Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Odvody z loterií a jiných podobných her

Petra Hartmanová

2015

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Odvody z loterií a jiných podobných her zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

……………..……………………

Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. JUDr. Ing. Michalu Radvanovi, Ph.D. za trpělivost při vedení této práce a za podnětné připomínky.

Abstrakt

Bakalářská práce pojednává o odvodech z loterií a jiných podobných her z pohledu právní úpravy odvodů před rokem 2012 a po něm, kdy došlo ke změně loterijního zákona a dalších souvisejících předpisů. Vymezuje základní pojmy herního práva, uvádí srovnání nové úpravy odvodů z loterií a jiných podobných her s dřívějšími odvody na veřejně prospěšné účely a s tím související dopady na daňové příjmy obcí. Práce uvádí také srovnání s evropskou úpravou zdanění hazardu.

Klíčová slova Loterie, hazard, hráčství, odvody z loterií, rozpočtové určení odvodu, správní poplatky, rozpočet obce.

Abstract

Bachelor thesis deals with the removal of lotteries and other similar games from the perspective of the legislation levies before 2012 and after, when there was a change in the Lottery Act and other related laws. It defines the basic concepts of the game right, shows a comparison of the new regulation levies from lotteries and other similar games with earlier contributions to public purposes and the related impact on municipal tax revenue. The paper presents a comparison with European legislation, taxation of gambling.

Keywords Lotteries, gamgling, levy on lotteries, budget determination of levy, management fees, municipal budget.

Obsah 1. 2.

Úvod ......................................................................................................................... 6 Historie ..................................................................................................................... 8 2.1 2.2

3.

Základní pojmy v herním právu ............................................................................. 15 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11

4.

Sociální dopady na společnost ....................................................................... 10 Pravomoc obcí................................................................................................ 13

Herní právo .................................................................................................... 15 Sázka .............................................................................................................. 15 Hra .................................................................................................................. 16 Los .................................................................................................................. 16 Loterie ............................................................................................................ 17 Sázející ............................................................................................................ 18 Herní plán ....................................................................................................... 19 Provozovatel loterie nebo jiné podobné hry ................................................. 19 Podmínky pro žadatele .................................................................................. 20 Povolování ...................................................................................................... 20 Státní dozor .................................................................................................... 22

Odvody z loterií a jiných podobných her ............................................................... 24 4.1 4.2 4.3

Úprava zákona o loteriích do konce roku 2011 ............................................. 24 Úprava zákona o loteriích od roku 2012 ........................................................ 28 Konstrukční prvky odvodu ............................................................................. 29 Subjekt odvodu ............................................................................................... 29 Předmět odvodu ............................................................................................. 30 Základ odvodu................................................................................................. 30 Sazba odvodu .................................................................................................. 31 Výpočet odvodu .............................................................................................. 34 Odvodové období ........................................................................................... 34 Rozpočtové určení .......................................................................................... 34 Zálohy.............................................................................................................. 35

4.4 4.5 4.6 4.7 5.

Sleva na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her ............................... 36 Správní poplatky............................................................................................. 37 Příjmy obcí z odvodů z loterií a jiných podobných her .................................. 38 Zdanění hazardních her z pohledu Evropské unie ......................................... 42

Závěr....................................................................................................................... 44

1. Úvod Sázky a hry jsou významných prvkem tržní ekonomiky v České republice. Během devadesátých let minulého století doznalo podnikání v této oblasti významného nárůstu1. Roční objem tržeb ze sázek a her se u nás pohybuje v částkách desítek miliard korun a meziročně stále stoupá, lidé prosází více než 100 miliard za rok. To přináší značné příjmy do veřejných rozpočtů, souvisí s tím však i negativní dopady na společnost v podobě patologického hráčství a nákladů na léčbu patologických hráčů. Zajímavostí je, že první právnická učebnice, která se zabývala problematikou her a sázek, a to jak z pohledu zdanění, tak i z pohledu jednotlivých právních odvětví z práva veřejného i soukromého, obsahovala tedy ucelený pohled na právní úpravu dané oblasti, vznikla až v roce 20062. Oblast hazardních her je v současné době velmi diskutovaná, stávající právní úprava, která od svého vzniku v roce 1990 prodělala již několik novelizací a dá se říci, že i zásadní změny, je nedostačující již vzhledem k faktu, že je 25 let stará a nedostatečně reflektuje především technický pokrok. Dalším velmi citlivým místem zákonné úpravy je její nesystematičnost a celková rozpolcenost. Tyto a mnohé další faktory volají po celkové změně daného zákona. Dnes a denně se řeší otázka, jak zamezit škodlivým dopadům hazardních her na jednotlivce a tím i celou společnost, na druhou stranu je zde snaha o zvýšení sazeb odvodů z loterií a jiných podobných her a tím i zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Dané téma jsem si vybrala z důvodu aktuálního dění, kdy stále více obcí a měst vyhlašuje referenda s cílem úplně zakázat provoz hazardních her na svém území. V práci bych chtěla poukázat na nemalé množství finančních prostředků, které se tímto způsobem dostávají do rozpočtů měst a obcí. Jejich ztráta by byla jen těžce nahraditelná, ačkoliv netvoří zásadní příjem měst a obcí, jsou stále dosti značným příjmem, který se může věnovat na rozvoj obce či města. V práci srovnám právní sazby odvodů z loterií V České republice, Slovenské republice a Německu. V bakalářské práci se budu dále věnovat především odvodům z loterií a jiných podobných her, předmětem práce je také srovnání s dřívější právní úpravou odvodů na

1 2

KRAMÁŘ, K., HUŠÁK, A. a kol. Herní právo. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, 181 s. KRAMÁŘ, K., HUŠÁK, A. a kol. Herní právo. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, 181 s.

6

veřejně prospěšné účely a porovnání jak užití finanční prostředků z odvodů, tak i objem finanční prostředků, které byly v jednotlivých letech vybrány. To vše s cílem poukázat na výši příjmů veřejných rozpočtů v této oblasti, především pak na výši příjmů rozpočtu obce. Hlavním cílem práce je určit charakter odvodů z loterií a jiných podobných her a vymezit rozpočtového určení těchto odvodů. Hlavní hypotézou práce je, že příjmy z odvodů z loterií jsou významným zdrojem peněžních prostředků jak pro obce, tak především pro sport. Knižní literatura k danému tématu je více než skromná, jediná učebnice na dané téma je výše jmenované Herní právo, otázkou odvodů se zabývá i publikace Daňové příjmy veřejných rozpočtů od docenta Boháče, v případě dřívější úpravy odvodů na veřejně prospěšné účely můžeme také využít Zákon o loteriích a jiných podobných hrách s poznámkami a souvisejícími předpisy od docenta Dvořáka. Důležitými zdroji pro tvorbu práce mi byly především internetové stránky Ministerstva financí České republiky, internetové stránky Finanční správy České republiky a další, které souvisely s danou problematikou.

V práci je stručně popsán historický vývoj sázek a her na našem území, dále jsou vymezeny základní pojmy herního práva, hlavní částí práce je seznámení čtenáře s odvody z loterií v aktuálním znění a srovnání s úpravou odvodů na veřejně prospěšné účely, které byly zákonem č. 458/2011 Sb. zrušeny. Zároveň budou uvedeny konstrukční prvky odvodů, daňové zatížení provozovatelů a výše příjmů do veřejných rozpočtů, hlavní pozornost bude věnována obecním rozpočtům. Součástí práce je také stručný náhled do zdanění hazardu v Evropské unii.

7

2. Historie Hazardní hry jsou staré jako lidstvo samo. Objevují se napříč kontinenty ve všech kulturách a civilizacích od mocného Říma, kde probíhaly bojová utkání v Koloseu, přes Řecko a jeho Olympijské hry, Egypt až po Čínu, Indii a dále3. Jak se můžeme dočíst v knize od Bruna Bernarda, který se velmi rozsáhle věnuje historii hazardu na našem území, ve středověku se vyskytují hry v kostky a deskové hry, později i karetní hry. Nejoblíbenější deskovou hrou ve středověku jsou vrhcáby. Jedná se o hru pro dva hráče, každý z hráčů má svou sadu kamenů a cílem hry je dostat tyto kameny na stranu protihráče. K posunu kamenů slouží hrací kostka. Vrhcáby se v pozměněné podobě dochovaly jako desková hra dodnes, u nás je známá pod pojmem lurč. Jen dnes, oproti středověku, tato hra již nepatří k hazardním hrám. Sázky a hry, dle dřívější úpravy spíše „náhodné hry“, byly na našem území historicky regulovány např. Karlem IV. v zemském zákoníku Majestas Carolina z roku 1355, který zakazuje hru v kostky nebo kteroukoliv jinou hru. Osoba, která by si chtěla u krále stěžovat, že mu nebyla vyplacena výhra, by musela podle tohoto zákoníku zaplatit pokutu ve výši částky, jež uvádí ve stížnosti. Stejně tak trestá i hráče, který prohrál. V první polovině 16. století se na našem území se objevují první zmínky o karetních hrách, významný rozvoj při výrobě karet přichází s vynálezem knihtisku. Avšak i karetní hry podléhaly regulaci a zákazům. Zákazy nejdříve platili jen pro poddané, časem se však rozšířil i na vyšší vrstvy a jediná povolená hra byly kuželky. Ke konci 16. století se rozmáhaly věcné tomboly, které omezil nařízením Rudolf II. Tombola se mohla provozovat jen na jeho povolení, které vydával na základě doporučení konšelů. V 17. a 18. století byly hazardní hry stále velmi potlačovány, Marie Terezie uvalila dosti vysoké pokuty na hráče a bankéře, dokonce i diváky. Objevuje se zde i podobnost s dnešními odvody, kdy Andrey Baratty, který provozoval, na povolení Marie Terezie, číselnou loterii, musel zaplatit pachtovné, kauci na výhry a také odvést státu čtyři pětiny zisku.

3

MICHAJLOVA, A. Historie hazardu. In: Dvorek.eu [online]. 28.12.2009 [cit. 1.3.2015]. Dostupné z: http://www.dvorek.eu/clanek/23585

8

Josef II. tresty ještě zpřísnil a zakázal více her. Za jeho vlády byla číselná loterie zestátněna. Ačkoliv byly příjmy z loterie považovány za nemravné, měly velký význam pro státní pokladnu, v případě zrušení loterií by se musely zvýšit daně a s tím stavy nesouhlasily. V 18. století dochází k zásadnímu průlomu, stát povoluje loterie a herny, které jsou provozovány státem nebo nájemci. Na našem území vznikla první herna v Praze, přístup sem byl omezen, vstup byl povolen jen pro vyšší hodnostáře. Poprvé se objevuje podmínka, že herna musí část výtěžku věnovat na dobročinné účely. Roku 1762 jsou přikázány také taxy z provozování herny. V 19. století byly velmi oblíbené číselné loterie. Roku 1813 byl vydán loterní patent, jež upravoval pravidla číselné loterie. Rakouský parlament projevuje snahy o zakázání nebo alespoň o zvýšenou regulaci hazardu, avšak tyto snahy nemají valného úspěchu. Na stavbu Národního divadla v Praze byl použit výtěžek z věcné loterie, který činil 238 422 zlatých, což stačilo na financování stavby po dobu dvou let. V 19. století se objevují první číselné losy. V USA získávají na oblibě především dostihové hry a s tím spojené dostihové sázky. Velký rozvoj hazardu přichází až s počátkem 20. Století. Při vzniku Československé republiky přebírá stát stávající loterie. Již ve 20. letech 20. století je čistý zisk z loterie 22 mil. korun. Ve 30. letech je provozována Československá státní loterie, zisky plynou spolkům pomáhajícím vdovám, sirotkům, invalidům a nezaměstnaným. Ve 40. letech u nás vzniká Státní sázková kancelář STASTKA, která byla však po pěti letech zrušena. V roce 1956 vzniká SAZKA, která organizuje sázky na sportovní utkání. Zisky se dělily, stejně jako u STASTKY, mezi státní rozpočet a na podporu tělesné výchovy, sportu a turistiky. V roce 1960 byl roční obrat SAZKY 781 mil. korun4. V novodobé historii byly loterie a jiné podobné hry postupně upraveny dvěma zákony. Prvním z nich byl zákon č. 37/1973 Sb. České národní rady ze dne 12. dubna 1973, o veřejných sbírkách a o loteriích a jiných podobných hrách, s účinností od 1. 7. 1973. Zákon byl třikrát měněn a v roce 1990 byl nahrazen značně rozsáhlejším zákonem č. 202/1990, o loteriích a jiných podobných hrách. Novelou zákona č. 300/2011 Sb., kterou se měnil zákon o loteriích a jiných podobných hrách, došlo k významné změně v upravení odvodů z loterií a jiných podobných her. Novela nabyla účinnosti od 1. 1. 2012, do této doby byly odvody z části výtěžku určeny na veřejně prospěšné účely, tedy nebyly ze zákona příjmem veřejného rozpočtu. Úprava zákona přesně nevymezovala, kdo může být příjemcem tohoto 4

