jedním z nejvýraznějších trendů posledních deseti let. V Česku se průměrná výměra subjektu v období 2000–2010 zvýšila ze 136 ha na subjekt na 152 ha na subjekt. Pro české zemědělství je také typický vysoký stupeň využívání pronajaté půdy. I když podíl vlastní půdy v zemědělských subjektech postupně roste (ze 7,6 % v roce 2000 na 22,0 % v roce 2010), nižší podíl než Česko vykazuje pouze Slovensko (pouhých 11,9 %). Unijní průměr činí 51,7 %. Podíl pronajaté půdy přitom roste s velikostí zemědělského subjektu. Vyšší podíl právnických osob Dalším charakteristickým rysem českého zemědělství je vysoké zastoupení

subjektů právnických osob: po Francii (29,2 %) jsme s 13,5 % na druhém místě. Unijní průměr jsou přitom pouhá tři procenta. Z toho vyplývá i fakt, že Česko má nejmenší podíl rodinných pracovníků na celkovém počtu pracujících, a to 32,4 % ve srovnání s unijním průměrem 92,3 %. S velikostí zemědělských subjektů souvisí i objem pracovní síly na jeden subjekt, kde s 5,8 osoby na subjekt opět zaujímáme první místo, přičemž unijní průměr je 2,1 osoby na subjekt. Naopak, co se týká objemu pracovní síly na plochu obhospodařované půdy, obsadilo Česko celkové 24. místo s hodnotou 3,8 osoby na 100 ha zemědělské půdy (unijní průměr je 14,5 osoby). Celoevropským trendem je snižování počtu pracujících v zemědělství. Co se týká věkové struktury pracovníků, byla na úrovni Evropské unie zatím analyzována pouze data týkající se vedoucích pracovníků. Podíl mladých farmářů do 35 let se postupně zvyšuje,

100 %

80 %

Při kontrolách Státní veterinární správy byl pozastaven sýr s velmi nebezpečným Shigatoxinem 4. 8. 2014 – Společnost Český archiv vín, s.r.o. dovezla do České republiky sýr, u kterého byla veterinární kontrolou v místě původu prokázána přítomnost bakterie Escherichia coli produkující Shigatoxin. V závislosti na množství zkonzumované potraviny a na míře kontaminace se příznaky onemocnění způsobené touto bakterií projevují 3–9 dnů po konzumaci závadné potraviny v podobě zánětu střev, náhlých bolestí v břiše, krvavého průjmu a zvracení, v některých případech dokonce dochází k trvalému poškození zdraví, výjimečně i k úmrtí. SVS provedla šetření ve skladu společnosti a pozastavila 56 ks sýru. 24 ks bylo již distribuováno do prodejen společnosti. V důsledku šetření začala společnost kontaktovat prodejny a stahovat výrobky zpět do skladu. Výsledný počet pozastavených výrobků je 73 ks. 7 ks bylo prodáno konečnému spotřebiteli. Identifikace výrobku: Sýr Saint-Marcellin Dauphinois, 80g, Francie • Kravský, poloměkký, zrající • Šarže: 11805204 • Datum spotřeby: 13. 8. 2014 Výrobek mohl být zakoupen na prodejně: Vinotéka Dejvice Martina Vassová, Na Hutích 4, 160 00 Praha nebo Vinotéka Radotín, Vrážská 73, 153 00 Praha 512. Pokud jste tento výrobek koupili v jedné z výše uvedených prodejen, můžete ho tam také vrátit. Uvedená společnost rovněž přijala 8 ks sýru Saint-Félicien Tent., který byl výroben ze stejné šarže kontaminovaného mléka. Toto množství bylo také pozastaveno a bude vráceno výrobci z iniciativy prodejce. ZDROJ: PETR PEJCHAL, TISKOVÉ ODDĚLENÍ

60 %

ÚVS SVS

40 %

20 %

0%

EU28 0–4,9 ha

Česko 5,0–9,9 ha

Německo

Rakousko

10,0–49,9 ha

Zastoupení zemědělských subjektů ve velikostních třídách


Polsko

50,0–99,9 ha

Slovensko 100 a více ha

Opět nevyhovující sýry Francouzský výrobce sýrů v rámci své samokontroly zjistil ve svých výrobcích, konkrétně v sýrech ze syrového mléka, shigatoxinogenní E. coli a okamžitě informoval odběratele těchto sýrů v ze-

zpět

8

mích EU. Jedním z nich byl také český odběratel společnost Český archiv vín, s.r.o. Ta okamžitě zahájila stahování tohoto sýru a současně také informovala Městskou veterinární správu v Praze, tak jak jí ukládá povinnost stanovená nařízením 178/2002. Následně jsme tuto informaci obdrželi též od francouzské kompetentní autority systémem RASFF.

Česká společnost nakoupila od francouzského distributora sýrů 34,26 kg sýru Morbier Cremier. Celkem se jí podařilo ze svých prodejen stáhnout 24,968 kg. Celkově bylo tedy prodáno konečným spotřebitelům 9,292 kg. Jelikož je výrobek ještě v datu spotřeby, informujeme veřejnost o tom, že lze tento výrobek vrátit tam, kde byl zakoupen. Tedy do kamenných prodejen společnosti Český archiv vín.

Identifikace výrobku: • Výrobek: MORBIER CREMIER – MONTS DE JOUX • Číslo šarže: 077 • Datum spotřeby: 30. 08. 2014 • Výrobce: COOPERATIVE DES MONTS DE JOUX, Francie • Schvalovací č.: FR 25041 001 CE JOSEF DUBEN, TISK. MLUVČÍ SVS

Potraviny na pranýři (víno) za měsíc srpen Tempranillo rose, polosladké, č.š. 13252, alk. 11,0% obj., Španělsko V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Množství výrobku v balení: 50 l. Místo kontroly: Řeznictví H+H, s.r.o. Frýdek-Místek Výrobce: stáčírna: VINOSPOL, spol. s r.o., Mutěnice,d istributor: VINOSPOL, spol. s r.o., Mutěnice, IČ: 26942607

Chardonnay, víno bílé, alk.10,5% obj., Itálie Chuť a vůně vína byly po nežádoucích biologických procesech – živočišné tóny. Kontrolovaná osoba nepředložila k vínu žádné nabývací doklady (např. dodací list nebo fakturu). Na etiketě výrobku bylo uvedeno: distributor pro ČR: VÍNO SLOVÁCKO s.r.o., Leoše Janáčka 180, 686 01 Uherské Hradiště, Česká republika. Šarže: 201213. Obal: skleněná lahev, uzávěr. Množství výrobku v balení: 1 l.

