PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY VEŘEJNÁ SPRÁVA KATEDRA PRACOVNÍHO PRÁVA A SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE STAROBNÍ DŮCHOD ZAMĚSTNANCE A ŽIVNOSTNÍKA – KOMPARATIVNÍ STUDIE
Bohuslava Chlupová, DiS. 2016
„Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Starobní důchod zaměstnance a ţivnostníka – komparativní studie zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury“. V Brně dne 29. února 2016
………………………………………..
2
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Janu Horeckému, Ph.D. a vedoucí důchodového oddělení Městské správy sociálního zabezpečení Brno Bc. Jitce Dvořákové za jejich odborné rady, věcné připomínky, ochotu a vstřícný přístup během zpracování této práce.
3
Abstrakt Předmětem bakalářské práce je analýza výpočtu starobního důchodu, dávky poskytované z I. pilíře důchodového systému v České republice. Účelem práce je analýza dávkové formule starobního důchodu, včetně její právní úpravy. Dále na modelovém
příkladu
porovnat
výši
budoucího
starobního
důchodu
zaměstnance a ţivnostníka dle zvoleného kritéria, kterým je průměrná mzda v České republice. Cílem práce je na základě tohoto srovnání poukázat na rozdíl ve výši odvodů na důchodové pojištění zaměstnance a ţivnostníka, a rozdílu ve výpočtu jejich budoucího starobního důchodu. Pro tuto analýzu jsem zvolila metodu komparace. Závěr práce je zaměřen na moţnosti, jak lze řešit zjištěný rozdíl ve výši starobního důchodu mezi zaměstnancem a ţivnostníkem, který, jak se ukázalo, není zanedbatelný. Včetně provedení návrhu de lege ferenda. Klíčová slova Sociální zabezpečení, starobní důchod, doba důchodového pojištění, vyměřovací základ, pojistné na důchodové pojištění, důchodová kalkulačka.
Abstract The subject of this bachelor thesis is an analysis of the old-age pension, which is a social benefit provided in the Czech Republic by the 1st pillar of the pension system. The purpose of this thesis is to analyze the calculation of the old-age pension and its legislation. Another purpose is to compare the amount of the old-age pension given to an employee and a self-employed person based on the selected criterion, which is in this case the average wage in the Czech Republic.
4
The goal of this thesis is to highlight, based on the previous comparison, the difference in the amounts of contributions for pension insurance paid by an employee
and
a
self-employed
person
and
also
the
difference
in the calculations of their old-age pension. For this analysis I chose the method of comparison. The final part of the thesis focuses on the possibilities of how to deal with the difference is in the amount of old-age pension between an employee and a self-employed person, as the difference will be shown to be substantial. This will include a proposal de lege ferenda. Key words Social security, old-age pension, assessment base, pension insurance duration, pension insurance payments, pension calculator.
5
Obsah Seznam pouţitých tabulek ...................................................................................... 8 Seznam pouţitých zkratek....................................................................................... 9 Úvod ...................................................................................................................... 10 1.
Vymezení základních pojmů ......................................................................... 12 1.1. Sociální zabezpečení a důchodový systém v České republice ................... 12 1.2. Starobní důchod ......................................................................................... 13 1.2.1. Důchodový věk .................................................................................. 14 1.2.2. Povinná účast na pojištění .................................................................. 15 1.2.3. Dobrovolná účast na pojištění ............................................................ 16 1.2.4. Náhradní doba důchodového pojištění ............................................... 16 1.3. Zaměstnanec .............................................................................................. 16 1.4. Ţivnostník .................................................................................................. 17
2.
Právní úprava důchodového systému v ČR .................................................. 18
3.
Struktura výpočtu výše starobního důchodu ................................................. 20 3.1. Rozhodné období ....................................................................................... 20 3.2. Vyloučené doby ......................................................................................... 21 3.3. Základní výměra ........................................................................................ 22 3.4. Procentní výměra ....................................................................................... 22 3.5. Vyměřovací základ .................................................................................... 23 3.5.1. Všeobecný vyměřovací základ ........................................................... 24 3.5.2. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítávací koeficient ................................................................................ 24 3.5.3. Roční a osobní vyměřovací základ .................................................... 25 3.5.4. Moţnost navýšení vyměřovacího základu ......................................... 26
6
3.5.5. Výpočtový základ a redukční hranice ................................................ 26 4.
Důchodová a věková kalkulačka................................................................... 28
5.
Výše odvodu pojistného na sociální zabezpečení ......................................... 29 5.1. Odvod zaměstnavatele a zaměstnance....................................................... 29 5.2. Odvod osoby samostatně výdělečně činné ................................................ 30 5.3. Komparace odvodu pojistného .................................................................. 31
6.
Praktický modelový příklad výpočtu starobního důchodu............................ 33 6.1. Zaměstnanec ............................................................................................. 33 6.2. Ţivnostník ................................................................................................. 34 6.3. Komparace výpočtu starobního důchodu ................................................. 35
Závěr ..................................................................................................................... 36 Seznam pouţitých pramenů .................................................................................. 39
7
Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1: Důchodový věk pojištěnců narozených v letech 1936 – 1977 Tabulka č. 2: Potřebná doba účasti na pojištění Tabulka č. 3: Redukční hranice pro stanovení VZ do 29. 9. 2011 Tabulka č. 4: Redukční hranice pro stanovení VZ od 30. 9. 2011 Tabulka č. 5: Podklad pro výpočet starobního důchodu zaměstnance Tabulka č. 6: Podklad pro výpočet starobního důchodu OSVČ Seznam příloh Příloha č. 1: Dopis Ministryně MPSV určený OSVČ
8
Seznam použitých zkratek ČSSZ
Česká správa sociálního zabezpečení
ZDP
Zákon o důchodovém pojištění
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
VVZ
Všeobecný vyměřovací základ
KNVVZ
Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu
PK
Přepočítávací koeficient
RVZ
Roční vyměřovací základ
OVZ
Osobní vyměřovací základ
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
9
Úvod „Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jako i ztrátě živitele“.1 Při přečtení toho článku Listiny základních práv a svobod si zajisté kaţdý řekne: co je to přiměřené hmotné zabezpečení? Pro kaţdého jednotlivce to můţe znamenat něco jiného. Otázka výše budoucího starobního důchodu je v poslední době velice diskutovaným tématem, hlavně mezi ţivnostníky. Na jaře roku 2015 vyšel v internetové podobě novin Mladé fronty Dnes článek, který porovnával výši budoucího starobního důchodu pro zaměstnance, který celý ţivot dosahoval mzdy na úrovni ţivotního minima, a výši starobního důchodu ţivnostníka, který odvádí minimální pojistné. Nastíněný modelový příklad přiznal OSVČ starobní důchod ve výši necelých 5 500 Kč měsíčně, zaměstnanci o 2 500 Kč více2. Po přečtení tohoto článku je se rozhodla zpracovat toto téma v bakalářské práci a udělat vlastní komparaci dle jiného zvoleného kritéria, a to dle průměrné mzdy v České republice. Problém nízkých starobních důchodů pro ţivnostníky povaţuji zvláštně nyní za velice aktuální. Pokud ţivnostník začal provozovat svoji samostatnou výdělečnou činnost po roce 1990, nebo ještě před ním, spadne téměř celé jeho rozhodné období pro výpočet starobního důchodu do reţimu osob samostatně výdělečně činných. Pokud celou dobu platil minimální pojistné, nebo vyuţíval i moţnosti neplatit pojistné vůbec, coţ v některých letech moţné bylo, můţe skutečně jeho starobní důchod být velice nízký. Můţe mít i problém splnit povinnou minimální dobu pojistného. Tohoto problému si je vědoma i ministryně ministerstva práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová, která v lednu roku 2016
rozeslala
všem
osobám
samostatně
1
výdělečně
činným
současně
ČL. 30 LZPS. SOVOVÁ, Eva. Spočítáno: Tisíce ţivnostníků dostanou v důchodu pouhou almuţnu. IDNES.cz [online]. Publikováno 1. 5. 2015 [cit. 1. 2. 2016]. 2
10
s ročními inventurami dopis3, ve kterém je upozorňuje na to, jak by mohl v budoucnu vypadat jejich starobní důchod. V tomto dopise objasňuje rozdíly v odvodech pojistného za zaměstnance a za ţivnostníka. Mimo jiné doporučuje ţivnostníkovi platit pojistné minimálně 4 - 5000 Kč měsíčně. Na první pohled se mi tato výše pro ţivnostníka zdá přehnaná, dle mého názoru má značná část ţivnostníků problém platit i povinné minimum, které pro rok 2016 činí 1 972 Kč měsíčně. Předmětem mé bakalářské práce je analýza výpočtu starobního důchodu. Účelem práce je analýza dávkové formule starobního důchodu, včetně její právní úpravy, jejich novelizací a judikatury. Cílem práce je na základě tohoto srovnání poukázat na rozdíl ve výši odvodů na důchodové pojištění zaměstnance a ţivnostníka, a rozdílu ve výpočtu jejich budoucího starobního důchodu. Pro tuto analýzu jsem zvolila metodu komparace. Hypotézy mé bakalářské práce zní: Je pro ţivnostníka skutečně nutné platit si pojistné ve výši minimálně 4 aţ 5 tisíc měsíčně? Je rozdíl ve výši odvodu na sociální zabezpečení za zaměstnance a ve výši odvodu ţivnostníka? Má pro ţivnostníka smysl si navyšovat výši odvodu pojistného, např. aţ na úroveň odvodu zaměstnance? Závěr práce zaměřím na moţnosti, jak lze řešit případný rozdíl ve výpočtu, včetně návrhu de lege ferenda. První tři kapitoly budou věnovány objasnění základních pojmů a struktuře výpočtu výše starobního důchodu. Následující tři kapitoly věnuji praktičtěji výši odvodů pojistného na důchodové pojištění v rozhodném období a konkrétnímu modelovému příkladu výpočtu starobního důchodu. Údaje o průměrné mzdě v rozhodném období budu čerpat z údajů Českého statistického úřadu. Téma mé bakalářské práce je ovlivněno mojí více neţ desetiletou praxí pro Městskou správu sociálního zabezpečení v Brně na oddělení osob samostatně výdělečně činných. Věřím, ţe pro praktickou představu moji i mých klientů bude zpracování této práce přínosem.
