Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo Katedra ob anského práva
Diplomová práce
Ochrana povinného v exeku ním ízení
Petr Porostlý
2009/2010
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Ochrana povinného v exeku ním ízení“ zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod arou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramen a literatury.
________________________ Petr Porostlý
Na tomto míst chci pod kovat JUDr. Ing. Radovanu Dávidovi, za odborné vedení mé práce, rady a nám ty ke zpracování, které jsou v sou asné dob aktuální, doporu ení odborné literatury a v neposlední ad za jeho ochotu, vst ícný p ístup a trp livost za ztížených asových podmínek.
1 2
3
4
5
6
7 8 9
Úvod .........................................................................................................................................................................1 Základní pojmy ......................................................................................................................................................3 2.1 Právní zásady.....................................................................................................................................3 2.2 Civilní proces.....................................................................................................................................4 2.3 Exeku ní ízení..................................................................................................................................6 2.4 Povinný a jeho ochrana.....................................................................................................................7 P ehled vývoje právní úpravy exeku ního ízení ......................................................................................... 10 3.1 Období první republiky.................................................................................................................. 10 3.1.1 Ochrana povinného dle zák. . 79/1896 .z. ................................................................................. 12 3.1.2 Obrana povinného dle zák. . 79/1896 .z. ................................................................................... 14 3.2 Druhá sv tová válka a období povále né ..................................................................................... 15 3.3 Ob anský soudní ád – zák. . 99/1963 Sb................................................................................... 16 3.4 Exeku ní ád – zák. . 120/2001 Sb.............................................................................................. 17 Ochrana povinného p i soudním výkonu rozhodnutí.................................................................................. 19 4.1 Odvolání.......................................................................................................................................... 20 4.2 Odklad............................................................................................................................................. 21 4.2.1 Odklad ze sociálních d vod ......................................................................................................... 22 4.2.2 Odklad p i p edpokladu zastavení................................................................................................. 23 4.3 Zastavení......................................................................................................................................... 25 4.3.1 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. a) o.s. ..................................................... 26 4.3.2 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. b) o.s. ..................................................... 26 4.3.3 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. c) o.s. ..................................................... 27 4.3.4 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. d) o.s. ..................................................... 27 4.3.5 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. e) o.s. ..................................................... 28 4.3.6 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. f) o.s. . .................................................... 29 4.3.7 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. g) o.s. ..................................................... 29 4.3.8 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 2 a 3 o.s. . ............................................................ 30 4.3.9 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s. ..................................................... 30 4.4 Odporová žaloba............................................................................................................................. 31 4.5 Ochrana povinného p i jednotlivých zp sobech výkonu rozhodnutí.......................................... 31 4.5.1 Srážky ze mzdy............................................................................................................................... 31 4.5.2 ikázání pohledávky..................................................................................................................... 33 4.5.3 Prodej movitých v cí...................................................................................................................... 36 4.5.4 Prodej nemovitostí.......................................................................................................................... 37 4.5.5 Vyklizení......................................................................................................................................... 40 Exekuce provád ná soudním exekutorem ...................................................................................................... 42 5.1 Podjatost.......................................................................................................................................... 42 5.2 Odvolání.......................................................................................................................................... 43 5.3 Odklad a zastavení ......................................................................................................................... 43 5.4 Zp soby provád ní......................................................................................................................... 44 5.5 Exeku ní p íkaz.............................................................................................................................. 46 5.6 Zpen žení mimo dražbu................................................................................................................. 47 5.7 Náklady exekuce ............................................................................................................................ 48 K n kterým aktuálním otázkám exeku ního práva ...................................................................................... 50 6.1 Generální inhibitorium................................................................................................................... 50 6.1.1 Relativní a absolutní neplatnost..................................................................................................... 50 6.1.2 Omezení a zrušení generálního inhibitoria ................................................................................... 52 6.2 Úvahy o teritoriálním principu a dopad na náklady exekuce ...................................................... 54 6.3 Exekuce obchodního nebo družstevního podílu........................................................................... 56 Záv r.................................................................................................................................................................... 58 Summary ............................................................................................................................................................. 61 Bibliografie.......................................................................................................................................................... 63 ílohy........................................................................................................................................................................... 68
1
Úvod
MOTTO: „Iustitia est constans et perpetum voluntas ius suum cuique tribuendi. – Spravedlnost je pevná a trvalá snaha poskytnout každému, co je jeho právem. “ Ulpianus 1
Povinnost každého jednotlivce plnit své závazky pat í mezi nejstarší právní zásady bec. Její napl ování vzešlé z bytostních zájm existence lidského žití však s sebou ineslo nemožnost i neochotu ji dodržovat a tak zákonit musel nastoupit režim donucení k jejímu spln ní. Povinnost podrobit se donucení ke spln ní své povinnosti byla i je vynucována státní mocí a to jak v p ímé, tak i p enesené (sv ené) form avšak ani nejsv
jší úmysly vykonavatel
práva podep ené nejdokonalejšími zákony nejsou
schopny zabránit právním exces m, vytvo ení návazné nespravedlnosti, lidského faktoru jak je dnes v mód
i selhání
íkat. Proto a samoz ejm i druhá strana má a musí
mít možnost se v i tomuto donucení bránit zákonnými prost edky, a již proti p ínosu neoprávn nému i dokonce i takovému, p i jehož plném využití by došlo k faktické nemožnosti spln ní vymáhaného závazku pro naprostou ekonomickou vy erpanost dlužníka, i osob na n m závislých s p ímým ohrožením jejich existence. Práv toto specifické ízení, obecn nazývané exeku ní, a zejména postavení dlužníka jako ú astníka tohoto ízení, pro n jž zákonná úprava nyní využívá termín „povinný“, je tématem této diplomové práce. Jako v tšina institut konkrétních právních úprav i ízení exeku ní je ovládáno celou adou abstraktních princip , jež se promítají do jednotlivých institut
ur ujících možnosti pr
hu donucení ke spln ní povinnosti.
Jednou ze základních zásad je pak ochrana povinného v exeku ním ízení, a práv tuto 1
KINCL, Jaromír, URFUS Valentin, SK EJPEK, Michal. ímské právo. 1.vydání. Praha : C.H.Beck, 1995. s. 351.
1
zásadu a její projevy v minulé a zejména sou asné právní úprav jsem si zvolil jako téma této kvalifika ní práce. Vzhledem k ší i tématu, na jehož celé obsažení by nesta ila ani n kolikanásobná kapacita požadavk
kladených na tuto klasifika ní práci, bych rád postupoval od
obecného ke konkrétnímu s tím, že teoretickou ást výkladovou propojím na p íkladech judikát i konkrétních anonymizovaných kauz z exeku ní praxe. V této práci tedy nejprve interpretuji klí ové pojmy pro obecnou p edstavu tená e, jenž nedisponuje vysloven právním vzd láním, následn zanalyzuji vývoj právní úpravy obrany
povinného
eskoslovenského a
za
celou
dobu
existence
samostatného
demokratického
eského státu, dále pak budu pokra ovat stru ným výkladem
vykonávacího ízení jak dle zákona obecného, využívaného pro soudní výkon rozhodnutí, tak i speciálního p edpisu sloužícímu k takzvaným exekucím. V záv re né ásti práce se již budu soust edit na n kolik vybraných institut exeku ního práva, p
emž se pokusím využít svých praktických zkušeností ze stáže na
exekutorském ú adu, a poukázat na adu problém , s nimiž se jak soudní exekutor, tak samotní ú astníci ízení musejí potýkat. Rád bych také nabídl n kolik svých úvah sm ujících do budoucna, tedy dle mého názoru jakým sm rem by se de lege ferenda mohla i m la ubírat právní úprava výkonu rozhodnutí. Pokud v tomto textu budu zam ovat pojmy exekuce a výkon rozhodnutí, nech laskavý tená promine; vzhledem k totožnému obsahu t chto pojm tak iním toliko z d vod stylistických. D sledn však tyto termíny budu odd lovat v ástech v novaných form vynucení povinnosti podle ob anského soudního ádu a ádu exeku ního, by o.s. . je subsidiární právní p edpis k exeku nímu ádu.
2
2
Základní pojmy
2.1
Právní zásady Právo jako takové už od nepam ti vychází z ur itých základních premis, jež se jako
st íbrná nit vinou celým tímto odv tvím, p edstavující stabiliza ní prvek, tedy edpoklady zpravidla nem nící se v bec nebo jen velmi pozvolna. Tyto premisy jsou odvozeny v hojné mí e z p irozeného práva a jsou tedy v zásad spole né pro celé právní kultury, a už jsou p evedeny do podoby pozitivního práva, i jako nepsané podp rné pilí e p ispívající k zachování p edvídatelné aplikace práva, co možná nejjednotn jšího výkladu a evolu ního vývoje nových právních norem. Právní zásady tak již od dob staro ímských rozeznáváme jak spole né pro právo jako celek, tak i odvozené, zp esn né a dopln né pro jednotlivé obory práva, po ínaje nejobecn jším právem ústavním, respektive mezinárodním, p es základní odv tví jako je právo ob anské i trestní, a jednotlivými pododv tvími (nap íklad exeku ní právo) kon e. Právními zásadami tak rozumíme základní v
í principy, z nichž právní ád jako
celek i jednotlivé právní normy vychází, tedy jakési základní mantinely, které je t eba mít i normotvorn na pam ti. Jedná se o premisy zna
abstraktní, vzájemn provázané i
asto protich dné, což však na rozdíl od právních norem nep edstavuje problém2, naopak práv výkladem t chto princip m žeme dojít ke správné interpretaci a následné aplikaci práva, by mnohdy m že být obtížné ujistit se o tom, která z antagonistických zásad v tom konkrétním p ípad p eváží svým významem zásadu jinou, nemén d ležitou. Na rozdíl od právních norem pozitivního práva jsou totiž zpravidla veškeré zásady na stejné hierarchické úrovni co se teoretických úvah tý e, a nevyplývají z nich konkrétní práva a povinnosti.
2
Právní normy pozitivního práva by m ly být zásadn souladné, tedy není p ípustná situace, kdy jedno a totéž jednání jedna z norem reprobuje a jiná naopak povoluje; je však smutnou pravdou, že ne vždy z právních norem taková skute nost jednozna plyne (p es požadavek ur itosti právní normy) se všemi následnými problémy z toho vyplývajícími.
3
Právní zásady zpravidla najdeme vyjád eny v základních p edpisech toho kterého právního ádu, v našem p ípad tedy v Ústav a v Listin základních práv a svobod3; vzhledem k jejich univerzálnosti jsou také asto obsaženy v mezinárodních dokumentech a úmluvách. V široké mí e se však uplatní i principy nepsané, avšak obecn uznávané jako vžitá pravidla morálky.
2.2
Civilní proces koliv závazné hmotn právní normy poskytují blíže neur enému okruhu subjekt
ur itá práva a ukládají povinnosti, k jejich transformaci na konkrétní subjektivní práva a povinnosti vázaná na ur eného adresáta dochází až za pomoci právem p edpokládaných právních skute ností, a již se jedná o jednání, události i protiprávní stavy. Tato práva a povinnosti je však t eba také prosadit, nejprve svémocí, aby pak následn státní moc vytvo ila pravidla, podle kterých jsou všechny subjekty povinny se v zásad pod ídit autoritativnímu rozhodnutí práv ze strany státní moci, reprezentované mocí soudní, tedy pravidla, která dnes souhrnn nazýváme civilní proces i mírn nep esn ob anské právo procesní4. Civilní proces m žeme chápat jako „prost edek ochrany subjektivních práv a zákonem chrán ných zájm “ 5, tedy ízení p ed soudem, v jehož pr
hu dochází
k rozhodování o soukromoprávních právech a povinnostech procesních stran, postup soudu p i poskytování ochrany zájm
ú astník , a v neposlední ad také vzájemné
procesní vztahy p i tomto ízení vznikající. Dv mi základními druhy civilního procesu pak obecn jsou ízení nalézací a ízení vykonávací, p
emž k dalším druh m m žeme
za adit ízení smír í, ízení zajiš ovací, a v širším slova smyslu také ízení insolven ní a rozhod í.
3
zák. . 1 a 2/1993 Sb. Ob anské právo procesní totiž v eském právním ádu neslouží toliko k prosazování práva ob anského, nýbrž také obchodního, pracovního a rodinného. 5 STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brn , Dopln k, 2003, s.30. 4
4
Nalézací ízení pak d líme na ízení sporná (typicky ze závazkových právních vztah ) a nesporná (nap íklad o osobním stavu, zp sobilosti k právním úkon m, ve cech opatrovnických apod.). A práv výsledek nalézacího ízení, tedy autoritativní rozhodnutí orgánu ešícího ur itou právní otázku, se stává podkladem pro ízení vykonávací. V takovém exeku ním ízení pak dochází k vynucení uložené povinnosti, potažmo tedy k provád ní právních norem a vyžadování právem p edpokládaného chování zejména po tom z ú astník jenž dobrovoln
ízení,
nesplnil to, k emu jej rozhodující orgán zavázal, respektive se
k takovému chování p ípadn zavázal sám6. Základním právním p edpisem civilního procesu je zákon Ob anský soudní ád. Právn
. 99/1963 Sb.,
ten upravuje základní instituty a principy ízení, od
pravomoci a p íslušnosti soud , postavení ú astník , pr
h ízení, až po zvláštní typy
nalézacího ízení a mimo jiné také ízení vykonávací. Ob anský soudní ád dopl uje celá ada dalších procesních p edpis , a
již
provád cích i relativn samostatných pro zvláštní druhy ízení (exekuce provád ná soudním exekutorem, insolven ní zákon, zákon o rozhod ím ízení, apod.). V rámci civilního procesu jako celku je v
í zejména zásada rovnosti ú astník ,
vyplývající zejména z ústavn právních p edpis soudním ádu7. Ú astníci ízení v zásad pr
a výslovn
zmín ná i v ob anském
h ízení ovládají a mají možnost svými
úkony jeho výsledek ovlivnit (zásada dispozi ní), p
emž je jim zaru ena publicita ízení
(zásada ve ejnosti) i bezprost ední p ístup k soudu (zásada ústnosti a p ímosti), mají nárok, aby jejich v c rozhodl nestranný a nezávislý soudce (zásada zákonného soudce) podle svého nejlepšího v domí a sv domí (zásada volného hodnocení d kaz ), to vše pokud možno rychle a bez vzniku zbyte ných náklad (zásada hospodárnosti ízení).
6
Typicky v p ípad notá ských i exekutorských zápis s doložkou p ímé vykonatelnosti. lánek 1 LZPS, l. 37 odst. 3 LZPS, § 18 odst. 1 zák. . 99/1963 Sb., ob anského soudního ádu – „Ú astníci mají v ob anském soudním ízení rovné postavení.“ 7
5
2.3
Exeku ní ízení Josef Macur vymezuje exeku ní právo „jako soubor právních norem, které
upravují innost soudu, stran a dalších subjekt exeku ního ízení p i realizaci pln ní, uloženého povinnému subjektu vykonatelným rozhodnutím státního orgánu, jež se uskute uje za pomoci donucujících prost edk státní moci.“8 Obdobn Alena Winterová definuje exekuci jako zákonem podloženou donucovací
innost postihující osobní i
majetkovou sféru jedince a jako takovou spojovanou výlu
s pravomocí soudu9.
Naproti tomu Ilona Schelleová pon kud obecn ji definuje exekuci jako „postup, kterým se provádí nucená realizace pln ní k tomu oprávn nými orgány“10. Jak je vidno, dualizace vynucování uložené povinnosti soudem a soudním exekutorem p inesla i problémy v p esném definování obou sice velice podobných, nicmén
p esto odlišných druh
provedení exekuce v širším smyslu. Exeku ní
ízení jako
ízení striktn
formální probíhá v zásad
na základ
edložených návrh a listinných d kaz (zásada písemnosti) a jen výjime
probíhá
s jednáním (typicky musí jednání prob hnout v p ípad dražby movitých a nemovitých cí nebo v p ípad rozvrhu rozd lované podstaty)11. Odpov dnost je p enesena ve v tší mí e na ú astníky ízení, zejména na oprávn ného, jenž má povinnost pe liv zvážit podání návrhu na nucený výkon rozhodnutí (zásada procesní opatrnosti), p
emž dle
ustálené soudní praxe také nese objektivní odpov dnost za exeku ní titul, tedy podkladové rozhodnutí, jehož výkon má být na ízen12. V p ípad , že exeku ní titul trpí podstatnými vadami, má povinnost zajistit opravu t chto vad, je-li to možné, oprávn ný. V poslední dob se však judikatura odklání od p esp ílišného formalismu v této oblasti a které drobné vady ozna uje na nezp sobilé zp sobit nevykonatelnost exeku ního titulu13. 8
MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 5. WINTEROVÁ, Alena, a kol. : Civilní právo procesní. 4. vydání. Praha : Linde, 2006. s. 519. 10 SCHELLEOVÁ, Ilona : Exekuce. Brno : KEY Publishing, 2008, s. 6. 11 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s.56-63 12 Josef Macur tuto zásadu nazývá zásadou formalizace p edpoklad výkon rozhodnutí. - MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 59. 13 V této souvislosti stojí za zmínku nap íklad usnesení Nejvyššího soudu eské republiky ze dne 21. srpna 2003, .j. 20 Cdo 2019/2002, ve kterém bylo konstatováno, že vadné ozna ení ú astníka ízení v exeku ním titulu jeho 9
6
2.4
Povinný a jeho ochrana Ozna ení povinného jako jedné z procesních stran exeku ního ízení na rozdíl od
samotného exeku ního ízení, jenž je známo již od dob antického
íma, vnesl do eské,
resp.
eskoslovenské právní úpravy až teprve dosud ú inný ob anský soudní ád 14.
Tradi
se však strana, která byla státní mocí nucena splnit povinnost jí uloženou,
ozna ovala klasickým hmotn právním (a mimo jiné výrazn p esn jším) pojmem dlužník. By je to práv dlužník, jenž nesplnil svou povinnost ze závazkového právního vztahu, a nedodržel tak jednu z nejstarších právních zásad, tedy že dohody mají být dodržovány, respektive v nej ast jších p ípadech nesplnil povinnost dokonce potvrzenou soudním rozhodnutím, p esto ani tento ú astník ízení v p ípad
zahájení ízení o
vynuceném spln ní rozhodnutí neztrácí nárok na rovné zacházení a rovná práva v ízení, etn
pom rn
širokého uplatn ní zásady ochrany jeho zájm , která má vyvážit
prolomení ústavní zásady ochrany vlastnického práva. Dle Josefa Macura zásada ochrany povinného „vytvá í p edpoklady k tomu, aby v exeku ním ízení byly vylou eny neoprávn né zásahy do právní sféry povinného“15. Tuto ochranu zájm m žeme rozd lit na složku pasivní (ochrana) a složku aktivní (obrana), dle nárok kladených na povinného p i jejím využití. Ochranou povinného v užším smyslu tedy m žeme rozum t takové instituty, k jejichž využívání dochází ex offo, tedy bez nutnosti se jich dovolávat. Pat í sem zejména povinnost vést exekuci pouze na základ
zákon , právními normami
predikovanými zp soby, a p i zachování nedotknutelnosti ur itých p edm
, aby byla
zaru ena ur itá minimální úrove humanity a ekonomické sob sta nosti povinného, tedy aby dlužník p ílišn nestrádal jak psychicky, tak dokonce fyzicky. V okamžiku, kdy povinný p echází do protiofenzivy a využívá zákonem poskytnutých možností k odvrácení nep íznivých d sledk nuceného výkonu rozhodnutí i sob a svým rodinným p íslušník m, a v hojné mí e zejména v i svému majetku, nevykonatelnost nezp sobuje, pokud z n j lze bez pochybností, komu bylo p iznáno právo na pln ní nebo uložena povinnost. Na tento judikát Nejvyšší soud ve své další rozhodovací praxi asto odkazoval. 14 § 255 odst. 1 zák. . 99/1963 Sb., ob anského soudního ádu 15 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 63.