Chardonnay, víno bílé, suché, sudové, alk. 11%obj., Itálie Víno bylo falšováno přídavkem syntetického glycerolu. Obal: plastová nádoba. Množství výrobku v balení: 1 000 l Výrobce: plněno v: Leona Valíčková, Perná 271, Česká republika

Medvěd růžový, ROSE, Bulgarian wine Víno bylo falšováno přídavkem 69 % vody, syntetického glycerolu a nadlimitním množstvím etanolu z přidaného cukru. Dále byla zjištěna přítomnost disacharidu maltózy. Šarže: L 2108/02417 Obal: skleněná láhev, uzávěr. Množství výrobku v balení: 0,75 l. Vyrobeno a plněno: Logodaj Winery, Blagoevgrad Země původu: Bulgaria


Veltlínské zelené polosuché bílé, alk. 11,5 % obj., z.p. ČR Víno bylo falšováno přídavkem 75 % vody a nadlimitním množstvím ethanolu z přidaného cukru. Obal: KEG sud. Množství výrobku v balení: 50 l. Plněno: Michal Cvrček, U Hřiště 569, Březí u Mikulova, distributor: Petr Kňourek, Hlavní 90, 691 81 Březí, IČO: 67501362

zpět

9

Distributor: Patra s.r.o., Zábrdovická 2a, Brno Merlot, víno červené, alk.10,5% obj., Itálie V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Kontrolovaná osoba nepředložila k vínu žádné nabývací doklady (např. dodací list nebo fakturu). Na etiketě výrobku bylo uvedeno: distributor pro ČR: VÍNO SLOVÁCKO s.r.o., Leoše Janáčka 180, 686 01 Uherské Hradiště, Česká republika. Šarže: 201213. Obal: skleněná lahev, uzávěr. Množství výrobku v balení: 1 l.

Modrý Portugal, červené víno suché, alk.: 11% obj. (sudové víno), Maďarsko Chuť a vůně vína byla po nežádoucích biologických procesech a po sirce. Obal: KEG sud á 50 l. Množství výrobku v balení: 50 l. Výrobce: Stáčírna: Vinařství Pfeffer s.r.o., IČ.: 27703550, Na Kopcech 900, Rakvice 691 03

Kagor Stella, červené víno sladké, alkohol (obj.%): 14,0 (sudové víno), Moldavsko V chuti a vůni vína byly patrné nežádoucí biologické procesy – sekundární fermentace. Obal: KEG sud á 50 l. Množství výrobku v balení: 50 l. Výrobce: Plněno v: VINARIA s.r.o. Brno

MONA´S Red bulharské červené víno polosladké Výrobek byl falšován přídavkem 33 % vody, přídavkem syntetického glycerolu a nadlimitním množstvím etanolu z přidaného cukru. Rulandské šedé víno bílé suché, vyrobeno v: Slovensko V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud. Množství výrobku v balení: 50 l. Plněno v: Vinacz spol. s r.o., Dolní Bojanovice 882, 696 17, stáčírna: Kostice Distributor: Vrtal s.r.o., Znojemská 5433/80c, 586 01 Jihlava, provozovna Hybešova 30, Olomouc – Hodolany

Rulandské šedé víno bílé suché sudové BZO alk. 11,5% obj., Slovensko V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Obal: KEG sud. Množství výrobku v balení: 50 l . Výrobce: Vinařství Noemi s.r.o. Pod Břehy 1139/81, 691 06, Velké Pavlovice


Šarže: 13-219. Obal: skl. lahev, zátka, záklopka. Množství výrobku v balení: 0,75 l. Výrobce: Lovico Lozari EAD, Suchindol, Bulharsko. Prodejce DIAMA s.r.o., Kostelecká 11, 25063 Mratín

Tramín – MZV bílé polosuché alk. 11% obj. (sudové) Chuť i vůně vína byly oxidativní. Obal: KEG sud, ochranná atmosféra. Množství výrobku v balení: 50 l. Výrobce: Na označení KEGu uvedeno – Plněno v: Březí u Mikulova U hřiště Distributor: Michal Cvrček , Provaznická 904/80, 70030 Ostrava Země původu: Czech Republic

Modrý Portugal, červené víno suché, země původu: Slovensko, BZO, alk. 12,5% obj (sudové) Chuť a vůně vína byly po nežádoucích těkavých látkách. Obal: KEG sud á 50 l. Množství výrobku v balení: 50 l. Výrobce: Plněno v: Vinofol, s.r.o. provozovna Novosedly 315, Brno, Česká republika

CHARDONNAY – MZV suché alk. 12% obj., (sudové) Chuť a vůně vína byly cizí, netypické pro víno vyrobené z hroznů révy vinné, a po ropných produktech. Obal: KEG sud ochr. atm. Množství výrobku v balení: 50 l. Výrobce: Plněno v: VÍNO LÍPA MIKULOV s.r.o., sídlo: Palackého tř. 106, 612 00 Brno. CZ, provozovna: Žižkov 27, 692 01 Mikulov. Distributor: VÍNO LÍPA MIKULOV s.r.o., Palackého tř. 106, 612 00 Brno. CZ Země původu: Czech Republic

FRANKOVKA – MZV červené suché alk. 12 % obj., (sudové) Chuť a vůně vína byly neodpovídající a oxidativní. Obal: KEG sud ochr. atm. Množství výrobku v balení: 50 l.

zpět

10

Výrobce: Plněno v: VÍNO LÍPA MIKULOV s.r.o., sídlo Palackého tř. 106, 612 00 Brno. CZ, provozovna: Žižkova 27, 69201 Mikulov. Distributor: VÍNO LÍPA MIKULOV s.r.o., Palackého tř. 106, 612 00 Brno.CZ Země původu: Czech Republic

Santa Maria červené polosladké víno Ve víně byl zjištěn nepovolený přídavek sacharózy. Jedná se o sudové víno nakoupené formou internetového prodeje. Šarže: 32013. Obal: PET 2L. Množství výrobku v balení: 2 l.

Výrobce: Dovozce: Skovin s.r.o., Chrudim, Vlčí Hora 991, PSČ 537 01 Distributor: Petr Dvorský, Alšova 1064/4, 276 01 Mělník Země původu: Macedonia

Merlot – víno červené, polosladké, sudové, alk. 12,5 % vol., Bulharsko V chuti a vůni vína byly patrné nežádoucí biologické procesy – sekundární fermentace. Obal: KEG sud o objemu 50 L. Množství výrobku v balení: 50 l.