3
Příloha č. 1.
11
1. Vymezení základních pojmů Úvodem této práce je třeba se seznámit ze základními pojmy, které budu v práci uţívat, a které prostupují celým tématem sociálního zabezpečení na stáří a důchodového pojištění tak, jak jsou upraveny v příslušných zákonech. Vedle stěţejních pojmů, kterými jsou sociální zabezpečení a starobní důchod včetně faktorů ovlivňujících nárok na starobní důchod, je třeba definovat i další pojmy upravené ve zvláštních zákonech. Těmi jsou zaměstnanec a ţivnostník – tyto pojmy budu pouţívat zejména v závěru své práce, kde se budu věnovat modelovému příkladu výpočtu starobního důchodu. 1.1. Sociální zabezpečení a důchodový systém v České republice Sociální zabezpečení v České republice je vnitřně strukturovaný systém, zahrnující velké mnoţství právních norem a institucí provádějících sociální zabezpečení za účelem zabezpečení občanů České republiky v zákonech uznaných sociálních situacích. Některé sociální situace lze předvídat a lze se na ně dopředu připravit, jiné situace předvídat vţdy nelze a občan je sám bez pomoci nedokáţe zvládnout. Celý systém je vnitřně členěn do tří pilířů: sociální pojištění, státní sociální podpora, a sociální pomoc. Kaţdý pilíř se se liší jednak sociálními událostmi, které pokrývá, a jedna způsobem jeho financování. Pro účely této práce stačí objasnit náplň prvního pilíře. I. pilíř – sociální pojištění, pokrývá sociální události, na které se lze dopředu připravit, jako je nemoc a stáří. Financování je zajištěno z příspěvků pojištěnců a zaměstnavatelů ve formě povinného pojištění a příspěvku státu. Je zde tedy uplatňována v plné míře odpovědnost občanů. Typickými dávkami jsou zejména nemocenská a starobní důchod. V této oblasti jakoţto orgán státní správy vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ).4
4
GREGOROVÁ, Zdeňka. Důchodové systémy. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s 48.
12
Důchodový systém v České republice je taktéţ vnitřně členěn do III. systémových pilířů. I. pilíř zahrnuje základní všeobecný důchodový systém pro zákonem vymezené osoby. Upraven je zákonem č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o důchodovém pojištění (dále jen ZDP), účinný od 1. 1. 1996, upravuje důchodové pojištění v zákonem uznaných sociálních událostech, jako je stáří, invalidita, nebo úmrtí ţivitele. Financován je metodou průběţného financování ekonomicky aktivními občany. V rámci tohoto pilíře je uplatňován princip zásluhovosti a princip solidarity ekonomicky aktivních občanů k ekonomicky jiţ neaktivním občanům. II. a III. pilíř má formu doplňkového systému k I. pilíři. 5 II. pilíř důchodového spoření byl zaveden v letech 2013 - 2014 zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. Jednalo se o spoření na vlastní účet pojištěnce u pojištěncem vybrané penzijní společnosti.6 V současné době dochází k jeho rušení a vypořádání. III. pilíř penzijního připojištění upravuje zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Toto penzijní připojištění je realizováno formou dobrovolné účasti. Účastník starší 18-ti let uzavře písemnou smlouvu s penzijním fondem, sjednají spolu penzijní plán. Penzijní fond při splnění podmínek daných touto smlouvu vyplatí v budoucnosti účastníkovi dávku. Jak název zákona vypovídá, účastníci této formy spoření mají nárok na státní příspěvek ke svému vkladu.7 1.2. Starobní důchod Starobní důchod je jednou z hlavních dávek I. pilíře povinného sociálního pojištění, která zabezpečuje občany v období, kdy jiţ nejsou vzhledem k vyššímu
5
GREGOROVÁ, op. cit., s 53,54. § 1 zákona č. 426/2011 Sb. 7 § 29 zákona č 42/1994 Sb. 6
13
věku ekonomicky aktivními.8 Aby občanovi vznikl nárok na starobní důchod, musí splnit dvě základní podmínky. První z nich je dosaţení důchodového věku, druhou z nich je získání určité doby pojištění, kterou stanovuje ZDP.9 Zánik starobního důchodu přímo zákon neupravuje, na rozdíl od jiných, například invalidních či sirotčích důchodů, kde zákon stanoví i jejich zánik. Starobní důchod logicky zaniká smrtí občana. 10 1.2.1. Důchodový věk Určení důchodového věku chápu jako společenský a ekonomický kompromis, vycházející se dvou koncepcí důchodového systému, a to koncepce výsluhové, a koncepce sociální, solidární.11 Výpočet důchodu je velice technicky náročný, bohuţel tedy nelze posuzovat zdravotní stav a síly kaţdého jednotlivce. Při stanovení důchodového věku se musel zákonodárce vyrovnat nejen s demografickým vývojem v České republice, ale i s lehce diskriminačními rozdíly mezi muţi a ţenami. Proto byl ZDP od své účinnosti v roce 1996 jiţ několikrát novelizován a věk odchodu do starobního důchodu se stále zvyšuje.12 Nejčastěji je přiznáván starobní důchod dle § 29 ZDP, tedy při splnění podmínky potřebné doby pojištění a důchodového věku dle § 32 ZDP. Literatura zde hovoří o pojmu „obecný starobní důchod“. Na „předčasný starobní důchod“ můţe vzniknout nárok ještě před dosaţením důchodového věku, podmínky upravuje § 31 ZDP.13 ZDP v § 32 konkrétně stanovuje u pojištěnců narozených před rokem 1936 důchodový věk u muţů na 60 let, u ţen dle počtu vychovaných děti – v rozmezí 54 aţ 56 let, 57 let pak pro ţenu bezdětnou. Pro pojištěnce narozené v letech 8
ČERNÁ, Jana; TRINNEROVÁ, Dagmar; VACÍK, Antonín. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, s. 70. 9 § 28 zákona č. 155/1995 Sb. 10 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010, s 221. 11 GREGOROVÁ, op. cit., s 149. 12 ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení I. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, s 104. 13 PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing,a.s., 2012, s 68.
