Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a podnikání Katedra obchodního práva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Nepeněžitý vklad do základního kapitálu
Lenka Polnická
2014/2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Nepeněžitý vklad do základního kapitálu zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 8. dubna 2015 …..…………………………….. Lenka Polnická
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou vzniku obchodní korporace, kde základní kapitál je tvořen formou nepeněžitých vkladů. Práce vymezuje pojem základní kapitál a zevrubně se zabývá pojmem nepeněžitý vklad. Popisuje jednotlivé kroky, při kterých se z majetku vkladatele stává majetek společnosti. Charakterizuje nejčastěji využívané druhy vkladů a jejich způsoby splacení. Pozornost je věnována převážně vkladům před vznikem korporace, ale zpracovány jsou i dopady na vklad po vzniku korporace. Závěrečná část pojednává o vlivu unijního práva na oblast základního kapitálu a nepeněžitých vkladů s ním spojených. Klíčová slova Obchodní korporace, základní kapitál, nepeněžitý vklad, vkladová povinnost, znalec, správce vkladu, obchodní rejstřík, Druhá směrnice
Abstract The bachelor thesis is concerned with the topic of Business Corporation, where the authorized capital is consisted of the non-cash contribution. Thesis defines the notion of authorized capital and precisely describes the notion of non monetary deposits. Thesis describes individual steps, which transform the property of the contributor into the property of the corporation. Thesis characterizes the most often used forms of contribution and its means of instalments. The main attention is focused on the contribution before the inception of the corporation, but the impacts on the contributions after the inception of the corporation are described as well. The conclusive part is concerned with the influence of the Union law to the area of the authorized capital and non-cash contribution within.
Key words Business Corporation, authorized capital, non-cash contribution, contribution obligation, expert, contribution administrator, business register, Second Council Directive
3
Obsah Seznam použitých zkratek ..................................................................................................6 Úvod ...................................................................................................................................7 1
Základní kapitál ........................................................................................................10 1.1
2
Základní kapitál v jednotlivých typech obchodních společností.......................11
1.1.1
Veřejná obchodní společnost .....................................................................12
1.1.2
Komanditní společnost ..............................................................................12
1.1.3
Společnost s ručením omezeným ..............................................................13
1.1.4
Akciová společnost ....................................................................................13
1.1.5
Evropská družstevní společnost a Evropská společnost ............................14
1.1.6
Právnické osoby podléhající zvláštní úpravě .............................................14
Vklad jako součást základního kapitálu ....................................................................15 2.1
Vkladová povinnost...........................................................................................15
2.2
Předmět vkladu ..................................................................................................17
2.2.1
Peněžité vklady ..........................................................................................18
2.2.2
Nepeněžité vklady .....................................................................................18
3
Ocenění nepeněžitých vkladů ...................................................................................22
4
Správa vkladů ...........................................................................................................26
5
Splnění vkladové povinnosti a převod vlastnického práva .......................................28
6
5.1
Splacení peněžitého vkladu ...............................................................................29
5.2
Splacení nepeněžitého vkladu ...........................................................................30
5.2.1
Účtování o nepeněžitých vkladech z pohledu vkladatele ..........................30
5.2.2
Účtování o nepeněžitých vkladech z pohledu vzniklé společnosti ............31
5.2.3
Daňové dopady vkladů ..............................................................................32
Splacení jednotlivých předmětů nepeněžitých vkladů ..............................................35 6.1
Movité věci........................................................................................................35
6.2
Nemovitosti .......................................................................................................35
6.3
Závod .................................................................................................................36
6.4
Pohledávky ........................................................................................................38
6.4.1
Pohledávky vůči korporaci ........................................................................39
6.5
Goodwill ............................................................................................................39
6.6
Know-how .........................................................................................................39
4
6.7 Užívací práva k vynálezu, právu průmyslovému vlastnictví, užitnému vzoru a ochranné známce ........................................................................................................40 6.8
Cenný papír a zaknihovaný cenný papír ...........................................................40
6.9
Obchodní podíl ..................................................................................................41
6.10
Věcná břemena ..................................................................................................41
7
Překážky v převodu vlastnického práva ...................................................................43
8
Změny výše základního kapitálu ..............................................................................46
9
8.1
Zvýšení základního kapitálu..............................................................................46
8.2
Snížení základního kapitálu ..............................................................................48
Vliv práva Evropské unie .........................................................................................49
Závěr .................................................................................................................................51 Seznam použité literatury .................................................................................................53 Příloha...............................................................................................................................58
5
Seznam použitých zkratek ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
ObchZ
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
ZOK
zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
OZ64
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
OZ
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
obchodní korporace
korporace
obchodní společnost
společnost
a.s.
akciová společnost
s.r.o.
společnost s ručením omezeným
ZK
základní kapitál
6
Úvod Obchodní společnosti patří k nejvyhledávanějším formám podnikání. Ačkoliv je jejich vznik zatěžkáván právními, finančními a administrativními náročnostmi, pyšní se meziročními nárůsty. Za období roku 2014 bylo zaznamenáno 25,5 tisíc nových obchodních společností. Každá z těchto společností řešila vklady do základního kapitálu, protože ty považuje obchodní právo za jednu z podmínek vzniku obchodní korporace. Ať obligatorně nebo fakultativně, většina korporací základní kapitál vytváří a to nejen z peněžitých, ale častěji i z nepeněžitých vkladů. Využití nepeněžitých vkladů má své opodstatnění. Jedná se o nejjednodušší cestu, jak splnit požadovanou výši vkladu a zároveň pořídit do majetku korporace hmotné či nehmotné vybavení. Například vkladem nemovitosti korporace vyřeší problém se sídlem společnosti nebo skladovacími prostorami. Vkladem automobilu získává korporace prostředek k plnění svých hospodářských cílů. Z těchto důvodů vyplývá hlavní cíl práce, tím je vytvořit příručku pro osoby, jejž se chtějí stát členy obchodní korporace a účastnit se svým nepeněžitým vkladem na chodu a řízení korporace. Text se zabývá jednotlivými kroky, kterými se z majetku vkladatele
stává
majetek
korporace.
K tomuto
cíli
je
přikládán
požadavek
srozumitelnosti. Práce by měla být pochopitelná a jasná nejen odborníkům pohybujícím se v obchodním právu, ale taktéž široké veřejnosti. Práce má nabídnout rozhled v oblasti nepeněžitých vkladů, ukázat, co všechno se dá za vklad považovat a nastínit způsob jak docílit toho, aby vklad byl do korporace vložen. Aby byl naplněn cíl práce, je nutné stanovit si cíle dílčí. Prvním cílem je vymezit jednotlivé pojmy. Jak sám název napovídá, je nutné stanovit si, co je základní kapitál a co jsou nepeněžité vklady. V neposlední řadě je žádoucí vyřešit, co se za nepeněžité vklady považuje a co ne. Na tento cíl navazuje další, což je určení přesných postupů, které probíhají s nepeněžitým vkladem. Výsledkem těchto kroků je, že se vklad stává majetkem korporace. K celistvosti práce je zapotřebí určit si za cíl, aby se práce nevěnovala pouze vkladům, vloženým do korporace při jejím vzniku, ale pojednávala i o vkladech, jež jsou vkládány do korporace až za jejího chodu.
7
Dalším cílem práce je, aby bylo na peněžité vklady nahlíženo ze všech úhlů pohledu. Znamená to, zařadit do obsahu práce nejen české obchodní právo a příslušnou judikaturu, ale jelikož jsme součástí Evropské unie, tak i unijní právo. Vzhledem k relativní čerstvosti nového soukromoprávního kodexu z ledna roku 2014, je vhodné porovnat dřívější a současnou právní úpravu a upozornit na jejich rozdíly. Srovnání českého a práva Evropské unie nabádá k otázce, zda právo Evropské unie je součástí českých předpisů, nebo zda nejsou česká ustanovení přísnější. Pokud práce naplní všechny stanovené dílčí cíle, splní práce svůj účel jako příručka nepeněžitých vkladů do základního kapitálu. Struktura práce se přímo odvíjí od stanovených cílů. Práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, dále členěných do podkapitol a oddílů, a závěru. Kvůli přehlednosti a orientaci v textu je práce rozdělena na více kapitol, než je stanovených dílčích cílů. První dvě kapitoly se zaměřují na vymezení pojmů. První kapitola pojednává o základním kapitálu jako o souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů, vysvětluje, co je podstatou základního kapitálu a jaký má pro korporace a třetí osoby význam. Charakterizuje i vztah základního kapitálu a jednotlivých typů obchodních korporací. Druhá kapitola se podrobně věnuje vkladům, zvláště nepeněžitým. Objasňuje další pojem důležitý při vkládání předmětů do kapitálu společnosti, vkladovou povinnost. Prostor je věnován charakteristice nepeněžitých vkladů a pro srovnání i peněžitým. Kapitoly tři až sedm jsou stěžejní v rámci celé práce. Popisují fáze, kterými nepeněžitý vklad prochází. Pojednávají o oceňování nepeněžitých vkladů, o osobě správce vkladu, o jednotlivých možnostech splacení a následném převodu vlastnického práva. Některé podkapitoly se okrajově dotýkají problematiky účetnictví a daní, která též dopadá na nepeněžité vklady. Kapitola osmá se věnuje změnám základního kapitálu, protože ten není fixní a může se za chodu korporace měnit. Pojednává o zvýšení a snížení základního kapitálu. Devátá kapitola se zabývá vlivem práva Evropské unie. Ačkoliv právo Evropské unie bude prolnuto v rámci celého textu, poslední kapitola je jakýmsi shrnutím celé problematiky. V závěru je provedeno hodnocení, zda došlo k naplnění stanovených cílů.
8
Práce je tvořená jako popisná a jejím podkladem jsou především zákony a jejich komentáře. Jedná se především o zákon o obchodních korporacích a jeho předchůdce obchodní zákoník. Podstatným zdrojem jsou i ustanovení v občanském zákoníku. Další použité zákony jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů. Relevantní literatura, odborné články a judikatura tvoří neméně důležitou skupinu pramenů ke zpracování tématu.
9
1
Základní kapitál
Předtím vymezením pojmu nepeněžitý vklad, je nutné vysvětlit, co je základní kapitál. Základní kapitál (dále jen ,,ZK“) je jedna z důležitých podmínek, za které je možné založit obchodní korporaci. ZK definuje zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) v § 30 jako souhrn všech vkladů. Obchodní zákoník (dále jen ,,ObchZ“) v § 58 odstavci 1 vymezoval ZK jako peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. V porovnání s úpravou v ObchZ se tedy jedná o pouhé jazykové zjednodušení celé formulace. ObchZ, resp. ZOK chápe ZK jako souhrnné nominální vyjádření celkové výše vkladů všech společníků. Tím je dána obecná charakteristika základního kapitálu jako fixního číselného údaje, který automaticky nepodléhá změnám v závislosti na tom, jak se mění majetkové poměry ve společnosti. Tato číselná hodnota tedy nepředstavuje žádný konkrétní majetek. 1 Výše ZK není pevně daná od vzniku obchodní korporace (dále jen „korporace“) do jejího zániku. Výši lze změnit formalizovanými právními postupy nazývanými jako zvýšení nebo snížení ZK. Změny výše kapitálu se vkládají do obchodního rejstříku konstitutivním zápisem, účinky zvýšení a snížení nastávají až ode dne zápisu.2 ZK se nemění automaticky podle majetkových poměrů ve společnosti, tudíž jako ukazatel platební bilance není příliš vypovídající. V účetní rozvaze, která podává k určitému datu přehled o majetku podniku a zdrojích jeho krytí, nalezneme položku ZK na straně pasiv. ZK je tedy zdrojem financování korporace. Jelikož se jedná o zdroj, který do společnosti vložili sami společníci, vykazuje se v položce vlastní kapitál. Účtování o ZK upravuje účetní standard číslo 012 – Změny vlastního kapitálu. Podle něho se účtuje na příslušném účtu účtové třídy 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky a skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy. Konečný účet základního kapitálu má číslo 411 – Základní kapitál.
1 2
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. března 2009, sp. zn. 28/Cdo 223/2010. Výjimky § 464 a 465 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.
10
Změny ZK, které ještě nejsou zapsány v obchodním rejstříku, se účtují na účtu 419 – Změny základního kapitálu. 3 K ZK přiřazujeme tři základní funkce:
garanční,
měřítko zisku a ztrát korporací,
měřítko podílu společníka v korporaci. Garanční funkcí se rozumí záruka, že obchodní společnost (dále jen
„společnost“)
má k dispozici určité množství vlastních zdrojů, které mohou pokrýt
případné ztráty. Z garanční funkce vyplývá zásada zachování ZK.4 Měřítko zisku a ztráty není zcela vypovídající. Zisk a ztráta se nevážou pouze k ZK, ale ovlivňují všechny vlastní zdroje z pasivní stránky bilance. Spojitost se ZK se dá vnímat pouze v případě poměru ZK k vlastnímu kapitálu, který vyjadřuje součet vkladů a složky vytvořené během hospodaření společnosti. Přesněji řečeno, skončí-li hospodaření společnosti ztrátou, může být výše vlastního kapitálu nižší než výše ZK, nebo naopak při ziskovém hospodaření může být vlastní kapitál vyšší. Funkce ZK jako měřítka účasti společníka na společnosti se projevuje především u kapitálových společností, které tvoří ZK ze zákona. U akciové společnosti, kde je ZK představován součtem jmenovitých hodnot vydaných akcií, vyjadřuje podíl na vydaných akcií i podíl na společnosti. U společnosti s ručením omezeným se podíl společníka určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši ZK.5
1.1
Základní kapitál v jednotlivých typech obchodních společností
Obchodní společnosti jsou právnickými osobami primárně založenými za účelem podnikání. Řadíme mezi ně veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost (souhrnně označovány jako osobní společnosti), společnost s ručením omezeným
3
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. 4 POKORNÁ, Jarmila. Základní kapitál: Základní kapitál ve významu financování. In ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 52. Právnické učebnice (C.H. Beck). 5 § 133 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
11
a akciovou společnost (kapitálové společnosti) a evropskou společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Jeden z rozlišujících znaků osobních a kapitálových společností je tvorba ZK a s ní související vkladová povinnost. Kapitálové společnosti tvoří ZK obligatorně a zákon jim stanovuje i minimální výši vkladů. Z tohoto důvodu bude práce tíhnout ke společnosti s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) a akciové společnosti (dále jen „a.s.“).
