Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra správní vědy a správního práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra správní vědy a správního práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Procesní postavení soudního znalce ve správním řízení

Ing. Petr Mazák

2014/2015

3

Jméno a příjmení autora:

Ing. Petr MAZÁK

Název bakalářské práce:

Procesní postavení soudního znalce ve správním řízení

Název v angličtině:

The Procedural Status of a Expert Witness in the Administrative Procedure

Katedra:

Správní vědy a správního práva

Vedoucí bakalářské práce:

JUDr. Alena Kliková Ph.D.

Rok obhajoby:

2015

Abstrakt Obsahem bakalářské práce na téma Procesní postavení soudního znalce ve správním řízení je pojednání o znalecké činnosti znalce v rámci správního řízení. V úvodu bakalářské práce je uveden krátký exkurz do základních pojmů, jako např. jmenování znalce, kvalifikační předpoklady a délka odborné praxe pro konkrétní obor, až po důvody jeho odvolání. V druhé části práce je pojednáno o znalci v rámci samotného správního řízení. Zde jsem se zaměřil na problematiku postavení znalce v rámci řízení před správním orgánem prvního stupně projednávající dopravní přestupky. Ve třetí části jsou krátce rozebrány náležitosti a obsah znaleckého posudku, odměna znalce a náhrada nákladů. V závěru bakalářské práce je zmíněn připravovaný návrh změny zákona o znalcích, který se jednoznačně promítne do procesního postavení „soudního“ znalce ve správním řízení. Klíčová slova správní řízení, znalec, znalecký posudek Abstract The subject matter of the bachelor thesis is The Procedural Status of an Expert Witness in the Administrative Procedure. In the thesis introduction, there is presented a brief excursion into the basic concepts, such as appointment of an expert, qualifications and practical training for a specific field, or reasons for expert dismissal. The second part deals with the experts within the relevant administrative proceedings. Here I focus on issues of an expert in proceedings at the administrative authority of first instance dealing with traffic offenses. In the third part, there are briefly discussed all details and content of expert appraisal, expert reward and cost recovery. In the thesis conclusion, there are mentioned upcoming draft amendments to the Act on Experts, which are clearly reflected in the procedural position of the "judicial" expert in administrative proceedings. Keywords Administrative Procedure, Expert Witness, Expert Opinion

4

Čestné prohlášení:

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Procesní postavení znalce v rámci správního řízení zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

V Brně, dne 12. dubna 2015 ……………………....................... Ing. Petr Mazák 5

Poděkování

Na tomto místě bych rád jmenovitě poděkoval vedoucímu bakalářské práce paní JUDr. Aleně Klikové, Ph.D., za podněty i cenné rady a za vstřícný přístup při odborném vedení této práce. Současně patří mé poděkování všem, kteří mě při studiu podporovali. 6

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ČR – Česká republika Kč – Koruna česká Kčs – Koruna československá NS ČR – Nejvyšší soud České republiky NSS ČR – Nejvyšší správní soud České republiky NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tzv. nový občanský zákoník VUT – Vysoké učeni technické v Brně SŘ – zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ZnalZ – zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících ve znění pozdějších předpisů. VyZNAL – Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. INS MS ČR – Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR V – stupeň utajení „vyhrazené“ D – stupeň utajení „důvěrné“ T – stupeň utajení „tajné“ PT – stupeň utajení „přísně tajné“ OSŘ – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů EU – Evropská unie

7

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................................ 7 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 9 2. ZÁKLADNÍ POJMY ........................................................................................................... 11 2.1. Znalci ve světle zákona o znalcích ................................................................................ 11 2.2. Jmenování znalce ........................................................................................................... 12 2.3. Obory znalecké činnosti ................................................................................................ 15 2.4. Odvolání znalce ............................................................................................................. 16 3. PŘIBRÁNÍ ZNALCE VE SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ ................................................................ 19 3.1. Důvody přibrání znalce ve správním řízení ................................................................... 19 3.2. Usnesení o přibrání znalce ............................................................................................. 20 3.3. Sdělení účastníkům řízení ve věci přibrání znalce ........................................................ 21 3.4. Poučení znalce ............................................................................................................... 22 3.5. Mlčenlivost znalce ......................................................................................................... 23 3.6. Trestněprávní odpovědnost znalce ................................................................................ 23 3.7. Odpovědnost znalce za škodu........................................................................................ 24 3.8. Dílčí shrnutí k procesnímu postavení znalce ................................................................. 25 3.9. Rizika ovlivňující výběr znalce ..................................................................................... 27 4. NÁLEŽITOSTI A OBSAH ZNALECKÉHO POSUDKU .................................................. 31 4.1. Nález .............................................................................................................................. 31 4.2. Posudek .......................................................................................................................... 32 4.3. Znalecká doložka ........................................................................................................... 33 4.4. Odměna znalce a náhrada nákladů ................................................................................ 34 ZÁVĚR..................................................................................................................................... 37 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ....................................................... 39 Právní předpisy ..................................................................................................................... 40 Judikatura.............................................................................................................................. 41 Elektronické prameny ........................................................................................................... 42 Příloha č. 1 ............................................................................................................................ 43 Příloha č. 2 ............................................................................................................................ 44

8

1. ÚVOD Téma práce jsem si zvolil z důvodu aktuálnosti této problematiky. Právní úprava týkající se znalců je kodifikována v zákoně č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Přestože tato zákonná úprava je platná bezmála čtyřicet let a za dobu své platnosti byla třikrát měněna (poslední změna je v účinnosti od roku 2011), vzhledem ke stávajícím změnám je tato problematika aktuální zejména v očekávání odborné veřejnosti, kdy je na úsvitu nová právní úprava, která již aktuálně reaguje na současný společenský stav. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva došlo ke změně mnoha souvisejících předpisů, které na novou občanskoprávní úpravu reagují a prolínají se také do oblasti správního a trestního práva. Systematika této bakalářské práce odpovídá členění na tři základní kapitoly a podkapitoly, které se vzájemně doplňují a logicky na sebe navazují. První část práce je věnována základním pojmům, zejména pak vymezení pojmu znalec, podmínkám jeho jmenování a odvolání. Dále jsou zde vymezeny jednotlivé obory znalecké činnosti. Tato kapitola poskytuje zejména přehled základních pojmů, jež s daným tématem souvisejí. Druhá stěžejní část práce obsahuje procesní postavení znalce ve správním řízení. Vlastní procesní postavení znalce ve správním řízení počíná jeho „přibráním“. Znalecký posudek, který je znalcem vyhotoven, je pak v rámci správního řízení důkazem, který lze opatřit jak ze strany správního orgánu, tak i ze strany podezřelého či procesním vývojem dále obviněného. Dále je v této kapitole pojednáno o právech a povinnostech znalce např. o jeho mlčenlivosti a trestněprávní ochraně. V závěru této kapitoly je část věnována odpovědnosti znalce za škodu. Ve třetí části práce se zaměřuji na obligatorní náležitosti posudku jako je nález, posudek a znalecká doložka. Znalecký posudek předkládaný obviněným však musí být opatřen kromě znalecké doložky také doložkou znalce o trestněprávní odpovědnosti. Dále je zde popsán výpočet odměny znalce a náhrady jeho nákladů souvisejících s vypracováním znaleckého posudku. Závěr bakalářské práce je pak shrnutím teoretických i praktických poznatků a zhodnocení dané problematiky. V průběhu celé práce jsou uvedeny vlastní úvahy a také odraz dosavadní správně právní praxe.

9

Cílem této práce je posouzení procesního postavení soudního znalce v rámci správního řízení. Zvláštní pozornost je pak věnována obligatorním náležitostem znaleckého posudku. Na závěr jsem zhodnotil danou problematiku a přidal svůj vlastní názor. Vzhledem ke skutečnosti, že dané téma je velmi široké, není tudíž možno jej celkově vyčerpat v rozsahu bakalářské práce. S ohledem na zadání a celkové pojetí této práce je tato kromě analýzy platné právní úpravy a judikatury založena na praktických poznatcích vyplývajících zejména z vlastních zkušeností. V úvodní části bakalářské práce je použito především popisné metody a metody literární rešerše. Při psaní této práce jsem se opíral o odborné publikace včetně využití odborných internetových zdrojů, literárních článků a zkušeností. Přestože odborná literatura může každému poskytnout základní teoretické informace, při zpracování této práce jsem zejména využil znalosti z vlastní veřejnosprávní praxe v dané oblasti, které jsem měl možnost získat, ať již jako oprávněná úřední osoba při provádění správního řízení, tak jako znalec jmenovaný pro obory doprava, ekonomika, strojírenství. Nejdůležitější metodou pro psaní práce byla analýza stávajících platných právních předpisů upravující danou oblast, kompilace praktických zkušeností a jejich následná deskripce. Práce je zpracována ke dni 12. 4. 2015

10

2. ZÁKLADNÍ POJMY 2.1. Znalci ve světle zákona o znalcích Na otázku „kdo je znalec“ nalezneme odpověď v odborné literatuře, tedy „obecně se při stanovení podmínek pro jmenování vychází z toho, že za znalce by měli být jmenováni „nejlepší z nejlepších“, tedy pokud pro daný obor existuje odpovídající vysokoškolské vzdělání, měl by je uchazeč o jmenování doložit.“1 Na tuto prostou otázku lze nalézt odpověď i v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, co by negativního zákonodárce, kde je uvedeno, že „znalec je osobou, která prostřednictvím svých odborných znalostí posuzuje skutečnosti, které byly soudem určeny, a ve znaleckém posudku soudu sděluje subjektivní výsledek tohoto posouzení.“2 Základní právní úpravou týkající se znalecké činnosti je zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících3(dále jen „zákon o znalcích“). V tomto zákoně jsou mimo jiné upraveny podmínky výkonu znalecké a tlumočnické činnosti, práva a povinnosti znalců a tlumočníků, a odpovědnost znalců za správní delikty při výkonu znalecké a tlumočnické činnosti. Provádějícím předpisem k tomuto zákonu je vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích4 (dále jen „prováděcí vyhláška“). V těchto právních předpisech je také uvedeno, kdo a za jakých podmínek a pro jaké obory může být jmenován znalcem. Za znalce lze obecně považovat osobu, která svými odbornými vlastnostmi převyšuje v rámci dané specializace ostatní odborníky v daném oboru a je zapsána ve veřejném seznamu znalců vedeného Ministerstvem spravedlnosti České republiky.

