spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

Svaz průmyslu a dopravy ČR oslaví 20. výročí založení na nové adrese Jaký bude rok 2010? „Případ“ – Platby pojistného na sociální zabezpečení v 1. pololetí 2007 a co by mohlo nastat Co nás čeká v roce 2010 v oblasti legislativy

2010

Zpravodaj Spektrum je oficiální

informační médium

Svazu průmyslu a dopravy ČR

– nejsilnější český zaměstnavatelský svaz – nevládní nezávislá organizace, která si klade za cíl vytvářet vhodné podmínky pro podnikání – navazuje na předválečný Ústřední svaz československých průmyslníků

subjektů

1560 120 

členských firem

29

 členských subjektů

2

partneři

Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem mezinárodních organizací IOE – Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (od roku 1992) BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996)

Asociace českého papírenského průmyslu  •  Asociace inovačního podnikání  ČR  • Asociace leteckých výrobců  •  Asociace malých a  středních podniků a  živnostníků  ČR •  Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR  •  Asociace spotřební elektroniky •  Asociace strojních inženýrů  •  Asociace výzkumných organizací  •  Asociace zemědělské a lesnické techniky  •  CECED CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů  •  Česká manažerská  asociace  •  Českomoravská elektrotechnická asociace  •  Český svaz zaměstnavatelů  v  energetice  •  Odvětvový svaz Hutnictví železa  •  Sdružení automobilového průmyslu  •  Sdružení výrobců a  dodavatelů vzduchotechniky  •  Společenství průmyslových podniků  Moravy a  Slezska  •  Svaz českých a  moravských spotřebních družstev  •  Svaz českých  a  moravských výrobních družstev  •  Svaz dopravy ČR  •  Svaz chemického průmyslu ČR  •  Svaz kovohutnického průmyslu  •  Svaz plastikářského průmyslu ČR  •  Svaz sléváren ČR •  Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení, SST  •  Svaz výrobců cementu  ČR  •  Svaz výrobců vápna ČR  •  Škoda Holding, a.s.  •  Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky  •  Unie středního stavu České republiky Partner:

Zpravodaj Spektrum, oficiální médium Svazu průmyslu a dopravy ČR • Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR), Jankovcova 1569/2c, 170 04 Praha 7, tel.: 234 379 500, fax: 234 379 463, [email protected], SPektrum: [email protected], www.spcr.cz, tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s.p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP­‑3285/99­‑P ze dne 15. 10. 1999, ISSN 1213­‑7227

Jaký bude rok 2010? V mezinárodním měřítku naše veškerá šetření potvrzují jednu skutečnost - tento rok nebude o nic jednodušší, než předchozí. Existují totiž minimálně čtyři scénáře vývoje světové ekonomiky, které se v té či oné míře odrazí na naší ekonomice. Jistá, dokonce nemalá část analytiků hovoří o letošním završení globální recese. O druhé variantě se hovoří jako o Double Dip, kdy by po lehkém oživování spadla ekonomika zpět do útlumu. Své opodstatnění má v tom, že některá odvětví v mnoha ekonomikách obdržela výraznou státní pomoc a je otázkou, zda zvládnou postavit se pevně na nohy po jejím vyčerpání. Vlna bankrotů a platební neschopnosti a masivní nárůst nezaměstnanosti, budou však průvodním jevem krize po krizi. V každém případě je tato alternativa pro českou ekonomiku pravděpodobná, nevylučujeme jí ani my, ani ČNB. Třetí scénář připomíná finanční krizi v Japonsku v 90. letech. A ještě jeden scénář. Již nyní existují obavy z nárůstu inflace. Politiky a centrálními bankéři napumpované miliardy do ekonomik, státní dluhopisy, pokračující krize důvěry, hrozba státních bankrotů. Evropská komise považuje rozpočty 13 členských zemí unie z dlouhodobějšího hlediska za vysoce riskantní. A co nás čeká doma? Jen tento letmý náčrt možných trendů světové a evropské ekonomiky a výjezdů z krize naznačuje, jak nelehké bude překonávání našich tuzemských potíží. O to více je pro nás důležité soustředit se na naše prioritní požadavky vůči vládě, politikům, veřejné správě. Opakovat je na tomto místě je zbytečné. V každém případě bychom měli mít na paměti, že v předvolebních kampaních vítězí populismus a ideologie nad zdravým rozumem. Očekávat, že někteří politikové po volbách prohlédnou a začnou se chovat racionálně po té, co navýšili státní dluh, je pouze milosrdnou snahou zavírat oči před nepříjemnou realitou. Role takové organizace jakou je Svaz průmyslu a dopravy České republiky je v takových obdobích o to významnější. Neozveme-li se bude situace ještě horší. Již dnes jsme svědky snah zrušení řady pozitivních opatření, které jsme prosadili ve prospěch větší konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Musíme být především hned po volbách aktivní, a to v celé šíři naší organizační základny. Letošní rok je také rokem 20. výročí založení naší organizace. Za toto období jsme se stali nejen největší zaměstnavatelskou organizací v zemi, ale získali i významné mezinárodní postavení. Stovky lidí, kteří šli těch dvacet let s námi na cestě prosazování rozumných požadavků, odvedli ohromný kus práce. Vzpomeňme si na ně. Celý tento rok by měl být využíván k připomenutí výsledků, na které můžeme být právem hrdi. Dvacet let a především příležitosti vyplývající z využívání fondů EU jsou vhodným okamžikem i k diskusi jak dál. Svaz se rozkročil do regionů, výrazně rozšířil své aktivity, získal nové, mladé a kvalifikované odborníky do svých řad. Ukazuje se, že stávající organizační struktura, způsob řízení a motivace lidí již těmto změnám nestačí. Využijme příležitosti k definování směřování naší organizace v nových podmínkách. Využijme příležitosti dvacátého výročí nejen k oslavám, ale především k vnitřní diskuzi a nezbytným změnám. Využijme příležitosti stěhování z pronájmu do vlastního sídla a této na první pohled viditelné změny i ke změnám vnitřním. Jsme respektovanou a ekonomicky stabilizovanou organizací. Udělejme vše pro to, aby tomu bylo tak i v dalších letech. Přeji Vám všem více pozitivních zpráv, přežití všech politických předvolebních her při dobrém duševním zdraví a především optimismus po celý letošní rok.