BERNARD, B. et al. Evropské loterie a hry. Praha: Olympia, 1998. s. 256. ISBN 80-7033-551-3

9

odvodu, také fakt, že správcem odvodu byla samotná právnická osoba, která jej odváděla, nahrával rozsáhlým podvodům. Jedním z důvodů výše jmenované novely, byla i ryze fiskální potřeba většího výběru finančních prostředků do rozpočtu státu, krajů a obcí. Bylo také třeba konkrétně stanovit, kdo je příjemcem odvodu, kdo je správcem, aj. Významnou změnou je také to, že dřívější odvody z části výtěžku byly plněním soukromoprávního charakteru, což dnes již neplatí, protože sám zákon v § 41h odst. 3 stanoví, že při správě loterií a jiných podobných her se postupuje podle daňového řádu, který je veřejnoprávním předpisem. Další změnou je i zrušení odvodů na státní dozor a místních poplatků. Nově je provozovatel povinen platit pouze správní poplatek. Více se budu dané problematice věnovat dále. Zatím poslední novelizace proběhla v roce 2013, a to zákonem č. 215/2013 Sb. s účinností od 1. 1. 2014. Tato novelizace umožňuje v určitých případech slevu na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her pro poplatníky, jež poskytly peněžitý dar Českému olympijskému výboru. Zákon je i přes několikeré novelizace velmi chaotický, mnohdy zmatečný, chybí mu typické rozdělení na úvodní ustanovení, obecnou a zvláštní část. V úvodním ustanovení bývá upravován předmět úpravy, část obecná vymezuje základní pojmy, společná ustanovení pro celou upravovanou oblast daného zákona, zpravidla se v obecné části nachází hmotněprávní úprava. V části zvláštní bývá pak procesněprávní úprava. Komplexní řešení toho problému by měla přinést nová právní úprava zákona o loteriích a jiných podobných hrách, která měla nabýt účinnosti 1. 1. 2015, avšak již dnes je jasné, že účinnost nového zákona s názvem „Zákon o hazardních hrách“ bude odložena minimálně o jeden rok.

2.1 Sociální dopady na společnost V dubnu loňského roku vydalo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti zprávu o problematice hazardního hraní v České republice. Zpráva uvádí, že 60 % české populace ve věku 15-64 let má zkušenost s jakoukoliv sázkovou hrou. Dlouhodobě jsou nejvíce vyhledávány elektronická hrací zařízení, v posledních letech se však do popředí dostávají také on-line hry. V roce 2012 činily vklady do on-line hazardu 14 mld. korun, tedy asi 10 % trhu se vklady (u provozovatelů s platnou licencí na území ČR). Na oblíbenosti

10

získávají taky číselné a okamžité loterie, má s nimi zkušenost téměř 50 % populace, míra účasti obou pohlaví je v posledním roce srovnatelná5. Největší objem prosázených peněz připadá na elektronická herní zařízení (EHZ), zejména videoloterní terminály (VLT) a internetové kursové sázky. V roce 2012 dosáhly vklady do sázkových her výše 135,5 mld. Kč, z toho výhry činily 103,7 mld. korun (76,5 % z vkladů) a příjmy provozovatelů 31,8 mld. korun6. V roce 2013 byly vklady do her již o něco nižší, a to 123,9 mld. Kč, vyplaceno bylo 95,3 mld. Kč a příjmy provozovatelů činilo téměř 29 mld. Kč7. Více než polovinu vkladů představují vklady do videoloterních terminálů.

Patologické hráčství „Patologické hráčství je impulsivní porucha s obdobnými symptomy jako závislost na návykových látkách. Patogeneze obsahuje prvky iracionálního myšlení, vznik a prohlubování sociálně patologických jevů a antisociálního chování.“8

U rozvíjející se závislosti můžeme pozorovat tři fáze: 1. Fáze výher – jde spíše o příležitostné hraní, postupem času hraje častěji a rozmýšlí, jak výhru využije 2. Fáze ztrát – jedinec hraje čím dál častěji, ztrácí nad svým jednáním kontrolu, lže v zaměstnání i rodině, má dluhy, zajímá ho už jen hra, má špatné nálady, nedokáže se svěřit

5

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. MORAVČÍK, V., ČERNÝ, J., LEŠTINOVÁ, Z., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., LICEHAMMEROVÁ, Š., ZIEGLER, A., KOCAREVOVÁ, V. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Trh se sázkovými hrami [online]. c2014 [cit. 17.12.2014]. Dostupné z : file:///C:/Users/Petra/Downloads/hazard_final_web.pdf 6 Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. MORAVČÍK, V., ČERNÝ, J., LEŠTINOVÁ, Z., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., LICEHAMMEROVÁ, Š., ZIEGLER, A., KOCAREVOVÁ, V. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Trh se sázkovými hrami [online]. c2014 [cit. 17.12.2014]. Dostupné z : file:///C:/Users/Petra/Downloads/hazard_final_web.pdf 7 Ministerstvo financí České republiky. Výsledky z provozování loterií a jiných podobných her. In: mfcr.cz [online]. c2015 [cit. 1.4.2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/monitoring/vysledky-z-provozovani-loterii 8 VEROSTA, P. Patologické hráčství: souhrn faktorů a aktuální situace v České republice[online]. c2011 [cit. 14.2.2015]. Dostupné z: http://www.evropskezpravy.cz/soubory/dokumenty/patologicke-hracstvi-apa2011-704.pdf

11

3. Fáze zoufalství – tráví hraním většinu svého času, zvyšuje vsazené částky, viní lidi kolem sebe, vyhrožuje sebepoškozením, žádá své blízké o půjčky na zaplacení dluhů9.

Mnohdy se patologické hráčství vyskytuje spolu se závislostí na drogách nebo alkoholu a bývá přirovnáváno k obsedantně kompulzivní poruše. Téměř polovina gamblerů (45 – 55 %) je současně závislých na alkoholu a 65 – 85 % na nikotinu. V populaci gamblerů je celkově až 10krát více jedinců s problémy s alkoholem nebo drogami10.

Z celkového počtu osob léčených pro patologické hráčství (v roce 2013) zaujímají 83 % osoby léčící se ze závislosti na výherních hracích přístrojích, kdy nejrizikovější skupinou jsou svobodní nebo rozvedení muži ve věku 35 let se středním vzděláním a s mírně nadprůměrnou finanční situací. Vězni mají až 10krát vyšší zkušenost s hraním na hracích zařízeních a až 3krát vyšší zkušenost s kurzovými sázkami. Údaje z roku 2011 uvádí, že 9,6 % šestnáctiletých má zkušenost s hraním hazardních her a u 3,1 % šestnáctiletých se dá říci, že jsou pravidelnými hráči.11 V populaci je v riziku v souvislosti s hráčstvím cca 5 % obyvatelstva. Za patologické hráče je možno označit zhruba 60 000 - 80 000 dospělých Čechů, ročně se léčí ze závislosti přibližně 2 000 Čechů.12 K lednu roku 2013 připadá na 1000 obyvatel 7,5 technických zařízení, zejména pak výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterních terminálů, což je ve srovnání s našimi sousedními státy nejvyšší nabídka. Ve velkých městech se počet technických zařízení zvyšuje na 11 na 1000 obyvatel Dobrou zprávou je, že počet technických zařízení v České republice mírně klesá, ale i tak se objem prosázených peněz pohybuje kolem 140 mld.13

9

Problem gambling. Patogeneze patologického hráčství [online]. c2013 [cit. 14.2.2015]. Dostupné z: http://www.problemgambling.cz/news/patogeneze-poruchy/ 10 VACEK, J. Nelátkové závisloti. Patologické hráčství [online]. c2013 [cit. 14.2.2015]. Dostupné z: file:///C:/Users/Petra/Downloads/patologicke%20hracstvi%20(2).pdf 11 Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. MORAVČÍK, V., ČERNÝ, J., LEŠTINOVÁ, Z., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., LICEHAMMEROVÁ, Š., ZIEGLER, A., KOCAREVOVÁ, V. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Sázkové hraní v populaci [online]. c2014 [cit. 17.12.2014]. Dostupné z : file:///C:/Users/Petra/Downloads/hazard_final_web.pdf 12 Vláda České republiky. Průběžné výsledky studie dopadů sázkových her na společnost [online]. Vláda České republiky: © 2015 [cit. 17.12.2014].

12

Z výsledků studie Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti vychází, že každý dospělý obyvatel České republiky prosází asi 1 500 Kč ročně.

2.2 Pravomoc obcí Obce mají dle čl. 100 odst. 1 Ústavy právo na samosprávu, v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích jsou zmocněny k vydávání obecně závazných vyhlášek, kterými můžou regulovat výskyt hazardu na svém území. V dřívější úpravě loterijního zákona platné do 14. 10. 2011 mohly obce formou obecně závazných vyhlášek regulovat pouze provozování výherních hracích přístrojů. S přijetím zákona č. 300/2011 Sb. došlo k rozšíření druhů loterií, které mohou obce tímto způsobem regulovat. Vyhlášky musí být obecné a nesmí být diskriminační v tom ohledu, že se budou vztahovat jen na určité, jmenované subjekty. Obec má dle § 50 odst. 7 povinnost do 15 dnů od schválení zastupitelstvem informovat o přijetí vyhlášky ministerstvo14. Obce jsou oprávněny zakázat všechny druhy loterií krom těch, které jsou vyjmenovány v § 2 písm. e) karetní hry provozované pomocí výherních hracích přístrojů, m) karetní sázkové hry a v § 50 odst. 3, se jedná o loterie, které nejsou upraveny v § 2. Prakticky každým dnem se zvyšuje počet obcí a měst, která vypisují referenda kvůli úplnému zákazu provozování hazardních her a taky těch, ve kterých je už hazard zakázán. Mnohé obce využívají zákonného zmocnění k vydávání obecně závazných vyhlášek a upravují tak především časy, kdy mohou být provozovny otevřeny v jednotlivých dnech v týdnu, místa, na kterých je provozování výherních hracích přístrojů zakázáno, vydávají seznam adres, kde je provozování povoleno. Např. obec Černošín vydala vyhlášku č. 1/2006 o stanovení vzdálenosti provozování výherních hracích přístrojů od škol, školských zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče, budov státních orgánů a církví s účinností od 4. 8. 2006, touto vyhláškou stanovila vzdálenost 10 m. Město Uherské Hradiště stanovilo vyhláškou č. 2/2014 o regulaci provozování loteriích a jiných podobných her s účinností od 1. 1. 2015, že loterie a jiné podobné hry lze provozovat pouze na povolených místech a v omezených

13

Vláda České republiky. Průběžné výsledky studie dopadů sázkových her na společnost [online]. Vláda České republiky: © 2015 [cit. 17.12.2014]. 14 Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Ve znění pozdějších předpisů

13

časech, v příloze vyhlášky je stanoveno 24 míst, kde lze provozovat sázkové hry, loterie a jiné podobné hry 15.

