spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

Prezident BUSINESSEUROPE v Praze Zrušení tzv. karenční doby v nemocenském pojištění Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB) Zaostřeno na malé a střední podnikání Společný postup podnikatelů pro předsednictví EU Usneseni Valné hromady SP ČR Manažer roku 2007

2008

Zpravodaj Spektrum je oficiální

informační médium

Svazu průmyslu a dopravy ČR

– nejsilnější český zaměstnavatelský svaz – nevládní nezávislá organizace, která si klade za cíl vytvářet vhodné podmínky pro podnikání – navazuje na předválečný Ústřední svaz československých průmyslníků

subjektů

1619 124

členských firem

27

členských subjektů

3

partneři

Svaz průmysl a dopravy ČR je členem mezinárodních organizací IOE – Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (od roku 1992) BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996)

Asociace inovačního podnikání ČR • Asociace leteckých výrobců • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR • Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR • Asociace strojních inženýrů • Asociace výzkumných organizací • Asociace zemědělské a lesnické techniky • CECED CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů • Česká manažerská asociace • Českomoravská elektrotechnická asociace • Český svaz zaměstnavatelů v energetice • Odvětvový svaz Hutnictví železa • Sdružení automobilového průmyslu • Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky • Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska • Svaz českých a moravských výrobních dužstev • Svaz dopravy ČR • Svaz chemického průmyslu ČR • Svaz kovohutnického průmyslu • Svaz průmyslu papíru a celulózy • Svaz sléváren ČR • Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení, SST • Svaz výrobců cementu ČR • Svaz zpracovatelů plastů ČR • Škoda Holding, a.s. • Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky • Unie středního stavu České republiky •

Partner:

Zpravodaj Spektrum oficiální médium Svazu průmyslu a dopravy ČR • Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR), Jankovcova 1569/2c, 170 04 Praha 7, tel.: 234 379 500, fax: 234 379 463, [email protected], SPektrum: [email protected], www.spcr.cz, tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p. odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP-3285/99-P ze dne 15. 10. 1999, ISSN 1213-7227

Současnost a budoucnost výrobního družstevnictví v ČR Pojmy jako Granát, Dřevotvar, Autodružstvo, Fotografia, Moděva, Druchema a další zná jistě každý občan. Stále se však setkáváme s tím, že o výrobních družstvech jako podnikatelské formě lidé moc neví, přestože se v naši zemi tímto způsobem podniká již více než 100 let. Z 250 výrobních družstev, která jsou členem Svazu českých a moravských výrobních družstev, naprostá většina byla založena více než před 50 lety, téměř třetina vznikla před druhou světovou válkou a několik dokonce za monarchie. Nejstarší dosud fungující družstvo bylo založeno v roce 1892. Jedním z hlavních a trvalých úkolů Svazu českých a moravských výrobních družstev je proto také informovat veřejnost o jejich činnosti. Základním principem družstevního podnikání v jeho počátcích bylo sdružování drobných výrobců, aby tak byli schopni obstát v konkurenci tovární velkovýroby. V dnešní době stupňující se globalizace, se tento trend na vyšším vývojovém stupni opakuje a dochází opět k situaci, kdy ne již jednotlivý řemeslníci, ale i menší a střední podniky vytvářejí různé formy seskupení, aby tak byli schopni v celosvětové konkurenci obstát. Výrobní družstva působí ve všech základních oborech jako je stavebnictví, kovovýroba, elektrovýroba, výroba textilu, oděvů, obuvi, galanterie, chemická a plastikářská výroba, výroba nábytku a dřevozpracující výroby, výroba obalů, uměleckořemeslná výroba a další. Za loňský rok vyprodukovala zboží a služby za zhruba 20 mld. Kč a více než jednu čtvrtinu z toho na export. Právě na exportu je možno dokumentovat v čem spočívá flexibilita a v čem je jsou družstva i ostatní malé a střední firmy úspěšné díky své schopnosti reagovat na změněné podmínky. Před rokem 1990 výrobní družstva také zhruba čtvrtinu produkce vyvážela, bylo to však do zemí východního bloku. Po rozpadu těchto trhů jsme prakticky kompletní export přesměrovali do vyspělých zemí a nemusíme si zastírat, že bylo nutné těmto náročným trhům přizpůsobit i kvalitu produkce. Musíme si přiznat, že ne ve všech odvětvích se daří stejně. Podobně jako i u ostatních podniků došlo k významnému poklesu produkce v obuvnické výrobě a výrobě oděvů a řada dříve úspěšných družstev pod tlakem asijské konkurence výrobu ukončila. Ti, kteří se s těmito změnami vyrovnali, to docílili zejména nalezením vhodného segmentu na trhu tím, že nepřistoupili na cenovou válku a postavili svou strategii na vyšší kvalitě za přijatelnou cenu. Když uvedu příklad z oděvní výroby, družstvo Moděva Konice obléká zahraniční letecké společnosti, britské pošťáky, družstvo Vývoj v Třešti, kromě dodávek speciálního oblečení pro armády NATO zakoupilo fungující podnik ve Švýcarsku na tzv. měřenky a dodává kvalitní pánskou zakázkovou konfekci do zemí Evropské unie. Podobně se se situací vyrovnávají nábytkářská družstva. V konkurenci levných dovozů méně kvalitního nábytku se zaměřila především na vybavování interiérů, zejména hotelů, restaurací, bank, obchodů, škol, a dalších zařízení a na výrobu nábytku ve střední a vyšší cenové kategorii i kvalitě, např. v nedávné době je to kompletní vybavení nábytkem nové budovy ČSOB v Radlicích, které dodávalo Dřevozpracující družstvo Jaroměřice. Na téže stavbě vyrobilo a montovalo kompletní opláštění budovy družstvo Mechanika Prostějov, které mimo dalších staveb, jako je ČSÚ, bylo dodavatelem opláštění sídla SP ČR Lighthousu a protější budovy. Významná skupina družstev je formou subdodávek napojena na prakticky všechny světové automobilky operující na evropském trhu. Jedná se o velice stabilní a perspektivní odbyt, je při něm však nutno plnit ta nejpřísnější kvalitativní kriteria a je nepřijatelné nedodržet termíny dodávek, které jsou zpravidla v denních cyklech. Samozřejmostí je mít všechny národní i mezinárodní certifikáty. 5/2008

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Družstva jako podnikatelé, jak v naší republice, tak ve světě, plní i svou funkci sociální. U nás jsou například největším zaměstnavatelem handikepovaných osob. V minulém roce v družstvech pracovalo přes 4 tisíce osob se změněnou pracovní schopností a těžším zdravotním postižením. V tomto směru jsme u nás zcela výjimeční. Ve vyspělých zemích jsou podobná sociální družstva zakládána pouze s cílem tyto osoby zaměstnat a společensky uplatnit, u nás pracují a podnikají v otevřeném tržním prostředí jako všichni ostatní, pouze s částečnými úlevami. Jak jsem již předeslal ani jednotliví výrobci nejsou dnes tak velcí, aby samostatně obstáli na trhu. Kromě toho, že jsou družstva sdružena ve svém svazu, který prosazuje a hájí jejich zájmy, provádí jejich vzdělávání a poradenství v oblasti daní, účetnictví, práva, pomáhá jim i v oblasti marketinku, při vyhledávání nových zákazníků, při plnění podmínek v oblasti ochrany životního prostředí a organizuje společné obchodní akce, oborové kontrakty a společné expozice na domácích i zahraničních veletrzích, vytváří a zapojují se do oborových seskupení, tak zvaných klastrů. Družstva vytvořila například Klastr českých nábytkářů, jsou zapojena v Klastru výrobců Omnipack, ve stavebním klastru pro zpracování elektrárenských popílků Ekogen, v textilním klastru Clutex a připravují zapojení do dalších seskupení. Přestože se ve většině případů jedná o sdružení výrobců podobných výrobků a tím vlastně konkurentů, společnými aktivitami se jim snáze daří prosadit se na zahraničních trzích a docílit těsnější spolupráce s výzkumnou základnou a prosadit a zavést nejnovější technologie. Nutno podotknout, že tato seskupení podniků mají v mnoha případech podobu družstev sdružených právnických osob. Svaz je rovněž zapojen do mezinárodních organizací a společností, je součástí Mezinárodního družstevního svazu se sídlem v Ženevě, jsme členy představenstva Evropské družstevní organizace, Evropského svazu výrobních družstev a náš zástupce aktivně působí v EHSV a jeho pracovních týmech. Úzce spolupracujeme také s BUSINESSEUROPE. Úspěšné prosazení by nebylo možné bez kvalitních manažerů, ty ve všech úspěšných družstvech máme, je to patrné i v tom, že se každoročně objevují v celostátních anketách, Manažer roku, Podnikatel roku, Marketer roku, 100 Nej nebo Lady Pro na předních místech. Ani družstva ani svaz nejsou v domácím prostředí izolováni, jsme členy a spolupracujeme se SP ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a HK ČR. Společný postup v připomínkových řízeních a v prosazování společných potřeb podnikatelů, přináší prokazatelné úspěchy i v jednání pracovních komisí Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Současným hlavním úkolem je prosazovat požadavky družstev při změnách reformy veřejných financí, aby úpravy daňových zákonů a navazujících norem a zajistily základní prorůstové podmínky pro malé a střední podniky při respektování družstevní specifiky, zejména při zaměstnávání ohrožených skupin obyvatel. Jan Wiesner předseda SČMVD, člen představenstva SP ČR