1.1.1 Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost jako zástupce společnosti čistě osobního charakteru nevytváří obligatorně ZK. Neznamená to však, že společnost ZK vytvářet nemůže. Na základně společenské smlouvy mohou společníci vkladovou povinnost převzít a tím dají vzniknout ZK. Ani poté není minimální výše ZK a ani výše jednotlivých vkladů zákonem předepsány. Společenská smlouva je založena na principu dohody, proto může vzniknout situace, kdy každý společník může mít odlišnou vkladovou povinnost či některý dokonce žádnou. V průběhu trvání společnosti je možné i změnit či zrušit vkladovou povinnost.
1.1.2 Komanditní společnost Komanditní společnost nemá charakter čistě osobní, ale jedná se o korporaci stojící na hranici osobních a kapitálových společností. Podobně jako kapitálové společnosti vytváří ZK obligatorně, ovšem s tím rozdílem, že komanditní společnost výši ZK nezapisuje do obchodního rejstříku. Minimální výše vkladu není nijak stanovena. Výše vkladu a způsob splnění vkladové povinnosti závisí na úpravě ve společenské smlouvě. V dřívější úpravě podle ObchZ byla vkladová povinnost určena pro každého komanditistu v minimální výši 5 000 Kč.6 Komplementáři vkladovou povinnost nemají, ovšem za závazky společnosti ručí celým svým majetkem. Komanditisté mají omezené ručení a v souvislosti s tím se u komanditní společnosti setkáváme s novým institutem – tzv. komanditní sumou. Komanditista ručí za své závazky společnosti do výše nesplaceného vkladu zapsaného v
6
§ 97 a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
12
obchodním rejstříku. Nově ve společenské smlouvě může být uvedena suma (komanditní suma), do jejíž výše komanditisté ručí za dluhy společnosti.
1.1.3 Společnost s ručením omezeným S.r.o. jako kapitálová společnost vytváří ZK obligatorně. Každý společník má vkladovou povinnost. Výše ZK se zapisuje do obchodního rejstříku a má konstitutivní charakter. ZOK výrazně liberalizuje předchozí úpravu v oblasti založení s.r.o. Upouští od povinnosti vytvářet ZK ve výši 200 000 Kč7 a odstraňuje hranici 20 000 Kč jako minimální vklad jednoho společníka.8 Minimální povinnou výši ZK dnes zákon výslovně nepředepisuje a pouze stanovuje minimální výši každého vkladu na 1 Kč.9 Vzhledem k tomu platí, že minimální povinná výše ZK je dána jako počet vkladů krát 1 Kč. Znamená to, že pokud bude mít společnost 5 společníků, každý po jednom vkladu, bude minimální výše ZK 5 Kč.10 Tato změna umožňuje založení s.r.o. i osobám, které dosud byly odrazovány od založení této formy podnikání relativně vysokou výši ZK. S.r.o. může na základě dohody ve společenské smlouvě vytvářet rezervní fond. Tuto položku nalezneme stejně jako ZK na straně pasiv. Jedná se o účet, ze kterého jsou případně kryty ztráty společnosti a plní další funkce dle společenské smlouvy. V dřívější úpravě byl rezervní fond vytvářen obligatorně, rekodifikací je tato povinnost zrušena a snižují se tím další nároky na vznik s.r.o.
1.1.4 Akciová společnost A.s. je typickým zástupcem kapitálové společnosti, obligatorně tedy tvoří ZK a jeho výše musí být po celou dobu existence v minimální výši předepsané zákonem. Částka minimálního ZK je stanovena na 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. ZK se vyjadřuje v českých korunách. Pokud ovšem společnost vede účetnictví v eurech, může vyjádřit ZK v eurech. 11 V nové úpravě se opouští od založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií (sukcesivní založení), kdy měl být minimální ZK 20 000 000 Kč. U druhého způsobu založení bez veřejné nabídky akcií (simultánní založení) stále platí stejná výše minimálního ZK, tedy 2 000 000 Kč.
7
§ 108 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 109 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 9 § 142 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. 10 Základní kapitál: Úvodní výklady. In DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 528. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). 11 § 246 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, 8
13
Povinnost vytvářet rezervní fond u a.s. podobně jako u s.r.o. zanikla. Existuje však výjimka, kdy a.s. musí vytvářet zvláštní rezervní fond. Pokud v rozvaze na straně aktiv vykazuje a.s. vlastní akcie, musí být vytvořen zvláštní rezervní fond ve výši vlastních akcií. Jiná povinnost vytvářet rezervní fond ke krytí ztrát není. Společnost může rezervní fond vytvořit dobrovolně na základě dohody ve stanovách.
1.1.5 Evropská družstevní společnost a Evropská společnost Evropská družstevní společnost podléhá Nařízení Rady (ES) č.1435/2003, o statutu evropské družstevní společnosti. Minimální výše ZK musí činit 30 000 EUR a vyjadřuje se v národní měně či v eurech, pokud se sídlo společnosti nachází mimo území eurozóny. Evropská společnost je upravena v Nařízení Rady (ES) č.2157/2001, o statutu evropské společnosti, ve kterém se stanovuje ZK ve výši alespoň 120 000 EUR. Vyjádřen musí být v eurech nebo v národní měně a to v zemích, jež dosud nepřijaly euro.12 Jelikož obě společnosti podléhají úpravě unijního práva, nebude se jim tato práce dále věnovat.
1.1.6 Právnické osoby podléhající zvláštní úpravě Některé kapitálové společnosti mají vzhledem ke své speciální povaze týkající se předmětu podnikání upraveny ZK ve zvláštních zákonech. Banky vytvářejí ZK v minimální výši 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými vklady.13 Penzijní fondy mají povinnost vytvářet ZK v minimálně hodnotě 50 000 000 Kč a musí být tvořen pouze peněžitými vklady. 14 Pojišťovny v závislosti na tom v jakém odvětví pojištění provádějí služby, vytváří ZK v rozmezí 65 000 000 – 200 000 000 Kč.15
12
BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta. In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 212. 13 § 4 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 14 § 4 odst. 4 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 15 § 18 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
14
Vklad jako součást základního kapitálu
2
S pojmem vklad se setkáváme při úpravě vnitřních vztahů společníků a společnosti. Vkladem se rozumí peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do ZK obchodní korporace.16 Pojetí vkladu v ZOK se nijak neliší od definice v ObchZ. Došlo jen k jinému formulování s ohledem na novou klasifikaci předmětů právních vztahů. Vkladem se i nadále rozumí souhrn peněžních prostředků (peněžitý vklad) nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (nepeněžitý vklad). V nové úpravě je však kladem důraz na rozlišení pojmu vklad a předmět vkladu. Vklad je celkové peněžní vyjádření předmětů vkladů. Předmět vkladu je pak konkrétní věc, kterou se vkladatel zavazuje vložit do společnosti za účelem získání účasti v ní. V praxi není pojem vklad užíván jednotně, podle své definice lze ho chápat třemi odlišnými způsoby:17
vklad jako součást ZK korporace, tzn. veškeré vklady číselně vyjadřují rozsah majetkových zdrojů, které poskytli společníci; tento rozsah je určující pro právní postavení společníka, jeho účast na výsledcích hospodaření a velikosti jeho rozhodovacích pravomocí;
vklad jako vlastní předmět vkladu, tj. věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které splněním vkladové povinnosti přecházejí do vlastnictví korporace;
vklad jako splnění vkladové povinnosti, tedy splnění závazku společníka nebo budoucího společníka vyplývající pro něho ze společenské smlouvy či z jiných právních skutečností.
2.1
Vkladová povinnost
Jednou ze základních povinností společníka je povinnost vkladová. Aby zakladatel nebo společník splnil tento požadavek, musí přenést předmět vkladu do vlastnictví společnosti. Vkladová povinnost je závazek vyplývající z právních skutečností vedoucí buď k založení společnosti, nebo ke zvýšení jejího ZK. Závazková povaha vkladu je zřejmá z ustanovení upravujících v rámci regulace jednotlivých právních forem 16
§15 odst. 2 zákona č. 90/2012, o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, HAMPEL, Petr. In BĚLOHLÁVEK, Alexander J at al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích: komentář. 13. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 129. Beckova edice komentované zákony. 17
15
obchodních společností lhůty pro splacení vkladů a následky nesplnění vkladových závazků.18 Vkladovou povinnost můžeme rozdělit na dvě fáze. První fází je okamžik, kdy společník nebo zakladatel přijme povinnost spočívající v předání společnosti určitý předmět vkladu, jedná se o upsání vkladové povinnosti. Druhá fáze je samotné předání společnosti vklad a vlastnictví k němu. Teprve po provedení obou fází je vkladová povinnost splněna. S ohledem na zákonem předepsanou povinnost vytvářet ZK, vkladová povinnost obligatorně postihuje komanditisty komanditní společnosti, společníky s.r.o., akcionáře a.s., členy družstva, akcionáře evropské společnosti a členy evropské družstevní společnosti. Komanditistovi určuje výši a způsob splacení vkladové povinnosti společenská smlouva, pokud společenská smlouva neobsahuje dohodu o výše uvedeném, komanditista poskytuje vklad v penězích a bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti.19 Společníci s.r.o. jsou nadále povinni splatit své vklady ve lhůtě 5 let ode dne vzniku společnosti, tj zápisu společnosti do obchodního rejstříku nebo od převzetí vkladové povinnosti a této povinnosti nebudou moci být zproštění ani rozhodnutím valné hromady, ani dohodou s ostatními společníky (s výjimkou snížení ZK). Lhůta pěti let je lhůtou nepřekročitelnou, společenská smlouva může tuto lhůtu pouze zkrátit.20 Pro akcionáře se za vkladovou povinnost rozumí splácení jmenovité hodnoty akcie, kterou určí stanovy a.s.. Lhůta pro splnění celkové výše vkladové povinnosti činí jeden rok od vzniku společnosti. Vkladová povinnost však ex lege nestíhá společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Ovšem vkladovou povinnost u těchto forem podnikání zákon nevylučuje. Jestliže společenská smlouva předepíše ujednání o lhůtě, způsobu, rozsahu a formě vkladu, může vkladová povinnost dopadat i na tyto osoby.
18 POKORNÁ, Jarmila. Základní kapitál: Základní kapitál ve významu financování. In ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK Tomáš. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 52. Právnické učebnice (C.H. Beck). 19 § 121 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. 20 KÁNINSKÁ, Martina. Vkladová povinnost. Verlag Dashöfer [online]. 11.4.2014 [cit. 2015-0213]. Dostupné z:http://www.infoportal.cz/.
16
Pokud společník řádně a včas nesplní svou vkladovou povinnost, bude mu účtován úrok z prodlení. S účinností ZOK nastávají změny u výše úroku. Dle ObchZ náležel v případě prodlení roční úrok ve výši 20% z nesplacené částky. 21 Dnes výše úroku z prodlení odpovídá dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky.22 Za jiný právní předpis je považováno nařízení vlády č. 351/2013. Roční výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.23 Zákon se opět odvolává na společenskou smlouvu, která může výši úroku z prodlení změnit, a to zvýšit tuto hranici nebo snížit až na nulovou částku a tím zcela tuto sankci vyloučit. Společník, který ve stanovené lhůtě nesplní svou vkladovou povinnost, může být rozhodnutím nejvyšších orgánů ze společnosti vyloučen. Vyloučení se však netýká celé účasti společníka ve společnosti, jak tomu bylo dříve, ale je vázáno pouze na ten podíl, ohledně něhož je společník v prodlení se splněním vkladové povinnosti. Vyloučení společníka probíhá v tzv. kadučním řízení. 24
2.2
Předmět vkladu
Předmětem vkladu může být v obecné rovině jakákoliv majetková hodnota. Pod tímto pojmem jsou představovány věci, které se společník nebo budoucí společník zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem splnění vkladové povinnosti.25 V právním slova smyslu je věc vše, co slouží k potřebě lidí a je rozdílné od osoby. 26 ZOK neobsahuje taxativní výčet předmětů vkladů. Obecně platí, že veškeré věci, které jsou považovány OZ za věci a nejsou vyloučené ustanoveními ZOK, mohou společnosti využít jako předměty vkladů. V nejobecnější rovině jsou vklady děleny na peněžité a nepeněžité (ovšem penězi ocenitelné). U nepeněžitých vkladů dochází díky jejich odlišnému splácení k trojímu dělení, tedy na věci movité, nemovité a ostatní nepeněžité vklady. 21
§ 113 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 151 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů 23 § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. 24 KÁNINSKÁ, Martina. Vkladová povinnost. Verlag Dashöfer [online]. 11.4.2014 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.infoportal.cz. 25 § 15 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. 26 § 489 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 22
17
2.2.1 Peněžité vklady Za peněžitý vklad se označuje určitá peněžní částka, hotovostní nebo bezhotovostní, kterou společník dává společnosti k dispozici. Tato částka může být poskytnuta v tuzemské i zahraniční měně. Při vyjádření částky v zahraniční měně musí být však stanoven i korunový ekvivalent.27 Peněžité vklady se povinně platí na bankovní účet zřízen správcem vkladu, kde jsou do vzniku společnosti bankou blokovány. Omezení pravidla platí při zvyšování ZK, zachována je povinnost splácet na bankovní účet, ale banka účet neblokuje ani jinak neomezuje jinými podmínkami. Vlastnické právo na peněžité vklady vzniká společnosti až dnem vzniku společnosti, nikoliv jejich splacením.
