spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

Sněm SP ČR – mimořádný zájem o diskusi s vládou Jasné argumenty průmyslu – exkluzivní studie o obchodování s povolenkami Konkurenceschopná Evropa bez bariér – konference SP ČR v Senátu PČR Tanec kolem Evropských podnikatelských rad

2008

Zpravodaj Spektrum je oficiální

Nikoliv bezdůvodně v návrhu Programového prohlášení našeho Svazu pro rok 2009 stojí požadavek na přijetí eura včetně stanovení termínu pro co nejrychlejší přijetí eura na prvém místě. Nedávný vývoj kurzu koruny k euru byl zejména pro vývozní firmy významným finančním problémem a varovným signálem, kam až se může kurz pod vlivem kombinace faktorů dostat. Na půdě SP ČR se z uvedeného důvodu setkali významní exportéři, aby hledali řešení. Shodli se na závěru, že bude třeba mnohem razantněji požadovat od vlády stanovení termínu přijetí eura a urychlení příprav na jeho zavedení. Je evidentní, že skokové posilování koruny není problémem jen vývozců, ale týká se i cestovního ruchu, ale např. i zemědělců neboť zlevňuje dovoz zemědělských produktů. Problémem není dlouhodobé postupné posilování, ale skokové, především nepředvídatelnými spekulativními vlivy způsobené posilování, kterému neodpovídá růst produktivity práce. ČR by neměla oddalovat přijetí společné měny. Pokud budeme plnit všechny podmínky a já jsem přesvědčen, že naše ekonomika na to v současné době kondici má, tak by dlouhodobé odmítání vstupu do eurozóny bylo rovněž porušením přístupové smlouvy. Není všeobecně známo, že Velká Británie a Švédsko mají výjimku a kurs dánské koruny je vázán na euro.

informační médium

Svazu průmyslu a dopravy ČR

– nejsilnější český zaměstnavatelský svaz – nevládní nezávislá organizace, která si klade za cíl vytvářet vhodné podmínky pro podnikání – navazuje na předválečný Ústřední svaz československých průmyslníků

subjektů

1619 124

členských firem

27

členských subjektů

3

partneři

Svaz průmysl a dopravy ČR je členem mezinárodních organizací IOE – Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (od roku 1992) BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996)

Současně s požadavkem na urychlené přijetí eura volám rovněž po přijetí opatření k reformě veřejných financí. Stanovení termínu přijetí eura a tím i nutnost plnění maastrichtských kritérií by nutilo politickou reprezentaci k úsporným a reformním opatřením a neumožňovalo by plýtvání veřejnými zdroji tak, jak jsme toho byli svědky před posledními parlamentními volbami u politiků všech levých a pravých stran. Představa, že napřed dokončíme reformy a pak rozhodneme o přijetí eura není správná, neboť reformovat bude třeba stále. Zavedením eura potřeba reforem nekončí. To vidíme v zemích, kde euro již funguje.

Asociace českého papírenského průmyslu • Asociace inovačního podnikání ČR • Asociace leteckých výrobců • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR • Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR • Asociace strojních inženýrů • Asociace výzkumných organizací • Asociace zemědělské a lesnické techniky • CECED CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů • Česká manažerská asociace • Českomoravská elektrotechnická asociace • Český svaz zaměstnavatelů v energetice • Odvětvový svaz Hutnictví železa • Sdružení automobilového průmyslu • Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky • Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska • Svaz českých a moravských výrobních dužstev • Svaz dopravy ČR • Svaz chemického průmyslu ČR • Svaz kovohutnického průmyslu • Svaz plastikářského průmyslu ČR• Svaz sléváren ČR • Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení, SST • Svaz výrobců cementu ČR • Škoda Holding, a.s. • Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky • Unie středního stavu České republiky •

Jedním z nejčastěji uváděných argumentů pro odkládání rozhodnutí o přijetí eura je obava z nárůstu inflace. Zkušenosti s růstem inflace v zemích, které vstoupily v poslední době do eurozóny nejsou však tak drastické a když porovnáme růst inflace v prvé polovině tohoto roku v ČR a ve Slovinsku tak jde o téměř stejný nárůst. Navíc s inflací se podniková sféra umí vyrovnat lépe než se šokovým nárůstem koruny. S inflací nelze rovněž spekulovat. Z mého pohledu je silným argumentem pro stanovení brzkého přijetí eura minimalizace rizika spekulativních útoků proti naší měně. Nechci tvrdit, že společná měna nemůže být takovýmito útoky ohrožena, ale rozhodně má větší sílu se útokům spekulantů ubránit. Čím později zavedeme euro, tím delší dobu budeme rizikům spekulace vystaveni zvláště pak v souvislosti se současným vývojem finančních trhů. Rozhodně se nepovažuji za měnového experta. Vím, jaké výhody přináší posilující koruna občanům. Uvědomuji si vliv tohoto faktoru na ceny ropy a plynu v posledním období v ČR. Uvědomuji si ale i rizika tohoto stavu v zemi, kde podíl exportu na tvorbě HDP činí 80 %. Nevím, v čem se lišíme od některých menších evropských zemí, které již euro mají, nebo Slovenska případně Polska. V rámci předsednictví ČR v EU jsme si stanovili heslo Evropa bez bariér. Snahu o odstranění základní ekonomické bariéry tj. přijetí společné evropské měny u naší politické reprezentace však postrádám. Ing. Stanislav Kázecký, CSc. viceprezident SP ČR pro zahraniční vztahy

Partner:

Zpravodaj Spektrum, oficiální médium Svazu průmyslu a dopravy ČR • Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR), Jankovcova 1569/2c, 170 04 Praha 7, tel.: 234 379 500, fax: 234 379 463, [email protected], SPektrum: [email protected], www.spcr.cz, tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s.p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP-3285/99-P ze dne 15. 10. 1999, ISSN 1213-7227 10/2008

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Úvodník Události, stanoviska, lobby, anketa

3 7 9 12 14 16 22 18 18

Největší akce SP ČR v roce 2008 V Brně proběhl Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR Projev prezidenta SP ČR Jaroslava Míla Projev premiéra M. Topolánka na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR Sněm mediální událost roku SP ČR Blesková anketa SP ČR mezi členskými firmami Přehled médií o klimatickém balíčku Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman na Klubu Za co loboval Svaz Stanovisko k návrhu státního rozpočtu na rok 2009 SP ČR je proti, aby byl fyzickým osobám zakázán prodej kovového odpadu

19

Podnikatelská mise doprovázela předsedu vlády při jeho oficiální návštěvě Chorvatska

20 21 22

Obchodní příležitosti v Lucernu Konference v Senátu PČR – Konkurenceschopná Evropa bez bariér z pohledu zaměstnavatelů a podnikatelů v České republice 7. zasedání česko-tchajwanské podnikatelské rady

32 36

Skutečný motor české ekonomiky! Allocator, s.r.o.

Podpora exportu SP ČR připravuje

Představujeme nového člena a pozorovatele EU a mezinárodní organizace

EK 24 Tanec kolem evropských podnikových rad 25 Setkání s komisařem Špidlou a členy EP k návrhu směrnice o Evropských radách zaměstnanců 26 Co přinesla diskuse k „Zelené knize“ o tržních nástrojích ochrany životního prostředí 30 Návštěva expertů v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti švédského svazu zaměstnavatelů Svenskt Näringsliv IOE/ILO 32 Vize podnikatelů o budoucím poslání ILO EHSV 25 447. plenární zasedání EHSV 27 Konference EHSV: „Podnikání s lidskou tváří“ 28 Setkání prezidenta zaměstnavatelské skupiny EHSV s ministrem Liškou CEBRE 28 Partnerství podnikatelů se vzdělávacími institucemi je motorem evropské konkurenceschopnosti! 32 Sektorový seminář energetická politika v programech vnější spolupráce EU

