Vinařský věstník. Obsah: Informace ze září. Pro Vinařský fond zpracoval

Pro Vinařský fond zpracoval

Obsah:

Informace ze září

Vinařský věstník

9 2016

3. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova 2014–20202 Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2015/20163 Z domova7 Potraviny na pranýři (srpen, falšovaná vína)13 Ze zahraničí14

FOTO: JIŘÍ HLOUŠEK - X PRODUCTION S.R.O.

1

3. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova 2014–2020 V rámci 3. kola budou podpořeny investice do zemědělských, lesnických i potravinářských podniků, na inovace a na projekty spolupráce za více než 4,5 miliardy korun. Ministerstvo zemědělství vyhlašuje 3. kolo příjmu žádostí na operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků, 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů, 4.3.2 Lesnická infrastruktura, 8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství, 16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů EIP, 16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, 16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů, 16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů a 16.6.1 Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie, výrobu potravin a v průmyslových procesech.

Příjem žádostí bude probíhat pouze prostřednictvím Portálu Farmáře v termínu od 11. října 2016 8:00 do 31. října 2016 13:00. Konečná částka pro závazkování projektů bude upravena o aktuální kurzový přepočet. Dne 7. 7. 2016 (operace 16.3.1, 16.4.1, 16.6.1) a dne 28. 7. 2016 schválil ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka Pravidla pro žadatele u uvedených operací. Současně byly schváleny Obecné podmínky Pravidel pro žadatele. Pravidla pro operace 16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů, 16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních

Vinařský věstník 9/2016

Finanční objem, v němž budou po vyhodnocení schváleny projekty, je u jednotlivých operací předběžně stanoven následovně:

Operace

alokace (tis. Kč)

4.1.1 Investice do zemědělských podniků

2 548 400

4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů

756 200

4.3.2 Lesnická infrastruktura

268 600

8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství

221 300

16.1.1 Podpora operačních skupin a projektů EIP

131 400

16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií při zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh

546 800

16.3.1 Sdílení zařízení a zdrojů

74 900

16.4.1 Horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů

46 300

16.6.1 Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie, výrobu potravin a v průmyslových procesech

19 900

trhů a 16.6.1 Horizontální a vertikální spolupráce při udržitelném zajišťování biomasy pro výrobu energie, výrobu potravin a v průmyslových procesech nabývají účinnosti po schválení notifikace

Evropskou komisí (předpoklad podzim 2016). Úplné znění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR pro období 2014–2020 pro 3. kolo příjmu, je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství www.eagri.cz/prv (subportál Dotace – Program rozvoje venkova ČR na období 2014–2020 a příslušné opatření/operace) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Program rozvoje venkova 2014–2020. ZDROJ: WWW.MZE.CZ

Informační list ÚOHS k novele ZVTS Na počátku března tohoto roku vstoupila v účinnost dlouho diskutovaná novela zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Uvedená novela (zákon č. 50/2016 Sb.) vnesla do původní právní úpravy výrazné změny. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nyní vydává informační list s názvem Významná tržní síla po novele zákona, který nejenže shrnuje podstatnou většinu úprav, ale především u řady z nich podává výklad, jakým způsobem je Úřad hodlá ve své rozhodovací praxi interpretovat. Konkrétně jde mimo jiné o stanovení limitů na peněžní plnění za služby poskytované odběratelem, množstevní slevy, smluvní náležitosti a další. Více informací naleznete zde: http://www. uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/aktuality-z-hospodarske-souteze/2173-informacni-list-k-novele-zakona-o-vyznamne-trzni-sile.html

zpět

2

Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2015/2016


900 sudové

lahvové

R2 = 0,9546

800

Množství (tis. hl)

700 600 500 400 300 200 100

6 20

15

/1

/1 14

/1

20

13 20

20

5

4

3 /1

2 /1 11 20

12

1 /1 10 20

09

/1

0

9 /0

20

20

20

07

08

/0

8

7 /0 06

/0

20

20

20

05

04

/0

5

6

0

Vinařský rok Obr. 1: Dovoz vína do ČR

200 180 sudové

lahvové

160 140 Množství (tis. hl)

120 100 80 R2 = 0,8252

60 40 20

6 15 /1 20

15

4 /1 13

20 14 /

3 20

20

12 /1

2 20

11

/1

1 /1 10

0 /1 09

20

9 20

20

08

/0

8

20

07

/0

7 /0 06

20

05 /0 6

20

04

/0

5

0

20

V roce 2015/2016 došlo k dalšímu meziročnímu poklesu objemu dováženého vína do ČR o více než 5 %. Zatímco u volně loženého vína jde spíše o množství podle situace na trhu (kvůli nízkým výnosům narůstá), od vstupu ČR do EU platil trend stálého růstu dovozu pro víno balené až do roku 2011/2012, v posledních letech došlo k jeho meziročnímu poklesu na úroveň před rokem 2007/2008, tedy před hospodářskou krizí. U volně loženého vína jsou sice menší výkyvy v dováženém objemu, ale nekopírují přímo množství u nás sklizených hroznů. V roce 2004/2005 bylo dovezeno 1,26 mil. hl vína celkem, v roce 2015/2016 to bylo již 1,357 mil. hl. Zatímco balené víno se v roce 2004/2005 podílelo na celkovém objemu dovozu 36,5 %, v roce 2011/2012 to bylo 53 % a v roce 2015/2016 opět necelých 41 %. Pouze ve dvou letech 2011/2012 a 2012/2013 (hospodářská krize) převažoval dovoz baleného vína nad sudovým (obr. 1). V posledním vinařském roce byl dovoz baleného i volně loženého vína přibližně úměrně snížen proti předcházejícímu roku. Dlouho narůstal i vývoz vína z ČR. V roce 2013/2014 bylo poprvé vyvezeno více vína baleného než nebaleného, v minulém roce se trend zase změnil ve prospěch volně loženého a nyní se vyváží především víno balené, i když v menším množství. Zřejmě v klidu a potichu skončila éra „papírového obchodování“ s vínem a vrátili jsme se ke stavu před deseti lety. V posledním hospodářském roce jsme vyvezli necelé 2 % objemu naší produkce jako volně ložené víno, což je zásadní skok oproti minulosti, kdy se hlavně se Slovenskem v dovozu i vývozu volně loženého vína „obchodovalo“ v objemech desítek procent sklizeného množství hroznů v ČR. Přitom

Vinařský rok Obr. 2: Vývoz vína z ČR

zpět

3

700

600

Itálie

400

Maďarsko Španělsko

200

Francie Chile

6

5 20

15

/1

Obr. 3: Dovoz vína do ČR

do roku 2006/2007 takový „obchod“ neexistoval. U lahvového vína je menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína (který ale posledním dvou letech výrazně poklesl na polovinu), a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína. Můžeme spokojeně konstatovat, že se poměry vrací do normálu, ale stát by si měl dát

Chorvatsko 1 %

o7

5 % %

6% Francie

ol

da

M

Slovensko 6

aď

ar

sk

o

11

vs

ko

4

–2 379

156

–2 223

2006/2007

–2 498

233

–2 265

2007/2008

–3 273

367

–2 906

2008/2009

–3 150

392

–2 758

2009/2010

–3 175

453

–2 722

2010/2011

–3 525

506

–3 019

2011/2012

–3 616

559

–3 057

2012/2013

–4 000

667

–3 333

2013/2014

–4 067

750

–3 317

2014/2015

–4 169

647

–3 522

2015/2016

–4 100

423

–3 677

%

na 150 tis. hl, vrcholu, téměř 250 tis. hl. dosáhl v roce 2010/2011, od té doby klesá. Nárůst vývozu byl však způsoben v důsledku enormního nárůstu deklarovaného vývozu polotovaru – nebaleného vína. Sice se tím vracíme zpět o deset let, ale je to ve prospěch našeho vinařství i podnikatelské konkurence. Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních dvanácti letech (od vstupu do EU) následující (v milionech Kč): Záporné saldo zahraničního obchodu ČR tedy již pošesté přesáhlo 3 miliardy Kč za rok a dlouhodobě roste, směřuje ke 4 miliardám. Letos, jako každým novým rokem, bylo nejvyšší, i díky více než dvousetmilionovému propadu exportu. Hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou

Bulharsko 2 %

M

Itálie 24 %

%

Španělsko 41 % %

2005/2006

ol

Chi

da

le 3

M

Slovensko 6

aď

ar

sk

o

14

%

vs

%

ko

8

Německo 12 %

ko

%

ov

s en

Sl

Itálie 17 %

%

6

Ma

Španělsko 29 %

–2 459

ní 8 %

ko

144

ostat

eck

vs

ostatní 3 %

M

Itálie 24 %

4%

da

R

Něm

Chile 1 %

Rumunsko 1 %

JA

ol

tu práci a vyšetřit, proč k takové odchylce najednou po dobu deseti let přišlo. Od vstupu ČR do EU se náš export lahvového vína zvýšil, ale poslední trend lze charakterizovat trvalým poklesem objemu. V relativním vyjádření poměru dovozu a vývozu tvořil náš objem exportu lahvového vína v roce 2004/2005 jen 8,5 % dovozu stejné komodity, nyní tento poměr činí 8,7 %. V posledních deseti letech se nejdříve zvýšil náš export vína ze 40 tis. hl

Bulharsko 1 %

ostatní 3 % % le 3 Chi 3 % R JA

M

–2 603

%

Španělsko 23 %

%

/1 14

20

20

20

13

12

/1

/1

4

3

2 /1 11

/1

1 20

10

0 /1 09

20

9

20

20

20

07

08

/0

/0

8

7 /0 06

/0 20

05

04 20

20

/0

5

6

Německo

0

2004/2005

Tab. 1: Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních dvanácti letech (od vstupu do EU) následující (v milionech Kč)

Slovensko

100

Rozdíl

o9

Rakousko

Vývoz

rsk

300

Dovoz

ďa


500

Rok

Francie 12 %

Austrálie 1 % Obr. 4: Dovoz vína do ČR v roce 2015/2016 celkem (1 357 mil. hl)


Obr. 5: Dovoz sudového vína do ČR v roce 2015/2016 celkem (778 mil. hl)

Obr. 6: Dovoz lehvového vína do ČR v roce 2015/2016 celkem (551 mil. hl)

zpět

4

250

200


dovoz

150

100 vývoz 50

6

5 20

15

/1

/1

4

14

/1

20

13 20

20

20

12

11

/1

/1

3

2

1 /1 10 20

20

09 /1

/0

0

9

8 /0

20

08

7

07 20

/0

06 /0

20

05 20

20

04

/0

5

6

0

Obr. 7: Obchod vínem se Slovenskem

100 90 80

R2 = 0,9362

70 60 50 40 30

mil. Kč

20

R2 = 0,8266

10

5 20

15

/1

/1

4

14 20

/1

3

13 20

/1 12 20

11

12 1/ 20 1

10

0/ 20 1

20 09 /

09

20 08 /

08

07

20 07 /

6/

6 /0 05

20

20 0

5 /0 04 20

6

tis. hl

0

Obr. 8: Vývoz vína do Polska

hodnota vína v mil. Kč 10

1

100

Slovensko

195

Polsko

86

Německo

26

Švýcarsko

19,6

Rumunsko

19

Ukrajina

10,1

Maďarsko

9,4

Belgie Bulharsko

6,4 5,6

Nizozemsko

5,4

Moldavsko

5,3

Obr. 9: Hodnota vyváženého lahvového vína z ČR v roce 2015/2016 podle států určení


