Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra obchodního práva DIPLOMOVÁ PRÁCE. Zákaz konkurence ve smluvním právu

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra obchodního práva

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Zákaz konkurence ve smluvním právu Václav Vích 2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zákaz konkurence ve smluvním právu vypracoval pod vedením vedoucí diplomové práce samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato diplomová práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

………………………………………………….. Václav Vích

2

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval JUDr. Daně Ondrejové, Ph.D. za vedení mé práce, za její trpělivost a pomoc při zpracování této diplomové práce.

3

Použité zkratky ObčanZ

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v účinném znění

ZOK

zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích), v účinném znění

ObchZ

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

ZOHS

zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ZPr

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

4

Obsah POUŽITÉ ZKRATKY ............................................................................................................... 4 OBSAH ...................................................................................................................................... 5 ABSTRAKT ................................................................................................................................ 6 ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1.

VYMEZENÍ POJMU KONKURENCE ........................................................................... 9

2.

JEDNOTLIVÉ MOŽNOSTI ÚPRAVY ZÁKAZU KONKURENCE ............................ 19 2.1. OBECNÁ KONKURENČNÍ DOLOŽKA DLE USTANOVENÍ § 2975................................................ 20 1.2.1. K odstavci prvnímu ...................................................................................................................... 22 1.2.2. K odstavci druhému ..................................................................................................................... 25 1.2.3. K odstavci třetímu........................................................................................................................ 27 2.2. KONKURENČNÍ DOLOŽKA DLE § 2518 ......................................................................................... 30 2.2.1. K prvnímu odstavci ...................................................................................................................... 32 2.2.1.1. 2.2.1.2. 2.2.1.3.

K předmětu zakázané činnosti ..........................................................................................................33 Vymezení územní rozsahu a okruhu osob ......................................................................................34 Zvláštní odměna dle ustanovení § 2514 ObčanZ ..........................................................................35

2.2.2. K druhému odstavci ..................................................................................................................... 36 2.3. KONKURENČNÍ DOLOŽKA V PRACOVNĚPRÁVNÍM VZTAHU .................................................... 38 2.3.1. Konkurence za trvání pracovněprávního vztahu ........................................................................... 39 2.3.2. Omezení konkurence po skončení pracovněprávního vztahu ......................................................... 41 3.

NÁSLEDKY PORUŠENÍ ZÁKAZU KONKURENCE .................................................. 44 3.1. OBECNÁ ÚPRAVA KONKURENČNÍCH DOLOŽEK ......................................................................... 44 3.2. ZE SMLOUVY O OBCHODNÍM ZASTOUPENÍ.................................................................................. 46 3.3. Z PRACOVNĚ PRÁVNÍCH SMLUV ..................................................................................................... 46 3.3.1. Za trvání pracovně právního vztahu ............................................................................................ 46 3.3.2. Po skončení pracovního poměru ................................................................................................... 47

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 49 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ....................................................... 51

5

Abstrakt Tato práce se zabývá zákonnou úpravou zákazu konkurence ve smluvních ujednáních v obchodní praxi. První část se zaměřuje na pojem konkurence jak z právního hlediska, tak i z ekonomického. V další části práce jsou rozebírány jednotlivé úpravy konkurenčních doložek, počínajíce obecnou úpravou zakázané konkurenční doložky občanským zákoníkem, přes úpravu konkurenční doložky ve smlouvách o obchodním zastoupení až po konkurenční doložky v pracovně právních vztazích. V poslední třetí části se práce věnuje následkům porušení zákazu konkurence dle jednotlivých typů konkurenčních doložek. Výsledkem práce je zhodnocení výkladových stanovisek předmětných zákonných ustanovení.

Klíčová slova Zákaz konkurence, konkurenční doložka, konkurence, hospodářská soutěž, obchodní zastoupení, pracovněprávní vztah, občanský zákoník, zákoník práce, obchodní praxe

Abstract This work deals with the regularization ban on competition in the contractual arrangements in business. The first part focuses on the concept of competition, both from a legal perspective, as well as economic. The next section analyzes the different editing non-competition clauses, beginning with the general legislation governing noncompetition clause prohibited by the Civil Code, through adjustment compete clauses in contracts for the dealership to compete clauses in employment relationship. The third part deals with the consequences of a breach of competition by individual type of non-competition clauses. The result is in question appreciation of the jurisprudence of the statutory provisions.

Key words Prohibition of competition, non-competition clause, competition, sales representation, employment relationship, the Civil Code, the Labour Code, business practices

6

Úvod Téma zákazu konkurence jsem si zvolil především proto, že se jedná o téma z oblasti obchodního práva, které je věnována největší část agendy advokátní kanceláře, ve které jsem absolvoval svou dosavadní praxi a samozřejmě bych se v této oblasti práva chtěl pohybovat dál jako advokátní koncipient a později jako advokát. Obecně lze říci, že se jedná ve světle rekodifikace soukromého práva o téma, které zatím není plně popsáno. Existují sice některé odborné prameny k dílčím částem dané problematiky. Ale chtěl bych touto prací vytvořit komplexní přehled možností obchodních společností pro smluvní úpravu zákazu konkurence, tak aby došlo k efektivní ochraně jejich podnikání. Rád bych se tedy v této práci zabýval nejprve samostatným vymezením charakteristiky pojmu konkurence, neboť to považuji za podstatné pro celkové pochopení problematiky, a to jak z pohledu právního, tak i ekonomického. Následně se pokusím popsat jednotlivé typy zákazu konkurence ve smluvním právu tak, aby z mého textu byla zřejmá jasná východiska pro použití v praxi. Nejprve se tedy budu věnovat obecné úpravě konkurenční doložky obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která je v českém právu nově obsažena pro různé typy smluvních ujednání, a tedy její výkladová stanoviska s ohledem na neexitující judikaturu jsou poněkud problematická, přičemž se tyto pokusím nastínit. Dále budu věnovat pozornost úpravě konkurenčních doložek ve smlouvách o obchodním zastoupení, která ačkoliv je přejata z předchozí právní úpravy, zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dostála drobným změnám. Tyto změny bych rád popsal ve světle jejich důsledků, a tedy utvořil komplexní pojetí nynější úpravy konkurenčních doložek v obchodních smlouvách. Nedílnou součástí pro právní praxi jsou konkurenční doložky obsažené v dalších smluvních typech, jako jsou například pracovní smlouvy, úprava konkurence

7

v tzv. share deal smlouvách, licenčních smlouvách a dalších typech, ve kterých je vhodné zákaz konkurence upravit. Zvýše uvedeného tedy plyne i metoda, kterou při zpracování této práce chci použít. Jedná se o metodu deskriptivní v části vymezení pojmu. Následně především půjde o analytickou metodu a metodu komparace, přičemž se pokusím za použití těchto dvou metod nastínit výkladová východiska a jejich úskalí nové právní úpravy zákazu konkurence ve smluvních ujednáních.

8

1. Vymezení pojmu konkurence Pro správné pochopení celé problematiky zákazu konkurence ve smluvním právu v obchodním duchu je nutno se nejprve zabývat, co se rozumí pojmem konkurence, a to z ekonomického hlediska a následně především v teoreticko-právní rovině. Pojem konkurence pochází z latinského „concurrentia“ což lze přeložit jako „soutěž, soupeření“. Samotný význam pojmu konkurence lze nalézt taktéž v Ottově slovníku naučném, který pojem definuje jako: „soutěž či závodění většího počtu jedinců (jednotek) o týž cíl, zejm. hospodářský“1. Jak jsem již zmínil, konkurenci lze vnímat z několika směrů, nejblíže samotnému pojmu je ekonomický směr a dále právní, respektive obchodně právní směr.

1.1. Ekonomický pohled na pojem konkurence K tomu, abychom si mohli vysvětlit pojem konkurence v ekonomickém kontextu, je nejprve nutné si říci, co je to trh, neboť tyto dva pojmy spolu velmi úzce souvisí. Trhem se rozumí místo, ve kterém probíhá směna statků. Subjekty na tomto trhu jsou prodávající a kupující, přičemž kupující udávají po daném statku poptávku a na druhou stranu prodávající nabídku. Trhy lze považovat ve většině případů za konkurenční, tedy jedná se o trhy, na kterých se vyskytuje velké množství prodávajících a kupujících subjektů2. Tržní mechanismus je založený na vzájemných vztazích mezi nabídkami a poptávkami, kdy nabídkou se rozumí příchod výrobců se souhrnem zamýšlených prodejů, přičemž nabídku určuje množství produkce a prodejní cena zboží. Naopak poptávkou se rozumí souhrn zamýšlených koupí daného zboží, kdy je určena poptávaným množství ze strany kupujících, a také v závislosti na výši ceny, kterou jsou kupující za dané zboží ochotni zaplatit.

Ottův slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí, čtrnáctý díl. Kartel - Kraj. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-720-3007-8. str. 710-711 2 MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-891-1. 1

9

Určení ceny u daného zboží závisí na vzájemném vztahu právě mezi poptávkou a nabídkou, kdy platí, že převaha nabídky nad poptávkou vede k poklesu cena a naopak3. To ovšem platí pouze za předpokladu, kdy se na trhu střetávají subjekty, které mají protichůdné zájmy. Takovéto střetávání označujeme pojmem konkurence. „Tento proces je od trhu neoddělitelný, pokud trhem nerozumíme pouze místo samo o sobě, ale místo vzájemné interakce nabídky a poptávky. Pokud si tedy položíme otázku, zda může existovat trh bez konkurence, pak odpověď je nikoliv.“4 Ovšem i další odborné literatury obecně vymezují pojem konkurence, jako příklad můžeme uvést tezi: „Konkurence není tržní stav, nýbrž tržní proces – proces, ve kterém se prosazují nejlepší subjekty. Konkurence nezávisí na momentálním počtu subjektů na trhu, ale na otevřenosti trhu. Je-li trh otevřený pro vstup nových subjektů, je to trh konkurenční, i kdyby na něm momentálně byl pouze jediný subjekt“5. Ze zmíněné teze z odborné literatury lze dovodit, že z ekonomického hlediska se jedná o konkurenční prostředí, respektive trh za každých okolností, pokud je na takovýto trh volný přístup jiných subjektů, a to nehledě na počet již existujících subjektů na daném trhu. Další odborné literatury udávají i dokreslující teze k charakteru konkurenčních trhů. Může jimi být například konkurenční chování subjekt v monopolním postavení na trhu, a to když stanoví ceny tak nízko, že jsou téměř totožné s náklady na výrobu takového zboží.6 Nebo že intenzita konkurence nemusí záviset pouze na subjektech, které se na daném trhu vyskytují, nýbrž i na subjektech, které se na takový vstup připravují a mohou na něj vstoupit velmi snadno a rychle.7 Co se tedy rozumí samotným pojmem konkurence v ekonomii? Pod tímto pojmem si každý může představit něco jiného, jinak je chápána konkurence v ekonomii, v právu 3 MUSIL,

Petr. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-126-7. str. 433 Tamtéž str. 435 5 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 3. aktualiz. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-681-6. 6 ZEMPLINEROVÁ, Alena. Teoretické aspekty konkurence. In Konkurence – teoretické a praktické aspekty: Sborník příspěvků z pracovní konference s mezinárodní účastí. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. str. 9-16. ISBN 978-80-87035-23-8. 7 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 3. aktualiz. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-681-6. 4

10

nebo například v biologii. Konkurence může být jak přínosná, tak ovšem i nevýhodná. Obecnou definici konkurence nenalezneme snadno, ona totiž stále chybí. V ekonomické rovině se můžeme bavit o dvou populárních koncepcích, přičemž jedna říká, že se konkurencí rozumí ideální koncový stav a druhá tvrdí, že se jedná o proces. Ideálním koncovým stavem jako konkurence odpovídá v ekonomii model dokonalé konkurence, který je právě odlišný od konceptu konkurence jako soupeření, je tak tedy chápána více ve smyslu chování.8 Naopak dynamickou konkurencí se rozumí proces nepřetržitých změn a nikoliv stav klidu9, popřípadě jako proces objevování10, tedy nikoli jako rovnováha. Na to, že je konkurence hlavní myšlenkou ekonomie, je s podivem, že se zatím nepodařilo nalézt jasné vymezení pojmu. Jako nejblíže můžeme uvést dvě definice předních světových ekonomů. „Konkurence je soupeření mez jednotlivci (skupinami nebo národy), kdy usilují o něco, co nemohou získat všichni.“11 Konkurence je vcelku prospěšný jev, kdy subjekty jsou nuceny fungovat efektivně, a to především tak, aby se udrželi na trhu tím, že dosahují zisků. Konkurence jako taková vytváří tlak na ceny, neboť ty je obtížné jako náklady přenést na spotřebitele. Zároveň s tím se zvyšuje kvalita výroby a dochází k rozšíření nabídky a služeb, cože je na trhu ve většině případů žádaný jev. Tím, že jsou subjekty na trhu nuceni snižovat náklady

