Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Katedra obchodního práva
Diplomová práce
SMLOUVA O DÍLO
Květoslava Viktorýnová 2007
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi.”
Podpis:..............................................................
V Jedovnicích
Poděkování:
Velmi ráda bych poděkovala Mgr. Petrovi Pospíšilovi, advokátovi, se sídlem nám. 28. října 12, 602 00 Brno a JUDr. Martinu Pavelkovi, advokátovi se sídlem nám. 28. října 12, 602 00 Brno za zapůjčení odborné literatury. Můj velký dík patří též Mgr. Jaroslavovi Horákovi, státnímu zástupci za mimořádnou pomoc a konzultaci. Dále děkuji své rodině za psychickou podporu.
2
Obsah:
Poděkování
2
1. Úvod 2. Smlouva o dílo v režimu občanského zákoníku 2.1 Specifika smlouvy o dílo v režimu občanského zákoníku oproti smlouvě o dílo v režimu obchodního zákoníku 3. Pojmové vymezení smlouvy o dílo v režimu obchodního zákoníku 4. Smlouva o dílo v režimu obchodního zákoníku 4.1 Vymezení pojmu dílo 4.2 Podstatné části smlouvy o dílo 4.3 Postavení zhotovitele ve smlouvě o dílo 4.4 Postavení objednatele ve smlouvě o dílo 4.5 Provedení díla zhotovitelem a jeho odpovědnost za vady díla 4.6 Dokumenty předávané k strojně technologické částí smlouvy o dílo 4.7 Právní povaha norem ČSN 5. Problémy s uzavíráním smlouvy o dílo v praxi 5.1 Specifické problémy při uzavírání smlouvy o dílo 5.2 Vhodné doložky a klauzule ve smlouvě o dílo 5.3 Problémy při uzavírání smlouvy o dílo s mezinárodním prvkem 6. Srovnání s německou úpravou 7. Závěr 8. Cizojazyčné resumé (English Summary) 9. Seznam použité literatury a judikatury
4 5 - 13 12 - 13 14 - 15 16 - 41 17 - 18 18 - 23 23 - 26 27 - 31 31 - 37 37 - 38 39 - 41 42 - 48 42 - 45 45 - 46 46 - 48 49 - 51 52 - 53 54 - 55 56 - 57
Příloha: zadání diplomové práce
3
1
Úvod
V této práci bych chtěla popsat a vysvětlit problematiku uzavírání smlouvy o dílo v režimu obchodního zákoníku. Tato problematika je velmi obsáhlá, proto se po dohodě s vedoucím diplomové práce doc. JUDr. Karlem Markem, CSc. zaměřím na problematiku věnovanou dodávkám investičních celků a strojně technologické části smlouvy o dílo. V souladu s ústavní zásadou rovnosti subjektů se v této práci zaměřím na ochranu objednatele, neboť on je ten, kdo investuje své nemalé finanční prostředky na zhotovení díla a je tedy v jeho zájmu, aby konečný výsledek odpovídal jeho představám. Jelikož dílo zhotovuje zhotovitel, který má odborné technické a právní znalosti a zkušenosti, které objednateli chybí, považuji za důležité objednatele z výše uvedených důvodů chránit. Mým cílem je praktické zaměření práce, proto budu vycházet především z poznatků praxe. Přesto se ani praxe neobejde bez teorie, z tohoto důvodu zejména úvodní pasáže budou patřit právě teorii, přičemž bude kladem důraz zvláště na srovnání hmotněprávní úpravy smlouvy o dílo ve dvou nejvýznamnějších soukromoprávních předpisech a to v občanském a v obchodním zákoníku. Základní pojmy u smlouvy o dílo již budu vysvětlovat se zřetelem k obchodněprávní úpravě tohoto smluvního typu, následně se pokusím o plynulý přechod do praktických problémů souvisejících s uzavíráním smlouvy o dílo v režimu obchodního zákoníku. Poté se zaměřím na srovnání úpravy smlouvy o dílo v České republice a ve Spolkové republice Německo, a to i proto, abychom se mohli inspirovat úpravou smlouvy o dílo v této zemi. Domnívám se, že německá právní úprava by pro nás mohla být vhodnou inspirací při odstraňování některých problematických ustanovení v našem právním řádu v této oblasti. K výběru německé právní úpravy mě vedlo několik faktorů. Jednak jsou to společné kořeny české a německé právní úpravy, kdy obě pochází z kontinentálního systému práva, dále fakt, že německá právní úprava je zdrojem inspirace pro naše zákonodárce.
4
2
Smlouva o dílo v režimu občanského zákoníku
Ještě předtím než se začnu plně věnovat smlouvě o dílo upravené v zákoně 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále „ObZ“), musím se alespoň krátce věnovat úpravě o dílo také v zákoně 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále „OZ“). Smlouva o dílo je upravena v § 631 - § 643 OZ. Na rozbor těchto ustanovení se zaměřím. Spolu s tímto základním závazkem občanský zákoník upravuje i další dva subtypy tohoto závazkového vztahu, a to zhotovení věci na zakázku v § 644 - § 651 OZ a dále i smlouvu o opravě a úpravě věci v § 652 - § 656 OZ. Těmito smluvními vztahy se dále zabývat nebudu. Ráda bych výklad občanskoprávní úpravy smlouvy o dílo pojala systematicky ve smyslu schématu: pojem smlouvy, předmět smlouvy, náležitosti smlouvy, postavení smluvních stran, problematika přechodu vlastnického práva, problematika odstoupení od smlouvy a zániku smlouvy včetně vzájemného vypořádání smluvních stran po zániku smlouvy.
a) Pojem smlouvy o dílo Ustanovení § 631 OZ pojmově vymezuje smlouvu o dílo, a to následovně: „Smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí“1. Toto ustanovení legálně definuje smlouvu o dílo, z něhož vyplývá, že se jedná o dvoustranný právní vztah založený smlouvou mezi zhotovitelem a objednatelem, jehož účelem je zhotovení určitého díla zhotovitelem pro objednatele a to za úplatu. Důležitým rysem tohoto právního vztahu je skutečnost, že zhotovitel dílo provádí na své nebezpečí a je tedy odpovědný za veškeré právní skutečnosti, které se vyskytnou do okamžiku zhotovení díla.
b) Předmět smlouvy Předmětem smlouvy je zhotovení díla. Občanský zákoník přitom pojem dílo nedefinuje. Pod pojmem dílo je nutné chápat „zejména zhotovení, opravu, úpravu nebo údržbu věci nebo jiný hmotně zachycený výsledek činnosti (např. vypracování projektu, posudku) určený smlouvou“2. Z toho vyplývá, že „dílo spočívá v určitém hmotně zachyceném výsledku
1
Zákon 40/1964 Sb. Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Kopáč, L. In Knapp, V., Knappová M., Švestka, J. a kol. Občanské právo hmotné Svazek II Praha: CODEX Bohemia 1998, str. 181. 2
5
fyzické nebo duševní pracovní činnosti“3. Za důležité považuji na tomto místě upozornit na skutečnost, že „předmětem smlouvy o dílo nemůže být zhotovení bytu a garáže včetně společných prostor domu, které nejsou oddělitelnou částí domu“4. Upozorňuji na další důležitou charakteristiku pojmu dílo, a sice to, že dílo má vzniknout v budoucnu, neboť „pro dílo je charakteristické, že v době uzavření smlouvy ještě neexistuje a že má vzniknout podle stanoveného zadání v budoucnu. Není rozhodující, zda materiál potřebný k provedení díla poskytne objednatel nebo zhotovitel. Dílo je určitý výsledek práce, poskytl-li potřebný materiál zhotovitel, projeví se cena materiálu v celkové ceně díla“5.
c) Náležitosti smlouvy o dílo Po definicích pojmu a předmětu smlouvy je vhodné přejít k základním náležitostem tohoto právního vztahu. Základními náležitostmi smlouvy o dílo jsou: -
vymezení předmětu smlouvy (tj. díla),
-
závazek zhotovitele provést dílo pro objednatele na vlastní nebezpečí,
-
určení ceny díla – úplata za provedení díla,
-
řádná identifikace smluvních stran a jejich postavení ve smlouvě o dílo.
S ohledem na skutečnost, že výše uvedené podstatné náležitosti smlouvy o dílo vyplývají z ust. § 631 OZ, z nichž některé jsou vymezeny výše, zaměřím se zde jen na charakteristiku důležitých znaků podstatných náležitostí, aby bylo možné smlouvu o dílo platně uzavřít. Předmět smlouvy o dílo je nutné vymezit přesně a určitě tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným dílem. Toto bude pochopitelně menším problémem, půjde-li o závazek osobní a nezastupitelné povahy – např. malba portrétu X.Y. portrétistou Y.Z. Větším problémem tento požadavek bude u závazků pravidelně se opakujících, jako je např. vyčištění kabátu v čistírně. Zde již bude nutné tento kabát blíže popsat a to kupř. následovně: Předmětem závazku zhotovitele je vyčištění dlouhého dámského černého zimního kabátu velikosti 36, jemuž bylo pro účely vyzvednutí z čistírny přiděleno číslo 5. Tímto jsme dosáhli toho, že závazek zhotovitele je jasně a přesně popsán a to včetně popisu kabátu. Aby bylo dosaženo naprosté individualizace, je popis díla a předmětu, na němž se dílo (služba) provede, upřesněn i přidělením čísla, které objednatel předloží při vyzvednutí kabátu z čistírny. V praxi jsou tyto smlouvy uzavírány ústně. K platnému uzavření smlouvy o dílo není nutná písemná forma. Závazek zhotovitele provést dílo na vlastní nebezpečí je současně pojmovým znakem ob-
3
Viz, pozn. 2, str. 181 Rozsudek NS ze dne 9.2.2004, sp.zn. 32 Odo 1172/2003 5 Jehlička, Švestka, Škárová, Vodička, Občanský zákoník komentář, C.H.Beck, 2. vydání, r. 1994, str. 432,
4
6
čanskoprávní smlouvy o dílo. Znamená to, že zhotovitel odpovídá za všechny právní události, které se vyskytnou v průběhu plnění jeho smluvního závazku. Např. při výše zmíněném čistění kabátu v čistírně zhotovitel odpovídá za ztrátu a poškození kabátu a je tedy povinen v těchto případech nahradit objednateli škodu, která mu tím vznikla. Základem smlouvy o dílo je závazek zhotovitele provést dílo. Dílo může být provedeno buď osobně zhotovitelem, pak se jedná o jeho osobní závazek, nebo dílo může provést třetí osoba, kterou zhotovitel provedením díla pověří (např. zaměstnancem nebo pomocníkem zhotovitele). Existují však případy, kdy je nezbytně nutné provedení díla zhotovitelem samotným, na což pamatuje též ust. § 633 odst. 2 OZ. Tak tomu bude zejména v případě, že zhotovitel je např. známým malířem a jeho úkolem podle smlouvy o dílo je namalovat obraz pro objednatele. V této souvislosti je nutné upozornit na zvláštní způsob zániku smlouvy a tím je smrt zhotovitele, neboť po jeho smrti již nemá dílo kdo provést. V případě, že osobní výkon díla zhotovitelem není nutný, může zhotovitel vlastní provedení díla svěřit třetí osobě, avšak za provedení díla třetí osobou odpovídá zhotovitel, tak jakoby dílo prováděl sám. V případě nastoupení odpovědnostních závazků zhotovitele při zhotovení díla třetí osobou, je zhotovitel povinen dostát těmto svým závazkům, jejichž plnění je poté oprávněn žádat po třetí osobě, kterou provedením díla pověřil v rámci právního vztahu, který existuje mezi nimi (nejčastěji zde půjde o pracovně právní vztahy). Při určení ceny díla je objednatel zvláště chráněn. Občanský zákoník dává přednost smluvnímu určení ceny a to pevnou částkou, současně však připouští též určení ceny díla podle rozpočtu. V tomto případě však chrání objednatele před zvýšením ceny díla, neboť váže toto zvýšení ceny na souhlas objednatele. V případě změny cenového předpisu, podle něhož byla cena určena, a má-li dojít ke zvýšení ceny, je zhotovitel povinen na tuto skutečnost objednatele upozornit a oznámit mu novou cenu. V případě, že zhotovitel s novou cenou nesouhlasí, je oprávněn od smlouvy odstoupit a to bez odkladu. Občanský zákoník v ustanovení § 636 obsahuje speciální pravidlo, podle něhož lze cenu určit odhadem, ovšem jen za předpokladu, že ji není možné určit pevnou částkou. Při podstatném zvýšení odhadnuté ceny je opět zakotvena oznamovací povinnost zhotovitele a právo objednatele od smlouvy odstoupit. Za předpokladu, že zhotovitel zapomene objednatele na novu cenu upozornit, má právo jen na zaplacení ceny původní přímo ex lege. Z výše uvedeného je jasné, že občanský zákoník jednoznačně preferuje určení ceny pevnou částkou v zájmu právní jistoty obou smluvních stran. Zde bych chtěla podotknout, že „nevyplývá-li z dohody o ceně něco jiného, je součástí ceny i DPH a clo. Dohodnutou cenu díla, nelze, není-li stranami stanoveno něco jiného, zvy7
šovat o DPH“6. Řádná identifikace smluvních stran je opomíjena vzhledem k tomu, že smlouvu o dílo podle občanského zákoníku lze platně uzavřít i ústně, přesto by však obě smluvní strany měly vědět, s kým jednají. Řádnou identifikací smluvních stran se tak předejde mnoha problémům zejména v souvislosti s vadami díla a upozorňováním na ně. Proto zejména objednateli doporučuji náležitou identifikaci zhotovitele nepodcenit. Zhotovitel se o řádnou identifikaci objednatele vzhledem k jeho profesionálním znalostem a zkušenostem postará a to většinou tak, že objednatele (občana) požádá o sdělení jeho jména, příjmení, bydliště a data narození, nebo jej požádá o předložení občanského průkazu. Ohledně postavení smluvních stran ve smlouvě o dílo bych jen doplnila, že „zhotovitelem díla může být podnikatel, který má tuto činnost v předmětu podnikání, nebo jiná právnická nebo fyzická osoba. Jiná osoba než podnikatel však nemůže tuto činnost provádět výdělečně, jinak by byla smlouva o dílo (absolutně) neplatná“7 .
d) Postavení smluvních stran Ačkoli z občanského zákoníku je jasně patrná snaha chránit objednatele, neboť ten je nepochybně slabší smluvní stranou, která nemá tolik zkušeností s uzavíráním smluv jako zhotovitel, nelze obraz postavení smluvních stran zjednodušit tvrzením, že objednatel má jen práva a zhotovitel má jen povinnosti. Toto tvrzení by bylo hrubě zkreslené. Je třeba připustit, že objednateli příslušejí zejména práva, ale i on má některé významné povinnosti. Zhotovitel má zejména povinnosti, ale i jemu samému jsou přiznána i některá významnější práva, např. právo požadovat sjednanou cenu po objednateli v případě, že byl ochoten dílo provést, ale nemohl, neboť mu v tom zabránily okolnosti na straně objednatele. Musí si však odečíst vše, co ušetřil tím, že dílo neprovedl. Zhotovitel má též právo na přiměřenou náhradu, pokud byl objednatelem v provádění díla zdržen. Poměr práv a povinností smluvních stran však bude vždy záviset na konkrétní smlouvě. Zákon se použije za předpokladu, že některé otázky nejsou smlouvou upraveny vůbec, nebo jsou upraveny v rozporu se zákonem. Poté nastupuje zákonná úprava. Přesto je nutné pokusit se vymezit postavení smluvních stran v tomto právním vztahu. Je jasné, že již z pojmového vymezení smlouvy o dílo vyplývá závazek zhotovitele provést dílo na vlastní nebezpečí pro objednatele. Toto bylo již rozebráno u základních 6 7
Rozsudek NS ze dne 3.4.2003, sp.zn. 32 Odo 835/2002. Jehlička, Švestak, Škárová, Vodička , Občanský zákoník komentář, C.H.Beck, 2. vydání, r. 1994, str. 433.
8
náležitostí smlouvy o dílo. S tímto pochopitelně souvisí právo objednatele požadovat dílo po zhotoviteli v době, která byla ve smlouvě dohodnuta. S tím dále souvisí též odpovědnost zhotovitele nejen za porušení nebo opomenutí svých povinností při provádění díla. Může to být např. řádná péče, tedy u kabátu již výše zmíněná ztráta samotného kabátu, popř. jeho poškození v důsledku vadného zacházení s kabátem. V těchto případech zhotovitel odpovídá dle výslovného znění ust. § 640 OZ i za náhodu, tedy za vis maior, která nepředpokládá zavinění. V případech, kdy je dílo zmařeno náhodou, ztrácí totiž zhotovitel právo na odměnu a navíc odpovídá za škodu náhodou způsobenou a to podle ust. § 420a OZ. Toto ustanovení však připouští možnou liberaci zhotovitele, ten však musí prokázat, že „škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného“8. Pokud by škoda nebyla způsobena provozní činností, ale jiným jednáním zhotovitele, odpovídal by za škodu dle ust. § 420 OZ. Domnívám se, že je vhodné vyjádřit se k právu objednatele na převzetí díla ve sjednané době. Pokud dílo nebylo provedeno včas, je zhotovitel v prodlení s plněním díla a objednatel má nárok na smluvní pokutu, ale jen za předpokladu, že smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána, a objednatel sám prodlení zhotovitele nezavinil. S výše zmíněnými skutečnostmi souvisí též povinnost zhotovitele provést dílo podle smlouvy řádně a včas. Pokud by tomu tak nebylo, nese odpovědnost za vady díla a za prodlení při provádění díla. Mezi právně významné povinnosti objednatele patří jeho povinnost součinnosti, s tím souvisí právo zhotovitele tuto součinnost objednatele požadovat. Součinnost objednatele je možné požadovat v případech, kdy je ke zhotovení díla nutná. Nebude-li součinnost zhotoviteli řádně a včas poskytnuta, spojuje s tím OZ závažné právní následky. Tím nejzávažnějším je nepochybně právo zhotovitele od smlouvy odstoupit, které je zakotveno v ust. § 638 odst. 1, odst. 2 OZ. Součinnost objednatele je dvousečnou zbraní, neboť za předpokladu, že objednatel řádně a včas potřebnou součinnost poskytl, avšak zhotovitel je nečinný, má objednatel právo na náhradu nutných nákladů souvisejících s poskytnutím součinnosti. Domnívám se, že tento nástin postavení smluvních stran postačuje. Některé otázky, které postavení smluvních stran dokreslují souvisí s problematikou odstoupení od smlouvy, které se budu věnovat níže.