produkcí a s přidanou hodnotou dovezeného sudového vína) již přesahuje 6 miliard Kč. Objem dovozu vína podle zemí se příliš nemění, značný nárůst je ale patrný v prvních letech po vstupu ČR do EU v případě Itálie a Slovenska, u obou zemí jejich export k nám v posledních letech poklesl. Naopak druhou pozici na našem trhu vyklidilo Rakousko, které v minulosti dodávalo především levné nebalené víno. Na nejvyšší pozici se v posledních třech letech drží Španělsko, které předběhlo Itálii, ta poklesla oproti roku 2010/2011 na méně než polovinu. Maďarsko se udržuje na 3. místě. Dovoz ze Slovenska klesá, zařadilo se již mezi ostatní státy jako Francie a Německo. Všechny tyto tři státy jsou spolu na 4. místě. Německo svůj objem exportu dlouhodobě zvyšuje. Během dvanácti let se zvýšil dovoz z Francie téměř na dvojnásobek a z Německa téměř na třínásobek, v obou případech se dováží především balené víno za vysokou cenu. V posledních pěti letech značně poklesl dovoz vína z Itálie. Maďarsko docela kopíruje křivku Itálie a Španělska, asi to nebude náhoda. Vysvětlením by mohly být obdobné přírodní podmínky, což ale u 4/5 plochy vinic Itálie neplatí; pravděpodobnější je, že Maďarsko obchoduje i s vínem z Itálie a Španělska, a když jsou tam vysoké ceny, jsou vysoké i v Maďarsku. Žádné jiné dvě křivky v grafu se tak nepodobají, s výjimkou Slovenska. Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno do ČR v roce 2015/2016 skončilo stejně jako v předcházejícím roce v Itálii (0,98 miliardy Kč) a pak následuje Francie (přibližně 0,76 miliardy Kč) před Španělskem (0,64 mld. Kč), odkud se dovezlo nejvíce vína. Přitom z Francie se dovezlo jen 19 % objemu vína v porovnání se Španělskem. Dalšími státy v pořadí jsou Německo (413 mil. Kč), Maďarsko (319 mil. Kč), M o l d a v s k o ( 2 0 8 m i l . Kč) , C h i l e (162 mil. Kč) a Slovensko (157 mil. Kč). Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína je následující: Španělské a italské víno spotřebované na našem trhu tvořilo tak větší objem než víno z Moravy. 88 % objemu a 85 % financí tvořilo do ČR dovezené víno dodané z členských zemí EU. Téměř 1/3 objemu dovezeného vína pochází po letech hegemonie Itálie ze Španělska. Volně loženého vína bylo dovezeno 754 tis. hl (o 3 % méně jako rok předtím)

zpět

5

za 1,1 miliardy Kč. Snížil se dovoz ze Španělska a Maďarska. Naopak zvýšení bylo zaznamenáno u Moldavska Slovenska a Chile. Z členských zemí EU bylo dovezeno víno v podílu 90 % objemu a 87 % hodnoty celkového dovozu sudového vína. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na následujícím obrázku: Baleného vína bylo dovezeno 551 tis. hl (o 8 % méně než před rokem) za cenu 2,58 miliardy Kč. Z uvedené finanční hodnoty putovalo 0,534 miliardy Kč do Francie a 0,576 mld. Kč do Itálie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 83 Kč/l. Největší meziroční snížení objemu dodávek proběhlo u Slovenska, Španělska a Maďarska. Členské země EU nám dodaly 86 % objemu a 81 % hodnoty dováženého lahvového vína. Surovina k výrobě vína (moštové hrozny a mošty) byla v roce 2015/2016 dovezena v množství umožňující získat 80 tis. hl vína za 220 mil. Kč. Nejvíce se dovážely moštové hrozny (za 190 mil. Kč). Ze států se nejvíce suroviny dovezlo z Maďarska, následovalo Slovensko a pak Itálie. Náš export suroviny k výrobě vína činil přibližně 2,8 tis. hl za 7 mil. Kč a byl směrován převážně na Slovensko, převážně ve formě hroznů za 6 mil. Kč. Víno vyvážíme převážně na Slovensko. Z 65 tis. hl exportovaného vína (meziročně –57 %) za 423 mil. Kč tam skončilo 39 tis. hl za 195 mil. Kč. Na druhém místě je Polsko s 10 tis. hl za 86 mil. Kč a následují Rumunsko a Německo s 3,7/2,9 tis. hl za 19/26 mil. Kč. Do Nizozemska jsme vyvezli 45 hl za 5,4 mil. Kč (ke všemu deklarováno jako šampaňské s CHOP). Nebaleného vína bylo vyvezeno 13 tis. hl (15 % objemu minulého roku) za 33 mil. Kč, na Slovensko 10 tis. hl za 20 mil. Kč. Balené víno v celkovém objemu 48 tis. hl (–20 %) za 329 mil. Kč bylo exportováno především na Slovensko (28 tis. hl za 164 mil. Kč = 59 Kč/l). Na druhém místě se nachází Polsko (9 tis. hl


za 74 mil. Kč = 82 Kč/l). Do Nizozemska se vyvezlo 0,84 hl za 27 tis. Kč = 321,- Kč/l. Pro srovnání nikdy nepodporovaný export do Norska znamenal vývoz 4,5 hl vína za 112 tis. Kč. Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě víno až do roku 2010 narůstaly, po vstupu do EU jsme první čtyři roky dováželi více vína, nežli vyváželi. A narůstající dovoz byl kopírován růstem exportu. V roce 2008/2009 poprvé přesáhl vývoz import, ve vinařském roce 2009/2010 byla obchodní bilance měřená objemem vína vyrovnaná. Přibližně v tom roce se z hlediska dovozu vína ze Slovenska do Česka změnil růstový trend na klesající. V roce 2010/2011 jsme poprvé dosáhli výrazného obchodního přebytku ve výši 63 tis. hl. Ve finančním vyjádření jsme dovezli víno za 262 mil. Kč a vyvezli za 434 mil. Kč, tedy při pozitivní obchodní bilanci ve výši 172 mil. Kč. I v následujících letech překračovala naše pozitivní obchodní bilance 170 mil. Kč. V roce 2014/2015 to bylo 222 mil. Kč a 21 tis. hl., kdežto v posledním roce jsme se dostali do minusu. Většina obchodu se děje v sudovém víně, které prakticky jinam nevyvážíme. Je to dlouhodobější problém v obchodu vínem: Na obou stranách je obchodováno víno, které buď nepochází z daného státu, nebo se jedná jenom o obchod „papírový“ pro získání původu vína; případně o obě varianty. Stačí si porovnat ceny hroznů v obou státech a ceny obchodovaného sudového vína. Celý problém začal v roce 2007 a vyvrcholil v roce 2010, od té doby množství takto obchodovaného sudového vína vzájemně vyměňovaného mezi Slovenskem a Českem klesá. Asi je nyní vhodná doba k tomu, aby se jednotlivými obchodními případy mezi Českem a Slovenskem ve věci sudového vína začaly zpětně zabývat příslušné kontrolní orgány. Na obr. 7 je patrná vzájemná závislost křivky dovozu a vývozu vína v posledních letech od vstupu do EU, což jistě nebude jenom náhoda. V roce 2014/2015 k nám byla ze Slovenska dovezena více než ¼ objemu

tamní produkce vína, což je samozřejmě nesmysl! Je opravdu na čase, aby se obchodem sudovým vínem začal zabývat příslušný státní orgán. Zajímavým obchodním partnerem je pro nás také Polsko. Vývoz dlouhodobě roste (viz obr. 8), zvláště v hodnotovém vyjádření. Ale ve vinařském roce 2008/2009 jsme vyvezli jen 1/10 lahvového vína, zbytek tvořilo víno sudové. Takže i když se zvýšil objem vývozu, množství získaných finančních prostředků se snížilo. V roce 2009/2010 bylo vyvezeno z 90 % lahvové víno a tak i když objem poklesl, hodnota se zvýšila. V roce 2010/2011 narostl objem i hodnota, podíl lahvového vína činil již 97 %. Nárůst pokračoval i v roce 2011/2012, kdy podíl lahvového vína dosáhl 95 %, v roce 2012/2013 96 % a v roce 2013/2014 to bylo 92 %. V roce 2014/2015 činil podíl lahvového vína jenom 88 % a došlo k poklesu vyvezeného objemu vína i jeho hodnoty. Zřejmě to souvisí s poklesem dovozu potravin z Polska do ČR. V roce 2015/2016 bylo opět vyvezeno 96 % baleného vína. Z ekonomického hlediska nejde o žádný zázrak pro ČR, ale trend je do budoucna zajímavý, stejně jako fakt, že Polsko od nás odebírá po Slovensku největší množství vína. Ve statistickém průměru je to 0,25 l na každého obyvatele Polska a rok. Hodnota vyvezeného vína do Polska tvoří již téměř 50 % hodnoty exportovaného vína na Slovensko, a to za 12 let prakticky z nuly! Jinak tomu je v případě Nizozemska, kam byl rovněž směrován náš export. V roce 2014/2015 se tam vyvezlo 295 hl za 13,5 mil. Kč. Naopak jsme z Nizozemska dovezli 1,7 tis. hl vína za 14 mil. Kč (takže více než jsme vyvezli). V roce 2015/2016 jsme tam vyvezli 45 hl vína za 5,4 mil. Kč (deklarováno jako šampaňské s CHOP) a dovezli jsme 1.100 hl vína za 10 mil. Kč. Význam jednotlivých států pro náš export vína v roce 2013/2014 můžeme pozorovat i na obr. 9. ZDROJ: ČSÚ, ZPRACOVAL JIŘÍ SEDLO

zpět

6

Z domova Sankce proti Rusku je potřeba zrušit, říká prezident Agrární a Potravinářské komory ČR Letošní úroda obilí byla průměrná, jarní mrazy ale výrazně poškodily ovocnáře. Českým zemědělcům škodí podle Miroslava Tomana, prezidenta Agrární a Potravinářské komory ČR, i sankce proti Rusku. Ty by se podle jeho názoru měly zrušit. Dvacet minut Miroslava Tomana Při zahájení mezinárodního agrosalonu Země živitelka Miroslav Toman vyzval vládu k opatření, aby na pultech českých obchodů byly povinně dvě třetiny až 80 % českého zboží. „Myslím, že 80 % je standardní číslo – v zahraničních řetězcích v mateřských zemích tvoří domácí výrobky i 80 až 90 %.“ Premiér podle Tomana řekl, že by to mělo jít cestou kontroly dovozu, aby se dovážely pouze kvalitní potraviny. Miroslav Toman si myslí, že je zbytečné dovážet do Česka základní výrobky. Naznačil, že z některých zemí se k nám dováží potraviny horší kvality. U výrobků z Polska a Německa bylo zjištěno třeba špatné značení množství tuku, kolik by měl výrobek obsahovat. „Musíte rozlišovat, jaké výrobky se prodávají v německých řetězcích v Německu a jaké se prodávají v německých řetězcích na území České republiky. Nadnárodní obchodní řetězce prodávají horší kvalitativní výrobky, než se prodávají v zahraničí. “Já to vnímám velmi pečlivě, ale je otázka, komu sankce prospějí. Rozhodně neprospějí našim potravinářům, zemědělcům, neprospějí našemu průmyslu. Komu prospějí, ať si zodpoví politici – možná jim to přinese nějaké politické body. Rozhodně to neprospělo českým zemědělcům a potravinářům a souhlasím s panem prezidentem, že ty sankce je potřeba zrušit. MIROSLAV TOMAN. Jak by ale zajistil, aby 80 % výrobků bylo českých? Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR by v takovém případě Česko čekalo vyšetřování a následné sankce od Evropské komise. Toman oponuje příkladem Rumunska, které přijalo zákon, že se bude prodávat alespoň 51 % rumunského zboží, což prý prošlo i přes Brusel. Miloš Zeman minulý


týden na Zemi živitelce požádal o zrušení sankcí vůči Rusku, protože odvetné ruské sankce na dovoz vybraných potravin z EU poškozují evropské i české zemědělce. S tím souhlasí i Miroslav Toman. „Největší dopady jsou například pro mlékárenské výrobky. V roce 2008 jsme začínali na zboží za 686 tisíc korun, v roce 2014 to za první pololetí bylo 250 milionů korun a prováděly se propagační akce, bylo před podpisem kontraktů a já si troufám tvrdit, že to šlo tak prudce nahoru, že dnes bychom vyváželi zboží kolem 1,5 až 2 miliard korun.“ Potravináři chtějí kvóty na počty českého zboží v obchodech, podle ministra je to nereálné. Marian Jurečka: Letos jsme vraceli na 600 tisíc dovozových vajec. Zákazník je často uváděn v omyl. ZDROJ: ROZHLAS.CZ, AUTOR: HELENA ŠULCOVÁ, JANA TRPIŠOVSKÁ, 29. 8. 2016