ZEMPLINEROVÁ, Alena. Teoretické aspekty konkurence. In Konkurence – teoretické a praktické aspekty: Sborník příspěvků z pracovní konference s mezinárodní účastí. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. s. 9-16. ISBN 978-80-87035-23-8. 9 Tamtéž str. 9-16 10 HAYEK, Friedrich A. Individualism and Economic Order. 3. vyd. Chicago : The University of Chicago Press, 1948. 272 p. ISBN 978-1-61016-144-2. 11 Volně přeloženo z STIGLER, George J. Competition. The New Palgrave: A Dictionary of Economics [online]. First Edition. Eds. John Eatwell, Murray Milgate and Peter Newman. Palgrave Macmillan, 1987 [cit. 15.2.2016]. Dostupné z: http://www.dictionaryofeconomics.com/article?id=pde1987_X000399. 8

11

výroby, dochází k optimalizaci mzdových nákladů, efektivnějšímu využití vstupů výroby, ale k omezení plýtvání při výrobě.12 Konkurence je tedy přínosem i pro samotné subjekty, neboť konkurenční prostředí stimuluje šíření nových technologií a jejich vývoje, čímž subjekty získávají výhodu nad jinými konkurenčními subjekty. Tímto jevem je taktéž dosaženo toho, že méně efektivní subjekty jsou nuceni opustit trh, neboť nejsou schopni nabídnout výrobky či služby, které jsou schopny býti konkurenceschopné. Dle výše zmíněného lze nabýt dojmu, že konkurence je mezi subjekty v rámci ekonomie pouze kladným jevem. Existují ovšem i názory, které tvrdí, že i konkurence může být škodlivým jevem. Konkurence je dle těchto názorů škodlivá a naopak monopol je pro trh prospěšný, neboť v případě konkurence je na daném subjektu, kolik prostředků investuje do výzkumu a inovací. Nezřídka ovšem dochází k tomu, že subjekty trhu do těchto sektorů neinvestují, což ovlivňuje jejich konkurenceschopnost v dlouhodobém časovém horizontu. Naopak je tomu při monopolu na trhu.13 Dalším negativním vlivem při konkurenci na trhu může být taktéž například ztráta motivace poražených subjektů, dále vzájemné spory, eventuálně neetické chování mezi subjekty, snížení kvality produktů, zhoršení pracovních podmínek pro zaměstnance a může taktéž přinášet zvýšené administrativní náklady.14 Dle ekonomických teorií můžeme konkurenci rozlišovat dle několika různých kritérií.15 Prvním kritériem je dle subjektů, které si navzájem konkurují a to tak, že první možností je situace, kdy konkurence probíhá mezi subjekty nabídky a poptávky.

BANKER, R. D., CHANG, Hsi-Hui, MAJUMDAR, Sumit K. Profitability, productivity and price re-covery patterns in the U.S. telecommunications industry. Review of Industrial Organization [online]. 1996, vol. 11, issue 1 [cit. 16.2.2015], pp. 1-17. Dostupné z: http://deepblue.lib.umich.edu/bitstream/2027.42/43575/1/11151_2004_Article_BF00163594.pdf 13 SCHUMPETER, Joseph Alois. Capitalism, socialism and democracy. 5th ed. London: Routledge, c1976. ISBN 0-415-10762-8. 14 SYMEONIDIS, George. The Effects of Competition: Cartel Policy and the Evolution of Strategy and Structure in British Industry. Cambridge, Mass. : MIT Press, 2002. 542 p. ISBN 0-262-19468-6. 15 MUSIL, Petr. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-126-7. 12

12

V takovém případě hovoříme o konkurenci napříč trhem, kdy se uplatňují protichůdné zájmy, neboť kupující usiluje o co nejnižší cenu a naopak prodávající chce cenu co nejvyšší. Dále lze hovořit o konkurenci mezi subjekty na poptávkové straně trhu, tyto subjekty mají zájem o nákup za co nejnižší cenu statků či služeb a pokud jejich poptávka převyšuje nabídku, tlačí tímto cenu zboží výš. Nakonec konkurence probíhá mezi subjekty nabídky, v takovém případě hovoříme o klíčové konkurenci mezi subjekty v rámci trhu. Pokud je na trhu převaha nabídky, je to pro subjekty nabídkové stránky signál ke snižování nákladů a ve výsledku taková situace vede ke snižování cen na trhu. Druhým uváděným kritériem je dle použitých prostředků. V takovém případě hovoříme o cenové konkurenci a naopak o necenové konkurenci. V první případě se jedná o snižování cen zboží ze strany nabízejících, a to za všech okolností, tedy i v případě kdy poptávka převyšuje nabídku. Motivem pro takové chování je snaha subjektů ohrozit konkurenční subjekty, ovládnutí trhy, či přilákání nových kupujících. O cenové konkurenci lze ovšem hovořit i v případě, že ceny zboží klesají v závislosti na snižování nákladů při výrobě. Cenová konkurence nastává dle odborné literatury v následujících případech16 (i) produkty na trhu jsou si tak podobné, že náklady zákazníka na přechod ke konkurenci jsou velmi nízké; (ii) fixní náklady jsou vysoké a mezní naopak nízké; (iii) kapacita musí být zvýšena pro vyšší efektivitu; (iv) zboží je netrvanlivé, tedy je žádoucí rychlý prodej. Naopak tedy druhá varianta, necenová konkurence, při které se neuplatňuje jako nástroj cena, ale jiné jako je např. kvalita zboží, jeho propagace a reklama, dobré jméno prodávajícího aj., lze konstatovat, že konkurence pomocí necenových nástrojů je pro kupujícího mnohem příznivější než právě cenová. Nakonec třetím kritériem je dle postavení subjektů na daném trhu. V takovém případě hovoříme o konkurenci dokonalé a nedokonalé. Na dokonale konkurenčním trhu je

PORTER, Michael E. On competition: Updated and Expanded Edition. Boston, MA : Harvard Business School Pub., 2008. 544 p. ISBN 978-1-4221-2696-7. 16

13

každý subjekt v takovém postavení, že nedokáže ovlivnit ze své vůle cenu svých produktů, a ta je určována vnějšími tržními podmínkami. Předpokladem pro dokonalou konkurenci je, že kupujících a prodávajících je tak značné množství a nabízené zboží je velmi podobné, ne-li stejné, že žádný ze subjektů nemůžu určovat tržní cenu, kterou naopak stanový samotný trh. Dle odborné literatury17 u dokonalé konkurence platí, že (i) na každém trhu existuje tak velký počet subjektů, jak na straně kupujících, tak prodávajících, že žádný z nich není schopen ovlivnit cenu; (ii) zboží na takovém trhu je velmi podobné, ne-li identické; (iii) na dokonale konkurenční trh je volný vstup i výstup; (iv) všechny subjekty účastny na trhu mají dokonalé informace o daném trhu; (v) subjekty na straně nabídku usilují o maximální zisk, naopak na subjekty na straně poptávky o maximální užitek. „Dokonalá konkurence je tržním konkurenčním prostředím, které si vynucuje od jednotlivých výrobců trvalý tlak na úspory, zdokonalování a prosazování hospodářského pokroku.“18 Nutno ovšem říct, že takovýto ideální stav se ve skutečnosti na žádném reálném trhu nevyskytuje. Stav tzv. nedokonalé konkurence, která se vyskytuje na všech reálných trzích, odpovídá situaci, kdy konkurující subjekty jsou si navzájem postaveny v nerovném postavení a mají alespoň částečnou možnost ovlivnit cenu své produkce. U takovýchto trhů plátí, že (i) počet subjektů vyskytujících se na straně nabídky je omezený; (ii) výrobce je schopen ovlivňovat cenu produkce; (iii) existují bariéry pro vstup na daný trh, ale zároveň i pro výstup z takového trhu; (iv) výrobky na trhu nejsou homogenní; (v) podíl subjektů na daném trhu je převažující. Nedokonalá konkurence se rozlišuje ve třech základních typech, mluvíme zde o (i) monopolu, při kterém trh selhává ve chvíli, kdy jeden subjekt na straně nabídky HOŘEJŠÍ, Bronislava. Mikroekonomie. 4. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261150-X. 18 MUSIL, Petr. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-126-7. 17

14

kontroluje daný trh a udává cenu, která nemusí odpovídat reálné hodnotě; (ii) oligopol, na daném trhu existuje poměrně malé množství subjektů na straně nabídky, musí být ovšem minimálně dva, ale i tito jsou schopni ovlivňovat cenu zboží; (iii) monopolistická konkurence, v takovém případě je na straně nabídky mnoho subjektů, ale jejich produkce je značně diferenciovaná. Podobné dělení nedokonalého trhu existuje ovšem i na straně poptávky, kdy jednotlivé typy tržních struktur označujeme jako monopson, oligopson a monopsonistická konkurence.

1.2. Právní pohled na pojem konkurence Více než předešlý ekonomický náhled na konkurenci je pro tuto práci relevantnější právní pojem. Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, pojem konkurence lze vnímat dle výkladu latinského původu a výkladového slovníku cizích slov chápat, jakožto pojem soutěže19, k čemuž dochází i odborná literatura20. Lze tedy říci, že označení subjektu práva jakožto konkurent, je možno chápat jako soutěžitele. A v konečném důsledku zákaz konkurence vykládat jako zákaz soutěže. Pokud tedy připustíme výklad konkurence jakožto soutěže, je nutno definovat takový pojem v právu relevantním způsobem. Konkurence, respektive soutěž má v právní literatuře mnoho definicí, můžeme uvést například definici, že „soutěž lze definovat jako usilování dvou nebo více jedinců či skupin o tentýž cíl, přičemž při dosažení cíle jedním z těchto subjektů je podmíněno nižší stupněm dosažení druhých subjektů“21. Konkurence se používá v rámci obchodního právo pro označení hospodářské soutěže, kterou je nutno

KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 7. vyd., v SPN vyd. 2. rozš. a dopl. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005. ISBN 80-7235-272-5. str. 364 20 HAJN, Petr. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-2282-5. str. 49 21 BEJČEK, Josef. Existenční ochrana konkurence. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1353-2. 19

15

podřídit určitým pravidlům, která jsou stanovena zákonem a jejichž porušení je nutno právně sankcionovat zákonem.22 První relevantní legislativní úpravou je Ústava České republiky23 (dále jen „Ústava“) a její ustanovení článku 2 odst. 4, tedy že každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Obdobně je úprava obsažena i v Listině základních práv a svobod24 (dále jen „LZPS“), kdy článek 2 odst. 3 stanoví, že každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Nutno říci, že zatímco Ústava ve svém ustanovení zmiňuje občan, je tím myšlen občan státu, naproti tomu LZPS se vztahuje na všechny osoby nacházející se na území České republiky, tedy i na cizince, popřípadě bezdomovce v právním smyslu. Vezmeme-li v potaz, že pojem konkurence lze vykládat jako soutěž, je pro nás stěžejní zákon na ochranu hospodářské soutěže25 (dále jen „ZOHS“), který ve svých jednotlivých ustanoveních upravuje povinnost soutěžních subjektů zachovávat podmínky pro rozvoj hospodářské soutěže a zamezuje jim pod hrozbou sankce v jejím omezování. Občanský zákoník26 (dále jen „ObčanZ“) s účinností od 1. ledna 2014 ve svých ustanoveních obsahuje úpravu, která brání nekalosoutěžnímu jednání, když dle generální klauzule nekalé soutěže obsažené v ustanovení § 2976 ObčanZ se zakazuje jednání, které se při hospodářském styku dostává do rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.

KOCINA, Jan. Zákaz konkurence a důsledky jeho porušení. Bulletin advokacie, roč. 2006, č. 10, str. 1525. ISSN: 1210-6348 23 Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů 24 Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, jak vyplývá ze změny provedené ústavním zákonem č. 162/1998 Sb. 25 Zákon č. 143/2001 Sb., Zákon o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 26 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění. 22

16

Lze tedy uzavřít, že ZOHS a ObčanZ zakazují subjektům činit takové jednání, které omezuje hospodářskou soutěž. Přičemž platí, že obecným pravidlem pro omezení hospodářské soutěže je, že ji lze omezit pouze ze zákonem předjímaných případů.27 Jednou z možností, kterou zákon upravuje, je zákaz konkurence orgánů obchodních společností, kdy v předem definovaných případech omezuje hospodářskou soutěž určitých osob, které mají zpravidla zásadní vliv na fungování takových společností. Účelem takového zákonného omezení je zamezit nepoctivému jednání na úkor společnosti, v níž jsou právě tyto osoby účastny. Porušení zákazu konkurence je protiprávním jednáním, které spočívá v aktivní činnosti, a to v případě, že někdo aktivně činí něco, co nemá. V případě, že někdo porušuje zákaz konkurence, porušuje tím zákonnou povinnost nekonat, což má charakter porušení zdržení se určitého zakázaného jednání.28 Odborná literatura k tomu uvádí, že: „Za zákaz konkurence lze považovat zákaz takového jednání činěného zpravidla fyzickou osobou ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiných osob na úkor toho, jehož zájmy by měla hájit a reprezentovat.“29 Další a pro nás nejpodstatnější je možnost úpravy zákazu konkurence smluvní formou, tedy právním jednáním subjektů, kteří si vzájemná práva a povinnosti upraví ve smlouvě a mohou tyto práva a povinnosti navzájem po sobě požadovat, popřípadě vymáhat. Dílčím závěrem lze tedy uzavřít, že konkurence je pojem, který z ekonomického hlediska je pro trh spíše pozitivním prvkem, neboť způsobuje zdokonalování výrobků a všeobecně přispívá k vývoji v tržním sektoru. Zatímco v právním slova smyslu se konkurence rozumí něčemu, co pro subjekty trhu představuje něco škodlivého, a je tedy konkurenčnímu chování nutno stanovit základní rámec zákonem, v tomto KOCINA, Jan. Zákaz konkurence a důsledky jeho porušení. Bulletin advokacie, roč. 2006, č. 10, str. 1525. ISSN: 1210-6348 28 GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 6. aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. ISBN 978-80-7380-454-1. str. 143-146 29 KOCINA, Jan. Zákaz konkurence ve světle soukromého a veřejného práva. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-167-3. str. 6 27

17

případě hovoříme o ZOHS, popřípadě ObčanZ, jež oba stanoví ve svých ustanoveních pravidla hospodářské soutěže, respektive rámec konkurence. Naproti tomu se vykytují zájmy subjektů v obchodních a jiných vztazích, kdy omezení konkurence jiných subjektů je pro ně žádoucí, ovšem tyto musejí činit vzájemným konsensem, a to ujednáním ve vzájemném závazku.