8
Zákon 40/1964 Sb. Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 420a odst. 3
9
e) Přechod vlastnického práva k dílu Ačkoli občanský zákoník problematiku přechodu vlastnického práva k dílu výslovně neřeší, je velmi významná, neboť je spojena s významnými právními následky pro vlastníka. Je zcela jasné, že v některých případech řešení této otázky není třeba, neboť vyplývá z logiky věci a selského rozumu. Tak tomu bude např. u výše zmíněného kabátu v čistírně, kdy jeho vlastníkem je pochopitelně objednatel, neboť jeho vlastnické právo vzniklo již před požadavkem na vyčistění kabátu. Problémy však bude otázka vlastnického práva činit např. v případě, kdy je zhotovitel podle smlouvy zavázán k malbě obrazu pro objednatele nebo ke zhotovení věci, např. k ušití šatů. Zde již je tato otázka komplikovanější. Osobně se domnívám, že vlastníkem obrazu je zhotovitel, a to až do doby, kdy je uhrazena cena díla (obrazu) objednatelem. Tedy k přechodu vlastnického práva na objednatele zde dochází okamžikem uhrazení ceny díla. Tato koncepce přechodu vlastnického práva odpovídá ust. § 640 OZ o odpovědnosti zhotovitele za vis maior a je v souladu s principem známým již z římského práva, že nahodilá zkáza věci postihuje vlastníka. Výjimkou v koncepci přechodu nebo nabytí vlastnického práva je v případě, že předmětem díla je nebo má být zhotovení stavby. „K provedení díla spočívajícího ve zhotovení stavby dochází zpravidla na pozemku objednatele. Objednatel je v tomto případě povinen umožnit zhotovení díla na svém pozemku“9. Jak je to tedy s vlastnickým právem? Tato otázka je v ČR problematická, neboť u nás je možné, že vlastník pozemku a vlastník stavby jsou dva odlišné subjekty. V ČR totiž neplatí zásada, že stavba je součástí pozemku. „Úpravu vlastnického práva v případě, že se zhotovuje stavba, lze z OZ dovodit pouze nepřímo“10, a to z ust. § 651 OZ podle něhož „zhotovuje-li se stavba na objednávku, odpovídá zhotovitel za poškození, nebo zničení stavby až do převzetí zhotovené stavby, ledaže by ke škodě došlo i jinak“11. Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že vlastníkem stavby je tedy objednatel.
f) Problematika zániku smlouvy a odstoupení od smlouvy Smlouva o dílo, stejně jako kterákoli další smlouva, může zaniknout více způsoby. Žádoucím způsobem jejího zániku je splnění smluvního závazku. Z dalších možných způsobů zániku smlouvy budu věnovat pozornost problematice odstoupení od smlouvy o dílo, vzhledem k její důležitosti a právním následkům. 9
Kopáč, L. In Knapp, V., Knappová M., Švestka, J. a kol. Občanské právo hmotné Svazek II Praha: CODEX Bohemia 1998, str. 190 10 Viz pozn. 9, str. 190 11 Zákon 40/1964 Sb. Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 651
10
Institut odstoupení od smlouvy o dílo v občanském zákoníku je upraven v mnohých ustanoveních a to jako sankce za porušení smluvní povinnosti druhou smluvní stranou. I zde můžeme rozlišovat oprávnění objednatele odstoupit od smlouvy a dále oprávnění zhotovitele odstoupit od smlouvy o dílo. Případy, kdy zákon připouští možnost objednatele odstoupit od smlouvy, souvisí zejména se zvýšením ceny díla. Jestliže objednatel s novou cenou nesouhlasí, přiznává mu zákon právo od smlouvy odstoupit, a to bez zbytečného odkladu. To znamená, že by tak měl učinit co nejdříve po oznámení nové ceny díla. Pokud objednatel z tohoto důvodu od smlouvy odstoupí, je však povinen dle ust. § 635 odst. 4 OZ „zaplatit zhotoviteli částku za provedenou práci, avšak jen v případě, že měl z částečného plnění smlouvy majetkový prospěch“12. Pokud z činnosti zhotovitele tento majetkový prospěch neměl, nemusí mu tedy nic platit.. Dále je zakotveno právo objednatele odstoupit od smlouvy v ust. § 639 OZ, avšak pouze v případě, že objednatel poskytl zhotoviteli řádně a však součinnost a zhotovitel se nemá k zhotovení díla. Zde může objednatel z tohoto důvodu od smlouvy odstoupit. V tomto případě je nutné zdůraznit, že objednateli náleží též právo na náhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s poskytnutím součinnosti zhotoviteli. Tímto je tedy významně zakotvena ochrana objednatele vůči zhotoviteli. Důležité je upozornit na ryze ochranářské ustanovení § 642 OZ, které dává právo objednateli odstoupit až do okamžiku zhotovení díla zhotovitelem. V tomto případě je však povinen uhradit zhotoviteli částku na vykonanou práci a náklady účelně vynaložené na provádění díla, ovšem jen za předpokladu, že výsledky těchto prací nemůže zhotovitel použít jinak. Objednatel je pochopitelně oprávněn odstoupit od smlouvy též je-li zřejmé, že se zhotovitel dostane do prodlení s provedením díla, nebo dílo nebude řádně dokončeno a zhotovitel neučiní nápravu ani v přiměřené lhůtě poskytnuté objednatelem. Tyto skutečnosti však musí být jasné, tedy je nutná velmi vysoká míra pravděpodobnosti, že tomu tak bude. Zhotovitel je oprávněn odstoupit od smlouvy o dílo v těchto případech, pokud má materiál, který mu poskytl objednatel vady, které brání řádnému zhotovení díla, na které objednatele upozornil, a ten přesto na zhotovení díla z tohoto materiálu trvá. Je to logické, má-li zhotovitel odpovídat za vady díla, musí být materiál z něhož je dílo zhotovováno bez vad, pokud tomu tak není, byl by objednatel odpovědný za vady díla. Poté by se musel složitě liberovat. Dále může zhotovitel od smlouvy odstoupit v případě, je-li dílo prováděno u objednatele, a ten nevykonává potřebná zdravotní a bezpečnostní opatření pro osoby, které provádějí dílo. Toto souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, kdy riziko zdravotní
12
Zákon 40/1964 Sb. Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 635 odst. 4
11
újmy osob, které provádějí dílo, je neúměrné. Uvedená koncepce je zvolena z toho důvodu, že tyto osoby jsou najaty zhotovitelem, který za jejich zdraví a bezpečnost odpovídá podle pracovněprávních předpisů. Chci upozornit na skutečnost, že odstupovat od smlouvy o dílo by se mělo výjimečně, kdy nelze problémy vyřešit jinak, a to vzhledem k předmětu smlouvy, kterým je výsledek činnosti zhotovitele, která může být v některých případech specifická a specializovaná.
2.1 Specifika smlouvy o dílo v režimu občanského zákoníku oproti smlouvě o dílo upravené v obchodním zákoníku
Občanskoprávní smlouva o dílo se používá zvláště jako smlouva krátkodobá na rozdíl od smlouvy o dílo upravené v obchodním zákoníku. Vztahy vznikající z obchodně právní smlouvy o dílo mohou trvat v případě, že jejím předmětem je např. zhotovení a dodávka turbíny pro vodní elektrárnu, několik měsíců a v případě, je-li jejím předmětem např. stavba vodní elektrárny, též několik let. Krátkodobý charakter občanskoprávní smlouvy o dílo je velmi dobře patrný z ust. § 632 OZ, které stanoví, že: „nedojde-li ke zhotovení díla na počkání, je zhotovitel povinen vydat objednateli písemné potvrzení o převzetí objednávky“13. „Náležitosti písemného potvrzení jsou následující:
- označení předmětu díla, - rozsah díla, - jakost, - cena za provedení díla, - doba zhotovení díla“14.
Dá se konstatovat, že výše uvedené písemné potvrzení tedy slouží objednateli jako doklad o uzavření smlouvy o dílo s výše uvedeným obsahem. V obchodních vztazích obdobné ustanovení nenajdeme, neboť se předpokládá jistá zkušenost smluvních partnerů s kontraktační praxí, a navíc jde o závazky dlouhodobějšího charakteru. Nutnost písemného potvrzení je tedy specifikum občanskoprávní úpravy tohoto smluvního typu. Nutná písemná forma potvrzení je v pořádku, neboť občanský zákoník nepředepisuje povinnou písemnou formu k uzavření smlouvy o dílo. Tento smluvní typ tedy může být, a v praxi také často bude, uzavírán ústní formou zvláště, je–li předmětem smlouvy samé poskytnutí služby (vyčištění 13
Zákon 40/1964 Sb. Občanský zákoník, ust. § 632 Korbař, M., Pokorný M. Majetkové právní vztahy v běžném občanském životě, 1. vydání, Prospektum, 1997, str. 39 14
12
kabátu). Písemné potvrzení tedy chrání objednatele před zhotovitelem, neboť stručně zachycuje, co je předmětem smlouvy, kdy má být smlouva plněna a cenu díla. Závěrem považuji za vhodné vyjádřit se k úpravě smlouvy o dílo v občanském zákoníku. Domnívám se, že s takto koncipovanou úpravou smlouvy o dílo lze povětšinou souhlasit, neboť je dostatečným prostředkem ochrany objednatele, který je zde slabší smluvní stranou než zhotovitel. Na straně druhé se domnívám, že z ustanovení občanského zákoníku je ochrana objednatele jedním z dominantních rysů smlouvy o dílo a zhotovitelé jsou v tomto případě trochu znevýhodněni tímto rysem právní úpravy. Chránit objednatele je skvělé, ale nic se nemá přehánět. Občas mi tato úprava připadá jako vzor při ochraně spotřebitele. Je třeba vzít v úvahu fakt, že smluvní strany by smlouvu o dílo měly uzavírat tak, aby to bylo výhodné pro obě strany, nikoli zvolit řešení, že objednatele budeme příliš chránit a zhotovitel bude mít více povinností. Tímto by se mohl dobrý úmysl zákonodárce ochrany slabší smluvní strany zvrtnout v „šikanu“ zhotovitele a tím pádem k nežádoucímu působení právní úpravy na zhotovitele, který by mohl říci: „Ano já s Vámi velmi rád uzavřu smlouvu o dílo, ale tato smlouva se bude řídit obchodním zákoníkem, to je moje jediná podmínka. Jinak smlouvu o dílo neuzavřeme“. Je nutné mít na zřeteli i tento aspekt, ve který by mohla vyústit snaha chránit objednatele, která je jinak chvályhodná. De lege ferenda by bylo vhodné se zamyslet nad právem objednatele od smlouvy odstoupit. Pochopitelně bych zcela ponechala právo objednatele odstoupit od smlouvy v souvislosti s cenou díla a jejími změnami. Zde je ochrana objednatele zcela na místě, ale jinak bych právo objednatele od smlouvy odstoupit trochu modifikovala tak, aby se postavení smluvních stran v této otázce alespoň trochu vyrovnalo, neboť objednatel může využít některých důvodů pro odstoupení od smlouvy kdykoli a stěží se mu bude prokazovat opak. Může využít prodlení zhotovitele k odstoupení od smlouvy nebo to, že podle jeho názoru dílo není zhotoveno řádně. Tato otázka by zasluhovala úpravu vzhledem k tomu, že občanskoprávní smlouva o dílo je používána spíše jako krátkodobý smluvní vztah mezi zhotovitelem a objednatelem, ve kterém se většinou institut odstoupení od smlouvy neuplatní tak často, jak by tomu bylo při dlouhodobějších kontraktech. Jako náhradní řešení tohoto problému navrhuji náhradu škody nebo reklamaci. V občanském zákoníku navrhuji chránit objednatele jako slabší smluvní stranu ve výše naznačeném smyslu, ale je nutné na objednatele nahlížet jako na stranu, která je za uzavření smlouvy o dílo plně odpovědná a nese právní následky tohoto kroku, stejně jako zhotovitel. Objednatel má být rovnocenným partnerem zhotoviteli, který je více chráněn z důvodu jeho menších zkušeností s uzavíráním smluv a kontraktační praxí. 13
3
Pojmové vymezení smlouvy o dílo v režimu obchodního zákoníku
Někdy se stává, že se zaměňuje smlouva o dílo se smlouvou kupní. Je to dáno jejich vzájemnou blízkostí, neboť oba tyto smluvní typy jsou hojně používány a rozlišovací kritéria v ObZ mohou činit problémy zvláště v případech, kdy smlouvu sestavuje nikoli právník, ale např. ekonom. Dále úprava ve smlouvě o dílo občas odkazuje na úpravu ve smlouvě kupní, což dokresluje blízkost obou smluvních typů. Nyní se pokusím vymezit pojmové znaky, které oba smluvní typy od sebe vzájemně odlišují a tak spolehlivě určit, zda se jedná o smlouvu o dílo či o smlouvu kupní. Přičemž odlišující kritéria obsahují základní ustanovení kupní smlouvy tj. § 410 ObZ a dále základní ustanovení smlouvy o dílo, tj. ust. § 536 odst. 2 ObZ. Smlouva o dílo se vyznačuje následujícími rysy: - „pokud se strana, jíž má být zboží dodáno (tj. objednatel) zavázala straně druhé (zhotoviteli) předat podstatnou část věcí potřebných k výrobě zboží, bude se jednat o smlouvu o dílo. Podstatná část věcí k výrobě zboží se bude posuzovat z funkčního hlediska, zda mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit funkci věci, která má být vyrobena,“15 - „spočívá-li převážná část závazků strany, která má zboží dodat, ve vykonání činnosti, nebo zahrnuje-li závazek této strany montáž zboží. V uvedeném případě není rozhodující hodnotový, ani jiný poměr závazku montáže k ostatnímu obsahu smlouvy. Jakákoli montáž zboží řadí smlouvu podpůrně pod smluvní typ smlouvy o dílo,“16 - dle ust. § 536 odst. 2 věta druhá ObZ se „dílem rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části“17. Zde „je prvořadou právě činnost zhotovitele jak z hlediska kvality a odbornosti, tak z hlediska nutnosti umožnit objednateli proces vytváření kontrolovat“18. Tímto způsobem je vymezeno odlišení smlouvy o dílo od kupní smlouvy v obchodním zákoníku. Tento způsob pojmového rozlišení obou smluvních typů se mi nezdá být zrovna šťastný, neboť vede k roztříštěnosti právní úpravy, zbytečné duplicitě a navíc zmínka o montáži je obsažena jen v základním ustanovení smlouvy o dílo a to tak, že je-li předmětem smlouvy montáž, jedná se vždy o smlouvu o dílo. Většinou tomu bude tak, že se montáž bude objevovat zejména ve smlouvě o dílo, ale proč by nebylo možné zahrnout závazek montáže 15
Bejček, J. Obchodní závazky (obecná úprava a kupní smlouva), druhé aktualizované a doplněné vydání, Masarykova univezita v Brně, 1994, str. 259. 16 Viz. pozn. 15, str. 259. 17 Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisu, ust. § 536 odst.2, věta druhá. 18 Kobliha I, in Faldyna F, Pokorná, J., Tomsa M. a kol Obchodní právo, ASPI Meritum, 2005.
14
stroje do kupní smlouvy, zejména jedná-li se např. o obráběcí stroj, který jsem si jako podnikatel ve strojírenství koupila od prodávajícího, který je výrobce těchto strojů? V tomto případě by tedy montáž stroje znamenala, že by se jinak ryzí kupní smlouva dostala pod režim smlouvy o dílo, nebo by se musela uzavřít vedle smlouvy kupní (koupě obráběcího stroje), ještě speciální smlouva o dílo, jejímž předmětem by byla montáž obráběcího stroje v závodě objednatele. Ptám se proč. Zvláště, zamyslím-li se nad pojmem montáž, kdy jde o to připojit předmětný stroj ke zdrojům energie a otestovat, zda náležitě plní své funkce, takže se vlastně jedná o typický servis pro zákazníka, který investoval nemalou finanční částku do koupě obráběcího stroje. Něco jiného je to v případě, kdy se stroj sestavuje z několika části jako tzv. stavebnice, zde jsou nutné odborné znalosti zhotovitele. V tomto případě je režim smlouvy o dílo zcela na místě. Z důvodů, které uvádím výše, by bylo de lege ferenda vhodnější uvažovat o speciálním ustanovení nazvaném třeba Společná ustanovení pro smlouvu kupní a smlouvu o dílo, kde by se měly pojmové znaky smlouvy o dílo jednoznačně odlišit od pojmu kupní smlouva přehledně a na jednom místě v obchodním zákoníku. Taková změna by tomuto velmi významnému soukromoprávnímu kodexu jen prospěla, neboť by jej učinila uživatelsky přehlednějším a to nejen pro právníka, ale i pro další osoby, které jsou nuceny se v rámci své profese těmito smluvními typy zabývat. Navíc by se tímto krokem zvýšila právní jistota stran, neboť si v některých případech nemusí být zcela jisté, zda mezi sebou uzavřely smlouvu kupní nebo smlouvu o dílo. Při pojmovém vymezování smlouvy o dílo bych zařadila poznámku, v jakých ustanoveních obchodního zákoníku je upravena. Vyjdu-li z toho jak často jsou oba smluvní typy využívány, byla by tato změna žádoucí, neboť úkolem zákona je, aby co nejlépe vyhovoval potřebám praxe. Po společných ustanoveních by následovala úprava kupní smlouvy a poté úprava smlouvy o dílo.
15
4
Smlouva o dílo v režimu obchodního zákoníku
Ještě předtím, než se začnu plně zabývat základními pojmy smlouvy o dílo v obchodním zákoníku, je nutné říci, že smlouva o dílo je upravena v ust. § 536 - § 563 ObZ. Samotná obchodněprávní smlouva o dílo patří dle § 261 odst. 1 ObZ k tzv. „relativním“ obchodním závazkovým vztahům a to tehdy „jestliže je při jejich vzniku zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti“19. Velmi důležitým je též ust. § 261 odst. 2 ObZ, které výslovně stanoví, že obchodním zákoníkem se budou řídit též vztahy mezi státem nebo samosprávnými celky (obce, kraje) a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti za předpokladu, že se týkají zabezpečování veřejných potřeb. Posouzení toho, zda se daný závazkový vztah týká podnikatelské činnosti, bude vycházet zejména z předmětu smlouvy o dílo, který je obvykle definován v jejich úvodních ustanoveních. V těchto případech doporučuji mít po ruce výpis z obchodního rejstříku obou smluvních partnerů, a to zejména, jestliže s druhou smluvní stranou obchodujeme poprvé. Bude-li nám smluvní partner známý, není již výpis z obchodního rejstříku tak nutný, přesto doporučuji jeho aktualizaci z různých elektronických databází v zájmu právní jistoty. Vyskytne-li se ve výpisu z tohoto veřejného seznamu jako předmět podnikání zhotovení stavebních, technických a jiných prací na zakázku, je zřejmé, že se jedná o závazkový vztah, který souvisí s podnikatelskou činností smluvních stran. V tomto případě se tedy bude jednat o smlouvu o dílo v režimu obchodního zákoníku. Popřípadě bude-li předmětem smlouvy o dílo např. výroba a dodávka vodní turbíny pro vodní elektrárnu. Považuji za nezbytné se vyjádřit k ust. § 261 odst. 2 ObZ a zejména k pojmu zabezpečování veřejných potřeb. Je jasné, že posláním územních samosprávných celků je péče o obecné blaho, tedy o blaho občanů obce nebo kraje. Za předpokladu, že předmětem smlouvy o dílo mezi obcí a podnikatelským subjektem by byla např. výstavba čističky odpadních vod v obci, lze tento předmět smlouvy považovat za veřejnou potřebu, a tato smlouva by se řídila obchodním zákoníkem. Obdobné lze říci též o opravě nebo instalaci veřejného osvětlení v obci i toto je nesporně zabezpečení veřejné potřeby, neboť jak čistička odpadních vod, tak veřejné osvětlení slouží každému občanovi dané obce. Pokud by tomu tak nebylo, smlouva o dílo by spadala do režimu OZ, pokud by si samy smluvní strany režim ObZ dobrovolně nezvolily, což jim umožňuje ustanovení § 262 ObZ. Tuto úvodní pasáž považuji za nezbytnou, neboť je nutné si ujasnit místo smlouvy o dílo v
19
Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. ust. § 261 odst. 1 ObZ.