Infosevis

34 36

IBEX ENTEC 2009 1. česko-slovenská konference podnikatelek a manažerek

31 33 34 35

Česká pojišťovna GolfYacht FOK Mezinárodní veletrhy Mnichov

Inzerce

obsah

Události, stanoviska, lobby

Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR

V Brně proběhl

Apel na současnou vládu, aby razantně pokračovala v prosazování reforem, výzva k definování termínu přijetí eura a zrušení vládou přijatého rozhodnutí o omezení pátečních a nedělních jízd kamionů, požadavek na minimalizování dopadů obchodování povolenkami. To byla některá z témat, kterými se zabýval letošní Sněm Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Proběhl v pondělí 15. září od 10 do 12 hodin v Brně na Mezinárodním strojírenském veletrhu a zúčastnilo se ho na 400 zástupců členských firem. Tohoto patnáctého vrcholného setkání podnikatelské sféry se zúčastnili jako již tradičně zástupci vlády, tentokrát ministři Petr Nečas a Martin Říman. Se svým projevem na něm vystoupil jako hlavní host premiér Mirek Topolánek. Hostitelem Sněmu byl prezident SP ČR Jaroslav Míl. Úvodního slova se ujal Jiří Škrla, generální ředitel Veletrhy Brno, a.s., který zdůraznil význam MSV, slavící 50. výročí. „Veletrh je oknem do ekonomiky. Zájem o MSV naznačuje, že ekonomice se zatím ještě daří,“ uvedl Jiří Škrla. Vystoupení prezidenta Svazu Jaroslava Míla a hlavního hosta premiéra Mirka Topolánka uvádíme na následujících stránkách v plném znění. Dalším vystupujícím na Sněmu SP ČR byl Martin Jahn, viceprezident SP ČR a prezident Svazu automobilového průmyslu, generální ředitel Volkswagen Group v Ruské federace. Ocenil snahu vládu o udržení veřejných financí a změny v systému nemocenského pojištění i rozhodnutí o přijetí zelených karet a snahy o zjednodušení legislativy. Pozitivně hodnotil i reformu systému výzkumu a vývoje. Připomněl však, že reformy nepostupují dostatečně rychle. Vyzval vládu, aby stanovila termín přijetí eura tak, jak si to podle průzkumů SP ČR přeje 82 procent členských firem. „Pokud kurz eura posiluje tempem více než o deset procent, řada firem se s tím nedokáže vyrovnat. Uvědomujeme si, že přijetí eura je vázáno na stav veřejných financí, ale kdo zná cíl, najde cestu,“ prohlásil Martin Jahn s tím, že euro nepotřebují jen exportéři. Environmetnální problematikou se zabýval Josef Zbořil, člen představenstva SP ČR a viceprezident Asociace českého papírenského průmyslu. Své vystoupení Josef Zbořil, člen představenstva SP ČR, nazvaném Udržitelný rozvoj ČR nebo fikce zmínil environmentální problematiku. „O dalším růstu environmentální výkonnosti bude rozhodovat ekonomická výkonnost a sociální konsensus a ne zbožná přání,“ upozornil Josef Zbořil. Zmínil, že SP ČR zpracoval studii ohledně dopadů obchodování s emisními povolenkami na český průmysl. „V českých podmínkách by naše firmy mohly kvůli tomuto systému ztratit 50 miliard korun,“ upozornil Josef Zbořil s tím, že již loni navrhoval SP ČR řešení, jak minimalizovat tyto dopady. Vyzval vládu, aby se Svazem účinněji spolupracovala v této oblasti. Zmínil i energetickou soběstačnost a nutnost jí neprohospodařit. „To, co je vydáváno za udržitelný rozvoj, nemá potřebnou ekonomickou ani sociální dimenzi a řada aspektů musí být přehodnocena. Čím dříve, tím méně ztrát,“ uvedl Josef Zbořil. 10/2008


Diskutovaným tématem byla i oblast dopravy a dopravní infrastruktury. Vláda si ze strany Jaroslava Hanáka, 1. viceprezidenta SP ČR a prezidenta Svazu dopravy ČR vysloužila kritiku za její rozhodnutí omezit jízdy kamionů v pátek a v neděli. „Dopravci na tomto rozhodnutí prodělají miliardy, bude to vadit také obchodům i desetitisícům řidičů. Nakonec odstavení kamionů v pátek odpoledne pocítí i občané,“ uvedl Jaroslav Hanák s tím, že vláda by se neměla zakrývat heslem Evropa bez bariér. Apeloval také na budování dálniční infrastruktury a na podporu vodní dopravy, která představuje jedno procento objemu dopravy. „Zachraňme vodní dopravu v Čechách,“ prohlásil Jaroslav Hanák.

O otázce vzdělání hovořil Pavel Kafka, viceprezident SP ČR pro zaměstnavatelskou oblast a vzdělávání. Upozornil na hluboký rozpor mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu ohledně kvalifikovaných pracovníků, kteří nám mají zajistit maximální růst naší dlouhodobé konkurenceschopnosti. „Podporujeme proto výrazné posílení pozice Správních rad VŠ a postavení zástupců zaměstnavatelů v nich. Podporujeme vytvoření modelů kofinancování školství z podnikatelského prostoru a tím i možnost podílet se na jeho rozvoji. Navrhujeme personální propojení tak, aby například profesury na VŠ byly otevřeny pro významné pracovníky průmyslu. Usilujeme o přiblížení studijních programů a celkového režimu studia pozdějším požadavkům praxe i cestou systematicky zajištěných odborných praxí,“ řekl Pavel Kafka. Svaz podle něho vítá spuštění systémových projektů Národní soustavy kvalifikací a Národní soustavy povolání a zejména ten fakt, že do těchto projektů byli přizváni zaměstnavatelé. „Ukazuje se, že na bázi těchto projektů dochází ke zlepšení spolupráce i státních resortů školství a práce,“ dodal Pavel Kafka. Milan Mostýn manažer PR a tiskový mluvčí

3

prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl

předseda vlády Mirek Topolánek

generální ředitel Veletrhy Brno, a.s. Jiří Škrla

viceprezidenti představenstva SP ČR Stanislav Kázecký, Martin Roman, člen představenstva SP ČR Jan Wiesner

viceprezident SP ČR pro oblast hospodářské politiky a daní Martin Jahn

1. viceprezident SP ČR Jaroslav Hanák

člen představenstva SP ČR Josef Zbořil

viceprezident SP ČR pro zaměstnavatelskou oblast a vzdělávání Pavel Kafka

zprava host Sněmu prezident HK Petr Kužel, členové představenstva SP ČR Pavel Prior, František Chalupecký, viceprezident SP ČR pro oblast výzkumu, vývoje a inovací Karel Šperlink

ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas

viceguvernér ČNB Mojmír Hampl

zleva generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška, místopředseda představenstva AMSP Jiří Belinger, čestný člen SP ČR Miroslav Grégr, předsedkyně dozorčí rady Dagmar Trkalová

ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu ČR Antonín Šípek

generální ředitel SVITAP J.H.J. spol. s r.o., Jan Heřmanský

tisková konference SP ČR

stánek SP ČR na MSV

pracovní oběd s předsedou vlády

projev preZidenta

sp čr jaroslava míla setkání prezidenta republiky Václava Klause s prezidenty Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslavem Mílem, Českomoravské elektrotechnické asociace Stanislavem Adamcem, Svazu strojírenské technologie Janem Rýdlem v historickém salonním voze prezidenta Masaryka

setkání prezidenta Svazu průmylsu a dopravy ČR Jaroslava Míla s Johannem Schneider-Ammannem, prezidentem SWISSMEM prezident SP ČR J. Míl, M. Řehounek, obchodní komora Švýcarsko - ČR, J.Schneider-Ammann

Vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi v úvodu mého vystoupení připomenout, že při letošním 50. výročním Mezinárodním strojírenském veletrhu už bohužel nemůže být legenda českého průmyslu a čestný člen našeho Svazu Tomáš Baťa. Věřím, že by se na naši vládu obracel s podobnými návrhy a požadavky jako já. Tato koaliční vláda je téměř v polovině svého vládnuti a nastal čas, abychom řekli, co se nám zdá být dobré a s čím naopak nemůžeme souhlasit a co nám vadí. O tom ve svých vystoupeních v jednotlivých oblastech budou hovořit členové či viceprezidenti našeho svazu, pan Martin Jahn za oblast hospodářské politiky, pan Josef Zbořil za oblast environmentální politiky, pan Jaroslav Hanák za oblast dopravy a pan Pavel Kafka za oblast vzdělávání. Jsem si jist, že řada dalších otázek bude předmětem i následující diskuse.