2.2.2 Nepeněžité vklady Nepeněžité vklady můžeme dále dělit na vklady hmotné a nehmotné. Hmotné věci, které mají povahu samostatného předmětu, se dále rozlišují na nemovité a movité věci. Nehmotnými věcmi se rozumějí práva a jiné věci bez hmotné podstaty. Na rozdíl od peněžitých vkladů, nepeněžité vklady nejsou spláceny jednotným způsobem a jejich ohodnocení je problematičtější. Záleží bezprostředně na jednotlivém předmětu vkladu. České právo zakotvuje standardy a pravidla, podle kterých se stanovuje přesné ohodnocení majetku. Zabraňuje se tak nadhodnocení či podhodnocení vkladů a následná zkreslující a chybná výše ZK. Nepeněžitým
vkladem
může
být
majetek,
jenž
podléhá
následujícím
požadavkům: -
způsobilost být předmětem právních vztahů;
-
převoditelnost;
-
hospodářskou zjistitelnost vkladu v penězích;
-
hospodářská využitelnost ve vztahu k předmětu podnikání;
-
schopnost splacení vkladu před zápisem do obchodního rejstříku. Majetek, který vkladatel dává k dispozici společnosti, musí být penězi ocenitelný
a jeho hodnota se dá vyjádřit v české měně. To znamená, že každý nepeněžitý vklad se dá přepočítat na peněžitý ekvivalent. Další podmínka související s hospodářskou zjistitelností je využitelnost vkladu k předmětu podnikání. Požadavek zjistitelnosti
27
ELIÁŠ, Karel. Vklady do obchodních společností: Předmět vkladu. In ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 26. Právnické učebnice (C.H. Beck).
18
hospodářské hodnoty nepeněžitého vkladu vyplývá taktéž z čl. 7 Druhé směrnice.28 Kritérium využitelnosti vkladu k předmětu podnikání přikazuje, aby vkladem byl pouze majetek, který má vztah k předmětu podnikání a má k realizaci předmětu podnikání bezprostředně sloužit, popř. měl by být využitelný v činnostech, které jsou pro realizaci předmětu podnikání nezbytné. 29 Tato zásada již v ZOK není vyžadována. V praxi tato povinnost hojně přetrvává a ve velké míře vložené nepeněžité vklady jsou pro podnikatelský cíl používány. Pokud předmětem vkladu bude automobil, může sloužit pro obchodní cesty statutárních orgánů, nebo nemovitosti mohou sloužit jako skladovací prostory. Požadavek splacení vkladů před zápisem do obchodního rejstříku se rozumí splacení před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. K tomuto návrhu se přidává doklad prokazující splacení nepeněžitého vkladu – prohlášení správce vkladu. Tato povinnost je omezena pouze na kapitálové společnosti, protože ony vytvářejí ZK ze zákona a je potřeba vyššího stupně ochrany. Při zvýšení ZK by vklady měly být taktéž splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení ZK do obchodního rejstříku. Dokladem o splacení je v tomto ohledu prohlášení statutárního orgánu společnosti.
2.2.2a Omezení nepeněžitého vkladu Ačkoliv rekodifikací soukromého práva došlo ke zmírnění požadavků na předmět vkladu, některé zákazy stanovené ObchZ přetrvávají. Jiné omezení předmětu vkladu nalezneme v OZ a ve zvláštních předpisech, například v režimu ochrany životního prostředí.30 Další skupinu tvoří věci, jež jsou ve výhradním vlastnictví státu. Podrobněji jednotlivá omezení popíší následující odstavce. ZOK ve své obecné části vylučuje z předmětu nepeněžitých vkladů vklady spočívající v provedení práce či poskytnutí služby. Toto ustanovení je i v souladu s čl. 7 Druhé směrnice. Smyslem tohoto zákazu je zabránit tomu, aby ZK tvořily fiktivní vklady a vklady s nesprávným ohodnocením. Tento zákaz již podle nové úpravy platí jen pro kapitálové společnosti. Nově je
28
Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocenností těchto opatření. 29 ELIÁŠ, Karel. Vklady do obchodních společností: Předmět vkladu In ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 26. Právnické učebnice (C.H. Beck). 30 Např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
19
přípustné, aby vklady společníků do veřejné obchodní společnosti a vklady komplementářů komanditní společnosti byly splaceny provedením práce nebo poskytnutím služby a to za předpokladu splnění třech kumulativních podmínek:
společenská smlouva musí tuto možnost výslovně připouštět,
společenská smlouva dále musí stanovit i ocenění prováděné práce či poskytnuté služby nebo způsob tohoto ocenění,
k tomu, aby byla tato možnost zakotvena ve společenské smlouvě, musejí dát souhlas všichni společníci. 31 Za nepeněžitý vklad nelze taktéž považovat takové hodnoty, které jsou osobní
povahy, a to práva majetkové i nemajetkové povahy. Mezi právo majetkové povahy se řadí například právo na starobní důchod ze státního důchodového systému dle zákona o důchodovém pojištění. Nutné je však odlišit peněžité plnění, které bylo již v rámci těchto dávek vyplaceno. Ty mohou být jako peněžitý vklad použity. Mezi práva nemajetkové povahy se řadí osobnostní práva, například právo na ochranu osobnosti. 32 Omezení vkladu dopadá i na majetek, o kterém zvláštní zákon stanoví, že může být ve vlastnictví pouze státu nebo určených právnických osob.33 Jak vyplývá z článku 11 Listiny základních práv a svobod, majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob.34 Příkladem můžeme uvést horní zákon, jenž stanovuje, že nerostné bohatství je vlastnictvím České republiky (dále jen „ČR“) 35 a nemůže být vkladem do ZK. Dle zákona o pozemních komunikacích je stát výhradním vlastníkem dálnic, pro ostatní druhy silnic se využije ustanovení, že mohou patřit jen vybraným právnickým osobám, konkrétně obcím a krajům.36 Do další kapitoly omezení spadají věci, které obvykle vlastní běžný subjekt, ale v určitém případě je stát zákonem vázán věc dále nepředávat. Lépe pochopitelné bude toto tvrzení na příkladu. V rámci zákona o ochraně přírody a krajiny nelze zcizit lesy, lesní půdní fond, vodní toky a plochy a nezastavěné pozemky na území národních parků,
31
HORÁČEK, Tomáš. In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. et al (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s 550. 32 Základní kapitál: Nepeněžitý vklad. In DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 536. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). 33 § 125 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 34 Čl. 11. odst. 2 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. 35 § 5 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 36 § 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
20
národních přírodních rezervací a národních přírodních památek.37 V tomhle případě je majetek ve vlastnictví státu. Za jiných okolností by tyto předměty mohly být předmětem vkladu. To samé platí o majetku nacházejícím se na území vojenských újezdů. Vklad do obchodních společností může být ztížen právem vztahující se k třetím osobám. Jedná se například o předkupní právo. Pokud je ujednáno k věci, potencionálnímu předmětu vkladu, doložka o předkupním právu, musí vkladatel nejprve nabídnout věc předkupiteli. V opačném případě může tento počin vést k zániku společnosti.
2.2.2b Taxativní výčet nepeněžitých vkladů Co může být nepeněžitým vkladem:38
věc, resp. vlastnické právo k ní – věci movité i nemovité;
spoluvlastnický podíl;
právo odpovídající věcnému břemeni;
závod nebo část závodu;
pohledávka;
právo užívací nebo požívací;
nehmotné statky, resp. absolutní práva k nim;
cenné papíry;
obchodní podíl.
37
§§ 23, 32 a 35 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 38 Nepeněžité vklady do kapitálových společností: Právní pohled. In MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s 18.
21
3
Ocenění nepeněžitých vkladů
Dříve než můžeme vložit do ZK nepeněžitý vklad, je nutné znát jeho peněžní ekvivalent, jelikož zákon za nepeněžitý vklad považuje pouze penězi ocenitelné hodnoty. Hodnota nepeněžního vkladu se ve většině případů stanoví posudkem znalce (u kapitálových společností) nebo dohodou společníků ve společenské smlouvě (u osobních společností). Ocenění nepeněžitého vkladu může nastat ve dvou případech, buď při založení společnosti, nebo při zvýšení ZK. Oba způsoby se řídí stejnými pravidly. Ocenění nepeněžitého vkladu znaleckým posudkem je již u nás tradiční. Rekodifikační zákon neupouští od tohoto institutu, pouze zmírňuje nároky na osobu znalce. Změněna je pouze systematika v rámci zákona. Oceňování bylo řešeno v ObchZ v obecné části. V ZOK jsou ustanovení o znaleckém posudku rozepsána u každého typu společností zvlášť. Důvodem jsou nejednotná pravidla pro povinnosti znalce a náležitosti posudku samotného.39 Ocenění nepeněžitého vkladu u osobních společností není ustanoveními obchodního práva tolik redukováno. Vzhledem k tomu, že veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti netvoří ZK ze zákona, není znalecké ocenění obligatorně vyžadováno. Společníci si mohou ocenit vklady dohodou mezi sebou, využít služeb znalce nebo vybrat jiný způsob ocenění. Ačkoliv se jim nabízí mnoho způsobů ocenění, je nutno podotknout, že ocenění nezávislou třetí osobou je výhodné z hlediska zamezení případných budoucích sporů. Nepeněžitý vklad vnášený do ZK s.r.o. a a.s. oceňuje znalec. U kapitálových společností je silně omezena smluvní volnost při oceňování nepeněžitých vkladů. Důvodem je ochrana věřitelů, neboť společníci těchto společností neručí za závazky společnosti buď vůbec, nebo jen do zápisu splacených vkladů v obchodním rejstříku. Dalším důvodem je ochrana menšinových společníků, protože ti by mohli být na valné hromadě při stanovení hodnoty nepeněžitých vkladů přehlasováni. 40 Výběr a požadavky na osobu znalce jsou po zakotvení ZO sníženy. Dříve výběr znalce podléhal usnesením soudu a tím se zajistilo, aby znalec byla osoba nezávislá na společnosti. Zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost mohli podat pouze k místně 39
Založení a vznik akciové společnosti: Ocenění nepeněžitých vkladů u akciové společnosti. In HEJDA, Jan. Akciová společnost. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2014, s. 101. Právo (ANAG). 40 Důvody pro ocenění vyplývající z obchodního zákoníku: Nepěněžitý vklad. POLÁČEK, Bohumil. Posudek znalce a podnik. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 23.