16
režimu ObZ, tedy jak ji tento právní předpis sám systematicky koncipuje. Tím se usnadní i vysvětlení některých pojmů ve smlouvě o dílo často používaných, z nichž některé jsou již vysvětleny ve stati věnované občanskoprávní úpravě smlouvy o dílo. Zde se budu věnovat jejich specifikům z hlediska obchodního zákoníku. Chci jen upozornit na skutečnost, že obchodní zákoník je vůči zákoníku občanskému lex specialis, tzn., jeho ustanovení se použijí přednostně před ustanoveními občanského zákoníku, který je lex generalis. Pokud však nelze z nějakého důvodu použít úpravu v zákoníku obchodním, použije se úprava občanskoprávní, a to díky své obecnosti. Výše uvedená zásada o vztahu obou nejvýznamnějších soukromoprávních kodexů je zakotvena v ust. § 1 odst. 2 ObZ. Pojmové vymezení smlouvy o dílo obsahuje ust. § 536 odst. 1 ObZ, které je nedostatečné, neboť z jeho dikce je zřejmé pouze to, že smlouva o dílo je dvoustranným právním vztahem mezi zhotovitelem a objednatelem. Je zde současně upraveno vzájemné postavení smluvních stran, a to tak, že zhotovitel má dané dílo provést a objednatel je povinen za provedení díla zaplatit sjednanou cenu dílo. Dílo má být dostatečně určité tak, aby nebylo zaměnitelné s dílem jiným. Proto bude dále nutné zabývat se ústředním pojmem ve smlouvě o dílo, kterým je samotný pojem dílo.
4.1 Vymezení pojmu dílo
Pojem dílo nám legálně definuje ust. § 536 odst. 2 ObZ, a to následovně: „Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části“20, Zde můžeme vidět jistou analogii s pojmovým vymezení tohoto právního vztahu v OZ. Z výše uvedeného ustanovení vyplývají následující znaky díla: - dílem je vždy stavba, její oprava, úprava, jakož i strojně technologická část stavby, tedy vše co se týká stavby je vždy dílem, - pod pojem dílo se rovněž zařazuje montáž věci, její údržba a opravy, přičemž pod pojmem montáž se rozumí „uchycení, uložení a sestavení včetně seřízení a propojení i zkoušek kvality montáže“21. Montáží se rozumí sestavení přístroje, jeho připojení ke 20 21
Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 536 odst. 2 Marek, K. Smluvní obchodní právo kontrakty, 1. vydání , Masarykova univerzita Brno, 2006, str. 202.
17
zdrojům, a to včetně zkušebního provozu. - dílem je také hmotně zachycený výsledek lidské činnosti, a to ať na papíře, či na jiném nosiči dat, např. technické výkresy na CD, nebo na disketě, např. zhotovení výkresosové dokumentace k vodní elektrárně. - dílem může být dále zhotovení určité věci, pouze za podmínky, že nespadá pod režim kupní smlouvy. Proto je nutné věnovat náležitou pozornost odlišení kupní smlouvy od smlouvy o dílo. Je zřejmé, že v tomto případě nesmí být dílo objednáno od jiného subjektu, ale zhotoveno zhotovitelem nebo jeho zaměstnanci. Např. vyrobení hřídele. Tímto způsobem je možné vymezit pojem dílo. Pojmu dílo věnuji dostatečnou pozornost, neboť je nutné porozumět, co spadá pod pojem dílo, a co již nikoli. Neboť jen činnost, která spadá pod pojem dílo, může být předmětem smlouvy o dílo. Dále se budu věnovat podstatným částem smlouvy o dílo jakožto jejím stavebním kamenům.
4.2. Podstatné části smlouvy o dílo
Podstatné části smlouvy o dílo jsou ty, které nesmí v žádné smlouvě o dílo, je-li platně uzavřena chybět. Tyto jsou vymezeny kogentním ust. § 536 ObZ. O některých podstatných náležitostech se zmíním níže. Předtím než zde budu rozebírat některé z podstatných náležitostí smlouvy o dílo jako podmínky sine qua non, je vhodné zde vymezit, o které se jedná, tedy co patří mezi podstatné náležitosti smlouvy o dílo. Jsou to: - přesná identifikace smluvních stran a jejich postavení ve smlouvě o dílo - závazek zhotovitele provést dílo, povinnost objednatele dílo převzít a zaplatit cenu díla, - povinnost smluvních stran určit cenu díla ve smlouvě o dílo, - povinnost smluvních stran náležitě určitě vymezit předmět díla – tj. činnost v níž spočívá závazek zhotovitele dílo provést. Jelikož budu postupovat chronologicky podle výše uvedeného pořadí podstatných částí smlouvy o dílo, budu se nejprve věnovat řádné a přesné identifikaci smluvních stran ve smlouvě samé, ačkoli je její význam podceňován.
a) Přesná identifikace smluvních stran a jejich postavení ve smlouvě o dílo V tomto oddíle se budu věnovat zejména problematice správné identifikace smluvních stran, tj. zhotovitele a objednatele při uzavírání smlouvy o dílo. Domnívám se, že se jedná o 18
otázku velmi důležitou, neboť špatná identifikace subjektů ve smlouvě způsobuje mnohé komplikace včetně toho, že není koho žalovat, do sídla špatně identifikované smluvní strany nedochází dopisy od druhého účastníka smlouvy o dílo, vázne komunikace, a tím pádem dochází k oslabení důvěry mezi smluvními stranami, zhoršuje se součinnost smluvních stran, což s sebou přináší mnohé problémy.. Aby se této nepříznivé situaci předešlo, doporučuji jednáte-li se smluvním partnerem při uzavírání smlouvy o dílo, požadovat po něm výpis z obchodního rejstříku co nejmladšího data. Domnívám se, že Vám jej rád poskytne, pokud ne tak je tu několik webových stránek, kde si lze ověřit, zda výpis z obchodního rejstříku (dále „OR“) předloženém druhou smluvní stranou odpovídá skutečnosti (jedná se o stránky www.justice.cz, www.ares.cz,..). Doporučuji si výpis z OR ověřit, a to i za předpokladu, že Vám jej druhá smluvní strana předložila. Ne nadarmo se říká důvěřuj, ale prověřuj. Vězte, že stojí-li proti Vám odpovědný smluvní partner udělá totéž co vy, takže se nemáte za co stydět. Tento krok je velmi důležitý zvláště jednáte-li s danou společností o uzavření smlouvy o dílo poprvé a neznáte se. Přesto ověření aktuálnosti výpisu z OR doporučuji i mezi známými obchodními partnery, důvodem nesdělení změny v zápisu v OR nemusí být vždy záměr Vás podvést, ale např. pouhé opomenutí druhé strany Vás na změnu v zápisu v OR upozornit. Bez náležitého ověření identifikačních údajů smlouvu o dílo raději nepodepisovat. Dále doporučuji uvádět oprávněné zástupce obou smluvních stran, včetně jejich kontaktních adres, mailu, telefonu, a to i mobilního, faxu, totéž by bylo vhodné u osob pověřených účastí na zkouškách, stavebním dozoru, vždy je lepší uvést více oprávněných zástupců, pro případ toho, že by jeden z nich nemohl. Tímto způsobem je zabezpečena pružná komunikace mezi smluvními stranami a zajištěna operativnost a součinnost v případě, že je třeba řešit nějaký naléhavý problém. Kontakt přímo na smluvní strany doporučuji též uvést s tím, že na ně se bude druhá strana obracet v případě řešení závažných problémů s tím, že je vhodné závažné problémy vymezit. Např. závažnou vadou je vada díla jež brání řádnému užívání díla k dohodnutému účelu. Pokud máme subjekty řádně identifikovány, a to včetně výše uvedených identifikačních údajů, jak přímo zhotovitele či objednatele i jejich odpovědných zástupců, dává to pocit větší důvěry a lepší spolupráce mezi smluvními stranami. Z toho plyne, že význam řádné identifikace je též psychologický.
b) Předmět díla Předmět díla je nutné ve smlouvě o dílo vymezit co nejkonkrétněji, obdobně jako se vymezuje pracovní úkol zaměstnance pracujícího pro zaměstnavatele na základě dohody o 19
provedení práce. Jinými slovy „charakteristika předmětu plnění smlouvy je stěžejní část smlouvy o dílo, zde je nutno vyprecizovat předmět smlouvy, tak aby zhotovitel věděl jaké dílo má provést a objednatel byl spokojen, bude-li dílo odpovídat tomu, jak je ve smlouvě charakterizováno“22. K tomu může přispět též definice některých technických pojmů souvisejících s předmětem díla přímo ve smlouvě o dílo. Nesouhlasí-li jedna ze smluvních stran s navrženým pojmovým vymezením, vznese námitky a o vymezení daného pojmu se bude jednat. Výsledek jednání o tomto pojmu by měl zastavit interpretační nejasnosti. Případně je možno odkázat na projektovou či výkresovou dokumentaci aj. Otázce vymezení předmětu díla je nutné věnovat patřičnou pozornost a to i vzhledem k možným nárokům z vad díla, domnívá-li se objednatel, že dílo má vady a zhotovitel tvrdí, že provedené dílo je bez vad a odpovídá smluvnímu vymezení předmětu díla ve smlouvě samé. Dokud není jednoznačné shody o předmětu díla ve smlouvě, radím smlouvu o dílo nepodepisovat a dále jednat. Předejde se tak mnohým problémům.
c) Cena díla jako podstatná část smlouvy o dílo Smlouva o dílo má být uzavřena s dohodou o ceně díla, kdy cena díla, je tak poslední podstatnou částí smlouvy o dílo. Je částí velmi významnou, neboť cena díla zajímá obě smluvní strany. V rámci smluv o dílo se obvykle jedná o velké finanční částky, tak je obvyklé, že jednou z prvních otázek, ne-li úplně první otázkou, kterou objednatel budoucímu zhotoviteli položí je právě ono známé: „Kolik to bude stát, v jaké výši odhadujete, že se bude pohybovat cena“?. Cena díla je velmi častým kritériem při zadávání veřejných zakázek. Proto je nutné věnovat jednání o ceně díla patřičnou pozornost. Cena díla je v obchodním zákoníku upravena, jak v ustanovení § 536 odst. 3 ObZ, které cenu díla nebo dohodu o ceně díla vymezuje jako podstatnou část smlouvy o dílo, též v ustanoveních § 546 – 549 ObZ. Tato ustanovení rozvádějí ust. § 536 odst. 3 ObZ, tak upravují způsoby a postupy při sjednávání ceny a to včetně možnosti objednatele odstoupit od smlouvy za jistých podmínek, které budou dále uvedeny. Povinností objednatele zaplatit cenu díla se budu věnovat v souvislosti s postavením objednatele ve smlouvě o dílo. Zde se budu věnovat způsobům sjednání ceny a placení ceny díla. Již na tomto místě je nutné poznamenat, že z ust. § 536 odst. 3 ObZ vyplývá možnost uzavřít smlouvu o dílo i bez dohody o ceně, ale tuto skutečnost musí smluvní strany ve smlouvě o dílo výslovně zdůraznit, tzn., že do oddílu cena díla ve smlouvě musí výslovně uvést, že např. objednatel a zhotovitel
22
Pražák, Z., Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku praktická přiručka, Linde Praha 2003, str. 124.
20
souhlasí a berou plně na vědomí skutečnost, že cena díla není v této smlouvě určena. V tomto případě je nutné poskytnout zhotoviteli cenu obvyklou za srovnatelné dílo a při srovnatelných obchodních podmínkách. Obchodní zákoník zde svojí dikcí dává přednost určení ceny díla pevnou částkou přímo ve smlouvě, dále je možné, a v praxi to bude obvyklé zvláště při déletrvajících investičních akcích, jako je výstavba, či dodávka investičního celku, např. strojních součástí pro vodní elektrárnu, že cena díla bude určena podle rozpočtu. Rozpočet by proto měl být nedílnou součástí smlouvy o dílo. Dále je možné ve smlouvě sjednat, že objednatel bude platit zhotoviteli přiměřené zálohy na provedení díla v souladu s dohodnutým harmonogramem prací, tj. uvidí-li objednatel výsledky provádění díla zhotovitelem, zaplatí mu určitou část ceny. Toto ujednání je vhodné pro obě strany, zvláště při déletrvajícím časovém rámci provádění díla, kdy je nespravedlivé, aby zhotovitel nesl veškeré finanční náklady související s prováděním díla až do okamžiku, ve kterém by měl mít nárok na zaplacení ceny díla objednatelem. Je to výhodné i pro objednatele, neboť tím, že platí zálohy zhotoviteli si vlastně rovnoměrně rozložil své finanční zatížení. Nyní se budu věnovat určení ceny díla podle rozpočtu vzhledem k tomu, že u smluv o dílo patří tento způsob určení ceny k nejčastěji používaným. Cena podle rozpočtu je upravena v ust. § 547 – § 549 ObZ, tato ustanovení jsou dispozitivní. Obchodní zákoník upravuje a pojmově vymezuje dva druhy rozpočtů. Jednak je to neúplný rozpočet – tzn, že „se nezaručuje jeho úplnost, a zhotovitel se může domáhat zvýšení ceny“23 díla, ale pouze za předpokladu, že se při provádění díla objeví potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud tyto práce nebyly předvídány v době uzavření smlouvy – jedná se o tzv. vícepráce. Ovšem i v příp. vícepráce je možné zvýšit cenu jen do limitu 10% ceny díla určeného podle rozpočtu, vzhledem k dispozitivnosti tohoto ustanovení je možné smluvně dohodnout procentní limit v jiné výši. Pokud by zvýšení ceny díla činilo více než 10%, je objednatel oprávněn ex lege od smlouvy bezodkladně odstoupit. Využije-li objednatel svého práva od smlouvy odstoupit v důsledku nadměrného zvýšení ceny, je povinen uhradit zhotoviteli část ceny díla, která odpovídá rozsahu provedených prací a ceně podle rozpočtu. Stejný procentní limit, včetně možnosti objednatele odstoupit od smlouvy platí i pro cenu sjednanou podle nezávazného rozpočtu, který je dalším druhem rozpočtu. V tomto případě, se „může zhotovitel domáhat zvýšení ceny díla o částku, o níž nevyhnutelně převýší náklady
23
Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 547 odst. 2
21
účelně vynaložené zhotovitelem zahrnuté do rozpočtu“24. V tomto případě, však zhotovitel musí dokázat účelnost vynaložení těchto nákladů objednateli. Soudím, že pro objednatele je lepší přistoupit na rozpočet neúplný. Nejlepší by pro objednatele bylo, aby byl rozpočet sjednán jako úplný a závazný, ale toho se pravděpodobně v praxi nedosáhne, neboť téměř žádný zhotovitel toto nebude chtít riskovat. „Bez ohledu na označení rozpočtu ve smlouvě má objednatel právo odmítnout zhotovitelem navržené zvýšení ceny (ohodnocení víceprací a vícenákladů)“25. O sporech smluvních stran v souvislosti s cenou díla bude rozhodovat soud. Velmi důležité ustanovení, které chrání objednatele při zvýšení ceny díla zhotovitelem, je oznamovací povinnost zhotovitele, který musí informovat objednatele o nutnosti zvýšit cenu podle rozpočtu, o výši navýšení této ceny, a to bez zbytečného odkladu po nutnosti překročení rozpočtové částky nebo poté, kdy se ukázalo, že je nevyhnutelné zvýšení ceny určené na základě rozpočtu. Pokud by tak zhotovitel bez zbytečného odkladu neučinil, jeho nárok na zaplacení zvýšené ceny zaniká s tím, že má nárok jen na zaplacení ceny nezvýšené, původní. Ustanovení § 548 ObZ upravuje splatnost ceny díla, a to tak, že zákon zde dává přednost smluvnímu ujednání mezi stranami. Upozorňuji na skutečnost, že pokud jsou zhotoviteli objednatelem poskytovány zálohy, cena díla se snižuje o již poskytnuté zálohy. Dále je zde zakotveno pravidlo, že, není-li sjednáno jinak, nárok na zaplacení ceny díla vzniká jeho provedením. V této souvislosti upozorňuji na skutečnost, že v rozpočtu či jiném způsobu určení ceny díla je vhodné sjednat, zda se jedná o cenu včetně DPH, a to včetně sazby DPH, nebo, zda jde o cenu bez DPH. A to vzhledem k tomu, že DPH není zanedbatelná částka, pokud se jedná o zhotovení celého díla, tj. části stavební i technologické. Je nutné uvést veškeré sazby DPH. Ustanovení § 548 odst. 2 ObZ upravuje případ, kdy od smlouvy odstoupí zhotovitel, a jeho nárok na zaplacení části ceny díla. Pokud zhotovitel odstoupí od smlouvy z důvodu prodlení objednatele, a „nespočívá-li překážka pro splnění povinností objednatele v okolnostech vylučujících protiprávnost“26, má zhotovitel nárok na základě smlouvy na cenu díla, která odpovídá rozsahu práce provedené zhotovitelem. Ustanovení § 549 ObZ upravuje případy změny ceny díla v případě více a méně práce. V případě méně práce je objednatel povinen zaplatit cenu přiměřeně sníženou oproti původní ceně podle rozpočtu, vyskytne-li se vícepráce je objednatel povinen zaplatit cenu přiměřeně 24
Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 547 odst. 3 Dědič, J. a kol, Obchodní zákoník, komentář, díl IV. §221 - § 775, nakladatelství POLYGON, Praha 2002, str. 3588. 26 Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 548 odst. 2 25
22
zvýšenou oproti ceně díla určené podle rozpočtu. Pochopitelně vzhledem k dispozitivnosti ustanovení je možná též jiná dohoda stran ohledně změny ceny díla, i když tento způsob se mi zdá býti nejspravedlivějším. Pokud se strany po uzavření smlouvy dohodnou na změně díla, a nesjednají-li její důsledky na cenu díla, je zakotveno pravidlo, že „objednatel je povinen zaplatit cenu díla přiměřeně sníženou nebo zvýšenou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla“27. Na závěr pojednání o ceně díla chci říci, že je vhodné využít ve smlouvě o dílo cenové doložky, pokud se jedná o obchodování se zahraničním obchodním partnerem. Při dodávání materiálu ze zahraničí je vhodné ve smlouvě o dílo sjednat též měnovou doložku. O cenové a měnové doložce ve smlouvě o dílo se krátce zmíním, v oddílech 5.2, 5.3 této práce. Na konec chci říci, že „tvorba řádné a závazné ceny díla (dodávaného investičního celku) je nutně podmíněna obvykle několikatýdenní prací celého týmu vysoce kvalifikovaných pracovníků vyššího dodavatele složeného z projektantů, rozpočtářů, obchodníků a právníků“28. Soudím, že je vhodný čas věnovat se blížsímu rozboru postavení smluvních stran ve smlouvě o dílo.