14
1937 aţ 1977 se stanový důchodový věk přičítáním příslušného počtu měsíců uvedených v příloze ZDP.14 Pojištěncům narozeným po roce 1977 se k věku 67 let přičítá počet měsíců ve výši dvojnásobku rozdílu mezi rokem 1977 a rokem narození pojištěnce.15 1.2.2. Povinná účast na pojištění Zjednodušeně lze říci, ţe všichni pojištěnci vykonávající výdělečnou činnost jsou důchodově pojištěni. Můţeme je rozdělit do dvou skupin. V té první jsou osoby, které jsou účastny pojištění na základě § 5 ZDP a bylo za ně odvedeno pojistné dle § 11 ZDP. Právní úprava je v téhle oblasti poměrně rozsáhlá a velkorysá. Účast na pojištění je pro tyto pojištěnce povinná, a nemohou si vybrat, zda budou nebo nebudou pojištěni. V druhé skupině jsou osoby, které musí navíc ještě splnit nějakou další zákonem poţadovanou podmínku – např. § 8 stanovuje podmínku, aby výdělečná činnost zaměstnance byla alespoň takového rozsahu, aby zaloţila účast na nemocenském pojištění dle zákona 186/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. § 9 a 10 ZDP pak upravuje podmínky účasti na pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ).16 Doba potřebné účasti na pojištění pro nárok na starobní důchod se neustále zvyšuje v závislosti na zvyšování věku pojištěnců. Zákonodárce se zde snaţí vyrovnat s demografickým vývojem a stárnutím populace. Dobu potřebné účasti na pojištění stanovuje § 29 odst. 1 ZDP.17 Pokud nevznikne pojištěnci nárok na starobní důchod dle podmínek § 29 odst. 1 ZDP, řeší nárok na starobní důchod následující odstavce 1 aţ 5 § 29 ZDP, kde jsou uvedeny kombinace vyššího věku a niţší doby povinné účasti na pojištění, popřípadě pouţitím náhradní doby na pojištění či doby dobrovolné účasti na pojištění. 14
Tabulka č. 1. § 32 odst. 3 zákona č. 220/2011 Sb. 16 GREGOROVÁ, op. cit,. s. 135. 17 Tabulka č. 2. 15
15
1.2.3. Dobrovolná účast na pojištění Pokud pojištěnec nevykonává výdělečnou činnost, a přesto chce nebo potřebuje získat potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod, § 6 ZDP mu to umoţňuje. Pojištěnce můţeme rozdělit do dvou skupin. První skupina zahrnuje pojištěnce nacházející se v určité sociální situaci, tak jak je taxativně uvádí odst. 1 výše uvedeného paragrafu ZDP, druhou skupinou jsou ostatní pojištěnci bez uvedení důvodu. 18 Jako podmínku stanovuje ZDP
věk minimálně 18 let, podání přihlášky
u místně příslušné správy sociálního zabezpečení a zaplacení pojistného dle zvláštního předpisu.19 Celkově získaná doba dobrovolného důchodového pojištění nesmí přitom přesáhnout dobu 15 let20. 1.2.4. Náhradní doba důchodového pojištění Pro výpočet starobního důchodu jsou kromě povinných a dobrovolných dob důchodového pojištění započítávány i náhradní doby důchodového pojištění. Pro náhradní dobu je typické, ţe za tuto dobu není odvedeno ţádné pojistné, přitom se za určitých podmínek započítávají do doby pojištění. Mezi základní podmínky patří, ţe tato doba musí být získána na území České republiky a trvají alespoň jeden rok.21 Konkrétní náhradní doby taxativně uvádí § 5 odst. 2 ZDP. 1.3. Zaměstnanec Zákoník práce definuje pojem zaměstnanec takto: „Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“ 22
18
GREGOROVÁ, op. cit., s. 141. § 7 zákona č. 589/1992 Sb. 20 § 6 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 21 ARNOLDOVÁ, op. cit., s 91. 22 § 6 zákona č. 262/2006 Sb. 19
16
1.4. Živnostník „ Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost., za účelem dosažení zisku“.
23
Ţivnostenský zákon dále
taxativně uvádí, co ţivností je a co jí není, a také kdo můţe takovou činnost vykonávat, tedy fyzické a právnické osoby, splní-li podmínky vymezené ţivnostenským zákonem. ZDP pak stanovuje pro tyto osoby povinnou účast na pojištění
23 24
a
podmínky
účasti
těchto
§ 1 zákona č. 455/1991 Sb. § 5 odst. písm. e) a § 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1996 Sb.
17
osob
na
pojištění.24
2. Právní úprava důchodového systému v ČR Pokud budeme postupovat podle právních aktů nejvyšší právní síly, nesmíme opomenout Čl. 30 zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, který zní: „Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jako i ztrátě živitele“. Současná základní právní úprava důchodového pojištění je obsaţena v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (ZDP), ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 1996. Tento zákon nahradil dřívější právní úpravu obsaţenou v části druhé zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Kromě častých novelizací je ZDP pravidelně doplňován prováděcími předpisy, nařízeními vlády a vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV). Za zmínku stojí např. vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Dále kaţdoročně vydávané nařízení vlády o zvýšení důchodů a nařízení vlády, kterým se stanovovala výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítávacího koeficientu. Od novelizace ZDP zákonem č.220/2011 Sb., v platném znění, bylo nařízení vlády nahrazeno kaţdoročně vydávanou vyhláškou, a to vţdy s platností od 30. 9. daného kalendářního roku, např. vyhláška č. 244/2015 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2016 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2016 a o zvýšení důchodů v roce 2016. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v části šesté proces řízení ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení. Ne všechny typy řízení lze vést podle tohoto zákona, poté nastupuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
18
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje kromě jiného, jak jiţ z názvu vyplývá, poplatníky pojistného a stanovuje sazby pojistného na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, čímţ je postaráno o významný zdroj státního rozpočtu, ze kterého je následně financován důchodový systém metodou průběţného financování. Neméně důleţitý je i zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, který zajišťuje spoření ve III. pilíři důchodového systému. V letech 2013 – 2014 bylo moţné spořit i ve II. pilíři dle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. Do zákonné úpravy důchodového systému nám vstupuje i judikatura. Např. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 8/2007 ze dne 23. 3. 2010, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 135/2010 Sb., zrušil ustanovení § 15 ZDP jako zjevně protiústavní, jelikoţ nastavený systém redukčních hranic a dalších parametrů výpočtu důchodu značně znevýhodňoval některé typy pojištěnců. § 15 ZDP byl následně novelizován zákonem č. 220/2011 Sb., v platném znění.
19
3. Struktura výpočtu výše starobního důchodu Výpočet starobního důchodu rozhodně není jednoduchý a zahrnuje velké mnoţství jednotlivých sloţek. V této kapitole se budu věnovat základním sloţkám výpočtu starobního důchodu, tzv. dávkové formuli. Tu vymezuje literatura jako „konkrétní postup při stanovení základu, z něhož se vyměřuje výše důchodové dávky a samotné vyměření této dávky za aplikace exaktně matematických pravidel“. Postup při výpočtu důchodu má tedy v podstatě dvě fáze. V té první se stanoví za pomocí matematických pravidel výpočtový základ, ze kterého se pak ve fázi druhé vyměří konkrétní důchod. 25 V postupech při výpočtu důchodu můţeme pozorovat prvky solidarity (solidarita
vysokopříjmových
skupin
s nízkopříjmovými),
univerzálnosti
(jednotný postup při výpočtu důchodu) a dynamičnosti (zákonem stanovená pravidla se mění v závislosti na vývoji určitých parametrů). Zároveň nesmíme zapomenout na dvousloţkovou skladbu důchodu – kaţdý důchod se skládá ze základní výměry, která je pro všechny typy důchodů stejná, a z procentní výměry, ve které uţ se naplno projevuje princip zásluhovosti kaţdého jednotlivce.26 V níţe uvedených podkapitolách podrobněji rozeberu všechny sloţky ovlivňující výpočet starobního důchodu, od rozhodného období, aţ pro výpočtový základ. 3.1. Rozhodné období Jako rozhodné období pro výpočet starobního důchodu označujeme časové období trvající od kalendářního roku následujícím po kalendářním roce, ve kterém pojištěnec dosáhl 18-ti let, do 31. prosince kalendářního roku, který předchází 25
BREJCHA, Aleš; ŠANTRŮČEK, Václav. Právo důchodového zabezpečení. Praha: Linde Praha a.s., 1998, s. 129-130. 26 TRÖSTER, Petr a kol., op. cit., s. 211.
20
kalendářnímu roku předcházejícímu přiznání starobního důchodu. Období před rokem 1986 se do rozhodného období nezahrnuje. Existuje i výjimka – pokud v rozhodném období není 5 pojištěných kalendářních roků s vyměřovacím základem, posunuje se rozhodné období před rok 1986, a to tím způsobem, aby se našel ještě jeden pojištěný rok. Opět to ovšem nesmí být rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18-ti let.
27
Cílem ZDP je, aby rozhodné období před přiznáním důchodu obsahovalo nejméně 30 kalendářní roků s vyměřovacími základy. Toho bude dosaţeno v roce 2016. Následně se bude rozhodné období posouvat, v roce 2017 se bude např. počítat s roky 1987 aţ 2016 atd. 28 Rozhodné období kromě kalendářních roků s vyměřovacími základy můţe zahrnovat i kalendářní roky, ve kterých pojištěnec ţádné vyměřovací základy nemá, tedy tzv. náhradní doby pojištění, taxativně uvedené v § 5 odst. 2 ZDP. Mezi nejtypičtější náhradní doby důchodového pojištění dle mého názoru patří zejména doba evidence na Úřadu práce České republiky a péče o dítě do věku 4 let. 3.2. Vyloučené doby „Jde o doby, v nichž pojištěnec z objektivních důvodů uznávaných zákonem nedosahoval příjmy, které by byly zahrnuty do vyměřovacího základu.“ Pokud by tyto doby byly zahrnuty do výpočtu důchodu, docházelo by ke sníţení vyměřovacího základu a tím by negativně ovlivnily výši důchodu. Kdyţ tyto doby vyloučíme, bude to mít na důchod spíše mírně pozitivní vliv. Vyloučené doby taxativně uvádí § 16 odst. 4 ZDP. Jedná se o období, kdy sice pojištěnec je důchodově pojištěn, ale vyměřovacího základu nedosáhl, nebo vyměřovací základ nejsme schopní určit a zjistit. Nejběţnější vyloučenou dobou je doba dočasné pracovní neschopnosti.29 27
§ 18 zákona č. 155/1995 Sb. TRÖSTER, Petr a kol., op. cit., s. 213. 29 TRÖSTER, Petr a kol., op. cit., s. 213. 28
21
V rozhodném období můţe nastat i situace, kdy se bude překrývat vyloučená doba s dobou pojištění. Takovou situaci řeší § 16 odst. 8 ZDP. Pojištěnec si při podání ţádosti o důchod můţe rozhodnout, zda se mu doba započítá jako vyloučená, nebo pojištění. 3.3. Základní výměra Jak bylo jiţ uvedeno výše, skladba všech druhů důchodů je dvousloţková skládá se ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry je pro všechny druhy důchodů totoţná, stanovená pevnou částkou. Na rozdíl od procentní výměry se v ní tedy naplno uplatňuje princip solidarity, není závislá na výši uhrazeného pojistného. 30 Dle § 4 odst. 2 ZDP je základní výměra stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy, § 33 odst. 1 konkrétně stanoví 9 %.