Jaroslav Míl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

úvodník

1

Jaký bude rok 2010?

3 4 5 5 6 7 8 9 10

Anketa k roku 2010 Energetika – ohlédnutí i výhled do budoucna Co se podařilo a co je dále třeba posazovat z pohledu výrobních družstev Chemický průmysl a jeho výhledy Ohlédnutí za rokem 2009 „Případ“ – platby pojistného na sociální zabezpečení v 1. pololetí 2007 a co by mohlo nastat Zasedání pléna PSP – prosinec Co nás čeká v roce 2010 v oblasti legislativy Prosincové setkání na Klubu

11

Výsledky dotazníkového šetření SP ČR – prosinec 2009

14

Rok dalších výzev

17 17 18 19 19 19 20 20

EU – 2010 v novém kabátě a s novou vizí Implementace Lisabonu Globální a Evropská podnikatelská komunita rozčarována hubeným výsledkem Summitu v Kodani Španělské předsednictví zahájilo „Lisabonskou Evropu“ Představujeme partnerské organizace Konfederace španělských zaměstnavatelů Svaz průmyslu a dopravy ČR úspěšně proniká do vedení specializovaných výborů BIAC Mezinárodní organizace a EU Program akcí a jednání – 1. polovina 2010

21

Historie Průmyslového a zaměstnavatelského svazu

22

Rejtřík článků 2009



FOK

Stanoviska, události, lobby

Anketa

Pohled médií EU a Mezinárodní organizace

1990–2010 20. výročí Svazu průmyslu a dopravy ČR Inzerce

obsah

Stanoviska, události, lobby Milí čtenáři, v prvním novoročním vydání Spektra roku 2010 jsme pro vás připravili vyjádření členů představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, a to ve formě odpovědí na anketu. Nabízíme vám však i vyjádření dalších členů představenstva k oblastem, v nichž působí v rámci naší zaměstnavatelské organizace. V letošním roce vám však chceme na stránkách našeho měsíčníku poskytovat i informace jednotlivých členských svazů a asociací. V lednovém číslu proto najdete také pohled zástupce Svazu chemického průmyslu na problémy, jimž v letošním roce bude vystaveno toto důležité odvětví. Někteří členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR se pro Spektrum vyjádřili k dvěma provázaným otázkám: 1. Co přinesl krizový rok 2009, negativa a pozitiva? 2. Jaká jsou očekávání a přání pro tento rok?