Úvodník Události, stanoviska, lobby

3 5 7 8 9 19

Představitelé BUSINESSEUROPE v Praze jednali s politiky a šéfy velkých podniků Reakce médií na návštěvu prezidenta BUSINESSEUROPE USNESENÍ z jednání valné hromady SP ČR dne 30. dubna 2008 v Praze Co bude znamenat v praxi pro zaměstnavatele nález Ústavního soudu – zrušení tzv. karenční doby v nemocenském pojištění Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob Stanovisko SP ČR k některým z projednávaných bodů 71. plenární schůze RHSD ČR

12

Společný postup podnikatelů pro předsednictví EU –dohoda zaměstnavatelských svazů Francie, ČR a Švédska

13 15 17

Podnikatelská mise při jeho pracovní cestě do Chile a Brazílie Podnikatelská mise do Albánie Život s Čínou

19

Těžební firma OKD vstoupila do Svazu průmyslu a dopravy ČR

20

Svaz prezentoval své evropské aktivity

22 24 25

Na Žofíně byla rozdána ocenění soutěže Manažer roku 2007 Setkání s řediteli profesních zaměstnavatelských svazů z osmi spolkových zemí SRN Kulatý stůl na téma spolupráce s Irákem

26 31

Diskuse o jednotném trhu pro 21. století pokračují Evropské odbory odmítly jednat o Evropských podnikových radách

27 27 27 28 30

Stanovisko BUSINESSEUROPE Sdělení Evropské komise Stanovisko EHSV Jak vypadá průměrný evropský podnikatel? Společná iniciativa zaměstnavatelských a podnikatelských svazů SVE

32 32 33

BUSINESSEUROPE Economic Outlook – Spring 2008 Informace Stálého zastoupení SP ČR při BUSINESSEUROPE CEBRE informuje

34

AUTOMATICA 2008 Vaše brána ke světovým trhům

36

Česká kosmická kancelář – průvodce na cestě do vesmíru

Inzerce: AUTOMATICA, INTERFACE

Příprava na předsednictví Podpora exportu

Z členské základny PREZENTACE SP čr

Pohlednice akcí 14. patra SP ČR EU a mezinárodní organizace Zaostřeno na malé a střední podniky

BusinessEurope Infoservis

Co Vás může zajímat

obsah

Události, stanoviska, lobby

Představitelé BUSINESSEUROPE v Praze

jednali s politiky a šéfy velkých podniků

Prezident BUSINESSEUROPE Ernest-Antoine Seillière a generální tajemník BUSINESSEUROPE Philippe de Buck se při jednodenní návštěvě Prahy sešli s premiérem Mirkem Topolánkem. Nejvlivnější zástupci evropského byznysu se setkali i s top manažery z představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a na valné hromadě Svazu vyzvali představitele české podnikové sféry k aktivnější podpoře politiky konkurenceschopné Evropy. http://212.3.246.117/docs/2/CEKJKHFAIELDLGPBODIMBOLHPDBW9DB3WY9LTE4Q/UNICE/docs/DLS/2008-00712-E.pdf

odleva prezident SP ČR Jaroslav Míl, generální tajemník BUSINESSEUROPE Philippe de Buck, premiér Mirek Topolánek, prezident BUSINESSEUROPE Ernest Antoine Seillière pracovní snídaně s premiérem Topolánkem v Kramářove vile

5/2008


náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka, prezident BUSINESSEUROPE Ernest Antoine Seillière, generální tajemník BUSINESSEUROPE Philippe de Buck

3

Události, stanoviska, lobby Prezident BUSINESSEUROPE Ernest Antoine Seillière a generální tajemník BUSINESSEUROPE Philippe de Buck se 30. 4. 2008 v Praze setkali s premiérem Mirkem Topolánkem. Separátní jednání měli také s místopředsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou a na ministerstvu průmyslu a obchodu. Rozhovory se týkaly témat spojených s budoucím vývojem Evropy po roce 2009 a priorit českého předsednictví v EU. Čelní představitelé evropské konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů – BUSINESSEUROPE – přicestovali do Prahy na pozvání Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Prezident Seillière při setkání s představenstvem SP ČR zdůraznil nezastupitelnou roli zaměstnavatelského svazu předsednické země. O aktuálních úkolech podnikatelské sféry pro nadcházející období hovořil později i na valné hromadě SP ČR. Zástupce českých podniků vyzval, aby se více zapojili do diskuse o evropské politice a o podmínkách úspěšné cesty k prosperitě.

20 letech od opětovného (politického) sjednocení, měla být silnější. Globalizace vytváří silné hráče a my chceme, aby Evropa byla jedním z nich. Evropská unie – se 27 členskými zeměmi a spolu s BUSINESSEUROPE a jejími členskými svazy – má tu správnou velikost, aby se dokázala vyrovnat s budoucími velkými výzvami v oblasti obchodu, energetiky, životního prostředí či imigrace a zároveň si zajistila ekonomický růst. Chceme, aby Evropa podpořila své podniky ve světové konkurenci. A chceme také, aby její hlas zazněl ve světě silněji.“ Evropská konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů BUSINESSEUROPE sdružuje 39 národních průmyslových a zaměstnavatelských organizací ze 33 zemí. Celkem tak reprezentuje více než 22 milionů malých, středních a velkých firem. Svaz průmyslu a dopravy ČR je za Českou republiku jediným zástupcem. Členem BUSINESSEUROPE (do roku 2007 pod názvem UNICE) je od roku 1994. [email protected]

Z projevu E.A. Seillièra na valné hromadě SP ČR: „Evropské podniky musí podporovat takové politické vize, které povedou k integraci uvnitř EU. Evropa by po 60 letech míru a téměř

prezident BUSINESSEUROPE Ernest Antoine Seillière stálý delegát SP ČR u BUSINESSEUROPE Karel Lukáš, prezident SP ČR Jaroslav Míl, prezident BUSINESSEUROPE Ernest Antoine Seillière, místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, generální tajemník BUSINESSEUROPE Philippe de Buck, viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký

4


5/2008

Reakce médií na návštěvu prezidenta

BUSINESSEUROPE

Priority ČR během předsednictví EU ČRo – Rádio Česko | 2. 5. 2008 | 08:08 | pořad: Rozhovor na aktuální téma Karolína DUBOVÁ; moderátorka Jaké priority bude Česká republika během svého předsednictví Evropské unii prosazovat? Přispěje Česko během první poloviny příštího roku ke zjednodušení podnikatelských podmínek a k oživení evropského hospodářství? To jsou otázky, které zajímají všechny evropské podniky. Do Prahy proto tento týden na jednání s premiérem Mirkem Topolánkem a místopředsedou pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou a také s šéfy velkých českých podniků přijel Ernest-Antoine Seillière, prezident organizace Business Europe, která sdružuje národní podnikatelské svazy a která reprezentuje více než dvacet milionů evropských společností. Co si od českého předsednictví slibuje, na to se ho v exkluzivním rozhovoru pro Rádio Česko ptala Naďa Bělovská. Českou republiku od příštího ledna čeká půlroční předsednictví Evropské unii. V předsednickém křesle vystřídáme Francii, která bude Evropskou unii reprezentovat před námi. Jaké výhody nám podle vás předsednictví v Unii přinese? Česká republika začne Evropské unii předsedat na začátku roku 2009 v okamžiku, kdy začne působit nový prezident Evropy. Bude to tedy první předsednictví v novém systému řízení Unie. Samozřejmě za podmínky, že všechny členské státy včetně České republiky do té doby schválí Lisabonskou smlouvu. Bude zajímavé pozorovat, jak dokážete skloubit novou prezidentskou funkci s klasickým předsednictvím, které má za úkol řídit práci různých rad ministrů a prosadit nezanedbatelné množství směrnic a nařízení. Hlavním úkolem vašeho předsednictví bude ukázat, že národní předsednictví má smysl i v systému, kdy Evropskou unii reprezentuje její prezident. Pokud bychom předsednictví hodnotili pouze z ekonomického pohledu, vrátí se nám peníze vynaložené na organizaci předsednických akcí, nebo musíme spíše počítat s tím, že z tohoto pohledu bude první půlrok příštího roku pro Česko ztrátový, ale půjde o prestižní záležitost, která se nám vrátí v následujících letech v politické rovině? Já si nemyslím, že země, která předsedá Evropské unii, počítá, kolik peněz během těchto měsíců z Unie získá a kolik sama zaplatí. A jak víte, vaše země profituje z mnoha regionálních programů, které od vstupu do Unie čerpáte a které jsou velmi výhodné. Takže si myslím, že na předsednictví nebude mít faktický příliv a odliv peněz žádný vliv. Národní předsednictví, jak ukázaly zkušenosti z jiných zemí, vede k různým zlepšením v oblasti legislativy, k vyřešení řady problémů a zemím, které byly během svého předsednictví efektivní, přináší dlouhodobě větší moc a vliv na dění v Evropské unii. Česká republika už zveřejnila priority svého předsednictví a největší podnikatelské svazy Francie, České republiky a Švédska, tedy zemí, které budou Unii předsedat, postupně po sobě uzavřely dohody o společných prioritách, které chtějí během svého předsednictví od července 2008 do prosince 2009 prosazovat. Jde například o zvyšování konkurenceschopnosti Evropy, vytváření pracovních míst a modernizaci pracovního trhu nebo také o liberalizaci světového obchodu a bezpečnou energetickou politiku. Jak tyto priority hodnotíte? 5/2008


Myslím si, že je velmi dobře, že tři země, které budou Unii předsedat postupně po sobě, tedy Francie, Česká republika a Švédsko, spolu předsednické priority prodiskutovaly a díky shodě zajistí jednotný postup ve všech třech následujících pololetích. To je skvělé. My naprosto souhlasíme se všemi prioritami, na kterých se tyto tři země shodly a které považují za zásadní. Podívejme se ale na některé tyto priority detailněji. Skutečně Evropa potřebuje nová pracovní místa? Nepanuje u nás spíš problém týkající se nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, nebo je to jen specifikum České republiky? Myslím, že Česká republika tento problém pociťuje silněji než ostatní evropské země, protože má za sebou velmi silný hospodářský růst, který zaměstnal hodně lidí. Navíc nejste velká země a hraje roli i fakt, že někteří kvalifikovaní lidé z Česka odešli pracovat do zahraničí. Pokud shrneme všechny tyto faktory, dostaneme se k tomu, že situace je u vás problematičtější než jinde. Nicméně i my máme podobný problém v některých odvětvích. Podíváme-li se na Francii, zjistíme, že v některých sektorech chybí inženýři, odborníci na informační technologie a nedostatek pracovníků evidujeme například také v oblasti cestovního ruchu. Další prioritou je lepší mobilita pracovní síly a také flexibilní trh práce. Nicméně je vůbec v období, kdy bude Unii předsedat Francie známá svými protekcionistickými snahami, možné lepší mobilitu pracovní síly a flexibilní trh práce prosadit? Ekonomové totiž flexibilní trh práce podmiňují jednak uvolněním zákoníku práce a také snížením ochrany zaměstnanců. Bude to vůbec prosaditelné? Myslím, že je to trochu nespravedlivé označovat Francii jako zemi, která prosazuje protekcionistická opatření. Taková byla v minulosti, ale stále si tuto pověst nese. Protekcionistická už ale není, je poměrně otevřená. Každý dnes musí dodržovat základní pravidla Evropské unie, která garantují volný pohyb lidí, zboží, služeb i kapitálu. O tom je jednotný trh a je to právě jednotný trh, který Evropě zajistí její konkurenceschopnost.

Odbory v Evropě sílí ČT 24 | 2. 5. 2008 | 20:04 | pořad: Ekonomika Michala TUČKOVÁ; moderátorka Odbory v Evropě sílí. Chtějí zavést minimální mzdu pro celou Unii. Podle šéfa Evropského zaměstnavatelského svazu Ernesta-Antoina Seillièra to ale podnikům nevadí, žádný odliv na východ prý kvůli tomu nehrozí. Kolegyně Jana Erbáková se nejdřív zeptala, jak probíhala jeho oficiální návštěva, první oficiální návštěva v Česku. Ernest-Antoine SEILLIèRE; prezident BusinessEurope Potkali jsme se s českým premiérem, abychom mu vysvětlili, co naše organizace BusinessEurope vlastně dělá. Sdružujeme zaměstnavatelské svazy ze všech sedmadvaceti států Evropské unie, snažíme se lobbovat v jejich prospěch a podporovat úspěch evropských firem. Taky jsme probírali blížící se předsednictví Česka v Unii.

5

Události, stanoviska, lobby Česká ekonomika má v současnosti docela vážný problém, stovky tisíc neobsazených pracovních míst. Chybí hlavně kvalifikovaní lidé. Je to stejné i jinde v Evropě? Víceméně ano, i když zpravidla se tyto potíže týkají mladých ekonomik jako právě Česka. Máte velmi silný 6% hospodářský růst, zároveň ale stále limitovaný počet kvalifikovaných lidí, z nichž navíc hodně odešlo pracovat do zahraničí, ale nejste žádnou výjimkou. I ve Francii máme nedostatek pracovních sil. Těžko se shánějí inženýři i odborníci na IT. Co teď s tím? Má česká vláda víc lákat lidi z jiných států? Podle mě je na prvním místě reforma školství. Musíte si vychovat co nejvíc vlastních mladých lidí a taky nabízet rekvalifikaci v oborech, kde jsou největší mezery, samozřejmě můžete přilákat taky lidi zvenčí, ale takové řešení je dost omezené, nezabírá úplně. Jak se jeví Česko z pohledu zahraničních investorů? Příliv velkých třeba automobilových fabrik už opadl. Je tato země stále investorsky atraktivní? Podle mě má Česko stále velký potenciál. Během posledních úspěšných let tady vznikla pevná průmyslová základna. Ta teď umožňuje, aby se země posunula dál směrem k výzkumným centrům. Vaší výhodou je pozice uvnitř Evropy, takže já si nemyslím, že by tempo, které jste nabrali, mělo zpomalit. Co říkáte síle odborů v Evropě? Stávkují snad v každém státě čím dál častěji, chtějí větší podíl na ziscích. Neohrožují budoucnost evropských firem? Evropě se daří, umí si udržet svou konkurenceschopnost. Samozřejmě ale taky čelí stálým hrozbám. Ve všech evropských státech navázaly firmy a odbory nějakou formu partnerství. Pravda, občas dojde k agresivnější hádce, ale to je normální. Zrovna ve vaší zemi se to daří docela dobře vybalancovat ke spokojenosti obou stran. Odbory chtějí minimální mzdu na celoevropské úrovni. Co si o tom myslíte? Názory na minimální mzdu se různí. Je pravda, že v Unii je trend k harmonizaci, ale víte stejně jako já, že vlády si chtějí udržet rozhodovací pravomoci v některých sociálních záležitostech a tohle je bezpochyby jedna z nich. Když si odbory vydobyjí nové ústupky, nehrozí další odliv firem mimo Evropu? Tohle je prostě někdy nevyhnutelné. Některé firmy odejdou dál na východ, na druhou stranu to není nijak nebezpečné. Když se podíváte na čísla, je jasné, že odliv firem je zanedbatelný ve srovnání s tím, kolik pracovních míst vytvoří ty podniky, které zůstanou, kde jsou. Česko řeší rychlé stárnutí populace, odsouvá se odchod do důchodu a podobně. To asi vzbudí ještě větší nespokojenost zaměstnanců. Když se státům daří a firmy bohatnou, dávají část zisků na solidaritu, pro seniory, nemocné a nezaměstnané, takový sociální model funguje prakticky ve všech evropských státech. Jde o to vylepšit ho a udělat ho co nejefektivnějším. K tomu je ovšem nezbytné reformovat jak zdravotnictví, tak důchodový systém. Naši sousedé na Slovensku zavádějí euro už asi příští rok, Češi ale stále vyčkávají. Která cesta je podle vás lepší? Když se rozhodnete pro vstup do eurozóny a jste schopni splnit její podmínky, tak je to skvělé. Evropa je založená na jednotném trhu a stále víc i na společné měně. Tyto dvě věci dávají Evropě a jejím pěti set milionům obyvatel sílu ke konfrontaci s Indií, Čínou, Brazílií nebo Američany či Japonci, slabý dolar tomu ještě víc nahrává. Euro má v zahraničí stále lepší pozici. Berou ho jako měnu, která má budoucnost.