7
hovo íme již (procesní) obran povinného.
Takovouto obranou m že být nap íklad
využívání opravných prost edk , sm ujících k odvrácení i odložení exekuce zcela nebo áste
, pop ípad k rychlejšímu a hladšímu pr
hu ízení, anebo využití možností
podání ízení zahajujících. Považuji za vhodné poznamenat, že ochrana povinného jako trend není pouze edm tem právní úpravy, ale také faktické další innosti jak soudních exekutor , tak neziskového sektoru. V této souvislosti zmíním nap íklad z ízení bezplatných poraden Exekutorskou komorou
eské republiky, ur ených pro ú astníky exeku ního ízení, a
povinné zejména16. Tyto poradny se nacházejí v Praze, Brn a Plzni, a budou dále rozši ovány. O vzr stajícím významu t chto poraden sv
í mimo jiné skute nost, že
prezídium EK R dne 10. ervna 2010 p ijalo zm nu tzv. vzd lávací vyhlášky 17, ve které byl dopln n lánek 4a: „Koncipient je povinen vykonat b hem svého výkonu koncipientské právní praxe alespo 2 ú asti jako odborný poradce na bezplatné poradn Komory.“ Vzhledem k po tu t chto poraden a koncipient by se m l každý koncipient zú astnit poradny jednou ro
.
Naprostá v tšina soudních exekutor
také poskytuje informace nad rámec
povinnosti zákonného pou ení jak dlužník m, tak i v itel m. Z neziskových organizací bych rád jmenoval nap íklad obecn prosp šnou spole nost Poradna p i finan ní tísni, jejímž hlavním cílem je pomáhat lidem, kte í nezvládají splácet své závazky v i itel m. Svou innost zahájila v lednu 2008 v Praze, v lednu 2009 otev ela svoji pobo ku v Ostrav . V prvním roce fungování se na tuto pobo ku obrátilo více než 3 tisíce ob an s dotazy z oblastí exekuce a insolven ního zákona, p
emž v drtivé v tšin
museli poradci konstatovat, že exekutor postupoval v mezích zákona, v n kolika výjime ných p ípadech poradce p ipravil klientovi návrh na zastavení exekuce (pro tento
16
Bezplatná právní poradna. EK R [online]. B ezen 2010 [cit. 10.05.2010] Dostupné na
. 17 Usnesení Prezidia Exekutorské komory R ze dne 21. listopadu 2002, o výchov exekutorských koncipient , vzd lávání vykonavatel soudních exekutor , dalších zam stnanc soudních exekutor a dalším vzd lávání soudních exekutor a exekutorských kandidát .
8
zp sob vedení exekuce); v oblasti insolventního práva poradna nabízí klient m nap íklad bezplatné vyhotovení návrhu na povolení oddlužení.18
18
Finan ní tíse [online]. B ezen 2010 [cit. 13.05.2010] Dostupné na . Dopl ující informace poskytl laskav pan Nikola Spurný, zástupce ostravské pobo ky této o.p.s..
9
3
P ehled vývoje právní úpravy exeku ního ízení
V této kapitole v krátkosti p edstavím vývoj právní úpravy exeku ního ízení s tím, že u každého významného p edpisu v krátkosti p edstavím hlavní instituty vyjad ující zásadu ochrany povinného v exeku ním ízení. Podrobn jší výklad vzhledem k astému zpracování tohoto tématu a
již v odborné literatu e nebo v kvalifika ních pracích
novaných pouze tomuto vývoji p enechám práv t mto publikacím.
3.1
Období první republiky Vznik samostatného
eskoslovenska v íjnu roku 1918 sebou p inesl mimo jiné
univerzální recep ní normu lánku 2 zák. . 11/1918 Sb. z. a n. 19 z pera JUDr. Aloise Rašína, jíž byly prozatímn p evzaty dosavadní íšské a zemské zákony RakouskaUherska, tedy tak jak platily v P edlitavsku (mj. zem Koruny eské) a Zalitavsku (mj. Slovensko a Podkarpatská Rus). V nov
vzniklém stát
tak byl zachován právní
dualismus, jenž samoz ejm nebyl trvale udržitelným. Základními normami exeku ního ízení tak byl jednak civilní ád soudní20 jakožto norma základní, tak lex specialis v podob exeku ního ádu 21. Obdobn s dnešní úpravou tento exeku ní ád stanovuje podmínky na ízení exekuce, její faktické provád ní v etn vymezení zp sob , a také ukon ení exekuce v etn náklad
ízení.
Zajímavou dopl ující normou vzhledem k p etrvávající faktické provázanosti nového státu s bývalou monarchií je na ízení vlády22 o vzájemném uznání a vykonávání rozhodnutí.
19
Zákon Národního výboru eskoslovenského ze dne 28. íjna 1918 o z ízení samostatného státu eskoslovenského, 11/1918 Sbírka zákon a na ízení, ú inný od 28.10.1918, zve ejn n v . 2/1918 Sb. z. a n.. 20 Zákon . 113/1895 .z., Civilní ád soudní, ze dne 1. srpna 1895, ú innost od 01.01.1898 21 Zákon . 79/1896 .z., o ízení exeku ním a zajiš ovacím (exeku ní ád), ze dne 27.05.1896, ú innost od 01.01.1898 22 Na ízení vlády republiky eskoslovenské ze dne 19. b ezna 1919 o exekuci podle spis a listin z ízených v mecko-rakouském stát , 145/1919 Sb. z. a n., ú innost od 26.03.1920
10
Samoz ejm jako každá právní norma i tento rakouský exeku ní ád vlivem asu zastaral, a tak byl dopl ován a opravován novelami. Mezi nejd ležit jší pat í : -
zákon o exekuci na vým nky23, jímž byla stanovena nezabavitelná ro ní ástka ve dvou pásmech, pro pohledávky b žné a pohledávky na výživném;
-
novela . 23/1928 Sb. 24 – touto novelou byl rozší en okruh exeku ních titul i o vykonatelné notá ské spisy a platební vým ry ve v cech sociálního pojišt ní, etn dosahu do úpravy slovenské, a také specifikována exekuce proti osob , která v
eskoslovenské republice požívá práva exteritoriality; v i takové osob
bylo možné provést exekuci jen v p ípadech dovolených mezinárodním právem (v ípad
pochybností rozhodoval ministr spravedlnosti) s tím, že u faktického
výkonu musel být p ítomen zástupce ministerstva zahrani í; -
novela . 1/1933 Sb. 25 – zp esnila zejména ustanovení týkající se dražeb, když stanovila nejnižší podání u v cí movitých na ½ odhadní hodnoty a u v cí nemovitých na 2/3 odhadní hodnoty, a také zajistila dostate nou publikaci dražebních vyhlášek;
-
zák. . 251/1934 Sb. 26 – obsahoval up esn ní, proti kterým usnesením není opravný prost edek p ípustný v bec (zpravidla taková, kterými se pouze upravuje ízení a také v i p íkaz m), p ípadn
není takový opravný prost edek p ípustný v i
rozhodnutí soudu druhé instance; -
novela . 161/1936 Sb. 27 zavedla mj. možnost požadovat složení jistoty po tom, kdo navrhl odklad provedení exekuce, a to za ú elem zajišt ní p ípadné povinnosti nahradit škodu tím vzniklou.
23
Zákon . 66/1925 Sb., o exekuci na vým nky, ze dne 1. dubna 1925, ú innost od 15.04.1925 Zákon . 23/1928 Sb., ze dne 19. ledna 1928, kterým se m ní a dopl ují n která ustanovení zákon o soudním ízení ve v cech ob anských a o ízení exeku ním, ú innost od 01.05.1928 25 Zákon . 1/1933 Sb. z. a n. ze dne 21. prosince 1932 o zm a dopln ní n kterých p edpis o ízení exeku ním a o trestním stíhání pletich p i dražbách, ú innost od 05.01.1933 26 Zákon . 251/1934 Sb. z. a n. ze dne 11. prosince 1934, kterým se m ní a dopl ují n která ustanovení zákon o ob anském ízení soudním, o ízení exeku ním a o ízení nesporném, ú innost od 01.01.1935 27 Zákon . 161/1936 Sb. ze dne 16. ervna 1936, kterým se m ní a dopl ují n která ustanovení zákon o soudní íslušnosti, o ob anském ízení soudním, o ízení exeku ním a o soudní organisaci, ú innost od 01.08.1936 24
11
Co se slovenské právní úpravy tý e, zde byl p ejat zalitavský zákon l. LX/1881 Sb., o exeku ním ízení, jenž byl v zásad podobný exeku nímu ádu platnému v eských zemích, samoz ejm s ur itými odlišnostmi; mezi významn jší novely krom již zmín né novely . 23/1928 Sb. pat í zákon . 130/1930 Sb. 28, jímž byla upravena p íslušnost exeku ního soudu a také up esn ny podmínky na ízení exekuce.
3.1.1 Ochrana povinného dle zák. . 79/1896 .z. Již v tomto rakouskouherském p edpisu byla zakomponována celá ada ustanovení k ochran povinného, z nichž základní teze p etrvaly ve zna né mí e dodnes. Samotné na ízení exekuce bylo tak podrobeno celé ad podmínek, zejména tedy existence exeku ního titulu specifikovaného v úvodním paragrafu zákona. M žeme je obecn
specifikovat jako závazná rozhodnutí státních orgán , zejména soud ,
samoz ejm s drobnými výjimkami. A práv ze skute nosti, že dlužník m l možnost uplatnit svou procesní obranu v p edcházejícím
ízení, ukon eném od vodn ným
rozhodnutím, vyplývá nadevší pochybnost nárok v itele29. Samoz ejm p edpokladem exekuce je také právní moc a vykonatelnost takového rozhodnutí, tedy fakticky absence možnosti napadnout takové rozhodnutí opravným prost edkem a marné uplynutí tzv. pari ní lh ty, tedy lh ty k pln ní, byla-li v rozhodnutí stanovena30. V § 4 Zák. . 78/1896 .z jsou dále kladeny další nároky na exeku ní titul, spo ívající zejména v p esné formulaci ukládané povinnosti, a dále zejména v § 7 téhož edpisu dává zákonodárce jasn najevo, že “exekuce smí jen tehdy býti povolena, lze-li z exeku ního titulu seznati mimo osobu toho, kdo jest oprávn n a kdo zavázán také edm t, zp sob, objem a as dlužného pln ní neb opominutí“.
28
Zákon . 130/1930 Sb. z. a n., ze dne 8. ervence 1930, kterým se dopl ují a m ní n která ustanovení zákon o soudním ízení ve v cech ob anských a o ízení exeku ním, ú innost od 01.10.1930 29 HORA, Václav ... [et al.]. Exeku ní právo. Praha : V. Linhart, 1938, s. 13. 30 § 7 odst. 2 zák. .78/1896 .z.
12
Exeku ní ízení bylo ovládáno zásadou dispozi ní, tedy požadavkem kladeným zejména na v itele, spo ívající v povinnosti nejprve podat návrh na na ízení exekuce 31; z každé zásady však zpravidla existují výjimky – v tomto p ípad byly z moci ú ední vymáhány pokuty, da ové nedoplatky a další podobné pohledávky státu, a dále p i eshrani ním výkonu rozhodnutí navrhoval na ízení exekuce soud cizího státu 32. Speciálním ustanovením byly chrán ny obce a ve ejn obecn užite né ústavy, i kterým bylo povoleno na ízení exekuce jen v takovém rozsahu, který nezp soboval újmu ve ejným zájm m33. Dlužník byl dále chrán n vý tem povolených zp sob provedení exekuce, a dále konkrétními omezeními specifikovanými u každého jednotlivého zp sobu. Nemovitosti bylo možné prodat v dražb , zatížit je nucen z ízeným zástavním právem, ve vhodných ípadech však posta ovala vnucená správa nemovitostí34. Z exekuce v cí movitých byla v §§ 250 – 252 Zák. . 78/1896 .z. vylou ena celá ada oproti dnešní úprav striktn specifikovaných p edm
35
, p
emž u n kterých
skupin dlužník byly tyto nezabavitelné v ci stanoveny pon kud odlišn . Zákonodárce nap íklad
byl do té míry vst ícný v i právník m, že i po provedení exekuce jim
ponechal „ edm ty, jichž pot ebují … k výkonu svého povolání nebo k jeho p íprav , jakož i slušný oblek.“36 Mobiliární exekuce pak mohla být realizována dražbou, znovu vnucenou správou, anebo takzvaným prodejem z volné ruky37.
31
FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip , zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI, . 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 82. 32 HORA, Václav ... [et al.]. Exeku ní právo. Praha : V. Linhart, 1938, s. 38. 33 § 15 zák. .78/1896 .z 34 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip , zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI, . 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 82; podrobn ji §§ 97-132 zák. .78/1896 .z 35 Dnes jsou z valné ásti tyto p edm ty specifikovány jako „obvyklé vybavení domácnosti“; vzhledem k dob vzniku a s tím souvisejícímu životnímu stylu jsou zde však vyjmenovány i po ty domácích zví at, liturgické edm ty a knihy, i rodinné portréty. 36 § 251 . 5 zák. .78/1896 .z 37 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip , zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI, . 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 83.
13
3.1.2 Obrana povinného dle zák. . 79/1896 .z. Základním opravným prost edkem v dispozici dlužníka byl takzvaný rekurs upravený v §§ 65 – 67 Zák. . 78/1896 .z.. V dnešní právní úprav
mu v podstat
odpovídá institut odvolání. Lh ta k podání rekursu byla obecn osmidenní, p
emž tento
zp sob procesní obrany nebyl p ipušt n v i soudním usnesením, jimiž se toliko vedlo exeku ní ízení. Je nutno podotknout, že podání rekursu nem lo zásadn odkladný ú inek. Proti nároku samotnému mohl dle § 35 Zák. . 78/1896 .z. dlužník dále podat tzv. námitky formou žaloby, „spo ívají na skute nostech nárok zrušujících nebo zastavujících, které nastaly teprve po vzniku exeku ního titulu, jenž tomuto ízení jest základem.“38 Na druhou stranu byla však áste
tato možnost omezena zásadou koncentrace v p ípad
edcházejícího soudního ízení, nebo soud musel posoudit rozhodnou dobu, ve které mohl dlužník tyto skute nosti v p edcházejícím ízení uplatnit. Také existovala možnost daná § 36 Zák. . 78/1896 .z. napadnout námitkami ve form žaloby exekuci samotnou, tedy nedostatek procesních podmínek. V této souvislosti upozor uji na bod 3 tohoto ustanovení, kdy d vodem pro zrušení exekuce mohla být také skute nost, že se v itel z ekl práva na zahájení exekuce. Krom
t chto žalob náleželo dlužníkovi právo podat p ímo návrh na zrušení
exekuce dle § 40 Zák. . 78/1896 .z. v p ípad
uspokojení v itele p ed na ízením
exekuce, anebo v p ípadech, kdy v itel „povolil se kati nebo toho se z ekl, aby exekuce bec nebo v lh
zatím ješt neprošlé byla vykonána“.39
Exekuci soud zrušil také v p ípadech presumovaných § 39 Zák. . 78/1896 .z. zpravidla op t na návrh, s možností zahájit exekuci z ur itých d vod ex offo; v tomto ípad však soud v tšinou na ídil jednání za ú asti obou stran40. Zvláštním ustanovením se dnes jeví speciální forma prohlášení o majetku tzv. ísežným udáním dlužníka (resp. vyjevovací p ísahou) p ed soudem pro p ípad že „ ci, 38
§ 35 odst. 1 zák. .78/1896 .z § 40 zák. .78/1896 .z 40 HORA, Václav ... [et al.]. Exeku ní právo. Praha : V. Linhart, 1938, s. 62-63. 39
14
na jejichž vydání nebo dodání exekuce se vede, nebyly nalezeny u dlužníka, … , kde tyto ci jsou, nebo že jich nemá a že také neví, kde jsou.“41 K zajišt ní okamžité ochrany dlužníka p ed skon ením projednání opravných prost edk , pop . pokud byl napaden samotný exeku ní titul, dle § 42 a násl. Zák. . 78/1896 .z. mohl soud exekuci na návrh odložit.
3.2
Druhá sv tová válka a období povále né Nástup totalitních režim samoz ejm p inesl zásadní zejména faktickou zm nu co
se exeku ního ízení tý e. Samoz ejm pokra ovaly novelizace exeku ního ádu : -
na ízení
. 183/1944 Sb. 42, kterým byla omezena možnost podání opravných
prost edk , -
zák. . 47/1947 Sb.43, jímž byla podrobn upravena exekuce srážkami ze mzdy a jiných obdobných p íjm , - ochrana povinného byla zaru ena zavedením tzv. existen ního minima 44
-
zák. . 319/1948 Sb. 45, kterým bylo zavedeno tzv. lidové soudnictví, s dopady na justici jako celek v etn díl ích dopad na exeku ní ízení. Zlomovým se pak stalo vydání nového ob anského soudního ádu46 Zákon .
142/1950 Sb. v roce 1950 v rámci takzvané právnické dvouletky. Relativn samostatná úprava exeku ního ízení vzala definitivn
za své, v etn odlišné úpravy slovenské.
Veškeré právní normy týkající se výkonu rozhodnutí byly nyní za len ny p ímo do t etí 41
§ 47 zák. . 78/1896 .z. Na ízení ministra spravedlnosti . 183/1944 Sb., ze dne 26. srpna 1944, o zjednodušení v ob anském soudnictví (První na ízení k provedení totálního vále ného nasazení v oboru ob anského soudnictví Protektorátu echy a Morava), ú innost od 05.09.1944 43 Zákon . 47/1947 Sb., ze dne 5. b ezna 1947, o exekuci na pracovní p íjem a p íjmy postavené mu na rove (zákon o exekuci na platy), ú innost od 01.06.1947 44 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip , zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI, . 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 83. 45 Zákon . 319/1948 Sb., ze dne 22. prosince 1948, o zlidov ní soudnictví, ú innost od 01.02.1949 46 Zákon . 142/1950 Sb., ze dne 25. íjna 1950, o ízení ve v cech ob anskoprávních (ob anský soudní ád), innost od 01.01.1951 42
15
ásti o.s. ., p
emž je však t eba mít na pam ti, že se zm nou spole enských pom
také
exeku ní ízení ve valné ásti ztratilo sv j význam a spíše bylo soust ed no na vymáhání pohledávek státu a socialistických organizací. Novinkami bylo zejména obecné rozlišení na exekuci speciální a exekuci generální, p
emž tato p ipomíná spíše dnešní úpravu
insolven ní, a zavedení pojmu inciden ní spor47, jako ozna ení pro zvláštní úsek exeku ního
ízení. P ed ú inností nového ob anského soudního
ádu bylo p ijato
dopl ující na ízení48, jímž byl zaveden dodnes používaný t etinový systém srážek ze mzdy. O n kolik let pozd ji bylo exeku ní
ízení rozší eno zavedením exekuce
odepsáním z ú tu u pen žního ústavu49. K urychlení vymáhání výživného byla p ijata díl í novela50, kterou bylo umožn no již d íve na ízenou exekuci srážkami ze mzdy u jednoho zam stnavatele dlužníka uplatit bez dalšího také u všech budoucích zam stnavatel
3.3
51
.