zprava prezident SP ČR Jaroslav Míl, zástupkyně GŘ Dagmar Kuchtová

Proto si dovolím pojmout své letošní vystoupení trochu jinak, než je obvyklé. V této zemi je téměř národnim sportem nadávat a ne chválit. Když někdo řekne, že je mu nějaká politická strana či nějaké vládní rozhodnuti sympatické, tak se to považuje téměř za podezřelé. V této zemi se i pozitivně sdělená a míněná kritika vůči a to jakékoliv vládní exekutivě bere za osobni útok. A je úplně jedno, jestli s danou kritikou přichází návrh na řešení, či je přímo nabídnuta pomoc. V této zemi se odvaha k řešení dlouhodobě neřešených problémů bere v politickém prostředí jako nedostatek pragmatismu, nedospělý idealismus či politická naivita. Na druhou stranu jsem osobně přesvědčen, že v této zemi

konference German days

10/2008


vlády neobhajují svoji pozici ve volbách proto, že udělaly nutnou a nepopulární reformu, ale proto, že ji buď nevysvětlili či se jejich vládni koalice stihla celou řadou ať již skutečných či uměle vytvořených skandálů, dostatečně zdiskreditovat. V této zemi se občané populistickými nápady k neuvážené volbě jen tak zlákat nedají. Myslím si, že ti co sledují či sledovali vývoj u našich východních sousedů, by má slova mohli potvrdit. Reformní vláda pana Dzurindy skončila po osmi letech na lopatkách ne kvůli bolestivým reformám, ani pro populismus svých oponentů, ale především pro ztrátu důvěry v transparentní vládnutí. Současná vláda je vládou, která si předsevzala uskutečnění řady reforem, které i my, reprezentanti zaměstnavatelské a podnikatelské sféry, považujeme za nezbytné. Proto tato vláda vzbuzovala řadu očekávání a nebojím se říci, měla i naše sympatie a v řadě kroků i podporu. Pane premiére, je evidentní, že máte odvahu k nepopulárním a kontroverzním krokům, ať už se jedná o církevní restituce, radar v Brdech, či pro nás to nejdůležitější, o reformu veřejných financí. Tento program jde správným směrem, o tom není pochyb, ale nejde tempem, které je potřebné. Poslední a troufnu si tvrdit hodně objektivní hodnocení Světové banky potvrzuje to, co říkáme, a to nejen dnes a nejen tady v Brně. Porovnáme-li provedené změny za poslední rok a půl, bylo jich zcela určitě více, než za období 2003 až konec roku 2006. Nicméně rychlost změn v okolních zemích je vyšší. Vláda doplácí na to, ze nereformovala své instituce. Její tempo je limitováno schopností a výkonností státního aparátu. Bez schopných lidi zůstane sebelepší nápad jen nápadem. O důvod

7

Události, stanoviska, lobby více, abyste v žádném případě neustoupili tlaku námi placených odborových předáků na rovnostářství v odměňováni státní administrativy. Jednoznačně podporujeme pana ministra Nečase v jeho snaze přidávat na mzdách diferencovaně podle výkonu. To je cesta jak zaplatit ty nejlepší a přeruší tak socialistický trend posledních let. Jednoznačně podporujeme i přesun mzdových prostředků do oblasti školství. Zelené karty, po kterých voláme více jak osm let, budou uvedeny v život. Je to úspěch, a chtěl bych všem, co na tomto projektu pracovali a prosazovali jej, poděkovat. Demagogie poslance Ratha je smutným příkladem, že ne vždy je snadné získat podporu pro tak apolitický návrh. Vždyť první, kdo tento návrh podpořil byl sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla. Bohužel jím zadaný úkol nikdo neřešil. Zároveň je to ale příklad toho, že když se uvede opatření v život s tak velikým zpožděním, tak je jeho efekt na úrovni 10 procent možného výsledku. Jinými slovy rychlost je klíčovým faktorem. Snížení daní, po kterém jsme tolik volali, posiluje pracovní motivaci především těch lidí, kteří nesou nejvyšší zodpovědnost. Přitom nejde o podporu nějakých superbohatých jedinců, ale o stimulaci ekonomiky prostřednictvím usazení se střední třídy. Na té totiž stojí budoucí prosperita a společenská a politická stabilita této země. Zavedeni tzv. superhrubé mzdy bylo dalším krokem, který jsme prosazovali a povede k tomu, že si každý občan této země uvědomí, jak drahá je správa tohoto státu. Došlo k výrazným změnám ať už v práci Rady pro obchod a investice, v práci Rady vlády pro Výzkum vývoj a inovace. Ta změna v přístupu a práci se prostě musí pozitivně projevit. Co firmy trápí? Zmíním jen tři oblasti z právě provedeného bleskového průzkumu mezi členskými firmami našeho svazu. Růst mezd a zcela nevyhovující zákoník práce. Vysoké ceny energií a zcela nevyhovující environmentální legislativa. V neposlední v řadě jde o rozkolísaný kurz koruny.

odstranění příčin, které jeho přijetí bránilo. Právě v této oblasti je tato vláda úspěšná. Po té, co vláda dostala pod kontrolu svůj rozpočet a zároveň stav veřejných rozpočtů, je více jak pravděpodobné, že příští rok bude i inflační Maastrichtské kritérium splněno. Mimochodem právě na inflaci mohu prezentovat negativum toho, když realizujete nepopulární opatření pozdě. Nejlepší čas k úpravě sazeb DPH byl v období deflace za vlády Vladimíra Špidly. Politická odvaha nebyla a dnes je tento krok podstatně náročnější. Dámy a pánové, euro není jen o měně, ale i o reformách zdravotnictví a penzi. Pro nás všechny pak díky nezbytné rozpočtové kázni o neexistenci předvolebních dárků tak, jak jsme jich byli svědky v roce 2006 a zabránění zadlužování našich dětí. Čeká nás předsednictví v EU. Tzn. že celá vláda, ale i další politici – přestavitelé státu budou plně vytíženi evropskou agendou. Více jak 700 akcí bude vyžadovat naši aktivní účast. To vzbuzuje oprávněné obavy, že místo nezbytného zrychlení reforem dojde k jejich zpomaleni či dokonce zastavení. Na několika příkladech z minula jsem ukázal, že každé takové zdržení má své negativní dopady. Vážený pane ministerský předsedo, obracíme se na Vás jako na představitele reformní vlády s jednoznačným požadavkem. Jedině rychle dokončené reformy nám pomohou vytvořit prostředí, kde se zaměstnavatelé, podnikatelé mohou snadněji vypořádat s nadcházejícím ekonomickým poklesem na zahraničních trzích. To, že historie, ale i spoluobčané dokáží ocenit odvážné a důsledné, si dovolím ukázat na příkladu jednoho z nejrespektovanějších, ale v mládi (což bylo do jeho téměř 60ti let) velice kontroverzního politika sira Winstona Churchilla. Ten po jedné z prohraných bitev řekl větu, kterou nemálo manažerů respektuje při provádění restrukturalizačních změn ve svých firmách: „WHEN YOU ARE GOING THROUGH THE HELL, KEEP GOING“ Pane premiére, dámy a pánové děkuji Vám za pozornost.

1. Neznám podnikatele, který by rozjížděl své podnikáni s tím, že se těší, až bude propouštět své zaměstnance. Znám zaměstnavatele, kteří díky zcela nevyhovujícímu zákoníku práce nebudou nabírat nové lidi, protože si nemohou dovolit tak razantní růst mezd resp. mají obavy, jak budou řídit své náklady v době, kdy okolní trhy začnou mít hospodářské problémy. 2. Zvyšující se daňová zátěž z důvodu tzv. ochrany ZP. Evropská legislativa ve věci emisí skleníkových plynů. Návrh na obchodování s CO2, který ve svém důsledku povede ke zvýšení emisí z celosvětového hlediska. Chemická legislativa atd. Nejsme proti ochraně ZP, právě naopak, ale proti krokům, které v zájmu zlepšení ZP povedou k jeho zhoršení a ztrátě konkurenceschopnosti. 3. Rozkolísaný kurz. Dopady houpačky kurzu koruny na podnikatelskou sféru jsou reálné a hmatatelné. O euru nemá smysl hovořit, nebude-li znám termín dokončení reforem. Proto jsme silně kritizovali minulou vládu za její rozpočtový voluntarismus. To byl důvod, proč nemělo smysl vážně diskutovat termín eura. Bylo potřeba prosadit

8

Projev premiéra Mirka Topolánka

na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR 15. 9. 2008 Vážení kapitáni průmyslu, členové Svazu průmyslu a dopravy, ctění hosté, kolegové,

sankce ze strany Evropské komise. Včetně zastavení dotací ze strukturálních fondů.

jsme zhruba dva roky od voleb. Pominu-li, že čtvrtinu z této doby nám vzaly povolební peripetie se skládáním vlády a získáváním důvěry, tedy jsme v poločase. A to se hodí skládat jakýsi mezisoučet. Jsem k tomu připraven a toto je jistě jedno ze vhodných fór, kde takový účet složit. Budu mluvit konkrétněji, ne ve slibech, vizích a strategiích. Těch jste si před volbami užili dost a dost. Mí předchůdci u nich zůstali. Protože těch jste si v minulosti užili dost. Omlouvám se, že můj projev tím pádem bude poněkud nudnější. Ale věřím, že o to serioznější a reálnější.