Stáčeno v: Zdeněk Prokeš, Němčičky, Česká republika

Pálava bílé víno polosladké, z.p. Slovensko Ve víně byly zjištěny plovoucí nečistoty. Chuť vína byla po plísni. Obal: KEG sud. Množství výrobku v balení: 50 l. Výrobce: Vinařství Noemi s.r.o., Pod Břehy 1139/81, 69106 Velké Pavlovice Distributor: PASTRA, s. r. o., Zábrdovická 2, 61500 Brno ZDROJ: SZPI

Ze zahraničí V Německu pokračuje proces koncentrace vinařských podniků Mezi lety 2003 a 2013 se snížil v Německu počet vinařských podniků z 29.200 na 18.700. Plocha vinic kolem 100.000 ha se přitom nezměnila. Prodávají se především podniky s plochou vinic do 1 ha obhospodařované „po práci“. Opačně se v posledním desetiletí zvýšil podíl vinařství s více jak 5 ha z 20 na 32 %, zatímco podniků do 5 ha ubylo z 43 na 27 %. Vinařská družstva ale v této statistice nejsou zahrnuta. Podniky tak reagují na zvýšený konkurenční tlak. Průměrná velikost vinařského podniku v Německu činí 12,9 ha. Skupina podniků o velikosti 1 až 5 ha se v posledním desetiletí nezměnila. ZDROJ: PROPLANTA.DE; 08. 08. 2014/JS

V Porýní-Falci budou zvýrazněna vína ze svahů Země jim chce vrátit dřívější prestiž, bude to uváděno na etiketě formou „ze svahů“ nebo „z teras“. K tomu musí jít o Ryzlink rýnský nebo burgundské odrůdy a při hodnocení jakosti musí být vína nadprůměrná. „Svahy podél Rýna a Mosely vytváří ojedinělost naší kulturní krajiny. Jejich vína jsou vývěsným štítem Porýní-Falce“, říká ministryně zemědělství země. V minulých letech


ale vinic na svazích kvůli vyšší pracnosti trvale ubývalo. Dosažená prodejní cena vína často nepokrývala produkční náklady. Nové nařízení podpořily v zemském sněmu všechny strany.

jiny a Gruzie. Dosud s nimi existoval bezcelní obchod. Zavedení cel je odvetou těmto zemím za podepsání asociačních dohod s EU. Nejvíce bude postiženo obilí, víno, maso, ovoce a zelenina a cukr.

ZDROJ: MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ,

ZDROJ: AGRARHEUTE.COM, 04.08.2014/JS

ZEMĚDĚLSTVÍ, VÝŽIVY, VINAŘSTVÍ A LESNICTVÍ PORÝNÍ-FALCE; 6. 8. 2014/JS

Ochrana vinic proti špačkům v Rakousku V Rakousku, v zemi Burgenland, byla zavedena zemí podporovaná ochrana vinic proti špačkům pomocí sítí. V zemi je 33 % plochy půdy pod ochranou přírody a hnízdí tam velká hejna špačků. Sítě nijak neomezují turistický ruch. Nedostatkem je vysoká investiční náročnost a pracnost při instalaci i při odstraňování sítí. Proto země Burgenland bude poskytovat 20 % dotaci na zakoupení sítí, maximálně však 500 €/ha. ZDROJ: DER WINZER, 31.7./JS

EU: Příjmy zemědělců poklesly V roce 2013 měli zemědělci v EU o 1,3 % nižší příjmy oproti roku 2012. Pokles byl především u rostlinné produkce (–1,1 %), zatímco ceny živočišné produkce se zvýšily (+1,5 %). Jsou ale velké rozdíly mezi členskými státy. Největší nárůst (+11,4) byl v Nizozemsku, v Rumunsku a Španělsku (oba +10 %). Naopak největší pokles byl v Estonsku (–17 %), Francii a Chorvatsku (–16 %). Více se sklidilo obilí a olejnin, brambor, ovoce a hroznů. Ceny klesly u obilí a olejnin, naopak se zvýšily u brambor, ovoce, hroznů a olivového oleje. ZDROJ: AGRARHEUTE.COM, 28.07.2014/JS

Rusko připravuje dovozní cla na zboží z Moldavska Cla se budou týkat především zemědělských produktů a potravin. Následovat mají obdobná cla u produktů z Ukra-

Vinaři se pokoušejí prorazit na čínský trh. Víno je tam symbolem luxusu Na Čínském investičním fóru, které v pátek skončilo v Praze, byly kromě vel-

zpět

11

Area actually planted (ha) subtotal for wines with PDO/PGI (*)

Wines without denomination of origin/ geographical indication (*)

total

(3)

(4)

(5)

(6)

15 095,00

21 072,00

36 167,00

24 132,00

60 299,00

17 358,72

121,06

17 479,78

0,00

17 479,78

102 765,68

44,33

102 810,01

0,00

102 810,01

EL

11 355,00

15 733,50

27 088,50

38 241,78

65 330,28

ES

827 488,80

75 522,88

903 011,68

54 561,77

957 573,45

FR

516 383,00

208 150,00

724 533,00

80 298,00

804 831,00

IT

335 758,52

163 082,14

498 840,66

147 644,50

646 485,15

CY

690,00

3 754,66

4 444,66

3 972,73

8 417,39

LU

1 295,01

0,00

1 295,01

0,00

1 295,01

HU

46 430,00

9 342,00

55 772,00

8 915,00

64 188,00

MT

502,50

1,30

503,80

164,40

668,20

AT

47 701,38

0,00

47 701,38

0,00

47 701,38

PT

84 255,34

142 609,79

226 865,13

0,00

226 864,13

RO

30 147,19

18 940,05

49 087,24

133 537,37

182 714,61

SI

16 110,00

0,00

16 110,00

0,00

16 109,94

SK

16 771,00

177,00

16 948,00

1 564,00

18 512,00

Total of all Member Stated

2 070,107

658,551

2 2728,658

493,033

3 221,279

Wine with protected denomination of origin (*)

Wine with protected geographical indication (*)

(1)

(2)

BG CZ DE

Region

Plochy vinic v EU v ha. Sloupec (2) = vinice pro víno s CHOP, sloupec (3) = vinice pro víno s CHZO, sloupec (4) = CHOP + CHZO, sloupec (5) = vinice bez CHOP a CHZO, sloupec (6) = vinice celkem. Zdroj: DG AGRI.

kých tradičních firem i vinaři. Spotřeba vína v Číně totiž roste zhruba o 20 procent, přičemž je považováno za moderní a luxusní nápoj. Vinařství Ludwig vyvezlo dosud do Číny osm kontejnerů vína, tedy asi 55 tisíc lahví. Zatím jde jen o malou část produkce společnosti, která ročně vyrobí mezi milionem a jedním a půl milionu lahví vína. Ale vinařství doufá v další růst prodejů na čínském trhu. „Je dobře, že současná politická reprezentace se snaží posílit vztahy s Čínou a podpořit ekonomickou spolupráci,“ říká v té souvislosti šéf Vinařství Ludwig Ludvík Šlancar. „Víno je pro Číňany symbol luxusu a kromě červeného vína je zaujala například naše korková etiketa,“ uvádí Liana Hrabálková, která má ve vinařství titul viceprezidentka pro export. Kvůli dopravě, clu a poplatkům jsou cenovky u vín v tamních obchodech zhruba čtyřnásobné oproti České republice. V Číně značce Ludwig konkurují především produkty z Francie, které jsou brány jako symbol kvality. Číňané navíc Českou republiku moc neznají, pro ně je zkrátka součástí Evropy. Orientují se spíše podle větších měst. „Vysvětluji