1

FRYŠTÁK, Marek a KREJČÍ Zdeněk. Postavení znalce v trestním řízení. Masarykova univerzita 2010, ISBN 978-80-210-4955-0, s. 52 2 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 324/2005. Nejvyšší soud. [online]. Nejvyšší soud, © 2009 [cit. 11.3. 2015]. 3 Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.2.2015] 4 Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících ve znění ke dni 1.1.2003. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.2.2015]

11

2.2. Jmenování znalce Jak jsem již uvedl v předchozí části je za osobu znalce vnímán odborník v dané oblasti. Jmenování znalce je objektivní proces výběru, kdy orgán, který provádí jmenování znalce, postupuje dle ustanovení § 3 až 7 zákona o znalcích5. Zákonodárce vychází z možnosti jmenování na žádost budoucího znalce, nebo na návrh orgánu veřejné moci.6 V obecné praxi je nejčastějším způsobem jmenování znalce – jmenování na žádost budoucího znalce. Dále je pak ve vyhlášce vymezeno, kdo jmenování znalce provádí s tím, že Ministr spravedlnosti jmenuje znalce, kteří jsou pracovníky ústředních orgánů, vysokých škol, vědeckých a výzkumných ústavů. Samostatnou skupinou jsou znalci z oboru práva pro oblast právních vztahů k cizině, jakož i znalci, u nichž si jmenování a odvolání vyhradil Ministr spravedlnosti ČR. V ostatních případech jsou znalci jmenování na základě pověření ministra spravedlnosti příslušným předsedou krajského soudu, v jehož obvodu má znalec bydliště.7 Dle zákona8 lze jmenovat znalce za splnění zákonných podmínek, tedy pokud: a) je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky, b) je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu, c) je bezúhonný, Podmínku bezúhonnosti nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin, nebo za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena (zde připadají různé procesní možnosti ukončení trestního řízení odklon od trestního řízení, podmíněné zastavení trestního řízení, narovnání apod.)9.

5

§ 3 až 7 ZnalZ § 5 ZnalZ 7 § 1 odst. 1,2 VyZNAL 8 § 4 ZnalZ 9 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.2.2015] 6

12

d) nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle zákona o znalcích, e) má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru, v němž má jako znalec působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor, v němž je taková výuka zavedena, V této části, uvádím odkaz na přílohu č. 1 této práce, odborné podmínky pro jmenování znalcem v oboru, ve kterém sám vykonávám znaleckou činnost. Je zde např. stanoveno jako podmínka specializační postgraduální studium a deset let praxe v oboru10. Zde je vhodné se pozastavit nad legislativní nevyrovnaností, kdy je v zákoně uvedeno v poslední větě ustanovení § 26, že Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou seznam oborů a odvětví, u nichž může taktéž jednotlivě stanovit kvalifikační předpoklady.11 Zveřejnění kvalifikačních předpokladů má formu sdělení na webových stránkách ministerstva spravedlnosti ČR. Je však otázkou, zda toto sdělení je právně závazné nebo pouze informativní. f) má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může řádně vykonávat. Zde přichází v úvahu otázka důvěryhodnosti, ať již zárukou ze strany zaměstnavatele, či například doložením bezpečnostní prověrky v určitém rozsahu pro stupně V-vyhrazené, D-důvěrné, T-tajné nebo PT- přísně tajné od Národního bezpečnostního úřadu. Pravděpodobně nelze za osobu důvěryhodnou považovat tu, která byla v minulosti vyškrtnuta ze seznamu znalců, např. v důsledku úmyslného trestného činu. g) se jmenováním souhlasí, tato podmínka musí být splněna zejména při jmenovaní na návrh. V případě, že k jmenování dochází na základě jeho žádosti, je zde předpoklad, že se jmenováním souhlasí, neboť by z logiky věci svou žádost nepodával. Znalec skládá slib do rukou toho, kdo jej jmenoval. Znění tohoto slibu je uvedeno v zákoně a zní: "Slibuji, že při své znalecké činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně

10

údaje z oficiálního serveru českého soudnictví http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=5863&d=321691 [stav ke dni 1.2.2015] 11 § 26 ZnalZ

13

využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl."12 Po složení slibu se jmenovaní znalci zapisují do seznamu znalců a tlumočníků. Dle současné právní úpravy na jmenování znalcem není právní nárok, toto by se však mělo změnit po novele zákona o znalcích. Je však otázkou, kdy a v jaké podobě bude tento zákon schválen. V současné době je procesní postup jmenování upraven správním řádem13 a pro oprávněné úřední osoby je závazná instrukce vydaná Ministerstvem spravedlnosti ČR14. Podle zmíněné instrukce dochází také k prověření potřebnosti jmenování znalce v daném oboru a to s odkazem na vyhlášku15 konkrétně na ustanovení § 2 odst. 4, tak aby mohlo dojít ze strany správního orgánu (např. předsedy Krajského soudu) k vyslovení závěru o nepotřebnosti jmenování znalce. Tento závěr musí být zdůvodnitelný a zároveň přezkoumatelný a to z podkladů, které tvoří statistické údaje za polední tři roky. Údaje, které slouží, jako podklad k provedení této statistiky jsou například výkazy provedených úkonů (znaleckých posudků) dle znaleckého deníku předkládaných znalci místně příslušnému Krajskému soudu. Jak jsem již uvedl výše, ke jmenování znalce může docházet, jak ze strany ministra spravedlnosti přímo nebo ze strany předsedy krajského soudu, kterého ministr spravedlnosti jmenováním pověří. Tato ustálená tradice bude přes svou nesystematičnost platit i nadále. Není důvodu, proč by měl ministr speciálně jmenovat za znalce ty osoby, které jsou označeny ústředními orgány. V současné praxi ministr postoupí řízení o těchto osobách předsedovi krajského soudu, v jehož obvodu má uchazeč trvalé bydliště.16 Dle mých zkušeností z praxe jsou mi známy také případy, kdy ze strany předsedy Krajského soudu byla žádost budoucího znalce zamítnuta pro nepotřebnost jmenování. Žadatel byl v témže roce zaměstnán jako pracovník vysoké školy, podal svoji žádost přímo Ministru spravedlnosti České republiky a tento jej jmenoval znalcem.

12

§ 6 odst. 2 ZnalZ zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.2.2015] 14 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 30. 4. 2012, č. j. 90/2012-OSD-ZN, o správním řízení ve věcech znalců a tlumočníků, a o některých dalších otázkách, [cit. 14.3.2015] 15 § 2 odst. 4 VyZNAL 16 KŘÍSTEK, L. Znalectví, Praha,Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 70 13

14

2.3. Obory znalecké činnosti

Jmenovaní znalci jsou, jak již je uvedeno v předchozí kapitole zapsáni v seznamu znalců, který vede ministerstvo spravedlnosti a ten je veřejně přístupný na www.justice.cz. Celkově je zde uvedeno 50 oborů, v nichž je zapsáno 9566 znalců17. Obory se dále člení na odvětví a specializace. V působnosti Krajského soudu v Hradci Králové pro obor Doprava, odvětví doprava silniční a městská specializace technické posudky o příčinách dopravních nehod je jmenováno k dnešnímu dni 21 znalců18. V této části, uvádím odkaz na přílohu č. 2, této práce, kde jsem přiložil svůj jmenovací dekret v oboru, ve kterém sám vykonávám znaleckou činnost. V odborné literatuře19 se dá dohledat orientační heslovník k členění seznamu znalců na základní obory a odvětví. Obor doprava se například dělí na odvětví doprava letecká, městská, silniční, vodní a železniční. Jako jeden z posledních oborů je obor zdravotnictví - odvětví soudní lékařství; se specializací na stanovení nemajetkové újmy. Kdy tato specializace reaguje na občanský zákoník20 při zrušení bodové vyhlášky21. Tak jako se lidské poznání bude vyvíjet v závislosti na technickém pokroku, bude přibývat i nových vědných disciplín a v návaznosti na toto lidské poznání lze očekávat i nové znalecké obory či specializace. Tento stav se prolíná i do mnou prováděných posudků, když v důsledku vědeckotechnického pokroku jsou ve vozidlech namontovány zapisující zařízení tzv. „černé skříňky“. Pro vozidla vyvážené do Spojených států je technická norma již povinná, kdy obdobná zařízení nalezneme například u letadel, ze kterých lze vyčíst konkrétní data o průběhu nehodového děje. Díky těmto datům jsou pak přesnější vstupní údaje potřebné pro analýzu nehodového děje, například konkrétní brzdné zpomalení, tj. záporné zrychlení vozidla mající vztah k časové ose. Je otázkou, zda se v rámci řízení neobjeví nutnost analyzovat data z těchto záznamových zařízení např. prostřednictvím dalších odborníků (znalců), kteří nejsou zaměstnanci výrobce silničních vozidel, tak aby nemohlo dojít k případnému zkreslení dat a následně objektivnímu posouzení věci například u dopravní nehody, kde by byla jako příčina vzniku např. technická závada na vozidle.