15

Ministerstvo financí České republiky. Obecně závazné vyhlášky obcí. In: mfcr.cz [online]. c2015 [cit. 18.3.2015]. Dostupné z: file:///C:/Users/Petra/Downloads/Prehled_2015-0216_Obecne-zavazne-vyhlasky-obci.pdf

14

3. Základní pojmy v herním právu 3.1 Herní právo Herní právo není samostatným právním odvětvím jako třeba právo občanské, finanční, správní a jiné, ale tvoří jej souhrn právních norem obsažených v různých právních předpisech, které se vyznačují shodným předmět, metodou a účelem úpravy. Jde o účelový souhrn právních norem z různých právních odvětví, a to jak práva veřejného, tak i práva soukromého. Z oblasti veřejnoprávní úpravy jde především o zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, soukromoprávní úpravu nalezneme například v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Herní právo je souhrnem norem, které se svým obsahem vztahují ke stejnorodé oblasti lidské činnosti k uskutečňování sázek a her. V herním právu nalézáme jak hmotně právní tak i procesně právní předpisy, jež patří do oblasti práva správního, finančního a trestního. Hmotně právní úpravou je například postup v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pro stanovení daně. Procesně právní úpravou je v tomtéž zákoně postup správce daně při správě daní16.

3.2 Sázka V § 2873 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), je nově definována sázka jako závazek jedné strany plnit výhru straně druhé, pokud se ukáže, že její tvrzení o stranám neznámé skutečnosti bylo pravdivé a naopak. Zároveň v druhém odstavci však uvádí, že neplatnost sázky nastává v případě, kdy strana, jejíž tvrzení je správné, má jistotu o výsledku a zatají ji.

Při uzavírání sázky se jedná o vztah smluvní, je typickým závazkovým vztahem, jež vzniká mezi účastníky sázky. Předmětem sázky může být skutečnost, která ještě nenastala, stejně jako i skutečnost, která se již stala, ale účastníkům sázky, čili smluvním stranám, není momentálně známá nebo je spornou.17 Jedná o protichůdná tvrzení stran, při současném

16 17

KRAMÁŘ, K., HUŠÁK, A. a kol. Herní právo. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, 181 s. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách

15

vzniku závazku a následného plnění strany, jejíž tvrzení bylo nesprávné. Oproti hře platí, že výsledek je spíše dílem náhody, může však také záviset na znalostech. Smlouva o sázce vzniká projevem svobodné vůle a platí, že není třeba písemné formy. Nová právní úprava občanského zákoníků shodně se starou úpravou udává, že výhru, která nebyla dána, nelze na druhé straně vymáhat. Naopak také, že výhra, která byla dána, nemůže být zpět vymáhána. To však neplatí, byla-li prohrávající stranou osoba s nedostatečnými duševními nebo rozumovými schopnostmi, dalším ochranným zásahem je § 2876. Lze se bránit u soudu, byla-li dána výhra vzhledem k okolnostem a postavení i možnostem stran zjevně přemrštěná.

3.3 Hra § 2881 NOZ uvádí „O hře platí ustanovení o sázce obdobně; ...“18

Hra je stejně jako sázka jednostranný, dvoustranný či vícestranný smluvní vztah, kdy jedna strana slibuje straně druhé plnění závislé na výsledku. Při hře je důležité dodržovat předem stanovená pravidla. Teorie spatřuje základní rozdíl mezi sázkou a hrou v tom, že ke hře je třeba určité aktivní fyzické nebo duševní činnosti. Můžeme tak rozlišit mezi hrami, kde je potřeba určitých znalostí nebo dovedností (znalostní soutěže), hry náhodné (kolo štěstí), nebo může jít o kombinaci náhody a dovedností nebo znalostí účastníků (poker).

3.4 Los Zákon stejně jako u hry udává, že platí ustanovení o sázce obdobně. Losu se však nepoužije, má-li být losem rozhodnut spor, rozdělena společná věc, anebo rozhodnuto hlasování. Los je papírová listina nebo umělohmotný žeton, slouží jako prostředek k uzavírání sázek či hraní her. Není tedy rovnocenným právním vztahem jako hra nebo sázka.19 18 19

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách KRAMÁŘ, K., HUŠÁK, A., a kol. Herní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2006. 181s. ISBN 80-86898-80-6

16

3.5 Loterie „Loterií nebo jinou podobnou hrou se rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách (dále jen „herní plán“).

Nezáleží

přitom

na

tom,

provádí-li

se

hra

pomocí

mechanických,

elektromechanických, elektronických nebo obdobných zařízení. Okolnost, jež určuje výhru, nesmí být nikomu předem známá a musí být takového druhu, aby nemohla být provozovatelem nebo sázejícím ovlivněna.“20 I u loterie se jedná, stejně jako u výše uvedených pojmů, o smluvní vztah s tím rozdílem, že smlouva může být uzavřena písemně, ústně nebo konkludentně. Shodné znaky s výše uvedenou sázkou, hrou i losem jsou plnění v případě ověření správnosti určitého tvrzení, jehož správnost byla sporná mezi smluvními stranami v době uzavření smlouvy.21 Zákon taxativně vyjmenovává, co je loterií a jinou podobnou hrou a zároveň zakazuje provozování jiných než jmenovaných loterií a her. Dle ustanovení § 50 odst. 3, zákona o loteriích může však Ministerstvo financí povolovat i jiné loterie a hry, avšak v povolení musí být podrobně stanoveny podmínky provozování, zpravidla formou individuálního správního rozhodnutí.22

K loteriím a jiným podobným hrám, které může povolovat Ministerstvo na základně výše jmenovaného ustanovení, patří: 

Elektromechanické rulety,



E-hry,



Internetová kurzová sázky a nespecifikovaná ostatní23

20

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách DVOŘÁK, T. Zákon o loteriích a jiných podobných hrách s poznámkami a souvisejícími předpisy. Praha: Linde Praha, a.s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2006. 175s. ISBN 80-7201-638-5 22 DVOŘÁK, T. Zákon o loteriích a jiných podobných hrách s poznámkami a souvisejícími předpisy. Praha: Linde Praha, a.s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2006. 175s. ISBN 80-7201-638-5 23 Ministerstvo financí České republiky. Loterie a jiné podobné hry § 50 odst. 3. In: mfcr.cz [online]. c2015 [cit. 18.2.2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/regulace/loterie-a-sazkove-hry/podminky-pro-povolovani-loterii/loterie-a-jine-podobnehry--50-odst-3 21

17

Loterií nebo jinou podobnou hrou mohou být 

peněžité nebo věcné loterie, okamžité loterie (stírací losy)



tomboly,



číselné loterie (Keno, Loto, aj.),



sázkové hry provozované pomocí elektronicky nebo elektromechanicky řízených výherních hracích přístrojů nebo podobných zařízení, (známé především jako výherní automaty),



sázkové hry, např. sázky na sportovní výsledky, kdy je výše výhry závislá na poměru počtu výherců a celkové výši vkladů (dostihy)



sázkové hry provozované pomocí speciálních hracích žetonů, jež jsou opatřeny číselnou řadou, není zde předem znám počet účastníků ani výše herní jistiny (Sportka)



sázkové hry, kdy je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků nebo pořadí ve sportovních soutěžích, atp., kdy je výše výhry přímo úměrná výhernímu poměru, ve kterém byla sázka přijata (Tipsport),



další sázkové hry a loterie24.

3.6 Sázející Účastníkem loterie nebo jiné podobné hry může být pouze fyzická osoba, která dovršila 18 let věku a která v souladu s herním plánem uhradí vklad provozovateli předem. Provozovatel loterií je oprávněn požadovat předložení občanského průkazu ke zjištění věku sázejícího. § 36 odst. 1 zákona o loteriích dokonce výslovně říká, že návštěvníci kasina jsou povinni předložit při vstupu do kasina doklad prokazující jejich totožnost.

24

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách

18

3.7 Herní plán Určuje podmínky hry, stanoví pravděpodobnost výhry, podmínky dozoru, způsob kontroly a výši vkladu. Výši herní jistiny, jejich jednotlivou i úhrnnou cenu, způsob provedení slosování a způsob zveřejnění výher. Herní plán je přílohou k žádosti o povolení provozování loterií a jiných podobných her, po schválení jej povolovací orgán opatří razítkem a je součástí vydaného rozhodnutí, musí být vyvěšen v herně nebo v bezprostřední blízkosti výherního hracího automatu, aj. Obsahuje mimo jiné návod na hru, pokyny pro sázející, pravidla hry a další údaje dle typu loterie nebo sázkové hry.

3.8 Provozovatel loterie nebo jiné podobné hry Provozovatelem loterie nebo jiné podobné hry může být pouze právnická osoba se sídlem na území České Republiky, které oprávněný orgán vydal povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry. Povolení se nevydává tuzemským právnickým osobám, které mají zahraniční majetkovou účast, ani právnické osobě, ve které má tato společnost majetkovou účast. To však neplatí pro sázkové hry v kasinech, kde není předem znám celkový počet účastníků a výše výher (např. ruleta, kostky, karetní hry, aj.). Uvedené sázkové hry však nelze provozovat v mobilních hernách.25

Provozovatelem může být: 

stát,



akciová společnost se sídlem na území České republiky,

Akciová společnost musí splňovat zákonné podmínky pro provozování loterií. Předně musí mít jako předmět podnikání provozování loterií, akcie znějící na jméno a základní kapitál. Ten nesmí být, po dobu platnosti povolení, snížen a musí být splacen peněžitými vklady před podáním žádosti. Žadatel musí současně prokázat původ finančních prostředků, které mají být použity na splacení základního kapitálu. 25

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách

19

3.9 Podmínky pro žadatele Jako základní podmínka je stanovena bezúhonnost pro fyzické osoby, které jsou u žadatele buďto statutárním orgánem, nebo jeho členem stejně tak i pokud jsou akcionáři nebo společníky žadatele. Další podmínkou je složení peněžní jistoty k zajištění pohledávek státu, obcí a výplat výher sázejícím na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, jehož složení musí prokázat potvrzením od banky či družstva. Peněžní jistota je závislá na typu provozované loterie nebo sázkové hry. Žadatel musí prokázat původ finančních prostředků, přičemž nesmí být použito prostředků z půjček a úvěrů. A jak již bylo uvedeno, jistina nesmí být snížena po dobu platnosti povolení. Jistota může být vyplacena po uplynutí lhůty platnosti povolení, nebo bylo-li povolení zrušeno anebo činnost skončila.26 Náležitosti žádosti můžou být u jednotlivých sázkových her a loterií různé. Zpravidla bývá vyžadován herní plán, návštěvní řád herny, potvrzení o zajištění servisu, doklad o zaplacení správního poplatku, výpis z osvědčení o provozuschopnosti sázkového zařízení, atp.27

3.10 Povolování Při řízení o povolení loterních her se použije vedle soukromoprávního předpisu (zákon o loteriích) i veřejnoprávní předpis, a to zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), ten stanovuje náležitosti žádosti jak obecné, tak věcné a obsahové. Z žádosti musí být patrno, kdo návrh činí, které věci se týká, co je navrhováno. Věcné a obsahové náležitosti se týkají už samotné loterie či sázkové hry, které se žádost o povolení týká. Samozřejmostí je dodržení úředního jazyku. Žádost je možno podat písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Přílohou k žádosti je potvrzení o bezúhonnosti, o splacení jistiny a další náležitosti dle druhu loterie a doklad o zaplacení správního poplatku. Zaplacení správního poplatku je jednou ze zákonných podmínek pro řízení o žádosti, bez jejího uhrazení není možno povolení vydat.

26

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách Ministerstvo financí České republiky. Loterie a jiné podobné hry § 50 odst. 3. In: mfcr.cz [online]. c2015 [cit. 18.2.2015]. Dostupné z:http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/regulace/loterie-a-sazkove-hry/podminky-pro-povolovani-loterii/loterie-a-jine-podobnehry--50-odst-3) 27

20

Žádost musí být podána k příslušnému správnímu úřadu, zpravidla k obecnímu nebo krajskému úřadu.

Rozeznáváme dva režimy vzniku oprávnění. První z nich je režim povolovací, kdy žadateli, který splnil hmotněprávní předpoklady a podal žádost o vydání rozhodnutí, vzniká oprávnění nabytím právní moci rozhodnutí vydaného správním úřadem. Po splnění všech náležitostí vzniká žadateli právní nárok na vydání kladného rozhodnutí. Řadí se sem většina loterií a sázkových her, pro jejichž provozování vydává povolení obecní nebo krajský úřad. Patří sem: loterie a tomboly a výherní hrací přístroje (pouze pokud je provozován v územním obvodu obce nebo kraje).