6

„Být úspěšným kapitalistou je ve Francii nespravedlivé“ Mladá fronta DNES | 5. 5. 2008 | rubrika: Ekonomika | strana: 1 | autor: KATEŘINA KOUBOVÁ Praha – Francouz Ernest-Antoine Seillière (70) je šéf evropských šéfů. Již třetí rok je prezidentem celoevropského sdružení Businesseurope, které v Bruselu zastupuje zaměstnavatelské svazy členských zemí, a tak fakticky na 20 milionů firem. Předtím vedl hlavní francouzský podnikatelský svaz Medef, jehož prostřednictvím se zasadil o to, aby šéfové tamních firem začali poskytovat informace o svých odměnách. Doposud Seillière sedí v mnoha správních a dozorčích radách firem jako Peugeot, Hermes International nebo Legrand Holding. Sám ještě navíc řídí rodinnou investorskou firmu, která vyrostla na obchodu s ocelí a kterou zachránil před krachem v 70. letech. S kůží rovnou na trh. Byl také jedním z prvních, kdo před osmi lety ve Francii zveřejnil své odměny, když akcionáři začali chtít po tamních společnostech stejnou průhlednost, jakou viděli v Británii nebo USA. Komunisté mu hned propočetli, že měsíčně bere 55 minimálních platů a má opce na akcie v hodnotě 2 200 ročních průměrných platů. Ve Francii, jak tehdy říkal, je to těžké. „Být kapitalistou je špatné, být úspěšným kapitalistou je nespravedlivé a být úspěšným kapitalistou s opcemi na akcie je tady přímo skandální.“ Tajnosti kolem manažerských platů se na počátku 21. století začaly vytrácet s tím, jak se slaďovaly evropské finanční trhy a investoři chtěli stále více vědět, jestli platy šéfů rostou tempem, které odpovídá výsledkům firmy. Jenže z nechtěně uniklých dat vyplynulo třeba to, že šéfům gigantů jako L’Oréal, TotalfinaElf nebo Vivendi rostly ročně příjmy i o 12 procent, zatímco zisky jimi řízených firem klesaly nebo se celé octly na pokraji bankrotu. Sdružení Medef tehdy rozjelo „operaci pravda“, která měla šéfům pomoci se s rozevřením peněženek vyrovnat. I když se zpočátku sdružení bránilo, Seillière říkal, ať si to vyřídí akcionáři firem sami s vedením. Každý rok však nároky rostly. Britská a irská burza začaly zveřejňovat platy šéfů jmenovitě a jiné země následovaly. „Teď je všechno průhlednější, věci šly kupředu. Ale jakmile se začaly zveřejňovat platy manažerů, začalo se o nich ještě více mluvit,“ odpověděl Seillière na dotaz MF DNES při své návštěvě Česka minulý týden. Sám má dlouholeté zkušenosti z mnoha firem, které pomáhal řídit. O tom, jaké se braly odměny v minulosti, však mluvit nechce. „Já to nevím. Nemluvilo se o tom, a tak vám to nemůžu říct. Francie se chovala jako jiné velké průmyslové země, nechávala rozhodnutí na firmách. Teď je všechno veřejné, i pracovní trh manažerů, a tak se všechno slaďuje napříč zeměmi,“ podotkl. Na rozdíl od české legislativy, která umožňuje zveřejnit jen balík peněz pro celé představenstvo, ve Francii je přehled podrobnější. „Čím dál tím víc se ty odměny uvádějí do detailu, a to jmenovitě, jsou tam částky, podmínky zvýšení odměn, je to čím dál přesnější,“ dodal Seillière, který je ve své funkci zároveň největším podnikatelským lobbistou v Bruselu. Právě on tlačí na Evropskou komisi, aby změnila svá pravidla pro udělování emisních limitů, on upozorňuje Evropskou centrální banku, že vysoké úrokové sazby dusí evropské podniky, a je to také on, kdo důrazně prosazuje otevření hranic pro pracovníky z nových členských zemí.


5/2008

prezident BUSINESSEUROPE Ernest Antoine Seillière

USNESENÍ z jednání valné hromady

SP ČR dne 30. dubna 2008 v Praze Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR na svém řádném zasedání dne 30. dubna 2008 v Praze 1. Schválila: –– výroční zprávu představenstva o plnění programového prohlášení Svazu v rámci zprávy o činnosti za období duben 2007 – duben 2008. –– zprávu o hospodaření Svazu, řádnou účetní závěrku za rok 2007 a návrh na vypořádání ztráty. –– kooptaci ing. Františka Chaloupeckého za člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. –– vyloučení následujících členů pro neplnění povinností dle Stanov Svazu: Altron, a.s. Archer reality, a.s. BDO IT a.s. CITYPLAN, spol. s r.o. Elip a.s. GYP Logistics, a.s. SPRINX Systems, a.s.

2. Vzala na vědomí: –– zprávu dozorčí rady Svazu. –– informaci o postupu ve věci nového sídla Svazu. –– informaci o přípravě Svazu na předsednictví ČR v EU. 3. Uložila: –– Generálnímu řediteli Svazu projednat s ministrem průmyslu a obchodu změnu systému oficiálních účastí na zahraničních veletržních akcích. –– Představenstvu Svazu analyzovat změny ve struktuře členské základny Svazu. –– Členům, kteří doposud neuzavřeli smlouvu o způsobu úhrady členského příspěvku v roce 2008, aby tak učinili nejpozději do 30. 6. 2008. 4. Zmocnila představenstvo jednat o koupi, či nájmu budovy vhodné pro sídlo Svazu. Za správnost členové návrhové komise: doc. Ing. Karel Šperlink, CSc. JUDr. Boris Kučera Ing. Boris Dlouhý, CSc. Zprávu o činnosti naleznete na http://www.spcr.cz/cz/dokumenty/snemy/vh_080430/zprava0708.pdf http://www.spcr.cz/cz/dokumenty/snemy/vh_080430/zapis.pdf

odleva generální tajemník BUSINESSEUROPE P. de Buck, prezident SP ČR J. Míl, 1. viceprezident SP ČR J. Hanák

5/2008


7

viceprezident SP ČR P. Kafka

generální ředitel Z. Liška

Co bude znamenat v praxi pro zaměstnavatele nález Ústavního soudu – zrušení tzv.