Ob anský soudní ád – zák. . 99/1963 Sb. Zákon . 99/1963 Sb., Ob anský soudní ád, ze dne 4. prosince 1963, ú inný od 1..
4.1.1964, nahradil nep íliš kvalitní p edpis z roku 1950; o jeho p ednostech sv
í, že by
s celou adou novel52 p etrval až do dnešních dn . A koliv se v souvislosti s celkovou novou úpravou soukromého práva hovo í také o zm
civilního procesu, dá se
edpokládat, že ješt minimáln n kolik let bude platit dále.
47
FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip , zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI, . 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 85-86. 48 Na ízení ministra spravedlnosti . 180/1950 Sb., ze dne 19. prosince 1950, o exekuci na pen žité pohledávky a plat, ú innost 01.01.1951 49 Zavedeno zákonným opat ením p edsednictva Národního shromážd ní . 63/1955 Sb., ze dne 15. prosince 1955, o soudní exekuci odepsáním z ú tu u pen žního ústavu, ú innost od 01.01.1956 50 Zákonné opat ení p edsednictva Národního shromážd ní . 57/1955 Sb., ze dne 22. listopadu 1955, kterým se upravuje urychlené vymáhání pohledávek na úhradu osobních pot eb nezletilých d tí, ú innost 01.01.1956 51 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip , zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI, . 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 87. 52 Ke dni dokon ení této práce celkem 102 novel a 6 nález Ústavního soudu.
16
Tento p edpis opouští ímskoprávní termín exekuce a p iklání se k výrazu výkon rozhodnutí, který upravuje v ásti páté, §§ 251 – 35453; krom toho došlo také k novému ozna ení procesních stran, když namísto tradi ních pojm
v itel a dlužník využívá
termín oprávn ný a povinný. Výkon rozhodnutí pro pen žitá pln ní bylo p vodn možno vést toliko srážkami ze mzdy, p ikázáním pohledávky, a prodejem movitých v cí a nemovitostí. Až po zm spole enských pom
v roce 1989 p ibyly postupn další zp soby provedení exekuce, a
to p íkazem k výplat z ú tu u pen žního ústavu, prodejem podniku a zvláštní zp sob provedení exekuce z ízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem, což na rozdíl od jiných zp sob je v podstat dalším zajišt ním pohledávky oprávn ného, tedy primárn nikoliv cestou k p ímému uspokojení pen žitého pln ní. Zástavní právo v rámci exekuce znal exeku ní
ád z roku 1896, novodobý o.s. . však institut nejprve
neupravoval54.
3.4
Exeku ní ád – zák. . 120/2001 Sb. ijetí exeku ního ádu na konci února roku 2001 znamenalo faktickou revoluci ve
vynutitelnosti práva. V itel m byla najednou dána možnost volby, zda podají návrh na soudní výkon rozhodnutí se všemi z toho plynoucími nevýhodami, tedy nutností volby zp sobu proveden
asto bez znalosti konkrétních majetkových pom
dlužníka,
obrovskému p etížení soudních vykonavatel , a s tím spojené riziko nízkého procenta uspokojení v itel , anebo podat návrh na na ízení exekuce, kdy soud dle výb ru v itele pov í provedením exekuce soukromoprávní subjekt, tedy soudního exekutora. Poprvé za trvání eskoslovenského i eského právního ádu byla tedy pravomoc vynucovat uložené povinnosti delegována na subjekt odlišný od státu, respektive soudu jako p edstavitele soudní moci.
53
Po vložení nové ásti páté, ízení ve v cech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, tvo í nyní výkon rozhodnutí ást šestou, §§ 251 – 351a. 54 FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip , zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI, . 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s.89.
17
Exeku ní ád jako takový nové zp soby provedení výkonu rozhodnutí nep ináší a z velké ásti využívá ustanovení ob anského soudního ádu, a to nejen ásti týkající se výkonu rozhodnutí, nýbrž i celé ady dalších obecných ustanovení. Exekuce se od výkonu rozhodnutí liší krom provád jícího subjektu zejména tím, že až sám exekutor po zjišt ní majetkových pom
povinného rozhodne, jakým zp sobem i zp soby provede exekuci.
Problémy teoretické i praktické však p ináší jak dvoukolejnost spo ívající v zachování stávajícího zp sobu výkonu rozhodnutí vedle exekuce, tak zejména schizofrenní postavení soudního exekutora, jenž je na jedné stran prodlouženou rukou ve ejné moci na základ pov ení exeku ním soudem, na druhé stran však podnikatelem nuceným nést jak rizika podnikatelská, tak se p i své innosti ídit striktními omezujícími ustanoveními právních p edpis , která na n j kladou vysoké nároky, avšak zajiš ují mu jen áste nou ochranu. Nutno podotknout, že tento princip byl inspirován slovenským edpisem, a to zákonem Národnej rady Slovenskej republiky
. 233/1995 Z.z.,
z 14.08.1995, o súdnych exekútoroch a exeku nej innosti (Exeku ný poriadok) ve zn ní a doplnení alších zákonoch, s ú inností od 01.12.1995.
18
4
Ochrana povinného p i soudním výkonu rozhodnutí
Zásada ochrany povinného je v o.s. . promítnuta v široké mí e. Od roku 2000 je v zákon stanovena povinnost soudu pou ovat ú astníky po na ízení výkonu rozhodnutí o jejich procesních právech. Ve form
pasivn -ochranné je zásada ochrany povinného p ítomna nap . v
ustanovení § 257 o.s. ., kdy výkon rozhodnutí lze na ídit a provést toliko zp soby taxativn uvedenými v tomto zákon , p i zachování principu proporcionality, nebo tento výkon má být proveden jen v rozsahu, který sta í k uspokojení oprávn ného, p i modera ní úloze soudu. P edseda senátu má možnost vylou it ty nep im ené z navržených zp sob provedení výkonu rozhodnutí, a na ídit tak pouze takovou formu, kterou bude pohledávka uspokojena, aniž by byl dlužník p ílišn zkrácen na svých právech, 55 pod sankcí zastavení exekuce ex offo56. „Za nevhodné je nutno považovat edevším takové zp soby rozhodnutí, jejichž hospodá ský výsledek pro oprávn ného je ve zcela z ejmém nepom ru k újm , kterou tím utrpí povinný, je-li možno vymáhané pln ní realizovat i jinak.“57 Také zcela z ejm neefektivní zp sob výkonu rozhodnutí navržený oprávn ným, zejména v situaci, kdy z okolností vyplývá, že tento zp sob neposta í ani k pokrytí náklad výkonu rozhodnutí, má soud povinnost zamítnout dle ustanovení § 264 odst. 2 o.s. .. Obdobn
je t eba postupovat i pokud by výt žek
posta oval pouze k pokrytí t chto náklad , nebo „je nutno op t vycházet ze zásady ochrany povinného, z níž vyplývá, že výkon nesmí být provád n pouze ze tím ú elem, aby povinnému byly zbyte
zp sobeny náklady na výkon rozhodnutí.“
58
Další promítnutí
zmi ované zásady ve form pasivné pak již vychází z konkrétních zp sob
výkonu
rozhodnutí.
55
§ 263 odst. 1 a 2 o.s. . FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip , zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI, . 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 89. 57 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 91. 58 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 92 56
19
4.1
Odvolání Základním prost edkem aktivní obrany povinného je ve vykonávacím ízení
odvolání, které však nemá odkladný ú inek a ovlivní jen právní moc na izovacího usnesení. Vzhledem k tomu, že v ásti šesté o.s. . není tento institut p íliš podrobn upraven, je nutno p im en použít ustanovení ásti tvrté hlavy první o.s. .. Odvolací lh ta je obecná patnáctidenní, p
emž zmeškání lh ty nelze ve vykonávacím ízení
prominout59. Dle dikce ustanovení § 254 odst. 5 o.s. . v odvolání lze uvád t nové skute nosti a d kazy, nicmén namítat lze jen ty skute nosti, jež jsou pro na ízení výkonu rozhodnutí rozhodné. Takové skute nosti vyplývají z podmínek vykonávacího ízení dle § 251 o.s. ., tedy podání návrhu oprávn ným na základ vykonatelného rozhodnutí, jenž povinný dobrovoln nesplnil. Návrh na na ízení výkonu rozhodnutí musí podat zásadn v itel, p ípadn osoba, na kterou právo p ešlo nebo bylo p evedeno; návrh musí obsahovat takové ozna ení astník , z n hož bude možné jednozna
ztotožnit tyto ú astníky s konkrétními
osobami, dále p esné ozna ení rozhodnutí, jenž má být vykonáno, specifikaci vymáhané povinnosti a navržený zp sob provedení výkonu rozhodnutí. Zpravidla by k takovému návrhu m lo být p ipojeno také rozhodnutí, jenž má být vykonáno, pokud však rozhodnutí nevydal soud, který je p íslušný také k na ízení výkonu rozhodnutí. Rozhodnutí, na základ kterého má být výkon rozhodnutí proveden, musí být zásadn vykonatelné (tedy ideáln s vyzna enou doložkou vykonatelnosti), zpravidla tedy bude i pravomocné. Judikatura již nyní celkem jednotn dovozuje, že drobné formální nedostatky takového rozhodnutí nejsou na závadu jeho vykonatelnosti. P ípadnou absenci pari ní lh ty dokonce eší p ímo ustanovení § 261 odst. 2 o.s. ., kde je stanovena právní fikce obecné t ídenní lh ty a speciální lh ty patnáctidenní v p ípad vyklizení bytu. Pokud povinný dobrovoln nevykoná to, co mu rozhodnutí ukládá, musí soud p i na ízení výkonu rozhodnutí také p ihlédnout k p ípadným stanoveným podmínkám pln ní, p ípadn ke vzájemn stanoveným povinnostem mezi oprávn ným a povinným;60 59 60
§ 254 odst. 2 o.s. . §262 odst. 1 o.s. ..
20
v takových p ípadech musí být k návrhu oprávn ného p iloženy listiny prokazující, že takové okolnosti nastaly a nebrání tedy vykonatelnosti rozhodnutí. Odvolací soud nem že p ihlédnout ke skute nostem, které pro na ízení výkonu rozhodnutí nejsou rozhodné a takové odvolání musí odmítnout dle ustanovení § 254 odst. 5 o.s. ., v ty druhé za st edníkem. Je však t eba mít na pam ti, že podání je t eba posuzovat podle obsahu, nikoliv názvu, a tedy takovéto skute nosti mohou být soudem posouzeny jako relevantní v ízení o odkladu nebo zastavení výkonu rozhodnutí. Do skon ení ízení o odvolání nenabude usnesení o na ízení výkonu rozhodnutí právní moci a nelze jej tedy realizovat, nicmén ú inky výkonu rozhodnutí z stávají zachovány; povinný tedy zpravidla ztrácí oprávn ní nakládat s ur itou
ástí svého
majetku bez ohledu na právní moc usnesení o na ízení výkonu rozhodnutí. Povinný má sice možnost využít také institutu odkladu provedení výkonu rozhodnutí, nicmén i tento má efekt pouze asov omezený. Kone ným východiskem pro povinného je tedy pouze pravomocné vyhov ní odvolání, pop ípad zastavení výkonu rozhodnutí.
4.2
Odklad Zvláštním institutem obrany povinného je takzvaný odklad výkonu rozhodnutí
upravený v ustanovení § 266 o.s. ., jenž má zabránit nep íznivým a pozd ji asto již neod initelným následk m nep etržitého provád ní výkonu rozhodnutí.61 Ten m že být odložen jednak na návrh povinného, tak i bez návrhu, lze-li o ekávat zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 o.s. .. Výsledným efektem odložení provád ní výkonu rozhodnutí je asov omezený klid ízení, b hem kterého soud nesmí
init faktické kroky k uskute
ní výkonu
rozhodnutí, a po dobu odkladu také nevydává usnesení, jímž se vede ízení. Dosavadní rozhodnutí se ovšem neruší a taktéž z stává zachován ú inek již provedených úkon . i usnesení o na ízení odklad výkonu rozhodnutí je p ípustné odvolání. Pokra ování ve výkonu rozhodnutí by m lo mít také formu usnesení, by z praxe vyplývá, že se ada
61
MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 94.
21
zejména menších okresních soud podstatné zm
pom
spokojí s prostým uplynutím lh ty odkladu. P i
však lze pokra ovat v provád ní výkonu rozhodnutí i p ed
uplynutím této lh ty.
4.2.1 Odklad ze sociálních d vod Odklad výkonu rozhodnutí dle ustanovení § 266 odst. 1 o.s. . je vázán na spln ní ti podmínek : 1)
absence zavin ní povinného,
2)
nep íznivé postavení povinného,
3) 4)
asová omezenost tohoto postavení, neprodlený výkon rozhodnutí by mohl zap
init zvlášt
nep íznivé
následky pro povinného i jeho rodinné p íslušníky, 5)
oprávn ný nebude odkladem vážn poškozen.
Výkon rozhodnutí tedy bude odložen, jen „jestliže nebylo v možnostech povinného ani p i vynaložení veškeré pé e vzniklý stav odvrátit.“62 Josef Macur dále podotýká, že takový k takovému stavu nelze v ízení o odkladu výkonu rozhodnutí p ihlédnout, pokud vznikl ješt p ed vznikem exeku ního titulu. 63 Zcela zásadním je požadavek asové omezenosti nep íznivého postavení, nebo soud v usnesení o povolení odkladu provedení výkonu rozhodnutí vždy uvede asový úsek, na který odklad povoluje. Pokud je tedy nep íznivé postavení povinného trvalé a nelze d vodn o ekávat radikální zm nu okolností, nelze takovému návrhu vyhov t. Pln v souladu se zásadou ochrany povinného a smyslem vykonávacího ízení žeme za zvlášt nep íznivé následky pro povinného, p ípadn jeho rodinu, považovat takový stav, kdy by byly ohroženy základní životní pot eby a došlo tedy k p ímému ohrožení zdraví, výchovy i naprostému sociálnímu vylou ení povinného. Vzhledem k zásadn rovnému postavení ú astník
ízení však nesmí být vážn
poškozen ani oprávn ný; v okamžiku, kdy by odkladem exekuce došlo k uvržení 62 63
DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1439. MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 95.
22
oprávn ného do podobného nep íznivého sociálního postavení v jakém je navrhující povinný, nelze zcela logicky odklad provedení výkonu rozhodnutí povolit. Jako modelový ípad m žeme vzít výkon rozhodnutí ve v cech výživného ve prosp ch nezaopat eného dít te. Zásada písemnosti ve vykonávacím ízení vede k požadavku, aby povinný sv j návrh náležit doplnil o listiny prokazující tvrzené skute nosti. V opa ném p ípad jej soud k p edložení t chto listin vyzve. Návrh na odklad výkonu rozhodnutí m že sm ovat nejen v i výkonu jako celku, ale také jen co do ur ité ásti. Dle úvahy soudu tento také m že rozhodnout i v p ípad návrhu na celkový odklad výkonu rozhodnutí o áste ném odkladu; typicky m že soud ur it povinnému namísto placení vymáhané ástky jako celku snížené splátky.64 Z uvedeného vyplývá, že požadavky kladené na odložení výkonu rozhodnutí ze sociálních d vod
jsou vysoké, a v d sledku toho zna ná
ást t chto návrh
kon í
odmítnutím pro formální nedostatky a zejména pro naprostou neur itost trvání nep íznivého postavení65.
4.2.2 Odklad p i p edpokladu zastavení Snáze lze dosáhnout odkladu provedení výkonu rozhodnutí, pokud lze o ekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven dle ustanovení § 268 o.s. .. Soud má možnost v takovém ípad odložit výkon rozhodnutí i bez návrhu povinného, pop ípad na návrh t etí osoby; tento zp sob odkladu je ve ve ejném zájmu, nebo by bylo velmi absurdní vymáhat nap íklad rozhodnutí, které soud zrušil. I tento institut je však podmín n – ne každý podn t k zastavení výkonu rozhodnutí bude mít za následek také odklad. „Pro na ízení odkladu však nesta í pouhé podání návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí pro jeho nep ípustnost. Nesta í ani doložení 64
MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 96. Také R 21/81. 65 Mezi typické formulace pat í „až si najdu práci“ nebo „mám malý d chod“. Bohužel i p i v domé tíživé životní situace takových povinných nelze považovat toto sociální postavení za do asné s možností ur ení doby trvání odkladu.
23
skutkových okolností, z nichž by bylo možno na zastavení výkonu usuzovat. Návrh na odklad exekuce musí obsahovat d kaz, že již bylo zahájeno ízení, jež m že mít za následek rozhodnutí o nep ípustnosti a zastavení exekuce.“66 Z praxe mohu nap íklad uvést p ípad ešený Okresním soudem v Karviné a následn Krajským soudem v Ostrav . Povinný v pr
hu exekuce podal návrh na odklad
z d vodu sou asného podání žaloby na zrušení exeku ního titulu – rozhod ího nálezu. Okresní ani krajský soud však exekuci neodložili s od vodn ním, že samotná existence ízení o zrušení exeku ního titulu není sama o sob d vodem pro odklad; p ipomn li také, že povinný m l možnost podat návrh na odklad vykonatelnosti exeku ního titulu jako takového sou asn s touto žalobou. Usnesení o odmítnutí odkladu nabylo právní moci, ale následn povinný usp l u soudu s žalobou na zrušení rozhod ího nálezu, kdy p íslušný Okresní soud v Ostrav rozhodl o tomto zrušení rozsudkem pro uznání p i využití nových ustanovení o koncentraci ízení. Tento rozsudek sice doposud nenabyl právní moci, nicmén vzhledem k velmi omezeným možnostem odvolání je možné s vysokou mírou pravd podobnosti o ekávat, že exekuce bude zastavena, a proto povinný s dalším návrhem na odklad již usp l.
Je nutno také odlišovat institut odkladu výkonu rozhodnutí od institutu odkladu vykonatelnosti rozhodnutí samého; ten bude zpravidla využit p i projednávání n kterého z mimo ádných opravných prost edk a rozhoduje o n m týchž soud, který rozhoduje o opravném prost edku. Jedná se tedy o ovlivn ní samotného výsledku nalézacího ízení, emž dopady na ízení vykonávací jsou pouze sekundární – je logické, že v p ípad odložení vykonatelnosti rozhodnutí musí být odložen také výkon tohoto rozhodnutí 67. Typicky soud takový institut využije, jestliže z pr
hu ízení bude z ejmé, že žalob na
obnovu ízení nebo pro zmate nost bude vyhov no, p ípadn
p ed rozhodnutím o
68
dovolání . Vykonatelnost rozhodnutí soud odloží zásadn na návrh.