Druhým je režim koncesní, kdy základní rozdíl od režimu povolovacího je v právním nároku na vydání kladného rozhodnutí. Ani splněním všech požadavků není zákonný nárok na obdržení povolení, záleží zde na volné úvaze správního úřadu. Do režimu koncesní patří zejména loterie a hry, ke kterým vydává povolení Ministerstvo financí. Patří sem: výherní hrací přístroje (jsou-li provozovány v kasinu nebo na cizí měnu), kurzové sázky, sázkové hry v kasinu a dostihové hry.28

V oblasti povolování je pravomoc svěřena obecním a krajským úřadům, ústředním správním orgánem je Ministerstvo financí.

Obecní úřadům je svěřena pravomoc v oblastech povolování v případě loterií a tombol, dle § 6 odst. 1 písm. a) jde-li o tombolu s herní jistinou do 50 000 Kč a věcnou loterii s herní jistotou do 200 000 Kč dle § 18 odst. 1 písm. a) a při povolování výherních hracích přístrojů. Obecní úřad tak koná vždy v přenesené působnosti. U krajských úřadů se rovněž jedná o výkon státní správy v přenesené působnosti, přičemž zákon je zmocňuje v § 18 odst. 1 písm. b) k vydávání povolení k provozování výherních hracích přístrojů pro svůj správní obvod, je-li provozovatelem obec. Ministerstvo financí vydává povolení k provozování loterií a tombol, v ostatních případech, v nichž není svěřeno povolování obecním úřadům29 a dle § 6 odst. 3 stanovuje 28

KRAMÁŘ, K., HUŠÁK, A., a kol. Herní právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2006. 181s. ISBN 80-86898-80-6

21

procentuální výši úhrnných cen výher loterií a tombol. Vydává také povolení k provozování výherních hracích přístrojů na českou měnu umístěných v kasinech anebo na cizí měnu, kursové sázky, sázkové hry provozované v kasinu, dostihové hry. Do kompetence Ministerstva financí patří i stanovování podmínek provozu některých loterií a jiných podobných her dle § 50 odst. 1, 2 a 8. § 50 odst. 3 připouští i povolení loterie a jiné podobné hry, která výslovně není uvedena v zákoně. Povolení je vázáno na splnění obdobných podmínek, jaké jsou stanoveny k provozování loterií a her uvedených v zákoně, součástí povolení musí být i podrobné stanovená všech podmínek k provozování takové loterie.

3.11

Státní dozor

Státní dozor nad loteriemi je státem delegován na vykonavatele státní správy. Jako přímí vykonavatelé jsou zde Ministerstvo financí, finanční ředitelství a finanční úřady. Nepřímými vykonavateli jsou krajské a obecní úřady a osoby soukromého práva pověřeny k výkonu veřejné správy v oblasti sázek a her.

Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy, stará se o správu státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, státní pokladny, aj. Mimo jiné je ústředním orgánem správy daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Je taktéž ústředním orgánem státní správy pro tomboly, loterie a jiné podobné hry (kursové sázky, sázkové hry v kasinu a dostihové sázky). O státní dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami se na ministerstvu financí stará odbor 34, dělí se na dvě oddělení. Oddělení 341 – Správní řízení a oddělení 342 – Právní a metodické oddělení.

Finanční úřady jsou přímým vykonavatelem státní správy v oblasti dozoru a správního trestání, vedle dozoru a správního trestání mohou vydávat primární správní akty. Finanční úřady vykonávají dozor nad dodržováním zákona o loteriích. Mohou provádět kontroly u provozovatelů, sepíši protokol a předají jej k dalšímu opatření orgánu, který udělil provozovateli povolení. Případnou pokutu pak ukládá a vymáhá povolující orgán a následně o uložení pokuty informuje finanční úřad. 29

§ 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách

22

Krajské a obecní úřady mají stejně jako finanční úřady pravomoci ke správnímu trestání, vydávání primárních správních aktů a výkon dozoru.

Při výkonu státního dozoru musí být zachovány práva kontrolujících i kontrolovaných. Kontrolující má právo na vstup do objektu, zařízení, na pozemky a do jiných prostor kontrolované osoby s výjimkou obydlí. Po kontrolované osobě mohou požadovat předložení dokladu totožnosti, kontrolní doklady jako např. paměťová média, součinnost kontrolované osoby, mohou také pořizovat záznamy prostřednictvím technických prostředků a v neposlední řadě taktéž podání potřebných vysvětlení, předložení písemností či ukládat pokuty a ukládat lhůty k nápravě zjištěných nedostatků. Kontrolovaný má právo být předem informován o plánované kontrole, žádat po kontrolovaném oprávnění k výkonu kontroly a seznámit se s protokolem a uplatnit námitky. Povinnosti vycházejí z práv druhé strany.30

30

KORYNTA, Karel. Metodická příručka pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi [online]. c2011 [cit. 2014-12-16]. Dostupné na World Wide Web:

23

4. Odvody z loterií a jiných podobných her Právní úprava odvodů z loterie a jiných podobných her a s nimi související poplatky, které jsou předmětem odvodu a správa těchto odvodů z loterie a jiných podobných her jsou v dnešním právu upraveny v následujících zákonech: 

Zákon č. 202/1990 Sb., zákon o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon o loteriích



Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdější předpisů



Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů

4.1 Úprava zákona o loteriích do konce roku 2011 S teoretickým vymezením pojmu odvodů se ve finančním právu poprvé setkáváme po druhé světové válce. Jedná se o peněžitá plnění obdobná dnešním daním a poplatkům odváděná státními organizacemi. Při platbě odvodů šlo o přerozdělovací proces v rámci jedné formy vlastnictví. Odvody můžeme chápat jako platbu nebo úhradu, lépe řečeno jako povinné a nenávratné plnění, které je příjmem státního rozpočtu. V daňovém právu jej můžeme chápat ve smyslu „odvod daně“ nebo „odvod poplatku“.31

Odvod z loterií a jiných podobných her je v českém právním řádu zaveden s účinností od 1. 1. 2012 zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Do konce roku 2011 byla 31

BOHÁČ, R. Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, s. 332

24

úprava těchto odvodů velmi odlišná, jednalo se o odvod části výtěžku na veřejně prospěšné účely. Vydání povolení k provozování loterií a jiných podobných her bylo, mimo jiné, podmíněno tím, že část výtěžku musí být použito na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel. Mohlo se jednat o obce, kraje, příspěvkovou organizaci, nadaci, církev, obchodní společnost či jakoukoliv fyzickou osobu. Z uvedeného výčtu příjemců vyplývá, že odvod části výtěžku mohl být příjmem veřejného rozpočtu či nikoliv32. Záleželo pouze na provozovateli, komu bude odvod z části výtěžku adresovat. Tato část výtěžku však mohla být použita jen pro veřejně prospěšný účel uvedený v povolení k provozování loterií33. Část výtěžku odpovídala 6 % až 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele, tvořený všemi vsazenými částkami ze všech jím provozovaných her, které podléhaly vyúčtování v účetním období, převyšovaly výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru. V případě spotřebitelských soutěží se jednalo o souhrn peněžitých a nepeněžitých výher v peněžním vyjádření34. Procentuální výše stanoveného odvodu (viz tabulka č. 1) se odvíjela od výše rozdílu vsazených částek, vyplacených výher (popř. peněžitých a nepeněžitých výher v peněžním vyjádření) a nákladů na správní poplatky, místní poplatky a státní dozor. Sazba odvodu byla poměrná, stupňovitá.

Výše rozdílu do 50 v mil. Kč Stanovené % 6% odvodu

50 - 100

100 - 500

500 - 1000

nad 1000

8%

10 %

15 %

20 %

Tabulka 1- Tabulka pro výpočet odvodu části výtěžku na veřejně prospěšné účely.

35

32

Zákon č. 149/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobný hrách, ve znění pozdějších předpisů 33 BOHÁČ, R. Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, s. 332 34 Zákon č. 149/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobný hrách, ve znění pozdějších předpisů 35 Zákon č. 149/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobný hrách, ve znění pozdějších předpisů

25

Provozovatel měl povinnost každoročně do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku předložit vyúčtování provozu příslušnému finančnímu úřadu, v některých případech i orgánu, který vydal povolení k provozování loterií a jiných podobných her36. Součástí vyúčtování byly i údaje o propočtu odvodu části výtěžku na veřejně prospěšné účely. Další z povinností provozovatele bylo zaplacení místního a správního poplatku a odvod na státní dozor. Místní poplatky si obce zaváděly obecně závaznou vyhláškou37, výše místního poplatku za každý povolený a provozovaný výherní hrací přístroj na tři měsíce činila od 1000 Kč do 5000 Kč38. Správní poplatky byly spravovány příslušným správním úřadem, zákon č. 634/2009, ve znění do 31. 12. 2011, stanovil v sazebníku správních poplatků poplatek za vydání povolení k provozování výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení v závislosti na době, po kterou měly být provozovány. Povolení mohlo být vydáno nejdéle na rok. Poplatky činily 10 000 Kč na nejdéle 3 měsíce, 16 000 Kč na nejdéle 6 měsíců a 30 000 Kč za kalendářní rok39. Odvod na státní dozor byli povinni platit provozovatelé kursových sázek a sázkových her v kasinu, odvod byl ve výši 1 % z příjmů z těchto her sníženého o vyplacené výhry40. Na druhé straně měli i příjemci těchto odvodů z části výtěžku zákonem stanoveny povinnosti. V § 16 odst. 3 zákona o loteriích a jiných podobných hrách41 byla uložena povinnost příjemci odvodu výtěžku z loterie a jiných podobných her doložit provozovateli užití těchto prostředků na veřejně prospěšné účely, a to nejdéle do 90 dnů po skončení účetního období nebo vyúčtování hry. V případě, že tak příjemce neučinil, mohl orgán, který danou loterii povolil, použití části výtěžku na veřejně prospěšné účely změnit. Povinností příjemce pak bylo převést peněžní prostředky na jiného příjemce, tohoto příjemce stanovil orgán, který vydal povolení k provozování loterie a jiné podobné hry42. Zákon již však

36

Např. § 20 odst. 1 zákona č. 149/1998 Sb., kterým se měnil zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách 37 Na základě § 84 odst. 2, písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., obcích, jsou obce oprávněny vydávat obecně závazné vyhlášky 38 § 10 a zákona č. 300/2011Sb., kterým se měnil zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v předešlém znění 39 Viz sazebník správních poplatků zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, účinný do 31. 12. 2011 40 § 39 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách s účinností do 31. 12. 2011 41 Zákon č. 202/1990 Sb., zákon o loteriích a jiných podobných hrách s účinností do 31. 12. 2011 42 Dvořák, T. Zákon o loteriích a jiných podobných hrách s poznámkami a souvisejícími předpisy. 2. vyd. Praha : Linde, 2006

26

nestanovil, kdo tímto příjemcem může být a stejně tak nestanovil, kdo je správcem odvodu43. Tento stav neměla změnit ani připravovaná novela zákona č. 300/2011 Sb., související se zřízením jednoho inkasního místa připravovaná v roce 2012, měl přibýt pouze demonstrativní výčet možných příjemců odvodů. Novela pouze počítala s úpravou, že součástí žádosti o povolení k provozování loterie a jiné podobné hry, má být smlouva o užití části výtěžku uzavřená s příjemcem výtěžku. Avšak tato novela nenabyla nikdy účinnost44. Odvod části výtěžku na veřejně prospěšné účely splňoval většinu základních znaků daně, avšak to, že nebyl příjmem státního rozpočtu, pokud tak výslovně nestanovil provozovatel loterie v povolení k provozování, a správcem odvodu nebyl stát ani jiná osoba vykonávající veřejnou správu, neumožňovalo tvrzení, že jde o plnění veřejnoprávního charakteru, jednalo se tedy o plnění soukromoprávního charakteru. Odvod nebyl daní ani poplatkem. Stanovení i placení odvodu části výtěžku bylo plně v dispozici provozovatele loterie, tedy toho, kdo odvod hradil. Takto nastavené podmínky, kdy chyběl dozor ze strany státu nad plněním daných povinností, tedy odvodu peněžních prostředků na veřejně prospěšné účely, vedly k rozsáhlým podvodům. Provozovatelé si také často zakládali dceřiné společnosti, s cílem rozdělit části výtěžků mezi tyto společnosti, čímž došlo ke snížení sazby odvodu45. Dalším důvodem, který vedl k novelizaci zákona, byla potřeba zvýšení příjmů do státního rozpočtu. V době, kdy hazardní hry jsou stále na vzestupu, co se týče oblíbenosti ze stran obyvatelstva, se zvýšení daňového zatížení nabízí jako řešení jak již ze strany kritiků, kteří tvrdí, že je třeba proti hazardním hrám bojovat, tak i z hlediska zvýšení daňových příjmů a potažmo většího přílivu finančních prostředků do veřejných rozpočtů. Osobně si myslím, že právní úprava odvodů před rokem 2012 byla velmi benevolentní k provozovatelům už jen z toho důvodu, že nad nimi nebyl důsledný státní dozor. Fakt, že provozovatel byl na jedné straně povinným subjektem k zákonem danému plnění a na straně druhé byl i správcem, který nad tímto plněním dohlížel, logicky nahrával podvodům, 43

