Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo sociálního zabezpečení Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo sociálního zabezpečení Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení

Bakalářská práce Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek Ivana Vyvážilová 2009/2010

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Rodičovský příspěvek a rodičovská dovolená zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.

……………………………… podpis autorky

2

Děkuji vedoucí bakalářské práce paní doc. JUDr. Zdeňce Gregorové, CSc. za odborné vedení práce a za cenné rady a připomínky.

3

4

Obsah

1

ÚVOD .......................................................................................................... 6

2

VÝVOJ PODPORY RODIČOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE .............................. 8 2.1 2.2 2.3 2.4

3

ZÁKLADNÍ UŢÍVANÉ POJMY ................................................................ 10 RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ.................................................................... 12 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA DÁVKY RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK......... 14 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK .................................................................... 16

PODPORA RODIČOVSTVÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE .............................. 29 3.1 3.2

MATEŘSKÁ DOVOLENÁ A PENĚŢITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ .................. 29 RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ A RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK ......................... 30

4

RESUME .................................................................................................... 31

5

ZÁVĚR ...................................................................................................... 33

6

TABULKA 1 – VÝVOJ MATEŘSKÉ A RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ ................. 36

7

TABULKA 2 – VÝVOJ POSKYTOVANÉ DÁVKY .......................................... 37

8

TABULKA 3 - SOUČASNÉ MOŽNOSTI ČERPÁNÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU ....................................................................................................... 38 9

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK................................................................ 39

10 POUŽITÉ PRAMENY .................................................................................. 40

5

1 Úvod Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek – tyto dva pojmy patří mezi instituty, s jejichţ pomocí se státy snaţí realizovat takovou sociální politiku, která můţe ovlivnit budoucí demografický vývoj země a můţe také napomáhat zkvalitnění výchovy narozených dětí a zajištění jejich dalšího příznivého vývoje. Stát samozřejmě k tomuto cíli vyuţívá i další nástroje – poskytuje některé další dávky, např. porodné či peněţitou pomoc v mateřství; pečuje o rozvoj předškolních zařízení, poskytuje určité úlevy pracujícím ţenám s dětmi, atd. Je ovšem otázkou, v jaké míře podpora státu ve skutečnosti ovlivňuje stav populace (tedy není-li vliv státní podpory na porodnost přeceňován); pokud však určité ovlivnění připustíme, domnívám se, ţe právě moţnost čerpat rodičovskou dovolenou a skutečnost, ţe stát po tuto dobu rodiče určitým způsobem finančně zabezpečuje, je jedním z nejpodstatnějších faktorů, který můţe porodnost a kvalitu následné péče o dítě v jeho prvních letech ţivota ovlivnit. Člověk v sobě od pravěku chová potřebu sociálního bezpečí, která je přirozenou vědomou i podvědomou konstantou lidského jednání. Zpočátku hledá ochranu a zabezpečení jen své fyzické podstaty, postupem času se však tato potřeba rozšiřuje i o bezpečí proti eventuálním rizikům hospodářského života a postupně krystalizuje požadavek zajištění určitého životního standardu a základních předpokladů rozvoje osobnosti člověka. V tomto procesu se jedná nejen o kvantitativní a kvalitativní změnu v uspokojování sociálních potřeb, ale současně i o změnu účasti státu v tomto procesu. Působení státu v oblasti zajištění sociálních potřeb člověka se mění od postavení, kdy stát nezasahuje do ekonomické a sociální sféry, až po postavení, kdy stát se výrazně sociálně angažuje, podporuje a reguluje sociální rozvoj1 .

1

GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2.vyd. Brno: MU a nakladatelství Doplněk Brno, 2000. s. 13-14

6

Podpora mateřství a rodičovství je v současné době jedním ze základních cílů sociální politiky vyspělých demokratických států, které se i těmito aktivitami snaţí alespoň částečně zvrátit zpravidla nepříznivý demografický vývoj své země. Nejedná se však o problematiku, která by byla v popředí zájmu pouze nyní, naopak lze konstatovat, ţe tato otázka je v programech rozvoje jednotlivých států řešena dlouhodobě, i kdyţ různými prostředky a formami. V současné době všechny vyspělé ekonomiky počítají s účastí státu na hospodářském a sociálním rozvoji. Stát také vstupuje do hospodářského a sociálního rozvoje a reguluje je. V tomto smyslu je dnes stát ve všech vyspělých zemích také státem sociálním. Problémem v současné době tedy není, zda sociální stát ano či ne, ale jaký sociální stát, jaká má být míra „sociálnosti“ takového státu, v jaké míře se mají tyto rysy naplňovat. Politika každého státu, který chce být sociálním, musí hledět do budoucnosti a musí být výzvou změnit hospodářské a sociální podmínky a tím garantovat zabezpečení a svobodu2.

2

GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2.vyd. Brno: MU a nakladatelství Doplněk Brno, 2000.s. 14-15

7

2 Vývoj podpory rodičovství v České republice V České republice se se snahou účinně řešit sociální otázky setkáváme jiţ po vzniku Československa, kdy tyto aktivity podporoval zejména první prezident – filozof, sociolog a politik T. G. Masaryk. V Československu tak byl postupně vytvořen relativně moderní systém sociální péče s celkem uspokojivou soustavou sociálních dávek a sluţeb, jehoţ samotný základ nebyl nijak výrazně reformován ani po změně politických poměrů po listopadu 1989, i kdyţ samozřejmě k úpravám a změnám došlo a dosud stále dochází. Tyto změny však víceméně nebyly odrazem potřeby radikálně změnit samotný systém dávek sociálního zabezpečení – aţ na výjimky k rušení dávek nebo k zásadní změně v jejich přiznávání nedošlo. Provedené úpravy po listopadu 1989 především reflektovaly na změněnou společenskou situaci, kdy např. nebylo nadále moţné některé ze sociálních dávek přiznávat a vyplácet pomocí jednotlivých soukromých firem, tak jak to bylo běţné v období před rokem 1989, neboť tehdy se většina sociálních dávek a sluţeb poskytovala prostřednictvím státních podniků a orgánů. V některých případech potom bylo nutno do systému zavést dávku zcela novou. S přechodem veřejné dopravy do ruku soukromých majitelů tak např. souvisel vznik nové dávky – tzv. příspěvku na dopravu pro nezaopatřené studující děti; potřeba změny byla

dána tím, ţe stát nově jiţ ve všech existujících

dopravních vztazích jako realizátor nevystupoval, systém příspěvku státu na tuto ţivotní situaci bylo proto nutno řešit odlišně. Pravděpodobně k nejvýraznější změně dosavadního systému státní podpory takto došlo v roce 1995, kdy nabyl účinnosti zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Na základě tohoto zákona se některé z dávek – rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, porodné, pohřebné, dávky pěstounské péče - začaly ode dne 1.10.1996 vyplácet prostřednictvím státních orgánů - okresních úřadů, následně od

8

1.1.1997 přešla na tyto úřady také výplata tzv. „testovaných“ dávek, tedy dávek, jejichţ výše a nárok na ně se odvozuje od dosaţeného příjmu oprávněných osob ve stanoveném období - přídavků na děti a tzv. státního vyrovnávacího příspěvku, který byl v tomto novém systému zařazen jako dávka sociální příplatek. Nově byl koncipován příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu. V souvislosti se zánikem okresních úřadů a vznikem krajů došlo následně od 1.1.2003 k reorganizaci správních úřadů, do jejichţ kompetence výplata dávek náleţela, v samotném systému dávek však k podstatnějším změnám nedošlo. V současné době dávky náleţí do kompetence úřadů práce – odborů státní sociální podpory. Reorganizace sociálních systémů je dále směřována k tomu, aby bylo dosaţeno zpřehlednění dávek, maximální efektivity jejich vyplácení a zamezení jejich případnému zneuţívání. Zdá se však, ţe víceméně kosmetické úpravy systému sociálního zabezpečení zatím výrazné výsledky nepřinesly a jednotlivé novelizace sociálních zákonů postupně systém činí pro běţného občana méně a méně přehledným, v důsledku tohoto také snáze zneuţitelným jednotlivými příjemci dávek a hůře kontrolovatelným ze strany státu. S ohledem na sloţitost jednotlivých právních předpisů velká část společnosti rezignovala na snahu v systému se orientovat, a tím došlo ke sníţení právního vědomí společnosti. V systému však v současné době ztrácí orientaci i ti, kteří jsou konečnými poskytovateli jednotlivých dávek (úředníci, kteří dávky přiznávají a vyplácí), coţ by mělo být signálem pro kompetentní instituce k postupnému prosazování zjednodušených sociálních systémů. Je zřejmé, ţe mnohdy není při prosazení změn rozhodující vytvoření uceleného a jednoduchého, sociálně spravedlivého systému, avšak významnou roli hraje spíše snaha „zalíbit se“ budoucím voličům.