31
Průměrná mzda se pro
tyto účely určuje dle § 15 odst. 4 ZDP, tedy jako „součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu“. Do roku 2012 byla základní výměra určována nařízením vlády, a to pevnou částkou, od roku 2012 její výši stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí.32 Například v roce 2015 činila základní výměra 2 400 Kč, v roce 2016 činí 2 440 Kč.33 3.4. Procentní výměra Zatímco výše základní výměry je pro všechny důchody totoţná, výše procentní výměry je závislá na výši hrazeného pojistného v rozhodném období.34 Procentní výměra je matematickou kombinací celkové doby pojištění včetně 30
BREJCHA, Aleš; ŠANTRŮČEK, Václav, op. cit., s. 138. § 33 odst. 1 ve znění zákona č. 220/2011 Sb. 32 § 108 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. 33 vyhlášky č. 208/ 2014 a 244/2015 Sb. 34 BREJCHA, Aleš; ŠANTRŮČEK, Václav, op. cit., s. 139. 31
22
náhradních dob, procentní sazby určené dle ZDP a výpočtového základu konkrétního pojištěnce.35 ZDP v § 33 odst. 2 stanoví minimální výši procentní výměry na 770 Kč měsíčně. Tato částka, jakoţto zákonem stanovené minimum, není závislá na době pojištění, ani na výši vyměřovacích základů pojištěnce. Pokud bychom tedy sečetli základní výměru pro rok 2015, která činí 2 400 Kč měsíčně, a minimální procentní výměru 770 Kč měsíčně, získáme ZDP garantovaný minimální důchod 3 170 Kč pro rok 2015. § 34 odst. 1 ZDP stanoví konkrétně u starobního důchodu výši procentní sazby na 1,5 % z výpočtového základu měsíčně za kaţdý celý kalendářní rok pojištění. Platí zde tedy přímá úměra mezi odpracovanými léty a výpočtovým základem – čím více let pojištění, tím vyšší procentní výměra. 3.5. Vyměřovací základ „Vyměřovacím základem rozhodným pro výpočet důchodové dávky se rozumí vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“.
36
Vyměřovací základ nám tedy určuje, jaký a jak vysoký příjem
bude započítán při výpočtu důchodu, a jaká bude částka odvodu pojistného na důchodové pojištění. Výši vyměřovacích základů i procentní sazby odvodu pojistného na důchodové pojištění vymezuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Vyměřovací základ zaměstnance stanoví § 5 odst. 1 výše uvedený zákon ve výši příjmů za rozhodné období, kterým je dle § 6 odst. 1 kalendářní měsíc. § 5 odst. 2 téhoţ zákona vymezuje, které příjmy se do vyměřovacího základu nezahrnují. Jde například o náhradu škody podle zákoníku práce nebo odstupné. Před účinností ZDP byl vyměřovacím základem hrubý příjem pojištěnce. 37
35
TRÖSTER, Petr a kol., op. cit., s. 211. (výpočtový základ viz. kapitola 3.5.5.) BREJCHA, Aleš; ŠANTRŮČEK, Václav, op. cit., s. 132. 37 TRÖSTER, Petr a kol., op. cit., s. 212. 36
23
Vyměřovacím základem pro OSVČ je dle § 5b odst. 1 částka kterou si určí, nesmí však být menší neţ 50% z daňového základu.38 Rozhodným obdobím je na rozdíl od zaměstnance kalendářní rok.39 3.5.1. Všeobecný vyměřovací základ Všeobecný vyměřovací základ (dále jen VVZ) upravuje § 17 odst. 2 ZDP. Pro kaţdý kalendářní rok se jeho výše stanovuje prováděcím předpisem. Od účinnosti ZDP do 29. 9. 2011 bylo tímto prováděcím předpisem nařízení vlády, od 30. 9. 201140 se VVZ stanovuje vyhláškou ve výši průměrné měsíční mzdy, a to vţdy do 30. září kalendářního roku. Průměrná mzda se zjišťuje dle dat Českého statistického úřadu.41 3.5.2. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítávací koeficient Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (dále jen KNVVZ) a přepočítávací koeficient (dále jen PK) slouţí k udrţení reálného hodnoty vyměřovacího základu v rozhodném období. Musíme si uvědomit, ţe rozhodné období je dlouhé, a příjmy v roce 1986 a v roce 2015 se budou hodně lišit.42 PK stanoví stejně jako VVZ kaţdoročně vláda svým nařízením pro konkrétní kalendářní rok. Vzorec pro zjištění přepočítávacího koeficientu se stanoví jako „podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu“. Tento koeficient se zaokrouhluje s přesností na 4 desetinná místa a jeho hodnota je vţdy 38
Základ daně nebo dílčí základ daně stanovený dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zjednodušeně lze říci, ţe daňový základ získáme, kdyţ od čistých příjmů odečteme výdaje. 39 § 6 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb. 40 § 17 odst. 2 zákona č. 220/2011 Sb. 41 PŘIB, Jan, op. cit., s. 47. 42 TRÖSTER, Petr a kol., op. cit., s. 212.
24
nejméně 1.43 Vzorec pro KNVVZ znázorníme nejlépe takto: KNVVZ = VVZ za kalendářní rok, který o 2 roky předchází roku přiznání důchodu x PK VVZ za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ44
Ač vypadá tento vzorec na první pohled sloţitě, zákonodárce se zde dle mého názoru se svým úkolem udrţet reálnou hodnotu vyměřovacího základu v relativně dlouhém rozhodném období vyrovnal velice dobře. Pro lepší názornost si můţeme do tohoto vzorce dosadit čísla. Pro důchod přiznaný od 1. 1. 2016 se např. KNVVZ za rok 1996 zjistí takto: VVZ 2014 x PK / VVZ 1996, tedy konkrétně 26 357 x 1,0246 / 9676 = 2,791045. Vyměřovací základ pojištěnce za rok 1996 poté vynásobíme zjištěným KNVVZ 2,7910. Na tomto demonstrativním příkladu tedy jasně vidíme, jak bude udrţena reálná hodnota vyměřovacího základu v dlouhém výpočtovém období, a vyvracíme tím obecně omílaný mýtus, ţe nejvíce je pro důchod rozhodujících posledních 5 let pokrytých vysokými vyměřovacími základy před přiznáním důchodu. Všechny odpracované roky jsou stejně důleţité. 3.5.3. Roční a osobní vyměřovací základ Roční vyměřovací základ (dále jen RVZ) získáme vynásobením vyměřovacího základu za daný kalendářní rok a KNVVZ.46 Osobní vyměřovací základ (dále jen OVZ) upravuje § 16 odst. 1 ZDP. Nejlépe ho opět graficky znázorníme takto: OVZ =
30, 416747 x
úhrn RVZ počet kalendářních dnů v rozhodném období – vyloučené dny48
43
§ 17 odst. 4 ZDP. PŘIB, Jan, op. cit., s. 47. 45 § 1 vyhlášky č. 244/2015 Sb. 46 TRÖSTER, Petr a kol., op. cit., s. 212. 47 „Koeficient 30,4167 = průměrný počet dní v kalendářním měsíci, viz. BREJCHA, Aleš; ŠANTRŮČEK, Václav, op. cit., s. 135. 44
25
3.5.4. Možnost navýšení vyměřovacího základu Navýšit vyměřovací základ mohou pouze OSVČ, nikoliv zaměstnanci. OSVČ si určují svůj vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti v jakékoliv výši. Platí ovšem dvě omezení. Vyměřovací základ nesmí být niţší neţ 50 % daňového základu, nebo zákonem stanovené minimum pro daný kalendářní rok, a zároveň nesmí být vyšší neţ 48 násobek průměrné mzdy v daném kalendářním roce.49 Z tohoto určeného vyměřovacího základu odvedou OSVČ pojistné a tím si navýší svůj výpočtový základ pro výpočet starobního důchodu. Otázkou, kterou si pokládá valná většina OSVČ, zůstává, zda má smysl si tento vyměřovací základ navyšovat, a odvádět vyšší pojistné, nebo odvádět pouze povinné minimum. Odpověď na tuto otázku nám můţe dát modelový příklad v poslední kapitole této práce. 3.5.5. Výpočtový základ a redukční hranice Na základě všech výše popsaných prvků lze dojít k výpočtovému základu pro výpočet konkrétního důchodu. V první řadě je třeba určit rozhodné období. Za druhé zjistit vyměřovací základy v tomto období, ze kterých pomocí KNVVZ získáme RVZ. Z RVZ vypočteme na základě výše uvedeného vzorce osobní OVZ, který následně, je-li to třeba, zredukujeme pomocí redukčních hranic, a tím dostaneme výpočtový základ. 50 Redukční hranice tedy slouţí k omezení výpočtového základu. Od účinnosti § 15 ZDP, tedy od 1. 1. 1996 do 29. 9. 2011 byly redukční hranice pro stanovení výpočtového základu stanoveny kaţdoročně nařízením vlády. Nařízení vlády určovalo kaţdoročně částku I. a II. redukční hranice. Částka do první redukční hranice se započítávala plně ze 100 %, rozdíl mezi I. a II. redukční hranicí z 30 %,
48
