spektrum Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR Vize evropské politiky soudržnosti po roce 2013 Minimální mzda se příští rok nebude zvyšovat

spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR Vize evropské politiky soudržnosti po roce 2013 Minimální mzda se příští rok nebude zvyšovat

2007

Zpravodaj Spektrum je oficiální

informační médium

Svazu průmyslu a dopravy ČR

– nejsilnější český zaměstnavatelský svaz – nevládní nezávislá organizace, která si klade za cíl vytvářet vhodné podmínky pro podnikání – navazuje na předválečný Ústřední svaz československých průmyslníků

subjektů

1619 124

členských firem

27

členských subjektů

3

partneři

Svaz průmysl a dopravy ČR je členem mezinárodních organizací IOE – Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (od roku 1992) BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996)

Asociace inovačního podnikání ČR • Asociace leteckých výrobců • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR • Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR • Asociace strojních inženýrů • Asociace výzkumných organizací • Asociace zemědělské a lesnické techniky • CECED CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů • Česká manažerská asociace • Českomoravská elektrotechnická asociace • Český svaz zaměstnavatelů v energetice • Odvětvový svaz Hutnictví železa • Sdružení automobilového průmyslu • Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky • Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska • Svaz českých a moravských výrobních dužstev • Svaz dopravy ČR • Svaz chemického průmyslu ČR • Svaz kovohutnického průmyslu • Svaz průmyslu papíru a celulózy • Svaz sléváren ČR • Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení, SST • Svaz výrobců cementu ČR • Svaz zpracovatelů plastů ČR • Škoda Holding, a.s. • Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky • Unie středního stavu České republiky •

Partner:

Zpravodaj Spektrum oficiální médium Svazu průmyslu a dopravy ČR • Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR), Jankovcova 1569/2c, 170 04 Praha 7, tel.: 234 379 500, fax: 234 379 463, [email protected], SPektrum: [email protected], www.spcr.cz, tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p. odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP-3285/99-P ze dne 15. 10. 1999, ISSN 1213-7227

Vážení přátelé, Úvodem bych Vám rád poděkoval za důvěru, kterou jste mi vyjádřili zvolením do funkce viceprezidenta pro výzkum, vývoj a inovace Svazu průmyslu a dopravy ČR. Přesto, že je to moje poslední funkční období, rád bych se, společně s Vámi, podílel na vytvoření skutečného proinovačního prostředí v naší zemi a to bez ohledu na to, jaká politická garnitura bude u moci. Výzkum, vývoj a inovace jsou jednou z priorit současné vlády a poprvé v krátkých dějinách České republiky stojí v čele Rady pro výzkum a vývoj premiér. Tato skutečnost by měla zásadním způsobem podpořit připravovanou reformu výzkumu, vývoje a inovací, ale i celého vysokoškolského systému. Cílem by mělo být vybudování znalostní ekonomiky založené na průmyslu s vysokou přidanou hodnotou a sofistikovaných službách. Náš Svaz deklaruje ochotu napomáhat potřebným změnám a aktivně hledat všechna možná řešení vedoucí k tomu, aby se Česká republika stala špičkovým technologickým centrem Evropy s trvale rostoucí ekonomikou a vysokou životní úrovni. Jednou z prioritních oblastí našeho Svazu je podpora výzkumu, vývoje a inovací. Rada pro výzkum a vývoj, ve které je Svaz průmyslu a dopravy zastoupen dvěma viceprezidenty – Ing. M. Jahnem, MBA a mnou, vytipovala základní problémy, které by měly být reformou výzkumu a vývoje řešeny: • roztříštěnost a nekoordinovanost státní podpory VaV ve 22. rozpočtových kapitolách • nefunkční systém transferu výsledků výzkumu z akademické do podnikatelské sféry • nevyhovující legislativa (zákon o VaV a VŠ) • nepoměr mezi financováním základního a aplikovaného výzkumu • nízká úroveň managementu výzkumu, vývoje a inovací • nedostatečné zapojení českých subjektů do mezinárodní spolupráce. V rámci dokumentu „Strategické potřeby českého průmyslu v letech 2008-2011“, jsme specifikovali základní oblasti a navrhli konkrétní opatření k nápravě. Realizace těchto návrhů, které budou projednány valnou hromadou Svazu, se musí stát věcí každého člena našeho svazu. Letošním rokem mělo být zahájeno čerpání strukturálních fondů EU pro rozpočtové období 2007-2013. Všechny vlády, počínaje Paroubkovou a bohužel Topolánkovou konče „významně přispěly“ k tomu, že dosud není Evropskou komisí schválen ani jeden z 24 operačních programů. Na výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání jsou uvažovány, na naše poměry, obrovské prostředky. Jejich účelné využití by mohlo zcela zásadním způsobem ovlivnit konkurenceschopnost našeho průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy má své zástupce ve všech celostátních monitorovacích výborech Strukturálních fondů (MMR, MPO, MŠMT, MPSV, MD, MŽP), což umožňuje významně a účelně přispívat k přípravě programů. Základní informace jsou dostupné na webových stránkách výše uvedených resortů pod heslem „strukturální fondy“. Přehledná informace bude podána i na příští valné hromadě Svazu 30. 10. a na domovských stránkách Svazu. Bylo by chybou nevyužit možností, které nám nabízejí Strukturální fondy i v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Doc. Ing. Karel Šperlink, CSc. viceprezident SP ČR pro oblast výzkumu, vývoje a inovací

10/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Úvodník Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR

3 3 4 9 9 10 10 11 11 12 12 13

Sněm Svazu průmyslu a dopravy se zaměřil na budoucí rizika Projev prezidenta SP ČR Jaroslava Míla Projev předsedy vlády M. Topolánka Poslání SP ČR, zodpovědnost Reforma veřejných financí a reálné problémy podnikatelů Rostoucí ceny energií Evropská politika ochrany klimatu Systém vzdělávání neodpovídá potřebám průmyslu Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, budou zelené karty řešením? Co uděláme pro efektivnější podporu exportu? Katastrofální stav dopravní infrastruktury Bezprostřední ohlasy na Sněm SP ČR: 50 zpráv v médiích

14 15 16 16

Svaz na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně Prohlášení Fóra průmyslu a vysokých škol Ke komunikační platformě v kontextu konference FPVŠ Celoživotní vzdělávání

17 18

Minimální mzda se příští rok nebude zvyšovat Obchodování s povolenkami

19

Větší prostor k vysvětlení

21 22 23 23 24

Česko-vietnamské podnikatelské a investiční fórum Česko-srbské business fórum u příležitostí státní návštěvy prezidenta Srbska Borise Tadiče Předseda nejvyššího správního soudu České republiky hostem Klubu SP ČR Seminář EBRD Setkání účastníků mise do Ruské federace na SP ČR

26 28 28

„Rekonstrukce iráckého regionu Kurdistán – možnosti pro české společnosti“ Možnosti zapojení podnikatelského sektoru do projektů mezinárodních finančních organizací: Podnikatelské fórum a dvoustranná jednání se zástupci thajských průmyslových a obchodních firem

SP ČR na Mezinárodním strojírenském veletrhu

Události, stanoviska, lobby Prezentace SP ČR Pohlednice akcí 14. patra

Podpora exportu

Evropské záležitosti a mezinárodní organizace

Příprava na předsednictví 29 Úspěšné setkání TROIKY zaměstnavatelských a podnikatelských svazů – MEDEF, SP ČR, SVENSKT NÄRINGSLIV „Nový impuls pro novou Evropu“ Evropský hospodářský a sociálního výbor 30 438. Plenární zasedání EHSV 30 Představujeme stanovisko Ing. Josefa Zbořila, člena představenstva SP ČR, zpracované v rámci EHSV BUSINESSEUROPE 32 Výbor pro vnitřní trh (IMCO), Výbor pro sociální věci EK 33 Komise zahájila debatu o budoucnosti evropské politiky soudržnosti 34 Zahájena konzultace k reformě rozpočtu EU

Z členské základny

35

Spolchemie se zařadila mezi tři největší evropské producenty

36 37 38

Služeb EURES využívají i čeští zaměstnavatelé Sektorové rady Projekt Cepot

40 40

Manažer roku 2007 Konference společenská odpovědnost firem

Projektové aktivity

Manažeský svazový fond

obsah

Sněm SP ČR

Sněm

Svazu průmyslu a dopravy

se zaměřil na budoucí rizika Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) otevřel několik závažných témat. Zástupci vlády slíbili, že budou pokračovat v reformách veřejných financí, že se zasadí o smysluplnou reformu školství a o větší efektivitu ekonomické diplomacie ve prospěch podpory exportu. Zatímco vloni Svaz podrobil kritice výsledky předchozí vlády, zejména výkon státní správy, nefunkční trh práce, komplikovanou daňovou soustavu a využívání strukturálních fondů evropské unie, letos se program sněmu zaměřil na způsoby řešení problémů. Svaz letos poprvé v rámci panelové diskuse upozornil na rizika evropské politiky ochrany klimatu. Připravované rozšíření regulace emisí skleníkových plynů může po roce 2012 ohrozit český průmysl a mít vážné negativní dopady na celou ekonomiku. Členové představenstva Svazu se zástupců vlády ptali také na to, jak sníží vedlejší náklady práce, co udělají pro budoucí konkurenceschopnost českého průmyslu. Během diskuse přišli

s několika návrhy, jak řešit rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, jak se bránit rostoucímu přílivu kamionové dopravy, nebo jak zajistit dostatečné investice do dopravní infrastruktury. O Sněm SP ČR, již 12. v pořadí, byl letos rekordní zájem, Svaz na něm přivítal více než 400 účastníků. Na otázky Svazu i účastníků z pléna odpovídali premiér Mirek Topolánek a ministři Karel Swarzenberg, Martin Říman a Petr Nečas. Některé dotazy odpověděli i pozvaní hosté, například guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Sněm, který se každoročně koná v den zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu na výstavišti v Brně, je již tradičně vrcholným setkáním podnikatelské sféry se zástupci vlády a politickou reprezentací. Kromě špiček českého průmyslu – top manažerů největších podniků a významných hostů, se ho pravidelně zúčastňují i zástupci menších firem a podnikatelé ze všech oblastí včetně služeb. [email protected]

Projev prezidenta

SP ČR Jaroslava Míla Vážený pane ministerský předsedo, vážení členové vlády, vážení hosté, dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás přivítal na dnešním Sněmu Svazu průmyslu a dopravy, který je tradičně nejvýznamnějším dnem v životě této organizace. Každé setkání svádí k bilancování, k zamyšlením nad tím, co jsme udělali, co se podařilo a co ne tak úplně. Vím, že jste zvyklí pozorně sledovat dění uvnitř Svazu. Takže víte, že jsme se rozhodli letošní průběh Sněmu trochu pozměnit. Rádi bychom se věnovali především tomu, co nás čeká. Chtěli bychom zde nastolit několik konkrétních témat. Témat, která hodnotí minulé období, ale především nastolují úkoly a cíle pro nejbližší měsíce. Nebudemeli mít konkrétní cíle, zůstaneme jen u snění, slibů a prohlášení. Nejenže nemáme moc času, ale navíc jej i hodně promarníme. Za chvíli proto uvidíte několik spotů, které jsou úvodem pro diskusi nad tématy, které považujeme za nejdůležitější a které bychom rádi řešili. Jsem rád, že jsou zde s námi nejvyšší představitelé státu a další významní hosté. Jejich přítomnost je nejlepším signálem vyjadřujícím, že problémy nás – podnikatelů – jsou současně vnímány i jako problémy všech občanů tohoto státu a zároveň – pevně věřím – projevem vůle je řešit. Je nejen na přítomných politicích, ale celé politické reprezentaci, aby se postavila děsivému populismu, který ohrožuje ekonomický rozvoj této země.

