Současná situace na trhu s dřevní biomasou v teplárenství a v papírenském průmyslu. Invicta Bohemica, s.r.o. Senovážné náměstí 23 Praha 1 Analytická a konzultantská společnost v oblasti energetiky Rok založení 1998
Autor : Ing. J. Vondráš Prezentace: Ing. M. Hájek Datum: 2.3.2011 - AEM
Analýzy energetického komplexu ČR a SR Studie Rozhodující výrobci a distributoři energií ČR a SR (vydávána každoročně) Studie Regionální výrobci distributoři energií ČR a SR (vydávána každý lichý rok) Studie tzv. Balkánské energetiky (2006, další vydání 2009 Řada analýz na zakázku pro energetické společnosti a orgány státu-zejména hn. uhlí Analýza situace na trhu s dřevní biomasou (2009, 2010)
Výchozí pozice teplárenského sektoru v otázce palivové základny Analýza rizik přestavby zdrojů z HU na biomasu Využití dřevní biomasy v teplárenství- současnost Využití dřevní biomasy v teplárenství a papírenském průmyslu– plánované zdroje
Struktura změn palivové základny energetiky ČR je jedním ze základních paramentů, které sledujeme v našich analýzách po více jak15 let.
Sledujeme podrobně od roku 2002 Zachycen proces změny palivové základny a zpětné substituce k hnědému uhlí 2002-06 Aktualizovaná studie pro NEK (VI/2008) Další studie pro NEK a Oponentní radu (IX/ 2008) Kritický scénář nedostatku HU: kvantifikace hlavních dopadů, studie pro MPO (XII/2009) Analýza situace na trhu s dřevní biomasou v teplárenském sektoru (2009, 2010)
Masivní návrat k hnědému uhlí ve výši 1mil.tun/rok V témže segmentu pokles spotřeby černého uhlí o 700 000 tun/rok Zároveň pokles spotřeby zemního plynu o 60 mil.m3/rok Důvody: „útěk“ z vysokých variabilních nákladů a tím udržení konkurenceschopné výroby tepla a elektřiny Proces substituce pokračuje u dalších subjektů, zahrnuje i spoluspalování na ČU zdrojích. Začíná se objevovat fenomén spoluspalování HU a dřevní štěpky na fluidních zdrojích, první záměry na nové „zelené“ zdroje
První analýza vznikla v roce 2008 jako reakce na nejasnosti ohledně další dostupnosti hnědého uhlí pro teplárenské subjekty (mimo ČEZ, a.s.).
1. Vyhodnotila potřebu dřevní biomasy u celkem 30 ti velkých zdrojů spalujících téměř výhradně hnědé uhlí a v omezeném počtu případů také dřevní biomasu.
2. Zabývala se podrobně investičními náklady na přestavbu těchto zdrojů a dalšími ekonomickými, technickými a obchodními riziky spojenými s vynucenou přestavbou palivové základny tepláren.
3. Hodnotila také časové hledisko přestavby vzhledem k roku 2013, kdy dojde k zásadnímu poklesu dostupnosti HU pro teplárny.
Vedle faktické neexistence odpovídající velikosti technologií je otázka zdrojů paliva nejkritičtějším místem celé koncepce.
V úvahu pro teplárenství přichází v současné době pouze dřevní štěpka a doplňkově peletky. Piliny jsou využívány sektorem cihlářského průmyslu. Štěpka je využívána také sektorem dřevozpracujícího průmyslu a její spoluspalování v teplárenství vyvolává také surovinové problémy v tomto odvětví (viz. rok 2004)
Ani jeden ze 30ti analyzovaných subjektů nebyl schopen zajistit více jak 30% své celkově plánované potřeby dřevní biomasy, spíše se však v reálu hodnota pohybovala kolem 10 -15ti %.
Potřeba biomasy při kompletní substituci HU by představovala více jak 18 mil tun DŠ ročně při výhřevnosti 10,4 MJ/kg -1.což byl přibližně 11ti násobek reálně dostupného množství!!!
Objevila se řada dalších úskalí: investice do přestavby zdrojů představují obrovské sumy – výstavbu nových fluidních kotlů, úpravu stávajících úložišť paliva, včetně zastřešení, výstavba nových tras paliva, úpravy technologií ve strojovně a další investice vyvolají dopady do konečných cen produktů, které budou na trhu NEPRODEJNÉ – u tepla se jednalo o nárůst až do TROJNÁSOBKU současných cen z hnědého uhlí !!!
Faktická nedostupnost zařízení (zejména kotlů) v požadované výkonové třídě. Nemožnost kaskádovitého uspořádání kotlů atd.
Zásadní nutné navýšení potřeby skladovacích prostor biomasy oproti HU, nutnost zajistit objemy i pro zimní období, kdy se nedá těžit.
Snížení účinnosti stávajících fluidních kotlů na úroveň kolem 80%. a řada dalších problémů.