9

Jednou z dávek, jejíţ poskytování by do budoucna mělo být dle mého názoru výrazně zredukováno, a jeţ byla podstatně novelizována zejména v období roku 2006, je dávka státní sociální podpory – rodičovský příspěvek. Zajímavé je porovnání, jak se podpora státu v oblasti péče o narozené dítě vyvíjela – jednak v oblasti samotných dávek (peněţitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek), jednak také v oblasti pracovního práva, neboť péče o narozené dítě je jednou ze státem uznaných důleţitých osobních překáţek v práci. Proto se dále pokusím zpřehlednit vývoj dávky rodičovský příspěvek od roku 1970 i v návaznosti na pracovněprávní stránku problematiky

a nastínit tak, jak stát v jednotlivých obdobích péči o dítě podporoval

z hlediska toho, jaké volno mohla ţena při péči o dítě čerpat, a pak také z toho hlediska, jak byla v této době pečující osoba finančně zabezpečena státními sociálními dávkami.

2.1 Základní užívané pojmy Pro zpřehlednění dále uváděných nároků je třeba nejprve vysvětlit základní pojmy, které jsou v oblasti péče o narozené dítě uţívány: Mateřská dovolená – jedná se o důleţitou osobní překáţku v práci, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni omluvit. Pracovní volno náleţí zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě, a to v současné době obecně po dobu 28 týdnů. Pokud dojde k porodu dvou a více dětí, náleţí volno v délce 37 týdnů. Čerpat volno lze 6-8 týdnů před očekávaným datem porodu. Dojde-li k porodu v lékařem určeném termínu a ţena do této doby nevyčerpala alespoň 6 týdnů mateřské dovolené, náleţí jí po porodu jiţ pouze 22 týdnů volna, popř. 31 týdnů, pokud porodila dvě a více dětí. V ostatních případech není délka pracovního volna po dni porodu redukována – pokud

10

matka porodí předčasně, můţe ode dne porodu čerpat celou zákonem stanovenou délku mateřské dovolené (28, respektive 37 týdnů). Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nemůţe být kratší neţ 14 týdnů a nelze ji zrušit nebo přerušit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Mateřskou dovolenou můţe čerpat pouze ţena, otec dítěte však v této době je oprávněn čerpat rodičovskou dovolenou (ode dne narození dítěte). Také délka mateřské dovolené se vyvíjela, např. v letech 1964-1968 činil nárok 22 týdnů, poté byl prodlouţen na dobu 26 týdnů a od roku 1970 byl nárok prodlouţen jiţ na 28 týdnů. Další mateřská dovolená – pojem, upravený dřívějšími právními předpisy, obdobný současnému pojmu rodičovská dovolená. Čerpat ji mohla ţena po uplynutí mateřské dovolené, byla určena k prohloubení péče o narozené dítě. Její délka se postupně měnila – nejprve vznikal ţeně nárok na mateřskou dovolenou v délce do 1 roku věku dítěte, postupně se nárok prodluţoval aţ na dobu do 3 let věku dítěte. Od 1.1.2001 byl pojem nahrazen pojmem rodičovská dovolená, který výstiţněji reflektoval na změněné podmínky ve společnosti – nově tak bylo umoţněno čerpat volno k zabezpečení péče o dítě nejen matce dítěte, ale i jeho otci, popř. toto volno mohou čerpat oba rodiče současně. Rodičovská dovolená – jedná se o důleţitou osobní překáţku v práci, také tuto je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni či zaměstnanci omluvit. Poskytována je k prohloubení péče o dítě. Poskytuje se matce dítěte po skončení mateřské dovolené; otci dítěte se poskytuje od narození dítěte, a to v rozsahu, o který je poţádáno, ne však déle neţ do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Rodičovskou dovolenou mohou rodiče dítěte čerpat současně. Jak je jiţ výše uvedeno, pojem se uţívá aţ ode dne 1.1.2001. Peněžitá pomoc v mateřství – dávka nemocenského pojištění, která je poskytována v souvislosti s péčí o narozené dítě, tedy po dobu mateřské dovolené. Pro nárok na dávku je nutno splnit některé podmínky; můţe nastat situace, kdy ţeně nárok na dávku nevznikne. Ve výjimečných případech lze dávku přiznat také muţi, pokud ten svou

11

péčí nahrazuje péči matky (matka dítěte zemřela, popř. matka dítěte není dle lékařského posudku sama schopna o dítě pečovat a nárok na peněţitou pomoc v mateřství jí nevznikl). Mateřský příspěvek – dávka poskytovaná zpravidla po ukončení výplaty peněţité pomoci v mateřství, pojem uţíván do 30.9.1990, poté nahrazen pojmem rodičovský příspěvek. Zpočátku byl nárok na dávku vázán na splnění některých podmínek (např. účast na nemocenském pojištění ke dni porodu, splnění podmínek pro přiznání peněţité pomoci v mateřství), jeho výše byla závislá na počtu dětí, o které rodič pečoval, a na jejich věku. Rodičovský příspěvek – v současné době dávka státní sociální podpory, která je poskytována bez návaznosti na to, zda rodič čerpá rodičovskou nebo mateřskou dovolenou. Uplatňován je princip sociální potřebnosti, ke vzniku nároku na dávku není třeba splnit nějakou z předem daných podmínek – být účasten pojištění apod. Pojem se objevuje od 1.10.1990, kdy nabyl účinnosti zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku – předtím se obdobně poskytovaná dávka nazývala mateřským příspěvkem.

2.2 Rodičovská dovolená Nejprve se budu věnovat zpřehlednění podpory péče o narozené dítě z hlediska pracovněprávního. Základní údaje k této problematice jsou zpřehledněny v Tabulce č. 1 – „Doba čerpání mateřské a rodičovské dovolené“, která je přílohou této práce. Pro upřesnění a lepší pochopení zde uvedených údajů je třeba doplnit následující:

o Zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ţeny a matky , který byl v části, jeţ se týkala

mateřské

dovolené a další

12

mateřské dovolené,

účinný

v období

1.4.1964 – 31.12.1965, stanovil délku mateřské dovolené na 22 týdnů, poté ţeně vznikl nárok na další mateřskou dovolenou v délce do 1 roku věku dítěte.

o Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, který byl účinný od 1.1.1966 do 31.12.2006, stanovil následující nároky: 

1.1.1966-30.6.1968 – nárok na mateřskou dovolenou v délce 22 týdnů, další mateřská dovolená také beze změny, tedy v délce do 1 roku věku dítěte;



1.7.1968-31.12.1969 – nárok na mateřskou dovolenou se zvýšil na dobu 26 týdnů; další mateřská dovolená stále beze změny, tedy do 1 roku věku dítěte;



1.1.1970-30.6.1987 – délka mateřské dovolené beze změny ve výši 26 týdnů, upravena však byla výše další mateřské dovolené - nově bylo moţno čerpat další mateřskou dovolenou aţ do 2 let věku dítěte;