18

2. Jednotlivé možnosti úpravy zákazu konkurence Jak jsem již zmínil ke konci předchozí kapitoly, zákaz konkurence má v českém právním prostředí dvě základní kategorie. Jsou jimi zákaz konkurence ze zákona, čímž se rozumí ustanovení §§ 432 a následující ObčanZ, jež upravují především zákonem předepsané situace, kdy osoba, která vystupuje jako podnikatelův zástupce při provozu obchodního závodu, nesmí bez souhlasu podnikatele činit na vlastní účet nic, co spadá do oboru obchodního závodu. Dále za zákaz konkurence předjímaný zákonem lze považovat ustanovení zákona o obchodních společnostech a družstvech30 (dále jen „ZOK“). V ZOKu se zákaz konkurence vztahuje především ke statutárním orgánům, kdy je dán zákaz podnikaní v předmětu nebo činnosti stejné nebo obdobné dané obchodní společnosti. Taková pravidla platí obdobně i pro dozorčí rady. Nicméně toto není předmětem této diplomové práce, a tedy nebude tomuto zákazu konkurence věnována pozornost. Předmětem diplomové práce je především zákaz konkurence upravovaný ve smlouvách, tedy zákaz konkurence nad rámec zákonného, jež je nastíněn výše. Jedná se o zákaz konkurence ve smyslu souhlasného vyjádření vůle dvou či více stran31, které si navzájem upraví práva a povinnosti týkající se vzájemného konkurování. Zpravidla se zákaz konkurence ujednává za protiplnění subjektu, který je takto omezen. Typickým příkladem konsensu dvou stran na takové úpravě je konkurenční doložka implementována do smluv. V této práci bych rád v následujících podkapitolách uvedl, dle mého názoru pro praxi nejpodstatnějších, několik typů úprav zákazu konkurence ve smlouvách. Rád bych se zprvu zaměřil na obecnou úpravu konkurenčních doložek, dále úpravě zákazu

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích), v platném znění 31 GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 6. aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. ISBN 978-80-7380-454-1. str. 143-146 30

19

konkurence ve smlouvách o obchodním zastoupení, a nakonec v pracovních smlouvách. Vybral jsem tyto tři typy, neboť se jedná o pro praxi obchodních společností nejpodstatnější typy smluv, které ve svém působení uzavírají nejčastěji.

2.1. Obecná konkurenční doložka dle ustanovení § 2975 Pokud je mezi smluvními stranami uzavírána smlouva, lze s ohledem na dispozitivnost právní úpravy v ObčanZ konstatovat, že taková smlouva může obsahovat i tzv. konkurenční doložku. Tato doložka je výsledkem autonomie vůle dvou či více smluvních stran, která je pro určenou smluvní stranu závazná. Dle komentáře k Občanskému zákoníku32 lze podotknout, že konkurenční doložka se používá tehdy, když by bylo neschůdné chránit nehmotné složky podnikání pomocí ustanovení o nekalé soutěži. Čímž opakuje závěr, že ve smluvním právu se konkurenční doložka používá v případě, kdy je třeba konkurenci jiných subjektů upravit nad rámec zákona. Obecná právní úprava týkající se konkurenčních doložek je obsažena v ustanovení § 2975 ObčanZ. § 2975 Zakázaná konkurenční doložka (1) Neurčí-li se v ujednání zakazujícím jinému soutěžní činnost území, okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká, ke konkurenční doložce se nepřihlíží. (2) Zakazuje se konkurenční doložka ujednaná na neurčitou dobu nebo na dobu delší než pět let; poruší-li se zákaz, platí, že konkurenční doložka byla ujednána na pět let. (3) Zakazuje se konkurenční doložka omezující zavázanou stranu více, než vyžaduje potřebná ochrana oprávněné strany; poruší-li se zákaz, může soud na návrh dotčené strany konkurenční doložku omezit, zrušit, nebo prohlásit za neplatnou. Ustanovení je v českém právním řádě poměrně novinkou a bylo do ObčanZ zapracováno z důvodu toho, že do účinnosti ObčanZ existovala úprava

Komentář k §2975 zákona č. 89/2012 Sb., Systém ASPI – stav k 2.1. do částky 169/2015 Sb. a 39/2015 Sb.m.s. [cit. 27.2.2016] 32

20

konkurenčních doložek pouze v obchodním zákoníku33 (dále jen „Obchodní zákoník“), především v ustanovení § 672a, obsaženém v díle XVIII Smlouvy o obchodním zastoupení Hlavy II. části třetí, tedy pro použití konkurenčních doložek pro obchodní zastoupení a nikoliv obecná úprava konkurenčních doložek. Nutnost přijmout obecnou úpravu konkurenčních doložek odchylnou od ustanovení § 672a Obchodního zákoníku vysvětluje konsolidovaná důvodová zpráva k Občanskému zákoníku34 „V rámci rekodifikačních prací se přesunují do občanského zákoníku s tím, že doplněna jsou ustanoveními o konkurenčních doložkách po vzoru - co do obsahového řešení i systematického zařazení - italského zákoníku (čl. 2596 C.c.). Stávající obecná úprava konkurenčních doložek v § 672a obchodního zákoníku je nevhodná zejména proto, že vycházejí z evropské směrnice vydané pro obchodní zastoupení, která pojímá konkurenční doložky příliš restriktivně s cílem chránit slabší stranu. Jedná se tudíž o zvláštní pojetí, které má zvláštní význam pro úpravu konkrétního smluvního typu.“ Z toho tedy plyne, že pro účely ObčanZ jako obecnou úpravu konkurenčních doložek nebylo možné přejmout úpravu stávající, nýbrž přijmout takovou úpravu, která bude použitelná pro širší okruh vztahů upravené právě ObčanZ. Odborný komentář k tomu dodává, že „Ustanovení § 2975 je nutno aplikovat pouze na případy smluvního sjednání konkurenční doložky, případně rozšíření zákonného rozsahu zákazu konkurence…“, tedy z tohoto lze usuzovat, že pole působnosti je na jakékoliv smluvní vztahy, ve který je dán logický účel konkurenčních doložek, respektive se jedná o obecnou úpravu takovýchto doložek, jak je popsáno výše. Toto ustanovení je poněkud nešťastně umístěno do dílu 2 s názvem „zneužití a omezení soutěže“ hlavy III. části čtvrté ObčanZ. Takové umístění se může jevit poněkud nešťastně, a to zejména k věcnému dosahu tohoto ustanovení. Nicméně dle odborné komentářové literatury35 má tato úprava poměrně široký dosah a není omezen Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Konsolidované znění důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, [cit. 27.2.2016], dostupné na: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovanaverze.pdf 35 HULMÁK, Milan. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-287-8. str. 1766 33 34

21

pouze na určité smluvní typy. Dle této literatury, ale i dalších odborných příspěvků36, lze tedy dovodit, že ustanovení § 2975 ObčanZ se použije na širokou škálu smluvní vztahů včetně tzv. inominátních smluv, pro které není upravena zákonná speciální úprava. A to na rozdíl od předchozí právní úpravy37, kdy byla konkurenční doložka upravena pouze v ustanovení 672a Obchodního zákoníku, na kterou se ostatní smlouvy odkazovaly, popřípadě statní možné úpravy zákazu konkurence formou konkurenční doložky v Obchodním zákoníku38. Jelikož se jedná o doložku, lze usuzovat, že se jedná o něco, co je součástí jiné smlouvy, popřípadě příloha k takové smlouvě, ovšem nemusí tomu tak být vždy, může se jednat i o samostatné ujednání nezávislé na jiné smlouvě.39 Zákon také nepředjímá formu ujednání konkurenční doložky, těžko však si představit, že by taková ujednání mohla být sjednávána neformálně, a tím splněny požadavky na jejich obsah. 1.2.1. K odstavci prvnímu Dle ustanovení § 1 odst. 2 ObčanZ lze vykládat ustanovení § 2975 odst. 1 jako kogentně upravující40 podstatné náležitosti konkurenční doložky, a to zejména jeho odstavec první. Citované ustanovení za podstavné náležitosti konkurenční doložky pokládá (i) určení územní působnosti, na kterém se zakazuje konkurenční činnost; (ii) určení okruhu činností, na které se zákaz vztahuje, tedy věcný rozsah, popřípadě činnosti (zde je relevantní například judikatura Nejvyššího soudu České republiky41, která vymezuje zákaz konkurence na „obdobné výrobky“ za neurčité); a (iii) okruh

ONDREJOVÁ, Dana. Výkladové otázky zakázané konkurenční doložky podle § 2975 ObčZ. Obchodněprávní revue. Roč. 2014, č. 3, str. 65. 37 Před 1.1.2014, za účinnosti zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 40/1964 Sb. 38 Zejména smlouva o nájmu podniku a smlouva o prodeji podniku (ustanovení §488a a 488h zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů) 39 HAJN, Petr. NOZ v praxi: Konkurenční doložka (§2975). Bulletin advokacie [online]. 9.5.2014 [cit. 201603-01]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/noz-v-praxi-konkurencni-dolozka-2975 40 DROSCOVÁ, Lenka. Konkurenční doložka ve smlouvách o výkonu funkce. Epravo.cz [online]. 2015 [cit. 2016-03-01]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/konkurencnidolozka-ve-smlouvach-o-vykonu-funkce-97183.html 41 Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. července 2006, sp. zn. 32 Odo 659/2005 36

22

osob, kterých se daný zákaz týká. Okruh osob je třeba rozumět jako třetí osoby a nikoliv smluvní strany, jež konkurenční doložku uzavřely. Vzhledem k předchozímu odstavci v odborné veřejnosti převládá názor, že může vzhledem ke znění ustanovení, docházet k výkladovým problémům. Je tedy otázkou, pokud konkurenční doložka nebude obsahovat, respektive bude postrádat, kteroukoliv z náležitostí obsažených v ustanovení § 2975, zda půjde o konkurenční doložku neplatnou, neboť dle zákona „se k takové konkurenční doložce nepřihlíží“. Vznikne tedy takový právní stav, jako by konkurenční doložka nikdy nebyla sjednána, protože ustanovení nelze z hlediska gramatického a věcného vykládat jinak.42 Výkladový problém nastává právě proto, že v úvahu k citovanému ustanovení přicházejí tři možné výklady, jež nastiňuje odborný článek43, ke kterému se přiklání i komentář44, tedy: a. „K dovolenosti konkurenční doložky postačí, pokud v konkurenční doložce bude uvedena kterákoliv z náležitostí dle ustanovení § 2975 odst. 1 ObčanZ, tedy území, okruh činnosti nebo okruh osob. Tomu by odpovídala jazyková dikce zákona, kdy jsou jednotlivé náležitosti formulovány se spojkou „nebo“ bez čárky. Z toho lze dle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku dovodit, že použití spojky „nebo“ bez čárky může značit jak podmínku, aby nastaly všechny možnosti zároveň, tak variantu, že postačí pouze jedna z možností (naproti tomu u spojky „nebo“ s čárkou může nastat pouze a právě jedna z uvedených možností a nemohou platit obě možnosti zároveň) – srov. „při formulaci „A nebo B“ bude skutková podstata normy naplněna, ať již nastane jedna či druhá možnost, či nastanou-li obě zároveň“. Při přijetí tohoto výkladu by tedy postačilo, pokud by v konkurenční doložce bylo sjednáno alternativně buď území, okruh činnosti, nebo okruh osob a jednalo by se o konkurenční doložku dovolenou (s výhradou třetího odstavce ustanovení § 2975 ObčanZ). Tento výklad nejvíce odpovídá jazykovému vyjádření textu v ustanovení § 2975 odst. 1 ObčanZ. b. Z povahy věci je u každé konkurenční doložky nezbytné, aby byl vymezen alespoň předmět činnosti (neboť je zcela zásadní, aby bylo zřejmé, jaké konkrétní soutěžní činnosti se zákaz konkurence týká), a k tomu může ještě navíc přistoupit alternativně buď stanovení území, HAJN, Petr. NOZ v praxi: Konkurenční doložka (§2975). Bulletin advokacie [online]. 9.5.2014 [cit. 201603-01]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/noz-v-praxi-konkurencni-dolozka-2975 43 ONDREJOVÁ, Dana. Výkladové otázky zakázané konkurenční doložky podle § 2975 ObčZ. Obchodněprávní revue. Roč. 2014, č. 3, str. 65. 44 HULMÁK, Milan. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-287-8. str. 1766 42

23

na kterém má být daná činnost zakázána, nebo okruh osob, vůči nimž se určitá činnost zakazuje. Lze si totiž těžko představit, jak by zákaz soutěžní činnosti výlučně na určitém území nebo v určitém okruhu osob mohl být určitý, aniž by byl současně určen okruh takové činnosti. Tento výklad odpovídá více pojetí právní úpravy konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení (srov. ust. § 2518 ObčanZ) a výkladu logickému – pokud je zakázaná činnost stanovena určitým okruhem činnosti, postačilo by tuto blíže určit ještě územím či okruhem osob alternativně (zákaz určité činnosti na určitém území nebo zákaz určité činnosti vůči určitému okruhu osob bez ohledu na území). Nelze se však ztotožnit s tímto závěrem z pohledu jazykového vyjádření zakázané konkurenční doložky (buď je mezi těmito třemi náležitostmi vztah kumulativní, či alternativní, těžko je obhajitelný výklad třetí, kdy z navrhovaných variant nebude platit „A, B i C“ či „postačí A, B či C“, ale nezbytnost „A a B nebo A a C nebo A, B i C“). Tento výklad lze však považovat za poměrně obhajitelný. c.

