Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Právo a podnikání
Katedra obchodního práva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Kmenové listy v úpravě zákona o korporacích
2013/2014
Nikola Chovancová
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kmenové listy v úpravě zákona o korporacích zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
V Kroměříži dne 3. března 2014
…………………………………. Nikola Chovancová
1
Dovoluji si tímto poděkovat panu JUDr. Jaromíru Kožiakovi za rady a cenné připomínky poskytnuté při přípravě a zpracování mé bakalářské práce.
2
ABSTRAKT Práce se zabývá jednou z podstatných změn, které nastanou v souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva v oblasti obchodních společností, konkrétně v právní úpravě společnosti s ručením omezeným. Klíčovým pojmem v této práci je kmenový list, který se od nového roku objevil jako nový druh podílu ve společnosti s ručením omezeným, který je představován cenným papírem. Vydávání těchto cenných papírů není ze zákona povinné, záleží tedy na společnosti, zda vydávání kmenových listů ve společenské smlouvě povolí. Cílem této práce je přiblížit tento nový pojem, seznámit s jeho náležitostmi, podobou a využitím.
KLÍČOVÁ SLOVA Obchodní společnost, společnost s ručením omezeným, zákon o obchodních korporacích, obchodní podíl, podíl, kmenový list, cenný papír.
3
ABSTRACT The work deals with one of the major changes that occur in connection with the re-codification of private law in the Czech area companies, specifically in the regulation of private limited companies. The key notion is a new form of private limited company shares, which in 2014 appears for the first time in Czech legal system. New share is represented by security. Issuance of securities is not required by law, it depends on the company, whether the issue of ordinary shares leaves in partners agreement. The aim of this work is introduce this new concept, familiar with the particulars, form and usage.
KEY WORDS Company, Limited Liability Company, ordinary share, business share, share, private limited company shares, security.
4
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 7 1
2
3
Teoretická východiska................................................................................................ 9 1.1
Právní úprava obchodního práva ....................................................................... 9
1.2
Východiska přijetí nové právní úpravy ............................................................. 10
1.3
Obchodní společnosti ....................................................................................... 12
1.4
Změny u společnosti s ručením omezeným dle nové právní úpravy ............... 13
Obchodní podíl a podíl ............................................................................................. 17 2.1
Obchodní podíl v s.r.o. podle ObchZ ................................................................ 17
2.2
Podíl v zákoně o obchodních korporacích ........................................................ 20
Kmenový list ............................................................................................................. 24 3.1
Podmínky vydání a náležitosti kmenového listu .............................................. 26
3.2
Podoba kmenového listu .................................................................................. 29
3.3
Převod kmenového listu ................................................................................... 30
3.4
Povinnost odevzdat kmenový list ..................................................................... 33
3.5
Kmenový list v praxi .......................................................................................... 35
4
Závěr ........................................................................................................................ 38
5
Zdroje informací....................................................................................................... 40
5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ObčZ - zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů ObchZ- zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů ZOK – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech ve znění pozdějších předpisů NOZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů SPE – Evropská soukromá společnost s.r.o. – Společnost s ručením omezeným
6
Úvod
V oblasti obchodního práva nastaly od 1. ledna 2014 revoluční změny. V březnu roku 2012 byl ve Sbírce zákonů České republiky vyhlášen tzv. zákon o obchodních korporacích. V účinnost vstoupil od 1. ledna 2014. Zákon o obchodních korporacích je zcela novým předpisem, který byl přijat v souvislosti s významnou rekodifikací českého soukromého práva. Abychom se dostali k jádru této práce, je nezbytné si uvést alespoň základní přehled o dosavadní právní úpravě obchodního práva a uvést změny, které nastaly s účinností úpravy nové, dle zákona o obchodních korporacích, které jsou v přímé souvislosti s ústředním tématem práce, a to s kmenovými listy. Text práce je rozdělen do čtyř kapitol. Úvodní kapitola pojednává o vývoji obchodního práva, problémech s vytvořením jednotného právního řádu a komplikacích, které ho v minulosti doprovázely. Dále přibližuje východiska, která vedla k přijetí úpravy nové, a to převážně za účelem přizpůsobit se modernímu a neustále se rozvíjejícímu podnikatelskému prostředí. Také se věnuje obchodním společnostem jako takovým, detailněji pak společnosti s ručením
omezeným.
Kapitola
Obchodní
podíl
pojednává
o
jednom
z nejdůležitějších pojmů, týkající se společnosti, který dle nově platné úpravy může být představován cenným papírem, a to kmenovým listem. Tento kmenový list je pak detailněji rozebrán v samostatné kapitole. Jsou zde stanoveny předpoklady pro jeho vznik, jeho zákonem stanovené náležitosti, podoba a jeho využití v praxi. Práce není kompletním pojednáním o všech změnách, které nastaly ve společnosti s ručením omezeným v souvislosti s rekodifikací, neboť je toto téma velmi široké, překračující rámec bakalářské práce. Cílem této bakalářské práce je přiblížit jeden z nových pojmů, které se ve společnosti s ručením omezeným objevil, a to kmenový list.