karenční doby v nemocenském pojištění

Stručně řečeno – na jedné straně „téměř nic“ na druhé straně „velmi mnoho“. Konstatováním „téměř nic“ můžeme reagovat na aktuální stav. Úhrady všech nemocenských dávek, tedy i nemocenská zaměstnanců, jdou plně „na vrub státu“, takže z obecného ekonomického hlediska, zda nemocenská po dobu prvých tří dní bude „nula“ či 60% (pozn. případně jiná narychlo stanovená sazba) z denního vyměřovacího základu zaměstnance, se zaměstnavatelů přímo nedotkne. Nepřímo se jich totiž již pozitivně dotklo dřívější snižování nemocenské po dobu prvých tří dní, či neposkytování nemocenské a to tak, že většina zaměstnavatelů zaznamenala pokles nemocnosti svých zaměstnanců. V současné době není ani výjimkou „dobrovolné“ poskytování „placených prvých tří dnů pracovní neschopnosti“ na náklady zaměstnavatele (tj. mimo odvedené pojistné) ve vazbě na další podmínky jako součást firemní politiky. Na druhé straně, z různých hledisek je nutné konstatovat i „velmi mnoho“. Zaměstnavatelé využívají od ledna nové softwarové programy nastavené na „čerstvou“ úpravou, tj. zohlednění karenční doby. Na jejich nákup a proškolení zaměstnanců museli vynaložit nemalé prostředky. Dílčí problémy mohou nastat v této souvislosti např. při posuzování maximální délky pracovní neschopnosti u starobních nebo invalidních důchodců, která byla snížena právě z důvodů zavedení karenční doby na 81 dní. Ale to je drobnost. Po půl roce účinnosti tzv. karenční doby, změněných výší nemocenské (ze 69% na 60%, dále podle délky pracovní neschopnosti ve výši 66% a 72% vyměřovacího základu) budou platit opět jiná kritéria a zřejmě

8

opět jen na půl roku. Od roku 2009 má totiž vstoupit v účinnost nový zákon o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., jehož účinnost byla opakovaně odložena). A zde existuje již více problémů a neznámých. Jaká vlastně bude nová úprava od ledna 2009? Bude v tomto zákoně zachována karenční doba a jaká bude výše nemocenské? Je třeba si uvědomit, že od ledna již půjdou náklady na nemocenské v době prvých 14 dní „na vrub zaměstnavatelů“. Tyto náklady budou součástí celkových osobních nákladů zaměstnavatelů, jejichž nárůst lze v případě skokového zvýšení nemocenské na 60% vyměřovacího základu po dobu jednoho měsíce očekávat. Za těchto podmínek se velmi obtížně bude predikovat snižování pracovní neschopnosti a posuzovat, zda se zaměstnavatelé svými výdaji vejdou do snížené procentní sazby z 3,3% na 2,3% pro rok 2009 i když v některých firmách ještě s připočtením úspor ze zastropování pojistného. Samozřejmě je nutné opět počítat s výdaji na úpravu softwarů a administrativu s tím spojenou, včetně nutnosti přepracování zaměstnaneckých programů. To, co obecně vadí zaměstnavatelům, jsou neustálé změny v právní úpravě a nejistota pramenící ze skutečnosti, že mnoho z toho, co parlament schválí, se opakovaně odkládá, dodatečně upravuje a ve spěchu bez rozmyslu mění. Zaměstnavatelé potřebují mít „usazenou“ právní úpravu, z níž plyne i nezbytná právní jistota a ekonomická předvídatelnost schválených opatření. V praxi se však bohužel děje pravý opak a nemocenské pojištění, bez ohledu na Nález Ústavního soudu je toho typickým příkladem. Jitka Hejduková ředitelka zaměstnavatelské sekce Svaz průmyslu a dopravy ČR

5/2008

Události, stanoviska, lobby

Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob

(CCCTB – Common Consolidated Corporate Tax Base) Již několik let se v rámci Evropské Komise diskutuje o zavedení Společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base – CCCTB).

Co je CCCTB? V současnosti je právní úprava výpočtu základu daně z příjmů právnických osob obsažena v národních legislativách členských států, tzn. v rámci EU existuje 27 různých způsobů zjištění tohoto základu daně (daň z příjmů není v rámci EU harmonizovanou daní). Cílem CCCTB je vytvoření v rámci EU jednotné právní úpravy výpočtu a konsolidace společného základu daně daňových subjektů, kteří podnikají v několika EU zemích a tvoří jednu vlastnickou skupinu, a rozdělení konsolidovaného společného základu daně členským státům, ve kterých tyto daňové subjekty podnikají. Na přidělený základ daně by se v každém členském státu EU aplikovala sazba daně relevantní pro daný stát. Předpokládá se, že by rozdíly ve výši sazeb daně z příjmů právnických osob v různých členských zemích zůstaly zachovány. Teoretické cíle projektu CCCTB jsou smysluplné a chvályhodné: Stanovení metodiky výpočtu společného konsolidovaného základu daně a zavedení jednoduchých a transparentních pravidel by jistě snížilo administrativní zátěž společností i správců daně a vedlo k omezení daňových úniků a podvodů. Otázkou zůstává jejich naplnění v praxi a jaké klady a zápory by zavedení společného konsolidovaného daňového základu jednotlivým členským zemím EU přineslo.

Postup prací Původní úvahy počítaly s rozložením projektu do dvou fází. Prvním krokem bylo stanovení metodiky výpočtu základu daně z příjmů právnických osob, druhým krokem konsolidace základu daně na úrovni skupiny společností a přidělování alikvotních částí konsolidovaného základu daně jednotlivým členským státům, ve kterých skupina společností podniká. Současnou prioritou Komise je však komplexní představení a zavedení rovnou již konsolidovaného základu daně na úrovni skupin společností, jelikož teprve konsolidovaný společný základ daně řeší palčivé problémy spojené s použitím transferových cen. Vyřešil by obtíže s kompenzací přeshraničních ztrát v rámci skupiny v zemích, které již dnes umožňují konsolidaci daně v rámci skupiny (ve smyslu rozsudků Evropského soudního dvora např. Marks & Spencer). Předpokládané dokončení projektu zhruba v roce 2011 se dnes může zdát více než ambiciózní, zejména s ohledem na rezervovaný přístup řady EU zemí k projektu. Existuje však několik členských zemí 5/2008


EU, které projekt výrazně podporují. Pokud nedojde k přijetí CCCTB všemi 27 státy EU, může být implementován na základě institutu tzv. zesílené spolupráce (podle článku 43 Smlouvy o Evropské unii). Stačí, když se osm členských zemí dohodne a projekt podpoří. Použití CCCTB se pro daňové subjekty se zatím navrhuje jako možnost, ne jako povinnost. Pracovní skupina k CCCTB vytvořená v EU se již za dobu své existence sešla třináctkrát. Poslední schůzka se uskutečnila v dubnu 2008. V červnu 2008 plánuje Komise prezentovat dopady CCCTB na národní blaho, ekonomický růst, zaměstnanost, daňové příjmy veřejných rozpočtů a náklady daňových subjektů související s plněním jejich daňových povinností. Dle pracovního programu Evropské Komise na rok 2008 by měl být ve třetím čtvrtletí 2008 (pravděpodobně v září) předložen zpracovaný legislativní návrh na CCCTB. Z výše uvedeného je patrné, že projednání legislativního návrhu k CCCTB bude jedním ze stěžejních témat českého předsednictví EU.