22
příslušnému obecnému soudu návrh na jmenování znalce, popřípadě mohli požádat o jmenování více znalců.41 V tomto případě musel navrhovatel uvést, zda více znalců má podat společný posudek, nebo zda každý z nich má podat posudek samostatný. I když je dnes od tohoto požadavku výběru znalce soudem upuštěno, nic obchodním společnostem nebrání, aby jim znalce pro ocenění nepeněžitému vkladu jmenoval soud. Pokud se korporace rozhodne pro tento způsob, jedná se o zvláštní druh nesporného řízení, které je zahájeno na návrh zakladatele či budoucího zakladatele. Za trvání společnosti se řízení zahajuje pouze na návrh společnosti. Návrh na jmenování znalce musí podléhat náležitostem podle občanského soudního řádu. Z podání tedy musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a v neposlední řadě musí být podepsáno a datováno.42 Mezi další podstatné náležitosti patří jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. V prvním stupni je k řízení místně příslušný krajský soud. Účastníci řízení jsou navrhovatel a znalec, který má být soudem jmenován na ocenění vkladu. Soud o osobě znalce je povinen rozhodnout usnesením do 15 dnů od doručení návrhu na určení znalce. 43 V současnosti mají kapitálové společnosti právo celý proces se jmenováním znalce soudem přeskočit a pro tuto funkci vybrat osobu sami ze seznamu znalců podle zákona o znalcích a tlumočnících. Při zakládání společnosti vybírají znalce zakladatelé. V době existence společnosti, zejména pro účely zvýšení ZK, znalce vybírá ve s.r.o. jednatel a u a.s. představenstvo.44 I přes upuštění od jmenování znalce soudem je zákonem zajištěno, aby posudek zpracovávala kvalifikovaná a ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu jmenovaná osoba. 45 Zákon o znalcích a tlumočnících ve svých paragrafech zakazuje znalci vyhotovit posudek, ve kterém by se mohlo pochybovat o jeho nepodjatosti. Pokud by znalec nedodržel podmínku objektivního
41
§ 59 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 43 § 79 zákona č. 99/1963 Sb, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 44 BĚLOHLÁVEK, Alexander J. a Renáta HÓTOVÁ. In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. a kol (ed). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 14. 45 §3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 42
23
posudku, může být odvolán a nahrazen jiným. Novinkou v ZOK je, že znalec nemusí být osoba nezávislá na korporaci. Seznamy znalců a tlumočníků vedou krajské soudy, v jejichž obvodu má znalec místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území ČR.46 Výkonným orgánem, pod který znalci spadají, je Ministerstvo spravedlnosti, jenž vede ústřední seznam znalců a tlumočníků. Seznamy jsou veřejně přístupné, mimo jiné i na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Znalec je povinen vyhotovit znalecký posudek řádně, ve stanovené lhůtě, oboru a odvětví ve vztahu k předmětu nepeněžitého vkladu. Znalecký posudek musí znalec zpracovat osobně. Vyžaduje-li to povaha věci, je oprávněn přibrat konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Tuto okolnost společně s důvody, které k ní vedly, musí uvést v posudku.47 Mezi další povinnosti znalce patří zachování mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své činnosti. Zákaz platí i po skončení jeho znalecké práce. Výjimku vytváří situace, kdy využije těchto skutečností přiměřeným způsobem pro vědecké nebo vzdělávací účely. Mlčenlivosti může znalce zprostit pouze osoba, pro kterou znaleckou činnost vykonal.48 Za zpracování znaleckého posudku náleží znalci odměna. Její výše se určuje podle dohody mezi znalcem a osobou, která znalecký posudek objednala, tedy zakladatelem, resp. statutárním orgánem. Odměnu hradí společně a nerozdílně zakladatelé. Znalec má právo taktéž na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s vypracováním posudku. Ty se hradí podle stejného principu jako odměna. Požadavky na obsahové náležitosti znaleckého posudku se upřesňují u každé kapitálové společnosti zvlášť. Znalecký posudek pro s.r.o. musí alespoň obsahovat popis nepeněžitého vkladu, použité metody ocenění nebo metodu ocenění, částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje, a odůvodnění, jak znalec k tomu ocenění došel.49 Znalecký posudek vypracovaný pro a.s. obsahuje alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými 46
§7 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta. In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 145. 48 §10 a odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 49 §143 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. 47
24
způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad a částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.50 Metody oceňování majetku nalezneme v § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, avšak znalec není na tyto metody vázán. Proto ve svém znaleckém posudku musí objasnit, jak k výslednému ocenění dospěl. Od ocenění hodnoty nepeněžitého vkladu třeba odlišit částku výše vkladu do ZK společnosti. Vklad může být do společnosti vložen v částce nižší, než je částka stanovená znalcem, nikoliv však v hodnotě vyšší. V tom případě by znalecký posudek ztrácel na svém významu a byl by zbytečný. Hodnota vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě či stanovách. Tento způsob ocenění, který zde byl nastíněn, můžeme souhrnně nazvat obchodněprávním oceněním. Pro nově vzniklou společnost je toto ocenění nejdůležitější. Z této hodnoty se určují podíly společníků na ZK a s tím dále související míra vlivu společníka, podíl na zisku, vypořádací podíl apod. Tato hodnota, jak již bylo řečeno, je vepsána do společenské smlouvy či stanov. V neposlední řadě je tato částka rozhodná z hlediska účetního, jelikož bude v nově vzniklé společnosti o ní účtováno. 51
50
§ 251 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. DĚRGEL, Martin: Nepeněžité vklady do obchodní společnosti. Účetnictví: daně a právo v zemědělství : odborný měsíčník pro podnikatele, ekonomy a účetní v zemědělství, potravinářství, agroslužbách, lesním a vodním hospodářství. Praha: ČZT 2000-, 2012, č. 11. ISSN 1212-9453. 51
25
4
Správa vkladů
Obchodní korporace nemůže před svým vznikem, tedy zápisem do obchodního rejstříku, nabývat práva a povinnosti. To znamená, že nemůže vlastnit majetek, a proto je správou vkladů v ještě neexistující právnické osobě pověřen správce vkladů, který je povinen vklady od zakladatelů převzít, pečovat o svěřené vklady s péčí řádného hospodáře a po vzniku společnosti je společnosti předat. Správce vkladu se určuje na základě společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy nebo stanov. Správcem vkladů může být kterýkoliv zakladatel, banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo nebo nově i jakákoliv osoba stojící mimo společnost (např. notář, advokát, realitní kancelář, apod.). 52 Pokud je správcem vkladu jeden ze zakladatelů, upravuje vztah mezi správcem vkladu a zakladateli společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy za podpůrného použití ustanovení o správě cizího majetku, jež jsou obsažena v OZ. Taktéž ve společenské smlouvě, zakladatelské listině či stanovách je určeno, zda se jedná o činnost úplatnou či bezúplatnou. Správcem vkladu může být v případě splácení peněžitých vkladů banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo. Peněžité vklady jsou vnášeny na zvláštní účet u banky. Smlouva o zřízení účtu bude uzavřena mezi bankou nebo spotřebním a úvěrním družstvem a zakladateli společnosti. 53 Další možností je, že správcem vkladu bude zvolena osoba stojící mimo společnost. Vztah, který se vytvoří mezi zakladateli a správcem vkladu se bude taktéž řídit ustanoveními OZ o správě cizího majetku, pokud nedojde k jiné dohodě. V tomto případě správci náleží odměna podle povahy jeho služeb. Povinnost zaplatit tuto odměnu mají zakladatelé. Správcem vkladu může být pouze jedna osoba. To i v případě, že jsou do ZK vloženy jak peněžité tak nepeněžité vklady. Správa vkladu je závazek podléhající úpravě smlouvy o příkazu podle OZ, nedojde-li mezi zakladatelem a správcem vkladu k jinému ujednání. Smluvními stranami smlouvy jsou zakladatelé společnosti v postavení příkazce a správce vkladu, příkazník. Příkazní smlouva je upravena občanským zákoníkem v § 2430 až 2444. Příkazník má povinnost plnit příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností, v daném případě i s respektováním kogentních ustanovení ZOK. Má 52
Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. In: [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf. 53 BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta. In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 145.
26
oprávnění použít každého prostředku, kterého vyžaduje správa vkladu, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. V zájmu příkazce se může odchýlit od jeho pokynů, pokud je to v zájmu příkazce. Příkaz provádí osobně, svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá jako kdybyby příkaz prováděl sám. Dále je povinen na žádost příkazce podat zprávy o postupu plnění příkazu, převést na příkazce užitek z prováděného příkazu, tzn. předat po vzniku společnosti příkazci splacené vklady i s plody a s užitky. Naopak příkazník má nárok na sjednanou odměnu a na náhradu na účelně vynaložené náklady pří provádění příkazu.54 Jednou z podmínek pro podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku je splacení veškerých vkladů nebo jejich předepsaných částí. Správce vkladu podává prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části. Jedná se o důkazní prostředek, jenž dokazuje splnění vkladové povinnosti společníků. Náležitosti nejsou zákonem obligatorně určeny, pouze je ustanoveno, že prohlášení musí být písemnou formou. Forma notářského zápisu a úředně ověřené podpisy nejsou nutností. Prohlášení se předává statutárnímu orgánu společnosti, případně osobě, které byla statutárním orgánem udělena plná moc k podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Prohlášení je přiloženo k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Stejná pravidla o splacení vkladů, která platila doposud v ObchZ, platí i dnes. Částečné plnění se týká pouze peněžitých vkladů, nepeněžité vklady musejí být v plné výši splaceny před vznikem společnosti.
Hodnota uvedená na prohlášení o splnění vkladové povinnosti se zapisuje
do obchodního rejstříku jako výše splaceného ZK. V situaci, kdy správce vkladu uvede na vydaném dokumentu částku vyšší, než skutečně splacenou vkladovou povinnost, vzniká mu ze zákona ručení věřitelům korporace za dluhy, které vůči nim korporace má. Jedná se o omezené ručení do výše rozdílu mezi výší uvedenou v prohlášení a skutečnou výší vkladu. Ručení je časově redukováno lhůtou v délce pěti let od vzniku obchodní korporace. Úprava ručení správce vkladu zůstala ve srovnání s ObchZ nepozměněna. S ohledem na systematiku OZ, se ručení řídí podle § 1723 odst. 2 občanského zákoníku a podle úpravy ručení obsažené v ustanoveních § 2019 až 2028.
54
BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta. In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. at al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 151.
27
5 Splnění vkladové povinnosti a převod vlastnického práva Při vzniku korporace rozeznáváme dva navazující okamžiky. Prvním okamžikem je splnění vkladové povinnosti a tím druhým je okamžik, kdy korporacím vzniká vlastnické právo ke splaceným vkladům. Z toho je patrné, že vlastnické právo ke vkladům nevzniká v době, kdy zakladatel předává vklad společnosti. V tomto přechodném období zaujímá svoji roli správce vkladu. Zakladatel při splacení své vkladové povinnosti předává vklad správci vkladu a zaniká vkladová povinnost vkladatele. Vlastnické právo k předmětům vkladů získává společnost až okamžikem vzniku korporace, tedy zápisem do obchodního rejstříku. Výjimkou je vlastnické právo k nemovitostem, které vzniká až vkladem tohoto práva do katastru nemovitostí.55 ZOK rozlišuje okamžik splnění vkladové povinnosti s ohledem na dělení věcí na věci movité a nemovité. Věci nemovité jsou splaceny okamžikem předání věci správci vkladu a společně s věcí se předává i písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci. Pokud půjde o situaci, kdy je nemovitá věc součástí závodu, použijí se ustanovení o prodeji závodu.56 Obě podmínky, předání nemovitosti a podpis prohlášení, musejí být splněny kumulativně. Je-li předmětem vkladu věc hmotná movitá, vkladová povinnost je splněna pouhým předáním věci správci vkladu, pokud společenská smlouva nebo jiný typ dokumentu nestanoví jinak. Za nepeněžitý vklad můžeme považovat i nehmotné movité věci. Přestože to nejsou fyzicky ovladatelné předměty, mají svého vlastníka, který má právo věci užívat, bránit se zásahům ze strany třetích osob a pro účely ZK má vlastník právo nehmotné statky převádět na někoho dalšího. Vklad nehmotné věci je splacen v okamžiku uzavření příslušné smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladu. Oproti hmotným věcem, není možné některé nehmotné vklady fakticky předat, a proto spočívá jejich splácení odevzdáním datových nebo jiných nosičů a dokumentací, které zachycující jejich obsah a jiné skutečnosti, důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu. Vlastnické právo k nehmotným statkům přechází na společnost až dnem vzniku společnosti. Pokud je 55
Rozhodnutí Krajského soudu České Budějovice z 15.prosince 1999, sp.zn. 10 Ca 253/99. Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. In: [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf. 56
28
třeba k účinnosti převodu nehmotného majetku provést Úřadem průmyslového vlastnictví zápis do příslušného rejstříku, přechází vlastnictví na společnost až dnem účinnosti tohoto zápisu.57 Zákon připouští možnost, že se hmotná či nehmotná movitá věc nemusí nacházet na území ČR a ani sloužit k přímé podnikatelské aktivitě korporace v ČR. Tuto věc lze ponechat na původním místě. Po předání správci vkladu je správce povinen řádně zajistit její ochranu třetí osobou, jakož i věc případně pojistit.58 Ostatní nepeněžité vklady jsou splaceny uzavřením smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladu. Ke dni vzniku obchodní společnosti a převodu vlastnického práva má společnost za povinnost vytvořit zahajovací rozvahu a dále vést účetnictví. První kroky, kterými společnost účetnictví otevírá, budou nastíněny v rámci jednotlivých podkapitol. Poslední den vedení účetnictví je zároveň i dnem zániku společnosti.59
5.1
Splacení peněžitého vkladu
Peněžitý vklad je splacen v okamžiku připsání částky na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva. Účet je zřízen správcem vkladu na jméno zakládané korporace. Dnem splacení vkladu je den, v němž je příslušná částka připsána bankou ve prospěch zvláštního účtu. Nejedná se tedy o okamžik, kdy částka byla odepsána z účtu vkladatele, popřípadě odeslána. Vlastnické právo k peněžitým vkladům, které jsou splaceny před vznikem korporace, přechází na korporaci až dnem jejího vzniku. V případě založení společnosti peněžitým vkladem, je postup otevření účetnictví velmi jednoduchý. V zahajovací rozvaze mohou vznikat pouze dva druhy aktiv, jimiž jsou peněžní prostředky na běžném účtu a pohledávka za upsaný nesplacený vklad.60 Položka ZK je poté na straně pasiv. Otevření účtů v účetnictví je následující. Splacené části vkladu se účtují na účet 211 - Bankovní účet (MD) a 701 – Počáteční účet rozvážný (D). Nesplacené části vkladu na účet 353 – Pohledávky za upsaný kapitál (MD) a opět 57
Nepeněžité vklady do kapitálových společností: Právní pohled. In MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s 23. 58 BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ Renáta. In BĚLOHLÁVEK, Alexander J et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 156. 59 § 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 60 Peněžité vklady: Peněžitý vklad. In SKÁLOVÁ, Jana; POKORNÁ Pěva. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, s. 58.
29
účet 701 – Počáteční účet rozvážný. Další účetní operací při vzniku společnosti je připsání základního kapitálu na účet 701 – Počáteční účet rozvážný (MD) a otevření účtu 411 – Základní kapitál (D). Při vymezení peněžitých vkladů je třeba upozornit na cenné papíry ve formě směnky a šeku. Tyto platební prostředky jsou primárně řazeny mezi nepeněžité vklady, přestože představují titul pro peněžité plnění. Existuje zde určitá výjimka, kdy se vkladatel zavazuje ke vkladu peněžitému a tento peněžitý vklad splatí formou směnky nebo šeku. V tomto případě nejsou směnka a šek považovány za nepeněžitý vklad.
5.2
Splacení nepeněžitého vkladu
U nepeněžitého vkladu platí podmínka, že musí být před podáním návrhu zápisu obchodní korporace do obchodního rejstříku splacen v plné výši. Způsob splacení na rozdíl od peněžitých vkladů není jednotný a závisí na povaze předmětu vkladu. Některé druhy nepeněžitých vkladů jsou ZOK upraveny výslovně, jiné jsou zahrnuty pod obecný způsob splacení. V rámci dalších kapitol budou rozebrány jednotlivé předměty nepeněžitého vkladu. Před tím bude nastíněno účetnictví obchodních korporací, které musí být zahájeno dnem vzniku korporace. Pro úplnost informací se dotkneme i účetnictví vkladatele. Na nepeněžité vklady dopadají i ustanovení některých daní, i o nich bude pojednáváno.