10/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

3

Sněm SP ČR Nezapomínejme, že na podzim příštího roku jsou krajské volby, senátní volby, pak předsednictví ČR v EU a zase nás bude čekat předvolební kampaň do Poslanecké sněmovny. Proto síla, odvaha a vůle prosadit na jaře příštího roku druhou část reformního balíku bude rozhodující. Nepodaří-li se to, mineme tři roky ve vývoji této země. Takovýto přepych by si žádný podnikatel nedovolil. Nechci příliš prodlužovat své úvodní vystoupení. Proto mi dovolte první sadu otázek na zde přítomného premiéra. Vážený pane předsedo vlády, přistoupíte po zavedení stropu na sociální a zdravotní pojištění k dalšímu snižování vedlejších

Projev

nákladů práce? Uvolníte tak nejen prostor pro soukromé připojištění, ale především snížíte daňovou zátěž občanů. Bude mít vláda sílu prosadit skutečné zjednodušení daňové soustavy, a to i za cenu odstranění výjimek? Předložíte v příštím roce první návrh nového občanského zákoníku? Jaké parametry bude mít novela nového živnostenského zákona a zákoníku práce?

předsedy vlády M. Topolánka

Vážené dámy a pánové, rád vás opět vidím, tak jako každý rok. Loni jsem zde řekl, že poprvé přijíždím jako premiér. I dnes je v mém vystoupení něco nového: poprvé tu jsem jako předseda vlády s důvěrou. Teď ještě nevím, čím novým vás překvapím příště. Ale co můžete čekat dnes? Dnes už si nemůžeme stěžovat na to, co je špatně nebo co bylo špatně, nebo plánovat, co bychom všechno změnili, kdybychom bývali byli mohli. Myslím si, že je doba, kdy zodpovídáme za realizaci dnešních vizí a plánů, které jsme připravovali v opozici. Předtím, než se začnu věnovat některým konkrétním bodům, chtěl bych přece jenom nastínit moji vizi budoucnosti českého průmyslu a podnikání, protože si myslím, že to k tomu dnešnímu dni před zahájením 49. ročníku mezinárodního strojírenského veletrhu patří a od předsedy vlády se to očekává. Já se domnívám, že výhody, se kterými jsme vstupovali v 90. letech do dění v Evropě jako standardní země, jsou vyčerpány. My už dávno nejsme zemí, která kromě dobré polohy má dostatek levných a poměrně kvalifikovaných pracovních sil. My už zdaleka nemáme ty výhody z 90. let, které nám pomáhaly překonat tu první dekádu. Myslím si, že musíme jít dál. Jsem si absolutně jist, že osudem České republiky není zůstat zemí laciných montoven, aniž bych je chtěl jakkoli dehonestovat.

4

Máme na to, stát se inovační špičkou Evropy a musíme pro to udělat absolutně všechno. Máme na to stát se centrálou vyspělých technologií, nových patentů a špičkových výrobků s nejvyšší přidanou hodnotou. Myslím dokonce, že si máme udržet vysoký podíl průmyslu na HDP, přestože je nejvyšší v celé Evropě. Nedomnívám se, že je to špatně. Domnívám se, že je to naše výhoda. Co k tomu, abychom to dosáhli, potřebujeme? Musíme se lépe naučit využívat potenciál tradice, který v českých zemích je. A měli bychom využít nových možností, které nám nabízejí investice do vědy, výzkumu a vývoje. Musíme zlepšit vzdělání a přizpůsobit ho potřebám praxe. Všichni o tom mluvíme. Nikomu se nedaří to realizovat, všechny dosavadní reformy pokládám buď za chybné nebo míjející se účinkem. Potřebujeme efektivně využít peníze státního rozpočtu, fondů EU a hlavně, a to je naše společná práce, umožnit větší příliv soukromých prostředků do vědy a výzkumu. Já považuji podporu vzdělání, výzkumu, vědy, vývoje a inovací za svoji premiérskou, šéfovskou věc. Proto jsem zahájil projekt Vivat – Věda, inovace, výzkum, aplikace, technologie. Proto jsem osobně zasáhl do přípravy ohroženého operačního programu Výzkum a Vývoj pro Inovace, aby vůbec mohla začít jednání s Evropskou komisí o jeho schválení. Přesto dojde ke zpoždění tohoto programu. Ostatně problémy máme a budeme mít se všemi operačními programy. Zejména proto, že jich je prostě příliš mnoho: 24. Španělé mají jen jeden. Zcela chybné nastavení systému operačních problémů považuji za hrubou chybu minulé vlády. Ani ne tak politickou, jako manažerskou. Nepůjde však o fatální zpoždění a rozhodně o žádné peníze z Bruselu nemusíme přijít. Domnívám se, že prodloužením čerpání těchto prostředků za rok 2013 nám umožní prodloužit odvykací kůru na drogu strukturálních fondů, protože po roce 2013 nepochybně budeme čistým plátcem do rozpočtu EU. Abych předešel dalším problémům v této prioritní oblasti, rozhodl jsem se převzít koordinaci programů určených na podporu inovací do svých rukou. Pokusíme se koordinovat tři hlavní programy prostřednictvím Rady pro vědu a výzkum, doufám, že mi k tomu vláda dá důvěru. Chtěl bych zabránit neefektivnímu vynakládání prostředků a duplicitám. Chtěl bych nastavit tvrdá kritéria, která zajistí, aby oněch zhruba 150 miliard z operačních programů Výzkum a vývoj pro inovace a Podnikání a inovace bylo využito na skutečně Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2007

perspektivní projekty. Na takové, které nezajdou na úbytě a neskončí po šesti letech, až vyschne evropský penězovod. Stručně řečeno, nechci, aby se opakoval příběh investičních pobídek. Ty v podání minulých vlád, působily diskriminačně. Vytvářely tlak na změkčování investičního prostředí. Podporovaly morální hazard, podle hesla „vyčerpej a odejdi“. A učinily z naší země sice výkonnou, ale závislou montovnu cizích technologií. Ocituji jen pár závěrů ze studie vypracované VŠE: „Náklady na jedno pracovní místo“, získané díky investičním pobídkám, „dosáhly v průměru 1,6 milionu“, což je daleko více, než bez investičních pobídek. „Investiční pobídky nesnížily míru nezaměstnanosti, ale vedly k přetahování zaměstnanců od jiných firem.“

„Nesnížily se ani rozdíly v zaměstnanosti mezi regiony, protože většina pobídek směřovala do regionů s nejvyšším HDP na hlavu.“ „Selektivní daňové úlevy ve skutečnosti napomáhají udržovat vysokou úroveň rozpočtových výdajů, jakož i zdanění, čímž komplikují cestu pro snížení daňové zátěže. Pobídkami zvýhodněné firmy často podporují vládu v udržování stávající daňové zátěže, aby nedošlo ke znehodnocení jim poskytnutých daňových úlev.“

Českou republiku globálně konkurenceschopnou. Abychom se z importéra vědomostí, patentů a technologií stali jejich exportéry. Toto je budoucnost České republiky. Druhou šanci, podle mne, na dlouhou dobu již nedostaneme. Mluvil jsem tu o tom, jaké specifické předpoklady musí být splněny pro úspěšný rozvoj inovací. Obecně vzato je však těch podmínek daleko víc. Protože nelze izolovaně rozvíjet inovační potenciál, pokud nebudou dobře fungovat instituce a prostředí by bylo nepřátelské. Programové cíle kabinetu obsahují 190 projektů, které rozvíjejí deset oblastí vládního prohlášení a zasahují všechny oblasti společnosti. Nebudu o všech hovořit, pokusím se soustředit na ty, které se staly předmětem i vašich následných vystoupení. Hovořilo se tu už o reformě veřejných financí a musím říct, že za posledních deset let se nepodařilo prosadit tak rozsáhlý soubor různých opatření, ať už parametrických nebo systémových, a já jsem hrdý na to, že se nám to podařilo, protože to bylo prostředí, které bylo velmi nepřátelské a nenakloněné jakýmkoli změnám. Já nechci připomínat, že od roku 2010 bude sazba daně z příjmu právnických a současně fyzických osob 19%. To znamená, že se nám podařilo nalézt rovnou daň. A daňový systém není jednodušší a přehlednější. Nicméně, už teď motivuje k aktivitě, ne k daňové optimalizaci a zdaňuje aktivitu, nikoliv úspěch. Musím říct, že se zavádí strop pro sociální a zdravotní pojištění ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy.

„Investiční pobídky nepřinesly vyšší příjmy rozpočtu, pokud započteme veškeré fiskální náklady, které zahrnují včetně nerealizovaných daňových výnosů obětovaných ve prospěch přímé podpory.“ „Investiční pobídky deformují trh. Podporují velké, především zahraniční firmy, jimž poskytují tržní výhody na úkor malých a středních firem, čistých plátců daní. Navíc stát věnuje těmto velkým firmám stálou pozornost a případnou podporu dle známého sloganu „too big to fail“.“ I tyto zkušenosti mě vedou k tomu, že peníze z evropských fondů se musejí rozdělovat podle objektivních a obecných kritérií. Ne na základě politického rozhodnutí a selektivně. Musíme si uvědomit, že ony stovky miliard z evropských fondů nejsou darem, ale za prvé jsou to naše peníze, za druhé je to půjčka. Půjčka, kterou začneme splácet, jakmile se staneme čistými plátci do rozpočtu EU. Máme tedy šest let na to, abychom i s využitím operačních programů modernizovali Českou republiku, razantně zvýšili její produktivní potenciál a učinili 10/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Pro malé, střední podnikatele jsou důležité dvě zprávy, zrušení registračních pokladen a zrušení diskriminační minimální daně. Změny v sociálním systému zahajují proces zabránění zneužívání dávek a motivují tak k hledání práce, činí pracovní trh flexibilnější. Firmy nebudou muset první tři dny platit zaměstnancům nemocenskou. Což je parametr, který všude v Evropě způsobil menší nadužívání a zneužívání celého systému nemocenské.

5

Sněm SP ČR Myslím si, že probíhají velmi rozsáhlé reformy v oblasti justice, vedoucí ke zrychlení soudního řízení, k větší transparentnosti soudního řízení. Slibujeme si od toho lepší vymahatelnost práva. MPO dokončilo přípravu největší novely živnostenského zákona od počátku 90. let. To, že novela redukuje text zákona o čtvrtinu, není jediný parametr té změny, který znamená méně papírování. Novelizovali jsme zákon o investičních pobídkách. Podporovány budou především ty projekty, které zapojí nové a náročné technologie.

Na návrh MPO Martina Římana byly zrušeny „Fiktivní aukce elektrické energie“ a elektřina se prodává na energetické burze. Dosavadní prodej elektřiny formou tzv.virtuální elektrárny nebyl transparentní, prodávalo se pouze cca 15% elektřiny, navíc jen jednou za rok. Prodej takto malého množství následně ovlivňoval cenu v podstatě na celý následující rok. Já pokládám přechod na energetickou burzu za pozitivní. To, že se cena energie tvoří, víceméně, v té neregulované části „silové elektřiny“, která představuje 50 % až 80 %, dle kategorie zákazníka, to přeci víte. Výsledná cena elektřiny nemůže být na liberalizovaném trhu v rámci EU nijak zásadně regulována, šlo o překážku volného pohybu zboží a byla by tak neslučitelná se Smlouvou ES. To, že Energetický regulační úřad může jenom částečně ovlivňovat cenu elektřiny a plynu, je také známo a myslím, že to je jeden z velkých problémů, který jsme si způsobili v letech minulých. Je jenom otázka, jak dalece tzv. liberalizace trhu s elektrickou energií a plynem v EU ovlivní pozitivně ceny těchto komodit, protože si myslím, že tomu je naopak.