66
MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 96. MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 96. 68 DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1439. 67
24
4.3
Zastavení Zastavení výkonu rozhodnutí je jednou z forem skon ení výkonu rozhodnutí, by
v ideálním p ípad kon í výkon rozhodnutí spln ním vymáhané povinnosti; bohužel stále ast jším p ípadem v praxi je skon ení výkonu rozhodnutí pro jeho bezvýslednost. Právní úpravu tvo í ustanovení §§ 268 a 269 o.s. ., ve kterých jsou stanoveny vody nep ípustnosti výkonu rozhodnutí, p i ochran povinného v i neoprávn ným zásah m. Je zcela nep ípustné, aby byl výkon rozhodnutí provád n v rozporu se zákonnými p edpoklady jeho uskute ování, a již v pr
hu ízení nebo na jeho samém
po átku.69 Dle ustanovení § 269 odst. 1 o.s. . na ízený výkon rozhodnutí zastaví soud na návrh nebo i bez návrhu. Na návrh povinného p jde zpravidla o aplikaci ustanovení § 268 odst. 1 písm. g) o.s. ., díky kterému má povinný možnost namítnout zánik práva iznaného exeku ním titulem zejména z d vodu spln ní vymáhané povinnosti. Oprávn ný pak m že nechat výkon rozhodnutí zastavit kdykoliv dle § 268 odst. 1 písm. c) o.s. . bez nutnosti dalšího od vodn ní. Soud ex officio m že rozhodnout o zastavení z jakékoliv taxativn stanoveného zákonného d vodu. „Usnesením o zastavení výkonu rozhodnutí se neruší jím vykonávané rozhodnutí, tedy titul, a zpravidla se neruší ani již vydaná rozhodnutí v jejím dosavadním pr
hu.
sledkem vydání usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí je okolnost, že tímto okamžikem jeho další provád ní ustává a nepokra uje se
v n m.“70 To nevylu uje
možnost požadovat nápravu zm ny právního stavu v samostatném ob anskoprávním ízení.71 i usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí je samoz ejm p ípustné odvolání. Krom oprávn ného a povinného soud doru í takové usnesení také p ípadným t etím
69
MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 99. STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brn , Dopln k, 2003, s.504. 71 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 100. 70
25
osobám, jenž se výkonu rozhodnutí ú astní.72 Takové osoby jsou usnesením vázány již od doru ení, ú astnící pak právní mocí tohoto rozhodnutí. vody vedoucí k zastavení výkonu rozhodnutí jsou taxativn
uvedeny
v ustanovení § 268 o.s. . a dále pak u konkrétních zp sob vedení výkonu.
4.3.1 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. a) o.s. . Výkon rozhodnutí bude zastaven zejména „jestliže vykonávané rozhodnutí není vykonatelné po formální nebo materiální stránce“73. Tento d vod zastavení však m že být i obsahem odvolání povinného, a v tom p ípad soud druhého stupn návrh na na ízení výkonu rozhodnutí bez dalšího zamítne pro nedostatek jedné za základních podmínek ízení. Až pokud usnesení o na ízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, bude soud postupovat dle tohoto ustanovení a výkon rozhodnutí zastaví. Obdobn
bude soud
postupovat, nebyl-li exeku ní titul doposud v bec vydán, pop ípad byl tento zrušen ješt ed podáním návrhu 74. V praxi však taková situace nastane pouze výjime
, nebo soud
sledn zkoumá vykonatelnost exeku ního titulu ve fázi na izování výkonu rozhodnutí i exekuce a vyzývá p ípadn oprávn ného k oprav a dopln ní návrhu.
4.3.2 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. b) o.s. . V poslední dob se v praxi stále ast ji setkáváme s využitím tohoto ustanovení pro zastavení výkonu rozhodnutí i exekuce, zejména v souvislosti s prudkým nár stem rozhod ích nález jakožto exeku ních titul , které jsou rušeny pro neplatnost rozhod í doložky z d vodu její špatné formulace, pop ípad nep ípustnosti takové doložky v bec. Soud zastaví výkon rozhodnutí podle písmena b) výše zmín ného ustanovení, pokud podkladové rozhodnutí bylo až po na ízení výkonu rozhodnutí zrušeno, p ípad se stalo neú inným. Krom vad rozhod ích ízení m že k takové situaci dojít nap íklad p i využití mimo ádných opravnách prost edk , pop ípad zm ny pom
. Neú inností se
72
Typicky zam stnavatel, katastrální ú ad, dlužník povinného, apod.. DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1447. 74 MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 100. 73
26
pak rozumí ztráta právních ú ink rozhodnutí; typicky se s takovou neú inností lze setkat nap íklad u výživného ve prosp ch manžela, která nastává nabytím právní moci rozvodového rozsudku75. O ztrát ú innosti titulu jde též v p ípad usnesení, jimiž bylo na ízeno p edb žné opat ení, jestliže toto p edb žné opat ení dle § 77 odst. 1 o.s. . zaniklo.
4.3.3 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. c) o.s. . Výrazem zásady dispozi ní v rámci § 268 o.s. . je skute nost, že soud vždy zastaví výkon rozhodnutí na návrh oprávn ného; v p ípad , že návrh za zastavení výkonu rozhodnutí podal také povinný, o takovém návrhu již nerozhodne. „Jestliže tedy oprávn ný navrhne, aby byl výkon rozhodnutí zastaven, soud musí jeho žádosti vyhov t, aniž by zkoumal další d vody, které k takovému postupu oprávn ného vedly.“76 I v tomto ípad však musí soud druhého stupn
projednat odvolání povinného, pokud bylo
podáno.
4.3.4 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. d) o.s. . Tento d vod zastavení výkonu rozhodnutí se již týká konkrétních zp sob výkonu rozhodnutí, a to sice prodejem v cí movitých a nemovitých. Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže byly do soupisu v ci pojaty i se již p ipravuje dražba v cí, které nepodléhají výkonu rozhodnutí a již na základ zvláštních právních p edpis , nebo na základ ob anského soudní ádu samotného. V prvním p ípad
se bude dle komentá e k o.s. .77 jednat nap íklad o zbran
kategorie A78, návykové látky 79, v ci doposud chrán né autorským právem povinného autora, anebo i takové banality, jako potraviny po ur eném datu použitelnosti80.
75
DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1448. Shodn MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 101. 76 STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brn , Dopln k, 2003, s.506. 77 DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1568.
27
V druhém p ípad je nutno vycházet z pon kud vágní formulace § 322 o.s. . vybudovaného na základ ochrany povinného, kdy výkonu rozhodnutí nepodléhají dle odst. 1 tohoto ustanovení v ci, které povinný nezbytn
pot ebuje k uspokojování
hmotných pot eb svých a své rodiny nebo k pln ní svých pracovních úkol , jakož i jiných cí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. P íkladmo jsou pak tyto v ci vyjmenovány v odstavci druhém. Zatímco obsah pojm b žné od vní sou ásti, snubní prsten a jiné p edm ty podobné povahy, zdravotnické pot eby a jiné v ci, které povinný pot ebuje vzhledem ke své nemoci nebo t lesné vad , nebo hotové peníze do ástky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce nep edstavuje zásadn jší výkladové obtíže, jinak tomu je u formulace obvyklého vybavení domácnosti. Vzhledem k razantním spole enským zm nám za tak ka padesátiletou ú innost ob anského soudního ádu je logické, že se význam tohoto pojmu vyvíjí. Bohužel judikatura vzhledem k obecné délce soudního ízení v eské republice pln
nereflektuje tento
spole enský a ekonomický vývoj, nemluv o zna né nejednotnosti rozhodovací praxe. Je také otázkou, zda tendence k rozši ování obsahu pojmu obvyklého vybavení domácnosti ve prosp ch povinného nevede až k negativním dopad m pro oprávn ného; pokud se v judikatu e jako obvyklé vybavení objevuje stále ast ji i spot ební elektronika, v etn té sloužící výhradn k zábav , a podobn tak výpo etní technika, m že nastat paradoxní situace, kdy tyto v ci nebudou výkonu rozhodnutí podléhat a povinnému tak z stane zachována životní úrove , která m že být vyšší, než životní úrove oprávn ného, který výkonem rozhodnutí prodejem movitých v cí nebude moci být uspokojen.
4.3.5 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. e) o.s. . Dostávám se bohužel k stále frekventovan jšímu d vodu zastavení výkonu rozhodnutí, a to faktické nemajetnosti povinného, tedy pokud nap íklad pobírá mzdu
78
§ 9 odst. 1 zák. . 119/2002 Sb., o zbraních, s odkazem na § 4 tohoto zákona – nap íklad se jedná o zbran vojenské, samo inné, nástražné systémy apod.. 79 § 15 písm. d) až f) zák. . 167/1998 Sb., o návykových látkách – zmín ny jsou výslovn houby lysohlávky, opium získané z máku nebo látky konopného p vodu. 80 §2 písm. q) zák. . 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.
28
pouze v nezabavitelné výši, i nemožnosti zpen žit jeho majetek za hodnotu, která by evyšovala náklady výkonu rozhodnutí 81. Soudu tedy nezbývá, než takovýto výkon rozhodnutí zastavit. Pokud by však taková skute nost byla z ejmá již p i podání návrhu na zahájení vykonávacího ízení, nem l by soud takový výkon rozhodnutí ani na ídit a návrh zamítnout.
4.3.6 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. f) o.s. . Toto ustanovení speciáln
eší situaci, kdy bylo v jiném nalézacím ízení vyhov no
excindan ní žalob dle ustanovení § 267 o.s. . ohledn majetku, jenž domn le pat il povinnému, avšak ve skute nosti je vlastnictvím t etí osoby. V tomto rozsahu následn musí soud zastavit výkon rozhodnutí. Neobstojí však b žná žaloba na ur ení vlastnického práva, nebo sou ástí výroku rozhodnutí o vylu ovací žalob je výslovná formulace o vylou ení v ci z výkonu rozhodnutí82.
4.3.7 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. g) o.s. . Další frekventovaný zp sob ukon ení výkonu rozhodnutí vychází z formulace ust. § 268 odst. 1 písm. g) o.s. ., kdy výkon bude zastaven, jestliže po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím p iznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo iznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo p ed vydáním tohoto rozsudku. Mezi nej ast jší d vody zániku práva dle hmotn právních p edpis pat í nap íklad spln ní dluhu mimo rámec výkonu rozhodnutí povinným nebo t etí osobou za povinného, prominutí dluhu, pop ípad
zapo tení, k n muž došlo po vydání vykonavatelného
83
rozhodnutí . Došlo-li však k zápo tu již p ed vydáním exeku ního titulu, výkon rozhodnutí bude sice také zastaven, ovšem za využití § 268 odst. 1 písm. h) o.s. .. Ke 81
Jak již bylo zmín no, nelze vést ani takový výkon rozhodnutí, jehož výt žek po posta il toliko k pokrytí náklad . STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brn , Dopln k, 2003, s.507. Shodn MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998, s. 102. 83 DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 14481449. 82
29
skute nostem zp sobujícím zánik práva p ed vydáním titulu pro výkon rozhodnutí lze ihlédnout jen v p ípad p iznání práva rozsudkem pro zmeškání84. V praxi se s takovým vodem zastavení exekuce setkáváme zejména o oprávn ných, jenž vymáhají tisíce i desetitisíce pohledávek, a p i tomto po tu zákonit dochází i ke zbyte ným podáváním návrh na na ízení výkon rozhodnutí nebo exekucí. Nutno podotknout, že pokud byla vymáhaná pohledávka uhrazena p ed podáním takového návrhu, soud zpravidla uloží náhradu náklad
vykonávacího ízení k tíži oprávn ného, jenž objektivn nezachoval
pot ebnou procesní opatrnost.
4.3.8 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 2 a 3 o.s. . Další dva speciální d vody zastavení jsou obsaženy v dalších odstavcích § 268. V p ípad vymáhání pen žité srážky bude výkon rozhodnutí zastaven i v p ípad , že pohledávka nebyla zcela vymožena jen proto, že povinný odvedl z vymáhané pen žité ástky
zákonem
stanovené
srážky;
typicky
se
bude
jednat
o
pohledávky
z pracovn právních p edpis , jež se sníží o da z p íjm a sociální a zdravotní pojišt ní85. V p ípad
výkonu rozhodnutí prodejem zástavy má povinný možnost vznést
námitku zániku zástavního práva a soud takový výkon rozhodnutí zastaví, je-li námitka vodná.
4.3.9 Zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s. . Poslední ustanovení § 268, které jsem zám rn p esko il, dává povinnému i soudu široké možnosti od vodn ní zastavení exekuce. Jedná se totiž o velice obecné vyjád ení, kdy „výkon rozhodnutí je nep ípustný, protože je tu jiný d vod, pro který rozhodnutí nelze vykonat“.86 Pod toto ustanovení tedy lze subsumovat obsáhlou škálu vad ízení, které nejsou taxativn
vyjád eny na jiném míst
zákona, avšak které zp sobují absolutní
nemožnost výkonu rozhodnutí. Typicky p jde o ádn uplatn nou námitku proml ení 84
STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brn , Dopln k, 2003, s.508. 85 DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1449. 86 § 268 odst. 1 písm. h) o.s. .
30
nároku, nedostatek podmínek ízení nap íklad pro neodstranitelné vady exeku ního titulu, provád ní výkonu rozhodnutí z ejm nevhodným zp sobem, a mnohé další okolnosti nezbytn vedoucí k zastavení výkonu rozhodnutí87.
4.4
Odporová žaloba „Odporová žaloba je ur ena k ešení spor , které vznikají p i rozvrhu výt žku
získaného zpen žením majetku povinného, a to ohledn
pohledávek, které mají být
z rozd lované podstaty uspokojeny“.88 Podat takovou žalobu mohou všichni ú astníci rozvrhového ízení, tedy i povinný. Následn bude zahájeno klasické sporné nalézací ízení, ve kterém soud rozhodn o pravosti, výši i po adí pohledávky. Vzhledem k souvislosti s rozvrhovým jednáním lze tedy odporovou žalobu podat v p ípad výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, p ikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých v cí, nemovitostí a podniku 89.
4.5
Ochrana povinného p i jednotlivých zp sobech výkonu rozhodnutí
4.5.1 Srážky ze mzdy Zásada ochrany povinného je ve výkonu rozhodnutím srážkami ze mzdy a podobných p íjm zastoupena v široké mí e. V prvé ad lze dle ustanovení § 276 o.s. . provád t srážky toliko do výše vymáhané pohledávky s p íslušenstvím. Povinný zam stnanec je také chrán n z hlediska odvod na zdravotní a sociální pojišt ní, nebo základem pro výpo et ástky, kterou lze ze mzdy srazit, není mzda hrubá i „superhrubá“, nýbrž naopak mzda istá. Další vyjád ení ochrany povinného reprezentuje tzv. t etinový systém pro srážení ze mzdy, který ve zjednodušené podob znamená, že povinnému nikdy nesmí být sražena
87
STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brn , Dopln k, 2003, s.508. 88 DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1445. 89 §267a odst. 1 o.s. .
31
základní nezabavitelná ástka a jedna t etina rozdílu (zaokrouhleno na celé koruny dol ) mezi touto ástkou a výší isté mzdy. T etina rozdílu m že být bez dalšího sražena na pohledávky p ednostní (typicky výživné, pohledávky státu nebo náhrady škody na zdraví), a neposta í-li, lze využít také zbývající t etiny, která je jinak ur ena pro pohledávky nep ednostní. Ur ení základní ástky vychází z jiných právních p edpis , emž p i výpo tu se používá jednak ástky životního minima, tak i tzv. normativní náklady na bydlení stanovené dle velikosti obce a typu bydlení (ve vlastnictví povinného, i družstva, nájemní bydlení); zohledn ny jsou také vyživované osoby v etn manžela povinného. Systém výpo tu se samoz ejm nar stajícímu po tu výkon
v pr
hu
asu m nil; vzhledem ke stále
rozhodnutí a exekucí se jej již naprostá v tšina
zam stnavatel nau ila používat, p esto se lze v praxi setkat se situacemi, kdy je sražená ástka zaokrouhlena na celé stokoruny
i tisícikoruny, což by vzhledem k hodnot
výchozích prom nných prakticky nem lo být možné. Tito zam stnavatelé tedy pravd podobn povinnému srážejí bu
ástku nižší, ímž však ma í výkon ú edního
rozhodnutí, nebo naopak vyšší, což je v p ímém rozporu s ustanovením § 281 o.s. ., který zakazuje provád t vyšší srážky ze mzdy i p es p ípadný souhlas povinného. Podléhá-li mzda povinného více výkon m rozhodnutí, provádí se v po adí dle doru ení na ízení výkonu rozhodnutí plátci mzdy; v p ípad doru ení ve stejný den budou provád ny pom rn . Primárn však budou uspokojeny p ednostní pohledávky, p
emž
absolutní p ednost má b žné výživné. Povinný je tedy chrán n v i sou asnému výkonu kolika rozhodnutí, nebo tyto se zpravidla budou provád t postupn a nikoliv zárove . Jak již bylo
eno, za mzdu se pro ú ely výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy
považují i jiné p íjmy, v etn r zných sociálních dávek. Mezi takové p íjmy ale nepat í nap íklad p ídavek na dít a p ísp vek na úhradu pot eb dít te v p stounské pé i (není-li
32
povinným p ímo dít ), p ísp vek na bydlení, výživné mezi manželi, pln ní z v cného emene, odm na podle smlouvy o provedení práce anebo autorské odm ny. 90 V p ípad využití procesní obrany povinného ve form odkladu výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy ze sociálních d vod
91
plátce mzdy p eruší provád ní srážek a
pokra ovat bude až po p íkazu soudu; ovšem v p ípad
odkladu p i p edpokladu
zastavení92 plátce mzdy nadále srážky provádí, nevyplácí je však oprávn nému. Pokud povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu v bec anebo pouze v nezabavitelné výši, bude takový výkon rozhodnutí zastaven; obdobn tak tomu bude v p ípad , pokud p i vymáhání výživného výkon pokra uje toliko pro výživné b žné a lze edpokládat dobrovolné pln ní povinným93.
4.5.2
ikázání pohledávky i výkonu rozhodnutí p ikázáním pohledávky lze tento výkon na ídit ve t ech
podobách: a)
ikázání pohledávky z ú tu u pen žního ústavu
b)
íkaz k výplat z ú tu u pen žního ústavu
c)
ikázání jiných pohledávek.
a) p ikázání pohledávky z ú tu u pen žního ústavu V p ípad p ikázání pohledávky z bankovního ú tu je v zákon promítnuta zásada ochrany povinného jen ve velmi omezené mí e. P edn jde o stanovení lh ty, po kterou má pen žní ústav povinnost sledovat ú et povinného, a to nejdéle 6 m síc
94
. Z praxe
však mohu íci, že r zné pen žní ústavy si toto ustanovení vykládají velmi voln a nez ídka ú et ponechávají zablokovaný i n kolik let. Pen žní ústav má také povinnost 90
KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, VOK INKOVÁ, Marie : Ob anský soudní ád s komentá em. §299. Praha : ASPI, 2007. ASPI ID: LIT29264CZ. [Program] ASPI pro Windows verze 12+, aktualizace ze dne 05.05.2010 [cit. 05.05.2010]. 91 § 289 odst. 1 o.s. . s odkazem na § 266 odst. 1 o.s. . 92 § 289 odst. 2 o.s. . s odkazem na § 266 odst. 2 o.s. . 93 § 290 o.s. . 94 § 307 odst. 3 o.s. .