7
Tato práce byla zpracována převážně za použití metod analýzy právních textů a kompilace právních pramenů. Informace použité v této bakalářské práci jsou čerpány z komentovaných právních předpisů, z monografií, různých odborných článků jak z časopisů, tak z internetových zdrojů.
8
1 Teoretická východiska 1.1 Právní úprava obchodního práva
Vývoj obchodního práva a vznik obchodního zákoníku byl v naší zemi silně ovlivněn rakouským a německým právem. Již v roce 1863 vznikl obecný zákoník obchodní,
který
byl
po
vzniku
Československé
republiky
přejat
do československého právního řádu. V průběhu let však docházelo k obtížím, které plynuly z dualismu právního řádu, neboť na Slovensku platil současně obchodní zákoník uherský. Následoval tedy proces tvorby nového obchodního zákoníku, který by právní úpravu sjednotil. Tento proces však převážně z politických důvodů skončil vydáním části nového obchodního zákoníku s názvem Osnova obchodního zákona. Původní zákoník z roku 1863 tedy platil až do roku 1950, kdy byl nahrazen občanským zákoníkem, jako jediným souborem právních norem upravující soukromé právo. Vývoj obchodního práva byl tedy na mnoho let přerušen. V průběhu doby vznikaly různé speciální zákony, které však převážně upravovaly hospodářské vztahy, např. hospodářský zákoník.1 Vývoj
obchodního práva
byl dlouhou dobu ovlivňován
socialistickým
hospodářským právem a to a do roku 1991, kdy vznikl současný obchodní zákoník. Jak již bylo uvedeno, v minulosti vývoj obchodního práva převážně stagnoval. Stávající zákoník se tedy projevil jako nesourodá směsice pravidel, která si po své účinnosti vyžádala řadu novelizací a které pokračovaly v průběhu celého jeho trvání. Nakonec se však obchodní zákoník vyvinul do podoby celistvého kodexu, čím do určité míry vytvořil nezávislou větev soukromého práva vedle zákoníku občanského.
1
Důvodová zpráva k obchodnímu zákoníku
9
Rozdělení soukromého práva však přinášelo nemalé komplikace, neboť docházelo k nejasnostem, kterou právní úpravou se mají konkrétní právní vztahy řídit. Následkem toho bylo rozhodnuto o zrušení obchodního zákoníku a soustředí právní úpravy do zákoníku občanského. Pouze pro právní úpravu obchodních společností byl ustaven nový zvláštní zákon, a to zákon o obchodních korporacích, který vstoupil v platnost od nového roku.2
1.2 Východiska přijetí nové právní úpravy
Jak již bylo řečeno, zákon o obchodních korporacích navazuje na nový občanský zákoník a je náhradou obchodního zákoníku, který se ve svém obsahu věnuje obchodním společnostem a družstvům. Současnou úpravu nový zákon z části přebírá, obměňuje a nově i doplňuje. K dovršení tohoto legislativního procesu došlo 20. února 2012, kdy prezident podepsal tyto ústřední zákony tvořící rekodifikaci soukromého práva. Mezi základní argumenty přijetí zákona o obchodních korporacích patřila snaha odstranit dvojkolejnost občanských a obchodních závazkových vztahů, čímž vznikl prostor pro samostatný zákon upravující obchodní společnosti a družstva. Často bylo také v minulosti poukazováno na fakt, že obchodní zákoník byl po revoluci sepsán narychlo, a proto bylo potřeba jej mnohokrát novelizovat, čímž se stal kasuistickým a nepřehledným. Další snahou bylo vytvořit systém, který neomezuje podnikání, ale současně i chrání věřitele či menšinové společníky.3 Snahou zákona o obchodních korporacích je také přizpůsobit se modernímu a neustále se rozvíjejícímu podnikatelskému prostředí. Nová právní úprava by tedy měla nabízet jednodušší orientaci v textu, čtení a pochopení. Dodržuje zásadu „Co není zakázáno, je dovoleno.“ Uvedené je pak způsobené mimo jiné 2
Zrušení obchodního zákoníku. In: Nový občanský zákoník [online]. [cit. 2014-01-09+. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/obecne-/ 3 Koncepční změny. In: Nový občanský zákoník *online+. *cit. 2013-07-13+. Dostupné z : http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/koncepcni-zmeny/
10
i rozvojem kapitálových trhů a globální povahou dnešního podnikání. Právní úpravu samozřejmě ovlivňuje i judikatura soudů. Zákon o obchodních korporacích je rozdělen následně: 1. Obchodní korporace hlava I – obecná ustanovení (např. založení korporace, vklady, základní kapitál, podíly, orgány korporace, koncerny, zrušení a zánik korporace) hlava II – veřejná obchodní společnost hlava III – komanditní společnost hlava IV – společnost s ručením omezeným hlava V – akciová společnost hlava VI – družstvo (obsahuje jak obecná ustanovení, tak zvláštní úpravu bytového družstva a tzv. sociálního družstva, zaměřeného na obecně prospěšnou činnost) 2. Ustanovení závěrečná a přechodná hlava I – odkaz na zapracované předpisy EU hlava II – ustanovení přechodná 3. Účinnost4
Při posouzení odlišností zákona o obchodních korporacích oproti obchodnímu zákoníku můžeme poukázat na fakt, že nová právní úprava bortí některé dosavadní zásady a principy. Za svůj základ pojal zákon o obchodních korporacích stávající právní úpravu a dále dle důvodové zprávy využívá: „veškerých dostupných a relevantních vymožeností, kterých bylo v rámci evropského obchodního práva dosaženo.“5 Úprava nového zákona o obchodních operacích v
4 5
Ustanovení ZOK Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích (dále jen „důvodová zpráva“)
11
sobě reflektuje právní úpravu z mnoha zemí Evropy, a to například Rakouska, Německa, Polska, Itálie atd.