jim, že naše vinohrady jsou mezi Frankfurtem a Vídní,“ říká s jistou nadsázkou Hrabálková. Ve Vinařství Ludwig se inspirovali původně rakouským příkladem vývozu vína do Číny. Před čtyřmi lety se zúčastnili veletrhu v Hongkongu a o rok později putoval do Číny první kontejner. „Tam totiž obchody začínají někdy pomalu, je třeba se na to připravit, a když si to uvědomíte, můžete uspět,“ vysvětluje Hrabálková. Mimochodem, firmě pomohla u části zákazníků také inzerce v hongkongském časopise určeném pro bohatší vrstvy. Reklama byla přímo naproti inzerátu s fotografií amerického herce George Clooneyho. Dodnes si na to prý občas některý ze zákazníků rozpomene – dodalo to vínům Ludwig image velmi luxusního zboží. Čína – včetně Hongkongu – je momentálně podle International Wine and Spirits Research (IWSR) pátým největším spotřebitelem vína na světě. Spotřeba na hlavu je ale velmi nízká – jen 0,35 litru za rok. Ve Francii je to například 52 litrů a v Německu 37,5 litru. ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: MAREK HUDEMA; 29.8.2014

Nový český fond investuje do vín z Francie Možnost vydělávat na kvalitních francouzských vínech nabízí investiční fond Wine Investment Partners (WIP) založený koncem července. Fond již investoval první peníze, a to především do vína En primeur Bordeaux ročník 2013. „Jsou to mladá vína, pocházející ze sklizně z předchozího roku, která zrají dva roky v sudech. Pak se plní do lahví a prodávají,“ uvedl statutární ředitel fondu a známý obchodník s víny Zlatko Míčka. WIP je korunový fond kvalifikovaných investorů, minimální výše investice tedy činí 125 tisíc eur, což je v přepočtu asi 3,5 milionu korun. Do vína investuje prostřednictvím akcií, které vydává jeho majetkově a účetně oddělený podfond. Pokud o to investor požádá, podfond od něj akcie zpětně odkoupí. „Do konce roku chceme od investorů získat několik desítek milionů korun,“ řekl Míčka. Fond bude investovat výhradně do zahraničních investičních vín, zejména

zpět

12

od vyhlášených francouzských vinařů. Významnou část investic mají tvořit právě vína En primeur z regionu Bordeaux, na jejichž nákup má fond v řadě známých vinařství přednostní nárok. Stejným způsobem může nakupovat i vína z Burgundska, což by mělo být pro fond cenově výhodné. Fond vznikl na základě rostoucího zájmu o alternativní aktiva, která umožňují rozložit rizika, spojená s investováním. V zahraničí, například v Evropě, USA či v Asii, je o fondy zaměřené na investiční vína stabilní zájem. Podobné to může být díky dlouhodobě zajímavému výnosu a poměrně nízkým výkyvům ceny vína i u nás. Průměrný roční hrubý výnos fondu může činit podle konzervativního odhadu šest až osm procent ročně. Poplatek za vstup do fondu je 0 až 2 procenta z vkladu. Prvního půl roku se ale neplatí. Správa fondu stojí ročně 1,2 procenta z objemu investice a 10 procent ze zisku. Minimální doporučený investiční horizont činí pět let. Cena vybraného investičního vína díky jeho vyzrávání a klesající nabídce časem roste. Nejvyšší bývá za 10–20 let. Akcie fondu WIP drží kromě Míčky Lenka Fernandes, která spolu s ním fond řídí. Má bohaté zkušenosti s obchodem se zahraničními víny, založila a provozuje rovněž jeden z neznámějších portálů pro investiční vína International Fine WineInvestment Community. Finanční ředitel a manažer řízení rizik Marek Hofta byl řadu let investičním manažerem agropotravinářské skupiny Agropol. Čtvrtý akcionář Zuzana Klatovská je dlouholetým partnerem firmy Compllex, která založila řadu investičních fondů. ZDROJ: HOSPODÁŘSKÉ NOVINY; AUTOR: FRANTIŠEK MAŠEK; 21.8.2014

Američtí investoři bojují o největší vinařský podnik na burze Největší na burze umístěná vinařská společnost TWE zřejmě brzy změní majoritního vlastníka. O firmu svádí bitvu dvojice investorů. Na nabídku společnosti KKR za 3,5 miliardy dolarů odpověděl neznámý zájemce. Americké kapitálové fondy svádí bitvu o světově největšího výrobce víc obchodovatelného na burze, australský Treasury Wine Estates (TWE). Podle listu Financial Times ji rozpoutal nejmenova-


ný zájemce, který odpověděl na nabídku investiční skupiny Kohlberg Kravis Roberts (KKR) za 3,4 miliardy dolarů (téměř 70 miliard korun). Zástupci současných akcionářů TWE, pod který spadají vína značky Penfols, Lindemans, Rosemount Estate nebo Beringer, sice prohlásili, že si druhý ze zájemců nepřeje být znám, zprávy ze zákulisí nicméně poukazují na skupinu Texas Pacific Group (TPG). První nabídku na majoritní podíl akcií podala KKR skrze svou firmu Rhône Capital už v květnu. Tu ale hlavní akcionáři, kanadská skupina Foster, odmítli, což následoval růst cen akcií TWE o 31 procent. Na začátku srpna proto KKR upravili nabízenou částku ze 4,7 na 5,2 dolarů za akcii, se stejnou nabídkou ale zároveň přispěchal druhý uchazeč. Na začátku týdne tak následoval další růst hodnoty akcií o 3,9 procenta, čímž cena za jeden kus poskočila na 5,33 dolaru. V úterý už ale zase akcie o 1,7 procenta klesly. Samotní akcionáři TWE mohou být spokojení. Souboj dvou zájemců totiž stále může cenu vinařské společnosti vyšroubovat výše. „Správní rada došla k závěru, že je v zájmu akcionářů, aby se do odkupu majoritního podílu TWE zapojilo více zájemců,“ uvedli v pondělí zástupci firmy. O Australany je zájem Pokud je skutečně neznámým zájemcem TPG, může to znamenat uzavření obchodního kruhu, který začal v roce 2000. Tehdy byla společnost mezi prodejci značky Beringer, která za 1,5 miliardy dolarů přešla pod Fosters. Ti také stojí za vznikem TWE, který akvizicemi dalších značek dokončili v roce 2011. Boj investorů o Treasury Wine Estates přichází v době, kdy má firma se čtyřmi tisíci zaměstnanců a aktivitami ve 12 zemích světa, výrazné problémy. Především její prodeje v USA nevycházejí podle představ akcionářů. Loni tam byla společnost kvůli přebytku nucena zlikvidovat šest milionů lahví archivního vína za 155 milionů dolarů. Letos v červnu navíc firma v návaznosti na slabé prodeje oznámila odpis dalších 260 milionů dolarů. S celkovými příjmy společnosti, jež dosahují zhruba dvou miliard dolarů ročně, se tak jedná o značné ztráty. I vzhledem k vývoji z posledních dvou let bylo převzetí TWE novým investorem předmětem častých spekulací. Většina značek prémiového vína je totiž

v soukromém vlastnictví nebo patří do větších nápojových konglomerátů, jako je například Pernod Ricard. Podle Financial Times je mezi světovými investory velký zájem také o australské pěstitele obilí a výrobce sýrů a to především kvůli jejich relativně blízké poloze k Číně. Nicméně podobný souboj, jako probíhá od pondělí o TWE, australské ministerstvo financí prý neočekává. ZDROJ: IHNED.CZ; 12.8.2014

