spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

Jaké bylo české předsednictví Premiér Fischer na návštěvě Klubu Svazu průmyslu a dopravy ČR Postupy zaměstnavatelů při řešení některých dopadů povodní Tripartita jednala o ekonomické situaci O některých dopadech doručování do datových schránek a změn v občanském soudním řádu

2009

Zpravodaj Spektrum je oficiální

informační médium

Svazu průmyslu a dopravy ČR

– nejsilnější český zaměstnavatelský svaz – nevládní nezávislá organizace, která si klade za cíl vytvářet vhodné podmínky pro podnikání – navazuje na předválečný Ústřední svaz československých průmyslníků

subjektů

1560 120

členských firem

29

členských subjektů

2

partneři

Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem mezinárodních organizací IOE – Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (od roku 1992) BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996)

Asociace českého papírenského průmyslu • Asociace inovačního podnikání ČR • Asociace leteckých výrobců • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR • Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR • Asociace strojních inženýrů • Asociace výzkumných organizací • Asociace zemědělské a lesnické techniky • CECED CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů • Česká manažerská asociace • Českomoravská elektrotechnická asociace • Český svaz zaměstnavatelů v energetice • Odvětvový svaz Hutnictví železa • Sdružení automobilového průmyslu • Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky • Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska • Svaz českých a moravských spotřebních družstev • Svaz českých a moravských výrobních družstev • Svaz dopravy ČR • Svaz chemického průmyslu ČR • Svaz kovohutnického průmyslu • Svaz plastikářského průmyslu ČR • Svaz sléváren ČR • Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení, SST • Svaz výrobců cementu ČR • Svaz výrobců vápna ČR • Škoda Holding, a.s. • Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky • Unie středního stavu České republiky Partner:

Zpravodaj Spektrum, oficiální médium Svazu průmyslu a dopravy ČR • Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR), Jankovcova 1569/2c, 170 04 Praha 7, tel.: 234 379 500, fax: 234 379 463, [email protected], SPektrum: [email protected], www.spcr.cz, tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s.p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP-3285/99-P ze dne 15. 10. 1999, ISSN 1213-7227

Podnikatelské prostředí a české předsednictví Mnozí se budou teď pouštět do hodnocení českého předsednictví EU a někteří dokonce i do hodnocení, jak předsednictví ovlivnilo podnikatelské prostředí doma i v evropském a celosvětovém kontextu. Málo platné, EU má svůj globální vliv a tím jej může mít i jeho předsednická země. Rozhodně se neztotožňuji s těmi, kdo již zpočátku prohlašovali na jedné straně, že vlastně o nic nejde a na druhé straně, že se bude jednat o národní ostudu celoevropského, ne-li globálního formátu. Stručně řečeno, obstáli jsme, ale mohlo to být lepší, konec konců, jako ve všem, co člověk (s trochou kritického a sebekritického vhledu) činí a pak hodnotí. Mottem našeho předsednictví bylo odstraňování bariér a osobně to považuji za velmi důležitou vůdčí myšlenku, protože, zvlášť s ohledem na podnikatelské prostředí, je těchto překážek nepřeberný počet a mají velmi významné dopady: podle studie OpenEurope se náklady na regulaci (pracovního trhu, ochrany a bezpečnosti práce, životního prostředí) v EU 27 vyvíjejí zcela nekontrolovaným způsobem: v roce 2006 činily 183,4 miliard €, v roce 2007 už 229,6 mld. a v roce 2008 dokonce 269,5 miliard €! A to začínala krize a bylo by logické začít docela tvrdě šetřit. Podle Eurochambers jsou tyto náklady dokonce ještě vyšší a představují na evropského obyvatele částku 3200 € ročně, což mnozí v řadě členských zemí sotva ročně vydělají. Bohužel, právě v této oblasti se toho moc nepodařilo: proces zlepšování normativního prostředí se nepodařilo „restartovat“ a důvodů proč se dá najít celá řada, naopak, další regulace se objevuje na obzoru s energeticko-klimatickým balíčkem, přijatým sice za francouzského předsednictví, nicméně za naší účasti. Zde bychom mohli říct, že to mohlo dopadnout ještě mnohem hůř, ale také i o trochu lépe. Vyloučení aukcí povolenek pro všechen zpracovatelský průmysl by bývalo kvitováno daleko lépe. Velmi pozitivní je nastolení tématu bezpečnosti dodávek energií, které je stále naléhavější, může dojít i k lámání chleba na politické úrovni. Celkem pozitivně lze hodnotit i přijaté závěry k revizi směrnice o průmyslových emisích – mohlo to dopadnout mnohem hůře, takže bychom měli být spokojeni, nebýt vtíravé myšlenky, proč vůbec se na Integrovanou prevenci (IPPC) sahalo, když je plně uplatněna až od října roku 2007. Vše je haleno do zlepšování právního prostředí a efektivnějšího řízení, ale opak bude pravdou, naštěstí v méně drsné podobě, než byla původně zamýšlena, právě díky českému předsednictví. Přesto, že hospodářská sféra poukazovala na zbytečný spěch s implementací Nařízení REACH, nesoucí s sebou nutnost velkých nákladů v krátkém čase, nic se nestalo a krize/nekrize, tyto náklady regulace budou muset být vynaloženy v předurčeném čase, byť to zvláště malé a střední podniky může stát vlastní existenci. Rozložení do delšího časového období by nikomu žádnou újmu nezpůsobilo. Přitom Evropská chemická agentura v Helsinkách by si patrně rovněž ulevila, protože z předregistrací se leckomu točí hlava. Takže, i při domácích politických kotrmelcích, které byly opravdu zbytečné, české předsednictví z mého pohledu a znalosti evropského a bruselského prostředí bylo úspěšné a pro mnohé více, než se čekalo. Podnikatelské prostředí se o malý krůček vylepšilo a zlepšila se naše spolupráce s vládou. Dík patří proto i všem bezejmenným, kteří k tomu přispěli, a jsem si jist, že by náš hlas měl být slyšet neustále. To je jediná cesta ke zlepšování! Josef Zbořil člen představenstva SP ČR zástupce zaměstnavatelů v Evropském hospodářském a sociálním výboru

7-8/2009

Svaz průmyslu a dopravy ČR

ÚVODNÍK

1

Podnikatelské prostředí a české předsednictví

3 4 5 6 7 8 13

Jaké bylo české předsednictví Názory členů představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Byli jsme při tom! Hodnocení z pohledu delegáta stálého zastoupení SP ČR při BUSINESSEUROPE Osvědčila se profesionalita a kreativita týmu Svazu Zasedání rady prezidentů BUSINESSEUROPE v Praze České předsednictví v kostce

14 15 17 18 19 20 21

Jan Fischer na návštěvě Klubu SP ČR Postupy zaměstnavatelů při řešení některých dopadů povodní Jaký je skutečný stav a vyhlídky české ekonomiky? O některých dopadech doručování do datových schránek a změn v občanském soudním řádu Co nového v Parlamentu? Budeme pracovat déle, jiné cesty není Lokální energetické zdroje v rozvojovém světě

22

Lavina bankrotů tluče na dveře

24

Mediální rada – směr k výraznější prezentaci?

25 25 26 26 27 27 28 28

Švédské předsednictví Představujeme švédskou partnerskou organizaci, Svaz švédského průmyslu Svenskt Näringsliv Priority švédské podnikatelské komunity Závěry Evropské Rady Konference Eurofound „Pracovní podmínky a sociální dialog“ BUSINESSEUROPE Výbor pro sociální věci BUSINESSEUROPE ve světle nadcházejícího švédského předsednictví Evropský sociální dialog Závěrečná konference „Účast v evropském sociálním dialogu“ ILO/IOE 98. Mezinárodní konference práce Neformální zasedání ministrů práce EU v Ženevě

29

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR ke sdělení Evropské komise

30 31

Bruselský labyrint podruhé Odborná stáž ve Slovinsku

32

Plán činnosti MSF na 2. pololetí 2009

FOK Fotoateliér OSCAR

České předsednictví EU

Události, stanoviska, lobby

PREZENTACE SP ČR – pohled médií Diskusní fórum

EU a mezinárodní organizace

Projektové aktivity Infoservis Inzerce

obsah

Jaké bylo české předsednictví 30. června 2009 skončilo prvé a s největší pravděpodobností také poslední české předsednictví Rady EU. Objevují a určitou dobu se ještě budou objevovat komentáře hodnotící právě proběhlých šest měsíců roku 2009. Mezi ně patří i následující řádky.

Osobně si myslím, že z pohledu obsahu témat, které si vláda ČR zařadila do předsednictví a administrativního ošetření agendy s předsednictvím spojené, lze hodnotit české předsednictví jako úspěšně zvládnuté. Zvláště pak v kontextu událostí, které v prvé polovině roku 2009 nastaly např. nástup nové americké administrativy, konflikt v Gaze, plynová krize, finanční krize, mexická chřipka, volby v Iránu. To vše doplněno o končící volební období členů Evropského parlamentu, vlastní volby do EP a končící mandát členů EK. Myslím, že s koordinací společného postupu dvaceti sedmi členských států jen ke zmíněným problémům by měla co dělat i administrativa větších a úřednicky zkušenějších členských zemí EU než je Česká republika. Nechci vyjmenovávat celou řadu témat a summitů, které na různých úrovních úspěšně proběhly a posunuly EU dále. Zmíním se pouze o dvou tématech důležitých z pohledu zájmů SP ČR jako největší zaměstnavatelské organizace v ČR. Především jde o zařazení bezpečnosti dodávek energií mezi priority českého předsednictví. Cituji ze společného programu priorit sepsaného zeměmi tzv. trojky tj., Francie, ČR a Švédska: „EU by měla chránit bezpečnost dodávek energie. Úsilí o navázání vyvážených vztahů s dodavateli mimo EU by mělo být založeno na jasně formulované energetické politice EU, která bude udržovat dodávky plynu a ropy pod kontrolou a která neprohloubí závislost EU“. Byť při řešení tohoto problému jde o běh na dlouhou trať, dokázala ČR tento závažný problém otevřít, přijít s návrhy a je na dalších předsednických zemích pokračovat při jeho řešení. Druhou oblastí, kterou považuji za důležitou je odmítání protekcionismu. Mottem českého předsednictví bylo heslo „Evropa bez bariér“. Přestože toto motto bylo vyhlášeno v době, kdy ekonomickou krizi předpokládal málokdo, ukázala se jeho oprávněnost. Pod českým předsednictvím se země EU dokázaly shodnout, že ochranářství není cestou ze současné krize, nesmí vznikat nové bariéry a nesmí se porušovat pravidla volného obchodu a státní pomoci. Mimo těchto dvou témat bych snad ještě zmínil průběh implementace směrnice o službách, která otvírá firmám prostor k novým příležitostem. V tomto případě je třeba dále vyvíjet tlak na některé členské země k přijetí této směrnice. Při hodnocení českého předsednictví Radě EU se nelze vyhnout vyjádření nedůvěry vládě ČR prakticky v polovině dobře rozeběhnutého předsednictví. Tato skutečnost bohužel negativně ovlivnila průběh předsednictví, ale především image České republiky. 7-8/2009


Ukázalo se, že čeští politici reprezentující všechny politické strany zastoupené v našem parlamentu zdaleka nedosahují kvalit jím podřízených úředníků pracujících na zajištění českého předsednictví. Pevně však věřím, že vyjádření nedůvěry vládě v průběhu předsednictví nebude jediným důvodem k tomu, že se na české předsednictví bude pohlížet jako na jedno z nepřehlédnutelných. Závěrem využívám této příležitosti a chtěl bych vyjádřit poděkování všem členům sekretariátu SP ČR, kteří se na přípravě a průběhu předsednictví podíleli. Stanislav Kázecký viceprezident SP ČR pro oblast zahraniční vztahy

3

Jaké bylo české předsednictví

Názory členů představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Jak hodnotíte české předsednictví v Evropské unii? Jaroslav Míl – prezident SP ČR České předsednictví začalo dobře a dokázalo zpočátku neopodstatněnost obav, že malá země nemůže moderovat Evropskou unii. Také pragmatický přístup řady ministrů a zástupců státu byl hodnocen pozitivně. Ovšem vítězstvím antipatie některých politiků, které vedlo k pádu vlády, jsme si vlastním zapříčiněním poškodili pověst na řadu let dopředu. Promarnili jsme tak jedinečnou příležitost pozitivně výrazně zviditelnit Českou republiku. Přitom na její propagaci vynakládáme ohromné částky. Svaz průmyslu a dopravy ČR využil předsednictví k tomu, aby posílil spolupráci v rámci evropské konfederace BUSINESSEUROPE. Podílel se na organizování několika důležitých akcí, jako byl summit EU-Kanada či Job summit. Za vyvrcholení našich aktivit v době předsednictví považuji zasedání Rady prezidentů BUSINESSEUROPE, kteří se sešli v Praze a jistě odtud po jednání odjížděli naplněni dobrými pocity.

Pavel Prior – člen představenstva SP ČR a ředitel společnosti Prospeksa Díky předsednictví se Česká republika zviditelnila – jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu. Z hlediska věcného lze předsednictví hodnotit pozitivně. Ačkoliv se ČR dlouhodobě připravovalo a vytyčilo své priority, vstupovalo do něj ve zcela nečekané situaci. Muselo se improvizovat a řešit aktuální problémy jakými byly krize kolem dodávek plynu, blízkovýchodní konflikt, ale zejména šířící se globální recese. V řadě aspektů čeští zástupci dokázali své schopnosti a sklidili i uznání. Pád vlády byl však na politické úrovni ukázkou politické nezralosti opozice. Z hlediska Svazu průmyslu a dopravy ČR bylo přínosem zviditelnění naší zaměstnavatelské organizace. Zřetelné bylo posílení kontaktů a součinnosti mezi námi a partnerskými svazy v rámci BUSINESSEUROPE. Ostatně mnohé zahraniční svazy pojímají předsednictví jako důležitější záležitost, než je tomu všeobecně u nás. V každém případě setkání prezidentů členských svazů BUSINESSEUROPE v Praze bylo důstojnou tečkou za našimi aktivitami.

4

Jan Wiesner – člen představenstva SP ČR a předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Předsednictví raději nebudu hodnotit z hlediska toho, jak se ho zhostili čeští politici. Odchodem vlády byl narušen jeho dobrý start. Co je pro nás podstatné, podařilo se překonat počáteční nedůvěru v naše schopnosti. Právě organizace řady akcí, ať už šlo o summity, konference a další setkání, potvrdila, že Češi dokáží být na stejné, ne-li lepší úrovni, než řada další evropských zemí. Ačkoliv se angažujeme v evropských strukturách i za předsednictví jiných zemí, za našeho předsednictví jsme mohli lépe rozšiřovat naši spolupráci, ať už šlo o bruselské struktury či partnerské organizace. Mohli jsme se také výrazněji zviditelňovat i třeba zorganizováním konference o sociální ekonomice, které se účastnili zástupci všech zemí EU.

František Chaloupecký – člen představenstva SP ČR a generální ředitel společnosti Dostav Praha Měli jsme šest měsíců možnost absolvovat řadu setkání a akcí a naše republika byla minimálně centrem dění. Nehledě na dobré nastartování předsednictví byla vyslovena nedůvěra vládě, což bylo chybné načasování. Politické soupeření a nerespektování potřeby vystupovat v době předsednictví jednotně působí nekonzistentně a nikterak nepomáhá byznysu. Přirozeně, že účelem předsednictví nejsou konkrétní přínosy pro byznys. Na druhé straně z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že české firmy se i díky předsednictví mohly zviditelnit. Co také bylo podstatné, ČR mohla prezentovat názory a návrhy českých firem, zejména co se týká oblasti nefunkčního bankovního a mezibankovního trhu či odmítání protekcionismu. Bohužel je předsednictví jednou za čas, pro to další by mohly být nynější zkušenosti poučné.


7-8/2009

Byli jsme při tom! České předsednictví z pohledu podnikatelů Odpověď na to, jak dopadlo české předsednictví z pohledu zaměstnavatelů není jednoznačná a černobílá. Zahrnuje směsici pocitů z první zkušenosti, kombinaci ambicí, nadějí, úsilí, marných snah i úspěchů. A také období probuzení z letory domácí kotliny i pocit únavy z bruselských stereotypů.

konkrétních závěrů. Neformální květnový Summit k zaměstnanosti přinesl deset konkrétních doporučení propojujících aktuální potřebu dočasných opatření na ochranu pracovních míst s potřebou zlepšení podnikatelského klima jako záruky pro budoucí tvorbu nových pracovních míst.

Jako zaměstnavatelé jsme měli příležitost ukázat pochybující Evropě, že to zvládneme a jako součást evropské podnikatelské rodiny jsme schopni hájit a prosazovat společné zájmy v jejich evropské i globální dimenzi. Cesta k cíli byla o to snadnější, že motto českého předsednictví Evropa bez bariér korespondovalo s naším úsilím posílit principy vnitřního trhu jako základní hybné síly evropské integrace. Také tři česká E – Ekonomika, Energie a Evropa v globálním kontextu byla v souladu nejen s naší vlastní strategií, ale také s Podnikatelskými prioritami celé byznys TROJKY z Francie, České republiky a Švédska, které byly přijaty již v dubnu 2008 před zahájením francouzského předsednictví.

