Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Právní a ekonomické aspekty bankovních poplatků

BC. TEREZA TOMEČKOVÁ UČO: 422849 2014/2015

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Právní a ekonomické aspekty bankovních poplatků zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“. V Hranicích, dne 21. 3. 2015 ……………………………………. Bc. Tereza Tomečková 2

Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce, Ing. Aleně Kerlinové, PhD., za vstřícný přístup, za cenné rady, připomínky a náměty, které mi byly velkým přínosem při vypracovávání této práce a také za čas, který mi věnovala při konzultacích.

Dále bych chtěla poděkovat svým nejbliţším, kteří mi byli velkou oporou po celou dobu psaní této práce i po celou dobu mých studií. 3

Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o bankovních poplatcích z pohledu právního i z pohledu ekonomického. Zabývá se de facto analýzou bankovních poplatků na českém bankovním trhu. Značná část práce je pak věnována aktuálnímu tématu, a to úvěrovým poplatkům. V práci rozebírám několik soudních rozhodnutí, které se staví jak na stranu bankovních poplatků, tak i proti nim. Dále se také např. věnuji bankovním poplatkům z hlediska výnosů pro banku. Jelikoţ sama v oboru bankovnictví pracuji, tak je práce proloţena i vlastními názory a zkušenostmi.

Abstract This master’s thesis deals with the bank charges from legal and also economical point of view. As a matter of fact, it comprises the analysis of the bank charges on the Czech banking market. A considerable part of the thesis is devoted to the topic of loan charges, which is upto-date. I also analyzed several judgments, in my thesis. Part of them goes along with the bank charges and other judgments are against them. I also draw my attention to the bank charges from the point of view of the bank profits. Since, I have a job in the banking sector, the thesis compares my own opinions and experiences.

Klíčová slova Banka, bankovní produkty, bankovní poplatek, úvěr, rozsudek, výnos

Key words Bank, bank products, bank charges, loan, verdict, gain

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1. Základy bankovnictví ........................................................................................................... 10 1. 1. Bankovní systémy ............................................................................................................ 10 1. 1. 1. Bankovní systém jednostupňový .................................................................................. 10 1. 1. 2. Bankovní systém dvoustupňový................................................................................... 10 1. 1. 3. Systém odděleného bankovnictví ................................................................................. 10 1. 1. 4. Systém univerzálního bankovnictví ............................................................................. 11 1. 2. Základní charakteristika banky ........................................................................................ 11 1. 2. 1. Právní vymezení banky ................................................................................................ 11 1. 2. 2. Ekonomické vymezení banky ...................................................................................... 13 1. 3. Pasiva a aktiva banky ....................................................................................................... 13 1. 3. 1. Pasiva banky ................................................................................................................. 13 1. 3. 2. Aktiva banky ................................................................................................................ 14 1. 4. Bankovní produkty ........................................................................................................... 14 2. Obecné pojetí bankovních poplatků ..................................................................................... 16 2. 1. Historie bankovních poplatků .......................................................................................... 16 2. 2. Bankovní poplatky jako druh ceny za bankovní produkty ............................................... 16 2. 3. Bankovní poplatky z hlediska nynější právní úpravy ...................................................... 17 2. 4. Faktory ovlivňující bankovní poplatky ............................................................................ 18 3. Základní bankovní produkty ................................................................................................ 20 3. 1. Běţný účet ........................................................................................................................ 20 3. 2. Spořící účty a termínované vklady ................................................................................... 21 3. 3. Úvěrové produkty ............................................................................................................. 22 3. 3. 1. Spotřebitelský úvěr ....................................................................................................... 22 3. 3. 2. Hypoteční úvěr ............................................................................................................. 23 3. 3. 3. Kreditní karta................................................................................................................ 23 3. 4. Safesové schránky ............................................................................................................ 24 4. Srovnání bankovních poplatků u jednotlivých bank a vybraných bankovních produktů .... 25 4. 1. Bankovní poplatky u Komerční banky............................................................................. 25 4. 2. Bankovní poplatky u České spořitelny............................................................................. 27 4. 3. Bankovní poplatky u Československé obchodní banky ................................................... 28 5

4. 4. Bankovní poplatky u Air Bank......................................................................................... 30 4. 5. Bankovní poplatky u Fio banky ....................................................................................... 31 4. 6. Bankovní poplatky u mBank ............................................................................................ 32 5. Závěrečné zhodnocení bankovních poplatků u jednotlivých bank a vybraných bankovních produktů ................................................................................................................................... 34 5. 1. Běţné účty ....................................................................................................................... 34 5. 2. Spořící účty a termínované vklady ................................................................................... 34 5. 3. Spotřebitelské úvěry ......................................................................................................... 35 5. 4. Hypoteční úvěry ............................................................................................................... 35 5. 5. Kreditní karty ................................................................................................................... 36 5. 6. Safesové schránky ............................................................................................................ 37 6. Úvěrové produkty a poplatky s nimi spojené ...................................................................... 39 6. 1. Úvěry a jejich podrobnější charakteristika ....................................................................... 39 6. 2. Poskytování úvěru ............................................................................................................ 40 6. 3. Úvěrové účty a bankovní poplatky za jejich vedení ........................................................ 41 6. 3. 1. Projekty bojující za vrácení úvěrových poplatků ......................................................... 42 6. 3. 2. Soudní rozhodnutí ve prospěch odpůrců bankovních poplatků ................................... 42 6. 3. 3. Soudní rozhodnutí ve prospěch bankovních institucí .................................................. 44 6. 3. 4. Závěr soudních rozhodnutí ........................................................................................... 47 7. Bankovní poplatky a jejich výnosy pro banku ..................................................................... 49 7. 1. Výnosy z bankovních poplatků pro KB ........................................................................... 50 7. 2. Výnosy z bankovních poplatků pro ČS ............................................................................ 50 7. 3. Výnosy z bankovních poplatků pro ČSOB ...................................................................... 51 7. 4. Celkový pohled na výnosy z bankovních poplatků .......................................................... 52 7.5. Kodex Mobility klientů ..................................................................................................... 52 8. Pohledy na bankovní poplatky de lege ferenda .................................................................... 54 Závěr......................................................................................................................................... 56 Seznam pouţitých zdrojů ......................................................................................................... 59 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 63

6

Úvod Téma mé diplomové práce je Právní a ekonomické aspekty bankovních poplatků. Pro zvolení tohoto tématu jsem měla hned několik důvodů. Jedním z nich je fakt, ţe jiţ nějakou dobu pracuji v bance a tedy s bankovními poplatky se setkávám téměř denně. Druhým z důvodů je skutečnost, ţe bankovní poplatky jsou poslední dobou častým tématem diskuzí, a to zejména z důvodu ţalob podaných proti úvěrovým poplatkům. A proto bych se i já chtěla bankovním poplatkům věnovat trochu podrobněji. A koneckonců i mě samotnou zajímá, jak si na tom banky z hlediska bankovních poplatků stojí. Jelikoţ se k bankovním poplatkům vztahují aspekty jak právního tak ekonomického rázu, budu se ve své práci věnovat oběma. Z pohledu právního se budu věnovat jednak právnímu vymezení banky samotné, ale i novému občanskému zákoníku a jeho vlivu na současné bankovní poplatky, a v neposlední řadě také jiţ výše zmíněným ţalobám proti úvěrovým poplatkům. Z pohledu ekonomického se zaměřím jak na ekonomické vymezení banky, tak na jednotlivé bankovní produkty, s kterými jsou spjaty bankovní poplatky, a také značnou část mé práce věnuji výnosům, které bankám plynou přímo z bankovních poplatků. Při zpracování práce vyuţívám metody analýzy, syntézy i komparace. Má práce je rozčleněna do osmi hlavních kapitol a do většího mnoţství dalších podkapitol. V první kapitole bych chtěla čtenáře uvést do problematiky bankovnictví. Vymezuji zde, jaké existují bankovní systémy a jaký máme u nás v České republice. Následně se věnuji charakteristice banky jako takové, a to jak z pohledu právního, tak z pohledu ekonomického. Z pohledu právního se zaměřuji zejména na stěţejní zákon v oblasti bankovnictví, a to zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů. Z pohledu ekonomického se věnuji bance, jakoţto subjektu národohospodářskému i jakoţto subjektu podnikohospodářskému. Obsahem první kapitoly je i stručné vymezení pasiv a aktiv banky a také nastínění bankovních produktů, kterým se ovšem ve své práci podrobněji budu věnovat posléze. Druhá kapitola je jiţ zaměřená na samotné bankovní poplatky. Nejprve na jejich historii a následně na jejich charakteristiku. Podstatná je zde podkapitola věnující se novému občanskému zákoníku a změnám, které přinesl a které se následně dotýkají bankovních poplatků. Závěrem se v této kapitole pak věnuji faktorům, které obecně bankovní poplatky ovlivňují.

7

Jelikoţ se bankovní poplatky vţdy pojí s určitým bankovním produktem či sluţbou, v kapitole třetí se věnuji právě stěţejním bankovním produktům, resp. bankovním produktům, které jsou v praxi nejčastěji klienty vyuţívány. Věnuji se tedy běţnému účtu, spořicímu či termínovanému vkladu, úvěrovým produktům (kde zmiňuji spotřebitelský úvěr, hypoteční úvěr a kreditní kartu) a nakonec také safesovým schránkám. U kaţdého produktu pak uvádím stručnou charakteristiku. Kapitola následující, tedy čtvrtá, je zaměřena na srovnání jednotlivých bankovních poplatků u vybraných bankovních produktů a bank. V České republice je celá řada bankovních institucí. Pro srovnání však budu pracovat s bankovními produkty pouze šesti bank. Třech největších bankovních institucí na českém bankovním trhu - Komerční banky, České spořitelny a Československé obchodní banky a třech dá se říci relativně nováčků - Air bank, Fio banky a mBank. Kapitola pátá bezprostředně navazuje na kapitolu předcházející, neboť se zde věnuji závěrečnému zhodnocení bankovních poplatků u jednotlivých bank. Jelikoţ je tato kapitola zpracována zejména do přehledných tabulek, má čtenář moţnost udělat si představu o tom, která banka je v daném produktu nejlevnější, a která naopak nejdraţší. V poslední době je dost aktuální téma úvěrových poplatků a ţalob podaných proti nim. Proto se této problematice věnuji i v celé kapitole šesté. Analyzuji jak soudní rozhodnutí, která se staví na stranu odpůrců bankovních poplatků, tak na straně druhé beru v potaz i soudní rozhodnutí, která naopak podporují bankovní instituce a uznávají bankovní poplatky jako oprávněné. A v kapitole předposlední, tedy kapitole sedmé, se zabývám bankovními poplatky a jejich výnosy pro banky. Opět jsem si vybrala určité bankovní instituce (v tomto případě Komerční banku, Českou spořitelnu a Československou obchodní banku) a na základě jejich výročních zpráv zpracovala, jak si na tom z hlediska zisku z bankovních poplatků stojí. Součástí této kapitoly je i Kodex mobility klientů. Zmiňuji jej zde hlavně z důvodu, ţe bankovní poplatky jsou častým důvodem změny banky, se kterou je právě Kodex mobility spjat. A nakonec zmiňuji také pohledy de lege ferenda, nebo-li pravděpodobný vývoj v oblasti bankovních poplatků do budoucna. Cílem práce Právní a ekonomické aspekty bankovních poplatků je tedy podívat se na bankovní poplatky jak z pohledu ekonomického, tak i z pohledu právního a zjistit, jak to vůbec na českém bankovním trhu s poplatky je. Za co si banky poplatky účtují, za co naopak 8

ne a jak jsou na tom v porovnání jednotlivé bankovní domy. Ověřením tedy bude analýza bankovních poplatků na českém bankovním trhu. Chtěla bych také zjistit, zda je tomu opravdu tak, ţe si menší a na trhu relativně nové banky opravdu účtují minimální či ţádné poplatky za své sluţby. Dále bych se chtěla zaměřit na poplatky spjaté s úvěrovými produkty a rozsudky jednotlivých soudů a na to, jaké výnosy pro banky poplatky znamenají. Chtěla bych tedy zpracovat bankovní poplatky komplexně a věnovat se všem stěţejním aspektům, které jsou s nimi spjaty.

Veškerá právní úprava je k datu 15. 10. 2014.

9

1. Základy bankovnictví 1. 1. Bankovní systémy Pro fungování bankovnictví v daném státě je důleţité, jaké jsou vztahy mezi jednotlivými bankami a také mezi bankami a vnějším prostředím. Hovoří se tedy o tzv. bankovním systému. Bankovní systém je „souhrn bank působících v určitém teritoriu, zpravidla v určité zemi, jejich vzájemné vazby a vazby k okolí.“1 Důleţitým vztahem v tomto kontextu je zejména vztah mezi centrální bankou a bankami komerčními.

1. 1. 1. Bankovní systém jednostupňový Pro jednostupňový bankovní systém je charakteristické, ţe není odlišeno centrální bankovnictví od bankovnictví komerčního, resp. nejsou odděleny makroekonomické funkce od funkcí mikroekonomických. Obě tyto funkce jsou vykonávány na jediné úrovni. Typickým příkladem tohoto systému jsou státy, kde je centrálně plánovaná ekonomika, tedy ekonomika netrţní.2

1. 1. 2. Bankovní systém dvoustupňový Jiţ z názvu tohoto systému lze odvodit, ţe zde existují dva stupně, kde centrální bankovnictví a bankovnictví komerční není postaveno na jednu úroveň. Vystupuje zde centrální banka vykonávající své specifické funkce a vedle ní se na druhé úrovni nachází komerční banky, jejichţ činnost je zaloţena na ziskovém principu. Jak jiţ logicky vyplývá z výše uvedeného, tento druh systému je typický pro trţní ekonomiky. V současné době převládá právě dvoustupňový bankovní systém.3

1. 1. 3. Systém odděleného bankovnictví Systém odděleného bankovnictví je zaloţen na diferenciaci komerčního a investičního bankovnictví. Důleţité je tedy rozlišit, které činnosti spadají právě pod komerční, a které naopak pod investiční bankovnictví. Pod pojmem komerční bankovnictví lze chápat běţné činnosti banky jako např. zprostředkování platebního styku, přijímání depozit, poskytování úvěrů. Investičním bankovnictvím zase lze chápat obchody s cennými papíry, tzv. emisní

1

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde Praha a.s., 2005, s. 108. 2 Tamtéţ, s. 108 - 109. 3 Tamtéţ, s. 108 - 110.

10

obchody a např. majetkovou správu. Oddělený systém bankovnictví je charakteristický pro anglosaské bankovnictví.4

1. 1. 4. Systém univerzálního bankovnictví V systému univerzálního bankovnictví se komerční a investiční bankovnictví prolíná, resp. jedna bankovní instituce poskytuje oba druhy činností. Typickým příkladem univerzálního bankovnictví jsou evropské kontinentální soustavy.5 Oba dva systémy, jak systém univerzálního bankovnictví, tak systém odděleného bankovnictví má své pro a proti. Klient banky bude pravděpodobně upřednostňovat systém univerzálního bankovnictví, neboť v rámci jednoho subjektu můţe uspokojit veškeré své finanční poţadavky, bez toho aniţ musí vyuţívat více peněţních institucí. A samozřejmě bych také chtěla zmínit bankovní systém v České republice. V dnešní době existuje v České republice dvoustupňový bankovní systém, který vystřídal systém jednostupňový. Jednostupňovost bankovního systému samozřejmě odráţela ekonomické poměry, které na našem území před rokem 1990 panovaly.6 Pro centrálně plánovanou ekonomiku je tento druh systému více neţ ţádoucí. Ovšem od roku 1990 jiţ byly pokládány základy bankovního systému dvoustupňového, který je charakteristický pro ekonomicky vyspělé země. Dnes na našem území tedy působí jedna centrální banka - Česká národní banka a existuje zde velké mnoţství komerčních bank.7

1. 2. Základní charakteristika banky 1. 2. 1. Právní vymezení banky Jelikoţ budu ve své práci neustále pracovat s pojmem „banka“ (jakoţto se subjektem, který je právě s bankovními poplatky neodmyslitelně spjat), je na místě, abych stručně tento pojem vymezila. Nejpouţívanější definice banky je k nalezení přímo v §1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů, který banku zakotvuje jakoţto akciovou společnost, jejíţ sídlo nalezneme na území České republiky, a která plní dva hlavní úkoly - jednak přijímá 4

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Praha, 2007, s. 52 - 54. 5 Tamtéţ, s. 52 - 54. 6 Postupně od vzniku republiky v roce 1918 docházelo ke sniţování počtu bank, v období okupace se počet bank sníţil dokonce rapidně. Vše postupem času směřovalo k centralizaci bankovnictví, která, dá se říci, vyvrcholila v roce 1950, kdy byla zaloţena Státní banka Československá. 7 POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 37.