BOHÁČ, R. Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, s. 332 44 BOHÁČ, R. Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, s. 332 45 VYBÍRAL, R. Některé otázky zdaňování hazardu v České republice [online]. c2011 [cit. 17.3.2015]. Dostupné z: https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2011/files/prispevky/02%20FINANC/Roman%20 Vybiral.pdf

27

největší nedostatek spatřuji v nedostatečném určení příjemce odvodu a dohled nad správou odvodu. Ačkoliv stránky Ministerstva financí nabízely seznam s odvody na veřejně prospěšné účely, který obsahoval jména provozovatelů, příjemců, částky a účel, na které byly odvedeny, ne ve všech případech byly tyto společnosti zcela transparentní. Vznikala u nás spousta pochybných společností, zakládaných provozovateli loterií s cílem získat zpět finanční prostředky, které do nich byly odvedeny. Příkladem za všechny může být situace, kdy provozovatel pražského kasina byl zároveň majitelem zábavního klubu a peníze, které byly určeny na veřejně prospěšné účely, používal na placení honorářů účinkujícím. Je jasné, že přílišná benevolence zákona nemohla přinést velmi kladný účinek. Míra zdanění byla, vzhledem k příjmům loterijních společností a výše popsaným praktikám, velmi nízká. Hazard a hry jsou zde od nepaměti, nelze je dostat pryč z běžného života, ale lze z něj díky vyššímu zdanění a důsledné státní kontrole získat více finančních prostředků. Osobně bych více prostředků místo do sportu, především tedy do fotbalu, směřovala neziskovým organizacím, pro dětské domovy a obdobná dětská zařízení, v neposlední řadě taktéž na léčbu patologických hráčů.

4.2 Úprava zákona o loteriích od roku 2012 Zákon č. 458/2011 Sb., kterým se změnil zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, vkládá část šestou s názvem „Odvod z loterií a jiných podobných her“, kdy vymezuje pojmy poplatník odvodu, předmět odvodu, dílčí základy odvodu, aj. Tato novelizace zákona přináší úplnou změnu v podobě rozdělení těchto odvodů z loterií a jiných podobných her mezi obce a stát. V § 41i zákon stanoví, že odvody z loterií a jiných podobných her se dle typu loterie procentuálně dělí mezi příjmy rozpočtu obce a příjmy státního rozpočtu. Tímto ustanovení zákon jasně vymezuje příjemce odvodu, což je oproti dřívější úpravě významná změna. Novela taky přináší provozovatelům loterií a jiných podobných her větší finanční zatížení a s plánovanou novelou zákona o zřízení jednotného inkasního místa byla taky zavedena daň z příjmů právnických osob, tím se ruší osvobození provozovatelů loterií a jiných podobných her od daně. S účinností nového zákona jsou zrušeny i místní poplatky a odvod na státní dozor.

28

Dnešní konstrukce odvodu z loterie je v teoretické rovině daní. Zákon o loteriích a jiných podobných hrách odkazuje na správu odvodu dle daňového řádu, spravuje se tedy jako daň, ačkoliv je toto peněžité plnění z neznámého důvodu označeno jinak. Fakticky však splňuje všechny obligatorní i fakultativní znaky daně. Odvod z loterií a jiných podobných her je tedy řádným, pravidelným, neúčelovým, neekvivalentním a plánovaným příjmem veřejných rozpočtů bez nároku na protiplnění. Správa odvodů se tedy řídí normou veřejnoprávního charakteru, pro kterou je typická nerovnost subjektů při výkonu státní správy, což je demonstrováno i na tom, že plnění je vynutitelné státní mocí. Z pohledu daňového práva se jedná o daň přímou důchodového typu, tzn., že poplatník nemůže převést svoji daňovou povinnost na jiný subjekt a daň sdílenou, kdy se odvody rozdělují zákonem stanoveným způsobem mezi rozpočty na vládní úrovni, patří sem i rozpočty územních samosprávných celků. Provozování loterií a jiných podobných her je dle § 51 odst. 1 písm. k) osvobozeno od daně z přidané hodnoty a nemá nárok na odpočet daně, tedy nejsou plátci daně z přidané hodnoty46(dále jen „DPH“), to v praxi vede k tomu, že loterijní společnosti si k servisu výherních hracích přístrojů zakládají další společnosti, aby poskytli svým zákazníkům komplexní služby a sobě větší zisky, které již plátci daně jsou. Zákazníky jsou v tomto případě zejména provozovatelé restaurací, barů a heren, kteří jsou plátci DPH, což znamená, že kdyby jim servis přístrojů zajišťovala firma, která plátcem DPH není, nemohli by si tak uplatňovat odpočet daně za poskytnuté služby a dodané zboží. V důsledku toho, že by si zákazníci nemohli odečítat daň, by se jim náklady zvýšili.

Následující výčet konstrukčních prvků odvodu ještě zdůrazňuje podobnost odvodu s daní a poplatkem, když stanoví stejné konstrukční prvky, jaké mají daně a poplatky.

4.3 Konstrukční prvky odvodu Subjekt odvodu Subjektem povinným k odvodu, který je v § 20 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád též označován jako daňový subjekt, se dle § 41 zákona č. 202/1990 Sb. rozumí poplatník odvodu. Poplatníkem odvodu z loterií a jiných podobných her je provozovatel loterie nebo 46

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

29

jiné podobné hry. Poplatníkem může být jen právnická osoba mající sídlo na území České republiky a disponující oprávněním k provozování loterie nebo jiné podobné hry.

Předmět odvodu Dalším z prvků daně a poplatků je předmět odvodu, určuje, co se zdaňuje nebo zpoplatňuje. Předmětem odvodu z loterií a jiných podobných her je jejich provozování47. Provozováním se myslí činnost poplatníka směřující k uvedení loterií a jiných podobných her do provozu, včetně dalších služeb souvisejícími se zajištěním provozu těchto her a jejich řádné vyúčtování.48

Základ odvodu Zákon č. 202/1990 Sb., nevymezuje pojem základ odvodu, ale v § 41b stanoví pouze dílčí základy odvodu. Dílčí základ odvodu tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher. Z uvedeného vyplývá, že provozovatel si od dílčího základu daně nemůže odečíst náklady na provoz. Vsazenou částkou se rozumí souhrn plnění, které je příjmem provozovatel, tvoří jej vklad a případný poplatek či jiné plnění související s uskutečňovaným vkladem, tedy manipulační poplatek. Tento manipulační poplatek byl do zákona zanesen až zákonem č. 254/2008 Sb., kterým se měnil zákon č. 202/1990 Sb.

Dílčí základ odvodu je tvořen:

A.) Částkou, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher z provozování: 

peněžité nebo věcné loterie, číselné loterie a okamžité loterie,

47

Zákon č. 202/1990 Sb, o loteriích a jiných podobných hrách DOLEŽALOVÁ, J. Informace pro příjemce výnosu z odvodu z loterií a jiných podobných her [online]. c2014 [cit. 2014-12-16]. Dostupné na World Wide Web: 48

30



kursové sázky, internetové kursové sázek, k nimž je třeba povolení od Ministerstva financí a sázkové hry provozované v kasinech,



z karetních turnajových her, ať už jsou provozovány v kasinu nebo prostřednictvím přímé obsluhy sázejícím (přes internet, prostřednictvím interaktivních videoloterních terminálů, aj.) a hotovostních sázkových her

Výše uvedený výčet je pouze demonstrativní, mohou sem patřit i jiné loterie a hry, než které jsou vyjmenovány.

B.) Poměrnou a pevnou částkou Poměrnou část tvoří – částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn z vyplacených výher ze sázkových her

Platí pro: 

výherní hrací přístroje,



interaktivní videoloterní terminály s centrální řídící jednotkou,



lokální loterní systémy



a jiné technické zařízení, k nimž je třeba povolení Ministerstva financí

Pevnou část tvoří – součet počtu dnů, ve kterých byl každý z povolených přístrojů a zařízení povolen49.

Sazba odvodu Sazba odvodu je poměrná, lineární. Sazba je stanovena pro jednotlivé loterie samostatně, avšak u všech je shodně 20 % z jednotlivých dílčích základů. V případě odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení můžeme mluvit o sazbě kombinované. Jedná se o kombinaci sazby poměrné a pevné, kdy pevná sazba činí 55 Kč za každý den, kdy byl výherní hrací přístroj nebo jiné technické zařízení povoleno50.

49 50

§ 41b zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách

31

V porovnání s evropskými zeměmi je jednotná sazba daně zcela neobvyklá. U nás plošně zavedená sazba 20 % je jednou z nejnižších v Evropě vůbec, průměrně se sazby pohybují mezi 18 % a 33 %. Jediný případ, kdy je sazba v porovnání s Evropou nad průměrem je v případě kursových sázek, ta je v jiných zemích v průměru na 18 %. Ojedinělá je taky kombinovaná sazba daně a fixních poplatků u výherních hracích přístrojů51. V ostatních však již výrazně zaostáváme. Srovnáme-li odvody například se sousedními státy Slovenskou republikou a Německem, zjistíme značné odlišnosti v regulaci této oblasti v obou státech navzájem a vůi právní úpravě České republiky. Na Slovensku, kde se v právní úpravě odvodů z hazardních her vyskytuje hned několik sazeb pro různé loterie a hry, zjistíme, že rozdíl je především u výherních hracích přístrojů, kdy je odvod stanoven pouze pevnou částkou. Odlišné je i rozpočtové určení odvodů, až na ojedinělé případy plynou příjmy z odvodů do státního rozpočtu, odkud jsou následně přerozdělovány.

Přehled stanovených sazeb: 

15 % z herní jistiny pro loterie, odvod je příjmem státního rozpočtu



15 % ze sumy vypočítané jako součin počtu vydaných losů a ceny za los, odvod je příjmem státního rozpočtu,



20 % z herní jistiny u číselných loterií, odvod je příjmem státního rozpočtu



20 % u okamžitých loterií, vypočte se jako násobek prodaných losů a ceny za jeden los mínus vyplacené výhry, odvod je příjmem státního rozpočtu,



6 % z herní jistiny v případě charitativní loterie nebo sázkové hry, přičemž 5,5 % z herní jistiny sázkové hry plyne do státního rozpočtu a 0,5 % je příjmem rozpočtu obce, kde se sázková hra provozuje



4,5 % z herní jistiny binga, 4 % jsou příjmem státního rozpočtu, 0,5 % příjmem rozpočtu obce



1 % z herní jistiny u dostihové hry do státního rozpočtu



29 % z herní jistiny z hazardních her provozovaných v kasinech, 26 % je příjmem státního rozpočtu, 3 % příjem rozpočtu obce

51

NĚMEČEK, J. Zdanění hazardu? Učme se v Evropě, třeba v Maďarsku[online]. In: Echo24.cz. 8. října 2014 [cit. 31.3.2015]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/iCy2P/zdaneni-hazardu-ucme-se-vevrope-treba-v-madarsku

32



2 100 eur za kalendářní rok a jeden výherní hrací přístroj provozovaný na základě individuální licence do státního rozpočtu



4 200 eur za kalendářní rok a jeden výherní hrací přístroj nebo videohry provozovaný na základě individuální licence na provozování hazardních her v kasinu do státního rozpočtu a 800 eur za kalendářní rok do rozpočtu obce



3 900 eur za kalendářní rok a za jedno technické zařízení obsluhované přímo hráči do státního rozpočtu a 900 eur za kalendářní rok do rozpočtu obce



1 500 eur za kalendářní rok za jeden stůl při provozování karetních her mimo kasino nebo 200 eur za měsíc a jeden stůl do státního rozpočtu



10 % z herní jistiny z hazardních her provozovaných prostřednictvím telekomunikačního zařízení do státního rozpočtu



27 % z rozdílu mezi přijatými vklady a vyplacenými výhrami v případě hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu.52

Do konce roku 2014 mělo Slovensko sazbu pro výherní hrací přístroje a videohry provozované v kasinech určenou procentuálně, kdy sazba pro tento odvod byla 27 % z herní jistiny za všechny provozované hry v kasině, nově stanovená pevná sazba pro výherní hrací přístroje a videohry provozované v kasině spolu s procentuální sazbou zdanění ostatních her v kasinech znamená podstatně vyšší daňové zatížení pro provozovatele kasin. Vyšší sazby odvodů z loterií můžeme nelézt i v právní úpravě Německa, která stanoví sazby od 20 % u loterií až do 50 % a více pro hry v kasinech. V některých spolkových zemích stanoví dokonce i více odvodů, stejně jako naše právní úprava kombinuje poměrnou a pevnou část základu pro výpočet odvodu. Daňové zatížení je ze srovnávaných zemí nejvyšší.