33
následující den poté, co na ú et dorazily prost edky v dostate né výši k uspokojení vymáhané pohledávky v etn p íslušenství, tyto prost edky odepsat. Ani k tomu v mnoha ípadech nedochází a pen žní ústavy p es urgence povinných peníze vyplácejí práv až po uplynutí šesti m síc
od vyrozum ní o právní moci usnesení o na ízení výkonu
rozhodnutí. Dále je chrán n ten povinný, jenž zam stnává další osoby – práv k vyplacení mezd a dalších pln ní, které jim náležejí, má povinný možnost využít i zablokované prost edky na bankovním ú tu k uspokojení t chto nárok svých zam stnanc . Naprostou novinkou navrženou ve ejným ochráncem lidských práv (by nakonec byla do zákona prosazena v pozm
né podob ) je ustanovení § 304b o.s. ., kde se
projevuje zásada ochrany povinného tak, že se zákaz nevztahuje na pen žní prost edky do výše dvojnásobku životního minima; takovou ástku tedy m že z ú tu vybrat. Již na první pohled se jedná o formulaci zna
neur itou, a není tedy divu, že v praxi p ináší
problémy. By toto ustanovení nabylo ú innosti dne 20.07.2009, do dnešního dne celá ada zam stnanc pen žních ústav o jeho existenci nemá ani tušení, pop ípad neví, jak s takovým ustanovením naložit. N kte í výplatu provést odmítají, jiní ji provedou, ovšem nevyrozumí o této skute nosti soud i soudního exekutora, další p ipustí opakovanou výplatu. Naprostá bezradnost v adách bankovní ú edník pak nastává v p ípad více ú u r zných pen žních ústav . Zám rem ve ejného ochránce lidských práv bylo zajistit povinnému alespo minimáln zaru ený p íjem; na rozdíl od srážek ze mzdy totiž u tohoto zp sobu výkonu rozhodnutí žádné omezení stanoveno nebylo. Ovšem formulace zákonodárce ve finální podob novely umož uje pouze jediný možný výklad, a to pouze jednorázový nárok povinného na výb r finan ních prost edk ze zablokovaného ú tu. Patrn se tedy v blízké dob do káme novelizace ustanovení, ke které mj. vyzývá i Exekutorská komora R a ve ejný ochránce lidských práv95. V p ípad
povolení odkladu výkonu rozhodnutí se situace povinného p íliš
nezlepší, nebo v praxi pen žní ústav pouze pose ká s výplatou pen žních prost edk 95 TUNKL, Martin. Nezabavitelná ástka a exekuce bankovního ú tu. In: Komorní listy. . 1., prosinec 2009. Brno : Exekutorská komora R, 2009, s.10-13. Dostupné také na .
34
oprávn nému; ú inky inhibitoria pro povinného (zákaz nakládaní s majetkem), resp. arrestatoria pro pen žní ústav (povinnost blokovat prost edky na ú tu až do výše vymáhané pohledávky s p íslušenstvím) z stávají pln zachovány.
b) p íkaz k výplat z ú tu u pen žního ústavu Tato podoba p ikázání pohledávky je záležitostí pom rn novou, když do právního ádu byla zakotvena teprve v roce 2006. P edpokládá zvýšenou aktivitu oprávn ného, který obdrží od soudu p íkaz k výplat , a následn je na oprávn ném, aby p íkaz p edložil pen žním ústav m; oprávn ný však musí znát i rodné íslo nebo I
povinného. Pokud
dotázaný pen žní ústav vede ú et povinného, odepíše z n j vymáhanou ástku, ponechá si íkaz a vyrozumí o tom soud; nedosta uje-li z statek k uspokojení celé pohledávky, je postup pen žního ústavu stejný, avšak soud v tomto p ípad vydá nový p íkaz k výplat
96
.
Zásada ochrany povinného je v tomto zp sobu výkonu rozhodnutí obsažena toliko v zákonném postupu p i jeho realizaci.
c) p ikázání jiných pohledávek Pod tato ustanovení m žeme subsumovat v podstat veškeré další pohledávky vyjma t ch na ú tech u pen žních ústav a pohledávek mzdových, které se postihují jinými zp soby výkonu rozhodnutí. Tyto pohledávky nemusí být v dob vydání na ízení výkonu splatné a dokonce mohou v budoucnu teprve vzniknout 97. Ochrana povinného spo ívá zejména ve stanovení celé ady typ pohledávek, které výkonu rozhodnutí nepodléhají zcela i áste
.
Dle ustanovení §§ 317 – 319 o.s. . nelze výkonem rozhodnutí v bec postihnout nap íklad o pojistné pln ní ur ené k novému vybudování i oprav budovy, pen žité dávky sociální pé e, dávky pomoci v hmotné nouzi, p ísp vek na bydlení, dávky státní sociální podpory vyplácené jednorázov , apod..
96 97
§ 320f odst. 2 § 312 odst. 1 o.s. .
35
Pohledávky fyzických osob – podnikatel nebo nap íklad pohledávky autorských odm n podléhají výkonu rozhodnutí jen
áste
, a to dv ma p tinami v p ípad
pohledávek nep ednostních, respektive t emi p tinami v p ípad p ednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2 o.s. ..
4.5.3 Prodej movitých v cí Ochrana povinného p i mobiliárním výkonu rozhodnutí spo ívá zejména ve vylou ení ur itých v cí z výkonu rozhodnutí, jak již bylo uvedeno v ásti týkající se zastavení výkonu rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. d) o.s. ., proto se již budeme v novat jiným projev m zásady ochrany p i tomto zp sobu výkonu rozhodnutí. Poukázal bych jen na zásadní navýšení nezabavitelné hotovosti z 1.000,- K na dvojnásobek životního minima s ú inností od 20.07.2009, ímž byl tento zp sob výkonu rozhodnutí citeln oslaben; t žko p edpokládat, že povinný, v i n muž byl na ízen prodej movitých v cí, tedy takový povinný, jenž velmi pravd podobn nemá z ízen ú et u pen žního ústavu ani nepobírá mzdu, bude mít za stávající výše životního minima98 p i sob v hotovosti ástku evyšující 6.252,- K . Je v nejlepším zájmu povinného, aby byl soupisu movitých v cí p ítomen a poskytl veškerou sou innost, nebo vykonavatel má možnost zjednat si p ístup do prostor, v nichž se pravd podobn
nacházejí v ci ve vlastnictví povinného, ovšem samoz ejm
znatelném navýšení náklad
pi
o nutnost zp ístupn ní a naopak následného uzav ení a
zabezpe ení t chto prostor. Ochrana povinného se projevuje taktéž ve skute nosti, že sepsány by m ly být edevším v ci, které povinný m že nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají, emž tyto by m ly být sepsány pouze v rozsahu posta ujícím k uspokojení pohledávky oprávn ného99. V praxi je však n kdy samoz ejm obtížné ur it hodnotu v cí, a tudíž i ástku budoucího nejnižšího podání, a zejména pak odhadnout, zda se poda í v ci prodat.
98 99
Zákon . 110/2006 Sb., o životním a existen ním minimu § 326 odst. 1 o.s. .
36
ci rychle se kazící pak soud zpen ží mimo dražbu, v p ípad
nemožnosti
nabídne oprávn nému za cenu ur enou soudem, a nemá-li tento zájem o jejich odkup, vrátí je povinnému. Je otázkou, zda tato formulace povede k zamýšlenému efektu, pokud oprávn ný nebude soupisu p ítomen a jeho stanovisko se poda í získat až po n kolika dnech i dokonce týdnech. Ostatní v ci budou prodány v dražb , pokud se nejedná o p edm ty kulturní i historické hodnoty; takové soud nabídne ke koupi institucím pe ujícím o takové památky nejmén
za cenu obvyklou. Tu zpravidla stanoví vykonavatel p ímo p i soupisu,
v obtížn jších p ípadech ur í cenu soudní znalec. V i stanovení takové ceny, a tedy i nejnižšího podání, není p ípustné odvolání. Na rozdíl od prodeje v cí nemovitých nemá povinný možnost podat odvolání ani i dražební vyhlášce. Dražební vyhláška v p ípad dražby movitostí totiž není dle §328b odst. 3 v ty t etí o.s. . není soudním rozhodnutím. Soud jen vyhotoví oznámení o dražebním roku, které nazve dražební vyhláškou100. Povinný musí tedy využít obecných prost edk obrany, pop ípad p ed zahájením dražebního jednání pohledávku uhradit. Pouze v p ípad , že se movité v ci nepoda í prodat ani v opakované dražb a oprávn ný je odmítne p evzít, soud takové v ci usnesením vyškrtne ze soupisu a vrátí je povinnému. V p ípad
úsp šné dražby, jejíž výt žek dokonce p esáhne výši vymáhané
pohledávky s p íslušenství, soud samoz ejm hyperochu vyplatí povinnému101.
4.5.4 Prodej nemovitostí Na rozdíl od prodeje movitých v cí má p i tomto zp sobu výkonu rozhodnutí povinný mnohem širší možnosti obrany. Základní ochrana spo ívá samoz ejm již ve skute nosti, že k prodeji nemovitostí dojde jen pokud je takový zp sob uspokojení pohledávky ve vykonávacím ízení vhodný. Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí m žeme rozd lit do n kolika stádií : 1) ocen ní nemovitosti 100 101
DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1598. § 331 odst. 3 o.s. .
37
2)
íprava dražby
3) dražba samotná 4) rozvržení podstaty. Každé z t chto relativn samostatných stádií nabízí povinnému možnost ochránit aktivn své zájmy. Ocen ní nemovitosti m že probíhat toliko soudním znalcem, což povinnému zaru uje jak nezávislý a odborn fundovaný posudek, tak možnost podat si v i takovému znalci námitku podjatosti pro jeho vztah k v ci, ú astník m nebo jeho zástupc m102. Výrazem ochrany povinného je také 103 možnost využít znalecký posudek ne starší jednoho roku p ed právní mocí na ízení výkonu rozhodnutí, a tím snížit výši náklad výkonu rozhodnutí. Na základ ocen ní nemovitosti a práv a závad s ní spojených následn soud vydá usnesení o cen . Toto usnesení má pro další pr
h výkonu rozhodnutí pom rn klí ový
význam, nebo po právní moci tohoto usnesení je jím vázán i soud. Výjimku mohou edstavovat toliko okolnosti mimo ádné – nap íklad výrazná zm na hodnoty nemovitostí obecn , živelní pohromy, apod..104 V usnesení je stanovena výsledná cena nemovitostí, ocen no p íslušenství nemovitosti, jakožto i práva a závady s nemovitostí spojené, a obsahuje i informaci, které z t chto práv a závad prodejem v dražb nezaniknou. Práv výsledná cena je podkladem pro ur ení výše nejnižšího podání (v prvním kole dražby 2/3, v dalších 1/2 výsledné ceny) i dražební jistoty (max. 3/4 nejnižšího podání). i usnesení o cen m že povinný podat opravný prost edek, a to odvolání. Z praxe m žeme konstatovat, že nej ast jším odvolacím d vodem povinných je tvrzená nízká cena nemovitostí. Ustálená soudní praxe105 však dosp la k jednozna nému záv ru, že výsledná cena stanovená znaleckým posudkem, resp. usnesením o cen p edstavuje tzv. cenu obvyklou, a zdaleka neznamená, že nemovitost má p esn tuto hodnotu, nebo cena obvyklá je stanovena tzv. porovnávací metodou, tedy cenou obdobných skute 102
§ 17 o.s. . § 336 odst. 3 o.s. . 104 Nap . judikát NS 20 Cdo 668/2005 105 Nap . judikát NS 20 Cdo 1083/2005 103
38
prodaných nemovitostí ve stejném období ve stejné i obdobné lokalit . Tato cena slouží výhrad k ur ení nejnižšího podání; teprve až dražba ur í skute nou tržní hodnotu dané nemovitosti. Po právní moci usnesení o cen soud vydá dražební vyhlášku, která m že být op t napadena odvoláním106, k n muž je legitimován mj. povinný. Práv povinnost provést zpen žení nemovitosti výhradn
transparentní dražbou, o které musí být dostate
informovány jak p íslušné státní orgány, tak známí v itelé, p
emž dražební vyhláška je
vyv šena na n kolika ú edních deskách i zp sobem umož ujícím dálkový p ístup, edstavuje významnou záruku pro povinného, že nebude dražba zmanipulována. Povinný má také právo být p ítomen dražebnímu jednání, které navíc m že vést pouze soudce. Následná dražba je v ideálním p ípad ukon ena ud lením p íklepu vydražiteli. I i usnesení o p íklepu má možnost povinný podat odvolání, pokud má za to, že dražba neprob hla zákonným zp sobem. Pokud se nemovitost nepoda í ve dražb
zpen žit, na ídí soud na návrh
oprávn ného opakované dražební jednání, ovšem nejd íve po t ech m sících; není-li takový návrh podán do jednoho roku od první neúsp šné dražby, soud výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí zastaví a ty tak z stanou ve vlastnictví povinného107. Nabude-li usnesení o p íklepu právní moci a vydražitel doplatí nejvyšší podání, na ídí soud rozvrhové jednání ohledn
rozd lované podstaty. Na tomto jednání má
povinný op t právo být p ítomen, což má zásadní dopad na možnost pop ení pohledávek i tomto jednání. Rozvrhové ízení je op t zakon eno usnesením a povinný má znovu možnost jej napadnout odvoláním. P ípadný p eplatek se vrací povinnému. V pr
hu výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí má tedy povinný k dispozici
celou adu možností uplatn ní opravných prost edk . Vzhledem k zákonným lh tám má také povinný dostatek asu k získání prost edk na uhrazení pohledávky, aniž by muselo nakonec dojít k dražb nemovitostí. 106 „To neplatí u t ch výrok , jimiž se jen upravuje vedení ízení.“ - DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1625. 107 § 336m odst. 1 o.s. .
39
4.5.5 Vyklizení Výkon rozhodnutí vyklizením probíhá ve dvou formách v závislosti na skute nosti, zda povinnému náleží bytová náhrada i p íst eší, anebo vyklizení má prob hnout bez náhrady. V obou p ípadech je povinný chrán n p ed nenadálým výkonem rozhodnutí, nebo soud má povinnost vyrozum t povinného nejmén
p t dn
p edem, kdy bude
vyklizení provedeno108. Vyklizení bez náhrady se provede dle ustanovení § 341 o.s. . odstran ním v cí pat ící povinnému a p íslušník m jeho domácnosti, jakož i v cí, které sice pat í n komu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umíst ny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu. Odstra ované v ci vykonavatel p edá povinnému i zletilému íslušníku jeho domácnosti. Odmítnou-li tyto osoby odstra ované v ci p evzít, budou dány do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli a po šesti m sících na návrh schovatele zpen ženy. V ci neprodané nabídne soud schovateli k odkupu za 2/3 odhadní ceny a pokud tento nemá zájem, p ipadnou státu109. Z mých zkušeností vyplývá, že spornou se m že stát otázka, jak naložit s v cmi, ke kterým se povinný nehlásí a tvrdí, že jejich majitele nezná; tento p ípad se ješt výrazn zkomplikuje, využívá-li povinný vyklizovanou nemovitost v ideálním podílu s osobou, která s ním nežije ve spole né domácnosti110. Dle mého názoru je na míst postup dle ustanovení § 135 Zák. . 40/1964 Sb., ob anského zákoníku, a tedy s takovými v cmi nakládat jako s v cmi ztracenými, tedy je p edat obci, na jejímž území k nálezu došlo. Dále se z vyklizovaného místa vykáží povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základ práva povinného111. Ochrana povinného spo ívá ve skute nosti, že vyklizení nelze provést v p ípad upoutání na l žko pro nemoc, šestined lí nebo vysoký stupe hotenství112; v takových p ípadech vykonavatel výkon p eruší a povinný musí p edložit potvrzení léka e o t chto skute nostech. V opa ném p ípad si toto vyjád ení vyžádá
108
§ 340 odst. 2 o.s. ., resp. § 344 odst. 1 o.s. . § 341 odst. 3 o.s. ., resp. § 342 o.s. . 110 Typicky se jedná o místnosti ur ené ke skladování v cí jako jsou sklepy, p dy i komory. 111 § 341 odst. 1 písm. b) o.s. . 112 DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1707. 109
40
vykonavatel, a nebudou-li tvrzené okolnosti vylu ující okamžité vyklizení prokázány, bude ve výkonu rozhodnutí pokra ováno. Také v p ípad aktivního odporu povinného dojde k p erušení vyklizení a opakování v novém termínu za asistence Justi ní stráže i Policie eské republiky113. V p ípad vyklizení s náhradou je vyjád ena zásada ochrany povinného v ust. § 343 odst. 1 o.s. ., nebo soud na ídí takový výkon rozhodnutí, jen pokud bude prokázáno, že oprávn ný zajistil odpovídající náhradu, a to nejlépe
listinou vydanou státním
orgánem nebo orgánem obce anebo notá ským zápisem. Jinak soud p ed rozhodnutím o výkonu rozhodnutí na ídí nejprve jednání k prokázání zajišt ní takové náhrady. Pro zajišt ní ádného pr
hu vyklizení p ibere vykonavatel provád jící vyklizení
k tomuto úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce, je-li to pot ebné, zejména p i nep ítomnosti povinného114. Odstra ované v ci jsou p emíst ny do bytové náhrady a vykonavatel tuto náhradu p edá povinnému i zletilému p íslušníku jeho domácnosti.
113 114
DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s. 1708. § 344 odst, 1 o.s. .
41
5
Exekuce provád ná soudním exekutorem
Exeku ní ízení jako takové nep ináší nové zp soby výkonu rozhodnutí, naopak je sn svázáno s úpravou v ob anském soudním ádu. Zásadní rozdíl však spo ívá ve skute nosti, že oprávn ný nemusí p edem znát alespo
p ibližn
majetkové pom ry
povinného, nebo zjiš ování majetku provádí až soudní exekutor, a ten má také možnost rozhodnout o provedení exekuce n kterým z dovolených zp sob , pop ípad i všemi mito zp soby. Ochrana povinného v rámci exekuce funguje v zásad na podobných principech jako v rámci výkonu rozhodnutí, samoz ejm s ur itými odlišnostmi. Klí ovým dokumentem pro exeku ní ízení je usnesení o na ízení exekuce vydané exeku ním soudem, jímž se jednak na izuje exekuce, a také se jejím provedením pov uje soudní exekutor, kterého navrhl oprávn ný. V i ob ma t mto výrok m má povinný možnost uplatnit prost edky právní obrany, avšak již doru ením usnesení má povinný zakázáno nakládat se svým majetkem (institut tzv. generálního inhibitoria).
5.1
Podjatost i osob
pov eného soudního exekutora m že povinný podat námitku
podjatosti dle § 29 Zák. . 120/2001, exeku ního ádu. Zákonodárce mu stanovil lh tu p ti dní od pov ení soudního exekutora, respektive od okamžiku, kdy se povinný dozv
lo
vodu, pro který by m l být soudní exekutor z projednávání vylou en. O tom musí být povinný pou en. Obdobn by m l dle § 29 odst. 3 e. . postupovat i sám exekutor v p ípad , že bude p esv
en o své podjatosti115. Tato podjatost je však subjektivní
kategorií a až teprve osv
ením skute ností o podjatosti m že být takový exekutor
vylou en z provedení exekuce rozhodnutím soudu.
115
KASÍKOVÁ, Martina, a kol.. Zákon o soudních exekutorech a exeku ní innosti (exeku ní ád). Komentá . 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010, s.82.