K těm evropským projektům musím říct, že speciálně program na MPO je připraven tak, že již od března mohou podnikatelé předkládat žádosti na 9 programů. Dnes již víme, že růst cen energií vláda ovlivní velmi málo. Je to objektivní fakt způsobený globální a celoevropskou nabídkou a poptávkou. To, že se snažíme v rámci EU, a při jednání EU s Ruskem, prosazovat jako prioritu energetickou bezpečnost a diverzifikaci dodávek, to byste i očekávali. Zřídili jsme nezávislou odbornou komisi pro posouzení energetických potřeb České republiky, tzv. Pačesovu komisi.

Co se týká plynu, to jsem si dneska vyposlechl z rádia, že se bude zvyšovat cena plynu, tak tady přece nemáme na cenu plynu vůbec žádný vliv. Mimo jiné také proto, že jsme prodali Transgas jednomu jedinému zájemci a máme tady dominantního distributora, dominantního dodavatele plynu. Za několik let budeme ze země tranzitní, víceméně, zemí cílovou, to s sebou přináší spoustu dalších rizik, které se snažíme dnes eliminovat a dopředu řešit.

6

Myslím si, že další téma, které souvisí se složením koalice, kterou vedu, a není to jen české téma, je to téma, jehož dopady mohou ovlivňovat podnikatelské prostředí víc, než všichni tuší, což víte, je evropská politika ochrany klimatu. Boj proti globálnímu oteplování je novým evropským náboženstvím. Vláda se snaží efektivní evropskou diplomacií a působením na Evropskou radu minimalizovat negativní dopady této politiky na českou ekonomiku při respektování našeho členství v Evropské unii. Myslím si, že tady není nikdo, kdo by si přál, abychom vystoupili z EU. Potom ale musíme respektovat závěry, musíme respektovat zákony, kterými se řídí EU. Do závěrů Rady EU v březnu jsme prosadili ujištění Evropské komise, že tzv. Závazné cíle pro podíl obnovitelných zdrojů bude stanoven až po projednání s národními vládami. Byl to velký úspěch, který tady nebyl doceněn, jinak bychom tu plnili, pro nás těžce splnitelný cíl, 20 % obnovitelných zdrojů na energetickém mixu. Prosadili jsme další debatu o jaderné fórum energii, která bude patřit do energetického mixu. Prosadili jsme Jaderné forum v Praze, kde ta diskuse bude vedena v Praze a Bratislavě. Podali jsme žalobu na Evropskou komisi kvůli krácení emisních povolenek pro český průmysl. Vyvolalo to velký rozruch, přestože Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2007

se cítíme být diskvalifikováni modelem výpočtu a vůbec celým modelem fungování emisí, které se dneska prosazují v EU. Museli jsme zavést ekologické daně. Zavedení tzv. ekologických daní vyplývá ze závazků plynoucích z našeho členství v Evropské unii. Sazby daně jsou stanoveny v minimální výši požadované EU pro neobchodní použití. Ale musíme v nákladech do budoucna s ekologickými daněmi počítat, ať se nám to líbí nebo nelíbí.

U nás je cca 140 tisíc volných pracovních míst. Odhaduje se, že je to stejný počet na černo obsazených zahraničními i tuzemskými pracovníky, možná je to víc, nikdo to neumí přesně odhadnout. Na českém pracovním trhu chybí více než 45 tisíc kvalifikovaných pracovníků. Dosavadní systém získávání pracovního povolení pro cizince je komplikovaný a zdlouhavý. Zelené karty mohou znamenat změnu. Bylo by možné je vyřídit ne za pět měsíců, ale za 30 dnů. Ten systém bude nastaven pružně tak, aby co nejpřesněji pokrýval potřeby českých zaměstnavatelů. Pro držitele zelené karty nebude zavedena minimální mzda, čímž se zvýší rozsah činností, které budou moci cizinci vykonávat. To by samo o sobě ale nestačilo. Myslím si, že klíčové, a už jsme s tím začali v rámci toho balíku stabilizace veřejných rozpočtů, je postih černé práce. Pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Je to naprosto klíčové.

Další oblastí, kterou bych chtěl vzpomenout, a už jsem o tom mluvil, je vzdělání a potřeby průmyslu. Nejde o jednosměrku, ale jde o oboustranný proces. Myslím si, že podniky musejí lépe komunikovat s odbornými školami, ať na té střední, vyšší odborné nebo univerzitní úrovni, musí se podílet na jejich financování a minimálně spoluvytvářet projekty pro čerpání peněz z evropských fondů. To, že to znamená změnu vysokoškolského zákona, je evidentní, protože za stávajícího vysokoškolského zákona fakticky kvalifikovaný výzkum a aplikaci okamžitě do praxe budeme velice těžce prosazovat. My, samozřejmě, chceme dostat na vysoké školy a univerzity soukromé zdroje, nicméně, v této koalici to bude složité a v těch dalších ještě horší. Musíte nám pomoci.

Třetí problém, který je třeba řešit, a také jsme ho řešit začali v tom prvním balíku, je otázka vyšší flexibility pracovního trhu, adresnějšího sociálního systému, toho, aby se vyplatilo chtít pracovat, eliminace černých pasažérů, změna zákoníku práce. Myslím si, že ty první vlaštovky, které se nám podařilo prosadit, musí mít následníky. My jsme teď dali po Poslanecké sněmovny změnu zákoníku práce, kdy došlo k dohodě zaměstnanců a zaměstnavatelů, ale zdaleka to není ta finální norma, kdy opravdu čekáme na rozhodnutí Ústavního soudu, abychom mohli předložit normu, jakou si představujeme.

Poslední věc, samozřejmě, která s tím souvisí, je daleko větší nabídka rekvalifikací. Já jsem někde řekl, že se mi líbí dánský systém podle hesla „kdo nepracuje, ten se vzdělává“. Bylo z toho vyrobeno velmi uměle, že půjdeme na okamžité zrušení pracovního poměru, což si myslím, že ve středoevropských podmínkách v ČR, je v této době neprosaditelné. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Problém číslo 1, který dnes český pracovní trh má. Těch důvodů je celá řada. Je to měkký sociální systém, je to rigidní zákoník práce a mohl bych mluvit velmi dlouho. My řešíme ten problém ve čtyřech směrech. Ten první, kdyby měl možnost tady vystoupit Martin Říman, představil by projekt zelených karet, tak, aby bylo umožněno zapojení kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Podmínky pro její získání se budou lišit podle cílové skupiny – dle toho, bude-li se jednat o vysoce kvalifikované pracovníky nebo kvalifikované pracovníky středoškolské, vyučené.

10/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Jakým způsobem chceme podporovat export? Myslím, že jsme to naznačili už před volbami, chceme odstraňovat bariéry jak v rámci jednotného evropského trhu, tak v globálním měřítku. Musíme udělat vše proto, aby české firmy byly konkurenceschopné. Aby k tomu měly domácí podmínky: odstraňovat regulaci včetně změny zákoníku práce či živnostenského zákona, přesunout zdanění od aktivity ke spotřebě, reformovat podnikatelské prostředí, podporovat kvalifikované lidské zdroje a výrobu, zelené karty, podporovat inovací.

7

Sněm SP ČR Na vládní úrovni, mohl by o tom mluvit Karel Schwarzenberg, jdeme na systém ekonomické diplomacie. Např. návštěva vietnamského premiéra, během které se podepsalo spoustu kontraktů. Jednáme se zemí, kde evidentně naše ekonomické zájmy jsou důležitější než zájmy politické. A mohl bych o ekonomické diplomacii mluvit dlouho. Dopravní infrastruktura. Kolem toho je strašná spousta mýtů, a já musím říct, že na dopravní infrastrukturu jde více, než v minulých letech. Museli jsme ale řešit několik problémů, které jsme zdědili. Převedli jsme 10 mld. Kč z rezervních fondů do rozpočtu SFDI, protože jsme museli začít připravovat dofinancování operačního programu Doprava, bez těchto peněz by nebylo možné to vůbec nastartovat. Museli jsme sehnat 31 miliard a „půjčujeme“ si je z ČEZu, z prodeje části akcií. Nicméně, na příští rok počítáme výdaje na dopravní infrastrukturu téměř 88 mld., včetně prostředků z EIB, což je meziroční nárůst o 16,2 mld. Kč. Nechci hovořit o tom, že máme smlouvy na velké výstavby a že, samozřejmě, v následujících letech by, v rámci strategického plánu do roku 2013, mělo jít do DI přes 800 mld. korun. Tolik stručně k jednotlivým tématům našeho dnešního programu, to není zdaleka vyčerpávající přehled, ani jsem neměl tu ambici. Tak, jako není doposud vyčerpán vládní program, myslím, že devět měsíců je doba, kdy jsme mohli ukázat, kterým směrem půjdeme. Některé věci jsme již prosadili a není zdaleka vyčerpán ani potenciál českých lidí a českých firem. Minule jsem tu spíše hovořil o vizích, jak posílit stranu nabídky, jak zvýšit výkonnost českého hospodářství. Dnes jsem si dovolil přednést vizi jednu a k ní konkrétní kroky, která vláda za ten rok učinila. Vize si má politik chystat, když se teprve chystá na převzetí moci. Pak už ho čeká jen každodenní práce při jejich naplňování. Ty vize jsou v oněch 190 vládních programech. Kdybych je měl shrnout do pěti slov, charakterizující mých pět premiérských priorit, pak chci zemi prosperující, moderní, bezpečnou, slušnou a vzdělanou. Zní to jako klišé, že? Proto raději pracuji, než vymýšlím slogany. Ostatně, jak řekl slavný manažer Jack Welch: „Chcete-li, aby lidé žili a dýchali vizí, zaplaťte jim za to, že to dělají“. A abychom mohli lidi zaplatit, potřebujeme činy, ne slova. Děkuji za pozornost.

8

Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2007

Diskusní fórum Poslání SP ČR, zodpovědnost Britská CBI, německé BDI a BDA nebo francouzský MEDEF. To všechno jsou mocné zaměstnavatelské svazy, které čím dál víc ovlivňují ekonomiku svých zemí. Mají nejen ekonomický, ale do značné míry i politický vliv. Dokážou vlády svých zemí dotlačit k nepopulárním krokům nebo dokonce k reformám (v Německu se jim říká Harz I až Harz IV podle autora, člena představenstva BDI). A naopak. Pokud se těmto zaměstnavatelským svazům něco nelíbí, přes jejich veto nejede vlak. V České republice tuto sílu reprezentuje Svaz průmyslu a dopravy. Za tímto cílem kráčí už více než 15 let. Dnes zastupuje prakticky všechny velké podniky, ale i řadu středních a malých firem. Vládu opakovaně – často úspěšně – bombarduje svými požadavky.

Jaroslav Míl, prezident SP ČR Nám nejde o politický vliv, cítíme zodpovědnost za budoucí vývoj této země. Zaměstnavatelé a podnikatelé – na rozdíl od politiků – rozvíjí svůj byznys v širších mantinelech, než je jediné volební období. Proto potřebují prosadit pragmatické kroky, které tuto zemi posunou vpřed. Česká ekonomika je ve skvělé kondici a ta šance tady je. Bohužel i hrozba, že pokud nedokážeme postavit hráz rostoucímu populismu, promarníme ji. Po krátkém okamžiku slávy pak může přijít dlouhé období permanentní frustrace. Takže právě my bychom rozhodně neměli přihlížet, jak tato země míjí jednu příležitost za druhou. Praha je překrásné město. Když ji sledujete, všude vidíte tu proměnu, jak se měnila v běhu dějin. A já si troufám tvrdit, že to nejlepší získala díky odvaze těch, kteří mysleli na budoucnost. Zároveň byli dost aktivní, aby dokázali své vize prosadit. Právě změna, nebo chcete-li odvaha ke změnám je to, co dává vývoji sílu (je a vždycky byla motorem úspěšného vývoje). Zaměstnavatelé ji mají, denně to dokazují ve svém byznysu. Je pravda, že nebývají filosofy, hledají ekonomická řešení. To ale není na škodu, je-li naším cílem lepší kvalita života pro všechny obyvatele. Mimochodem, Svaz se vloni se přestěhoval. Z historického sídla do budovy, jež odpovídá potřebám jednadvacátého století. Ta budova ční nad kdysi průmyslovou čtvrtí Holešovice jako maják. Je pevným bodem, ukazuje směr. Poslání svazu je podobné – měl by být pozitivní silou, aktivním členem společnosti, takovým, který jí pomáhá najít ten správný směr.