Jaroslav Míl, prezident SP ČR 1. Pozitivní byla skutečnost, že stovky podnikatelů ukázaly, že umí. Co se Svazu průmyslu a dopravy týče, prosadili jsme devadesát procent toho, co jsme považovali za podstatné při uplatňování našich priorit. V souvislosti s protikrizovými opatřeními šlo například o zrychlení odpisů, snížení sazby sociálního zabezpečení, navýšení finančních zdrojů pro ČEB a EGAP a posílení zdrojů na záruky prostřednictvím ČMZRB, financování vzdělávání zaměstnanců, prosazení financování výstavby a údržby dopravní infrastruktury, pozastavení řady zákonů, které by v případě jejich přijetí v období krize tvrdě zasáhly podnikání v řadě oborů. Negativem loňského roku byl pád vlády uprostřed předsednictví EU. Ignorování skutečnosti, že další zadlužování vede k poškozování podniků v jejich přístupu k finančním zdrojům. Skutečnost, že zdražíme pohonné hmoty o korunu na litr, zvedneme daně a o to více budeme utrácet. 2. Hospodářství se bude stabilizovat na výkonnosti listopadu a prosince loňského roku. Nezaměstnanost se bude pohybovat okolo deseti procent a k jejímu zásadnímu prohloubení by dojít nemělo. A co se přání týče, nám všem přežít volební kampaně s vírou, že ti, co přivedli tuto zem do dnešní situace, už vládnout nebudou. Jaroslav Hanák, 1. viceprezident SP ČR pro oblast dopravy a dopravní infrastruktury 1. Své stanovisko začnu tou stranou pozitivní. Jsem šťasten, že na rozdíl od většiny politiků - vlastníci a management našich členských firem – nepodcenili od září 2008 riziko hospodářské krize a většina firem provedla řadu razantních revitalizačních a restrukturalizačních opatření. A také, že jsme přes obrovské dopady v poklesu zakázek a tím samozřejmě i poklesu ročních výkonových obratů udrželi zatím naše klíčové zaměstnance a tím vývoj celkové nezaměstnanosti na úrovni 8,6 procenta. Je to jen a jen naší zásluhou. Mimořádně si vážím i těch firem, které využily šanci posílit své postavení, neboť krize je také výraznou příležitostí. Největším negativem roku je skutečnost, že většina politické reprezentace zhoršila postavení naší země nejen svržením vlády během předsednictví, ale i pokračujícím nedůstojným rozhazováním námi vytvořených prostředků ve státním rozpočtu. My jsme nabídli v rámci tripartity racionální startovací krok – bohužel pokračuje populismus a nezodpovědnost. Na druhé straně si nesmírně vážím spolupráce s vládou premiéra Jana Fischera, i když jsou její možnosti extrémně ohraničeny nechutí spolupráce politických stran. V oblasti dopravní infrastruktury se povedlo zprovoznit další desítky kilometrů dálnic a otevřít řadu dalších dopravních staveb. Co mě nesmírně těší je, že jsme pro stabilitu veřejné dopravy nejen po třech letech připravili, doufám, solidní zákon o veřejné dopravě, ale v součinnosti se státem, kraji, obcemi a dopravci stabilizovali celou veřejnou dopravu pro léta 2010 a 2011, než začne působit nová legislativa. 2. Vzhledem k tomu, že zatím nejsou výrazné signály optimismu růstu v USA, Německu, Francii a u dalších klíčových světových či evropských ekonomických hráčů (mimo dílčích signálů s dopady masivních podpor), bude to nesmírně náročný rok s dalšími problémy růstu nezaměstnanosti a určitě se zhoršením stavu platební morálky. Optimismus můžeme ovlivnit svým nekompromisním tlakem na přijetí okamžitých opatření pro podporu oživení ekonomiky již v lednu na prvním zasedání tripartity. Dokumenty máme připraveny a doufám, že tato vláda a ministři je razantně uchopí. Navíc je nutno připravit scénář zásadních strategických kroků s naší pomocí pro přechod ke znalostní ekonomice, který bude podle nastavených parametrů realizovat již politická vláda v roce 2010. Stanislav Kázecký, viceprezident pro oblast zahraničních vztahů 1. Největším negativem roku 2009 je samozřejmě krize, která se u nás projevila výrazným poklesem poptávky, snížením zaměstnanosti a zvýšenou opatrností bank. Specifickým negativem pro ČR je naprostá nekvalifikovanost vrcholových politiků řídit stát, což se projevilo v pádu vlády během předsednictví a trestuhodné zadlužování státu. Vysvětlovat zahraničním partnerům postoje našich politiků bylo někdy opravdu obtížné. 2. Přáním je oživení poptávky, přiměřený vývoj kurzu koruny, který nedělá z vývozních kontraktů loterii a snížení zadlužení státu. Očekávání je bohužel pesimistické. Vzhledem k tomu, že tento rok je rokem voleb, obávám se, že budeme svědky vylévání špíny na politické protivníky a nesplnitelných předvolebních slibů, které zvýší zadlužení a sníží renomé naší republiky v zahraničí. 01/2010

Svaz průmyslu a dopravy ČR

3

Stanoviska, události, lobby Energetika – ohlédnutí i výhled do budoucna Po relativně dlouhém období předchozího nepřetržitého růstu byl uplynulý rok pro českou ekonomiku skutečně složitý, neboť se naplno projevily důsledky hospodářské krize, která k nám dorazila již v roce předchozím. Po delší době jsme byli svědky krachů firem, propouštění, poklesu výroby a dalších projevů hospodářské recese.

V neposlední řadě s sebou současná ekonomická situace přináší také mnoho nových příležitostí. Důraz na úspory a paralelně přijímaná opatření k ochraně klimatu vyvolávají tlak na rychlejší proměnu energetiky. Objevuje se řada potenciálních akvizic za atraktivní ceny. Pro společnosti, které budou dostatečně aktivní, tak může současný vývoj ekonomik naopak znamenat podstatné plus. Při pohledu na tento rok je zřejmé, že stejně tak jako se krize do exportně orientované ČR přelila zejména z trhů západní Evropy, tak i její ústup bude spjat právě s vývojem na západ od našich hranic. Je také možné, že jednotlivé obory se budou z krize vzpamatovávat rozdílným způsobem. Samotné bankovnictví tak může čekat ještě poměrně složité období, kdy budou banky pravděpodobně muset čelit vlně „špatných“ úvěrů, poskytnutých v minulosti na projekty, které se i v důsledku krize ukázaly jako neživotaschopné. Naopak strojírenství či tradičním průmyslovým oborům v ČR by se mohlo již v příštím roce ulevit. Co se týká energetiky, ta je specifická větší setrvačností dopadů krize. I když růst či pokles reálného HDP mohou energetické společnosti sledovat prostřednictvím vývoje spotřeby takřka online, podmínky smluv se sjednávají dopředu. Společnosti, které důsledně řídily svá rizika, zajistily velkou část výsledku na rok 2009 v předstihu a výrazně tak omezily dopad krize na své hospodaření. Tato důslednost a zodpovědný přístup se však pro velké společnosti stávají nevýhodou v okamžiku, kdy různí obchodníci-zlatokopové budou chtít využít současné nízké ceny, zavázat si zákazníky a jednorázově vydělat při očekávaném vzestupu hospodářství.

V oblasti energetiky byl pak nejmarkantnějším projevem pokles spotřeby elektřiny. Poptávka po elektřině totiž věrně kopírovala pokles aktivity firem v důsledku omezování jejich odbytu. Energetiku také zasáhl stejně jako ostatní obory zejména stav finančních trhů a jeho výrazně změněné parametry oproti „předkrizovým“. S důsledky se potýkají firmy i dnes při vyjednávání každého nového úvěru. Na druhou stranu, aniž bych chtěl jakkoliv zlehčovat důsledky krize, přinesla i několik pozitivních zjištění. Velké podniky prokázaly, že v těžkých časech dokážou být stabilním pilířem české ekonomiky. Nepřestaly investovat do budoucnosti. Přes počáteční obavy a nutné úspory se neotočily zcela zády k neziskovému sektoru, podpoře sportu či kultury, naopak, konkrétními kroky demonstrovaly svoji společenskou odpovědnost. Ačkoliv je právě hospodářská recese živnou půdou pro sociální konflikty, zaměstnanci a management ve většině případů dokázali, že jsou v těžkých časech schopni táhnout za jeden provaz ve prospěch dlouhodobého rozvoje svých podniků. Tato zkouška ohněm dále poskytla příležitost identifikovat některá problematická místa v legislativě, která obvykle není možné prakticky vyzkoušet v pohodlných dobách hospodářského boomu – dobrým příkladem v energetice jsou podmínky institutu dodavatele poslední instance při krachu obchodníka s elektřinou.