11

vklady od veřejnosti a oproti tomu také poskytuje úvěry. Tato definice je značně strohá, mnohem detailnější vymezení úkolů banky lze nalézt v §1 odst. 3 výše zmíněného zákona. Banka např. investuje do cenných papírů, provádí platební styk a zúčtování, obstarává inkaso, zabývá se směnárenskou činností, atd. Jedná se o činnosti, které má banka povoleny v jí udělené licenci.8 Bez licence banka nemůţe fakticky působit na finančním trhu. Udělení licence je krok zcela logický, neboť má zabránit, aby se do bankovního sektoru dostaly subjekty, které jsou nedůvěryhodné, které by mohly způsobit negativní dopady klientům tohoto subjektu, potaţmo i ekonomice celého státu. Je jednodušší takovým situacím předcházet, neţ je následně řešit, oproti tomu posuzování ţadatelů o bankovní licenci není postupem jednoduchým. V praxi bývá nemoţné vyloučit úplně všechny hrozby. Ţadatelé o bankovní licenci předkládají svoji ţádost České národní bance, která posuzuje všechny stěţejní skutečnosti.9 Jestliţe ţadatel splní všechny předpoklady pro udělení bankovní licence, je mu tato licence udělena na dobu neurčitou. Zároveň také není licence převoditelná na jinou osobu. Po vstupu České republiky do Evropské unie je zde jednodušší situace pro banku se sídlem na území některého členského státu Evropské unie, která licenci získá právě v tomto státu (domovský stát), neboť na území jiného členského státu jiţ můţe působit i bez udělení licence v tomto státě (hostitelský stát). Jedná se o princip tzv. jednotné bankovní licence. Které činnosti můţe banka na území hostitelského státu vykonávat, uvádí pak příslušná legislativní norma (Směrnice EP a Rady 2000/12/ES), v případě České republiky seznam lze nalézt přímo v zákoně č. 21/1992 Sb.10 V podstatě se dá také říci, ţe kaţdá činnost banky je spjata s platebním stykem a zúčtováním. Jen těţko by se hledala činnost, u které tomu tak není. Někdy banka působí jako pouhý zprostředkovatel dané platební operace, častěji však stojí v pozici subjektu, od něhoţ či k němuţ se přesouvají peněţní prostředky.11

8

§1 a §3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. 9 Česká národní banka posuzuje zejména původ základního kapitálu a jeho splacení (výše činí 500 mil. Kč), způsobilost osob s kvalifikovanou účastí na bance, osobnostní předpoklady řídících zaměstnanců banky, také stránku technickou a organizační, obchodní plán banky, průhlednost skupiny s tzv. úzkým propojením a v neposlední řadě podmínku, ţe sídlo banky musí být na území našeho státu. 10 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde Praha a.s., 2005, s. 29 - 36, 39 - 45. 11 SCHLOSSBERGER, Otakar. SOLDÁNOVÁ Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha, 2008. s. 16 - 17.

12

1. 2. 2. Ekonomické vymezení banky Z ekonomického hlediska lze banku chápat trochu jinak. Jednak jako subjekt, který zprostředkovává pohyb peněţního kapitálu mezi jednotlivými subjekty (národohospodářské hledisko)

a

z druhého

pohledu

jako

subjekt,

který

provádí

bankovní

obchody

(podnikohospodářské hledisko). Z hlediska národohospodářského se banka zabývá několika činnostmi. Jednou z nich je finanční zprostředkování. Jinak řečeno provádí transformaci kapitálu. Tato činnost spočívá v tom, ţe banka přijme od věřitelů určité peníze, které následně poskytuje dalším subjektům, tzv. dluţníkům, a tak činí na ziskovém principu. Mezi další činnost, ke které dochází prostřednictvím komerčních bank, patří emise bezhotovostních peněz. Zde je důleţité slovo „bezhotovostní“, které nesmí být zaměňováno s pojmem „hotovostní“ peníze, které můţe emitovat výlučně Česká národní banka. Třetí činností bank z národohospodářského hlediska je provádění platebního styku. Jelikoţ v dnešní době jiţ převládá bezhotovostní platební styk, hrají banky v tomto kontextu velmi důleţitou roli. A v neposlední řadě se banky zabývají zprostředkováním finančního investování, např. nákupy cenných papírů, obchody s finančními deriváty, apod. Z hlediska podnikohospodářského lze pak pohlíţet na banky jako na podniky, které provádí bankovní obchody, resp. podniky, které prodávají své bankovní produkty.12 Bankovními produkty se budu ve své práci zabývat i posléze, neboť právě za bankovní produkty si banky účtují bankovní poplatky.

1. 3. Pasiva a aktiva banky Bilanci banky, resp. pasiva a aktiva banky bych ve své práci chtěla zmínit z důvodu, ţe bezprostředně souvisí právě s bankovními obchody. A jelikoţ cílem bankovního obchodu je prodat určitý bankovní produkt, který je spjat s bankovním poplatkem, myslím si, ţe není od věci právě tuto problematiku stručně nastínit.

1. 3. 1. Pasiva banky Pasiva banky jsou pro banku zdroji pro financování aktivních obchodů. Existuje několik takových zdrojů, které bývají nejčastěji členěny z hlediska toho, zda se jedná o vlastní zdroj či zdroj cizí. Vlastním zdrojem banky je typicky její základní kapitál. Kapitál má vliv zejména

12

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde Praha a.s., 2005, s. 29 - 36, 39 - 45.

13

na konkurenceschopnost banky a na aktivní a pasivní obchody. Cizím zdrojem jsou pak depozita (vklady klientů) a nedepozitní závazky (např. dluţnické cenné papíry).13

1. 3. 2. Aktiva banky Na straně aktiv banky jsou hlavním institutem úvěry. V současně době je jiţ bankovnictví značně rozvinuté, takţe existuje i velké mnoţství úvěrových produktů (např. úvěry spotřebitelské, hypoteční, podnikatelské, apod.). Při aktivních obchodech, resp. při poskytování úvěrů banka myslí samozřejmě na maximalizaci zisku a zároveň ovšem i na minimalizaci rizik. Není ţádoucí, aby banka za kaţdou cenu uzavřela úvěrový obchod s vysokým ziskem, ovšem s velkou pravděpodobností jeho následného nesplacení. Další součástí aktiv jsou také investice.14

1. 4. Bankovní produkty Aby měla banka určitý zisk, musí pro to něco udělat. Uskutečňuje tedy bankovní obchody, resp. prodává své produkty (jedná se o sluţbu nemateriální povahy). Z hlediska charakteristiky bankovních produktů platí: - disponují nákladově duálním charakterem – tzn., ţe je nezbytné oddělit náklady věcné sloţky od nákladů na pořízené zdroje; - bývají vzájemně provázané – často platí, ţe pro realizaci jednoho produktu je nezbytné jiţ mít, popř. si pořídit produkt druhý; - neexistence patentu – jinak řečeno, se stejným bankovním produktem se lze setkat u různých bank, nikoliv pouze u banky jediné (samozřejmě u jednotlivých bank se pak budou lišit např. poplatky s tímto produktem spojené, neexistence patentu tedy neznamená, ţe jeden produkt za stejných podmínek nalezneme u různých bank, jelikoţ v takovém případě bychom zde mohli mít pouze jednu banku a prakticky by zde nebyla moţnost konkurence); - jsou spjaty s reklamou a marketingem – hlavním cílem reklamy je potencionálního klienta zaujmout a oslovit, v některých případech také určité náleţitosti vysvětlit, ovšem z praxe je známo, ţe podrobnější vysvětlení reklama ve většině případů neobsahuje.15

13

POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 189, 213, 244 - 245. Tamtéţ, s. 189, 213, 244 - 245. 15 PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Praha, 2007, s. 212 - 215. 14

14

Banky poskytují celou řadu bankovních produktů, proto je třeba je určitým způsobem rozčlenit pro usnadnění následné orientace v nich. V praxi se vyuţívá dvojího členění bankovních produktů. První členění vychází z jiţ výše zmíněných aktiv a pasiv banky, nebo-li její bilance. Aktivní produkty jsou ty produkty, při jejichţ prodeji se banka dostává do role věřitele (např. úvěry). Naopak u pasivních produktů se banka dostává do role dluţníka (např. nákup cenných papírů bankou). Existují i neutrální bankovní produkty, které stojí mimo tyto dvě kategorie produktů (pokladní operace). Druhé členění bankovních produktů odráţí pohled klienta. V rámci tohoto členění se produkty bank rozlišují na ty, při kterých klienti budou produkt následně vyuţívat k získání prostředků, nebo jej vyuţijí k investování či k realizaci platebního styku. Tento přístup je přístupem novějším, modernějším. Jelikoţ dochází k neustálému nárůstu bankovních produktů, je důleţité, aby byl kladen důraz zejména na „nekvalifikované“ klienty, ale zároveň, aby nebyli opomíjeni klienti, kteří mají zájem o individuální, ne aţ tak úplně standardní finanční nabídky.16 Bankovním produktům se v souvislosti s bankovními poplatky budu věnovat ve své práci i dále.

16

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Praha, 2007, s. 212 - 215.

15

2. Obecné pojetí bankovních poplatků 2. 1. Historie bankovních poplatků Bankovní poplatky se v bankovním sektoru neobjevily čirou náhodou. Předcházela jim celá řada jevů, která se dá označit pojmem dezintermediace. Co tedy vše přispělo ke vzniku bankovních poplatků? Klienti své volné finanční prostředky přestali ukládat u bank a začali je přesouvat k různým druhům fondů – např. k investičním, penzijním, apod. Tyto fondy nabízeli klientům lepší zhodnocení jejich finančních prostředků, tak je zcela logické, ţe klienti raději své peníze umísťovali právě do fondů. Dále docházelo k rozvoji finančního trhu a k technologickému rozvoji, takţe vznikalo celé mnoţství finančních institucí, pro které jiţ nebylo tak těţké poskytovat sluţby a banky se postupně začaly dostávat do pozadí. S tím je spojen i fakt, ţe na rozdíl od bank, mohly být jiné finanční instituce mnohem méně regulovány, takţe si mohly dovolit mnohem více. A pak také nastává fáze internetového bankovnictví, při kterém se klient jiţ nedostává do styku s bankou a kolikrát je mu tedy jedno, zda své finanční potřeby uspokojí právě přes banku, či přes jinou finanční instituci. Banky se tedy dostávaly do prekérní situace, kdy jejich zisky značně klesaly. A tak přišla myšlenka, proč by banky sluţby klientům, které poskytovaly do této fáze bezplatně, nemohly zpoplatnit.17 Smyslem bylo bezesporu zvýšit příjem banky, ovšem trochu to byl dle mého názoru risk, neboť jakmile je banka v pozadí a ještě k tomu zavede poplatky za sluţby, které do teď klienti vyuţívali zdarma, k navýšení počtu klientů to nepovede. Ale obratem se bankám jejich postavení podařilo získat zpět, ovšem jak tomu tak v praxi bývá, k odstoupení od poplatků jiţ nedošlo.

2. 2. Bankovní poplatky jako druh ceny za bankovní produkty Jelikoţ oblast bankovnictví je oblastí, která spadá do ziskového sektoru, hraje cena za poskytnuté sluţby, resp. za bankovní produkty stěţejní roli. Tato cena je výsledkem cenové politiky banky a je známa hned v několika různých podobách. Existuje ve formě úroků, provizí a prémií, přímých poplatků a také nepřímých poplatků. Typickým příkladem úroku je úrok za poskytnutý úvěr. Banka půjčuje své finanční prostředky a tuto sluţbu samo sebou neposkytuje zadarmo, nehledě na fakt, ţe podstupuje určité riziko, ţe se jí jiţ peníze nevrátí. V případě, ţe banka poskytuje určitý produkt, s jehoţ poskytnutím je spojeno určité riziko, náleţí pak bance provize či prémie za poskytnutí této 17

ROD, Aleš. Kde se vzaly bankovní poplatky?. [online]. Publikováno 26. 2. 2010. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.bankovnipoplatky.com/kde-se-vzaly-bankovni-poplatky-10393.html >

16

sluţby. A nakonec za poskytnutí bankovního produktu, s nímţ jsou spojeny určité náklady, ovšem není s ním spojeno určité riziko, si banka účtuje právě výše zmíněné bankovní poplatky.18 Jak lze tedy definovat bankovní poplatek? Jedná se o „jednostranné peněžní platby, které bankovní domy účtují na vrub svým klientům za bankovní služby jim poskytované.“19 Bankovní poplatek nepředstavuje pro banku pouze zisk, ale také prostředek, který odráţí její nákladovost. Zároveň však také institut, pomocí kterého banka bojuje proti konkurenci v případě, ţe nabízí klientům shodné produkty. Bankovní poplatky lze členit na přímé a nepřímé. Za tímto členěním stojí jednoduché vysvětlení. Přímé poplatky jsou přímo stanoveny u bankovních produktů (např. poplatek za vedení běţného účtu), kdeţto nepřímé poplatky jsou vyjádřeny v rámci jiné ceny, dá se také říci skryty v této ceně (např. připsání peněz na účet avšak s pozdější valutou). Způsob stanovení ceny bankovního produktu, resp. způsob stanovení poplatku je různý. Výsledná cena můţe být stanovena pevnou částkou, můţe být naopak vyjádřena i v procentech. Důleţitou roli zde hraje několik faktorů, mezi které patří např. hodnotový objem, čas či konečný výsledek.20

2. 3. Bankovní poplatky z hlediska nynější právní úpravy Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) je velkým mezníkem v soukromém právu. Ani banky se změnám z něj vyplývajících nevyhnuly. Klienti mohou být relativně v klidu, neboť výraznější změny se ve vztahu banky a klienta projeví ve větší míře na straně právě banky. Výraznou změnou pro banky je, ţe musí měnit své Všeobecné obchodní podmínky a také produktové podmínky. Znamená to tedy, ţe se v určitých případech značně zvětší rozsah textu dokumentů. Mezi další změny patří např. zastoupení zletilého členem domácnosti. Takovéto zastoupení je moţné v případě, ţe mu určitá duševní porucha brání v samostatném právním jednání. Banky se budou drţet ustanovení NOZ a budou tedy takové zastoupení akceptovat v případě, ţe dotyčná osoba předloţí schválení soudem. Změny se týkají i doručování, kdy banky akceptují adresu pro doručování, kterou si klient s bankou sjedná. Citelné změny přinesl NOZ pro banky také v oblasti hypotečních úvěrů, kde se právě nová právní úprava dotýká i poplatků. Jedná se o výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí, který je 18

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde Praha a.s., 2005, s. 257 - 258. 19 ROD, Aleš. Bankovní poplatky a provize – víme, co vlastně představují?. [online]. Publikováno 18. 2. 2010. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.bankovnipoplatky.com/bankovni-poplatky-a-provize--vime-covlastne-predstavuji-10350.html > 20 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde Praha a.s., 2005, s. 257 - 259.

17

zpoplatněn. Pokud tento úkon bude za klienty provádět banka, měl by se klient podívat do sazebníku příslušné banky, aby nebyl v konečné fázi danou částkou překvapen. S čím má také NOZ souvislost a co se můţe potaţmo týkat i bankovních poplatků, je srozumitelnost ustanovení daných smluv. Důraz je tedy kladen zejména na transparentnost. Smlouvy nesmí obsahovat ţádné nesrozumitelné, nejasné či špatně čitelné ustanovení. Pokud by banka chtěla obejít zákon a přesto uváděla ve smlouvách určitý nepřesný text, či např. sankční ustanovení by byla zakotvena pod zcela jinými ustanoveními, byla by sama proti sobě, poněvadţ by pak takovýto text mohl být snáze napadnutelný u soudu.21 NOZ přímo zakotvuje: „Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.“22 Co to je adhézní smlouva zákon vymezuje,23 ale bohuţel jiţ nevymezuje, co lze rozumět pod pojmem „osoba průměrného rozumu“.24 Lze však de facto říci, ţe NOZ nechrání klienty před vysokými poplatky, chrání je před ustanoveními, kde by poplatky byly skryty a klient je tak prakticky platil zcela nevědomě. Pokud ovšem klient má dostačující informace, myslím tím informace srozumitelné, jasné, přesné, nemůţe se pak dovolávat jejich nepravdivosti, neboť jak je obecně známo – neznalost zákona neomlouvá. Jinak, dalo by se říci, ţe NOZ se změnami bankovních poplatků nemá příliš souvislost.25

2. 4. Faktory ovlivňující bankovní poplatky Hlavním faktorem ovlivňující výši bankovních poplatků je bezesporu konkurence. Čím více se hrne nabídek, tím se kaţdá nabídka snaţí být lepší a výhodnější, a následně se snaţí vyrovnat s těmito nabídkami i ty původní. Samozřejmě je třeba, aby byl udrţovaný určitý standard a ne, aby na úkor nízkých poplatků, byly klientům poskytovány nekvalitní sluţby. Dokonce dle názorů některých expertů na bankovní poplatky, ani soudní spory o poplatky, které jsou v současné době celkem časté, nemají takový vliv jako konkurence. A co dále také

21

Nový občanský zákoník: Jak ovlivní vás a vaši banku?. [online]. Publikováno 28. 11. 2013. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.mesec.cz/clanky/novy-obcansky-zakonik-jak-ovlivni-vas-a-vasi-banku/> 22 §1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. 23 Jedná se ve své podstatě o smlouvu, u níţ byly podmínky dány jednou ze smluvních stran, a to stranou silnější, bez toho aniţ by slabší strana mohla tyto podmínky ovlivnit, typicky tedy bankovní smlouvy. 24 § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. 25 NĚMEC, Robert. BEZOUŠKA, Petr. Hospodářské noviny. Co udělá nové soukromé právo s bankovními poplatky?. [online]. Publikováno 29. 11. 2013. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=12249 >

18

ovlivňuje bankovní poplatky, je stálý nárůst internetového bankovnictví. Prostřednictvím internetového bankovnictví mohou klienti ovládat své účty prakticky odkudkoliv a řada sluţeb v rámci internetového bankovnictví je i zcela zdarma. Náklady s takovýmito sluţbami nejsou pak pro banku tak vysoké.26

26

Banky ruší poplatky, bojí se konkurence. Lidé ušetří tisíce korun?. [online]. Publikováno 11. 3. 2014. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/banky-rusi-poplatky-boji-se-konkurence-lide-takusetri-tisice-korun.html >

19

3. Základní bankovní produkty V této kapitole bych se chtěla věnovat základním bankovním produktům, s kterými jsou spjaty určité bankovní poplatky. A právě na tuhle spíše teoretickou kapitolu bych chtěla navázat analytickou částí, kde srovnám právě vybrané bankovní produkty z hlediska výše bankovních poplatků.