Společný základ daně Při stanovení základu daně z příjmů právnických osob se ve všech 27 zemích EU (s výjimkou Estonska, které si do roku 2009 vyjednalo výjimku) využívají ve větší či menší míře informací čerpaných z účetnictví vedeného podle vnitrostátních účetních předpisů či v některých případech podle Mezinárodních účetních standardů/Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IAS/IFRS). Zásadní otázkou tedy je, jak úzký či široký vztah by měl existovat mezi daněmi a účetnictvím a případně, jaké účetnictví, resp. podle jakých účetních standardů zpracované, by mělo být bráno za základ pro účely stanovení základu daně. I v České republice se již řadu let vedou na expertní úrovni diskuse o nastavení míry propojení či oddělení daní a účetnictví. Důvod pro těsnější závislost daní a účetnictví je jasný a bezpochyby lákavý. Je založen na představě, že propojení účetnictví a daní přináší jednodušší systém plnění daňových povinností daňovými subjekty a následnou kontrolu ze strany berních úřadů, a proto snižuje náklady vyvolané touto povinností. Účetnictví a daně ale plní odlišné cíle a sledují jiné zájmy státu, investorů a společností. Z logiky věci vyplývá, že harmonizace základu daně by měla být zahájena harmonizací systému účetnictví a výkaznictví. Ačkoliv základním účelem IAS/IFRS není předávat informace pro účely výpočtu zdanění, ale spíše uspokojit potřeby investorů jakožto poskytovatelů rizikového kapitálu, je pravda, že IFRS poskytuje jediný společný systém finančního výkaznictví v EU. Komise však

9

Události, stanoviska, lobby nemůže zdržovat práce na projektu v očekávání jakékoliv budoucí harmonizace firemního účetnictví a pravidla, jimiž se řídí obsah CCCTB, budou platit ať už je na národní úrovni společnostem při přípravě daňového účetnictví východiskem účetní závěrka provedená v souladu se standardy IAS/IFRS anebo v souladu s národními účetními standardy. Standardy IAS/IFRS jsou používány jen jako nástroj při navrhování daňového základu, protože poskytují společný jazyk a některé společné definice. Neuvažuje se ani o zavedení přímého a formálního spojení se stále se měnícími standardy IAS/IFRS. Legislativa týkající se CCCTB by měla mít podobu samostatného dokumentu obsahujícího všechny potřebné definice pro určování zdanitelných zisků. V létě 2007 publikovala Evropská Komise materiál „CCCTB – možné prvky technického řešení“, ve kterém jsou předloženy k diskusi základní stavební kameny technického řešení CCCTB. Základ daně jednotlivých společností by měl být stanoven jako rozdíl mezi: • příjmy, které podléhají dani z příjmů po vyjmutí osvobozených příjmů, a • daňově uznatelnými náklady a ostatními odčitatelnými položkami. Příjem by měl být definován velmi široce. Osvobozeným příjmem by měly být dotace určené na pořízení, výstavbu či zhodnocení odpisovaného majetku, příjmy ze zcizení majetku odpisovaného v „poolu“, dividendy, příjem stálé provozovny a kapitálové zisky (při splnění určitých kritérií). Daňově odčitatelným nákladem by měly být všechny náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů včetně nákladů na vědu a výzkum či na zajištění kapitálu a úvěru pro podnikatelské účely. Za daňově neuznatelné by byly považovány náklady ve formě distribuovaného zisku, splátek kapitálu či úvěru či výplaty vlastníkům

10

či náklady, z kterých profitují vlastníci či osoby s nimi spojené. Náklady na zaměstnance včetně členů statutárních orgánů by měly být daňově uznatelnými náklady za předpokladu, že dle národní legislativy podléhají dani z příjmů fyzických osob. Další daňově uznatelné náklady navrhované v materiálu Komise jsou: • 50% nákladů na reprezentaci, • tvorba rezerv, • daň z příjmů, • úplatky, • pokuty a penále hrazené státním úřadům za porušení práva, • náklady na řízení vynaložené v souvislosti s daňově osvobozenými příjmy (dividendy, kapitálové zisky apod.), • peněžité dary a specifikované dary na charitativní účely, • náklady na pořízení či technické zhodnocení odpisovaného majetku (majetek s dobou použitelnosti vyšší než 12 měsíců a s pořizovací cenou vyšší než 1000 EUR) s výjimkou nákladů na vědu a výzkum. Materiál obsahuje i řadu dalších návrhů technického řešení, např. odpisování majetku, příjem ze zemí mimo EU, daňové ošetření u daňově transparentních subjektů, daňovou konsolidaci ve skupině subjektů apod. Na podzim 2007 Evropská Komise předložila další materiál „CCCTB – možné prvky administrativního řešení“, který předkládá návrhy možného správního ošetření CCCTB. Navrhované řešení předpokládá, že skupina poplatníků, která si vybrala být zdaňována za použití CCCCTB by 3 měsíce před započetím hospodářského roku oznámila tuto skutečnost příslušným úřadům. Vedle registrace materiál navrhuje pravidla pro vyměřovací řízení, opravné prostředky a výměnu informací mezi daňovými správami. V podstatě se jedná o návrh „daňového řádu“ pro aplikaci CCCTB. Velmi vítaným závěrem je administrace CCCTB z jednoho správního místa.


5/2008

Konsolidovaný základ daně

Pokud by se podařilo expertům najít shodu a definovat společný základ daně včetně nalezení shody nad všemi daňovými opatřeními, která by měla legislativa obsahovat, budou mít experti za sebou méně než polovinu cesty k nalezení konsolidovaného společného daňového základu a jeho dalšímu přerozdělení mezi členské státy, ve kterých byl tento základ vytvořen. Společný základ daně subjektů tvořících skupinu by byl na úrovni této skupiny konsolidován a následně rozdělen mezi členské státy EU, ve kterých skupina podniká. Hledání klíče, podle kterého by měla být alikvotní část konsolidovaného společného základu daně z příjmů právnických osob alokována jednotlivým členských státům EU, a na kterém by se shodly všechny členské země EU, je největší výzvou projektu. Každá společnost, která tvoří zisk ke zdanění, generuje tento zisk jinými cestami. Existují společnosti, jejichž hlavním zdrojem zisku je hodnota jejich značky na trhu nebo hodnota jejich know-how, patentů, schopnost inovace. Jiné společnosti mají svoji ziskovost založenu na kvalitě a efektivním využití svého hmotného majetku. Další společnosti mají zdroj svého zisku založen na vysoké míře rizik a funkcí, které nesou. Ziskovost subjektů ale může spočívat i třeba na vybudované síti odběratelů či dodavatelů, efektivní logistice, skvělém marketingu či podpoře prodeje. Ziskovost každého podniku je ovlivněna kvalitou a úrovní využití lidských zdrojů, IT či znalostí. Ziskovost ovlivňuje i hospodářský sektor, ve kterém subjekt podniká, úroveň jeho řízení a další spektrum faktorů, jejichž relativní váha se liší dle zeměpisné polohy, předmětu podnikání a hospodářské situace v daném místě a čase. Najít klíč, jehož použití by spravedlivě pro všechny zúčastněné v rámci 27 EU zemí rozdělilo konsolidovaný základ daně, je tak úkolem pro experty s vlastnostmi geniálních myslitelů s excelentními politickými schopnostmi, skvělým obchodním nadáním a uměním dohodnout se. V únoru 2007 expertní skupina CCCTB na základně zcela jasných logických argumentů opustila ideu přerozdělovacího kritéria na základě makroúdajů (tzn. rozdělování základu daně na základě ukazatelů agregovaných na národní úrovni, např. HDP, národní základy DPH). Dále tedy byla diskutována přerozdělovací kritéria na základě tzv. mikropřístupu, tj. rozdělování na základě podílů specifikovaných ukazatelů u jednotlivých členů skupiny na součtu těchto ukazatelů na skupinu. Zatím pouze na teoretické úrovni bez jakýchkoli konkrétních propočtů byly diskutovány tři možné ukazatele (tržby, aktiva a náklady na pracovní sílu), jako možné základní kameny pro stanovení kritérií pro přerozdělování konsolidovaného základu daně. Na podzim 2007 Evropská Komise předložila materiál „CCCTB – možné prvky mechanismu přerozdělení“. Materiál zdůrazňuje, že přerozdělení je nedílná součást konsolidace a jedna z největších výhod CCCTB. Materiál navrhuje, aby přerozdělovací mechanismus byl: • co nejjednodušší, • obtížný pro zmanipulování, • zajistil spravedlivou a rovnou distribuci daňového základu mezi zúčastněné subjekty, a • nevedl k nechtěným efektům v daňové konkurenci EU zemí.

• tržby z hlavní podnikatelské činnosti (prodej zboží a služeb) bez zahrnutí vnitropodnikových prodejů (pro výpočet se navrhuje alokovat tržby té společnosti ve skupině, která je rezidentem v členském státě, kde k prodeji třetí straně došlo). Kalkulace výpočtu přerozdělovacího mechanismu by měla být jednotná pro všechny země EU avšak připouští, že pro různé podnikatelské sektory by mohla být kalkulace přerozdělovacího výpočtu rozdílná (např. pro finanční sektor či dopravní služby).