42
5.2
Odvolání Také samotné na ízení exekuce lze napadnout opravným prost edkem, kterým je
stejn jako v p ípad výkonu rozhodnutí odvolání s odvolací lh tou 15 dní od doru ení usnesení. Ú inky i odvolací d vody podání odvolání se v podstat neliší od t ch ve vykonávacím
ízení. V exekuci tak soudní exekutor pokra uje, zjiš uje majetek
povinného a m že také vydávat exeku ní p íkazy. Tyto p íkazy však nelze provést bez pravomocného usnesení o na ízení exekuce. Tíživou situaci povinného nap íklad v p ípad zablokování bankovního ú tu to ale p íliš ne eší, nebo by finan ní prost edky na ú tu banka exekutorovi nezašle, k dispozici je ale nemá ani povinný (s n kolika výjimkami, nap . § 304b o.s. .). Z praktických zkušeností mohu íci, že podání povinných zpravidla obsahují všechny možné jiné skute nosti, než ty rozhodné pro na ízení exekuce. Soudy tedy k t mto podáním nep ihlíží a potvrdí usnesení o na ízení exekuce. Velmi asto ovšem skute nosti uvedené v takovém podání mohou vést nap íklad k zastavení exekuce, a jako takové je i posuzovat. Problémem však m že být posouzení, zda je podání ješt odvoláním i již návrhem na zastavení exekuce. Z d vodu obez etnosti soudní exekuto i rad ji postupují v tšinu takových podání exeku nímu soudu, který následn p ípadn vyzve soudního exekutora, aby o návrhu rozhodl, je-li dle svého obsahu jiným podáním než odvoláním. 5.3
Odklad a zastavení Jak již bylo zmín no, i v rámci exeku ního ízení má povinný možnost podání
návrhu na odklad nebo zastavení exekuce. Právní úprava v této oblasti dostála zásadních zm n s ú inností od 01.11.2009116, kdy pravomoci soudu prvního stupn byly p eneseny 116
Zákon . 286/2009 Sb., kterým se m ní zákon . 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exeku ní innosti (exeku ní ád) a o zm dalších zákon , ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro p ípady soub žn probíhajících výkon rozhodnutí, zákon . 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných v cných práv k nemovitostem, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 7/2002 Sb., o ízení ve v cech soudc a státních zástupc , ve zn ní pozd jších p edpis , a zákon . 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve zn ní pozd jších p edpis
43
ímo na soudní exekutory spolu s administrativní zát ží, kterou sebou nesou. V zásad se použije op t úprava podle ob anského soudního ádu, s n kolika málo výjimkami. Výrazem ochrany povinného je stanovení velice krátkých lh t k rozhodnutí o odkladu, a to sedm dní od doru ení návrhu povinného. Nevyhoví-li soudní exekutor návrhu v této lh
, postoupí jej spole
s exeku ním spisem k rozhodnutí exeku nímu
soudu, který o n m rozhodne bez zbyte ného odkladu, nejpozd ji do 15 dn
117
.
Zajímavou možností pro povinného je institut složení jistoty vyjád ený v § 54 odst. 5 e. . : „Je-li u exekutora složena jistota ve výši vymáhané pohledávky, náklad oprávn ného a náklad exekuce, exekutor nebo exeku ní soud na návrh povinného odloží provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném povinným a rozhodne o tom, že povinný není vázán zákazem nakládání s majetkem ode dne vydání rozhodnutí o odkladu. Nedojde-li k zastavení exekuce, použije se jistota na úhradu vymáhané pohledávky, náklad oprávn ného a náklad exekuce; jinak se vrátí složiteli jistoty.“ Povinný má tedy možnost složit u soudního exekutora jakousi zálohu na ípadné vymáhané ástky a zárove se tím vyhnout institutu generálního inhibitoria. V p ípad procesního úsp chu ve v ci je mu složená ástka navrácena, neusp je-li, je v podstat exekuce ukon ena vymožením. Tento institut tak výrazn zvyšuje ochranu povinného „v p ípad , kdy rozporuje n kterou z okolností rozhodných pro provedení exekuce a zárove se zvyšuje i ochrana oprávn ného, který má pro p ípad zamítnutí návrhu na zastavení exekuce zajišt nou úhradu své pohledávky ze složené jistoty.“118 5.4
Zp soby provád ní Exekuci lze provést toliko zp soby stanovenými v zákon . Exeku ní ád pln
nep ebírá všechny možnosti dle ob anského soudního ádu, a exekuci tak lze provést dle ust. § 59 e. . : 1) exekuci ukládající zaplacení pen žité ástky lze provést
117
§ 54 odst. 7 e. . KASÍKOVÁ, Martina, a kol.. Zákon o soudních exekutorech a exeku ní innosti (exeku ní ád). Komentá . 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010, s.227. 118
44
a) srážkami ze mzdy a jiných p íjm , b) p ikázáním pohledávky, c) prodejem movitých v cí a nemovitostí, d) prodejem podniku, e) z ízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech. 2) exekuci ukládající jinou povinnost lze provést dle povahy povinnosti a) vyklizením, b) odebráním v ci, c) rozd lením spole né v ci, d) provedením prací a výkon . (3) exekuci prodejem zástavy lze pro zajišt nou pohledávku provést prodejem zastavených movitých v cí a nemovitostí. O zp sobu provedení exekuce rozhoduje výhradn
soudní exekutor. Dalším
výrazem ochrany povinného je nové zn ní § 58 odst. 1 e. ., kde je výslovn konstatováno, že zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpe uhrazení vymáhané pohledávky, jejího p íslušenství v etn pravd podobn
posta ujícím k
p íslušenství, které se
stane splatným po dobu trvání exekuce, pravd podobných náklad
oprávn ného a pravd podobných náklad
exekuce. Tato formulace jde zcela proti
vodnímu zám ru zákonodárce, kde byla zásada p im enost úmysln Otázkou z stává, zda v zákon
vypušt na.
mají místo taková ustanovení, která pracují s
„pravd podobným p íslušenstvím“ nebo „pravd podobnými náklady“. Je nutno zd raznit, že exekutor dop edu nezná a ani znát nem že hodnotu zajiš ovaného majetku, když nap íklad skute nou hodnotu nemovitosti ur í až úsp šná dražba. Soudní exekutor má možnost vést exekuci i více zp soby zárove , postupn nebo sou asn . Další kontroverzní novinkou je zavedení po adí provád ní jednotlivých zp sob , kdy by exekutor m l nejprve postihnout ú et a mzdu povinného, respektive ídit exekutorské zástavní právo na jeho nemovitostech. Až pokud tyto zp soby nesta í, lze prodat nejprve movité v ci povinného a jako poslední v po adí p ichází na adu prodej nemovitostí, p ípadn podniku. 45
Na jednu stranu je stanovení takového po adí výrazem ochrany povinného, aby nedocházelo k na první pohled problematickým p ípad m, kdy pro pom rn nízkou pohledávku je prodán nejprve nemovitý majetek povinného s výrazn vyšší cenou. Potud lze s novou právní úpravou souhlasit. Vezmeme-li však v potaz základní výraz zásady ochrany povinného v exeku ním ízení, a to zabrán ní ekonomické likvidaci povinného, žeme dosp t k naprosto opa nému názoru – „Soudní exekutor totiž místo toho, aby pro vysokou pohledávku povinného ihned p istoupil k prodeji nemovitosti povinného, tím exeku ní ízení rychle ukon il a zbyte
nestíhal povinného dalšími zp soby provád ní
exekuce, s p ípadným vrácením p eplatku dražby povinnému, tento musí povinnému na 6 síc zablokovat ú et, p ípadn mu zhruba po tuto dobu srážet ze mzdy119, následn povinnému odpom že od starostí s movitými v cmi v tšinou nízké prodejní hodnoty, které prodá v dražb , a až poté vydraží nap íklad byt povinného“, poukazuje na nedostatky tohoto ešení soudní exekutor JUDr. Vlastimil Porostlý. Také dle mého názoru takový zákonem uložený postup rozhodn se zásadou ochrany povinného pln nekoresponduje. Ve formulaci nového ustanovení je obsažena i sice libera ní klauzule „nebrání-li to ú elu exekuce“
120
, nicmén
p edpokládám, že v tšina soudních exekutor
z obavy p ed
nežádoucí medializací p ípad , kdy je o ividn nutné p istoupit k prodeji nemovitostí, rad ji bude postupovat dle stanoveného po adí, což povede k nežádoucím stresovým situacím a sociálnímu vylou ení povinných.
5.5
Exeku ní p íkaz Základním procesním nástrojem soudního exekutora je exeku ní p íkaz, kterým
stanoví zp sob provedení exekuce. V i exeku nímu p íkazu není dle § 47 odst. 3 e. ., resp. § 55c odst. 3 písm. b) e. . odvolání p ípustné; pokud je p esto podáno, exeku ní soud jej odmítne. 119
Dle názoru JUDr. Martiny Kasíkové vysloveného na školení Exekutorské komory R dne 04.02.2010 konaného v prostorách Justi ní akademie v Praze, m že nyní soudní exekutor p istoupit k prodeji nemovitostí zhruba po ty ech až šesti m sících neúsp šného vymáhání jiným zp sobem, tedy pokud srážky ze mzdy povinného a p ikázání z ú tu v této lh nepokryjí vymáhané ástky. 120 § 58 odst. 2 e. .
46
esto povinný nez stává zcela bez ochrany. Dle § 47 odst. 1 e. . má totiž sám exekutor možnost exeku ní p íkaz zrušit, což d íve v zákon chyb lo. „Exekutor m že zrušit exeku ní p íkaz, jestliže d íve zvolený zp sob, i jeden ze zvolených zp sob , exekuce již považuje na nepot ebný nebo nadbyte ný pro uspokojení pohledávky oprávn ného. Nelze snad ani vylou it zm nu exeku ního p íkazu. Exekutor tak nemusí podávat návrh soudu na zastavení exekuce, ale m že sám zvážit, zda d íve zvolený zp sob provedení exekuce není již nep ípadný a po zrušení takového exeku ního p íkazu nevydat nový.“, píše Petr Hlavsa ve svém komentá i vydaném t sn po zavedení této možnosti121. Pokud tedy povinný dá exekutorovi podn t k p ehodnocení tohoto exeku ního p íkazu, je zde reálná možnost, že v od vodn ných p ípadech usp je. A stále má povinný možnost i formáln navrhnout áste né zastavení exekuce v rozsahu exeku ního p íkazu.
5.6
Zpen žení mimo dražbu By je zásadn možné zpen žit majetek povinného toliko ve ve ejné dražb (s
výjimkou rychle kazících se v cí movitých), nemusí být vždy tento zp sob prodeje pro povinného výhodný. K jeho ochran
tedy bylo od 01.11.2009 do exeku ního ádu
zaneseno ust. § 44a odst. 4 e. .: „S písemným souhlasem exekutora, oprávn ného a všech ihlášených v itel m že povinný k úhrad vymáhané pohledávky, jejího p íslušenství, náklad exekuce i náklad oprávn ného zpen žit majetek nebo jednotlivé majetkové hodnoty, nejsou-li postiženy jinou exekucí, nejmén však za obvyklou cenu zjišt nou na základ znaleckého posudku splatnou p i podpisu smlouvy k rukám exekutora.“ Na rozdíl od dražby, ve které iní hodnota nejnižšího podání 1/3 odhadní hodnoty u v cí movitých a 2/3 výsledné ceny nemovitostí, p
emž výsledek dražby je vždy
nejistý, m že být majetek prodán za hodnotu vyšší, nejmén tedy za cenu dle znaleckého posudku. Je nanejvýš vhodné, aby tento posudek zajistil sám soudní exekutor 122. 121
HLAVSA, Petr. EXEKU NÍ ÁD a zákon . 119/2001 Sb. s poznámkami a provád cími p edpisy. 3. vydání. Praha : Linde, 2008, s. 77. 122 KASÍKOVÁ, Martina, a kol.. Zákon o soudních exekutorech a exeku ní innosti (exeku ní ád). Komentá . 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010, s.185.
47
S takovým zpen žením majetku, který není zatížen jinou exekucí 123, musí dále souhlasit oprávn ný a soudní exekutor; ten by m l být p i vyslovení souhlasu velice obez etný, a zpravidla tak sv j souhlas vyslovit až p i p edložení návrhu kupní smlouvy, ve které bude jasn stanoveno, že kupní cena bude splatná p ímo na ú et exekuce. Z poznatk
praxe mohu íci, že základním kamenem úrazu v p ípad
pokusu
povinného využít tento nový institut, je zajišt ní souhlasu oprávn ného. Zejména za situace, kdy je zajišt na pom rn lukrativní nemovitost, jejíž hodnota však dle znaleckého posudku nedosahuje výše vymáhané pohledávky, oprávn ný asto rad ji zvolí riziko prodeje v dražb , kdy se nejvyšší podání m že p íhozy zvýšit až nad vymáhanou ástku, než aby se spokojil s alespo
áste ným uspokojením zpen žením mimo dražbu. Net eba
dodávat, že takový oprávn ný je pak roz arován, pokud se p i dražb
ukáže, že
nemovitost až tak lukrativní není a vydraží ji za hodnotu nejnižšího podání jediný ihlášený dražitel. esto považuji tento zp sob uspokojení pohledávky za vysoce vítaný, zejména v p ípad prodeje obchodních i družstevních podíl povinného; o nesnázích exekuce takového majetku pojednám v další ásti práce.
5.7
Náklady exekuce Posledním institutem, o kterém bych rád v souvislosti s ochranou povinného dle
exeku ního ádu pojednal, jsou tzv. námitky v i p íkazu k úhrad náklad exekuce. Náklady exekuce stanoví zásadn soudní exekutor, a to v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnost exekutora, o odm
R
a náhrad
. 330/2001 Sb., o odm hotových výdaj
a náhradách soudního
správce podniku a o podmínkách
pojišt ní odpov dnosti za škody zp sobené exekutorem. Existence podzákonného edpisu k ur ení výše náklad je bezesporu také výrazem zásady ochrany povinného v exeku ním ízení.
123
Dle mého názoru by se toto ustanovení m lo logicky vztahovat i na výkon rozhodnutí nebo správní exekuci, nicmén konkrétní formulace chybí.
48
Dle této vyhlášky má povinný zejména nárok na snížení odm ny soudního exekutora na 50%, pokud povinný zaplatí vymáhanou pen žitou ástku ve lh
15 dn
od doru ení výzvy soudního exekutora k dobrovolnému spln ní, respektive na 30% p i spln ní jiné vymáhané povinnosti ve stejné lh K vy íslení náklad
124
.
exekuce slouží tzv. p íkaz k úhrad
náklad
exekuce,
vydávaný dle § 88 e. .. Zpravidla je tento p íkaz vydán p ed koncem exekuce, nicmén vyhláška Ministerstva spravedlnosti . 418/2001 Sb., o postupech p i výkonu exeku ní a další
innosti, ve svém § 6 odst. 2 výslovn
v podstat kdykoliv v pr
p ipouští možnost vydat tento p íkaz
hu ízení, nebo „jestliže se náklady exekuce nebo náklady
oprávn ného po vydání p íkazu zvýší nebo vzniknou další náklady, vydá exekutor další íkaz k úhrad náklad exekuce.“ Procesní obranou povinného v i vydanému p íkazu k úhrad náklad exekuce jsou tzv. námitky, které povinný m že podat ve lh
8 dn od jeho doru ení. Výrazem
zásady ochrany povinného je povinnost soudního exekutora námitkám bez zbyte ného odkladu vyhov t nebo je postoupit exeku nímu soudu, který má povinnost o nich rozhodnout do 15 dn . Pokud soudní exekutor námitkám nevyhovuje, zašle spolu s námitkami zpravidla soudu i ú astníku, který námitky vznesl, také své vyjád ení k t mto námitkám. K tomuto dokumentu má tento ú astník také možnost se vyjád it.125 V i rozhodnutí soudu o námitkách již opravný prost edek není p ípustný126.
124
§ 11 odst. 1 písm. a) a b) vyhl. . 330/2001 Sb. KASÍKOVÁ, Martina, a kol.. Zákon o soudních exekutorech a exeku ní innosti (exeku ní ád). Komentá . 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010, s.347. 126 § 88 odst. 4 e. . 125
49
6
K n kterým aktuálním otázkám exeku ního práva
6.1
Generální inhibitorium Institut generálního inhibitoria je upraven v § 44a odst. 1 e. . (d íve § 44 odst. 7
e. .) takto: „Po doru ení usnesení o na ízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem v etn nemovitostí a majetku pat ícího do spole ného jm ní manžel , vyjma žné obchodní innosti, uspokojování základních životních pot eb, udržování a správy majetku.“ Tento zásadní právní ú inek na ízení exekuce je základním omezením povinného pro nakládání s majetkem. Exeku ní ád však také v § 47 odst. 4 e. . pracuje s inhibitorem speciálním, a to ohledn
majetku postiženého konkrétním exeku ním
íkazem. Sankcí za porušení této právní povinnosti je neplatnost právního úkonu in ného povinným.127 Sporným m že být výklad toho, co se rozumí nakládáním s majetkem
i b žnou obchodní
b žným
inností. V této v ci nezbývá, než se
spolehnout na judikaturu a právní teorii. Nap íklad v p ípad
exekuce prodejem
nemovitostí si lze zákaz nemovitost p evést nebo zatížit vyložit tak, že povinný „nesmí nemovitost zcizit, nesmí odd lit a zcizit její sou ásti i p íslušenství a nesmí nemovitost ani zatížit (nap . z ízením zástavního práva, v cným b emenem, nájemní smlouvou i jiným právem p edstavujícím závadu i jinou újmu na její hodnot ). Povinný nesmí init ani další úkony, jimiž by završil ú inky z právních úkon již p edtím u in ných.“128
6.1.1 Relativní a absolutní neplatnost Významnou zm nou prošel institut generálního inhibitoria novelou . 286/2009. Sb.ú innou k 01.11.2009. Dosud stanovená sankce absolutní neplatnosti právního úkonu, kterým by povinný porušil zákaz nakládání s majetkem, se totiž m ní na neplatnost relativní : „Právní úkon se však považuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu 127
STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brn , Dopln k, 2003, s.571. 128 KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, VOK INKOVÁ, Marie : Ob anský soudní ád s komentá em. §335b. Praha : ASPI, 2007. ASPI ID: LIT29264CZ. [Program] ASPI pro Windows verze 12+, aktualizace ze dne 05.05.2010 [cit. 05.05.2010].