3. 1. Běžný účet Základním bankovním produktem, který poskytuje kaţdá bankovní instituce pro své klienty, je běţný účet. Právní úpravu nalezneme v NOZ, resp. v §2 662. „Smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.“27 S účinností NOZ nastalo několik podstatných změn. Do ledna roku 2014 se rozlišovaly dva typy smluv – smlouva o běţném účtu a smlouva o vkladovém účtu. Nyní však existuje pouze jediná smlouva, a to smlouva o účtu, která de facto zahrnuje jak běţný účet, tak účet vkladový. Stalo se tak hlavně z důvodu, ţe oba dva typy účtů byly a jsou si dosti podobné, tak zákonodárce nepovaţoval za nezbytné pro kaţdý účet zakotvit do zákona odlišnou úpravu. Další důleţitou změnu, kterou s sebou přinesl NOZ je skutečnost, ţe smlouva o účtu jiţ nemusí mít písemnou formu. Dále jiţ nemusí být ve smlouvě obsaţeno označení majitele účtu a také zákonodárce vypustil dispozitivní ustanovení, které se vztahovalo na obsah smlouvy. Co se také změnilo s účinností NOZ je moţnost disponovat s prostředky na účtu pro třetí osoby, neboť NOZ jiţ nezakotvuje poţadavek na zvláštní plnou moc s úředně ověřeným podpisem, který pokud by na něm banky chtěly trvat, musely by si jej zahrnout přímo do smlouvy. Dá se říci, ţe se zmírnily poţadavky kladené jak na banky, tak na klienty, při uzavírání těchto typů smluv. 28 Běţné účty se rozlišují dle toho, zda jsou určeny pro děti, studenty, dospělé jednotlivce, fyzické osoby podnikající či právnické osoby. Ale jednu věc mají společnou, a to účel, pro který je běţný účet zřízen, resp. veden. Běţný účet je produktem, který umoţňuje

27

§ 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. 28 87815. Právní úprava účtu podle nového občanského zákoníku. [online]. Jakub Nedoma. Publikováno 2. 1. 2013. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podle-novehoobcanskeho-zakoniku-87815.html >

20

primárně realizaci platebního styku.29 Aby mohl klient svůj účet k realizaci platebního styku vyuţívat, je třeba, aby měl na něm určitý zůstatek, v tomto případě hovoříme o kreditním zůstatku. V současné době to však není takto striktně dáno, neboť klient můţe běţný účet vyuţívat, i kdyţ na něm nemá ţádný kreditní zůstatek, ale to pouze za předpokladu, ţe má tzv. povolený debet. Pokud by se stalo, ţe klient nemá s bankou sjednaný debet a přesto přečerpá svůj běţný účet, jinak řečeno dostane se „do mínusu,“ nebo-li do nepovoleného debetu, uţ je to spjato s určitými sankcemi (např. vysoká sankční úroková sazba). Takţe logicky, klienti, kteří vědí, ţe se jim běţně můţe stát, ţe přečerpají svůj běţný účet, měli by si se svou bankou moţnost debetu sjednat.30 Prostředky, které mají klienti uloţeny na běţných účtech, nejsou pro banku aţ tak atraktivní jako např. prostředky uloţené na spořicích či termínovaných účtech a z toho důvodu běţné účty nedisponují vysokou úrokovou sazbou, někdy mají dokonce nulovou úrokovou sazbu.31

3. 2. Spořicí účty a termínované vklady Pokud klient disponuje větším mnoţstvím peněz, rozhodně by si je neměl nechávat na běţném účtu, neboť jak jiţ jsem psala výše, s běţným účtem není zpravidla spjata ţádná atraktivní úroková sazba. Naopak o něco větší je spjata právě se spořicími účty a termínovanými vklady. Pokud chce mít klient peníze neustále k dispozici, je pro něj výhodnější spořicí účet, neboť právě u něj můţe mít finanční prostředky k dispozici kdykoli. U termínovaných vkladů je to trochu horší, neboť je předem vázán délkou vkladu, ale zase oproti tomu zde je vyšší úroková sazba. Ve své podstatě se tyto druhy účtů podobají účtu běţnému, bývá však rozdíl v tom, ţe finanční prostředky lze vyplatit v hotovosti či převést na jiný účet, nikoliv s nimi disponovat přímo z účtu spořícího či termínovaného.32

29

Primárně uvádím z důvodu, ţe jednotlivé druhy běţných účtů u jednotlivých bank se mohou lišit. Některé běţné účty určené pro děti mohou mít zároveň podobu spořicích účtů, apod. Na tuto problematiku budu klást důraz zejména při srovnávání bankovních poplatků u jednotlivých produktů a jednotlivých bank. 30 Praxe však není taková, ţe klient přijde do banky zřídit si nový účet a automaticky bude mít moţnost sjednat si i debet. Pokud banka nezná platební morálku klienta, těţko mu poskytne své finanční prostředky k uţívání, neboť by se jí také mohlo stát, ţe by uţ jí nikdy nebyly splaceny. Často se moţnost debetu váţe např. na čistý měsíční příjem klienta, či dobu vedení běţného účtu u bankovní instituce, apod. 31 PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Praha, 2007, s. 216 - 217, s. 223. 32 KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Computer Press, a. s., Brno, 2005, s. 28.

21

3. 3. Úvěrové produkty V kapitole „úvěrové produkty“ bych se chtěla věnovat pouze třem základním úvěrům – spotřebitelskému úvěru, hypotečnímu úvěru a kreditní kartě, neboť typů těchto produktů je celá řada a navíc úvěrovým produktům se podrobněji budu věnovat i posléze v této práci.

3. 3. 1. Spotřebitelský úvěr Jedním ze základních typů úvěru je spotřebitelský úvěr. Právní úpravu nalezneme v relativně novém zákoně, a to v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Klade se důraz zejména na písemnou formu smlouvy, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr a na její zákonem stanovené náleţitosti. Důleţitým faktem pro spotřebitele je také moţnost odstoupit od smlouvy, a to do 14 dnů od jejího uzavření. Nemusí ani uvádět důvod, proč tak činí. A dalším důleţitým ustanovením je, ţe věřitel „je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.“33 Pokud by takto věřitel nepostupoval a nebylo by zřejmé, ţe je schopen spotřebitel úvěr splácet, je smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru neplatná.34 Co si však lze představit pod termínem „s odbornou péčí“? Věřitel, který má poskytovat daný úvěr a je na něm, aby tedy jednal s odbornou péči, musí v dané situaci postupovat jednak pečlivě a zároveň odborně. Tyto dva aspekty – odbornost a pečlivost jsou nejdůleţitější hlediska odborné péče. V souvislosti s tím však musí věřitel kaţdou situaci hodnotit subjektivně, musí tedy brát v potaz veškerá kritéria daného případu.35 Zákon zjevně chrání spotřebitele, coţ není divu, neboť NOZ a potaţmo i celé soukromé právo se snaţí chránit slabší stranu smluvního vztahu. Spotřebitelský úvěr je tedy úvěrem určeným spotřebiteli, resp. fyzické osobě nepodnikající, slouţící k nákupu běţných spotřebních předmětů. Zákon zná také negativní ustanovení, resp. na co spotřebitelský úvěr nelze pouţít (např. na výstavbu nemovitosti, apod. neboť na tento účel je určen úvěr, kterému se budu věnovat v následující kapitole, a to úvěr hypoteční). Za zmínku ještě stojí, ţe úroková sazba zde bývá většinou vysoká, a to jako důsledek rizika, které bance s poskytnutím hrozí.36

33

§9 a §11 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. 34 Tamtéţ. 35 Metodika České národní banky. Posuzování odborné péče. Publikováno 1. 10. 2004. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. 36 §1 a §2 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014].

22

3. 3. 2. Hypoteční úvěr Hypoteční úvěr je specifickým druhem úvěru, neboť je hlavně určen na financování, které je spjato s bydlením. Můţe být určen na stavbu; na rekonstrukci; na koupi pozemku, domu, bytu, apod.37 Právní úpravu nalezneme v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně nalezneme přímo definici hypotečního úvěru: „Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné, když pohledávka z úvěru nepřevyšuje dvojnásobek zástavní hodnoty zastavené nemovitosti.“38 Je velmi častým úvěrem, coţ není překvapující, neboť málokdo má v dnešní době finance, aby si mohl dovolit sám, bez pomoci postavit rodinný dům či koupit byt. Jelikoţ je tento úvěr zajištěn nemovitostí, bývá poskytován často do znatelné výše, coţ se ovšem samozřejmě odvíjí od různých okolností (např. měsíční příjem klienta, apod.). Úroková sazba nebývá aţ tak vysoká, vzhledem k ostatním druhům úvěrů, neboť je zde právě výše zmíněné zástavní právo k nemovitosti. S pojmem úrokové sazby u hypotečních úvěrů se váţe pojem fixace. Neboť hypoteční úvěr bývá splácen delší dobu, klienti vyuţívají moţnost fixace úrokové sazby, tedy po určitou dobu (např. 1 rok, 5 let) platí stejnou úrokovou sazbu. Nejčastější forma splacení je formou měsíčních anuit. Čím déle klient bude splácet hypoteční úvěr, tím bude tato měsíční anuita niţší, ovšem logicky, zvýší se úrokové náklady. Hypoteční úvěr můţe být čerpán jednorázově, typickým příkladem je koupě domu, ale také můţe docházet k jeho postupnému čerpání, ke kterému dochází např. při rekonstrukci určité nemovitosti.39

3. 3. 3. Kreditní karta A posledním úvěrovým produktem, kterému se budu ve své práci věnovat, je kreditní karta. Mnoho lidí si ji ani s pojmem úvěr nespojí, takţe i z tohoto důvodu bych zde tento bankovní produkt chtěla uvést. Kreditní karta je úvěrová karta, prostřednictvím které klient čerpá sjednaný úvěrový rámec. Tento úvěr můţe hned pouţít a to zejména tak, ţe kartou zaplatí u obchodníka. Je moţný i výběr z bankomatu, avšak k tomuto účelu kreditní karta není primárně určena, coţ potvrzuje i velmi vysoký poplatek, který se s tímto výběrem pojí. Následně záleţí zcela na klientovi, kdy vyčerpanou částku vrátí, bývá však stanoveno, ţe

37

REJNUŠ, Oldřich, Prof. Ing. Csc. Finanční trhy. 3. rozšířené vydání. KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2011, s. 89. 38 §28 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. 39 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde Praha a.s., 2005, s. 528 - 532.

23

kaţdý měsíc je nutno splatit minimální část daného vyčerpaného úvěru (např. 5%). Klientům se však doporučuje, aby vyuţili tzv. bezúročné období, neboť jak jiţ z pojmu vyplývá, v tomto období není úvěr zatíţen ţádným úrokem. Bezúročné období je u různých peněţních ústavů jinak dlouhé, zpravidla však můţe trvat aţ 45 dnů. Pokud klient to období nevyuţije, váţou se následně ke kreditním kartám docela vysoké úrokové sazby. Poplatky spojené s vedením úvěru prostřednictvím kreditní karty, stejně jako délka bezúročného období, výška úrokové sazby a podobné jiné instituty mají jednotlivé banky upraveny odlišně.40 Jelikoţ se v poslední době rozrostly aféry ohledně bankovních poplatků spjatých s úvěrovými produkty, budu se této problematice věnovat posléze i v samostatné kapitole.

3. 4. Safesové schránky A posledním bankovním produktem, u kterého bych pak následně chtěla udělat i analýzu bankovních poplatků s ním spjatých u jednotlivých bank, jsou safesové schránky. Opět ne pojem aţ tak úplně známý, ale jak mohu potvrdit i z bankovní praxe, produkt i celkem vyuţívaný. Safesové, nebo-li bezpečnostní schránky jsou ve své podstatě malé trezory, kde si klienti banky mohou ukládat cenné věci. Cennými věcmi jsou většinou různé dokumenty, listiny, ale i jiné předměty, které jsou pro dané klienty velmi důleţité a z toho důvodu je nechtějí mít v domácnosti, či na firmách a podobných ne aţ tak bezpečných místech. Safesové schránky poskytuje banka klientům na základě smlouvy s nimi uzavřené. Samozřejmě i tuto sluţbu banka pro své klienty neposkytuje zadarmo, ale účtuje si za to různě vysoké poplatky. Také si banka obvykle vyhraní, ţe ve svých safesových schránkách nechce mít uloţeny nebezpečné věci, kterými jsou např. zbraně, střelivo, hořlaviny, apod. a klient to samozřejmě musí respektovat. Pokud má být safesová schránka otevřena, tak vţdy za součinnosti klienta a zaměstnance příslušné banky, přičemţ za moţnost nahlédnout do safesové schránky, popř. si z ní něco vzít, či naopak do ní něco přidat, si banka poplatek neúčtuje.41

40 41

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Computer Press, a. s., Brno, 2005, s. 80. Tamtéţ, s. 63 - 64.

24

4. Srovnání bankovních poplatků u jednotlivých bank a vybraných bankovních produktů Při srovnávání bankovních poplatků u jednotlivých bank budu pracovat s šesti bankami. Jednak zde uvedu bankovní produkty třech, aspoň z mého pohledu nejznámějších bank a zároveň bank, které jiţ nějakou tu dobu na našem trhu působí, a to Komerční banky, České spořitelny a Československé obchodní banky. Oproti tomu budu pracovat s bankovními produkty bank, které své sluţby na trhu neposkytují aţ tak dlouho, a to Air bank, Fio banky a také mBank. Bankovní poplatky budu srovnávat u základních bankovních produktů, jak je uvádím v přecházející kapitole – u běţného účtu, spořicího účtu, termínovaného vkladu, u základních úvěrových produktů a u safesových schránek. Zaměřím se zejména na běţné občany, tedy fyzické osoby nepodnikatele, na podnikatele se zaměřím jen z pohledu účtů. Nejprve bych se věnovala právě trojici bank, které nejsou na trhu nováčky, a to tedy Komerční bance, České spořitelně a Československé obchodní bance.

4. 1. Bankovní poplatky u Komerční banky V současné době Komerční banka (dále jen „KB“) nabízí běţný účet pro občany za poplatek 68 Kč. Není to však cena konečná, neboť KB se snaţí odměňovat aktivní klienty, a to prostřednictvím konceptu MojeOdměny. Klient, který splní jednu z vybraných aktivit má pak účet za polovinu – za 34 Kč a klient, který splní dvě a více aktivit má účet vedený dokonce úplně zdarma.42 KB se snaţí vycházet vstříc studentům, kteří mají účet vedený bez jakékoliv aktivity zcela zdarma. Nevýhodou těchto účtů je, ţe nejsou úročeny ţádnou úrokovou sazbou. Jinak je tomu u dětí do 15 let, které také mohou mít u KB vedený účet a to zaprvé zcela zdarma a ještě jsou prostředky uloţeny na tomto účtu úročeny. Účet pro podnikatele je poněkud draţší, neboť jeho základní cena je 169 Kč. Ale opět je zde moţnost vrácení poplatku, a to v případě aktivity klienta. Zřízení a následně vedení spořicích a termínovaných účtů má KB pro své klienty zdarma. Zde vidím velkou výhodu, i vzhledem k tomu, ţe výběry při splatnosti či výběry při rušení účtu jsou zdarma, výběry před splatností jsou zpoplatněny pouze u vybraných typů účtů. 42

Mezi vybrané aktivity patří: 1. Došlá platba na účet u KB (např. výplata, důchod), 2. Prostředky uloţené u KB nebo její dceřiné společnosti v minimální výši 100 000,-, 3. Pokud klient vyuţívá kreditní kartu či má hypoteční nebo spotřebitelský úvěr, 4. Pokud klient pravidelně spoří či investuje, ať uţ u KB nebo opět u jedné z jejich dceřiných společností.