1.3 Obchodní společnosti
Obchodní společnosti jsou jednou ze základních organizačních forem provozování podnikatelské činnosti a sdružování osob ke společnému provozování podnikatelské činnosti. Postupem času se vyvinuly jako organizačně i právně samostatné subjekty.6 Obchodní společnost jako jednu z forem právnických osob zná český právní řád již od vzniku Československé republiky, která právní předpisy upravující obchodní společnosti převzala z rakouského práva.7 Právní úprava společnosti s ručením omezeným i dalších obchodních společností, kterou jsme doposud znali, byla obsažena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Konkrétně pak v druhé části, hlavě I, dílu IV, §105 - 153, který se celý věnoval této formě obchodní společnosti. Obdobně se také použijí obecná ustanovení části druhé, hlavy I, dílu I, upravující obchodní společnosti v § 56 – 75. Platilo však, že zvláštní ustanovení měla přednost před obecnou úpravou obchodních společností. Obchodní zákoník definoval obchodní společnost jako osobu právnickou, založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství nebo zákon jinak.8 Druhá část definice obchodní společnosti, popisovala obchodní společnost jako právnickou osobu založenou za účelem podnikání. Je však nutné
6
ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.,
2005. s 73. ISBN 80-86898-51-2 7
BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha:
Nakladatelství C. H. Beck, 2006. s 3. ISBN 80-7179-441-4. 8
Ustanovení § 56 ObchZ
12
podotknout, že společnost s ručením omezeným a zároveň společnost akciová mohla být založena i za jiným účelem než je podnikání. Obchodní společnosti uvnitř spojují kapitál a schopnosti více osob, čímž snižují podnikatelské riziko. Mezi další základní znaky obchodní společnosti patří jejich dobrovolné založení, zpravidla na základě smlouvy, kdy si zakladatelé sami zvolí právní formu podnikání.9 Všechny obchodní společnosti musí mít dle zákona určený předmět podnikání či činnosti, svou obchodní firmu a sídlo společnosti. Obchodní společnosti rozdělujeme dle hlediska postavení společníků uvnitř společnosti na společnosti osobní a kapitálové. Společnost s ručením omezeným, která je jedním z ústředních pojmů této bakalářské práce spadá mezi společnosti kapitálové. Kapitálové společnosti jsou typické důrazem na vklad společníka, který však za závazky společnosti neručí. Naopak ve společnostech osobních se společníci osobně zúčastňují podnikání a o zisky a ztráty jsou společně odpovědní.
1.4 Změny u společnosti s ručením omezeným dle nové právní úpravy
Novou právní úpravu společnosti s ručením omezeným nalezneme v zákoně o obchodních korporacích v ustanoveních §132 až §242. Ve srovnání s úpravou v obchodním zákoníku je značně rozsáhlejší jak počtem paragrafů, tak samotným textem. Ve stručnosti je zde uvedeno několik změn. Doposud bylo v českém právním prostředí na právnické osoby nahlíženo jako na reálně existující subjekt s vlastní vůlí, kterou navenek reprezentuje statutární orgán. V nové právní úpravě je však nahlíženo zcela opačně. Podle ní nemá
9
NESNÍDAL, J. a kol. Lexikon obchodní právo. 2. vyd. Ostrava: Sagit, 2001. 652 s. ISBN 80-720-
8003-2.