Ministr Jurečka v Bratislavě: Nekalé obchodní praktiky musíme regulovat celoevropsky, současný stav poškozuje prvovýrobce a zpracovatele 26. 9. 2016 – Ministr zemědělství Marian Jurečka dnes v Bratislavě na společném jednání české a slovenské vlády diskutoval se svojí kolegyní Gabrielou Matečnou o problematice dvojí kvality potravin, legislativě v oblasti nekalých obchodních praktik či povinném označování země původu u potravin. „Současné používání nekalých obchodních praktik považuji za dlouhodobě neudržitelné, protože fakticky poškozuje nejslabší články v řetězci, tedy prvovýrobce a zpracovatele. Je nezbytné, aby Evropská komise předložila návrh řešení, který by zajistil rovné podmínky mezi výrobci potravin a obchodníky,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Za rozumné považuje například snahy Komise o zavedení tzv. cenové observatoře. Do ní by zařadil problematiku rozdělení zisku mezi producenty, zpracovatele a obchodníky. Dalším tématem společného jednání bylo označování země původu pro mléko a maso použité jako suroviny v potravi-

nách a další komodity na trhu Evropské unie. V současnosti je označování země původu povinné např. pro vepřové, hovězí, drůbeží, skopové a kozí maso, ryby, ovoce a zeleninu a vejce. Pro další druhy potravin mohou členské státy na svém území zavést povinné značení jen v odůvodněných případech a po schválení Komisí. „Případné zavedení povinného uvádění země původu u dalších druhů potravin na celoevropské nebo národní úrovni je nutné pečlivě zvážit s ohledem na dopady na výrobce a zpracovatele a současně i na přínos pro konečného spotřebitele,“ uvedl ministr Jurečka. Velkým společným tématem byla při jednání v Bratislavě i dvojí kvalita potravin. Slovensko doposud podpořilo veškerou iniciativu českého ministra, který tento problém na celoevropské úrovni otevřel. „Preferujeme úpravu evropské legislativy, která by zakázala uvádět na trh pod stejnou obchodní značkou či ve stejném obalu výrobky s rozdílnou kvalitou nebo hmotností,“ řekl ministr Marian Jurečka. Dvojí kvalita se navíc netýká jen potravin, proto by se úprava předpisů měla podle českého ministra zemědělství týkat všech výrobků pro spotřebitele obecně. MARKÉTA JEŽKOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

Ústí nad Labem má městskou vinici, pěstuje odrůdu Cerason Ústí nad Labem – Ústí nad Labem má svoji městskou vinici. Na svahu u výletního zámečku Větruše je nasázeno 45 hlav pozdní odrůdy Cerason, řekl zástupce Cechu českých vinařů Jan Podrábský. Ústecko bývalo kdysi vinařskou oblastí, která zanikla za průmyslové revoluce. Na ústeckém svahu bude růst červené víno, vysazení přišlo podle radnice na 20 000 korun. „Vysazena byla odrůda Cerason, což je kříženec Merlanu a Fratavy. Je to odrůda, která později raší, to je výhodné pro tuto oblast, protože by měla uniknout jarním mrazíkům," uvedl Podrábský. „Patří mezi rezistentní odrůdy

zpět

7

odolné vůči houbových chorobám, je pěstitelsky méně náročná a zatím není příliš rozšířená," řekl Podrábský. Svah pod Větruší je podle něj vhodný pro vinici. „Věřím, že se odrůdě bude dařit a vzniknou pěkná červená vína," dodal. Nápad sázet městské vinice v rok, na který připadá 700. výročí narození Karla IV., vznikl v Cechu českých vinařů. Nedávno se sázela větší vinice na náměstí v Roudnici nad Labem, kde je 300 keřů. „Je to dobrý počin, který ukazuje, jak se réva pěstovala, třetím rokem už by měly být vidět hrozny," uvedl Podrábský. Vinaři připomínají zásluhy císaře Karla IV. v souvislosti s vínem mimo jiné i speciální kolekcí vín. „Karel IV. nařídil pěstování vína v celém království českém, byl zvelebitel vinařství, který se zasloužil o jeho rozkvět," připomněl Podrábský. Výhlášená oblast Ústecko bylo historicky vinařskou oblastí, řekl ředitel muzea Václav Houfek. „Ústí nad Labem bylo v rámci Čech jednou z nejvyhlášenějších vinařských oblastí. Dokonce se tady pěstovalo lepší víno podle různých dobových textů z 18. století než třeba na Litoměřicku nebo Roudnicku," řekl Houfek. Víno z ústeckých svahů se podle historiků dodávala i na panský dvůr v Praze nebo v Drážďanech. Na konci 18. století bylo sedm z deseti nejbohatších ústeckých měšťanů vinaři. „Všechny svahy okolo Ústí byly vinice," doplnil Houfek. Vinařská tradice zanikla před téměř 100 lety s průmyslovou revolucí. Se spuštěním železnice v polovině 19. století se začala do Čech dovážet kvalitní vína z Uher. „Byly velkou konkurencí pro české vinaře. To se ještě ale dokázali celkem držet. Ale začaly se šířit různé nákazy, které napadaly staré vinařské kultury. A to byly hlavní rány, které vinařství dostávalo," doplnil Houfek. Poslední velké vinice byly ještě před první světovou válkou poblíž hradu Střekov, i ty ale později zanikly a dnes jsou na jejich místě ovocné sady.

mědělství. Tempo růstu tak oproti loňsku (7,3 procenta) zrychlilo. Letos do září se zvýšil i počet ekofarem o 220 na 4316. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se daří tempo růstu bioproducentů zrychlovat díky tlaku veřejnosti i zvyšující se nabídce. "Ve společnosti se lidé začínají zajímat nejenom o cenu. Zajímají se daleko více o to, co jedí a kupují pro své děti a domácnost," řekl Jurečka. Podle něj se již dají sehnat biopotraviny na internetu či přímo u farmářů za nižší ceny. "Některé řetězce totiž nabízejí i předražené biopotraviny, ale s obrovskou marží," dodal. Spotřeba biopotravin v ČR podle posledních dostupných dat se předloni zvedla o čtyři procenta. Každý spotřebitel snědl biopotraviny v průměru za 191 korun, celkově za ně Češi dali 2,02 miliardy korun. Podíl biopotravin však činil stále jen 0,72 procenta na celkové spotřebě potravin v ČR. Podle Jurečky se podíl biopotravin u českých spotřebitelů v budoucnu zvýší. Ministerstvo chce na podporu například rozvíjet informační kampaně. Podle Barbory Hendrychové z obchodní společnosti Pro-Bio v některých případech nedokáže domácí produkce ani uspokojit poptávku. Nárůst zájmu potvrzuje i mluvčí Globusu Pavla Hobíková. "Lidé v roce 2015 nakoupili biopotraviny za více než 150 milionů korun, což bylo o 25 procent více než v předchozím roce," sdělila. Podle ní mají lidé největší zájem o čerstvé mléko, jogurty, tvarohové výrobky a vejce. Vláda loni odsouhlasila plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2020. Plán například počítá s tím, že by podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů měl do konce roku 2020 činit tři procenta. Tento podíl měla přitom ČR podle plánu schváleného v roce 2010 dosáhnout již loni. Podle ekologů je plán rozvoje málo ambiciózní, hlavně ve zvyšování podílu půdy, na které se hospodaří v ekologickém režimu. Ta v ČR zabírá plochu okolo 500 000 hektarů, tedy zhruba 12 procent zemědělské půdy.

ZDROJ: DENÍK.CZ, AUTOR: ČTK, 10. 9. 2016

ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: ČTK, 6. 9. 2016

Zájem o biopotraviny v Česku roste, přibývá i počet tuzemských výrobců Tempo růstu bioproducentů zrychluje díky tlaku veřejnosti. Podíl biopotravin však činil stále nedosahuje ani jednoho procenta celkové spotřeby potravin v ČR. Praha – Letos od ledna do konce srpna stoupl v tuzemsku počet výrobců biopotravin o 8,5 procenta na zhruba 590. Uvedli to dnes zástupci ministerstva ze-


Po biopotravinách je tu biodoprava. Plachetnice vozí víno či kávu bez emisí Francouzský podnik založený v roce 2011 si pravidelně pronajímá osm plachetnic. Snaží se být alternativou pro

milovníky organických potravin, kterým není lhostejná ekologická stopa, kterou způsobují. Biovíno jim tak dopraví biodopravou, přičemž nespotřebují ani kapku ropy. Sní o tom, že jednou bude konkurovat tradičním dopravcům. Pět mužů na nábřeží přístavu Douarnenez na západě Francie vykládá ze staré plachetnice z roku 1914 deset tun biovína pocházejícího z Portugalska, které nese označení „Přepraveno plachetnicí“. Toto označení je jediným dopravním certifikátem na světě, ujišťuje Guillaume Le Grand, zakladatel společnosti TransOceanic Wind Transport (TOWT). Podnik se sídlem v malém bretaňském přístavu pronajímá starou plachetnici Lun II a nabízí tuto značku, která poskytuje spotřebiteli údaje o tom, kde se produkt plavil. „Neexistuje jiná značka dopravy zboží plachetnicí,“ ujišťuje čtyřiatřicetiletý podnikatel, který vykládá víno dovezené z Porta a určené pro distributora Biocoop, první síť bioobchodů ve Francii. Víno pochází z údolí řeky Douro a do Douarnenezu se plavilo tři a půl dne. „Taková doprava skutečně dává smysl,“ tvrdí kapitán Ulysse Buquen, jehož norská galéra o délce 25 metrů již letos v létě dopravila biokávu a rum z Antil pro TOWT. Ekonomicky to funguje, tvrdí firma Podnik založený v roce 2011 si pravidelně pronajímá osm plachetnic. „Dáváme starým plachetnicím zase práci,“ říká Guillaume Le Grand, bývalý analytik v londýnské City. „Umožňují nám přepravu několika set tun zboží a zaměstnávat šest osob. Jde o skutečný ekonomický model,“ dodává. Guillaume Le Grand není žádný bláhový snílek ani netrpí nostalgií po starých plachetnicích. Je přesvědčen, že jednoho dne nebude už žádná ropa, a pevně věří v budoucnost této ekologické dopravy. V zimě chce postavit první nákladní plachetnici 60 metrů dlouhou a schopnou přepravit téměř 1000 tun nákladu. Když je cena ropy nízká, dopravní náklady na balíček kávy o 250 gramech z Kolumbie do Francie jsou jen jeden eurocent (0,27 Kč). Jestliže však cena ropy vzroste a zdvojnásobí se či ztrojnásobí, může být doprava plachetnicí konkurenceschopná, zdůrazňuje Guillaume Le Grand. Připomíná, že 90 procent zboží je přepravováno po moři. Víno z Porta se bude prodávat za 10,60 až 10,80 eura (286 až 292 Kč) za lahev, zatímco v případě přepravy kamionem by to bylo asi deset eur (270 Kč). „Dnes nás

zpět

8

doprava stojí dvojnásobek oproti dopravě kamionem, ale znečišťování oxidem uhličitým se snižuje o 75 až 85 procent,“ zdůrazňuje Guillaume Le Grand. Odhaduje, že se tak uspoří 15 až 20 tun oxidu uhličitého. „Uvědomujeme si, že jde zatím o okrajový jev, ale přinášíme tak skutečně životaschopnou alternativu klasické námořní dopravy,“ ujišťuje. Ve Francii i jinde se rodí další projekty, jejichž cílem je využívat k přepravě nákladu sílu větru, na moderních plachetnicích, ale také na nákladních lodích vybavených sklopnými pevnými křídly nebo na kontejnerových lodích tažených drakem.

dosud nejhorší, sklidili jen 4800 tun. „Za poslední čtyři roky jsme měli tři špatné sklizně,“ dodal prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele Pavel Šponer. Podle něj se konečně letos podaří uspokojit zahraniční zákazníky. „Pokud letos bude sklizeň na horní hranici, tak by mohlo zbýt i na tzv. volný trh,“ řekl prezident. Naprostá většina úrody je dlouhodobě nasmlouvaná. ZDROJ: ČESKÁTELEVIZE.CZ, AUTOR: POL, 13. 9. 2016

ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: IDNES.CZ, ČTK, 9. 9. 2016

Úroda chmele letos přesáhne 6000 tun, panují obavy kvůli mědi Letošní sklizeň chmele v Česku bude podle odhadů minimálně 6000 tun. To je proti loňsku o čtvrtinu více, rok se tedy podle pěstitelů poměrně vyvedl. Uvedl to předseda Svazu pěstitelů chmele v České republice Luboš Hejda. Do budoucna se pěstitelé obávají nařízení Evropské komise, které zamezuje používání měďnatých sloučenin na chmelnicích ve formě fungicidů, tedy pesticidů používaných k hubení hub. Od roku 2018 by měli používat maximálně čtyři kilogramy čisté mědi na hektar chmelnice. To je na zamezení houbových chorob podle Hejdy málo. „Pokud by u nás platilo toto nařízení již v letošním roce, znamenalo by to konec pěstování chmele v České republice,“ uvedl. Letošní rok byl podle pěstitelů plný výkyvů. Na přelomu května a června zničily kroupy zhruba 150 hektarů chmelnic. Na přelomu července a srpna spadlo kvůli bouřkám se silným větrem na Moravě 23 hektarů chmelnic. „Desítky dalších štoků popadaly a musely být znovu zavěšeny,“ dodal Hejda. Chmel se letos pěstoval na 4775 hektarech, meziročně byla plocha o 153 hektarů vyšší. Plocha chmelnic roste třetím rokem za sebou, na minimu byla v roce 2013. Největší podíl má odrůda Žatecký poloraný červeňák, která je sklízená ze zhruba 88 procent plochy. Chmelaři podle Hejdy řeší problém s pracovníky, kterých není dostatek. Snaží se přijímat zájemce například z Ukrajiny. Loňský rok byl kvůli extrémnímu suchu a teplu pro pěstitele chmele zřejmě