1.7.1987-31.12.1988 – byla prodlouţena doba mateřské dovolené na dobu 28 týdnů a nově bylo stanoveno, ţe osamělá matka či matka, která porodí dvě a více dětí má nárok na mateřskou dovolenou v délce 37 týdnů; další mateřská dovolená zůstala beze změny, tedy v délce do 2 let věku dítěte;



1.1.1989-31.12.2000 – mateřská dovolená beze změny (standardně nárok 28 týdnů, osamělá matka či matka, která porodila dvě a více dětí má nárok na 37 týdnů); k významné změně došlo u délky další mateřské dovolené, kdy nově byl nárok stanoven na dobu do 3 let věku dítěte;



1.1.2001-31.12.2006 – délka mateřské dovolené beze změny (standardně nárok 28 týdnů, osamělá matka či matka, která porodila dvě či více dětí – nárok na 37 týdnů); pojem další mateřská dovolená se jiţ dále nepouţíval, byl nahrazen pojmem rodičovská dovolená, který reflektoval na tu změnu, ţe nově bylo umožněno toto

13

volno čerpat také otci dítěte, a to ode dne narození dítěte aţ do věku jeho 3 let. Otec i matka mohli toto volno čerpat současně.

o Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který je účinný od 1.1.2007 dosud, provedl víceméně kosmetickou úpravu nároku na mateřskou dovolenou – základní nárok v délce 28 týdnů byl ponechán, zvýšená výměra v délce 37 týdnů však nově náležela pouze ženě, která porodila dvě a více dětí. Zvýhodnění pro osamělé matky se dále neobjevuje, pravděpodobně proto, ţe se jednalo o ustanovení, jeţ bylo často zneuţíváno a jehoţ kontrola byla obtíţná, ne-li fakticky nemoţná. Nárok na rodičovskou dovolenou byl nezměněn, můţe ji tedy čerpat ţena po skončení mateřské dovolené aţ do věku 3 let dítěte a současně také otec dítěte – ten ode dne narození dítěte do věku 3 let.

2.3 Základní charakteristika dávky rodičovský příspěvek Dávka rodičovský příspěvek v současné době náleţí do systému dávek státní sociální podpory, a jako taková je dávkou koncipovanou na základě principu sociální potřebnosti. Státní sociální podpora se vztahuje na sociální situace, které jsou obecně společností akceptovány a považovány za potřebné k řešení. Jedinec nebo sociální skupina k tomu, aby čerpali plnění z této oblasti, nemusejí v předstihu být účastni nějakého pojistného systému ani předem odkládat část finančních prostředků k zajištění budoucích potřeb. Tato systémová součást nastupuje, jakmile nastane ona předvídaná sociální událost, která je v zájmu společnosti. Obvykle je tato oblast zaměřena na podporu dětí a

14

rodin, sociální prevenci apod. Financována je ze státního rozpočtu a je založena na nejširší sociální solidaritě3. Dle zákonné definice rodičovský příspěvek náleţí rodiči, který osobně, řádně a celodenně pečuje o dítě do 4 let věku, v případě dítěte zdravotně postiţeného dokonce do 7 let (popř. 15 let) jeho věku. Nárok na dávku vznikne nejdříve dnem narození dítěte, vznikne-li však rodiči nárok na dávku nemocenského pojištění – peněţitou pomoc v mateřství, peněţitou pomoc nebo dávku v případě nemoci, rodičovský příspěvek náleţí aţ po ukončení výplaty těchto dávek. Pouze tehdy, jsou-li uvedené dávky vypláceny ve výši niţší, neţ je výše rodičovského příspěvku, náleţí rodičovský příspěvek ode dne narození dítěte ve výši doplatku k této dávce nemocenského pojištění. Doplatek činí rozdíl mezi výší rodičovského příspěvku a výší dávky nemocenského pojištění. Je tak fakticky stanovena maximální hranice dávek, kterou rodič pečující o dítě můţe dosáhnout (pokud tedy samotná peněţitá pomoc v mateřství či dávka v případě nemoci svou výší výši rodičovského příspěvku nepřesahuje). Znamená to, ţe vlastně kaţdá matka má v současné době jistotu nároku na dávku nejméně ve výši rodičovského příspěvku, princip zásluhovosti tedy u dávky peněţitá pomoc v mateřství na základě tohoto schématu je poněkud oslaben – fakticky je jedno, zda matce vznikne nárok na peněţitou pomoc v mateřství, pokud dosahovala průměrných či niţších příjmů ze závislé činnosti přede dnem nástupu na mateřskou dovolenou. Omezení bude spočívat pouze v tom, ţe nárok na rodičovský příspěvek vznikne aţ dnem porodu, zatímco peněţitou pomoc v mateřství lze čerpat jiţ 6 - 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Jinak je z hlediska momentální finanční situace rodiny víceméně jedno, zda matce nárok na peněţitou pomoc mateřství vznikne či ne – nárok na dávku rodičovský příspěvek jí dnem porodu vzniká, ţádné další zvláštní podmínky pro přiznání nároku plnit nemusí. 3

GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M.. Sociální zabezpečení. 2.vyd. Brno: MU a nakladatelství Doplněk Brno, 2000. s. 39

15

Případný nárok na peněţitou pomoc v mateřství však významně ovlivňuje moţnost pečujícího rodiče volit vhodnou variantu pobírání rodičovského příspěvku – pokud rodiči nevznikne nárok na peněţitou pomoc v mateřství či peněţitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den, nemůţe provést volbu pobírání rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře. Obdobně rodič, kterému nárok na peněţitou pomoc v mateřství či na peněţitou pomoc vůbec nevznikl, nemůţe provést volbu pobírání rodičovského příspěvku v základní výměře a dávka je mu automaticky přiznána v základní výměře do 21 měsíců věku dítěte a poté ve sníţené výměře do 4 let věku dítěte.

2.4 Rodičovský příspěvek Obdobně lze sledovat vývoj také z hlediska dávkového zabezpečení osoby, která o narozené dítě pečuje. Nutno předeslat, ţe nárok na dávku zpravidla vzniká aţ poté, co zanikne nárok na peněţitou pomoc v mateřství, popř. tehdy, pokud nárok na tuto dávku nemocenského pojištění vůbec nevznikne. Níţe uvedené délky poskytování dávky nutno posuzovat i v kontextu toho, od kdy nárok na dávku vznikal, tedy jak dlouho bylo v tom kterém období moţno čerpat peněţitou pomoc v mateřství (viz výše uvedený přehled délky mateřské dovolené). Vývoj dávky rodičovský příspěvek je zjednodušeně zpřehledněn v Tabulce č.2 v příloze této práce – „Vývoj poskytované dávky“.

o Zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském příspěvku, který byl účinný v období 1.7.1970-19.10.1971, stanovil, ţe nárok na mateřský příspěvek vzniká ženě, která splňuje podmínku potřebné doby pojištění (platila podmínka být v uplynulých dvou

16

letech pracovně činná nejméně 270 dnů) a současně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno vlastní dítě do jednoho roku věku, pokud současně tato žena: pečuje o další dítě do skončení povinné školní docházky; pečuje o dítě invalidní, které vyţaduje stálou péči, a to do 26 let jeho věku; pečuje pouze o toto jedno dítě, je však povaţována za osamělou. Výjimka platila u podmínky, která stanovila, ţe ţena nesmí být v době pobírání mateřského příspěvku pracovně činná - nárok na dávku vznikal i osamělé ţeně, která byla výdělečně činná a jejíţ dítě mladší jednoho roku věku nemohlo být z váţného důvodu umístěno v jeslích, a tudíţ mu ţena zajistila po dobu výkonu zaměstnání na svůj náklad potřebnou péči jinou osobou (s některými výjimkami). Při péči o jedno dítě do 1 roku věku náleţel příspěvek ve výši 500 Kčs měsíčně, při péči o dvě děti do 1 roku věku příspěvek ve výši 800 Kčs měsíčně a při péči o tři a více dětí do 1 roku věku příspěvek ve výši 1.200 Kčs měsíčně. Pokud byly podmínky nároku splněny pouze po část měsíce, dávka se vyplácela v poměrné části za kalendářní dny;

o Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, který byl účinný v období 20.10.1971-30.9.1990, stanovil, ţe 

v období 20.10.1971-31.12.1984 nárok na mateřský příspěvek vzniká ženě, která celodenně a řádně pečuje o dítě do dvou let věku, pokud: současně pečuje o další dítě ve věku do skončení povinné školní docházky, popř. o dítě invalidní, které vyţaduje stálou péči, a to do 26 let jeho věku; jde o ţenu osamělou; jde o dítě, které je invalidní a vyţaduje stálou péči; jde o dítě, které bylo převzato do trvalé péče nahrazující péči mateřskou.