25

Co se týká spotřebitelských úvěrů, za zpracování úvěru se částky liší dle typu úvěru, pohybují se v rozmezí od 500 Kč do 6 000 Kč, některé však jsou i zdarma. U spravování úvěru je zde rozdíl u smluv, které byly uzavřeny do 31. 12. 2012, neboť tyto úvěry jsou pak následně spravovány částkou od 80 do 150 Kč. Veškeré úvěry uzavřené od 1. 1. 2013 jsou spravovány zcela zdarma. Zda mohly mít na tuto změnu vliv kauzy týkající se vrácení poplatků za spravování úvěrů, se budu věnovat v následující kapitole. K úvěrům se pak váţe celé mnoţství dalších sluţeb, s kterými mohou být spjaty některé poplatky. Z mého pohledu však zpracování a spravování úvěru jsou aspekty váţící se ke spotřebitelským úvěrům ty nejdůleţitější. Zpracování hypotečního úvěru se u KB pohybuje od 2 000 Kč do 2 900 Kč. Co se týče spravování úvěru, nastává zde podobná situace jako u předchozího typu úvěru – u smluv uzavřených do 31. 12. 2012 je spravování zpoplatněno ne zcela malou částkou, a to 150 Kč měsíčně. U smluv, které byly uzavřeny později, tedy od 1. 1. 2013, je jiţ spravování hypotečního úvěru měsíčně zdarma. A posledním úvěrovým produktem, u kterého bych chtěla zhodnotit poplatky, je kreditní karta. Standardně nabízí běţným občanům KB tři druhy kreditních karet – Lady kartu (určenou především pro ţeny), A kartu a Visa electron kartu. Vydání kreditní karty je zcela zdarma, vedení úvěrového účtu je pak 59 Kč měsíčně u A karty a Lady karty, pokud klient neudělá měsíčně obrat kartou 3 000 Kč, pokud ano, má vedení zdarma. U Visa electron karty je situace obdobná, avšak vedení úvěrového účtu je za 29 Kč měsíčně bez moţnosti se tohoto poplatku zprostit. A úplně posledním bankovním produktem, na který bych se z pohledu poplatků chtěla zaměřit, je safesová schránka. I moţnost vyuţívat safesovou schránku KB umoţňuje. U safesové schránky se pak platí roční poplatek za její pronájem, který je rozdílný a to dle hodnoty předmětů uchovaných vevnitř. Poplatek se pohybuje v rozmezí od 1 020 Kč + DPH aţ 12 240 Kč + DPH.43 Pokud bych měla zhodnotit bankovní poplatky u KB, není to banka, která by své sluţby poskytovala bez dalšího bezplatně. Avšak je to banka, která se snaţí odměňovat aktivní klienty, a ti následně mohou mít plno sluţeb zdarma. Myslím si, ţe je to zcela logické, neboť právě bankovnictví je celkově vystaveno na aktivitě ze strany klientů. Pokud určitý 43

Komerční banka – sazebník a úrokové sazby. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.sazebnikkb.cz/ >

26

klient má u banky účet otevřený, ale nevyuţívá jej, stejně jako nevyuţívá ani další bankovní produkty, není pro banku tak významný, a tudíţ je jasné, ţe v tomto případě tedy KB pro něj nebude mít takové výhody, jako v případě, kdyby tomu bylo naopak.

4. 2. Bankovní poplatky u České spořitelny U České spořitelny (dále jen „ČS“) zaplatí klient za běţný účet poplatek 69 Kč měsíčně. Pokud se jedná o seniora, cena se sníţí ještě o 10 Kč, tudíţ důchodce zaplatí za běţný účet 59 Kč měsíčně a student jej má pak zcela zdarma. V ceně balíčku nabízí ČS více sluţeb neţ KB, ale oproti tomu zase klient vţdy zaplatí stejný poplatek a např. cestovní pojištění ke kartě, které má KB automaticky k embosovaným platebním kartám zdarma, si musí klient ČS zaplatit zvlášť. U podnikatelských účtů si klient zaplatí od 45 Kč aţ po 299 Kč. ČS také nabízí internetový účet, který má klient zdarma, ale pouze pokud je aktivní a zaplatí kartou minimálně 7 000 Kč měsíčně. Co se týče spořících produktů, ČS nabízí jak spořicí účty, tak tzv. vkladové účty a vkladové kníţky. Oba tyto produkty slouţí ke spoření peněz a obdobně jako KB je i ČS zřizuje a vede zdarma. U spotřebitelského úvěru zaplatí klient u ČS za jeho zpracování 1% z poskytnutého úvěru, maximálně to však vţdy bude částka 5 000 Kč. Spravování úvěru je řešeno podobně jako u KB, a to u úvěrů, které byly uzavřeny do 1. 3. 2013, klient zaplatí za správu 59 Kč měsíčně, správu úvěru sjednaných později má zcela zdarma. Další sluţby, jako např. pojištění se pak odvíjí zpravidla od výše úvěru. Velký rozdíl oproti KB jsem zaznamenala u hypotečních úvěrů, kde ČS nabízí posouzení a vyhodnocení ţádosti u klasického hypotečního úvěru zcela zdarma.44 U správy hypotečního úvěru je zde obdobná situace jako u předchozích úvěrů, a to u úvěru uzavřených do 1. 3. 2013 je to částka 150 Kč měsíčně, u novějších je to pak zdarma. A u kreditních karet klient za sjednání úvěrového limitu, stejně jako za vydání karty nezaplatí nic, avšak za správu zaplatí částku 39 aţ 69 Kč měsíčně.

44

U tzv. americké hypotéky je to však částka 6 000 Kč.

27

Stejně jako KB i ČS nabízí bezpečnostní schránky. Opět poplatek nelze vyjádřit jedinou částkou, neboť i u safesových stránek ČS je určité rozmezí, a to dle velikosti schránky. Klient, který tedy chce tuto sluţbu vyuţívat, zaplatí od 726 - 24 200 Kč. Při zjišťování poplatků u ČS se mi mnohem hůře pracovalo s jejich sazebníkem, neţ se sazebníkem KB. Překvapilo mě, ţe ČS se nesnaţí odměňovat aktivní klienty, ale je pravda, ţe kaţdá banka má trochu jinou obchodní politiku. Oproti tomu mě mile překvapilo, ţe za posouzení a vyhodnocení ţádosti o hypoteční úvěr si u obyčejné hypotéky neúčtuje ČS ţádnou částku. Pozitivní vnímám i částku za zpracování spotřebitelského úvěru, která se odvíjí od výše úvěru v procentech. Pokud si tedy někdo chce půjčit více, musí také do toho více investovat. Dále je také trochu k zamyšlení internetový účet, který má ČS spojený právě s platbou kartou. Zcela nechápu proč je internetový účet spjat s platební kartou, ale zřejmě je to jeden z obchodních tahů na klienty.45

4. 3. Bankovní poplatky u Československé obchodní banky Běţný účet pro fyzickou osobu nepodnikatele stojí u Československé obchodní banky (dále jen „ČSOB“) 55 Kč. Studenti mají účet u ČSOB vedený zcela zdarma. Obdobně je tomu u dětí. U podnikatelských účtů se samozřejmě poplatek za vedení účtu pohybuje v trochu jiných částkách, a to od 165 Kč aţ do 1 150 Kč. Pokud se jedná o municipální konto, druţstevní konto, či konto pro neziskové organizace, cena za vedení účtu se pohybuje od 100 do 135 Kč. U termínovaných vkladů a spořicích účtů je situace obdobná jako u předchozích dvou bank, tedy zřízení i vedení těchto druhů účtů je zdarma. Pokud ovšem má klient zájem o předčasný výběr z termínovaného či spořicího účtu, musí jiţ počítat s určitým poplatkem, který se odvíjí od délky vkladu nebo také od zůstatku na daném účtu. U spotřebitelských úvěrů ČSOB rozlišuje, zda se jedná o tzv. Půjčku či Flexibilní půjčku. U Půjčky měsíční poplatek za vedení a správu úvěrového účtu činí 59 Kč, pokud klientovi stačí výpisy v elektronické podobě, pokud chce výpisy v papírové podobě, částka činí 79 Kč. U Flexibilní půjčky má klient vedení a správu úvěru zdarma. Za zpracování úvěru klient zaplatí 1% z výše úvěru u Půjčky (min. 500, max. 3 500 Kč). U Flexibilní půjčky je to zdarma. Samozřejmě se k těmto druhům úvěrů pojí i celá další řada poplatků, např. spojených 45

Ceník. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/cenikd00023705 >

28

s mimořádnou splátkou, se změnou smluvní dokumentace, apod. Ale těmto druhům poplatků se jiţ podrobně ve své práci věnovat dále nebudu. U hypotečních úvěrů má ČSOB zavedenu celou řadu poplatků. Celkem draze má ČSOB zpoplatněno zpracování ţádosti a zároveň přípravu návrhu smlouvy o hypotečním úvěru, zde si klient zaplatí částku 3 900 Kč. Za vedení a správu úvěrového účtu si klient dle druhu hypotečního úvěru zaplatí od 150 Kč do 320 Kč za měsíc. Samozřejmě v ceně vyššího poplatku jsou zároveň zakotveny i další sluţby mimo pouhou správu úvěru. Jakoţto jeden z druhů úvěru nabízí ČSOB i kreditní karty. V současné době nabízí ČSOB tyto 3 druhy kreditních karet: MasterCard Standard, MasterCard World a MasterCard Platinum s odlišnými poplatky. U prvního druhu karty je to 20 Kč měsíčně za sluţby spojené s kreditní kartou, u druhé karty je to pak 50 Kč měsíčně a u kreditní karty MasterCard Platinum je to dokonce 350 Kč měsíčně. Čím vyšší poplatek, tím více sluţeb je v ceně karty zahrnuto, např. u karty MasterCard Platinum je členství v různých klubech, cestovní pojištění apod. A poslední sluţbou, kterou se budu zabývat stejně jako u předchozích dvou bank, jsou safesové schránky. Velikost můţe být od 7 000 cm3, v tomto případě klient zaplatí 1 200 Kč + DPH, aţ do obsahu nad 100 000 cm3, u kterého je cena za pronájem 7 200 Kč + DPH. V ceně ročního poplatku je zahrnuto i pojištěni obsahu schránky do částky 800 000 Kč. A nyní bych se chtěla věnovat stručnému zhodnocení poplatků další z našich předních bank – ČSOB. S jejich sazebníkem se mi pracovalo dobře. Jeví se mi přehledný, snadno se v něm klient orientuje. Co se pak týká samotných poplatků, myslím si, ţe ČSOB není „nejlevnější“ bankou na našem trhu. Překvapily mě i poplatky za správu úvěrových účtů, od kterých se jiţ banky snaţí v současné době upouštět. U klasických úvěrů ČSOB nabízí jiţ i půjčky bez poplatků za správu úvěrového účtu, avšak u hypotečních úvěru se stále tyto poplatky objevují u všech jejich druhů.46 Po zhodnocení třech, z mého pohledu nejvlivnějších a největších bank na našem trhu, bych se v dalších kapitolách věnovala menším bankám a zároveň bankám, které na našem trhu nepůsobí tak dlouho – Air bank, Fio bance a mBank.

46

Sazebníky. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/default.aspx>

29

4. 4. Bankovní poplatky u Air Bank Při analýze bankovních poplatků u Air Bank jsem nucena postupovat jiným způsobem neţ doposud, protoţe určité druhy sluţeb tato banka ani nenabízí. Co se týče běţných a zároveň i spořicích účtů Air Bank vychází z tzv. malého a velkého tarifu. V rámci malého tarifu, který je zdarma, si musí klient určité sluţby doplatit, oproti tomu v rámci velkého tarifu, který je zpoplatněn částkou 100 Kč měsíčně, má veškeré sluţby zdarma. Mezi tyto sluţby patří např. vedení účtu, výběry z bankomatů svých i cizích bank, zasílání výpisů elektronicky i poštou, apod. Třeba např. zasílání výpisu poštou je u malého tarifu zpoplatněno částkou 25 Kč, stejně jako výběr peněz z bankomatu jiné banky, za který klient zaplatí také 25 Kč. I v rámci velkého tarifu se však najdou sluţby, které si klient musí doplatit, jedná se však de facto o sluţby nadstandardní, u kterých se není čemu divit, ţe je banka neposkytuje zdarma. Jedná se např. o zahraniční platbu, europlatbu, zaslání určité upomínky, apod. K oběma tarifům Air Bank nabízí svým klientům moţnost mít aţ 10 běţných účtů a k tomu aţ 3 účty spořicí. Zároveň součástí jednoho tarifu je vydání i vedení dvou platebních karet. Z úvěrových produktů jsem na stránkách Air Bank našla pouze jeden a to pod pojmem půjčka. Tato půjčka můţe být dle informací Air Bank pouţita prakticky na cokoliv. Air Bank do popředí staví fakt, ţe s tímto úvěrovým produktem nemá spjaty ţádné poplatky. Tedy ani poplatek za sjednání půjčky ani za následné její vedení. Kreditní karty ani hypotéky Air Bank zatím ve své nabídce nemá. Stejně jako safesové nebo-li bezpečnostní schránky tato banka pro své klienty nenabízí. Air Bank je bankou na našem trhu relativně novou a to se samozřejmě projevuje i do jejího poskytování sluţeb. Plno produktů, které jsou standardně poskytovány jinými bankami na našem trhu, Air Bank vůbec nenabízí. Těţko říci, jestli je to jen otázka času, nebo tato banka se bude opravdu zaměřovat jen na běţné a spořicí účty, popř. půjčky. Jako velmi kladnou stránku této banky, kterou budou za jisté vnímat všichni klienti, jsou minimální poplatky, zejména spjaty s vedením běţného účtu a vedením půjčky. Mě samotnou však tento fakt trochu zaráţí a sama si kladu otázku, zda tato banka neposkytuje své sluţby aţ

30

“nezdravě“ levně. Přece jen banka na něčem vydělávat musí a nemůţe tak většinu svých sluţeb poskytovat bezplatně.47

4. 5. Bankovní poplatky u Fio banky I kdyţ Fio banka je další z nových bank na českém finančním trhu, oproti předchozí Air Bank nabízí značně větší mnoţství bankovních produktů. Nejprve bych se zaměřila na běţné účty. Osobní účet Fio banka nabízí bez poplatků. Zdarma tedy nabízí nejenom zřízení, vedení, popř. zrušení účtu, ale i další sluţby, které bývají standardně na běţný účet v současné době napojeny, a to např. internetové bankovnictví, mobilní bankovnictví, platební karta, apod. U podnikatelského účtu platí obdobné podmínky jako u účtu pro fyzické osoby nepodnikatele, znamená to tedy, ţe Fio banka nabízí i podnikatelský účet bez poplatků. Čím se snaţí zajisté Fio banka oslovit své potencionální klienty je vlastní výběr čísla účtu. Klient, který si zakládá nový účet, si můţe zvolit jeho číslo. Při výběru čísla účtu musí dodrţet 3 základní podmínky: - zvolené číslo jiţ nesmí být pouţíváno jiným klientem, musí být v rozsahu 8 – 10 znaků a také musí splňovat podmínky České národní banky. Standardně nabízí i Fio banka spořicí účet zdarma. Veškeré sluţby spjaté s tímto účtem jsou taktéţ bez poplatků. Fio banka nabízí také termínované vklady. Vedení termínovaného vkladu, resp. účtu je zdarma. Termínovaný vklad je spjat s vyšší úrokovou sazbou neţ spořicí účet, avšak klient je vázán určitou dobou, jinak řečeno nemá své finanční prostředky kdykoliv k dispozici. Jako klasický spotřebitelský úvěr nabízí Fio banka tzv. kontokorentní úvěr. Klient má moţnost vybrat si ze dvou tarifů, od kterých se následně odvíjí i další poplatky s úvěrem spjaté. Kaţdopádně klient vţdy zaplatí poplatek za tzv. přistavení úvěru k účtu, dá se říci, ţe je to poplatek za samotné poskytnutí úvěru. Tento poplatek je určen v procentech a u tarifu 1 činí 4 % a u tarifu 2 pak 1 % z výše úvěru. Fio banka oproti předešlé Air Bank nabízí i hypotéky. A to dokonce více druhů tohoto produktu. S tímto produktem Fio banka nemá spjaty běţné poplatky, jako tomu bylo u předchozích bank, a to např. za poskytnutí úvěru, vedení úvěrového účtu a např. i jeho 47

Ceník a poplatky. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z < http://www.airbank.cz/cs/bezny-ucet/cenik-apoplatky/tarify/ >

31

čerpání. Platí to jak pro klasické hypoteční úvěry, tak pro americké hypotéky,48 které také pod úvěrovými produkty Fio banka nabízí. Třetí druh úvěrového produktu, který ve své práci uvádím, a to kreditní kartu, Fio banka zatím pro své klienty nemá v nabídce. Stejně jako safesové schránky. Tuto sluţbu taktéţ Fio banka pro své klienty neposkytuje.49 U Fio banky mě celkem překvapilo, ţe poskytuje celkem rozsáhlé mnoţství bankovních produktů. Překvapilo mě to zejména z důvodu, ţe Fio banka je stejně jako předchozí Air Bank, bankou na trhu relativně novou, i přesto se snaţí nabízet svým klientům co nejkompletnější servis. Velmi kladně hodnotím běţné účty bez poplatků, a to jak osobní tak podnikatelské. Stejně tak za vedení úvěrových účtů si Fio banka neúčtuje ţádné poplatky, díky čemuţ si také myslím můţe získat další klienty. V čem však vidím zápor této banky je, ţe své poplatky nemá uvedeny v jednom sazebníku, resp. na jedné stránce či v jednom dokumentu, nýbrţ klient je musí hledat u popisu kaţdého produktu zvlášť, coţ není vţdy úplně jednoduché. Úvaha do budoucna je tedy, aby tato banka zavedla jeden dokument, ve kterém bude mít všechny poplatky shrnuty.