4

Ještě větší setrvačnost než prodej elektřiny vykazují investice do nových zdrojů. Region střední Evropy v příštích letech významně ovlivní velké strukturální investice, mezi nimi i investice do obnovy zdrojů a výstavby nových elektráren. Například plánovaná dostavba elektrárny Temelín a výstavba nových bloků v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice na Slovensku, na které se ČEZ v roli strategického partnera také bude podílet, představují jedny z historicky vůbec největších investic jak v České republice, tak na Slovensku. Odpůrci výstavby nalezli v hospodářské recesi a dočasně klesající spotřebě elektřiny nový argument proti stavbě elektráren. Naším úkolem však bude neúnavně vysvětlovat, že v době, kdy spotřeba opět poroste, už může být pozdě se stavbou elektráren začínat. Vysvětlovat, že už samotná výstavba může mít velmi pozitivní dopad na českou ekonomiku, protože může zaměstnat tisíce lidí a poskytnout růstový impulz dodavatelským firmám. Neméně obtížným úkolem pak bude najít v napjatých rozpočtech investujících firem dostatek finančních prostředků pro tyto účely – nejen energetické společnosti tak budou muset najít rovnováhu mezi nezbytnými úsporami a investicemi do budoucí prosperity. Očekávám tedy, že i když v ekonomice nastane mírné oživení, bude rok 2010 pro celý sektor energetiky opravdu velkou výzvou. Martin Roman viceprezident SP ČR pro oblast energetiky a životního prostředí a předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a.s.

Svaz průmyslu a dopravy ČR

01/2010

Co se podařilo a co je dále třeba posazovat z pohledu výrobních družstev Oblast malého a středního podnikání, do níž lze zařadit i většinu členských družstev Svazu českých a moravských výrobních družstev (SČMVD), byla v průběhu roku 2009 stejně jako ostatní oblasti podnikatelské sféry ovlivněna zejména politickou nestabilitou naší země. To se přirozeně projevilo i v reakcích na globální ekonomickou krizi a na způsobech řešení jejích dopadů. Pozitivně lze však hodnotit činnost Národní ekonomické rady vlády – s našimi návrhy pracovala a doporučená opatření k překonání krizového stavu dílčím způsobem zahrnula i do svého výstupního materiálu - Národního protikrizového plánu. Přes potřebu snížení původně zvažovaného deficitu při sestavování státního rozpočtu na rok 2010 lze kladně hodnotit také skutečnost, že se představitelům podnikatelské sféry za přispění Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) podařilo z původních návrhů odstranit některá nepřijatelná opatření. Zásadní námitky jsme uplatnili zejména k návrhu prodloužení úhrady náhrady mzdy zaměstnavateli za dočasnou pracovní neschopnost ze 14 kalendářních dnů na 21 kalendářních dnů a k návrhu snížení maximálního příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pro nadcházející období pokládáme za důležité, aby byly zahájeny práce na legislativních změnách, jakými jsou zcela nový zákon o daních z příjmů či úprava zákona o DPH. Nezbytné je, aby došlo ke změnám v oblasti pracovně-právní legislativy, které by odpovídaly nejen aktuálním potřebám, nýbrž které by dlouhodobě přispívaly ke stabilizaci podnikatelského prostředí, k čitelnosti pravidel a předvídatelnosti podmínek, v nichž se

záměry jednotlivých subjektů realizují. V této souvislosti pokládáme za významné projednávání jednotlivých návrhů v Radě hospodářské a sociální dohody. Přesto, že ekonomická krize vede k všeobecné redukci nákladů, jsme přesvědčeni, že právě v období úspor je třeba posilovat prezentaci a propagaci zboží české výroby. Prosazování státní podpory pokládáme v této souvislosti za jednu z prioritních aktivit SP ČR v nadcházejícím období. Úsilí by se mělo soustředit i na koordinaci dané oblasti mezi MPO a MZV a jejich příslušnými orgány. Při svých aktivitách a jednáních s představiteli státu SČMVD podporuje a prosazuje opatření Svazu formulované ve formě „Výzvy SP ČR“ z Valné hromady konané 22. 10. 2009 ve Slaném. Z ní vyplynula potřeba zastavení korupce, lepší vymahatelnost práva, přijetí opatření ke snížení zadluženosti státu, k podpoře výzkumu, vývoje a inovací a k celkovému zefektivnění činnosti veřejné správy. Přínosem pro řešení problémů jednotlivých podniků byla v uplynulém období možnost využívání programů ze strukturálních fondů. Podporu těchto programů, zaměřených nejen na řešení důsledků propadu výroby souvisejícího s krizí, ale i na podporu marketingu, zavádění environmentálních energetických zdrojů aj. pokládáme pro činnost SP ČR v následujícím období rovněž za významnou. Její součástí by měla být snaha o zjednodušení administrativy při předkládání jednotlivých projektů, umožnění poskytování dotací týkajících se úspor energií nejen na celé projekty, ale i konkrétní prvky, které jednoznačně přispívají úsporám spotřeby. Jan Wiesner člen představenstva SP ČR a předseda SČMVD