13
vlastní vůli, neboť jí je přičítána vůle fyzických osob, které za ni rozhodují.10 Hned z počátku je tak patrné, že nová právní úprava mění dosud zažité koncepty. Na druhou stranu jsou však vypuštěny přehnané striktní formulace, současně je i zachován princip smluvní svobody a rovnosti smluvních stran.11 Další z koncepcí návrhu ZOK je dle Pokorné12 i dodržení zásady „co není zakázáno je dovoleno“, jak již bylo řečeno dříve. Společně by tak tyto zásady měly podnikatelům nechat více pravomocí v rozhodování o společnosti. V souladu s § 1 ZOK jsou do nové právní úpravy zavedeny všeobecně známé legislativní zkratky. Společnost s ručením omezeným můžeme označit jako obchodní korporaci, obchodní společnost a kapitálovou společnost. Stejně jako v úpravě v obchodním zákoníku pak bude možné i nadále zřizovat společnost za jiným než podnikatelským účelem. Změna nastala i u samotného základního ustanovení upravující společnost s ručením omezeným. Společnost s ručením omezeným je v §132 ZOK definována jako společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřiteli vyzváni k plnění. Z původní definice tedy bylo vypuštěno uvedení skutečnosti, že základní kapitál je tvořen vklady společníků. To však tuto skutečnost nikterak nemění, jelikož důvodová zpráva k tomu výslovně uvádí, že je definice pouze rozdělena do více odstavců.13
10
DĚDIČ, Jan. Obecná úprava právnických osob v novém občanském zákoníku (se zaměřením na
její význam pro obchodní korporace). Obchodní právo. 2012, roč. 21, č. 1, s. 2 - 12. ISSN 12108278 11
POKORNÁ, Jarmila. Právní úprava obchodních společností v evropském a českém právu. 1. vyd.
Brno: Masarykova univerzita, 2010. s 178. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 370 s. ISBN 978-802-1051-904. 12
POKORNÁ 2010, op. cit., s. 177
13
Důvodová zpráva k § 132 a násl., ZOK
14
Dále v definici nalezneme novou podmínku, a to „v době, kdy byli věřitelem vyzvání k plnění.“ Význam této podmínky nalezneme v tom, že společník neunikne své povinnosti k ručení dodatečným splacením svého vkladu, ale bude povinen poskytnout plnění přímo věřiteli, jehož pohledávka tím nebude ohrožena samotným splacením vkladu společníka společnosti. K ohrožení pohledávky by v této situaci mohlo dojít, pokud by nebyla společnost schopna ani se splaceným vkladem dostát svým závazkům vůči svým věřitelům. Dle § 8 ZOK a následujících lze společnost s ručením omezeným nadále zakládat společenskou smlouvou (zakladatelskou listinou v případě jedné osoby) ve formě veřejné listiny, čímž se dle zákona o obchodních korporacích rozumí notářský zápis. Změna nenastala ani u koncepce vzniku společnosti, její vznik je nadále spojen až se zápisem do obchodního rejstříku. Poměrně výrazné změny zavádí ZOK i u základního kapitálu. Oproti úpravě v obchodním zákoníku ZOK režim tvorby základního kapitálu značně liberalizuje. Dle zákona o obchodních korporacích nově platí, že minimální výše vkladu společníka je pouze 1 Kč. Fakticky tedy bude možné, že celkový základní kapitál u některých společností s ručením omezeným může být pouze 1 Kč, neboť v nové úpravě stále platí, že s.r.o. může být i nadále založena jedním zakladatelem. Na základě důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích se dá říci, že základní kapitál již podle současných předpisů představuje pouze účetní jednotku, která v podstatě nemusí vypovídat o skutečném ekonomickém stavu společnosti. Nová právní úprava nepochybně výrazně zjednoduší proces založení společností s ručením omezeným a nově i snížením finančních hranic umožní založení společností i osobám, které doposud nedisponovali finančním kapitálem. Jak již bylo řečeno, minimální výše základního kapitálu byla stanovena na 1 Kč, hranici lze však zvýšit určením ve společenské smlouvě. Lze proto očekávat, že mnoho zakladatelů bude chtít cestou tvorby základního kapitálu soustředit
15
zdroje pro zahájení své podnikatelské činnosti. Navyšování základního kapitálu bude stejně jako dříve možné zvyšovat jak peněžitými, tak nepeněžitými vklady. Další z významných změn oproti dřívější úpravě je zrušení zákazu řetězení společností, který měl zakotvení v § 105, dle kterého společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemohla být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti.14 Smyslem zákazu bylo především udržovat průhledné korporační struktury k ochraně věřitele, na druhou stranu však toto omezení znesnadňovalo snahu podnikatelů o rozčlenění jejich podnikatelských záměrů atd. Právní forma společnosti s ručením omezeným je vhodnou formou podnikání zejména pro drobné a střední podnikání, čímž je velmi oblíbená a rozšířená. Její právní úprava je založena převážně na dispozitivních normách, čím disponuje dostatečnou variabilitou při řešení vnitřního uspořádání společnosti a právního postavení společníků. Tato forma společnosti je oblíbena nejen proto, že zachovává atributy kapitálové společnosti, což spočívá například v oddělení majetku společníka a společnosti, ale také proto, že předpokládá i užší propojení mezi společníkem a správou společnosti. Je navíc také pravdou, že ačkoliv je společnost s ručením omezeným společností kapitálovou, její regulace je odlišná a méně složitá od regulace společnosti akciové, čímž jí řadíme mezi společnosti smíšené.