PŘIB, Jan, op. cit., s. 45. § 5b, § 14 odst. 2 a § 15a ZDP. 50 TRÖSTER, Petr a kol., op. cit., s. 214. 49
26
a konečně částka nad II. redukční hranici se započítávala pouze z 10 %.51 S účinností od 30. 9. 2011 bylo ustanovení § 15 ZDP zrušeno jako protiústavní. § 15 ZDP byl novelizován52 a redukční hranice jsou od tohoto data určovány vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí.53 Od roku 2015 nám navíc, jak vyplývá z § 15 odst. 2 písm. c ZDP mizí III. redukční hranice a k částce nad II. redukční hranici se nepřihlíţí. Výši redukčních hranic od roku 1996 do 2015 uvádím v přehledných tabulkách.54
Závěrem této kapitoly nezbývá neţ konstatovat, ţe výpočet konkrétního starobního důchodu není jednoduchou záleţitostí. Technické a softwarové vybavení, které má ČSSZ k dispozici, jsou při tom velkou pomocí. Díky nim a výraznému proklientskému přístupu zvládá ČSSZ zkrátit dobu od podání ţádosti o starobní důchod do jeho přiznání na dobu nezbytně nutnou. Zatímco zákonná lhůta na vyřízení ţádosti o starobní důchod je stanovena na 90 dní, ČSSZ to zvládá dle statistiky v průměru za 36 dní. 55
51
§ 15 ZDP. zákon č. 220/2011 Sb. 53 Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 8/2007 ze dne 23. 3. 2010, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 135/2010 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20. 2. 2016]. 54 Tabulka č. 3 a 4 55 O důchodech rozhoduje ČSSZ bez průtahů a rychle. V průměru za 40 dnů. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Publikováno 7. 7. 2015 [cit. 20. 2. 2016]. 52
27
4. Důchodová a věková kalkulačka ČSSZ na webových stránkách prezentuje pro klienty poměrně jednoduchou aplikaci, díky které si kdokoliv můţe spočítat svůj budoucí starobní důchod a zjistit svůj důchodový věk, a to bez jakýchkoliv znalostí této dávkové formule. Aplikace nese název důchodová kalkulačka56, a obsahuje i praktický a srozumitelný návod, jak ji pouţívat. Samozřejmě se jedná o orientační výpočet, přesný výpočet provádí pouze ČSSZ. Důchodovou kalkulačku bych doporučila i těm, kteří si hodlají navyšovat svůj vyměřovací základ, jelikoţ dokáţe propočítat výši starobního důchodu i do budoucna, a to aţ do data přiznání starobního důchodu v roce 2021. Do kalkulačky stačí zadat datum narození, pohlaví, a u ţen počet dětí. Kalkulačka ihned vyhodnotí a doplní, od kdy má daná osoba nárok na řádný starobní důchod a kolik potřebuje minimálně pojištěných let. Od tohoto data si můţe zkoušet zvolit datum, od kdy by chtěla spočítat datum přiznání důchodu. Dále je třeba doplnit počet skutečně pojištěných let, doplnit údaje o vyměřovacím základu od roku 1986 do roku předcházejícímu roku předpokládaného data přiznání důchodu a údaj o vyloučených dobách. Pokud klient nezná své vyměřovací základy, ani údaje o pojištěných a vyloučených dobách, můţe poţádat ČSSZ o vystavení informativního osobního listu důchodového pojištění. 57 Kalkulačka vyhodnotí základní výměru, procentní výměru, a úhrnnou výši starobního důchodu. V rámci aplikace se lze podívat i na podrobnosti k výpočtu, kde jsou např. zobrazeny redukční hranice, které krátí výpočtový základ, úhrn RVZ, OVZ a výpočtový základ. Pro svoje výpočty v poslední kapitole této práce jsem kalkulačku vyuţila jako podpůrnou, funguje spolehlivě.
56
Kalkulačka pro orientační výpočet starobního důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 10. 1. 2016]. 57 Informativní osobní list důchodového pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Aktualizováno v prosinci 2014 [cit. 9. 1. 2016].
28
5. Výše odvodu pojistného na sociální zabezpečení Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, účinný od 1. 1. 1993, „upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ (dále jen pojistné).58 Před rokem 1993 se neplatilo pojistné jako dnes. Např. OSVČ určité pojistné platit mohli, ale nezúčtovávalo se tak
jako
dnes
podle
skutečně
dosaţených
příjmů.
Zaměstnavatelé
za zaměstnance zase platili z příjmů jednotnou částku ve formě důchodové daně.59 § 3 výše uvedeného zákona rozděluje poplatníky pojistného do několika skupin. Pro účely této práce postačí znalost prvních tří, a to jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, a OSVČ. § 4 tohoto zákona nám říká, ţe „výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.“ Následující paragrafy upravují, co pro danou skupinu poplatníků rozumíme vyměřovacím základem, jaké je rozhodné období pro stanovení vyměřovacího základu, jaká je konkrétní sazba tohoto pojistného z vyměřovacího základu, a jakým způsobem poplatník pojistné odvádí příslušné správě sociálního zabezpečení. Pojistné je příjmem státního rozpočtu.60
5.1. Odvod zaměstnavatele a zaměstnance Vyměřovacím základem pro placení pojistného zaměstnance je úhrn jeho měsíčních příjmů ze závislé činnosti61 zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců, zúčtovaných zaměstnavatelem. Zákon taxativně vymezuje, které příjmy se do měsíčního příjmu započítávají, a které ne.62 Z tohoto vyměřovacího 58
§ 1 589/1992 Sb. zákon č. 157/1989 Sb. 60 ČERNÁ, op.cit. s. 52. 61 § 6 zákona č. 586/1992 Sb. 62 § 5 odst.1 a 2 589/1992 Sb. 59
29
základu poté zaměstnanec odvádí procentní sazbou pojistné. Minimální vyměřovací základ je stanovený na úrovni minimální mzdy, ve svém maximu je omezen 48 násobkem průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec v daném kalendářním roce dosáhne tohoto maxima, pojistné jiţ od tohoto data v daném kalendářní roce neodvádí.63 Mezi povinnosti zaměstnavatele patří povinně participovat na placení pojistného za svého zaměstnance. Zákon i jemu ukládá povinnost z vyměřovacího základu jeho zaměstnance odvést procentní sazbou pojistné.64 Zaměstnavatel pojistné spočítá, zaměstnanci je srazí z jeho příjmu a společně se svým je odvede příslušné správě sociálního zabezpečení.65 Procentní sazba pojistného se dle § 7 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, několikrát změnila. V roce 1993 byl odvod stanoven ve výši 27% zaměstnavatel a 9% zaměstnanec, v letech 1994 a 1995 ve výši 26,25% a 8,75%, v letech 1996 aţ 2008 26% a 8%, od roku 2009 činí odvod pojistného 25% a 6,5%. 5.2. Odvod osoby samostatně výdělečně činné Vyměřovací základ pro odvod pojistného si OSVČ určuje sama. Rozhodným obdobím pro odvod tohoto pojistného je kalendářní rok. Pro vyměřovací základ OSVČ, jak jiţ bylo řečeno výše v kapitole 3.5, platí 2 omezení. Vyměřovací základ se stanoví minimálně ve výši 50%
66
daňového základu nebo zákonného
minima pro daný kalendářní rok67, maximální výše je poté omezena 48 násobkem průměrné mzdy.68 § 7 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, určuje sazbu 63
§ 15a zákona č. 589/1992 Sb. BREJCHA, Aleš; ŠANTRŮČEK, Václav, op. cit., s. 192. 65 BREJCHA, Aleš; ŠANTRŮČEK, Václav, op. cit., s. 195. 66 Od roku 1993 do 2003 to bylo 35%, v roce 2004 40%, v roce 2005 45%, od roku 2006 zmíněných 50%. Daňovým základem se rozumí i podle dřívější úpravy zákona č. 589/1992 Sb. příjem po odpočtu výdajů. 67 § 5b zákona č. 589/1992 Sb. Minimální měsíční vyměřovací základ pro daný rok = 25% průměrné mzdy, § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb. 68 § 15 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. 64
30
pojistného OSVČ ve výši 36% v roce 1993, 30,2% v letech 1994 a 1995, 29,6% v letech 1996 aţ 2006 a 29,2% od roku 2009. Pro OSVČ byli nejvíce, co se sociálního zabezpečení týče, kritické roky 1996 – 2003. Pokud v těchto letech OSVČ dosahovala nízkých příjmů, nebo byla dokonce ve ztrátě a k pojištění se sama nepřihlásila, zákon69 jí benevolentně umoţňoval neplatit pojistné vůbec. Mnoho OSVČ si v té době neuvědomilo, ţe tak přichází o pojištěné roky. Pokud za kalendářní rok není odvedeno ţádné pojistné, logicky jej nelze započítat jako pojištěný.