Dovednosti a jejich předvídání jako reakce na současné potřeby na trhu práce jsou nyní jednou z priorit podnikatelské sféry. V Evropě, kde je v současné krizové době 20 milionů nezaměstnaných, existují 4 miliony volných pracovních míst. Již před krizí byl nesoulad mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce časovanou bombou.

První předsednictví je vždy výzvou, to jsme věděli. Nikdo ale netušil, že bude v mnoha směrech výzvou tak dramatickou. Domácí politické půtky a demise vlády v průběhu předsednictví, euroskepticismus naší hlavy státu a všeobjímající finanční krize a další vnější vlivy křížily naše plány. Byznys musel jako vždy prokázat flexibilitu a kreativitu. Za pochodu se učit adaptovat se na krátkodobá opatření k překonání dopadů krize, která byla definovaná Plánem EU pro ozdravení ekonomiky a současně se snažil pokračovat ve své vizi udržitelného ekonomického růstu a tvorby pracovních míst. Přes veškeré pochybovačné proklamace české předsednictví podporované podnikatelskou sférou pokračovalo v plnění svých priorit. Evropští podnikatelé ocenili zejména pokrok v oblasti vnitřního trhu. Jak pokud jde o celkovou revizi strategie Evropské komise (EK) pro vnitřní trh 21. století, tak pokud jde tzv. obranný balíček, týkající se volného pohyb zboží či implementace směrnice o službách na jednotném trhu. Úspěchem bylo i přijetí Zákona pro drobné podnikání a navazující legislativní kroky směřující především k usnadnění přeshraničního ochodu. Dá se říci, že deset přijatých principů je výrazným posunem vpřed v politice EU zaměřené na specifické potřeby malých a středních podniků – Think small first! Se snahou o nastavení dobře fungujícího vnitřního trhu souvisel akcent na volný pohyb pracovních sil v rámci EU. V pořadí již druhá hodnotící zpráva EK ukázala, že rozšíření EU a uvolnění pracovních trhů ve většině členských států bylo ekonomickým přínosem pro celou Evropu. Jak požadují podnikatelé, mobilita v Evropě musí být dále zlepšena a podpořena ve svých nových podobách a formách. Musí tedy být posílen koncept flexikurity, jako nástroje modernizace pracovních trhů.

Zaměstnavatelé podpořili priority českého předsednictví i pokud jde o vnější dimenzi Evropy, ať už šlo o podporu Východního partnerství, asociační proces zemí Západního Balkánu, Středomořskou iniciativu či transatlantické vztahy. Podnikatelský summit EU-Kanada i seminář na téma budoucí úlohy Transatlantické obchodní rady toho byly důkazem. V rámci českého předsednictví plnili čeští zaměstnavatelé i úlohu jakéhosi hegemona evropské podnikatelské lobby. Tento proces vyvrcholil úspěšným jednáním Rady presidentů evropských podnikatelských a zaměstnavatelských svazů BUSINESSEUROPE v polovině června v Praze. Cílem jednání bylo vyhodnotit současnou ekonomickou situaci v Evropě a v souladu s agendou červnového EU Summitu a vyslat poselství podnikatelů zejména pokud jde o ozdravení evropské ekonomiky, energetiku a další vývoj v oblasti klimatický změn i zvyšující se nezaměstnanost v Evropě. Česká zaměstnavatelská delegace v Evropském hospodářském a sociálním výboru posunula laťku hodně vysoko. Bylo vypracováno šest průzkumných stanovisek na žádost českého předsednictví. Většina z nich souvisela s fungováním vnitřního trhu. EHSV pořádal v Praze pět zasedání svých pracovních orgánů a byl představen Společný program pro Evropu. Hovoříme-li o kvalitě, je vhodné zmínit i kvantitu. Proběhly desítky akcí doma i v Evropě, kde bylo třeba zastoupit český i evropský byznys v kontextu našeho předsednictví. Byly to stovky hodin konzultací a přípravy stanovisek, stovky hodin na cestách, pracovní víkendy i nastavené noci – ale stálo to zato. Dokázali jsme to! Vladimíra Drbalová ředitelka Sekce Mezinárodní organizace a EU Svazu průmyslu a dopravy ČR

České předsednictví reagovalo i na obavy evropských občanů z dopadů krize na evropské trhy práce. Je zcela zjevné, že evropští zaměstnavatelé byli zapojeni do hledání řešení a přispěli k formulování 7-8/2009


5

Jaké bylo české předsednictví Hodnocení z pohledu delegáta stálého zastoupení SP ČR při BUSINESSEUROPE Toto hodnocení si nečiní nárok na celkovou analýzu složité struktury a výslednosti českého působení v čele Rady EU, ani na komplexní posouzení politické úspěšnosti této náročné a zodpovědné role české politické reprezentace v prvním pololetí letošního roku. Může jít pouze o hodnocení, spojující subjektivní přístup zainteresovaného účastníka podnikatelsky orientovaných aktivit českého předsednictví s reagencemi a průběžnými soudy adresátů těchto aktivit na straně poměrně širokého spektra firem a nevládních organizací, mj. například euroasociací Businesseurope, Eurelectric a některých dalších, jakož i řady dalších institucí vykonávajících činnost v centru bruselských orgánů Evropské unie. Právě toto vymezení úhlu hodnotících pohledů, podepřené některými již proběhlými dílčími vyhodnoceními našeho předsednictví v rámci širší bruselské podnikatelské komunity, nemůže nepřivést objektivního pozorovatele k jiné nežli pozitivnější analýze českého úsilí ve srovnání s možnými méně příznivými analýzami subjektů jiných oblastí zájmu či orientace (akademické, novinářské, diplomatické, občanské atp.). České předsednictví tudíž z pohledu podnikatelských zájmů vyznívá i na poměrně ponuře se vyjímajícím pozadí finanční a hospodářské krize ve svém celku převážně pozitivně a to jak z hlediska svých priorit, organizační činnosti, průběžně vyjadřovaných stanovisek a konec konců i výsledků, které bude moci nastupující švédské předsednictví převzít a vesměs i zúročit ku prospěchu podnikatelských struktur i EU jako celku. Takto příznivý náhled na problematiku našeho předsednictví nemůže ovšem nijak ubrat na určité všeobecně sdílené lítosti nad tím, že české předsednictví je také možné charakterizovat jako příklad nevyužití existujících možností a potenciálu, především vinou nejvyšší politicko-stranické reprezentace naší země, zjevně neschopné zajistit po dobu krátkých šesti měsíců „politický klid zbraní“ s cílem využití jedinečné příležitosti vedení půlmiliardového komunitárního celku k získání či potvrzení nové a vyšší prestiže naší země po dvaceti letech demokratického vývoje a koneckonců také potvrzení teze, že státy srovnatelné i menší velikosti si dokáží s vedením Evropské unie úspěšně poradit v rámci stávajícího institucionálního rámce. Jak bude ještě níže doloženo statisticky, ČR se bez větších problémů zhostila nelehké úlohy organizačního a administrativního zajištění předsednických povinností, avšak roli politického vedení EU bohužel nezvládla a s ohledem na vnitřní politické problémy tento politický „leadership“ ani nabídnout nemohla. Lze to vyjádřit i tak, že politická kultura se v našem státě doposud nedostala na tu úroveň, při níž by bylo politické vůdcovství EU fakticky jen jakousi prodlouženou rukou zdárně fungujících domácích institucí i odrazem převažující vůle naší politické reprezentace a občanské společnosti se „evropsky“ angažovat a v této rovině i uspět. Lepší standard tohoto hodnocení českého předsednictví je v podnikatelské sféře dán skutečností, že součinnost zástupců uvedených euroasociací (Businesseurope, ERT, Eurelectric, ACEA aj.) s českými vládními činiteli byla v obou polovinách našeho předsednictví velmi dobrá, neformální a konec konců i oboustranně přínosná, i když i zde pád vlády vytvořil určité přechodné vakuum naplňované až v procesu přípravy a samotného průběhu červnové Evropské rady. Členové obou našich po sobě jdoucích vlád českého předsednictví dokázali představitelům evropských podnikatelských kruhů nejen dle možností naslouchat, ale též konstruktivně využívali předkládaných podkladů, námětů i stanovisek těchto

6

subjektů ke své vlastní politické a organizační práci při řízení příslušných grémií Rady EU, při spolupráci s Evropskou komisí i při rozmanitých formách interakce s Evropským parlamentem. Akce i pozice českého předsednictví ve všech hlavních podnikatelsky relevantních oblastech byly včasné, korektní a povětšinou i účinné, zohledňující úroveň sociálního dialogu v EU i potřebu většího důrazu na principy jednotného vnitřního trhu, volného obchodu, zabránění protekcionismu a přílišnému rozmělňování maastrichtských kritérií fiskální disciplíny. Velmi slušné a konstruktivní byly v tomto ohledu také výsledky podnikatelsky relevantních zasedání rad ministrů (průmysl, energetika, životní prostředí, konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální věci atp.) a zejména obou summitů představitelů členských států EU (Evropských rad). K posouzení organizačních i pracovních nároků předsednické role dobře poslouží i předběžná statistika počtu akcí a aktivit konaných v průběhu uplynulých šesti měsíců. České předsednictví za toto období svolalo a řídilo na 2 400 zasedání pracovních orgánů EU, zorganizovalo 38 formálních schůzí sektorových rad ministrů v bruselském a lucemburském sídle EU a pořádalo také 14 neformálních rad na území České republiky. Česká republika při výkonu předsednické role prosadila 84 předpisů a legislativních návrhů, vesměs orientovaných proti dopadům finanční krize a hospodářské recese v členských státech EU, na zlepšení fungování vnitřního trhu, na zvýšení bezpečnosti zásobování energetickými zdroji, na fundovanou přípravu mezinárodní konference o boji proti změnám klimatu, na zkvalitnění dopravních služeb atp. Skutečnost, že příprava i průběh všech těchto akcí se obešly bez jakýchkoli větších problémů a že výsledky v drtivé většině případů odpovídaly potřebám a politickému zadání, to svědčí o dobré práci a skutečné angažovanosti stovek a patrně i tisíců lidí (úředníků, diplomatů, organizačních pracovníků aj.) jejichž nové zkušenosti s „evropskou agendou“ bude možné v příštím období dobře využít. Zbývá si jenom přát, aby se ve světě i v Evropské unii co nejdříve vyjasnilo po současné hospodářské krizi a aby byl konečně dohodnut nový institucionální rámec EU, čímž by se vytvořily podmínky k dalšímu pokroku při budování tohoto unikátního svazku evropských států zajišťujícího stálé zlepšování demokratického prostředí společenství, posilování svobody a prosperity obyvatel našeho kontinentu i zvyšování celkové síly Evropské unie v dnešním globalizovaném světě. Přejme si také, aby si Česká republika v tomto úsilí našla své pevné místo a dokázala vždy v budoucnu nemalý potenciál svých obyvatel při společném díle plně uplatnit. Karel Lukáš Stálý delegát Svazu průmyslu a dopravy ČR u BUSINESSEUROPE


7-8/2009

Osvědčila se profesionalita a kreativita týmu Svazu Nyní už Blanka Jakubcová, koordinátorka pro české předsednictví v EU na Svazu průmyslu a dopravy ČR, vzpomíná na jeho přípravu s úsměvem. Skrývá se však za ním množství práce, stovky a stovky hodin, které přinesly díky výborné organizaci řady akcí zviditelnění Svazu jak v rámci evropské konfederace BUSINESSEUROPE, tak i v očích bruselských institucí a domácích podnikatelů a politiků. „Z hlediska přípravy a organizace to byla náročná doba. Ovlivnila ji jak složitá mezinárodní a hospodářská situace, tak i pád vlády v době předsednictví. Co bylo s vrcholnými politiky dlouhodobě dopředu domluveno se muselo operativně dojednávat znovu,“ říká Blanka Jakubcová. Vyvrcholením celého půlročního období předsednictví a činnosti Svazu bylo Zasedání Rady prezidentů BUSINESSEUROPE v Praze, tzv. COPRES, jehož byl Svaz hostitelem. Co se z hlediska organizace podařilo? Pokud byste nahlédli do pamětní knihy této akce, objevili byste příznivé ohlasy prezidentů zaměstnavatelských svazů řady zemí, kteří se vyjadřovali k obsahu jednání i k úrovni organizace. Ve spolupráci se sekretariátem BUSINESSEUROPE byla nastavena obsahová agenda reagující na ekonomickou situaci a na nejdůležitější oblasti řešené na evropské úrovni. My jsme zajišťovali hlavně organizaci a společenskou část zasedání. I díky ní se podařilo navodit pocit, že český byznys bere evropské záležitosti a byznys vážně. Součástí zasedání je vždy i gala večer pro všechny hosty. My jsme ho uspořádali na Žofíně a nabídli jsme skvělé vystoupení sopranistky Evy Urbanové a na závěr večera překvapení ve formě laser a ohňové show. Právě toto premiérové překvapení oslovilo všechny přítomné a v jejich očích potvrdilo nápaditost a kreativitu Čechů. Pro zasedání jsme také nechali vytvořit zvláštní logo složené ze jmen slavných osobností českých dějin, které mají také vztah k Evropě nebo jsou např. významnými vynálezci. Pokud ještě zůstaneme u COPRES, vznikly nějaké potíže s jeho organizováním kvůli výměně vlády v době předsednictví? Taková akce, jakou je jednání zástupců čtyřiceti zaměstnavatelských svazů a vedení BUSINESSEUROPE a které předpokládá setkání s vrcholnými českými politiky, se připravuje dlouho dopředu. Přirozeně, že jsme potom museli měnit program a znovu smlouvat již dojednané a potvrzené schůzky. Organizace se tím zkomplikovala, ale zvládla se.

Naznačila jste, že na akce v době předsednictví bylo nutné se připravovat dlouho předtím. Příprava začala vlastně už na jaře 2008 tím, že zaměstnavatelské svazy předsednické trojky zemí Francie, ČR a Švédska se domluvily na společných prioritách pro byznys během osmnáctiměsíčního předsedncitví. S těmito prioritami jsme seznámili podnikatelskou veřejnost v říjnu loňského např. na konferenci v Senátu. A také již od jara 2008 pracoval na Svazu organizační tým, který připravoval jednotlivé předsednické akce či materiály týkající se zapojení Svazu do předsednictví ČR v EU a jehož práci jsem koordinovala. Zasedání Rady prezidentů BUSINESSEUROPE nebylo tedy jedinou akcí. Co váš tým vše organizoval? Už v předešlých číslech Spektra jsme informovali o některých akcích, mezi ty nejdůležitější patřila konference o Transatlantickém dialogu či podnikatelský summit EU-Kanada. Na jejich přípravě se podílely i další sekce SP ČR, takže šlo o týmovou práci. K tomu řada členů představenstva Svazu vystupovala jako řečníci na zasedáních a konferencích v rámci oficiálního předsednického programu. Svaz také během šesti měsíců byl tím, kdo pomáhal organizovat setkání představitelů BUSINESSEUROPE s premiérem a ministry, která předcházela evropským radám a summitům. I tím se Svaz mohl zviditelňovat. V době předsednictví jste měla na starosti vydávání informačního newsletteru. Obvykle zaměstnanecké svazy vydávají newsletter, ale ne všechny. My jsme se rozhodli k tomu, že tímto způsobem poskytneme informace našim partnerským svazům. A nejen jim. Informace o tom, co se děje v podnikatelské sféře i v politice s dopadem na byznys jsme zasílali českým i bruselským institucím např. Evropské komisi a do Evropského parlamentu. Newsletter jsme připravovali ve spolupráci s bruselskou kanceláří CEBRE a ocenili jsme spolupráci i s rakouským Svazem průmyslu, který nám pomáhal s dohledáním některých informací. Co jste si osobně odnesla z vaší půlroční práce? Umožnila mi spolupracovat s profesionály z BUSINESSEUROPE a českých úřadů a ministerstev. Osvědčila se však i profesionalita a kreativita týmu pracovníků Svazu. s Blankou Jakubcovou koordinátorkou pro české předsednictví EU na SP ČR vedl rozhovor tiskový mluvčí Milan Mostýn

7-8/2009


7


Zasedání rady prezidentů BUSINESSEUROPE v Praze

Dvoudenní pražské setkání (10.-12. června) vrcholných zástupců evropského byznysu, sdružených v Konfederaci evropského podnikání BusinessEurope, vyslalo bruselským politikům a evropským vládám jasný signál: Musíte se zasadit o uvolnění bankovního a mezibankovního trhu a vytvoření efektivnějšího dohledu nad bankovním trhem, musíte flexibilněji nastavit evropské trhy práce, musíte zabránit šíření protekcionismu a naopak tlačit na uvolňování světového obchodu a při řešení problémů klimatických změn se musí vzít v úvahu současná krizí zhoršená kondice evropských podniků. Současně Evropa musí mnohem výrazněji podporovat vzdělání, výzkum a inovace. To jsou hlavní závěry, na nichž se shodli prezidenti 40 evropských zaměstnavatelských svazů a šéfové BusinessEurope, které v Praze hostil Svaz průmyslu a dopravy ČR v rámci akcí českého předsednictví EU. Evropští zaměstnavatelé se při zasedání Rady prezidentů shodli v tom, že oživení evropské ekonomiky není ještě v dohledu. „Nevěříme, že krize je už za námi a že nastane rychlé zotavení. Vidíme však i to, že nehledě na oslabení ekonomiky jsou evropské firmy extrémně aktivní a snaží se vypořádat s dopady této krize. Co chtějí, je zachovat inovace. Jsou také motivovány k udržení co největšího počtu pracovních míst,“ uvedl prezident BusinessEurope Ernest-Antoine Seillière. Od prvního července předává však Seillière svůj post svému