5.2.1 Účtování o nepeněžitých vkladech z pohledu vkladatele Zakladatel má po úpisu nepeněžitého vkladu, respektive po podpisu společenské smlouvy nebo stanov, povinnost vklad splatit již před vznikem společnosti. Ovšem vlastnictví ke splaceným majetkovým hodnotám až do dne vzniku společnosti zůstává vkladateli. Z účetního hlediska je nutné ohledně prvotní tvorby ZK řešit přechodný stav, kdy svůj vklad předal správci vkladu a věci už nemá ve faktické moci, ale stále je vlastníkem. Řešení musíme rozdělit podle subjektů na ty, které vedou účetnictví a na subjekty, které vedou daňovou evidenci. Řešení pro vkladatele, kteří vedou účetnictví, najdeme v Českém účetním standardu č. 012 - Změny vlastního kapitálu. Postup účetních operací lze rozdělit na dvě fáze. První fáze od založení po vznik společnosti se orientuje na splacení vkladu. Vkladatel účtuje hodnotu vkladu na podkladě písemného potvrzení správce na účet 378 – 30
Pohledávka vůči nabyvateli vkladu (MD) a na účet 211, 221, 112, 123, 132, 07x nebo 08x (vše D) a to dle podle formy vkládaného majetku. Ve druhém období začínajícím vznikem společnosti, tj. jejím zápisem do obchodního rejstříku, vkladatel účtuje o získání podílu. Na vrub účtu 06x – Dlouhodobý finanční majetek v podobě podílu ve vazbě na míru účastí ve společnosti (MD) a ve prospěch účtu 367 – Závazek z upsaných cenných papírů a vkladů (D). Následně provede zakladatel, v této fázi již společník, vzájemný zápočet. Účtuje na vrub účtu 367 – Závazek z upsaných cenných papírů a vkladů (MD) a ve prospěch účtu 378 – Pohledávka z titulu splaceného vkladu (D).61 Vklad do obchodní společnosti může poskytnout i osoba, která nesplňuje podmínky pro vedení účetnictví, tudíž není zapsána v obchodním rejstříku, dosahuje ročních obratů menších než 25 milionů korun a není součástí sdružení. Fyzické osoby v tomto případě nevedou účetnictví, ale vykazují výdaje jednodušší formou než účetnictví, tzv. daňovou evidencí. Řídí se tedy ustanovením § 7 b zákona o daních příjmů. K ocenění majetku pro účely daňové evidence se použijí principy dle § 7 b odst. 3 zákona o daních z příjmů. Podobně jako při vedení účetnictví v období od založení po vznik společnosti vzniká pohledávka vkladatele po správci vkladu. Po založení společnosti, vkladatel získá majetkovou účast a ta je v daňové evidenci představována jako dlouhodobý finanční majetek. Pohledávka vůči správci vkladu zaniká. Výhodou daňové evidence je nepostižitelnost závad v jejím vedení vzhledem k tomu, že se na vedení daňové evidence nevztahuje zákon o účetnictví a tím pádem ani sankce v něm obsažené.62
5.2.2 Účtování o nepeněžitých vkladech z pohledu vzniklé společnosti Vzniklé obchodní společnosti mají jednodušší účetnictví než výše popsané účetnictví vkladatele. Je to dáno pravidlem, které nařizuje úplné splacení nepeněžitého vkladu vkladatelem do společnosti. Podvojné účetnictví společnost zahajuje zároveň se vznikem společnosti v souladu ustanovením § 4 zákona č. 563/1993 Sb., o účetnictví. K tomuto dni společnost otevírá i účetní knihy a sestavuje zahajovací rozvahu. Všechny položky vkládané do společnosti se v zahajovací rozvaze nachází na straně aktiv. Oproti tomu se na straně pasiv vpisuje jejich součet do položky ZK. Z této 61
Účetnictví: daně a právo v zemědělství : Odborný měsíčník pro podnikatele, ekonomy a účetní v zemědělství, potravinářství, agroslužbách, lesním a vodním hospodářství. Praha: ČZT 2000-, 2012, č. 11. ISSN 1212-9453. 62 Nepeněžitý vklad do kapitálových společností: Účetní a daňový pohled. In MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 39.
31
vcelku jednoduché zahajovací rozvahy se majetkové hodnoty jednotlivých vkladů přenesou pomocí počátečního účtu rozvážného přímo na odpovídající majetkový účet. Konkrétněji se dostáváme k účtovým třídám 0 – Dlouhodobý majetek (MD). Celkový součet ZK bude účtován ve prospěch účtu 411 – Základní kapitál.
5.2.3 Daňové dopady vkladů Na nepeněžité vklady v prvé řadě dopadají ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Konkrétně ustanovení týkající se odpisů majetku. Odpisy se rozumí částka, jež vyjadřuje opotřebení majetku za určité období. Vypočítávají se pro hmotný i nehmotný majetek. Rozlišují se daňové a účetní odpisy. V rámci stanovení základu daně z příjmů jsou důležité daňové odpisy. Účetní odpisy se řídí pravidly zákona o účetnictví a vyjadřují skutečnou míru opotřebení. Při stanovení odpisů hmotného majetku rozlišujeme dvě situace. Pokud nabyvatel získal majetek od osoby s bydlištěm nebo sídlem v ČR, a pokud tento majetek zároveň byl u fyzické nebo právnické osoby zahrnut v obchodním majetku, nově vzniklá společnost pokračuje v odpisování započatém vkladatelem.63 Odlišná situace nastává u hmotného majetku, který nebyl zahrnut u fyzické osoby v obchodním majetku, nebo vkladatel neměl na území ČR své sídlo nebo bydliště. V tomto případě nabyvatel nepokračuje v odpisování. Vstupní cena pro odpisování bude stanovena pořizovací cenou, pořídila-li majetek fyzická osoba úplatně, vlastními náklady, byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a v případě nabytí majetku zděděním nebo darováním, se použije cena hmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí. Tato zásada platí při vkládání majetku, který fyzická osoba pořídila v době kratší než 5 let.64 V ostatních případech, kdy se jedná o majetek, který fyzická osoba pořídila ve lhůtě delší než 5 let, se vstupní cena určí dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, jako reprodukční cena. 65 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku jsou daňově uznatelnými náklady a snižují tak základ daně.66 Výše odpisů se určuje dle §§ 30, 30a, 30b, 31 nebo 32 zákona o daních z příjmů, za předpokladu rovnoměrného nebo zrychleného odpisování. Pokud hmotný majetek nedostál požadavkům na zařazení do dlouhodobého hmotného majetku
63
§30 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. §29 odst. 8 zákona č. . 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 65 §29 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 66 §24 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 64
32
dle zákona o daních z příjmů, pak daňově uznatelným výdajem jsou účetní odpisy pouze do výše zůstatkové ceny evidované u vkladatele ke dni vkladu.67 Nehmotný majetek je odpisován dle § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů za splnění podmínek, že hodnota vkladu přesahuje částku 60 000 Kč a doba použitelnosti majetku je delší než jeden rok.68 Nabyvatel pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem za podmínky, že vkladatelem mohly být odpisy u tohoto nehmotného majetku uplatňovány.69 Vklad pohledávky je pro nabyvatele daňově nevýhodný. Pohledávky nejsou daňově uznatelným výdajem70, nemohou snížit základ daně. Pohledávky netvoří odpisy ani opravné položky. Vklad do obchodní společnosti může podléhat i dani z přidané hodnoty, která se upravuje zákonem č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Při výpočtu daně je nutné nejprve určit, zda je vklad předmětem daně, nebo není, nebo zda je od daně osvobozen. Den uskutečnění zdanitelného plnění je dnem nabytí vlastnického práva ke vkladům. Základ daně je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a to ve smyslu ustanovení § 36 zákona o dani z přidané hodnoty. Vkladatel i nabyvatel odpovídají za splnění vkladové povinnosti společně a nerozdílně. Vkladatel zaúčtuje daň z přidané hodnoty, kterou má odvést jako závazek na stranu D účtu 343 – Daň z přidané hodnoty, proti straně MD účtu 061, 062, nebo 063 – Dlouhodobý finanční majetek.71 Nabyvatel po registraci jako plátce daně má nárok na odpočet daně dle §74 zákona o dani z přidané hodnoty. Účtování proběhne pomocí pohledávky 343 – Daň z přidané hodnoty (MD) a 648 – Ostatní provozní výnosy (D). Na předmět vkladu mohou dopadat i ustanovení daně spotřební, která se vztahuje na líh, pivo, víno, minerální oleje a tabákové výrobky. Zákon č. 353/2003 Sb., o dani spotřební stanoví povinnost daň přiznat a zaplatit dnem převodu vlastnického práva k
67
§24 odst. 2 písm. v) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. §32 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 69 §32 a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 70 §25 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 71 Nepeněžitý vklad do kapitálových společností: Účetní a daňový pohled. MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 62. 68
33
nezdaněným vybraným výrobkům, které se nacházejí mimo režim podmíněného osvobození od daně.72 Ovlivnit nepeněžitý vklad mohl i zákon o dani darovací, dědické a z převodu nemovitostí. Přesněji řečeno mohly při vkladu nastat pouze povinnosti vyplývající z daně z převodu nemovitostí, protože vklad majetku je úplatným převodem. Pokud se nacházíme v období do konce roku 2013, mluvíme o dani z převodu nemovitosti, od roku 2014 se převod nemovitostí řídí zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.
Před rekodifikací byly nemovitosti od této daně
osvobozeny, za předpokladu splnění pětiletého časového testu, kdy během této doby nezanikne účast společníka ve společnosti. 73 V nynější době zaniká osvobození od daně při vkladu nemovitosti a společnosti jsou povinny odvést daň ve výši 4% znalecké ceny. Obchodní společnost se může stát poplatníkem daně silniční dle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Poplatníkem se stává okamžikem zápisu společnosti jako provozovatel vozidla v technickém průkazu. Původnímu majiteli zaniká daňová povinnost uplynutím kalendářního měsíce, který předchází před kalendářním měsícem vzniku daňové povinnosti novému poplatníkovi.74 Změna poplatníka nenastává s předáním vozidla či vznikem vlastnického práva. Nemovitosti jako nepeněžitý vklad podléhají v neposlední řadě zákonu č. 338/1992, o dani z nemovitých věcí. Ta je hrazena v každoročních intervalech. Nová společnost se poplatníkem této daně stává až 1. 1. následujícího zdaňovacího období. Na změny vlastnického práva se v kalendářním roce nepřihlíží.
72
Nepeněžitý vklad do kapitálových společností: Účetní a daňový pohled. MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 62. 73 §20 odst. 6 písm. e) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí 74 Nepeněžitý vklad do kapitálových společností: Účetní a daňový pohled. MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 62.
34
6 Splacení jednotlivých předmětů nepeněžitých vkladů 6.1
Movité věci
Movité věci, stejně jak tomu bylo v úpravě ObchZ, jsou vneseny okamžikem předání věci správci vkladu, nestanoví-li společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy něco jiného. Vlastnické právo do doby vzniku společnosti náleží nadále vkladateli, společnost se stává vlastníkem až v době, kdy obchodní korporace nabude právní osobnost. Správce vkladu se v době předání věci vlastníkem nestává. V případě vkladu, kdy by daná věc nemohla být fyzicky předána (např. fyzicky nepřenosná výrobní linka), uzavírá správce vkladu s vkladatelem smlouvu o vkladu.
6.2
Nemovitosti
Za nemovitosti byly podle OZ64 považovány pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.75 OZ s účinností od ledna 2014 obnovil platnost obecné zásady superficies solo cedit a rozšířil pojem. Za nemovitosti jsou nyní považovány pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon.76 Vklad nemovitosti podléhá režimu zákona o katastru nemovitostí. Z toho plynou určité zvláštnosti ve splácení vkladu. Nemovitosti jsou považovány za splacené předáním nemovitosti spolu s písemným prohlášením vkladatele správci vkladu s úředně ověřeným podpisem. Obvyklá zásada, že vlastnické právo společnost nabývá společně se zápisem do obchodního rejstříku, jak tomu bylo u movitých věcí, zde neplatí. Vlastnické právo nabývá společnost až vkladem do katastru nemovitostí, přesněji dnem, kdy byl vklad povolen. Za den povolení vkladu je považován den, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.77 Písemné prohlášení vkladatele o splnění vkladové povinnosti se přikládá k návrhu na zápis do katastru nemovitostí. Uvede-li správce vkladů v prohlášení vyšší částku, než ve které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům korporace za její 75
§ 119 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 498 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 77 §10 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů.
76
35
dluhy až do výše tohoto rozdílu. Toto ručení zaniká v lhůtě pěti let.78 Zákon nepředepisuje náležitosti prohlášení, proto se zde využijí obecné náležitosti jednání. Návrh na zahájení vkladového řízení o povolení vkladu se podává katastrálnímu úřadu na předepsaném formuláři a musí mít jisté náležitosti. Musí obsahovat označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen, označení účastníků vkladového řízení, označení nemovitostí a práv, která k nim mají být zapsána do katastru a podpis navrhovatele.79 K nemovitostem řadíme i práva k nim určená, jedná se o právo stavby a právo k pozemku. Jejich splacení probíhá formou předání správci vkladu. Komplikace spočívá v nehmotné stránce tohoto nepeněžitého vkladu. Právo stavby a právo k pozemku by proto mělo být zachyceno na listině nebo na datovém nebo jiném nosiči.