Zdědili jsme zemi, která se přes vnější konjunkturu a dobrý výkon domácích firem rychle zadlužovala, a to nejen v absolutní míře, ale i v poměru k HDP. Vládní dluh vzrostl mezi roky 1998 a 2004 z 15 % HDP na dvojnásobek. V absolutních číslech se téměř ztrojnásobil.

Začnu tím, jakou zemi jsme zdědili. Zdědili jsme zemi, která právě zažívala vysoký růst. To především díky všeobecné konjunktuře. Růst 6,5 procenta v roce 2007 překonal očekávání, a to nám spolu s naší úspornou politikou umožnilo výrazně redukovat plánovaný deficit – z 91 na 55 miliard korun. Zdědili jsme také robustní ekonomiku, která díky reformám z první poloviny devadesátých let byla schopná reagovat na růst mezinárodní poptávky lépe a pružněji než v jiných zemích. To je i vaše zásluha. Tím však dobré zprávy prakticky končí. Zdědili jsme zemi, která přes všechny účetní triky neplnila maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Pokud je plnila, tak bez pozitivního výhledu a s vysokou mírou rizik. Plnit kritéria mělce se v dobách složitějších nutně musí vymstít. Deficit se prakticky trvale pohyboval nad nebo těsně kolem tří procent HDP. S tendencí narůstat v důsledku výdajové expanze před volbami 2006. Česká republika neplnila ani závazné výdajové limity, vlastní zákony, a hrozily jí proto Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2008

10/2008


Zdědili jsme zemi, kde i při vysokém růstu neklesala nezaměstnanost a co hůře, dokonce klesala zaměstnanost. Při více než 6 % růstu HDP dosahovala v roce 2006 míra nezaměstnanosti 8,1 % a oproti roku 2004 klesla o pouhé jedno procento, ačkoli růst hospodářství činil 4,5 % v roce 2004 a 6,4 % v obou letech následujících. Za minulé období poklesla od roku 2002 i při trvalém růstu zaměstnanost o více než 50.000 osob za dva roky a teprve na konci roku 2005 se dostala na svou úroveň z roku 2002. Zdědili jsme zemi, kde se vlastně ani nevyplatilo pracovat. Zemi, do níž vládní politika přitáhla množství montoven, které daly práci desetitisícům nekvalifikovaných, zejména zahraničních dělníků. Kombinace štědrého a nemotivujícího sociálního systému a státem podporovaného vytváření pozic s nízkou mzdou vytvořilo sociální a ekonomickou past. Na jedné straně se z českých daní dotovalo vytváření „low end“ pracovních míst pro cizince. Na druhé straně tu byla paradoxní kombinace vysoké nezaměstnanosti a nedostatku kvalifikované a ochotné pracovní síly. Přitom se masivně rozmáhala práce načerno. Zdědili jsme zemi s nepružným pracovním trhem, se socialistickým zákoníkem práce, se strukturou školství, která nezohledňuje potřeby průmyslu, s mocnou a nefunkční byrokracií, pomalými soudy… Tyto

9

Události, stanoviska, lobby a další netarifní bariéry poškozovaly vaše podnikání, zvyšovaly vaše náklady a ztěžovaly uskutečnění vašich podnikatelských záměrů. Zdědili jsme zemi s nepřehledným systémem daní. Zejména firemní daně přitom přes chvályhodný pokles zůstávaly vyšší než v okolních srovnatelných zemích, což snižovalo naši konkurenceschopnost. Náskok, který jsme získali v 90. letech, jsme na počátku nového století zase rychle ztráceli. Pravicová vláda na Slovensku, ale i v jiných zemích, byli při provádění reforem daleko razantnější a vyplatilo se jim to. Zdědili jsme zemi, kterou poznamenal vládní populismus, neochota k provádění nutných reforem, ačkoli pro ně byla vhodná doba. A zároveň nejvyšší čas. V systému zabudovaný růst mandatorních výdajů by bez reformy do dvou let převýšil veškeré příjmy státního rozpočtu. Odložení reformy penzí, alespoň parametrické, hrozilo ve střednědobém horizontu kolapsem. Zdědili jsme zemi se systémem zdravotní péče a nemocenského pojištění, který stimuloval miliardové plýtvání a vybízel ke zneužívání. České firmy si tak do svých nákladů musely připočítat extrémně vysoký počet prostonaných dní, celkem téměř 10 milionů za měsíc. Míra zneužívání či nadužívání systému byla očividná. Zdědili jsme také zemi se zanedbanou dopravní infrastrukturou a s nákladní železniční přepravou neprůhledně zatíženou dluhem z přepravy osob. Co jsme s touto zemí za dva roky udělali? V první řadě jsme stabilizovali veřejné finance. Díky reformě letos deficit vládního sektoru poklesne na 1,5 % HDP z hodnoty 2,7 v roce 2006. A to navzdory zpomalujícímu se růstu způsobenému světovou a zejména evropskou recesí, distorzemi na trhu potravin, proinflačními tendencemi, vysokými cenami zdrojů. Naše reformy také motivují lidi k práci a ti již nežijí ze sociálních dávek. Díky tomu poklesla nezaměstnanost k hranici pěti procent (červen 5,0, červenec srpen 5,3%). Zatímco průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2006 činila 8,1 %. K tomu je třeba dodat, že v ekonomice je na 150.000 volných pracovních míst. Dalších zhruba 300.000 míst je obsazeno legálně pracujícími cizinci. Na dva nezaměstnané Čechy dnes fakticky připadají tři pracovní místa, která jsou buď volná, nebo obsazená cizinci. Meziročně jsme snížili dlouhodobou nezaměstnanost o 45 %. Podstatné je, že výrazně roste zaměstnanost. Lidé jsou totiž motivováni vzít i hůře placené místo, a to díky kombinaci zpřísněného vyplácení sociálních dávek, tvrdších postihů práce načerno a daňových změn, které zvyšují jejich příjmy. Podle makroekonomické predikce ministerstva financí by letos měla zaměstnanost vzrůst na 5.992.000 osob. Což je o 164 tisíc více než na konci roku 2006. Slibujeme si od zavedení zelených karet, které už schválila Poslanecká sněmovna, v souběhu s výše uvedenými kroky a tlakem na rekvalifikace, další zlepšení stavu a řešení jednoho z nejužších hrdel vaší i naší prosperity. Společně s deformacemi na trhu práce, kdy víme, že bitva o zákoník práce a jeho liberalizace je želbohu pořád před námi. Úspěšná byla i naše zdravotní reforma a změna nemocenské. Tím, že regulační poplatky omezily plýtvání – jen za první půlrok jde o 4,5 miliardy – zvyšuje se stabilita veřejných financí jako celku.