8

následníkovi Jürgenu Thumannovi, dřívějšímu šéfovi Německého svazu průmyslu (BDI) Priority BusinessEurope shrnul Jürgen Thumann následně: „Nejdůležitější je obnovit funkčnost finančního systému a obnovit důvěru v něj“. BusinessEurope se proto obrací na Evropskou komisi, vlády členských zemí EU a Evropskou investiční banku, aby přispěly k obnovení funkčnosti finančního trhu. „Potřebný bude silnější dohled nad finančními trhy a do budoucna lepší prevence, která by předcházela krizím,“ shodli se prezidenti. Tématem jednání byla otázka evropského trhu práce a zaměstnanosti. „Je třeba splnit nejdůležitější úkol, který před nás postavila nejtěžší recese v novodobé historii, a tím je udržet zaměstnanost. Máme na to dostatek stimulů a programů,“ prohlásil nastupující prezident BusinessEurope Jürgen Thumann. „Očekáváme, že v letošním roce dosáhne míra nezaměstnanosti 9,4% a v příštím roce 10,9%. Je proto nutné investovat do školení, uvolnit pracovní trh větší flexibilitě více než kdykoliv předtím a udržet pod kontrolou náklady pracovní síly,“ uvádějí závěry pražského zasedání Rady prezidentů BusinessEurope. Shoda panovala v tom, že je třeba zvýšit investice do vzdělání. „Uvědomuji si, že musíme být konzervativní ve vynakládání Svaz průmyslu a dopravy ČR

7-8/2009

zasedání Rady prezidentů

finančních prostředků do vzdělávacích programů. Přesto musíme investovat do mladé generace a do inovací. Pro ilustraci, zatímco v Číně vychází ročně ze škol 400 tisíc inženýrů, v Německu je to pouze 40 tisíc. A i když je tu nepoměr velikosti zemí, samotný počet ukazuje ohromný rozdíl,“ uvedl Jürgen Thumann. Také Jaroslav Míl, prezident hostitelské organizace Svazu průmyslu a dopravy ČR, považuje investice do vzdělání za klíčové opatření zvyšování konkurenceschopnosti evropských firem. „Je třeba zvýšit investice do vzdělání. Přitom polovina rozpočtu Evropské unie směřuje do zemědělství,“ uvedl Jaroslav Míl, který podporuje flexibilnější evropský pracovní trh. Zatímco Evropská komise předpokladá v letošním roce zánik 5,5 miliónu pracovních míst, představitelé BusinessEurope se domnívají, že až 3,5 miliónu míst by mohlo být vytvořeno nebo by se mohlo zachránit kombinací efektů jako je zavedení flexibilních forem práce, ale i implementací směrnice o službách, zajištěním včasných plateb ze strany státních podniků a dalšími opatřeními. To, co by mohlo pomoci zachraňovat pracovní místa je podle představitelů BusinessEurope změna legislativy, například krátkodobé smlouvy.

7-8/2009


„Dokonce evropské odbory říkají, že je potřeba umožnit podnikům dávat krátkodobé smlouvy. Bude-li platit současná legislativa, tak se zaměstnavatelé budou bát práci lidem dávat,“ upozornil Jaroslav Míl. I úpravy v dalších oblastech a zavedení dlouho plánovaných opatření by mohly firmám pomoci překonávat nástrahy krize. Například až 80 miliard eur by mohly získat, pokud by se podařilo uvést do praxe opatření, jako jsou důsledné uplatňování úvěrové politiky Evropské investiční banky, odložení plateb v rámci směrnice pro nakládání s chemickými látkami Reach či okamžité odstranění zvláštních požadavků při elektronických fakturacích aj. Jak uvádí BusinessEurope, zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem na globálním trhu se neobejde bez podpory vědy a výzkumu. I to je dlouhodobé téma, které zaměstnavatelé řeší. „Pokud by EU vynaložila tři procenta HDP na výzkum a vývoj, mohla by se zvýšit ekonomika unie až o pět procent,“ odhaduje konfederace BusinessEurope. Zástupci BusinessEurope se zabývali i otázkou protekcionismu a problematikou vytváření bariér v mezinárodním obchodu a na unijním trhu. Odmítání protekcionismu je přitom jednou z výrazných priorit evropského byznysu, stejně jako snaha o oživení globálního obchodu.

9


přijetí prezidentů evropských zaměstnavatelských svazů u premiéra Jana Fischera

„My jako Evropané máme značný zájem o dobrý výsledek v rámci jednání z Dohá. Máme také zájem o dialog mezi EU a USA a o podporu vzájemných byznysových vztahů,“ poznamenal Jürgen Thumann, který současně vyjádřil zklamání z nízké účasti Evropanů při volbách do Evropské parlamentu. „Naším úkolem bude zvýšit zájem a povědomí občanů o dění v Evropě,“ dodal Jürgen Thumann. Jak uvádějí zástupci BusinessEurope, letošnímu hospodářskému poklesu v Evropě zhruba čtyři procenta HDP by se dalo zabránit právě zamezením ochranářství.

10

Mezi další aktuální téma patřila i problematika klimatických změn. A v souvislosti s potřebou nacházet společná řešení uvedl ErnestAntoine Seillière, že je třeba „udržovat a povzbuzovat sociální dialog na evropské úrovni, který je v době krize klíčový“. Vůči evropským politikům pak poznamenal Jaroslav Míl: „Méně populismu, více zdravého rozumu.“


7-8/2009

zleva Ernest-Antoine Sellière, odcházející prezident BUSINESSEUROPE; Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR; Jan Fischer, předseda vlády

Tisková konference: zleva Milan Mostýn, tiskový mluvčí SP ČR, Ernest-Antoine Sellière odcházející prezident BUSINESSEUROPE; Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR; Jürgen Thumann, nový prezident BUSINESSEUROPE; Philippe de Buck, generální ředitel BUSINESSEUROPE

zleva: Jürgen Thumann, nový prezident BUSINESSEUROPE; Philippe de Buck, generální ředitel BUSINESSEUROPE; Ernest-Antoine Sellière, odcházející prezident BUSINESSEUROPE; Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR; Thomas Leysen, prezident FEB/VBO – Belgie

7-8/2009


11


dar pro odcházejícího prezidenta BUSINESSEUROPE – česká lípa /5 m vysoká/

12

Ernest-Antoine Sellière

Jürgen Thumann nový prezident BUSINESSEUROPE


7-8/2009

České předsednictví v kostce Každé předsednictví v Evropské unii je nejen výzvou a závazkem pro podnikatele a zaměstnavatele předsednické země, ale příležitostí pro celou evropskou podnikatelskou komunitu. Příspěvek SP ČR českému předsednictví odstartoval podepsáním společného programového dokumentu „Konkurenceschopná Evropa bez bariér“ se švédským a francouzským podnikatelským svazem v rámci předsednické trojky. Sdílené podnikatelské priority se zaměřily na reálnou ekonomiku v Evropě, bezpečnost energetických dodávek a globální dimenzi Evropy, což korespondovalo s mottem českého předsednictví i třemi českými „E“ (Ekonomika, Energetika, Evropa ve světě). Globální finanční a hospodářská krize však tvrdě zasáhla do plánů a vizí celé Unie. Evropská komise reagovala „Plánem pro hospodářskou obnovu Evropy“ a členské státy přijaly své balíčky opatření. Rada EU přijala konkrétní návrhy na regulaci finančních trhů, zaměřené na kontrolu a snížení rizika, i konkrétní opatření v oblasti zaměstnanosti v podobě sdělení „Sdílená odpovědnost za zaměstnanost“. Podnikatelská komunita se musela naučit adaptovat se na urgentní krátkodobá opatření a současně v dlouhodobém horizontu plnit své každodenní poslání zaměřené na udržitelný ekonomický růst a vytváření pracovních příležitostí. Evropská komise pokračovala souběžně i v naplňování svého plánu legislativních a nelegislativních opatření. Podnikatelská lobby

ocenila zejména iniciativy českého předsednictví v oblasti fungování vnitřního trhu, pokud jde o volný pohyb pracovní síly, podporu mobility, volný pohyb zboží a volný pohyb služeb. Shoda členských států a přijetí „Zákona pro drobné podnikání“ představuje první krok k realizaci principu „mysli nejdříve na malé“ („think small first“). Podnikatelé uvítali i cílenou strategii v oblasti sledování a předvídání nových dovedností pro budoucí potřeby evropských trhů práce. Na druhé straně jsou evropští podnikatelé a zaměstnavatelé zklamáni malým pokrokem v oblasti snižování regulace v Evropě, vytvářením nové antidiskriminační legislativy, nedohodou členských států, pokud jde o statut evropské soukromé společnosti, nedohodou Rady a Evropského parlamentu v otázce úpravy pracovní doby. Podnikatelé zůstávání nadále znepokojeni, pokud jde o evropský obchod s emisemi a další vývoj v oblasti klimatických změn. Zaměstnavatelé a podnikatelé reprezentovaní SP ČR byli v rámci českého předsednictví zapojeni přímo či nepřímo do řady akcí na evropské i národní úrovni, a to zejména prostřednictvím BUSINESSEUROPE, Evropského hospodářského a sociálního výboru, EUROFOUND a evropského sociálního dialogu. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU

Akce v garanci SP ČR:

IOE/ILO:

• 23. 10. 2008 Zahajovací konference SP ČR k předsednictví ČR v EU „Konkurenceschopná Evropa bez bariér z pohledu zaměstnavatelů a podnikatelů“, Praha • 16. 2. 2009 Návštěva prezidenta BUSINESSEUROPE Ernesta-Antoine Seillièra • 27. 3. 2009 Návštěva Poradního výboru pro malé a středně velké podniky Svenskt Näringsliv • 16.–18. 4. 2009 Mezinárodní konference k sociální ekonomice a podnikání pro Evropu 21. století, Praha • 21. 4. 2009 Seminář k transatlantickým vztahům a úloze Transatlantické ekonomické rady, Praha • 6. 5. 2009 Business Summit EU – Kanada, Praha • 10.–12. 6. 2009 Zasedání Rady prezidentů BUSINESSEUROPE, Praha

• 9.–13. 2. 2009 8. evropské regionální zasedání Mezinárodní organizace práce, Lisabon • 24.–25. 2. 2009 Návštěva generálního ředitele Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (IOE) Antonia Peñalosy v Praze • 16. 6. 2009 Neformální zasedání ministrů práce EU k mobilitě a migraci v Evropě, Ženeva

Účast a aktivní vystoupení na akcích českého předsednictví: • 22.–23. 1. 2009 Neformální zasedání ministrů práce a sociálních věcí zaměřené na volný pohyb osob a mobilitu, Luhačovice • 2.–3. 2. 2009 Fórum k volnému obchodu a službám, Praha • 26.–27. 2. 2009 Konference k posilování konkurenceschopnosti EU a potenciálu migrantů na trhu práce, Praha • 1.–2. 3. 2009 Konference „Rozšíření EU – 5 let poté“, Praha • 25.–26. 3. 2009 Konference k flexikuritě v době hospodářské krize, Praha • 26.–27. 3. 2009 Evropský podnikatelský summit, Brusel • 6.–7. 4. 2009 Konference k partnerství mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli pro celoživotní učení, Praha • 22.–23. 4. 2009 Konference „Sociální služby – nástroj mobilizace pracovní síly a posilování sociální soudržnosti“, Praha • 1. 5. 2009 Mezinárodní fórum k 20. výročí pádu železné opony a 5. výročí rozšíření EU o deset nových členských zemí, Praha • 7. 5. 2009 Summit EU k zaměstnanosti, Praha (Summitu předcházely tři přípravné workshopy v Madridu, Stockholmu a Praze.) • 22.–23. 6. 2009 Konference EUROFOUND k sociálnímu dialogu a pracovním podmínkám na trhu práce, Praha

Evropský hospodářský a sociální výbor: • 2. 4. 2009 Zasedání Střediska pro sledování průmyslových změn (CCMI) – Veřejné slyšení ke konkurenceschopnosti sklářského a keramického průmyslu v Evropě se zvláštním zaměřením na klimaticko-energetický balíček EU, Praha • 2.–3. 4. 2009 Setkání předsednictva Sekce pro zaměstnanost, sociální věci a občanství se sociálními partnery a organizovanou občanskou společností, Praha • 5. 5. 2009 Zasedání Společného poradního výboru EU – Chorvatsko, Praha • 6. 5. 2009 Mimořádný před-summit k zaměstnanosti, Praha • 20. 5. 2009 Setkání „Češi v evropských institucích“ a představení dokumentu „Program pro Evropu“. • 25. 5. 2009 Zasedání Střediska pro sledování vnitřního trhu, veřejné slyšení k legislativním překážkám na jednotném trhu – názor české občanské společnosti, Praha Na vyžádání českého předsednictví v rámci EHSV byla vypracována následující průzkumná stanoviska na téma: Spolupráce školských zařízení a zaměstnavatelů (Malosse) Přetrvávající překážky mobility na evropských trzích práce (Drbalová) Nové dovednosti pro nová pracovní místa (Drbalová) Různorodost podnikání v Evropě (Zvolská) Východní partnerství a občanská společnost (Voleš) Legislativní překážky na vnitřním trhu (van Iersel) Rozvoj inteligentních dopravních systémů v Evropě (Zbořil)

Evropský sociální dialog:

Konkurenceschopnost evropského sklářského a keramického průmyslu se zvláštním

• 19. 3. 2009 Tripartitní sociální summit k dopadům krize na ekonomickou a sociální situaci v Evropě, Brusel

zřetelem ke klimatickému a energetickému balíčku EU (Zbořil)

7-8/2009


Se stanovisky se lze seznámit na www.eesc.europa.eu .

13

Události, Stanoviska, Lobby Jan Fischer na návštěvě Klubu SP ČR Červnový klubový večer měl velmi vzácného hosta – premiéra české vlády Jana Fischera. Jak se dalo očekávat, návštěva vyvolala mimořádnou pozornost. I když se debata odvíjela od současné ekonomické situace, která mnoho optimismu nedodává, byla bohatá a věcná. Pan premiér nezastíral své obavy o stav veřejných financí a otevřeně mluvil o svých představách o připravovaném státním rozpočtu i všech s ním souvisejících opatřeních. Zopakoval fakta, která vycházejí z mandátu současné vlády, daným většinovou vůlí Poslanecké sněmovny, dospět k parlamentním volbám v říjnu t.r. a možnostem, přiměřeným tomuto vymezenému prostoru. Nicméně zdůraznil, že i tato vláda deklaruje své odhodlání dostát své odpovědnosti dané ústavou, takže nejen že chce úspěšně pokračovat ve správě státu, i zvládnout úkoly dané naším pokračujícím předsednictvím EU, ale zejména hledat cesty k minimalizaci dopadů světové hospodářské krize na český prostor. Právě tady zaznělo mnoho připomínek. I když všichni chápou

14

imperativ restriktivnosti ve výdajích jako nutnost danou ekonomickým vývojem, konkrétní projevy jsou pro mnohé firmy zásadní. Např. rozvoj infrastruktury považují mnozí nejen za zásadní pro rozvoj regionů v každé ekonomické situaci, ale vzhledem k časově omezeným možnostem čerpání prostředků EU vidí jeho pozastavení jako fatální. Debata se vedla i o ostatních prioritách – vědě, výzkumu, školství. Převládal názor na přebujelost státní byrokracie a nutnost omezování počtu úředníků. Probrala se i připravovaná opatření v zákonech, přinášející podporu pro podnikatele. Velmi dobře byl přijat deklarovaný úmysl pana premiéra věnovat se více komunikaci s podnikatelskou veřejností, který všichni pochopili jako příslib toho, že podobná návštěva nebude poslední. Ludmila Nutilová poradce pro legislativní proces


7-8/2009

Postupy zaměstnavatelů při řešení některých dopadů povodní Po několika letech opět povodně postihly Českou republiku. Zasáhly jak životy a majetek občanů, tak i majetek našich firem, způsobily velké hmotné i nehmotné škody. Řada zaměstnavatelů musí v souvislosti s povodněmi řešit situace, které se bezprostředně týkají jednak jich samotných, tj. narušení jejich podnikatelských aktivit (zastavení výroby v důsledku zničeného zařízení, zastavení dodávek surovin, odklízení bahna a zničeného zařízení, aj.) a stejně tak i jejich zaměstnanců (odstraňují škody na svém majetku, pomáhají jiným občanům, mají problémy s dopravou do práce, řeší problémy se získáním finančních prostředků na obnovu poničených domů a domácností). Účelem této informace je poskytnout zaměstnavatelům základní údaje o možných postupech při řešení dopadů povodní na výkon jejich zaměstnavatelských funkcí podle příslušných právních předpisů (zejména pracovněprávních), o možnosti finanční pomoci poskytované zaměstnavateli z vlastních zdrojů a o poradenské činnosti vůči svým zaměstnancům (na které instituce se mohou v tíživé životní situaci dále obrátit a žádat o pomoc).