50
nedovolá exekutor, oprávn ný, nebo p ihlášený v itel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní ú inky dovolání se neplatnosti nastávají od ú innosti právního úkonu, dojde-li exeku ní p íkaz nebo jiný projev v le exekutora, oprávn ného, nebo p ihlášeného itele všem ú astník m právního úkonu, jehož neplatnosti se exekutor, oprávn ný nebo ihlášený v itel dovolává.“129 Tedy nikoliv každý právní úkon, který povinný po doru ení usnesení o na ízení exekuce u iní, nemusí být nutn neplatný. Lze si nap íklad p edstavit situaci, že ihned po obdržení usnesení povinný zpen ží v tu chvíli nepot ebný majetek a vymáhanou ástku uhradí soudnímu exekutorovi d íve, než exekutor ze své innosti zjistí existenci tohoto majetku a postihne jej p ípad exeku ním p íkazem. Tato novelizace je dalším d ležitým vyjád ením zásady ochrany povinného, by v praxi patrn m že p inést nár st odp žalob. Vzhledem k pom rn výkladu tohoto výrazn
krátké legisvakan ní lh
pozm
ích
, a tím pádem neexistujícímu
ného ustanovení, docházelo k situacím, kdy soudní
exekuto i rad ji ihned vydávali nap íklad exeku ní p íkazy prodejem všech movitých v cí povinného, aby se ochránili p ed p ípadným oso ením ze strany oprávn ného, že dlužníku bylo umožn no zpen žit nap íklad osobní automobil, i když již byla exekuce na ízena. Je ejmé, že novelizace institutu generálního inhibitoria klade další zvýšené nároky na soudního exekutora, a tento musí ješt aktivn ji zjiš ovat majetek povinného, nicmén na druhou stranu je nyní exekutor vázán ustanovením § 58 odst. 2 v ty t etí a tvrté e. ., kde je stanoveno po adí provád ní jednotlivých zp sob exekuce, by s možným využitím velice široké klauzule ve zn ní „nebrání-li to ú elu exekuce“. Je nutno poznamenat, že p íklon k relativní neplatnosti a omezení neplatnosti absolutní je trendem celkové novelizace eského právního ádu, jak ostatn vyplývá nap íklad z koncepce p ipravované komplexní rekodifikace soukromého práva, zejména tedy ob anského zákoníku130.
129
§44a odst, 1 v ta t etí a tvrtá zák. . 120/2001 Sb., exeku ního ádu Vládní návrh nového ob anského zákoníku - Ministerstvo spravedlnosti [online]. 27.04.2010 [cit. 10.05.2010] Dostupné na . 130
51
6.1.2 Omezení a zrušení generálního inhibitoria Po provedené novelizaci je tedy z ejmé, že institut generálního inhibitoria významn oslabil, ovšem samotná tato skute nost nemusí být nutn d vodem obav. Naopak jako další projev ochrany povinného byly do exeku ního ádu zakomponovány další nové instituty, jejichž využití je nejen možné, ale dle mého názoru výsostn vhodné. Prvním institutem je omezení generálního i speciálního inhibitoria na návrh povinného dle § 44a odst. 3 e. .. Soudní exekutor má nyní možnost na návrh zúžit zákaz nakládání s takovým majetkem, který povinný ve svém podání uvede, „jestliže povinný zárove
doloží, že jeho zbývající majetek zjevn a nepochybn posta uje k uhrazení
vymáhané pohledávky v etn
náklad
oprávn ného a náklad
exekuce.“ Toto nové
ustanovení umož uje povinnému, aby sám aktivn nabídl soudnímu exekutorovi majetek vhodný ke zpen žení, p ípadn využít ozna ení tohoto majetku k tomu, aby exekuce nadbyte
neprobíhala dalšími možnými zp soby. Samoz ejm
exekutor nemá
povinnost takové usnesení vydat, pokud vznikne pochybnost o skute né hodnot ozna eného majetku. Až samotná praxe ur í, jak postupovat nap íklad v situaci, kdy majetek ztratí hodnotu, nap íklad vlivem vis maior. Dle mého názoru i výkladu zastávaného Exekutorskou komorou
R v tomto p ípad
má patrn soudní exekutor
možnost „obnovit“ ú inky generálního i speciálního inhibitoria. Druhým a ješt
ú inn jším nástrojem je pak úplné zrušení zákazu nakládání
s majetkem dle §44a odst. 2 e. .. Jedná se o institut pro povinného fakticky rovnající se ink m ukon ení exekuce, nebo v p ípad , že povinný na ú et soudního exekutora složí ástku pln posta ující k úhrad vymáhané pohledávky v etn veškerých náklad , soudní exekutor na návrh povinného musí takovéto usnesení vydat. Význam takového usnesení potvrzuje fakt, že v i n mu není p ípustný žádný opravný prost edek, tedy ani n který z mimo ádných opravných prost edk . Je ovšem logické, že tento institut nelze využít p i vymáhání opakující se dávky splatné v budoucnu131. 131
KASÍKOVÁ, Martina, a kol.. Zákon o soudních exekutorech a exeku ní innosti (exeku ní ád). Komentá . 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010, s.183.
52
Tato úprava je vítaným krokem ve prosp ch povinného, nebo a koliv již p ed touto novelou byla dána soudnímu exekutorovi možnost zrušit exeku ní p íkaz, stále bylo v souvislosti s povinným v ad
ve ejných registr
evidováno usnesení o na ízení
exekuce. Jedinou možnou procesní obranou povinného tak byl návrh na zastavení exekuce adresovaný exeku nímu soudu, ovšem p i obecn známé délce soudního ízení asto došlo k situaci, že v mezidobí p ed projednáním tohoto návrhu usnesení o na ízení exekuce nabylo právní moci, soudní exekutor mohl vydat p íkaz k úhrad
náklad
exekuce, a samotná exekuce byla ukon ena vymožením dle §51 písm. c) e. ,. Novela proto zám rn ur uje soudnímu exekutorovi velice krátkou lh tu 7 dn ode dne, v n mž mu byl doru en návrh povinného, aby tak povinný nebyl nadbyte
omezován, když
vymáhanou povinnost v etn náklad exekuce zcela splnil, a ukon ení exekuce tak brání toliko procesní lh ty a nutnost doru ování listin oprávn nému se všemi možnými problémy s touto skute ností spojenými. Z dosavadních zkušeností s t mito novými instituty mohu konstatovat, že se jej povinní již nau ili využívat a jejich masivn jší využívání je jen otázkou asu. Nej ast ji je návrh na úplné zrušení zákazu nakládání s majetkem podáván v d sledku vlastnictví nemovitostí, ve druhé
ad
pak v souvislosti s podnikáním a evidencí exekucí a
exeku ních p íkaz u rejst íkového soudu. Bohužel zejména zkušenosti s katastrálními ú ady jsou diametráln
odlišné –
která pracovišt se již nau ila institut využívat dle jeho ú elu, tedy zabránit zbyte nému omezování povinného p i nakládání s majetkem, bohužel se však objevují i takové výjime né p ípady, kdy si pracovníci katastrálních ú adu neví rady, jak s takovým rozhodnutím naložit. Za zcela neš astnou považuji poslední instrukci eského ú adu zem
ského a
katastrálního ze dne 14.06.2010, kdy je katastrálním ú ad m zakázáno vymazávat poznámky o na ízení exekuce nebo o exeku ních p íkazech s tím, že ke stávajícím poznámkám naopak p ipojí upozorn ní o zrušení zákazu nakládání s majetkem. Taková instrukce je dle mého názoru hrubým nepochopením smyslu nové právní úpravy; v okamžiku, kdy sice exekuci na izuje exeku ní soud, avšak od 01.11.2009 má možnost 53
exekuci ukon it i sám soudní exekutor, je logické, že pokud soudní exekutor rozhodne o zrušení zákazu nakládání s majetkem, nebo již bylo vše vymoženo a ádnému ukon ení exekuce brání v podstat toliko administrativní p ekážky spojené s procesními lh tami, ly by i katastrální ú ady postupovat v souladu s ú elem a duchem zákona, a poznámky s exekucí spojené odstra ovat132.
6.2
Úvahy o teritoriálním principu a dopad na náklady exekuce Mezi
uvažované
novinky
v exeku ním
ádu
pat í
zavedení takzvaného
teritoriálního principu, tedy omezení územní p sobnosti soudního exekutora na obvod okresního nebo spíše krajského soudu, v n mž byl jmenován. Tyto úvahy mají jak vášnivé zastánce, tak vášnivé odp rce133. Je nutno konstatovat, že p i stále nar stajícím po tu exekucí alarmujícím zp sobem nar stají také rozdíly mezi jednotlivými exekutory; zatímco nejv tší ú ady eší statisíce nových exeku ních p ípad ro
, ty nejmenší se
pohybují naopak pouze ve stovkách. P itom nelze v žádném p ípad
íci, že by
v návaznosti na po et p ípad exekutor vykonával innost výrazn lépe, práv naopak nastupuje v t chto p ípadech vysoká míra anonymizace a tedy p ístupu spíše sériového než individuálního. Z hlediska zásady ochrany povinného lze teritoriální princip maximáln p ivítat, nebo náklady exekuce i náklady povinného by se logicky m ly výrazn snížit, když náhrada hotových výdaj spo ívající v cestovném a náhrada ztráty asu bude významn 132
Bohužel v této souvislosti musím upozornit i na potíže spojené s výmazem exekutorského zástavního práva, kdy op t svérázným výkladem ÚZK je striktn vyžadován návrh oprávn ného na výmaz tohoto práva dle § 170 odst. 1 písm. c) zák. . 40/1964 Sb., ob anského zákoníku, p i naprostém ignorování § 47 odst. 5 E , jakožto i dalších možností zániku zástavního práva vyjmenovaných v § 170 odst. 1 ob anského zákoníku. Je smutnou skute ností, že místo d sledného a logického výkladu stávajících právních p edpis týkajících se exekucí, zástavního práva, ale v neposlední ad i zákon a vyhlášek souvisejících s katastrem nemovitostí, jehož výsledkem by dle mého názoru byla zcela jednozna podložená možnost soudního exekutora zrušit již z ízené exekutorské zástavní právo, je naopak v plánu p ijmout další zbyte né novelizace zejména katastrálních p edpis , s p edpokládanou ú inností na podzim roku 2010. Nechávám pln na úvaze tená e této práce, jak tento postup koresponduje s požadavkem na ehlednost právního ádu, a (ne)využití stávající právní úpravy ve prosp ch zásady ochrany povinného. 133 KU ERA, Petr. Exekuto i se bojí o zakázky, cht jí chránit p ed dravci. Aktuáln .cz [online]. 17.05.2010 [cit. 18.05.2010] Dostupné na . MEDIAFAX.CZ. Exekuto i cht jí prosadit vymáhání pohledávek podle územní p sobnosti exekutorských ú ad . ePravo.cz [online]. 18.05.2010 [cit. 18.05.2010] Dostupné na .
54
omezena p i odpadnutí návšt v povinného zejména v rámci mobiliární exekuce v rozsahu celého území
eské republiky. Teritoriální princip také usnad uje kontakt povinného se
soudním exekutorem v sídle exekutorského ú adu nebo nahlížení do spisu, což je dle soudního exekutora JUDr. Vlastimila Porostlého navýsost vhodné zejména u povinných s nízkými p íjmy (t ch je samoz ejm logicky v tšina), kterým je fakticky odep eno právo nahlížení do spisu v p ípad , že by za tímto ú elem museli cestovat i p es celou republiku. Dnes již sice existuje možnost zaslat spis k nahlédnutí i na jiný exekutorský ú ad134, nicmén samotné toho zaslání je jednak spojeno s dalšími náklady, a dále pak povinný nemá možnost kontaktu p ímo s pov eným soudním exekutorem nebo jeho zam stnanci, kte í mají zpravidla nejpodrobn jší informace o daném ízení. Odp rci navrhovaného ešení naopak argumentují svobodnou sout ží soudních exekutor
jako podnikatelských subjekt
(a op t jsme u problém
spojených se
schizofrenním postavením soudních exekutor ), omezení profesní nezávislosti ze strany výkonné moci, když po ty exekutor stanoví Ministerstvo spravedlnosti, a v neposlední ad zvýšení náklad zejména pro velké v itele, kte í by museli za ít spolupracovat s v tším po tem soudních exekutor .135 Dle soudního exekutora JUDr. Vlastimila Porostlého je t eba mít na pam ti i fakt, že exekutor m že odmítnout pov ení provedením exekuce pouze velmi výjime tedy chybí svobodná volba p ípad , které budou
, a
ešit. V této souvislosti se jeví
zajímavým názor soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, jenž upozor uje na vhodnost definování pozice soudního exekutora p ímo v ústavní rovin , vzhledem k p enesení široké míry státní moci na exekutora jako soukromoprávní subjekt136. Tyto úvahy je navíc t eba dát do souvislosti s p ipravovanou zm nou exekutorského tarifu, tedy vyhlášky Ministerstva spravedlnosti . 330/2001 Sb., která zavádí mj. možnost snížení i minimální odm ny. Takováto zm na však v praxi m že inést uzav ení malých exekutorských ú ad a s tím související p esun p ípad k v tším 134
§94 odst.2 zák. . 120/2001 Sb., exeku ního ádu Nap . LANGOVÁ, Dagmar. Exekuto i ve zbrani. In: Mladá Fronta DNES. Ro ník XXI, . 134. Praha : MAFRA, a. s., 10.06.2010. s.12. 136 E-mail soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecová nazvaný „ etli jste dnešní MF DNES?“ z 10.06.2010 adresovaný EK R – viz p íloha této práce 135
55
exekutor m, a tedy nežádoucí centralizaci vymáhaní práva v rukou n kolika málo soukromoprávních subjekt , by s ob ím zázemím a zam stnaneckým aparátem.
6.3
Exekuce obchodního nebo družstevního podílu Na tomto míst bych ješt rád poukázal na praktické problémy s provád ním
exekuce dle § 320a o.s. ., tedy postižením práv na vypo ádací nebo likvida ní podíl povinného v družstvu nebo obchodní spole nosti. První p ípad sebou nese zásadní problém ve výši rozdílné hodnoty vypo ádacího podílu v družstvu a skute né hodnoty, za kterou jsou lenská práva v praxi p evád na. Nez ídka se stává, že zatímco tržní hodnota práv spojených se dosahuje sedmimístných
lenství v družstvu
ástek, družstvo je povinno vyplatit pouze hodnotu
vypo ádacího podílu dle stanov, která se pohybuje dle stá í stanov zpravidla v ádu desetitisíc korun. Snad není t eba poukazovat na obtíže s tím spojené pro povinného, soudního exekutora, i oprávn ného, a naopak výrazné obohacení bytového družstva bez jakékoliv zásluhy. Možným ešením je nové ustanovení §44a odst. 4 e. ., a tedy zpen žení mimo dražbu. Až delší praxe však ukáže, zda se tento postup osv
í.
Zatímco exekuce družstevního podílu vynese v rámci exekuce alespo
nízké
pln ní, postižení obchodního podílu povinného ve spole nosti se v praxi ukazuje jako zpravidla bezvýsledné. Povinný má díky zn ní obchodního zákoníku lh tu šesti m síc od právní moci tohoto exeku ního p íkazu na faktické znehodnocení obchodního podílu, a pokud jej do té doby nezpen ží, jedinou sankcí je zrušení spole nosti s likvidací. Hodnota podílu se tedy ješt sníží o náklady likvidace, pokud v bec spole nost, respektive podíl v ní v tomto okamžiku v bec n jakou hodnotu má. P ípadná trestn právní sankce pro takového povinného ne eší úhradu pohledávky oprávn ného a soudního exekutora. Nejv tší potíže samoz ejm
nastávají, pokud je povinný jediným spole níkem a
jednatelem obchodní spole nosti. Svou nespolupráci totiž ješt
m že znásobit
odstoupením z funkce jednatele; jen malou út chou pro soudního exekutora je ust. § 66 odst. 1 zák. . 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, kdy výkon funkce nekon í okamžit , 56
ale až uplynutím dvoum sí ní lh ty. Zastaralost obchodního zákoníku také ukazuje ust. § 148 odst. 4, kdy se ú ast spole níka ve spole nosti obnovuje toliko pravomocným zastavením výkonu rozhodnutí nebo exekuce, a v bec není ešena nejjednodušší možná situace – exekuce byla ukon ena vymožením jiným zp sobem. Vzhledem k tomu, že pov ení soudního exekutora k provedení exekuce takto zanikne, nem že již tento rozhodnout ani o
áste ném zastavení exekuce v rozsahu exeku ního p íkazu ani o
zrušení tohoto p íkazu. Povinnému tedy nezbývá, než se obrátit na exeku ní soud s žádostí o zastavení exekuce zcela i áste usnesení. Tato situace vysloven
, a tento soud nadbyte
volá po zm
vydá další
, respektive drobnému dopln ní
íslušných právních p edpis .
57
7
Záv r
V této práci na téma Ochrana povinného v exeku ním ízení jsem se pokusil zachytit projevy zásady ochrany povinného jako jedné ze st žejních zásad exeku ního ízení v konkrétní právní úprav . Nejprve jsem vysv tlil klí ové pojmy, jako jsou právní zásady, civilní proces, exeku ní ízení v širším slova smyslu (tedy výkon rozhodnutí dle ob anského soudního ádu a exekuce dle ádu exeku ního). V další ásti práce je v krátkosti popsán historickoprávní vývoj ochrany povinného v období od vzniku samostatného eskoslovenského státu až do sou asnosti s tím, že jsou vždy popsány n které z konkrétních vyjád ení zásady ochrany povinného v právních edpisech. Dále jsem již pokra oval výkladem stávající právní úpravy ob anského soudního ádu, kde na konkrétních institutech vykonávacího ízení demonstruji ší i ochrany poskytované povinnému, a již ve form pasivní, kdy je povinný chrán n bez svého in ní, nebo ve form aktivní, k emuž povinnému právní p edpisy poskytují široké možnosti r zných podání. Základním opravným prost edkem proti na ízení výkonu rozhodnutí je pro povinného odvolání, by
s omezenými odvolacími d vody a bez
odkladního ú inku. Pro okamžité p erušení provád ní výkonu rozhodnutí je povinnému k dispozici institut odkladu výkonu rozhodnutí, a již z d vod
sociálních anebo pro
ekávané zastavení vykonávacího ízení. Dále má povinný možnost navrhnout zastavení exekuce z celé škály r zných p
in, souvisejících bu
s okolnostmi souvisejícími
s p edcházejícím nalézacím ízením anebo t mi, které vyvstanou až v pr výkonu rozhodnutí. Povinnému je ochrana poskytována také speciáln
hu samotného u každého
jednotlivého zp sobu provedení výkonu rozhodnutí. K tomuto ú elu slouží instituty jako jsou nezabavitelná ástka u výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, možnost nakládání s ástí prost edk na ú tu u pen žního ústavu pro ú ely zajišt ní mzdových pohledávek zam stnanc
povinného, vý et nezabavitelných movitých v cí nebo široké možnosti
58
obrany povinného v p ípad
na ízení výkonu prodejem nemovitostí; u nepen žitého
pln ní je zd razn na ochrana povinného p i vyklizení. Pátá kapitola práce byla v nována exekuci subjektem odlišným od státní moci, tedy soudním exekutorem jako podnikatelem pov eným výkonem ásti moci soudní. Exeku ní ízení jako takové nep ináší nové zp soby výkonu rozhodnutí, naopak je t sn svázáno s úpravou v ob anském soudním
ádu. Zásadní rozdíl však spo ívá ve
skute nosti, že oprávn ný nemusí p edem znát alespo
p ibližn
majetkové pom ry
povinného, nebo zjiš ování majetku provádí až soudní exekutor, a ten má také možnost rozhodnout o provedení exekuce n kterým z dovolených zp sob , pop ípad i všemi mito zp soby. V rámci exekuce jsou povinnému k dispozici n které další zp soby ochrany, nap íklad námitka podjatosti soudního exekutora, ur ené po adí provád ní zných zp sob exekuce, zrušení zákazu nakládání s majetkem v celém rozsahu nebo u konkrétního majetku, zpen žení mimo dražbu nebo možnost p i neprodleném spln ní vymáhané povinnosti hradit snížené náklady exekuce. V záv re né
ásti práce jsem se zaobíral n kterými aktuálními otázkami
exeku ního práva, zejména institutem generálního inhibitoria, úvahami o zavedení teritoriálního principu pro soudní exekutory nebo obtížím spojeným s exekucí obchodních a družstevních podíl . Tato práce tedy m la tená i p iblížit nejd ležit jší možnosti ochrany a obrany povinného v i vymáhání spln ní povinnosti státním donucením, a již probíhá cestou soudu nebo soudního exekutora, a zárove problémy s nejasnou
i obtížn
na konkrétních p ípadech demonstrovat
vyložitelnou právní úpravou, ve sv tle
erstvých
novelizací ú inných od listopadu roku 2009. Analýzou stávající úpravy exeku ního
ízení v širším smyslu slova mohu
konstatovat, že zásada ochrany povinného je v n m reprezentována v hojné mí e, by její prosazování ošet uje právní úprava vykonávacího ízení d razn ji než ízení exeku ního v užším smyslu. Nelze nepoukázat ani na výrazn slabší postavení povinného v rámci prodeje v cí movitých oproti p ízniv jší úprav s adou prost edk obrany u prodeje nemovitostí. De lege ferenda by bylo navýsost vhodné tyto nepom ry odstranit, 59
samoz ejm spíše k vyšší mí e právní ochrany povinného. Také institut odkladu ne zcela plní sv j ú el, když se ve své podstat jedná toliko o odložení výplaty vymoženého pln ní na ú et oprávn ného i soudního exekutora bez pozitivních dopad
pro povinného.