6.3
Závod
Při vkladu podniku do ZK je nutné předem upozornit na terminologickou změnu, kterou přinesla rekodifikace soukromého práva. Pojem podnik byl OZ zaměněn pojmem závod. Nové pojetí není jen změnou v termínu, ale i změnou věcnou. Závod je stále chápán jako věc, ale pro jeho vznik a vymezení jeho obsahu je více zohledňována vůle jeho vlastníka. Vlastník (resp. podnikatel) je ten, kdo určí, kdy závod vznikne, co bude jeho obsahem, jakož i to, zda bude podnikatel provozovat více závodů nebo zda zřídí pobočky apod.80 Závodem se rozumí soubor hmotných (výrobní zařízení, pozemky a budovy, zásoby hotových výrobků, atd.), osobních (zaměstnanci podniku) a nehmotných (práva a závazky) složek podnikání, které tvoří jeden funkční celek. K podniku náležejí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Části podniku se rozumí jeho ucelená samostatně hospodařící část, která vyvíjí v rámci podniku relativně samostatnou činnost, již se podílí na činnosti podniku samotného.81
78
§24 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. § 14 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů. 80 Podnikání. In: Justice.cz: Občanský zákoník [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/podnikani/ 81 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.června 2000, sp. zn. 21Cdo 2124/99. 79
36
Při převedení závodu na společnost je nutné použít úpravu týkající se smlouvy o koupi závodu, která navazuje na obecnou úpravu smlouvy o koupi. Vycházejícím zákonným předpisem pro tuto úpravu je OZ v § 2079 až 2017. Vkladem závodu do společnosti dochází k zákonné cesi, kdy se společnost stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží. Oproti dřívější úpravě v ObchZ, kde bylo řečeno, že na nabývající společnost přechází všechna práva a závazky, dnešní úprava stanovuje, že jsou přejímány jen ty dluhy, o jejichž existenci společnost věděla, nebo ty, které mohla alespoň rozumně předpokládat.82 Výklad pojmu rozumného předpokladu je sporný, každá situace bude řešena individuálně s ohledem na okolnosti. Při vkladu závodu do kapitálu se nejčastěji vychází z ocenění, které provedl znalec. U kapitálových společností je to nutností. Ve většině případů se částka určená v posudku znalce vpisuje do ZK v plné výši. Nic však nebrání v možnosti upsat nižší částku a zbylá hodnota bude vytvářet rezervní fond, emisní ážio nebo bude případně vrácena vkladateli. Vkladatel vkládající podnik do ZK společnosti je až do okamžiku, kdy předmět vkladu přejde na společnost, nadále oprávněn tento podnik provozovat s tím, že okamžikem vzniku společnosti na tuto přejdou i práva a závazky podnikatele vzniklé v období od založení do vzniku společnosti.83 Jelikož stále platí, že korporace vzniká až zápisem do obchodního rejstříku, lze toto rozhodnutí použít i v nové úpravě obchodního práva. Okamžikem, kdy je závod splacen, je uzavření smlouvy o vkladu, předání podniku, a pokud je součástí závodu nemovitost, je podmínkou písemné prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Zápisem do obchodního rejstříku dochází k nabytí vlastnického práva k předmětu vkladu. Výjimku tvoří nemovitosti zapisované do katastru nemovitostí a nehmotná práva zapisovaná do veřejných seznamů. 84
82
BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta . In BĚLOHLÁVEK, Alexander J et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 160. 83 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sp.zn. 29 Odo 717/2012. 84 DĚRGEL, Martin. Vklad podniku. Daňaři online [online]. 2007, č. 8 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d2432v3198-vkladpodniku/?search_query=$index=550.
37
6.4
Pohledávky
Ustanovení ObchZ o postoupení pohledávky jako předmětu nepeněžitého vkladu zůstávají po rekodifikaci soukromého práva zachovány, a to včetně ručení převodce za dobytnost cedované pohledávky. Otázkou nadále zůstává, zda pohledávka je předmětem vkladu peněžitého nebo nepeněžitého. Ačkoliv doposud je pohledávka považována za předmět vkladu nepeněžitého, vývojem diskusí u evropských soudů lze dovodit, že by se měla spíš považovat za předmět peněžitého vkladu. Ve své podstatě se ostatně jedná o peníze.85 Nepeněžitý vklad ve formě pohledávky je vnesen do ZK obchodní korporace v okamžiku účinnosti smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladu. Ke splacení vkladu nemůže dojít na základě jednostranného právního jednání, ale jen smlouvou o postoupení pohledávky.86 Smlouva o vkladu pohledávky podléhá ustanovením OZ o podstoupení pohledávky.87 Pohledávka přechází na korporaci až dnem vzniku korporace. S pohledávkou nabývá společnost i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Jedná se tedy o úroky, poplatky z prodlení, nároky spojené s jejím uplatněním apod. Vložena může být i pohledávka, která může být zcizena a která zároveň nezaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.88 Mezi povinnosti vkladatele (postupitele) patří povinnost vyrozumět dlužníka o cesi pohledávky, pokud tak neučiní, má dlužník právo zprostit se svého dluhu. Vkladatel dále ručí za dobytnost této pohledávky a to do výše jejího ocenění. Pokud korporace nabývá vkladem pohledávku, účetní hodnota bude vycházet, jako u všech nepeněžitých vkladů, ze znaleckého posudku. Pokud dlužník uhradí pohledávku ve vyšší částce než je částka uvedená ve znaleckém posudku, vzniká společnosti výnos a současně zdanitelný příjem. V počáteční rozvaze nalezneme pohledávky jako aktivum zařazené do oblasti oběžných (krátkodobých) aktiv, ačkoliv doposud se pojednávalo o dlouhodobých aktivech. V účetnictví nalezneme pohledávky ve třetí účtové třídě na účtu 311 – Pohledávky z obchodních vztahů. 85
Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. In: [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-k-ZOK.pdf. 86 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2001 sp.zn. 32 Cdo 3004/2000. 87 Viz § 1879 a násl. zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 88 BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta . In BĚLOHLÁVEK, Alexander J et al (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 167.
38
6.4.1 Pohledávky vůči korporaci ZOK přebírá z ObchZ pravidlo o nemožnosti použít pohledávku vůči kapitálové společnosti jako předmět nepeněžitého vkladu. Ustanovení je v souladu i s regulemi Druhé směrnice ve článku 10. Pohledávka však může být započtena proti pohledávce společnosti na splacení vkladu nebo emisního kurzu, a to jen v mezích schválených zákonem. Započtení je možné jen u kapitálové společnosti, vyžaduje písemnou smlouvu a musí být schválena nejvyšším orgánem (valnou hromadou).89
6.5
Goodwill
Goodwill je nehmotný statek vyjadřující dobrou pověst podniku, ale i jiné jeho nehmotné aspekty jako fungujícího organismu, celku, hromadné věci. Například se jedná o postavení na trhu, kvalifikovaný personál tvořící klíčové projekty rozvoje podniku aj. Goodwill představuje část ceny při prodeji podniku, která přesahuje pouhý součet ostatních, samostatně identifikovatelných hodnot, např. budov, strojů, práv, aj. 90 Goodwill je chápán jako nehmotná součást majetku podniku. Jeho vyčíslení je poměrně složité. Ve stručnosti můžeme konstatovat, že goodwill se vyčísluje jako rozdíl mezi účetním oceněním podniku a tržním oceněním podniku. Ze své podstaty nemůže být goodwill brán jako samostatný předmět, proto i jeho převod bude možný pouze v rámci převodu závodu nebo jeho části.
6.6
Know-how
Know-how se obvykle překládá do češtiny jako ,,jak na to“ nebo ,,vím jak“. Know-how se zpravidla rozumějí výrobně technické, organizační, obchodní a jiné poznatky, které umožňují vytvořit takový výsledný produkt, který by bez nich být vytvořen nemohl, a které jsou v daném okamžiku místně výjimečné. Pro vklad know-how do obchodní korporace musí být poznatky oddělitelné od jejich autorů
a zachytitelné
na
hmotném substrátu, v dokumentaci.91
Předání
dokumentace je jednou z podmínek splacení předmětu vkladu. O předání sepíše správce 89
BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta . In BĚLOHLÁVEK, Alexander J et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 168. 90 HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. 3., podstatně rozš. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, s. 225. Beckovy odborné slovníky. 91 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.listopadu 2005, sp.zn. 7 Cmo 209/2005.
39
vkladu a osoba splácející vklad zápis. Vklad je splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladu. Vlastnické právo nabývá společnost jejím vznikem.
6.7 Užívací práva k vynálezu, právu průmyslovému vlastnictví, užitnému vzoru a ochranné známce Splacení těchto vkladů spočívá v odevzdáních datových nebo jiných nosičů, které předávanou věc zachycují, a dokumentací zachycující jejich obsah a jiné skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu. Při převodu vlastnického práva, zde platí zásada, že pokud předmět vkladu podléhá zápisu do veřejného seznamu, vzniká vlastnické právo až tímto zápisem, v opačném případě vznikem společnosti. Převod práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví je vyloučen, pokud by to odporovalo licenční smlouvě podle ustanovení § 2358 OZ. Stejně nelze převést práva z duševního vlastnictví v případě, kdy to vylučuje sama povaha těchto práv. Jedná se o osobní práva, která jsou vymezena zvláštními předpisy jako nepřevoditelná, např. autorský zákon. 92
6.8
Cenný papír a zaknihovaný cenný papír
S rekodifikací soukromého práva přicházejí změny i v oblasti obchodování s cennými papíry. Nová úprava zavádí definici cenného papíru, jež v rámci staré úpravy chyběla. Cenným papírem je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Přičemž donedávna účinný zákon o cenných papírech nedefinoval, co je to cenný papír, a pouze demonstrativně vyjmenovával některé druhy cenných papírů. Další změnu, kterou nová úprava nabízí, je samotná klasifikace cenného papíru. OZ považuje cenný papír za věc, oproti dřívější úpravě, které jej považovala za jinou majetkovou hodnotu.93 S touto novou klasifikací nepřichází pochybení o tom, že k cenným papírům náleží vlastnické právo a jsou způsobilé pro vklad do obchodní korporace. 92
Nepeněžité vklady do kapitálových společností: Právní pohled. MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s 24. 93 Rekodifikace: Cenné papíry a smlouvy o cenných papírech. In: Bulletin BBH [online]. červen 2013 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.bbh.cz/files/bulletin/bbh-bulletin-cenne-papiry-cerven2013.pdf.
40
V nové úpravě rovněž dochází k úpravě podoby cenných papírů. Ve skutečnosti tento pojem zaniká, protože cenný papír se nedělí na podobu listinnou a zaknihovanou, ale zaknihovaný cenný papír je samostatným právním institutem a stojí v rovině vedle cenných papírů. Rozdíl mezi nimi spatřujeme mimo jiné v tom, že cenný papír je věc hmotná a zaknihovaný cenný papír věc nehmotná. Tento fakt je důležitý pro účely této práce, protože ovlivní jejich vklad do ZK. Úprava převodů se ve větší míře přejímá ze zákona o cenných papírech, který byl rekodifikací zrušen. Stále dělíme cenné papíry podle formy na doručitele, na řad a na jméno. Cenné papíry jsou splaceny předáním správci vkladu a uzavřením smlouvy o vkladu mezi vkladatelem a správcem. U cenného papíru na řad se vyžaduje kromě sepsání smlouvy i rubopis. Vlastnické právo k tomuto cennému papíru společnost získá až provedením rubopisu. U cenných papírů na jméno není nutné smlouvu o vkladu mít písemně.94 Zaknihované cenné papíry jsou rovněž splaceny v okamžiku uzavření smlouvy o převodu cenného papíru mezi správcem vkladu a vkladatelem. Vlastnické právo korporace nabývá až převodem na účet společnosti osobou oprávněnou k vedení evidence zaknihovaných cenných papírů.95
6.9
Obchodní podíl
Předmět nepeněžitého vkladu ve formě obchodního podílu se splácí před vznikem společnosti uzavřením písemné smlouvy o vkladu obchodního podílu, který za budoucí společnost uzavírá správce vkladu. Podíl přechází do vlastnictví společnosti dnem zápisu do obchodního rejstříku.
6.10 Věcná břemena Věcná břemena slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci. S příchodem OZ dochází i k novému dělení věcných břemen. Podle obsahu povinností rozlišujeme služebnosti a reálná břemena. Služebnosti můžeme dále dělit na pozemkové a osobní služebnosti. Služebnosti i reálná břemena podléhají zápisu do 94
Rekodifikace: Cenné papíry a smlouvy o cenných papírech. In: Bulletin BBH [online]. červen 2013 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.bbh.cz/files/bulletin/bbh-bulletin-cenne-papiry-cerven2013.pdf. 95 Nepeněžité vklady do kapitálových společností: Právní pohled. MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s 24.
41
veřejného seznamu. Tím je ovlivněn i jejich vklad do ZK obchodní korporace. K převodu práva je nutná písemná smlouva a až na výjimky následný vklad do katastru nemovitostí. Vkladová povinnost vkladatele je splněna uzavřením smlouvy, jíž se zřizuje nebo převádí věcné břemeno. Vlastnické právo nabývá společnost po svém vzniku vkladem do katastru nemovitostí. Shrnutí předmětů, jejich vkladové povinnosti a nabytí vlastnického práva k nim v podobě tabulky se nachází v příloze této práce. Výše popsané nepeněžité vklady jsou pouze výčtem demonstrativním. V praxi se mohou a vyskytují zcela jiné předměty, zde neuvedené.
42
7
Překážky v převodu vlastnického práva
Cesta nepeněžitého vkladu končí vznikem vlastnického práva korporace k těmto vkladům. Ve většině případů mluvíme o okamžiku vzniku korporace, přesněji o dni zápisu korporace do obchodního rejstříku. K tomuto datu náleží správci vkladu povinnost veškerý vklad předat korporaci a to včetně plodů a užitků, resp. pokud o plodech a užitcích nerozhodla společenská smlouva nebo stanovy jinak. O tomto převzetí by měl být sepsán protokol obsahující obecný popis předmětu vkladu a jejich plodů a užitků. Protokol je dále součástí dokumentace obchodní korporace a slouží jako důkaz, že korporace nabyla vlastnické právo a jako doklad řádného zaúčtování.96 Výše nastíněný hladký průběh vzniku obchodní korporace mohou znepříjemnit překážky, které zabraňují vzniku obchodní korporace nebo vzniku vlastnického práva. Ty zákon samozřejmě předpokládá a reaguje na ně. Jedná se o případy, kdy společnost nemůže být zapsaná v obchodním rejstříku a tím je znemožněn její vznik, přestože její vklady jsou splaceny nebo opačný případ, kdy společnost nabyla vlastnické právo, ale vklady splacené nebyly. Tyto situace budou vyřešeny v následujících odstavcích. Prvním případem je situace, kdy všechny vklady jsou splaceny a předány správci vkladu, ale obchodní korporace nevznikne. Důvodem pro nevzniknutí bude zejména to, že soud zamítne návrh na zápis korporace do obchodního rejstříku pro nesplnění podmínek pro její založení. Například se může jednat o zamítnutí vzniku korporace z důvodu, že společenská smlouva či listina podobného typu nemá potřebné náležitosti nebo nebyla platně uzavřena. Důvodem může být i rozhodnutí zakladatelů a jejich odstoupení od procesu zápisu korporace do obchodního rejstříku. Pokud společnost nevznikne, je správce vkladu povinen splacené předměty vkladů i s plody a užitky vrátit bez zbytečného odkladu vkladatelům. Za splnění povinnosti vrácení vkladů odpovídají zakladatelé společně a nerozdílně, tedy i ti zakladatelé, jež nebyli pověřeni správou vkladu. Zakladatelům náleží i možnost bránit své právo na vydání vkladů soudní cestou, tzv. reivindikační žalobou, která směřuje vůči správci vkladu nebo taktéž v rámci společného ručení proti kterémukoliv zakladateli nebo všem zakladatelům.