Z ruského embarga na potraviny těží Brazílie Ruský zákaz dovozu potravin ze Západu je velkou příležitostí pro Brazílii. Jedná se hlavně o maso a export obilnin. Tajemník zemědělské politiky Brazílie Seneri Paludo uvedl, že přibližně dalších 90 zpracovatelů dostalo okamžité povolení k exportu hovězího, kuřecího i vepřového masa do Ruska a pracuje se na zvýšení exportu kukuřice a sojových bobů. Mezi další zemědělské produkty, které Brazílie vyváží do Ruska, patří cukr, káva, pomerančový džus a banány. V roce 2013 byla hodnota brazilského exportu do Ruska 2,72 miliardy dolarů. ZDROJ: COLOSSEUM, A.S. , 11.08.2014

Ceny v Rusku po sankcích rostou Zatím se zvyšují hlavně velkoobchodní ceny, ale podle ruského listu Kommersant již rostou i ceny potravin v obchodech. Kyjev – Navzdory ujišťování Kremlu o tom, že sankce vyhlášené Ruskem proti západním státům neovlivní cenovou hladinu zboží na ruském trhu, začaly v Moskvě i v ruských regionech růst velkoobchodní ceny. Uvedl to dnes ruský list Kommersant. Zatímco v hlavním městě se ceny zvýšily jen mírně, na Dálném východě podle listu zaznamenali skokový nárůst o desítky procent. V Přímořském kraji a na Sachalinu po zavedení ruských sankcí prudce stouply velkoobchodní ceny mléčných výrobků, masa, ovoce a zeleniny. Růst cen zasáhl podle listu i maloobchod, ceny v obchodech se v průměru zvedly o tři procenta, u některých druhů zboží ale až o 60 procent. Zima přinese zdražení mléka i masa Ruská obchodní inspekce se snaží cenovou hladinu důsledně kontrolovat, ale

zpět

13

v zásobování některými druhy potravin je situace obtížná, přiznává ruský tisk. Deník Vedomosti napsal, že produkce rybích konzerv je v Rusku z 95 procent závislá na dovozu suroviny z Norska. Tuto zemi ale Rusko vystavilo sankcím a dovozci se nyní údajně snaží dojednat dodávky z Argentiny nebo Chile. V hlavním městě podle Kommersantu obchodní inspekce kontroluje ceny denně. Dramatický růst cen nebo nedostatek některých potravin kontroloři nezaznamenali. Od vyhlášení ruských sankcí se ale zvýšila cena masa dodávaného k druhotnému zpracování. Očekává se, že s blížící se zimou podraží mléko a mléčné výrobky. Ruské ministerstvo obchodu podle Kommersantu zaznamenává případy, kdy se evropští vývozci snaží proniknout na ruský trh přes třetí země. Opakovaně prý bylo zjištěno, že turecké, srbské či dokonce zimbabwské potravinářské zboží dovezené z Běloruska pochází ve skutečnosti z Polska, Slovinska, Nizozemska nebo Litvy, tedy ze států EU vystavených sankcím. Ruské banky zároveň pociťují nedostatek dolarů, protože sankce EU a USA jim zablokovaly přísun americké měny ze západních finančních trhů. Propad je údajně až desateronásobný, napsal dnes ruský list Izvestija. Úvěry z Číny Nové zdroje úvěrování hledají prý ruské firmy v Číně, zájem o čínské půjčky mají podle listu zejména státní energetické firmy Gazprom a Rosněfť. Objem půjček z tradičních zdrojů v Lucembursku, Nizozemsku nebo Británii se dramaticky propadá, v žebříčku naopak stoupá Japonsko. Podle ruských expertů byla změna orientace na asijské finanční trhy předvídatelná, uvádějí Izvestija. Vztahy Ruska s USA a EU nekomplikuje jen Ukrajina, ale i kauza amerického azylanta Edwarda Snowdena či rozpory v názorech na řešení syrské krize. „Pokles přísunu dolarů z Evropy byl patrný už před sankcemi. Zájem o východní finanční trhy je pochopitelný, i když asijská nabídka je ve srovnání s tou západní menší,“ řekl ruskému listu finanční expert Nikolaj Kaščejev. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: ČTK ; 19.8.2014

Kovaná ekonomie. Kdo zbohatne na sankcích? Švýcarsko! Západ přitvrdil sankce proti Rusku, jen Švýcaři nedrží basu. A nejspíš na


tom solidně vydělají. Je možné jim to vyčítat? Co když si prostě jenom připustili to, co ostatní nechtějí vidět: že ekonomické sankce v historii přinesly jen pranepatrné výsledky? V ústředí švýcarské společnosti Intercheese zvoní v těchto dnech jeden telefon za druhým, informoval před pár dny dokonce i The Sydney Morning Herald. Na druhém konci se zpravidla ozve ruský hlas. Švýcarsko se totiž rozhodlo neuplatňovat ty samé sankce vůči Rusku jako Evropská unie, USA, Kanada, Austrálie nebo Norsko. A ruští dovozci se zase rozhodli nelpět na mozzarelle, goudě nebo eidamu. Vždyť ementál je také chutný, že? Zkrátka a dobře, dva se perou a třetí směje. Na potyčce Ruska a Západu vydělává Švýcarsko. A jistě nejen tamní producenti sýru jako právě Intercheese. Švýcaři momentálně uplatňují to, co by finančníci ve své hantýrce označili za kontrariánskou strategii. Méně vzletně, Švýcarsko jde proti proudu. Nepřistupuje na to, co je běžné ve srovnatelných zemích, nepřistupuje na sankce v té šíři, v jaké je aplikují výše zmíněné státy a soustátí. Není to v dlouhé historii Švýcarska zdaleka poprvé. Možná, že vedle příhodných zeměpisných podmínek a dalších aspektů je právě tato jistá rázovitost – odvaha či vypočítavost, záleží na úhlu pohledu, neplavat vždy po proudu – tím, co alpskou zemi, původce ementálu, činí dějinně jednou z nejúspěšnějších vůbec. Země s aspergerem Ekonom Christopher Parsons z Kalifornské univerzity v San Diegu letos v červenci spolu se dvěma kolegy publikoval odbornou studii, ve které prokazuje, že – zjednodušeně – velké firmy a korporace se chovají jako lidé. Dělají to, co vidí jinde, rozuměj u jiných korporací. Takže když se například jedna společnost „domákne“, že srovnatelné společnosti (srovnatelné například z geografického hlediska) se dopouštějí protiprávní kamuflace svých finančních výkazů, aby tak docílily lepšího hospodářského výsledku, brzy toto jednání také přijme za své. Podle Parsonse a kolegů je vlna zkresleného výkaznictví napříč srovnatelnými korporacemi vysvětlitelná mnohem přiléhavěji právě tímto zmíněním „opičením se“ než jinými, vnějšími faktory (například odlišnou intenzitou vymáhání práva v různých geografických regionech). Ale nemusí jít jen o zkreslování finančních údajů. Podle jiné studie,