4.3 Postavení zhotovitele ve smlouvě o dílo
Nejdříve se budu věnovat právnímu postavení zhotovitele ve smlouvě o dílo, neboť jeho práva a povinnosti jsou ve smlouvě o dílo určující. Právě on ovlivňuje výslednou podobu díla. Pro postavení zhotovitele je opět charakteristické to, že má zejména povinnosti, ale též mu náleží některá práva. Převaha povinností na straně zhotovitele je způsobena skutečností, že on dílo zhotovuje a odpovídá tak za jeho kvalitu. V této souvislosti je nutné též upozornit na skutečnost, že ustanovení § 537 - § 565 ObZ jsou dispozitivní, takže je dána možnost stranám, aby se od jejich znění smluvně odchýlily. V případě, že tohoto využijí, má přednost smluvní ujednání před úpravou v obchodním zákoníku. Jediným kogentním ustanovením ve smlouvě o dílo je § 536 ObZ, od něhož se smluvní strany odchýlit nemohou. Pokud by tak učinily, smlouva o dílo by byla neplatná. V této části se budu zabývat úpravou práv a povinností zhotovitele v obchodním zákoníku.
27
Viz pozn. 26, ust. § 549 odst. 2 Vích, J., Dodávky investičních celků v zahraničně obchodní činnosti, zásady smluvní úpravy, Inženýrské centrum Brno 1995/1996, str. 37
28
23
a) Povinnost zhotovitele provést dílo Základní charakteristiku postavení zhotovitele ve smlouvě o dílo uvádí ust. § 536 odst. 1 ObZ, a to následovně: „Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla.“29. Následující ustanovení povinnost zhotovitele provést dílo rozvádějí. Je jasné, že povinnost zhotovitele provést dílo je jeho základní povinností a zároveň patří též mezi podstatné části smlouvy o dílo. Povinnost zhotovitele provést dílo konkretizuje ust. § 537 odst. 1 ObZ, a to následovně: „Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou“30. S tímto ustanovením souvisí též § 537 odst. 3 ObZ, který výslovně stanoví, že „při zhotovování díla postupuje zhotovitel samostatně a není vázán pokyny objednatele, pokud se k plnění těchto pokynů výslovně nezavázal“31. „Formulace na svůj náklad a nebezpečí znamená to, že, nesjednají-li strany jinak, nese rizika zvýšení nákladů na zhotovení zhotovitel, např. nepředpokládané zvýšení cen subdodávek. Pokud účastníci smlouvy nedohodnou jinak, nese náklady díla až do okamžiku, kdy mu vznikne právo na zaplacení ceny, zhotovitel“32. Nyní několik poznámek k době plnění ve smlouvě o dílo. Ačkoli doba plnění není podstatnou částí smlouvy o dílo, lze její sjednání ve smlouvě o dílo doporučit, doba plnění se dá sjednat tzv. na etapy, např. formulací do 1.3.2007 se zhotovitel zavazuje předložit veškerou technickou dokumentaci, která musí být následně schválena objednatelem, do 1.12.2007 je zhotovitel povinen pozvat objednatele ke zkušebnímu provozu peltonovy vodní turbíny, do 1.3.2008 je zhotovitel povinen provést montáž peltonovy vodní turbíny u objednatele. Sjednání doby plnění na etapy je vhodné např. u stavebních nebo technicky náročných prací, termínováním prací má objednatel kontrolu nad prováděním díla. Nebo lze dobu plnění sjednat najednou např. formulací zhotovitel se zavazuje postavit rodinný dům objednateli na jeho pozemku do 1.12.2008. Není-li doba plnění sjednána smluvně, pak se použijí subsidiární pravidla zakotvená v obchodním zákoníku. Zde je nutné poukázat na skutečnost, že doba plnění je stanovena ve prospěch zhotovitele, to plyne zejména z toho, že zhotovitel je oprávněn dílo provést i před sjednanou dobou a nejpozději v době sjednané. Jinak by se dostal zhotovitel do prodlení s plněním díla. Provede-li zhotovitel dílo před dobou sjednanou, je objednatel povinen dílo převzít.
29
Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 536 odt. 1 Viz pozn. 29, ust. § 537 odst. 1 31 Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších přšdpisů. Ust. § 537 odst. 3 32 Fojtů, P. Pojem provedení díla, Právní praxe v podnikání, 1998 číslo 3, str. 9 30
24
Následuje několik poznámek k samostatnosti zhotovitele při provádění díla. Z ust. § 537 odst. 3 ObZ vyplývá, že „samostatnost zhotovitele při provádění díla nevylučuje právo objednatele kontrolovat, jak je dílo prováděno a dožadovat se nápravy (§ 550, § 553 ObZ). Pokud je zhotovitel zavázán respektovat pokyny objednatele, není tím zbaven povinností po odborné stránce je posoudit a objednatele upozornit na jejich případnou nevhodnost (§ 551 ObZ). Závazek k provedení díla zhotovitelem nevylučuje možnost použít k provedení díla pomoc subdodavatelů (viz. ust. § 538 ObZ). U některých děl (např. stavebních) je to běžná praxe. V těchto případech však zhotovitel za splnění svých závazků vůči objednateli odpovídá tak, jako by celé dílo provedl sám“33. Toto tvrzení potvrzuje též bohatá soudní judikatura týkající se smlouvy o dílo, a to např. tezí, že: „Pověří-li zhotovitel oprávněně provedením díla, popřípadě jeho části, jinou osobu (subdodavatele), nemá tato skutečnost vliv na vzájemné vztahy mezi zhotovitelem a objednatelem, neboť při provádění díla pomocí jiné osoby má zhotovitel odpovědnost, jako by dílo prováděl sám (§ 538 věta druhá ObZ)“34.
b) Povinnost zhotovitele opatřit věci k provedení díla S povinností zhotovitele provést dílo souvisí též jeho obecná povinnost opatřit věci potřebné k provedení díla. Bez těchto věcí by totiž dílo nemohlo být provedeno. „Obecně platí, že věci potřebné k provedení díla je povinen opatřit zhotovitel“35. Toto vyplývá přímo z dikce ust. § 539 odst. 1, 2 a zejména odst. 3 ObZ. Ustanovení § 539 ObZ zároveň opravňuje smluvní strany, aby si ve smlouvě samé sjednaly, že určité přesně vymezené věci nutné k provedení díla je podle smlouvy povinen opatřit objednatel. Ustanovení § 539 odst. 2 ObZ upravuje též lhůtu, ve které je objednatel povinen tyto věci opatřit a dále též právní následky spojené s nedodržením buďto smluvně sjednaných nebo zákonných lhůt. V tomto případě, totiž věci opatří zhotovitel, a to na účet objednatele, který je povinen uhradit nejen cenu těchto věcí, ale též účelně vynaložené náklady zhotovitelem s jejich pořízením spojené. „Věci opatřené objednatelem zůstávají v jeho vlastnictví až do doby, kdy se zpracováním stanou součástí předmětu díla. Po stejnou dobu objednatel také nese nebezpečí škody na těchto věcech. Jestliže věci od objednatele převzal zhotovitel do opatrování, odpovídá za ně jako skladovatel“36. S tímto souvisí též ust. § 540 odst. 3 ObZ, které stanoví povinnost zhotovitele, po dokončení díla nebo zániku závazku provést dílo v důsledku jiných okolností, neprodleně 33
Vítek, J. In Eliáš K, a kol. Obchodní zákoník Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900, 4. přepracované a rozšířené vydání , Linde Praha, 2004 34 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.3.2001, sp.zn. 29 Cdo 1532/99. 35 Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy, 1. vydání , ASPI, 2006, str. 229 36 Plíva, S. Obchodní závazkové vztahy, 1. vydání , ASPI, 2006, str. 229
25
vrátit věci převzaté od objednatele, které zhotovitel nevyužil ke zpracování díla. Toto ustanovení jednoznačně potvrzuje postavení objednatele jako vlastníka věcí, které opatřil k provádění díla, a dále odpovědnost zhotovitele jako skladovatele, ohledně věcí, které převzal od objednatele ke zhotovení díla.
c) Povinnost zhotovitele postupovat s odbornou péčí při provádění díla Povinnost odborné péče zhotovitele při provádění díla je obecně upravena zejména v ust. § 551 ObZ, a tato povinnost zahrnuje následující složky: - povinnost zhotovitele písemně upozornit na nevhodnost pokynů objednatele, jestliže se k plnění pokynů objednatele smluvně zavázal, ale pouze za předpokladu, že nevhodnost těchto pokynů by byla zjistitelná vynaložením odborné péče zhotovitelem, kdyby nevhod nost pokynů objednatele nebylo možno zjistit ani s vynaložením odborné péče, mají nevhodné pokyny za následek liberaci zhotovitele z odpovědnosti za vady, které souvisejí právě s nevhodností pokynů objednatele. Zde by musel zhotovitel prokázat, že nevhodnost pokynů nebylo možno zjistit, a to ani při vynaložení odborné péče, - povinnost zhotovitele při zjištění skryté překážky, která znemožňuje provedení díla tuto překážku neprodleně oznámit objednateli. Ke zjištění této překážky v provedení díla je totiž odborná péče zhotovitele nutností, jinak by skryté překážky nebylo možno zjistit.
d) Právo zhotovitele přerušit provádění díla Toto významné oprávnění zhotovitele je upraveno v souvislosti s nevhodnými pokyny objednatele, na které je zhotovitelem řádně upozorněn, a které překážejí v řádném provádění díla zhotovitelem. Zhotovitel je oprávněn pozastavit provádění díla do doby změny pokynů objednatele, nebo výměny věcí použitých k provedení díla. Mezí nepříznivé právní následky pro objednatele v tomto případě patří to, že o dobu, po kterou bylo nutno provádění díla přerušit, se pochopitelně prodlužuje doba pro dokončení díla a zhotovitel není po tuto dobu v prodlení s prováděním díla. Zhotoviteli za této situace přísluší též finanční kompenzace nákladů spojených s prováděním díla nebo s použitím nevhodných věcí a to do doby, kdy mohla být jejich nevhodnost zjištěna. Ustanovení § 551 odst. 1 ObZ upravuje též situaci, kdy objednatel sdělí zhotoviteli, že na nevhodných pokynech nebo věcech trvá. S tímto souvisí liberace zhotovitele v důsledku vad díla způsobených nevhodnými pokyny objednatele, nebo věcí k provedení díla. Není-li možné v této souvislosti dílo dokončit ,přísluší zhotoviteli nárok na částečnou cenu díla, sníženou o to co ušetřil v důsledku neprovedení díla v plném rozsahu.
26
4.4 Postavení objednatele ve smlouvě o dílo
Objednateli jsou obchodním zákoníkem přiznána především práva, která jej chrání před zhotovitelem jež disponuje odbornými technickými a právními znalostmi v dané oblasti. Přesto jsou mu zákonem uloženy též některé významné povinnosti, které jsou nezbytné v každém dvoustranném právním vztahu. Přesto je nutné v zájmu jeho ochrany upozornit na fakt, že úprava smlouvy v obchodním zákoníku se použije subsidiárně, pokud smlouva sama nestanoví jinak. Pro konečný rozsah práv a povinností smluvních stran má vždy prvořadý význam konkrétní znění smlouvy o dílo uzavřené mezi smluvními stranami. Objednateli bych proto vřele doporučovala, aby každý případ uzavření smlouvy o dílo předem konzultoval nejen s právníky, ale též s techniky. A dále též známou skutečnost, že smlouvu je nutné si vždy přečíst pokud možnost dvakrát na vše čemu nerozumí se ihned zeptat. Objednatel používaným pojmům nemusí vždy rozumět, ale je nutné, aby si vše nechal řádně vysvětlit. Pokud by s čímkoli nesouhlasil, vznést své námitky a s podpisem smlouvy v tomto případě příliš nepospíchat. Objednatel musí mít na paměti, že jako investor, který investuje často nemalé finanční prostředky, je povinen svoji investici též chránit. I tak se pozná obezřetný podnikatel. Je lepší věnovat předkontraktačnímu procesu více času, jistě se to vyplatí.
a) Povinnost objednatele zaplatit cenu díla Tato povinnost charakterizuje postavení objednatele jako investora ve smlouvě o dílo. Je to jeho základní povinnost, která je upravená ihned v ust. § 536 odst. 1 ObZ, podle jehož znění je objednatel zavázán k úhradě ceny za provedení díla. Výše uvedená povinnost patří mezi podstatné části smlouvy o dílo. Ustanovení § 536 odst. 3 ObZ se také týká ceny, netýká se jejího placení, ale chrání objednatele, a to v tom smyslu, že „cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení“37. Z toho plyne, že obchodní zákoník stejně jako zákoník občanský preferuje určení ceny díla pevnou částkou, je možné se dále dohodnout na způsobu určení ceny, např., že cena díla se sjednává podle rozpočtu, který je nedílnou součástí smlouvy o dílo, a to např. jako příloha smlouvy. Sám obchodní zákoník v ustanovení § 536 odst. 3 věta druhá ObZ upravuje výjimku, kdy cena nemusí být určena, a to ani např. podle rozpočtu. Jedná se o případy, kdy se obě smluvní strany před uzavřením smlouvy dohodly, že smlouvu o dílo platně uzavřou i bez určení ceny.
37
Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 536 odst. 3.
27
V tomto případě je však nutné takovou dohodu stran učinit součástí smlouvy, kdyby to strany neučinily, bylo by možné namítat neplatnost smlouvy o dílo pro nedostatečné určení ceny. Objednatel je dále chráněn též tím, že má cenu díla zaplatit za provedení díla, tj. „jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli. Zhotovitel nemá ze zákona právo na poskytnutí zálohy na cenu za dílo. Ve smlouvě však může být povinnost objednatele poskytovat zálohy dojednána“38. Domnívám se, že povinnost objednatele poskytovat zhotoviteli zálohy bude velmi častým smluvním ujednáním, zejména u technicky náročných děl nebo u stavebních prací.
b) Povinnost objednatele převzít dílo Výše uvedená povinnost je upravena v ust. § 537 odst. 2 ObZ, a to velmi stroze: „Objednatel je povinen provedené dílo převzít.“39 Pod pojmem provedené dílo je třeba rozumět dílo bez vad a nedodělků. „Povinnost objednatele převzít dílo se vztahuje jen na dílo provedené řádně, tj. bez vad. Předmět díla, který má vady, sice objednatel převzít může, ale převzetí takového předmětu díla není jeho povinností“40. Z důvodu bezvadnosti díla se o předání díla sepisuje předávací protokol, ve kterém je zachycen technický stav díla, včetně výskytu drobných vad a nedodělků, které však nebrání užívání díla dohodnutým způsobem. Předávací protokol doporučuji vypracovat ve dvojím vyhotovení, každé bude mít jedna strana smlouvy o dílo k dispozici. Předávací protokol by měl být podepsán oběma smluvními stranami, eventuálně jejich zástupci, datován, a označen místem v němž k předání díla došlo.
c) Právo objednatele kontrolovat provádění díla „Kontrolní“ oprávnění dává objednateli silný nástroj, neboť mu umožňuje kontrolovat nejen jak a zda zhotovitel plní termíny pro provádění díla v samotné smlouvě, a určit tak, zda se zhotovitel dostane do prodlení s provedením díla či nikoli, ale co je významnější, toto oprávnění dává objednateli možnost kontrolovat též kvalitu provádění díla zhotovitelem a možnost zjistit tak možné vady díla v předstihu před samotným dokončením díla. Zdůrazňuji, že kontrolní oprávnění objednatele velmi těsně souvisí s prováděním díla zhotovitelem. „Obchodní zákoník upravuje dva základní druhy kontroly díla v ustanovení § 550 ObZ, které dává objednateli právo kontrolovat provedení všech prací při zhotovování díla, druhý,
38
Plíva, S., Obchodní závazkové vztahy, 1. vydání, ASPI 2006, str. 232. Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 537 odst. 2 40 Chalupa, Štenglová, Tomsa, Obchodní zákoník komentář, 2. vydání, C.H. Beck 1994, str. 444. 39
28
který se týká pouze určitých prací nebo časových úseků realizace a musí být předem dohodnut“41. Tento speciální druh kontroly je zakotven v ustanovení § 553 ObZ. Použije se zejména při technicky náročnějších pracích, kde je nutná kontrola kvality formou zkoušek. V závislosti na konkrétním obsahu smlouvy se mohou uplatnit oba druhy kontroly, nebo jen jeden z nich. O tom, zda se uplatní jeden nebo oba druhy kontroly rozhoduje vymezení předmětu díla v konkrétní smlouvě. Na tomto místě chci zdůraznit, že kontrolní oprávnění objednatele v žádném případě nezbavuje zhotovitele odpovědnosti za vady díla. Kontrolní oprávnění objednatele je koncipováno spíše jako institut účinného dohledu objednatele nad prováděním díla zhotovitelem, a dále kontakt smluvních stran zajišťuje součinnost stran. Nejprve se budu věnovat úpravě kontroly v ust. § 550 ObZ. „Toto dispozitivní ustanovení dává objednateli možnost kontrolovat provádění díla kdykoliv do jeho řádného dokončení a předání. Na základě těchto průběžných kontrol může objednatel zpětně ovlivňovat postup prací zhotovitele a umožňuje mu, aby předešel vlastním zásahem možným vadám či nedodělkům na prováděném díle“42. Ustanovení § 550 ObZ výslovně stanoví, že za předpokladu, že objednatel zjistí, že zhotovitel dílo provádí v rozporu s jeho pokyny (ovšem pouze za předpokladu, že pokyny objednatele nejsou nevhodné, a sám objednatel nebyl na jejich nevhodnost písemně upozorněn zhotovitelem podle ust. § 551 ObZ) vzniká oprávnění objednatele požadovat odstranění vad vzniklých prováděním díla v přiměřené lhůtě. V téže lhůtě může požadovat řádné provádění díla zhotovitelem. Pokud by tak zhotovitel neučinil a za předpokladu, že by další postup zhotovitele vedl k podstatnému porušení smlouvy o dílo, dává ust. § 550 ObZ objednateli právo od smlouvy za těchto podmínek odstoupit. Chci zdůraznit, že právo odstoupit od smlouvy o dílo je svým způsobem prostředkem ultima ratio, proto jej samo ust. § 550 ObZ váže na podstatné porušení smlouvy. Pokud by se jednalo o běžné porušení smlouvy, není objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit. Má však nároky, které mu vyplývají z ustanovení o odpovědnosti za vady. V zájmu právní jistoty smluvních stran je vhodné definovat pojem závažného porušení smlouvy ve smlouvě samotné, předejde se tak vzniku možných sporů mezi smluvními stranami. V konkrétní situaci bez výslovné smluvní úpravy by se mohlo stát, že by objednatel vady díla, které kontrolou zjistil, považoval za závažné porušení smlouvy a zhotovitel by trval na tom, že se o závažné porušení smlouvy nejedná.