Nezbytné náležitosti konkurenční doložky jsou v ustanovení § 2975 odst. 1 ObčanZ stanoveny kumulativně. Kumulativnost podstatných náležitostí konkurenční doložky vyplývá zejména z výkladu teleologického a logického (s pouhým jazykovým výkladem bychom si nevystačili) a s přihlédnutím k hodnotám, jež má soutěžní právo (právo proti nekalé soutěži) chránit. Pokud by se komentované ustanovení nacházelo v oblasti práva závazkového, bylo by na místě s ohledem na autonomii vůle přijmout výklad extenzivní, tedy takový, že dané náležitosti mohou být naplněny toliko alternativně. Vzhledem k systematickému zařazení zakázané konkurenční doložky do oblasti práva soutěžního se lze přiklonit k výkladu více restriktivnímu, tedy že nezbytnými náležitostmi dovolené konkurenční doložky jsou jak okruh činnosti, tak území a okruh osob, a to i navzdory jazykovému vyjádření těchto podstatných náležitostí (srov. § 2 ObčanZ). Navíc, těžko si lze totiž představit, jak by mohl být dostatečně určitý zákaz činnosti bez současného vymezení území a okruhu osob, k nimž se zákaz vztahuje. Při přijetí možného velmi obecného a širokého zákazu konkurenční činnosti (postačí kterákoliv z náležitostí uvedených v ustanovení § 2975 odst. 1 ObčanZ) by se jednalo o nepřiměřený, a tedy nedovolený zásah do svobody podnikání. Rovněž je nutné dodat, že tento zákaz konkurence nemusí být, na rozdíl od práva pracovního [do jisté míry také obdobně u smlouvy o obchodním zastoupení v podobě placení zvláštní odměny při zániku obchodního zastoupení – srov. ust. § 2514 odst. 1 písm. b) ObčanZ], kompenzován žádnou finanční satisfakcí za snášení takového omezení. Lze zatím jen předpokládat, že v praxi bude spíše přijat tento výklad.“

Zmiňované zdroje, ale i další odborné příspěvky45se přiklánějí k výkladu předestřené třetí varianty, neboť v případě jiného výkladu, nežli takto restriktivního, by úprava umožňovala sjednávat takové konkurenční doložky, které by byly velmi široké a

ONDREJOVÁ, Dana. Výkladové otázky zakázané konkurenční doložky podle § 2975 ObčZ. Obchodněprávní revue. Roč. 2014, č. 3, str. 65. PIPKOVÁ, Petra Joanna. OaO: Ustanovení § 2975 obč. zák. obsahuje na rozdíl od obchodního zákoníku obecnou úpravu konkurenční doložky. Jaké změny přinesla tato nová úprava oproti § 672a obch. zák.?. RaP – Rekodifikace & Praxe. Wolters Kluwer. 17.7.2014 45

24

obecné, což by představovalo nepřiměřený zásah do svobody podnikání. Autoři příspěvků se domnívají, že takový výklad převáží i v aplikační praxi. Nicméně je otázkou, jak se aplikační praxe, především tedy soudů, k dané problematice postaví. Uplynul poměrně krátký čas od rekodifikace soukromého práva46 k tomu, aby již byla vytvořena judikatura, která by tento výkladový problém upřesnila. Dle mého osobního názoru bude přijmutí takovéto judikatury poměrně složité, ačkoliv bychom připustili, že jiné výklady než výše zmíněná varianta c), chcete-li třetí varianta, by vedla k poněkud nepřiměřené úpravě dané konkurenční doložky v podobě přílišné obecnosti. A tím by mohla vést k nepřiměřenému zásahu do svobody podnikání. Je nutné nezapomenout, že takové konkurenční doložky budou výsledkem autonomie vůle smluvních stran, na jejichž základě stojí samotný princip47 ObčanZ. 1.2.2. K odstavci druhému Kogentní ustanovení týkající se časového vymezení konkurenční doložky je obsaženo v druhém odstavci ustanovení § 2975 ObčanZ. Předmětné ustanovení zakazuje sjednat konkurenční doložku na dobu neurčitou, respektive na dobu trvání delší než pět let. V případě, že je konkurenční doložka sjednána na dobu delší, než tedy daných pět let, popřípadě není její časová působnost dána, má se fikcí za to, že je sjednána na dobu právě pěti let. Nutno ovšem říci, že i toto ustanovení v odborné veřejnosti budí otázky nad jeho výkladem. V úvahu dle komentáře48, jež přejímá tezi z odborného článku49, přicházejí tři možná výkladová stanoviska, tedy: a.

„pětiletá lhůta začíná běžet ode dne uzavření smlouvy, v níž je konkurenční doložka sjednána, není-li ve smlouvě sjednána lhůta jiná (tuto výkladovou variantu podporuje jazykový výklad textu v ustanovení § 2975 odst. 2 ObčanZ – „platí, že byla ujednána na

S účinností od 1.1.2014 Ustanovení §3 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 48 HULMÁK, Milan. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-287-8. Str. 1769 49 ONDREJOVÁ, Dana. Výkladové otázky zakázané konkurenční doložky podle § 2975 ObčZ. Obchodněprávní revue. Roč. 2014, č. 3, str. 65. 46 47

25

pět let“), b.

pětiletá lhůta začíná běžet ode dne ukončení smlouvy (k tomuto řešení bychom dospěli pouze v případě, že odpovídá vůli smluvních stran, nikoliv automaticky, jak tomu bylo v případě dřívější právní úpravy konkurenční doložky u obchodního zastoupení – srov. ust. § 672a odst. 1 Obchodního zákoníku – zde byla maximální délka trvání konkurenční doložky omezena na dva roky, a to výslovně „po ukončení smlouvy“),

c.

pětiletá lhůta začíná běžet od jiného okamžiku, tedy od okamžiku, kdy práva a povinnosti z konkurenční doložky nabývají účinnosti podle vůle smluvních stran (např. ode dne výslovně ujednaného ve smlouvě nebo naplněním určité podmínky deklarované ve smlouvě).“

V případě, že dojde k odstoupení od smlouvy, v rámci níž byla sjednána konkurenční doložka dle ustanovení § 2975 ObčanZ, a z takové konkurenční doložky lze odvodit, že není časově omezena na účinnost daného smluvního vztahu, bude pro strany smlouvy závazná i po odstoupení. Jinými slovy odstoupení od smlouvy, ve které je sjednána konkurenční doložka, v níž není sjednáno, že je časově vázána na smluvní vztah, je závazná pro smluvní strany dále i po odstoupení o hlavního smluvního vztahu, což plyne z dikce ustanovení § 2005 odst. 2 ObčanZ. Dalším výkladovým problémem vzhledem k časovému trvání konkurenční doložky, který uvádí jiný odborný článek50, je, že aplikace tohoto ustanovení může mít poměrně velké důsledky v praxi směrem k aplikaci ustanovení ZOHS, respektive právu hospodářské soutěže komplexně. V právu hospodářské soutěže automaticky neplatí, že zákaz soutěžení dohodnutý na dobu neurčitou, respektive na dobu přesahující pěti let, je nepřípustný a zakázaný.51 Konstatuje, že právo hospodářské soutěže při posuzování konkurenčních jednání používá mnohem jemnější a sofistikovanější pravidla. Mezi nimi můžeme uvést tzv. dohodu menšího významu52, popřípadě mohou existovat jiné důvody pro

MAJER, Ondřej. Ovlivní nová úprava obchodní konkurenční doložky praxi? EPRAVO.CZ Digital[online]. Roč. 2014, č. 4. [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://tablet.epravo.cz/042014/30_ovlivni-nova-uprava-obchodni-konkurencni-dolozky-praxi 51 Čl. 5 nařízení Komise (EU) č. 330/2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie 52 Oznámení Komise o dohodách menšího významu (de minimis), Úř. věst. 2001/C 368/07 50

26

ospravedlnění déletrvajícího konkurenčního omezení53. Zmiňuje také například ujednání o tzv. územní exkluzivitě, u kterého doba konkurenčního omezení není vůbec podstatným kritériem. Dodejme, že evropská legislativa54 dohodu o územní exkluzivitě označuje za slučitelnou s právem hospodářské soutěže zcela bez ohledu na dobu jejich trvání, pokud nejsou překročeny určité podíly na trhu (čl. 3 tohoto nařízení) a jsou splněny podmínky dle ustanovení čl. 4 tohoto nařízení. Pokud tedy bude v praxi uznán výklad, že omezení konkurenčních doložek, dle ustanovení § 2975 odst. 2 ObčanZ, se aplikuje po dobu trvání smluvního vtahu, bude toto ustanovení považovat za zakázaná i ujednání, která jsou jinak v souladu s právem hospodářské soutěže. Autor výše zmíněného článku tedy dovozuje, že s největší pravděpodobností zákonodárce předpokládal, že samotný pojem konkurenční doložka v sobě obsahuje vlastnost, že se jedná o omezení použitelné až po skončení smluvního vztahu, ve kterém je obsažen. A tedy nebude mít vliv na právo hospodářské soutěže, tak jak je nastíněno v předchozím odstavci. Dle mého názoru bude až na aplikační praxi a judikatuře, zda bude šířka aplikovatelnosti ustanovení § 2975 odst. 2 ObčanZ použita i v rámci práva hospodářské soutěže, což by bylo vzhlede k systematickému zařazení ustanovení v ObčanZ logické. Nebo judikatura dovodí, že ačkoliv je předmětné ustanovení použitelné obecně, na určité dohody, právě v rámci hospodářské soutěže, například dohody de minimis atp., se toto ustanovení nepoužije. 1.2.3. K odstavci třetímu V odst. 3 předmětného ustanovení jsou upraveny obsahové limity konkurenčních doložek, a to za účelem toho, aby omezení jimi dáno v souladu s odstavci 1. a 2. tohoto ustanovení vůči omezujícím osobám bylo v určitých intencích přiměřené tak, aby zavázanou osobou neomezovalo víc, než kolik vyžaduje potřebná

Čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb, ve znění pozdějších předpisů 54 Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie 53

27

míra ochrany oprávněné strany. I toto ustanovení lze považovat za kogentní, neboť jeho znění tomuto závěru odpovídá. Odborná literatura55 i komentář56 k dané právní úpravě udává, že taková konkurenční doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivě přiměřená a vzájemně vyvážená pro obě strany konkurenční doložky. Vyváženost se vyžaduje zejména v souladu s čl. 26 odst. 1 LZPS, podle kterého má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž odkazují na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky57, který v předmětném rozsudku judikoval, právní věta: „Konkrétní konkurenční doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivě přiměřená a vzájemně vyvážená pro obě strany v souladu s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Konkurenční doložka musí být též vymezena či omezena co do předmětu, podmínek a doby, po kterou se uplatňuje.“ Předmětem zmíněného judikátu byla sjednaná konkurenční doložka v mandátní smlouvě v rámci realitní činnosti, kdy v rámci konkurenční doložky bylo sjednáno, že omezená strana nebude po dobu účinnosti mandátní smlouvy a rok po ukončení této smlouvy vykonávat žádnou činnost v realitním oboru a ani činnost tomu obdobnou. V případě porušení tohoto zákazu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 200.000,-Kč. Nejvyšší soud ČR v rozsudku tedy dovodil, že: „…omezená strana konkurenční doložky, tak jak byla sjednána, byla nepřiměřeně omezena ve svobodné podnikatelské činnosti, k níž byla oprávněna podle vydaného živnostenského listu. Nepřiměřeně bylo omezeno nejen jeho právo na podnikání, ale i jeho právo uzavřít pracovní poměr na činnosti s obdobným předmětem podnikání. Tím mu de facto bylo znemožněno, aby vykonával jakoukoli činnost v jeho oboru podnikání. Nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání bylo rovněž nevymezení území, na něž se měl zákaz konkurence vztahovat. ONDREJOVÁ, Dana. Výkladové otázky zakázané konkurenční doložky podle § 2975 ObčZ. Obchodněprávní revue. Roč. 2014, č. 3, str. 65. 56 HULMÁK, Milan. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-287-8. Str. 1769 57 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. února 2011, sp. zn. 23 Cdo 4192/2008, ve znění opravného usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. dubna 2011 55