17

údaje z oficiálního serveru českého soudnictví http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm&Seq=1 [stav ke dni 14.3.2015] 18 údaje z oficiálního serveru českého soudnictví http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm&Seq=1 [stav ke dni 14.3.2015] 19 BRADÁČ, Albert a kolektiv. Úvod do soudního znalectví. 1. vyd. Brno: CERM, s.r.o. Brno, 2004, Příloha č. 3, s. 614-623 20 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tzv. nový občanský zákoník 21 Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění

15

Tuto problematiku již dříve rozebrali v odborné literatuře někteří autoři. Jako příklad lze uvést knihu Silniční dopravní nehoda v teorii a praxi z roku 2000, kde je uvedeno, že: „Lze proto s plným právem predikovat, že hromadné rozšíření paměti nehodových dat ve vozidlech bude znamenat úplnou orientaci znalců v oboru dopravních nehod na výpočetní techniku, což zpětně vyvolá vysoké nároky na vědomosti znalců.“22

2.4. Odvolání znalce

Odvolání znalce je významný zásah ze strany státního orgánu, který znalce jmenoval a to nejen do sféry občanských práv. Jako takový úkon státního orgánu musí být proveden v souladu a v mezích vymezených zákonem. Procesní postup odvolání je upraven správním řádem23 a pro oprávněné úřední osoby je závazná instrukce vydaná ministerstvem spravedlnosti ČR24. Tento autoritativní zásah do již existujících práv a povinností znalce realizovaný prostřednictvím individuálního správního aktu (správního rozhodnutí) musí být přezkoumatelný. Tedy osoba znalce, u které je využito institutu odvolání má základní procesní postavení účastníka řízení se všemi jeho procesními právy jako např. možnost v průběhu řízení i po jeho skončení nahlížet do spisového materiálu a činit si z něj kopie či výpisky, v rámci řízení uplatnit své návrhy a před vydáním rozhodnutí se vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Přesněji lze tento zásah „odvolání“ vymezit na pozastavení práva vykonávat činnost znalce nebo zánik práva vykonávat znaleckou činnost. Samotný zánik práva vykonávat znaleckou činnost je vymezen v zákoně o znalcích25, kdy právo vykonávat znaleckou činnost zaniká znalci zánikem osobnostních práv nebo projevem jeho vůle či na základě rozhodnutí orgánu státní moci.

22

PORADA, V. a kol. Silniční dopravní nehoda v teorii a praxi, Praha,Linde Praha a.s., 2000, s. 341 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.2.2015] 24 INS MS ČR - č. j. 90/2012-OSD-ZN 23

25

ZnalZ

16

Jako příklad lze uvést: a) smrt znalce b) prohlášení za mrtvého, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého c) zbavení způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena. Zde si dovolím poukázat na ustanovení § 3032 občanského zákoníku26, kde je uvedeno, že: „Kdo byl podle dosavadních právních předpisů zbaven způsobilosti k právním úkonům, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za osobu omezenou ve svéprávnosti podle tohoto zákona.“27. „Osoby, které byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku omezena, nabudou svéprávnosti nejpozději uplynutím tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže soud rozhodne jinak“.28 d) pravomocné odsouzení za úmyslný trestný čin nebo pravomocné odsouzení za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce. Rozdělení trestných činů, včetně vymezení trestných činů úmyslných najdeme v ustanovení §§ 12 až 15 trestního zákoníku29 e) pravomocné uložení sankce vyškrtnutí ze seznamu znalců dle zákona30 f) na základě písemné žádosti o vyškrtnutí ze seznamu znalců, kdy zde hovoříme o projevu vůle ze strany znalce. Kdy jsou zde stanoveny obligatorní náležitosti a postup. Pokud správní orgán, který znalce jmenoval a je v době rozhodování věcně a místně příslušný rozhodnout o zániku práva vykonávat znaleckou činnost dodatečně zjistí, že znalec nesplňuje některou z podmínek pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky odpadly, tak zahájí řízení ve věci zániku práva vykonávat znaleckou činnost.

26

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tzv. nový občanský zákoník In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.2.2015] 27 § 3032 NOZ 28 § 3033 NOZ 29 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.2.2015] 30 § 20a písm. f) ZnalZ

17

Ze strany těchto správních orgánů může také dojít k rozhodnutí o zániku práva vykonávat znaleckou činnost, pokud osoba znalce dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce, nebo pokud tyto zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení tohoto práva. Jakmile dojde k zániku tohoto práva vykonávat znaleckou činnost, zajistí oprávněný správní orgán, bezodkladně nejpozději však do 15 pracovních dnů, vyškrtnutí znalce ze seznamu znalců a tlumočníků. O záznamu o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků se vyrozumí ten, jehož se to týká. V případě úmrtí znalce je to problematická agenda spojená s těmito úkony, neboť v současné době není propojen centrální registr obyvatel a seznam znalců. V některých případech pak dochází k sdělení této skutečnosti ze strany pozůstalých společně s odevzdáním znaleckého deníku a znalecké pečetě. Umím si představit situaci, kdy v rámci odvolání znalce se předseda krajského soudu obrací na poradní sbor, který zřídil tento svůj poradní orgán za účelem posuzování odborných záležitostí ve vztahu ke znalecké činnosti. Součástí tohoto poradního sboru je i soudní znalec, který stejně jako znalec proti kterému probíhá řízení, byl znalcem v jiné mediální kauze, avšak každý z nich zpracoval znalecký posudek pro jinou stranu soudního sporu. V rámci ukončení soudního sporu se soud přiklonil k závěrům znalce, proti kterému později probíhalo řízení o odvolání. Ze strany soudního znalce, proti kterému by bylo vedeno správní řízení o odvolání, by použil námitku podjatosti, neboť předseda krajského soudu použil jako podklady pro svá rozhodnutí mimo jiné i závěry poradního sboru, na kterých přímo pracoval již zmiňovaný znalec v mediální kauze a tento by dle vyjádření znalce proti kterému je vedeno řízení mohl mít zájem právě na odvolání znalce. Je tedy otázkou, zda člen poradního sboru – znalec by sám sebe neměl vyloučit z důvodu možné podjatosti, nebo zda by členové poradního sboru neměli pracovat jako znalci, což by se mi jevilo jako nedokonalé, neboť právě ti nejlepší ze znalců by měli pracovat v poradních sborech. Je však otázkou, zda tomu tak ve skutečnosti je.

18

3. PŘIBRÁNÍ ZNALCE VE SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ 3.1. Důvody přibrání znalce ve správním řízení Důvody pro přibrání znalce jsou vymezeny ve správním řádu, kde je v ustanovení § 56 uvedeno, že: „Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce. Usnesení se oznamuje pouze znalci. O zamýšleném ustanovení znalce, popřípadě o ustanovení znalce správní orgán vhodným způsobem účastníky vyrozumí. Správní orgán znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně a předložil mu jej ve lhůtě, kterou současně určí. Může znalce také vyslechnout.“31. Při aplikaci tohoto ustanovení v konkrétním případě při řešení dopravní nehody správním orgánem je znalec přibrán k vypracování znaleckého posudku, aby zodpověděl otázky, které je nutné zodpovědět pro řádné objasnění vzniku a příčiny dopravní nehody, popř. určení možnosti k odvrácení střetu zúčastněných vozidel. Jedná se pak o jeden z důkazů, na základě kterého správní orgán rozhoduje. Z publikované judikatury Nejvyššího správního soudu České republiky32 lze dovodit, že z praxe nastaly případy, kdy oprávněná úřední osoba byla absolventem studia technického znalectví. V posuzované věci správním orgánem se jednalo o komparaci dvou fotografií. NSS ČR vyslovil názor, že toto „není natolik složitou technickou záležitostí, aby k ní musel být povolán znalec; docela postačí schopnost technického myšlení a vyjadřování. Takovou způsobilost, resp. schopnost, lze jistě v případě žalovaného, resp. pověřené úřední osoby, shledat, což vyplývá nejen z výkazu o specializačním studiu této osoby na Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně (byť jak vyplývá z výkazu, úspěšné ukončení předmětu Soudní inženýrství analýzy silničních nehod včetně metodiky nálezu bylo této osobě potvrzeno zápočtem i zkouškou až dne 18. 3. 2009, tedy až po vydání napadeného rozhodnutí žalovaného), ale především z detailně a srozumitelně popsaného postupu komparace fotografií.33

31

§ 59 SŘ rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2009, sp. zn 2 As 64/2009. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2010 [4.4.2015]. Dostupné z http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaSimpleSearch&SimpleSearch=1&rjz_id=12&rok=2009&sen at=2&cislo=64&pagesource=0, 32,31

19

Na otázku, zda může oprávněná úřední osoba v rámci správního řízení posuzovat odborné skutečnosti, lze obecně konstatovat, že ano. K tomuto závěru se kloní i JUDr. Ing. Lukáš Křístek, MBA, kdy ve své knize Znalectví uvádí na straně 45, že: „Pokud ve správním řízení má úředník odborné znalosti, může je použít, na rozdíl od soudního řízení.“

34

Nedovedu si však představit, že by tato oprávněná úřední osoba měla analyzovat nehodový děj jako celek, tedy obsahově složitou a časově náročnou analýzu. Vystává zde ihned několik otázek. Jak by se lišilo její pracovní zařazení od ostatních referentů? Neboť pro základní analýzu dopravní nehody, jejímž výstupem je znalecký posudek, je zapotřebí cca 45 hodin. Dále pak otázka vztahu odpovědnosti úřední oprávněné osoby za případné chyby při analýze dopravní nehody až po materiální vybavení např. licencovaného softwaru. Na závěr této kapitoly, bych se chtěl pouze okrajově zmínit o formě přibrání znalce. Z dikce § 59 SŘ vyplývá, že znalec může být předvolán před správní orgán. Již ale nemůže být předveden, jak vyplývá z dikce § 60 SŘ „Jestliže se účastník nebo svědek….“, kde znalec není vyjmenován.35 Pokud hovoříme o formě přibrání znalce, je toto v rámci správního řízení provedeno vždy formou usnesení.