4. 6. Bankovní poplatky u mBank Osobní účet mBank nabízí stejně jako předchozí dvě banky zdarma. Opět jsou zdarma i ostatní běţné sluţby spjaté s účtem. Stejně tomu je tak i u účtu podnikatelského. Zpoplatněny jsou pouze „nadstandardní“ sluţby jako např. odchozí či příchozí zahraniční platba. MBank nabízí také spořicí účty a termínované vklady. Jejich zřízení, vedení, popř. zrušení je poskytováno zdarma. U termínovaného vkladového účtu je však jeden důleţitý poplatek, a to za předčasné ukončení vkladu, který činí 50 % z daného vypočítaného úroku. Jako spotřebitelský úvěr nabízí mBank tzv. mPůjčku Plus. Jako i předchozí banky má tento úvěrový produkt mBank zdarma. Samozřejmě co se poplatků týče, nikoliv co se týče úroků. MBank poskytuje celou řadu hypotečních úvěrů. Jedná se o tzv. mHypotéku Light, mHypotéku na výstavbu či Americkou hypotéku a pak i další půjčky, např. slouţící ke koupi 48

Americká hypotéka je neúčelový úvěr, který můţe dosahovat značné výše, a proto se u něj uţívá zajištění zástavním právem k nemovitosti. 49 Fio banka. [online]. [cit. 15. 10. 2014 ]. Dostupné z: < http://www.fio.cz/bankovni-sluzby >

32

nemovitosti. Ve své práci se blíţe zaměřím na mHypotéku Light a mHypotéku. S těmito dvěma hypotékami je spjato minimum vstupních poplatků, resp. zpracování a vyhodnocení ţádosti, stejně jako poskytnutí úvěru je zdarma. Vedení úvěrového účtu není taktéţ zpoplatněno. Samozřejmě nedá se říci, ţe by tyto hypotéky byly zcela bez poplatků. Pokud by chtěl klient změnit smluvní dokumentaci, jiţ by ho to určitou částku stálo. U Americké hypotéky je pak situace obdobná. Jako jediná ze všech třech menších a zároveň relativně nových bank nabízí mBank i další úvěrový produkt, a to kreditní kartu. U této banky se nazývá mKreditka. Dále má klient moţnost vybrat si ještě mezi kreditní kartou Visa Credit Classic a Visa Credit Gold, u nichţ se liší úvěrové limity a design karty. MKreditku je pak moţno mít ve 3 tarifech, u kterých se liší poplatek za vydání karty. U tarifu 1 je vydání karty bez poplatku, kdeţto u tarifu 2 je jiţ kreditka vydávána za 290 Kč a u tarifu 3 dokonce za 590 Kč. Čím vyšší tarif a draţší poplatek, tím niţší úroková sazba. Samozřejmě však i mBank nabízí pro své klienty moţnost vyuţít bezúročného období. Stejně tak roční poplatek za kartu je odstupňován dle jednotlivých tarifů, buď 290 Kč nebo 590 Kč. Další poplatky jsou spjaty např. s vydáním duplikátu karty, s výběrem hotovosti z bankomatu či na pobočce. Zde jiţ však tarify na výši poplatku vliv nemají. A jako poslední sluţbu, kterou u kaţdé banky ve své práci uvádím, a to safesové schránky, stejně jako předchozí 2 banky, mBank nenabízí.50 U mBank bych kladně zhodnotila opět moţnost mít účet veden zdarma, bez jakýchkoliv dalších poplatků. Stejně pozitivně bych zhodnotila minimum vstupních poplatků u úvěrů. Také jsem čekala, ţe stejně jako předchozí dvě banky, ani mBank nebude mít ve své nabídce produktů kreditní kartu, neboť to není aţ tak běţný úvěrový produkt jako např. běţný spotřebitelský úvěr, resp. půjčka. Ale tento bankovní produkt mBank pro své klienty nabízí. I sazebník má tato banka celkem přehledný.

50

Sazebník bankovních poplatků mBank. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.mbank.cz/informace-k-produktum/sazebnik/osobni-finance/sazebnik_aktualni.pdf >

33

5. Závěrečné zhodnocení bankovních poplatků u jednotlivých bank a vybraných bankovních produktů 5. 1. Běžné účty Název banky

Základní poplatek za běžný účet pro fyzickou osobu

Komerční banka

68 Kč (popř. 34 Kč, 0 Kč)

Česká spořitelna

69 Kč

Československá obchodní banka

55 Kč

Air Bank

0 Kč

Fio Banka

0 Kč

mBank

0 Kč

Tabulka č. 1 – poplatky u běžných účtů51 Z výše uvedeného vyplývá, ţe u několika bank má moţnost mít klient účet veden zcela zdarma. Jsou to všechny tři „mladé“ banky a také KB, která formou účtu vedeného zdarma odměňuje aktivní klienty. Nejdraţší účet naopak pro své klienty nabízí ČS.

5. 2. Spořicí účty a termínované vklady Název banky

Základní poplatek za spořicí účet či termínovaný vklad pro fyzickou osobu

Komerční banka

Zdarma

Česká spořitelna

Zdarma


Zdarma

Air Bank

Zdarma

Fio Banka

Zdarma

mBank

Zdarma

Tabulka č. 2 – poplatky u spořicích a termínovaných účtů52 U spořicích účtů a termínovaných vkladů je zhodnocení lehké, neboť všechny z vybraných bank nabízí tyto účty zcela zdarma. Je to vcelku logické, neboť prostřednictvím těchto produktů dává klient moţnost bance disponovat s jeho prostředky, i kdyţ u spořicích 51 52

Viz. sazebníky jednotlivých bank. Tamtéţ.

34

účtů to není aţ tak doslova moţné, neboť tam zpravidla nebývá ţádná výpovědní doba. Jediné poplatky, které s těmito druhy účtů bývají spjaté, jsou poplatky za předčasný výběr z termínovaných účtů.

5. 3. Spotřebitelské úvěry Název banky

Poplatek za zpracování úvěru a vedení úvěrového účtu

Komerční banka

-

Česká spořitelna

80 – 150 Kč, popř. zdarma

-

1% z úvěru (max. 5 000 Kč) -


-

500 – 6 000 Kč,

58 Kč, popř. zdarma

1 % z úvěru (min 500 Kč, max. 3 500Kč), -

59 – 79 Kč, popř. zdarma

Air Bank

-

Fio Banka

-

1% - 4 % z výše úvěru, -

mBank

-

Zdarma

1,5 % z úvěru -

Tabulka č. 3 – poplatky u spotřebitelských úvěrů

Zdarma

Zdarma

53

U spotřebitelských úvěrů se těţko posuzuje, která banka je nejlevnější, co se poplatků týče. Za zpracování úvěru se nejčastěji klienti setkají s různými procenty, tedy částka se bude odvíjet od výše poskytovaného úvěru, coţ povaţuji za zcela spravedlivé. U vedení úvěrového účtu je jiţ situace u všech výše uvedených bank stejná – u nově uzavřených smluv se jiţ tento poplatek nevyskytuje.

5. 4. Hypoteční úvěry Název banky

Základní poplatek za zpracování úvěru a vedení úvěrového účtu

Komerční banka

- 2 000 – 2 900 Kč -

53

Viz. sazebníky jednotlivých bank.

35


Česká spořitelna

-

zdarma,



-

3 900 Kč,

Air Bank

-

150 – 320 Kč nemá v nabídce

Fio Banka

-

zdarma

mBank

-

zdarma

Tabulka č. 4 – poplatky u hypotečních úvěrů54 Nejdraţší bankou, co se týče zpracování hypotečního úvěru, je ČSOB. Naopak nejlevnější pak Fio banka a mBank, jelikoţ obě tyto banky mají jak zpracování hypotečního úvěru, tak následné vedení hypotečního účtu bez jakýchkoliv poplatků. U vedení úvěrových účtů je u bank obdobná situace jako u spotřebitelských úvěrů, a to ta, ţe u nově uzavřených smluv jiţ poplatek za vedení úvěrového účtu není, kdeţto u starších typů smluv se klient s tímto poplatkem ještě setkává.

5. 5. Kreditní karty Název banky

Základní poplatek za vydání a vedení kreditní karty

Komerční banka

-

zdarma,

59 Kč, 29 Kč, popř. zdarma

Česká spořitelna

-

zdarma, -


39 Kč

zdarma, -

20 Kč, 50 Kč, 350 Kč

Air Bank

-

nemá v nabídce

Fio Banka

-

nemá v nabídce

mBank

-

zdarma, 290 Kč, 590 Kč -

290 Kč, 590 Kč

Tabulka č. 5 – poplatky u kreditních karet55 Kreditní karta je produktem, který ve své nabídce ještě všechny banky nemají, takţe uvedené srovnání bude platit pouze pro čtyři ze šesti bank. Téměř všechny banky vydávají 54 55

Viz. sazebníky jednotlivých bank. Tamtéţ.

36

kreditní karty zdarma. Oproti tomu však celkem vysoké poplatky má mBank za vydání určitých druhů těchto úvěrových karet. Těţké je srovnat, která banka pak má následně tento úvěrový produkt nejlevnější. U KB mohou mít klienti kreditní kartu zcela zdarma, ale pouze pod podmínkou měsíčního obratu finančních prostředků z této karty. Pokud klient tyto obraty nedělá, pak je nejlevnější bankou pro něj ČSOB, u které je základní poplatek za vedení kreditní karty pouze 20 Kč. Hned po ČSOB pak následuje ČS, u které je poplatek za vedení této karty stanoven na 39 Kč.

5. 6. Safesové schránky Název banky

Základní poplatek za pronájem safesové schránky

Komerční banka

1 020 – 12 240 Kč + DPH

Česká spořitelna

726 – 24 200 Kč


1 200 – 7 200 Kč + DPH

Air Bank

nemá v nabídce

Fio Banka

nemá v nabídce

mBank

nemá v nabídce

Tabulka č. 6 – poplatky u safesových schránek56 Dokonce ještě méně bank pak nabízí jako svou sluţbu safesové schránky. Oproti kreditním kartám jsou to pouze 3 banky, které mají bezpečnostní schránky ve své nabídce. Z těchto bank je pak nejlevnější ČS, pak KB a od KB se příliš v roční ceně za pronájem tohoto produktu neliší ČSOB. Nutno ovšem podotknout, ţe pokud bych měla brát v potaz velikost bezpečnostní schránky, pak za pronájem větší safesové schránky zaplatí klient nejméně v ČSOB.

Pokud tedy klient nepreferuje sofistikovanější produkty, myslím si, ţe bude spokojen u menších bank, typu Air Bank, Fio bank či mBank. Pokud ovšem se jiţ jedná o náročnějšího klienta, který od své banky očekává široké portfolio sluţeb, pak by si měl spíš vyhledat bankovní domy, které opravdu jsou na trhu jiţ nějakou dobu a opravdu poskytují široké spektrum sluţeb. Co se samotných poplatků týče, právě i banky jako KB, ČS či ČSOB vesměs své sluţby neposkytují zcela zadarmo. Zajisté se to odvíjí i od toho, ţe tyto banky 56

Viz. sazebníky jednotlivých bank.

37

mají celkem slušné pokrytí kamenných poboček a pracovníky, kteří poskytují sluţby pro své klienty osobně. Naproti tomu Air bank, Fio banka a mBank směřují hodně své sluţby právě skrz internetový přístup, coţ si myslím, se promítá i na niţších či ţádných poplatcích. Myslím si také, ţe lidé by pořád měli mít na vědomí, ţe stejně jako jdou ke kadeřníkovi, kde zaplatí za jeho sluţbu peníze, banky také poskytují pro své klienty de facto sluţby. Samozřejmě by poplatky neměly být zbytečně nadsazené, absurdní, jak tomu někdy bývá. Od úrovně sluţeb by se měly pak odvíjet i bankovní poplatky.

38

6. Úvěrové produkty a poplatky s nimi spojené Jelikoţ se v poslední době rozpoutaly aféry ohledně úvěrových účtů a bankovních poplatků, které jsou s nimi spjaty, zaměřím se nyní právě na tuto problematiku. Neţ se budu zabývat samotnými bankovními poplatky, je na místě věnovat se i základním aspektům jednoho ze stěţejních bankovních produktů - úvěru, a to trochu podrobněji, neţ jsem se věnovala v jedné z předchozích kapitol.

6. 1. Úvěry a jejich podrobnější charakteristika Úvěry se řadí mezi tzv. aktivní obchody banky. Představují situaci, kdy určitý subjekt nemá dostatek finančních prostředků, a proto si je půjčuje od banky. Dá se říci, ţe pro většinu našich bank jsou hlavním zdrojem zisku. Oproti tomu však jsou obchodem značně rizikovým, neboť banka se při poskytování úvěru staví do role věřitele a vţdy je určitá šance, ţe úvěr, který dluţníkovi poskytne, jí následně nebude splacen. Z tohoto důvodu se snaţí banka dostatečně zváţit likviditu dluţníka.57 Na úvěr ţadatel nemá právní, morální ani jakýkoliv jiný nárok, takţe záleţí zcela na bance, zda úvěr danému subjektu poskytne či nikoliv. Samozřejmě v dnešní době plné moderních technologií se dá spíše říci, ţe záleţí na jednotlivých počítačových aplikacích a systémech, jak posoudí likviditu ţadatele o úvěr.58 V současné době jiţ celkem vyspělého bankovnictví existuje úvěrů celá řada, přičemţ se člení dle různých kritérií. Já bych ve své práci chtěla uvést hlavně členění z mého pohledu nejpodstatnější a nejčastější, a to z hlediska doby splatnosti a z hlediska metody úvěrování. Co se týče doby splatnosti, existují úvěry krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Doba, která tyto úvěry od sebe odlišuje, se v jednotlivých zdrojích liší. Dá se však obecně říci, ţe úvěr krátkodobý je s dobou splatnosti přibliţně do jednoho roku, úvěr střednědobý pak s dobou splatnosti zhruba do čtyř let a nakonec úvěr dlouhodobý s dobou splatnosti delší neţ čtyři roky. Z pohledu metody úvěrování existuje úvěr účelový, u kterého jak jiţ z názvu vyplývá, budou poskytnuté finanční prostředky pouţity na předem dohodnutý účel. Z logiky věci pak vyplývá, ţe existuje i úvěr neúčelový, u kterého banka nesleduje, na jaký účel bude pouţit. Dalším úvěrem je pak úvěr kontokorentní. Častěji znám pod názvem debet. Princip tohoto úvěru je takový, ţe banka poskytne úvěrový rámec klientovi, přičemţ klient můţe do výše 57

Pod pojmem likvidita lze chápat schopnost určitého subjektu dostát svým finančním závazkům. ŢEHROVÁ, Jana, Ing. Finance. 5. vydání, Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta, 2010, s. 62. 58

39

tohoto rámce čerpat a vypůjčené finanční prostředky vrátí v dohodnuté lhůtě (po měsíci, po čtvrt roce, po půl roce, apod.). A posledním úvěrem spadajícím do této kategorie je úvěr revolvingový, nebo-li úvěr neustále se opakující. Banka poskytne k určitému dni klientovi finanční prostředky a klient je zas naopak k určitému dni musí bance splatit.59 Typickým příkladem revolvingového úvěru je kreditní karta, které jsem se jiţ ve své práci věnovala výše. Samozřejmě různé zdroje uvádí různé členění a tím pádem i další druhy úvěrů. Existuje tedy např. členění úvěru z pohledu měny, z hlediska způsobu zajištění, dle subjektu, který úvěr přijímá, apod. S rozvojem bankovnictví docházelo samozřejmě i k rozvoji úvěrů, takţe výše uvedený výčet je pouze výčtem demonstrativním.60 A nyní bych se chtěla zaměřit na proces poskytování úvěru.