Přehled stanovených sazeb: 

20 % z plánovaných výher pro veřejné loterie a tomboly, sázky a bingo jsou zdaněny stejně, sazby jsou odlišné dle spolkových zemí



50 % a více (dle spolkových zemí) z hrubých příjmů, některé spolkové země zavádějí i druhý odvod ve výši 20 % nebo třetí odvod 30 %, který se počítá z ročního přebytku kasina

52

Zákon č. 171/2005 Sb., o hazardných hrách a o zmene a doplnení niektorých zákonov

33



46 – 306 EUR za měsíc za jeden výherní hrací přístroj umístěný mimo kasino, pokud je umístěn v podloubí 0 – 100 EUR za měsíc a výherní hrací přístroj, pokud je umístěn v restauraci, v některých zemích jsou výherní hrací automaty zakázány

Výpočet odvodu V § 41d je výslovně uvedeno, jakým způsobem se výpočet odvodu provede. Ustanovení říká, že odvod se vypočte jako součet dílčích odvodů a dílčí odvod představuje součin základu dílčího odvodu a sazby pro tento dílčí odvod. Dále dle § 41d odst. 3 se například dílčí odvod z výherních automatů nebo jiných technických zařízení vypočte součtem jeho dvou částí, ty jsou opět součinem dílčího základu odvodu a sazby pro tyto dílčí základy odvodu.

Odvodové období Odvodovým obdobím je kalendářní rok, provozovatel je povinen po uplynutí kalendářního roku podat nejpozději do 2 měsíců odvodové přiznání. Lhůtu pro podání přiznání nelze prodloužit53. U odvodů z loterie se jedná o odvody za zdaňovací, v tomto případě odvodové období. V takovém případě teorie hovoří o odvodovém období jako o základním konstrukčním prvku daně54.

Rozpočtové určení Část odvodu z loterií a jiných podobných her ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení je dle §41i odst. 1 zákona č. 202/1990 Sb. zákona o loteriích příjmem státního rozpočtu i rozpočtu obce, přičemž se tyto odvody významně liší ve své výši, kdy je 

20 % příjmem státního rozpočtu

53

§§ 41e, f zákona č. 202/1990 BOHÁČ, R. Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, s. 332 54

34



80 % příjmem rozpočtu obce

Těchto 80 % z dílčího odvodu má být obcím náhradou za zrušené místní poplatky. V případě odvodů z peněžitých nebo věcných loterií, tombol, číselných loterií typu Keno, Loto, sázkových her na sportovní výsledky nebo sázkových her provozovaných pomocí speciálních žetonů, atp. je dle §41i odst. 3 zákona o loteriích stanovena výše odvodů v poměru 

70 % příjmem státního rozpočtu



30 % příjmem rozpočtu obce

Procento, které plyne jednotlivým obcím z části odvodu jednotlivého poplatníka, tedy provozovatele, se stanoví v závislosti na poměru průměrného počtu povolených přístrojů a zařízení tomuto poplatníkovi umístěných na území dané obce v jednotlivých dnech odvodového nebo zálohového období k celkovému průměrnému počtu povolených přístrojů a zařízení tomuto poplatníkovi v těchto dnech. Odvod z loterií je kvůli dvojímu rozpočtovému určení tvořen dvěma dílčími odvody, každý z odvodů je placen na odlišné bankovní účty spravované finanční správou.

Zálohy Provozovatel neboli poplatník, je povinen čtvrtletně sám vypočítat výši zálohy, vyplnit „Hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her“ a zaplatit zálohu ve výši 100% vypočtené daňové povinnosti na konto místně příslušného finančního úřadu dle sídla provozovatele, přičemž záloha za poslední čtvrtletí se neplatí. Provozovatelé, kteří provozují výherní hrací automaty, musí dále vyplnit „Zvláštní přílohu“, kde bude uvedeno, ve které obci provozují výherní hrací automaty a počet dní, kdy byla technická zařízení povolena. § 137 odst. 1 daňového řádu se hlášení podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci povinnost, která je předmětem hlášení. Záloha je tedy splatná ve lhůtě pro podání hlášení, tzn. 20. den každého čtvrtletí, tj. 20. dubna, 20. července a 20. října, vyjma posledního čtvrtletí roku. Odvod i zálohy jsou spravovány podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Pro odvody za kalendářní rok daňový řád v § 135 odst. 1 ukládá povinnost podat přiznání každému daňovému subjektu, odst. 3 stanoví, že odvod je splatný v poslední den lhůty pro podání

35

řádného daňového tvrzení. Nepodá-li poplatník hlášení, ačkoliv měl, má povinnost zaplatit pokutu za opožděné daňové tvrzení. Dle výše popsaného naplňuje odvod obligatorní i fakultativní znaky daně.

4.4 Sleva na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her Zákon č. 215/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách s účinností od 1. 1. 2014 vložil do části šesté nové ustanovení, a to § 41 da, jež umožňuje provozovatelům slevu na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her. Je to částečná kompenzace za zrušené odvody na veřejně prospěšné účely. V důsledku nové právní úpravy v oblasti odvodů z loterií od 1. 1. 2012 přišla některá sportoviště a sportovní kluby o příjmy plynoucí právě z těchto zdrojů.

Možnost uplatnění slevy na dílčím odvodu je však dána jen odvodům:



z loterií - peněžité nebo věcné, číselné nebo okamžitá loterie



z kursových sázek

Slevu na dílčím odvodu může uplatnit provozovatel loterií a sázek shora uvedených do výše hodnoty peněžitých darů, které provozovatel poskytl v příslušném odvodovém období Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní. Další zákonnou podmínkou je, že provozovatel musí hodnotu peněžitých darů a den předání zveřejnit způsobem umožňující dálkový přístup. Za splnění těchto podmínek si daný provozovatel může snížit dílčí základ daně nejvýše o 25 % tohoto dílčího odvodu.

Sleva na dílčím odvodu se tak fakticky projeví pouze na nižším odvodu do veřejných rozpočtů, kdy z vypočtené výše odvodu provozovatel část tohoto odvodu adresuje Českému olympijskému výboru jako bezúplatné plnění, tedy jako dar. Základ daně z příjmů právnických osob se tedy o toto bezúplatné plnění nesníží. Další možností na snížení základu daně nalezneme v § 34, který uvádí položky odčitatelné od základu daně, a to daňovou ztrátu. V případě provozovatele je i toto ustanovení zcela bezvýznamné.

36

V roce 2014 obdržel Český olympijský výbor z odvodů celkem 443 590 496 Kč od 11 loterijních společností. Loterijní společnosti hradí odvody ve 4 splátkách, časové období pro jednotlivé splátky je shodné s placením záloh na odvody z loterií a jiných podobných her. Mezi více než 80 sportovních svazů bylo rozděleno 437 047 000 Kč55, největší objem finančních prostředků plynul Fotbalové asociaci cca 137,5 mil Kč a Českému svazu ledního hokeje 35,5 mil Kč, oproti tomu například Český paralympijský výbor dostal pouze 4,4 mil Kč.

4.5 Správní poplatky I v případě správních poplatků došlo k několika novelám v průběhu existence zákona o loteriích. Do konce roku 1994 upravoval oblast správních poplatků zákon č. 368/1992 Sb., ten stanovil roční poplatky: 

za povolení loterie a okamžité loterie a tomboly 10 % z herní jistiny, nejméně 200 Kčs



20 000 Kčs za povolení provozování jednoho výherního hracího přístroje



10 % z herní jistiny za povolení k provozování ostatních sázkových her, nejméně však 1 000 Kčs

Zákonem 273/1994 Sb. došlo k podstatné změně správních poplatků, byla stanovena maximální výše poplatku 10 000 000 Kč za povolení provozování, přibyly poplatky za číselné loterie 10 % z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami, minimálně však 1 500 Kč. Byly zvýšeny i poplatky za výherní hrací přístroje, za povolení na maximálně 3 měsíce byl stanoven poplatek 8 000 Kč, na 6 měsíců 12 500 Kč a na celý kalendářní rok 25 000 Kč. U ostatních sázkových her byl zvednut minimální poplatek na 1 500 Kč. Novinkou v zákoně bylo také zavedení jednorázového poplatků za změnu umístění přístroje ve výši 1 000 Kč a 2 000 Kč za výměnu vadného přístroje, pro který bylo vydáno povolení. Přijetím zákona č. 458/2011 Sb. došlo k úplné změně stanovení správních poplatků, kdy ty jsou vybírány za přijetí žádosti. Zákon o správních poplatcích uvádí v sazebníku správních poplatků pod položkou 21 dva různé poplatky. Prvním z nich, ve výši 5000 Kč, je 55

Český olympijský výbor. Odvody z loterií do sportu. In: Olympic.cz [online]. c2015 [cit. 17.3.2015]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/text/108--odvody-z-loterii-do-sportu

37

poplatek za přijetí žádosti o vydání povolení k provozování loterie a jiné podobné hry, druhým, ve výši 3000 Kč, je poplatek za přijetí žádosti o změnu povolení k provozování loterie a jiné podobné hry56. Z hlediska daňové teorie se u poplatků jedná o jednorázové peněžité plnění, které je ukládáno na základě zákona, je nenávratné, nedobrovolné, oproti daním ekvivalentní – protiplněním je v tomto případě vydání povolení, je spravováno státem a současně je příjmem veřejných rozpočtů. Podle § 2 odst. 1 zákona o správních poplatcích57 je předmětem poplatku správní řízení, z uvedeného vyplývá, že se žadatel finančně podílí na činnosti orgánu státní správy, který koná v jeho prospěch. Správní poplatky, které jsou vybírány za vydání povolení k provozování loterií a jiných podobných her jsou dle § 10 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, příjmem státního rozpočtu.

4.6 Příjmy obcí z odvodů z loterií a jiných podobných her Do konce roku 2011 byly odvody určeny na veřejně prospěšné účely. Loterijní společnost si mohla sama v povolení k provozování stanovit, komu prostředky z části výtěžku bude poskytovat.

Kultura

Nadace Obce

Sociální

Sport

Ostatní

Součet

2008 130 607

304 351

1 356 787

76 555

1 628 167

122 756

3 619 223

2009 228 532

342 668

735 618

136 942

1 762 784

154 748

3 361 292

2010 206 896

477 053

536 733

152 326

2 173 246

141 941

3 688 195

2011 251 188

417 488

423 162

184 623

2 067 313

118 619

3 462 393

Tabulka 2 - Prostředky na veřejně prospěšné účely v letech 2008 – 2011. Zdroj: www.mfcr.cz Pozn.: Všechny částky v tabulce jsou uvedeny v tis. Kč.