I. a) Postup zaměstnavatele, když v důsledku povodní došlo k přerušení práce a nemůže zaměstnanci přidělovat práci Jestliže zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy z důvodu přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (povodní) jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele s možností převedení zaměstnance na jinou práci. Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, než byla sjednána, jestliže je to nutné k odvrácení živelní události (povodně) nebo ke zmírnění jejích bezprostředních následků (např. budování zátarasů proti vodě, odklízení bahna, aj.). Převedení musí být časově omezené na nezbytnou dobu a je možné ho provést, i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil (ustanovení § 41 odst. 4 zákoníku práce). Jestliže byl zaměstnanec z těchto důvodů převeden na jinou práci (např. úklidové práce) za níž přísluší nižší mzda, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele po dobu převedení příplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku, který dosahoval před převedením (ustanovení § 139 odst. 1 písm. c) zákoníku práce). V případech, kdy zaměstnanec nebyl převeden na jinou práci, (např. úklidové práce) přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši nejméně 60% průměrného výdělku (ustanovení § 207, písm. b) zákoníku práce). 7-8/2009


I. b) Postup zaměstnavatele vůči zaměstnanci, který v důsledku povodní nemůže vykonávat práci Jestliže zaměstnanec nemůže v důsledku povodní vykonávat pro zaměstnavatele práci z důvodu týkajících se jeho osoby, jde o překážku v práci na straně zaměstnance. V případech stanovených právní úpravou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy. Právní úprava v ustanovení § 199 a § 200 zákoníku práce rozlišuje v souvislosti s povodní postup zaměstnavatele pokud jde o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance nebo o překážku v práci z důvodu obecného zájmu. Zaměstnavatel je povinen v souvislosti s povodní poskytnout zaměstnanci v případě • nepředvídaného přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků po dobu nezbytně nutnou pracovní volno bez náhrady mzdy, pokud v takovém případě nemohl zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Náhrada mzdy při této překážce zaměstnanci nenáleží. • znemožnění cesty do zaměstnání těžce zdravotně postiženého zaměstnance, který používá k cestě do zaměstnání osobní automobil. Zaměstnavatel poskytne pracovní volno s náhradou mzdy a to na nezbytnou dobu, nejvýše na 1 den, pokud byla cesta do práce znemožněna „z povětrnostních důvodů“. Tyto postupy pro zaměstnavatele vyplývají z bodu 3 a 4 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. V souvislosti s povodní je zaměstnavatel dále povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, jestliže zaměstnanec poskytuje osobní pomoc z důvodů této události (např. evakuace osob z domu sociální péče). Jde o překážku v práci z důvodu obecného zájmu – výkon občanské povinnosti (ustanovení § 202 zákoníku práce). Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu (ustanovení § 200 zákoníku práce). Náhrada mzdy při této překážce zaměstnanci nenáleží. V případě, že se zaměstnanec v důsledku povodní nemůže dostavit do práce z důvodu odstraňování následků povodní na svém majetku (odklízení bahna, vysoušení domu, odklízení zničeného zařízení, atd.), nebo z důvodu vyřizování osobních, rodinných, majetkových záležitostí v souvislosti s povodněmi (odvoz vyřazených věcí, jednání s pojišťovnou, obecním úřadem o možnostech poskytnutí půjčky, atd.) zaměstnavatel může tuto situaci posoudit jako důležitou osobní překážku v práci a omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Náhrada mzdy při těchto překážkách v práci zaměstnanci nenáleží.

15

Události, Stanoviska, Lobby Ve všech uvedených případech, kdy nemá zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo kdy není nárok na náhradu mzdy řešen vnitřním předpisem ani smlouvou je možné, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na „určení“ čerpání dovolené místo „čerpání pracovního volna bez náhrady mzdy“ nebo se dohodli na napracování zameškané pracovní doby. Pro zaměstnance i zaměstnavatele je to z finančních důvodů výhodnější postup. Pro úplnost lze zmínit, že zaměstnavatel může též poskytnout zaměstnanci odměnu za poskytnutí pomoci při povodni, její likvidaci nebo odstraňování jejích následků (ustanovení § 224 odst. 2, písm. b) zákoníku práce).

II. Možnosti přímé finanční pomoci ze strany zaměstnavatele Zaměstnavatelé, podnikatelské subjekty nevytvářejí FKSP, ale mohou vytvářet sociální či jiné fondy ze zisku po zdanění a z nich zaměstnancům poskytnout finanční pomoc, případně mohou poskytnout finanční pomoc i bez zřizování fondů, ale vždy na vrub daňově neúčinných výdajů, tj. na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Sociální půjčka – výše finančních prostředků není žádným právním předpisem limitována, je ovlivněna finančními možnostmi zaměstnavatele. Poskytuje se zaměstnanci na základě písemné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Finanční prostředky se poskytují zaměstnanci v hotovosti. Daňový režim sociální půjčky – zvýhodnění plynoucí z bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším než je obvyklá míra úroků poskytnuté ze zisku po zdanění • do výše 20 000 Kč k překlenutí tíživé životní situace zaměstnance a • u zaměstnanců postižených živelní pohromou (povodní) do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace a • u zaměstnanců postižených živelní pohromou (povodní) do výše 1 000 000 na bytové účely je osvobozeno od daně z příjmů (§ 6 odst. 9 písm. l zákona o daních z příjmů). Peněžní nebo věcný dar – zaměstnavatel může ze sociálního fondu, zisku po zdanění či jiných zdrojů (podle typu) poskytnout zaměstnanci postiženému povodní též peněžní nebo věcný dar. Daňový režim daru – dar zaměstnavatele vlastnímu zaměstnanci je považován za příjem a není osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Z tohoto důvodu doporučujeme pomoc vlastnímu zaměstnanci poskytovat formou sociální výpomoci nebo sociální půjčky.

III. Mimořádná okamžitá pomoc od státu prostřednictvím obcí Další možností, jak může zaměstnavatel pomoci zaměstnanci postiženému povodní, je poradit mu, na jaké se má obrátit úřady v souvislosti s žádostí o finanční podporu.

Finanční pomoc zaměstnancům postiženým povodněmi může mít formu sociální výpomoci, sociální půjčky, peněžního nebo nepeněžního daru. Sociální výpomoc – výše finančních prostředků není žádným právním předpisem limitována, je ovlivněna finančními možnostmi zaměstnavatele. Poskytuje se zaměstnanci na základě písemné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Finanční prostředky se poskytují zaměstnanci v hotovosti. Daňový režim sociální výpomoci – sociální výpomoc na řešení následku povodně na územích, ve kterých byl vyhlášen nouzový stav (pozn. tento stav může vyhlásit vláda podle čl. 5 Ústavního zákona č. 110 /1998 Sb., o bezpečnosti ČR) je podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů osvobozena od daně z příjmu (ustanovení § 6 odst. 9 písm. o) „příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stavů“). Sociální výpomoc může zaměstnavatel poskytnout i zaměstnanci postiženému povodní na území, na kterém nebyl vládou vyhlášen nouzový stav, ale v tomto případě je finanční pomoc na straně zaměstnance posuzována jako zdanitelný příjem. Zaměstnavatel může rovněž poskytnout ze sociálního fondu nebo na vrub daňově neúčinných nákladů sociální výpomoc nejbližším pozůstalým zaměstnance. Částka do výše 15 000 Kč je osvobozena od daně z příjmů (§ 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).

16

Obecně, podle informací MPSV, je možné osobám, které byly postiženy povodní či jinou živelní pohromou, poskytnout podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, mimořádnou okamžitou pomoc. Výše této jednorázové dávky se stanovuje s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby nebo společně posuzovaných osob. Může být poskytnuta až do výše patnáctinásobku životního minima jednotlivce, tedy až částky 46 890 Kč. Na základě individuální potřeby lze poskytnout tuto pomoc také osobě, která nemá s ohledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na pořízení nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti. Tato mimořádná pomoc může být až do výše konkrétního nákladu s tím, že součet takto poskytnutých dávek nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce, tj. v současné době do výše 31 260 Kč. Ze systému pomoci v hmotné nouzi lze poskytnout i pomoc osobám, které nemají vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu jednorázového výdaje. Lze tuto možnost využít například na úhradu výdajů spojených s pořizováním nových dokladů, či výdajů na přechodné ubytování při zničení bytu apod. Částka této mimořádné pomoci se stanoví až do výše konkrétního nákladu. O dávky mimořádné okamžité pomoci lze požádat pověřené obecní úřady. Místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu povodní postižené osoby. Postižení občané žádají o tyto dávky prostřednictvím tiskopisu, který má k dispozici příslušný úřad pomoci v hmotné nouzi. Tiskopisy jsou umístěny též na webu MPSV – www.portal.mpsv.cz/forms Jitka Hejduková ředitelka zaměstnavatelské sekce Svaz průmyslu a dopravy ČR

7-8/2009

Jaký je skutečný stav a vyhlídky české ekonomiky? Aktuální informace o stavu ekonomiky České republiky byla hlavním bodem 78. jednání Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity), který uvedl předseda vlády Jan Fischer. Její součástí byla analýza dopadů krize i z hlediska zaměstnanosti v 1. pololetí 2009. Členové vlády se se sociálními partnery, to je s odbory a zaměstnavatelskými svazy, dohodli na tom, že uvedený materiál bude po dobu letních měsíců dopracován expertní skupinou. Svaz průmyslu a dopravy opakovaně kritizoval vládu za úroveň dosud předkládaných zpráv a uvítal, že předseda vlády uznal potřebu vypracování komplexní zprávy o stavu ekonomiky na expertním základě. Zpráva se stane východiskem pro vypracování závěrů o dopadech krize do oblasti ekonomiky, zaměstnanosti, daňového a finančního systému atd. a bude rovněž východiskem pro vypracování návrhu státního rozpočtu na rok 2010. Jaroslav Hanák, I. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, konstatoval, že dno krize není v pomyslném tunelu zatím vidět, a že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí lze očekávat velký pokles zakázek, což povede k propouštění zaměstnanců a ke zvýšení nezaměstnanosti. Sociální partneři se shodli, že nebudou pokračovat práce na novele Zákoníku práce v letních měsících, a přípravy zahájí ve spolupráci s vládou, která vzejde z říjnových voleb. Informaci z jednání pracovního týmu pro mzdy a pracovněprávní vztahy k uvedenému bodu přednesl Ing. Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR. Při projednávání analýzy dopadů palivo – energetického balíčku na český průmysl zástupci zaměstnavatelů podpořili předložený materiál a vyjádřili k němu následující připomínky: dopady budou vyšší, než uvádí analýza, podpora návratu prostředků z aukcí povolenek do průmyslu, doporučení pracovat s více scénáři vývoje cen povolenek, vzít v úvahu alternativu zahrnutí jednotlivých průmyslových sektorů mezi sektory ohrožené únikem uhlíku, požadavek vyřazení ohrožených sektorů z EU ETS oproti pouze bezplatnému přídělu povolenek, doplnění chemického a rafinérského průmyslu do ohrožených oblastí a prosadit uplatnění benchmarku na úrovni sektorů, nikoli subsektorů. Zástupci odborů stanovisko a uvedené připomínky Svazu průmyslu a dopravy podpořili. Kromě klimatickoenergetického balíčku se v ČR připravují i jiné environmentální zákony, které ve svých důsledcích mohou být mnohem přísnější než zákony v zemích okolo nás. V této souvislosti sociální

7-8/2009


Hlavní body jednání 78. jednání pléna tripartity Rady hospodářské a sociální dohody ČR /25. 6. 2009/ byly: • Aktuální informace o stavu ekonomiky, vyhlídky státního rozpočtu na příští rok • Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti, dopady daňové zátěže na zaměstnanost • analýza dopadů energeticko-klimatického balíčku na konkurenceschopnost ČR Vládní delegaci vedl předseda vlády Jan Fischer a delegaci zaměstnanců – odborů předseda ČMKOS Milan Štěch. Delegaci zaměstnavatelů vedl 1. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který přednesl stanovisko svazu k projednávaným bodům.

partneři vyzvali vládu, aby nepřipustila zhoršení konkurenceschopnosti České republiky kvůli přijetí těchto zákonů. Požádali jsme vládu, aby byly vypracovány analýzy a studie dopadů připravovaných zákonů do ekonomiky České republiky. Příkladem může být aplikace technologie CCS, kdy řešení ukládání uhlíku do podzemí, může zvednout cenu elektrické energie pro koncového spotřebitele o 60 až 80 procent. Hovořilo se i o státní energetické koncepci. Pozitivní skutečností je, že práce na její přípravě budou pokračovat a zpracovávat ji budou experti při ministerstvu průmyslu a obchodu. Základem pro vytvoření státní energetické koncepce by měla být zpráva tzv. Pačesovy komise. Dalšími tématy, kterými se tripartita zabývala, bylo čerpání prostředků z operačních programů, zneužívání sociálních dávek v nemoci a nezaměstnanosti, výše odvodů OSVČ, přístup bank k úvěrování a finančním službám, výše bankovních poplatků a úroků, podpora financování MSP ze strany ČMZRB. Jednání tripartity proběhlo ve věcném a klidném duchu a zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců se shodli, že je potřeba, kromě zprávy o ekonomickém stavu země, připravit krizový scénář vývoje ekonomiky, vytvořit radu vlády pro rozvoj lidských zdrojů, snížit administrativní zátěž a zamezit zneužívání sociálních dávek. Oldřich Körner zástupce ředitele sekce Hospodářské a environmentální politiky

17

Události, Stanoviska, Lobby

O některých dopadech doručování do datových schránek a změn v občanském soudním řádu O datových scházkách, které se počínají zřizovat od 1. 7. 2009, je veřejnost dostatečně informována. Nechci proto opakovat to, co je o datových schránkách již zveřejněno. Chtěl bych jen upozornit na potřebu připravit u těch subjektů, které budou mít datovou schránku taková opatření, aby • bylo zajištěno pravidelné sledování obsahu schránky, • s obsahem schránky bylo zacházeno tak, jak se s korespondencí od orgánů státní správy a soudu zacházet má. Každý vlastník datové schránky by měl vnitřním předpisem upravit postup, který zajistí, aby obsah schránky byl sledován pravidelně a to i v době, kdy osoba mající do datové schránky přístup není z jakéhokoliv důvodu přítomna (podnikové dovolené, nemoc, služební cesty). Je nutné totiž předejít tomu, aby písemnosti, u nichž není náhradní doručení vyloučeno, nebyly nečinností vlastníka schránky doručeny prostřednictvím fikce doručení. Okruh osob, které budou mít do schránky přístup nesmí být zase příliš široký, aby se vyloučila „ kolektivní neodpovědnost“ nebo zneužití schránky. Na závěr jedna dílčí ale důležitá informace: Protože platební rozkaz je písemnost, u které je vyloučeno náhradní doručení, nemůže se stát, aby se platební rozkaz tím, že nebyl z datové schránky vyzvednut, stal pravomocným. Pozor, to je ale výjimka, u písemností kde není náhradní doručení vyloučeno, se stává písemnost doručenou již pouhým přihlášením adresáta k datové schránce. Je proto třeba mít stále na paměti, že pouhé přihlášení se do systému datové schránky je rovno podpisu doručenky včetně tzv.“obálek s pruhem“. Vnitřní organizační předpis vlastníka datové schránky by měl upravit postup, jakým způsobem bude odpovědná osoba s písemností vyzvednutou z datové schránky zacházet. Nepůjde o nějaký e-mail, ale písemnost, se kterou jsou obvykle spojovány závažné právní důsledky. Již pouhé přihlášení k datové schránce je úkonem, který má právní důsledky, tím okamžikem bylo doručeno a počínají běžet lhůty, pokud jsou s doručenou písemností spojeny. Písemnost je tedy nutné vyzvednout a předat prokazatelným způsobem k dalšímu řízení. Nelze tedy doručenou zprávu kliknutím smazat nebo ponechat dalšímu osudu. Datové schránky také nejsou žádným úložištěm doručených písemností, po devadesáti dnech písemnost nenávratně ze schránky zmizí. Autoři projektu datových schránek předpokládají, že 1. 1. 2010 bude možné doručovat prostřednictvím schránek faktury ve formátu pro tyto schránky připraveném a od 1. 7. 2010 přes ně provádět veškeré doručování. Nejvíce informací o datových schránkách naleznete na webových stránkách na www.datoveschranky.info. Ministerstvo vnitra, jako garant celého projektu, připravilo řadu seminářů o datových schránkách, podrobnosti naleznete na www.egovernment.cz/schranky.