3.2. Usnesení o přibrání znalce Jak již bylo uvedeno, v předchozí kapitole k přibrání znalce ve správním řízení dochází prostřednictvím usnesení. Mezi obligatorní (povinné) náležitosti usnesení obecně patří výroková část, která obsahuje označení správního orgánu a ustanovení znalce a určený termín a formou zpracování požadovaného znaleckého posudku, včetně jeho doručení správnímu orgánu. Další části usnesení je odůvodnění. Odůvodnění obsahuje skutkový popis věci, ve které je vedeno řízení a dále soubor otázek, na které je nutno ve znaleckém posudku odpovědět. Je vhodné, aby ten, kdo vede řízení před přibráním znalce, konzultoval a stylizoval otázky tak, aby jejich zodpovězením byl spolehlivě zjištěn stav projednávané věci. Konzultace se znalcem je vhodná také z důvodu určení termínu zpracovaného posudku, neboť je možné a často se toto i stává, že ze strany znalce nelze ve stanoveném termínu znalecký posudek zpracovat vzhledem k vytíženosti znalce v jiných rozpracovaných posudcích.

34 35

KŘÍSTEK, L., op. cit., s. 45 KŘÍSTEK, L., op. cit., s. 115

20

Také je vhodné ze strany orgánu, který vede řízení provést konzultaci před přibráním znalce, neboť v případě že by v rámci řízení vystupovali osoby, u nichž by mohlo dojít ze strany znalce k podjatosti je povinností znalce uvedenou v ustanovení § 11 zákona o znalcích, že jakmile se znalec dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně. O tom, zda je znalec vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posudku ustanovil.36 V důsledku pak nemůže dojít k případným k průtahům v rámci řízení. Tato situace není tak nereálná. Za dobu mé relativně krátké znalecké činnosti již tato skutečnost v jednom případě nastala. Touto problematikou se také zabýval i Veřejný ochránce práv ve své průběžné zprávě o výsledku šetření ve věci podnětu pana F. F. (průtahy v soudním řízení způsobené nečinností znalce).37 Další částí usnesení je poučení, které obsahuje ustanovení o možnosti odvolání proti tomuto usnesení. Poslední částí je označení úřední oprávněné osoby: její jméno, příjmení a funkce, dále podpis a otisk úředního razítka.

3.3. Sdělení účastníkům řízení ve věci přibrání znalce

V prováděném správním řízení je povinností správního orgánu, který přibírá znalce prokazatelným způsobem vyrozumět účastníka o přibrání znalce. V řízení vedeném o přestupku (dopravní nehodě) je to zejména osoba podezřelého. Na základě závěrů znaleckého posudku dochází ze strany správního orgánu buď k zahájení řízení, kdy se z procesního postavení osoby podezřelé stává osoba obviněná a pokračuje se v řízení o přestupku, nebo dochází k odložení věci, neboť došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku. Sdělení, kromě popisu skutkového stavu věci musí obsahovat údaje o znalci a údaj o tom, pro který obor a odvětví a specializaci je jmenován znalcem. Dále pak položené otázky znalci. Tyto skutečnosti je opět nutné uvést, neboť ze strany účastníka mohou být v této fázi řízení uplatněny námitky proti položeným otázkám znalci nebo proti osobě znalce, či jeho odbornosti. K uplatnění námitek je nutné ze strany správního orgánu stanovit účastníkovi procesní lhůtu, do kdy tyto námitky může uplatnit.

36

§ 11 odst. 2 ZnalZ Průběžná zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu pana F.F. (průtahy v soudním řízení způsobené nečinností znalce) ze dne 26. července 2011, Sp. zn.: 1820/2011/VOP/DL citováno z http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/pripady-a-stanoviska-ochrance/stanoviska-statni-spravasoudu/prutahy-v-soudnim-rizeni/prutahy-a-znalecka-cinnost/ ze dne 4.4.2015 37

21

3.4. Poučení znalce

Poučení znalce lze provést ve shora uvedeném usnesení. Ze své odborné praxe soudního znalce mohu uvést, že toto poučení znalce v trestním řízení přikládá Policie České republiky jako samostatný formulář společně s Opatřením o přibrání znalce a předáním spisového materiálu ve věci dopravní nehody. Ze strany správního orgánu je postupováno a priori dle ustanovení správního řádu. Pro případy řešení přestupku (dopravních nehod) platí oblast správního trestání. Judikatura českých soudů opakovaně dovodila, že v řízení o přestupku je na místě analogicky aplikovat pravidla a zejména principy stanovené trestním právem pro trestání soudní. Z tohoto předpokladu lze vycházet i v případě poučení znalce. Znalce je nutné poučit, jak dle příslušných ustanovení zákona o znalcích38, tak provádějící vyhlášky39, zejména o skutečnostech, že jeho povinností je vykonávat znaleckou činnosti řádně a ve stanoveném termínu, osobně. Dále o skutečnosti, že nesmí podat posudek, lze-li mít pro jeho poměr k věci, či k orgánům provádějícím řízení nebo k účastníkům případně k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. K podjatosti znalce hovoří i judikatura, kdy v elektronické podobě nalezneme celé právní věty zabývající se touto problematikou.40

Povinností

správního orgánu je znalce poučit o právu na odměnu a náhradu hotových výloh, kdo o výši znalečného rozhodne, včetně otázky spojené s přibráním konzultanta. Dále je vhodné poučit znalce dle ustanovení trestního zákoníku a to ve vztahu k ustanovení §§ 346, 347, kde se hovoří o nepravdivém, hrubě zkresleném nebo neúplném znaleckém posudku a o trestně právní odpovědnosti znalce. Rovněž je vhodné poučit znalce v duchu ustanovení zákona o ochraně osobních údajů ve smyslu § 44a.41

38

§ 8 a násl. ZnalZ např. § 13 VyZNAL 40 Právní věta: Pro posouzení podjatosti je podstatné posoudit rozdíly v procesním postavení jednotlivých osob, tedy osob, na které by podjatost mohla dopadat. Co se týče procesního postavení znalců (osob, které stojí mimo orgány činné v trestním řízení, strany řízení), které pracují pro stejného zaměstnavatele, není možné dojít automaticky k závěru, že tyto osoby nemohou objektivně zhodnotit práci jeden druhého. Existuje tedy presumpce podjatosti. Pokud by tento institut neexistoval, vedlo by to k vyloučení spousty odborníků. Dostupná z http://www.judikaty.info/cz/nejvyssi-soud-ceske-republiky/presumpce-podjatosti/ [cit. 15.3.2015] 41 § 44a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů 39

22

3.5. Mlčenlivost znalce

Mlčenlivost znalce je stanovena již ve skládaném slibu znalce. Znalec slibuje, že zachová mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl. Právním předpisem, který upravuje mlčenlivost znalce je zákon o znalcích, kde je uvedeno v ustanovení § 10a, že „znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení“. Povinnost zachovávat mlčenlivost neplatí, použije-li znalec informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem pro vědecké nebo vzdělávací účely. Zde lze spatřovat hlavní rozdíl mezi expertem a soudním znalcem. Expert se svými závěry může obrátit na širokou veřejnost na rozdíl od znalce, který například v případě presentace analýzy dopravní nehody musí v podstatě celou analýzu presentovat jako anonymní, tak aby nedošlo k porušení mlčenlivosti znalce. Další možností je zproštění mlčenlivosti ze strany zadavatele posudku, tedy správního orgánu či účastníka řízení, se kterým je znalec v soukromoprávním vztahu např. na základě smlouvy či objednávky. Obdobně se postupuje i v případě konzultanta.

3.6. Trestněprávní odpovědnost znalce

Trestně právní odpovědnost znalce je stanovena zejména v ustanoveních trestního zákona, kdy zde hovoříme o křivé výpovědi a nepravdivém znaleckém posudku. Dále je pak v zákoně o znalcích uvedeno v ustanovení § 25a, že se znalec dopustí přestupku tím, že nevykoná znaleckou činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví, pro které byl jmenován. Dále pak tuto činnost nevykonává osobně, vyjma skutečnosti, že na dílčí část přibral konzultanta, nebo jej nepoučí o povinnosti zachovávat mlčenlivost, případně ji sám nezachovává. Také se přestupku dopustí tím, že podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako znalec vyloučen, nebo bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký či opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek. Přestupku se znalec také dopustí v případě, že nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně, či nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku.