na níž se podílel ten samý Parsons, firmy napodobují své geograficky blízké konkurenty i v investiční činnosti, a to třeba i navzdory značné rozdílnosti oborů, v nichž svůj byznys uskutečňují. To ostatně pomáhá vysvětlit, proč se tolik bank a dalších velkých finančních korporací nechalo zlákat k nezákonné manipulaci se stěžejní úrokovou sazbou LIBOR nebo proč jich tolik před finanční krizí investovalo do takzvaných toxických cenných papírů. Toxikomanie se zkrátka šíří mnohem spíš v takovém prostředí, kde už jsou všichni nebo skoro všichni intoxikovaní. Pak se toxikomanie stává normou, a kdo právě není intoxikován – kde neplave s proudem – jako by ani nebyl. Ostatně, pokud někdo na příchodu finanční krize opravdu vydělal, bylo to pár lidí jako Mike Burry, zakladatel hedgeového fondu Scion Capital, jehož příběh čtivě vypráví Michael Lewis v knize The Big $hort z roku 2010. Burry a jemu podobní se před finanční krizí nenechali intoxikovat. Ba co víc, vsadili (doslova) na to, že toxikomanie téměř všech okolo není udržitelná, že se dřív nebo později dostaví jejich masové zhroucení. Uchýlíme-li se opět k finančnické hantýrce, lidé jako Burry „šortovali“ (spekulovali na pokles) u těch cenných papírů, o jejichž dalším růstu a zhodnocení byl přesvědčen takřka celý zbytek trhu. Možná, že za Burryho schopností jít výnosně proti proudu, v duchu kontrariánství, stojí Aspergerův syndrom, jimž trpí. Lidé s aspergerem jsou odmalička tak trochu jiní, vlastně jsou nezřídka docela mimo hlavní proud, často se dokonce vydávají proti němu. Vrátíme-li se ke Švýcarsku, tahle země jakoby snad trpěla „aspergerem“. Ostatně, nejen korporace jsou jako lidé, jistě i celé státy. Proč ne, když řada korporací je větších než celé státy. Už v roce 2010 předčily tržby společnosti Yahoo! hrubý domácí produkt Mongolska. Sportovní gigant Nike zase v podobném duchu překonával celou Paraguay, eBay předčila Madagaskar, Chevron Českou republiku, General Electric na tom byla lépe než Nový Zéland, Bank of America než Vietnam, Morgan Stanley než Uzbekistán a tak dále. Pokud tedy mohou kontrariánstvím vydělávat lidé jako Burry, proč by obdobné vydávání se proti proudu nemohlo vynášet klidně i celým státům – jako teď Švýcarsku. Sankce neúčinkují Otázkou zůstává, zda Švýcarsko profituje z toho, že se vydalo proti proudu,

zpět

14

na základě vypočítavosti, nebo nějakého morálně nezávadného kalkulu. Pokud by Švýcaři třeba své kroky zdůvodňovali tím, že jen ctí obecnou historickou zkušenost, nelze příliš co namítat – takový kalkul je morálně nenapadnutelný. A jak už autor těchto řádků argumentoval letos v březnu, historická zkušenost vskutku říká, že ekonomické sankce bývají neúčinné. Když totiž jde o opravdu bytostné zájmy, jakékoli sankce jsou druhořadé. Není to jen intuitivní tvrzení, ale fakt, který lze podpořit tvrdými daty. Studie Economic Sanctions Reconsidered, kterou vydal washingtonský Petersonův institut, analyzuje přibližně dvě stovky případů uvalení ekonomických sankcí, k nimž došlo od první světové války do roku 2000. Sankce zaznamenaly alespoň částečný úspěch ve zhruba třetině případů. Nejpřínosnější byly tehdy, když měly pomoci splnit poměrně nenáročný cíl, například propuštění určitého politického vězně. V těchto případech uspěje zhruba polovina z nich. Avšak v případech, kdy jde o mnohem víc, což je jistě i případ ukrajinského konfliktu, mají úspěch jen asi v jednom případu z pěti. Autokratické režimy jsou navíc výrazně odolnější vůči ekonomickému tlaku než ty demokratické. Pokud se tedy sankce Západu vůči Rusku minou účinkem, nebude to žádné překvapení. Alespoň tedy v Petersonově institutu a ve Švýcarsku. ZDROJ: PENÍZE.CZ; AUTOR: LUKÁŠ KOVANDA; 19.8.2014

Ruské úřady nařídily zavřít čtyři moskevské restaurace McDonald’s Ruský úřad na ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor nařídil zastavení provozu ve čtyřech moskevských restauracích amerického řetězce s rychlým občerstvením McDonald‘s kvůli údajnému porušování hygienických předpisů. Informovala o tom agentura Reuters. Rospotrebnadzor tvrdí, že v moskevských restauracích McDonald‘s odhalil „mnohá“ porušení hygienických norem. Konkrétní výtky však zatím nesdělil. Společnost McDonald‘s uvedla, že tvrzení úřadu přezkoumává. „Zatím studujeme podstatu stížnosti, abychom pokud možno co nejdříve učinili nezbytné kroky potřebné ke znovuotevření restaurací pro zákazníky,“ informovali zástupci společnosti ve svém oficiálním prohlášení. Rozhodnutí úřadu přichází v době,


kdy jsou vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy napjaté kvůli ukrajinské krizi. McDonald‘s začátkem dubna ukončil provoz svých restaurací na Krymu poté, co tento ukrajinský poloostrov anektovalo Rusko. Někteří ruští politici tehdy vyzvali k uzavření všech restaurací McDonald‘s v Rusku. McDonald‘ má v Rusku zhruba 400 poboček. První z nich otevřel v roce 1990 v Moskvě a hamburgery si mezi Rusy rychle získaly značnou popularitu, napsal nedávno internetový server BBC. ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: ČTK, IDNES.CZ; 20.8.2014