18

Zatímco o datových schránkách je informací dostatek, probíhá druhá zásadní úprava týkající se změn občanského soudního řízení poněkud skrytě a přitom má důsledky srovnatelné s datovými schránkami. Od 1. 7. 2009 totiž nabývá účinnosti zbývající část zákona č. 7/2009 Sb., kterým se kromě jiného novelizuje i zákon č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád. Cílem novely je zrychlit soudní řízení a zabránit průtahům. Vedle změn v doručování písemností soudu, které budou doručovány do datových schránek s dopady popsanými výše, je zásadní změnou zavedení zákonné koncentrace řízení ke konci přípravného řízení nebo ke konci prvního jednání ve věci. Soud nyní vyzve žalovaného, aby se kvalifikovaně vyjádřil k žalobě pod sankcí uznání nároku a pak, podle složitosti případu, nařídí přípravné jednání nebo v jednodušších kauzách přímo jednání ve věci. Jen v těchto stádiích procesu, tj. v rámci přípravného řízení nebo prvního jednání ve věci, lze tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy. Před jejich skončením soud poskytne účastníkům řízení poučení o tom, že mají poslední možnost tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy. Pokud tak účastníci neučiní, nastanou účinky koncentrace, to je, že soud rozhodne na základě tvrzení a důkazů dosud soudu poskytnutých a účastníci po tomto okamžiku nemohou od již uplatněných tvrzení odstoupit ani provést tvrzení nová či nabízet nové důkazy. Soud tedy rozhodne na základě stavu, který je k okamžiku koncentrace zanesen v soudním spisu. Výše uvedené klade mnohem větší nároky na přípravu žaloby, na vyjádření k ní i na procesní postup žalobce i žalovaného. Vedle dalších změn v občanském soudním řádu, které musí znát Vaši právní zástupci, je důležité i to, že jistota za předběžné opatření byla snížena v obchodních věcech ze 100 000 Kč na 50.000 Kč a nově nebude možné odvolání proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč. Důležitá je také změna v písemností soudu doručovaných poštou. Pokud zásilka nebude adresátem po oznámení vyzvednuta do deseti dnů, nabude právní moci a pošta ji nevrátí soudu, ale doručí do poštovní schránky a to i když se jedná o písemnost s doručenkou. Důvodem změny v doručování je to, že obsah zásilky se stal pravomocným a doručovatel již doručuje pravomocné rozhodnutí, proti kterému nejsou opravné prostředky. Již dnes je zřejmě, že výše uvedené změny vyžadují, zejména v době svého náběhu, zvýšenou ostražitost. Jde však o kvalitativní posun, který může přinést zjednodušení doručování, zrychlení soudního řízení a styku s úřady vůbec. Boris Kučera ředitel Legislativní sekce Svaz průmyslu a dopravy ČR

7-8/2009

Co nového v Parlamentu? V pátek 19. června skončila poslední předprázdninová schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu. Měla velmi široký program. Z jeho obsahu vybíráme tisky, jimž byste měli věnovat mimořádnou pozornost, protože jejich obsah výrazným způsobem zasahuje do podnikání. • Návrh poslance Michala Doktora na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 387/, který byl schválen ve třetím čtení Návrh původně obsahoval jen úpravu palčivých problémů, které přináší praxe současného zákona o správě daní a poplatků. Jde zejména o povinnost finančních úřadů zdůvodňovat rozhodnutí, odkladný účinek odvolání v případě doměrků finančních úřadů po provedené kontrole aj. Důležitým prvkem byl i pozměňovací návrh, který znamená revoluční změnu – místo zaběhlého způsobu prokazování používání aut pomocí knihy jízd se navrhuje používání paušálu. Návrh musí být ještě projednán Senátem a podepsán prezidentem. • Návrh zákona o povinném značení lihu (sněmovní tisk 515), který byl odsouhlasen ve třetím čtení. V rámci projednávání tohoto zákona došlo k významné změně – prošel návrh na změnu zákona o dani z příjmu, kterou se navrhuje zvýšit výdajové paušály na 80 % resp. 60 % z dnešních 50 a 40. • Návrh poslanců Radko Martínka, a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 506/ – odsouhlasen ve třetím čtení) Podle tohoto návrhu se rozšiřuje možnost titulů poskytování úvěrů na studia pro studenty vysokých škol. • Návrh poslanců Oldřicha Vojíře, Jana Kasala a Pavla Suchánka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, /sněmovní tisk 583/ Návrh řeší podrobnosti elektronického mýtného –příprava a zdanění vozidel nad 12 t. • Vládní návrh zákona daňový řád /sněmovní tisk 685/ – odsouhlasen ve třetím čtení Jde o dlouho očekávaný nový zákon, který má nahradit současnou praxi v oblastech upravovaných současně platným zákonem o správě daní a poplatků. Jde o zásadně novou normu, moderní srozumitelnější a více vyhovující měnícím se potřebám. Výrazně posouvá i vyváženost v postavení daňového správce a poplatníka. Vzhledem k jeho zásadní povaze není divu, že v rámci pozměňovacích návrhů došlo k posunu jeho účinnosti a prodloužení legisvakanční lhůty • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 744/ – třetí čtení (souhlas) Návrh přináší daňové úlevy ve spotřební dani u vysokoprocentních a čistých biopaliv první generace, ale i biopaliv vyráběných z nepotravinářských komodit, tedy biopaliv druhé generace. Principem je logicky nezatížit biopaliva v porovnání s fosilními palivy spotřební daní. Jedná se tedy konkrétně o směsnou naftu a vysokoprocentní lihobenzinovou směs E85. • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 827/ – prvé čtení podle § 90 odst. 2 Podstatou návrhu je pouhé posunutí termínu nabytí plné právní účinnosti tohoto zákona o tři roky, tedy z 1. ledna 2010 na 1. ledna 2013. 7-8/2009


• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 834/ – prvé čtení podle § 90 odst. 2 Navrhovaná novela zákona umožní, aby státem podporované úvěrování vývozu poskytovaly i komerční banky prostřednictvím takzvaného systému vyrovnávání úrokových rozdílů, čímž dojde k podstatnému zvýšení celkové obslužnosti financování českého vývozu. Další významnou úpravou je změna v přístupu podpory vývozu zboží národního původu na podporu vývozu v národním zájmu. Podpora vývozu se tak rozšíří z podpory pouze přímého vývozu i na podporu dlouhodobého pronikání českých subjektů na zahraniční trhy a vytváření potenciálů pro další české vývozy. -Novela rovněž rozšiřuje možnosti pojištění exportních a investičních úvěrů zahraničním společnostem ovládaným českými společnostmi a nově umožní poskytování předexportních úvěrů na financování vývozu výsledků vědy a výzkumu. • Návrh poslanců Petra Nečase a Zdeňka Škromacha na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 848/ – prvé čtení podle § 90 odst. 2 (souhlas) Návrh reaguje na některé poznatky z praxe – přináší nové tiskopisy a prodloužení lhůty pro zasílání tiskopisů rozhodnutí o vzniku a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 801/ – prvé čtení Návrh byl zatím projednán pouze v prvním čtení a byl přikázán k projednání do výboru. Po schválení návrhu bude možno sníženou sazbu u nás uplatnit u následujících služeb: drobné opravy ( jízdní kola, obuvi a koženého zboží, oděvů a bytového textilu včetně spravování a přešívání), renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů s výjimkou materiálů, které tvoří podstatnou část hodnoty poskytnuté služby, čištění oken a úklid v domácnostech, domácí pečovatelské služby, (například pomoc v domácnosti a péče o děti, staré, nemocné nebo postižené osoby), holičství a kadeřnictví a restaurační služby mimo dodání alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Dále je zapotřebí upozornit na fakt, že v Senátu byly schváleny tyto očekávané zákony, které mají napomoci firmám řešit současnou ekonomickou krizi: • Návrh zákona o volném pohybu služeb senátní tisk č. 84 – schválen ve znění PSP • Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů tisk 93 – ano ve znění PSP • Návrh zákona, kterým se mění návrh zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony senátní tisk č. 94 – ano ve znění PSP • Návrh zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability Senátní tisk 91 – ano ve znění PSP Ludmila Nutilová poradce pro legislativní proces

19

Události, Stanoviska, Lobby Budeme pracovat déle, jiné cesty není /zamyšlení nad tématem/ Když kancléř Bismarck začal zavádět v r. 1889 penzijní systém pro zaměstnance starší 70 let, byl očekávaný věk dožití v Německu jen 45 let. O 20 let později Lloyd George prosadil v Británii platbu 5 šilinků týdně pro chudé, kteří se dožili 70 let, očekávaný věk ostatních byl něco přes 50. V USA v r. 1935 po zavedení systému sociálního pojištění byl „penzijní věk“ 65 s tím, že dožití se očekávalo o 3 roky delší. Doba užívání penzí byla tehdy ve srovnání s dneškem relativně krátká a tudíž i nákladově levnější.

Nyní je V Evropě důchodové zabezpečení zajištěno prakticky pro všechny zaměstnance, v OECD to stojí průměrně přes 7% HDP. Ale pozor – v r. 2050 se tato částka zdvojnásobí, tedy jak penze jednotlivců, tak náklady na zdravotní i dlouhodobou péči o seniory. Stárneme všichni, to je neoddiskutovatelný fakt, ale ne všechny vlády, zaměstnavatelé i jednotlivci se podle toho chovají. Je to paradox, ale vracíme se do doby před Bismarckem, kdy neexistoval formální věkový strop pro ukončení pracovních aktivit zaměstnanců. Nestane se to sice přes noc, ale s přípravou by se mělo začít bez zbytečného odkladu – až to nastane, běda pro nepřipravené. Nic jiného průmyslový svět nečeká. Můžeme to považovat za pozitivum, přece raději žijeme déle; očekávaná délka života se co dekádu o dva až tři roky prodlužuje přesto, že se píše, že limit průměrného lidského věku jsme již dosáhli. Stoletých neustále přibývá. Stříbrné hlavy zvyšují svůj podíl ve společnosti zejména ze dvou „demografických“ důvodů – babyboom z poválečných let dosáhl důchodového věku snad všude na Zemi. V r. 1950 byl poměr lidí ve věku 20 – 64 ke starším 65 let 7:1, nyní je to 4:1 a v r. 2050 to bude 2:1! Porodnost ve většině rozvinutých průmyslových zemích nepokrývá prostou reprodukci populace – rodí se málo dětí. Výjimkou jsou USA. Taková perspektiva bez příslušných úprav stávajících penzijních systémů zruinuje ekonomiku dnešních bohatých zemí (např. OECD). O tom není pochyb, je to řeč čísel. Někoho snad může napadnout, že to vyřeší migranti ze třetího světa – chyba! Aby produktivní populace zůstala zachována na stávající úrovni, musel by přísun migrantů dosáhnout několikanásobku současných čísel. Nic naplat, zaměstnavatelé, společnosti a vlády bohatších zemí se budou muset přizpůsobit. Jsou vidět náznaky toho, že ti první dva ze jmenovaných už začali

20

něco dělat. Je sice dost zaměstnavatelů, kteří mají předsudky vůči starším zaměstnancům, byť oprávněné, výkonnost manuálně pracujících opravdu klesá již ve středním věku a starší mají problémy s adaptací k novým technologiím. Ale proč zaměstnanci kolem penzijního věku, kteří chtějí a mohou pracovat by měli bezpodmínečně zůstat na svých dosavadních místech? Příklady zaměstnavatelů z Japonska (např. HITACHI vyhledává své penzionované zaměstnance a dává jim možnost pracovat na obdobných místech za upravených podmínek) a Skandinávie ukazují cestu (četnost časově i věcně modifikovaných pracovních míst v průmyslu, službách apod.). Pracovní poměr může být opravdu flexibilní, a to ke skutečné spokojenosti obou stran tohoto vztahu, ale i ke spokojenosti establishmentu. Nedávno ukázal průzkum Financial Times, že většina aktivně pracujících Američanů, Britů, Italů, Čechů a dalších chtějí pracovat déle s tím, že očekávají, že budou mít přiměřeně větší penzi (Němci a jiní však tolik nadšeni nebyli). To má smysl, protože pokud zaměstnání příliš nezatěžuje či nezmáhá, je spousta lidí, kteří duševně i tělesně těží z toho, že je něco, co je denně dostane z domu. A mají to zaplaceno, i do budoucnosti. Vždyť i pracovní doba se dá zkrátit tak, aby vyhovovala oběma stranám a pokud se tak děje na přání zaměstnance, bude akceptovat i sníženou odměnu. Co na to vlády? Není to dávno, kdy se prosazovalo (z demografického hlediska) poněkud krátkozraké opatření, směřující k propagaci dřívějších odchodů do důchodu proto, aby se „vytvářela nová pracovní místa“. Stěhování za prací, podpora individuální účasti na penzijním spoření, reformy systémů zdravotní péče, mají stále větší smysl. Krize musí jednou skončit, proto má i smysl nyní pomýšlet na úpravu postupného odchodu do důchodu, zvažovat i stanovení hranice pro důchodový věk podle stavu populace a ekonomických možností pro zajištění důstojného stáří. Trend ke zvyšování penzijního věku na 67 nebo 68 let jen respektuje vývoj očekávané délky dožití, někteří ekonomicky uvažující demografové by raději viděli cifru 70. Zatím jen Dánové uskutečnili opravdu radikální krok – indexují důchodový věk očekávanou délkou dožití v jejich zemi. Nebude to vždy všechno a všude populární, ale především bohaté a bohatší státy se musí na neúprosný vývoj lidské populace včas připravit – mohly by totiž drasticky zchudnout. Karel Petrželka Zaměstnavatelská sekce Podle poznámek z konference ILO o demografických výzvách v Ženevě v květnu 2009 a zahraničního tisku.


7-8/2009

lokální energetické Zdroje v roZvojovém Světě zprava: Viktor Vodička, Martin Náprstek, Dagmar Kuchtová, Petr Halaxa, Antonio Garcia Fragio, Vladislav Bízek, Cherif Toure

informace o konferenci „technologie pro lokální udržitelné zdroje energie v technicky specifických podmínkách“ Konferenci pořádala 28. května 2009 Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci spolu s Ministerstvem zahraničních věcí, Technologickým centrem AV ČR a Pražským institutem pro globální politiku Glopolis jako jednu z akcí českého předsednictví EU. Záštitu nad konferencí převzal Jan Kohout, ministr zahraničních věcí České republiky. Přístup k lokálním zdrojům energie v méně vyvinutých a chudých zemích je jednou z priorit rozvojové spolupráce. Hlavním cílem konference bylo prezentovat technologie, které by to umožnily. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury vzroste celosvětová energetická poptávka do roku 2030 o 55% a do té doby bude k jejímu uspokojení potřeba investovat až 22 trilionů dolarů. Z toho polovina by měla směřovat do rozvojových zemí, a to zejména do oblasti obnovitelných zdrojů. Největší zájem je o solární technologie, fotovoltaické systémy a větrné elektrárny. Během konference proběhlo vyhlášení výsledků soutěže „Energetické inovace v technicky specifi ckých podmínkách rozvojových zemí“, kterou Platforma vyhlásila spolu s Technologickým centrem AV ČR za účelem podpory podnikatelských aktivit tuzemských fi rem ve třetím světě. Ceny za nejlepší technologická řešení v environmentální oblasti, která by se dala využít v zemích třetího světa, si odneslo osm tuzemských fi rem – například za hybridní zdroje elektrické energie, větrnou elektrárnu, odvalovací tekutinový stroj či technologie pro energii z biomasy. Zástupce bruselského Centra pro rozvoj podnikání (CDE) Cherif Toure uvedl, že ačkoliv dosud spolupracovali spíše s Británií, Německem, Španělskem a dalšími evropskými zeměmi, po debatě na konferenci a po udělení cen si dokáže představit, že by CDE mohlo navázat užitečnou spolupráci s Českou republikou a jejími fi rmami. CDE se zaměřuje na podporu podnikání v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří. Oceněným fi rmám Cherif Toure slíbil, že je uvede ve své zprávě z konference a že navrhne, aby se hledaly možnosti využití těchto technologií v rozvojových programech Centra. Zástupce Evropské komise Antonio Garcia Fragio z DG DEV během konference upozornil na příležitosti pro české fi rmy v rámci programu Energy Facility. Tento unijní program se realizuje již několik let, ovšem zejména v nynější době globální recese by pro některé české subjekty mohlo být získání peněz z unijních fondů

7-8/2009


v oblasti environmentálních technologií cestou k zakázkám. Ve svém vystoupení zdůraznil význam přístupu k dostupným zdrojům energie pro rozvojové země. Například v Africe vynakládají ¾ zemí za dovoz energetických surovin více, než je celková hodnota jejich exportu a pouze 7% vodních zdrojů energie je efektivně využíváno. Právě možnosti zapojit se do unijních projektů a upozornit bruselské struktury na české fi rmy, byly podle Dagmar Kuchtové, předsedkyně Rady Platformy a současně zástupkyně generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy ČR, který je spoluzakladatelem Platformy, jedním z důvodů vyhlášení soutěže a zorganizování konference. Na úspěchy českých fi rem v rámci realizovaných či probíhajících projektů v rámci rozvojové spolupráce upozornil zástupce ředitele České rozvojové agentury (ČRA) Martin Náprstek. „Příkladem jsou malé vodní elektrárny ve Vietnamu, elektrifi kace území palestinské samosprávy pomocí malých a středních zdrojů, distribuce solárních sušiček ovoce v Afghánistánu. Mezi plánované projekty patří zavádění stanic na ohřev vody z bioplynu v Kambodži,“ uvedl příklady Martin Náprstek, jehož ČRA přechází postupně plně do gesce Ministerstva zahraničních věcí ČR. Petr Halaxa, předseda pracovní skupiny Rady EU pro rozvojovou spolupráci, upozornil na program Evropské unie podpory vesnických oblastí s využitím obnovitelných zdrojů. „Program bude zahájen koncem letošního roku,“ poznamenal Petr Halaxa. Informoval rovněž o jednání evropských ministrů GAERC v rámci českého předsednictví. Mezi stovkou účastníků konference byli představitelé ministerstev, České rozvojové agentury, pražské ČVUT, Akademie věd ČR a dalších vědeckých a vzdělávacích pracovišť, smíšených obchodních komor a několik desítek zástupců podniků.