23

Za tyto skutkové podstaty přestupků lze znalci dle jejich závažnosti uložit pokutu do 100 000 Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců. Při stanovení druhu a výměry sankce za přestupek se přihlédne též ke skutečnosti, zda již v minulosti byla znalci udělena výstraha. Pod pojmem výstraha si lze představit okolnosti, kdy je zjištěno porušení povinností uložených zákonem o znalcích, avšak toto porušení nelze posoudit jako správní delikt postižitelný nebo trestný čin. Ze strany toho kdo znalce jmenoval, tedy ministra spravedlnosti nebo předsedy krajského soudu, lze udělit znalci písemnou výstrahu. V případě udělení výstrahy se z procesního hlediska použije správní řád v omezené podobě. Z mé praxe jsem se setkal s případem znalce, kterému byla ze strany předsedy soudu udělena písemná výtka, kdy přes opakované urgence správního orgánu nevypracoval a následně nepředložil správnímu orgánu znalecký posudek, což mělo za následek uplynutí jednoroční lhůty pro možnost projednání přestupku a následně muselo dojít k zastavení řízení.

3.7. Odpovědnost znalce za škodu

K odpovědnosti znalce za škodu lze uvést, že v současné právní úpravě zákona o znalcích42 není zakotvena povinnost povinného pojištění, tak jako je tomu u jiných svobodných povolání, jako jsou například advokáti, notáři daňoví poradci či exekutoři. Tím však není dotčena odpovědnost za případnou vzniklou škodu. V ustanovení § 5 občanského zákoníku43 je uvedeno, že „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“ V připravované novele zákona o znalcích je však již tato povinnost povinného pojištění zakotvena, je však otázkou, kdy a v jaké podobě bude zákon schválen. Pojistná částka je stanovena ve výši 1.000.000,- Kč pro každou pojistnou událost s tím, že ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou, pro jaké obory či odvětví se tato povinnost nebude vztahovat.

42 43

ZnalZ – účinný od 1.1.2012 § 5 NOZ

24

Tento postup je dle mého názoru diskriminační v oblasti rovného přístupu. Pro některé znalce může být povinné pojištění likvidující, neboť při zpracování cca deseti posudků za rok nebude z hlediska ekonomického efektivní. V konečném důsledku toto může vést až k žádosti těchto znalců o vyškrtnutí ze seznamu znalců. Je však otázkou, zda již zmiňovaná vyhláška nestanoví atraktivnější cenové ohodnocení práce znalce, kdy je v návrhu několik variant. Toto téma je mezi znalci a odbornou veřejností velmi bouřlivě diskutováno, což ukázala i poslední konference soudních znalců EXFOS k výročí 50 let Ústavu soudního inženýrství44 při vystoupení paní Mgr. Kateřiny Pivoňkové z Krajského soudu v Praze a pana Mgr. Petra Ševčíka z Krajského soudu v Plzni a současně vyučujícího na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Praxe však ukáže, kam se vývoj v této oblasti bude ubírat.

3.8. Dílčí shrnutí k procesnímu postavení znalce

Znalec se ve svém procesním postavení nejvíce blíží k tlumočníkovi. V některých pojmových stavech se postavení znalce velmi blíží procesnímu postavení svědka. Je nutné uvést, že se například shodují v tom, že nejsou účastníky řízení. Existuje však situace, kdy má znalec postavení účastníka správního řízení. Tato situace nastává v případě řízení o znalečném. Pokud by se v rámci řízení vzala svědecká výpověď za znalecký důkaz, resp. by došlo k ztotožnění s odbornými závěry svědka, který může být i znalcem, pak by tento závěr zatížil řízení vadou, která by mohla mít vliv na správnost rozhodnutí.45 V odborné literatuře46 se lze setkat také s pojmem znalecký svědek. Jedná se o osobu, která byla jako svědek účastna události. Tuto událost je však schopen díky svým znalostem posuzovat jako odborník-znalec. V tomto případě musí daná osoba vystupovat jako svědek. Znalecký svědek - je svědek, nikoliv znalec. Je to svědek, který má zároveň „takové odborné znalosti, které mu umožnují pozorované skutečnosti hned odborně hodnotit (např. lékař, který byl svědkem úrazu). Znalecké svědectví je přípustné, avšak nezbavuje soud povinnosti ustanovit znalce, jsou-li pro to zákonné důvody.“47 Znalecký svědek je pořád v procesním postavení svědka.

44

http://www.exfos.cz/docs/asn-omm.pdf rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2001, sp. zn. 25 Cdo 347/2000 citováno z Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2002 [15.3.2015]. Dostupné z http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/2BBE88CD47190F00C1257A4E00674A74?open Document&Highlight=0, 46 KŘÍSTEK, L., op. cit., s. 151 47 Winterová, Alena a kolektiv Civilní právo procesní. 3 aktualizované vydání, LINDE Praha, 2004, s. 257 45

25

Znalec má na rozdíl od svědka procesní právo nahlížet do spisu a mimo jiné z těchto podkladů (informací) pak dále zpracovává svůj subjektivní úsudek, k jehož vytvoření potřebuje na rozdíl od svědka odborných znalostí, kdy svědek vypovídá o skutečnostech, které v daném místě a čase vnímal. Ze strany svědka se jedná tedy o vnímání subjektivní, naopak ze strany znalce se jedná o popis objektivní, který v případě pochybení znalce musí být přezkoumatelný jiným znalcem, tedy jedná se na rozdíl od svědka o možnou zastupitelnost. Výměnu svědka nelze žádat, ale proti podjatosti k věci či orgánům provádějící řízení, neodbornosti znalce lze vznést námitku a domáhat se přezkoumání závěrů zpracovaného znaleckého posudku. Dalším ze vztahu procesního postavení mezi znalcem a svědkem je skutečnost, že svědek může být předveden v případě nedostavení se k nařízenému jednání na základě předvolání a může mu být uložena pořádková pokuta. Znalci však může být uložena jen pořádková pokuta v případě nedostavení se k nařízenému jednání na základě předvolání. V rámci hodnocení procesního postavení znalce ve správním řízení jsem narazil na problematiku, kdy oprávněná úřední osoba je zároveň znalcem. Ve správním řízení obecně platí stará římská zásada „Nemo iudexin causa sua“ tedy nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci. Ovšem v rámci diskuze v předmětu Právní postavení znalců a právní úprava jejich činnosti s vyučujícím JUDr. Miroslavem Frýdkem a zároveň právníkem Kanceláře Ombudsmana ČR byla otevřena velmi živá diskuze, kdy v rámci studia této problematiky existuje judikát Nejvyššího správního soudu, ve kterém je uvedeno, že „Podle ustanovení § 56 věta první správního řádu „závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce“. Z tohoto ustanovení plyne, že správní orgán přistoupí k ustavení znalce teprve za situace, kdy úřední osoby správního orgánu, který správní řízení vede, nedisponují potřebnými odbornými znalostmi, a zároveň pokud posouzení daných skutečností nelze opatřit (na základě vzájemné spolupráce podle ustanovení § 8 odst. 2 správního řádu či za použití institutu dožádání podle ustanovení § 13 správního řádu) ani od jiného správního orgánu. Ustavení znalce k vypracování znaleckého posudku je tedy subsidiárním prostředkem k opatření odborného posouzení, na něž správní orgány vlastními silami, resp. za využití vlastních odborných (personálních) zdrojů, nestačí. Subsidiarita využití odborných znalostí třetí osoby má rovněž aspekt ekonomický, neboť využití vlastních odborných kapacit správních orgánů šetří náklady vynaložené na správní řízení. Zásada hospodárnosti, resp. procesní ekonomie (viz ustanovení 26

§ 6 odst. 2 správního řádu) totiž vyžaduje takový postup správních orgánů, aby nikomu, tzn. ani dotčeným osobám, ani dotčeným orgánům, ani správnímu orgánu, který danou věc vyřizuje, nevznikaly zbytečné náklady. Respektování zásady ekonomie řízení však samozřejmě nesmí jít k újmě účastníka řízení a správní orgán musí vždy s ohledem na zásadu materiální pravdy (viz § 3 správního řádu) postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“.48 Tedy lze mít za to, že oprávněná úřední osoba disponující odbornými znalostmi může těchto svých znalostí využít v rámci volného hodnocení důkazů. Je však otázkou, zda lze tento postup a do jaké míry po těchto osobách požadovat, když toto není zakotveno v jejich pracovních povinnostech v rámci pracovní smlouvy. Další otázka, která by zde vyvstala, by byla případná odpovědnost za vzniklou škodu v důsledku pochybení při uplatnění odborných znalostí.