41 42
Kobliha I, in Faldyna F, Pokorná, J., Tomsa M. a kol Obchodní právo, ASPI Meritum, 2005, str. 816 Kobliha I, in Faldyna F, Pokorná, J., Tomsa M. a kol Obchodní právo, ASPI Meritum, 2005, str. 816
29
Závažným porušením smlouvy by zajisté bylo, kdyby nebyla např. dodržena závazná technická norma, která je pro daný výrobek či výrobní postup předepsána, a tuto skutečnost by již nebylo možné napravit, tedy by se jednalo o závažnou vadu neodstranitelnou, která by činila daný výrobek nepoužitelný v provozu. Nebo pokud by při provádění stavebního díla byly porušeny normy upravující statiku stavby. Proto lze definici pojmu závažné porušení smlouvy ve smlouvě samé jen doporučit. Ust. § 553 ObZ zakotvuje speciální oprávnění objednatele kontrolovat předmět díla na určitém stupni jeho provádění, toto oprávnění objednatele je však nutné upravit ve smlouvě, jinak objednateli nepřísluší. Toto se týká zejména účasti objednatele na zkouškách předmětu díla. Proto je zhotovitel povinen objednatele k těmto zkouškám včas pozvat, ale kontrolu objednateli též umožnit, pokud bude kontrola díla prováděna objednatelem. V zájmu právní jistoty doporučuji, aby pozvánka ke zkouškám byla objednateli doručena v písemné formě. Za předpokladu, že by zhotovitel zapomněl objednatele ke zkouškám v daném termínu pozvat, má povinnost umožnit objednateli provedení dodatečné kontroly, s tím, že sám nese náklady této dodatečné kontroly. Dodatečná kontrola je velmi nepříjemná, neboť znamená povinnost zastavit práce na kontrolované části díla, neboť zkoušky by třeba nebylo možné provést, kdyby se v pracích pokračovalo. Opomenutí pozvat objednatele ke zkouškám v řádném termínu se tak zhotoviteli může značně prodražit, proto je lepší pozvánku ke zkouškám zhotoviteli doručit písemně do jeho sídla jak formou klasického dopisu, tak např. formou emailu, neboť touto formou si zhotovitel pojistí, že pozvánka ke zkoušce (zkouškám) díla dojde objednateli včas. Ustanovení § 553 odst. 3 ObZ upravuje též případ, kdy se řádně pozvaný objednatel ke zkouškám díla nedostaví. V tomto případě, může zhotovitel pokračovat v provádění díla, jakoby se objednatel ke zkoušce dostavil. Je tu však jedna zásadní výjimka pro případ, kdy objednateli překazila účast na zkouškách díla vyšší moc, např. porucha dopravního prostředku, úmrtí v rodině, narození dítěte, aj. Pokud dojde k okolnosti vyšší moci na straně objednatele může bez zbytečného odkladu požádat zhotovitele o provedení dodatečné kontroly, s tím, že je povinen uhradit veškeré náklady dodatečné kontroly, a dále též náklady, které zhotoviteli vznikly opožděním kontroly. Rovněž v tomto případě doporučuji přesné vymezení stádií kontroly díla formou provozních zkoušek, u nichž je účast objednatele nutná, a to včetně termínů kontroly, nebo oznámení termínu kontroly objednateli v určité lhůtě, tak aby se objednatel mohl této formy kontroly bez problémů zúčastnit. Dále doporučuji upravit též doručení pozvánky ke zkouškám objednateli a případně též oznámení objednatele, že mu daný termín nevyhovuje. 30
Domnívám se, že kontrola díla objednatelem je velmi důležitá a její precizní úpravě ve smlouvě o dílo by měla být věnována patřičná pozornost. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by mezi stranami dojít až k soudnímu sporu. V každém případě je nutné vždy rozsah kontrolních oprávnění objednatele definovat ve smlouvě, a to včetně lhůt. Minimálně kontrolní oprávnění objednatele dle ust. § 550 ObZ by mělo být vždy obsaženo v každé smlouvě o dílo.
4.5 Provedení díla zhotovitelem a jeho odpovědnost za vady díla
S provedením díla úzce souvisí problematika odpovědnosti zhotovitele za vady díla, proto jsem se rozhodla, tyto skutečnosti shrnout do jednoho oddílu a rozdělit je do dalších dvou pododdílů. Nejprve se budu věnovat provedení díla neboť zhotovitel primárně odpovídá za vady již provedeného díla. O tom co se stane, zjistí-li objednatel vady v průběhu provádění díla, bylo pojednáno v souvislosti s právem objednatele kontrolovat provádění díla zhotovitelem. Vady v průběhu provádění díla může zjistit též zhotovitel, zde je jasné, že pokud tyto vady zjistí, je jeho snahou tyto vady co nejdříve odstranit, do doby než pozve objednatele ke kontrole díla, nebo než je objednateli provedené dílo předáno.
a) Provedení díla zhotovitelem Provedení díla jakožto splnění závazku zhotovitele provést dílo upravují ust. § 554 - § 559 ObZ, neboť pojem provedení díla upravený v ust. § 537 ObZ je vymezen výše v souvislosti s povinností zhotovitele provést dílo. Ustanovení § 554 odst. 1 ObZ výslovně stanoví, že „zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem“43. Za předpokladu, že místo předání je jinde než stanoví obchodní zákoník je zhotovitel povinen objednatele vyzvat k převzetí díla. Z toho jasně vyplývá, že obchodní zákoník váže splnění závazku zhotovitele na dvě podmínky, které musí být současně splněny. Za prvé je to řádné ukončení provedení díla, tj. dílo musí být v době předání objednateli bez vad a nedodělků. Pokud by tomu tak nebylo, není dílo řádně dokončeno a zhotovitel je navíc odpovědný za vady díla v souladu s ust. § 560 a násl. ObZ. Na takto přísných podmínkách je třeba trvat zejména u výrobků jemné mechaniky, nebo je-li předmětem díla
43
Zákon 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
31
zhotovení např. kalibru k přeměřování strojních součástí. Tyto součástky bývají velmi často tolerované, a zde může hrát roli každá odchylka od tolerance, byť i jeden či dva mikrometry. Smluvním stranám nic nebrání, aby si sjednaly ve smlouvě, že objednatel dílo převezme, za předpokladu, že vady díla nebrání jeho řádnému užívání k dohodnutému účelu. Ani v tomto případě však zhotovitel svůj závazek nesplní, neboť ten je splněn, až když je dílo bez jakýchkoli vad, byť i nepodstatných a spíše „kosmetických“. Toto ujednání bude velmi praktické zejména se stavebními díly, kdy např. kosmetické vady omítky nebrání objednatelům dílo užívat k bydlení či podnikání, a kdy je již vydáno kolaudační povolení. Druhou podmínkou je místo předání díla. Jako nejčastější bude přicházet v úvahu místo předání díla dohodnuté přímo ve smlouvě. Pokud by místo předání nebylo dohodnuto ve smlouvě, upravuje obchodní zákoník v závislosti na povaze díla, místo předání, a to takto: -
„předáním předmětu díla prvnímu dopravci, který má provést přepravu do místa určení, jestliže je zhotovitel podle smlouvy povinen odeslat předmět díla,
-
v místě, kde se podle smlouvy mělo dílo provádět, jestliže zhotovitel není povinen předmět díla odeslat, není-li toto místo ve smlouvě určeno, potom v místě, o němž objednatel věděl nebo musel vědět v době uzavření, že se v něm bude dílo provádět,
-
v místě, kde má zhotovitel sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště nebo organizační složku, jestliže její místo objednateli včas oznámí“44.
S předáním díla objednateli je obecně spojen ještě jeden velmi důležitý právní následek a to přechod vlastnického práva k dílu ze zhotovitele na objednatele. S tím souvisí též přechod nebezpečí škody ze zhotovitele na objednatele, a to v souladu se zásadou casum sentit dominus. Dále se budu problematice přechodu vlastnického práva věnovat níže. Ustanovení § 554 odst. 6 ObZ stanoví, že na požádání jedné ze stran smlouvy o dílo se sepíše o předání díla zápis, který podepíší obě strany. Toto ustanovení je velmi důležité a předání díla je vždy vhodné zachytit v předávacím protokolu, kde se uvede technický stav díla v okamžiku předání díla objednateli. Předání díla bude účinné i bez tohoto předávacího protokolu, ale předávací protokol zde slouží jako důkaz o předání díla a jeho technickém stavu v době předání, neboť je podepsán oběma stranami smlouvy a jejich podpisem je tak stvrzena správnost obsahu předávacího protokolu. Je to vhodné u všech druhů děl, zejména stavebních, aby se v předávacím protokolu zachytily též veškeré drobné vady díla v době předání díla. Každá ze stran by měla mít k dispozici jedno vyhotovení předávacího protokolu.
44
Plíva, S., Obchodní závazkové vztahy, Praha ASPI 2006, str. 233
32
Není též vyloučeno, že by předávací protokol byl součástí např. stavebního deníku, nebo jako závěrečná součást knihy o všech provedených zkouškách díla. Ustanovení § 555 odst. 1 ObZ stanoví, že pokud smlouva o dílo nestanoví povinnost zhotovitele předmět díla odeslat, splní zhotovitel svoji povinnost předat dílo objednateli, jestliže mu dovolí s dílem disponovat, např. dovolí mu, aby si dílo odvezl vlastním dopravním prostředkem. Za předpokladu, že předmětem díla je montáž věci jím zhotovené, oprava nebo údržba věcí je tento závazek splněn řádným provedením montáže, opravy údržby. Za předpokladu, že je nutné k provedení díla provést zkoušky je nutné tyto zkoušky před předáním díla provést, přičemž objednatel je oprávněn se těchto zkoušek účastnit, pokud by to nebylo možné mohou být zkoušky provedeny, ale místo objednatele se zkoušek účastní nestranná osoba, která musí být hodnověrná. V tomto případě, bych doporučovala, aby touto osobu byl člověk s technickým vzděláním v dané oblasti, který v téže oblasti též pracuje. O výsledcích těchto zkoušek se sepisuje protokol, který musí být podepsán zhotovitelem, objednatelem, pokud se zkoušek účastnil. Pokud se zkoušek objednatel neúčastnil, tak musí být tento protokol podepsán zhotovitelem a nestrannou osobou. Přičemž je dobré, aby každá smluvní strana měla k dispozici jedno vyhotovení protokolu o zkouškách. Ustanovení § 556 ObZ nám speciálně zakotvuje povinnost odborné péče zhotovitele za předpokladu, že dílo spočívá v jiné činnosti než je zhotovení věci, její montáž atd. Tento jiný hmotný výsledek díla je zhotovitel povinen předat objednateli. Zde se může jednat např. o závazek zhotovitele udělat kompletní projektovou či výkresovou dokumentaci k stavebnímu dílu architektem, přičemž vlastní provádění díla již bude dělat jiná stavební společnost. Zhotovitel je oprávněn poskytnout výsledek díla, jež spočívá v jiné činnosti, též ostatním osobám, pokud tomu nebrání zájem objednatele. Je-li předmět tohoto díla chráněn autorskými nebo průmyslovými právy, je zhotovitel odpovědný za porušení těchto předpisů a předmět díla chráněného těmito předpisy je oprávněn poskytnout jiným osobám jen se souhlasem objednatele, pokud možno daným v písemné formě. Tolik ke splnění závazku zhotovitele provést dílo. Nyní se budu věnovat situacím, kdy zhotovitel povinnost provést dílo řádné nesplní – tedy odpovědnosti zhotovitele za vady díla a nároky objednatele z vad díla.
b) Odpovědnost zhotovitele za vady díla Úprava odpovědnosti zhotovitele za vady díla je obsažena v ust. § 560 - § 565 ObZ. Odpovědnost zhotovitele za vady díla je důsledkem toho, že zhotovitel neprovedl dílo řádně,
33
proto jej postihují právní následky upravené ve výše citovaných ustanoveních. „Dílo má vady, neodpovídá-li provedení díla výsledku určenému ve smlouvě. Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání. Jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu“45. Takto je vymezen časový okamžik, od něhož začíná být zhotovitel odpovědný za vady díla. K vymezení okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci viz. dále. Poskytl-li zhotovitel objednateli záruku za jakost, poté odpovídá v rozsahu jím poskytnuté záruky za jakost. Záruka za jakost je zárukou smluvní, se kterou výslovně počítá i znění obchodního zákoníku. Záruka za jakost se sjednává v určité záruční době, v níž je zhotovitel odpovědný za vady díla, které se v této době vyskytnou a to za předpokladu, že objednatel zhotoviteli výskyt těchto vad řádně oznámí. Záruka za jakost je velmi významným nástrojem ochrany objednatele z hlediska kvality díla. Kdybych byla objednatelem tak délka záruční lhůty a její rozsah patří k prvním otázkám, o které se zajímám zvažuji-li uzavření smlouvy o dílo se zhotovitelem. V souladu s ust. § 560 odst. 3 ObZ zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po předání zboží, po přechodu nebezpečí škody díla na objednatele, nebo po záruční době jen, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností. Z tohoto ustanovení vyplývá snaha zákona chránit objednatele po uplynutí záruční doby, lze-li usuzovat, že výskyt vady souvisí právě s porušením povinností zhotovitele. Tak tomu může být např. při záruční opravě, kdy je opravena původní vada, ale v rámci nešetrné manipulace se vyskytne vada jiná. Nebo je vada důsledkem porušení povinnosti zhotovitele při výběru materiálu, kdy se po záruční době projeví tzv. únava materiálu v tom, že např. svařovaný spoj praskne aj. V těchto případech zhotovitel odpovídá za vady, jako by záruční doba ještě běžela, a to přímo ex lege. Dále je zde použit odkaz na přiměřené požití ustanovení upravující vady zboží u kupní smlouvy, jestliže dílo spočívá ve zhotovení věci. Nyní k případům, kdy zhotovitel za vady díla neodpovídá. Jedním z případů, kdy zhotovitel neodpovídá za vady díla, je skutečnost, že vady díla byly způsobeny buď nevhodnými pokyny objednatele, a objednatel na těchto nevhodných pokynech písemně trval, nebo, „jestliže byly vady díla způsobeny použitím věcí předaných mu ke zpracování objednatelem v případě, že zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně objednatele upozornil a objednatel na jejich použití trval“46. Rozhodujícím v tomto případě bude zjišťování, zda zhotovitel vynaložil odbornou péči, což bude patrně předmětem dokazování v případě sporu mezi stranami. 45 46
Marek. K., Smlouva o dílo třetí část, Právo a podnikání 11/1997, str. 22. Viz pozn. 45, str. 22.
34
Povinnost objednatele zařídit prohlídku díla co nejdříve po jeho převzetí je jednou z jeho základních povinností, neboť v rámci této prohlídky se objednatel sám a v klidu přesvědčí, zda má dílo vady, či nikoli, popř. o jaký druh vady se jedná, zda o vady odstranitelné, nebo neodstranitelné. S prohlídkou při níž jsou zjištěny vady se pojí povinnost objednatele tyto vady zhotoviteli oznámit bez zbytečného odkladu poté kdy je zjistil při pohlídce, dále bez zbytečného odkladu poté, kdy vady mohl objednatel zjistit nikoli při prohlídce, ale později při vynaložení odborné péče, a dále též bez zbytečného odkladu poté kdy mohly být později zjištěny při vynaložení odborné péče, a to nejpozději do dvou let, u staveb do pěti let od předání díla nebo od kolaudace. Takto je tedy vymezena zákonná záruční lhůta, pokud byla mezi stranami sjednána smluvní záruční doba zůstává tato v platnosti. Pokud objednatel do tohoto časového určení vady neoznámí, soud mu nároky z vad díla nepřizná, tedy laxnost objednatele při oznamování vad díla by měla za následek jeho neúspěch ve sporu, který by se týkal odpovědnosti za vady. Ustanovení § 562 odst. 3 ObZ se snaží chránit objednatele v soudní při, neboť zhotovitel musí namítnout, že objednatel vady neoznámil včas. „Záruční doba týkající se díla, je-li sjednána, počíná běžet předáním díla. Pro záruku za jakost díla platí přiměřeně ust. § 429 – 431 ObZ – tj. ustanovení o vzniku a rozsahu záruky, o běhu záruční doby a o rozsahu odpovědnosti za vady vzniklé během záruční doby“47.
c) Nároky objednatele z vad díla Zde je nutné rozlišovat mezi nároky objednatele při podstatném porušení a při nepodstatném porušení smlouvy o dílo. „Při podstatném porušení smlouvy o dílo má objednatel tato práva: -
požadovat odstranění vady (provedením náhradního díla, odstraněním nedodělků,....),
-
požadovat přiměřenou slevu z ceny díla,
-
odstoupit od smlouvy.
Mezi těmito právy může objednatel volit, pokud svoji volbu oznámí zhotoviteli ve včas zaslaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení. Jestliže tak neučiní, má práva jako při nepodstatném porušení smlouvy – prvá dvě bez práva odstoupit od smlouvy48. Objednatel však není dle § 534 ObZ oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Tak tomu bude zejména u stavby, kterou má objednatel ve svém vlastnictví nebo u dodávky investičního celku. Pokud se objednatel rozhodne při podstatném porušení smlouvy od 47 48
Marek. K., Smlouva o dílo třetí část, Právo a podnikání 11/1997, str. 23. Plíva, S., Obchodní závazkové vztahy, Praha, ASPI 2006, str. 236.