Český postoj k CCCTB Projekt CCCTB je výzvou pro všechny členské státy EU. Osud tohoto projektu nelze odhadnout. Finální rozhodnutí o možném přijetí CCCTB pro české právnické osoby bude možno učinit až bude znám konkrétní rámec projektu s jasnou a podrobnou úpravou všech relevantních aspektů, z kterých bude možné uvážit výhodnost či vhodnost implementace projektu CCCTB pro Českou republiku včetně dopadů na veřejné rozpočty. Ministerstvo financí České republiky zatím vždy avizovalo spíše opatrný až skeptický postoj k projektu, přestože projevilo zájem se odborně-technických prací na projektu zúčastnit a některé jeho části podpořit. Pozitivní přístup vždy vyjadřovalo k prvnímu kroku – nalezení jednotné metodiky základu daně z příjmů právnických osob společně pro všechny členské země EU. Již tato část projektu je nesmírně ambiciózní a po odborné stránce velmi náročná. Práce na této části projektu jsou však také přínosné i pro odborné diskuse uvnitř České republiky v oblasti nalezení optimální definice základu daně z příjmů právnických osob v možné budoucí nové úpravě přímých daní.

Postoj podnikatelů EU k CCCTB BusinessEurope informovalo na počátku 2008 o svém postoji k pracím na CCCTB. Ve své informaci konstatuje, že na konci roku 2007 publikovala Komise tři pracovní materiály, které poprvé konkrétněji zpracovávají návrh CCCTB, založený na dobrovolnosti pro společnosti, přeshraniční konsolidaci a na jednom administrativním místě správy daně. Kolem termínu předložení návrhu Komise na CCCTB (tj. do září 2008) by měli zástupci podnikatelů v BusinessEurope zformulovat svůj postoj k CCCTB. To předpokládá řadu diskusí s podnikateli, kteří by měli být schopni posoudit pozitiva a negativa navrhovaných řešení. Nedávný průzkum provedený v rámci EU jednou ze společnosti „Big 4“ prokázal, že více než polovina dotázaných společností nikdy neslyšela o projektu CCCTB. Podporu projektu CCCTB však indikuje více než 80% účastníků průzkumu svojí nespokojeností se současným systémem daně z příjmů právnických osob. Dana Trezziová, Tax Partner Zástupce SP ČR ve výboru pro daně a fiskální politiku při BIAC

Konkrétně materiál navrhuje přerozdělovací mechanismus založený na zahrnutí různých faktorů do výpočtu: • práce (objem mzdových nákladů a počet zaměstnanců), • odpisovaný majetek v daňových zůstatkových cenách, 5/2008


11

Příprava na předsednictví Společný postup podnikatelů pro předsednictví EU –

dohoda zaměstnavatelských svazů

Francie, ČR a Švédska

Největší podnikatelské a zaměstnavatelské svazy Francie, České republiky a Švédska – francouzské sdružení MEDEF, Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a Svenskt Näringsliv – uzavřely dohodu o společných prioritách pro období od července 2008 do prosince 2009. Dohodu podepsali: prezidentka MEDEF Laurence Parisot, prezident SP ČR Jaroslav Míl a prezidentka Svenskt Näringsliv, Signhild Arnegård Hansen. Jednání o společném postupu v rámci takzvané Trojky (skupiny tří zemí, jejichž předsednictví v EU následuje bezprostředně po sobě) probíhala od září minulého roku. Zástupci MEDEF, SP ČR a Svenskt Näringsliv se dohodli, že budou v období francouzského, českého a švédského předsednictví v EU (06/2008 až 12/2009) prosazovat: • ekonomické a sociální reformy pro zvýšení konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst, modernizaci pracovních trhů atd, • posílení globální Evropy a globálního podnikání zahrnující liberalizaci světového obchodu, posilování transatlantických vazeb a společnou migrační politiku, • společnou energetickou politiku podporující konkurenceschopnost a zaměřenou na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energií a racionální politiku ochrany klimatu.

Ze společného prohlášení prezidentů MEDEF, SP ČR a Svenskt Näringsliv: „Nadcházející francouzské, české a švédské předsednictví bude čelit četným výzvám. K nejvýznamnějším patří implementace Lisabonské smlouvy, revize rozpočtu EU a ustavení nového Evropského parlamentu a Komise. Mimo to musí Evropa naplnit očekávání svých občanů tím, že zajistí hospodářský růst, bude vytvářet pracovní místa, zabezpečí do budoucna zásobování energiemi a bude řešit problémy spojené se změnou klimatu. Z pohledu podnikatelů mohou být tato očekávání naplněna jen prostřednictvím vnitřního trhu bez překážek směřujícího ke zvýšené konkurenceschopnosti a lepšímu podnikatelskému prostředí.“

http://www.spcr.cz/dokumenty/trojkan.pdf

Tyto cíle a konkrétní kroky byly formulovány v dokumentu s názvem Priority podnikatelů pro francouzské, české a švédské předsednictví v EU. Některé konkrétní požadavky a navrhované akce: • snížení administrativní zátěže o čtvrtinu na národní úrovni i v rámci EU, • implementace evropských právních předpisů jako podmínka předsednictví země v EU, • přesměrování zdrojů rozpočtu EU do oblastí jako jsou vzdělávání (např. ERASMUS pro podniky), odborný výcvik, výzkum a vývoj, inovace a podnikání, • v energetice např.: mezinárodní dohody o opatřeních pro ochranu klimatu, nová dohoda EU o partnerství s Ruskem, podpora nově zřízeného Evropského jaderného fóra. Konfederace SVENSKT NÄRINGSLIV (dále jen SN) byla založena v červnu 2001 spojením Švédského svazu zaměstnavatelů a Federace švédského průmyslu. SN je profesionální podnikatelskou nevládní organizací zastupující 54 tisíc švédských podniků. Svaz tvoří 50 odvětvových a zaměstnavatelských členských asociací, představujících 70 % soukromého sektoru ve Švédsku. Členské podniky zaměstnávají téměř 1,5 miliónu zaměstnanců. SN má ústředí ve Stockholmu a disponuje 21 regionálními zastoupeními ve Švédsku a Bruselu. MEDEF (Mouvement des Entreprises de France) je nejsilnějším zaměstnavatelským svazem Francie.

12


5/2008

Podpora exportu Podnikatelská mise doprovázela ministra průmyslu a obchodu Martina Římana při jeho pracovní cestě do

Chile a Brazílie

Podnikatelskou misi, kterou organizačně připravil Svaz průmyslu a dopravy, vedl viceprezident Svazu Stanislav Kázecký. Delegaci podnikatelů tvořili zástupci více než deseti významných českých firem z oboru leteckého průmyslu, strojírenství a energetiky, IT, stavebnictví či konzultantských služeb, v Brazílii se rozšířila o další společnosti, jejichž obchodní zájmy se soustřeďují na toto teritorium. Týdenní cesta v první polovině dubna začala v hlavním městě Chilské republiky, Santiagu de Chile. První zastávkou byla návštěva největšího leteckého veletrhu v Jižní Americe FIDAE, kde v rámci oficiální účasti ČR vystavovalo šestnáct českých firem z oblasti zbrojního a leteckého průmyslu. Během večerního koktejlu na českém velvyslanectví proběhl i slavnostní akt symbolického přestřižení pásky první české investice v Chile realizované firmou Rudolf Jelínek a.s. v městě Quillónu. Pracovní snídaně s prezidentem a dalšími vysokými představiteli Chilské obchodní komory byla úvodem pro dvoustranná jednání českých a chilských firem. Po jejich skončení podepsal během pracovního oběda viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký s prezidentem