3.9. Rizika ovlivňující výběr znalce

V předchozích kapitolách jsem se podrobně věnoval podmínkám, které přesně definují kdo a jakým způsobem, jakou formou a za jakých podmínek přibírá znalce v rámci správního řízení. Za zcela nezbytné však považuji zmínit skutečnosti, které nepřímo ovlivňují výběr konkrétního znalce v rámci probíhajícího správního řízení. Přestože zákon o znalcích přesně definuje formální úpravu způsobu přibrání znalce v rámci správního řízení, nejsou nikde přesně vymezeny způsoby výběru konkrétních znalců, resp. nejsou definovány podmínky jakéhosi „výběrového řízení znalce“, vyjma ustanovení § 11 odst. 1 znalecké vyhlášky, kde je uvedeno, že: „Státní orgán vyžaduje posudek (tlumočnický úkon) především od ústavu specializovaného na znaleckou (tlumočnickou) činnost (§ 21 odst. 1 zákona), a není-li ho v příslušném oboru nebo není-li to z důvodu hospodárnosti možné, od znalce (tlumočníka) zapsaného v seznamu krajského soudu,

48

rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2009, sp. zn. 2 As 64/2009 Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2010 [15.3.2015]. Dostupné z citováno z http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaSimpleSearch&SimpleSearch=1&rjz_id=12&rok=2009&sen at=2&cislo=64&pagesource=0,

27

v jehož obvodu má státní orgán sídlo.“ 49 V praxi pak dochází ke značnému množství situací, které vidím jako velmi rizikové. Protože tyto podmínky výběru znalce nejsou nikde definovány, je tedy pouze v kompetenci správního orgánu samotný výběr znalce. Z dosavadních zkušeností mohu uvést, že správní orgán často provádí výběr mezi znalci pouze na základě subjektivního vnímání např. osobních zkušeností pověřených úředních osob a v případě zdůvodnění tohoto výběru uvede ekonomické hledisko. V řadě případů nelze vyloučit ani osobní vazby mezi pověřenou úřední osobou a znalcem. Takové případy pak mohou být řešeny v rámci tzv. „podjatosti“, jak je blíže uvedeno již v kapitole 3.2. Usnesení o přibrání znalce. Je nepochybné, že přestože je podmínkou daného dosaženého vzdělání garantována určitá odborná způsobilost znalce, ve skutečnosti mezi nimi existují značné rozdíly. Lze tedy bezesporu označit některé znalce za vynikající odborníky, kteří jsou však vzhledem k dosavadním výsledkům své práce značně časově vytíženi. V praxi tak paradoxně může docházet např. k následujícím rizikovým situacím: -

v řadě případů pak může docházet ze strany znalců k porušování povinnosti znalce vykonávat znaleckou činnost ve lhůtě stanovené zákonem o znalcích a tlumočnících,

-

s ohledem na dodržování stanovených lhůt v rámci správního řízení jsou pověřené úřední osoby nuceni přibrat takové znalce, jež sice splňují kvalifikační předpoklady, ale jejich odborná způsobilost může být nižší. Dalším limitujícím faktorem může být odměna znalce. V praxi tak dochází k další

rizikové situaci: -

samotný výběr znalce je často ze strany správního orgánu limitován finanční částkou, kterou jsou správní orgány ochotny za znalecké posudky vynaložit. Výběr znalce se tak ve skutečnosti řídí především jeho odměnou za vypracování znaleckého posudku a nikoliv jeho dosaženými výsledky či odbornými zkušenostmi.

49

§ 11 odst. 1 VyZNAL

28

Přestože je tato přesně dána „znaleckou vyhláškou“ v praxi může docházet ke značným finančním výkyvům mezi finančními částkami za zpracování znaleckého posudku. Je to dáno především odlišným počtem hodin, které daný znalec k vypracování znaleckého posudku potřebuje. Nelze však obecně výše uvedené zjednodušit na skutečnost, že zkušenému znalci bude znalecký posudek trvat kratší dobu než znalci „novému“. Mezi znalci obecně existují značné rozdíly v tom, kolik času vypracování znaleckého posudku věnují a v důsledku toho pak odpovídá i kvalita zpracovaného posudku.

Z počátku mé

znalecké činnosti se mi stávalo, že se na mne obrátil OČTŘ a dotazoval se ohledně zpracování znaleckého posudku, kdy neměl k dispozici ani všechny podklady, ale chtěl vědět, ne v jaké lhůtě je možné znalecký posudek zpracovat, ale zda jsem schopen jej zpracovat do určitého finančního limitu. Přestože finanční částky v odměnách znalcům za vypracování znaleckých posudků mohou u správních orgánů ročně činit rozdíly až v několika desítkách tisíc korun, domnívám se, že dostatečné finanční prostředky správních orgánů na tyto výdaje by mohly vyřešit řadu navazujících problémů. Dalším možným řešením výše uvedených rizikových situací je zavedení určité formy „přezkoušení“ stávajících znalců. V současné době jsou legislativou dány pouze kvalifikační předpoklady, které musí znalec splnit při jeho jmenování. Vědecko-technický pokrok v technických i jiných oborech jde však stále kupředu a otázka pokračujícího vzdělávání znalců je dle mého názoru zcela zásadní a stanovení podmínek garantujících odbornost znalce pouze v případech jeho jmenování považuji za nedostatečné. V rámci připravované novely zákona o znalcích je i celoživotní vzdělávání. Které by mělo být založeno na principu kreditového systému, obdobně jako u vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání.50 S touto problematikou pak souvisí i tzv. průkaz odbornosti, do kterého by se průběžně zapisovali kredity dle absolvovaných vzdělávacích akcí. Tuto agendu by vedl příslušný Krajský soud u kterého je znalec zapsán.51 Určitým řešením je kontrola toho, zda stále trvají podmínky, za kterých byl znalce do své funkce jmenován.

50

zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, tzv. zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15.2.2015] 51 FRYŠTÁK, Marek a KREJČÍ Zdeněk, op. cit., s. 58

29

Domnívám se, že je nezbytné zavedení určité formy přezkoušení všech stávajících znalců po určité době, což by mělo být garantováno např. u technických znalců Ústavem soudního inženýrství apod. Zavedení určité formy přezkoušení pak může vyřešit řadu problémů jako je např. snížení počtu stížnosti občanů na činnost znalců, dodržování lhůt ve správním řízení a protože činnost soudních znalců zásadně ovlivňuje i výkon soudnictví, projevily by se tyto skutečnosti i v této oblasti.

30

4. NÁLEŽITOSTI A OBSAH ZNALECKÉHO POSUDKU

Povinné náležitosti znaleckého posudku jsou vymezeny v zákoně o znalcích52 a v prováděcí vyhlášce53. V případě, že se jedná o znalecký úkon, kdy je posudek zpracováván písemně, musí jej znalec podepsat a otisknout svou znaleckou pečeť na každé jeho vyhotovení. V popisu je nutné uvést, z jakých podkladů znalec vycházel. Tento popis se označuje jako nález. Součástí znaleckého posudku je dále seznam otázek, které jsou uvedeny v usnesení správního orgánu a na které je nutné odpovědět. Tato část se označuje jako posudek. Na poslední straně písemného posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku. Písemný znalecký posudek musí být sešit, jednotlivé strany očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí.54 4.1. Nález

Nález je nejvýznamnější částí znaleckého posudku v obecném slova smyslu. V nálezové části je uveden soubor údajů potřebných pro posuzování a další znalecké zkoumání,

či provedení

analýzy,

například

simulace

nehodového

děje.

Hovoříme

zde o vstupních podkladech. V případě provádění analýzy nehodového děje na základě usnesení správního orgánu pak znalec zpracuje znalecký přehled spisu. Jedná se o jakési pracovní seřazení podkladů, jenž obsahuje spisový materiál správního orgánu. Z tohoto seznamu pak vyřadí podklady, které nejsou z technického hlediska zdrojem informací pro analýzu nehodového děje. Mezi podklady vhodné pro analýzu lze zejména považovat údaje z protokolu o nehodě v silničním provozu, plánku z místa dopravní nehody, fotodokumentaci z místa nehody, popř. fotodokumentaci zúčastněných vozidel, výpovědi účastníků dopravní nehody (kdy se nepřihlíží k jejich procesní hodnotě, to znamená, zda jsou to výpovědi učiněny před zahájením řízení, či až v průběhu), výstupy z vyšetřovacích pokusů, rekonstrukcí, či následného měření na místě dopravní nehody, technická data z typových listů vozidel případně z technických průkazů, seznam použitých předpisů, seznam literatury, simulační programy. 52