28

Nevymezení zákazu konkurence na určité území je nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků. Pokud se tedy konkurenční doložka neomezovala na určité území nebo vůči stanovenému okruhu osob, omezenou stranu fakticky vyloučila z trhu práce…“ Z výše uvedeného tedy plyne, že konkurenční doložka musí být sjednána přiměřeně tak, aby byla i v souladu se zájmy omezeného, respektive aby jeho omezení nebylo nepřiměřené k jeho újmě. Pokud tedy omezená strana považuje sjednanou konkurenční doložku za nepřiměřenou, odstavec třetí předmětného ustanovení dává možnost obrátit se na soud s návrhem, dle kterého se může domáhat, aby soud konkurenční doložku buďto omezil, zrušil, popřípadě prohlásil za neplatnou. Nutno podotknout, že uvedené se netýká pouze při rozhodování obecných soudů, ale taktéž se vztahuje na řízení před rozhodcem nebo rozhodčím soudem dle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů58. Tento závěr vyplývá z ustanovení § 3017 ObčanZ, dle kterého „ustanovení tohoto zákona, která se týkají uplatnění práva u soudu nebo soudního řízení či soudního rozhodnutí, se obdobně použijí i pro uplatnění práva před rozhodcem, pro rozhodčí řízení nebo pro rozhodčí nález“. Dílčím závěrem k předmětnému ustanovení, tedy ustanovení § 2975 ObčanZ, lze říci, že se jedná o obecnou úpravu konkurenčních doložek pro širokou škálu právních vztahů. Ustanovení bylo po rekodifikaci do občanského práva přijato, neboť obecná úprava zakázaných konkurenčních doložek v systému soukromého práva absentovala. Do rekodifikace byla využívána pouze úprava týkající se konkurenčních doložek v rámci obchodního zastoupení, jež dle důvodové zprávy k ObčanZ bylo poněkud nedostatečné. Ze znění citovaného ustanovení vyvstávají některé výkladové problémy, jež se snaží odborná literatura předjímat svými výklady, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů 58

29

naprostou novinku v právním řádě České republiky, bude nutno počkat, jak se k výkladovým problémům postaví soudy ve své aplikační praxi.

2.2. Konkurenční doložka dle § 2518 Dalším pro praxi obchodních společností podstatným smluvním typem, krom obecné úpravy nastíněné v předchozí podkapitole, je úprava konkurenčních doložek dle ustanovení § 2518 ObčanZ. Toto ustanovení je v povaze k ustanovení § 2975 ObčanZ lex specialis. Pro účely této práce by bylo vhodné nejprve stručně zmínit, co se rozumí pod obchodním zastoupením dle ObčanZ. Obchodní zastoupení je v systematice ObčanZ upraveno v části čtvrté pod názvem Relativní majetková práva, v hlavě II.: Závazky z právních jednání, v dílu 5: Závazky ze smluv příkazního typu a konečně oddílu 5: Obchodní zastoupení, a to v rozsahu ustanovení § 2483 – 2520. Smlouva o obchodním zastoupení59 zakládá závazkový právní vztah, v rámci kterého se osoba, jakožto obchodní zástupce, zavazuje pro zastoupeného konat činnost, jež směřuje k uzavírání určitých obchodů, respektive smluv. Zastoupený se naopak ve smlouvě o obchodním zastoupení zavazuje zaplatit odměnu ve formě provize z uzavřených smluv obchodním zástupcem. Taková smlouva musí mít zákonem předepsanou formu, tedy v tomto případě písemnou. Okruh osob, které mohou vykonávat činnosti obchodního zástupce je zákonem vymezen60. Taktéž zákon upravuje rozhodné území, na kterém může být činnost obchodního zástupce vykonávána, ovšem toto ustanovení má relativně kogentní povahu, tedy strany smlouvy si mohou takové rozhodné území stanovit sami. Nutno také říci, že povaha obchodního zastoupení je dle ObčanZ upravena do dvou typů, a to výhradního nebo nevýhradního obchodního zastoupení. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma spočívá, že u výhradního nemá zastoupený právo sjednávat pro určitý

59 60

Srov. ustanovení § 2843 Občanského zákoníku Srov. ustanovení § 2484 Občanského zákoníku

30

okruh osob nebo dané rozhodné území jiné smlouvy o obchodním zastoupení, nežli má sjednáno s obchodním zástupcem v rámci výhradního obchodního zastoupení. U nevýhradního je tomu naopak. Obecně úprava obchodního zastoupení vychází především z evropského práva61, které bylo do českého práva včleněno již v roce 200062 s účinností od 1.1.2001 do tehdejšího Obchodního zákoníku. Text ustanovení zabývající se konkurenční doložkou ve smlouvách o obchodním zastoupení se nikterak zásadně neliší od ustanovení § 672a Obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu lze předjímat, že soudní rozhodnutí vydané v souvislosti s ustanovení § 672a ObchZ jsou přímo použitelná i pro znění konkurenčních doložek v obchodním zastoupení v ObčanZ. Znění ustanovení § 2518 ObčanZ: § 2518 Konkurenční doložka (1) Strany si mohou ujednat, že obchodní zástupce po zániku obchodního zastoupení nesmí na určeném území nebo vůči určenému okruhu osob na tomto území vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která by měla soutěžní povahu ve vztahu k podnikání zastoupeného, zejména tu činnost, kterou při obchodním zastoupení vykonával pro zastoupeného. Konkurenční doložka, která tomu odporuje nebo která je ujednána na dobu delší než dva roky od zániku zastoupení, je neplatná. (2) Omezuje-li konkurenční doložka obchodního zástupce více, než vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného, Zákon tedy dává smluvním stranám smlouvy o obchodním zastoupení možnost sjednat konkurenční doložku, kdy hlavním cílem je ochrana obchodních zájmů zastoupeného po zániku smlouvy.63 Smyslem konkurenční doložky je, aby po určitou dobu po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení obchodní zástupce nevykonával

Směrnice Rady 86/653/EHS o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců 62 Zákon č. 370/2000 Sb., o změně obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů 63 Rozsudek Soudního dvora z dne 23.3.2006. Honvem Informazioni Commerciali Sr.l proti Marielle De Zotti. Věc C-465/04 61

31

činnost na daném území nebo vůči stanovenému okruhu lidí, která souvisí se smlouvou o obchodním zastoupení, a to ať už na účet cizí nebo svůj vlastní. 2.2.1. K prvnímu odstavci Dle výše uvedeného znění ustanovení lze tedy zkonstatovat, že při sjednávání konkurenčních doložek musí být respektovány zákonné podmínky, jinak by taková doložka byla neplatná, což by vedlo k tomu, že obchodní zástupce by ve své činnosti, mimo činnost pro zastoupeného, nebyl nikterak omezen, a tím by byl zastoupený ohrožen ve svém podnikání, respektive dosahování zisků. Lze tedy zkonstatovat, že konkurenční doložka, tak aby odpovídala zákonu, musí splňovat tyto podstatné náležitosti: a. Písemná forma – ačkoliv převzaté ustanovení v ObchZ (§ 672a) samotné uvádí, že konkurenční doložka musí mít písemnou formu a nynější znění tuto podmínku neobsahuje, lze usuzovat, že povinnost dána ustanovení § 2483 odst. 2 (písemná forma smlouvy o obchodním zastoupení), se vztahuje i na ujednání o konkurenční doložce; b. Časové vymezení – konkurenční doložka může být uzavřena na maximální dobu dvou let od zániku zastoupení, ujednání, která by této podmínce odporovala, by znamenala neplatnost konkurenční doložky; c. Územní vymezení nebo okruh osob – konkurenční doložka musí obsahovat území, na kterém je činnost bývalého obchodního zástupce zakázána; d. Na vlastní nebo cizí účet – dle znění ustanovení je otázkou, zda je možné uzavřít konkurenční doložku, která bude obchodnímu zástupci povolovat vykonávat činnost na vlastní účet, ovšem zakáže činnost na účet cizí a opačně; e. Vymezení předmětu činnosti – činnost, na kterou se vztahuje, může být vymezena přímo v konkurenční doložce, nebo musí alespoň obsahovat odkaz na činnost vymezenou ve smlouvě o obchodním zastoupení.

32

Jestliže konkurenční doložka znamená pro obchodního zástupce určité omezení, zákon umožňuje stranám dohodnout se na tzv. zvláštní odměně64. Taková zvláštní odměna má i sankční povahu, neboť při porušení konkurenční doložky obchodní zástupce na zvláštní odměnu ztrácí nárok.65 Zvláštní odměna představuje drobnou změnu od původního ustanovení ObchZ, kde v ustanovení § 669 byl použit výraz odškodnění, přičemž odborné články66 se ke změně staví jako ke změně správným směrem, neboť tato terminologická změna je pro účel ustanovení vhodná. Důvod proč zákonodárce přistoupil k této změně, vysvětluje v důvodové zprávě67: „…věcně nejde o odškodnění (tj. o náhradu škody), ale o zvláštní odměnu za získané zákazníky nebo za rozvinutí obchodu s dosavadními zákazníky. Způsobí-li zastoupený obchodnímu zástupci protiprávně škodu, pak obchodní zástupce přirozeně není práva na náhradu škody zbaven ani tím, že mu byla poskytnuta zvláštní odměna za získané zákazníky nebo za rozvinutí obchodu s dosavadními zákazníky, protože právo na zvláštní odměnu a právo na náhradu škody se liší a uspokojení jednoho nenahrazuje uspokojení druhého.“ Ačkoliv je z předmětného ustanovení zřejmé, jaké formální náležitosti musí konkurenční doložka obsahovat a na jakou maximální dobu může být ujednána, některá výkladová stanoviska ze samotného znění jsou poměrně nejasná. Nicméně k těmto problémovým výkladům se staví ustálená judikatura k ustanovení § 672a ObchZ, která bude použitelná, jak jsem výše zmínil, i k ustanovení § 2518 ObčanZ. 2.2.1.1.

K předmětu zakázané činnosti

Činnost, na kterou se vztahuje zákaz pro obchodního zástupce plynoucí z konkurenční doložky, je podstatné, aby se týkala především činnosti plynoucí ze smlouvy o obchodním zastoupení. To ostatně plyne i ze znění samotného ustanovení (srov. věta

Ustanovení § 2514 ObčanZ HORÁČEK, Vít. In: ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan; FIALA, Josef a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-638-9.str. 1640-1641 66 POLIŠENSKÁ, Petra; FEBEROVÁ, Radka; FEBER, Vít. Konkurenční doložka v obchodněprávních vztazích. EPRAVO.CZ Digital[online]. Roč. 2015, č. 2. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://tablet.epravo.cz/2-2015/47_judikatura-zaostreno-na-konkurencni-dolozka-vobchodnepravnich-vztazich67 Konsolidované znění důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, [cit. 27.2.2016], dostupné na: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovanaverze.pdf 64 65

33

první odst. 1), jež hovoří o činnosti soutěžní povahy. Zjednodušeně lze tedy konstatovat, že zákaz činnosti po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení se vztahuje především na činnost vykonávanou po dobu její účinnosti. K výše zmíněnému se vztahuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR68, který judikoval, že zakázaná činnost v konkurenční doložce se může vztahovat pouze na činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Dále také tento judikát zmiňuje, jakým způsobem má být taková činnost v konkurenční doložce vymezena. Rozhodnutí tedy dodává, že pokud není zakázaná činnost na dobu po ukončení smlouvy o obchodním zastoupení v konkurenční doložce specifikována samostatně, je možno takto učinit na odkaz předmětu smlouvy o obchodní činnosti. Pokud ovšem není specifikace obsažena v samotné konkurenční doložce a není možno ji dovodit ani z obsahu smlouvy o obchodním zastoupení, není konkurenční doložka dostatečně určitá, a tím i neplatná. 2.2.1.2.