Plochy s geneticky modifikovanou kukuřicí v České republice klesly o 92 %, zasel ji jediný pěstitel 2. 9. 2016 – Geneticky modifikovaná kukuřice se letos v České republice pěstuje pouze na 75 hektarech, což je o 92 % méně než v loňském roce. Obdobná situace je v ostatních státech Evropské unie, kde plochy s geneticky modifikovanými plodinami stagnují nebo klesají. V mimoevropských zemích jsou tyto plodiny naopak významnou složkou zemědělské výroby. „Zájem o pěstování geneticky modifikovaných plodin u nás klesá už několik let, důvodem je například problematický odbyt GMO kukuřice a letos se k tomu přidaly problémy s odbytem mléka, pokud jsou dojnice krmeny GMO kukuřicí. Řada mlékáren totiž takové mléko odmítá odebírat,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Mezi další důvody klesajícího zájmu o GMO kukuřici řadí pěstitelé administrativní zátěž nebo dodržování odstupné vzdálenosti od ploch s konvenčními plodinami. V rámci České republiky podle evidence Státního zemědělského intervenčního fondu pěstoval GMO kukuřici v roce 2016 pouze jeden pěstitel. V loňském roce ji přitom zaselo 11 pěstitelů. Z celkové výměry kukuřice v ČR tvoří tato geneticky modifikovaná forma jen 0,23 % a pěstovala se pouze v Pardubickém kraji. GMO kukuřice je i v letošním roce jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se může na území Evropské unie, tedy i ČR, pěstovat ke komerčním účelům. Jde o geneticky modifikovanou plodinu s vloženým genem z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (odtud také označení Bt-kukuřice), který kukuřici propůjčuje odolnost proti škodlivému zavíječi kukuřičnému. Problematika geneticky modifikovaných organismů a jejich produktů je

Plocha (ha)

Počet pěstitelů

2005

150

51

2006

1 290

82

2007

5 000

126

2008

8 380

167

2009

6 480

121

2010

4 680

82

2011

5 090

64

2012

3 050

41

2013

2 560

31

2014

1 754

18

2015

997

11

2016

75

1

Rok

Pěstování GMO kukuřice v České republice

součástí společné politiky EU a prochází přísným a náročným schvalovacím procesem. Posuzují se případná rizika pro životní prostředí, zdraví lidí a zvířat. Jiná geneticky modifikovaná plodina než výše uvedená kukuřice nebyla v uplynulém období v EU předložena do schvalovacího procesu a současně i schválena. Produkce GMO kukuřice je v ČR využívána jako krmivo pro hospodářská zvířata, z menší části také jako surovina pro výrobu bioethanolu či bioplynu. Vypěstovaná GMO kukuřice se v ČR nevyužívá pro potravinářské účely. MARKÉTA JEŽKOVÁ, TISKOVÁ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

Studie: cukrovarníci platili vědce, aby ze srdečních chorob vinili tuk Potravinářský průmysl se snažil víc než půlstoletí penězi ovlivňovat vědu o výživě a zdravotnictví, tvrdí nová studie kalifornských výzkumníků. Vědci z Harvardu podle ní zkreslili fakt, že konzumace cukru má nějaký vliv na kardiovaskulární nemoci. Článek vědců z University of California-San Francisco zveřejněný v pondělí v periodiku JAMA Internal Medicine ukazuje, kam mohou zajít pokusy lobbistů ovlivňovat skutečnost. V roce 1965 zaplatil Ústav pro výzkum cukru (dnes Asociace cukru) harvardským vědcům, aby zpochybnili dnes obecně přijímaný fakt, že konzumace cukru může zvýšit riziko kardiovasku-

zpět

9

lárních nemocí. Výzkumníci tedy házeli vinu jen na nasycené tuky a cholesterol, píše agentura Bloomberg. „Uznáváme, že Ústav pro výzkum cukru měl ve svých vědeckých aktivitách prokázat větší transparentnost. Nicméně v době, kdy byly ony studie (popírající vliv cukru na srdeční nemoci, pozn. red.) zveřejněny, standardy odtajňování zdrojů financování a transparentnosti nebyly tam, kde dnes. Navíc je pro nás těžké komentovat události, které se údajně staly před 60 lety, a dokumenty, které jsme nikdy neviděli,“ cituje server Time vyjádření Asociace cukru ke kauze. Vedoucí oddělení výživy z harvardského Ústavu veřejného zdraví Walter Willett v reakci na zjištění prohlásil, že standardy střetu zájmů se od 60. let minulého století výrazně změnily. Článek v časopise JAMA podle něj přinesl „užitečné varování, že financování vědy průmyslem může ovlivnit publikované závěry“. „Cukrovarnický průmysl si chrání zájmy sofistikovaně“ Jedna z autorek studie Cristin Kearnsová uvedla, že byla překvapená komplexností strategie cukrovarnického průmyslu. „Chrání si své zájmy velmi sofistikovaným způsobem. Je ohromující rozkrývat různé způsoby, kterými ovlivňují veřejnou debatu. Jejich škála je pravděpodobně mnohem větší, než si dokážeme představit,“ dodala. Není to poprvé, kdy se našly důkazy o spolupráci cukrovarnického průmyslu a vědců zabývajících se výživou. Autoři zmíněné studie z kalifornské univerzity už dříve objevili, jak se právnické skupiny pokoušely ovlivňovat doporučení amerických federálních orgánů v boji proti zubnímu kazu. O ovlivňování reality se potravináři snaží stále. Letos v červnu se například provalilo, že americká Státní cukrářská asociace spolupracovala s odborníkem na výživu z Louisianské státní univerzity. Ten měl dospět k závěru, že dva chlapci, kteří jedí cukr, jsou štíhlejší než dva jiní, kteří se cukru vyhýbají. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: EMO, 14. 9. 2016

Čtyři roky po metanolové aféře: Černý trh s alkoholem se zmenšil, říkají výrobci lihovin Zatímco před zákazem prodeje tvrdého alkoholu, který vláda vyhlásila v září


2012, dosahoval podíl černého trhu až jedné třetiny, nyní se zmenšil na osm procent trhu. I díky tomu rostou obraty českých producentů i dovozců, přestože spotřeba klesá. Praha – Černý trh s alkoholem se díky legislativním opatřením zmenšil. Loni tvořil podle odhadu výrobců lihovin zhruba osm procent trhu, před zákazem prodeje tvrdého alkoholu, který vláda vyhlásila v roce 2012, to byla více než třetina prodejů. Dnes to na tiskové konferenci řekli zástupci Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL). Podle nich by se dal ilegální trh ještě více potlačit. Navrhují, aby se nedovolená příprava lihovin stala trestným činem, v současnosti jde o přestupek. Pomoci by dle nich mělo i zavedení elektronické evidence tržeb. "Stále se objevují na trhu v nabídce velkoobchodníků výrobky za cenu, jež je nižší než prostý součet spotřební daně a daně z přidané hodnoty," upozornil viceprezident unie Jiří Štětina. Podle prezidenta svazu Pavla Dvořáčka černý trh existuje ze dvou důvodů. "Kvůli výši spotřební daně. A na straně poptávky stále existují spotřebitelé, kteří chtějí nakoupit co nejlevněji, vyzrát nad státem a neplatit spotřební daň," uvedl. Zmenšení černého trhu podle výrobců dokladuje i rostoucí výběr spotřební daně z lihovin. "Výběr spotřební daně loni i předloni meziročně stoupl o pět procent, zejména zásluhou nové legislativy a důsledného postupu celní správy," dodal Dvořáček. Podle něj loni celníci vybrali na spotřební dani z lihovin více než sedm miliard korun. Proti černému trhu by mohlo pomoci i sjednocení dozoru a povolování domácího pálení, který je nyní roztříštěný mezi ministerstva financí a zemědělství, dodal. Dlouhodobě spotřeba alkoholu v ČR klesá. Přesto však obraty českých producentů i dovozců rostou. Částečně je to podle unie právě díky snižování podílu černého trhu. "Můžeme spekulovat, že růst dovozů je i na úkor legálních etablovaných výrobců," dodal Štětina. Prodeje členů unie, která tvoří přibližně tři čtvrtiny českého trhu, loni vzrostly o devět procent na 29,3 milionu litrů lihovin. Podle údajů Českého statistického úřadu předloni v průměru každý Čech vypil 173,3 litru alkoholických nápojů, v přepočtu 10,1 litru čistého lihu. Z toho v přepočtu na líh činily 2,7 litru silné lihoviny, 2,3 litru víno, pět litrů pivo. Takzvaná metanolová kauza patří mezi nejhorší neštěstí, která Česko

v posledních desetiletích postihla. První případy úmrtí po požití nelegálně vyráběných lihovin s obsahem jedovatého metylalkoholu se objevily na začátku září 2012. Poslední člověk, jehož úmrtí je s kauzou spojováno, zemřel na konci února 2014. Aféra si od září 2012 do února 2014 v Česku vyžádala 48 životů. Vláda na vlnu úmrtí reagovala zákazem prodeje tvrdého alkoholu ve stáncích. Zákaz se týkal destilátů a tuzemáku s obsahem alkoholu od 30 procent. O dva dny později byl vydán zákaz prodeje lihovin s obsahem alkoholu od 20 procent na celém území České republiky a 20. září ministr zdravotnictví zakázal vývoz alkoholu od 20 procent z ČR. Prohibice byla zmírněna koncem září 2012. Poslední omezení padla v říjnu 2013. Kauza přiměla stát zpřísnit pravidla pro výrobu a distribuci lihovin. Byl mimo jiné zaveden nový typ kolků pro alkohol, zákon omezil maximální velikost spotřebitelských balení tvrdého alkoholu na tři litry a z prodeje lihu a lihovin učinil koncesovanou živnost. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ, AUTOR: ČTK, 12. 9. 2016

Nejnebezpečnější potraviny světa! Toxický zabiják E951 může vyvolat rakovinu! KDE VŠUDE HO NAJDETE? Aspartam (nese označení E 951) už je na trhu více než 30 let a všichni ho hojně využívají. Jenže toto umělé sladidlo rozhodně není tak zdravé a bezpečné, jak se kdysi předpokládalo. Podle studie má velmi negativní účinky na zdraví člověka. Podívejte se, kde ho všude najdete. Kdo nechce sladit obyčejným cukrem, sáhne po umělém sladidlu. Navíc se teď aspartam nachází skoro ve všem. Vyskytuje se v dietních nápojích a oblíbených potravinách, jako jsou sladkosti, zmrzliny, dezerty, žvýkačky nebo light jogurty. Skrývá se však i v některých lécích a vitaminových a šumivých potravinových doplňcích. Aspartamem také hodně sladily naše babičky a dědečkové. Jenže nikdo netušil, že je to až tak zdraví nebezpečné. Aspartam je 200× sladší než cukr. Stačí, když si ho přidáte jen trochu, a hned máte kávu nebo čaj mnohem sladší, než kdybyste si do něj dali několik kostek cukru. Toto umělé sladidlo je ale ještě více nebezpečné, než se předpokládalo.

zpět

10

A málokdo o tom ví. Aspartam je totiž spouštěčem různých zdravotních komplikací. Obvykle se skrývá pod označením E 951. Podívejte se na 4 nepříjemná fakta o tomto umělém sladidle. Jak je možné, že je vůbec schválen jako potravina?

glutamát a vyvolává nadměrné dráždění, vedoucí až k odumření neuronů. Může to také způsobovat epileptické záchvaty, neurologická onemocnění, Alzheimerovu chorobu nebo demenci. Aspartam totiž příliš stimuluje mozek.

V případě přetrvávajících pochybností je možné totožnost ověřit i telefonicky na místně příslušném inspektorátu. Při zaznamenání činnosti falešného inspektora SZPI doporučuje informovat Policii České republiky.