Rusové už zavřeli 12 McDonaldů, přes sto dalších prověřují Americký řetězec restaurací s rychlým občerstvením McDonald‘s již musel v Rusku kvůli údajnému porušování hygienických předpisů dočasně uzavřít celkem 12 poboček. Firma uvedla, že v jejích restauracích po celém Rusku probíhá více než stovka kontrol. Ruský úřad na ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor začal restaurace McDo nald‘s zavírat minulý týden. Odmítá však názor, že jeho kroky jsou odvetou za západní sankce vůči Rusku. Tvrdí, že v provozovnách zjistil porušování hygienických předpisů. Americká společnost uvedla, že nyní zkoumá tvrzení úřadu, aby zjistila, jakými kroky by mohla zajistit rychlé obnovení provozu restaurací. Firma má v Rusku celkem 440 poboček. První otevřela v roce 1990 v Moskvě a hamburgery si mezi Rusy rychle získaly značnou popularitu. McDonald‘s začátkem dubna ukončil provoz svých restaurací na Krymu, když tento ukrajinský poloostrov anektovalo Rusko. Někteří ruští politici tehdy vyzvali k uzavření všech restaurací McDonald‘s v Rusku. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: ČTK; 29.8.2014

Rusko zase povolilo dovážet ze Západu některé potraviny Moskva – Ruská vláda ve středu vyňala ze seznamu zakázaných potravin ze Západu některé specifické produkty. Povolila například dovoz některých druhů rybího potěru, bramborové sadby, semen a sazenic některých druhů zeleniny a luštěnin, bezlaktózových mléčných výrobků

a dalšího zboží. Vesměs jde o produkty, jejichž dovoz může podpořit rozvoj domácí potravinové výroby, uvedla agentura Reuters. Rusko zakázalo od 7. srpna na jeden rok dovoz zemědělských a potravinářských produktů z Evropské unie, USA, Austrálie, Kanady a Norska v reakci na sankce Západu, který Moskvu viní z podpory povstalců na východě Ukrajiny. Vláda povolí dovoz čerstvě vylíhlých lososů a pstruhů. Ceny lososa, jehož Rusko dováželo především z Norska, v posledních dnech podle zpráv médií výrazně rostou. Moskva uvedla, že podpoří dovoz lososa z Chile a pomůže při rozvoji domácího chovu ryb. Dále se ruší zákaz dovozu bramborové sadby, sazenic cibule a cukrové řepy a semen hrachu určených k pěstování. Embargo přestává platit rovněž pro bezlaktózové mléko a mléčné výrobky, biologicky aktivní doplňky stravy, vitaminové a minerální doplňky, bílkovinné koncentráty a jejich směsi, potravinové vlákniny a potravinová aditiva. Ruské úřady dostávají po zavedení embarga stále více stížností na růst maloobchodních cen řady potravin. Výrazně rostou ceny masa, zejména drůbežího, ale i mléka a sýrů, ovoce a zeleniny, uvedla agentura Interfax. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: ČTK; 20.8.2014

Rusko zvažuje zavedení státního monopolu na produkci vína Podle těchto úvah by víno mohlo být produkováno jen ve státních podnicích a v podnicích ovládaných státem. Očekává od toho zvýšení kvality tuzemského vína a zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Současně to má být cesta soběstačnosti Ruska v zásobení vínem a předejití tak následkům dalších případných sankcí ze strany Západu. Zavedení státního monopolu by mělo být i hybnou silou pro zvýšení objemu produkce a jejího uplatnění v maloobchodech pro krymský a krasnodarský vinařský průmysl. Ruští analytici z oblasti vinařství jsou však proti tomuto kroku, podle jejich názoru je to cesta k potopení ruského vinařského průmyslu prostřednictvím daní a vytvářením nesoutěžních podmínek na trhu s vínem. Domnívají se také, že následkem bude černý trh a pokles tuzemské kvality vína. ZDROJ: DECANTER.COM, 20.8./JS

zpět

15

Rakouští vinaři čekají na schválení nového programu ÖPUL (Agroenvi) 2015 V Bruselu čeká na odsouhlasení rakouský program ÖPUL 2015. Jeho povolení se ale předpokládá nejdříve koncem roku. Žadatel musí splnit následující podmínky: Ochrana půdy proti erozi • Celoplošný zelený pokryv půdy meziřadí rostlinami pocházejícími z výsevu (minimálně jeden druh musí být víceletý) nebo z původních rostlin. Za splnění této podmínky se nepovažuje mulčování slámou nebo kůrou či výsev obilovin. • Je povoleno ponechání otevřené půdy v příkmenném pásu v šířce max. 80 cm. • Dále jsou 2 možnosti svažitosti: • Méně než 25 % • Minimální délka ozelenění 1.11. až 30.4. (sazba 100 €/ha) • Celoroční ozelenění (sazba 200 €/ha) • Od 25 % do 40 % (sazba 300 €/ha) • Od 40 % do 50 % (sazba 500 €/ha) • Na 50 % (sazba 800 €/ha) Pro uvedené 3 varianty je podmínkou celoroční ozelenění . • Kypření půdy se může provádět jen v období ozelenění, a to tak, aby nedošlo ke zničení ozelenění. • Další využití získané hmoty z ozelenění není přípustné, s výjimkou spásání. Nepoužívání přípravků na ochranu rostlin Toto opatření je podmíněno přihlášením se do programu ochrany půdy proti erozi. VARIANTY: • Nepoužívání insekticidů (s výjimkou bio-přípravků) sazba 250 €/ha • Nepoužívání herbicidů, sazba 250 €/ha Mohou být využity obě varianty současně. Takže např. na svahu do 25 % při celoročním ozelenění, nepoužívání insekticidů a herbicidů činí sazba 700 €/ha.


Ekologické vinohradnictví, sazba 700 €/ha Např. na svahu do 25 % při ekologickém vinohradnictví činí sazba 900 €/ha. ZDROJ: DER WINZER, 18. 08. 2014/JS

V Rakousku se zřítilo malé letadlo, které plašilo hejna špačků Ráno 25.8. se zřítilo do vinic nedeleko Golsu u Neziderského jezera letadlo Piper PA 18, které mělo za úkol plašit špačky. Letadlo se po nárazu vzňalo. Pilot (65 let) na místě zemřel, jinak ve vinicích nikdo nebyl poraněn. Je možné, že letadlo zavadilo o dráty vysokého napětí a pak explodovalo. Pro lety rozhánějící hejna špačků, kdy je nutné létat poměrně nízko, je nutné speciální povolení. Je k tomu zapotřebí speciální školení pilota a vhodné letadlo. V posledních desetiletích spadlo ve spolkové zemi Burgenland více malých letadel plašících špačky. V minulém roce letadlo zachytilo o strom a spadlo do pole, pilotka byla těžce zraněna. Na podzim 1990 spadl Piper 18 do vinice, pilot přišel o život. Při dalších pádech letadel došlo ke škodám na majetku, ale pilotům se nic nestalo nebo měli jen odřeniny.