14
Ustanovení § 105 odst. 2 ObchZ
16
2
Obchodní podíl a podíl
Jelikož se tato práce věnuje kmenovým listům, které představují podíl společníka na společnosti, je vhodné se přiblížit pojem podíl. Následující kapitola blíže specifikuje obchodní podíl dle ObchZ a v návaznosti na to i změny plynoucí z nové právní úpravy.
2.1 Obchodní podíl v s.r.o. podle ObchZ Abychom se dostali k jádru této práce, je třeba se seznámit s pojmem podíl v obchodní společnosti. V ObchZ v §61 odst. 1 bylo stanoveno: „Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou společnost“.15 Dle §114 ObchZ pak obchodní podíl představoval účast společníka v této společnosti a jeho práva a povinnosti z toho plynoucí.16 Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným je nutno chápat zejména jako předmět právních vztahů, kdy s ním lze smluvně disponovat, čím se stává předmětem obchodovatelným. Obchodní podíl ve své podstatě reprezentuje určitou majetkovou hodnotu, avšak nemůže být ani právem, jelikož jsou jeho obsahem celá skupina práv a povinností. Obsah podílu ve společnosti s ručením omezeným lze popsat ve dvou rovinách. První je rovina kvalitativní, která zahrnuje soubor práv a povinností tvořící obsah právního vztahu mezi společníkem a společností. Druhou rovinou je rovina kvantitativní vyjadřující velikost a hodnotu obchodního podílu. Obě roviny tak
15
Ustanovení § 61, odst. 1, ObchZ
16
Ustanovení § 114, ObchZ
17
společně vytvářejí ucelenou oblast, pomocí níž je možné obchodní podíl v s.r.o. definovat. Kvalitativní stránka Jak již bylo řečeno, kvalitativní stránka podílu je soubor práv a povinností společníků ve vztahu k obchodní společnosti, které jsou vzájemně spjaté a tvoří tím určitý systém. Eliáš, Dvořák a Pokorná pro popis systému uvádějí tyto kategorie: Práva majetkové povahy: a. Právo na podíl na zisku. b. Právo na vypořádání společníka na společnosti. Práva rozhodovat o záležitostech týkající se společnosti: a. Právo podílet se na řízení společnosti a rozhodovat na valné hromadě. b. Právo na informace o záležitostech společnosti. Povinnosti poskytnout plnění společnosti: a. Vkladová povinnost b. Povinnost kompenzovat ztráty společnosti Povinnosti vyplývající zpravidla ze společenské smlouvy: a. Příplatková povinnost b. Osobně se podílet na činnosti společnosti, c. Zákaz konkurence aj.17
17
ELIÁŠ, K., POKORNÁ, J., DVOŘÁK, T. Kurs obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6.
vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. s. 60 – 63, 198 a 201. ISBN 978-80-7400- 048-5.
18
Kvantitativní stránka Vymezení kvalitativní stránky podílu jsme v obchodním zákoníku mohli naleznout v ustanovení § 114 odst. 1, kde bylo uvedeno, že výše obchodního podílu v s.r.o. je stanovena podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li však společenská smlouva jinak.18 Kvantitativní stránka tedy stanovuje míru účasti společníka ve společnosti. Právní postavení společníka není odvozeno pouze od rozsahu práv a povinností, které byly uvedeny v popisu kvalitativní stránky podílu. Je nutné také zjistit, jak jsou práva a povinnosti velká v porovnání s ostatními společníky.19 Hodnota obchodního podílu není konstantní, neboť se mění v závislosti na ekonomické situaci společnosti. Obecně lze podíl vyjádřit jako majetek, který by po odečtení veškerých závazků společnosti společník obdržel.20 Další práva a povinnosti lze společníkům stanovit ve vedlejších dohodách, nazývané „sideletters“ a na nekorporativní ustanovení společenské smlouvy. Tyto dohody nejsou tedy součástí společenské smlouvy či stanov a zároveň nejsou zákonem upraveny. Jsou tedy pravým výrazem odrazu smluvní svobody. Dle ustanovení §114 odst. 2 a 3 stanoveno, že každý společník může mít pouze jeden obchodní podíl, který však může náležet více osobám.21
18
Ustanovení § 114 odst. 1 ObchZ
19
ELIÁŠ, K., POKORNÁ, J., DVOŘÁK, T. Kurs obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6.
vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. s. 57. ISBN 978-80-7400- 048-5. 20
TOMSA, Miloš. Nový občanský zákoník – základní pohled a obecná část z hlediska podnikatele.
Obchodní právo. 2011, roč. 20, č. 12, s. 2 - 10. ISSN 1210-8278. 21
Ustanovení § 114 odst. 2 a 3, ObchZ.