Další informace získáte na webové adrese Platformy. http://www.ppzrs.cz Dagmar Kuchtová ředitelka sekce vnějších vztahů

21

PREZENTACE SP čr – Pohled médií Lavina bankrotů tluče na dveře Už nějaký čas se naše ekonomika dýchavičně vleče po dně, čemuž by nasvědčovaly několik měsíců po sobě jdoucí podobné meziroční poklesy průmyslové výroby a objemů zakázek. Z hlediska udržitelnosti výroby a existence mnohých firem se však pomyslné dno teprve přibližuje, stejně jako vlna krachů. Nejen, že obavy z dominového efektu bankrotů vyjadřují při rozhovorech samotní podnikatelé, tento Damoklův meč vyjevilo i červnové dotazníkové šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi členskými firmami. Pokud vezmeme v úvahu statistickou chybu, zhruba pětina zástupců firem nevylučuje ukončení výroby. Přirozeně, že toto sdělení vyvolalo mezi médii mimořádný zájem. Deník E15, jemuž SP ČR poskytl některé exkluzivní informace, se tématu věnoval na titulní straně s tím, že „čtyřem pětinám firem klesly ve druhém čtvrtletí zakázky. Deset procent se již dostalo pod kritickou hranici, když jim zakázky klesly o více než o polovinu. Pokud se situace nezlepší, 23 procent společností zvažuje ukončení výroby a pět procent firem nevylučuje přesun výroby do zahraničí“. Deník současně citoval Borise Dlouhého, ředitele sekce hospodářské politiky SP ČR, podle něhož průzkum zatím nevykazuje žádné pozitivní změny, které by nasvědčovaly blízkému ukončení recese. Boris Dlouhý se k šetření vyjadřoval i v televizním studiu v hlavním zpravodajství televize Z1. „Hospodářská recese je velmi hluboká a tomu odpovídají i úvahy firem. Myslím si, že situace opravdu není příliš dobrá,“ uvedl. Také televizní kanál ČT24 se zaměřil na téma ekonomické situace podniků. Televize zmínila výsledek, že zhruba 80 procent firem se ve druhém čtvrtletí 2009 potýkalo s poklesem zakázek. “Ve druhé polovině roku by měl pokles zakázek pokračovat, což potvrzují i nepříznivé výhledy ekonomického vývoje v Evropě, největšího odbytiště tuzemských výrobků,“ komentovali redaktoři ČT 24 šetření. Přílišný optimismus nevyjádřil pro ČT 24 ani místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček: „Čekají nás letní měsíce, které jsou obvykle pro většinu podniků o něco slabší, fabriky mají odstávky, poptávka spíše stagnuje, a to napříč Evropou“. Také někteří analytici míní, že krize v tuzemském podnikovém sektoru teprve začíná a že až v létě se ukáže její hloubka. Vzhledem k tomu, že v letních měsících budou některé firmy bez zakázek a nemají dostatek cash flow, odhaduje se, že silná vlna bankrotů vypukne v září a v říjnu. Hospodářské noviny se v souvislosti s šetřením SP ČR, jehož část byla exkluzivně poskytnuta také tomuto listu, věnovaly zhoršujícímu se podnikatelskému prostředí v období hospodářské recese. „Nejvíce se za poslední rok zhoršil přístup k úvěrům. Více než dvě třetiny firem bojují o získání provozních úvěrů.“ uvedly HN a citovaly neblahé zkušenosti některých podnikatelů s neochotou bank půjčovat peníze. Česká bankovní asociace přispěchala ovšem koncem června s prohlášením, které snad mělo zlehčit výše uvedenou skutečnost, že tuzemské banky zvýšily v porovnání s loňskem sumu, kterou půjčily firmám. Podle asociace celkový objem úvěrů roste, dlouhodobé i střednědobé půjčky dokonce dvouciferným tempem. „Statistika nelže a k těm nárůstům u střednědobých a dlouhodobých úvěrů dochází,“ řekl v ČT1 Jan Matoušek z bankovní asociace. Čísly kontroval i generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška: „V našem červnovém průzkumu, který byl další z řady šetření, nám dvě třetiny zejména malých a středních firem potvrdilo, že situace se nelepší“. Jaroslav Míl, prezident SP ČR, pro ČRo 6 k tématu uvedl, že „Česká republika měla tu výhodu, že se jí finanční krize díky

22

stabilitě našich bank nedotkla. Nicméně dnes jsou to bohužel právě banky, které způsobují zhoršující se prostředí pro podnikání v České republice“. Týdeník EURO zaznamenal kritiku Jaroslava Hanáka na adresu tuzemských bank, která zazněla na setkání Klubu finančních ředitelů 3. června, při němž se debatovalo o tom, jak vyzrát na hospodářskou krizi. Co také šetření SP ČR a média zaznamenala, je zhoršující se platební morálka. Poukázalo na to přes devadesát procent respondentů. Borise Kučeru, ředitele legislativní sekce SP ČR citovala v této souvislosti média: „Pokles platební morálky je nebezpečný pro další vývoj. Bude mít dopad na růst druhotné platební neschopnosti. Horší platební morálka přinese vyšší zatížení soudů, nižší vymahatelnost práva, zvýšení nákladů na exekuce a jejich menší úspěšnost. S tím poroste počet podniků, které jsou bezprostředně ohrožené insolvencí. Obchodní vztahy se kvůli tomu vrátí o několik let zpátky“. Právě protahování plateb je dalším nepříznivým faktorem, působícím na zvyšující se počet krachů firem. Mimochodem, takové obavy potvrzují odhady úvěrové pojišťovny Euler Hermes Čescob, podle nichž by letos počet bankrotů mohl vzrůst proti loňsku o čtvrtinu. A společnost Czech Credit Bureau zjistila, že v prvním čtvrtletí zkrachovalo 356 společností, což je o pětinu více než vloni.

Firmy dále propouštějí Zmíněné dotazníkové šetření se zabývalo i stavem a výhledy zaměstnávání v podnicích. Jak v souvislosti s výsledky napsaly Lidové noviny, „téměř polovina firem chce propouštět“. Otázce redukce pracovních sil se věnovala i další média, ať už tištěná či internetová. Například server novinky.cz připomenul, že „polovina firem zamýšlí omezit počet zaměstnanců do deseti procent. Více než třetina firem počítá s redukcí pracovníků o 10 až 20 procent a desetina společností avizuje snížení počtu pracovníků do 30 procent. Pouze pět procent firem plánuje rozsáhlé propouštění, které by postihlo 30 procent pracovníků a více“. Podle ekonomů může však k nárůstu propouštění paradoxně dojít až v období, kdy by se ekonomika mohla odrážet od dna propadu. Má to svou logiku, neboť firmy, které krizi přežijí, budou na nové ekonomické podmínky reagovat další změnou struktury, výroby, technologií. Racionálnější systém řízení může tudíž přinést další omezení počtu pracovníků. Některá média citovala tiskového mluvčího SP ČR Milana Mostýna, podle něhož firmy na základě šetření svazu avizují další propouštění, byť proti pokračujícímu pádu zakázek není redukce pracovních sil dosud tak výrazná. Snaží se držet kmenové zaměstnance co nejdéle, neboť poslední roky konjunktury odhalily výrazný problém nedostatku pracovních sil. Tuzemští odboráři však v médiích upozorňují na to, že některé firmy, například z autoprůmyslu, začaly místo propuštěných zaměstnanců nabírat agenturní zaměstnance. Novináři zaznamenali i názor druhé strany s tím, že zástupci firem z autoprůmyslu najímání agenturních pracovníků zatím hájí. Pro agenturu ČTK viceprezident SP ČR Martin Jahn uvedl, že „automobilky se chovaly velmi slušně na začátku krize, kde se snažily nepropouštět stálé zaměstnance. Nikdo ale teď neví, co bude za půl roku. Je tedy logické, že najímají agenturní zaměstnance“. Podle něj bude pro domácí autoprůmysl rozhodující přelom roku, kdy zhruba v tom období bude dobíhat efekt „evropského“ šrotovného. Svaz průmyslu a dopravy ČR

7-8/2009

Na zasedání tripartity 25. června odboráři poukázali i na problém zneužívání sociálního systému některými firmami. Jak popisují média, systém by měl fungovat tak, že firmy nejprve se zaměstnancem rozvážou pracovní poměr dohodou bez vyplacení odstupného. Nezaměstnaný začne čerpat podporu a zároveň u firmy pracuje dál na dohodu za maximální odměnu 4000 korun. Při ní neztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na tuto kritiku reagoval v médiích Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. „My ze svých firem nemáme zkušenosti, že by ke zneužívání dávek docházelo. Jsme zásadně proti tomu a jsme zásadně pro to, aby se tyto věci řešily“. K otázce zaměstnávání se vyjádřil i Jaroslav Hanák, 1. viceprezident SP ČR. „Dnes jsme na tripartitě prezentovali pro obě strany sociálního dialogu, že přes veškeré problémy poklesu zakázek opravdu maximálně držíme zaměstnanost. Drtivá část našich firem má obavy, že ztratí kvalifikované zaměstnance. Ovšem pokud se naplní odhady z našeho šetření za 3. a 4. čtvrtletí, mohou nastat velké problémy. Chci tím říci, že momentální 7,9 % míra nezaměstnanosti je nepředstavitelně optimistické číslo. Vycházejme i z toho, že je zde také skrytá nezaměstnanost. Je tu dost velké procento lidí, kteří nikdy nedělali a dělat nebudou a budou zneužívat sociální systému nebo působit v šedé ekonomice,“ uvedl v ČT 1 Jaroslav Hanák.

Nezaměstnanost – evropská hrozba Téma udržení zaměstnanosti bylo jedním z klíčových momentů při zasedání Rady prezidentů v rámci BusinessEurope, které proběhlo v polovině června v Praze. Hostitelem byl Svaz průmyslu a dopravy ČR, který zorganizoval tiskovou konferenci za účasti nejvyšších představitelů BusinessEurope a prezidenta SP ČR Jaroslava Míla. Jak upozornila ČT 24, přibývání počtu lidí bez práce řeší celá Evropa, neboť letos má podle odhadů zaniknout přes 5,5 miliónu pracovních míst a míra nezaměstnanosti by se mohla v Evropské unii dostat nad 11 %. Podle OECD se situace na trhu práce vyhrotí až během příštího roku, kdy organizace počítá nezaměstnaností v eurozóně ve 12 % míře a v Německu o 11,6 % míře. Určitým řešením je změna legislativy, která by zpružnila trh práce. Také o tom diskutovali prezidenti čtyřiceti národních zaměstnavatelských svazů a šéfů BusinessEurope. „I evropské odbory říkají, že je potřeba umožnit podnikům dávat krátkodobé smlouvy. Bude-li platit současná legislativa, tak se budete bát práci lidem dát,“ poznamenal pro ČT 24 Jaroslav Míl. A Philippe de Buck, generální ředitel BusinessEurope, pro stejnou televizi zmínil, že „ evropské firmy vytvořily více než deset milionů pracovních míst už tři až čtyři roky před krizí. V roce 2009 přijdeme jen zhruba o polovinu těchto míst“. Odstupující prezident konfederace BusinessEurope Ernest-Antoine Sellière prohlásil, že rychlé oživení evropské ekonomiky se nedá zatím očekávat, ale podniky jsou prý na těžké časy připraveny. Mnohé z nich podle něj krizi předvídaly a restrukturalizovaly se. Dodal, že finanční systémy v Evropě jsou již z nejhoršího venku a postupně se stabilizují. Některá média uvedla, že prezidenti zaměstnavatelských svazů se domnívají, že by letos mohlo v EU nově vzniknout nebo být zachráněno 3,5 milionu pracovních míst přijetím některých opatření. „Kromě přínosů ze zavedení směrnice o službách a včasných plateb by mohly pomoci krátkodobé smlouvy,“ upozornil Jaroslav Míl.

na 22 941 Kč. Meziročně tak vzrostla o 2,4 %, ale po odečtení vlivu inflace však jen 0,3 %. Jde o vůbec nejpomalejší nárůst mezd od vzniku republiky. V této souvislosti zaznamenal měsíčník Podnikatel výsledek ankety SP ČR, podle níž se zhruba 60 % tuzemských firem snaží překonat dopady globální recese snižováním mezd zaměstnanců. „Dynamika nárůstu mezd v krizí postižené české ekonomice klesá a dále bude zpomalovat tempo. Výrazně opatrný mzdový přístup zaujaly podniky v soukromé sféře pod tlakem ztráty zakázek a výnosů, což dokládá pomalejší růst mezd v podnikatelském sektoru téměř na úrovni inflace,“ citoval Podnikatel Oldřicha Körnera, analytika SP ČR. K regionálním nevyrovnanostem ve mzdách se pro Lidové noviny vyjádřil Jaroslav Míl. „Rozdíl je daný tím, že v Praze sídlí ředitelství firem a je tu silný podíl služeb. Krize se však jako první dotýká výroby, která je více soustředěná do regionů,“ uved Jaroslav Míl s tím, že brzy dojde i na zaměstnance v hlavním městě.

Díra v rozpočtu Zástupci Svazu se v posledním měsíci vyjadřovali k řadě dalších oblastí. Časopis Respekt v článku pod názvem Janotovy řezy, analyzuje stav a výhledy našich státních financí. Souboj o nejnapjatější rozpočet v historii Česka právě začal a odhalil skutečnost, že každý ministr poukazuje na svázané ruce. Jinak řečeno, všichni poukazují na to, že mandatorní výdaje, tvořící plných 80 % rozpočtu, jsou zablokované peníze. Tyto výdaje rostou však rychleji, než celá ekonomika... „Kdyby si něco takového uzákonila firma, do pár let zkrachuje,“ citoval týdeník Jaroslava Míla. „Politici ale spoléhali na to, že ekonomika poroste a peněz bude pořád dost,“ dodává. A s ním souhlasí i nezávislí ekonomové. V souvislosti s napjatým rozpočtem informovala média o hrozícím přerušení budování infrastruktury. Podle ministra dopravy Gustáva Slamečky chybí totiž ve Státním fondu dopravní infrastruktury až 50 miliard korun. Agentura Mediafax však upozornila na postoj SP ČR, že by vláda rozhodně neměla finance na dopravní stavby omezovat. „Vláda by měla zajistit, aby nedošlo k přerušení výstavby dopravní infrastruktury,“ citovala Jaroslava Hanáka. Co se týká dlouho očekávaného nového daňového řádu, který má nahradit dosavadní zákon o správě daní a poplatků, začne být účinný od roku 2011, povšimla si média, že zástupci podnikatelů i většina odborníků návrh vítá jako změnu k lepšímu. „Nový daňový řád je srozumitelnější, přehlednější a přesnější než dosavadní zákon,“ citovaly servery peníze.cz či aktuálně.cz Tomáše Bartáka, ředitele SP ČR pro ekonomiku a účetnictví. Svaz zejména oceňuje posun směrem ke zrovnoprávnění vztahu mezi poplatníkem a úřadem. V rozsáhlém rozhovoru pro ČRo1 – Radiožurnál se pak Jaroslav Míl vyjadřoval k programu Zelená úsporám. Tento ambiciózní plán má v příštích čtyřech letech rozdělit zhruba 25 miliard korun, do poloviny června bylo však registrováno jen 35 žádostí o státní dotaci. „Program by se měl upravit a zásadně změnit. Neměli bychom svět pozorovat jen z Prahy, ale podívat se, jak vypadá na vesnicích a v celé republice. Potom by se zjistilo, že spousta lidí, pokud má jít do banky, narazí na nesmírně komplikovaný proces. Udělat energetický audit řádově za tisíce korun a poté žádat o komplexní rekonstrukci a zateplení domu je finančně náročné. Komplikovanost sama o sobě je v administrativním procesu,“řekl v rozhovoru Jaroslav Míl.