Z hlediska budoucí právní úpravy lze jen p ivítat plánované zp ísn ní podmínek rozhod ího ízení vzhledem ke stále vyšší mí e výskytu podkladových titul pro exeku ní ízení, p
emž o celé
ad
takových rozhod ích nález
panují zcela oprávn né
pochybnosti. P esto i tyto zpochybnitelné exeku ní tituly mají za následek uvalení exekuce na majetek povinného, a by se míra úsp šnosti povinných v ízení o zrušení chto nález zvyšuje, spole enské stigma probíhajícího vykonávacího ízení a nep íznivé následky spojené s realizací exekuce na povinném lpí po celou dobu trvání takového ízení. Spornou z stává dále otázka, zda je v právní úprav p ípustná existence takových rozhodnutí v rámci exekuce, v i kterým nejsou p ípustné opravné prost edky, ve sv tle základního lidského práva na spravedlivý proces a p ezkoumatelnost rozhodnutí. V oblasti náklad exekuce se jeví zajímavou myšlenka ur ité formy omezení volnosti ve výb ru soudního exekutora jako zp sobu snížení náklad , a s tím spojené vylou ení zám rné volby exekutora nejvzdálen jšího jakožto ur ité pomsty oprávn ného. Naopak úvahy o snížení exekutorského tarifu p inesou dle mého názoru více škody než užitku a mohou vést ke zhoršení vymahatelnosti práva v eské republice, tedy pop ení samotného vodu vzniku exekutorského stavu. koliv dává eský právní ád povinnému celou adu prost edk k ochran svých práv i v rámci nuceného vymáhání uložené povinnosti, musím bohužel konstatovat, že vzhledem k nízké úrovni právního v domí povinní tyto možnosti mnohdy p es ádné pou ení nevyužívají, respektive využívají nesprávn a neúpln , tedy ve svém výsledku neú inn . Je mým skromným p áním, aby i tato práce nabídla povinným pomocnou ruku i uplat ování ochrany svých práv k zajišt ní rovného postavení ú astník , a tím i isp ní k rozvoji právní kultury v eském exeku ním právu, p
emž taková procesní
obrana by samoz ejm nem la mít ú el toliko obstruk ní ve form svévolného nebo ejm bezúsp šného uplat ování nebo brán ní práva.
60
8
Summary
The theme of this diploma work is the debtor defense in executory procedures. The main principle of this defense is one of the crucial principles in executory procedures. In the beginning the author provides the explanation of the key terms like the legal principles, civil trial and executory procedure in wider definition ( i.e. the verdict execution in terms of civic legal code and its execution according to executory one ) . The next part describes briefly historical legal evolution of the debtor defense in the period from the former Czechoslovakia until the present legal order with respect to description of several particular principles of the defense in legal regulations. The author continues with describing the interpretation of the civil procedure act provisions where on particular institutes of executing procedures the extent of the debtor defense whether in the passive form where is a debtor protected without own engagement or in the active one where the legal regulations provide a debtor with a lot of possibilities of various plaints are demonstrated. The main corrective measure for a debtor against the warrant of execution is an appeal although with limited appeal reasons and without a suspensive effect. For the instant interruption of execution performance an institute of the execution performance delay either in terms of social reasons or due to expected halt of executory proceedings is available for a debtor. Also a debtor can propose to stop the execution for various reasons related with either the circumstances of a pre finding procedure or the ones coming along with the ongoing one. A debtor is provided with a defense in each individual way of an execution procedure. For this purpose the institutes like an exempt from seizure amount in terms of a wage deduction plus the possibility to handle a part of financial bank accounts in case of wage claims provision of a debtor employees, a list of exempt from seizure tangible items or a wide possibility for a debtor defense in the case of an execution command when selling an estate are created. With a non-financial settlement is the principle of the defense stressed when comes to an eviction.
61
The fifth chapter of this work is devoted to the execution subject different from the state power, i.e. judicial executor as a subject of legal power. The execution procedure itself does not bring new ways of a verdict decision, on the contrary is closely tied with an adjustment of the civic legal code. However the crucial difference is based on the fact that a justified party does not have to know the property status of a debtor as this is an executor’s competence and it is only his/her decision which, or if all, method or methods will be used. In the course of execution is a debtor provided with other defense measures like an objection in terms of an executor’s partiality, or towards the set order of execution steps, or a cancellation ban of property proceedings in full scale or in respect to a particular property out of auction encashment or the possibility of lower execution costs when instant settlement happens. The final part involves some current areas of an execution law especially the institute of a general inhibitor then. Also the possibility of introducing the territorial principle for legal executors or the difficulties linked with commercial or cooperative shares are discussed. This work is aimed to provide readers the summary of the most crucial protection and defense of a debtor in terms of state force implication either as a court or a legal executor instrument to demonstrate through particular cases the problems linked with the law settlement update effective since November 2009.
62
9
Bibliografie
a) Knižní díla
DAVID, Ludvík, a kol.. Ob anský soudní ád. Komentá . I. a II. Díl. Praha : Wolters Kluwer R, a.s., 2009, s.1986. FIALA, Josef. Historický vývoj n kterých procesních princip , zásad a institut civilního procesu. AUC-I, XXI, . 4. Praha : Universita Karlova, 1975, s. 102. FIALA, Josef, a kol. Malá právnická encyklopedie. 7. vydání. Praha : Linde, 2008. 303 s. GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 5. vydání. Vydavatelství a nakladatelství Aleš
en k,
2009. s. 308. GROSSOVÁ, M. Exekuce na pen žité pln ní v sou asné právní praxi, 5. vydání. Praha : Linde, 2007.s. 606. HLAVSA, Petr. EXEKU NÍ ÁD a zákon . 119/2001 Sb. s poznámkami a provád cími edpisy. 3. vydání. Praha : Linde, 2008,s. 271. HORA, Václav ... [et al.]. Exeku ní právo. Praha : V. Linhart, 1938.s. 230. KASÍKOVÁ, Martina, a kol.. Zákon o soudních exekutorech a exeku ní
innosti
(exeku ní ád). Komentá . 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010.s. 643. KINCL, Jaromír, URFUS Valentin, SK EJPEK, Michal. ímské právo. 1.vydání. Praha : C.H.Beck, 1995.s. 386. KURKA, Vladimír.
ehled judikatury ve v cech výkonu rozhodnutí a exekuce. Praha :
ASPI, 2005. s. 316. KURKA, Vladimír, DRÁPAL, Ljubomír. Výkon rozhodnutí v soudním ízení. Praha : Linde, 2004.s.825. MACUR, Josef : Kurs ob anského práva procesního – Exeku ní právo. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 1998.s. 207. RADKOVA, Martina. Exekuce jiné pohledávky. Praktická právnická p íru ka. Praha : Linde, 2009. s.200. SCHELLEOVÁ, Ilona : Exekuce. Brno : KEY Publishing, 2008.s. 216.
63
STAVINOHOVÁ, Jaruška, HLAVSA, Petr. Civilní proces a organizace soudnictví. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brn , Dopln k, 2003.s. 660. TRIPES, A. Exekuce v soudní praxi. 3. vydání. Praha : C.H.BECK, 2006.s. 836. WINTEROVÁ, Alena, a kol. : Civilní právo procesní. 4. vydání. Praha : Linde, 2006.s. 736.
b) Právní p edpisy a soudní rozhodnutí
Zákon . 113/1895 .z., Civilní ád soudní, ze dne 1. srpna 1895 Zákon
. 79/1896 .z., o ízení exeku ním a zajiš ovacím (exeku ní ád), ze dne
27.05.1896 Zákon . 11/1918 Sbírky zákon a na ízení, Národního výboru eskoslovenského ze dne 28. íjna 1918 o z ízení samostatného státu eskoslovenského Na ízení . 145/1919 Sb. z. a n., vlády republiky eskoslovenské ze dne 19. b ezna 1919 o exekuci podle spis a listin z ízených v n mecko-rakouském stát Zákon . 66/1925 Sb., o exekuci na vým nky, ze dne 1. dubna 1925 Zákon
. 23/1928 Sb., ze dne 19. ledna 1928, kterým se m ní a dopl ují n která
ustanovení zákon o soudním ízení ve v cech ob anských a o ízení exeku ním Zákon . 130/1930 Sb. z. a n., ze dne 8. ervence 1930, kterým se dopl ují a m ní n která ustanovení zákon o soudním ízení ve v cech ob anských a o ízení exeku ním Zákon . 1/1933 Sb. z. a n. ze dne 21. prosince 1932 o zm
a dopln ní n kterých
edpis o ízení exeku ním a o trestním stíhání pletich p i dražbách Zákon . 251/1934 Sb. z. a n. ze dne 11. prosince 1934, kterým se m ní a dopl ují n která ustanovení zákon o ob anském ízení soudním, o ízení exeku ním a o ízení nesporném Zákon . 161/1936 Sb. ze dne 16. ervna 1936, kterým se m ní a dopl ují n která ustanovení zákon o soudní p íslušnosti, o ob anském ízení soudním, o ízení exeku ním a o soudní organizaci
64
Na ízení ministra spravedlnosti . 183/1944 Sb., ze dne 26. srpna 1944, o zjednodušení v ob anském soudnictví (První na ízení k provedení totálního vále ného nasazení v oboru ob anského soudnictví Protektorátu echy a Morava) Zákon . 47/1947 Sb., ze dne 5. b ezna 1947, o exekuci na pracovní p íjem a p íjmy postavené mu na rove (zákon o exekuci na platy) Zákon . 319/1948 Sb., ze dne 22. prosince 1948, o zlidov ní soudnictví Zákon . 142/1950 Sb., ze dne 25. íjna 1950, o ízení ve v cech ob anskoprávních (ob anský soudní ád) Na ízení ministra spravedlnosti . 180/1950 Sb., ze dne 19. prosince 1950, o exekuci na pen žité pohledávky a plat, ú innost 01.01.1951 Zákonné opat ení p edsednictva Národního shromážd ní . 57/1955 Sb., ze dne 22. listopadu 1955, kterým se upravuje urychlené vymáhání pohledávek na úhradu osobních pot eb nezletilých d tí Zákonné opat ením p edsednictva Národního shromážd ní . 63/1955 Sb., ze dne 15. prosince 1955, o soudní exekuci odepsáním z ú tu u pen žního ústavu Zákon . 99/1963 Sb., ob anský soudní ád Zákon . 40/1964 Sb., ob anský zákoník Zákon . 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon . 1/1993 Sb., Ústava eské republiky Zákon . 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Zákon . 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích Zákon . 167/1998 Sb., o návykových látkách Zákon . 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exeku ní innosti (exeku ní ád) a o zm
dalších zákon
Zákon . 119/2002 Sb., o zbraních Usnesení Prezidia Exekutorské komory
R ze dne 21. listopadu
exekutorských koncipient , vzd lávání vykonavatel zam stnanc
soudních
exekutor
a
dalším
2002, o výchov
soudních exekutor , dalších
vzd lávání
soudních
exekutor
a
exekutorských kandidát 65
Zákon . 110/2006 Sb., o životním a existen ním minimu Zákon . 286/2009 Sb., kterým se m ní zákon . 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exeku ní innosti (exeku ní ád) a o zm
dalších zákon , ve zn ní pozd jších p edpis ,
zákon . 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro p ípady soub žn probíhajících výkon rozhodnutí, zákon . 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných v cných práv k nemovitostem, ve zn ní pozd jších p edpis , zákon . 7/2002 Sb., o ízení ve v cech soudc a státních zástupc , ve zn ní pozd jších p edpis , a zákon . 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve zn ní pozd jších p edpis
Usnesení Nejvyššího soudu R, .j. 20 Cdo 2019/2002, ze dne 21. srpna 2003 Usnesení Nejvyššího soudu R, .j. NS 20 Cdo 1083/2005, ze dne 17. srpna 2005 Usnesení Nejvyššího soudu R, .j. 20 Cdo 668/2005, ze dne 21. února 2006
c) Elektronické prameny
Bezplatná právní poradna. EK
R [online]. B ezen 2010 [cit. 10.05.2010] Dostupné na
. Finan ní
tíse
[online].
B ezen
2010
[cit.
13.05.2010]
Dostupné
na
. KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, VOK INKOVÁ, Marie : Ob anský soudní ád s komentá em. §299. Praha : ASPI, 2007. ASPI ID: LIT29264CZ. [Program] ASPI pro Windows verze 12+, aktualizace ze dne 05.05.2010 [cit. 05.05.2010]. KASÍKOVÁ, Martina, JIRMANOVÁ, Miroslava, VOK INKOVÁ, Marie : Ob anský soudní ád s komentá em. §335b. Praha : ASPI, 2007. ASPI ID: LIT29264CZ. [Program] ASPI pro Windows verze 12+, aktualizace ze dne 05.05.2010 [cit. 05.05.2010].
66
KU ERA, Petr. Exekuto i se bojí o zakázky, cht jí chránit p ed dravci. Aktuáln .cz [online].
17.05.2010
[cit.
18.05.2010]
Dostupné
na
. LANGOVÁ, Dagmar. Exekuto i ve zbrani. In: Mladá Fronta DNES. Ro ník XXI, . 134. Praha : MAFRA, a. s., 10.06.2010. s.12. MEDIAFAX.CZ. Exekuto i cht jí prosadit vymáhání pohledávek podle územní sobnosti exekutorských ú ad . ePravo.cz
[online]. 18.05.2010 [cit. 18.05.2010]
Dostupné na . ŠVECOVÁ, Ingrid. etli jste dnešní MF DNES?. E-mail z 10.06.2010 adresovaný EK R TUNKL, Martin. Nezabavitelná ástka a exekuce bankovního ú tu. In: Komorní listy. 1., prosinec 2009. Brno : Exekutorská komora
.
R, 2009, s.10-13. Dostupné také na
. Vládní návrh nového ob anského zákoníku - Ministerstvo spravedlnosti [online]. 27.04.2010 [cit. 10.05.2010] Dostupné na .
67
ílohy etli jste dnešní MF DNES ? K lánku D.Langové "Exekuto i ve zbrani". Jedná se o p kn sebrané informace. lánek nevyústí do žádného záv ru nebo stanoviska a ani nem že. edpokladem zavedení tzv. územního principu (tzv. teritoriality) je vyjasn ní a právní zakotvení postavení soudního exekutora, jako základ pro navazující právní úpravu. Vzhledem k tomu, že e. . je procesní p edpis p idržela bych se zavedeného ozna ení "místní p íslušnost". Chceme-li si uchovat, alespo zbytky nezávislosti deklarované e. . nem žeme p istoupit k p ekotným zm nám ve smyslu zavedení místní p íslušnosti soudních exekutor , které budou zase nedokonalé a neefektivní a budou zp sobovat více problém než užitku.
Pokud je mi známo, jako jediná jsem se p i anket , zda teritorialitu ano, i ne, zdržela ernobílého vyjád ení ano i ne. Poté to bylo prezentováno asi tak, že jeden ú astník ankety odpov l, že neví. S tou mou nev domostí je to asi takhle. Novely a navrhované novely exeku ních p edpis sm ují na jedné stran k p esunu významné ásti exeku ní agendy ze soud na exekutory a v bec k v tší pracnosti a administrativní náro nosti exeku ní innosti vykonávané vlastním nákladem exekutora a na druhé stran ke snižování odm ny exekutora a spolu se soudní praxí ke snižování rentability exeku ní innosti v bec. esunuje-li stát na exekutory nucen bezplatn významnou ást agendy, kterou dosud vykonávaly státní instituce (soudy), šet í tak peníze všech da ových poplatník na úkor jedné profesní skupiny, kterou jsou soudní exekuto i. Postiženi relativn nejvíc mohou být exekuto i s nejmenším obratem. Opat ení, kterými by se od ur itého budoucího data zavedlo více i mén rovnom rné rozd lování "ve ejných zakázek na vymáhání pohledávek ve ejných zadavatel " (lze si p edstavit p sobnost takového opat ení na státní a ve ejnoprávní instituce) mezi jednotlivé exekutory v soudním okrese, kraji i jinak, by mohla být ur itou paušální legitimní ve ejnou podporou sm ující nejen k reparaci zvýšených náklad exekutor p i zachování vysokých nárok na výkon exeku ní innosti a k zachování funk nosti nejmenších exekutorských ú ad , ale i k potírání korupce ve ve ejné sfé e. Takto definovaná opat ení nejsou novou myšlenkou, ale m la by své opodstatn ní a lze si p edstavit, že prosazování jejich zavedení m že exekutorský stav stmelovat a nikoliv rozd lovat. Budeme-li nazývat územním principem takovouto zm nu, pak jsem ji p ipravena pro jednotu exekutorského stavu podporovat.
Naopak zavedení všeobecné místní p íslušnosti exekutor podle sídla i bydlišt povinné osoby za situace, kdy po ty exekutor v soudním okrese ur uje a exekutory jmenuje orgán moci výkonné, by znamenalo možnost významného zásahu do posledních zbytk nezávislosti soudních exekutor . Takové riziko (je i p i opat eních dle p edchozího odstavce, je však o n co mén významné) je pro mne nep ijatelné. I z uvedených souvislostí vyplývá, že zásadním a prvo adým úkolem je zakotvení postavení soudního exekutora v Ústav . Jakkoliv se to sou asných podmínkách m že zdát jako naivní i absurdní požadavek, je t eba otev ít odbornou diskuzi o ústavním lánku, obecn ji upravujícím možnost a podmínky enosu - sv ení - výkonu státní moci a správy na nestátní subjekty, v etn úpravy podmínek výkonu p enesené - sv ené- p sobnosti. Za takovou ústavní zm nu by mohly významn lobovat i notá i. Lze si i p edstavit, že by se mohla stát zajímavou i z hlediska prosazení ur itých zájm p edstavitel územní samosprávy.
V Praze dne 10.6.2010 Ingrid Švecová, s.e.