19
2.2 Podíl v zákoně o obchodních korporacích
Dle zákona o obchodních korporacích se základní koncepce podílu nemění. § 31 ZOK uvádí: „Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.“22 Přesto dochází v pojetí podílu k výrazným změnám. První změnou je jeho pojetí v novém občanském zákoníku jakožto předmětu občanskoprávních vztahů. Doposud byl totiž považován za jinou majetkovou hodnotu. Dle nové právní úpravy je podíl považován za věc, což má zakotvení v § 489 NOZ, který uvádí, že věcí se rozumí: „vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.“ Koncepce obchodního podílu jako věci má rozsáhlé důsledky. Vzhledem k tomu, že na obchodní podíl je nově možné aplikovat obecná ustanovení o věci v NOZ, může společník podíl nejen vlastnit, ale také zastavit, dědit (pokud to společenská smlouva nevyloučí) či vydržet. Za podmínek §1109-1113 NOZ nabít od nevlastníka.23 Změna nastala i v pojmosloví. Doposud používaný pojem „obchodní podíl“ mění pouze na „podíl“, jak již bylo zmíněno dříve. Dle §133 ZOK pak: „Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.“24 Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích uvádí, že vhledem ke snaze zvýšení atraktivity společnosti s ručením omezeným se v ZOK zavádí širší využitelnost druhů podílů. Společnost tak může povolit emisi více druhů podílů s tím, že zákon obsahuje pravidla pro případný spor. Obdobně je tomu tak například v Rakousku nebo Švýcarsku.25
22
Ustanovení § 31, ZOK S.r.o. po rekodifikaci. In: Nový občanský zákoník *online+. *cit. 2013-07-13+. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/sro-po-rekodifikaci/ 24 Ustanovení § 133, ZOK 25 Důvodová zpráva k § 133 až 152 ZOK 23
20
Ve společnosti s ručením omezeným je dle ZOK možné, aby jeden společník mohl vlastnit více různých podílů, čímž je dle důvodové zprávy umožněna vyšší míra vlastnické stratifikace. Navíc je i z důvodu vyšší využitelnosti společnosti s ručením omezeným možné, aby byl podíl představován cenným papírem. Pro zajištění ochrany věřitelů není však připuštěno, aby byl takový cenný papír kótován. Při vydání cenného papíru pak převody sledují cenný papír. Tento koncept sleduje zejména návrh nařízení o SPE (soukromé evropské společnosti), který využitelnost cenného papíru také připouští. Cílem návrhu však není vytvořit další akciovou společnost, ale nadále držet společnost soukromou a zároveň uzavřenou společnost, jejíž cenné papíry nebudou mít negativní vliv na trh kapitálový. Opačný postup by mohl vést k tomu, že účinností nařízení o SPE dojde ke vzniku regulatorní arbitráže a čeští podnikatelé budou raději volit regulaci SPE.26 Nová úprava dle ZOK stejně jako úprava dle ObchZ připouští možnost, kdy jeden podíl vlastní více osob. S takovým obchodním podílem pak žádná z osob nemůže disponovat samostatně. Dle obchodního zákoníku bylo vyžadováno určení společného zástupce a vztahy, které tímto vznikaly mezi vlastníky, byly chápány jako vztahy spoluvlastnické dle občanského zákoníku. Všechny osoby vlastníků byly chápány jako jediný společník.27 ZOK nově spoluvlastníky nazývá společným společníkem a vyžaduje určení správce společné věci.28 Obchodní podíl, dnes tedy již pouze podíl řadíme mezi klíčové pojmy právní úpravy společnosti s ručením omezeným, kdy se jedná o takový institut, který zásadně odlišuje společnost s ručením omezeným od jiných společností. Z ekonomického hlediska je podíl v kapitálové společnosti zásadně rozdílný oproti podílu v osobní společnosti s osobním ručením společníků. Vzhledem
26
Důvodová zpráva k § 133 až 152 ZOK
27
Zákon č. 60/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
28
Ustanovení § 32 odst. 4, ZOK.