96
BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta. In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 200.
43
Dalším nežádoucím jevem pro vkladatele je absence přechodu vlastnického práva. Jedná se o situaci, kdy vkladatel nepeněžitý vklad splatil, správce ho převzal a podal o něm prohlášení, ale na korporaci vlastnické právo nepřešlo. V tomto případě je vkladatel povinen zaplatit jeho hodnotu v penězích a korporace je povinna předmět nepeněžitého vkladu vkladateli vrátit. Řešení této problematiky je obdobné jako v ObchZ. Důvody, pro které vlastnické právo na obchodní korporaci nepřejde, mohou být různé. Může se jednat o znehodnocení nebo zničení předmětu vkladu v době po sepsání zakladatelského dokumentu. Nejčastěji se jedná o hmotný movitý majetek, například automobil. Dále se může jednat o případ, že vkladatel v zakladatelském dokumentu označil svůj předmět vkladu, ačkoliv ve skutečnosti není jeho vlastníkem. Může se jednat i o extrémnější situace, kdy osobu vlastníka určuje až soud v rámci soudního řízení. Pokud je zahájeno soudní řízení až po vzniku korporace, účastníkem řízení je i sama korporace, neboť negativní rozhodnutí soudu bude mít na vzniklou korporaci dopad. Konkrétně se může jednat o řízení o určení vlastnictví k nemovitostem, kde může dojít k situaci, že v době zakládání korporace vkladatel byl vlastníkem podle výpisu z katastru nemovitostí, ale rozhodnutím soudu se zjistí, že nikoliv. Obdobně platí pravidla u nehmotných věcí, například o vlastnictví ochranné známky.97 Pokud by se zakladatel chtěl vymanit z povinnosti uhradit hodnotu nepeněžitého vkladu, tak že převede svůj podíl na někoho jiného, zákon mu v tomto případě předepisuje ručení za splacení vkladu. Jedná o ustanovení, které zabezpečuje ochranu společnosti vůči svým společníkům. Zajišťovací institut ve formě ručení se dá v tomto případě označit jako kompenzace za to, že společník předal povinnost vyplatit nepeněžitý vklad v peněžním vyjádření. Společnost tedy může vymáhat vklad po bývalém společníkovi a jemu povinnost ručení trvá do doby, než je vklad splacen nabyvatelem podílu. Samozřejmě existuje výjimka, kdy nabyvatel nabude podílu na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie (dále jen „EU“) podle zákona upravujícího podnikání na regulovaném trhu.98
97
BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta . In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 194. 98 § 26 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
44
Na povinnost společníka zaplatit hodnotu vkladu zapsanou ve společenské smlouvě, zakladatelské listině či stanovách v peněžní formě, navazuje povinnost vrátit nepeněžitý vklad vkladateli či jiné oprávněné osobě. O tomto stavu se sepíše i zápis o předání a převzetí, který bude zejména zachycovat stav věci její opotřebení, vady apod. Zápis musí samozřejmě splňovat kritéria daná katastrálním zákonem pro vklad do katastru nemovitostí, pokud je to u předmětu vkladu nutné.99 V neposlední řadě uvedeme případ, kdy hodnota nepeněžitého vkladu v době přechodu vlastnického práva nemá výši předepsanou v zakladatelské dokumentaci. V praxi se může jednat například o hmotné věci, které se poškodily, nebo nejčastějším případem jsou cenné papíry, kdy jejich cena na trhu každým okamžikem může kolísat. Rozdíl mezi hodnotou zapsanou ve společenské smlouvě a hodnotou skutečnou musí být vkladatelem doplacen v peněžní formě.100 Ale jak vůbec k zjištění výše rozdílné ceny korporace dospěje? Dohodou společníka a obchodní korporace není možné se k výsledné ceně dopracovat. Výše rozdílu bude nutné provést pomocí znaleckého ocenění minimálně ve formě odhadu. O doplatku je nutné vyhotovit i patřičnou dokumentaci, a to písemné potvrzení o předání a převzetí vkladu a úhradě doplatku jeho ceny. 101
99
BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta . In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 195. 100 Nepeněžité vklady: Možnost vzniku peněžité povinnosti, pokud nepeněžitý vklad nedosáhne hodnoty vkladu. In SKÁLOVÁ, Jana; POKORNÁ, Pěva. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, s. 76. 101 BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta . In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 195.
45
8
Změny výše základního kapitálu
Změny ZK můžeme rozdělit do dvou kategorií, na zvýšení nebo snížení ZK až na zákonem danou hranici. ZK je typický pro kapitálové společnosti. Ke změnám se společnosti rozhodují z důvodů získání prostředku pro svou podnikatelskou činnost nebo zvýšení kreditability. Nebo v opačném případě pro případné krytí ztrát. Změny výše ZK v systematice ZOK získaly nový rozměr. Nyní je toto zakotvení rozděleno zvlášť v rámci a.s. a zvlášť v rámci s.r.o. Změna ZK je změnou důležitou, protože se promítne do stanov korporace nebo do společenské smlouvy. Důležitá je tato změna i pro postavení akcionářů, resp. společníků, a také ovlivňuje postavení věřitelů. O změně výše ZK proto rozhoduje nejvyšší orgán společnosti, valná hromada. Jistou pravomoc v rámci zvýšení ZK mají i statutární orgány. Valná hromada rozhoduje usnesením, a to kvalifikovanou většinou. Rozhodnutí má povahu veřejné listiny, kterou osvědčuje notářský zápis.102
8.1
Zvýšení základního kapitálu
Možnosti jak zvýšit ZK jsou prakticky dvě. Rozlišujeme je na efektivní nebo nominální. Efektivní je zvýšení majetku společnosti z vnějších zdrojů. U s.r.o. se jedná o přijímání nových vkladů nebo rozšiřování dosavadních. Může se jednat o předměty peněžité i nepeněžité. U a.s. jde o upsání nových akcií a jeho rozdělení mezi akcionáře nebo zvýšení jmenovité hodnoty dosavadních akcií. 103 Druhý způsob tzv. nominální nemá vliv na objem majetku společnosti, dochází pouze ke změně struktury majetku. Jedná se o účetní zvýšení ZK, kdy vlastní zdroje jsou převáděny na účet ZK. Zvýšení vychází ze schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní uzávěrky. Tento způsob nemá vliv na počet společníků korporace, pouze se zvyšují jednotlivé podíly společníků. Dalším způsobem zvýšení ZK je kombinací již dvou uvedených. Účtování o zvýšení ZK je podobné jako při založení společnosti. U a.s. můžeme rozeznávat ještě tzv. podmíněné zvýšení ZK. Řadíme ho mezi efektivní zvýšení, kdy se rozšiřuje majetek korporace z vnějších zdrojů. Do tohoto zvýšení se zapojují i třetí osoby, které investují do korporace, avšak nemají nutnost 102
Změny základního kapitálu akciové společnosti: Změny základního kapitálu obecně. HEJDA, Jan. Akciová společnost. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2014, s. 407. Právo (ANAG). 103 § 499 zákona č. 90/2012 Sb, o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
46
účasti v akcionářském vztahu. Za tímto účelem se použijí emise vyměnitelných nebo prioritních akcií.104 Účinky změny výše ZK u a.s. nastávají až po zápise do obchodního rejstříku. Výjimku tvoří společnosti, které obchodují na evropském regulovaném trhu. U s.r.o. nastávají účinky zvýšení ZK odlišně dle rozdělení na efektivní a nominální zvýšení. Efektivní zvýšení je účinné převzetím vkladové povinnosti a vnesením nebo splacením její předepsané části.105 Valná hromada má v této souvislosti možnost posunout účinnost zvýšení, nejpozději však na den, kdy dojde k zápisu do obchodního rejstříku. Tento zápis je pouze deklaratorní. Nominální a kombinované zvýšení je zvýšení deklaratorní, protože účinky zvýšení ZK nastávají až okamžikem zápisu nové výše ZK do obchodního rejstříku. Zvyšování ZK probíhá ve stejných fázích jako u vzniku korporace. Předmět vkladu musí být oceněn znalcem, předán správci vkladu a musí být zcela splacen. V souvislosti s oceňováním vkladu existují výjimky, kdy se nemusí využít služeb znalce. Zákon stanovuje dvě výjimky. První případ je v okamžiku, kdy vkladem má být investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu. Takový investiční cenný papír nebo nástroj kapitálového trhu, který podléhá zákonu o podnikání na kapitálovém trhu, může být oceněn formou váženého průměru z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem v době 6 měsíců před vnesením vkladu.106 Mezi investiční cenný papír řadíme například akcie či obdobné cenné papíry představující právo na společnosti nebo dluhopisy. Nástrojem peněžního trhu je nástroj, se kterým se obvykle obchoduje na peněžním trhu a jeho hodnotu lze kdykoliv určit Druhým případem, kdy vklad nemusí oceňovat znalec, je situace, kdy majetek podle jeho reálné hodnoty ocení nezávislý odborník nebo se ocení podle reálné hodnoty vedené v účetnictví ověřené auditorem bez výhrad. To se týká ocenění vkladu, jehož předmětem je jiný majetek než majetek vymezený v §408 ZOK, tedy nemovitost nebo
104
BĚLOHLÁVEK Alexander. In BĚLOHLÁVEK, Alexander J et al. (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 2218-2219. 105 §216 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb, o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. 106 §468 zákona č. 90/2012 Sb, o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
47
jiná věc movitá, která není investičním cenným papírem nebo nástrojem peněžního trhu.107
8.2
Snížení základního kapitálu
Snížení ZK můžeme jak u s.ro., tak i a.s. rozdělit na dobrovolné usnesení valné hromady a povinné ze zákona. Odlišují se však způsoby, jak bude ke snížení docházet. Společným rysem je taktéž zákaz snížení pod minimální výši ZK danou zákonem. U s.r.o. částka ZK nesmí klesnout pod hranici 1 Kč za každý vklad. U a.s. je minimální částka stanovena na 2 000 000 Kč nebo 80 000 eur. Účinky snížení ZK nastávají okamžikem zápisu nové výše do obchodního rejstříku.108 Chrání se tím dobrá víra třetích osob ve zveřejněné údaje. Rozhodnutí o snížení ZK rozhoduje valná hromada. Existují však určité výjimky ve zvláštních předpisech, například banky potřebují ke snížení ZK souhlas České národní banky.109 Dobrovolné snížení kapitálu může podobně jako zvýšení rozdělit na efektivní a nominální. O efektivní snížení se jedná v případě, že snížená částka bude vyplacena společníkům, jelikož dochází ke skutečnému snížení majetku. Jde-li o redukci nepeněžitého vkladu zapsaného v katastru nemovitostí, změna se projeví i vkladem vlastnického práva k předmětu ve prospěch nového vlastníka. V opačném případě, kdy společníkům nebude částka vyplacena, jde o nominální snížení ZK. Objem majetku se v tomto případě nemění, pouze dochází k přeměně zdrojů.110 Nominální snížení nemá vliv ani na zápis v katastru nemovitostí, neboť společnost je stále vlastníkem vkladu, protože nadále zůstává v majetku společnosti.
107
Změny základního kapitálu akciové společnosti: Výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování zákadního kapitálu. In HEJDA, Jan. Akciová společnost. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2014, s. 411. Právo (ANAG). 108 §467 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. 109 §16 odst. 1 písm. d zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 110 BĚLOHLÁVEK, Alexander J.; HÓTOVÁ, Renáta . In BĚLOHLÁVEK, Alexander J. et al (eds). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 1082.
48
9
Vliv práva Evropské unie
V celém textu je pohlíženo na české obchodní právo a na změny, které nastaly v rámci již několikrát zmíněné rekodifikace soukromého práva. Tento významný krok otřásl základy občanského a obchodního práva, odstranil jejich dvoukolejnost, když tato dvě odvětví sjednotil jedním kodexem. Jedním z hlavních důvodů proč k tomuto kroku čeští zákonodárci dospěli, bylo přiblížení se našeho práva k právu evropskému. Při vstupu ČR do EU, přijala ČR i rozsáhlé normy unijního práva. Právo EU se neřadí do českého právního řádu jako nové právní odvětví, ale proniká napříč celým právním řádem a ovlivňuje ve velké míře i obchodní právo. Je tedy nutné věnovat se i pramenům tohoto práva, které jsou součástí i našeho právního pořádku. Prameny evropského práva můžeme rozdělit na dvě kategorie – primární a sekundární. Mezi primární právo řadíme v souvislosti s obchodním právem zejména Smlouvu o založení Evropského společenství a dále Smlouva o přistoupení.111 Prameny sekundárního práva lze podle formy členit na nařízení, směrnice a rozhodnutí. Regulaci obchodního práva v oblasti nepeněžitých vkladů ovlivňuje zejména Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého odstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocenností těchto opatření (naposledy pozměněná směrnicí 2006/68/ES ze dne 6. září 2006). Druhá směrnice označovaná jako kapitálová směrnice je plně implementována do českého právního řádu. Rozsah věcné působnosti Druhé směrnice se mohou v každém členském státě lišit. Druhá směrnice postihuje pouze právní formu a.s. ČR si však působnost směrnice dobrovolně vztáhla na s.r.o. Jedná se o institut přesahující působení evropských směrnic.112 Že jsou směrnice pro členské státy zavazující, svědčí i oprávnění kterékoliv členského státu iniciovat řízení o porušení unijního práva. O tomto porušení rozhoduje Soudní dvůr Evropské unie.