Federación Gremial de la Industria (SOFOFA) Brunem Philippim smlouvu o spolupráci za přítomnosti ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Odpoledne se delegace přesunula vládním speciálem na území Brazílie do Foz do Iguazu. Zde byla hlavním bodem pracovního programu návštěva druhé největší vodní elektrárny na světě – elektrárny Itaipu – která je společným dílem Brazílie a Paraguaye. V největším městě Brazilské federativní republiky Sao Paulu čekal delegaci podnikatelský seminář na Průmyslové federaci státu Sao Paulo (FIESP). Po oficiální části semináře, ve které vystoupil ministr Martin Říman, 1. viceprezident FIESP Benjamin Steinbruch a viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký, byla podepsána smlouva mezi SEKO do Brazil a Siemens Power Generation Brazil. Během následujících dvoustranných jednáních se čeští podnikatelé setkali celkem s více než čtyřiceti zástupci brazilských společností. Závěr cesty tvořila návštěva sídla a výrobního závodu významného světového výrobce letadel firmy Embraer, kde proběhlo jednání ministra Římana v doprovodu zástupců českých firem ze sektoru leteckého

podpis mlouvy o spolupráci prezidentem Federación Gremial de la Industria (SOFOFA) Brunem Philippim a viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Stanislavem Kázeckým

5/2008


13

Podpora exportu

odleva P. Bareš, ředitel Iguassu Software Systems, a.s.; M. Říman, ministr průmyslu a obchodu; P. Sobotka, ředitel Frencken Brno s.r.o. na FIDAE

zleva velvyslanec Z. Kubánek, M. Říman, P. Dvořáček, předseda představenstva Rudolf Jelínek, a.s.

dvoustranná jednání na Obchodní komoře v Santiagu

průmyslu s vedením společnosti. Celá delegace poté navštívila několik výrobních provozů firmy. V Sao Jose dos Campos má sídlo také Národní institut pro výzkum vesmíru (INPE). Pracovníci institutu představili členům delegace svůj pracovní program zahrnující např. výzkum v oblasti astronomie či změn klimatu s použitím vlastních satelitů, v oblasti UV radiace atd. Chtěli bychom poděkovat zastupitelským úřadům v Chile i v Sao Paulu za výbornou spolupráci a pomoc, kterou poskytli podnikatelské delegaci. Věříme, že účastníci této pracovní cesty z řad podnikatelů i Ministerstva průmyslu a obchodu během ní navázali potřebné kontakty se zahraničními partnery i mezi sebou navzájem a že byli s průběhem cesty spokojeni. Blanka Jakubcová koordinátor pro předsednictví ČR v EU

14

viceprezident S. Kázecký; Miloš Sklenka, MPO; Petr Bareš, ředitel Iguassu Software Systems, a.s.


5/2008

Podnikatelská mise doprovázela

předsedu vlády Mirka Topolánka do Albánie Předseda vlády ČR Mirek Topolánek uskutečnil dne 18. dubna 2008 jednodenní oficiální návštěvu Albánie. Svaz průmyslu a dopravy ČR byl i tentokrát pověřen Úřadem vlády ČR organizací doprovodné podnikatelské mise. Po reformních změnách a zejména po válce na Balkáně v devadesátých letech se Albánie vytratila z podvědomí české podnikatelské veřejnosti a ani politická reprezentace nevěnovala Albánii velkou pozornost. O tom svědčí i skutečnost, že Albánii nenavštívil po roce 1989 žádný z vrcholných státních činitelů. Z tohoto pohledu byla oficiální návštěva premiéra Topolánka průlomovou. Přes řadu pozitivních trendů je Albánie řazena mezi země s obtížně fungující přechodovou ekonomikou. Albánská vláda se snaží vytvářet podmínky pro tvorbu makroekonomické stability, což se jí v rámci daných možností daří. Nicméně neblahé dědictví minulosti přináší řadu problémů, jejichž řešení si vyžádá mnohaleté úsilí. Některé sektory ekonomiky jsou nedostatečně rozvinuty nebo přímo poddimenzovány. Můžeme jmenovat energetiku, která není schopna pokrývat potřeby ostatních odvětví a přes masivní dovozy se stává brzdou rozvoje. Zcela nedostatečná je dopravní infrastruktura. Albánie zdědila z minulosti obrovské ekologické zátěže. Růst HDP je relativně vysoký – 6,0 %, výše HDP na hlavu byla v roce 2007 však pouze 2400 EUR. Zahraniční obchod má silně pasivní saldo, které každoročně narůstá. Vzájemný obchod Česká republika – Albánie je relativně malý přitom v šedesátých a sedmdesátých letech patřilo Československo k nejvýznamnějším obchodním partnerům Albánie. Stále se můžeme

setkat na albánských silnicích s autobusy Karosa (většinou s modely, které už poznají pouze pamětníci), ve strojírenských firmách pracuje řada obráběcích strojů TOS a albánské železnice mají ve svém vozovém parku lokomotivy ČKD. V roce 2007 činil český vývoz do Albánie 14,7 mil. EUR a dovoz pouze 0,68 mil. EUR, s albánským zbožím se tedy u nás na trhu téměř nesetkáme. Z toho, co bylo výše řečeno, by se zdálo, že v Albánii je všechno nedokonalé až špatné. To by byl pohled zhýčkaného Evropana, který je zahleděn do konjukturálně se rozvíjejícího trhu EU. V Albánii je fungující trh, který však má jiná kritéria úspěšnosti než jsou běžná v našem hospodářském prostoru. Jedná se navíc o velmi perspektivní trh. Politická situace na Balkáně se pomalu stabilizuje, o čemž svědčí i pozvánka, kterou obdržela Albánie do NATO v letošním dubnu. V tomto kontextu se k Albánii upírá pozornost celé Evropy a v případě, že české firmy promeškají tento okamžik, budou pronikat na albánský trh obtížněji a bude to pro ně finančně náročnější. Základní podmínky pro podnikání se v Albánii přibližují standardům, na které jsme byli zvyklí počátkem devadesátých let, ovšem podnikatelské prostředí se trvale zlepšuje a zprůhledňuje. Při zachování základních pravidel podnikatelské obezřetnosti není tento trh výjimečně problematický a nepřátelský. V současné době je ten pravý okamžik pro vstup českých firem na albánský trh. To vše si uvědomovali členové české podnikatelské delegace, která premiéra Topolánka doprovázela na oficiální návštěvě. Rovněž premiér v jednáních s nejvyššími albánskými představiteli podpořil

jednání na ministerstvu hospodářství obchodu a energetiky; odleva ministr hospodářství Genc Rulli

5/2008


15

Podpora exportu

nejvýznamnější tři české investiční projekty. Je to zejména projekt privatizace a následné modernizace albánských železnic, o který se uchází společnost INEKON, a.s. Dále pak záměr elektrárenské společnosti ČEZ o privatizaci albánské distribuční sítě elektřiny a vstup českého investora do albánských rafinerií ropy. Ze strany členů podnikatelské delegace byl dále projeven zájem o účast na projektech přezbrojení albánské armády (Asociace obranného průmyslu ČR), modernizaci hydroenergetiky (Hydropol Project & Managements, a.s.), odstraňování ekologických zátěží (GEOtest Brno, a.s.), zefektivnění těžby nerostných surovin (Česká dobývací technika a Sedlecký kaolín, a.s) projektech z oblasti cestovního ruchu (Sybera Enterprises). Zájmům členů podnikatelské delegace byl podřízen i její program. O tom, že albánská strana přikládala k ekonomickému rozměru oficiální návštěvy velký význam, svědčí fakt, že všude byla podnikatelská delegace přijímána na nejvyšší úrovni. Na Ministerstvu hospodářství, obchodu a energetiky AR jednání za albánskou stranu vedl ministr Genc Rulli, na Ministerstvu veřejných prací, dopravy a telekomunikací AR ministr Sokol Olldashi, na Ministerstvu dopravy náměstek ministra Petrit Karabina. Další jednání se uskutečnila na Národní agentuře pro nerostné zdroje a Národní agentuře pro energii. Významná byla i setkání s představiteli Albánské obchodní a průmyslové komory, státní správy a podnikatelských kruhů v rámci oběda, který se uskutečnil na základě pozvání vedoucího podnikatelské delegace, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka. Závěrem je možno konstatovat, že oficiální návštěva Albánské republiky splnila své cíle. Ekonomická jednání na všech úrovních posílila pozici českého průmyslu i investorů. Osobní kontakty a podpora ze strany nejvyšších státních představitelů hrají při sjednávání významných kontraktů často klíčovou roli. Zdeněk Filla, [email protected]

16


5/2008

spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

Recommend Documents