Chemický průmysl a jeho výhledy Rok 2009 nebyl, není a nebude pro českou chemii tím nejlepším rokem. Odhady poklesu tržeb hovoří o 20 procentech ve srovnání s rokem 2008 (kdy se už začala projevovat krize) a vůbec nesnese srovnání s veskrze úspěšným rokem 2007. Největší propad zaznamenáváme u rafinerského a petrochemického průmyslu – pokles je až o 45 procent! U dalších subsektorů to jde 10 až mínus 25 procent. Nejlépe si vede farmaceutický průmysl, kde dokonce došlo k nárůstu tržeb. Firmy musely, podle odhadů, propustit až 5 procent zaměstnanců, což je zhruba 5000 pracovních míst. Je to opravdu rok krize, na němž se podepsaly především výpadky v sektorech, které na chemii navazují – automobilový průmysl, průmysl stavební, atp. Ovšem pokles zakázek mezi 20 až 30 procenty signalizuje vývoj pro příští rok. Takže ani výhledy na rok 2010 nejsou nikterak radostné. Některé zdroje hovoří o tom, že se padající křivka začne v polovině roku narovnávat, určité signály, hlavně z Německa, by to mohly potvrzovat. Ale podle našich odhadů, dojde-li k oživení, bude to nejdříve koncem roku 2010. 01/2010

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Je tu však ještě další problém, který pocítí chemický průmysl a odrazí se na jeho konkurenceschopnosti. Jedná se o vliv aktuálních regulací a legislativy, zejména REACH. Do konce listopadu 2010 je totiž třeba registrovat první řadu látek. Existují ale oprávněné obavy, že to nebude zvládnutelné, a to hlavně pro mikro, malé a střední podniky. Dále to jsou legislativní návrhy známé jako „klimaticko-energetický balíček“, kde nejdůležitějším opatřením je systém obchodování s emisními povolenkami tzv. EU ETS. Tuto zásadní část balíčku budou unijní instituce projednávat právě v tomto roce. Už teď víme, že náklady na EU ETS budou enormní, mnohonásobně vyšší než na REACH. Konečně, v loňském roce byl publikován návrh Evropské komise na revizi integrovaného povolení tzv. IPPC recast. První studie hovoří o nákladech pro evropský chemický průmysl ve výši 20 miliard EUR. Jednoduchou aproximací se dostáváme k číslu 20 miliard Kč pro český chemický průmysl. To všechno jsou vykřičníky pro chemický průmysl, který se nachází v krizi. Přitom je to zejména on, který nabízí řešení, vedoucí k udržitelnému rozvoji a budoucí prosperitě. Ladislav Novák ředitel Svazu chemického průmyslu ČR

5

Stanoviska, události, lobby Ohlédnutí za rokem 2009 Rok 2009 byl mimořádně obtížný. Ještě do podzimu roku 2008 zaznamenávala tempa růstu průmyslu dvojciferná čísla, která se velmi rychle změnila v záporná. Málokdo z nás a troufám si říci, že v podstatě nikdo, nepředvídal globální hospodářskou recesi, která se záhy ze světa přenesla i do ČR. Průmyslové podniky v době rychlého růstu si stěžovaly na nedostatečnou nabídku pracovních sil v potřebné kvalifikační a profesní struktuře, nízkou pružnost trhu práce, na rychle rostoucí ceny energetických vstupů, nepřiměřeně tvrdou environmentální legislativu a vysokou volatilitu kursu české koruny. S nástupem hospodářské recese se začínají velmi tvrdě projevovat nové problémy. Jde zejména o ztrátu zakázek, klesající platební kázeň, přístup k financím a rychle se šířící celkovou nestabilitu a nejistotu. Současné období pro nás představuje zdroj dosud neznámých zkušeností a hlavně stimul pro změnu politiky Svazu. Změny vyžadují daleko intenzivnější komunikaci s členskou základnou a podstatně důraznější tlak na vládu, která je povinována zlepšovat podnikatelské prostředí a hledat taková řešení, která umožní zmírnit dopady hospodářské recese. Již v říjnu roku 2008 jsme si byli vědomi, že situace podnikové sféry se fatálně zhoršuje a že hospodářská recese není jevem, kterému je možné pasivně přihlížet. Proto jsme na valné hromadě v Třinci přijali prohlášení, ve kterém jsme vyzvali vládu k tomu, aby zhodnotila situaci a nejbližší vývoj, nepodcenila závažnost hospodářské recese a přijala odpovídající opatření. Bohužel, vláda zpočátku problémy podcenila a její protikrizový plán byl přijat se značným zpožděním. Projevil se dlouhodobý dluh v nízké úrovni komunikace vládních úředníků s podnikatelskou sférou. Vědomi si toho, že podcenění vývoje přestavuje značné riziko, požádali jsme vládu, aby na Plenární zasedání RHSD pravidelně předkládala zprávu o vývoji hospodářství společně s návrhy jak řešit jeho akutní problémy. K tomu, aby se tak stalo, je nezbytné, aby státní administrativa problémy reálné ekonomiky chápala jako své vlastní. Bohužel mnohdy přetrvávají nedostatky v jejich samotném vnímání, pojmenování a schopnosti řešit je nadresortním přístupem. Právě meziresortní přístup se ukázal jako výrazná slabina v činnosti státní administrativy. Výsledky v úsilí na zmírnění důsledků hospodářské recese v ČR jsou spojeny se schopností nalézt konsensus na opatřeních napříč politickým spektrem. Ke škodě věci politické strany stále preferují své zájmy spočívající v krátkodobém ovlivňování svých potencionálních voličů. Jen velmi těžko lze omluvit, že v situaci hospodářské recese a v době českého předsednictví došlo k výměně vlády za vládu úřednickou, která má omezený mandát a to nejen politický, ale i časový. Navíc její působení bylo náhle prodlouženo až do termínu řádných voleb.