17

Nově se objevuje podmínka, ţe ţena musí řádně pečovat o tělesné a duševní zdraví a výchovu dětí, dále také ţe se musí podrobovat pravidelné péči o těhotné ţeny ve zdravotnických zařízeních. Pokud by způsob ţivota ţeny byl v rozporu se zásadami ţivota občana socialistické společnosti a tímto byl ohroţen vývoj a výchova dítěte, mateřský příspěvek mohl být odejmut či nepřiznán. Vznik nároku oproti předchozí úpravě však jiţ nebyl vţdy vázán na splnění podmínky potřebné doby pojištění (pracovní činnosti) v době před vznikem nároku na dávku. Výjimka u zákazu výdělečné činnosti ţeny nadále platila u osamělé ţeny. Výše dávky byla opět odstupňována dle počtu dětí, o něţ ţena pečovala – jedno dítě zakládalo nárok na dávku ve výši 500 Kčs měsíčně, při péči o dvě děti vznikl nárok na dávku ve výši 800 Kčs měsíčně a při péči o tři a více dětí vznikl nárok na dávku ve výši 1.200 Kčs měsíčně. Stále platilo, ţe jsou-li splněny podmínky nároku pouze po část měsíce, dávka se vyplácí v poměrné části za kalendářní dny;



v období 1.1.1985-30.6.1987 vznikl nárok na mateřský příspěvek do 1 roku věku dítěte vždy, dále potom až do dvou let věku dítěte, pokud: ţena současně pečuje o další dítě ve věku do skončení povinné školní docházky nebo o dítě do 26 let věku, které se studiem připravuje na budoucí povolání nebo je poţivatelem invalidního důchodu a vyţaduje stálou péči; jde o dítě invalidní, které vyţaduje stálou péči; jde o dítě, které bylo převzato do trvalé péče; jde o ţenu osamělou; jde o ţenu, jejíţ manţel se soustavně připravuje studiem na budoucí povolání nebo je poţivatelem invalidního důchodu a není výdělečně činný.

18

Nadále platilo odstupňování výše mateřského příspěvku dle počtu dětí, o něţ ţena pečuje – viz výše uvedené částky (500/800/1.200 Kčs měsíčně). Rovněţ platila moţnost výplaty dávky za část měsíce v její poměrné výši závislé na počtu kalendářních dnů;



V období 1.7.1987-30.9.1990 vznikl nárok na mateřský příspěvek do 1 roku věku dítěte vždy, do dvou let věku dítěte za podmínky, že dítě bylo narozeno před 1.1.1988 a do 3 let věku dítěte potom tehdy, pokud bylo narozeno po 31.12.1987, pokud byla současně splněna některá z následujících podmínek: ţena současně pečuje o další dítě ve věku do skončení povinné školní docházky nebo o dítě do 26 let věku, které se studiem připravuje na budoucí povolání nebo je poţivatelem invalidního důchodu a vyţaduje stálou péči; jde o dítě invalidní, které vyţaduje stálou péči; jde o dítě převzaté do trvalé péče; jde o ţenu osamělou; jde o ţenu, jejíţ manţel se soustavně připravuje studiem na budoucí povolání nebo je poţivatelem invalidního důchodu a není výdělečně činný. Změnila se rovněţ výše dávky, stále však zůstal zachován princip odstupňování její výše dle počtu dětí, o něţ ţena pečuje – nově platilo, ţe při péči o jedno dítě náleţí dávka ve výši 600 Kčs měsíčně, při péči o dvě děti náleţí dávka ve výši 900 Kčs měsíčně a při péči o tři a více dětí náleţí dávka ve výši 1.300 Kčs měsíčně. Nově byla také zohledněna péče ţeny o jedno dítě, na něţ náleţí mateřský příspěvek a současně péče o další nejméně dvě děti ve věku do splnění povinné školní docházky nebo o děti do 26 let věku, které se studiem připravují na budoucí povolání nebo jsou poţivateli invalidního důchodu a nejsou výdělečně činné –

19

v těchto případech náleţel ţeně mateřský příspěvek ve výši 800 Kčs měsíčně. Stále platilo, ţe dávka se vyplácí v poměrné části za kalendářní dny, pokud nárok netrval po celý kalendářní měsíc;

o Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, který byl účinný v období 1.10.1990-30.9.1995: 

v období 1.10.1990-31.3.1992 stanovil, ţe rodičovský příspěvek náleží do 3 let věku dítěte, popř. do jeho 7 let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené

a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči

zvlášť náročnou. Změnil se přístup k moţnosti současně s pobíráním příspěvku vykonávat výdělečnou činnost – příspěvek nově náleţel i tehdy, kdyţ byl rodič výdělečně činný, pokud však byl zaměstnán na dobu nejvýše dvě hodiny denně nebo pokud jeho příjem z této činnosti bez odečtení daně nepřesahoval 800 Kčs měsíčně. Toto omezení nadále neplatilo pro rodiče osamělého, jehoţ dítě nebylo umístěno v jeslích či obdobném zařízení a rodič mu po dobu výdělečné činnosti zajistil péči jiné osoby. Bez zániku nároku na dávku bylo dítěti umoţněno pravidelně navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení na dobu maximálně čtyř hodin denně. Výše dávky byla stanovena jednotně na částku 900 Kčs měsíčně. Bylo upuštěno od diferenciace dávky dle toho, o kolik dětí je pečováno. Nadále byla dávka vyplácena v alikvótní části nároku, pokud byly podmínky splněny pouze po část měsíce; 

v období 1.4.1992-26.5.1993 – částka, které mohl rodič dosáhnout při výdělečné činnosti při současném pobírání rodičovského příspěvku nově činila 1.000 Kčs měsíčně. Alternativní moţnost pracovat nejvýše dvě hodiny denně bez omezení ve výši výdělku nadále platila.

20

Změnila se však výše poskytované dávky - nově byla výše dávky stanovena na 1.200 Kčs měsíčně. Dávku nadále bylo moţno vyplácet v její poměrné části; 

v období 27.5.1993-31.1.1994 – opět došlo ke změně výše dávky – nově byl stanoven nárok na dávku ve výši 1.360 Kč měsíčně; platila stále moţnost vyplácet dávku v poměrné části za kalendářní dny;



v období 1.2.1994-30.9.1994 – opětovně byl zvýšen limit výše moţného výdělku při současném pobírání rodičovského příspěvku, nově nesměl příjem z výdělečné činnosti bez odečtení daně přesáhnout částku 1.800 Kč měsíčně. Současně došlo také ke změně výše dávky – nově náleţela dávka ve výši 1.500 Kč měsíčně, nadále platila moţnost přiznání dávky za jednotlivé kalendářní dny;



v období 1.10.1994-30.9.1995 – došlo pouze ke změně výše dávky – nově byla výše dávky stanovena na 1.740 Kč měsíčně; dávku bylo stále moţno přiznat i za jednotlivé kalendářní dny v její poměrné části.

o Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který je účinný od 1.10.1995, podstatně změnil systém poskytování dávky rodičovský příspěvek. Doposud byl nárok zjišťován a následně byla dávka vyplácena prostřednictvím mzdových účetní jednotlivých zaměstnavatelů, popř. prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení v případě, ţe ţena byla zaměstnankyní tzv. „malé organizace“ – s počtem zaměstnanců do 25 osob – nebo osoba samostatně výdělečně činná, popř. studující. Nově tedy vznikly referáty státní sociální podpory, které byly včleněny do stávajících okresních úřadů jako správních orgánů, které vykonávaly státní správu v rámci jednotlivých správních obvodů – okresů.