ZDROJ: EXTRA.CZ, AUTOR: ANET, 15.9.2016

ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA – TISKOVÝ MLUVČÍ

1. Aspartam a rakovina Toto umělé sladidlo se v těle se rozkládá na 3 látky – fenylalanin, kyselinu asparagovou a methanol. Po rozpadu v těle se chemikálie ještě ztrojnásobí a mají tak větší dopad na tělo. Obzvlášť toxický je volný metanol. Ten poškozuje DNA buňky a může způsobit leukémii a další formy zákeřné rakoviny. Aspartam je hodně spojován s rakovinou mozku, která se v západním světě vyskytuje čím dál tím častěji. V rámci studie na pokusných krysách z roku 1996 bylo zjištěno, že testovaná zvířata konzumující aspartam měla vyšší pravděpodobnost výskytu rakoviny mozku než kontrolní skupina zvířat. 2. Aspartam a obezita Umělá sladidla jsou považována za bezpečnou náhražku cukru, takže by po nich neměl nikdo ztloustnout ani mít žádné jiné zdravotní problémy. Opak je ale pravdou. Mnohé studie zjistily, že chemikálie podobné aspartamu škodí ještě víc, protože podporují přibírání na váze. Aspartam mění tělesnou produkci hormonů a zvyšuje chuť k jídlu. 3. Je toxický Toto umělé sladidlo bylo objeveno úplnou náhodou. Při vývoji léku na žaludeční vředy výzkumníci zjistili, že to, co právě vyrobili, je něco sladkého. Napadlo je, že by se to mohlo používat jako náhrada cukru. A požádali tak úřady o schválení. Když se ale aspartam zkoumal blíže a dělaly se pokusy, zjistilo se, že opice po něm mají záchvaty a některé dokonce zemřely. Jak je tedy možné, že i přes to bylo toto umělé sladidlo schváleno jako bezpečné? Informace o tom, že sladidlo není bezpečné, byly totiž před schvalovací komisí utajeny. 4. Aspartam poškozuje mozek Aspartam je složený z přibližně 40 % kyseliny asparágové, volné aminokyseliny, která má schopnost procházet přes mozkovou krevní bariéru. Při nadměrné konzumaci aspartamu začne být mozek bombardovaný velkým množstvím vápníku. Aspartam působí na spojeních nervových buněk v mozku podobně jako


E15: Možnosti e-governmentu se rozrostou o desítky služeb Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve čtvrtek zahájiliniciativu 202020, která má za cíl zkvalitnit elektronickou komunikaci mezi občany a úřady. Stát se chystá spustit více než třicet nových on-line služeb a novinkou bude také elektronický občanský průkaz. Iniciativa 202020 má podle Sobotky do roku 2020 Česko v hodnocení úrovně e-government posunout ze současného 50. místa do nejlepší dvacítky zemí světa.

SZPI upozorňuje na falešného inspektora 06. 09. 2016 – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) upozorňuje provozovatele společného stravování, v návaznosti na informaci Hygienické stanice hl. m. Prahy, že na území Prahy se pohybuje osoba, která bez jakéhokoli pověření vystupuje jako inspektor SZPI. Dotyčný se v podnicích společného stravování představuje jako Bc. Pavel Koudný a v provozovnách odebírá vzorky, dosud se nepokusil „vybrat pokutu“. Provozovatelům sděluje, že pracuje na zakázku SZPI jako subdodavatel – soukromá firma. Na provozovnách nezanechává protokoly o kontrole a při vyzvání předkládá průkaz Ústavu pro kontrolu hygieny a potravin. SZPI důrazně upozorňuje všechny provozovatele podniků společného stravování, že k výkonu kontroly využívá výhradně kmenové zaměstnance a s externisty pro tuto činnost nespolupracuje. Inspektoři SZPI se při zahájení kontroly vždy prokáží služebním průkazem s fotografií a pověřením k výkonu kontrolní činnosti. Při odběru vzorku inspektor SZPI vždy u provozovatele zanechá příslušný Záznam o odběru vzorku. Veškeré pokuty SZPI ukládá ve správním řízení, ve kterém rozhoduje ředitel inspektorátu, tj. inspektoři nikdy neinkasují hotovost přímo při výkonu kontroly.

Nekvalitní potraviny se vracejí Falšovaných potravin v obchodech přibývá. Objevuje se stále více výrobků, ve kterých je méně masa nebo mléka, než je napsáno na obalech. Obsah se často liší i o desítky procent v neprospěch zákazníků. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v posledním čtvrtroce chrlí jedno varování za druhým. Množství nevyhovujících mléčných a masných výrobků, u kterých laboratorní rozbor prokázal závažnou míru falšování, je významně vyšší než loni ve stejném období, konstatuje mluvčí úřadu Pavel Kopřiva. U masných výrobků je podle něho skutečný obsah masa často nižší řádově o desítky procent, u řady mléčných výrobků je tomu podobně. „V obou případech jde o základní parametry, podle nichž se lidé při nákupu orientují,“ dodává Kopřiva. Navíc se náhražkami často mění i chuť či hodnota jídla. Česko podle výsledků kontrol prožívá návrat nekvalitních potravin. Před několika lety zde totiž proběhla diskuse o tom, že některé salámy a paštiky obsahují daleko více náhražek než masa a že v některých jogurtech je málo mléka. Většina lidí si proto začala kontrolovat, co kupuje, a jíst kvalitněji. Zřejmě marně, zákazníci si často za své peníze pořizují horší jídlo, než si myslí. Salámy, jogurty i sýry Mezi závadnými potravinami převládají podle inspekce ty z dovozu, například z Francie, Německa, Polska či Slovenska. Výjimkou ale nejsou ani čeští hříšníci. Inspekce tak zatím upozornila na více než čtyři sta falšovaných, zdraví nebezpečných či nekvalitních potravin (viz Kontrola potravin). Z toho falšovaných bylo více než 130. Je mezi nimi například Camembert Royal Loubek od společnosti Laktoimex, kde výrobce uvedl podíl sušiny 63 procent, ale laboratorní analýza potvrdila pouze 45,3 procenta, mezi další potraviny patří například kuřecí šunka z Polska

zpět

11

nebo drůbeží párky Dulano z Německa. V obou z nich bylo o deset procent méně masa, než se uvádělo na obalu. Dovozové německé masové kuličky Billa Easy! obsahovaly jenom 72,5 procenta masa místo deklarovaných 87 procent. Mezi falšovanými potravinami se ale často objevuje i med či víno, do nějž výrobci přidávají cukr. Ze zdraví nebezpečných potravin lze upozornit například na salámy Vysočina a Lovecký, na nichž se vyskytovaly plísně, nebo uzeného lososa, jehož „povrch byl oslizlý a lepivý“. V tomto případě ovšem často jde spíše o problém se skladováním či prošlou záruční dobou a není možné jej zaměnit s falšováním etiket. O důvodu, proč z českých obchodů podvodné potraviny nemizejí, ale je jich naopak čím dál více, lze podle potravinářské inspekce spíše spekulovat. Jednoznačně prý ale hraje roli ekonomická motivace. „Když je hodnotná složka v potravině nahrazena méně hodnotnou, aniž je o tom spotřebitel informován a platí cenu podle složení potraviny vyznačené na obalu, ekonomický profit je nezanedbatelný,“ říká Kopřiva. Pokuty nefungují Firmy od klamání zákazníků neodrazují ani vysoké pokuty, které určuje od loňského roku zákon o potravinách. „V případě falšování potravin hrozí sankce až do výše padesáti milionů korun,“ říká Markéta Ježková z ministerstva zemědělství. Výrobci a dovozci přesto riskují – pravděpodobnost, že je kontrola odhalí, je totiž minimální. „Bohužel není proveditelné, aby dozorové


orgány kontrolovaly veškerou produkci potravin před uvedením na trh. Kontroly se soustřeďují na nejrizikovější místa na trhu, a to jak u výrobců, tak u dovozců či obchodníků,“ uvedla Ježková. V zásadě lze říci, že se inspektoři koncentrují především na velké obchodní řetězce typu Lidl, Tesco, Globus či Albert. Podle potravinářské inspekce mohou za kvalitu výrobků často prodejci, kteří prodávané zboží málo nebo špatně kontrolují. Ti to ovšem odmítají. „Samozřejmě kvalitu u našich dodavatelů intenzivně monitorujeme. Ročně provádíme přibližně 3,5 tisíce vlastních kontrol v akreditovaných laboratořích,“ říká Zuzana Holá ze společnosti Lidl. Kvůli zákonu o tržní síle prý ale supermarkety nemohou požadovat laboratorní protokoly, které by potvrzovaly kvalitu sjednaných výrobků. Podobně mluví i zástupci dalších velkých supermarketů, podle nichž se vzhledem k velkému množství prodávaných potravin nedají občasné objevy falšovaných potravin vyloučit. Nízká cena stále láká Prodejci také poukazují na to, že inspekce zintenzivnila svou činnost. „V posledním roce jsme zaznamenali zvýšenou aktivitu dozorových orgánů, ať už se to týká četnosti návštěv, nebo množství odebraných vzorků,“ konstatuje Pavla Hobíková ze společnosti Globus. Prodejce podporuje i Zdeněk Skála z agentury pro průzkum trhu Incoma GfK, který se specializuje na nákupní zvyklosti Čechů. Řetězce prý podle něho v posledních letech opravdu začaly více

dbát na kvalitu. Průzkum jeho agentury ale ukazuje, že tlak zákazníků na nízkou cenu je pořád vysoký. Přestože se jich stále méně řídí letáky se zlevněnou nabídkou zboží, realita akčním cenám nahrává. Přímo v prodejnách je totiž vyhledává 68 procent lidí. Kritici inspekce poukazují na to, že často zveřejňuje i potraviny, v nichž se obsah výrobku liší pouze o pár procent. I v tomto případě ale jde o klamání zákazníků. Inspekce navíc není jediná, kdo varuje před nepravdivými etiketami. Na problém poukázalo i nedávné porovnání šunkových salámů provedených časopisem dTest. Také ono odhalilo velké množství falešných potravin. Tři výrobky na obalu slibovaly více masa, než obsahovaly. Největší rozdíl mezi změřenou a avizovanou hodnotou obsahu masa byl zaznamenán u šunkového salámu Tesco Value z Kosteleckých uzenin, místo 70 procent ho tam bylo jen 54 procent. Kontrola potravin Seznam potravin lze nalézt například na serveru http://www.potravinynapranyri.cz. V době uzávěrky tohoto vydání jich zde bylo více než čtyři sta. Vyhledávací formulář je umožňuje rozdělit na nekvalitní, falšované nebo přímo zdraví nebezpečné. Vyhledávat lze i podle výrobce, prodejce či místa. Často může být problém s některými produkty pouze v jedné prodejně. Informace o falšovaných potravinách je možné najít i na webu Státní zemědělské a potravinářské inspekce http://www.szpi.gov.cz. ZDROJ: TÝDEN, AUTOR: PAVEL CECHL, 19. 9. 2016

zpět

12

Potraviny na pranýři

(září, falšovaná a nebezpečná vína) Svatovavřinecké Víno bylo falšováno nepovoleným přídavkem syntetických barviv – azorubin, patentní modř a tartrazin. Kontrolovaná osoba nepředložila k vínu žádné nabývací doklady (dodací list, fakturu). Obal: PET kanystr Výrobce: původ vína nedoložen Místo kontroly: Pavel Skopal, nám. sv. Ondřeje 23, 68724 Uherský Ostroh, IČ: 47348011 Země původu: XXX (unknown)

Ve výrobku byl zjištěn nepovolený přídavek cukru do vína. Obal: nerezový tank č. 26 Výrobce: VINIA TRAIAN SA, Republica Moldava, r. Cahul, s. Gavanoasa Místo kontroly: Mikulica Pavel, Vrbice (areál ZD, 69109 Vrbice), IČ: 48879819 Dovozce: GOSMIT s.r.o., Mostní 747, 27801 Kralupy nad Vltavou Distributor: GOSMIT s.r.o., Mostní 747, 27801 Kralupy nad Vltavou Země původu: Moldova

Kagor, červené víno, sladké, alk. 12,58 % obj. Ve výrobku byl zjištěn nepovolený přídavek cukru do vína. Obal: IBC kostka Výrobce: Vinia Traian SA, Gavanoasa 1, 5317 Gavanoasa Místo kontroly: Vinařství Noemi s.r.o., Brno (Zábrdovická 25/2, 61500 Brno), IČ: 29358981 Dovozce: GOSMIT s.r.o., Ceska republika 278 01, Kralupy nad Vltavou, ul. Mostní 747. Země původu: Moldova

Adela, víno bez CHZO/CHOP červené polosuché sudové, alk.: 11,50 % obj. Kategorie: Nebezpečné potraviny Ve výrobku bylo zjištěno překročení maximálního povoleného množství konzervantu – kyseliny sorbové. Víno bylo falšováno nepovoleným přídavkem syntetického barviva azorubinu. Obal: KEG Sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: Stáčírna: Bzenecké rodinné vinařství s.r.o., Zámecká 17, 696 81 Bzenec Distributor: Bzenecké rodinné vinařství s.r.o., Masarykovo nábřeží 247/14, 110 00 Praha 1. Provozovna Zámecká 17, 696 81 Bzenec Místo kontroly: Jiří Hemelka, Tyršova 214, 79841 Kostelec na Hané, IČ: 12306495 Země původu: Hungary