21
k omezenému ručení a vlastní subjektivitě jde o entitu, která je jednoznačně vydělena od osoby společníka. Další změnou, kterou se tvůrci zákona snaží usnadnit podnikání je zavedení širší využitelnosti podílů ve společnosti, a to tak, že společenská smlouva nově může připustit, že kromě základního podílu, z jehož názvu už lze odvodit spojitost se základními právy a povinnostmi, může vzniknout i více různých druhů podílů a určit, jaký obsah tyto podíly mají. Tuto možnost zavádí § 135 odst. 1 ZOK, který ve svém obsahu uvádí: „Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnost, je podíl základní.“ Dle nové úpravy tedy může dojít k vydávání podílů například s prioritním právem na zisk, ale také bez hlasovacího práva, čemuž tak je u akciových společností. Tímto má tedy společnost větší možnost se otevřít vůči novým investorům. Zákon sám však různé druhy podílů neupravuje, čímž je dána společníkům značná volnost. Bude tedy záležet na společnících, jak druhy podílů ve své společnosti vytvoří a za jakým účelem. Někteří autoři, například Hejda ve svých článcích uvádí, že: „po vzoru akciové společnosti lze předpokládat snahu vytvářet takové zvláštní druhy podílů, se kterými bude spojeno přednostní právo na úpis vkladů při zvyšování základního kapitálu, na přednostní výplatu podílu na zisku, podíly bez příplatkové povinnosti apod.“29
Zákon o obchodních korporacích nově i společníkům společnosti s ručením omezeným a komanditistům dovoluje vlastnit i více obchodních podílů na společnosti pokud to však připouští společenská smlouva. Tato úprava značně zjednoduší převody obchodních podílů a sníží s tím související náklady. Co se týká
29
HEJDA, J. Právní úprava podílu ve společnosti s ručením omezeným v rekodifikačním návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 3, s. 74. ISSN
22
počtu podílů společníků ve společnosti s ručením omezeným, množstvím, kterým společník disponuje je odvislé od počtu koupě nebo jiného způsobu zisku.
U převodu podílů, které nejsou vyjádřeny v podobě kmenových listů, se i nadále dle nové úpravy vyžaduje uzavření písemné smlouvy o převodu podílu s ověřenými podpisy, jak tomu bylo v úpravě dle ObchZ. Prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě však není vyžadováno ani zde. Převod podílu ve formě kmenového listu bude více rozebrán v další kapitole.
23
3 Kmenový list
Výraznou změnou v nové právní úpravě je skutečnost vyjádřit podíl cenným papírem. Doposud to dle ustanovení § 61 odst. 1 ObchZ nebylo možné, neboť jediný druh cenného papíru představuje akcie, která vyjadřuje podíl na akciové společnosti.30
Zákon o obchodních korporacích však v § 32 odst. 2 nově
umožňuje, aby i obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným mohl být představován ve formě cenného papíru, a to tzv. kmenovým listem.31 Dle nové úpravy se předpokládá pravidlo, že bude věcí společníků (vlastníků), zda a jakou vytvoří vlastnickou strukturu, zda budou vytvářet pouze kmenové podíly nebo podíly jiné (váznoucí na přednostním právu na dividendu, zisku, atd.). Havel uvádí, že podíl reprezentovaný ve formě cenného papíru reaguje na zkušenosti např. britského práva a návrhu Statutu evropské soukromé společnosti a předpokládá, že pro podíl, který je takto neomezeně a nepodmíněně převoditelný, byl ve formě cenného papíru vydán, aby usnadnil vlastníkům podílu život a zjednodušil cirkulaci podílu.32 Doposud bychom definici cenného papíru hledali marně, neboť zákon o cenných papírech pouze vyjmenovává typy cenných papírů, a to pouze demonstrativně. Jiné přepisy potom cenné papíry zmiňují ve svém obsahu pouze nepřímo, obvykle pro vlastní účely bez bližší charakteristiky. Dle Dědiče je cenný papír charakterizován takto: „cenným papírem je listina, se kterou je spojeno určité právo tak, že tuto listinu je třeba předložit k uplatnění práva v ní
30
Ustanovení § 61 odst. 1, ObchZ.
31
Ustanovení § 32 odst. 2, ZOK.
32
HAVEL, B.: Společnost s ručením omezeným na úsvitu rekodifikace, Obchodněprávní revue.
2011, č.. 12, s. 351-35
24
inkorporovaného.“33 Dá se říci, že doposud uvedené definice se ve své podstatě shodují na základních znacích, čímž je v první řadě hmotný substrát, což je nejčastěji listina, na které je v písemné podobě záznam práv provedený eminentem a cena této listiny. NOZ definuje v § 514 cenný papír takto: „Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.“34 Kmenové listy jako cenné papíry téhož druhu vydané stejným eminentem ve stejné formě, z nichž vznikají stejná práva, řadíme mezi zastupitelné cenné papíry. NOZ vyřešil problematiku nahrazování podpisu jeho otiskem při hromadném vydávání. Nově totiž zavedl obecnou možnost nahradit podpis eminenta jeho otiskem, to však za podmínky, že listina bude obsahovat ochranné prvky proti padělání.35Z pohledu práva cenných papírů je kmenový list cenný papír na řad. Kmenový list však nemůže být zaknihován. To však platí jen u něj. Dále nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo na žádném jiném veřejném trhu.36 Právní úpravu kmenového listu nalezneme v § 137 a 138 ZOK. Zákon § 137 přesně uvádí: (1) Určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka představován kmenovým listem. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový list pro každý podíl. (2) Kmenový list lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna.