35
smlouvy o dílo odstoupit, tak neplatí ust. § 441 ObZ, který upravuje právo kupujícího odstoupit od smlouvy kupní smlouvy, a to v příp., že předmět díla nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Objednatel pochopitelně není oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit, pokud vady díla zhotoviteli včas neoznámil. Závěrem k odpovědnosti za vady díla považuji za důležité uvést judikát, který se týká otázky odstranění vady díla: „Za řádně odstraněnou vadu díla je možno považovat pouze takový výsledek, který vedl k odstranění vady beze zbytku, tak, aby předmět díla nebyl výskytem vady ani jejím odstraňováním nijak znehodnocen“49.
d) Přechod nebezpečí škody na zhotovované věci a vlastnické právo k ní Okamžikem přechodu nebezpečí škody na věci počíná odpovědnost zhotovitele za vady díla, pokud tato nepočala běžet okamžikem předání díla. Považuji za důležité se k této otázce alespoň ve stručnosti vyjádřit. S tímto okamžikem je též spojen přechod vlastnického práva k dílu, proto jsem se rozhodla tyto otázky spojit. Výše uvedená problematika je upravena v ust. § 542 – 545 ObZ. Zákoník rozlišuje případy, kdy zhotovitel zhotovuje věc (stavbu) na pozemku objednatele, a kdy věc zhotovuje na svém pozemku, či ve svém závodě. V prvém případě nese objednatel nebezpečí škody na věci, s tím souvisí i skutečnost, že je vlastníkem zhotovované věci, a to již od počátku provádění prací, ovšem jen za předpokladu, že se strany ve smlouvě samé nedohodly jinak. Pokud zhotovitel zhotovuje dílo na svém pozemku, či ve svém závodě, nese nebezpečí škody na věci sám, a je též vlastníkem věci, a to až do doby, kdy se vlastníkem věci stane objednatel, což bude obvykle spojeno s úhradou ceny díla nebo s předáním předmětu díla zhotoviteli. Další speciální ustanovení § 542 odst. 3 ObZ výslovně stanoví, že zhotovitel nenese nebezpečí škody na věci ani není vlastníkem věcí, jež jsou předmětem úpravy, opravy či montáže, a to proto, že jejich vlastníkem byl již předtím objednatel, a tyto úkony nejsou tak významné, aby ovlivnily vlastnické právo k předmětu díla. Okamžik přechodu nebezpečí škody na věci je upraven v kupní smlouvě, tato úprava se použije i na přechod nebezpečí u smlouvy o dílo. Jako pravidlo platí, že nebezpečí škody na věci přechází na objednatele předáním díla, od tohoto okamžiku je zhotovitel odpovědný za vady díla. Pokud objednatel dílo řádně nepřevezme je okamžikem přechodu nebezpečí doba, v níž mu zhotovitel umožní s předmětem díla nakládat, to má velký význam např. při vis maior, neboť v tomto případě by škoda postihla objednatele. Dále přechází nebezpečí škody ze zhotovitele na objednatele v době, kdy bylo objednateli umožněno nakládat s dílem, např.
49
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2001, sp.zn. 33 Cdo 1076/2000, In Štenglová I, Přehled judikatury ve věcech obchodní závzkových vztahů, 2. vydáná, ASPI, 2005, str. 205.
36
si je mohl odvézt osobním či nákladním automobilem, poslat si pro předmět díla svého dopravce. Dále je přechod nebezpečí škody vázán na předání díla dopravci pro přepravu díla objednateli. Také v těchto případech platí, že v tomto okamžiku objednatel nabývá vlastnické právo k předmětu smlouvy o dílo. Důležité jsou též právní následky přechodu nebezpečí škody na věci v případě, kdy smlouva o dílo zanikne jiným způsobem, než je její řádné splnění. Je-li zhotovovaná věc ve vlastnictví zhotovitele a závazek zanikne z důvodu, za který objednatel neodpovídá, má objednatel nárok na úhradu věcí převzatých zhotovitelem k provádění díla, které již byly zpracovány. Tímto není dotčen nárok objednatele na náhradu škody. Pokud však závazek provést dílo zanikl vinou objednatele, má objednatel nárok na úhradu jen toho, o co se zhotovitel prováděním díla obohatil. V případě zániku smlouvy z důvodů, za které objednatel neodpovídá, a v případě, že předmětem závazku je montáž, údržba nebo oprava věci, nebo zhotovovaná věc má takovou povahu, že ji nelze vrátit či předat zhotoviteli, je objednatel povinen uhradit zhotoviteli to, o co se objednatel obohatil. Zanikl-li závazek z viny objednatele, u věci, kterou není možno vrátit ani předat zhotoviteli, nebo je-li předmětem smlouvy montáž, oprava, nebo údržba věci, má zhotovitel nárok na úhradu ceny věcí, které účelně opatřil a které se zpracováním staly součástí zhotovované věci, pokud je tento nárok zhotovitele výslovně ve smlouvě upraven. Zde je opět patrná snaha chránit objednatele jako slabší a méně zkušenou smluvní stranu. Této problematice věnuji dost pozornosti, domnívám se však, že problematika provedení díla zhotovitelem, zejména jeho odpovědnost za vady a s tím souvisí též otázky přechodu nebezpečí škody zhotovované věci a vlastnického práva, jsou natolik významné, že na jejich náležité smluvní úpravě mnohdy závisí osud smlouvy o dílo. Proto si troufám tvrdit, že výše uvedená problematika náleží k nejvýznamnějším otázkám smlouvy o dílo, která si zaslouží náležitou pozornost obou smluvních stran, neboť čím lepší úprava těchto otázek ve smlouvě samé, tím větší právní jistota stran, a tím menší riziko soudních nebo rozhodčích sporů.
4.6 Dokumenty předávané se strojně technologickou částí smlouvy o dílo
Jelikož pod pojmem strojně technologická část díla rozumím především dodání souboru strojů a zařízení, které budou zabezpečovat např. topení v rodinném domě, nebo vodní turbínu pro vodní elektrárnu, jsou její součástí též různá potrubí, armatury nebo ústřední vytápění továrny, kterým není jen kotel, ale též radiátory, či rozvodné potrubí, kterým se teplo šíří po domě. Proto je jasné, že zde bude nutná náležitá technická dokumentace. 37
Součástí této dokumentace je zejména projekt stavby, který komplexně pojednává o řešení stavby jako celku včetně jeho strojně technologické části. Je-li předmětem smlouvy o dílo dodávka investičního celku, např. strojně technologického vybavení pro vodní elektrárnu, je součástí této dokumentace pochopitelně též komplexní projekt, kde je umístění jednotlivých strojů, tak jak budou ve skutečnosti, a aby toto řešení bylo technicky co nejlepší pro potřeby objednatele. Dále jsou součástí technické dokumentace výkresy jednotlivých částí vodní elektrárny, např. výkresy vodní turbíny a jejich jednotlivých součástí v samostatných funkčních celcích, dále technické údaje o výkonu stroje, jeho příkonu a ceně, a dále též technologický postup výroby (dále jen TPV), který nám stanoví posloupnost jednotlivých operací při výrobě jednotlivých strojních součástí, vodní turbíny, čerpadel, potrubí. Pochopitelně nesmíme zapomenout ani na protokoly o všech provedených zkouškách a jejich výsledcích. Všechny výše uvedené dokumenty jsou velmi významné jak při kontrole díla objednatelem, tak při uplatňování vad díla objednatelem vůči zhotoviteli. Je-li jasné, že se nepostupovalo podle některého z výše uvedených dokumentů, má to za následek vadu díla, nebo snížení výkonnosti předmětu díla, což je také vada. Proto jsou obvykle všechny výše uvedené dokumenty součástí smlouvy o dílo a to zejména jako přílohy smlouvy, takže podpisem smlouvy o dílo, strany prohlašují, že berou na vědomí i technickou dokumentaci, a že se s ní řádně seznámily. Je obvyklé, že tyto dokumenty budou zachyceny na nosiči dat, zejména CD, v tomto případě bych doporučovala, aby nejdůležitější z těchto dokumentů byly obsaženy též v listinné podobě, zejména pak protokoly o zkouškách a jejich výsledcích. Mezi náležitosti protokolu o jakékoli provedené zkoušce patří: zadání zkoušky – odpovídá na otázku co a proč měříme či zkoušíme, dále schéma měření – nákresy měřících postupů, poté postup při měření, kdy popisujeme jak daný parametr měříme, či zkoušíme, poté naměřené a vypočtené hodnoty, které přehledně shrneme do tabulky, nebo je zaneseme jiným přehledným způsobem, závěr, kdy je konkrétní doporučení z hlediska účelu zkoušky, zda daná součást vyhovuje použití v souladu s účelem smlouvy. Pochopitelně nelze zapomenout na datum a podpisy, a to jak osoby, které zkoušku prováděla, asistentů při zkouškách, tak smluvních stran, či jejich oprávněných zástupců. Jen připomínám, že se na všechny výše uvedené dokumenty vztahují technické normy ČSN, které je nutno dodržet, pokud by tomu tak nebylo, jednalo by se o vadu díla. Povaze a významu norem ČSN se budu věnovat níže
38
4.7 Právní povaha norem ČSN
Význam technických norem tkví v tom, že jsou osvědčeným vodítkem pro odzkoušená a osvědčená technická řešení v praxi, a to z nejrůznějších oborů. Právníka však bude zajímat zejména otázka jejích právní povahy. „Z hlediska právního jsou významné národní normy (ČSN), jejichž dodržování je v některých případech povinné a s jejich nedodržením jsou spojeny určité právní důsledky“50. Proto se domnívám, že technické normy mají povahu odvětvových obchodních zvyklostí a jsou v praxi dodržovány a mnohé smlouvy o dílo s postupem podle technických norem, ať už ČSN, či jiných počítají (ISO, DIN,...). K dodržování technických norem nás nabádá sám obchodní zákoník, a to nejen v pasážích, kde se věnuje obchodním zvyklostem, ale též v ust. § 730 ObZ, který též pojednává o závaznosti obchodních zvyklostí v mezinárodním obchodě. Je nepochybné, že i zde se jedná o technické normy. O technických normách se přímo zmiňuje též ust. § 633 odst. 1 OZ, a to tak, že je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma musí být tato dodržena. Pokud by tedy závazná norma ČSN pro určité dílo dodržena nebyla a vada díla by byla v kauzálním nexu s porušením normy ČSN, domnívám se, že je možné se domáhat náhrady škody či odpovědnosti za vady. Opět však opakuji skutečnost, že v obchodně právních vztazích je úprava smlouvy o dílo dispozitivní a upozorňuji na povahu norem ČSN jako na odvětvové obchodní zvyklostí. Je dobré závaznosti norem ČSN (či jiných technických norem) přímo ve smlouvě samé stanovit. K tomu doporučuji upravit i právní následky při nedodržení závazné technické normy. Závěrem k technických normám „Dnes nejsou technické normy závazné v zásadě s tím, že respektovat je nutno jen ustanovení o technických normách podle tohoto zákona (z. 142/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vydaných“51. „Proto je třeba ve smlouvě uvést, kterými těmito normami se budou na základě dohody řídit. Použití technických norem usnadňuje uzavírání smluv. Ujednání o technických normách jsou vhodným způsobem určujícím vlastnosti plnění“52. Závěrem této kapitoly považuji za vhodné vyjádřit se k právní úpravě smlouvy o dílo v obchodním zákoníku. Úprava smlouvy o dílo je převážně dispozitivní, kogentní je jen ust. § 536 ObZ, což dává stranám potřebnou smluvní svobodu, ale zároveň ona kýžená smluvní svoboda může být dvousečnou zbrání, zvláště, stojí-li proti sobě zkušený smluvní partner se
50
Jareš, J., Technické normy, Právní rádce 7/1994, str. 45. Kovařík, Z., Jakost zboží a technická normalizace, Právo a podnikání 3/93, str. 22- 23. 52 Marek, K., Smluvní obchodní právo kontrakty, Masarykova univezita Brno, 2006, str. 226.
51
39
smluvním partnerem nezkušeným. Částečnou unifikaci smlouvy o dílo s kupní smlouvou považuji za legislativní nedostatek, neboť dispozitivní ustanovení smlouvy o dílo, odkazují na přiměřené použití kongentních ustanovení kupní smlouvy. S tímto souvisí i fakt, že ochrana objednatele je zde patrně menší než je tomu v občanském zákoníku, čemuž napomáhá právě dispozitivní úprava smlouvy o dílo v tomto kodexu. Na druhé straně však musím konstatovat, že i objednateli jsou zákonem dány silné nástroje ochrany, zejména v podobě možnosti kontrolovat dílo, či v přísnosti ustanovení o splnění závazku zhotovitele provést dílo, kdy závazek provést dílo zaniká, je-li dílo provedeno řádně a včas. Jako problém vidím skutečnost, že v obchodním zákoníku chybí zmínka o technických normách přímo ve smlouvě o dílo, neboť je jasné, že právě zde se budou technické normy používat nejčastěji, dále by zde mohla být hlubší úprava zkoušek, jejich pořadí, náležitostí protokolu o zkouškách. Jinak lze úpravu smlouvy o dílo v obchodním zákoníku, a to včetně úpravy podstatných částí smlouvy o dílo považovat za uspokojivou. Na úpravě podstatných částí smlouvy o dílo mi vyhovuje zejména to, že ustanovení § 536 ObZ má kogentní povahu, neboť je vhodné, aby alespoň podstatné části smlouvy o dílo byly upraveny kogentně, dispozitivnost navozujících ustanovení dává smluvním stranám potřebnou smluvní volnost, k tomu, aby si svůj právní vztah upravily podle svých představ a okolností případu. Uspokojivou shledávám též úpravu cenu díla v obchodním zákoníku, neboť tato vyhovuje jak praxi, tak dostatečně zajišťuje ochranu objednatele proti jednostrannému zvýšení ceny díla zhotovitelem. Děje se tak jednak stanovením zákonného limitu zvýšení ceny, při kterém je objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit, dále tak, že v případě nesouhlasu objednatele s cenou díla, rozhodne o ceně díla soud. V případě odstoupení od smlouvy je v souladu se zásadou bdělým náležejí práva, že objednatel musí odstoupit bez zbytečného odkladu, na druhé straně je zhotovitel zatížen informační povinností, aby objednatele informoval o nutném zvýšení ceny taktéž bezodkladně. Pokud tak neučiní má nárok na zaplacení ceny původní tedy nezvýšené. Vzhledem k tomu, že tato ustanovení jsou dispozitivní, je možné si inter partes ujednat jiné podmínky. Jediné, k čemu mám závažnější výhrady je ust. § 547 odst. 4 ObZ, které dává pravomoc soudu rozhodnout o ceně, pokud se zvýšením ceny objednatel nesouhlasí. Mé výhrady směřují k délce soudního řízení, proto bych na tomto místě doporučovala vždy svěřit rozhodování o ceně rozhodci nežli soudu. Bude to jistě rychlejší a levnější. Velmi dobře je upraven případ, kdy od smlouvy odstoupí zhotovitel a jeho nárok na zaplacení ceny díla, a dále je velmi dobrá zákonná úprava více a méně práce, změn díla a jejich vliv na cenu díla. 40
Mám-li vyjádřit k návrhům de lege ferenda v oblasti podstatných částí smlouvy a ceny díla, doporučovala bych zachovat status quo, s tím, že bych zauvažovala, zda do ustanovení § 547 odst. 4 ObZ nezměnit takto „Nesouhlasí-li se zvýšením ceny objednatel, rozhodne o ceně díla soud nebo zvolený rozhodce (rozhodčí soud), a to na návrh jedné ze smluvních stran. Dále by de lege ferenda stálo zato zamyslet se nad vhodností upravit otázku vad díla a nároků z vad díla a dále problematiku o přechodu nebezpečí škody na věci vložit do oddílu nazvaného třeba „Odpovědnost za vady a přechod nebezpečí u smlouvy kupní a smlouvy o dílo“ a tuto problematiku bych zařadila za úpravu kupní smlouvy, s tím, že bych ji vložila před úpravu smlouvy o dílo. Tím by se tato ustanovení vyjmula z obou typů smluv, byla by jednoznačně unifikovaná, možná by to přispělo k uživatelskému zjednodušení obchodního zákoníku pro všechny, kteří s tímto kodexem běžně pracují. Jsem toho názoru, že toto řešení by lépe odpovídalo praxi nežli odkazy na přiměřené či obdobné užití ustanovení o kupní smlouvě pro smlouvu o dílo při řešení těchto otázek Patrně by se tím vyřešila i povaha těchto ustanovení, kdy dispozitivní ustanovení smlouvy o dílo odkazují na kogentní ustanovení upravující tutéž otázku v kupní smlouvě.
41
5
Problémy s uzavíráním smlouvy o dílo v praxi
Je jasné, že s uzavřením každé smlouvy jsou spojeny jisté obtíže, některé jsou společné pro každý typ smlouvy, jiné specifické pro konkrétní smluvní typ. Obecně lze potíže při sjednávání smluv rozdělit na obtíže v předsmluvním stádiu, kdy konkrétní smlouva není ještě uzavřena, a kdy se tedy vyjednává o její budoucí podobě, dále na potíže ve smluvním stádiu, tedy v případě, kdy je konkrétní smlouva uzavřena, ale v průběhu její realizace nastal problém, který smluvní strany buď nepředvídaly, neuvědomily si jej, nebo o něm tušily, ale neřešily jej. K tomu, aby se problémům při uzavírání a po uzavření smlouvy o dílo předešlo, mají sloužit rady obsažené v této kapitole. Je zřejmé, že zde nepůjde jen o rady právní, ale též o rady psychologické, tak aby smluvní partner, jehož bude zastupovat právní zástupce, měl ze sjednané smlouvy o dílo o něco více výhod, ale aby přitom spokojenost byla na obou stranách. Jelikož v celé práci chráním objednatele, budu se zde snažit psát o podmínkách co nejvýhodnějších právě pro něj.