Kagor, červené víno, sladké, alk. 12,50 % obj., č.š. 202/2016, z.p. Moldávie


Chardonnay, bílé víno polosladké Víno bylo falšováno přídavkem 46 % vody a nepovoleným přídavkem syntetického glycerolu. Šarže: LOT-02 Obal: sklo, uzávět twist off Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Stačírna: TOMAI-VINEX,S.A., Ferapontievskaia 1 UTAG, Comrat, 3801, Moldavsko Dovozce: Palacio CZ, s.r.o., Berounská 1, 273 51 Kyšice Distributor: Palacio CZ, s.r.o., Berounská 1, 273 51 Kyšice Místo kontroly: WINSTAR s.r.o., Praha (Libušská 319/126, 14200 Praha), IČ: 25234960 Země původu: Moldova

zpět

13

Ze zahraničí Extrémně nízká sklizeň v rakouských splolkových zemích Burgenland a Steiermark Podle rakouského statistického úřadu Statistik Austriase letos očekává oproti roku 2015 o 23 % nižší sklizeň hroznů, což je o 25 % nižší oproti pětiletému průměru. Jsou patrné velké regionální rozdíly, nejnižší sklizeň se očekává v zemích Burgenland a Štýrsku, na rozdíl od Dolního Rakouska. Hlavní příčinou očekávané nízké sklizně byly jarní mrazy a místy i krupobití. Vysoká vlhkost pak způsobila napadení peronosporou a oidiem. V Dolním Rakousku předpokládají sklizeň hroznů dokonce o 2 % vyšší než v minulém roce, ve Vídni až o +9 %. Za to ve výše uvedených zemích překročí výpadek sklizně 1/3 úrody minulého roku.

nejpravděpodobněji ze Slovinska, kde je doložena již před rokem 1750. U obou odrůd tvořila samičí podíl odrůda „Skořicový hrozen“ (Zimmettraube), která vznikla přirozeným opylením. Takže Frankovka vznikla křížením Skořicový hrozen (Blaue Zimmettraube) x Heunisch bílý, Modrý Portugal pak křížením Skořicový hrozen (Blaue Zimmettraube) x Sylvánské zelené. Blaue Zimmettraube pochází z odrůdy Blauer Gänsfüsser (Husí noha modrá), což je stará východoevropská odrůda. Takže v případě Frankovky je podíl východoevropských rév velmi vysoký (Heunisch = Hunské od slova Hunové). DER WINZER, 22. 08. 2016, JS

DER WINZER, 26. 08. 2016, JS

Vysoké ceny hroznů v rakouském Seewinkelu Hrozny jsou obchodovány v cenách 1,3 €/kg v případě bílých a 1 €/kg u modrých hroznů. Týká se to hroznů dosahujících alespoň 15 oKMW (nad 16 °NM), z ruční i mechanizované sklizně. Důvodem tak vysoké ceny je jarní mráz a později krupobití, takže se tam očekává sklizeň asi ve výši 1/3 dlouhodobého průměru. DER WINZER, 05. 09. 2016, JS

Němci odhalili původ Frankovky a Modrého Portugalu Německý Julius-Kühn-Institut (Geilweilerhof, Siebeldingen) zjistil pomocí analýzy DNA rodičovský podíl na vzniku uvedených odrůd – Heunisch bílý u Frankovky a Sylvánské zelené u Modrého Portugalu. Místa původu jsou zatím stále hypotetická, ale zpřesňují se. Modrý Portugal pravděpodobně skutečně pochází z Portugalska a Frankovka z Dolního Rakouska, Chorvatska nebo Francie, ale


Nazpět koně místo traktorů Používání koňů je ve vinohradnictví novodobým návratem. Pamatuji se na to ještě z doby, kdy byl traktor vzácností a do vinohradu se pro své rozměry nevešel. Stařeček, když musel vstoupit do JZD, musel odevzdat i své koně. Mohl s nimi jezdit v rámci práce pro družstvo, ale ustájeny už musely být centrálně, nikoliv doma. Ve vinohradě se pomocí koní prováděly především kultivační a přepravní práce. Tolik jsem si zapamatoval z dětství. Po revoluci, v letech 1992 a 1993, jsem pracoval ve VÚ ekologického zemědělství ve Švýcarsku a měl jsem možnost v rámci exkurzí navštívit řadu biopodniků. Nezapomenu na vinařství na skále v Alpách ve výšce nad 1.000 metrů nad mořem, kam vedla jenom soukromá lanovka (majitel na její postavení dostal státní dotaci). Veškeré práce tehdy vinař prováděl ručně a jako pomocníka měl jednoho osla (skutečné zvíře), částečně mu pomáhala i manželka. Žil opravdu ekologicky, neměl ledničku ani mrazák, k chlazení využíval proměn počasí. Tolik k idylickému úvodu o návratu koní, který se samozřejmě nebude týkat většiny vinařů, ale jde o módní trend směrem k ekologii, obdobně jako různě nazývaná „přírodní“ vína.

Vinař v Bordeaux, Dominique Léandre-Chevalier, obdělává půdu ve vinohradě s pomocí koně jako před sto lety. Podle jeho vyjádření jsou takových ve Francii už stovky. Kůň neutužuje půdu tak jak traktor, říká. Dešťová voda se pak snáze dostane ke kořenům révy. To potvrzuje i Gilles de Revel z institutu pro révu a víno University v Bordeaux: „K tomu není potřeba velké vědy – půda je méně utužena, může dýchat.“ Dominique Léandre-Chevalier převzal podnik od otce v roce 1985 a chtěl se výrazně odlišit od ostatních vinařů. Proto opustil techniku a vsadil na koně, ze 12 ha vinic si ponechal jenom 3 ha. Jeho vinice mají spon jako před sto lety, tím je menší zatížení keře, které se projeví v intenzitě chuti. Vinice není vysázena v řádcích, ale ve čtvercovém sponu. Roční náklady se pohybují kolem 80 tisíc Kč/ ha. K výhodám patří i klid, žádné hulákání motoru. Taky světoznámé vinařství Château Latour sází z důvodu image na koňský potah. JIŘÍ SEDLO A WWW.SCHWEIZERBAUER.CH, 28. 8. 2016

Traktorpool-App pro iOS a Android Traktorpool je portál pro obchodování s opotřebovanými zemědělskými stroji. Měsíčně ho navštíví více než 2,4 mil. uživatelů a je na něm nabízeno přes 80 tisíc strojů od 1,5 tis. obchodníků a prodejců použitých strojů. Je to největší evropská nabídka zemědělských strojů na internetu. Mimo klasického třídění podle značek a konkrétních typů strojů lze nalézt i stroje nabízené nejblíže místa poptávajícího. Portál slouží jako nabídka prodávaných i poptávaných strojů. Android: https://play.google.com/store/apps/details?id=de.traktorpool&hl=de iOS: https://itunes.apple.com/de/app/ traktorpool/id388964785?mt=8 HTTP://WWW.TOPAGRAR.COM/NEWS/ TECHNIK-TECHNIKNEWS-TRAKTORPOOLAPP-FUER-IOS-UND-ANDROID-4282846. HTML, 16. 8. 2016, JS

zpět

14

dodržují vinaři ostatních členských zemí OIV. Ministerstvo ve Falci snížilo potřebnou minimální cukernatost pro odrůdu Dornfelder Důvodem snížení potřebné cukernatosti bylo umožnění předčasné sklizně hroznů této odrůdy tak, aby se předešlo poškození octomilkou Drosophila suzukii. Minimální možná cukernatost hroznů odrůdy Dornfelder se tak pro rok 2016 snížila z 68 na 65 °Oe (z 14,8 na 14 °NM). Současně podal falcký ministr žádost ke spolkovému ministru zemědělství o zvýšení možnosti přicukření modrých rmutů. DER DEUTSCHE WEINBAU, 7. 9. 2016, JS

Albánie chce vyvážet vína na německý trh a stát se členem OIV Edmond Panariti, albánský ministr zemědělství, rozvoje venkova a vodního hospodářství, se v Tiraně setkal s Kordulou Kovacem, poslancem německého Bundestagu, Monikou Christmann, prezidentkou Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), a Manfredem Großmannem z University Geißenheim. Těžištěm setkání byla situace albánského vinařství a možnosti exportu albánských vín na evropské trhy, zejména na největší vinařský improtní trh světa, do Německa. Kromě prezentace mezinárodních odrůd Merlot, Cabernet nebo Ryzlink, které mají i v Albániii svou tradici, se Panariti pozastavil nad problematikou nemovitostí a rozdrobení vlastnictví pozemků, které bylo dříve překážkou rozvoje vinařství. Budoucí člen OIV "Dnes jsme produkci vína ve srovnání s předchozími roky zvýšili, přičemž máme 10.178 hektarů vinic s 17,2 milióny keřů révy, na kterých vypěstujeme 204.000 tun hroznů, z nichž vyprodukujeme 12.545 hektolitrů vína," informoval Panariti. Kordula Kovac ujistil ministra o podpoře v procesu ověřování albánských vín a jejich přijetí na německém trhu i mimo něj. Panariti potvrdil prezidentce Christmann, že závazek Albánie požádat o členství v OIV, který jí dal v lednu v Berlíně během Green Woche, platí. Pokud by Albánie byla členem OIV, usnadnilo by to místním producentům vín přístup na evropské i světové trhy, neboť by se s členstvím zavázala dodržovat stejné enologické postupy, jaké


ZDROJ: OIV, AUTOR: WINE AROUND 9 25. SRPNA 2016

Octomilka Drosophila suzukii se letos objevila v Eisenstadtu (Rakousko) Kolem 14.9. se obávaná octomilka objevila i ve spolkové zemi Burgenland, konkrétně na vinicích s Pinot gris. Pro ošetření chemickým postřikem je již pozdě, proto se raději doporučuje v případě potřeby předčasná sklizeň. Postižené bobule by měly být z vinice odstraněny, kvůli infekci těkavými kyselinami. První vajíčka byla nalezena i v bobulích ve Štýrsku. Obecně jsou nejvíce ohroženy odrůdy Zweigeltrebe, Blauer Wildbacher, Tramín a Pinot gris.

hospodářství prostřednictvím vyhlášky. Jde o kvalitní víno, zemské víno a odrůdové víno, a sice z 9 tun/ha na 10,8 t/ ha (8.100 litrů). Došlo k tomu v důsledku očekávání vysoce kvalitního ročníku s větším výnosem hroznů. Současně ale bude místně výnos hroznů kvůli jarním mrazům místně snížen a pro podniky postižených regionů bude nezbytné nakupovat hrozny v nepostižených oblastech, které tak musí zásobit sebe i nakupující. Proto není vhodné sestupnit hrozny nad 9 tun/ha na vhodné jen pro stolní víno. Podle vinařského zákona může ministr zemědělství v daném roce na základě návrhu Národního vinařského výboru zvýšit nebo snížit maximální výnos hroznů až o 20 %. DER WINZER, 20. 09. 2016, JS

DER WINZER, 14. 09. 2016, JS

Octomika Drosophila suzukii se objevila i v oblasti Kamptal – Kremstal Byly pozorovány škody na vinicích v uvedeném regionu. Škody vznikají ve velmi krátkém časovém období. Kladení vajíček do bobulí bylo zjištěno od 21.9. Octomilky nakladou vajíčka pod slupku bobule a následující den již mohou škodit larvy požerem dužniny. DER WINZER, 23. 09. 2016, JS

V Porýní-Falci je pro letošek povolen přídavek kyselin do vína Mainz – Vysoké teploty koncem srpna a v první polovině září způsobily rychlé odbourávání kyselin v hroznech. Proto bylo 15. 9. Ministerstvem zemědělství a vinařství povoleno zvýšení obsahu kyselin v hroznech, moštu a ve víně. Povoleny jsou kyseliny vinná, jablečná, mléčná a citronová. PROPLANTA, 16. 09. 2016, JS

V Rakousku byl zvýšen maximální možný výnos hroznů z hektaru vinice Navýšení týkající se ročníku 2016 provedlo Spolkové ministerstvo zemědělství, lestnictví, životního prostředí a vodního

Deště v Německu způsobily biovinařům značné snížení sklizně hroznů Takových roků, jako byl letošní, mnoho nebylo. Často pršelo, do vinic se nedalo vjet traktorem. Houbové choroby se šířily již od fenofáze kvetení. I zkušení vinaři z ekologických spolků Demeter a Ecovin sklízí jen 20 % běžné úrody, zvláště podél řeky Rýn, kde se vyskytují ranní mlhy. Největší potíže nadělala peronospora. Konvenční vinaři stříkali hydrogenfosforitanem draselným, který proti peronospoře paradoxně objevili biovinaři, ale již třetím rokem ho mají zakázaný. V Německu je obhospodařováno 8 % vinic v režimu bio. Země Porýní-Falc, kde se nachází 65 % německých vinic spustila velkoplošný projekt s tímto přípravkem. WWW.RP-ONLINE.DE/20. 9. 2016/JS