finanční posílení ČMZRB, ČEB a EGAP. Stejně tak lze vládu pochválit za program Vzdělávejte se a Školení je šance. V plném světle se projevila malá výkonnost státní administrativy a řada námi navrhovaných opatření zůstává neuskutečněna. Nelze do nekonečna formálním způsobem zpracovávat analýzu dopadů připravované legislativy na podnikání, nelze ukvapeně přijímat environmentální normy, které snižují výkonnost hospodářství s nejasnými výsledky v životním prostředí a nelze pasivně přihlížet k zadlužování veřejných financí. Nelze vydávat finance státu do málo efektivních systémů jakými je podpora VaV, školství, zdravotnictví a jiné. Dovolím si ještě jednu poznámku k deficitu veřejných financí. Jde jistě o závažný problém ohrožující celkovou stabilitu země. Není možné ho však považovat za jediný. Druhou prioritou musí být vytvoření podmínek pro zvýšení výkonnosti hospodářství. Právě ta může sehrát velmi důležitou roli při snižování deficitu. Mám dojem, že v současné diskusi převládá spíše bilanční přístup při hledání řešení deficitu a neoprávněně v pozadí zůstává politika, která by akcentovala zvýšení konkurenční výkonnosti jako rovnocennou prioritu. Při hodnocení loňského roku se nemusíme shodnout nad tím, jak se má krize, resp. její příčiny, řešit a lze dojít o k rozdílným názorům na to, jak dlouho potrvá. Jedno však je jisté, že pro nás představuje výjimečnou příležitost otevřít znovu, a to velmi důrazně dlouhodobě neřešené problémy limitující rozvoj podnikání, problémy zatěžující veřejné rozpočty. K tomu, aby se tak stalo, je potřeba více naslouchat hlasům z podnikatelské sféry. Úředníci si musí uvědomit, že pokud se tyto problémy nevyřeší, nemohou ani oni očekávat, že se budou podílet na výsledcích hospodářství tak, jak by si to nepochybně přáli. Byl to těžký rok a je velmi pravděpodobné, že ani ten příští nebude o mnoho lepší. Čeká nás velmi tvrdá práce, neboť i příští rok ukáže pravdivost hesla, že štěstí přeje připraveným. Boris Dlouhý ředitel sekce hospodářské politiky

Bylo by jistě nespravedlivé nepřiznat vládám i některé dílčí úspěchy ve snaze zmírnit dopady krize. Jako příklad lze uvést

6

Svaz průmyslu a dopravy ČR

01/2010

„PŘÍPAD“ – PLATBY POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V 1. POLOLETÍ 2007 A CO BY MOHLO NASTAT V současné době jsou ve sdělovacích prostředcích publikovány informace o tom, že v 1. pololetí roku 2007 nebyla stanovena povinnost zaměstnavatelů odvádět pojistné na sociální pojištění za sebe, protože chyběla zákonná úprava vyměřovacího základu pro odvod pojistného.

Dalším ústupkem bylo přistoupení na zvýšení stropů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ze 48 násobku průměrné mzdy na 72 násobek, tj. na 1 707 048 Kč, a to s úsporou ve státním rozpočtu „pouhé“ 4 mld. Kč.

Tyto informace se objevily na základě rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem (pobočka v Liberci), kterým bylo zrušeno rozhodnutí ČSSZ (a rozhodnutí OSSZ), které ukládalo povinnost firmě Ježek uhradit nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za období od 1. ledna 2007 do 30. 6. 2007.

Za této situace je více než zřejmé, že „jednorázové dotace“ jednotlivým firmám ve formě vracení přeplatků na pojistném by bylo nutné kompenzovat, a to s největší pravděpodobností nějakým plošným opatřením v oblasti sociálních systémů. Stejně tak je zřejmé, že stát by hledal jakoukoliv možnost a prostředky, jak navrácené pojistné od zaměstnavatelů získat zpět, zejména tím, že by důsledně využil jakékoliv příležitosti k minimalizaci pozitivních efektů pro zaměstnavatele plynoucích z některých dříve přijatých opatření.