58

56

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích 58 Ministerstvo financí České republiky. Přehled vyúčtování prostředků na veřejně prospěšné účely za rok 2011. In: mfcr.cz [online]. c2015 [cit. 18.3.2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vysledky-z-provozovaniloterii/2011/prehled-vyuctovani-prostredku-2011-2859 57

38

Rozdělení prostředků z části výtěžku Ostatní Kultura 4% 6%

Sport 54%

Nadace 11%

Obce 21%

Sociální 4% Graf 1 - Rozdělení prostředků z části výtěžku v průměru za roky 2008 - 2011.

59

V jednotlivých letech byl největší podíl na celkových výdajích na veřejně prospěšné účely směřován do sportu, v letech 2008 – 2011 to bylo 45 % - 59,7 %. Zatím co v roce 2008 patřily na druhou příčku obce, kterým bylo přerozděleno až 37,5 % z celkových příjmů z odvodů, v dalších letech toto procento klesalo a peníze směřovaly spíše do nadací. Pokles byl dán poklesem zájmu provozovatelů o provozování výherních hracích přístrojů povolovaných obcemi. V kategorii „ostatní“ jsou prostředky, které byly rozděleny mezi příjemce z oblasti ekologie, školství a zdravotnictví. Vlivem nové zákonné úpravy odvodů přišly například neziskové organizace o značné finanční prostředky, které se tak už na tyto účely nedostávají, nejde však jen o ně. Finanční prostředky na jednotlivé účely jsou nyní tedy rozdělovány až ze státního rozpočtu. Ze zákonné dikce totiž jasně vyplývá, že odvody se nyní dělí jen mezi veřejné rozpočty – obcí a státu, nebo je provozovateli umožněna sleva na dílčím odvodu, avšak objem finančních prostředků z této slevy, jde v plné výši pouze Českému olympijskému výboru.

59

Vytvořeno na základě tabulky č. 2

39

Nyní jsou odvody tvořeny dvěma dílčími odvody, každý z odvodů má jiné rozpočtové určení:

A.) Odvod z loterií a jiných podobných her podle § 41 b odst. 1 Odvody ze všech loterií, kursových sázek, internetových kursových sázek, sázkových her v kasinu, odvody ze sázkových her, aj. Dle § 41i odst. 3, písm. b) je 30 % odvodu příjmem rozpočtu obce.

2012

2013

2014

k 28.2.2015

Odvod dle § 41b odst. 1

1 287

2 076

1 713

269

Převod obcím

385

621

512

19

Tabulka 3 - Objem inkasa odvodů a částek převedených obcím v letech 2012 a k 28.2.2015. 60 Zdroj: www.financnisprava.cz Pozn.: Všechny částky v tabulce jsou uvedeny v mil. Kč.

B.) Odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení podle

§ 41b odst. 2,3 a 4 Převod jednotlivým obcím se provádí na základě „Hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her“, kde provozovatel musí v příloze vyplnit v jaké obci je VHP provozován. Dle § 41i odst. 1, písm. b) je 80 % odvodu příjmem rozpočtu obce.

2012

2013

2014

k 31.1.2015

Odvod dle § 41b odst. 2,3 a 4

4 649

5 981

6 209

886

Převod obcím

3 581

4 878

5 015

43

Tabulka 4 - Objem inkasa odvodů a částek převedených obcím v letech 2012 a k 31.1.2015. 61 Zdroj: www.financnisprava.cz Pozn.: Všechny částky v tabulce jsou uvedeny v mil. Kč.

60

Finanční správa. Aktuální informace k převodům výnosů z odvodu z loterií a jiných podobných her do rozpočtů obcí ČR k datu 28.2.2015. In: financnisprava.cz[online]. c2015 [cit. 18.3.2015]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-kraje-aobce/Aktualni_informace_k_prevodum_LPH_k_28-02-2015.pdf 61 Finanční správa. Aktuální informace k převodům výnosů z odvodu z loterií a jiných podobných her do rozpočtů obcí ČR k datu 28.2.2015. In: financnisprava.cz[online]. c2015 [cit. 18.3.2015]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-kraje-aobce/Aktualni_informace_k_prevodum_LPH_k_28-02-2015.pdf

40

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že nová právní úprava významně pomohla obecním rozpočtům, když většinu příjmů z odvodů z loterií a jiných podobných her směřovala právě obcím. Zákonodárce nahradil v § 41i odst. 1 písm. b) zrušené místní poplatky za povolení k provozování vyšším dílčím odvodem za výherní hrací přístroje a jiná technická zařízení, když právě 80 % z části tohoto odvodu je určeno pro obce. Srovnáme-li odvody před rokem 2011 a po něm, konkrétně v letech 2011 a 2012, zjistíme, že odvody se zvýšily o téměř 10 %. V roce 2012 to bylo celkem 3,97 mld. Kč, v roce 2013 téměř 5,5 mld. Kč, to představuje meziroční nárůst o 1,53 mld. Kč, tedy o 28 %. Počet povolených technických zařízení se v České republice dlouhodobě pohybuje mezi 57 000 a 60 000, k 31. 1. 2015 byl počet povolených kusů 57 171, k 28. 2. 2015 pak o něco méně, a to 56 904 kusů62. Avšak i přes během roku kolísající počet povolených přístrojů se inkaso z odvodů nesnižuje.

Například město Uherské Hradiště s 35 tisící obyvateli mělo v roce 2011 příjem z odvodů z výtěžku z provozování loterií 534 550 Kč, 395 000 Kč inkasovalo za místní poplatky za provozování výherních hracích přístrojů, celkem plynulo do rozpočtu města tedy 929 550 Kč. V roce 2012 činily odvody z výherních hracích přístrojů již 10 052 090 Kč, odvod výtěžku z provozování loterií 671 610 Kč, celkem 10 723 700 Kč63. Do rozpočtu města meziročně šlo 10krát více finančních prostředků než za předchozí rok, v roce 2013 to bylo ještě o více než 3 mil. Kč více. Pro srovnání dopadu dřívější a nynější úpravy odvodů uvádím v tabulce č. 5 města s různým počtem obyvatel, aby bylo zřejmé, že nová právní úprava pomohla nejen větším městům, ale znamená značný rozdíl v daňových příjmech z odvodů i pro malá města v České republice. V roce 2011 jde o součet příjmů z místních poplatků a odvodu z výtěžku z provozování loterií a v roce 2012 součet odvodu z výherních hracích přístrojů a odvodu výtěžku z provozování loterií64. V tabulce č. 6 uvádím, kolik procent z celkových daňových příjmů měst tvořily v tom kterém roce v daném městě příjmy z odvodů.

62

Ministerstvo financí České republiky. Přehled povolených zařízení. In: mfcr.cz [online]. c2015 [cit. 18.3.2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/regulace/loterie-asazkove-hry/prehled-povolenych-zarizeni 63 Rozpočet veřejně o.s. Příjmy – daňové. In: rozpocetobce.cz [online]. c2014 [cit. 31.3.2015]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/592005-uherskehradiste/prijmy/danove/2012 64 Tamtéž

41

Město Praha

počet obyv. 1 243 201

rok 2011 255 151 930

rok 2012 696 433 240

nárůst 441 281 310

Brno

377 508

111 102 500

205 612 330

94 509 830

Zlín

75 555

13 485 150

47 096 350

33 611 200

Most

67 490 5 408

13 028 570 61 790

38 814 780 2 458 110

25 789 210 2 396 320

Kunovice

Tabulka 5 - Příjmy z odvodů u vybraných obcí v letech 2011 a 2012. Zdroj: www.rozpocetobce.cz

Město Praha

rok 2011 0,6 %

rok 2012 1,6 %

nárůst 1%

Brno

1,4 %

2,6 %

1,2 %

Zlín

1,5 %

5%

3,5 %

Most

1,8 %

4,8 %

3%

Kunovice

0,12 %

3,8 %

3,68 %

65

Tabulka 6 - Procentuální podíl příjmů z odvodů na daňových příjmech vybraných měst v letech 2011 a 66 2012. Zdroj: www.rozpocetobce.cz

4.7 Zdanění hazardních her z pohledu Evropské unie Od roku 2004, kdy se Česká republika stala právoplatným členem Evropské unie a je vázaná evropským právem, musí být i oblast hazardních her zasazena do kontextu evropského práva, jakožto práva nadnárodního. Oblast hazardních her je z pohledu evropského práva považována za specifický druh služeb, který je vyloučen z působnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES. Mezinárodní Smlouvou o přistoupení k Evropské unii se České republika zavázala k respektování Evropské unie, a to včetně judikatury Soudního dvora EU.

65

Rozpočet veřejně o.s. Rozpočet obce. In: rozpocetobce.cz [online]. c2014 [cit. 31.3.2015]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci 66 Rozpočet veřejně o.s. Rozpočet obce. In: rozpocetobce.cz [online]. c2014 [cit. 31.3.2015]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci

42

Na oblast hazardních her se vztahují ustanovení primárního práva Evropské unie, zejména čl. 49 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Rámec primárního práva je dotvářen judikaturou Soudního dvora Evropské unie, který aplikuje obecná ustanovení smluv na právní úpravu hazardních her konkrétních členských států. Vstupem České republiky do společenství se Česká republika zavázala k respektování svobody pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu a právě na oblast hazardu je v rámci společenství pohlíženo jako na poskytovanou službu. S ohledem na fakt, že oblast hazardních her není na unijní úrovni plně harmonizována, ponechal Soudní dvůr členským státům, aby si dle uvážení zvolili vlastní systém opatření, která budou směřovat k dosažení cílů vnitrostátní politiky s podmínkou, že přijatá opatření budou v souladu s primárním právem Evropské unie. Z ustálené judikatury Soudního dvora a principu subsidiarity vyplývá, že si členské státy mohou v neharmonizované oblasti hazardních her stanovit cíle své politiky dle vlastního žebříčku hodnot, mohou si také vymezit požadovanou úroveň a prostředky ochrany. Na druhou stranu mají být rozhodnutí soudního dvora členským státům předlohou při interpretaci jednotlivých ustanovení SFEU, jsou tedy prostředkem k částečné harmonizaci této oblasti mezi členskými státy. Všechna opatření musí být v souladu s primárním právem Evropské unie67.

67

Ministerstvo financí České republiky. Důvodová zpráva Ministerstva financí České republiky k návrhu zákona o hazardních hrách [online]. In: mfcr.cz. Publikováno 3. 2. 2015 [cit. 17.3.2015]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9PQFJEEQ

43

5. Závěr Ministerstvo financí má již vypracovaný nový návrh zákona s názvem Zákon o hazardních hrách, v současné době návrh prochází vnitřním připomínkovým řízením. Nový zákon by měl nabýt účinnosti od 1. 1. 2016. Předkládaný návrh zákona se má co nejblíže přiblížit zdaňování hazardu v okolních zemích,

s cílem

navýšit

příjmy

státního

rozpočtu.

Ministerstvo

financí

chce

z předpokládaného navýšeného výnosu podporovat především sportovní aktivity mládeže, za podmínky vytvoření transparentního systému rozdělování prostředků. Počítá s navýšením výnosu z daně z hazardních her, které by mělo dosáhnout až 5 miliard korun.