10

Přímo firem se pak týká zavedení třídenní karenční lhůty. Díky ní za období leden až duben klesl počet prostonaných dní o 11,4 %, více než o jeden milion měsíčně. Poklesl zejména počet krátkodobých pracovních neschopností s délkou do 14 dní, a to až o 45 procent (údaje jsou pro zaměstnance malých organizací). Naše reformy také snižují firmám daně. Z 24 % na 21 letos, 20 příští rok a 19 procent v roce 2010. K dalšímu zlepšení může dojít pouze rušením výhod, úlev a deformací typu stravenky. Že to nebude jednoduché a že se tu setkává rezistence prostředí a obrana nezasloužených profitů s tlakem odborů a nejrůznějších dalších lobbystických skupin, je evidentní. Zlepšili jsme podnikatelské prostředí a omezili byrokracii. Jen díky odbourání zbytečných povinností Martinem Římanem a podobně, podnikatelé ušetří 125 milionů. Díky tomu po dvou letech poklesu stoupl počet samostatně podnikajících osob. Podle prognózy ministerstva financí by měl jejich počet ke konci roku vzrůst o 29 tisíc oproti roku 2006. Změnili jsme systém investičních pobídek, aby byl spravedlivější a dosáhli na ně i drobné a střední firmy. Povinná minimální investice byla snížena z 200 milionů na polovinu, přičemž z vlastních prostředků stačí investovat 50 milionů. A zabránili jsme dalšímu dotovanému přesunu laciných montoven. Nově pobídky dostane pouze firma, která instaluje strojní zařízení ne starší než dva roky, přičemž jeho podíl na investici musí být minimálně 60 % místo dřívějších 40 %. Zrychlujeme práci soudů. Doba řízení před obchodními soudy se zkrátila o 104 dnů oproti roku 2007. Konečně také normálně funguje obchodní rejstřík, skončila doba úmorného čekání a úplatků. Zprovoznili jsme insolvenční rejstřík. Díky elektronizaci veřejné správy a justice se zjednodušuje komunikace občanů a firem s úřady a soudy. Skončili jsme také s praxí, kdy vláda utužovala byrokracii pod záminkou „chce to po nás EU“. Kabinet přijal obecné zásady hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assesment – RIA). A nepřijme žádný návrh zákona, který by zbytečně a neúměrně zatěžoval jednotlivé skupiny obyvatel či podnikatelů. Investujeme do dopravní infrastruktury. Za roky 2007-2008 jde celkem o 147 miliard. Pro srovnání, v letech 2005-2006 šlo pouze o 70 miliard. Schválili jsme harmonogram rozvoje dopravní infrastruktury na roky 2007-2013, který počítá s 800 miliardami na výstavbu nových dálnic, silnic a železnic. Poprvé je problémem stavební kapacita. Poprvé je jasné nejen co se postaví, ale také z jakých peněz. Brzdou je dědictví nepřipravených projektů. Letos jsme také oproti schválenému rozpočtu zvýšili dotace krajům na údržbu silnic ze 4 na 5 miliard korun. Zlepšujeme bezpečnost na silnicích a dálnicích, včetně investic do telematiky a do centrálního informačního systému. Zprůhlednili jsme provozování nákladní železniční přepravy Českých drah. Jednak jsme oddělili Správu železniční dopravní cesty a české dráhy. Jednak jsme vyčlenili nákladní dopravu do samostatné dceřinné společnosti ČD Cargo. Pokud se podaří společný projekt se Slováky, vznikne třetí největší evropský cargo operátor, což přinese profit i pro váš tranzit, zejména z pohledu efektivity a ceny. A na podzim se vláda bude zabývat plánem výstavby vysokorychlostních železničních tratí do roku 2020. Půjde celkem o 700 km tratí s možnou rychlostí až 300 km/h. Stávající koridory se pak uvolní pro nákladní dopravu. Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2008

Co se týká školství, uvědomujeme si nutnost změnit systém učňovského školství. A to zejména ve spolupráci s vámi. Chceme dát firemní sféře možnost podílet se na formulaci vzdělávacích cílů i na kontrole výsledků. Přičemž je jasné, že nevystačíme s tradičními obory. Je nutné přizpůsobit se rychle měnící poptávce na trhu práce a zavést studijní programy se širším zaměřením. V neposlední řadě je třeba motivovat zaměstnavatele, aby přijímali čerstvé absolventy učebních oborů a umožnili jim tak získat potřebnou praxi. Zahájili jsme také diskusi k Bílé knize terciárního vzdělávání. Vás se týká zejména podpora bakalářských oborů, a to ve spolupráci s firemní sférou. Moderní průmysl si totiž žádá stále více absolventů neuniverzitních, prakticky zaměřených vysokých škol. V oblasti výzkumu a vývoje nám jde o spolupráci vysokých škol, výzkumných institucí a podniků, o tzv. klastry, které chceme veřejně podpořit. Na univerzitách by také měla vznikat plnohodnotná profesorská místa s přímou návazností na firemní sféru. Nepřímá podpora výzkumu a vývoje zahrnuje odpočty od daní, násobek přírůstku nákladů na výzkum a vývoj, či zvýhodnění nákupu výzkumu od vysokých škol. Schválili jsme ve středu novelu zákona 130 o podpoře vědy a výzkumu a zahájili tak realizaci první etapy schválené reformy v této oblasti. Jsme první vládou, která nejenom pochopila, že pouze takto udržíte konkurenceschopnost a je první vládou, která provádí praktické kroky doma i na mezinárodní scéně. Domnívám se, že po velmi dlouhé době máme opět ministra financí. Kromě standardního řízení ministerstva musí být naprosto zřetelná snaha o zjednodušení a zprůhlednění celého systému výběru a správy daní, souvisejících systémů, což paradoxně naráží nejvíc na úpornou snahu některých z vás těmto změnám zabránit, či je posunout v čase a také na setrvačnost a odpor celé státní správy. Enviromentální, energetickou a klimatickou politiku nechám přes nepochybnou vlastní kvalifikaci Martinu Římanovi. Pokud máte pocit, že v současné EU by někdo jiný dosáhl lepších a pro ČR v dané situaci výhodnějších parametrů, tak netuší o EU vůbec nic. Pokud chce dosáhnout víc, tak tím současně vyzývá k vystoupení, či k izolaci. Akademické řeči nechávám politikům bez odpovědnosti. Energetickou politiku ČR budeme nepochybně nuceni modifikovat v závislosti na závazných cílech podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu a na rizicích vyplývajících z bezpečnostních a geopolitických aspektů dodávek, především ropy a plynu. Vláda podporuje moderní a perspektivní výroby energií, včetně jádra. Chceme také využít naše nadcházející předsednictví EU k tomu, abychom prosazovali politiku nutných reforem a liberalizace i na celoevropské úrovni. Polovina veškerých regulací přichází z Bruselu. Česká vláda se plně hlásí k cílí Evropské komise omezit regulaci o čtvrtinu a jsme v tomto směru lídry.

zdvojnásobil deficit a neumožnil plnění maastrichtských kritérií. A samozřejmě u bývalého premiéra Paroubka, který populisticky odmítl provádět reformy, čímž se oddálilo plnění reálných kritérií konvergence. Dále vám doporučuji stěžovat si na nynější opozici v parlamentu, která blokuje přijímání reforem, zejména těch systémových, které vyžadují širší politickou shodu. Bez nich nelze euro přijmout. Díky první vlně reforem je Česká republika schopná plnit konvergenční kritéria. Nicméně to k úspěšné implementaci společné měny nestačí. Potřebujeme také plnit „superkritéria“. Tedy maximálně sladit náš ekonomický cyklus s eurozónou. A dokončit reformy, které umožní ekonomice pružně reagovat na šoky z nesladěnosti těchto cyklů. To se týká zejména stability veřejných financí a trhu práce. My jsme vykročili na tuto cestu. Ale v cíli ještě nejsme a bylo by vrcholně neodpovědné urychleně přijímat euro dříve, než na něj budeme připraveni. Termíny přijetí eura jsme měli už dva… Vyberte si ten, kterému více věříte a zeptejte se Bohuslava Sobotky, jak je s tím daleko. Začal jsem s tím, jakou zemi jsme zdědili a co jsme s jejím stavem udělali a děláme. Zbývá ještě krátké poselství do budoucnosti. Doufám, že ode mě nečekáte datum přijetí eura. Nezaměňujme příčinu a následek. Úspěšná implementace eura je důsledkem fungující ekonomiky a státní správy, nikoli obráceně. Ficův slovenský úspěch je založen Dzurindovými reformami, ne naopak a ne navzdory. Řeknu vám však cíle, které k takovému stavu vedou. Vyrovnaný státní rozpočet, a to do roku 2014. Zvýšení parity kupní síly ke stejnému datu na průměr EU (letos bude tento poměr 82 procent). A provedení systémových reforem penzijního, zdravotního a sociálního systému. Asi není třeba čekat s vyhlášením vstupu do ERM II až do faktické implementace a realizace těchto cílů, ale kroky, které mne osobně přesvědčí o bezpečnosti a hodnověrnosti této cesty musí být nevratné. Neumím slibovat modré z nebe a snad jsem vás za dva roky přesvědčil, že nemluvím do větru a nebudu nic uměle brzdit. Vedu vládu, která nemá a neměla jednoduchou pozici a automatickou podporu pro své návrhy. Procházíme minovým polem a s odjištěným granátem. Za necelé dva roky jsme přesto dokázali prosadit většinu z toho, co jsme chtěli a co jste chtěli i vy. Spoustu práce máme ještě před sebou. Jsem ale absolutně přesvědčen, že jdeme správnou cestou a přes složitou trajektorii i správným směrem. Založili jsme svými systémovými i parametrickými kroky změny trendů, včas jsme zachytili pokles výkonnosti evropské ekonomiky a nastavili správně i fiskální nástroje, které máme k dispozici. Česká ekonomika, český průmysl, vaše prosperita a kvalita života českých občanů má tak dobře nastavené podmínky dalšího růstu. Děkuji vám za vaši podporu i za pozornost.