5.1 Specifické problémy při uzavírání smlouvy o dílo
Jak již nadpis napovídá, zde se budu věnovat zejména problémům uzavírání smlouvy o dílo v předsmluvním stádiu. Již na tomto místě je nutné si vymezit postavení smluvních stran smlouvy o dílo, tedy objednatele a zhotovitele a zabývat se, proč chtějí smlouvu o dílo uzavřít a dále též volbou smluvního partnera, tedy s kým bude nakonec smlouva o dílo uzavřena. Zvláště výběru smluvního partnera je nutné věnovat náležitou pozornost a péči. „Objednatel je osoba, která objednává provedení díla. Je to osoba, která se neorientuje v problematice provádění díla tak jako zhotovitel, proto si zhotovení díla objednává“53. To však nevylučuje skutečnost, že se objednatel může o problematiku provádění díla zajímat a být tedy zhotoviteli partnerem. Naproti tomu je „zhotovitel osoba, která bude dílo provádět. Měla by to být osoba věci znalá, která ví, jak dílo zhotovit. Měl by znát všechny speciální předpisy (normy) týkající se provádění díla“54. Čili zhotovitel je odborníkem, který nese odpovědnost za výsledek činnosti k níž se smluvně zavázal, a objednatel by mu měl být partnerem. Objednatel by neměl zhotoviteli věřit vše, co mu řekne, ale spíše si informace vyřčené zhotovitelem ověřit, nebo se přímo zhotovitele zeptat na vše, co mu není jasné. Tím se posílí důvěra mezi smluvními stranami. Postavení smluvních stran je determinantem a 53 54
Pražák, Z., Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku praktická příručka, Linde Praha 2003, str. 20 Viz pozn. 53, str. 20 - 21
42
vlastně vymezením jejich vyjednávajících pozic při dalším jednání, proto je nutné mít na paměti, jde-li o objednatele jaké dílo a proč a dále je nutné znát své finanční možnosti. Pro tento případ je vždy lepší počítat s jistou finanční rezervou, a tuto zahrnout do své kalkulace. Jinak řešeno objednatel si též musí určit cenový strop, přes který již nemůže jít. Je jasné, že objednatel je ve smlouvě o dílo slabší smluvní stranou, je dobré, aby si toto své podstavení uvědomil a smířil se s ním. Neboť „ve všech vztazích soutěživé spolupráce činí dobře ten, kdo správně odhadne své síly a spokojí se obecně v určitém ohledu se slabší pozicí“55. Jen tak mohou být nakonec spokojeny oba smluvní partneři.
a) Výběr vhodného smluvního partnera a příprava na jednání o podobě budoucí smlouvy Je jasné, že objednatel bude chtít oslovit co nejvíce vhodných smluvních partnerů. Přitom jim však musí alespoň rámcově sdělit své představy, na základě nich mu poté zhotovitelé budou oznamovat předpokládanou výši ceny díla. Nejlepší pro výběr smluvního partnera je vybírat si takového partnera, kterého si měl objednatel možnost ověřit, tedy již dříve s ním smluvně spolupracoval. V tomto případě objednatel ví, jak se chová, ví co od něj může čekat apod. Není-li možné obchodovat se známým obchodním partnerem, doporučuji se o oblast, v níž má být dílo zhotoveno a podnikatelské subjekty, které se zhotovením díla v této oblasti zabývají, zajímat, a tomuto věnovat více času. Nakonec se to jistě vyplatí. Dále je vhodné dát na doporučení stálých a důvěryhodných obchodních partnerů. Předtím než se definitivně rozhodnu pro určitého smluvního partnera, vždy s ním o svých představách a vizích jednám osobně. Poté si vyberu jednoho smluvního partnera a s ním o uzavření smlouvy dále jednám, na nutnost řádné identifikace smluvního partnera je nutné pamatovat již v této fázi, proto zde okazuji na oddíl 4.2, který se touto problematikou zabývá. Co dělat v okamžiku, mám-li vybraného zhotovitele a mám s ním poprvé jednat o uzavření smlouvy o dílo a jejich podstatných částech? Zde doporučuji se řádně na každé jednání se smluvním partnerem připravit, tj. mít jasnou představu o výsledku smlouvy o dílo, mít vypracovaný, alespoň rámcový projekt, a mít sepsané své požadavky, od nichž nemohu ustoupit, a dále požadavky, od nichž ustoupit můžu. U těchto požadavků je dobré mít vyznačenu mez, kam až můžu ustoupit, to vše při stanovení cenového stropu. Jako objednatel se zajímám o záruční dobu na dílo, o případ, kdy dílo bude mít vady, o jejich odstraňování, nároky z vad díla, co se stane, když vady nejsou odstraněny ani po řádné reklamaci, o zkoušky a účasti na zkouškách, závaznost technických norem, předání díla, náležitosti
55
Hajn, P., Bejček, J., Jak uzavírat obchodní smlouvy, 2. vydání, Linde Praha 2003, str. 36
43
stavebního či montážního deníků, nebo deníku prací na díle provedených, náležitosti protokolů o zkouškách, dodacích podmínkách... A na vše čemu nerozumím se zhotovitele raději zeptám. Jednáte-li se zkušeným smluvním partnerem připravte se na tvrdá vyjednávání, nicméně tvrdí musíte být i vy, chcete-li dosáhnout co nejlepších podmínek pro sebe. Zároveň smluvní podmínky musí být dostatečně výhodné též pro zhotovitele. Pokud by tomu tak nebylo, je to podezřelé. Z tohoto důvodu mějte na paměti, že „dobrá smlouva je taková, co přináší prospěch oběma stranám, ale na naší straně je to prospěch o trochu větší“56. Musíte se připravit též na „nepříjemné dotazy“ zhotovitele týkající se vašeho podnikání, a zejména vaší platební bilance, proto na tyto otázky klidně odpovídejte, a uvědomte si, že vy s vašimi dotazy zhotoviteli děláte totéž. Zhotovitele se klidně zeptejte jaké investiční akce již prováděl.
b) Smlouva o smlouvě budoucí Pokud jste s výsledkem vyjednávání spokojeni, nezmiňujte se ihned, že výsledek jednání chcete sepsat do smlouvy o smlouvě budoucí, zkušený smluvní partner toto odhalí a může se tohoto sepsání zdráhat, nebo vy sami ztratíte psychologickou výhodu. Spíše je lepší chvíli počkat, až také zhotovitel něco naznačí, a poté říci: „Tak domnívám, se že by v tomto okamžiku bylo vhodné sepsat smlouvu o smlouvě budoucí, co myslíte?“ Nyní pár slov k pactum de contrahendo. „Nejistotu a proměnlivost ekonomické situace dokáže skloubit se závazností smluvního ujednání smlouva o uzavření smlouvy budoucí, ta má mimořádný význam, protože umožňuje podnikatelům sjednat si určitou právní jistotu, odpovídající daným okolnostem a zejména si v předstihu vytvářet jisté právní zázemí pro uzavření konečné smlouvy až k tomu budou vytvořeny potřebné předpoklady“57. V případě, že vhodné podmínky či předpoklady nenastanou, právní úprava uzavření konečné smlouvy nevyžaduje.
c) Další doporučení při jednání se zhotovitelem Dále doporučuji písemně zanést též výsledky všech dalších jednání o smlouvě, za vhodnou považuji klauzuli, v níž je smluvní pokutou či jinak sankcionováno zneužití důvěrných informací poskytnutých zhotoviteli. Uvědomte si, že obsah smlouvy může být určen též odkazem na obchodní podmínky, zhotovitel se o to jistě pokusí, musíte mu dát najevo, že jste na tento tah připraveni. S obchodními podmínkami klidně souhlaste, ale jen s těmi, které znáte, nebo o kterých víte, že jsou dostupné a dostatečně prověřené. 56 57
Hajn, P., Bejček, J., Jak uzavírat obcbodní smlouvy, 2. vydání, Linde Praha 2003, str. 44 Bejček, J., Předsmluvní stadium, Právní rádce 1/1994, str. 10
44
Nyní jsme ve stádiu, kdy máme pactum de contrahendo, a další dohodnuté podmínky smlouvy, a zde se již jedná o uzavření smlouvy o dílo.
5.2 Vhodné doložky a klauzule ve smlouvě o dílo
Je jasné, že jako každou jinou smlouvu i smlouvu o dílo lze dotvářet různými smluvními doložkami, za předpokladu, že tyto neodporují podstatným náležitostem smlouvy, a vyhovují představám smluvních stran. U smlouvy o dílo bych doporučovala sjednání následujících doložek, a to rozhodčí doložky, cenové doložky, eventuálně měnové doložky, dále se ve smlouvách o dílo často vyskytuje odkaz na obchodní podmínky. Pro objednatele je vhodné, aby si prosadil ty obchodní podmínky, které pokud možno zná a které jsou dostupné a praxí ověřené. Mám na mysli obchodní podmínky FIDIC, právní guides,... dále je vhodná salvatorní klauzule, ustanovení o svobodné vůli při uzavření smlouvy, zde se budu zabývat zejména rozhodčí doložkou, cenovou doložkou, salvatorní klauzulí a prohlášení o svobodné vůli a vyloučení tísně v době uzavření smlouvy.
a) Rozhodčí doložka Rozhodčí doložkou svěřuji rozhodování konkrétní sporu ze smlouvy o dílo rozhodci (rozhodcům), nebo rozhodčímu soudu, a to namísto soudu obecného. Rozhodčí doložku doporučuji sjednat za předpokladu, že znám rozhodce, který je ochoten daný spor rozhodnout. Aby bylo možné jej rozhodnout, musí být tzv. arbitrabilní, tj. vhodný pro rozhodování rozhodcem. Arbitrabilitu sporu – přípustnost sporu pro rozhodčí řízení upravuje ust. § 2 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen ZRŘ). „Spory o nichž lze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, musí splňovat kumulativně následující znaky musí jít o spory majetkové, a to s výjimkou sporů o výkon rozhodnutí, sporů vzniklých z provádění konkurzu a vyrovnání, o těchto sporech je možné uzavřít smír, a jsou řešitelné (přímo) před soudy obecnými“58. Pokud jsou výše uvedené znaky arbitrability splněny je možné o řešení sporu uzavřít rozhodčí doložku. Nyní zde uvedu vzorovou rozhodčí doložku, jak by měla podle mých představ vypadat. Jedná se o rozhodčí doložku Rozhodčího soudu při HK a AK ČR., nicméně je možné, tuto použít i pro arbitráž ad hoc, ovšem za podmínky, že název Rozhodčí soud při HK a AK ČR nahradíme názvem rozhodčího soudu, nebo jmény a příjmeními rozhodců, kteří budou spor
58
Rozehnalová, N., Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, ASPI2002, str. 73.
45
řešit. Rozhodčí doložku doporučuji sjednat v závěrečných ustanoveních smlouvy o dílo, kde bude spolu se salvatorní klauzulí a ustanovením o svobodě vůle smluvních stran. Rozhodčí doložku považuji za natolik zásadní, že uvádím její vzor, u ostatních doložek a ujednání se spokojím s jejich popisem, a to bez uvedení vzoru. Vzorová rozhodčí doložka: „Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu“59.
b) Cenová doložka Cenová doložka ve smlouvě o dílo nám pomáhá ke stabilizaci ceny díla zejména u klíčových a finančně náročných položek, a to tak, že se vymezí položky, pro které se cenová doložka sjednává s tím, že při vzestupu či poklesu ceny těchto položek v cenové doložce vymezených o určitou procentní částku se strany zavazují, že budou znovu jednat o ceně díla, nebo, že bude uhrazena poměrná část pohybu ceny u těchto položek, i tím, že se upraví následky pro případ, že dohody o ceně díla nebude dosaženo rozhodne např. rozhodce, popř. se od smlouvy odstoupí a určí se způsob vzájemného vypořádání smluvních stran. Cenovou doložku, proto doporučuji zařadit mezi ustanovení pojednávající o ceně díla.
c) Salvatorní klauzule a prohlášení o svobodné vůli smluvních stran Tato smluvní ujednání tradičně patří mezi závěrečná ujednání mnohých smluv. Význam tzv. salvatorní klauzule spočívá v tom, že neplatnost některého ustanovení ve smlouvě nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy, což je velmi praktické, a současně se jí smluvní strany zavazují k jednání o nahrazení neplatného ustanovení smlouvy ustanovením platným. Prohlášení o svobodné vůli smluvních stran v každé smlouvě je vhodné z toho důvodu, že jeden ze smluvních partnerů by později pod tlakem termínů, či jiných překážek bránících mu v plnění jeho smluvních závazků by se mohl dovolávat toho, že smlouvu neuzavřel svobodně, uzavřel ji v tísni, nebo za nápadně nevýhodných podmínek. Vím, že toto nebude časté, ale přesto je lepší ve smlouvě o dílo toto prohlášení mít, s ním se pojí též prohlášení o seznámení se s obsahem smlouvy.
59
http://www.soud.cz/index.php?url=cz_dolozky.htm
46
5.3 Problémy při uzavírání smlouvy o dílo s mezinárodním prvkem
Vzhledem k tomu, že smlouvy o dílo jsou velmi často uzavírány též mezi zahraničními obchodními partnery, při jejich sjednávání a uzavírání se vyskytují specifické problémy vzhledem k přítomnosti mezinárodního prvku ve smluvním vztahu. Upozorňuji však, že doložky uvedené v předchozím oddíle jsou vhodné i pro tyto typy smluv s tím rozdílem, že vyžadují úpravu vzhledem k přítomnosti mezinárodního prvku. Na tomto místě se budu zabývat úpravou sjednání více jazykových verzí smlouvy o dílo, a jejich pořadím v případě sporu ze smlouvy, dále též měnovou doložkou.
a) Problematika sjednání smlouvy o dílo ve více jazycích a řešení sporů ze smlouvy o dílo Uzavíráme-li smlouvu o dílo se zahraničním partnerem, je nutné ji uzavřít také v jednom ze světových jazyků, kterým náš smluvní partner mluví, nebo mu rozumí, a to natolik, že je schopen pochopit jednotlivá ustanovení smlouvy o dílo jak jednotlivě, komplexně. Dále je velmi důležitá otázka, která jazyková verze smlouvy má přednost v případě sporu, či zda jsou si tyto jazykové verze rovnocenné. Tato otázka je velmi důležitá zejména při přípravě smlouvy, kdy je nutno se zvláště pečlivě zabývat překladem smluvního textu v cizím jazyce do češtiny. Většina smluv, je-li psána v cizím jazyce, je psána anglicky, neboť angličtina je světový jazyk číslo jedna, ale její problém je v tom, že není zcela vhodná pro jazyk právní, pro který svojí precizností více vyhovuje jazyk německý. Je jasné, že mi smluvní partner ze zahraničí neodsouhlasí přednost české verze smlouvy v případě sporu, je-li Angličan, Američan či Němec. V tomto případě doporučuji připravovat smluvní text v týmu lingvistů a právníků s velmi dobrými znalostmi právnické angličtiny či němčiny. A pro případ sporu je dobré si ujednat jazyk, ve kterém smlouva sjednána nebyla, a překlad bilinguární smlouvy do tohoto jazyka svěřit odborné instituci, která se tlumočením zabývá. Pravda je, že to bude něco stát, ale nakonec se to vyplatí. Toto ustanovení bych ve smlouvě zařadila mezi ustanovení závěrečná Za předpokladu, že by byl problém s předností české verze smlouvy, (a smluvními partnery by byli Čech a Angličan) dá se ujednat, že pro případ sporu bude rozhodující neutrální německá jazyková verze smlouvy
b) Měnová doložka Měnová doložka je podobná doložce cenové, s tím, že účelem měnové doložky je bránit výkyvům kurzů měn, a tím pádem k nežádoucím výkyvům ceny díla v důsledku pohybu kurzů měn, zejména měny, v níž má být cena díla uhrazena. Měnová doložka může být 47
sjednána též mezi tuzemskými subjekty. „Zejména strojírenské a elektrotechnické zboží totiž postupně připomíná stavebnice při použití komponentů vyráběných v řadě zemí světa a ceny tuzemských dodávek mohou být závislé i na kursu cizích měn, proto se jí věnuji na tomto místě“60. Měnovou doložku bych zařadila mezi ustanovení zabývající se cenou díla. Dále bych doporučovala upravit smluvní pokutu a její vztah k náhradě škody, a též rozsah a způsob náhrady škody. Tuto úpravu bych vložila do oddílu odpovědnost a sankce. Před uzavřením smlouvy doporučuji si smluvní text důkladně pročíst a před podpisem konzultovat s právním zástupcem. Na závěr kapitoly se tradičně vyjadřuji k úrovni právní úpravy v předmětné oblasti, zde se k této problematice mohu vyjádřit v souvislosti s úpravou pactum de contrahendo, a její povahy, dále v souvislosti s úpravou cenové a měnové doložky. Domnívám se, že úprava pactum de contrahendo je pro praxi vyhovující, poněvadž je v praxi využívána, tudíž bych na této právní úpravě de lege ferenda nic neměnila, a ponechala bych ji ve stávající podobě. Totéž můžu říci o úpravě cenové a měnové doložky v obchodním zákoníku. Zatímco cenová doložka je upravena v kupní smlouvě, ačkoli je použitelná i pro smlouvu o dílo, ale i jiné smlouvy, jejichž předmětem je protiplnění ve formě finančního ekvivalentu, je měnová doložka upravena v ust § 744 ObZ týkající se závazkových vztahů v mezinárodním obchodě. Soudím, že by bylo de lege ferenda vhodné přemístit úpravu cenové a měnové doložky před úpravu jednotlivých smluvních vztahů, konkrétně za ustanovení § 296 ObZ a to jako oddíl nazvaný „Cenová a měnová doložka“.