Obchodní rizika představovala největší problém: Svozová ekonomicky akceptovatelná vzdálenost je maximálně 70 80 km. V této oblasti svozu však dochází k vzájemnému překrývání často i 6ti – 7mi teplárenských subjektů, které zde dokáží získat jen procentní zlomek požadovaného množství. Bude tedy docházek k vzájemnému „vykrádání“ svozových teritorií a RŮSTU CENY. CEN
Kontinuální potřeba biomasy a nedostatečné skladovací prostory by vedly k budování překladišť + zastřešování a doprovodná opatření, tzn. další významný dopad do nákladů. Dramatický nárůst kamionové přepravy a emisí z dopravy.
Kumulovaný růst poptávky po biomase mnohonásobně překračující produkci zvedne dramaticky její cenu. Nikdo netuší kam se ceny vyšplhají a zároveň je nikdo nebude schopen jakýmkoli způsobem regulovat!!!
Byla zpracovávána pro TS Pardubice, avšak zahrnovala také významné zdroje mimo TS. Hlavní závěry: závěry: V polovině roku 2009 bylo již převážně na fluidních zdrojích (ČEZ – El. Poříčí, Tisová, Hodonín, Dalkia Krnov, Plzeňská teplárenská + několik menších tepláren) spalováno cca 850 tis. tun dřevní štěpky ročně.
V této době bylo identifikováno celkem 13 významných subjektů, které již zahájily investice do masivního využití DŠ – buď formou čistého spalování na nových zdrojích, nebo spoluspalování s HU na rekonstruovaných zdrojích.
Těchto13 zdrojů se jako prvních uchází o volnou kapacitu cca 650 660 tis.tun DŠ. Jejich dokončení spadá do let 2010 -2012.
Tyto zdroje však nejsou rovnoměrně rozptýleny po ČR, ale jsou kumulovány z velké části do oblasti západočeského a jihočeského regionu, kde se velmi významně překrývají ekonomicky efektivní svozová teritoria.
V oblasti plánovaných investic bylo analyzováno celkem 24 záměrů, které hodlají využívat převážně dřevní štěpku a zahájit provoz v letech 2012 – 2014. Analýza svozových vzdáleností ukázala, že v naprosté většině regionů dojde v případě realizace k drastickému nárůstu poptávky, neboť svozová teritoria se prakticky všude překrývají, v některých oblastech i několikanásobně.
Bylo identifikováno jediné místo v ČR, které nespadá do svozové vzdálenosti žádného zdroje. Celková potřeba těchto zdrojů by v případě realizace znamenala kumulovanou potřebu téměř 2 100 000 tun ročně!!!
I díky zveřejnění závěrů loňské studie došlo na straně řady subjektů k přehodnocení svých investičních záměrů. Některé projekty byly zcela zastaveny, jiné zredukovány, nebo předběžně zvoleno jiné palivo. Celkem došlo ke snížení plánované potřeby o téměř 500 tis. tis. tun/rok. tun/rok.
Naopak z důvodů končících kontraktů na hnědé uhlí se v několika případech objevily nové projekty, které znamenají nárůst potřebné bilanční sumy o 350 tis. tis. tun/rok. tun/rok Celkem tedy klesla plánovaná potřeba pouze o 150 tis. tun/rok.!!
Během roku došlo ke zprovoznění několika významných projektů (Plzeňská teplárenská, Žatecká teplárenská, Dalkia Krnov, Komterm – Energetika Jitex, ALPIQ Kladno), které způsobily na trhu další úbytek ještě dostupné dřevní biomasy.
Ve skupině fungujících subjektů tak došlo k nárůstu celkové potřebné bilanční sumy na cca 1 160 000 tun/rok a v jihozápadních Čechách již nenajdete v lese ani klacek na opékání buřtů!!
Lze konstatovat, že v současné době nepřibyl žádný nový zdroj do stadia realizace. Většina plánovaných zdrojů je nyní ve stadiu vyčkávání jaká bude podoba novely Zákona o podpoře obnovitelných zdrojů a od toho se odvíjejících výkupních cen elektřiny a tepla.
Současné spalované množství je teplárnami deklarováno jako z velké míry smluvně zajištěno, avšak toto téma je samostatnou kapitolou, která by vyžadovala k popisu mnohem více času, než je zde možno.
Z hlediska charakteru zdrojů největší množství dřevní biomasy v plánovaných projektech připadá na velké teplárny, avšak plánované investice u 3 subjektů v papírenském průmyslu by do budoucna potřebovaly samostatně cca 645 000 tun/rok. tun/rok.!!!
Převis poptávky je zcela zjevný ve všech regionech ČR a má již nyní dopady do cen dřevní biomasy. Klasickou ukázkou je oblast dříve zmiňovaného jihu a západu Čech. Cena je již 120 -125 Kč za GJ.