10/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Reforma veřejných financí a reálné problémy podnikatelů Česká republika zahájila reformu veřejných financí. Dlouho očekávaný první návrh vyvolal bouřlivou diskusi – námitky, které přicházely nejen ze strany opozice, ale i z vládní koalice. Zaměstnavatelé od reformy očekávali nejen snížení odvodů, ale i zjednodušení daňové soustavy a možná i lepší podmínky pro podnikání. Vládní návrh, který – po řadě změn a úprav – schválila poslanecká sněmovna poměrem 101 ku 99 hlasům, jim zatím žádné podstatné zlepšení nepřinesl. Zaměstnavatele tak dál trápí vysoké vedlejší náklady práce, rostoucí problémy na trhu práce, obavy ze ztráty konkurenceschopnosti anebo otázky spojené s kurzem koruny.

Martin Jahn, viceprezident SP ČR člen představenstva Škoda Auto a.s. Svaz průmyslu a dopravy oceňuje zahájení 1. fáze reformy veřejných financí a zejména to, že se podařilo zastavit růst mandatorních výdajů. Samozřejmě dále očekáváme snižování vedlejších nákladů práce, které v Evropě patří mezi ty nejvyšší. Jsme rádi, že došlo k zavedení stropu na sociální a zdravotní pojištění, to ovšem považujeme za první krok v této oblasti. Co se týče složení celkové daňové kvóty, jsme v tomto ohledu realističtí a chápeme, že je třeba rozpočet veřejných financí udržet v určité rovnováze, ale byli bychom velmi neradi, kdyby se rozpočet krátil na úkor růstových faktorů. Takže předpokládáme, že investice do výzkumu a vývoje a investice do vzdělávání dále porostou. Dalším tématem o kterém bych se tady rád zmínil, je cesta k přijetí eura, která samozřejmě vede přes vyrovnané veřejné finance. My se nacházíme na brněnském strojírenském veletrhu, který ukazuje exportní možnosti a schopnosti českého průmyslu. Současné posilování koruny je pro české exportéry velmi nepříjemné a dosahuje takové výše, že pro naše firmy je velmi těžké se s tím vyrovnat. Právě proto bychom byli rádi, aby euro bylo přijato v ČR co nejdříve. Dnes náš exportní průmysl těží z výhod jednotného trhu v Evropě a euro samozřejmě bytostně k výhodám tohoto trhu patří. Já jsem přesvědčen, že kdo zná cíl, najde i cestu a právě proto mě mrzí, že pro přijetí eura nebylo přijato žádné datum. Proto bych se vás chtěl pane premiére zeptat, co si vy osobně myslíte o důležitosti eura pro další vývoj české ekonomiky a kdy si myslíte, že budeme opravdu schopní v ČR euro přijmout.

9

Diskusní fórum Rostoucí ceny energií

Evropská politika ochrany klimatu

Průmysl dnes přispívá ke tvorbě HDP z jedné třetiny. Česká republika se tak znovu – jako v předválečných letech stala – průmyslovou velmocí. Z pohledu některých ekonomů je to dobrý základ – tato země se nemusí obávat budoucnosti. Dokázala se postavit na nohy, její výrobky jsou opět konkurenceschopné. Výrobci však varují. Pokud nám porostou náklady stejně jako dosud, brzy tu konkurenceschopnost ztratíme. Ztratit ji mohou zejména kvůli nekontrolovanému růstu cen energií. Ty za poslední tři roky podražily o 67 procent. A důsledek? Zisky z energeticky náročných výrob klesly o třetinu. S nimi ovšem i výdaje na investice. Logicky tak při tomto vývoji hrozí ztráta konkurenceschopnosti a poté zastavení výrob.

Málokterá oblast ochrany životního prostředí má tak plošný dopad na hospodářství jako politika ochrany klimatu. Symbolem boje proti globálnímu oteplování planety se dnes stal oxid uhličitý, konkrétně úsilí o snižování jeho emisí. Evropská unie zavedla v roce 2005 systém obchodování s emisními povolenkami. Ten zatím nepřinesl žádné prokazatelné výsledky, přesto se připravuje po roce 2012 jeho rozšíření. Snaha o omezování emisí CO2 přitom – na rozdíl od znečištění ovzduší škodlivinami, které prokazatelně ovlivňují zdraví člověka a které jsou účinně snižovány – přináší více otazníků než odpovědí. A zejména evropský průmysl se dnes ptá: Osvědčil se systém obchodování s povolenkami na emise? Má být zavedena uhlíková daň? Jak vysoká má být? Známe vůbec náklady na snižování skleníkových plynů? A kdo je zaplatí?

Jiří Cienciala, člen představenstva SP ČR, prezident OS Hutnictví železa, předseda představenstva a generální ředitel Třineckých železáren, a.s.: Ceny elektřiny a plynu patří v ČR mezi nejvyšší v Evropě. A jejich růst je vůbec nejvyšší v Evropě. To pro nás znamená enormně rostoucí náklady. A protože prodáváme na světových trzích, těžko si můžeme v konkurenci asijských nebo amerických výrobců dovolit promítnout tyto nárůsty do cen. Třinecké železárny, aby si udržely krok se světovou konkurencí, investovaly v minulých letech většinu svého zisku. V investicích a modernizaci potřebujeme pokračovat, jinak během několika příštích let ztratíme krok. Co myslíte, že by to znamenalo pro nás, naše zaměstnance, celý ostravský region? Nebo nakonec i pro stát, když mu jen na daních každý rok odvádíme 1,3 mld. korun. Co ale dělá stát? Jak se stará, aby nám vytvořil dobré podmínky pro naše podnikání? Ve vazbě na růst cen elektřiny se neděje nic převratného. Podpora ze strany státu je pouze v oblasti obnovitelných zdrojů energie, což však dále paradoxně dále zvyšuje cenu elektřiny. Ale ani vítr ani slunce nás nespasí. Podobně paradoxní je na jedné straně podpora využívání druhotných energetických zdrojů – uvedená přímo v zákonech – mám na mysli například využití hutních plynů v teplárnách – a na druhé straně jejich zdanění v rámci ekologické daňové reformy. Rozporuplné je i to, že ceny elektřiny jsou zvyšovány výrazně rychleji než rostou náklady na výrobu elektřiny. Tím se jen zlepšují podmínky a současně zisky dominantním energetickým společnostem. A na druhé straně se snižuje konkurenceschopnost českého průmyslu. Pokud se podíváme na programové prohlášení současné vlády v oblasti dalšího rozvoje energetiky, tak je vlastně zachován status quo. Těžební limity se nemění, rovněž rozvoj jaderné energetiky zůstal na mrtvém bodě, bohužel. Proto se ptám, kdy se začne intenzivně jednat a rozpracovávat aktualizace energetické koncepce našeho státu? Dle mého názoru by měl být činěn tlak i na celou Evropskou unii – tak, aby pomáhala vytvářet – v oblasti energetiky – standardní tržní prostředí.

Petr Pudil, člen představenstva SP ČR, předseda představenstva Czech Coal, a.s.: Jeden britský novinář navrhl, aby každý občan dostal roční kvótu emisí CO2, za které je svou životní spotřebou odpovědný. Pokud ji překročí třeba tím, že si naplánuje delší dovolenou nebo si doma přitopí, bude si muset dokupovat povolenky. Zdá se vám to absurdní? Bohužel takový systém už dnes platí pro evropskou energetiku a těžký průmysl. Po roce 2012 ale Evropská komise uvažuje, že zpoplatní všechny emise CO2 těchto podniků. Na příkladu britského občana, pokud bych pokračoval formou nadsázky, by to tedy znamenalo, že bude platit i za to, že dýchá, tedy že vůbec existuje. V každém výdechu totiž emituje CO2. Nechci polemizovat, nakolik tento čistý přírodní plyn přispívá ke změně klimatu a nakolik člověk může efektivně této případné změně čelit. Musím se ale postavit riziku, kdy bruselskou politikou ochrany klimatu bude snížena konkurenceschopnost některých zemí EU na úkor jiných. Česká republika je nadprůměrně úspěšná v oborech, jakými jsou dopravní nebo energetické strojírenství, hutnictví, výroba elektřiny, zpracování surovin. Nejsou to mrtvé obory, jak mnozí v 90. letech předpovídali, naopak táhnou za sebou řadu dalších sofistikovaných odvětví s vysokou přidanou hodnotou, včetně vědy a výzkumu. Brusel dnes uvažuje, že po roce 2012 rozšíří povinnost povolenek na další obory a odvětví. A některá z navrhovaných opatření – například dražba povolenek nebo zavedení daně CO2 – by byla největší ranou pro země se strukturou průmyslu jako je Česká republika. Sníží zájem investorů o nové technologie v těchto oborech a celkově naši ekonomiku prodraží více, než u sousedů. Tím sníží její konkurenceschopnost a růstový potenciál. Ten půjde na úkor zemí, které mají jinou komparativní výhodu. Česká média někdy zaměňují emise CO2 za špínu. Podle tohoto slovníku by pak ale patřily mezi nejšpinavější země Evropy třeba Belgie nebo Lucembursko, které mají podobnou strukturu průmyslu jako Česko. Obě přitom ale patří jak v ekonomickém blahobytu, tak v ochraně životního prostředí mezi světovou špičku. Pro český průmysl je připravované rozhodnutí EU o systému emisních povolenek po roce 2012 klíčové. Jsem proto velmi zvědav, jakou strategii a pozici si pro jednání o novém systému regulace emisí CO2 připraví česká vláda.

10

Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2007

Systém vzdělávání neodpovídá potřebám průmyslu

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, budou zelené karty řešením?

Česká republika chce být průmyslově vyspělou zemí. Pokud chce směřovat k ekonomice, která se bude opírat rozvoj techniky a technologií, musí pro ni už teď zajistit to podstatné, kvalitní lidské zdroje. Dnes jich máme nedostatek a když porovnáme počet absolventů technických vysokých škol, zjistíme, že jiné země mají poměrně velký náskok. Předbíhají nás nejen v počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale i v podílu, který připadá na přírodovědné a technické obory. Česká republika má dnes – ve statistikách absolventů – méně než sedm absolventů těchto škol na tisíc obyvatel. V rámci EU tak zaujímá hodně podprůměrné – 20. místo. Přitom Evropa na tom není, co do úrovně vzdělávání, vůbec dobře. Podle údajů OECD ji ve všech třech stupních vzdělávání, tedy i vysokoškolském, převyšují jak USA tak i Japonsko.

České ekonomice se stále daří, růst je kolem šesti procent. České zaměstnavatele nicméně trápí rostoucí nedostatek kvalitních a kvalifikovaných zaměstnanců. Sehnat konstruktéry, IT specialisty nebo programátory je čím dál obtížnější. Nedostává se však ani jiných specialistů – úřady práce evidují přibližně 50 tisíc volných pracovních míst, na které je požadována vysokoškolská, středoškolská nebo odborná kvalifikace. Česká vláda chce rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil řešit větším otevřením pracovního trhu pro cizince. Připravuje projekt „zelené karty, program, který má do České republiky přilákat zájemce z vybraných zemí a s požadovanou kvalifikací. Model, který připravilo MPO ve spolupráci s MPSV a ministerstvy vnitra a zahraničí, počítá se zjednodušením a zkrácením schvalovací procedury. Návrh v současné době prochází připomínkovým řízením, se zahájením se počítá nejpozději v polovině příštího roku.