Vymezení územní rozsahu a okruhu osob

Vymezení území, na které se vztahuje zákaz konkurenční činnosti pro bývalého obchodního zástupce, je podstatnou náležitostí konkurenční doložky, k tomu se vyjádřil Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí69, když dovodil, že ujednání o konkurenční doložce, které postrádá omezení jejích účinků na určité území nebo vůči určitému okruhu osob je neplatné, neboť se jedná o obligatorní náležitosti. Ke stejnému závěru se staví i jiné rozhodnutí Nejvyššího soudu70. K tomu je ovšem nutno dodat, že Nejvyšší soud dovodil, že se jedná o neplatnost konkurenční doložky relativní, které se musí dovolat ten, k jehož tíži je. V judikátu71 konstatoval, že:

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.4.2011, sp. zn. 23 Cdo 3859/2009 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.4.2009, sp. zn. 23 Cdo 508/2009 70 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.9.2011, sp. zn. 32 Cdo 4591/2009 71 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.4.2009, sp. zn. 23 Cdo 508/2009 68 69

34

„neplatnost konkurenční doložky pro ujednání o časovém a územním omezení zákazu konkurence je stanovena pouze na ochranu obchodního zástupce, jde tedy o neplatnost relativní, které se může dovolat jen obchodní zástupce“. Naproti tomu ve stejném judikátu bylo konstatováno, že neurčení okruhu osob, vůči nimž směřuje zákaz činnosti bývalého obchodního zástupce, nezpůsobuje neplatnost konkurenční doložky. 2.2.1.3.

Zvláštní odměna dle ustanovení § 2514 ObčanZ

Spojitostí konkurenční doložky a právem na zvláštní odměnu ve smyslu ustanovení § 2514 odst. 1 písm. b) (dříve ust. §669 odst. 1 písm. b) ObchZ) se zabýval Nejvyšší soud ČR ve své judikatuře72. Předmětem tohoto sporu byl nárok žalobců na zaplacení provize, která jim náležela z uzavřených smluv o výhradním obchodním zastoupení a na zvláštní odměnu (dříve odškodnění), které spočívali v marně vynaložených nákladech v souvislosti s uzavřenými smlouvami. V předmětném sporu byla mezi účastníky sjednána konkurenční doložka v rámci výhradního obchodního zastoupení, ve které se obchodní zástupce (žalobce) zavázal, že nebude po dobu dvou let od zániku výhradního obchodního zastoupení kontaktovat klienty zastoupeného. Během řízení před nižšími soudy bylo prokázáno, že nekontaktováním klientů bylo míněno nevyvíjení činnosti, která směřuje k uzavření pojistných smluv ve prospěch jiné pojišťovny, kdy okruh osob na které se daný zákaz vztahoval, byl vymezen klienty žalované.

Nicméně v tomto rozhodnutí soud

konstatoval, že: „V ujednání o konkurenční doložce nebylo sice výslovně zmíněno území, na němž se stanovený okruh osob má nacházet, jak předpokládal obchodní zákoník, ale působení žalobce jako obchodního zástupce nebylo vůbec územně omezeno a tedy i omezení činnosti po skončení smlouvy o výhradním obchodním zastoupení bylo sjednáno vůči všem klientům žalované na území České republiky.“

72

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.11.2007, sp. zn. 32 Odo 1627/2006

35

Nejvyšší soud tedy dospěl k názoru, že uvedená konkurenční doložka naplňuje zákonné požadavky na obsah dle tehdejší právní úpravy, a tudíž musí být zohledněna jako jedna z okolností při uplatnění práva na odškodnění, dnes zvláštní odměnu. V souvislosti s touto judikaturou vyvstává otázka, jestliže zmíněný judikát byl vydán v roce 2007, zda nebyl překonán judikaturou novější (zmíněnou v předchozí podkapitole), nebo do jaké míry je nutno k podstatným náležitostem, v tomto případě k územnímu vymezení, přistupovat individuálně. 2.2.2. K druhému odstavci Druhý odstavec na ujednanou konkurenční doložku klade nároky v podobě její přiměřenosti. Tato úprava je taktéž převzata z ObchZ, nicméně s jednou změnou, které se budu věnovat níže. Jestliže konkurenční doložka obchodního zástupce omezuje nad rámec omezení účelného k efektivní ochraně zastoupeného, může soud konkurenční doložku omezit. Zde je zmiňovaná změna od předchozího ustanovení § 672a ObchZ, který stanovil, že soud může omezit nebo prohlásit za neplatnou. Domnívám se, že poměrně účelně bylo nové znění takto upraveno, neboť s přihlédnutím k tomu, že soud ve většině případů rozhodoval na návrh bývalého obchodního zástupce73 a v zájmu tohoto navrhovatele bylo rozhodnutí soudu na úplné zrušení konkurenční doložky, je nynější úpravou dána větší právní jistota pro zastoupeného. Větší právní jistotu spatřuji právě v tom, že nemůže být konkurenční doložka zcela zrušena, respektive prohlášena za neplatnou, a tedy tím je ochráněno podnikání zastoupeného i v případě nepřiměřeně sjednané konkurenční doložky.

Je to logické, neboť návrh na omezení či zrušení (dle staré úpravy) podaný zastoupeným je naprosto proti zájmům zastoupeného. 73

36

Přiměřenou konkurenční doložkou se rozumí taková, která je spravedlivě přiměřená a vzájemně vyvážená pro obě strany. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí74 konstatoval, že konkurenční doložka musí být: „vzájemně vyvážená pro obě strany v souladu s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku.“ Tento závěr dále rozvádí jiné rozhodnutí75 Nejvyššího soudu, jenž doplňuje, že konkurenční doložka musí též vymezovat či omezovat předmět, podmínky a dobu, po kterou se uplatňuje. Dále považuje za porušení dobrých mravů konkurenční doložku, jestliže takovouto doložkou bylo popřeno právo osoby jí zavázané na svobodné podnikání. Nad to konstatuje, že konkurenční doložka nesmí obchodního zástupce zatěžovat více, než odpovídá pravidlům poctivého obchodního styku. Pokud existují pochybnosti o přiměřenosti konkurenční doložky, je dáno právo soudu takovouto konkurenční doložku omezit nebo prohlásit za neplatnou (platilo pouze ve staré úpravě – viz výše). O přiměřenosti konkurenční doložky lze hovořit především v územním rozsahu, na který je sjednána. Tato problematika je poměrně neřešenou záležitostí, neboť doposud nebyla přijata relevantní judikatura. Zatímco v náležitosti územního vymezení nám zákonná úprava ve spojitosti s judikaturou zcela jasně říká, že je nutno takové ujednání do konkurenční doložky zahrnout, dále již ale nespecifikuje její územní rozsah. Dle odborného příspěvku76 je drtivá většina konkurenční doložek sjednána na území celé České republiky, přičemž pokládá otázku, zda je takové ujednání v souladu s dobrými mravy.

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13.6.2007, sp. zn. 32 Odo 407/2005 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.2.2011, sp. zn. 23 Cdo 4192/2006 76 MANDÁT, Jan. K územnímu vymezení a dalším aspektům konkurenčních doložek v obchodních závazkových vztazích. Epravo.cz [online]. 2012 [cit. 2016-03-09]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-uzemnimu-vymezeni-a-dalsim-aspektum-konkurencnichdolozek-v-obchodnich-zavazkovych-vztazich-85856.html 74 75

37

Otázka úzce souvisí s přiměřeností konkurenční doložky, autor dovozuje, a já se k jeho názoru přikláním, že zmíněná problematika se nedá posuzovat v obecné rovině, ale je nutno přihlížet ke každé konkurenční doložce individuálně. Spatřuje především rozdíl v tom, o jaký obor činnosti se jedná, jaká je územní působnost zastoupeného, a také jaké jsou příjmy obchodního zástupce. Dovozuje tedy, že pokud zastoupený podniká na lokálním trhu, bude stěží přiměřená konkurenční doložka vztahující se na celé území České republiky. Naopak u zastoupeného s působností na celém území republiky je takové ujednání územní působnosti naprosto korektní a účelné. Lze tedy uzavřít, že k přiměřenosti konkurenčních doložek je třeba přistupovat striktně individuálně, tak aby bylo co nejlépe ochráněné právo zastoupeného a na druhou stranu co nejméně zasahováno do práv obchodního zástupce. Dílčím závěrem k podkapitole konkurenčních doložek ve smlouvách o obchodním zastoupení lze shrnout, že se jedná o institut za účelem ochrany zastoupeného, který má zákonem předepsané náležitosti a určité výkladové nejasnosti k těmto náležitostem stanoví ustálená judikatura. Ačkoliv zde hovoříme o ochraně zájmu zastoupeného, je nutno nezapomenout na ochranu obchodního zástupce, a to v podobě přiměřenosti dopadu jeho omezení. Dále lze konstatovat, že po rekodifikaci soukromého práva77 došlo k drobným změnám, z nichž nepodstatnější spatřuji v odejmutí pravomoci soudu nepřiměřenou konkurenční doložku prohlásit za neplatnou, což v důsledku znamená větší právní jistotu pro podnikání zastoupených na základě smluv o obchodním zastoupení.

2.3. Konkurenční doložka v pracovněprávním vztahu Dalším a posledním typem, kterému se v této práci budu věnovat, je konkurenční doložka v pracovně právních vztazích. Rád bych tomuto tématu věnoval pozornost, ačkoliv se nejedná o typicky obchodní záležitost, a to z důvodu naplnění cíle stanoveného v úvodu práce. Dále se domnívám, že je v zájmu podnikatele, aby

77

K 1.1.2014

38

vztahy právě mezi ním a zaměstnanci byly v určitých případech upraveny tak, aby nemohly podnikatele poškodit. Úpravu konkurence v pracovně právních vztazích lze rozdělit do dvou kategorií, a to na zákaz konkurence během trvání pracovněprávního vztahu a po skončení pracovněprávního vztahu. Oba tyto případy se vztahují na jednání zaměstnance na účet vlastní či účet cizí. 2.3.1. Konkurence za trvání pracovněprávního vztahu Úpravu konkurenčního jednání zaměstnance během trvání pracovněprávního vztahu nalezneme v ustanovení § 304 zákoníku práce78 (dále jen „ZPr“). Toto ustanovení je do nynějšího ZPr převzato z předchozí právní úpravy79, a to v téměř shodném znění. Účelem tohoto ustanovení je omezení zaměstnance ve prospěch ochrany vlastnického práva zaměstnavatele. V tomto případě se nejedná o omezení jakékoliv výdělečné činnosti, protože obecně platí, že zaměstnanci vedle své hlavní pracovní činnosti mohou vykonávat i další výdělečnou činnost. Ale jedná se o takovou činnost, která nezasahuje do oprávněných zájmů zaměstnavatele, komentář k předmětnému ustanovení80 říká, že se jedná o činnosti, které by mohly vést k případnému zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem práce. A to bez ohledu na to, zda se jedná o závislou či nezávislou práci. Judikatura81 k tomuto dodává, že se musí jednat o činnost za účelem dosažení zisku, ale není podstatné, zda je zisk opravdu dosažen či nikoli. Bavíme se tedy o omezení takové výdělečné činnosti, jež je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. V případě, že zaměstnanec chce vykonávat takovou činnost nad rámec své pracovní činnosti u zaměstnavatele, je takové jednání zaměstnance podmíněno předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinný do 17.8.2006 80 BĚLINA, Miroslav. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400290-8. str. 1073 81 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1.10.2002, sp. zn. 21 Cdo 1714/2001 78 79

39

Za výdělečnou činnost se ve světle pracovního práva považuje pracovněprávní vztah, který je založen na základě zákoníku práce, tedy včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dále jsou zde zahrnuty podnikatelské činnosti na základě živnostenského oprávnění, popřípadě podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Za výdělečnou činnost lze považovat také účast na obchodní společnosti v roli společníka, k čemuž dochází judikatura82. Za další výdělečnou činnost se taktéž považuje členství ve statutárních orgánech právnických osob, či účast v jejich kontrolních orgánech, ovšem za předpokladu, že tyto právnické osoby mají předmět činnosti obdobný nebo stejný jako zaměstnavatel. Naopak pro činnost zaměstnance spočívající v podílení se na činnosti obchodní společnosti pouze výkonem práv a povinností, které vyplývají z jeho kapitálové účasti na společnosti, se nejedná o činnost odporující tomuto ustanovení, k tomu dochází taktéž judikatura83. Aby zaměstnanec mohl vykonávat výše zmíněné výdělečné činnosti, musí získat od zaměstnavatele souhlas. Ten musí mít písemnou formu, ovšem nedostatek písemné formy nespojuje následek neplatnosti takového právního úkonu. V případě pouhého ústního souhlasu je ale pro zaměstnance velmi obtížné prokázat, že mu byl souhlas od zaměstnavatele udělen. Již udělený souhlas může být zaměstnavatele písemně odvolán, a to za předpokladu, že v odvolání uvede opodstatněné důvody, kvůli kterým takto činí. Je však třeba říci, že ani v případě, že odvolání souhlasu neobsahuje odůvodnění, nepostihuje takový právní úkon zákon neplatností.84

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.10.1996, sp. zn. 3 Cdon 872/96 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16.4.1998, sp. zn. 2 Cdon 1652/97 84 BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 1146 s Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-807-4003-172., str. 1219 82

83

40

2.3.2. Omezení konkurence po skončení pracovněprávního vztahu Konkurenční doložka je poměrně významným pracovněprávní institutem. Její úprava je obsažena v ustanoveních § 310 a 311 ZPr. I tato ustanovení korespondují s předchozí právní úpravou, jedná se tedy o institut v českém právu již zakořeněný. Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu, na základě níž se zaměstnanec zavazuje po určitou dobou po skončení pracovního poměru nevykonávat určitou výdělečnou činnost. V souvislosti s tímto se vykládá výdělečná činnost obdobně jako v předchozí podkapitole, tedy dle ustanovení § 304 ZPr85. Hovoříme o konkurenční doložce, která zaměstnanci zakazuje činit něco, co by mělo soutěžní povahu vůči svému předchozímu zaměstnavateli. Takovou doložku lze sjednat jak při uzavření pracovní smlouvy, tak i kdykoliv během ní a může být její součástí, nebo tvořit samostatnou dohodu.86 Taková konkurenční doložka dle dikce zákona musí mít písemnou formu. Rozdíl mezi ustanovení § 304 a předmětným ustanovení nespočívá pouze v časovém rozhraní působení, ale taktéž v šířce záběru na výdělečnou činnost, kterou se zaměstnance může zavázat, že mu bude konkurenční doložkou zakázána. V konkurenční doložce se totiž zaměstnanec může zavázat, že nebude smět vykonávat činnost, kterou během pracovního poměru vykonávat směl, což komentář87 považuje za celkem paradoxní situaci. Maximální časový horizont, na který lze konkurenční doložku dle ustanovení § 310 ZPr sjednat je jeden rok. Pokud by závazek zaměstnance přesahoval tuto maximální dobu, jedná se o neplatnou konkurenční doložku. Komentář88 se přiklání k závěru, že vzhledem k zásadě ochrany zaměstnance, se jedná o neplatnost absolutní.

BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 1146 s Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-807-4003-172., str. 1218 86 Tamtéž 87 Tamtéž 88 Tamtéž str. 1219 85

41

Zdali je ustanovení kogentní či dispozitivní se má za to, že úprava takovéto konkurenční doložky je částečně kogentní, částečně relativně kogentní a částečně dispozitivní89. Dispozitivnost spočívá především v tom, že účastníkům je dána možnost si takovou konkurenční doložku sjednat a nikoli povinnost. Je také dána zákonná povinnost protiplnění ze strany zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance. Zaměstnavatel je totiž povinen při sjednání konkurenční doložky poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, a to nejméně však výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku z konkurenční doložky. Zde se jedná o část ustanovení, která je relativně kogentní, je zde dána zákonná povinnost, tedy je dána minimální výše protiplnění, ale strany se dispozitivně mohou dohodnout na protiplnění vyšším. Dále se za kogentní úpravu považuje odstavec druhý předmětného ustanovení, jež vymezuje okruh zaměstnanců, se kterými lze takovou doložku uzavřít. Jedná se o zaměstnance, kteří mají přístup k informacím, které jsou způsobilé poškodit zaměstnavatele v případě, kdy tyto budou použity při konkurenční činnosti. Jako sankce za porušení konkurenční doložky je v ní samotné sjednána smluvní pokuta. Ta se uplatní v případě, kdy zaměstnanec poruší závazek plynoucí právě z konkurenční doložky. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená k poznatkům, které zaměstnanec za dobu pracovního poměru získá a také jak moc jsou tyto informace způsobilé přivodit újmu zaměstnavateli při jejich případném použití. Je tedy zřejmé, že nelze výši posuzovat v obecné rovině, nýbrž vždy individuálně na daný případ. Zaplacením smluvní pokuty se má za to, že závazek plynoucí z konkurenční doložky tímto zaniká, což je odchylná úprava od ustanovení § 2049 ObčanZ.

89

Tamtéž

42

Od konkurenční doložky může zaměstnavatel odstoupit. Ovšem pouze v době trvání pracovního poměru. K čemuž judikatura90 dodává, že účelově vypovězené konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu nejsou platné: „Odstoupit od konkurenční doložky mohou zaměstnavatel i zaměstnanec jen důvodu stanoveného v zákoně nebo v dohodě účastníků; ze strany zaměstnavatele je odstoupení přípustné, jen jestliže bylo učiněno v době trvání pracovního poměru účastníků.“ Podobně jako může zaměstnavatel odstoupit od konkurenční doložky, je dána i zákonná možnost konkurenční doložku vypovědět ze strany zaměstnance. A to za předpokladu, že je zaměstnavatel v prodlení se zaplacením peněžitého vyrovnání za zákaz daný zaměstnanci. Ten tedy může vypovědět sjednaný závazek po uplynutí 15 dní od splatnosti tohoto vyrovnání. Dílčím závěrem lze tedy shrnout, že zákaz konkurence ve vztahu k zaměstnanci je dán v ZPr. Ten upravuje dvě roviny, a to za trvání pracovního poměru a po skončení takového pracovního poměru. Zákon předepisuje, které činnosti jsou zaměstnanci zakázány v době pracovního poměru, ale dává mu možnost získat od zaměstnavatele písemné potvrzení k takové činnosti. Po skončení pracovního poměru lze zákaz činnosti bývalého zaměstnance upravit konkurenční doložkou, která musí být sjednána ještě za trvání pracovního poměru. Ta musí mít zákonem předepsané náležitosti a určené základní podmínky vzájemného vztahu. Jako nejdůležitějším lze uvést maximální dobu, na kterou taková doložka může být sjednána, a také to, že zaměstnanec musí za takové omezení být patřičně odměněn v minimálním standardu.

90

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.9.2011, sp. zn. 21 Cdo 4986/2010

43

3. Následky porušení zákazu konkurence Jak již bylo řečeno v první kapitole, zákaz konkurence má dvě podoby, buďto v zákonem presumovaných situací nebo v podobě závazku učiněného vůči nějakému subjektu. Tak jako bylo v předchozí kapitole důležité popsat základní pravidla pro úpravu smluvních zákazů konkurence, domnívám se, že je v poslední kapitole vhodné stručně popsat, jaké následky má nedodržení těchto zákazů. Obecně lze tedy říci, že konkurenční doložka je buďto samostatná smlouva, nebo je včleněna do jiné smlouvy, typicky o obchodním zastoupení či pracovní. Z takového závazku jsou tedy dány určité povinnosti, s jejichž porušením zákon spojuje některé následky, které v jednotlivých podkapitolách rozeberu s odkazem na předchozí kapitolu.

3.1. Obecná úprava konkurenčních doložek Konkurenční doložkou je tedy dán smluvní závazek omezeného vůči druhému účastníku se zdržet nějakého předem daného chování. V případě nedodržení zákazu konkurence, je upřednostňován jiný zájem, nežli zájem druhé smluvní strany, v jejíž prospěch byla konkurenční doložka sjednána. Odborná literatura91 dodává, že prokázání rozsahu skutečně způsobené škody je poněkud problematické a tedy: „Proto se kontraktační praxe v těchto případech pravidelně uchyluje k utvrzení povinnosti zavázané smluvní strany smluvní pokutou. … Dodejme, že jde o racionální řešení, které věřiteli i dlužníku přinese maximum možné právní jistoty.“ S tímto závěrem nelze než souhlasit, smluvní pokutou jsou tedy dána jasná pravidla pro případ, kdy je konkurenční doložka porušena. K tomu nutno dodat, že s odkazem na ustanovení § 2048 a následující ObčanZ, zaplacením smluvní pokuty nezaniká povinnost zavázané strany dodržovat konkurenční doložku v režimu ObčanZ. Nicméně s ohledem na možnost odchýlení ELIÁŠ, Karel; BEZOUŠKA, Petr. Konkurenční klauzule v česko-slovenském srovnání. Obchodněprávní revue. Roč. 2010, č. 12, str. 343 91

44

se od tohoto ustanovení mohou strany toto ustanovení vyloučit a tím, stanovit, že zaplacením smluvní pokuty zanikají povinnosti z konkurenční doložky. Jedná se o tvz. nepravou smluvní pokutu.92 Dále je třeba zdůraznit, že v případě existence ujednání o smluvní pokutě nemá dle ustanovení § 2050 ObčanZ věřitel, respektive poškozený, právo na náhradu škody z porušení povinností, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Ujednání o smluvní pokutě tedy ze zákona konzumuje právo na náhradu škody. Ovšem s ohledem na dispozitivnost těchto ustanovení se mohou strany od tohoto odchýlit a sjednat si, že v případě zaplacení smluvní pokuty závazek ze smluvní povinnosti zaplacením smluvní pokutou nezaniká93. Takto strany mohou učinit s odkazem na ustanovení § 1 odst. 2 ObčanZ, dle nějž tak strany mohou učinit za předpokladu, že budou chráněny dobré mravy. A dále také z úsudku, že znění ustanovení § 2050 ObčanZ, které neobsahuje zákaz odchýlení se od úpravy daného ustanovení. V případě, že není sjednána smluvní pokuta, popřípadě si smluvní strany vyloučí aplikaci ustanovení § 2050 ObčanZ, je zde dán důvod k náhradě škody dle porušení smluvní povinnosti ustanovení § 2913 ObčanZ. Dodejme ovšem, že vyčíslení takové skutečné škody bude poněkud problematické, k čemuž se staví i odborná literatura94, když dochází k závěru, že zvolit si jako sankční nástroj pouze zákonný nárok na náhradu škody nelze doporučit, protože nebývá v praxi snadné vyčíslit škodu, která vznikla právě porušením konkurenční doložky. Ačkoliv existuje ustanovení § 2955 ObčanZ, které stanoví, že v případě problematického určení výše skutečné škody, určuje takovou výši soud dle svého

HAVLÍK, Martin. Pojetí smluvní pokuty v NOZ s akcentem na (ne)moderaci smluvní pokuty. Epravo.cz [online]. 2015 [cit. 2016-03-22]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pojeti-smluvni-pokuty-v-noz-s-akcentem-na-nemoderaci-smluvnipokuty-92058.html 93 ZVÁRA, Michael. Je možný souběh smluvní pokuty a práva na náhradu škody?. Otázky a odpovědi. Rekodifikace & praxe. Roč. 2014, č. 6. 94 ONDREJOVÁ, Dana. Výkladové otázky zakázané konkurenční doložky podle § 2975 ObčZ. Obchodněprávní revue. Roč. 2014, č. 3, str. 65. 92

45

spravedlivého uvážení. Musí i v takové situaci soud vycházet z dokázaných informací a skutečnou škodu prokázat. Za předpokladu porušení smluvní povinnosti má poškozená osoba právo nejen na výše uvedené reparační a sankční nároky, ale taktéž na zdržení se konání v rozporu s touto smluvní povinností, tedy tzv. zápůrčí žalobou, na jejíž základě soud, samozřejmě po zhodnocení všech okolností, rozhodne ve smyslu udělení zákazu určitého chování rušitele.

3.2. Ze smlouvy o obchodním zastoupení Jak již bylo ke konkurenčním doložkám ve smlouvách o obchodním zastoupení řečeno, ustanovení § 2528 ObčanZ je lex specialis k obecné úpravě týkající se konkurenčních doložek v ustanovení § 2975 ObčanZ. Platí tedy, že nároky, které má poškozený v případě porušení obecné konkurenční doložky, má i podnikatel vůči obchodnímu zástupci, jež poruší své povinnosti dané mu konkurenční doložkou ve smlouvě o obchodním zastoupení.

3.3. Z pracovně právních smluv 3.3.1. Za trvání pracovně právního vztahu Když se zaměstnanec v rámci svého pracovně právního vztahu dopustí porušení zákazu konkurence ve smyslu ustanovení § 304 ZPr, jsou s tím spojeny zákonem presumované následky. Takovými následky se rozumí okamžité rozvázání pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. g), tedy pro závažné porušení povinností vyplývajících pro zaměstnance z právních předpisů. Přičemž jak dodává odborný příspěvek95, s ohledem na základní zásady pracovního práva lze dospět k závěru, že nemohou být sjednány smluvně jiné než zákonem předpokládané následky porušení zákazu konkurence.