Na základě této skutečnosti podala také řada firem, které uhradily v tomto období roku 2007 pojistné v plné výši, žádost na příslušné OSSZ o vrácení této části pojistného, která byla odvedena za organizaci a malou organizaci. Vzhledem k tomu, že v této věci probíhá soudní spor u Nejvyššího správního soudu, příslušné OSSZ přerušily správní řízení, které zahájily ve věci vrácení přeplatků na pojistném do doby vyřešení sporu u Nejvyššího správního soudu. Řada firem podává prostřednictvím advokátních kanceláří odvolání proti takovým rozhodnutím o přerušení řízení. Pro firmy je současná situace velmi nepřehledná a složitá, pokud jde o daňové souvislosti spojené s vracením přeplatků. Z pohledu zaměstnavatelů je nutné posuzovat problematiku vracení přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za období od 1. 1. do 30. 6. v širších, zejména ekonomických souvislostech Na jedné straně může vrácení přeplatků pojistného přinést některým firmám okamžitý finanční efekt v řádu desítek miliónů korun v závislosti na počtu zaměstnanců a výši vyměřovacího základu pro odvod pojistného v daném období. Z tohoto hlediska by byla možnost požadovat vrácení přeplatku atraktivní pro řadu firem, zejména pro ty, které jsou dnes ve složité ekonomické situaci, které stále bojují o přežití, omezily výrobu, služby, nemají finanční prostředky na splácení úvěrů, na výplatu mezd, atd. Pro tyto firmy by takováto finanční „jednorázová finanční injekce“ mohla být velmi cenná. Na druhé straně je nutné mít na zřeteli, že odhadovaný celkový dopad vracení přeplatků na pojistném v řádu až 120 miliard Kč na státní rozpočet, bude nutné vykrýt z jiných zdrojů a je více než pravděpodobné, že stát tyto prostředky bude zpětně vybírat opět od plátců pojistného, tj. zaměstnavatelů. Je na místě si připomenout, že při schvalování návrhu státního rozpočtu na rok 2010 a při hledání úsporných opatření v řádu cca 60 mld. Kč jsme se jako zaměstnavatelé již museli vzdát slev na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které pomáhaly zaměstnavatelům snížit vedlejší náklady práce u zaměstnanců s příjmy do 27 tisíc korun, pomáhaly jim vytvářet a udržet pracovní místa, a to s úsporou ve státním rozpočtu „pouhých“ cca 18 mld. Kč. 01/2010

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Jako možné řešení by tak zejména přicházel v úvahu návrat k navrhovaným úpravám v oblasti nemocenského pojištění v rámci úsporného balíčku v podobě zachování výše odváděného pojistného sice na úrovni 2,3% z vyměřovacího základu, ale při současném prodloužení období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dní, a to bez možnosti refundace poloviny vyplacených náhrad od odvedeného pojistného. Připomínáme, že tyto návrhy se nám při projednávání návrhu státního rozpočtu na Plénu RHSD podařilo odvrátit jen s největším úsilím. V době, kdy by došlo k odčerpání finanční prostředků ze sociálního systému v podobě masového vracení přeplatků, a kdy se současně ukazuje, že nastavené parametry nemocenského pojištění jsou pro zaměstnavatele výhodné (jak jsme předpokládali při prosazování uvedených parametrů) – očekávané úspory jsou odhadovány na cca 18 mld. Kč v roce 2009 – je zjevné, že stát by ve snaze získat náhradu za chybějící pojistné změnil parametry v nemocenském pojištění v neprospěch zaměstnavatelů. V kombinaci se změnami v nemocenském pojištění od 1. ledna 2010, kdy lze očekávat z důvodu zavedení karenční doby v ošetřovném daleko větší využívání nemocenské ze strany zaměstnanců a tedy i předpoklad zvýšení objemu vyplácených náhrad mezd, by „odvetné“ úpravy provedené státem v nemocenském pojištění byly pro zaměstnavatele velmi nevýhodné. V rámci možných „odvetných“ opatření lze předpokládat i zhoršení ochoty státu promíjet penále či neodvedené pojistné ze strany zaměstnavatelů. Vzhledem k rozměru případného výpadku pojistného a stavu veřejných financí včetně schváleného výrazně deficitního státního rozpočtu České republiky pro rok 2010 lze očekávat též plošné zvýšení sazby pojistného na sociální zabezpečení, byť na přechodnou dobu v rozsahu 1 až 5 % vyměřovacího základu. Je více než zřejmé, že vzniklý schodek ve státním rozpočtu v řádu cca 120 mld. Kč by logicky musel být kompenzován jiným, protisměrně působícím masívním plošným opatřením v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

7

Stanoviska, události, lobby To by pravděpodobně zcela eliminovalo přechodný pozitivní efekt vrácení pojistného za I. pololetí 2007 a způsobilo řadě zaměstnavatelů další neočekávané ekonomické problémy. Takové řešení by rovněž nebylo spravedlivé vůči těm zaměstnavatelům, kteří by o vrácení pojistného nepožádali, ale museli se podílet na vykrytí takto vzniklého „schodku“ veřejných financí.

A konečně, nadále a dlouhodobě přetrvávající složitá ekonomická situace vyžaduje, aby se stabilizovalo právní prostředí, tj. aby se neustále neměnily právní předpisy s přímými ekonomickými dopady na zaměstnavatele, protože v kombinaci s nestabilním ekonomickým prostředím tento přístup ještě více komplikuje a zhoršuje podmínky podnikání. Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce

zasedání pléna PSP – prosinec Novela zákona o nemocenském pojištění (tisk 939) Skupina poslanců (Šojdrová aj.) navrhuje zákon, kterým chce ponechat výši příspěvku v mateřství na úrovni roku 2009 také v roce 2010. Považují za nepřijatelné, aby úspory, které jsou nutné, takto výrazně dopadly právě na rodiče, většinou matky pečující o dítě, a to na rodiče, jejichž příspěvek se vypočítává z předchozího výdělku. Dopad do státního rozpočtu se pohybuje v příštím roce ve výši 1,5 mld. korun. Návrh byl předán k projednání do výborů. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů (tisk 968) Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je v České republice zakotvena v zákoně o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Na základě tohoto zákona regulační úřad v cenových rozhodnutích podporuje všechny druhy obnovitelných zdrojů. V současné době je však dramatická situace v případě žádostí o připojení nových fotovoltaických zdrojů v elektrizační soustavě. Nárůst instalovaného výkonu u fotovoltaických zdrojů mezi roky 2007 a 2008 činil bezmála 1500 % a tento stav pokračuje také v roce 2009. Je to v důsledku snížení cen fotovoltaických panelů o více než 40 %. Energetický regulační úřad však nemůže na tento stav reagovat příslušným snížením výkupní ceny z těchto zdrojů, neboť smí na základě zákona meziročně snížit výkupní cenu elektřiny pro nové zdroje pouze o 5 %. Díky tomu dochází k velmi významnému zvýhodnění nově budovaných fotovoltaických elektráren oproti ostatním druhům obnovitelných zdrojů, u kterých je podpora stanovena optimálně. Vzniklá situace vede ke spekulativním blokacím připojovacích kapacit na úrovni distribučních soustav. Již nyní to znamená, že všichni zákazníci v České republice odebírající elektřinu, včetně domácností, budou v roce 2010 přispívat speciálně na nové fotovoltaické zdroje částkou více než 3 miliardy korun. (tj. všem zákazníkům v České republice pouze z titulu rozvoje fotovoltaiky zdraží elektřina pro rok 2010 o cca 50 korun na megawatthodinu). Předložená materie je sama o sobě velmi jednoduchá. Má v podstatě dva paragrafy a říká zjednodušeně toto: Energetický regulační úřad bude i nadále korigovat výkupní cenu obecně z obnovitelných zdrojů energie, ale tentokrát nikoliv pouze tím, že by měl pásmo plus minus 5 % meziročně, ale ten nástroj se mění tak, že by mohl vydat, nebo respektive musel by vydávat příslušnou vyhlášku včetně cenové vyhlášky, která by zajišťovala, že návratnost investice v tom roce pořízení by se pohybovala mezi 11 až 15 lety. Lhůta 15 let je stanovena v zákoně a vychází ze směrnic Evropské unie. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (tisk 959) Jde o změny a doplnění dvou zákonů, a to rozpočtových pravidel a daní z příjmů. Účel je prostý. Aby Ministerstvo financí mohlo spustit emisi dluhopisů pro obyvatelstvo, potřebuje dvě dílčí úpravy v těchto zákonech. Stát chce dosáhnout naprostou transparentnost při prodeji dluhopisů. To znamená všechny ceny vztahující se k těmto dluhopisům budou

8

předem ministerstvem vyhlášeny. Chce nabídnout prodej a vrácení státních dluhopisů v každém okamžiku. Pokud se občan rozhodne, že potřebuje hotovost, může dluhopis vrátit, a to bez poplatku. Proto se budou tyto dluhopisy prodávat prostřednictvím internetu. Ministerstvo chce ochránit občana před tržními vlivy, které mohou snížit hodnotu dluhopisu, do kterého občan investoval, vlivem růstu tržních cen, tedy vlivem poklesu výnosů. Občan bude investovat jistinu a při vrácení dluhopisu obdrží jistinu zpět ve stejné výši - plus příslušný úrok za dobu držby. Ministerstvo chce zabezpečit, aby občan podle vlastního rozhodnutí mohl v kterýkoliv den vrátit dluhopisy. Pouze dodáním denní likvidity těmto dluhopisům bude možno naplnit tento cíl. Tímto cílem je z dnešních řádově 10 mld. v držení dluhopisů občanů se dostat na úroveň 100 mld. korun. Splnit tyto požadavky v podstatě nemůže v žádném případě klasický dluhopis. Nemůže tyto požadavky splnit proto, že kupon klasického dluhopisu se vyplácí pouze jedenkrát ročně a jistina jen jedenkrát při splatnosti. Ministerstvo financí se rozhodlo zahrnout do dluhopisů i stimulaci doby držby dluhopisu občanem. Po dobu držení dluhopisu od emise až do splatnosti, což je ideální stav, se bude srážka dluhopisu samozřejmě rovnat nule. Prostě nebude žádná. Naopak ministerstvo bude znevýhodňovat krátkodobou držbu stanovením srážky snižující celkový výnos dluhopisů za dobu držení, a to až do výše 8,5 % úrokového výnosu dluhopisu. Výši srážky bude Ministerstvo financí transparentně vyhlašovat obvyklým způsobem. Logicky zdanění těchto dluhopisů bude stejné jako zdanění spořicích účtů ve výši 15 %. Bylo ukončeno druhé čtení zákona. Návrh poslanců Miloše Melčáka, Michala Pohanky, Karla Sehoře a Milana Šimonovského na vydání zákona, kterým se mění zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (tisk 580) Podstata návrhu spočívá v tom, že se tento zákon o ochraně přírody a krajiny uvede do souladu se stavebním zákonem. Zásadní nesoulad spočívá v tom, že ustanovení § 85 a § 109 stavebního zákona o účastnících územního a stavebního řízení a současné znění § 70 zákona č. 114/1992 Sb., což je zmíněný zákon o ochraně přírody a krajiny, jsou v nesouladu, který spočívá v tom, že v § 85 odst. 2 písm. c) zmíněného stavebního zákona jsou účastníky územního řízení osoby, stanovené zvláštním právním předpisem. Jako tento zvláštní předpis je v praxi např. používán zákon č. 114/1992 Sb., který ovšem je v kolizi s § 109 stavebního zákona, který však jako účastníky stavebního řízení osoby stanovené v zákoně o ochraně přírody a krajiny neuvádí. V praxi se velmi často projevuje snaha používat jako zvláštní zákon i pro stavební řízení, což vede k neodůvodněným průtahům řízení. Návrh by zroveň posílil právní jistotu stavebníků. Zkráceně řečeno: Podle stavebního zákona mohou osoby určené zákonem o ochraně krajiny vstupovat do tzv. územního řízení, nikoliv do následujícího stavebního řízení. Návrh byl předán k projednání do výborů. Ludmila Nutilová, poradce pro legislativní proces Svaz průmyslu a dopravy ČR

01/2010