Pavel Kafka, viceprezident SP ČR, generální ředitel Siemens s.r.o.: Značný nedostatek pracovníků se projevuje v celém hospodářství, ale v průmyslu má kritické rozměry – a to jak kvantitativně, tak kvalitativně. Skutečnost, že počty absolventů technických škol nereagují na požadavky trhu práce, vytváří značné riziko do budoucnosti. Nevyhovující struktura nabídky, ať již odborná, či regionální neumožňuje dále zvýšit efektivnost celkového nasazení lidských zdrojů v hospodářství – z tohoto pohledu považuji stávající dynamiku růstu HDP, při de facto plném nasazení disponibilních zdrojů za nízkou. Je proto třeba revolučních změn v mnoha oblastech – promyslet a dostat je na papír je jen první krok. Zahájená reforma školství přináší prostor pro první změny na základních školách. Průmysl potřebuje, aby se zvýšila úroveň matematických, přírodovědných a technických znalostí. Potřebujeme vnést do školství alespoň část toho tlaku a znalostí, se kterými je konfrontován český průmysl v dnešním globálním světě; A to jak do náplně učení, tak i do řízení škol. Voláme po manažerském řízení škol – absolventi by tak nebyli šokováni po přechodu do reálného světa tržního hospodářství. Tak jako jsou firmy trvale hodnoceny na trhu, musí být i školy, a to již od mateřských, hodnoceny měřítky potřeb reálného světa. Potřebujeme nutně (a to jak investoři, tak i obyvatelstvo) analýzu vývoje kompetitivních předností českého hospodářství a jejich strategickou podporu – to znamená vědět, jak nejlépe si můžeme „vydělávat na chleba“ za 5 až 15 let. Proto se ptám – zda a jak bude vláda podporovat studium na školách technického zaměření ?

Zbyněk Frolík, člen představenstva SP ČR, ředitel LINET s.r.o. : Skutečně účinnou, aktivní imigrační politiku jsme tady měli mít už dávno. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil je, a i do budoucna bude, jednou z největších překážek úspěšného rozvoje českých podniků. Ta situace se teď bude ještě několik let zhoršovat. Uvědomme si, že při nynějším demografickém vývoji budou brzy odcházet do důchodu silnější ročníky. A noví pracovníci, kteří by je nahradili, nebudou k dispozici: budou možná mít vzdělání, ale bude jich málo. Mimochodem, těch volných pracovních míst je mnohem víc, než je možné zjistit z evidence úřadů práce. Podniky některá místa, zejména místa pro vysoce kvalifikované pracovníky, často nehlásí, protože ze zkušeností vědí, že na tyto pozice na úřadu práce kvalitní lidi neseženou. To není kritika, to je prostě fakt. Jenže my potřebujeme dostatečnou a flexibilní nabídku zejména technicky vzdělaných odborníků už teď. V tomto ohledu můžou být zelené karty částečným řešením. Ale neslibujme si od nich příliš. Je tady jazyková bariéra, a podobné profese, jaké potřebujeme v ČR, jsou úzkoprofilovým zbožím i jinde, například v Německu nebo v Rakousku. Tyto země pro nás budou s otevřenější imigrační politikou velkou konkurencí…. Ta deklarovaná rychlost vyřízení žádosti o zelené karty – jeden až dva měsíce – to by  snad mohlo vyhovovat. Otázkou však zůstává, zda to aparát zvládne. Další otázkou je, co zaručí, že tento projekt přiláká právě takové pracovní síly, jaké potřebujeme. Jak se bude jeho efekt hodnotit? A nakonec ještě jedna otázka – pokud potřebujeme kvalifikované odborníky, kteří by se tady natrvalo usadili, uvažuje se také o tom, že by se navrhovaný systém zelených karet rozšířil i na studenty?

10/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

11

Diskusní fórum Co uděláme pro efektivnější podporu exportu?

Katastrofální stav dopravní infrastruktury

Export českých firem roste, je důležitou součástí národního hospodářství, jeho příspěvek ke tvorbě HDP dnes činí 60 procent. Svazu průmyslu a dopravy se v minulých letech dařilo prosazovat podporu exportu, požadavky Svazu byly zapracovány i do vládního dokumentu Exportní strategie ČR pro období 2006-2010. Obchodní a ekonomické zájmy země by podle této strategie měly být v rovnováze s politickými. Realita je jiná. Problémem zůstává řízení a koordinace, rozdílné úhly pohledů MZV a MPO. Kompetenční spory, které dnes brzdí vznik skutečně efektivní ekonomické diplomacie, měla vyřešit Česká rada pro obchod a investice. Rada měla dle navrženého statutu výrazně ovlivňovat také ekonomickou diplomacii. Koordinací zahraniční a obchodní politiky, účastí při výběru obchodních radů nebo přípravou plánů činnosti a hodnocením obchodně ekonomických úseků jednotlivých ambasád tak mohla výrazně přispívat k efektivnější podpoře exportu. I když byla založena, dosud neproběhlo ani jedno jednání.

Letos se v české republice postaví přes 70 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. V příštím roce by to mohlo být víc – státní fond dopravní infrastruktury má mít na dopravní stavby a údržbu dopravní infrastruktury 84,5 miliard korun. To je sice o deset procent víc než pro tento rok, ale pořád málo. Katastrofální stav dopravní infrastruktury přitom začíná být největší brzdou dalšího ekonomického rozvoje této země. Máme jen pár stovek kilometrů dálnic a – kromě dálnice D5 do Německa a D1 (dé jedničky) na Slovensko – nemáme nikde napojení na Evropu. Značný dluh máme i v opravách a údržbě silnic. Velká část silnic první a druhé třídy je v kritickém stavu, rekonstrukci potřebuje většina mostů. Zanedbanost dopravní infrastruktury se odhaduje na více než jeden bilion korun. Potřebu investic zdůrazňuje i vládní dokument, takzvaná Strategie dopravy, v němž byla už v roce xy tato potřeba vyčíslena na minimálních sto miliard korun ročně. Tento požadavek však zatím žádná vláda nenaplnila.

Stanislav Kázecký, viceprezident SP ČR Česká rada pro obchod a investice vznikla z iniciativy Svazu průmyslu a dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu již koncem roku 2006. Svaz usiloval o její založení, protože má být platformou státní správy a podnikatelů pro řešení strategií, koncepcí i problematických otázek v oblasti podpory ekonomických zájmů České republiky v zahraničí včetně ekonomické diplomacie jako důležitého nástroje její realizace. Státní správa bude zastoupena dvěma pro Radu klíčovými resorty – tedy Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí, a dále také Ministerstvem financí. Podle původního konceptu byli za členy Rady navrženi také zástupci agentur CzechTrade a CzechInvest. Za podnikatelské organizace mají být členy Rady vedoucí představitelé nejvýznamnějších reprezentantů podnikatelů a zaměstnavatelů v České republice. Dalšími členy Rady budou zástupci významných českých společností s výrazným exportním profilem. Pokud vím, všichni zúčastnění jsou připravení, ale chybí jakákoli odezva z Černínského paláce. Proto dotaz pro Karla Schwarzenberga, ministra zahraničních věcí: Jak se Vaše ministerstvo připravuje na působení v Radě a kdo jej bude v Radě zastupovat? Proč se Rada ještě ani jednou nesešla? Existují nějaké překážky, které Vašemu ministerstvu brání, abyste se do této činnosti aktivně zapojili?

Jaroslav Hanák, viceprezident SP ČR, prezident FTL-First Transport Lines, a.s. Vážený pane předsedo vlády, vážení páni ministři, dámy a pánové, přeji dobrý den. Zdravím Vás z Říma, zdravím Vás ze země, která má vynikající dopravní infrastrukturu již tradične a desítky let má tradici, že ji platí, což naši politikové zatím nepochopili. Dopravní ifrastruktura je základní věc, která hýbe budoucností naší země kromě vzdělanosti a vědy a výzkumu je to rozhodující věc pro budoucnost, růst HDP v naší zemi. Zatím jsme toho mnoho pro dopravní infrakstrukturu neudělali i když první pokus 84 mld. je náznakem. Jaké jsou priority podnikatelské sféry Za prvé očekáváme bleskové dokončení okruhu kolem hlavního města Prahy, jako klíčové dopravní infrastruktury v zemi. Věříme, že se rozumně a rychle vyřeší i napojení na dálniční sítě na západ D8, na Rakousko a směrem na D3. Co očekáváme je, že se bude inteligentně řešit spojení Ruzyně letiště Praha s centrem, Myslím si, že to není dobrá vizitka ČR A určitě dořešeníme koridory Hlavní dotazy na vládu: Kdy dostane odvahu a bude to přes 100 mld. Kdy dostane odvahu řešit PPP projekty, protože kde jinde než v dopravní infrastruktuře by se měli využívat. A poslední dotaz na stranu zelených, případně na pana vicereméra Bursíka. Proč on, jako zástupce zelených, odmítá řešit problémy ve vodní dopravě a především stavět stupňě na Labi.

12

Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2007

Bezprostřední ohlasy na Sněm SP ČR: 50 zpráv v médiích O sněmu několikrát informovala Česká televize, Český rozhlas, příspěvky se objevily v Hospodářských novinách, deníku Právo a některých dalších tištěných nebo elektronických médiích zaměřených na ekonomiku. V databázi Newton, která monitoruje většinu celoplošných médií, se jen za první dva dny, tedy bezprostředně po sněmu, objevilo 50 informací o této akci. Další obsáhlé příspěvky, jež se v monitoru neobjevily, vyšly například ve veletržních přílohách Hospodářských novin. Pro Svaz je důležité zejména to, že média informovala o všech tématech, která [email protected] jsme na sněmu otevřeli. Mezinárodní strojírenský veletrh Brno ČT 1 | 1.10.2007 | 05:59 | pořad: Dobré ráno z Moravy a Slezska – Brno Peníze: Budoucnost strojírenského průmyslu v ČR ČT 1 | 1.10.2007 | 05:59 | pořad: Dobré ráno s Českou televizí Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR ČT 1 | 1.10.2007 | 12:00 | pořad: Zprávy Výstaviště zaplavily strojírenské firmy ČT 1 | 1.10.2007 | 18:00 | pořad: Jihomoravský večerník Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR ČT 24 | 1.10.2007 | 12:00 | pořad: Zprávy Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČT 24 | 1.10.2007 | 16:32 | pořad: Ekonomika Problémy českého průmyslu ČT 24 | 1.10.2007 | 21:32 | pořad: Ekonomika Sněm se zaměřil na budoucí rizika dalšího rozvoje českého strojírenství ČRo – České Budějovice | 1.10.2007 | 17:00 | pořad: Události regionu V Brně začal Mezinárodní strojírenský veletrh ČRo 1 – Radiožurnál | 1.10.2007 | 18:00 | pořad: Radiofórum Systém stipendií pro zahraniční studenty ze zemí mimo EU ČRo 1 – Radiožurnál | 1.10.2007 | 21:00 | pořad: Stalo se dnes Průmyslové firmy trápí drahé energie Hospodářské noviny | 2.10.2007 | rubrika: Z domova | strana: 16 | autor: Jan Beneš, čtk Topolánek: Česko má na to stát se dodavatelem objevů Právo | 2.10.2007 | rubrika: Zpravodajství | strana: 2 | autor: Jan Chmelíček Ceny energií brzdí investice Haló noviny | 2.10.2007 | rubrika: Ekonomika | strana: 11 Na brněnském výstavišti dnes startuje strojírenský veletrh Zpravodajství ČTK | 1.10.2007 | 04:12 | rubrika: Strojírenství – Brněnský kraj | autor: sap Topolánek: Česko by si mělo udržet vysoký podíl průmyslu na HDP Zpravodajství ČTK | 1.10.2007 | 10:32 | rubrika: Makroekonomika – Brněnský kraj | autor: sap Zisky z energeticky náročných výrob klesly za tři roky o třetinu Zpravodajství ČTK | 1.10.2007 | 10:53 | rubrika: Strojírenství – Brněnský kraj | autor: sap Schwarzenberg: Stipendia pro studenty z ciziny by pomohla firmám Zpravodajství ČTK | 1.10.2007 | 13:31 | rubrika: Makroekonomika – Brněnský kraj | autor: sap MPO zatím sloučí jen část evropské sítě CzechInvest a CzechTrade Zpravodajství ČTK | 1.10.2007 | 14:02 | rubrika: Makroekonomika – Brněnský kraj | autor: sap MSV: Průmysl v ČR brzdí hlavně nedostatek lidí a drahé energie Zpravodajství ČTK | 1.10.2007 | 18:02 | rubrika: Strojírenství – Brněnský kraj | autor: sap MSV: Průmysl v ČR brzdí hlavně nedostatek lidí a drahé energie Zpravodajství ČTK | 1.10.2007 | 21:05 | rubrika: Strojírenství – Brněnský kraj | autor: mol Veletrh táhne i malé a střední firmy Profit | 1.10.2007 | rubrika: Speciál | strana: 49 | autor: TOMÁŠ JOHÁNEK Akce pro podnikatele Profit | 1.10.2007 | rubrika: Kalendář | strana: 80 Topolánek: ČR by si měla udržet vysoký podíl průmyslu na HDP ekonomika.iDNES.cz | 1.10.2007 | rubrika: Ostatní zprávy | strana: 0