Nárůst cen DŠ a následné dopady do cen tepla, budou v nejbližší době velmi pravděpodobně důvodem k odstavení výtopenských zdrojů (tzn. bez výroby elektřiny), které byly postaveny v devadesátých letech s vysokými dotacemi státu. (např. Jindřichův Hradec a Hartmanice)
Je tedy zjevné, že počet zdrojů na dřevní biomasu by měl být ze strany státu regulován formou udělování autorizace, jinak dojde k vzájemnému „vykrádání“ svozových teritorií nově vzniklými hráči a neregulovatelnému růstu ceny paliva, což se již nyní děje. děje. Důsledkem takto vzniklé cenové války bude cena vstupů, která neumožní zdrojům vyrobit konkurenceschopné teplo a může následně dojít k odpojování z CZT a až k rozpadu některých soustav
Počet nových zdrojů na dřevní biomasu by měl být primárně regulován MPO ČR formou autorizace
být
Ze strany ERÚ by měla být podporována pouze kombinovaná výroba elektřiny a tepla s kompletní spotřebou vyrobeného tepla v městských, bytových, či průmyslových objektech
Neměly by být podporovány formou bonusu pouze kondenzační zdroje na výrobu elektřiny- fakticky elektrárny na biomasu, které by převis poptávky ještě zvyšovaly a díky vysoké garantované výkupní ceně nakonec cenovou válku jako jediné přežily.
Nemělo by být nadále podporováno spoluspalování DŠ a HU na velkých fluidních zdrojích, které spotřebují velkou část produkce.
Podpora by měla být stanovena na 15ti letou návratnost s kompetencemi výhradně ERÚ ceny meziročně měnit, aby nás nepotkala další nepříjemnost jako s FOTOVOLTAIKOU
Z výše uvedených poznatků je patrné, že masivní substituce HU dřevní biomasou není možná a je jen zbožným přáním některých politických kruhů a „zelených bratrstev“.
Na druhé straně je to pro teplárenství v případě lokálního převisu nabídky vhodnou součástí palivového mixu, která může potřebu HU pro budoucí období mírně snížit.
Z hlediska bilanční potřeby hnědého uhlí však může dřevní biomasa nahradit pouze max. 5-6% spotřeby fosilního paliva u velkých teplárenských zdrojů v ČR.
Je tedy naprosto nezbytné okamžitě – tzn. již v roce 2011 přijmout rozhodnutí o posunu limitů těžby HU do 2. etapy na ČSA a Bílině!!
Pokud teplárny a závodní energetiky hnědé uhlí ODPOVÍDAJÍCÍCH parametrů neseženou, na počátku roku 2016 bude na dodávkách tepla přímo ohrožen téměř 1 milion obyvatel při vytápění bytové oblasti a terciální sféry – školy, školky, úřady, služby, nemocnice….
Výpadkem těchto zdrojů by došlo k nedodání více jak 20 000 000 GJ tepla do průmyslových podniků. Znamenalo by to také zastavení výroby elektřiny o objemu přibližně 4 200 GWh/rok v roce 2013.
Dalších cca 2000 GWh/rok by chybělo v roce 2016. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobce napojené do DS regionálních distributorů by dopady takového vývoje měly zřejmě zásadní vliv na stabilitu elektrizační soustavy. Zejména v době nekontrolovatelného boomu FVE se toto jeví jako vcelku zásadní problém. Část je totiž elektřina regulační…
Další blok JE Temelín v této době zcela jistě v provozu nebude.
S každým rokem odkladu rozhodnutí o posunu ÚEL na úroveň platné SEK z roku 2004 – do 2. etapy těžby na ČSA a Bílině se problém ještě více vyhrotí. Odklad bude také znamenat vyšší náklady na obnovení těžby v budoucnu.
Zároveň je z právního rozboru renomované právní kanceláře (Becker & Poliakoff 2009) zřejmé, že stát pokud není vlastníkem dobývacích práv nemůže určovat, komu bude toto uhlí dodáno. Jednalo by se o zásah do vlastnických práv dobývací společnosti, se všemi důsledky, neboť vytěžené uhlí je výhradně jejím vlastnictvím.
Je proto nutná dohoda těžebních společností, jednotlivých teplárenských subjektů a státu že na základě rozhodnutí o posunu limitů těžby do 2. etapy, uhlí za limity uvolní pro potřeby subjektů bez dlouhodobých kontraktů.
Na základě transparentních a rovných podmínek po prolomení ÚEL potom toto uhlí prodávat výhradně zdrojům s vysokou účinností výroby elektřiny a tepla. HU by nesmělo by být použito pro výrobu elektřiny pro vývoz.
DĚKUJI ZA POZORNOST. Autor prezentace: Ing. Jan Vondráš ředitel společnosti Invicta BOHEMICA, s.r.o. V Praze dne 2.3.2011