Samozřejmě, že v rámci našeho motta Evropa bez bariér nám jde o odstranění diskriminací mezi starými a novými zeměmi, o liberalizaci společného trhu, plné uplatnění čtyř základních unijních svobod a revizi rozpočtu, zejména společné zemědělské politiky. Všechny reformy, které provádíme, se střetávají v jednom bodě. Je jím přijetí eura. Chci jasně říci, že jsme první vládou, která o něm přestala pouze řečnit a něco pro něj dělá. Jestliže vám dnes vadí, že nemáme euro, je třeba si stěžovat u minulého ministra financí Sobotky, který 10/2008


11


Sněm mediální událost roku SP ČR I počet citací v médiích je ukazatelem vlivu na politické a společenské dění. Pokud by se tento princip vztáhnul na Svaz průmyslu a dopravy ČR v měsíci září, byl by Svaz snad nejvlivnější organizací v zemi. Množství citací překonalo totiž rekordní hranici pěti set. Nejvíce se na tomto počtu podílely události spojené se Sněmem SP ČR, který v pondělí 15. září zahájil Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně.

korun,“ napsaly k prohlášení Jaroslava Míla Hospodářské noviny, deník MfD a další tištěná média. Celkově během prvních tří dnů konání MSV v Brně bylo věnováno jen samotným záležitostem Sněmu téměř 150 zpráv, článků a rozhovorů, komentářů a analýz.

Kamiony – i to zajímalo média

Právě spojení bleskové ankety s přípravou Sněmu,včetně informování o účasti předních politiků, a také s několika předem pro média připravenými rozhovory se členy představenstva SP ČR, vyvolalo nebývalý zájem o ekonomickou problematiku. Dokonce se podařilo dohodnout s Českou televizí a s televizí Z1, že své celodenní vysílání zaměří na průmysl a dopravu. Obě televize měly proto vybudovány na brněnském výstavišti svá studia. Přirozeně, že k medializaci přispěl i zájem a připravenost některých členů představenstva SP ČR, mimo jiné Martina Jahna i zástupců členských firem, prezentovat své postoje a názory zvláště před televizními kamerami.

Téma, které jak na Sněmu, tak i v průběhu celého měsíce září, média pozorně sledovala, bylo rozhodnutí vlády o omezení jízd kamionů v pátek odpoledne a v neděli. „To je jen podlízavost Straně zelených. Škody to budou obrovské, průmysl má vyčísleno odhadem osm, devět miliard,“ povšimla si média ostrého tónu Jaroslava Hanáka (např. ČT1).

Nejintenzivněji sledované téma byla otázka přijetí eura. Ostatně, jak potvrdila blesková anketa, zhruba 82 procent členů SP ČR si přeje co nejrychlejší určení termínu vstupu země do eurozóny. Není tudíž nikterak překvapivé, že nejčastěji citovaným výrokem bylo prohlášení Jaroslava Míla, že vláda zveřejní termín přechodu na euro do konce roku a že optimistické datum je 1. leden 2012, realistické pak 1. leden 2013.

Zájem médií nespadl ovšem Svazu do klína bezpracně, přispěly k němu předcházející události, zejména k momentu konání Sněmu připravená mediální kampaň. Tu zahájila blesková anketa mezi členskými firmami a organizacemi na téma dopady oslabení konjunktury v Evropě na tuzemské firmy a stav podnikatelské nálady. Anketa proběhla ve dnech 8. a 9. září, ale odpovědi docházely ještě několik dnů poté a byly do výsledků zapracovány.

„Vláda zveřejní termín přechodu České republiky na euro do konce letošního roku. Pokud se podaří dotáhnout základní reformy do konce tohoto roku, je zvládnutelný termín od 1. ledna 2012, realistický termín je o rok později. Klíčem k tomu, aby byl termín znám do konce roku, je přijetí rozpočtu na příští rok,“ citovala agentura ČTK Jaroslava Míla.

“Po třech letech růstu, kdy se dařilo průmyslu a dařilo se dopravě i všem jejím oborům a doprava rostla prakticky nastartováním v začátku letošního roku, kdy extrémním způsobem posilovalo euro až o devatenáct procent. Výrazně se zdražily pohonné hmoty a začala trošičku klesat poptávka po dopravě. To znamená, trošičku klesají s českou ekonomikou, tak já tvrdím, že v posledních dvaceti letech je to nejsložitější období pro dopravu jako celek,“ uvedl Jaroslav Hanák pro ČT 24.

Emise a další témata

Studie o dopadech obchodování s povolenkami CO2 po roce 2012. Její vypracování zadal SP ČR společně s MPO. „V České republice se jedná o roční dopad zhruba šedesát miliard do energetiky a jednak do zpracovatelského průmyslu, který je pod obchodovacím systémem. V podstatě to jsou prostředky, které by byly vynaloženy nebo mají být vynaloženy na nákup povolenek v aukcích a de facto jsou to prostředky, které zmizí z ekonomiky a neprospějí ani tomu, aby se skutečně přijímala opatření a přijímala technická řešení k omezení emisí,“ uvedl Josef Zbořil, člen představenstva SP ČR pro ČRo 1 - Radiožurnál a ČT24. I v tomto případě se projevila dobrá spolupráce s ČT 24 a s televizí Z1. Média citovala také některé zástupce členských svazů a asociací.

Mezi vedlejší témata, kterými se Svaz mediálně uplatnil, byla problematika zákazu prodeje kovového odpadu fyzickým osobám. „Sněmovní novelu již dříve kritizoval Svaz průmyslu a dopravy, Podle něj by zasáhla zejména malé podnikatele, především stavebníky, kteří odprodávají kovový odpad například z demolicí, citovala agenturu ČTK řada médií. Vedle toho se SP ČR objevoval v souvislosti s tripartitou či záležitostí nedostatku kvalifikovaných pracovních sil na tuzemském trhu. Mediálně byl zúročen i příjezd indického ministra hospodářství a podnikatelské delegace, cestou medializace podobných návštěv se Svaz již vydal. A jistě bylo vhodné reagovat na odchod vzácného člověka Tomáše Bati. A to primárně nejen kvůli medializaci SP ČR, nýbrž i z lidského hlediska a kvůli jeho spojení s životem a aktivitami Svazu.

Mediálně vděčnou oblastí byl v září klimatický balíček a otázka emisí, na což byli novináři upozorněni již na Sněmu SP ČR (viz článek ve Spektru: Přehled médií o klimatickém balíčku). Téma bylo mediálně poměrně úspěšně prodáno prostřednictvím prezentace

Milan Mostýn manažer PR a tiskový mluvčí Indický ministr hospodářství Kamal Nath na Svazu průmyslu a dopravy ČR

snídaně prezidenta SP ČR J. Míla a I. viceprezidenta J. Hanáka s novináři se uskutečnila v příjemném prostředí GolfYacht Prague

O bleskové anketě a tématech Sněmu SP ČR byla více než desítka novinářů informována také 11. září na snídani za účasti prezidenta SP ČR Jaroslava Míla a viceprezidenta Jaroslava Hanáka. Závěry byly pak po předchozím informování poskytnuty médiím v neděli 14. září.