10/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Topolánek: Česko by si mělo udržet vysoký podíl průmyslu na HDP Finance.cz | 1.10.2007 | rubrika: Zpravodajství ČTK | strana: 0 | autor: Financninoviny.cz Zisky z energeticky náročných výrob klesly za tři roky o třetinu Finance.cz | 1.10.2007 | rubrika: Zpravodajství ČTK | strana: 0 | autor: Financninoviny.cz Topolánek: Česko by si mělo udržet vysoký podíl průmyslu na HDP financninoviny.cz | 1.10.2007 | rubrika: Hlavní zprávy | strana: 0 | autor: ČTK Na brněnském výstavišti dnes startuje strojírenský veletrh financninoviny.cz | 1.10.2007 | rubrika: Hlavní zprávy | strana: 0 | autor: ČTK MPO zatím sloučí jen část evropské sítě CzechInvest a CzechTrade financninoviny.cz | 1.10.2007 | rubrika: Zpravodajství | strana: 0 | autor: ČTK Zisky z energeticky náročných výrob klesly za tři roky o třetinu financninoviny.cz | 1.10.2007 | rubrika: Zpravodajství | strana: 0 | autor: ČTK Topolánek: Česko by si mělo udržet vysoký podíl průmyslu na HDP financninoviny.cz | 1.10.2007 | rubrika: Zpravodajství | strana: 0 | autor: ČTK Na brněnském výstavišti dnes startuje strojírenský veletrh financninoviny.cz | 1.10.2007 | rubrika: Zpravodajství | strana: 0 | autor: ČTK ČR by si měla udržet vyšší podíl průmyslu na HDP iHNed.cz | 1.10.2007 | rubrika: Ekonomika.iHNed.cz | strana: 0 | autor: Tomáš Králíček, ČTK Topolánek chce udržet vysoký podíl průmyslu na HDP novinky.cz |1.10.2007 | rubrika: Ekonomika| autor: ČTK Průmysl v ČR brzdí hlavně nedostatek lidí a drahé energie... tyden.cz | 1.10.2007 | rubrika: Byznys | strana: 0 | autor: ČTK Brno se stává ekonomickým centrem Česka ČRo 1 – Radiožurnál | 2.10.2007 | 08:40 | pořad: Ekonomické informace Jahnátek: Slováci dodrží euro v roce 2009 i za cenu restrikcí Zpravodajství ČTK | 2.10.2007 | 11:11 | rubrika ČTK: ebn bur | autor: sap Svaz průmyslu: Školné může zatraktivnit technické obory na  VŠ Zpravodajství ČTK | 2.10.2007 | 16:40 | rubrika: Strojírenství – Brněnský kraj | autor: mpe České podniky bojují o zaměstnance, zdražuje to práci Zpravodajství ČTK | 2.10.2007 | 18:53 | rubrika ČTK: ebn odb | autor: sap Ekonomické informace 2. 10. 2007 ČRo – izurnal.cz | 2.10.2007 | rubrika: izurnal / ekonomika | strana: 0 | autor: Jaroslav Skalický, Milan Kopp Jahnátek: Slováci dodrží euro v roce 2009 i za cenu restrikcí Finance.cz | 2.10.2007 | rubrika: Zpravodajství ČTK | strana: 0 | autor: Financninoviny.cz České podniky bojují o zaměstnance, zdražuje to práci financninoviny.cz | 2.10.2007 | rubrika: Hlavní zprávy | strana: 0 | autor: ČTK České podniky bojují o zaměstnance, zdražuje to práci financninoviny.cz | 2.10.2007 | rubrika: Zpravodajství | strana: 0 | autor: ČTK Jahnátek: Slováci dodrží euro v roce 2009 i za cenu restrikcí financninoviny.cz | 2.10.2007 | rubrika: Zpravodajství | strana: 0 | autor: ČTK Česká práce zdražuje, podniky bojují o zaměstnance iHNed.cz | 2.10.2007 | rubrika: Ekonomika.iHNed.cz | strana: 0 | autor: ČTK Průmyslové firmy trápí drahé energie iHNed.cz | 2.10.2007 | rubrika: HN.IHNED.CZ | strana: 0 | autor: Jan Beneš Školné může zvýšit zájem studentů o technické obory iHNed.cz | 2.10.2007 | rubrika: Domaci.iHNed.cz | strana: 0 | autor: ČTK

13

SP čr na msv

na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně

Svaz průmyslu a dopravy

Na letošním 49. ročníku nejstarší a nejvýznamnější české veletržní akce se Svaz průmyslu a dopravy prezentoval více dynamicky – na atraktivním místě mezi pavilony F a Z na stánku s moderním grafickým designem v souladu s novou „corporate identity“ a s prezentací členských firem na plazmové obrazovce. Také naše vlajková akce – Sněm Svazu průmyslu a dopravy první den veletrhu – byl letos v režii ředitelek sekcí komunikace, public relations a vnějších vztahů a s mediálním partnerstvím České televize pro účastníky mnohem zajímavější. Zaplněná Rotunda přispěla k pracovní atmosféře a byla dobrou kulisou diskuse předsedy vlády Mirka Topolánka, ministrů Římana, Nečase a Schwarzenberga s našimi členy. K dalším významným akcím doprovodného programu s účastí Svazu průmyslu a dopravy patřily např. konference Fóra průmyslu a vysokých škol o spolupráci universit a průmyslu, workshop na aktuální téma nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, konference Mezinárodní spolupráce ve výzkumu nebo Česko-německé symposium špičkových technologií. V rámci strojírenského veletrhu se uskutečnilo také pracovní setkání s našimi slovenskými kolegy – Asociací zaměstnavatelských svazů Slovenska a Republikovou unií zaměstnavatelů. Na našem stánku standardně probíhaly konzultace OKO – Oborové kontaktní organizace pro výzkum, vývoj a inovace a také konzultace CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU v Bruselu.

tisková konference po jednání Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR

Dagmar Kuchtová ředitelka sekce vnějších vztahů jednání s delagací ASOCIÁCIE ZAMESTNÁVATEĽSKÝCH ZVÄZOV A ZDRUŽENÍ SLOVENSKEJ REPUBLIKY zleva Ing. T. Malatínský, prezident AZZ, Ing. František Bruckmayer GŘ, Dr. Petr Molnár, prezident RUZ

14

Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2007

Konference Fórum průmyslu a vysokých škol předalo předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi společné prohlášení zástupců průmyslu a rektorů technických vysokých škol. Toto prohlášení je výzvou k řešení krizové situace, jež vznikla na MŠMT a obsahuje i doporučení k obsazení postu ministra. FPVŠ, které vzniklo z iniciativy velkých průmyslových firem sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy ČR, znovu na své včerejší konferenci v Brně diskutovalo nutnost propojení průmyslu a vysokých škol a hledalo řešení rostoucího nedostatku absolventů technických vysokých škol. Situaci považuje za velmi vážnou a proto vnímá i nutnost odborného nikoli politického obsazení postu ministra školství. Pod Prohlášení FPVŠ, jež vyzývá k užší a efektivnější spolupráci univerzitního sektoru, průmyslu a státní sféry, se podepsali jak zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a další představitelé průmyslové sféry, tak i rektoři všech technických škol a univerzit sdružených v tomto fóru.

Prohlášení Fóra průmyslu a vysokých škol Fórum průmyslu a vysokých škol se dne 2.10.2007 při příležitosti konání Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně zabývalo rolí univerzit v procesu posilování konkurenceschopnosti českého průmyslu, a tedy v širším kontextu i České republiky. Nutným předpokladem úspěšnosti tohoto procesu je úzká a efektivní spolupráce univerzitního sektoru, průmyslu a státní sféry. Průmysl i vysoké školy, které by měly být dominantními příjemci Evropských strukturálních fondů (zejména OP VaVpI, OP VpK aj.), jsou znepokojeny současnou situací v řízení rezortu MŠMT, kde rezignovala nejenom ministryně, ale i náměstek, zodpovědný za přípravu operačních programů i náměstek, odpovědný za vědu a vysoké školy. Tato krizová situace vyžaduje personální řešení, kde budou preferovány odborné předpoklady, znalost VŠ prostředí, kreativní myšlení a řídící schopnosti. Český výzkum a inovace si nemohou dovolit další zpoždění v přípravném a schvalovacím řízení operačních programů. V čele rezortu MŠMT by měl být člověk, který je respektovaný průmyslem i akademickou obcí, se zkušenostmi z výzkumu na renomovaných zahraničních univerzitách. Jsme přesvědčeni, že obsazení této funkce politickým kandidátem nezajistí stabilitu tohoto důležitého rezortu, nutnou pro provedení reformních kroků. Ing. Pavel Kafka, Dr. h.c. /předseda Fóra průmyslu a vysokých škol prof. Ing. Václav Havlíček, CSc. /rektor ČVUT v Praze doc. Ing. Josef Průša, CSc. /rektor ZČU Plzeň prof. Ing. K. Rais, CSc, MBA /rektor VUT v Brně prof. Ing. T. Čermák, CSc. /rektor VŠB TU Ostrava prof. Ing. V. Konopa, CSc. /rektor TU Liberec prof. Ing. I. Hoza, CSc. /rektor Univerzity T. Bati ve Zlíně prof. Ing. J. Málek, DrSc./rektor Univerzita Pardubice prof. Ing. V. Růžička /rektor VŠCHT Praha

P. Kafka předseda Fóra průmyslu a vysokých škol

rektoři technických vysokých škol

zástupci průmyslové sféry – první zleva J. Mühlfeit, Microsoft, třetí zleva J. Míl, prezident SP ČR

Ing. Jaroslav Míl /prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Jaroslav Hába /prezident Českého svazu zaměstnavatelů v energetice Ing. Stanislav Adamec /prezident Českomoravské elektrotechnické asociace Ing. Pavel Švarc, CSc. /prezident Svazu chemického průmyslu Ing. Václav Matyáš /prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Martin Jahn, MBA/člen představenstva Škoda Auto a.s. V Brně dne 2.10.2007