21



v období 1.10.1995-30.6.1996 – byla dávka rodičovský příspěvek nově poskytována až do čtyř let věku dítěte, dále rovněţ také při péči o dlouhodobě zdravotně postižené či dlouhodobě těžce zdravotně postižené, a to až do sedmi let jeho věku. Rodič mohl současně vykonávat výdělečnou činnost, ta však nesměla u závislé činnosti přesahovat 2 hodiny denně, popř. příjem z této činnosti nesměl po odpočtu daně z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění přesáhnout částku na osobní potřeby rodiče (1.680 Kč; nezaopatřený rodič výdělečnou činnost vykonávat nemohl). Pokud byl rodič osobou samostatně výdělečně činnou, nárok na dávku vznikl pouze v těch měsících, v nichţ rodič neměl povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení. V době výdělečné činnosti byl rodič povinen zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Dítě nemohlo navštěvovat jesle, mateřskou školu či obdobné předškolní zařízení, pokud se nejednalo o dítě dlouhodobě či těţce zdravotně postiţené – to mohlo zařízení navštěvovat pravidelně, nejvýše však na 4 hodiny denně. Dále mohlo kaţdé dítě navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení, avšak i zde maximálně 4 hodiny denně. Výše dávky byla nově odvozována od výše částky na osobní potřeby rodiče (částka na osobní potřeby x koeficient 1,1), v důsledku toho se nyní lišila výše dávky u zaopatřeného rodiče (1.848 Kč měsíčně) a rodiče, který byl současně nezaopatřeným dítětem – zde vznikl nárok na dávku ve výši 2.090 Kč měsíčně. Nově jiţ nebyla dávka vyplácena v poměrné části za kalendářní dny, ale přiznávala se v plné výši za měsíc, v němţ byly podmínky nároku třeba i jen jeden den splněny.

22



V období od 1.7.1996 došlo ke změně v oblasti posuzování nároku na dávku v souběhu s výdělečnou činností osoby samostatně výdělečně činné – rodičovský příspěvek se v těchto případech vyplácel zálohově. Zpětně bylo poté nutno provést po podání daňového přiznání za uplynulý rok tzv. zúčtování rodičovského příspěvku, jímţ bylo ověřováno, zda jiţ vyplacený rodičovský příspěvek rodiči skutečně náleţel či ne – v těch kalendářních měsících, kdy průměrný měsíční příjem rodiče přesáhl částku na jeho osobní potřeby, rodičovský příspěvek nenáleţel a bylo nutno jej vrátit, pokud byl vyplacen. Nově byl také vyloučen nárok na dávku v případě souběhu závislé činnosti a výdělečné činnosti osoby samostatně výdělečně činné. Ohledně moţné návštěvy dítěte v jeslích, mateřské škole či jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku nově platilo, ţe kaţdé dítě můţe toto zařízení navštěvovat nejvýše 3 kalendářní dny v měsíci (délka pobytu v zařízení přitom nijak dále upravena nebyla, mohlo se tedy jednat o hodinovou návštěvu dítěte či naopak o celodenní pobyt zde – oba případy byly při hodnocení nároku na dávku posuzovány stejně). Podmínky při návštěvě léčebně rehabilitačních zařízení či podmínky u docházky zdravotně postiţených dětí do předškolních zařízení zůstaly beze změny. Od 1.1.2001 bylo navíc nově definováno, ţe v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně můţe dítě navštěvovat předškolní zařízení, pokud stupeň zdravotního postiţení zraku či sluchu u jeho obou rodičů, popř. u osamělého rodiče činí 50 a více procent. Výše dávky byla nadále závislá na výši částky na osobní potřeby rodiče, koeficient při výpočtu se neměnil aţ do 30.4.2004 (koeficient 1,1), kdy byl nově stanoven

23

koeficient 1,54. V návaznosti na změny výše částek na osobní potřeby tedy vznikl nárok na dávku ve výši: 1.10.1996-30.6.1997

– 2.112 Kč (nezaopatřený rodič 2.233 Kč)

1.7.1997-31.3.1998

– 2.222 Kč (nezaopatřený rodič 2.343 Kč)

1.4.1998-31.3.2000

– 2.343 Kč (nezaopatřený rodič 2.475 Kč)

1.4.2000-30.9.2001

– 2.409 Kč (nezaopatřený rodič 2.541 Kč)

1.10.2001-30.4.2004

– 2.552 Kč (nezaopatřený rodič 2.695 Kč)

1.5.2004-22.12.2004

– 3.573 Kč (nezaopatřený rodič 3.773 Kč)

23.12.2004-31.12.2005 – 3.634 Kč (nezaopatřený rodič 3.835 Kč) 1.1.2006-31.12.2006



– 3.696 Kč (nezaopatřený rodič 3.896 Kč)

V období od 1.1.2001 náleţela dávka rodičovský příspěvek pouze tomu rodiči, který o dítě pečoval po celý kalendářní měsíc, i zde však platily právem předpokládané výjimky – podmínku nebylo nutno splnit v měsíci, kdy se dítě narodilo, kdy dítě nebo rodič zemřeli, kdy dítě dovršilo stanovený věk pro zánik nároku na dávku, kdy dítě bylo převzato do péče jinou osobou na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dále kdy rodič měl nárok na peněţitou pomoc v mateřství, peněţitou pomoc nebo nemocenské v souvislosti s porodem. Objevila se tak snaha nepřiznat a nevyplatit dávku např. těm rodičům, kterým je dítě z péče odebráno na základě rozhodnutí soudu (nařízení ústavní výchovy, předání dítěte do péče jiné fyzické osoby). Ohledně moţnosti výkonu výdělečné činnosti došlo k zjednodušení – nadále nebyl v tomto rodič nijak omezen, pokud ovšem splňoval podmínku osobní, celodenní a řádné péče o dítě. K ţádné změně nedošlo u moţné návštěvy dítěte v předškolním nebo léčebně rehabilitačním zařízení.

24



V období od 1.1.2006 došlo k dalšímu zmírnění podmínek ohledně toho, ţe rodič musí o dítě sám osobně celodenně a řádně pečovat. Moţnosti byly nově upraveny také s ohledem na věk dítěte (dosud se týkaly pouze případného zdravotního postiţení dítěte, popř. jeho rodiče). Dítě, které nedosáhlo 3 let věku, mohlo navštěvovat jesle či jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, a to bez ohledu na délku dobu trvání návštěvy v jednotlivých dnech. Od 3 let věku mohlo dítě navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, a to v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Ze zdravotního hlediska se nově objevila moţnost, aby dítě navštěvovalo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postiţené a mentálně retardované – v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně.



V období od 1.1.2007 byl změněn způsob stanovení výše dávky, nově se odvozoval od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, které bylo dle údajů Českého statistického úřadu dosaţeno v období 2 let předcházejících kalendářními roku, v němţ se rodičovský příspěvek poskytoval. Po celý kalendářní rok se tedy vyplácela vţdy stejná částka, výše dávky nebyla odlišná ani pro rodiče, jenţ byl současně povaţován za nezaopatřeného. Nově byla také omezena výplata rodičovského příspěvku v případech, kdy rodiči současně náleţel z důvodu péče o dítě také příspěvek na péči (tedy kdy došlo k souběhu nároku na dávku rodičovský příspěvek a příspěvek na péči z důvodu péče o jedno a totéţ dítě). Dávka rodičovský příspěvek byla v těchto případech vyplácena ve výši ½ nároku, pokud byl příspěvek na péči přiznán ve výši nejméně ½ rodičovského příspěvku nebo ve

25

výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a příspěvkem na péči, pokud byl tento příspěvek sám niţší neţ ½ rodičovského příspěvku (rodič tedy fakticky v těchto případech získal celkem nejméně tolik, kolik činila výše rodičovského příspěvku; případně více). Podmínky nároku na dávku z hlediska moţného výkonu výdělečné činnosti rodičem v době pobírání dávky či moţnost umístit dítě do péče jeslí, mateřské školy, či jiného obdobného zařízení se neměnily – platilo totéţ, co je uvedeno výše.