Ministerstvo financí se rozhodlo pro novou zákonnou úpravu v oblasti hazardních her z důvodu velmi vysoké úrovně společenských nákladů na hazardní hraní v České republice, druhým hlavním problémem je nedostatečná úprava zákona on-line hraní. Současný zákon o loteriích a jiných podobných hrách nedostatečně reflektuje možnosti využití internetu pro zprostředkování a organizaci hazardních her. V současné době není tento způsob podnikání umožněn zahraničním subjektům, čímž, dle odhadů Nejvyššího kontrolního úřadu, přichází náš stát téměř o 600 mil. Kč ročně. Nejvyšší kontrolní úřad dále zjistil, že v důsledku nevyhovující právní úpravy jsou na internetu nelegálně provozovány sázky řadou společností, které ze svých zisků neodvádí odvody. Nedostatky byly shledány i v oblasti státního dozoru, který je neúčinný a neefektivní. Ačkoliv má Ministerstvo financí pravomoc zrušit povolení k provozování hracích automatů, ani jednou tak neučinilo, přestože někteří provozovatelé opakovaně porušili předpisy. Dalším velmi vážným problémem je špatné provázání Ministerstva financí, finančních úřadů a obcí. Finanční úřady mají nedostatek podkladů pro ověření správnosti údajů v odvodových přiznáních, nemají přesné informace o počtech povolených výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení v jednotlivých obcích. Největším nedostatkem současné právní úpravy je její značná liberálnost, nesystematičnost a nepřehlednost. Primárními cíli nové právní úpravy je především ochrana sázejících, zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her, otevření české trhu hazardních her pro provozovatele se sídlem v členském státě

44

Evropské unie nebo státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru na základě principu srovnatelnosti podmínek, bez nutnosti zřízení stále provozovny na území našeho státu. Dalším cílem je také zvýšení transparentnosti a co nejvíce snížit riziko korupčního prostředí. Úprava provozování hazardních her dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, Ministerstvo financí chce vybudovat informační systém provozování hazardních her, který bude spravovat veškerá data a údaje v oblasti hazardních her. I nadále bude ústředním povolovacím orgánem, kdy k taxativně vymezeným druhům hazardních her bude nutno získat ještě povolení od obce, na jejímž území bude hra provozována. Změna přichází taky v oblasti státního dozoru, ten by měly vykonávat celní úřady. Zákon vymezuje odlišně hazardní hry, udává taxativní výčet druhů hazardních her, který není možné nijak rozšířit. Nově budou spotřebitelské soutěže, ankety a jiné akce o ceny postaveny mimo působnost zákona o hazardních hrách. Zákon umožňuje provoz veškerých druhů hazardních her po internetu. Nový je i postup povolovacího řízení, povolení ke všem druhům hazardních her bude vydávat Ministerstvo financí, krom malých výjimek. Jak bylo výše uvedeno, v některých případech bude potřeba ještě povolení obce. Důležitým aspektem k tvorbě nového zákona byla i regulace dostupnosti hazardních her, především výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení, které vytvářejí největší objem společenských nákladů v souvislosti se vznikem patologického hráčství. Návrhy, jak omezit dostupnost výherních hracích přístrojů jsou stanovit maximální počet těchto zařízení v České republice, výrazně snížit časovou dostupnost těchto zařízení, zrušení zvláštního provozního režimu (technická herní zařízení budou jen v hernách a kasinech). Dále také v poslední době velmi diskutované možnosti omezení hraní hazardních her pro osoby pobírající příspěvky v hmotné nouzi, aj.

Ministerstvo financí chce také zavést tři sazby zdanění, oproti současné jedné sazbě ve výši 20 %. V případě technické hry (výherní hrací přístroje) by měla být poměrná sazba 35 %, pevná pak dvojnásobek současné sazby, tedy 110 Kč za každý den, kdy byl výherní hrací přístroj. Předpokládá, že toto navýšení povede ke snížení počtu přístrojů a jiných technických zařízení. Druhá sazba ve výši 30 % by platila pro živé hry, tedy hry v kasinu,

45

loterie a binga. A třetí sazbu 25 % navrhují pro kursové sázky a tomboly s úhrnem sázek od 75 000 Kč. Další změna by se měla týkat výnosu dílčí daně z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení, a to v poměru 55 % příjem státního rozpočtu a 45 % příjem rozpočtu obcí. Výnos dílčích daní z ostatních her by se dělil ve stejném poměru68. Návrh zákona o hazardních hrách je plně slučitelný s právem Evropské unie69.

Hlavním cílem práce bylo určit charakter odvodu z loterií a jiných podobných her, jedná se o plnění, které můžeme označit za daň, ačkoliv je z nejasných důvodů označeno jako odvod. Odvody i daně mají shodně stanoveny konstrukční prvky, jsou spravovány podle shodného právního předpisu, mají i shodného správce daně. Odvod je, jak bylo uvedeno, řádné, pravidelné, neúčelové a neekvivalentní plnění, není u něj nárok na protiplnění, které nalezneme u poplatků. Jsou příjmem veřejného rozpočtu, a to jako rozpočtu státu, tak i obce, jedná se tedy o plnění ryze veřejnoprávního charakteru. Otázkou však zůstává, proč se zákonodárce brání totožnému pojmenování. Nutno dodat, že se změnou názvosloví se nepočítá ani v případě připravovaného zákona o hazardních hrách. Hlavní hypotézou práce bylo, že příjmy z odvodů z loterií jsou významným zdrojem peněžních prostředků jak pro obce, tak především pro sport. V kapitole 4. 2. 9 a 4. 4 se tato hypotéza potvrdila, i když se může jednat jen o pár procent, i tak to může přispět k rozvoji služeb pro obyvatelstvo v dané obci či městě. Z pohledu přísunu finančních prostředků do sportu už se jedná o mnohem výraznější částky, které jsou adresovány Českému olympijskému výboru, ten následně distribuuje prostředky mezi jednotlivé sporty.

68

Ministerstvo financí České republiky. MF předkládá do připomínkového řízení zákon o zdanění hazardu [online]. In: mfcr.cz. Publikováno 3. 2. 2015 [cit. 17.3.2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/mf-predklada-dopripominkoveho-rizeni-za-20479 69 Ministerstvo financí České republiky. Důvodová zpráva Ministerstva financí České republiky k návrhu zákona o hazardních hrách [online]. In: mfcr.cz. Publikováno 3. 2. 2015 [cit. 17.3.2015]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9PQFJEEQ

46

Seznam použitých zdrojů

Právní předpisy

Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 149/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobný hrách, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 300/2011Sb., kterým se měnil zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v předešlém znění

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 171/2005 Sb., o hazardných hrách a o zmene a doplnení niektorých zákonov

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdější předpisů

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů

47

Knižní zdroje BERNARD, B. et al. Evropské loterie a hry. Praha: Olympia, 1998. s. 256. ISBN 80-7033-551-3

KRAMÁČ, K., HUŠÁK, A. a kol. Herní právo. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, 181 s.

DVOŘÁK, T. Zákon o loteriích a jiných podobných hrách s poznámkami a souvisejícími předpisy. Praha: Linde Praha, a.s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2006. 175s. ISBN 80-7201-638-5

BOHÁČ, R. Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, s. 332

Internetové zdroje

MICHAJLOVA, A. Historie hazardu. In: Dvorek.eu [online]. 28.12.2009 [cit. 1.3.2015]. Dostupné z: http://www.dvorek.eu/clanek/23585

Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. MORAVČÍK, V., ČERNÝ, J., LEŠTINOVÁ, Z., CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., LICEHAMMEROVÁ, Š., ZIEGLER, A., KOCAREVOVÁ, V. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Trh se sázkovými hrami [online]. c2014 [cit. 17.12.2014]. Dostupné z : file:///C:/Users/Petra/Downloads/hazard_final_web.pdf

VEROSTA, P. Patologické hráčství: souhrn faktorů a aktuální situace v České republice[online]. c2011 [cit. 14.2.2015]. Dostupné z: http://www.evropskezpravy.cz/soubory/dokumenty/patologicke-hracstvi-apa2011-704.pdf

Problem gambling. Patogeneze patologického hráčství [online]. c2013 [cit. 14.2.2015]. Dostupné z: http://www.problemgambling.cz/news/patogeneze-poruchy/

48

VACEK, J. Nelátkové závisloti. Patologické hráčství [online]. c2013 [cit. 14.2.2015]. Dostupné z: file:///C:/Users/Petra/Downloads/patologicke%20hracstvi%20(2).pdf

Vláda České republiky. Průběžné výsledky studie dopadů sázkových her na společnost [online]. Vláda České republiky: © 2015 [cit. 17.12.2014].

Ministerstvo financí České republiky. Obecně závazné vyhlášky obcí. In: mfcr.cz [online]. c2015 [cit. 18.3.2015]. Dostupné z: file:///C:/Users/Petra/Downloads/Prehled_2015-0216_Obecne-zavazne-vyhlasky-obci.pdf

Ministerstvo financí České republiky. Loterie a jiné podobné hry § 50 odst. 3. In: mfcr.cz [online]. c2015 [cit. 18.2.2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/regulace/loterie-a-sazkove-hry/podminky-pro-povolovani-loterii/loterie-a-jinepodobne-hry--50-odst-3

KORYNTA, Karel. Metodická příručka pro výkon státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi [online]. c2011 [cit. 2014-12-16]. Dostupné na World Wide Web: http://www.krkralovehradecky.cz/assets/kraj-volene-organy/obce/metodicka-pomocobcim/27_Metodicka_prirucka_k_1_1_2011.pdf

Ministerstvo financí České republiky. Přehled vyúčtování prostředků na veřejně prospěšné účely za rok 2011. In: mfcr.cz [online]. c2015 [cit. 18.3.2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vysledky-z-provozovaniloterii/2011/prehled-vyuctovani-prostredku-2011-2859

Finanční správa. Aktuální informace k převodům výnosů z odvodu z loterií a jiných podobných her do rozpočtů obcí ČR k datu 28.2.2015. In: financnisprava.cz[online]. c2015 [cit. 18.3.2015]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-kraje-aobce/Aktualni_informace_k_prevodum_LPH_k_28-02-2015.pdf

VYBÍRAL, R. Některé otázky zdaňování hazardu v České republice [online]. c2011 [cit. 17.3.2015]. Dostupné z:

49

https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2011/files/prispevky/02%20FINANC/Roman %20Vybiral.pdf

DOLEŽALOVÁ, J. Informace pro příjemce výnosu z odvodu z loterií a jiných podobných her [online]. c2014 [cit. 2014-12-16]. Dostupné z:

NĚMEČEK, J. Zdanění hazardu? Učme se v Evropě, třeba v Maďarsku[online]. In: Echo24.cz. 8. října 2014 [cit. 31.3.2015]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/iCy2P/zdaneni-hazardu-ucmese-v-evrope-treba-v-madarsku

Český olympijský výbor. Odvody z loterií do sportu. In: Olympic.cz [online]. c2015 [cit. 17.3.2015]. Dostupné z: http://www.olympic.cz/text/108--odvody-z-loterii-do-sportu

Finanční správa. Aktuální informace k převodům výnosů z odvodu z loterií a jiných podobných her do rozpočtů obcí ČR k datu 28.2.2015. In: financnisprava.cz[online]. c2015 [cit. 18.3.2015]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-kraje-aobce/Aktualni_informace_k_prevodum_LPH_k_28-02-2015.pdf

Rozpočet veřejně o.s. Příjmy – daňové. In: rozpocetobce.cz [online]. c2014 [cit. 31.3.2015]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/592005-uherskehradiste/prijmy/danove/2012

Rozpočet veřejně o.s. Rozpočet obce. In: rozpocetobce.cz [online]. c2014 [cit. 31.3.2015]. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci

Ministerstvo financí České republiky. Přehled povolených zařízení. In: mfcr.cz [online]. c2015 [cit. 18.3.2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/regulace/loterie-a-sazkove-hry/prehled-povolenych-zarizeni

Ministerstvo financí České republiky. MF předkládá do připomínkového řízení zákon o zdanění hazardu [online]. In: mfcr.cz. Publikováno 3. 2. 2015 [cit. 17.3.2015].

50

Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/mf-predklada-dopripominkoveho-rizeni-za-20479

Ministerstvo financí České republiky. Důvodová zpráva Ministerstva financí České republiky k návrhu zákona o hazardních hrách [online]. In: mfcr.cz. Publikováno 3. 2. 2015 [cit. 17.3.2015]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9PQFJEEQ

Seznam tabulek Tabulka 1- Tabulka pro výpočet odvodu části výtěžku na veřejně prospěšné účely. ............ 25 Tabulka 2 - Prostředky na veřejně prospěšné účely v letech 2008 – 2011 ............................ 38 Tabulka 3 - Objem inkasa odvodů a částek převedených obcím 2012-2015......................... 40 Tabulka 4 - Objem inkasa odvodů a částek převedených obcím 2012-2015......................... 40 Tabulka 5 - Příjmy z odvodů u vybraných obcí v letech 2011 a 2012 .................................... 42 Tabulka 6 - Procentuální podíl příjmů z odvodů na daňových příjmech vybraných měst v letech 2011 a 2012 ................................................................................................................. 42

Seznam grafů

Graf 1 - Rozdělení prostředků z části výtěžku v průměru za roky 2008 - 2011. .................... 39

51