10/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

zleva Z. Liška, GŘ SP ČR, S. Adamec, prezident Českomoravské elektrotechnické asociace

15

Konference

ke komunikační platformě v kontextu konference FPVŠ

V rámci Konference Fóra průmyslu v vysokých škol (FPVŠ), při příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 2007, byla diskutována témata, která se dotýkají limitů a bariér spolupráce vysokých škol a průmyslu. Na konferenci vystoupili rektoři technických vysokých škol, zástupci podnikové sféry a také zástupce MŠMT. V úvodu Ing. Pavel Kafka, předseda FPVŠ, shrnul vybrané činnosti, které byly se ve spolupráci s Institutem Svazu průmyslu ČR za poslední rok realizovaly. Bariéry a limity spolupráce jsou nesporné, otázkou je, jak je řešit. Některá možná východiska naznačil i Ing. Martin Jahn, viceprezident SP ČR, člen představenstva Škoda Auto a.s. Martin Jahn v souvislosti s tématem konstatoval, že cílem je zkvalitnění přípravy studenta na vstup do praxe a naznačil možná opatření, jako je: zavést povinnou jednosemestrální praxi ve studijních plánech všech VŠ technického zaměření a zavést povinnou výuku odborných předmětů v cizích jazycích. V příspěvcích zástupců průmyslu shodně zaznívaly hlasy, že je potřeba upravit legislativu tak, aby se posílila reprezentace průmyslu v řídících orgánech vysokých škol, např. v akreditovaných komisích a ve správních radách. Tento apel zdůraznil ve svém příspěvku i prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pan Ing. Jaroslav Míl, který vyzval k lobbování za školné a k přípravě zákona o vysokých školách, ke kterému navrhl i možnost řešení: „Chceme-li změny v legislativě, dejme dohromady právníky, po jednom z každé vysoké školy a další z velikých firem, a do roka návrh budeme mít. Pokud budeme čekat, až ho připraví vláda, může to trvat několik let.“ V rámci příspěvku ředitele Institutu Svazu průmyslu ČR Ing. Martina Štorkána byla představena Komunikační platforma, která je inovativním nástrojem efektivní a účinné komunikace mezi akademickou a podnikatelskou sférou. Platforma v sobě zahrnuje Portál Fóra průmyslu a vysokých škol (www.fpvs.cz/ portal), dále Portál Studentských praxí (www.studentske-praxe. cz) a BackOffice portálu FPVŠ. Portály jsou informační a datovou základnou pro reprezentanty akademické sféry, studenty, podniky a zástupce státní správy, dále místem pro diskusní fóra těchto skupin. Portál Studentských praxí podporuje proces Virtuální firmy, o němž je možné získat bližší informace na www.studentskepraxe.cz/virtualnifirma. BackOffice portálu FPVŠ je prostorem pro sdílení kontaktů, úkolů, termínů, datových souborů, událostí a projektů, ke kterým mají přístup jen zaregistrovaní účastníci. Na závěr si dovolujeme citovat pana Eduarda Palíška z firmy Siemens, s.r.o. z jeho příspěvku: „Je důležité stavět mosty a ne bariéry.“ [email protected]

16

„Může důsledná realizace strategie celoživotního učení vyřešit problémy podnikatelů s nedostatkem kvalitních pracovníků?“aneb „Bude někdy opravdu lépe?“ Takto sugestivní otázky si položili účastníci workshopu, který se konal 2. 10. 2007 jako součást 49. strojírenského veletrhu v Brně. Workshop se konal v rámci veřejné zakázky, která je součástí projektu Ministerstva práce a sociálních věcí – „Národní soustava povolání“. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Seminář uvedli zástupce Hospodářské komory České republiky Ing. Zdeněk Vršník a zástupce Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Pavel Prior, kteří uvedli priority „svých“ institucí v oblasti rozvoje lidských zdrojů a trhu práce. K nastoleným otázkám přednesli své příspěvky zástupci všech příslušných ministerstev. Za Ministerstvo práce a sociálních věcí se k dané problematice zasvěceně vyjádřil státní tajemník – náměstek ministra JUDr. Petr Šimerka a přednesl záměry MPSV pro sladění nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce, včetně legislativních změn. Strategii celoživotního učení v souvislosti se zákonem č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů z pohledu Ministerstva školství a tělovýchovy prezentoval PaedDr. Jaromír Krejčí. Ke stejnému zákonu, ovšem z pohledu autorizačního orgánu, předložil svá stanoviska zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu Mgr. Petr Šamánek. Efektivní využití výstupů systémových projektů ve vztahu ke strategii celoživotního učení poté předvedli zástupci dvou významných projektů – Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací. Uvedené příspěvky vyvolávaly chvílemi až bouřlivé diskuse, které ovšem vedli k jasným závěrům, jež účastníci z pléna i za předsednickým stolem deklarovali. Účastníci workshopu se jednoznačně shodují, že aktuální kritický nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro klíčová odvětví národního hospodářství nejen ohrožuje dosavadní hospodářský růst, ale už v blízké době může přinést vážné a dlouhodobé hospodářské a sociální důsledky. Proto doporučují: 1. Soustředit pozornost parlamentu, vlády, odpovědných ministerstev, krajských orgánů, škol, sociálních partnerů i veřejnosti na vyřešení pokračujícího kritického nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců a dalších pracovníků v klíčových pozicích. 2. Přehodnotit nerealistické záměry v oblasti počátečního a zejména a dalšího vzdělávání a přijmout rychlá a účinná opatření k vytvoření takové sítě vzdělávacích příležitostí pro mladé lidi i dospělé, která by co nejdříve umožnila sladit nabídku kvalifikovaných pracovníků s potřebami firem a dalších zaměstnavatelů. 3. Urychlit praktické naplnění zákona č. 179/2006 Sb. a výsledky práce sektorových rad využít při stanovení nároků na všechny absolventy. 4. Společně působit na rodičovskou veřejnost a mládež s cílem orientace volby povolání směrem k technickým oborům. Veronika Součková DiS. – výkonná manažerka VZ Národní soustava povolání Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2007

Události, stanoviska, lobby rok Minimální mzda se příští nebude zvyšovat Na jednání Pracovního týmu RHSD pro mzdy, platy a související otázky 3. října 2007 předložilo Ministerstvo práce sociálních věcí dokument Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy v roce 2008. MPSV navrhuje ponechat v roce 2008 v platnosti základní sazby minimální mzdy i sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy na současné úrovni. V diskusi k navrženému dokumentu se zástupci ČMKOS vyslovili pro zvýšení úrovně minimální mzdy o 7%, aby byl zachován její poměr k průměrné mzdě ve výši 40%. Důvodem je podle odborů skutečnost,

že zvyšování minimální mzdy v uplynulém období nekolidovalo s ekonomickým růstem a neprojevila se korelace s vývojem nezaměstnanosti, která klesala. Zástupci zaměstnavatelů přijali předložený dokument bez připomínek. Navržený dokument MPSV bude projednán na nejbližším plénu Rady hospodářské a sociální dohody 11.10.2007. Pro informaci uvádíme text předloženého dokumentu:

Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy v roce 2008 Vláda ČR má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády zpravidla od počátku kalendářního roku výši a podmínky pro poskytování minimální mzdy. Poslední úprava minimální mzdy se uskutečnila od 1. 1. 2007. Nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, byla základní sazba měsíční minimální mzdy stanovena na úrovni 8 000 Kč a hodinová ve výši 48,10 Kč. Nejnižší úrovně zaručené mzdy diferencované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce pro osm skupin prací byly uvedeným nařízením vlády stanoveny tak, že v 1. skupině prací jsou měsíční i hodinové sazby rovny sazbám minimální mzdy a poměr sazeb mezi osmou a první skupinou činí 2:1. Sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy ostatních skupin byly stanoveny s lineárním nárůstem po sobě jdoucích sazeb. Podle výsledku resortního šetření o průměrném výdělku a na základě expertních odhadů je v ČR z celkového počtu zaměstnaných osob v současné době odměňováno minimální mzdou cca 2,3 % pracovníků. Vyšší míra odměňování minimální mzdou je vykazována u pracovníků se základním vzděláním, u mladých pracovníků do 20 let a starších zaměstnanců v důchodovém věku. V členění podle odvětví je vyšší podíl zaměstnanců s minimální mzdou vykazován u zaměstnanců pracujících ve službách pro podnikání, v zemědělství, v pohostinství a ubytování, v obchodě, textilním a oděvním průmyslu. Z profesního pohledu je vyšší míra odměňování minimální mzdou zastoupena zejména v různých pomocných profesích a u činností spojených s úklidem, z hlediska pohlaví pak především u žen. V souvislosti s úvahami o výši minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy v roce 2008 je nezbytné vzít v úvahu následující důležité skutečnosti: 1. Návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vedle dalších zákonů novelizuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2008. Tímto zákonem by mělo dojít vlivem stanovených daňových změn, zejména výrazných úprav slev na dani, ke zvýšení čistých příjmů a tím i čisté minimální 10/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

2.

3. 4.

5.

6.

mzdy. Čistá minimální mzda zaměstnance (jednotlivce) vzroste o 240 Kč za měsíc, tj. ze 6 760 Kč v roce 2007 na 7 000 Kč v roce 2008. Čistá minimální mzda zaměstnanců, kteří mají vyživovací povinnost k dětem, se zvýší v závislosti na jejich počtu a vlivem daňového zvýhodnění (slev na dani a daňového bonusu) ještě výrazněji – čistá minimální mzda zaměstnance s jedním dítětem se zvýší o 630 Kč na 7 890 Kč, se dvěma dětmi o 1 020 Kč na 8 780 Kč a se třemi dětmi o 1 410 Kč na 9 670 Kč. V roce 2006 došlo ke dvojímu zvýšení minimální mzdy, které významně převýšilo nárůst průměrné mzdy v národním hospodářství. Růst reálné minimální mzdy v tomtéž roce předstihl růst souhrnné produktivity práce cca 1,7krát. Tento trend navázal na obdobný vývoj v předchozím období. Minimální mzda celkově od roku 1998 vzrostla více než 3krát, zatímco průměrná mzda v národním hospodářství cca 1,7krát. V regionech s nižší úrovní průměrné mzdy je poměrně malý odstup této mzdy od minimální mzdy. Ve stupnicích platových tarifů je nyní 50 platových tarifů pod úrovní minimální mzdy. Zvýšením minimální mzdy by vzhledem k předpokládanému růstu platů došlo k dalšímu nárůstu počtu platových tarifů pod úrovní minimální mzdy a zesílení tlaku na výdaje veřejných rozpočtů v souvislosti s vyplácením doplatků do minimální mzdy a nivelizaci platů. Nejnižší platový tarif základní stupnice platových tarifů, který činí 5 460 Kč, je téměř o třetinu nižší než platná výše minimální mzdy. V současné době vysoké poptávky po volné pracovní síle a nedostatku pracovních sil je pro zaměstnance snazší vyjednat si se svým zaměstnavatelem vyšší mzdu. Zaměstnanost od roku 2004 nepřetržitě roste, míra nezaměstnanosti klesá a zvyšuje se počet volných pracovních míst. Podle zákoníku práce zároveň nic nebrání tomu, aby se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů dohodli a v kolektivních smlouvách stanovili vyšší než nařízením vlády stanovenou minimální mzdu.