111
Úvodní část. In DĚDIČ, Jan. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, Co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo?. 2. dopl. a aktualiz. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005, s. 4. 112 SKÁLOVÁ, Jana. Nepeněžité vklady do kapitálových společností. Účetnictví v praxi: Měsíčník plný informací pro účetní a daňovou praxi. Praha: Adore, 2010, č. 9, s. 13.
49
Mezi její hlavní zásady Druhé směrnice patří princip vytvoření a zachování ZK, princip ochrany korporátních věřitelů a ochrany akcionářů. Předmětem regulace druhé směrnice jsou náležitosti stanov nebo zakladatelského a.s., způsob tvorby ZK, zachování ZK a změny ZK.113 Pokud se budeme věnovat blíže jednotlivým článkům směrnice, tak důležitý pro výši ZK je článek 6, který předepisuje minimální výši upsaného kapitálu v hodnotě 25 000 euro. V přepočtu tato částka činí 688 125 Kč.114 V ČR platí však přísnější výše ZK stanovená na částce 2 000 000 Kč. Z článku 7 je patrné, že vklady mohou být pouze předměty, které se dají hospodářsky ocenit, to znamená, že se jejich hodnota musí dát určit v peněžních jednotkách. Zároveň však vylučuje předměty spočívající v provedení prací nebo poskytnutí služby. Dle článku 9 je pro splácení nepeněžitých vkladů stanovena lhůta 5 let od založení společnosti. V tomto případě je taktéž evropská úprava benevolentnější, protože v české úpravě se vyžaduje splacení ještě před založením společnosti. Se článkem 10 se plně ztotožňuje český právní řád, jelikož stanovuje, že nepeněžité vklady oceňuje odborník a sepisuje o něm zprávu. V české terminologii se jedná o osobu znalce a vypracování znaleckého posudku. Další články, na které bych upozornila, pojednávají o změně ZK. Články 25 - 30 se věnují zvyšování ZK. Zvyšování ZK je kompetencí valné hromady, čímž se má zajistit ochrana akcionářů. Ve splácení vkladů je česká úprava oproti evropské přísnější, jelikož nepeněžité vklady musejí být zcela splaceny dříve, než nastanou účinky zvýšení. Články 30 - 41 věnující se snížení ZK upozorňují především na problematiku ochrany věřitelů, jelikož se snížením ZK se i jejich ochrana snižuje. Neméně důležitým faktorem je, že snížení ZK musí podléhat alespoň rozhodnutí valné hromady. Česká právní úprava je postupným implementováním v souladu s Druhou směrnicí a v mnoha případech i přísnější. Právo EU a jeho začleňování do českých obchodně-právních předpisů je jeden z hlavních důvodů rekodifikace soukromého práva a vzniku ZOK.
113
HODÁL, Peter; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, 267 s. 114 Použit kurz 1EUR = 27, 525 Kč k 27.3.2015.
50
Závěr V úvodu práce bylo stanoveno několik dílčích cílů a nyní je třeba zjistit, zda byly naplněny. V prvé řadě bylo zapotřebí vymezit pojem základní kapitál. Zběžné definování pojmu a jeho funkcí bylo nezbytné pro další výklad. Podkapitola věnována výkladu pojmu základní kapitál srovnávala jednotlivé obchodní společnosti a výši jejich základního kapitálu. Tím bylo určeno, v jaké výši musí obchodní společnosti vytvořit vklady. Ze srovnání jednotlivých společností vyplývalo, že práce směřovala ke kapitálovým společnostem, neboť ony základní kapitál tvoří obligatorně. Druhá kapitola vysvětlovala samotný pojem vklad a s ním spojenou vkladovou povinnost. Největší prostor zde dostaly předměty vkladů. Detailně zde bylo pohlíženo na nepeněžité vklady. Byly vymezeny jejich znaky a požadavky, které musí splňovat, aby byly řazeny k nepeněžitým vkladům. Jeden z oddílů byl věnován i konkrétním předmětům vyňatým z kategorie nepeněžitých. V neposlední řadě byl uveden demonstrativní výčet nejčastějších vkladů. Od třetí kapitoly se dostáváme k naplnění dalšího cíle, tím bylo určení postupů, které probíhají v rámci vkladu do základního kapitálu. Prvním krokem bylo vysvětleno ocenění vkladů, které jsou důležité pro stanovení peněžního ekvivalentu, a s ním související požadavky na osobu znalce. Čtvrtá kapitola pokračovala v další fázi, tím bylo předání vkladu správci vkladu. Pátá kapitola se dostává do závěrečné fáze, čímž je splacení vkladové povinnosti a převodu vlastnického práva. Obecně zde bylo popsáno splacení nepeněžitých a peněžitých vkladů. Jejich dopady do daňového systému a účetnictví tvořily další náplň kapitoly. Zevrubně byly konkrétní předměty vkladů popsány v kapitole šesté. Zde bylo poukázáno na rozdíly ve splácení vkladové povinnosti a době vzniku vlastnického práva. Takto nastíněné postupy nepeněžitého vkladu, mohou být narušeny překážkami, při kterých vklad nenabude vlastnického práva. Tyto komplikace byly rozebrány v rámci sedmé kapitoly. Dalším cílem stanoveným v úvodu bylo zaměřit se nejen na vklady při vzniku společnosti, ale i za chodu společnosti. Předchozí kapitoly se orientovaly na přijetí vkladů při vzniku společnosti. Osmá kapitola představovala institut změny základního kapitálu, kde zvýšení nebo snížení základního kapitálu probíhá za činnosti společnosti.
51
Vymezeny byly odlišnosti od nepeněžitých vkladů vkládaných před vznikem společnosti a za jejího chodu. Cíl propojení českého obchodního práva s ustanoveními unijního práva byl naplněn v kapitole deváté. Z popisu jasně vyplývá, že články Druhé směrnice, jako nejdůležitějšího dokumentu dotýkající se základního kapitálu, jsou plně implementovány do českých obchodně-právních předpisů. Ze srovnání lze dojít k závěru, že česká úprava je v mnoha ohledech i přísnější. Srovnání současné právní úpravy v rámci ZOK s úpravou v ObchZ bylo prolnuto celým obsahem práce. Vysvětleny byly základní rozdíly v úpravách a lze říci, že ZOK zmírňuje mnohá ustanovení ObchZ a nabízí zakladatelům, společníkům a orgánům obchodních společností větší prostor pro svobodné rozhodování o nepeněžitých vkladech. Jelikož práce naplnila všechny dílčí cíle, které byly stanoveny v jejím úvodu , lze konstatovat, že došlo k vytvoření srozumitelné příručky pro osoby, jež se chtějí stát členy obchodní korporace a účastnit se na jejím chodu a řízení. Práce rozsahově přesahuje požadavky na bakalářskou práci. Pokud má práce nabídnout srozumitelný a komplexní návod pro nepeněžité vklady do základního kapitálu, je nutné konstatovat, že jde o natolik široké téma, že jej nelze uspokojivě naplnit v předepsaném rozsahu. Aby práce byla pochopitelná i pro širokou veřejnou, stručný a strohý popis by vedl k jeho neporozumění. Nicméně je důležité poukázat na aspekty, které v rámci nepeněžitých vkladů rozebrány nebyly. Jedná se o další obchodní korporace, které vytváří základní kapitál a hovořeno o nich nebylo. Například družstva nebo společnosti, jejichž rámec přesahuje hranice ČR.
52
Seznam použité literatury Monografie, publikace, sborníky
BĚLOHLÁVEK, Alexander J. et al. (eds.). Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 991 s. ISBN 978-807-3804-510. DĚDIČ, Jan. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, Co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo?. Praha. ISBN 80-7273-122-x. DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, l, 886 s. Právnické osoby. ISBN 978-80-7357-430-7. DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 2., přeprac. a rozšířené vyd. Praha: ASPI, 2005, xxix, 516 s. ISBN 80-7357-089-0. DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, xlv, 650 s. Vědecké monografie (Wolters Kluwer ČR). ISBN 97880-7478-633-4. ELIÁŠ, Karel, Jarmila POKORNÁ a Tomáš DVOŘÁK. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxxv, 503 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-048-5. HEJDA, Jan. Akciová společnost: zásadní změny podle nového zákona o obchodních korporacích, shrnutí hlavních rozdílů dřívější a současné právní úpravy, nejdůležitější dopady nové právní úpravy. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2014, 439 s. Právo (Anag). ISBN 978-80-7263-891-8. HEJDA, Jan. Společnost s ručením omezeným: zásadní změny podle nového zákona o obchodních korporacích, shrnutí hlavních rozdílů dřívější a současné právní úpravy, nejdůležitější dopady nové právní úpravy. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2014, 279 s. Právo (Anag). ISBN 978-80-7263-870-3. HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. 3., podstatně rozš. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, s. 225. Beckovy odborné slovníky. ISBN 978 80 7400 059 1. HODÁL, Peter a Juraj ALEXANDER. Evropské právo obchodních společností. Praha: Linde, 2005, 267 s. ISBN 80-720-1520-6. LASÁK, Jan. Právo obchodních společností: právní předpisy Evropské unie s judikaturou. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, xi, 466 s. Právní předpisy Evropské unie s judikaturou. ISBN 978-80-7357-611-0. LASÁK, Jan. Zákon o obchodních korporacích, obchodní zákoník: srovnávací texty. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, xiii, 357 s. ISBN 978-80-7357-346-1. MIRČEVSKÁ, Dalimila. Kapitálové společnosti: daně, účetnictví, právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 207 s. ISBN 978-80-247-3000-4. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech: zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech : (zákon o obchodních korporacích) : poznámkové znění. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2014, 859 s. ISBN 9788072638239.
53
POLÁČEK, Bohumil. Posudek znalce a podnik. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xiv, 184 s. ISBN 80-717-9503-8. SKÁLOVÁ, Jana a Pěva POKORNÁ. Účetní a daňové dopady transakcí v kapitálové společnosti. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 309 s. ISBN 978-807-3573973. ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: komentář. 13. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xxii, 1447 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 9788074003547.
Právní předpisy
Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého odstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocenností těchto opatření. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/ Usnesení ČNR č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-14]. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-15]. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-01-24]. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-15]. Zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-20]. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-01-24]. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-04]. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-05]. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-20].
54
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10]. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10]. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-11]. Zákon č. 16/1993 Sb., o silniční dani, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-11]. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-05]. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-20]. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-20]. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10]. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10]. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-05]. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-01-30]. Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-01-24]. Zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-01-24]. Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10]. 55
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-02-10]. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-04-05].
Soudní rozhodnutí
Rozhodnutí Krajské soudu České Budějovice z 15.prosince 1999, sp.zn. 10 Ca 253/99. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10]. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.června 2000, sp. zn. 21Cdo 2124/99. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10]. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2001 sp.zn. 32 Cdo 3004/2000. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10]. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.listopadu 2005, sp.zn. 7 Cmo 209/2005. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10]. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. Března 2009, sp. zn. 28/Cdo 223/2010. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10]. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sp.zn. 29 Odo 717/2012. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 2015-03-10].
Odborné časopisy
DĚRGEL, Martin. Nepeněžité vkady do obchodní společnosti. Účetnictví: daně a právo v zemědělství : odborný měsíčník pro podnikatele, ekonomy a účetní v zemědělství, potravinářství, agroslužbách, lesním a vodním hospodářství. Praha: ČZT 2000-, 2012, č. 11. ISSN 1212-9453.
SKÁLOVÁ, Jana. Nepeněžité vklady do kapitálových společností. Účetnictví v praxi: Měsíčník plný informací pro účetní a daňovou praxi. Praha: Adore, 2010, č. 9, s. 13.
56
Obchodněprávní revue: odborný recenzovaný časopis pro obchodní právo a právo finančních trhů. Praha: C.H. Beck, 2009-. 2009, č. 11, s 31. ISSN 18036554. ČECH, Petr: Přijatá druhá novelanakročila k vyšší flexibilitě základního kapitálu. Právní zpravodaj. Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2009-. 2006, č. 11, s 3.
Elektronické prameny
DĚRGEL, Martin. Vklad podniku. Daňaři online [online]. 2007, č. 8 [cit. 201503-04]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd2432v3198-vklad-podniku/?search_query=$index=550 KÁNINSKÁ, Martina. Vkladová povinnost. Verlag Dashöfer [online]. 11.4.2014 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z:http://www.infoportal.cz/. Podnikání. In: Justice.cz: Občanský zákoník [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/podnikani/.
Jiné
Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích. In: [online]. [cit. 201502-13]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodovazprava-k-ZOK.pdf. Rekodifikace: Cenné papíry a smlouvy o cenných papírech. In: Bulletin BBH [online]. červen 2013 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.bbh.cz/files/bulletin/bbh-bulletin-cenne-papiry-cerven-2013.pdf.
57
Příloha Příloha 1: Splacení a nabytí vlastnického práva ke vkladům Předmět vkladu
Splacení vkladu
Nabytí vlastnického práva
peníze v hotovosti
předání správci vkladu
vznikem společnosti
peníze bezhotovostní
připsáním na speciální účet /s níž nelze do vzniku společnosti volně disponovat/
vznikem společnosti
movitá věc
předáním správci vkladu (není-li dohodnuto jinak)
vznikem společnosti
nemovitá věc
předáním písemného prohlášení dnem doručení žádosti o vklad do vkladatele o převodu nemovitosti s katastru nemovitostí úředně ověřeným podpisem
závod nebo jeho část
uzavření písemné smlouvy o vkladu se správcem vkladu, která musí zajistit jeho dohled nad závodem
vznikem společnosti, u nemovitosti ad výše
know-how
uzavřením písemné smlouvy o vkladu se správcem vkladu, včetně předání příslušné dokumentace
vznikem společnosti
pohledávka
uzavřením písemné smlouvy o vkladu se správcem vkladu
vznikem společnosti
ostatní nepeněžité vklady
uzavřením písemné smlouvy o Vznikem společnosti, vyjma vkladu se správcem vkladu, která speciálně registrovaného majetku musí zajistit dohled správce vkladu (například ochranná známka, nad plněním do vzniku společnosti patent, zaknihované akcie)
58