6. 2. Poskytování úvěru V první fázi je důleţité podání ţádosti o úvěr klientem. Obecně by měla kaţdá ţádost obsahovat následující: 

„údaje o klientovi



požadovaný druh úvěru



částku a měnu



dobu splatnosti



způsob splácení



způsob jištění



účel použití



podnikatelský záměr



údaje o finanční situaci žadatele



údaje o úvěrech čerpaných v jiných bankách.“61

Následně nastává proces posouzení ţádosti bankou, zda tedy banka ţadateli vyhoví a daný úvěr mu poskytne či nikoliv. To nejpodstatnější, co banka v této fázi posuzuje, je, zda klient je schopný dostát svým závazkům a úvěr splatit či nikoliv. Dá se říci, ţe ke kaţdému 59

ŢEHROVÁ, Jana, Ing. Finance. 5. vydání, Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta, 2010, s. 65 - 66. 60 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde Praha a.s., 2005, s. 511 - 512. 61 ŢEHROVÁ, Jana, Ing. Finance. 5. vydání, Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta, 2010, s. 63

40

úvěru se váţe tzv. úvěrové riziko. Pod úvěrovým rizikem lze rozumět riziko, ţe klient poskytnutý úvěr nesplatí a tím pádem způsobí bance finanční ztrátu. Samozřejmě, ţe banka se snaţí zajistit, aby úvěrové riziko bylo co nejmenší, a tedy, aby moţnost finanční ztráty nenastala. Z tohoto důvodu také existuje institut zajištění úvěru. Typickým nástrojem zajištění úvěru je zástavní právo.62 Není to však jediný institut, který banka vyuţívá. K zajištění úvěru můţe slouţit i bankovní záruka, avalovaná směnka, nebo prohlášení daného ručitele. Pokud klient nemá např. dostačující příjem, či nesplňuje některé z dalších kritérií, které jsou stanoveny bankou pro poskytnutí úvěru, jiţ další fáze nenastává. Pokud však je ţádost vyhodnocena bankou kladně a úvěr tedy můţe být poskytnut, nastává poslední fáze a tou je uzavření smlouvy o úvěru. Kaţdá smlouva by měla obsahovat zejména následující náleţitosti: 

„závazek banky poskytnout klientovi úvěr v určité výši



závazek dlužníka poskytnuté peněžní prostředky splatiti i s úroky ve sjednané výši a termínu



úrokovou sazbu, za jakou je úvěr poskytován



podmínky čerpání úvěru



eventuální sankce v případě neplnění smlouvy



číslo účtu, na který budou peněžní prostředky převedeny



zajištění, záruky.“63

Proces poskytování úvěru je procesem značně sloţitým a je tedy logické, ţe určité atributy, jako např. zpracování úvěru, má banka zpoplatněny. Avšak bankovní poplatky spojené s vedením úvěrových účtů, se staly předmětem celé řady afér a kauz a dokonce se k dané problematice jiţ vyjádřil i sám Ústavní soud. Zda bylo a je napadání bankovních poplatků za vedení úvěrových účtů opodstatněné, či zda by měly být vedeny úvěrové účty bezplatně, jak se k tomu staví jednotlivé bankovní domy a jak naopak stát zastoupený soudy, se budu věnovat v následující kapitole.

6. 3. Úvěrové účty a bankovní poplatky za jejich vedení O co vlastně ve sporech o bankovní poplatky jde? Jde o to, ţe lidé a potaţmo i někteří advokáti se domnívají, ţe bankovní poplatky za vedení úvěrových účtů jsou protizákonné a

62

Např. pokud chce klient hypoteční úvěr, coţ je úvěr, který můţe být ve značné výši, je typické, ţe banka si vezme danou nemovitost do zástavy. 63 ŢEHROVÁ, Jana, Ing. Finance. 5. vydání, Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta, 2010, s. 64 - 65.

41

banky by si je neměly tedy účtovat. Oproti tomu bankovní domy zastávají zcela jiný názor, myslí si, ţe nejednají proti zákonu, v čemţ je utvrzují i soudy. Soudy se bankovními poplatky za vedení úvěrových účtů zabývají jiţ řadu let. Avšak zabývaly se především touto problematikou v kontextu nesplácení úvěrů. Teprve poslední dobou (zejména od počátku roku 2013) se rozrostly spory, kde předmětem jsou samotné bankovní poplatky účtované bankami za správu úvěrových účtů.64

6. 3. 1. Projekty bojující za vrácení úvěrových poplatků Ve sporu úvěrových poplatků se proti bankám postavily zejména projekty Poplatkyzpet.cz, Jdeto.de a Bankovnipoplatky.com. Sluţba Poplatkyzpet.cz vznikla zejména z podnětu jednotlivých klientů bank, kteří začali být v daných sporech úspěšní. Poplatkyzpet.cz chtějí zastřešit jednotlivé klienty a pomoci jim tak komplexně v soudních sporech. Nabízí klientům, ţe dané spory budou řešit za ně a to pouze pod podmínkou poskytnutí plné moci. Dokonce sluţba Poplatkyzpet.cz spolupracuje s jednou z předních českých advokátních kanceláří – Devátý & partneři, jejímţ představitelem je známý český právník JUDr. Petr Toman. Dalším z projektů stavící se proti úvěrovým poplatkům je web Jdeto.de. Zakladatelem tohoto projektu je první Čech, který uspěl v boji proti bankovním poplatkům. Na základě tohoto úspěchu se Mgr. Petr Němec rozhodl pomoci i ostatním lidem, kteří nemají právnické vzdělání a přesto se jim bankovní poplatky za vedení úvěrů nelíbí a chtějí proti nim něco udělat. A posledním z projektů jsou Bankovnipoplatky.com. Tento projekt se spíše zabývá problematikou bankovnictví komplexně, ale mimo jiné bojuje za co nejmenší bankovní poplatky. Bankovnipoplatky.com proslavila zejména anketa o nejabsurdnější poplatek, ve které mají moţnost klienti vyjádřit svůj nesouhlas s určitými bankovními poplatky.65

6. 3. 2. Soudní rozhodnutí ve prospěch odpůrců bankovních poplatků Existuje pouze malé mnoţství sporů, ve kterých byli klienti bank úspěšní a soud, popřípadě finanční arbitr jim dali za pravdu a přiznali, ţe bankovní poplatky jsou jim účtovány neoprávněně. Přesto však tato situace nastala a jedním z takovýchto případů je i rozsudek

64

O co jde ve sporu o poplatky?. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.sporopoplatky.cz/o-cojde-ve-sporu-o-poplatky > 65 O projektu a jeho garantech. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z:< http://www.poplatkyzpet.cz/images/O_projektu_a_jeho_garantech.pdf >

42

Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 4. 2013. V tomto sporu ţalobce – příjemce hypotečního úvěru zastává názor, ţe ujednání mezí ním a ţalovanou stranou – bankou, je neplatné a domáhal se takto vrácení poplatků, které jiţ bance zaplatil. Konkrétně se jedná o ujednání, kde banka stanovuje poplatek za „vedení a správu úvěru“. O co tedy ţalobce opírá své tvrzení? Jednak o fakt, ţe předmětný obsah poplatku je zcela neurčitý a zároveň nesrozumitelný. Banka poplatek za vedení a správu úvěru definovala ve svém sazebníku takto: „veškerá samostatně nezpoplatněná písemná komunikace ze strany banky na podnět klienta, telefonická komunikace ze strany banky na podnět klienta související s vedením a správou úvěru a stálá služba infolinky klientských služeb v její provozovně, která je k dispozici klientům.“66 Nehledě na to, ţe ţalobce nikdy ţádnou z těchto přesně nedefinovaných sluţeb osobně nevyuţil. Zároveň v souvislosti s touto definicí poplatku za vedení a správu úvěru se ţalobce domnívá, ţe je zcela v rozporu s dobrými mravy. Často se snaţí odpůrci úvěrových poplatků odvolávat i na rozsudek Spolkového soudního dvora v Německu ze dne 7. 6. 2011, kde tento soud došel k závěru, ţe sjednání poplatku za vedení a správu úvěru je v rozporu s právy spotřebitele. I v tomto případě ţalobce německý rozsudek zmínil na svoji obranu, a to z důvodu, ţe německý soud pracoval se směrnicí Rady 93/13/EHS, která je aplikovatelná i na českou právní úpravu. Myslím si (coţ v různých zdrojích potvrzují i samotní právníci), ţe není však relevantní na obranu zmiňovat rozsudek, který byl vydaný v jiné zemi. I kdyţ zde figuruje směrnice Rady, která je aplikovatelná pro obě země, soudní rozhodnutí cizího státu není nikterak pro Českou republiku závazné. A jaké argumenty v tomto sporu uváděla na svou obranu banka? Mimo jiné také fakt, ţe klient si mohl vybrat i hypoteční úvěr bez poplatku, u kterého však byla lehce navýšena úroková sazba. Tohle si myslím není na místě uvádět, neboť pokud klient nechce platit poplatek za vedení a správu úvěru, jaký má pro něj význam zaplatit určitou částku navíc při výběru hypotečního úvěru sice bez poplatku, ale oproti tomu s vyšší úrokovou sazbou. Samozřejmě napadla i názor ţalobce, ţe vymezení poplatku je neurčité a nesrozumitelné. Banka zmiňovala na svou obranu i tu skutečnost, ţe smlouvu ţalobce podepsal svobodně a váţně a ve vědomí, ţe jsou s daným hypotečním úvěrem spjaty poplatky za vedení a správu úvěru.

66

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 4. 2013 sp. zn. 25C 261/2012 – 138. In: CODEXIS ACADEMIA[ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014].

43

Obě dvě strany také pro podporu svých tvrzení uvedly celou řadu dřívějších rozsudků soudů různých instancí. I dokonce, jak jiţ jsem uvedla ve své práci výše, Spolkového soudu v Německu. Soud v tomto řízení rozhodl ve prospěch ţalobce, tedy v tomto případě klienta. I kdyţ v prvé řadě je nutné brát v potaz, ţe smlouvy by měly být dodrţovány. Ale tuto zásadu je třeba dodrţovat u smluvního vztahu, kde obě dvě strany mají stejné postavení, coţ v tomto případě nebylo. Soud zejména uvedl, ţe banka neposkytla klientovi bliţší specifikaci poplatku za vedení a správu úvěru. Bliţší specifikace se objevila aţ dva roky po uzavření smlouvy o hypotečním úvěru, a mimo jiné bylo také zřejmé, ţe klient sluţby, které jsou uváděné ve specifikaci daného poplatku, stejně nevyuţil. Také nebylo moţno prokázat, ţe banka klientovi opravdu nabízela i hypotéku bez poplatků, i kdyţ já si konkrétně myslím, ţe tento fakt zde nehraje aţ tak důleţitou roli. Stejně tak poplatek nebyl sjednaný individuálně, nýbrţ byl de facto součástí smlouvy tzv. formulářového typu. Soud tedy přiznal, ţe ujednání o poplatku za vedení a správu úvěrového účtu je opravdu neplatné.67 Dalším případem, kdy soud přiznal, ţe poplatky byly účtovány neoprávněně byl spor, který vznikl nesplácením úvěru. Primárně se tedy soud ve svém rozsudku věnoval právě problému neplacení spotřebitelského úvěru. Ale i přesto se vyjádřil i k poplatkům za vedení úvěrového účtu. Ve sporu soud opřel své argumenty zejména o skutečnost, ţe úvěrový účet slouţí primárně bance k oddělení úvěrového produktu od produktu běţného a tedy k určitému usnadnění administrativy. Také zastal názor, ţe úroková sazba, resp. úroky jsou jiţ určitou odměnou za poskytovanou sluţbu. Konkrétně v tomto případě se navíc jednalo o úroky ve značné výši. Stejně jako v předešlém sporu, i tady se v argumentech ţalobce objevil rozsudek německého spolkového soudního dvora v návaznosti na směrnici EHS 93/13/EHS. Avšak i v tomto rozsudku je uvedeno, ţe rozhodnutí soudů v jiných zemích, byť i členských zemích EU, nemá přímý účinek na české právo. Přesto se však i v tomto sporu soud postavil na stranu odpůrců bankovních poplatků.68

6. 3. 3. Soudní rozhodnutí ve prospěch bankovních institucí Mnohem více soudních rozhodnutí existuje ve prospěch bankovních institucí. Jsou to tedy takové soudní rozhodnutí, ve kterých soudy uznávají bankovní poplatky jako oprávněné. 67

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 4. 2013 sp. zn. 25C 261/2012 – 138. In: CODEXIS ACADEMIA[ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. 68 Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 6. 2013 sp. zn. 25Co 60/2013 -219. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014].

44

Jedním z nich je například rozsudek obvodního soudu pro Prahu 1. Ţalobce se domáhal zaplacení částky 1 350 Kč, kterou ţalované (bance) zaplatil za spravování hypotečního úvěru (jednalo se o částku 150 Kč měsíčně). Ţalobce se odvolával zejména na bezdůvodné obohacení ze strany banky a také zmiňoval ve své ţalobě, ţe za danou částku nedostal ţádnou relevantní sluţbu. Soud provedl skutková zjištění a zároveň posoudil právní stránku dané situace. Postavil se na stranu banky a argumentoval zejména následujícími skutečnostmi. Úvěr je bankovní produkt, který je poskytován za určitou úplatu. Úvěrový vztah je tedy vztahem poskytovaným za úplatu, nikoli poskytovaným bezplatně. Mnoho z lidí (zřejmě i ţalobce) se domnívají, ţe za poskytnutý úvěr zaplatí peníze formou úroku. Ale úplata za daný úvěr můţe být vícesloţková. Kromě daného úroku se můţe skládat z částky splatné jednorázově, popř. to můţe být částka rozvrstvená do různých období. A tomu je tak i v tomto případě. Jedná se o částku, kterou příjemce úvěru má platit kaţdý měsíc. V této částce hraje důleţitý fakt zejména časový aspekt – úvěr trvá po určitou dobu a také i určité riziko věřitele. Úrok je tedy v tomto případě pouze určitou součástí úplaty za poskytnutý hypoteční úvěr. K tomuto závěru dospěl soud po komplexním posouzení daného smluvního vztahu. Nejednou také soud ve svém rozsudku zdůrazňuje, ţe ţalobce je osoba s vysokoškolským vzděláním, takţe pravděpodobně osoba s patřičnými znalostmi na to, aby si byla schopna dané podmínky sama posoudit. Nehledě na to, ţe od doby podání ţádosti o hypoteční úvěr a samotným podpisem smlouvy o hypotečním úvěru uběhl měsíc, tedy doba dosti dlouhá na posouzení všech aspektů ţalobcem. Také po celou tuto dobu byl ţalobci znám sazebník dané banky, kde byla uvedena i částka za správu úvěrového účtu ve výši 150 Kč měsíčně. A jako další z argumentů soud uvádí fakt, ţe v době, kdy ţalobce jednal se ţalovanou stranou o poskytnutí hypotečního úvěru, na trhu jiţ existovaly bankovní instituce, které poskytovaly úvěry bez poplatku za vedení úvěrového účtu. Ţalobci nic nebránilo v moţnosti zvolit si jednu z těchto institucí. Ale i přesto si zvolil nabídku ţalované. Opět i v této ţalobě se objevuje jako argument ţalobce výrok Německého spolkového dvora, ale neúspěšně. Obvodní soud pro Prahu 1 zejména pracuje s argumenty, ţe německý rozsudek je postaven na jiných skutkových okolnostech, nehledě na fakt, ţe jak jiţ jsem uváděla ve své práci výše, jedná se o rozsudek cizího státu, který není nikterak pro Českou republiku závazný. Soud se tedy postavil na stranu ţalované a uznal, ţe ţalovaná není povinná hradit ţalobci částku odpovídající poplatkům za správu úvěru a ţalobu zamítl v celém rozsahu.69

69

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 7. 2013 sp. zn. 42 C 39/2013-55. In: CODEXIS ACADEMIA[ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014].

45

K problematice vrácení poplatků za správu úvěrových účtů se jiţ vyjádřil i sám Ústavní soud. Ve stěţejním rozsudku ze dne 10. 4. 2014 se postavil na stranu bankovních institucí. O čem tedy v tomto sporu šlo? Stěţovatelka se domáhala vrácení bankovních poplatků za správu úvěru, které jí byly, dle jejího mínění, účtovány neprávem. Zejména argumentovala tím, ţe jí přesně nikdo nevysvětlil, které sluţby jí budou poskytovány a odvolávala se i na to, ţe smlouva o úvěru byla de facto takto uzavřena v neprospěch spotřebitele. Obvodní soud pro Prahu 4 ţalobu zamítl. Poukázal na to, ţe poplatky za správu úvěru jsou v bankovnictví běţnou praxí a ţe v předmětném poplatku je vlastně zakotveno ujednání o ceně. V podané ústavní stíţnosti se klientka domáhá, aby Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů ve věcí bankovních poplatků, neboť se v některých případech odlišuje. Co se týče předchozího jednání, má stěţovatelka za to, ţe byla nesprávně posouzena autonomie vůle smluvních stran, kdyţ nebylo správně posouzeno zhoršené postavení spotřebitele, jakoţto slabší smluvní strany.70 Opět v ústavní stíţnosti zmiňuje nepřesnost a neurčitost daného poplatku, stejně jako existenci poplatku pouze v Sazebníku bankovních poplatků, resp. v příloze smlouvy, nikoliv přímo v dané smlouvě. Dále se stěţovatelka odvolává i na různou jiţ stávající judikaturu, ať uţ českou nebo i zahraniční rozhodovací praxi soudů. A v konečné fázi také argumentuje proti rozhodnutí o nákladech řízení, které banka vynaloţila, jelikoţ se jí nejeví jako účelně vynaloţené. Banka má dostatečnou právní oporu v podobě vlastního právního oddělení, které se danou problematikou zabývá a hlavně pracuje s podklady, které jsou mu předem známy. Nejedná se tedy o ojedinělý případ, kterým by se tohle právní oddělení mělo zabývat. A jak se k dané věci postavil sám Ústavní soud? Nejprve soud řešil, zda jsou splněny formální předpoklady a také zda je daná ústavní stíţnost opodstatněná. Formální předpoklady splněny byly. Ovšem co se týče opodstatněnosti, dospěl Ústavní soud k závěru, ţe se jedná o věc bagatelní, neboť předmětná částka sporu je pouze 7 200 Kč. Hranice pro bagatelnost vyjadřuje částka 10 000 Kč a to pro moţné odvolání a částka 50 000 Kč pro případné dovolání. Je však třeba konstatovat, ţe tato hranice není konečná, neboť je třeba v daném sporu posuzovat i např. majetkové poměry stěţovatele, apod. Také je třeba brát na vědomí kvalitativní stránku věci, tudíţ i kdyţ se z pohledu kvantity jeví věc jako bagatelní, z pohledu kvality to můţe být zcela naopak. V tomto případě však nebyla naplněna ani kvalitativní 70

Stěţovatelka se odvolává zejména na evropské dokumenty jako např. Listina základních práv Evropské unie, Smlouva o fungování Evropské unie, jakoţto i na Směrnici Rady č. 93/13/EHS.