Na základě výše uvedených skutečností se navrhuje ponechat v roce 2008 v platnosti základní sazby minimální mzdy i sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy na současné úrovni. [email protected]

17

Události, stanoviska, lobby Obchodování s 

povolenkami

Obchodování s povolenkami představuje téma, které je předmětem pozornosti členské základny. Jejich rozdělení na jednotlivé firmy ovlivňuje jejich hospodaření. Dne 11. září – 12. září 2007 proběhl v Mělníku odborný seminář na téma „ Možné důsledky rozhodnutí Evropské komise o přidělení povolenek na emise skleníkových plynů na období 2008 až 2012 pro ekonomiku České republiky“. Zájem podnikatelské veřejnosti v České republice je umocněn některými zvláštnostmi rozvoje hospodářství. Jde především o vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP a vysoký podíl uhlí na výrobě energie. Podíl průmyslu v naší republice na tvorbě HDP je 33%. Pro srovnání ve Spolkové republice Německo je to pouze 25% a v dalších zemích je podíl průmyslu na HDP ještě nižší. Českou republiku lze tak označit za zemi, ve které průmysl upevňuje své postavení v hospodářském rozvoji. Na semináři vystoupil se svojí přednáškou ing. Vladimír Novotný, zástupce SP ČR a SCHP ČR, specialista pro životní prostředí Unipetrol, a.s. Jeho přednáška vzbudila mezi přítomnými pozornost a protože se domníváme, že jsou v ní obsaženy informace, které budou zajímat i ty, kteří se nemohli semináře zúčastnit, otiskujeme v tomto čísle SPEKTRA výtah z jeho přednášky, při dodržení základní struktury výkladu základních problémových okruhů. Jak probíhala příprava národních alokačních plánů v rámci EU? Evropská komise měla s přípravou Směrnice 2003/87/ES vážné problémy a došlo ke zpoždění přípravy a projednání Národního alokačního plánu. Tím bylo způsobeno i pozdní nastartování obchodování. Kritická situace vyvrcholila v roce 2006. Dalším problémem je i to, že Evropská komise mění pravidla přípravy za pochodu a postupuje v rozporu se  Směrnicí a vlastními pravidly. Na situaci reagovaly členské státy podáním 6 žalob. Mezi nimi i Česká republika.

krácení NAP II o 15 MT/ rok zvýšení o 375-450 mil.Euro/rok a za celé období zvýšení o 1875-2250 mil. Euro, více-náklady na nákup povolenek na celé období budou ve výši 52-63 mld. Kč. Další dopady jsou spojeny se zvyšováním dovozních kvót do EU v odvětví hutnictví a výroby stavebních hmot a přemístěním výrobních kapacit dále na východ. Jaké jsou dopady v jednotlivých odvětvích? Lze důvodně předpokládat, že výrobci elektrické energie si zvýšené náklady promítnou do cen s dopadem na náklady a ceny v dalších průmyslových odvětví. Růst cen v teplárenství bude mít velmi pravděpodobně sociální dopady a zřejmě se projeví i ve snížení zájmu na soustavu centrálního zásobování teplem. Z toho jasně vyplývá, že nárůst nákladů vytváří reálné riziko v poklesu konkurenceschopnosti a znehodnocení kapitálových a technických investic. V dalším období bude velmi pravděpodobně takový vývoj znamenat přemísťování výrob velkých společností mimo teritorium EU. Dopady na zaměstnanost, ekonomický růst a úroveň stability investičního prostředí je zřejmý. Jaké jsou problémy na podnikové úrovni? Mezi problémy patří započtení emisí biomasy, a nedostatky biomasy v dalším období. Vyšší využití stávajícího zařízení a nárůst výroby. Vliv technologií ochrany ŽP na výši emisí, zařízení uvedená do provozu 2006–2007. Také se jedná o investice vyvolané změnami v environmentální legislativě a cena tepla v soustavách CZT(centrální zdroj tepla). Dělení na „malé“ a „velké“ zdroje má diskriminační přístup.

Co je předmětem sporu? Česká vláda se odvolala proti rozhodnutí Komise, které považuje za protiprávní. Důvody podání žaloby byly následující Evropská komise si přisvojila pravomoce členského státu založených na čl. 9 a 11 Směrnice 2003/87/ES. Vycházela z nesprávných makroekonomických podkladů a zároveň provedla nezávislý výpočet alokací a bez konzultací jej učinila závazným. Výsledkem je neoprávněné krácení návrhů NAP předložených jednotlivými členskými zeměmi.

Závěry • Krácení NAP Komisí je protiprávní a diskriminační • Ekonomický vývoj ČR potvrzuje oprávněnost požadavků průmyslu • Deficit povolenek ve fin. objemu 52-63 mld. Kč/období • Nepřímé dopady nejsou vyhodnoceny • Vytváří se bariera rozvoje objemu výroby • Je omezován rozvoj centrálního zásobování tepla což je kontraproduktivní i z hlediska redukce emisí • Přechod na zemní plyn ohrožuje energetickou bezpečnost státu • Tlak na další růst cen elektřiny (dopady v průmyslu) a tepla (soc. dopady) K daným závěrům je třeba přidat i další okolnosti. Kjótský protokol je dobrovolný. Emise skleníkových plynů v ČR klesají, i když ČR má svá specifika vyplývající z vysokého podílu průmyslu na tvorbě HDP. 

Jaké jsou dopady na český průmysl? Jedná se o přímé dopady. Finanční, a vyvolané investice na snížení emisí CO2. Tzn. dodatečný nákup povolenek a vyvolané investice na neefektivní snižování emisí. V číselném vyjádření to znamená:

Celkový maximální alokovaný objem povolenek na období 2008–2012 je pětinásobek roční kvóty stanovené EK, která činí 86,835264 milionu povolenek. [email protected]

Národní alokační plán, část určující množství povolenek, které bude vydáno ročně pro období 2008 – 2012 Refernční hodnota Emise celkem rok Emise celkem Základní alokace emisí(tCO2) 2005(tCO2) rok2006(tCO2) povolenek 3 702 186 3 510 937 3 618 513 3 946 632 79 449 656 78 910 839 79 944 488 81 499 243 99 389 1 290 000 83 151 842 82 421 776 83 589 771 86 835 264

Soubor1 (malá zařízení) Soubor2(velká zařízení) Joint Implemantation Nové zdroje Celkem

18

Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2007

prezentace sp Čr, www

Větší prostor k vysvětlení Média se během září hodně věnovala nedostatku pracovních sil, některé dotazy na Svaz se přesto týkaly i jiných témat. Počet citací – zhruba 130 – odpovídá průměru. Svaz nicméně dostal poměrně velký prostor k vysvětlování svých požadavků, a to v několika rozhovorech pro Český rozhlas a Českou televizi. Celé zářijové příspěvky si můžete vyžádat na adrese [email protected]

HK: Topolánek podpořil výzvu zrušit investiční pobídky Zpravodajství ČTK | 24. 9. 2007

Premiér Mirek Topolánek podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka podpořil výzvu komory zrušit investiční pobídky. ČTK o tom dnes informoval Drábek, který se s Topolánkem shodl na tom, že investiční pobídky českou ekonomiku spíše poškozují, než aby podporovaly její další rozvoj. Jiný názor než komora má ale Svaz průmyslu a dopravy, který se zrušením investičních pobídek bez analýzy dopadů nesouhlasí. Investiční pobídky jsou po několika novelizacích zákona přístupné nejen velkým a novým firmám, ale i nynějším investujícím již od 100 milionů Kč, upozornil generální ředitel svazu Zdeněk Liška. Vliv pobídek na hospodářský růst a vývoz je nesporný, bez něho by česká ekonomika neměla velké investiční projekty, které by naopak zakotvily u našich konkurentů a růst průmyslu by nedosahoval historických hodnot, podotkl.

Byrokracie obírá podnikatele o miliardy Hospodářské noviny | 21. 9. 2007

České firmy platí za naprosto zbytečné >papírování< nejméně 17 miliard korun ročně – zhruba tolik, kolik chce například ze státní kasy na příští rok pro svůj provoz ministerstvo financí. Toto nesmyslné plýtvání penězi podnikatelů přiznává sama vláda. Z analýzy Úřadu vlády vyplývá, že celkově za >informační povinnosti< podnikatelé každý rok vydají přes 86 miliard. A kabinet vyzval ministerstva a další státní instituce, aby tuto byrokracii zredukovaly aspoň o pětinu, tedy právě o 17 miliard korun. >Cílem je snížit výdaje firem na 80 procent současného stavu,< potvrdil Daniel Trnka z odboru ministerstva vnitra, jenž se analýzou zabýval. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl ovšem argumentuje, že byrokracie by se měla omezit minimálně o třetinu. >Ministerstva si nyní musí připravit vlastní akční plány, jak byrokracii omezit. Ale jde to hodně ztuha,< přiznává ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. >Uvítáme upozornění na zbytečné vyhlášky, tvrdě na omezení byrokracie pracujeme,< říká. Ale podnikatelé jsou velmi skeptičtí. >Stále nová nařízení chodí z Bruselu, další vyhlášky zas připravují kraje. Budeme rádi, když se byrokracie naopak nezvýší,< míní Míl.

10/2007

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Nedostatek pracovních sil na trhu práce ČRo – Rádio Česko | 13. 9. 2007 Z rozhovoru na aktuální téma

Navrhujete systém zelených karet, myslíte, že to pomůže i z dlouhodobého hlediska. Nebyly by třeba vhodné investice do vzdělání těch lidí, kteří už u nás žijí? Jaroslav HANÁK, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Samozřejmě investovat do vzdělání určitě, vzdělání, dopravní infrastruktura, věd, výzkum, jsou tři rozhodující pilíře ekonomiky a budoucnosti země. Ale jak můžete investovat do lidí, když je jich tady málo. Podívejte se na populační křivku, čili ta šance je velice malá. Navíc to školství je nepružné, zvlášť pro ty obory, jako je řidič profesionál a podobně. Vždyť to ani nemáme pořádně ani učební obor. Takže to je prostě špatně. A co se týče zelených karet, já jsem jejich obrovským zastáncem, takže si myslím, že náš Svaz průmyslu právě pro to udělá maximum. A když roste ekonomika, roste i sousední německá ekonomika, ti lidi budou potřeba. Musí přijít zvenku. Vždyť studie, která je zpracovaná, říká, že do roku 2020 musí přijít nějakých čtyři sta tisíc, do roku 2030 asi osm set tisíc lidí zvenku. Tady se nenarodí a nebudou.

Česko-vietnamské podnikatelské a investiční fórum ČT 24 | 13. 9. 2007 | 21:32 | pořad: Ekonomika

V České republice podniká asi pětadvacet tisíc Vietnamců. Kolik Čechů se zase naopak prosadilo ve Vietnamu? Nejen na to odpovídal Karel Petrželka ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky.: Je jen několik českých firem, které přímo ve Vietnamu podnikají, fyzicky, osobně je jich osm nebo deset, víc ne. Které společnosti převažují nebo o které české zboží a zakázky mají Vietnamci největší zájem? Karel PETRŽELKA, Svaz průmyslu a dopravy ČR: Podívejte, Vietnam jako skutečně dynamicky rozvíjející se ekonomika má zájem o všecko. Pochopitelně nechce speciálně, já nevím, zpracování bambusu nebo tropických plodin, i když třeba konzervárenství by tam mělo šanci. Vycházejte z toho, že tempo ekonomického vývoje je tam osm procent ročně. To je druhá nejrychleji vyvíjející se ekonomika po Číně, to znamená hlad je po všem. My jsme tam dodávali spoustu věcí. Skutečně ta škála našich technologií, výrobků byla velice široká. V sedmdesátých letech to kulminovalo, a je chyba, že v devadesátých letech jsme se stáhli. Teď je těžko se dostávat zpátky na trh, ale pořád ta šance je, ať je to výroba stavebních hmot, strojírenství, lodní průmysl, IT technologie a tak dále. Jde o to postavit se k tomu čelem a zkusit to znovu.

19