Utahování opasků pokračuje

Milan Mostýn tiskový mluvčí SP ČR Zuzana Görögová stážistka tiskového oddělení

Především soukromý sektor pokračuje ve snižování mezd. Z toho důvodu se přibrzdil růst mezd v celé ČR. Průměrná mzda se zvýšila v 1. čtvrtletí 2009 proti stejnému období loňského roku o 534 korun 7-8/2009


23

Diskusní fórum Mediální rada – směr k výraznější prezentaci? Diskusní fórum

Byl to startovní výstřel. Nešlo ale o sportovní klání, nýbrž o první zasedání Mediální rady. Předem bylo avízované, že jde o platformu výměny názorů na medializaci Svazu průmyslu a dopravy ČR, členských svazů a firem a o poradní orgán představenstva SP ČR. Jenže to hlavní měla být diskuse o náplni a zaměření činnosti této rady. Sešly se na ní více než dvě desítky zástupců firem a členských svazů a návrhů padalo bezpočet. V tu chvíli se vyjevil problém rozdílných představ. Jedna skupina účastníků vyjádřila zájem, aby Svaz pomohl výrazněji prezentovat jednotlivé členské organizace a firmy jako takové. Šlo by tedy o servis ze strany SP ČR a jeho tiskového oddělení. Druhá skupina přítomných naopak považovala tento přístup za nevhodný a navrhovala, aby se posílila prezentace značky SP ČR, zejména střešních témat, která průřezově zajímají zaměstnavatele a také značek jako je například Manažer roku či vyhlašované soutěže odvětvových svazů. Přítomni byli i zástupci několika periodik, vydávaných odvětvovými svazy. Ti vyjádřili zájem o výměnu informací formou článků mezi těmito periodiky a bulletinem SP ČR Spektrum. Pokud si položíme otázku, zda schůzka, naplněná někdy bouřlivými reakcemi, splnila očekávání, odpověď není jednoznačná. Přesto z ní vyplynuly některé zřetelné závěry: 1. O medializaci v té či oné míře měli a mají účastníci schůzky zájem. 2. Při diskusi převládl názor, že nejefektivnější cestou mediálního posílení členských svazů a firem bude posílení značky SP ČR a některých dalších brandů, například v rámci vyhlašovaných soutěží. Je jen otázkou, zda jednotliví zájemci o účast v Mediální radě do ní vstupovali s touto představou a jsou ochotni se na takové činnosti podílet. Až dosud se totiž některé členské svazy a firmy v médiích nehlásí k tomu, že jsou členy SP ČR. Ba dokonce některé členské svazy nemají o podobnou medializaci zájem a upřednostňují tu vlastní. Je proto třeba pokračovat v diskusi o zaměření skupiny subjektů v rámci Mediální rady, ale také ji posunout a vyhodnotit. Hlavně bude nutné definovat, zda a do jaké míry členové SP ČR očekávají od Mediální rady zajištění servisu (pořádání tiskových konferencí, kulatých stolů, setkávání s novináři, psaní tiskových zpráv – byť

24

i společných, poradenská činnost atd. ) a do jaké míry a za jakých podmínek by Svaz měl toto činit. Anebo zda se společně bude posilovat značka SP ČR. 3. Nezbytné bude vytvořit grémium, tedy skupinu lidí, kteří se pohybují v oblasti PR a mají zkušenosti s médii. Právě tato skupina by mohla nastavit rámec zaměření a pravidla činnosti, v nichž by se pohybovali zájemci o medializaci. 4. Co je třeba zdůraznit, v rámci struktur Svazu probíhají změny. Svědčí o tom nástup a práce krajských manažerů. Připravuje se nová podoba webových stránek, které by měly posílit spolupráci s médii. Obsahově by se mělo změnit Spektrum a v diskusi se členy Svazu by se mohl určit cílový čtenář. Tedy, zda Spektrum zůstane jen jako informační bulletin o činnosti sekretariátu SP ČR nebo se na jeho stránkách začnou v nových rubrikách objevovat informace od členských svazů a firem. Domníváme se, že by se stránky Spektra mohly otevřít osobnostem z řad členů a podnikatelským úspěchům, názorům a požadavkům členů i různým byznysovým a společenským aktivitám – což se doposud využívalo pouze v omezené míře. A co možná nejdříve by měla být nastavena spolupráce s periodiky členských svazů či firem na základě „informačního barteru“. A zase, obsah (zda zveřejňovat informace o produktech nebo zkušenosti atd.) je na diskusi.

Závěr: Účastníci prvního zasedání Mediální rady dostali do rukou řadu konkrétních návrhů o způsobech medializace. Co zůstává vyjasnit je, jak to uvedl jeden z účastníků jednání, jak budou vypadat stěny domu. Střecha se postaví rychle. Osobně se přikláním k názoru, že v tuto chvíli je jako počáteční krok nejdůležitější začít posilovat značku SP ČR a několik dalších značek (např. soutěží) a nastavit dlouhodobá pravidla tohoto posilování. První možností je již zářijový Sněm SP ČR a před ním rozvíjející se mediální kampaň. V polovině srpna by se proto mělo sejít grémium a koncem srpna Mediální rada a již potvrdit toto zaměření (nebo také vše zpochybnit a zavrhnout) a nastavit konkrétní akce. Mohlo by se začít třeba vytvořením seznamu vystavovatelů na MSV v Brně – členů SP ČR, na které by se mohli obracet novináři s dotazy. Milan Mostýn tiskový mluvčí SP ČR


7-8/2009

EU a mezinárodní organizace Švédské předsednictví

Představujeme švédskou partnerskou organizaci, Svaz švédského průmyslu Svenskt Näringsliv Svaz švédského průmyslu (Svenskt Näringsliv, SN) vznikl v roce 2001 sloučením Švédské zaměstnavatelské konfederace a Federace švédského průmyslu. SN je pro-podnikatelsky orientovanou neziskovou organizací. Zastupuje zájmy téměř 55 tisíc švédských podniků, z nichž 98 % jsou malé a středně velké podniky. SN tvoří 50 průmyslových, podnikatelských a zaměstnavatelských asociací, které představují 70 % švédského soukromého sektoru. Členské podniky SN zaměstnávají téměř 1,7 miliónu osob. Rozhodující úlohu sehrává SN v ochraně a podpoře zájmů podnikatelské komunity a utváření široké veřejné podpory pro podnikatelské hodnoty a význam podnikání. Klíčovým je pro SN rozhodující význam podnikatelské komunity pro zvyšování životní úrovně ve Švédsku. SN sídlí ve Stockholmu a disponuje sítí 21 regionálních zastoupení po celém Švédsku a kanceláří v Bruselu. Presidentkou je paní Signhild Arnegård Hansen.

Kontaktní údaje: Svenskt Näringsliv Storgatan, 19 S-114. 82.Stockholm Generální ředitel: Urban Bäckström Tel.: + 46 8 553 430 00 Fax: + 46 8 553 430 99 Web: http://www.svensktnaringsliv.se E-mail: [email protected] Kancelář v Bruselu: rue du Luxembourg, 3 1000 Bruxelles Stálý delegát: Niklas Bergström Tel.: + 32 2 501 53 01 Fax: + 32 2 501 53 20 E-mail: [email protected]

Priority švédské podnikatelské komunity sdružené ve Svazu švédského průmyslu během švédského předsednictví v Evropské unii Svaz švédského podnikání se domnívá, že pro úspěch předsednictví EU je klíčové zaměření na roli podniků a podnikatelské klima. Svaz volá po iniciativě k reformě hospodářské strategie EU pro růst a zaměstnanost. Důraz klade na naplnění vnitřního trhu a zaměření na podnikatelské aktivity náročné na znalosti. SN chce zbourat překážky, které působí proti konkurenceschopnosti, a udat pozitivnější tón vztahům přes Atlantik. Požaduje, aby Komise pokračovala v úspěšné práci na snižování složitostí předpisů s dopady na podniky. Na seznamu požadavků SN figuruje i globální klimatická politika, dovolení podnikům, aby podle svých potřeb řídily imigraci pracovní síly do Evropy, a přenastavení rozpočtu EU tak, aby se podpora zemědělství snížila ve prospěch např. výzkumu a vývoje. V této souvislosti SN vydal brožuru „Šest kroků pro Evropu“, v níž zdůrazňuje šest prioritních oblastí: 1. Reformovat strategii pro zaměstnanost a růst (soustředit se na znalosti spíše než na nízké mzdy a platy) 2. Směřovat ke globální dohodě o klimatických změnách a konkurenceschopnosti (za rovných podmínek) 3. Potřebujeme lepší a efektivnější předpisy Evropské unie (ekonomika světové třídy potřebuje předpisy světové třídy; 7-8/2009


pravidla, kterými se řídí aktivity byznysu, musí být harmonizovaná, jasná a srozumitelná) 4. Vybudovat Transatlantickou zónu volného obchodu (EU se musí nadále otevírat okolnímu světu a v rámci WTO usilovat o multilateralitu) 5. Pohnout se směrem k více poptávkově vedené migraci pracovních sil do Evropy (pracovní migrace do Evropy musí být založena na individuální potřebě pracovní síly v podnicích) 6. Dohodnout se na moderním prorůstovém rozpočtu EU (rozpočet musí být přenastaven a zaměřen místo přerozdělování na růst, na reformu zemědělské politiky a zvýšenou podporu výzkumu a vývoje) Cílem priorit je posílit konkurenceschopnost Evropy a připravit výchozí bod pro udržitelnou hospodářskou soutěž a prosperitu v Evropě. S dokumentem se lze seznámit na http://www.svensktnaringsliv.se . Marta Blízková Mezinárodní organizace a EU

25

EU a mezinárodní organizace Závěry Evropské Rady Uprostřed nejhlubší globální recese od druhé světové války Evropská rada pod taktovkou českého předsednictví opět jasně demonstrovala odhodlanost překonat obtíže a zaměřit se na budoucnost přijetím řady opatření k rychlému a efektivnímu vypořádání se s širokou škálou výzev. Evropská rada schválila záruky slíbené Irsku, aby mohlo uspořádat nové referendum k Lisabonské smlouvě. Rada došla také ke shodě, pokud jde o nového šéfa Evropské komise, a odsouhlasila závěry ke klimatické změně a dosáhla politické dohody o novém rámci evropského finančního dohledu.

Presidenti BUSINESSEUROPE adresovali předsedovi Evropské rady své poselství „Je zapotřebí daleko razantnějších akcí, aby se zabránilo další eskalaci kreditní krize.“ Presidenti BUSINESSEUROPE vyjádřili ve svém dopise adresovaném Evropské radě naději, že ekonomika se snad již odrazila ode dna a vstupuje do fáze stabilizace. Současně však varovali, že pokud politická reakce ve formě jak krátkodobých, tak dlouhodobých opatření nebude adekvátní, období ekonomického zpomalení se prodlouží. Apelovali na nutnost výrazného posílení kapacity Evropské unie,

pokud jde o zabránění dramatickým událostem, které se udály v uplynulém roce, nebo vyrovnání se s nimi. Vytvoření systému finančního dohledu o dvou pilířích – tzv. „European Systemic Risk Council“ a Evropském systému orgánů finančního dohledu – je vnímáno jako pragmatické a smysluplné řešení. Dále byly v dopise zdůrazněny dopady finanční a ekonomické krize na zaměstnanost. Evropa očekává míru nezaměstnanosti 9,4 % v roce 2009 a 10,9 % v roce 2010. Implementace konceptu flexikurity se stává nezbytnou více než kdy jindy. Poselství se dotklo také problematiky klimatický změn. Je nezbytné zajistit, aby všechny rozvinuté země vyvinuly srovnatelné a závazné úsilí, dříve než bude EU uvažovat o dalším zvyšování svých emisních cílů. Velké obavy evropské podnikatelské komunity vzbudily i rychle se zhoršující veřejné finance ve všech členských státech. S textem dopisu BUSINESSEUROPE adresovaného předsedovi Evropské rady Janu Fischerovi se lze seznámit na webu SP ČR v rubrice EU-Evropská rada (http://www.spcr.cz/cz/dynamic/article. php?artid=3043). (18.–19. 6. 2009, Brusel) Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU

Konference Eurofound „Pracovní podmínky a sociální dialog“ V pražském hotelu Diplomat proběhla ve dnech 22. a 23. června mezinárodní konference s názvem „Pracovní podmínky a sociální dialog“. Konferenci pořádala nadace Eurofound ve spolupráci s českým předsednictvím Evropské unie. Na konferenci se sešlo více než 80 účastníků z řad státních zástupců, zaměstnavatelů a odborů, a akademické sféry i z mezinárodních organizací. Konference byla součástí projektu Eurofound, jehož cílem bylo zjistit, jaký charakter vazeb existuje mezi pracovními podmínkami a sociálním dialogem, zejména na pracovišti, zda se pracovní podmínky liší podle toho, zda existují či chybí struktury pro sociální dialog, jak sociální dialog ovlivňuje pracovní podmínky, a zda má aktivní sociální dialog schopnost pracovní podmínky zlepšovat. Na konferenci byly představeny, expertně diskutovány a konfrontovány s praktickou zkušeností závěry stejnojmenné zprávy „Pracovní podmínky a sociální dialog“, která vychází ze šetření provedených v šesti zemích EU – České republice, Francii, Německu, Rakousku, Španělsku a Švédsku. S pohledem Evropské komise seznámil účastníky komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla, který v kontextu nového sdělení Komise „Sdílený závazek pro zaměstnanost“ poukázal na skutečnost, že tam, kde existují podnikové rady a odbory, jsou lepší pracovní podmínky, a sociální dialog přináší zdravé průmyslové vztahy. Je však potřeba zajistit, aby důsledky krize byly maximálně omezené – „Krize není záminkou k destrukci sociálních práv.“ Krize má zřetelnou strukturální komponentu, a proto je nutný intenzivní doprovod sociálního dialogu se zaměřením na změnu struktury.

26

Konferenci uzavřel ředitel nadace Eurofound Jorma Karppinen konstatováním, že konference byla správně načasovaná a přišla v době, kdy je více než kdy jindy potřebné sdílet závazek pro zaměstnanost, že sociální dialog by měl být chápán jako důležitý nástroj pro řešení současné krize, zvláště pak pokud jde o restrukturalizační procesy, že sociální dialog má pozitivní vliv na pracovní podmínky a projekt nadace by měl pokračovat v oblastech tzv. „nevyužitého potenciálu“. Zpráva Eurofound „Pracovní podmínky a sociální dialog“ Zpráva poukazuje na složité otázky související s ověřováním vazby mezi sociálním dialogem a zlepšováním v oblasti pracovních podmínek. Zpráva na základě výsledků šetření konstatuje, že pracovní podmínky se aktivním sociálním dialogem zlepšují. Analýzy byly zaměřeny především na otázku přesné úlohy sociálního dialogu s ohledem na zlepšení pracovních podmínek na úrovni podniků. V souladu s evropským sociálním modelem hrají sociální partneři společně se sociálním dialogem klíčovou roli při podpoře vytváření lepších pracovních míst a podílí se na zvyšování kvality práce a pracovních podmínek ovlivňováním politických rozhodnutí, vyjednáváním sociálních a kolektivních dohod i účastí ve zvláštních programech a politikách. Ve zprávě se dále konstatuje, že při porovnávání konkrétních rolí sociálních partnerů a sociálního dialogu v kontextu regulace a zlepšování pracovních podmínek se v rámci interpretace evropského sociálního modelu a evropského chápání pojmu sociální dialog v šesti zkoumaných zemích objevují významné rozdíly. Výzkum odhalil Svaz průmyslu a dopravy ČR

7-8/2009

širokou řadu úhlů pohledu, od přístupu, kdy sociální dialog a kolektivní vyjednávání tvoří podstatnou součást regulace pracovních podmínek na úrovni společností a vyšší, až po situaci, kdy přesná úloha sociálního dialogu v tomto kontextu je dosud nejasná. U zkoumaných zemí existují i společné rysy spočívající v existenci pracovní rady nebo podobného zastoupení zájmů zaměstnanců a speciálních orgánů pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

na úrovni společností a pokrytí podniku kolektivní smlouvou. Výrazné odlišnosti byly shledány nejen v otázce vlivu různých forem průmyslových vztahů a sociálního dialogu, ale i jejich vlivu na pracovní podmínky na různých úrovních. Marta Blízková Mezinárodní organizace a EU

BUSINESSEUROPE:

Výbor pro sociální věci BUSINESSEUROPE ve světle nadcházejícího švédského předsednictví „Evropská unie se nachází v těžkém období. Společně se musíme vyrovnat s krizí a nezaměstnaností, ale také musíme sjednotit svět v otázce klimatických změn. Švédské předsednictví je připraveno přijmout tuto výzvu.“ (předseda vlády Fredrik Reinfeldt) Pan Gustaf Lindgren ze Stálého zastoupení Švédska v Bruselu představil švédské priority v oblasti sociálních věcí. Vizí švédského předsednictví je silná a efektivní Evropa. EU se musí rychle vymanit z krize a získat silné postavení. Priority v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí jsou následující: • Více pracovních míst a více lidí v práci • Zabránit dlouhodobému sociálnímu vyloučení a vrátit lidi do práce • Aktivní politiky trhu práce • Posílit rozvoj dovedností • Lepší sladění s potřebami trhu práce • Lepší regulace • Lepší podmínky pro malé podniky

Členové Výboru pro sociální věci BUSINESSEUROPE pokračovali diskusí k novému sdělení Evropské komise „Sdílená odpovědnost k zaměstnanosti“. Závěry diskuse budou shrnuty do stanoviska BUSINESSEUROPE. Na programu jednání byly také následující body: směrnice o pracovní době, evropské rady zaměstnanců, společná práce s ETUC k rozsudkům soudního dvora ke směrnici o vysílání pracovníků, jednání o dohodě k inklusivním trhům práce, dohoda o rodičovské dovolené, imigrace a akce v rámci integrovaného programu. (24. 6. 2009, Brusel) Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU

Evropský sociální dialog:

Závěrečná konference „Účast v evropském sociálním dialogu“ „Evropský sociální dialog v plném tempu” V rozmezí let 2004 a 2009 evropští sociální partneři řídili integrovaný projekt, který zahrnoval organizaci společných seminářů ve 12 cílových zemích s cílem posílit rozvoj silně autonomních organizací sociálních partnerů a zvýšit jejich kapacitu nezbytnou pro realizaci všech výhod plynoucích z jejich úlohy na úrovni EU. Závěrečná konference tohoto integrovaného programu, která přivedla dohromady více než 120 zástupců organizací národních sociálních partnerů, byla správně načasovanou příležitostí k diskusi, vyhodnocení a porovnání účinností sociálního dialogu v kontextu ekonomické krize. Diskuse účastníků vycházela ze závěrečné zprávy „Účast sociálních partnerů v evropském sociálním dialogu: Jaké jsou potřeby sociálních partnerů?“, kterou prezentoval Alan Wild (ARITAKE-WILD). 7-8/2009