§ 13 ZnalZ § 13 odst. 2 VyZNAL 54 § 13 odst. 3,4 VyZNAL 53

31

4.2. Posudek

Jedná se také o obligatorní náležitost znaleckého posudku, jak již bylo uvedeno shora. Na počátku posudkové části je vhodné uvést znalecký úkol. Jedná se o krátké shrnutí zadání znaleckého posudku. V posudkové části se znalec zabývá jednotlivými odpověďmi na zadané otázky a to tak, že postupuje v rámci logiky od jednoduššího ke složitějšímu. Zároveň by zde mělo být uvedeno, jaké metody pro řešení znalec použil a tyto metody popsat. Existují-li i jiné metody, tak uvést, proč a na základě čeho tyto metody nepoužil. V konkrétním případě při zpracování analýzy dopravní nehody vychází znalec z nehodového děje, který lze obecně rozdělit na tři základní kapitoly ve vztahu k pohybu vozidla a to přednehodový děj, vlastní střet, postřetový pohyb. Musí zde být uvedeny výpočty pohybu vozidel, případně jiných účastníků dopravní nehody, tak aby i „neznalec“ mohl zpětně ověřit správnost vybrané metody a početních postupů. V mé praxi jsou prováděny výpočty pomocí simulačního programu, jehož výstupem je jak grafická simulace, tak výpočtová příloha. Zde uvedu slova znalce Ing. Bc. Marka Semely, Ph.D., vedoucího odboru znalectví ve strojírenství, analýzy dopravních nehod a oceňování motorových vozidel z Ústavu soudního inženýrství, Vysokého učení technického v Brně, který se opakovaně vyjádřil k simulačním programům, že se jedná pouze o tzv. „chytrou kalkulačku“, která je nástrojem v rukou znalce a ulehčuje mu analýzu nehodového děje, avšak nezbavuje znalce při zpracování znaleckého posudku odpovědnosti a z technického hlediska možnosti přezkoumatelnosti jeho postupů. Posudek, který není přezkoumatelný, není důkazem. Je pouhým tvrzením, které nelze ověřit-přezkoumat. Přezkoumatelnost je nutná podmínka pro hodnocení důkazů.55 V tomto duchu také judikoval Nejvyšší soud České republiky, kdy uvedl, že: „Soud při hodnocení znaleckého posudku musí zkoumat, zda provedený úkon byl učiněn řádně, tj. zda znalec dodržel soudem uložené zadání (zodpověděl na otázky, resp. zadání soudu k předmětu znaleckého úkonu s určitě a srozumitelně vyloženým závěrem, který má oporu v podkladových materiálech, netrpí rozpory atd.). Zjistí-li soud, že znalec ne zcela splnil úkol, který soud vymezil ve svém opatření, případně nesplnil jej vůbec, nebo nedostatečným způsobem, podle okolností případu posoudí, zda znalce opatřením zaváže k doplnění tohoto neúplného (nedostatečného) posudku, a to i případně cestou realizace pořádkového opatření (uložením pořádkové pokuty dle § 53 odst. 1 o. s. ř.), nebo zda za účelem posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví jiného znalce. 55

KŘÍSTEK, L., op. cit., s. 234

32

Aby soud mohl znalecký posudek

odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru (srov. Rc 47/55). Závěry znaleckého posudku přitom nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba v případě potřeby je ověřovat i jinými důkazy, a to zejména tehdy, jestliže mohou být pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku. Tak je tomu např. tehdy, připouští-li znalecký posudek možnost zpřesnění jím uváděných údajů, avšak k tomuto zpřesnění znalec nepřikročí, nebo postupuje-li znalec ve znaleckém posudku podle určitého předpisu, ale v dílčím závěru se od něho bez bližšího zdůvodnění odchýlí (srov. Rc 33/95). Může také dojít k situaci, kdy jednotlivé dílčí závěry ve svém souhrnu si do určité míry odporují, nebo vycházejí ze zjištění, které neodpovídá znalcem popisovanému jevu, resp. souhrnu skutečností, k nimž měl znalec přihlížet.“.56 V závěru posudkové části je pak uvedena samostatná kapitola odpovědi na položené otázky. Z praxe je zřejmé, že orgány provádějící řízení prvně čtou právě tento závěr a odpovědi na položené otázky. Seznámení takto popsané je zcela nedostatečné, je třeba se seznámit s celým obsahem posudku. Lze tak předejít situaci, kdy v rámci řízení např. u ústního jednání jsou věcně atakovány ze strany zástupců obviněného a nejsou schopny věcně reagovat. 4.3. Znalecká doložka

Poslední náležitostí znaleckého posudku, kterou rovněž nelze opomenout, je znalecká doložka. Tato doložka musí obsahovat pořadové číslo, pod kterým byl znalecký posudek zapsán ve znaleckém deníku znalce, kdy a kým byl znalec jmenován a pro jaké obory a datum vyhotovení znaleckého posudku a podpis znalce.

V případě, že se jedná o zpracovaný

posudek zpracovávaný pro účastníka řízení, např. pro obviněného, tak je vhodné jej doplnit ve vztahu k ustanovení § 127a OSŘ. Vzor znalecké doložky je uveden níže v textu:

56

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. srpna 2009, sp. zn. 30 Cdo 352/2008 Nejvyšší soud [ online]. Nejvyšší soud, © 2010 [15.3.2015]. Dostupné z http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Query=%5Bspzn1%5D%20%3 D%2030%20AND%20%5Bspzn2%5D%3DCdo%20AND%20%5Bspzn3%5D%3D352%20AND%20%5Bspzn4%5D%3 D2008&SearchMax=1000&Start=1&Count=15&pohled=1,

33

Vzor znalecké doložky Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím krajského soudu v Ostravě dne 6. října 2010 pro základní obor doprava, se specializací analýza příčin dopravních nehod silničních motorových vozidel. Znalecký posudek byl zapsán pod pořadovým č. 106-01/2012 znaleckého deníku. Znalečné a náhradu nákladů účtuji podle připojené likvidace. Doložka o poučení znalce: Byl jsem též seznámen s poučením o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku. 4.4. Odměna znalce a náhrada nákladů

Odměna za znalce a náhrada nákladů je obecně označováno jako znalečné. Odměna za znalce a náhrada nákladů stanovena v příslušných ustanovení zákona o znalcích57 , kdy znalci za podání posudku vzniká právo na odměnu. Jedná-li se o vyúčtování znaleckého posudku, který byl zadán orgánem veřejné moci (např. správním orgánem), řídí se stanovení odměny prostřednictvím prováděcí vyhlášky.58 Jedná-li se o vyúčtování znaleckého posudku, který nebyl zadán státními orgány, tedy na základě žádosti subjektu (právnické osoby, či na základě smlouvy mezi znalcem a fyzickou osobou) tak se odměna znalce neřídí prováděcí vyhláškou, ale odměna znalce je stanovena dohodou na základě smluvního vztahu. Ústavní soud České republiky poznamenává ve svém rozhodnutí, že pokud znalec provede dle pokynů orgánu, který jej přibral, řádně a včas posudek, vzniká mu legitimní očekávání na odměnu určenou dle právního předpisu.59 Jak již bylo uvedeno shora, odměna znalce je stanovena prováděcí vyhláškou60, kdy znalci náleží dle stupně náročnosti a míry vynaložených odborných znalostí, které je nutné vynaložit k podání znaleckého posudku. Jedná se o stanovení sazby hodinové práce znalce, kdy tato se pohybuje v rozmezí od 100,- Kč až po 350,- Kč za hodinu. Orgán, který

57

§ 17 až 19 ZnalZ § 16 až 29 VyZNAL 59 FRYŠTÁK, Marek a KREJČÍ Zdeněk, op. cit., s. 114 60 § 16 VyZNAL 58

34

znalce přibral, může těžko posuzovat tyto odborné atributy výše odměny znalce.61 Zde je nutné poznamenat, že citovaná právní úprava je platná již od roku 1967 a je vztažena právě k tomuto období, kdy se průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství v roce 1970 pohybovala ve výši 1. 915,- Kčs62 a účinnou prováděcí vyhláškou byla stanovena sazba až 25,- Kčs63. Pokud vezmeme v úvahu měsíční fond pracovní doby cca 180 hodin. Pak nezbývá než konstatovat, že hodinová odměna znalce byla oproti průměrné hodinové mzdě o 150% vyšší. Pokud provedeme toto srovnání se současnou právní úpravou a s ohledem ke statistickým hodnotám, zjistíme, že průměrná hrubá mzda v roce 2012 byla 30.744,- Kč64 a účinnou prováděcí vyhláškou byla stanovena tato sazba až 350,- Kč65. Pokud vezmeme opět v úvahu měsíční fond pracovní doby cca 180 hodin. Pak nezbývá než konstatovat, že hodinová odměna znalce byla oproti průměrné hodinové mzdě o 100% vyšší. Z těchto procentuálních rozdílů vyplývá, že již k roku 2012 mělo dojít k aktualizaci prováděcí vyhlášky a navýšení sazby odměn za znalecké posudky cca o 50 %. To ovšem za předpokladu, že státní orgány, které se podílejí na tvorbě legislativy v této oblasti, si práce znalců při zpracování znaleckých posudků váží alespoň tak, jak tomu bylo v době vydání prováděcí vyhlášky. Jak se tato neutěšená situace bude vyvíjet dále, ukáže jen čas a případně nová chystaná právní úprava. Ze své praxe znám znalce, kteří v případě, že mají být přibráni státním orgánem, velmi zdvořile odpovídají, že jsou časově vytíženi zpracováváním jiných znaleckých posudků, zejména pro advokátní kanceláře, kde je odměna znalce stanovována na základě smluvního vztahu. Těmto zadavatelům znaleckých posudků dávají někteří znalci přednost především z ekonomických důvodů. Pokud se týká náhrady nákladů, lze je rozdělit na náklady přímé a nepřímé. Mezi přímé náklady, tak lze považovat např. náhradu cestovních nákladů. Také sem spadají náhrady hotových výdajů, které vznikly v souvislosti s použitím přístrojů, výpočetní techniky a pomůcek a materiálů. Do této skupiny náhrady nákladů však nelze zahrnout režijní náklady v souvislosti s činností znalce jako je např. platba pojistného na sociální či zdravotní pojištění, výdaje za vedení účetnictví či poštovné, neboť tyto výdaje nelze považovat za vynaložení práce v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku. V tomto případě se jedná o náklady nepřímé.