60
Marek, K. Kupní smlouva, Právní rádce ihned.cz 28.4.2005 zdroj. http://pravniradce.ihned.cz/1-1007824016022050-F00000_d-39
48
6
Srovnání s německou úpravou
K volbě německé právní úpravy pro tuto komparativní kapitolu jsem byla vedena následujícími úvahami. Za prvé jsou to společné právní kořeny českého a německého právního řádu, kdy obě země patří do rodiny kontinentálního systému práva, který se svými historickými kořeny vychází z práva římského. Domnívám se, že delší zkušenost s demokratickým uspořádáním v Německu je velmi dobrým zdrojem nejen pro vědecké pracovníky, kteří velmi často působí na akademické půdě, ale též pro zákonodárce, kteří velmi často sahají k německé právní úpravě jako zdroji inspirace pro právní úpravu stejné nebo obdobné otázky v České republice. Inspirace německou právní úpravou považuji za vhodnou cestu k naší dokonalejší právní úpravě. V Německu je smlouva o dílo upravena spolu s kupní smlouvou. Přičemž kupní smlouva, a tím pádem i smlouva o dílo je upravena v Handelsgesetzbuch (dále jen „HGB“), konkrétně v ust. § 373 - § 382 HGB. Z těchto ustanoveních se smlouvě o dílo výslovně věnuje jen § 381 odst. 2 HGB, který výslovně stanoví, že „ustanovení o kupní smlouvě jsou použitelná, když nějaký podnikatel opatří látku k zhotovení nějaké movité věci“61. Toto je dikce výše uvedeného ustanovení, v komentáři k tomuto ustanovení však zjistíme, že toto však „neplatí pro čisté smlouvy o dílo“62. Za zajímavé považuji též skutečnost, že ustanovení upravující kupní smlouvu nelze použít pro čisté smlouvy o dílo, a to ani analogicky. Toto ustanovení je použitelné maximálně na standardní software uzpůsobený speciálnímu přání zákazníka, tedy spíše na smlouvy kupní. Z toho vyplývá, že čisté smlouvy o dílo se musely v době platnosti tohoto ustanovení uzavírat patrně jako inomináty. V poslední době, však došlo ke změně v dikci ust. § 381 odst. 2 HGB, s tím, že úprava kupní smlouvy se od roku 1999 nezměnila. Ustanovení § 381 odst. 2 HGB se změnilo následovně „Ustanovení o kupní smlouvě jsou použitelná, na dodávku zhotovené nebo vyrobené movité věci, jež jsou jeho předmětem“63. Z poznámek k tomuto ustanovení lze zjistit, že toto ustanovení je použitelné pro smlouvy o koupi věci budoucí, a dále též na montáž chladniček, na smlouvy o opravě a údržbě věci, kdy je lhostejné, zda půjde o věci zastupitelné či nezastupitelné. Krom toho použitelnost ustanovení o kupní smlouvě zůstává zachována pro standardní software, přesto se rozšířila též na reklamní spoty. Přes tento
61
Koller, Roth, Morck, Handelsgesetzbuch, Kommentar, 2. Auflage, Verlag C.H.Beck Munchen 1999, str. 948 Viz pozn. 57, str. 949 63 Baumbach, Hopt, Handelsgesetzbuch, Kommentar, 32. neuberarbeiterte und erweiterte Auflage, Verlag C.H.Beck Munchen 2006, str. 1350 62
49
významný posun v německé právní úpravě však tato ustanovení nelze použít na klasické smlouvy o dílo. Z výše uvedených důvodů se na tomto místě nebudu dále zabývat rozborem německé právní úpravy, neboť bych se zabývala srovnáním s úpravou kupní smlouvy, jen bych se ráda krátce zmínila o splnění závazku zhotovitele provést dílo, a s tím souvisejících povinnostech objednatele, s tím, že dnes je tato úprava použitelná i na montáž. Montáž je činností, která podle českého právního řádu spadá pod režim smlouvy o dílo. Splnění je v HGB upraveno zprostředkovaně, a to v ust. § 377 tohoto kodexu, které pojednává o prohlídce a vytýkání vad. Prohlídka zboží (v našem případě díla) je tedy povinností objednatele. Zároveň tím, že objednatel je povinen zboží (dílo) řádně prohlédnout má možnost ke zjištění veškerých vad díla, které by za jiných okolností zjistit nemohl. Za předpokladu, že objednatel zjistí vadu díla, je povinen výskyt vady zhotoviteli neprodleně oznámit. Pokud objednatel výskyt vady zjistí, avšak opomene vadu díla zhotoviteli oznámit, tak se potom jedná o dílo schválené, tedy bez vad, ale s tím, že vada díla nebyla při prohlídce zjistitelná. Toto ustanovení tedy chrání objednatele, tím, že mu poskytne čas, aby vadu díla, kterou při prohlídce díla zjistil, zhotoviteli mohl oznámit a domoci se tímto způsobem odstranění této vady. Tímto způsobem jsou upraveny vady zjevné zjištěné objednatelem při řádné prohlídce díla. Jaká je právní úprava u tzv. vad skrytých, tedy u vad, které není možné zjistit prohlídkou díla, ale které vyjdou najevo dodatečně, tedy po určité době užívání díla. Zde je právní úprava na objednatele přísnější, neboť říká, že objednatel je povinen výskyt skryté vady oznámit zhotoviteli neprodleně poté co tuto vadu zjistí. Pokud tak neučiní, má se za to, že zboží (dílo, zde tedy montáž) je bez vad. Est. § 377 odst. 3 HGB je pro objednatele dosti tvrdé, patrně s ohledem na časový odstup, v němž se skrytá vada díla (montáže) projeví, proto je objednateli uloženo, aby ve vlastním zájmu jednal rychle. Est. § 377 odst. 4 HGB chrání objednatele a to tím způsobem, že výslovně stanoví, že pro zachování práv objednatele stačí včasné odeslání oznámení o vadách díla zhotoviteli. Lhůtu pro oznámení vad HGB upravuje jako lhůtu procesně právní, kdy k zachování práva stačí odeslání oznámení, a nikoli jeho doručení adresátovi, jak by tomu bylo v případě, že by se jednalo o lhůtu hmotněprávní. Je však nutné, aby oznámení objednatele o vadách bylo zhotoviteli doručeno. Objednatel je zvláště chráněn v případě, kdy zhotovitel podstatnou vadu díla zamlčí. V tomto případě by se zhotovitel nemohl dovolávat znění ust. § 377 HGB a byl by tedy vždy 50
odpovědný za vady díla, a to se všemi právními následky. Tato ochrana objednatele je zcela namístě, neboť jej chrání proti lstivému jednání zhotovitele, který se tímto způsobem snaží zakrýt své chybné kroky při provádění díla (montáže), ačkoli o nich ví. Dojde-li k opakovanému výskytu téže vady díla (montáže) je nutné další tzv. opakované oznámení o výskytu vady. Pro oznámení o vadách díla zhotoviteli není předepsána žádná forma. Vady díla (montáže) je tedy možné zhotoviteli vytknout i ústně, tedy telefonicky. V zájmu právní jistoty a unesení důkazního břemene objednatelem je vhodné činit veškeré oznámení o vadách díla zhotoviteli do Německé spolkové republiky v písemné formě, a to nejen formou doporučeného dopisu, ale též emailem. Doporučený dopis však považuji za vhodnější a formu elektronické komunikace spíše za subsidiární způsob oznámení vad. Za účelem správného a úplného oznámení vad díla zhotoviteli považuji alespoň laický popis vady, tak, aby zhotovitel věděl, v čem vada spočívá. Tímto krokem se proces odstranění vady díla urychlí. Zajímavým shledávám též pojem vady v německém právu, neboť za vadu je zde považována jen vada věcná, nikoli však vada právní, jak je tomu v České republice. Na to je třeba si dát při obchodním styku s německým partnerem pozor. V ostatním se pojem vady díla shoduje s naší právní úpravou, s tím, že upozorňuji na skutečnost, že vadou je každá ne nezávažná odchylka skutečného stavu od smlouvy nebo předpokladu, nebo toho co je obvyklé. Němci pod pojmem vady vidí spíše významnější vadu. Mám-li zde shrnout německou právní úpravu v oblasti splnění závazku zhotovitele a oznamování vad díla dá se říci, že je zde zakotven princip, že bdělým náleží práva, a objednatel je nucen se co nejdříve po montáži díla přesvědčit o jeho funkčnosti, pokud zjistí jakékoli vady je povinen o nich co nejdříve a v písemné formě informovat zhotovitele, pokud by tak neučinil, má se za to že montáž je bez vad, což má za následek ztrátu nároků objednatele při vadě montáže. Výše uvedené ustanovení je částečně převzato do českého právního řádu, s tím, že lhůty pro oznámení vad zhotoviteli objednatelem nejsou stanoveny tak přísně. Menší přísností lhůt pro oznámení vad díla se objednatel v ČR těší vyšší právní ochraně než objednatel v SRN.
51
7
Závěr
Ačkoli se moje práce věnuje zejména úpravě smlouvy o dílo v obchodním zákoníku, považuji srovnání obchodněprávní a občanskoprávní úpravy za důležité, a to z toho důvodu, že obchodněprávní úprava smlouvy o dílo nezapře své občanskoprávní kořeny. Tyto kořeny jsou zřejmé při ochraně objednatele jakožto slabší smluvní strany, která byla v mírnější podobě převzata i do obchodního zákoníku, ale v mírnější podobě, která vyhovuje obchodněprávním vztahům. Dále se zde zabývám pojmovým vymezením smlouvy o dílo a kupní smlouvy, neboť toto vymezení není zcela zřejmé, za zbytečnou považuji též duplicitu ust. § 536 odst 2 ObZ upravující legální definici smlouvy o dílo s ust. § 410 ObZ upravující legální definici smlouvy kupní. V následující kapitole se již plně věnuji úpravě smlouvy o dílo, a to zejména otázkám pojmovým, podstatným částem smlouvy o dílo a zejména postavení smluvních stran, splnění závazku provést dílo, odpovědnost za vady díla a přechod nebezpečí škody na věci a vlastnického práva, provádění díla. S úpravou podstatných náležitostí smlouvy o dílo lze souhlasit, proto zde nemám závažnějších připomínek či návrhů de lege ferenda. Následující kapitola již je psána zcela v praktickém rázu, a to tak, že obsahuje mnohá doporučení při kontraktačním procesu, zejména zachycení dosavadních výsledků vyjednávání ve smlouvě o smlouvě budoucí, která nám vytvoří jisté právní zázemí pro případ uzavření smlouvy, ale též upravuje i okolnosti za nichž není třeba na uzavření smlouvy o dílo trvat. Poté se věnuji vhodným doložkám či klauzulím ve smlouvě o dílo jak tuzemské, tak se zahraničním prvkem. Poté jsem se zaměřila na srovnání německé úpravy smlouvy o dílo s českou právní úpravou. Ačkoli je smlouva o dílo v HGB unifikována s kupní smlouvou, nelze tuto úpravu použít pro čistou smlouvu o dílo, kterou se zde zabývám. V poslední době však došlo k posunu v německé právní úpravě a to tak, že tuto úpravu lze použít pro montáž, opravu a úpravu věci. Proto je vhodné zmínit, že německá právní úprava neposkytuje takovou ochranu objednateli jako úprava česká, a to zejména z důvodu, že objednatel je zatížen přísnými lhůtami pro oznámení vad díla. Z tohoto důvodu nemám připomínky de lege ferenda k převzetí přísných lhůt z německého obchodního zákoníku. Celkově vzato, stále je možné naši právní úpravu smlouvy o dílo v obchodním zákoníku zlepšit. Za účelem zlepšení naší právní úpravy smlouvy o dílo navrhuji následující legislativní
52
změny, které je možné brát jako příspěvek do diskuse nad možnými změnami obchodního zákoníku. De lege ferenda doporučuji změnu občanského zákoníku ve smyslu zmírnění ochrany objednatele, a to z důvodu obavy z obcházení zákona, kdy při současném právním stavu hrozí to, že zhotovitel (podnikatel) uzavře s občanem (objednatelem) smlouvu o dílo v režimu obchodního zákoníku, což je právně možné. Z důvodu přesnějšího pojmového vymezení smlouvy o dílo je de lege ferenda vhodné do obchodního zákoníku vložit nový oddíl nazvaný „Pojmové vymezení kupní smlouvy a smlouvy o dílo“, a těmito novými ustanoveními nahradit dosavadní způsob pojmového vymezení těchto smluvních typů. Taková změna by tomuto velmi významnému soukromoprávnímu kodexu jen prospěla, neboť by jej učinila uživatelsky přehlednějším a to nejen pro právníka, ale i pro další osoby, které jsou nuceny se v rámci své profese těmito smluvními typy zabývat. Navíc by tímto krokem došlo ke zvýšení právní jistoty smluvních stran, neboť si v některých případech nemusí být zcela jisté, zda mezi sebou uzavřely smlouvu kupní nebo smlouvu o dílo. Za problém naší právní úpravy považuji částečnou unifikaci smlouvy o dílo s kupní smlouvou, a to zejména v úpravě vad díla, kdy dispozitivní ustanovení smlouvy o dílo odkazují na kogentní ustanovení kupní smlouvy. De lege ferenda bych doporučovala, zamyslet se nad vhodností upravit otázku vad díla a nároků z vad díla a dále problematiku o přechodu nebezpečí škody na věci do oddílu nazvaného třeba „Odpovědnost za vady a přechod nebezpečí u smlouvy kupní a smlouvy o dílo“, a tuto problematiku bych zařadila za úpravu kupní smlouvy, s tím, že bych ji vložila před úpravu smlouvy o dílo, tím by se tato ustanovení vyjmula z obou typů smluv, a tak by byla jednoznačně unifikovaná. Tímto právním krokem by se vyřešila povaha ustanovení o vadách díla. Soudím, že je možné se uspokojivě vyjádřit k úrovni naší právní úpravy, neboť naše právní úprava odpovídá právní úpravě vyspělých evropských států.
53
8
Cizojazyčné resumé (English Summary)
In this work I deal with description and explanation of the regulation of contract for work and material supply in the Czech Commercial Code. After Introduction I decided to make a short comparison of the mentioned regulation also with the regulation of contract for work in the Czech Civil Code. I find this comparison chapter suitable because of the fact that the Commerce Code is the basic source of the private law in the Czech Republic. Moreover our Commercial Code stands at some principles of the Civil Code. In the next chapter I deal with explaining of the concept of contract for work in opposite to the concept of the sales contract. This chapter is important because of near relationship between both types of contracts. There is possible to make a mistake about right definition contract for work and material supply. After this chapter I deal exclusively with the commercial code regulation of the contract for work and material supply. I try to explain the place of contract for work in our law regulation, the concept of work, and explain the basic parts of each contract for work signing according to the Commercial Code. As the most important I find rights and obligation of both sides of this contract. Because of specialization of this work on the technological part of work I join here also short passages about the documents handled over with the technological part of work and the legal matter of the ČSN norms. The scope of this work is practical; therefore I have mentioned some problems, which one can meet during making a contract for work and material supply. Here I recommend some suitable clauses as prevention from unpleasant problems during existence of contract for work. In the next chapter follows comparison with the regulation of contract for work in the Czech Commercial Code with the regulation of contract for work in the German Commercial Code. My reasons for comparison with the German Commercial Code regulation are following. The German law regulation shares together legal systems with our republic, and our parliament inspires with the German law regulation. And some principles of the German law regulation. And some principles of the German law regulation are implement to the Czech conditions. Then follows conclusion, where I summarize my most important opinions on the recent law regulation of the contract for work from the whole work. I also recommend here some changes in this area for future. Ending passages of this work describe some problematic questions of our law regulation 54
in this area. Here I think over a recent quality of law regulation and I try to find solution of some problems in our law for next time. I easy recommend some changes of our law regulation de lege ferenda. When I see some important problem in the passage I actually deal with; I don’t hesitate and join my own opinion on recent law regulation also there. One of my aims, which goes through the whole work is to protect client, because he has less suitable knowledge and experiences than contractor, which he could use during making contract for work and material supply. These facts create him to the position of weaker side of contract for work and material supply.
55
9
Seznam použité literatury a judikatury
Seznam použité literatury Monografie: Bejček J. Obchodní závazky (obecná úprava a kupní smlouva), 2. vydání Masarykova univezita v Brně, 1994, Bejček J., Eliáš K., Raban P.a kolektiv Kurs obchodního práva Obchdní závazky, 3. vydání, C.H. Beck, 2003 Hajn P., Bejček J. Jak uzavírat obchodní smlouvy, 2. vydání, Linde Praha a.s., 2003, Knapp V., Knappová M., Švestka J., Dvořák J., Kanda A., Kopáč l., Mikeš J., Salač J. Občanské právo hmotné svazek II., Díl třetí závazkové právo, Díl čtvrtý dědické právo 2. aktualizované a doplněné vydání, CODEX Bohemia, Praha 1998, Kobliha I, in Faldyna F, Pokorná, J., Tomsa M. a kol Obchodní právo, ASPI Meritum, 2005, Korbař, M., Pokorný M. Majetkovprávní vztahy v běžném občasnkém životě, 1. vydání, Prospektum, 1997, Marek K. Smluvní obchodní právo kontrakty, 1. vydání, Masarykova univerzita Brno 2006, Plíva, S., Obchodní závazkové vztahy, Praha, ASPI 2006, Pražák Z. Smlouva o dílo podle obcodního zákoníku praktická příručka, (1. vydání), Linde Praha a.s. 2003, Rozehnalová, N, Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, ASPI2002, Štenglová I. Přehled judikatury ve věcech obchodních závazkových vztahů, 2. vydání, ASPI 2005, Vích. J. Dodávky investičních celků v zahraničně obchodní činnosti (Zásady smluvní úpravy), (1. vydání), Inženýrské centrum Brno, 1995, Komentované zákony: Baumbach, Hopt, Handelsgesetzbuch, Kommentar, 32. neuberarbeiterte und erweiterte Auflage, Verlag C.H.Beck Munchen 2006, Dědič, J. a kol, Obchodní zákoník, komentář, díl IV. § 221 - § 775, nakladatelství POLYGON, Praha 2002, Chalupa, Štenglová, Tomsa, Obchodní zákoník komentář, 2. vydání, C.H. Beck 1994 Jehlička, Švestka, Škárová, Vodička, Občanský zákoník komentář, C.H.Beck, 2. vydání, r.1994, Koller I., Roth W.H., Morck, W. Handeslgesetzbuch Kommentar, 2. vydání, C.H. Beck Mnichov 1999, Štenglová, I. - Plíva, S. - Tomsa, M - a kol. Obchodní zákoník, Komentář. 10. vydání. : C. H. Beck, 2005. Vítek, J. In Eliáš K, a kol. Obchodní zákoník Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900, 4. přepracované a rozšířené vydání, Linde Praha, 2004, Články z časopisů: Bejček J. Předsmluvní stadium, Právní rádce, 1/1994, Bejček J. Nad interpretačními úskalími odpovědnosti za škodu v obchodních vztazích, Právní rozhledy 9/2000,
56
Bejček J. Poznámka ke vztahu ušlého zisku a tzv. zmařené příležitosti, Obchodní právo 4/2005, Bejček, Josef. Změny v typologii obchodních závazků. Obchodní právo, Praha : Prospektrum, Roč. 12, č. 3, od s. 2-15, 2003, Bělohlávek A. Smluvní podmínky FIDIC v některých obchodněprávních vztazích s mezinárodním prvkem, Obchodní právo 3/2006, Fojtů P. Pojem provedení díla, Právní praxe v podnikání 3/1993, Jareš J. Technické normy, Právní rádce 7/1994, Kovařík Z. Jakost zboží a technická normalizace, Právo a podnikání 3/1993, Marek K. Smlouva o dílo (třetí část), Právo a podnikání 11/1997, Marek K. Smlouva o dílo (1. část), Právní rádce 1/1994, Marek K. Smlouva o dílo (2. část), Právní rádce 2/1994, Marek K. K některým otázkám smlouvy o dílo ve výstavbě podle obchodního zákoníku, Právní praxe v podnikání, 7-8/1996, Marek K. Smlouva o dílo (první část), Právo a podnikání 9/1997, Marek K. Smlouva o dílo (druhá část), Právo a podnikání 10/1997, Marek K. Smlouva o dílo (třetí část), Právo a podnikání 11/1997, Pomykalová M. Závazek k provedení díla podle obchodního zákoníku, Právní praxe v podnikání 10/1998, Vích J. K problematice zkušebního provozu dodávky souboru strojů a zařízení na základě smlouvy o dílo, Právní praxe v podnikání 1/1994, Vích J. Příprava a realizace předání a převzetí vyšší dodávky souboru strojů a zařízení na základě smlouvy o dílo, Právní praxe v podnikání 7-8/1994, Vích J. K problematice změny stavebního díla před dokončením, Obchodní právo 2004
Zdroje z internetu: Marek, K. Kupní smlouva, Právní rádce ihned.cz 28.4.2005 zdroj: http://pravniradce.ihned.cz/1-10078240-16022050-F00000_d-39, http://www.soud.cz, Zákony: Zákon 40/194 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
Seznam použité judikatury: Rozsudek NS ze dne 9.2.2004, sp.zn. 32 Odo 1172/2003, Rozsudek NS ze dne 3.4.2003, sp.zn. 32 Odo 835/2002, Rozsudek NS ze dne 21.3.2001, sp.zn. 29 Cdo 1532/99, Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2001, sp.zn. 33 Cdo 1076/2000, Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp.zn. 2 Cmo 99/99, Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.3.2002, sp.zn. 29 odo 11/2001, Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.4.2004, sp.zn. 29 odo 556/2003, Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.7.2004, sp.zn. 32 Odo 1153/2003
57