Evropská komise – Tisková zpráva: Komise schválila českou státní podporu vodní energie a bioplynu Brusel 23. srpna 2016 – Dva programy, jež mají v České republice podpořit výrobu elektřiny z vodní energie a produkci tepla z bioplynu, splňují podle Evropské komise unijní pravidla pro státní podporu. Díky oběma programům bude z obnovitelných zdrojů vyráběno více energie, a to v souladu s cíli EU a bez toho, aby byla nepřípustně narušována hospodářská soutěž. V září 2015 oznámila Česká republika plán podpořit provozovatele malých vodních elektráren s výkonem do 10 MW. Na

zpět

15

toto opatření chce vyčlenit celkem 218 milionů Kč. V říjnu 2015 pak ČR ohlásila záměr podpořit bioplynové stanice s výkonem do 0,5 MW. Tato zařízení budou vyrábět teplo spalováním bioplynu, který bude z nejméně 70 % pocházet z vedlejších živočišných produktů, statkových hnojiv a biologicky rozložitelného odpadu. Na toto opatření je určeno celkem 522 milionů Kč. Obě opatření pomohou rozvinout zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a posunou Českou republiku blíže ke splnění jejích cílů v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Komise opatření posoudila podle pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky („pokyny“), které členským státům umožňují podpořit za určitých podmínek právě výrobu obnovitelné energie. V souladu s pokyny budou vodní elektrárny o výkonu přes 0,5 MW dostávat podporu formou příplatku k tržní ceně, kdežto zařízením s nižším výkonem budou vypláceny garantované výkupní ceny. Pokud jde o bioplynové stanice, bude mít podpora ve všech případech podobu pevného příplatku za vyrobené teplo. Oba programy podpory minimalizují riziko, že bude v důsledku veřejného financování narušena hospodářská soutěž. Zajišťují totiž, aby uvedené platby nepřesahovaly minimum nutné k dosažení cílů programů. Souvislosti Podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie má ČR pokrýt do roku 2020 obnovitelnými zdroji 14 % své hrubé spotřeby elektřiny. Očekává se, že program podpory bioplynu pomůže zemi splnit i její cíl omezit skládkování biologicky rozložitelného odpadu podle směrnice o skládkách odpadů. Příslušná rozhodnutí Komise budou poté, co z nich budou odstraněny případné důvěrné údaje, zveřejněna v rejstříku státních podpor na internetových stránkách pro hospodářskou soutěž pod čísly SA.43182 (podpora malých vodních elektráren) a SA.43451 (podpora bioplynu).

Evropská komise – Tisková zpráva: Výpadek příjmů z DPH: v EU se v roce 2014 nepodařilo vybrat téměř 160 miliard eur Brusel 6. září 2016 – Podle údajů, které dnes zveřejnila Evropská komise, došlo v EU v roce 2014 k výpadku příjmů


z daně z přidané hodnoty (DPH) v ohromující výši 159.5 miliard eur. Výsledky výzkumu ukazují, že celkový rozdíl mezi očekávanými příjmy z DPH a skutečně vybranou částkou DPH („výpadek příjmů z DPH“) opět dosáhl nepřijatelně vysoké roční hodnoty. Zjištění výzkumu podporují nedávnou výzvu Komise k modernizaci systému DPH v EU, která by jej zefektivnila a usnadnila by boj s podvody. Členské státy nyní musí reagovat na akční plán Směrem k jednotné oblasti DPH v EU, který Komise předložila loni v dubnu, a dohodnout se na dalším postupu směrem k definitivnímu režimu DPH pro přeshraniční obchod v rámci Unie. V zájmu boje s podvody v oblasti DPH již byla přijata rychleji uskutečnitelná opatření, avšak dnešní čísla ukazují, že jsou nutné hlubší reformy. Výpadek příjmů z DPH se pohyboval v rozmezí od maxima ve výši 37,9 % nevybrané DPH v Rumunsku až po minimum pouhých 1,2 % ve Švédsku. V absolutních číslech byl nejvyšší výpadek ve výši 36,9 miliardy eur zaznamenán v Itálii, zatímco nejnižší v Lucembursku – 147 milionů eur.[1] Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici uvedl: „Členské státy přicházejí v nevybraných příjmech z DPH o desítky miliard eur. To je nepřijatelné. Současný režim nabízí pro boj s podvody v oblasti DPH a s nesprávným stanovením daně zoufale slabé nástroje. Je také zřejmé, že výsledky se samy od sebe nezlepší. Členské státy se teď musí rychle dohodnout na definitivním a podvodům zabraňujícím systému DPH v EU, jak jej v tomto roce předložila Komise. Vyzývám proto všechny členské státy, aby vedly upřímnou a věcnou diskusi, která obohatí návrhy, jež budou předloženy příští rok, abychom se s tomto problémem jednou provždy vypořádali.“ Studii o výpadku příjmů z DPH financuje Komise v rámci své činnosti zaměřené na reformu systému DPH v Evropě a na boj proti daňovým podvodům a únikům. Dnešní zpráva dokládá, že zatímco některé členské státy výběr DPH zlepšily, podstatného pokroku lze dosáhnout, pouze pokud se členské státy dohodnou na reformě, která současný systém DPH v EU zjednoduší a současně zvýší jeho odolnost vůči podvodům a vstřícnost vůči podnikatelům. Ve srovnání s rokem 2013 se v roce 2014 výpadek příjmů z DPH o 2,5 miliardy eur snížil, ale výsledky jednotlivých členských států v oblasti dodržování

předpisů o DPH se stále enormně liší. Osmnáct členských států vykázalo ve svých číslech zlepšení, avšak osm států nedokázalo vybrat vyšší částku DPH než v předchozím roce. Díky zdokonaleným účetním údajům poskytovaných členskými státy EU v souladu s novými mezinárodními standardy jsou odhady na rok 2014 přesnější než v předchozích letech. Souvislosti V dubnu 2016 přijala Komise akční plán v oblasti DPH nazvaný Směrem k jednotné oblasti DPH v EU. Plán uvádí okamžitá a naléhavá opatření s cílem řešit výpadek příjmů z DPH i strategická dlouhodobá řešení za účelem boje proti podvodům v oblasti DPH a zlepšení jejího výběru v celé EU. Popisuje kroky nezbytné k vytvoření jednotné oblasti DPH v EU a také to, jak systém DPH přizpůsobit realitě vnitřního trhu a digitální ekonomiky a potřebám malých a středních podniků. V roce 2017 Komise předloží legislativní návrhy, které obnoví zásadu vyměřování DPH z přeshraničního obchodu v rámci EU. Přeshraniční podvody jsou v EU každý rok příčinou výpadku příjmů z DPH ve výši 50 miliard eur. Nový systém by měl přeshraniční podvody snížit o 80 % (přibližně 40 miliard eur). Komise nyní členské státy vyzývá k podrobné diskusi, která povede k definitivnímu systému DPH vhodnému pro 21. století.

Evropská komise – Tisková zpráva: EU v rámci WTO zvítězila ve sporu o ruském zákazu dovozu vepřového masa Brusel 19. srpna 2016 – Rozhodčí tribunál Světové obchodní organizace (WTO) dnes na základě pravidel mezinárodního obchodu prohlásil ruský zákaz dovozu živých prasat, čerstvého vepřového masa a dalších výrobků z vepřového masa z EU za protiprávní. Rozhodnutí se týká zákazu uvaleného Ruskem na začátku roku 2014 z důvodu omezeného počtu případů nákazy afrického moru prasat v oblastech na území EU poblíž hranic s Běloruskem. Rozhodčí tribunál uznal, že ruské odmítání akceptace dovozu některých produktů EU a odpovídajícího přizpůsobení dovozních osvědčení EU–Rusko znamená zákaz dovozu z celé Unie. Toto opatření není založeno na relevantních mezinárodních standardech a porušuje pravidla

zpět

16

Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření. Stejné kritiky se ze strany rozhodčího tribunálu dostalo jednotlivým ruským zákazům dovozu z Polska, Litvy a Estonska. Rozhodnutí vysílá jasný signál Rusku a všem členům WTO, pokud jde o jejich povinnosti dodržovat mezinárodní standardy, a v projednávaném případě zejména zásadu regionalizace (umožňující obchodování s jednotlivými oblastmi země, které jsou uznány za prosté nákazy nebo původce, i když nákazový status v ostatních částech země není příznivý) a požadavek provádět posouzení rizik založené na vědeckých důkazech. Rozhodčí tribunál zdůraznil, že členové WTO mohou vykonávat právo určovat svou přiměřenou úroveň sanitární ochrany a odpovídajícím způsobem ze sanitárních důvodů omezit dovoz pouze v souladu s pravidly WTO. EU má v oblasti ochrany zdraví zvířat a bezpečnosti potravin jeden z nejefektivnějších systémů na světě, včetně vysokých úrovní detekce a přísných pravidel pro řízení rizik. Dnešní rozhodnutí potvrzuje, že opatření přijatá Ruskem vůči EU mají málo společného se skutečnými sanitárními nebo zdravotními riziky. Produkty EU jsou bezpečné, a proto není třeba, aby jakákoli země udržovala neodůvodněná omezení dovozu. U většiny produktů, o něž se v tomto případě jedná, zůstává obchod nadále omezen politicky motivovaným zákazem, který v srpnu 2014 uvalilo Rusko na zemědělsko-potravinářské produkty EU. Nálezy rozhodčího tribunálu mají nicméně systémový význam, neboť Rusku připomínají jeho mezinárodní závazky a skutečnost, že je nelze svévolně ignorovat. EU bude nadále používat postupy WTO s cílem zajistit, aby byla pravidla mezinárodního obchodu skutečně dodržována. Řešení sporů v rámci WTO je nadále nejúčinnější možností, jak odstraňovat významné překážky obchodu, a tak zvyšovat právní jistotu a předvídatelnost. Protekcionistickým postojem Ruska je dotčena celá škála dalších hospodářských odvětví. V nedávné době EU zahájila postupy WTO ohledně více překážek obchodu kladených ze strany Ruska, včetně recyklačních poplatků u automobilů, nadměrných cel na papír a jiné výrobky a antidumpingových cel na lehká užitková vozidla. Proti zprávě rozhodčího tribunálu lze do 60 dnů podat opravný prostředek. Nebude-li opravný prostředek ve stanovené lhůtě podán, bude zpráva přijata a Rusko se bude muset doporučení podrobit.


EUROSTAT: 7 % obyvatel Země žije v EU V EU žije 509 milionů lidí z celkového počtu 7,3 mld. Podle počtu obyvatelstva patří k největším státům Čína (1,376 mil./18,7 %), Indie (1,311 mil./17,8 %), USA (322 mil./4,4 %), Indonésie (258 mil./3,5 %) a Brazílie (208 mil./2,8 %). EU má největší HDP na světě, se 7 % obyvatel vytváří 23,8 % celosvětového HDP. USA vytváří 22,2 %, Čína 13,4 % a Japonsko 5,9 %. Celkem tyto 4 regiony vytváří 2/3 celosvětového HDP. EU je největším obchodním partnerem Ruska a Turecka, jejich vývoz do EU tvořil přibližně 45 % jejich zahraničního obchodu, kdežto vývoz z EU do těchto zemí tvořil jenom něco kolem 5 % exportu EU. Z pohledu EU jsou největším obchodním partnerem USA (do EU vyváží přes 17 % exportu a opačně z EU tam směřuje přes 18 % exportu) a Čína (téměř 16 % exportu směřuje do EU a zpět se vyváží necelých 10 % exportu z EU). EUROSTAT, 2. 9. 2016, JS

Evropská komise – Tisková zpráva: Konec poplatků za roaming v EU v roce 2017: Komise odsouhlasila nové řešení, z něhož budou mít prospěch všichni Evropané Brusel 21. září 2016 – Jak předeslal předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie, kolegium komisařů dnes projednalo revidovaný návrh pravidel zabraňujících v dostatečném předstihu zneužívání nové situace, která nastane v červnu 2017 se zrušením roamingových poplatků. Komisaři dnes jednali o novém přístupu k zásadě tzv. přiměřeného využívání a dohodli se na tom, že by pro spotřebitele neměla existovat žádná časová a objemová omezení týkající se používání mobilních zařízení v zahraničí v rámci EU. Zároveň tento nový přístup nabízí funkční ochranný mechanismus, který mohou operátoři využít proti případnému zneužívání. Tento nový mechanismus bude vycházet ze zásady místa pobytu nebo stabilní vazby evropského spotřebitele na konkrétní členský stát EU (např. zemi poskytovatele roamingu, kde se spotřebitel často nebo dostatečně dlouho zdržuje). Evropský parlament a Rada souhlasily s návrhem zrušit roamingové poplatky pro lidi, kteří cestují po území EU.