5.3. Komparace odvodu pojistného Na závěr této kapitoly si dovolím vše jednoduše shrnout a porovnat výši odvodů pojistného za zaměstnance a OSVČ. Pro zaměstnance je vyměřovacím základem pro odvod pojistného úhrn jeho měsíčních příjmů od zaměstnavatele, pro OSVČ je tímto vyměřovacím základem 50 % jeho daňového základu, tedy příjmů po odpočtu výdajů. Zatímco za zaměstnance se odvádí pojistné procentní sazbou z celého příjmu bez nějakého odpočtu, OSVČ odvádí pojistné z poloviny příjmů po odpočtu výdajů, a k tomu má ještě i niţší procentní sazbu pojistného neţ zaměstnavatel a zaměstnanec dohromady. Dosadím nyní do této rovnice konkrétní čísla. Zaměstnanec dosahoval v roce 2015 kaţdý měsíc úhrnu příjmů 25 000 Kč měsíčně. Spočítáme tedy odvod pojistného: 25 000 : 31,5% (sazba zaměstnavatel a zaměstnanec) = 7 876 Kč za měsíc, tedy 94 512 Kč celkem za rok 2015. Dejme tomu, ţe OSVČ v roce 2015 dosáhla daňového základu 300 000 Kč, coţ je totoţná měsíční částka se zaměstnancem, tedy 25 000 Kč měsíčně. 50% daňového základu = 150 000 Kč. Spočítáme tedy odvod pojistného ve výši 150 000 : 29,2% (sazba OSVČ) = 43 800 Kč za rok 2015. Z výše uvedeného srovnání tedy jasně vidíme, ţe i kdyţ příjmy byli totoţné, 69
zákon č. 589/1992 Sb.
31
z příjmů zaměstnance je odvedeno více neţ dvojnásobné pojistné oproti OSVČ. Na jednu stranu to můţe být pro OSVČ výhodné. Kdyţ si ovšem uvědomíme, ţe odvod pojistného má přímou vazbu na vyměřovací základ, ze kterého se následně stanovuje výpočtový základ pro důchod, tak zjistíme, ţe je OSVČ tím, jak se stanovuje její vyměřovací základ, značně znevýhodněna. Odvede sice niţší pojistné, má ale také niţší vyměřovací základ, a tím pádem i niţší výpočtový základ pro budoucí starobní důchod. Dosáhne tedy OSVČ méně neţ polovičního starobního důchodu neţ zaměstnanec? Na to odpoví praktický modelový příklad v poslední kapitole této práce. Ministryně MPSV Mgr. Michaela Marksová se ve svém dopise70 určeném OSVČ snaţila upozornit zejména na dvě skutečnosti. Za prvé je to rozdíl v konstrukci vyměřovacího základu pro zaměstnance a pro OSVČ. Dle reakcí, které jsem na tento dopis zaznamenala, byli mnozí překvapeni, ţe jejich vyměřovacím základem je pouze 50% jejich čistých příjmů, zatímco u zaměstnance je vyměřovacím základem celá hrubá mzda. Za druhé upozorňuje OSVČ, ţe jejich povinný minimální vyměřovací základ je stanoven dle § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., na pouhých 25% průměrné mzdy. Záměr ministryně chápu a souhlasím s ním, snaţí se OSVČ přimět odvádět vyšší pojistné. OSVČ také na rozdíl od zaměstnanců mají moţnost si své vyměřovací základy libovolně navyšovat aţ do zákonného maxima, otázkou zůstává, kolik z nich to dělá. Zastávám názor, podpořený praxí, ţe pokud budou mít OSVČ moţnost platit málo, nebo vůbec, nebudou se ve většině případů zabývat tím platit víc. Upozornit OSVČ na tyto skutečnosti je zajisté dobrý krok vpřed. Co se týče konstrukce vyměřovacích základů a výše odvodů pojistného, zde bych viděla prostor pro reformu.
70
Příloha č. 1
32
6. Praktický modelový příklad výpočtu starobního důchodu Poslední kapitolu této práce povaţuji za stěţejní. Vyuţiji zde všechny znalosti o výpočtu starobního důchodu, které prakticky aplikuji na modelové příklady výpočtu pro zaměstnance a OSVČ. Oba modelové příklady poté vzájemně porovnám. Konečný výsledek bude podkladem pro závěrečné zhodnocení této práce. Jako kritérium pro stanovení vyměřovacích základů za jednotlivé roky jsem si zvolila průměrnou hrubou mzdu v České republice za konkrétní roky spadající do rozhodného období, zjištěnou z veřejné databáze Českého statistického úřadu. Znovu připomínám základní problematiku určení vyměřovacího základu. Zatímco pro zaměstnance je to celý příjem, pro OSVČ je to částka kterou si určí, minimálně však 50 % příjmu po odpočtu výdajů nebo zákonem stanovené minimum.71 Pro oba modelové příklady jsem zvolila stejný počet pojištěných let a stejný počet vyloučených dob. Výši starobního důchodu budu počítat s datem přiznání od 1. 1. 2016, rozhodné období tedy bude zahrnovat roky 1986 – 2015.
6.1. Zaměstnanec V tabulce č. 5 uvedenou v příloze této práce jsem pro konkrétní rok v rozhodném období stanovila vyměřovací základ zaměstnance dle kritéria průměrné mzdy. Ten jsem následně přepočítala pomocí KNVVZ a tím získala RVZ pro následující výpočet: Starobní důchod přiznaný od 1. 1. 2016 v Kč Výpočet OVZ: 71
Vyměřovací základ OSVČ jsem tedy upravila dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb., dle příslušných novelizací tohoto zákona. Za roky 1986 aţ 1992 jsem nekrátila, za roky 1993 aţ 2003 jsem zkrátila průměrnou mzdu na 35%, v roce 2004 40%, v roce 2005 45%, od roku 2006 na 50%.
33
9 619 271 x 30,4167 / 10957 – 63 = 26 858,Stanovení výpočtového základu: Redukční hranice: I. redukční hranice: 11883 zápočet plně 100% = 11 883,II. redukční hranice: do 108 024, zápočet 26% z 14975 = 3 894,Výpočtový základ celkem: 15 777,Počet pojištěných let 42 – 42 x 1,5 = 63 % Výpočtový základ:
15 777,-
Procentní výměra:
9 940,-
Základní výměra:
2 440,-
Výše starobního důchodu zaměstnance:
12 380,-
6.2. Živnostník Pomocný výpočet pro stanovení RVZ v rozhodném období uvádím v tabulce č. 6 v příloze. Následující výpočet pro ţivnostníka vyšel takto: Starobní důchod přiznaný od 1. 1. 2016 v Kč Výpočet OVZ: 5 360 608 x 30,4167 / 10957 – 63 = 14 968,Stanovení výpočtového základu: Redukční hranice: I. redukční hranice: 11883 zápočet plně 100% = 11 883,II. redukční hranice: do 108 024, zápočet 26% z 3 085 = 803,Výpočtový základ celkem: 12 686,Počet pojištěných let 42 – 42 x 1,5 = 63 % Výpočtový základ:
12 686,-
Procentní výměra:
7 993,-
Základní výměra:
2 440,-
Výše starobního důchodu OSVČ:
10 433,-
34
6.3. Komparace výpočtu starobního důchodu Kdyţ porovnáme oba modelové příklady, zjistíme, ţe při stejných příjmech, odpovídajících průměrné hrubé mzdě v České republice dosáhne starobní důchod pro zaměstnance přiznaný od 1. 1. 2016 výše 12 380 Kč, pro OSVČ je to částka ve výši 10 433 Kč. Rozdíl tedy činí 1 947 Kč. Tímto odpovídám na otázku, která vyplynula z kapitoly páté, týkající se odvodů pojistného. V kapitole páté jsem uvedla příklad, ze kterého vyplynulo, ţe při stejném příjmu činí odvod za zaměstnance více neţ dvojnásobek oproti OSVČ. Dalo by se tedy očekávat, ţe i starobní důchod by měl být pro OSVČ stanoven ve výši o polovinu niţší neţ zaměstnanci. Zde se ovšem projevuje ne princip spravedlnosti, ale princip solidarity. Při výpočtu starobního důchodu jiţ tak propastný rozdíl není, i kdyţ také není zrovna zanedbatelný. Ano, pro zaměstnance platí jiná pravidla pro určení vyměřovacího základu neţ pro OSVČ, kaţdý z nich má také svoji sazbu pojistného. Do výpočtu starobního důchodu ovšem vstupují redukční hranice. Jak ukazuje výpočet, výrazně postihly zaměstnance, OSVČ redukční hranice zasáhla minimálně.