12

“Jestli nebudeme schopni udělat reformy teď, pak se bavíme o reformách v období 2013, 2014 a o euru 2017, 18. A podíváte-li se na výsledek v rozpočtu, na to, jak vláda hospodařila před volbami, tak mám výrazné obavy, že tohle už nikdo nebude schopen odfinancovat,“ uvedl Jaroslav Míl pro ČT24. „Vstup do eurozóny je nevratný proces, na který se musí hospodářství země připravit, aby poté neměla česká ekonomika velké problémy… V době přechodu na evropskou měnu v případě roku 2013 by kurz koruny mohl být vůči euru v rozmezí 20 až 22 Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2008

10/2008


13

Události, stanoviska, lobby Blesková

anketa SP ČR mezi členskými

firmami

Závěr: Šířící se pesimismus, omezování investic, jednoznačné volání po euru Zhruba 41 procent tuzemských podnikatelů vidí spíše pesimisticky budoucnost svého byznysu v nadcházejících dvanácti měsících. Téměř 46 procent firem očekává, že se na jejich podnikání výrazně projeví důsledky zpomalení ekonomického růstu v Evropě a ve světě. Dvě třetiny firem přiznává, že situace na zahraničních trzích je nutí ke změně podnikatelských záměrů, což by se mohlo projevit v omezování investic a v redukci pracovních míst. Tento závěr vyplývá z ankety, kterou provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR ve dnech 8. - 12. září 2008 mezi 1600 členskými firmami SP ČR, krátce před konáním Sněmu SP ČR v Brně. Na anketní otázky odpovědělo 211 subjektů. Ty však reprezentují mnohem vyšší počet firem, neboť na anketu odpověděly souhrnně i některé členské Svazy a Asociace. Šlo například o Svaz sléváren ČR, Sdružení automobilového průmyslu, Svaz českých a moravských výrobních družstev, Asociaci inovačního podnikání ČR, Asociaci českého papírenského průmyslu, které celkově zastupují zhruba 600 firem. Na anketní otázky odpovídali zástupci členských firem z celého spektra odvětví z průmyslových podniků, z chemického a papírenského odvětví, z oblasti dopravy a logistiky a z dalších oborů. Výsledky ankety ukazují, že pod tlakem situace na zahraničních trzích téměř 42 procent firem hovoří o omezení investic. Redukci výroby produktů či omezení poskytování služeb zvažuje zhruba 30 procent tuzemských firem. Některé firmy se také zaobírají

3. Dopady na podnikatelské záměry

nepopulárními opatřeními. Varovné jsou signály, že takřka čtvrtina firem vidí jako východisko ze současné situace podniku ve snižování počtu pracovníků. „Výsledky ankety jsou i výzvou k tomu, aby byly dokončeny nastartované reformy v co nejkratším čase. Řadu let poukazujeme na nezbytnost flexibilního trhu práce, který by firmám umožnil zaměstnávat více pracovníků v době výraznějšího ekonomického růstu a naopak poskytnul možnost efektivně řídit mzdové náklady v době, kdy nastupuje recese,“ komentuje závěry Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Z výsledků ankety vyplynuly i faktory, které nejvíce trápí tuzemské podnikatele. Potvrdilo se, že největší hrozbou pro jejich podnikání jsou výkyvy koruny. Tento faktor má na podnikání tuzemských firem daleko větší dopady, než růst mezd či zvyšování cen energií. Téměř 82 procent firem se proto domnívá, že přijetí eura je východiskem pro řešení problematiky rozkývaného kurzu koruny, což podnikání přinese pozitivní efekt. „Není na co čekat. Jasně se ukazuje, že vláda jako první od roku 2005 dostala pod kontrolu rozpočtový schodek. Pravděpodobně se jí podaří udržet pod kontrolou i míra inflace, což je další maastrichtské kritérium. Politikové by proto neměli ignorovat hlas podnikatelské sféry a to, že zejména malé a střední podniky se nemůžou efektivně zafixovat proti kurzovým rizikům a pohybu koruny. Nevidím důvod, proč otálet,“ apeluje na politiky Jaroslav Míl.

1. Důsledky změn na zahraničních trzích na podnikání Na otázku Jak se podle vás projeví v příštích dvanácti měsících na vašem podnikání důsledky zpomalení ekonomického růstu v Evropě a ve světě odpovědělo 213 respondentů. Z nich se vyčleňuje poměrně silná skupina firem, která vyslovuje obavy z výrazných dopadů na jejich podnikání. Z výsledků ankety vyplývá,

14

Jestliže první otázka odhalila, že většina členských firem SP ČR počítá s dopady globálních ekonomických změn a druhá otázka naznačila, že na dvě pětiny tuzemských firem počítá v té či oné míře s problémy, odpovědi na třetí otázku naznačily směr, jakým firmy chtějí situaci řešit. Na třetí otázku: Dotkne se situace na zahraničních trzích vašich podnikatelských záměrů? odpovědělo 211 respondentů. Jen zhruba třetina uvedla, že své podnikatelské záměry pod tlakem situace na zahraničních trzích nebude upravovat. Jinak řečeno, tyto firmy se dokáží přizpůsobit, aniž by měnily své strategické plány. Naproti tomu dvě třetiny firem, které působí v České republice, své podnikatelské záměry měnit budou. Například tak, že změní poměr výroby jednotlivých divizí, nebo budou hledat odbyt v jiných teritoriích. Alarmující zprávou je, že z těchto dvou třetin firem až 62 procent bude omezovat investice. Z celkově oslovených 211 respondentů vychází tedy, že téměř 42 procent firem zvažuje omezení investic. Z hlediska budoucí konkurenceschopnosti tuzemských firem, která by měla být založena na inovacích, výzkumu a vývoji, by takové rozhodnutí bylo více než fatální. Polovina firem, které chtějí měnit své podnikatelské záměry, vidí jako východisko z problémů snižování počtu svých pracovníků. Z celkového počtu 211 respondentů jde o téměř čtvrtinu firem. Z těch firem, které přiznávají, že se situace na zahraničních trzích dotkne jejich podnikatelských záměrů, zvažuje jako východisko mezení výroby zhruba 30 procent z nich. Z celkového počtu 211 oslovených firem nevylučuje tedy omezení výroby pětina firem.

4. Faktory omezující podnikání

Podrobnější rozbor výsledků ankety Hospodářství eurozóny výrazně zpomaluje. Rovněž vyhlídky světového hospodářství jsou pesimističtější a je pod růstovým průměrem předchozích pěti let. Také asijské trhy, o kterých se předpokládalo, že dokáží ztlumit důsledky finanční krize, pociťuje její dopady. Ve světle těchto skutečností odpovídali respondenti na následující dotazy:

pesimismu. Na tuto otázku odpovědělo celkem 210 subjektů, přičemž tato skupina se rozdělila v podstatě na tři obdobně silné skupiny. Tedy na pesimisty, optimisty a ty, kteří udrží stav zakázek na stejné úrovni. Zhruba 41 procent respondentů se vyjádřilo, že stav budoucích zakázek je nabádá k pesimismu. Optimistický názor vyslovila naproti tomu necelá čtvrtina (23,3 %) respondentů. To, že se firma udrží do budoucna na stejné úrovni, uvedla více než třetina respondentů (35,7%).

že jde o 45,5 procenta firem, které vnímají situaci poměrně dramaticky. Spíše menší dopady zpomalování globálního ekonomického růstu očekává 53 procent firem. I tak tyto firmy však přiznávají tlak globálních ekonomických změn. Pouze nepatrné1,4 procenta respondentů nečeká žádné dopady. Z výše uvedeného vyplývá, že absolutní většina členských firem Svazu průmyslu a dopravy ČR (téměř 98,5%) očekává, že v příštích dvanácti měsících pocítí v té či oné míře změny na zahraničních trzích.

2. Optimismus či pesimismus?

Za faktor vysoké hrozby pro tuzemské podnikání označili respondenti shodně a překvapivě na stejné úrovni růst mezd, zvyšování cen energií i oslabování konjunktury ve světě. Ohledně mezd se vyjádřilo 162 respondentů a průměr hrozby byl 3,185 bodu. V případě zvyšování cen energií odpovědělo 163 respondentů a průměrný výsledek – hrozba byl 3,12 bodu. V případě hrozby kvůli oslabování konjunktury ve světě odpovědělo 162 respondentů a výsledek byl opět 3,12. Další faktory omezující podnikání Mimo výše uvedených faktorů, které firmy považují za hrozbu jejich podnikání, řada označila i další z nich. Firmy zejména poukazují na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Kritika se ozývá také kvůli nejasné energetické a environmentální politice státu, respondenti poukazují i na nekoncepčnost v oblasti pracovně právní. Firmy kritizují i nedostatečně rychlou reakci a výkonnost exekutivy a upozorňují na přetrvávající byrokracii. Firmy nepříznivě hodnotí i negativistický postoj vlády vůči Rusku (a také vůči Číně), neboť právě ruský trh je pro české exportéry mimo země EU prioritní. Někteří respondenti poukazují i na nedůsledné zavádění legislativy EU.