uprostřed noci, poničilo domy, přerušilo dodávku elektřiny. Byl vyhlášen stav ohrožení. Postihnuti byli i vinaři – poničené sklepy a a sklady se sudy s vínem, tisíce rozbitých lahví. Nejvíce byla podle zpravodajství Daily News postižena malá vinařství. „Všechny naše sudy s červeným vínem leží na zemi, zatím nevíme o kolik vína jsme přišli“, říká Steve Matthiasson. Přitom experti očekávají ještě možné následné zemětřesení o síle do 5 stupňů Richtera. ZDROJ: MARION TOPITSCHNIG; WWW.FALSTAFF.DE; 25. 08. 2014/JS

ZDROJ: DER WINZER; 27.08.2014/JS

Spolkový úřad pro ochranu spotřebitelů v Německu povolil vyšší dávku mědi v ekologickém vinohradnictví Kvůli vlhkému počasí zvýšil úřad maximální dávku mědi v biovinicích během nejbližších 3 měsíců na 4 kg na hektar. Došlo k tomu na žádost ECOVINu. Měď může být použita v přípravcích Cuproxat, Cuprozin flüssig, Cuprozin progress, Funguran progress a Kocide proti peronospoře a černé hnilobě. Přitom nesmí být překročeno množství 3 kg/ha v pětiletém průměru a zvýšená aplikace se musí hlásit příslušnému úřadu. ZDROJ: AGRARHEUTE.COM; 14. 08. 2014/JS

Silné zemětřesení v Napa Valley Zemětřesení o sílé 6,1 Richterovy stupnice postihlo v polovině srpna kalifornský vinařský region s epicentrem poblíž města Napa. Zemětřesení přišlo

Pokračuje nebezpečné šíření asijských octomilek Drosophila suzukii Octomilky Drosophila suzukii pokračují ve svém tažení na severozápad. Pochází z jihovýchodní Asie a tento třímilimetrový škůdce se šíří po zeměkouli s přepravou ovoce. V roce 2008 se tento škůdce objevil v Kalifornii a v roce 2009 již v Kanadě. V Evropě byl zjištěn v roce 2008 v Katalánsku, v roce 2009 již po celém Španělsku, stejně jako na Azurovém pobřeží ve Francii a v Jižních Tyrolích. Do Slovinska se škůdce dostal v roce 2010. V roce 2011 již byl ve Švýcarsku, Bádensku, Falci a Bavorsku. V Rakousku se objevil v roce 2012 v Tyrolích, Korutanech a ve Štýrsku. Na území ČR se předpokládá, že může mít 3 až 5 generací ročně, přičemž na jihu Evropy až 12. Zajímá se především o bobulové ovoce včetně hroznů révy vinné, ale i o meruňky a broskve. Samice klade 1 až 3 vajíčka do plodu, který se začíná vybarvovat. Zelené ani přezrálé plody ji nelákají. Larvy se živí dužninou, k ideálním podmínkám patří vysoká

zpět

16

vzdušná vlhkost a teploty 20 až 25 °C. Plod je pak hnilobou zničen během 48 až 72 hodin. Zatím pro ošetření není povolen žádný insekticid a měl by smysl jen v období počátku vybarvování plodů, což je zase problematické z hlediska krátkého času do sklizně. Ani biologická ochrana zatím dostatečně nefunguje. ZDROJ: WWW.FALSTAFF.DE; 12.08.2014; WIKIPEDIE/JS

Soudní rozhodnutí: Deset let nepodmíněně za falšování vína pro R. Kurniawana Největší padělatel vína všech dob bude nyní pykat ve vězení. Po několika odkladech padl rozsudek nad 37-letým padělatelem v New Yorku. Falšováním vína způsobil škodu převyšující 20 milionů dolarů. Bezprostředně před vynesením rozsudku se sice omluvil, ale soudce na to nebral zřetel, trvá na tvrdém potrestání všech, kdo manipulují s potravinami. Kriminální jednání R. Kurniawana nazval soudce „nehorázným, namyšleným a bezohledným“. Spotřebitelé musí mít jistotu, že potraviny jsou bezpečné a že nejde o žádné „doma připravené kouzelné nápoje“. K trestu odnětí svobody musí ještě uhradit 28,4 mil. dolarů. Jeho obhájce byl rozhodnutím soudu šokován a „téměř jistě“ se proti němu odvolá. Od roku 2004 si dělal 28-letý Kurniawan jméno ve světě vína jako maniakální sběratel, který dodával do aukcí největší rarity. K jeho přátelům patřily špičky prominentů, protože je mohl zásobovat neuvěřitelnými specialitami mezi víny. Jak se ukázalo, šlo o padělky, které vyráběl ve své kuchyni s tiskárnou, etiketami známých Chateaux a pytlem korkových zátek. Z výnosu tohoto padělání si dopřával život v luxusu. ZDROJ: WWW.FALSTAFF.DE; 8.08.2014/JS


První čínské víno Baron de Rothschild V dubnu 2009 koupila firma Domaines Barons de Rothschild sedmihektarovou vinici v Číně, na poloostrově Shandong, která se do roku 2016 rozroste na 25 ha. V roce 2013 byla získána první sklizeň tohoto podniku „made in China“ z odrůd Cabernet Sauvignon, Syrah a Marselan. Jde o experimentální ročník, prvním komerčním vínem má být ročník 2016. ZDROJ: WWW.LAFITE.COM; 28.07.2014/JS

V západní Galilei (Izrael) byl objeven 4 tisíce let starý sklep Nachází se severně nedaleko Haify. Byly v něm nalezeny amfory, v nichž původně bylo víno. Jejich výzkumem se

zjistilo, že že ve starověku se pro zvýšení aroma do vína přidával med a jalovec. Velké oslavy v paláci Tel Kabri probíhaly s hojností vína, nedaleko paláce se nacházel sklep, který se docela dobře dochoval až do nynějška. Jeho kapacita se odhaduje na 2 tisíce litrů. Archeologové analyzovali 40 velkých hliněných amfor a mimo kyselinu vinnou našli i rezidua medu a jalovce. Používána byla i máta, myrta a skořice. Ve sklepě bylo skladováno bílé i červené víno. Papyrus z roku 257 před Kristem odkazuje na nedalekou vinici s 80 000 ks rostlin, která byla vzdálena jen 15 km. Z této oblasti zřejmě víno pocházelo. Nejstarší nalezené víno vzniklo před více než 9 tisíci lety. V Číně byly nalezeny hliněné nádoby obsahující zkvašenou tekutinu z rýže, medu a hroznů, příp. hlohu. ZDROJ: BERNHARD DEGEN; WWW.FALSTAFF. DE/JS

zpět

17

Vinařský věstník. Obsah: Informace ze srpna. Pro Vinařský fond zpracoval

Recommend Documents