V období od 1.1.2008 došlo k poměrně výrazné změně v délce a výši nároku na dávku. Nově zákon upravuje celkem 3 moţné výměry rodičovského příspěvku, také byla zakotvena tzv. „moţnost volby“, která fakticky znamená moţnost pro rodiče v průběhu pobírání dávky volit vhodné varianty dle sociální situace rodiny, i kdyţ značně omezené. Volbu je nutno provést písemně, v zákonem stanovených termínech a jednou učiněnou volbu jiţ nelze měnit. Nově tedy můţe rodič, kterému vznikl nárok na peněţitou pomoc v mateřství nebo peněţitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den, pobírat rodičovský příspěvek do 2 let věku dítěte v tzv. zvýšené výměře, která činí 11.400 Kč měsíčně. Volbu je zde nutno provést (poţádat o výplatu dávky v této výměře) nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němţ dítě dosáhlo 22 týdnů ţivota (popř. 31 týdnů ţivota, jde-li o současně narozené dvě či více dětí). Připuštěno je to, ţe podmínky vzniku nároku na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře osvědčuje jeden z rodičů, po splnění nároku však můţe dojít ke změně v osobě pečujícího rodiče – nárok na délku a výši dávky se však jiţ nemění. Toto je zpravidla vyuţíváno matkami s vyššími příjmy – po uplynutí potřebné doby mateřské dovolené (změnu v osobě lze provést nejdříve po uplynutí 19 týdnů) se

26

vrací zpět do zaměstnání a péči o dítě přebírá otec, který sám dosahoval niţších měsíčních příjmů ze zaměstnání, popř. matka dítě předává do péče jiné zletilé osoby (ideálně např. do péče příbuzné, která je sama na mateřské či rodičovské dovolené, nebo je evidována jako uchazečka o zaměstnání na úřadu práce či je poţivatelkou starobního či invalidního důchodu). V základní výměře 7.600 Kč měsíčně můţe rodičovský příspěvek pobírat rodič, pokud nezvolil variantu zvýšené výměry dávky. Podstatné opět je, zda rodiči vznikl nárok na peněţitou pomoc v mateřství, peněţitou pomoc či nemocenské v souvislosti s porodem – pokud ano, je oprávněn provést nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němţ dítě dovršilo 21 měsíců, volbu dalšího pobírání dávky v základní výměře, a to aţ do 3 let věku dítěte. Rodič, kterému nárok na uvedené dávky nemocenského pojištění nevznikl, popř. ten, který ve stanoveném termínu volbu čerpání dávky rodičovský příspěvek neprovedl, pobírá od 22. měsíce věku dítěte vţdy dávku v tzv. snížené výměře. Zde činí výše dávky měsíčně 3.800 Kč, dávku je rodič oprávněn pobírat aţ do 4 let věku dítěte. Pokud rodič pečuje o dítě dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené, náleţí mu dávka v základní výměře ode dne zjištění zdravotního stavu dítěte aţ do jeho 7 let věku. Výjimkou je případ, kdy je dávka poskytována ve zvýšené výměře – zde se dávka v této výměře vyplatí aţ do 24 měsíců věku dítěte a teprve poté je vyplácena dávka v základní výměře. Nově od 1.1.2009 je moţno přiznat dávku v tzv. nižší výměře ve výši 3.000 Kč, a to tehdy, pokud rodič pečuje o dítě dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené a tomuto dítěti nevznikl nárok na příspěvek

27

na péči. V období roku 2009 bylo moţno takto přiznat dávku od 7 do 10 let věku dítěte, od 1.1.2010 je moţno dávku přiznat od 7 do 15 let věku tohoto dítěte. Moţnosti čerpání dávky rodičovský příspěvek v současné platné právní úpravě jsou zjednodušeně uvedeny v Tabulce č.3 – „ Současné moţnosti čerpání rodičovského příspěvku“ v příloze této práce.

28

3 Podpora rodičovství v zemích Evropské unie Dále se pokusím zpracovat ještě přehled toho, jak jsou obdobné sociální situace řešeny v ostatních členských zemích Evropské unie. Přehled by měl pouze zhruba ukázat, jaké je postavení České republiky mezi ostatními členskými zeměmi z hlediska podpory rodičovství v oblasti pracovněprávní a v oblasti sociálního zabezpečení a výsledek srovnání by měl dále podpořit mé závěry v této věci.

3.1 Mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství Ve všech členských zemích Evropské unie mají matky nárok nejprve na mateřskou dovolenou, poté na rodičovskou dovolenou. Mezi jednotlivými zeměmi však panují velké rozdíly, ať uţ jde o délku rodičovské dovolené, výši příspěvku nebo moţnost čerpání rodičovské dovolené také pro otce dětí. Ve všech zemích je upraven nárok na peněţitou pomoc v mateřství, ale zatímco v České republice je dávka poskytována po dobu 28 týdnů (výjimečně 37 týdnů), téměř ve všech ostatních zemích je délka poskytování niţší (výjimkou je Norsko, kde tato doba činí 42-52 týdnů a Slovensko, kde je dávka poskytována rovněţ 28 týdnů) – např. Německo ji poskytuje 14 týdnů, Francie 16 týdnů, Rakousko 16 týdnů, Velká Británie 26 týdnů). Liší se samozřejmě i výše peněţité pomoci v mateřství – v Německu náleţí 100% předchozího příjmu, ve Velké Británii 90% předchozího příjmu, ve Francii 100% předchozího příjmu, v Rakousku 100% předchozího příjmu, v České republice v současné době 60% předchozího příjmu. Při tomto srovnání tedy lze konstatovat, ţe vyspělé členské státy EU zpravidla poskytují dávku kratší dobu neţ Česká republika, oproti tomu však matky v těchto jiných zemích pobírají dávku ve vyšší výměře.

29

3.2 Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek Ještě propastnější rozdíly lze nalézt u posuzování podpory, která je poskytována při čerpání rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku. V některých zemích je trvání rodičovské dovolené omezeno pouze na několik týdnů – např. Kypr a Velká Británie poskytují rodičovskou dovolenou ve výměře 13 týdnů, Belgie, Irsko a Nizozemí v délce 3 měsíců a Řecko v délce 3,5 měsíce. Rodičovskou dovolenou v délce několika měsíců poskytuje např. Lucembursko – 6 měsíců, dále také Itálie – 10 měsíců. Podstatně delší rodičovské dovolené poskytují zpravidla východoevropské státy – je to např. Polsko, Litva, Malta, Španělsko, Maďarsko, Estonsko a Slovensko – 3 roky, dále také Rakousko – 2 roky. Nejdéle je moţno rodičovskou dovolenou čerpat v České republice – 4 roky. Některé ze zemí v tomto období rodiny také nijak zvláštně finančně nepodporují a rodič je tudíţ na rodičovské dovolené bez vlastního příjmu – jde např. o Bulharsko, Irsko, Kypr, Maltu, Nizozemí, Řecko a Španělsko. Další alternativou podpory je poskytování příspěvku v paušální výši či poskytování dávky ve výši, která je závislá na předchozím příjmu rodiče. V České republice je rodičovský příspěvek poskytován v paušální výši, stejně je tomu např. v Belgii, Lucembursku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Slovensku. Příspěvek odvozený od předchozího příjmu je poskytován např. v Estonsku a Slovinsku

- v obou těchto zemích ve výši 100%

předcházejícího příjmu, vysoký je rovněţ v Dánsku a ve Švédsku – 90% předchozího příjmu, dále např. v Lotyšsku a Finsku – 70% předchozího příjmu; nejniţší procentní výměra je poskytována v Itálii – 30% předchozího příjmu.