35
Závěr Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala dle mého názoru velice aktuální a zajímavé téma, které dosud v ţádné bakalářské ani diplomové práci zpracováno nebylo. Jako předmět bakalářské práce jsem si zvolila analýzu výpočtu starobního důchodu. Cílem nebylo postihnout celou problematiku tématu starobního důchodu včetně podrobné analýzy právní úpravy. Vzhledem k rozsahu práce jsem si vystačila se základními fakty a příslušnými právními předpisy, včetně některých důleţitých novelizací, které jsem vyuţila pro výpočet budoucího starobního důchodu na modelových příkladech pro zaměstnance a ţivnostníka. Zaměřila jsem se především na vyměřovací základ, který dle mého názoru hraje ve výpočtu největší roli, hned po počtu pojištěných, tedy odpracovaných let. Odvíjí se od něj jak výše placení pojistného, tak i výše starobního důchodu. Způsob stanovení vyměřovacího základu je pro zaměstnance i pro OSVČ zcela jinak konstruován, a OSVČ na první pohled značně znevýhodňuje. Na druhou stranu, OSVČ odvádí tím pádem daleko menší pojistné do důchodového systému, coţ jej tolik finančně nezatěţuje, a můţe v uvozovkách „ušetřené“ peníze pouţít jinak, např. k rozvoji svých podnikatelských aktivit. Na to ţivnostníci nejvíce slyší, nechce se jim odvádět více, neţ musí. Při hledání odpovědi na jednu z vedlejších hypotéz, tedy jestli je rozdíl ve výši odvodů pojistného, musím odpovědět ano, a hodně velký. Při provedené komparaci odvodů pojistného vyšlo najevo, ţe při stejných příjmech činí odvod za zaměstnance více neţ dvojnásobek pojistného oproti OSVČ. V tomto ohledu se mi právní úprava nezdá spravedlivá a nebála bych se ji změnit. Vyměřovací základ OSVČ bych místo na 50% čistých příjmů stanovila na 100% čistých příjmů. Další moţností je zvýšit minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ bych zvedla ze současných 25% průměrné mzdy na 40 % průměrné mzdy. Tím by se odvod OSVČ zvedl
36
přibliţně na úroveň zaměstnance pobírajícího minimální mzdu v České republice. Uvědomuji si, ţe zavést takovou změnu by bylo nepopulární, ale prakticky si ji představit umím. Při výpočtu starobního důchodu ovšem jiţ tak velký rozdíl jako ve výši odvodů není. OSVČ vychází důchod menší o 1947 Kč oproti zaměstnanci. Tím tedy odpovídám na hlavní hypotézu uvedenou v úvodu. Kdyţ si uvědomím, ţe do výpočtu
vstupují
redukční
hranice,
nemohu
souhlasit
s ministryní
Mgr. Michaelou Marksovou v tom, ţe by si OSVČ měli při současné právní úpravě platit pojistné ve výši minimálně 4 – 5 000 Kč měsíčně. Dle mého názoru je optimální částka okolo 3000 Kč měsíčně, čemuţ odpovídá roční vyměřovací základ okolo 120 000 Kč ročně. Novela zákona ZDP z roku 2011, která redukční hranice změnila, pomohla jak zaměstnancům, tak i ţivnostníkům. Jedna z vedlejších hypotéz zněla, zda má smysl pro OSVČ navyšovat si své roční vyměřovací základy. Má pro OSVČ smysl navyšovat si svůj vyměřovací základ, třeba aţ na úroveň zaměstnance, kdyţ by tím pádem odváděl vyšší, tedy aţ dvojnásobné pojistné? Dle výsledků modelového příkladu určitě ne. Pokud se OSVČ hodlá spoléhat ve stáří pouze na státní důchod přiznaný dle I. pilíře důchodového systému, pak bych v případě, ţe OSVČ dosahuje nízkých příjmů a vychází jí minimální vyměřovací základ, radila vyměřovací základ navyšovat, ale s mírou. Např. ve výši o něco niţší neţ je první redukční hranice. Pokud bude zachována stávající právní úprava ve víceméně nezměněné podobě, bude mít OSVČ jistotu, ţe nebude platit své peníze zbytečně, a započítají se jí plně. Nesmíme zapomínat na KNNVZ, které vstupují do výpočtu, a vyměřovací základy v rozhodném období navyšují, aby se udrţela jejich reálnost vzhledem k aktuálním mzdám. Pokud není v moţnostech OSVČ odvádět více neţ je zákonem stanovené minimum, potom bych doporučila soustředit se na pojištěnou dobu, tedy odpracované roky, kterých by mělo být co nejvíce. Zde platí přímá úměra – čím více pojištěných let, tím vyšší starobní důchod. Zákonodárce sám s tímto operuje, a postupně prodluţuje počet povinně pojištěných let před přiznáním starobního
37
důchodu. Pokud by OSVČ v modelovém příkladu dosáhl alespoň o pět pojištěných let více, jeho procentní výměru by to zvedlo o 951 Kč, coţ uţ povaţuji za velice slušné. Pokud je v moţnostech OSVČ dále spořit, doporučila bych III. pilíř důchodového systému, popřípadě další formy spoření. Vzhledem k tomu, ţe se II. pilíř důchodového systému neosvědčil a v letošním roce dochází k jeho rušení a vypořádání, posílila bych III. pilíř tím, ţe bych ho zavedla jako povinný pro všechny osoby. Současnou právní úpravu celkově hodnotím jako upokojivou, mám ovšem obavy z demografického vývoje v České republice. Lidé se doţívají stále vyššího věku, čímţ se potenciálně prodluţuje i doba, po kterou budou starobní důchod pobírat. Prozatím na to zákonodárce zareagoval prodlouţením povinně odpracovaných let před odchodem do starobního důchodu a postupným prodluţováním důchodového věku. Uţ teď se ale domnívám, ţe věk 67 let je úplné maximum. Závěrem mohu konstatovat, ţe mi zpracování problematiky výpočtu starobního důchodu a komparace zaměstnanec versus ţivnostník pomohla pochopit mnohé souvislosti, které jsem si jako referent oddělení OSVČ neuvědomovala. Jsem tak mnohem
více
schopná
kvalifikovaně
radit
svým
klientům.
Výsledky
mé bakalářské práce bych doporučila některému kolegovi jako podklad pro jeho diplomovou práci. Při podrobnějším rozpracování by mohl navrhnout důchodovou reformu, která je zajisté potřebná, a v České republice se ji stále nedaří provést.
38
Seznam použitých pramenů Odborná literatura: ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení I. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012, 350s. ISBN 978-80-247-3724-9.
BREJCHA, Aleš; ŠANTRŮČEK, Václav. Právo důchodového zabezpečení. Praha:
Linde Praha a.s., 1998, 427s. ISBN 80-7201-124-3. ČERNÁ, Jana; TRINNEROVÁ, Dagmar; VACÍK, Antonín. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 230s. ISBN 978-80-7380-019-2. GREGOROVÁ, Zdeňka. Důchodové systémy. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 212 s. ISBN 80-210-2003-2. PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing,a.s., 2012, 139s. ISBN 978-80-247-4090-4. TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010, 379s. ISBN 978-80-7400-322-6. Právní předpisy ČR: Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů.
In:
ASPI
[právní
informační
[cit. 9. 1. 2016].
39
systém].
Wolters
Kluwer
ČR
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 9. 1. 2016]. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního pojištění, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 9. 1. 2016]. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
In:
ASPI
[právní
informační
systém].
Wolters
Kluwer
ČR
[cit. 9. 1. 2016]. Zákon č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další některé další zákony. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 9. 1. 2016]. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 9. 1. 2016]. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 9. 1. 2016]. Zákon č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 9. 1. 2016]. Zákon č.
42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o
změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
In:
ASPI
[právní
informační
[cit. 15. 2. 2016].
40
systém].