KOCINA, Jan. Zákaz konkurence v pracovně právních vztazích. Bulletin advokacie, roč. 2008, č. 78, str. 53. ISSN: 1210-6348 95

46

V úvahu přichází také náhrada škody ve smyslu ustanovení § 250 ZPr, dle kterého je zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit škodu způsobenou v souvislosti s porušením svých povinností, tedy i porušením ustanovení § 304 ZPr. Tímto lze konstatovat, že úprava ObčanZ se v dané situaci nepoužije, neboť následky porušení jsou, ač nepřímo, upraveny v samotném ZPr. 3.3.2. Po skončení pracovního poměru V rámci

konkurenční

doložky

sjednané

pro

dobu

po

skončení

pracovněprávního vztahu se primárně použije v souladu s ustanovením § 310 odst. 3 ZPr smluvní pokuta, kterou zaměstnance je povinen zaměstnavateli zaplatit v případě porušení povinností jemu plynoucích z konkurenční doložky. Nutno dodat, že na takovou smluvní pokutu zákon klade nároky přiměřenosti, viz předchozí kapitola a judikatura v ní zmíněná. Nicméně dle výše zmíněného ustanovení se jedná o dispozitivní úpravu, kdy strany mají pouze možnost si smluvní pokutu ujednat a nikoli povinnost. Komentář96 dále dochází k závěru, že se jedná o odchylnou úpravu od ustanovení § 2049 odst. 1 ObčanZ, dle kterého zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splatit dluh smluvní pokutou utvrzený. ZPr problematiku upravuje odlišně, proto tedy, v případě sjednání smluvní pokuty v konkurenční doložce, se jedná o úpravu kogentní a má přednost před použitím ustanovení § 2049 ObčanZ. Nicméně dle ustanovení § 2050 ObčanZ vyplývá, že zaměstnavatel není oprávněn, po bývalém zaměstnanci v případě porušení sjednané konkurenční doložky, požadovat náhradu škody tím způsobenou. Opačná situace ovšem nastává, když se bývalý zaměstnanec dopustí nekalosoutěžního jednání dle ustanovení ObčanZ, v takovém případě náleží bývalému zaměstnavateli nároky plynoucí z úpravy v ObčanZ, kdy dle ustanovení § 2988 se osoba, jíž byla způsobena újma nekalosoutěžním jednáním, může dožadovat, aby se takového jednání BĚLINA, Miroslav. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400290-8. Str. 1221 96

47

rušitel zdržel, nebo aby odstranil závadný stav. Dle těchto ustanovení se může taktéž bývalý zaměstnavatel domáhat přiměřeného zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.

48

Závěr Zákaz konkurence ve smluvní úpravě je pro obchodní společnosti poměrně důležitým instrumentem, neboť jak je zřejmé, subjekty vůči nimž jsou tyto konkurenční doložky uzavírány, se mohou určitým způsobem podílet na činnosti, která může ohrozit podnikatelovu činnost, a tím mu snížit zisky. Zabýval jsem se tedy nejprve vymezením pojmu zákazu konkurence, neboť se domnívám, že pro pochopení celé problematiky je toto důležité. Shrnul jsem význam tohoto pojmu jak z právního, tak i z ekonomického hlediska, a to způsobem, který je přehledný i pro člověka teorie ekonomie neznalý. Po rekodifikaci byla do právního řádu přijata obecná úprava konkurenčních doložek, jež je použitelná pro široké typy smluvních vztahů uzavíraných v obchodní praxi. Jedná se o ustanovení, které podobu takové konkurenční doložky vymezuje spíše negativně, tedy stanoví, co je v konkurenční doložce zakázáno a také určuje její maximální délku trvání. Je pravdou, že neurčitost textu ustanovení § 2975 ObčanZ přináší výkladové problémy, které mohou být, k čemuž dochází i odborná literatura, poněkud problematické z pohledu důsledků, jež mohou přinést v praxi. Záleží tedy na tom, jak toto ustanovení bude používáno v praxi a především, jak bude vykládáno praxí soudů. Dále jsem se zabýval konkurenční doložkou ve smlouvě o obchodním zastoupení. Její úprava je tzv. lex specialis k obecné úpravě konkurenčních doložek. Tato se od obecné právní úpravy liší pouze v dílčích aspektech. Znění úpravy bylo přejato z předchozí právní úpravy, tedy nejedná se o novum v českém právním řádě a její výkladová stanoviska jsou vzhledem k judikatuře ustálena. Proto jsem se zejména v této části práce zabýval především závěry vycházející z judikatury. Následně

jsem

v práci

věnoval

pozornost

konkurenčním

doložkám

v pracovněprávních vztazích, neboť jak jsem zmínil v úvodu, ačkoliv se nejedná o typicky obchodní záležitost, je to část práva, která je pro obchodní praxi poměrně důležitá k ochraně svých podnikatelských zájmů. Jelikož právní úprava v tomto ohledu

49

se v českém právním řádě nachází již několik let, judikatura i odborné články docházejí k poměrně jasným právním výkladům, které jsem v této práci stručně shrnul. Nakonec tato práce obsahuje část, která se věnuje následkům porušení zákazu konkurence, v níž jasně shrnuji práva a možnosti strany, které byla porušením konkurenční doložky způsobena škoda. Domnívám se, že se mi poměrně úspěšně povedlo v této práci popsat výše zmíněné závěry, abych dosáhl cíle, který jsem si vytyčil v úvodu. Podařilo se mi tedy vytvořit základní rámec úpravy zákazu konkurence pro praxi obchodních korporací, a to s nastíněním všech problematických výkladů současné právní úpravy. Na druhou stranu se mi nepovedl naplnit cíl stanovený v úvodu této práce, a to zapracovat další specifické smluvní typy, jako je například share deal smlouva, licenční smlouva a další. Nicméně s ohledem na zadání práce, přesněji na zadání maximálního rozsahu práce, jsem se tomuto nemohl věnovat, neboť by byl tento rozsah překročen, popřípadě bych nemohl věnovat takovou pozornost poznatkům popsaným v této práci. Dle výše uvedeného se ovšem domnívám, že si tato témata zaslouží pozornost, a to právě pro potřeby praxe obchodních společností. Proto bych chtěl se otázkám, na které v této práci nezbyl prostor, věnovat ve svých dalších pracích, při kterých bych tuto práci použil jako základní kámen.

50

Seznam použitých pramenů a literatury Knižní díla 

BEJČEK, Josef. Existenční ochrana konkurence. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1353-2.



BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 1146 s Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-807-4003-172.



BĚLINA, Miroslav. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400-290-8.



GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 6. aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. ISBN 978-80-7380-454-1.



HAJN, Petr. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-2282-5.



HAYEK, Friedrich A. Individualism and Economic Order. 3. vyd. Chicago : The University of Chicago Press, 1948. 272 p. ISBN 978-1-61016-144-2.



HOLMAN, Robert. Ekonomie. 3. aktualiz. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. ISBN 807179-681-6.



HORÁČEK, Vít. In: ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan; FIALA, Josef a kol. Občanský zákoník: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-638-9.



HOŘEJŠÍ, Bronislava. Mikroekonomie. 4. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-150-X.



HULMÁK, Milan. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-287-8.



KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 7. vyd., v SPN vyd. 2. rozš. a dopl. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005. ISBN 80-7235-272-5.



KOCINA, Jan. Zákaz konkurence ve světle soukromého a veřejného práva. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-167-3.



MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-891-1.



MUSIL, Petr. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-126-7. str. 433

51



Ottův slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí, čtrnáctý díl. Kartel - Kraj. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-720-3007-8.



PORTER, Michael E. On competition: Updated and Expanded Edition. Boston, MA : Harvard Business School Pub., 2008. 544 p. ISBN 978-1-4221-2696-7.



SCHUMPETER, Joseph Alois. Capitalism, socialism and democracy. 5th ed. London: Routledge, c1976. ISBN 0-415-10762-8.



SYMEONIDIS, George. The Effects of Competition: Cartel Policy and the Evolution of Strategy and Structure in British Industry. Cambridge, Mass. : MIT Press, 2002. 542 p. ISBN 0-262-19468-6.



ZEMPLINEROVÁ, Alena. Teoretické aspekty konkurence. In Konkurence – teoretické a praktické aspekty: Sborník příspěvků z pracovní konference s mezinárodní účastí. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. str. 9-16. ISBN 978-80-87035-23-8. Judikatura



Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. července 2006, sp. zn. 32 Odo 659/2005



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. února 2011, sp. zn. 23 Cdo 4192/2008, ve znění opravného usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. dubna 2011



Rozsudek Soudního dvora z dne 23.3.2006. Honvem Informazioni Commerciali Sr.l proti Marielle De Zotti. Věc C-465/04



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.4.2011, sp. zn. 23 Cdo 3859/2009



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.4.2009, sp. zn. 23 Cdo 508/2009



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.9.2011, sp. zn. 32 Cdo 4591/2009



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.11.2007, sp. zn. 32 Odo 1627/2006



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13.6.2007, sp. zn. 32 Odo 407/2005



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.2.2011, sp. zn. 23 Cdo 4192/2006



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1.10.2002, sp. zn. 21 Cdo 1714/2001



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.10.1996, sp. zn. 3 Cdon 872/96

52



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16.4.1998, sp. zn. 2 Cdon 1652/97



Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.9.2011, sp. zn. 21 Cdo 4986/2010

Právní předpisy 

Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů



Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, jak vyplývá ze změny provedené ústavním zákonem č. 162/1998 Sb.



Zákon č. 143/2001 Sb., Zákon o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění.



Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích), v platném znění



Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů



Zákon č. 370/2000 Sb., o změně obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinný do 17.8.2006 

Komentář k §2975 zákona č. 89/2012 Sb., Systém ASPI – stav k 2.1. do částky 169/2015 Sb. a 39/2015 Sb.m.s. [cit. 27.2.2016]



Konsolidované znění důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, [cit. 27.2.2016], dostupné na: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Duvodova-zprava-NOZkonsolidovana-verze.pdf



Oznámení Komise o dohodách menšího významu (de minimis), Úř. věst. 2001/C 368/07



Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie

53



Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů



Smlouva o fungování Evropské unie. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie. [cit. 11. 04. 2015]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:C2012/326/01&qid =1433419531437&from=CS

 Směrnice Rady 86/653/EHS o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců Online 

BANKER, R. D., CHANG, Hsi-Hui, MAJUMDAR, Sumit K. Profitability, productivity and price re-covery patterns in the U.S. telecommunications industry. Review of Industrial Organization [online]. 1996, vol. 11, issue 1 [cit. 16.2.2015], pp. 1-17. Dostupné z: http://deepblue.lib.umich.edu/bitstream/2027.42/43575/1/11151_2004_Article _BF00163594.pdf



DROSCOVÁ,

Lenka.

Konkurenční

doložka

ve

smlouvách

o

výkonu

funkce. Epravo.cz [online]. 2015 [cit. 1.3.2016]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/konkurencni-dolozka-ve-smlouvach-ovykonu-funkce-97183.html 

HAJN, Petr. NOZ v praxi: Konkurenční doložka (§2975). Bulletin advokacie [online]. 9.5.2014 [cit. 2.3.2016]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/noz-vpraxi-konkurencni-dolozka-2975



HAVLÍK, Martin. Pojetí smluvní pokuty v NOZ s akcentem na (ne)moderaci smluvní pokuty. Epravo.cz [online]. 2015 [cit. 22.3.2016]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pojeti-smluvni-pokuty-v-noz-s-akcentem-nanemoderaci-smluvni-pokuty-92058.html

54



MAJER,

Ondřej.

Ovlivní

nová

úprava

obchodní

konkurenční

doložky

praxi?. EPRAVO.CZ Digital[online]. Roč. 2014, č. 4. [cit. 3.3.2016]. Dostupné z: http://tablet.epravo.cz/04-2014/30_ovlivni-nova-uprava-obchodni-konkurencnidolozky-praxi 

MANDÁT, Jan. K územnímu vymezení a dalším aspektům konkurenčních doložek v obchodních závazkových vztazích. Epravo.cz [online]. 2012 [cit. 9.3.2016]. ISSN 1213189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-uzemnimu-vymezeni-adalsim-aspektum-konkurencnich-dolozek-v-obchodnich-zavazkovych-vztazich85856.html



POLIŠENSKÁ, Petra; FEBEROVÁ, Radka; FEBER, Vít. Konkurenční doložka v obchodněprávních vztazích. EPRAVO.CZ Digital[online]. Roč. 2015, č. 2. [cit. 10.3.2016]. Dostupné z: http://tablet.epravo.cz/2-2015/47_judikatura-zaostrenona-konkurencni-dolozka-v-obchodnepravnich-vztazich-



STIGLER, George J. Competition. The New Palgrave: A Dictionary of Economics [online]. First Edition. Eds. John Eatwell, Murray Milgate and Peter Newman. Palgrave Macmillan, 1987 [cit. 15.2.2016]. Dostupné z: http://www.dictionaryofeconomics.com/article?id=pde1987_X000399.

Články 

ELIÁŠ, Karel; BEZOUŠKA, Petr. Konkurenční klauzule v česko-slovenském srovnání. Obchodněprávní revue. Roč. 2010, č. 12, str. 343



KOCINA, Jan. Zákaz konkurence a důsledky jeho porušení. Bulletin advokacie, roč. 2006, č. 10, str. 15-25. ISSN: 1210-6348



KOCINA, Jan. Zákaz konkurence v pracovně právních vztazích. Bulletin advokacie, roč. 2008, č. 7-8, str. 53. ISSN: 1210-6348



ONDREJOVÁ, Dana. Výkladové otázky zakázané konkurenční doložky podle § 2975 ObčZ. Obchodněprávní revue. Roč. 2014, č. 3, str. 65.

55



PIPKOVÁ, Petra Joanna. OaO: Ustanovení § 2975 obč. zák. obsahuje na rozdíl od obchodního zákoníku obecnou úpravu konkurenční doložky. Jaké změny přinesla tato nová úprava oproti § 672a obch. zák.?. RaP – Rekodifikace & Praxe. Wolters Kluwer. 17.7.2014



ZVÁRA, Michael. Je možný souběh smluvní pokuty a práva na náhradu škody?. Otázky a odpovědi. Rekodifikace & praxe. Roč. 2014, č. 6.

56