61

FRYŠTÁK, Marek a KREJČÍ Zdeněk, op. cit., s. 114 http://www.mesec.cz/clanky/mzdy-a-ceny-vcera-a-dnes/ 63 § 16 VyZNAL – účinné do 28.2.1985 64 http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/kapitola/110023-14-n_2014-04 65 § 16 VyZNAL – účinné od 1.1.2003 62

35

V odborných kruzích v současné době probíhá velmi živá diskuze na téma „doúčtování znalečného“. Ve vyúčtování finančních nákladů je vycházeno ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích66. Tato směrnice měla být v členských státech implementována do 16. 03. 2013. Doúčtování včetně úroků z prodlení lze dopočítat nejdříve až od 17. 03. 2013 do zaplacení. Reálně se jedná o navýšení hodinové mzdy o částku 700,-Kč. Adresátem doúčtování je Ministerstvo spravedlnosti ČR, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2. Je však otázkou, zda a s jakým účinkem budou tato doúčtování realizována.

66

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Oddělení komunikace Evropské komise. Dostupné z oficiální internetové stránky Evropské unie: http://europa.eu/legislation_summaries/enterprise/business_environment/mi0074_cs.htm [cit. 2. 4. 2015].

36

ZÁVĚR Záměrem mnou zpracované práce byla snaha o krátký exkurz do problematiky procesního postavení soudního znalce ve správním řízení. V rámci tohoto exkurzu jsem se nemohl v úvodu vyhnout základním pojmům a procesu od jmenování znalce až po odvolání znalce. Obsahová část samotného úvodu, by svým rozsahem plně naplnila vymezení tématu práce, neboť znalec a orgány státní správy v průběhu od jmenování znalce až po jeho odvolání vystupují v režimu správního řízení. Stěžejní částí této práce je část zaměřená na problematiku postavení soudního znalce před správním orgánem prvního stupně, kdy se díky svým odborným znalostem podílí v režimu správního řízení například při projednávání přestupku v dopravě, objasňování důležitých skutečností při dopravní nehodě. Jsou zde vymezeny důvody přibrání znalce, forma a obligatorní náležitosti jeho přibrání, včetně jeho poučení nejen ve vztahu k mlčenlivosti, ale i trestně právní odpovědnosti a vyrozumění účastníků řízení. Závěrem této části je shrnuto hodnocení k procesnímu postavení znalce v porovnání s ostatními subjekty správního řízení. Ve třetí části této práce je okrajově pojednáno o náležitostech znaleckých posudků a v závěru této části je zhodnocen stav ohledně odměn za znalecké posudky ve finanční komparaci s dobou, kdy nabyl platnosti zákon o znalcích. Zda posuzovat jednání ze strany oprávněných úředních osob potažmo správní orgánů jako možná rizika ve vztahu k přibírání konkrétních znalců je otázkou, kterou se také zbývala komise pro znaleckou činnost při přípravě nového zákona o znalcích, kdy zde padl návrh rovnoměrnosti přidělování znaleckých posudků tedy jakého si kolečka přidělování znaleckých posudků místně příslušným znalcům. Tento návrh však do nového zákona nebyl zapracován, neboť by se mohl jevit jako diskriminační z pohledu znalců, které mají místní příslušnost u správních orgánů, kde není velký objem přidělovaných posudků znalcům. V rámci celé práce jsou uváděny praktické postřehy jak znalce, tak úřední oprávněné osoby projednávající přestupky v dopravě. Také jsou zde uvedeny postřehy, které jsou zapracovávány v připravované novele zákona o znalcích a případné úvahy v duchu de lege ferenda. Provedení této novely zákona o znalcích nebude v žádném případě snadnou záležitostí, vzhledem ke skutečnosti, že musí obsáhnout velké množství diametrálně odlišných oborů a odvětví.

37

Je otázkou jakým způsobem se promítne „nový“ zákon o znalcích v praxi. Právě praxe je schopna vymezit odpověď, jak nová právní norma obstojí v reálném životě. Tuto skutečnost nelze objektivně presumovat ani na samém počátku její účinnosti. Postavení znalců má a dle mého názoru bude mít i v budoucnu zásadní úlohu v rámci správního řízení. V právním řádu České republiky je jejich úloha nezbytná.

38

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY

Odborná literatura 1. BRADÁČ, Albert a kolektiv. Úvod do soudního znalectví. 1. vyd. Brno: CERM, s.r.o. Brno, 2004, 220 s. ISBN 80-7204-365-X. 2. ELIÁŠ, Karel a kolektiv. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Sagit, a.s., 2012, 1119 s. ISBN 978-80-7208-922-2. 3. KŘÍSTEK, L. Znalectví, Praha, Wolters Kluwer ČR, 2013, 332 s. ISBN 978-80-7478-042-4. 4. FRYŠTÁK, Marek a KREJČÍ Zdeněk. Postavení znalce v trestním řízení. Masarykova univerzita 2010, 167 s. ISBN 978-80-210-4955-0. 5. Winterová, Alena a kolektiv. Civilní právo procesní. 6 aktualizované vydání, LINDE Praha, 2011, 712 s. ISBN 978-80-7201-842-0. 6. PORADA, Viktor a kolektiv. Silniční dopravní nehoda v teorii a praxi. Praha, Linde Praha a.s., 2000, 378 s. ISBN 80-7201-212-6.

39

Právní předpisy 1. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 3. 2014]. 2. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: Sbírka zákonů: Česká republika. Praha: Ministerstvo vnitra, 2012, částka 33, s. 1026 – 1365. ISSN 1211-1244. 3. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.2.2015]. 4. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 11.2.2015]. 5. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, tzv. zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15.2.2015]. 6. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným

platbám

v

obchodních

transakcích.

Oddělení

komunikace

Evropské

komise. Dostupné z oficiální internetové stránky Evropské unie: http://europa.eu/legislation_s ummaries/enterprise/business_environment/mi0074_cs.htm [cit. 2. 4. 2015]. 7. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 3. 2014]. 8. Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 30. 4. 2012, č. j. 90/2012-OSD-ZN, o správním řízení ve věcech znalců a tlumočníků, a o některých dalších otázkách, zdroj http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=5863&d=324392 [cit. 4.3.2015].

40

Judikatura 1. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 324/2005. Nejvyšší soud. [online]. Nejvyšší soud, © 2009 [cit. 11.3.2015]. Dostupné z http://www.nsoud.cz 2. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. listopadu 2001, sp. zn. 25 Cdo 347/2000. Nejvyšší soud. [online]. Nejvyšší soud, © 2009 [cit. 15.3.2015]. Dostupné z http://www.nsoud.cz 3. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. srpna 2009, sp. zn. 30 Cdo 352/2008. Nejvyšší soud. [online]. Nejvyšší soud, © 2009 [cit. 15.3.2015]. Dostupné z http://www.nsoud.cz 4. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2009, sp. zn 2 As 64/2009. Nejvyšší správní soud. [online]. Nejvyšší správní soud, © 2009 [cit. 4.4.2015]. Dostupné z http://www.nssoud.cz

41

Elektronické prameny 1) DOLEŽAL, Karel. Mzdy a ceny včera a dnes [online] Zprávy, publikováno 4. 4. 2006 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/mzdy-a-ceny-vcera-a-dnes/ 2) Statistický bulletin, katalog produktů, Český statistický úřad [online]. Publikováno 4.9.2011 [cit. 27. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/kapitola/110023-14-n_2014-04 3) Program konference ExFoS 2015 k výročí 50 let Ústavu soudního inženýrství. ExFoS 2015, Expert Forensic Science [online]. [cit. 27. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.exfos.cz/docs/asn-omm.pdf 4) Presumpce podjatosti, Elektronický portál judikáty.info.cz, Právní věta [online], [cit. 27. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.judikaty.info/cz/nejvyssi-soud-ceskerepubliky/presumpce-podjatosti/ 5) Průběžná zpráva o výsledku šetření (průtahy v soudním řízení způsobené nečinností znalce)

Veřejného

ochránce

práv

ze

dne

26.

července

2011,

Sp.

zn.:

1820/2011/VOP/DL [online], [cit. 29. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.judikaty.info/cz/nejvyssi-soud-ceske-republiky/presumpce-podjatosti/ 6) Odborné podmínky pro jmenování znalcem v oboru doprava, odvětví doprava městská, doprava silniční, specializace dopravní (silniční) nehody, Elektronický portál justice.cz, [online], [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z:http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23 &j=33&k=5863&d=321691

42

Příloha č. 1

Odborné podmínky pro jmenování znalcem v oboru doprava, odvětví doprava městská, doprava silniční, specializace dopravní (silniční) nehody

Správní orgány příslušné podle § 3 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o znalcích a tlumočnících“) ke jmenování znalců – tj. ministr spravedlnosti a předsedové krajských soudů považují za splnění podmínky pro jmenování znalcem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona o znalcích a tlumočnících v oboru doprava, odvětví doprava městská, doprava silniční, specializace dopravní (silniční) nehody pouze splnění níže uvedených podmínek.

Vzdělání

-

-

Odborná praxe

-

Ověřování odborných znalostí

-

67

získání vysokoškolského strojního, dopravního nebo mechanizačního vzdělání v magisterském (inženýrském) studijním programu absolvování postgraduálního specializačního studia v rozsahu minimálně 4 semestry nebo doktorského studijního programu zaměřeného na analýzu silničních nehod67 minimálně 10 let odborné praxe odpovídající dané specializaci po ukončení vysokoškolského studia bezprostředně předcházející podání žádosti o jmenování úspěšné absolvování písemného testu a ústního pohovoru před příslušným poradním sborem předsedy krajského soudu

Např. v Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

43

Příloha č. 2 Jmenovací dekret znalce

44