5. Chceme euro – volají firmy Tuzemské firmy se již nejednou v rozličných dotazníkových šetřeních či průzkumech hlásily k definování termínu zavedení eura a k jeho přijetí. I anketa mezi členy Svazu průmyslu a dopravy ČR až překvapivě jednoznačně potvrdila tento zájem. Jak vyplynulo z odpovědí 211 respondentů, téměř 82 procent zástupců veškerých firem se domnívá, že přijetí eura pomůže řešit problematiku rozkývaného kurzu koruny a napomůže jejich podnikání. „Proč nemůžeme hradit daně, pojištění a odvody v eurech,“ ptají se například firmy. „Proč nemůžeme vyplácet část mezd v eurech,“ dodávají. Těch, kteří se vyhnuli přímé odpovědi na efekt přijetí eura bylo 11 procent. Firem, které přímo odmítly přijímání eura bylo překvapivě jen sedm procent. PhDr. Milan Mostýn manažer PR a tiskový mluvčí E-mail: [email protected]

Pro tuzemské podnikatele jsou největší hrozbou pro jejich podnikání výkyvy koruny. Při vyznačování škály od jedné do pěti (jednička znamená nejmenší vliv na jejich podnikání - pět představuje nejsilnější vliv) dospělo161 respondentů k nejvyššímu průměru 3,40 bodu.

Děkujeme všem členům, kteří ochotně a rychle reagovali na naši anketu.

V návaznosti na první otázku se zástupci členských firem SP ČR vyjadřovali k tomu, zda je stav zakázek nabádá spíše k optimismu či Svaz průmyslu a dopravy ČR

10/2008

10/2008


15


Svaz průmyslu a dopravy tváří v tvář zhoršující se globální hospodářské situaci bude proto usilovat o změnu rozhodnutí Evropské komise, která prosazuje nákup povolenek formou aukcí. Výsledky studie chce Svaz průmyslu a obchodu předat i vládě a prezentovat je na semináři na počátku října. „Budeme chtít, aby Česká republika modifikovala svoji pozici, která je v současné době bohužel příliš zelená,“ napsaly vyjádření Josefa Zbořila Lidové noviny. „My jednoznačně lobujeme za to, ať se tento nesmyslný návrh neschválí, protože jsou to další peníze, které se dostanou do rukou finančních institucí. Stačí se podívat na hypoteční krizi ve Spojených státech a fatální dopady, které to bude mít na Evropu, jakkoliv všichni političtí představitelé tvrdili, že to tak nebude. Mám výrazné obavy, že tyto desítky miliard v naprosto netransparentním byznysu, s nulovými regulacemi prostě zmizí z Evropy úplně někam jinam. A všechny země

Přehled médií

o klimatickém balíčku

Mediální premiéru má za sebou „Studie předpokládaných dopadů systému obchodování s povolenkami na emise CO2 po roce 2012 na ekonomiku ČR“. Nechal ji vypracovat Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Ministerstvem průmyslu a dopravy. Uskutečnila se ve čtvrtek 25. září za účasti tuctu novinářů, zejména pak z ČT 24 a televize Z1. Na druhé straně informace nabízelo sedm zástupců SP ČR a členských odvětvových svazů a asociací. Mimo toho Josef Zbořil, člen představenstva SP ČR a zástupce Svazu chemického průmyslu Vladimír Novotný, který při akci prezentoval také studii dopadů na chemické odvětví, vystupovali během dne v televizních studiích ČT 1 a ČT 24. Připraveny byly tiskové zprávy i vyjádření některých zástupců členských svazů. Vzhledem k více než čtyřem desítkám ohlasů na téma klimatického balíčku se dá hovořit o poměrně vysoké mediální pozornosti. Zejména se média zajímala o výši finančních dopadů na jednotlivá odvětví i na běžné spotřebitele. „V České republice se jedná o roční dopad zhruba šedesát miliard do jednak energetiky a jednak do zpracovatelského průmyslu, který je pod obchodovacím systémem. A to jsou prostředky, které by byly vynaloženy, nebo mají být vynaloženy, na nákup povolenek v aukcích a de facto jsou to prostředky, které zmizí z ekonomiky a neprospějí ani tomu, aby se skutečně přijímala opatření a přijímala technická řešení k omezení emisí,“ citoval ČRo – Radiožurnál Josefa Zbořila.

Média si povšimla i možných negativních dopadů na občany. »Přenesou-li podniky část nákladů na spotřebitele, odhaduji růst cen elektřiny o 27 procent, tepla až o 50 procent, cementu o 36 procent,« citovaly Hospodářské noviny jednoho z autorů studie Luďka Pura ze společnosti Enviros. Deník E15 upozornil také na studii chemického průmyslu: „Svaz chemického průmyslu sdružující podniky, jež si nechaly pro své obory vypracovat samostatnou studii, tvrdí, že náklady chemického průmyslu kvůli nákupu povolenek se mohou pohybovat mezi 7,4 až do 15,6 miliardy korun ročně“. Ekonomické a finanční dopady mohou být ale ještě vyšší, pokud by byly povolenky skutečně schváleny, mnohé se bude odvíjet od jejich ceny. Jedna z variant Studie SP ČR ji odhaduje na 30 eur. »Podniky nevědí, kam se cena povolenek vyšplhá, ještě před rokem 2013 zmrazí investice. Technologie budou zastarávat, už kolem roku 2012 hrozí Česku náhlé výpadky elektřiny,« uvedly Hospodářské noviny výrok Josefa Zbořila.

„Povolenky by také mohly dominovat českému předsednictví Evropské unie. „Dá se očekávat, že se to stane žhavým tématem pro naše předsednictví,“ řekl ředitel odboru ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu Jiří Chroustovský. EU by sice jednání o návrhu ráda dokončila už letos, ale vzhledem ke složitosti diskuse se zřejmě k výsledku nedopracuje do konce roku,“ doplnily Lidové noviny. Milan Mostýn manažer PR a tiskový mluvčí

Studie předpokládaných dopadů systému obchodování s povolenkami na emise CO2 po roce 2012 na ekonomiku ČR http://www.spcr.cz/cz/infoservis/tiskovezpravy/studie_ets_zari2008.pdf Tisková zpráva Svazu průmyslu a dopravy ČR – emise a dopady na ČR

http://www.spcr.cz/cz/infoservis/tiskovezpravy/tzspcr_emise.doc Komentář - J. Zbořila

http://www.spcr.cz/cz/infoservis/tiskovezpravy/zboril_emise.doc Studie Sdružení velkých spotřebitelů energie

http://www.spcr.cz/cz/infoservis/tiskovezpravy/studie_sdruzeni.doc Tiskové vyjádření Svazu výrobců cementu ČR

http://www.spcr.cz/cz/infoservis/tiskovezpravy/cementari_emise.doc Svaz chemického průmyslu ČR - Shrnutí výsledků dopadové studie

http://www.spcr.cz/cz/infoservis/tiskovezpravy/tzchemici_emise.doc

Lidové noviny si povšimly dopadů na celou ekonomiku: „Studie také zjistila, že jedním z důsledků zavedení placených povolenek bude i zvýšení inflace o téměř tři procenta“. „Tajemník Svazu výrobců cementu Jan Gemrich varuje před přesuny výroby do zahraničí. Šéf organizace Hutnictví železa Jaroslav Raab čeká fatální propad hutní výroby,“ popsaly neblahá očekávání Hospodářské noviny.

16

s výjimkou Francie to pocítí snížením hrubého domácího produktu v řádu od půl do dvou procent. To si nikdo nemůže dovolit,“ citoval ČRo - Rádio Česko z Bruselu Jaroslava Míla, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy.

Tiskové vyjádření Svaz výrobců vápna ČR

http://www.spcr.cz/cz/infoservis/tiskovezpravy/vapno_emise.doc


10/2008

10/2008


17

spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

Recommend Documents