Wolters
Kluwer
ČR
Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 2. 2016]. Zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 2. 2016]. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 2. 2016]. Vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 2. 2016]. Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 8/2007 ze dne 23. 3. 2010, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 135/2010 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 20. 2. 2016]. Vyhláška č. 244/2015 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2016 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2016 a o zvýšení důchodů v roce 2016. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 2. 2016]. Vyhláška č. 208/2014 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2015 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2015 a o zvýšení důchodů v roce 2015. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15. 2. 2016].
41
Internetové zdroje: Česká republika od roku 1989 v číslech. Český statistický úřad [online]. Publikováno 15. 5. 2015 [cit. 20. 2. 2016]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech#05 SOVOVÁ, Eva. Spočítáno: Tisíce ţivnostníků dostanou v důchodu pouhou almuţnu. IDNES.cz [online]. Publikováno 1. 5. 2015 [cit. 1. 2. 2016]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/penze-zivnostnici-versus-zamestnanci-dht/penze.aspx?c=A150518_165042_penze_sov#utm_source=sph.idnes&utm_mediu m=richtext&utm_content=clanek-box O důchodech rozhoduje ČSSZ bez průtahů a rychle. V průměru za 40 dnů. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Publikováno 7. 7. 2015 [cit. 20. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy2015/o-duchodech-rozhoduje-cssz-bez-prutahu-a-rychle-v-prumeru-za-40dnu.htm Kalkulačka pro orientační výpočet starobního důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 10. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/duchodova-kalkulacka/kalkulackapro-orientacni-vypocet-starobniho-duchodu.htm Informativní osobní list důchodového pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Aktualizováno v prosinci 2014 [cit. 9. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-list-duchodovehopojisteni.htm
42
Přílohy Tabulka č. 1: Důchodový věk pojištěnců narozených v letech 1936 - 1977 Rok narození muţů 1936 60r+2m 1937 60r+4m 1938 60r+6m 1939 60r+8m 1940 60r+10m 1941 61r 1942 61r+2m 1943 61r+4m 1944 61r+6m 1945 61r+8m 1946 61r+10m 1947 62r 1948 62r+2m 1949 62r+4m 1950 62r+6m 1951 62r+8m 1952 62r+10m 1953 63r 1954 63r+2m 1955 63r+4m 1956 63r+6m 1957 63r+8m 1958 63r+10m 1959 64r 1960 64r+2m 1961 64r+4m 1962 64r+6m 1963 64r+8m 1964 64r+10m 1965 65r 1966 65r+2m 1967 65r+4m 1968 65r+6m 1969 65r+8m 1970 65r+10m 1971 66r 1972 66r+2m 1973 66r+4m 1974 66r+6m 1975 66r+8m 1976 66r+10m 1977 67r Zdroj: příloha ZDP.
Důchodový věk činí u ţen s počtem vychovaných dětí 0 1 2 3a4 57r 56r 55r 54r 57r 56r 55r 54r 57r 56r 55r 54r 57r+4m 56r 55r 54r 57r+8m 56r+4m 55r 54r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 60r 58r+8m 57r+4m 56r 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 62r 60r+8m 59r+4m 58r 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 63r+2m 61r+8m 60rf4m 59r 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 64+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 65r 65r 64r+8m 63r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 66r 66r 66r 66r 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 67r 67r 67r 67r
43
5 a více 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r+2m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63+8m 64r+2m 64r+8m 65r+2m 65r+8m 66r+2m 66r+8m 66r+10m 67
Tabulka č. 2: Potřebná doba účasti na pojištění dosaţení důchodového věku
potřebná doba pojištění činí:
před rokem 2010
25 let
v roce 2010
26 let
v roce 2011
27 let
v roce 2012
28 let
v roce 2013
29 let
v roce 2014
30 let
v roce 2015
31 let
v roce 2016
32 let
v roce 2017
33 let
v roce 2018
34 let
po roce 2018
35 let
Zdroj: § 29 odst. 1 ZDP.
44
Tabulka č. 3: Redukční hranice pro stanovení VZ do 29. 9. 2011 I. RH v Kč (Zápočet OVZ do I. RH 100%)
Rok
II. RH v Kč (zápočet OVZ mezi I. A II. RH 30 %)
Nad II. RH (započítáno 10%)
1996
5000
10000
10001 - ∞
1997
5600
11200
11201 - ∞
1998
5900
11800
11801 - ∞
1999
6100
13000
13001 - ∞
2000
6300
14200
14201 - ∞
2001
6600
15300
15301 - ∞
2002
7100
16800
16801 - ∞
2003
7400
17900
17901 - ∞
2004
7500
19200
19201 - ∞
2005
8400
20500
20501 - ∞
2006
9100
21800
21801 - ∞
2007
9600
23300
23301 - ∞
2008
10000
24800
24801 - ∞
2009
10500
27000
27001 - ∞
2010
10500
27000
27001 - ∞
do 29. 9. 2011 11000 Zdroj: PŘIB, Jan, op. cit., s. 134, 135.
28200
28201 - ∞
45
Tabulka č. 4: Redukční hranice pro stanovení VZ od 30. 9. 2011 Rok
od 30. 9. 2011 2012
I. RH v Kč (Zápočet OVZ do I. RH 100%)
II. RH v Zápočet OVZ 3. RH v Kč Zápočet OVZ Zápočet Kč mezi I. a II. mezi II. a III. OVZ RH RH nad III. RH 10886 28699 98960 29% 13% 10% 11061
29159
28%
100548
2013
11389
16%
8%
30026
27%
103536
19%
6%
2014
11415
30093
26%
103768
22%
3%
2015
11709
106444
26% nepřihlíţí se
0%
0%
Zdroj: PŘIB, Jan, op. cit., s. 135.
46
Tabulka č. 5: Podklad pro výpočet starobního důchodu zaměstnance Rok
Vyměřovací základ
Vyloučené doby
KNVVZ
RVZ
1986
35 568
0
9,1111
324 064
1987
36 312
0
8,9244
324 063
1988
37 140
7
8,7255
324 066
1989
38 040
0
8,519
324 063
1990
39 432
0
8,2183
324 065
1991
45 504
0
7,1217
324 066
1992
55 728
14
5,8151
324 064
1993
70 848
0
4,6425
328 912
1994
84 048
0
3,9161
329 141
1995
99 684
0
3,3046
329 416
1996
117 900
0
2,791
329 059
1997
129 624
10
2,5248
327 275
1998
141 612
0
2,3095
327 053
1999
153 564
0
2,134
327 706
2000
158 628
0
2,0019
317 558
2001
172 536
0
1,8446
318 260
2002
186 288
0
1,7189
320 211
2003
197 160
0
1,6104
317 507
2004
209 592
0
1,5102
316 526
2005
220 128
0
1,4358
316 060
2006
234 552
32
1,3469
315 919
2007
251 484
0
1,2545
315 487
2008
271 104
0
1,16
314 481
2009
280 128
0
1,121
314 024
2010
286 368
0
1,1011
315 320
2011
293 460
0
1,0762
315 822
2012
300 804
0
1,0426
313 619
2013
300 936
0
1,0426
313 756
2014
307 284
0
1,0246
314 844
2015
312 864
0
1
312 864
Součet 63 9 619 271 Zdroj: vlastní výpočet, vyměřovací základy přepočítány dle dat Českého statistického úřadu.
47
Tabulka č. 6: Podklad pro výpočet starobního důchodu OSVČ Rok
Vyměřovací základ
Vyloučené doby
KNVVZ
RVZ
1986
35 568
0
9,1111
324 064
1987
36 312
0
8,9244
324 063
1988
37 140
7
8,7255
324 066
1989
38 040
0
8,5190
324 063
1990
39 432
0
8,2183
324 065
1991
45 504
0
7,1217
324 066
1992
55 728
14
5,8151
324 064
1993
24 797
0
4,6425
115 121
1994
29 417
0
3,9161
115 200
1995
34 890
0
3,3046
115 298
1996
41 265
0
2,7910
115 171
1997
45 369
10
2,5248
114 548
1998
49 565
0
2,3095
114 471
1999
53 748
0
2,1340
114 699
2000
55 520
0
2,0019
111 146
2001
60 388
0
1,8446
111 392
2002
65 201
0
1,7189
112 074
2003
69 006
0
1,6104
111 128
2004
83 837
0
1,5102
126 611
2005
99 058
0
1,4358
142 228
2006
117 276
32
1,3469
157 960
2007
125 742
0
1,2545
157 744
2008
135 552
0
1,1600
157 241
2009
140 064
0
1,1210
157 012
2010
143 184
0
1,1011
157 660
2011
146 730
0
1,0762
157 911
2012
150 402
0
1,0426
156 810
2013
150 468
0
1,0426
156 878
2014
153 642
0
1,0246
157 422
2015
156 432
0
1,0000
156 432
Součet 63 5 360 608 Zdroj: vlastní výpočet, vyměřovací základy přepočítány dle dat Českého statistického úřadu.
48
Příloha č. 1: Dopis Ministryně MPSV určený OSVČ
49
50
51
52
53