46

stránka věci. Daný spor nedisponuje ústavněprávní rovinou, a to i přes značný rozsah ústavní stíţnosti. V tomto kontextu lze podotknout, ţe Ústavní soud nemůţe v daném případě působit jakoţto orgán, který sjednotí judikaturu, neboť právě v daném sporu chybí ústavněprávní relevance. Navíc je sjednocení judikatury úlohou spíše pro Nejvyšší soud a nikoliv pro Ústavní soud, neboť ten de facto stojí mimo klasickou hierarchii soudů a hlavně působí jako soudní orgán ochrany ústavnosti. A v konečné fázi se Ústavní soud vyjádřil i k rozsudku obvodního soudu pro Prahu 4 a při posuzování tohoto rozsudku se přiklonil na jeho stranu. Ústavní stíţnost byla tedy zamítnuta.71 Jak jiţ jsem zmiňovala výše, sjednocením judikatury ve věci bankovních poplatků by se měl dle Ústavního soudu zabývat především Nejvyšší soud. Nedlouho po stěţejním rozsudku Ústavního soudu se k dané problematice vyjádřil i on. Jedná se o rozsudek ze dne 23. 4. 2014. Ve svém rozsudku se opírá o dva stěţejní argumenty: „I. Ujednání o poplatku za správu úvěru ve smlouvě o úvěru není neurčité jen proto, že neobsahuje úplný výčet činností, za něž je poplatek sjednán. II. Na ujednání o poplatku za správu úvěru ve smlouvě o úvěru se nevztahuje zákaz těch ujednání ve spotřebitelských smlouvách, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.“72 Pokud jsou tedy ve smlouvě o úvěru vymezeny činnosti týkající se správy úvěru souhrnně (např. poradenství, informace o daném úvěrovém vztahu) nezakládá to zároveň jejich neurčitost. Bankovní poplatky by také měly být posuzovány jako cena nebo část ceny za plnění. A v kaţdé ceně, za jakoukoliv sluţbu se musí projevit i náklady prodejce a jeho marţe, tedy i co se týká ceny za správu úvěru, není to nic neobvyklého. Nejvyšší soud také vyjádřil, ţe bankovní poplatky jakoţto cena nebo součást ceny za plnění, jsou vyloučeny ze soudního přezkumu z hlediska jejich přiměřenosti (resp. nepřiměřenosti), a to zejména ve smyslu ochrany daného spotřebitele. Nejvyšší soud se postavil na stranu bankovních institucí a uznal bankovní poplatky jako oprávněné.73

6. 3. 4. Závěr soudních rozhodnutí I kdyţ existují soudní rozhodnutí, která se postavila na stranu odpůrců bankovních poplatků, ve velké míře převaţují právě ta opačná, která podporují bankovní instituce. Stěţejní jsou, dle 71

Rozsudek Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2014 sp. zn. III. ÚS 3725/13. In: CODEXIS ACADEMIA[ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. 72 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014 sp. zn. Cpjn 203/2013. In: CODEXIS ACADEMIA[ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. 73 Tamtéţ.

47

mého názoru, hlavně rozsudky, které uvádím ve své práci jako poslední, a to rozsudek Nejvyššího soudu a rozsudek Ústavního soudu. Rozsudek Nejvyššího soudu, jakoţto rozsudek, který by měl sjednocovat judikaturu soudů niţší instance a rozsudek Ústavního soudu, jakoţto soudu, který sice stojí mimo klasickou hierarchii soudů, ale zároveň sám o sobě je jiţ určitou autoritou. Tyto dva soudy tedy podpořily právní jistotu v České republice a myslím si, ţe také ovlivní následný počet podávaných ţalob proti bankovním poplatkům. Proč tedy se však i přesto vyskytly soudní rozhodnutí, která přece jen uznávají bankovní poplatky jako neoprávněné? Jedná se o individuální rozhodnutí, která opravdu odráţí jednotlivé případy.74 A pokud pohlédneme na statistiku matematicky, opravdu je zde nepřímá úměra mezi rozsudky pro a proti bankovním poplatkům. A i kdyţ většina klientů své spory o bankovní poplatky s bankami prohrála, v určitém slova smyslu vyhráli. Těţko říci, zda pokud by se tyto spory nevyskytly, tak by většina bank měla vedení úvěrových účtů zdarma. Zajisté má na tuto obchodní politiku bank vliv i příliv nových bank, které nabízí značné mnoţství svých sluţeb zcela zdarma, ale já osobně zastávám názor, ţe i soudní rozhodnutí a vůbec mediální tlak na banky, díky soudům, má na odbourání úvěrových poplatků vliv.

74

Komentáře odborníků. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z:< http://www.sporopoplatky.cz/komentareodborniku

48

7. Bankovní poplatky a jejich výnosy pro banku Banka stejně jako ostatní hospodářské subjekty svou činností vytváří určitý zisk. Velký zisk pro banku tvoří zejména její aktivní obchody. Jak jiţ jsem uváděla ve své práci výše, hlavním aktivním obchodem pro banku je poskytování úvěrů. Jelikoţ je banka hospodářským subjektem, tak oproti ziskům, nebo-li výnosům vykazuje i náklady. Mezi náklady banky patří například emitované dluţnické cenné papíry nebo také výpůjčky. Jedním ze zisků pro banku jsou i bankovní poplatky. Pokud bude banka chtít zvýšit svůj zisk, jedna z moţností jak toho docílit je i zvýšit bankovní poplatky. Jak si vůbec stojí bankovní poplatky v celkových výnosech banky a jestli jsou tedy jejím nedílným příjmem, se budu věnovat v této kapitole.75 Často se vedou diskuze o tom, ţe v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie jsou poplatky českých bank relativně vysoké. Potvrdila to i studie Evropské unie z roku 2009 známá pod názvem „Data collection for prices of current accounts provided to consumers.“ Tehdy se Česká republika umístila právě mezi draţšími zeměmi. Na vrcholu stála Itálie, Španělsko, Lotyšsko. Naopak mezi země, kde poplatky bank nejsou tak vysoké se zařadily např. Nizozemsko, Lucembursko, Belgie, Dánsko.76 V roce 2012 byla také provedena Evropskou unií studie, na základě které vyplynulo, ţe bankovní poplatky jsou z hlediska významu u klientů aţ na druhém místě. Na prvním místě je kvalita dané sluţby, která je klientům poskytována. Ale zároveň se také zjistilo, ţe mnohdy je pro klienta banky obtíţné pochopit, jaké náklady jsou s jeho běţným účtem spjaty, stejně jako moţnost porovnání jednotlivých poplatků. Některé členské státy Evropské unie tedy zavedly jako povinné informovat potencionálního klienta o poplatcích, kdyby si chtěl u dané banky otevřít účet. Bohuţel v jiných státech se tyto informace dostanou ke klientovi pouze prostřednictvím např. sazebníků bank. Je zde tedy snaha Evropské unie o vytvoření určitého společného přístupu k bankovním poplatkům, a to tak, aby spotřebiteli bylo jasné, jaké poplatky za jaké sluţby platí. Tento přístup by měl také pomoct v porovnávání nabídek jednotlivých zemí.77 75

POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 126 - 128. Data collection for prices of current accounts provided to consumers. [online]. Publikováno 2009. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z : < http://ec.europa.eu/consumers/archive/rights/docs/study_bank_fees_en.pdf > 77 Directive on payment accounts - Factsheet 1 Presentation and comparison of payment account fees. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z : < http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/pressroom/docs/bank-accountsfactsheet-01_en.pdf > 76

49

Při zjišťování významu bankovních poplatků pro banku budu pracovat zejména s výročními zprávami jednotlivých bank. Ke srovnání si vezmu tři přední banky na našem trhu, a to Komerční banku, Českou spořitelnu a Československou obchodní banku a budu pracovat s jejich provozními výnosy, neboť jednu ze sloţek provozních výnosů tvoří právě zisk z bankovních poplatků a provizí.

7. 1. Výnosy z bankovních poplatků pro KB Ve výroční zprávě z roku 2013 uvedla KB následující: v rámci konsolidovaných údajů byl zisk na poplatcích a provizích 7 077 miliónů korun a v rámci nekonsolidovaných údajů to bylo 6 672 miliónů korun. Rozdíl mezi konsolidovanými a nekonsolidovanými částkami je v tom, ţe do konsolidovaných údajů se započítávají i poplatky a provize v rámci dceřiných společností KB, mezi které patří např. Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. nebo KB Penzijní společnost, a. s. I přesto, ţe díky konceptu MojeOdměny, který umoţňuje klientům navrácení bankovních poplatků, došlo ke sníţení příjmů z poplatků z vkladových produktů a za transakce, se poplatky zvýšily o 1,5%. Mimo jiné totiţ došlo ke sníţení nákladů na určité provize. Pokud bych měla porovnat, jak si stojí v rámci konsolidovaných údajů výnosy z poplatků a provizí v rámci celkových provozních výnosů, pak se dá říci, ţe tvoří zhruba jednu třetinu, neboť zbylé dvě třetiny tvoří čisté úrokové výnosy, a to ve výši 21 207 miliónů korun. U nekonsolidovaných údajů je poměr podobný, i kdyţ částky jsou tam niţší, neboť čisté úrokové výnosy činí pouze 18 923 miliónů korun. Samozřejmě nelze sečíst výnosy z poplatků a provizí a úrokové výnosy a dostat tak celkový provozní zisk banky. Je třeba brát v potaz, ţe banka vykazuje i určité náklady na provoz, např. náklady na zaměstnance, odpisy majetku, apod. Teprve po odečtení těchto poloţek lze získat celkový provozní zisk, který v případě KB činil za rok 2013 13 123 miliónů korun.78

7. 2. Výnosy z bankovních poplatků pro ČS U ČS je situace podobná, avšak výnosy z poplatků a provizí netvoří pouhou třetinu, nýbrţ téměř polovinu celkových konsolidovaných provozních výnosů. Princip konsolidovaných a nekonsolidovaných údajů je stejný jako u předchozí KB. Mezi dceřiné společnosti ČS patří např. Penzijní společnost České spořitelny či Stavební spořitelna ČS. ČS ve své výroční

78

Výroční zpráva 2013, Komerční banka, a.s., [online]. Publikováno 28. 2. 2014. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2013-vyrocnizprava.pdf?95c85826b242fffaf81fc515c145b746 >

50

zprávě z roku 2013 uvádí, ţe v rámci konsolidovaných údajů je čistý příjem z poplatků a provizí ve výši 11 294 miliónů korun. Oproti tomu čistý úrokový výnos činí 24 577 miliónů korun, z čehoţ se dá odvodit, ţe poplatky a provize zde tvoří téměř polovinu výnosů. U nekonsolidovaných údajů se částky příliš neliší. Čisté příjmy z poplatků a provizí jsou ve výši 11 050 miliónů korun a čistý úrokový výnos pak ve výši 24 541 miliónů korun. I u nekonsolidovaných údajů je tomu tedy stejně. Skutečnost, ţe výnosy z poplatků a provizí tvoří relativně velkou část v rámci celkových provozních výnosů, není aţ tak překvapivé, neboť jiţ při srovnávání bankovních poplatků u jednotlivých bank jsem došla k závěru, ţe ČS patří spíš k draţší bankám. Celkový provozní zisk po odečtení patřičných nákladů činí u ČS 15 577 miliónů korun.79

7. 3. Výnosy z bankovních poplatků pro ČSOB A jako poslední bych se zaměřila na třetí z velkých bankovních institucí na našem trhu, a to ČSOB. Tato banka mě celkem překvapila, neboť poměr zisku z poplatků a provizí je v rámci celkových provozních výnosů nejmenší oproti předchozím dvěma bankám. Pokud se zaměřím opět nejprve na konsolidované údaje, tak částka, kterou ČSOB získala za rok 2013 na poplatcích a provizích je 5 983 miliónů korun. Oproti tomu čistý úrokový výnos činil 24 065 miliónů korun. U nekonsolidovaných údajů je částka na poplatcích a provizích 5 003 miliónů korun. Čistý úrokový výnos pak je 16 093 miliónů korun. V obou dvou případech jsou tedy výnosy z poplatků a provizí v relativně malé výši oproti výnosům úrokovým. Stejně jako u předchozích dvou bank, i ČSOB musí vynaloţit určité výdaje na provozní náklady. A právě po odečtení veškerých provozních nákladů měla ČSOB za rok 2013 provozní zisk 13 658 miliónů korun.80 Z výše uvedeného vyplývá, ţe i kdyţ výnosy z bankovních poplatků a provizí netvoří většinu celkových výnosů banky, přesto částky, které si banky takto vydělají na poplatcích, rozhodně nejsou zanedbatelné. A jak si na tom stojí celý náš bankovní sektor? Na to se zaměřím v následující kapitole, kde budu pracovat se zprávou o výkonu dohledu nad finančním trhem vydanou Českou národní bankou.

79

Výroční zpráva 2013. [online]. Publikováno 31. 3. 2014. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2013.pdf > 80 Výroční zpráva 2013. Československá obchodní banka, a.s. [online]. Publikováno 28. 4. 2014. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetnizpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2013.pdf >

51

7. 4. Celkový pohled na výnosy z bankovních poplatků Česká národní banka (dále jen „ČNB“) uvádí ve své zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem hospodářské výsledky bankovního sektoru, kde mimo jiné uvádí, jaký byl celkový zisk bank na bankovních poplatcích a provizích. Celkový zisk z bankovních poplatků za rok 2013 činil v České republice 39,1 miliardy korun. I kdyţ se můţe jevit jiţ tato částka jako astronomická, úrokový zisk je mnohem větší, dokonce téměř třikrát. Celkem tedy banky na úrocích vyinkasovaly 109,9 miliard korun. A to je ještě částka o dost niţší neţ v předchozích letech, neboť rok 2013 se vyznačoval historicky nejniţšími úrokovými sazbami, které samozřejmě měly za následek, jak pokles úrokových výnosů, tak zároveň i pokles nákladů na ně. Stejně tak klesly i výnosy z poplatků a provizí, a to zejména z důvodu, ţe je na banky vytvářen nátlak, a to co se sniţování poplatků týče. Banky tak postupně upravují svou obchodní a poplatkovou politiku a sniţují poplatky za své sluţby.81 Bankovní poplatky, jak můţu říct z praxe, jsou jedním z nejčastějších důvodů změny banky. Samozřejmě najdou se i lidé, kterým nevyhovuje obsluha, internetové bankovnictví, apod. Ale i přesto cena za sluţby je dost častým důvodem, proč klient odchází od své dosavadní banky ke konkurenci. V současné době změna banky není pro klienta nikterak sloţitá a zatěţující, neboť existuje tzv. Kodex Mobility klientů.

7. 5. Kodex Mobility klientů Co si vlastně lze pod tzv. mobilitou představit?82 Pokud klient jiţ nechce dále setrvávat u své stávající banky a nová banka, ke které klient chce přejít, podepsala právě výše zmíněný Kodex Mobility klientů, nemusí jiţ klient de facto do své původní banky. Pokud samozřejmě se jedná o klienta, který jiţ v dané bance nemá ţádné závazky typu nesplacených úvěrů, kreditních karet, atd. Těmto závazkům by se klient přechodem z jedné banky do druhé nevyhnul. Nová banka je pak schopna za klienta vyřešit veškerý přechod od původní banky, včetně veškerých formalit typu nastavení trvalých příkazů, inkas či SIPA a samozřejmě zrušení původního bankovního účtu. Klientovi takto mobilita zejména ušetří čas, kdy nebude muset jiţ navštívit svou původní banku. Někdy se také klienti mohou takto vyhnout 81

Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem. [online]. Publikováno 5. 6. 2014. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2013_cz.pdf > 82 Někdy se se klient můţe setkat s pojmem switching, coţ je anglický termín právě pro mobilitu. Ve svém významu však je to však to samé.