30

4 Resume In my bachelor’s degree work studying the issues of “Parental Leave and Parental Benefit” I focus on some tools by which the state attempts to influence the demographic development of society and living standards of families with children. From my point of view, the possibility of using parental leave is a very significant tool of social policy and also the system of financial support to a parent caring for a child. I study both elements in my work in detail, especially in regard to their gradual development from the 1970s up to the present day with the objective of grasping the most significant trends of this development and issues that were emphasized in each period. To document development in this area and support my conclusions in this matter is the objective of my work. First from the concept – parental leave, which used to also be known as maternity leave – is an element of the employment/labour law. Granting of this leave is therefore bound to an exactly specified type of employment. Granting of parental leave narrowly relates to the possibility of drawing so called maternity leave as another significant concept of the employment/labour law in the area of parenting support. Second of the presented concept – parental benefit – is an element of the social security law, where the benefit has gone through significant development within the evaluated period especially in terms of the length of the period and the amount. In the beginning, the possibilities of drawing the benefit were very limited and they depended on many factors including the due care of another dependent child or an obligation to be in the care of maternity institution during woman’s pregnancy. This gradually changed in favour of the parents taking care of a child. To support these main conclusions, and others, I use a comparison of the provided benefit and work holiday in relation to parenthood in some other countries of the European Union. In this respect, I compare only the present situation;

31

I do not study the development of social policies of the individual states in the course of the studies period. In researching the aforementioned topics, I have come to the conclusion that the model of a longer period of leave as well as a longer provision of the benefit (though not in such a high sum) is traditionally preferred in the Czech Republic. On a long-term basis, the benefit is provided especially on the principle of social desirability (exceptions were only in the beginning of the period I have evaluated), so none of the preset terms and conditions must be fulfilled for origination of entitlement. In addition, entitlement to such benefits originates to almost all parents who care for a child of specified age. The conditions to receive the benefit have changed gradually so much that there is a relatively confusing system in place which distinguishes four possible benefit rates in total – depending on other terms and conditions specified by another law. From my point of view, the selected system does not seem to be very functional and I would prefer a simplification of the terms and conditions specified by the law. These should also be tightened, especially in the areas of present employment of a parent caring for child and possibilities of a child attending pre-school establishments. I also discuss these issues at the end of my bachelor work.

32

5 Závěr Jak jsem jiţ výše uvedla, podpora státu poskytovaná rodinám s dětmi je v současné době jedním z velmi sledovaných témat sociální politiky. Při stanovení optimálního modelu státní podpory v této oblasti jistě hraje podstatnou roli mnoho rozličných faktorů. S ohledem na to, ţe jsem po určitou dobu v systému dávek státní sociální podpory byla zaměstnána a měla jsem moţnost seznámit se s fungováním systému a jeho efektivitou „zevnitř“ , přesvědčila jsem se postupně o tom, ţe v mnoha případech je poskytování státní sociální podpory nadbytečné. Nechci však hodnotit ostatní dávky, které jsou v systému poskytovány, zaměřit se chci pouze na rodičovský příspěvek. Dle mého názoru byla v zásadě správná koncepce dávky, která byla přijata jiţ zákonem č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. Dávka byla poskytována do 3 let věku dítěte (u zdravotně postiţených dětí aţ do jejich 7 let) v relativně přiměřené výši. Jako chybná se mi jeví ta koncepce, jíţ bylo poskytování rodičovského příspěvku prodlouţeno do 4 let věku dítěte, i kdyţ odvozování výše rodičovského příspěvku od výše ţivotního minima rodiče bylo oproti předchozí úpravě vhodnějším řešením, neboť zákonná úprava pak nemusela být měněna vţdy, kdyţ se výše dávky stanovená pevnou částkou stala neúměrnou k růstu mezd a platů, popř. k růstu nákladů na zabezpečení základních ţivotních podmínek rodiny. Domnívám se, ţe dávka rodičovský příspěvek je primárně určena na zabezpečení základního ţivotního standardu rodiny, neměla by však v systému sociálního zabezpečení nahrazovat jakoukoliv jinou dávku (příspěvek na péči apod.). Rozhodne-li se rodič o dítě pečovat déle, neţ je státem finančně podporováno, mělo by mu to být umoţněno, avšak s tím, ţe finančně by měl tento „nadstandard“ být schopen sám zabezpečit.

33

Rovněţ tak nesmyslné se mi zdají být všechny úpravy moţnosti rodiče při pobírání rodičovského příspěvku pracovat, popř. umisťovat dítě do některého z předškolních zařízení na zákonem stanovenou dobu. I zde by mělo být stanoveno, ţe pokud rodič sám osobně, celodenně a samozřejmě řádně (coţ je však obtíţně kontrolovatelné) nepečuje, dávka mu nenáleţí. Vím, ţe teoreticky se takto umoţňuje rodiči postupně se zapojit do pracovního procesu, popř. být stále v kontaktu a profesně neustrnout, fakticky však ve většině případů dochází spíše k tomu, ţe rodič je zaměstnán na plný úvazek, přitom pobírá jako bonus ještě rodičovský příspěvek. Zařídit lze tuto situaci zpravidla poměrně lehce – stačí, kdyţ je v okolí rodiče vhodná babička, dědeček, jiná příbuzná či známá, popř. kdyţ některý z rodičů vykonává výdělečnou činnost časově neomezovanou. Ti z rodičů, kteří přece jenom takovéto moţnosti nemají, mohou benevolentního přístupu státu vyuţít alespoň v těch případech, kdy dítě z nějakého důvodu nenavštíví předškolní zařízení v měsíci vícekrát, neţ je zákonem stanoveno – zpravidla např. při onemocnění dítěte. Rodič, který je v této době jiţ zaměstnán na plný úvazek, můţe v tomto měsíci znovu poţádat o přiznání dávky rodičovský příspěvek a ta je mu přiznána, pokud jsou splněny další podmínky. U případného umoţnění návštěvy dítěte v nějakém předškolním zařízení by výjimka měla být stanovena pouze pro ta zařízení, do nichţ dochází děti v nějaké oblasti handicapované (zejména zdravotně) a která napomáhají jeho dalšímu příznivému vývoji Také k určení výše dávky byl v současné době zvolen poměrně komplikovaný systém několika různých částek. I zde se domnívám, ţe řešení není příliš vhodné, preferovala bych stanovení výše dávky odvíjející se od ţivotního minima pečujícího rodiče, popř. od průměrné mzdy v národním hospodářství – samozřejmě v takové výši, která by byla úměrná. Vycházet by se přitom mělo z toho, ţe Česká republika dlouhodobě tradičně preferuje déle trvající hrazenou péči o dítě, tudíţ však není moţno současně dávku

34

poskytovat v příliš vysoké výši (viz srovnání zemí Evropské unie – ty z nich, která poskytují dávku déle, vyplácí ji v niţší částce a naopak ty země, které dávky vyplácí krátce, poskytují ji v částce poměrně vysoké). Také se domnívám, ţe dávka by opět měla být přiznávána a vyplácena v poměrné části nároku, pokud nejsou podmínky splněny po celý kalendářní měsíc. Systém státní sociální podpory pracuje pomocí výpočetní techniky s vyuţitím velmi kvalitního programu, proto by provedení výpočtu výše dávky v těchto případech nemělo činit větší obtíţe. Domnívám se, ţe takto široce sociální pojetí podpory je kontraproduktivní, neboť nevede ve svém důsledku ke snaze rodičů vlastními silami zabezpečit vhodné podmínky pro rozvoj svého dítěte. Navíc tak jako ve všech oblastech práva došlo postupnými úpravami a snahami obsáhnout v zákoně samém všechny myslitelné ţivotní situace k tomu, ţe podmínky nároku se stávají nepřehlednými. Uvedenými úpravami se systém rozhodně nestává spravedlivějším, naopak mnohé „výjimky z výjimek“ umoţňují jeho zneuţití. Stav tohoto dávkového systému v současné době je důsledkem toho, ţe v České republice neexistuje skutečný dlouhodobý a relativně konkrétní plán rozvoje sociální politiky. Jednotlivé politické strany mají moţnost naslibovat voličům před důleţitými volbami téměř cokoliv (13.důchody, porodné ve výši desítek tisíc korun, „pastelkovné“ apod.), přitom občas se některé z těchto nekoncepčních myšlenek dokonce podaří i prosadit a realizovat. Tyto úpravy přitom nejsou nijak významné, dle mého názoru znamenají pouze další neopodstatněné čerpání státních prostředků bez smysluplného cíle.