Sbor členů Komise projednal návrh pravidel, která umožní všem lidem na cestách v EU, kteří využívají SIM kartu z členského státu, v němž mají bydliště nebo na nějž mají stabilní vazbu, používat svá mobilní zařízení ve všech ostatních zemích EU za stejných podmínek jako v domovském státě. Jako příklady lidí se „stabilní vazbou“ na nějakou zemi lze uvést přeshraniční pracovníky, osoby, které žijí v zahraničí a pravidelně navštěvují svou zemi, nebo studenty programu Erasmus. Evropané budou za hovory, textové zprávy nebo připojení na internet z mobilních zařízení platit stejné ceny jako ve své zemi a budou moci plně využít i dalších prvků předplacených mobilních služeb (např. měsíčních datových balíčků). Sbor komisařů přijme konečný návrh do 15. prosince 2016 poté, co se k němu vyjádří sdružení BEREC (Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací), členské státy a všechny zainteresované subjekty. Silné záruky pro operátory 1) Záruky proti zneužívání jsou založeny na uvedení místa bydliště nebo stabilní vazby na některou ze zemí EU. Roaming je určen lidem, kteří jsou na cestách. Nový návrh umožňuje operátorům, aby na základě typického způsobu využívání mobilních služeb vytipovali, kdy by mohlo dojít ke zneužití politiky „roam like at home“ (mobilní služby za ceny stejné jako v domovské zemi). Mezi kritéria, která jim k tomu pomohou například patří: • zanedbatelný objem využívání mobilních služeb v domovském státě oproti jejich využívání v rámci roamingu • dlouhé období, kdy se určitá SIM karta nepoužívá, ve spojení s obdobími, kdy se používá především (byť ne výhradně) k roamingu předplacené služby a následné využívání více SIM karet téhož zákazníka při roamingu. V takových případech budou operátoři na danou situaci muset upozornit uživatele. Pouze pokud jsou tyto podmínky splněny, budou moci operátoři účtovat malé příplatky. Komise navrhla jejich maximální výši na 0,04 eur/min. hovoru, 0,01 eur/SMS a 0,0085 eur/MB). Pro případy sporu musí operátor zavést reklamační řízení. V případě neúspěchu může spotřebitel podat stížnost regulačnímu orgánu dané země, který spor urovná. Zneužití by se rovněž mohlo

zpět

17

týkat hromadného skupování a následného prodeje SIM karet, které se budou používat mimo zemi operátora, který je vydal. V takových případech bude operátor moci přijmout okamžitá a přiměřená opatření, o kterých bude informovat vnitrostátní regulační orgán. 2) Záruky v případě výjimečných okolností na domácím trhu V případě zvýšení cen na trhu některé země nebo jiných negativních dopadů na zákazníky na tomto trhu mohou operátoři pozastavit realizaci politiky „roam like at home“, a dostanou-li povolení vnitrostátního regulačního orgánu, dočasně uplatnit výše uvedené příplatky (v maximální, Komisí navrhované výši – 0,04 eur/min. hovoru, 0,01 eur/SMS, 0,0085 eur/MB). Operátoři přitom budou muset prokázat, že politika „roam like at home“ ohrozila jejich model poplatků za vnitrostátní služby.

ků. Přesto se na základních školách učí cizí jazyk v Portugalsku (36,2 %), Belgii (37,0 %) a Slovinsku (48,4 %) méně než polovina žáků. Naopak téměř všichni se jej musí učit na Kypru, v Lucembursku, na Maltě, v Chorvatsku, Itálii, Rakousku, Španělsku, Francii a Polsku. Průměr EU činí 83,7 % žáků ZŠ. Dva nebo více cizích jazyků se na ZŠ učí především v Lucembursku (83,5 %), Estonsku (32,6 %) a Řecku (28,7 %). Angličtina je nejčastějším cizím jazykem ve všech členských státech s výjimkou Belgie a Lucemburska. Druhým nejčastějším cizím jazykem je v Maďarsku (20,1 %) a v Chorvatsku (20,0 %) němčina, v Lucembursku (83,5 %), Řecku (16,1 %) a Rumunsku (13,2 %) francouzština. U nás se děti na ZŠ učí cizí jazyk ze 73 %, z toho jen jeden ze 72,8 %. Nejčastějším jazykem je angličtina (72,3 %) a druhým nejčastějším jazykem je němčina (1,2 %).

Souvislosti Už celé desetiletí Evropská komise snižuje poplatky, které telekomunikační operátoři svým zákazníkům účtují pokaždé, když během dovolené nebo na služební cestě překročí hranice a používají své mobilní zařízení. Od roku 2007 ceny za roaming klesly o více než 90 %. V roce 2015 na základě návrhu Evropské komise Evropský parlament a Rada dohodly úplné zrušení roamingových poplatků pro lidi, kteří pravidelně cestují po území EU. „Roam like at home“ (poskytování a využívání roamingu za podmínek domovské země) – od června 2017 budou zákazníkům bez ohledu na to, ve které zemi EU jsou právě na cestách, účtovány stejné ceny, jaké platí svému mobilnímu operátorovi ve své zemi.

(KRÁCENO, VÝBĚR A PŘEKLAD JS)

(KRÁCENO)

Eurostat – tisková zpráva: Evropský den jazyků 26.9. 23. 9. 2016 – Přes 80 % žáků základních škol v EU se učí jako cizí jazyk angličtinu. V roce 2014 se v EU učilo alespoň jeden cizí jazyk 18 milionů žáků ZŠ (84 %) a téměř 1 milion (5 %) dva nebo více jazyků. Anglicky se přitom učilo 17 mil. žáků, ve věku 11 až 15 let to bylo ještě více (97 %). Na druhém místě je francouzština s 5 mil. žáků (34 %) a následují němčina (3 mil. žáků/23 %), španělština (2 mil. žáků/13 %), ruština (0,5 mil./3 %) a italština (0,2 mil./1 %). V EU v některých státech existuje více úředních jazy-


Evropská komise – Tisková zpráva: EU se na celosvětové konferenci o ochraně volně žijících živočichů a rostlin postaví za zpřísnění obchodu s ohroženými druhy Brusel 23. září 2016 – Dne 24. září se na 17. konferenci smluvních stran úmluvy OSN o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) v Johannesburgu sejdou zástupci 182 zemí spolu s EU, aby se dohodli na konkrétních opatřeních pro lepší ochranu některých z nejvíce ohrožených druhů na planetě. Evropská unie, která se zasedání úmluvy CITES poprvé zúčastní jako její řádný člen, se v souladu se svým akčním plánem chystá prosadit přísnější mezinárodní opatření proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy. Důrazně podporuje mimo jiné trvání zákazu obchodu se slonovinou. Sedmnácté zasedání konference smluvních stran úmluvy OSN o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) se bude konat ve dnech 24. září až 5. října 2016 v jihoafrickém Johannesburgu. Účastníci fóra přezkoumají naplňování úmluvy CITES, která se týká více než 35 000 druhů rostlin a živočichů, přičemž snahou je, aby obchod s těmito druhy byl legální a udržitelný. Zároveň přijmou nová závazná opatření na jejich ochranu.

Evropská unie a její členské státy v Johannesburgu představí společný ambiciózní plán. Navrhnou řešit nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy a s ním spojenou korupci a stanovit mezinárodní normy obchodu s loveckými trofejemi, tak aby byl takový obchod možný, jen pokud je legální a zároveň udržitelný. Navrhuje také rozšířit ochranu na další mořské druhy (žraloky), druhy dřeva (palisandr) a exotická zvířata pro zájmový chov (plazy), respektive zvýšit ochranu druhů (papoušků a savců), které jsou obětí nelegálního nebo neudržitelného mezinárodního obchodu. Evropská unie bude zejména trvat na tom, aby se zachoval zákaz mezinárodního obchodu se slonovinou a přijala přísnější opatření, jež by bránila jak obchodu se slonovinou, tak obchodu s nosorožci, tygry, lidoopy, luskouny a palisandrem. Souvislosti Ilegální obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy představuje čtvrtou největší mezinárodní zločineckou síť. Jeho objem v posledních letech prudce vzrostl. Rukama organizovaných zločineckých skupin podle odhadů projde ročně 8 až 20 miliard EUR, což obchod s volně žijícími druhy staví na roveň obchodu s drogami, lidmi a zbraněmi. Nejen že je tak ohroženo přežití některých významných druhů; ilegální obchod s sebou nese korupci, pomáhá financovat různé ozbrojené skupiny, žádá si lidské oběti a připravuje chudší komunity o velmi potřebné příjmy. Na základě úmluvy CITES lze přijímat právně závazná opatření a ukládat sankce zemím, které neplní své závazky, což z ní činí důležitý nástroj, jak dostat ilegální obchod pod kontrolu. Evropská unie se stala řádným členem úmluvy CITES v roce 2015. Konference smluvních stran spolu se všemi 28 členskými státy se jako taková účastní poprvé. Evropská unie patří k hlavním zastáncům úmluvy CITES a hodlá opatření z ní vycházející i ochranu volně žijících druhů, zejména v Africe, nadále finančně podporovat. (KRÁCENO)

Evropská komise – Tisková zpráva: Celní unie: Počet padělků zabavených unijními úřady rostl i v roce 2015 Brusel 23. září 2016 – Podle nových údajů, které dnes zveřejnila Evropská

zpět

18

komise, zabavily celní úřady EU v roce 2015 odhadem o pět milionů padělků více než v předchozím roce. Znamená to, že oproti roku 2014 vzrostlo množství zajištěného zboží o 15 %. Na vnějších hranicích EU bylo zadrženo více než 40 milionů produktů v hodnotě téměř 650 milionů EUR, u kterých bylo podezření na porušení práva duševního vlastnictví. V dnešní zprávě, která vychází z vymáhání práv duševního vlastnictví v EU, jsou rovněž uvedeny údaje o kategoriích zadrženého zboží, o zemích jeho původu, o porušených právech duševního vlastnictví a o způsobech dopravy, jež byly k jeho přepravě použity. Nejvíce zadržovanou kategorií výrobků zůstávají cigarety (27 %), zatímco produkty denní potřeby, které by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost spotřebitelů, jako jsou potraviny a nápoje, toalet-


ní potřeby, léky, hračky a spotřebiče pro domácnost, společně představují 25,8 % z celkově zabaveného zboží. Hlavní zemí původu padělaného zboží byla opět Čína (41 %), za níž následovaly Černá Hora, Hongkong, Malajsie a Benin. Z Beninu pocházelo velké množství padělaných potravin, zatímco Mexiko se stalo hlavním zdrojem padělků alkoholických nápojů a Maroko ostatních nápojů. Nejvíce padělků toaletních potřeb bylo dovezeno z Malajsie, oděvů z Turecka a mobilních telefonů s příslušenstvím, paměťových karet, počítačového vybavení, CD, DVD a zapalovačů z Hongkongu. Z Černé Hory pocházelo nejvíce padělků cigaret, zatímco Indie vedla v padělcích léků. Ve více než 91 % případů bylo zadržené zboží zničeno nebo bylo zahájeno soudní stíhání o porušení práva ve spolupráci s nositelem práv ke značce, u níž k porušení došlo.

Celní unie Celní unie je ve světovém měřítku ojedinělá. Je základním kamenem Evropské unie a pilířem řádného fungování jednotného trhu. Jakmile je zboží odbaveno celními orgány v jednom členském státě, může se volně pohybovat v rámci Unie díky tomu, že všechny členské státy uplatňují na vnějších hranicích stejná pravidla týkající se příjmů a ochrany. Celní správy všech 28 členských států EU musí jednat jako jediný subjekt, a přitom usnadňovat obchod a chránit zdraví a bezpečnost všech občanů EU. Tyto úkoly nejsou snadné. EU je jedním z největších obchodních bloků na světě. V roce 2015 připadlo na EU bezmála 15 % celosvětového obchodu se zbožím ve výši 3,5 trilionu EUR. Zvládání mezinárodního obchodu v takovém objemu si žádá rychlé a efektivní vyřízení milionů celních prohlášení ročně. (KRÁCENO)

zpět

19

Vinařský věstník. Obsah: Informace ze září. Pro Vinařský fond zpracoval

Recommend Documents