52

nepříjemné situaci, kdy jsou jiţ určitou dobu zvyklí na jednoho bankéře v původní bance a není jim to zcela příjemné za ním jít a informovat jej o jejich přechodu do banky jiné. Podstatné však je, aby si klient zjistil před přechodem z jedné banky do druhé několik zásadních informací. Často je pro klienta zcela stěţejní informace právě o poplatcích, jaké si nová banka účtuje či nikoliv. Ale často si neuvědomuje, ţe poplatky nejsou to jediné, co ho můţe do budoucna ovlivnit. Například dostupnost poboček nové banky či bankomatů mu můţe zpříjemnit či naopak znepříjemnit jeho běţný ţivot. Také by si měl dopředu zjistit, jaké sluţby mu můţe nová banka poskytnout. Ne všechny banky na našem trhu poskytují pro klienty komplexní sluţby. Myslím tím sluţby od běţných účtů počínaje, přes úvěry, hypotéky aţ např. po proplácení šeků. Klient by měl tedy zváţit, jaké sluţby od své banky očekává, jaké vyuţívá od své dosavadní banky a zda mu stejné sluţby je schopna nabídnout i banka, ke které chce nyní přejít. Důleţité je také vědět, která banka ke Kodexu Mobility přistoupila a která nikoliv. V současné době je to většina bank v České republice. Najdou se však i takové, které Kodex nepodepsaly. Na internetových stránkách České bankovní asociace lze najít seznam bank, které přistoupily ke kodexu mobility klientů a zjistit si tak, zda daná banka podporuje mobilitu či nikoliv. Česká bankovní asociace má zároveň pravomoc průběţné kontrolovat, zda banky Kodex Mobility dodrţují či nikoliv.83

83

KODEX Mobilita klientů . [online]. Publikováno říjen 2009. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/down_7109.pdf >

53

8. Pohledy na bankovní poplatky de lege ferenda V současné době je u většiny bankovních institucí cenová politika nastavena na sniţování bankovních poplatků. Nelze však říci, ţe tomu je tak doslova u všech. I přes tlak v podobě podaných ţalob proti úvěrovým poplatkům a také konkurence na trhu v podobě mladších bank, dochází čas od času na našem bankovním trhu k navýšení ceny za sluţby bankou poskytnuté. A jaký by tedy mohl být vývoj do budoucna? Já zastávám názor, ţe i kdyţ se najdou takové bankovní instituce, které přece jen nějaký ten poplatek jednou za čas zvednou, nemyslím si, ţe by docházelo do budoucna k rapidnímu zdraţování, neboť právě konkurence to nedovolí. Ţaloby podané proti poplatkům za vedení úvěrových účtů de facto nejvíce ovlivnily úvěrové poplatky, ale právě konkurence ovlivňuje cenovou politiku obecně. Jiţ několik let také probíhá anketa o nejabsurdnější poplatek. Postupem času se na předních příčkách jednotlivé nejabsurdnější poplatky měnily, ale de facto neustále se tam objevují jedny a ty samé poplatky. Které to tedy jsou? Nejčastěji to jsou poplatek za výpis zaslaný elektronickou poštou, poplatek za zjištění zůstatku z bankomatu, dříve to také byl poplatek za spravování úvěru či za předčasné splacení úvěru.84 Jak dopadla anketa za poslední rok, tedy za rok 2014? Na první příčce se umístil poplatek za výpis z účtu, který banka klientovi zašle elektronickou cestou. Na druhé místo se dostal poplatek za zadání trvalého příkazu či jeho změnu přes internetové bankovnictví. Následně třetí místo obsadil poplatek za zaslání autorizační sms zprávy. Na čtvrtém místě je poplatek za změnu osobních údajů vztahující se k běţnému účtu klienta (např. změna občanského průkazu, příjmení, apod.). Na pátém místě se pak umístil poplatek za vklad na účet třetí osobou na přepáţce.85 Já osobně mám názor obdobný. Také nesouhlasím s tím, aby si banky účtovaly poplatky za sluţby, které pro klienty poskytují prostřednictvím internetu. Jako zcela absurdní chápu změnu osobních údajů v systému z důvodu např. změny občanského průkazu apod. Vţdyť klient např. nemůţe za to, ţe mu skončila platnost občanského průkazu a musí tedy tyto údaje změnit. Trošku na rozhraní pak pohlíţím na vklad na přepáţce na účet třetí osobou. Na jednu stranu ho chápu jako trošku nadbytečný, ale zase na stranu druhou myslím si, ţe by

84

Nejabsurdnější bankovní poplatek . [online]. [cit. 8. 2 .2015]. Dostupné z: < http://www.bankovnipoplatky.com/ankety/nejabsurdnejsi-bankovni-poplatek.html > 85 Nejabsurdnější bankovní poplatek 2014 – jubilejní 10. ročník. [online]. [cit. 8. 2. 2015]. Dostupné z: < http://www.bankovnipoplatky.com/nejabsurdnejsi-poplatek-2014/ >

54

nemělo být časté, aby takto na účet vkládala třetí osoba. A pokud má určitý vztah k tomu účtu, mělo by se pak jednat o např. disponenta a taková osoba má zpravidla jiţ vklad na účet zdarma.

55

Závěr Ve své práci jsem se věnovala Právním a ekonomickým aspektům bankovních poplatků. Při psaní jsem zjistila, ţe na výše uvedené téma se nenachází příliš velké mnoţství literatury, tak jsem se menší mnoţství literatury snaţila vykompenzovat naopak větším mnoţstvím článků, kde jsem mimo jiné pracovala i s články zahraničními. Pracovala jsem taktéţ i s právními předpisy a judikaturou. Kapitola první byla zaměřena na obecný úvod do bankovnictví. Předtím neţ jsem se věnovala odbornějším věcem, bylo účelné čtenáře uvést do dané problematiky a nastínit mu, jak vůbec fungují bankovní systémy v České republice. V kapitole druhé jsem se zaměřila na bankovní poplatky z několika různých pohledů. Zde jsem zjistila, ţe bankovní poplatky vznikly de facto v celkem relativně zajímavé fázi, a to fázi, kdy se lidé od bank začaly odvracet k jiným institucím, a i přesto banky za své sluţby začaly vybírat bankovní poplatky, coţ se jim v důsledku vyplatilo, neboť lidé se následně začali k bankám vracet, ale poplatky jiţ nevymizely, právě naopak. Další část této kapitoly je věnována vymezení pojmu bankovní poplatky, nebo-li, co to vůbec bankovní poplatky jsou. Následně v části třetí se zabývám NOZ, který vstoupil v účinnost v roce 2014 a významným způsobem ovlivnil naše soukromé právo. Ovlivnil i banky, avšak co se týče samotných bankovních poplatků, aţ tak výrazné změny nepřinesl. Důleţitým poznatkem je, ţe banky si nemůţou dovolit mít nepřesná, nejasná, nesrozumitelná ustanovení vztahující se k bankovním poplatkům, ale výše bankovních poplatků zůstala i NOZ nedotčena. A v poslední části této kapitoly rozebírám, jaké faktory ovlivňují bankovní poplatky, a došla jsem zde k závěru, ţe hlavním a stěţejním faktorem, který je ovlivňuje, je bezesporu konkurence, která pokud bych měla hovořit přímo o českém bankovním trhu, není rozhodně zanedbatelná. V kapitole třetí jsem se věnovala jednotlivým bankovním produktům, resp. bankovním produktům, které jsou klienty bank v praxi nejčastěji vyuţívány. Na tuto kapitolu pak v logickém sledu navazuji kapitolou čtvrtou. Kapitola čtvrtá je praktickou částí ke kapitole třetí, neboť se v ní věnují jednotlivým bankovním poplatkům a to právě u bankovních produktů, tak jak je vymezuji v kapitole třetí. Při vypracovávání této kapitoly jsem pracovala se sazebníky jednotlivých bank, přičemţ jsem zjistila, ţe kaţdá banka má sazebník jinak zpracovaný a s kaţdým sazebníkem se tedy jinak pracuje. S některým lépe, s některým hůř. Ale dá se říci, ţe je to dosti i o zvyku, neboť na

56

některé sazebníky jsem přece jen více zvyklá, na rozdíl od jiných, které jsem viděla víceméně poprvé v ţivotě. A v konečném sledu i kapitola pátá navazuje na kapitoly předcházející, neboť v této kapitole jsem vytvořila konečné zhodnocení bankovních poplatků u jednotlivých bankovních produktů. Bylo těţké takto posoudit, která banka je nejdraţší a která naopak nejlevnější, neboť jeden produkt můţe mít jedna banka levný, druhý zase naopak o něco draţší neţ banky ostatní. A někdy nemá banka stanovenu cenu za produkt jako cenu konečnou, neboť v mnoha případech záleţí právě na klientovi, jak bude daný produkt vyuţívat a tedy, jestli ho nakonec bude mít zdarma či nikoliv. Pokud bych tedy měla udělat alespoň relativní závěr v této oblasti, jedna z draţších bank na českém trhu je právě Česká spořitelna a dosti naopak levné jsou relativně nové banky na trhu, ovšem nutno podotknout, ţe některé sluţby ani nenabízí, takţe komplexní posouzení zde rozhodně není na místě. Nutno je brát v potaz vţdy jednotlivé bankovní produkty, a zda vůbec je ta která banka ve své nabídce pro klienty má či ne. Ale opravdu jsem zjistila, ţe nové banky si za své sluţby snaţí účtovat minimální či někdy ţádné poplatky. Kapitola šestá je věnována úvěrovým produktům. Zaměřila jsem se na ně právě z důvodu kauz, které se zejména v poslední době zabývají právě úvěrovými poplatky, nebo-li poplatky za vedení úvěrových účtů. Ve své práci analyzuji 5 soudních rozhodnutí, a to soudů různých instancí. Nejprve se věnuji ve své práci kauzám, které se postavily na stranu odpůrců bankovních poplatků, neboť i kdyţ v malé míře, přesto existují spory, ve kterých byli právě tito odpůrci úspěšní. Byli úspěšní zejména na základě individuálního posouzení daného případu. Naopak v praxi převládají ty kauzy, ve kterých uspěly právě bankovní instituce. Dokonce sám Ústavní soud se na jaře roku 2014 postavil právě na stranu bank. Svoji argumentaci opřel mimo jiné o fakt, ţe pokud mezi sebou strany soukromého práva uzavřely určitou smlouvu, není na Ústavním soudu, aby po nějaké době řešil aspekty této smlouvy. Navíc aspekty, které dle jeho vyjádření nemají ani ústavněprávní rovinu. Myslím si, ţe je to zcela logické, neboť za této situace by se pak mohl na Ústavní soud obracet de facto kdokoliv a Ústavní soud by pak byl přehlcen jednotlivými smlouvami ze soukromého práva, které ani neovlivňují ústavněprávní aspekty. Zastávám názor, ţe i kdyţ, jak jsem mimo jiné uváděla ve své práci i výše, stěţejním faktorem pro výši bankovních poplatků je konkurence, mají tyto kauzy podstatný vliv právě na úvěrové poplatky. Neboť právě s rostoucím počtem kauz bojujících proti úvěrovým poplatkům, začaly banky tyto poplatky sniţovat či naopak je úplně vyčlenily ze svého sazebníku.

57

V kapitole předposlední se zabývám výnosy z bankovních poplatků. Zjistila jsem, ţe ač si moţná někteří lidé myslí, ţe právě z bankovních poplatků banky těţí největší peníze, není tomu tak. Nelze říci, ţe je to část zanedbatelná, avšak na vrcholu výnosů bank stojí přeci jen výnosy z úroků. Do této kapitoly jsem začlenila i Kodex mobility. Tento Kodex souvisí právě s bankovními poplatky, a to právě z pohledu toho, ţe pokud se klient rozhodne změnit svoji banku, právě bankovní poplatky bývají nejčastějším důvodem. Z praxe můţu říci, ţe „mobilitě“ se klienti nebrání, neboť právě díky ní banky ušetří klientům čas i práci s určitou administrativou, coţ si myslím, kaţdý člověk v dnešním uspěchaném světě ocení. I na základě této skutečnosti se snaţí banky získat své klienty. Nelze však říci, ţe se v tomto případě jedná o určitý konkurenční boj ve smyslu toho, ţe jedna banka by sluţby pro své klienty v rámci mobility poskytovala a druhá nikoliv, neboť v současné době ke Kodexu mobility přistoupilo jiţ velké mnoţství bank na českém trhu. A na závěr jsem si nechala pohledy na bankovní poplatky de lege ferenda, kde jsem začlenila i ankety věnující se absurdním poplatkům na českém trhu. Doufám, ţe se mi v práci Právní a ekonomické aspekty bankovních poplatků podařilo naplnit všechny cíle, které jsem si stanovila a ţe tato práce bude přínosem pro všechny čtenáře, kterým se dostane do rukou.

58

Seznam použitých zdrojů Odborné publikace DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Linde Praha a.s., 2005, 681 s. ISBN 807201515X. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Praha, 2007, 338 s. ISBN 9788024511801. POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 480 s. ISBN 9788074004919. SCHLOSSBERGER, Otakar. SOLDÁNOVÁ Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha, 2008. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8. REJNUŠ, Oldřich, Prof. Ing. Csc. Finanční trhy. 3. rozšířené vydání. KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2011, 689 s. ISBN 9788074181283. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Computer Press, a. s., Brno, 2005, 148 s. ISBN 8025108821. ŢEHROVÁ, Jana, Ing. Finance. 5. vydání, Česká zemědělská univerzita v Praze. Provozně ekonomická fakulta, 2010, 215 s. ISBN 978-80-213-2124-3.

Právní předpisy Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. Zákon č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014].

Judikatura Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 4. 2013, sp. zn. 25C 261/2012 – 138. In: CODEXIS ACADEMIA[ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 6. 2013, sp. zn. 25Co 60/2013 -219. In: CODEXIS ACADEMIA[ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014].

59

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 42 C 39/2013-55. In: CODEXIS ACADEMIA[ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. Rozsudek Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 3725/13. In: CODEXIS ACADEMIA[ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013. In: CODEXIS ACADEMIA[ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014].

Články a ostatní elektronické zdroje ROD, Aleš. Kde se vzaly bankovní poplatky?. [online]. Publikováno 26. 2. 2010. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.bankovnipoplatky.com/kde-se-vzaly-bankovni-poplatky10393.html > ROD, Aleš. Bankovní poplatky a provize – víme, co vlastně představují?. [online]. Publikováno 18. 2. 2010. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.bankovnipoplatky.com/bankovni-poplatky-a-provize--vime-co-vlastnepredstavuji-10350.html > Nový občanský zákoník: Jak ovlivní vás a vaši banku?. [online]. Publikováno 28. 11. 2013. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.mesec.cz/clanky/novy-obcansky-zakonik-jakovlivni-vas-a-vasi-banku/ > NĚMEC, Robert. BEZOUŠKA, Petr. Hospodářské noviny. Co udělá nové soukromé právo s bankovními poplatky?. [online]. Publikováno 29. 11. 2013. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=12249 > Banky ruší poplatky, bojí se konkurence. Lidé ušetří tisíce korun. [online]. Publikováno 11. 3. 2014. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/banky-rusipoplatky-boji-se-konkurence-lide-tak-usetri-tisice-korun.html > 87815. Právní úprava účtu podle nového občanského zákoníku. [online]. Jakub Nedoma. Publikováno 2. 1. 2013. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku87815.html > Metodika České národní banky. Posuzování odborné péče. Publikováno 1. 10. 2004. In: CODEXIS ACADEMIA [ právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 10. 2014]. Komerční banka – sazebník a úrokové sazby. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.sazebnik-kb.cz/ >

60

Ceník. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.csas.cz/banka/nav/osobnifinance/cenik-d00023705 > Sazebníky. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.csob.cz/cz/Csob/Sazebniky/Stranky/default.aspx> Ceník a poplatky. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z < http://www.airbank.cz/cs/beznyucet/cenik-a-poplatky/tarify/ > Fio banka. [online]. [cit. 15. 10. 2014 ]. Dostupné z: < http://www.fio.cz/bankovni-sluzby > Sazebník bankovních poplatků mBank. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.mbank.cz/informace-k-produktum/sazebnik/osobni-finance/sazebnik_aktualni.pdf > O co jde ve sporu o poplatky?. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.sporopoplatky.cz/o-co-jde-ve-sporu-o-poplatky > O projektu a jeho garantech. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z:< http://www.poplatkyzpet.cz/images/O_projektu_a_jeho_garantech.pdf > Komentáře odborníků. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z:< http://www.sporopoplatky.cz/komentare-odborniku Data collection for prices of current accounts provided to consumers. [online]. Publikováno 2009 [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z : < http://ec.europa.eu/consumers/archive/rights/docs/study_bank_fees_en.pdf > Directive on payment accounts -Factsheet 1 Presentation and comparison of payment account fees. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z : < http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/pressroom/docs/bank-accounts-factsheet-01_en.pdf > Výroční zpráva 2013, Komerční banka, a.s., [online]. Publikováno 28. 2. 2014. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z:< http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocnizpravy/kb-2013-vyrocni-zprava.pdf?95c85826b242fffaf81fc515c145b746 > Výroční zpráva 2013. [online]. [cit. 15. 10. 2014]. Publikováno 31. 3. 2014. Dostupné z: < http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2013.pdf > Výroční zpráva 2013. Československá obchodní banka, a.s. [online]. Publikováno 28. 4. 2014. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-kinvestorum/Vyrocni-pololetni-zpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2013.pdf > Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem. [online]. Publikováno 5. 6. 2014. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: <

61

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2013_cz.pdf > KODEX Mobilita klientů. [online]. Publikováno řijen 2009. [cit. 15. 10. 2014]. Dostupné z: < https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/down_7109.pdf > Nejabsurdnější bankovní poplatek. [online]. [cit. 8. 2. 2015]. Dostupné z: < http://www.bankovnipoplatky.com/ankety/nejabsurdnejsi-bankovni-poplatek.html > Nejabsurdnější bankovní poplatek 2014 – jubilejní 10. ročník. [online]. [cit. 8. 2. 2015]. Dostupné z: < http://www.bankovnipoplatky.com/nejabsurdnejsi-poplatek-2014/ >

62

Seznam použitých zkratek NOZ ……………….. Nový občanský zákoník KB …………………. Komerční banka ČS …………………. Česká spořitelna ČSOB ……………… Československá obchodní banka ČNB ……………….. Česká národní banka

63

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

Recommend Documents