Konference byla rozdělena do čtyř tématických panelů zaměřených na schopnost a kapacitu ovlivnit evropský sociální dialog, sociální dialog a finanční a ekonomickou krizi, vlastnosti efektivního bipartitního sociálního dialogu a vnější faktory usnadňují sociální dialog. Po panelových diskusích následovala prezentace zástupce Evropské komise Jean-Paula Tricarta na téma „Perspektiva ze strany Evropské komise“ doplněná vystoupením nejvyšších představitelů organizací evropských sociálních partnerů. (25. – 26. 6. 2009, Brusel) Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU

27

EU a mezinárodní organizace ILO/IOE:

98. Mezinárodní konference práce Tento rok byl pro Mezinárodní organizaci práce (MOP) jejíž konference probíhala od 3.–19. června v Ženevě, velmi významný. Slavila 90 let své existence a současně mobilizovala své reakce na globální ekonomickou krizi s důrazem na zachování pracovních míst a obranu sociální spravedlnosti. Diskuse v rámci konference se odvíjely od zprávy generálního ředitele MOP pod titulem „Řešení globální krize zaměstnanosti“. Zpráva se zmiňuje o třech bezprostředních odpovědnostech MOP v procesu reagování na ekonomickou a sociální krizi, a to o: 1) pomoci konstituentům, 2) nalezení modelu globalizace a 3) krizi jako takové a způsobech, jak ji zvládnout. V rámci konference se konal Summit o globální krizi zaměstnanosti, řízený generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce Juanem Somaviou, který byl otevřenou platformou jak pro prezentace nejvyšších představitelů států, tak pro delegáty konference. President Francie Nicolas Sarkozy hovořil zejména o historii MOP a jejích vazbách na vývoj Evropy po druhé světové válce. Presidentka Argentiny Cristina Fernández de Kirchner prezentovala na příkladu své země dlouhou cestu, jak krizi překonat a podržet zaměstnanost. V rámci konference zasedaly tři technické výbory – Výbor pro hledání odpovědí na krizi, Výbor pro rovnost příležitostí žen a mužů a Výbor pro HIV/AIDS s těmito výstupy:

• Zpráva a závěry Výboru pro rovnost příležitostí. Výbor vycházel ze zprávy č. VI pod titulem „Rovnost pohlaví v srdci konceptu důstojné práce“, připravené MOP. Plenární zasedání konference přijalo velmi komplexní a vyvážené závěry reflektující jak dopady současné krize, tak nové scénáře globalizace. V závěrech jsou zmíněny otázky jako klimatické změny a zelená pracovní místa, rovnost žen a mužů a agenda důstojné práce, sociální ochrana, principy a práva na pracovišti a sociální dialog. • Zpráva a závěry Výboru pro HIV/AIDS. Diskuse byla založena na zprávě nazvané „HIV/AIDS a svět práce“, kterou připravila MOP pro první diskusi. Diskuse zaměřená na vytvoření standardu o HIV/AIDS představovala jedinečnou příležitost ovlivnit a snížit zdravotní nejistoty spojené s HIV/AIDS ve světě práce. Závěry doporučují pokračovat druhou diskusí a přijmout autonomní doporučení o HIV/AIDS. • Globální pakt pro krizi zaměstnanosti. Dokument vychází ze základního poznatku, že i když dojde k ekonomickému oživení, k ozdravení trhů práce dojde až za 5 či 7 let po krizi. Dopady současné krize jsou bezprecedentní a je třeba pomoci podnikům i pracovníků. Dokument vnímá potřebu změnit svět práce tak, aby nejen reagoval bezprostředně na dopady současné finanční a ekonomické krize, ale aby byl i dostatečně adaptabilní na nové výzvy.

Doprovodná akce 98. Mezinárodní konference práce:

Neformální zasedání ministrů práce EU v Ženevě „Evropské trhy práce: příležitosti a výzvy pro pracovní mobilitu“ Již řadu let předsedá předsednictví EU neformálnímu zasedání, které se koná v době Mezinárodní konference práce. Každé takové zasedání nabízí ojedinělou příležitost projednat neformální cestou otázky, které jsou předmětem zájmu. Delegace zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců je také přizvána a má možnost vystoupit. České předsednictví pozvalo tento rok šest zemí: Francii, Maroko, Švédsko, Turecko a Ukrajinu. Zasedání řídil Petr Šimerka, český ministr práce a sociálních věcí. Komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla byl rovněž přítomen. Diskuse byla zaměřena na situaci na evropských trzích práce ve světle krize. MOP připravila zprávu pod titulem „Příležitosti a výzvy pro pracovní mobilitu v době krize a po ní“. Ve zprávě MOP zaznamenává překážky pracovní mobility v Evropě, jako jsou uznávání kvalifikací, nedostatečné jazykové znalosti, legislativní a administrativní

28

překážky apod. a současně poznamenává, že nízko kvalifikovaní a starší pracovníci jsou stejně jako nezaměstnaní lidé méně ochotní se stěhovat. Evropské zaměstnavatele zastupovali Renate HornungDraus, Vladimíra Drbalová a Emmanuel Julien. (16. 6. 2009) Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU


7-8/2009

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR ke sdělení Evropské komise „Sdílený závazek pro zaměstnanost“ Mobilizace všech dostupných finančních prostředků Společenství, sdílená odpovědnost EU, členských států a sociálních partnerů, vyváženost krátkodobých opatření a strukturálních reforem, podpora podnikatelského prostředí a rozvoj konceptu flexijistoty – to je hlavní poselství sdělení Evropské komise ze dne 3. 6. 2009 „Sdílený závazek pro zaměstnanost“. Sdělení vychází z rámcových dokumentů přijatých Evropskou radou a Komisí v době krize – „Plánu pro hospodářskou obnovu“ a „Cestovní mapy k tomuto plánu“ – a svá doporučení formuluje na základě závěrů květnového Summitu EU k zaměstnanosti.... Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá tento dokument Komise, který jde správným směrem a zaměřuje se na tři klíčové prioritní oblasti identifikované na Summitu k zaměstnanosti v Praze 1) udržení zaměstnanosti, vytváření pracovních míst a podporu mobility, 2) zvyšování dovedností a jejich slaďování s potřebami trhu práce, 3) zlepšení přístupu k podnikání. Svaz vítá zejména důraz Komise na vytváření prostředí příznivého pro podnikání, tvorbu nových pracovních míst a na podporu všech forem mobility. Členské státy by měly pokročit ve svém úsilí vytvářet příznivé prostředí pro podnikání cestou udržitelného snižování nemzdových nákladů, včetně daňových opatření, investic do výzkumu a infrastruktury, snižování administrativní zátěže a podpory rozvoje malých a středních podniků. Členské státy by dále měly ve spolupráci se sociálními partnery a za pomoci prostředků z Evropského sociálního fondu pomoci nezaměstnaným a mladým lidem se zakládáním vlastních podniků na udržitelném základě, a to cestou úvěrů a školení o podnikání. Svaz podporuje i opatření směřující ke zvyšování dovedností a jejich slaďování s potřebami trhu práce. Prosperita Evropy závisí na schopnosti vytvářet konkurenceschopná a udržitelná pracovní místa s vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Svaz již podpořil novou iniciativu Evropské komise „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“, jejímž cílem je nastavení mechanismů pro systematické sledování a vyhodnocování budoucích dovedností pro nová pracovní místa. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU

7-8/2009


29

Projektové aktivity Bruselský labyrint podruhé Velký dík a ocenění patří organizátorům stáže, ale i pracovníkům CEBRE, kteří pružně reagovali na požadavky jednotlivých účastníků, kdy například během stáže pro zástupkyni ArcelorMittal Ostrava, a.s. zajistili schůzku k projednání možnosti získání finančních prostředků při řešení dopadů hospodářské krize z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci s odpovědným pracovníkem Evropské komise.

Díky projektu OP LZZ „Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb sociálních partnerů“ jsme již podruhé realizovali v Bruselu školící stáž zaměřenou na problematiku využití fondů a programů Evropské unie. Stáž proběhla ve dnech 15. – 18. června 2009 a zúčastnilo se jí 13 osob ze širokého spektra představitelů členských firem (ArcelorMittal Ostrava, a.s., Biocel Paskov, a.s., GEOtest Brno, a.s., Jihostroj, a.s., JIP Papírny Větřní, a.s.), zástupců odvětvových svazů (Asociace strojních inženýrů ČR, Českomoravská elektrotechnická asociace, Svaz sléváren, Svaz strojírenské technologie) a regionálních manažerů SP ČR doprovázených dvěma pracovníky sekretariátu SP ČR. Do programu stáže byly zařazeny přednášky na téma komunitárních programů EU, tj. dotačních titulů vypisovaných Evropskou komisí přímo v Bruselu, dále na strukturální a kohezní politiku v letech 2007 – 2013 s možnostmi směřování na další období. Stranou nezůstala ani témata týkající se financování v oblasti výzkumu, vývoje a inovací – např. 7. rámcový program atd., nebo témata v oblasti regionální politiky EU – zejména s důrazem na aktivity krajů a činnost regionálních zastoupení v Bruselu. Příležitosti k investičním projektům v třetích zemích nastínily programy zahraniční rozvojové spolupráce. Po každé přednášce diskutovali účastníci s jednotlivými lektory a získali tak odpovědi na otázky vztahující se k dané problematice a situaci v jejich odvětví či podniku. Teoretické přednášky vhodně doplnil interaktivní workshop k vytváření partnerství, setkání se zástupkyní BUSINESSEUROPE při výtečné bruselské kávě v útulné kavárně nebo účast na kulatém stolu k hospodářské krizi s předními představiteli evropských podnikatelských asociací a se zástupcem Generálního ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti Evropské komise. Poslední den stáže se věnoval projektovému managementu v prestižním European Training Institute. Čeští stážisté se zde rozdělili s dalšími účastníky z Polska, Holandska a Rumunska do pracovních týmů a řešili praktické záležitosti při předkládání a psaní projektů na základě konkrétních výzev komunitárních programů či zakázek Evropské komise.

30

Co stáž přinesla? Vedle získaných teoretických poznatků a „nahlédnutí“ do zákoutí labyrintů bruselských organizací a institucí hájících zájmy českých podniků to bylo především navázání kontaktů se zástupci českých regionů v Bruselu, s regionálními manažery SP ČR, kteří mají v popisu práce péči o členské podniky, a mezi jednotlivými podniky či svazy. V neposlední řadě se jednalo také o výměnu zkušeností pří řešení problémů, jimž české podniky musí čelit v současné době. Závěrem pohled jednoho z účastníků: „Stáž, její organizace, obsahová náplň i vše další co nás v Bruselu potkalo, se mi velmi líbilo a jsem rád, že jsem mohl být při tom. Myslím, že program byl pečlivě připravený a že jsme stihli vše, co se jen do těch několika málo dnů mohlo vejít. Někdy byly semináře a vstupy přednášejících velmi intenzivní, jindy pozvolné a příjemně neformální. Myslím, že každý z účastníků alespoň trochu poodkryl roušku novinových titulků a zpráv z Bruselu a zvýšil své povědomí o EU, jejich institucích a snad i jejich fungování a pravidlech. Zcela minimálně v té úrovni – … tam jsem byl a mluvil jsem s tím …Alespoň pro mě to tak je a bude,“ sdělil Miroslav Bednář, který působí jako regionální manažer SP ČR v Jihočeském a Plzeňském kraji.

V rámci projektu „Posilování sociálního dialogu“ upořádá SP ČR pro své členské odvětvové svazy a podniky další dvě zahraniční stáže, a to na podzim tohoto roku a na jaře 2010. O konání a zaměření stáže budou členské subjekty včas informovány prostřednictvím regionálních manažerů SP ČR. Ondřej Gbelec sekce Podpora rozvoje lidských zdrojů


7-8/2009

Odborná stáž ve Slovinsku účastníkům stáže systém školství ve Slovinsku a zaměření školy. Z následné diskuse vyplynulo, že ve Slovinsku stejně jako v České republice, je zjevný pokles zájmu studentů o technické obory, zatímco zájemců o studium na gymnáziu stále přibývá. Druhá škola, která projevila zájem setkat se se zástupci odborných škol Ústeckého kraje, byla Střední technická škola Koper. Účastníci stáže měli možnost prohlédnout si technické vybavení učeben – stroje CNC, obráběcí stroje a dílny studentů. Debata s ředitelkou školy a vedoucím odborné výuky se zaměřila hlavně na téma odborné výuky ve Slovinsku a České republice. Nejzajímavější se pro účastníky jevila návštěva Střední námořní školy v Portoroži. Zde se všichni zúčastnění dozvěděli mnoho zajímavých informací a také využili možnosti vyzkoušet si simulátor řízení lodi, který škole společně darovala ministerstva školství, obrany a vnitra. Od září roku 2008 realizuje Asistenční centrum a.s. společně s 5-ti partnerskými středními školami Ústeckého kraje projekt Výuka-Komunikace-Praxe („VÝKOP“), jehož cílem je podpořit snahu o posílení komunikace a spolupráce mezi středními školami a firmami působícími v Ústeckém kraji. Tímto projektem reaguje Asistenční centrum a.s. na stav trhu práce, kde dlouhodobě chybí především odborní techničtí a řemeslní pracovníci. Zaměstnavatelé tak často nejsou schopni zaplnit volná pracovní místa kvalifikovanými pracovníky, což do značné míry negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a potenciál dalšího rozvoje.

V rámci projektu „VÝKOP“ se ve dnech 23.–26. června 2009 uskutečnila odborná poznávací stáž ve Slovinsku. Patnáctičlenný realizační tým složený zejména z pedagogických pracovníků Střední odborné školy Podbořany, Střední školy elektrotechniky a spojů Ústí nad Labem, Střední školy energetické a stavební Chomutov, Střední školy stavební Teplice, Střední školy EDUCHEM, pracovníků Asistenčního centra a pracovníkem sekretariátu Svazu průmyslu a dopravy ČR navštívil během svého pobytu tři odborné střední školy ve městech Portorož a Koper. Prvním stanovištěm byla pro členy realizačního týmu Střední ekonomická – obchodní škola v Koperu. Ředitel školy představil

7-8/2009


Pedagogové z odborných škol v Ústeckém kraji diskutovali se zástupci slovinských středních škol zejména o praxi studentů a jejich následném uplatnění na trhu práce. Odborná praxe je ve Slovinsku realizována stejným způsobem. Během prvního a druhého roku studia trvá praxe studentů pouhé 3 týdny ve školním roce. Ve třetím ročníku se žáci věnují odborné praxi 18 týdnů. Studenty umisťuje na praxi škola nebo si může žák zařídit praxi sám. Na odborných školách probíhá zároveň praktická výuka, která představuje 14 hodin týdně. Svaz průmyslu a dopravy ČR je partnerem v obdobných projektech, které realizuje Asistenční centrum a.s. v Karlovarském a Olomouckém kraji. Projekty jsou zaměřeny na podporu komunikace a spolupráce subjektů ze školské a zaměstnavatelské sféry, řešení nedostatku technických a řemeslných pracovníků a zvýšení zájmů o studium technických a řemeslných oborů. V případě zájmu o bližší informace ohledně spolupráce průmyslových podniků a škol nás neváhejte kontaktovat. Lucie Řezníčková sekce Podpora rozvoje lidských zdrojů

31

Infoservis Plán činnosti MSF na 2. pololetí 2009 Konference, semináře a odborné akce dle objednávky zakladatelů Celostátní konference ČMA a SP ČR 3. k.: Efektivní management v současných podmínkách 4. k.: Co nám vývoj ukázal (myšleno ve vztahu k závěrům 1. konference)

17. září, Brno 24. listopad, Vysoké Mýto/Kralupy nad Vltavou

Krajský odborný seminář ČMA, SP ČR: EU2009: Podnikání v období ekonomické stagnace Jihomoravský kraj a kraj Vysočina Moravskoslezský kraj Zlínský a Olomoucký kraj Hl. m. Praha

16. září, Brno, při MSV 13. říjen, Třinec 27. listopad, Kroměříž 10. prosinec, ÚVN Praha

Odborné akce pro jiné subjekty: Manažerský seminář: Manažeři a finance Manažerský seminář: Manažeři a etika

15. říjen, Praha, hotel Olympik 19. listopad, Praha

Neformální setkání manažerů (Manažeři pokaždé jinak – na horách, v lázních, na kolech) Manažeři „na vodě“ Manažeři „na kolech“ Manažeři „ve skluzu“ Manažeři „v lázních“ MTJ aneb manažerské plesání

3. – 5. července, Měřín 18.-20. září, Znojmo Hnanice 31. říjen, Vysoké Mýto 27.–29. listopad, Luhačovice 16. leden 2010, TOP HOTEL Praha

Manažerské golfové turnaje MGT – Golf 6. ročník Manažerského tenisového turnaje

32

29. srpen, Mladé Buky 5. prosinec, Sportcentrum STEP Praha Svaz průmyslu a dopravy ČR

7-8/2009

spektrum časopis Svazu průmyslu a dopravy ČR

Recommend Documents