35

6 Tabulka 1 – Vývoj mateřské a rodičovské dovolené

Zákonná norma

Účinnost

Zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky

01.04.1964-30.06.1968 (MD,DMD do 31.12.1965)

22 týdnů

1 rok

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce

01.01.1966-30.06.1968

22 týdnů

1 rok

01.07.1968-31.12.1969

26 týdnů

1 rok

změna délky MD

01.01.1970-30.06.1987

26 týdnů

2 roky

změna délky DMD

01.07.1987-31.12.1988

28/37 týdnů

2 roky

změna délky MD

01.01.1989-31.12.2000

28/37 týdnů

3 roky

změna délky DMD

01.01.2001-31.12.2006

28/37 týdnů

3 roky

změna nároku a názvu

01.01.2007- dosud

28/37 týdnů

3 roky

změna nároku

Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce

Délka čerpání

36

Poznámka

7 Tabulka 2 – Vývoj poskytované dávky Zákonná norma

Účinnost

Délka čerpání

Výše dávky

Zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském příspěvku

01.07.1970-19.10.1971

1 rok

500/800/1200

Zákon č.107/1971 Sb., o mateřském příspěvku

20.10.1971-31.12.1984

2 roky

500/800/1200

změna délky

500/800/1200

změna délky

600/800/900/1300

změna délky a výše

01.01.1985-30.06.1987 01.07.1987-30.09.1990 Zákon č.382/1992 Sb., o rodičovském příspěvku

Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

1 rok vždy/ 2 roky 1 rok vždy/ 2 roky/ 3 roky

Poznámka

01.10.1990-31.03.1992

3/7 let

900

změna délky a výše

01.04.1992-26.05.1993

3/7 let

1200

změna výše

27.05.1993-31.01.1994

3/7 let

1360

změna výše

01.02.1994-30.09.1994

3/7 let

1500

změna výše

01.02.1994-30.09.1994

3/7 let

1740

změna výše

01.10.1994-30.09.1995

3/7 let

1848/2090

změna výše

01.10.1995-30.09.1996

4/7 let

2112/2233

změna délky a výše

01.10.1996-30.06.1997

4/7 let

2222/2343

změna výše

01.07.1997-31.03.1998

4/7 let

2343/2475

změna výše

01.04.1998-31.03.2000

4/7 let

2409/2541

změna výše

01.04.2000-30.09.2001

4/7 let

2552/2695

změna výše

01.10.2001-30.04.2004

4/7 let

3573/3773

změna výše

01.05.2004-22.12.2004

4/7 let

3634/3835

změna výše

23.12.2004-31.12.2005

4/7 let

3696/3896

změna výše

01.01.2006-31.12.2006

4/7 let

3033

změna výše

01.01.2007-31.12.2008

4/7 let

3800/7600/11400

změna výše

01.01.2009-dosud

4/7/10/15 let

3800/7600/11400/3000

změna délky a výše

37

8 Tabulka 3 - Současné možnosti čerpání rodičovského příspěvku4

Věk dítěte Varianta 0 22 čerpání týdnů - týdnů -

21 - 24 měsíců

24 - 36 měsíců

36 - 48 měsíců

22 týdnů

21 měsíců

rychlejší

PPM

zvýšená

zvýšená

klasické

PPM

základní

základní

základní

pomalejší

PPM

základní

snížená

snížená

snížená

pomalejší

základní

základní

snížená

snížená

snížená

dítě zdravotně postižené

PPM nebo základní

základní nebo zvýšená

zvýšená, základní nebo snížená

základní nebo snížená

bez nároku, základní nebo snížená

4

4-7 let

7 - 10 let

10 -15 let

základní

nižší

nižší

Rodičovský příspěvek. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [on-line]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/4758 - částečně doplněno a upraveno autorkou

38

9 Seznam použitých zkratek č. - číslo DMD - další mateřská dovolená Kč - koruna česká Kčs - koruna československá MD - mateřská dovolená nakl. - nakladatelství PPM - peněţitá pomoc v mateřství RD - rodičovská dovolená roč. - ročník s. - strana Sb. – sbírka tzv. – tak zvaný vyd. - vydání

39

10 Použité prameny Literatura: BŘESKÁ, N. aj. Státní sociální podpora. 1.vyd. Ostrava: nakladatelství ANAG. 1996. BURDOVÁ, E. Rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a porodné poskytované ze státní sociální podpory od 1.1.2009. Právo a rodina. 2009, roč. 11, s. 7-9. ISSN 1212-866X. BURDOVÄ, E. Státní sociální podpora. 1.vyd. Ostrava: Nakladatelství Sagit. 1995. GREGOROVÁ Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2. vyd. Brno: MU a nakladatelství Doplněk Brno. 2000. MPSV. Státní sociální podpora (účelová neperiodická publikace). 1.vyd. Praha: nakladatelství JAN. 1995. POTŮČEK, M., RADIČOVÁ, I. Sociální politika v Čechách a na Slovensku po roce 1989. 1.vyd. Praha: nakladatelství Karolinum. 1998. PŘIB, J. Změny v sociálních dávkách od 1. 1. 2008. Právo a rodina. 2008, roč. 10, č.1, s. 1-3. ISSN 1212-866X. PŘIB, J. Rodičovský příspěvek od roku 2008 v otázkách a odpovědích. Právo a rodina. 2008, roč. 10, č. 4, s. 1-5. ISSN 1212-866X. ZEMAN, K. Populační vývoj v České republice – minulost, současnost a výhledy do budoucna. Právo a rodina. 2007, roč. 9, č.11, s. 4-8. ISSN 1212-866X.

40

Právní normy Zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ţeny a matky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 463/1991 Sb., o ţivotním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Elektronické prameny ASPI [databáze]. Verze 12+. Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009 [cit. 09-11-02]. Důvodová zpráva k návrhu zákon o státní sociální podpoře. Kde je peněţitá pomoc v mateřství nejvyšší a nejdelší? Finance [on-line]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy /finance/227322 . V Česku je moţnost volby. Finance [on-line]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/232979-eu. Sociální dávky v roce 2009. Finance [on-line]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy /finance/207626. Změny v souvislosti s dávkami státní sociální podpory. Epravo [on-line]. Dostupné z: http://www.epravo/cz/top/clanky/změny-v souvislosti-s-davkami-statni-socialni-podpory Souběh mateřské a rodičovského příspěvku není moţný. Epravo [on-line]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/soubeh-materske-a-rodicovskeho prispěvku-neni-mozny

41

Dovolená na zotavenou, mateřská a rodičovská dovolená. Epravo [on-line]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/dovolena-na-zotavenou-materska-a-rodicovska-dovolena Mateřská i rodičovská dovolená jsou v ČR delší neţ jinde v Evropě. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [on-line]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5917 Rodičovský příspěvek. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [on-line]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/4758

42