33
DĚDIČ, Jan. Obecná úprava právnických osob v novém občanském zákoníku (se zaměřením na její význam pro obchodní korporace). Obchodní právo. 2012, roč. 21, č. 1, s. 2 - 12. ISSN 12108278 34 Ustanovení § 514 NOZ 35 SEDLÁČEK, Tomáš, Zdeněk HUSTÁK a Matěj MANDERLA. Cenné papíry v novém občanském zákoníku – flexibilní režim. *online+. *cit. 2013-09-03+. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/cenne-papiry-v-novem-obcanskem-zakoniku-flexibilni-rezim91662.html 36 Ustanovení § 137 ZOK.
25
(3) Kmenový list je cenný papír na řad. Kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír. (4) Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.37
Je tedy na společnících, zda ve společenské smlouvě určí, že podíl společníka může být představován kmenovým listem. Je-li pak dále navíc povolen ve společenské smlouvě vznik více podílů pro jednoho společníka, lze kmenový list vydat pro každý tento podíl.
3.1 Podmínky vydání a náležitosti kmenového listu
Rozhodnutí, zda budou kmenové listy společností vydány, náleží na společnících, neboť vydání kmenových listů je v první řadě spojené se společenskou smlouvou, která vydání kmenových listů umožní. Základní podmínkou pro vydání kmenového listu tedy je výslovné stanovení této možnosti společenskou smlouvou a to, že převoditelnost obchodního podílu, k němuž tento kmenový list byl vydán, nebude žádným způsobem omezená nebo podmíněná. U cenného papíru na řad se vlastnické právo převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání nabyvateli. Kmenový list je cenný papír, který nelze dle zákona vydat zaknihovaně. Jeho podoba je tedy listinná. Zákon o obchodních korporacích ukládá tyto náležitosti kmenového listu, aby byl považován za platný: a) „označení, že se jedná o kmenový list, b) jednoznačnou identifikaci společnosti, c) výši vkladu připadající na podíl, d) jednoznačnou identifikaci společníka,
37
Ustanovení § 137 ZOK.
26
e) označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a f) označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele nebo jednatelů. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.“ 38
Když se detailněji zaměříme na náležitosti kmenových listů, co se týče prvního bodu, zákon ve svém obsahu neukládá formální úpravu textu. Cenný papír musí být jako kmenový list označen, avšak použití označení kmenového listu ve vlastním textu listiny jako je tomu například u směnek, není nutné. Lze z toho tedy vyvodit, že pokud bude mít cenný papír vydaný společností s ručením omezeným nadpis „Kmenový list“, nebo se použije pojem kmenový list v textu, bude splněna podmínka platnosti.
Identifikace společnosti, která kmenový list vydává, musí být dle zákona jednoznačná. Právnické osoby jsou dle NObčZ identifikovány převážně svým názvem a sídlem. Identifikační údaje na kmenovém listu budou stejné jako údaje při zápisu do obchodního rejstříku. Znamená to tedy, že na listině budou uvedeny minimálně tyto informace: obchodní firma, sídlo, IČO, aby nemohlo dojít k záměně společnosti.
Výše vkladu připadající na podíl souvisí se základní povinností každého společníka, a to s povinností vkladovou. Jak již bylo dříve řečeno, nově stanovena minimální výše vkladu pouze na 1 Kč, avšak jak je uvedeno v ZOK, výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně. U každé společnosti s ručením omezeným pak záleží na ustanovení společenské smlouvy, která vklady a podíly blíže specifikuje.
Jednoznačná identifikace společníka opět odkazuje na NObčZ, dle kterého je fyzická osoba identifikována podle svého křestního jména a příjmení, současně 38
Ustanovení § 138 odst. 1 ZOK
27
tak místem svého bydliště. U právnické osoby pak firmou a sídlem, jak je tomu při zápisu do seznamu společníků dané společnosti.
Označení podílu, k němuž byl kmenový list vydán. Dle § 135 ZOK je připuštěna možnost vydávat společnosti s ručením omezeným různé druhy podílů, se kterými jsou spojena různá práva a povinnosti. Opět je zde dána volnost a blíže toto bude specifikovat společenská smlouva konkrétní společnosti. Ve svém obsahu by tedy měla tyto různé druhy podílů definovat tak, aby jednotlivé druhy podílů šlo mezi sebou odlišovat a uvést k jednotlivým druhům podílům jaké práva a povinnosti jsou s jednotlivými druhy podílu spojeny.
Označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele či jednatelů. Zákon ve svém obsahu dovoluje i otisek podpisu, avšak za podmínky použití ochranných prvků. V případě kmenových listů nejsou zákonem stanoveny ochranné prvky, proto je na vůli společnosti, které ochranné prvky použijí.39
Nově lze jednotlivé cenné papíry nahradit hromadnou listinou, tudíž to platí i pro kmenové listy. Dle § 524 NObčZ platí pro emisi a vydání hromadné listiny stejné podmínky jako pro vydání cenného papíru jednotlivě. Obsah hromadného cenného papíru, v našem případě hromadného kmenového listu, by měl mít stejné náležitosti jako má jednotlivý kmenový list, navíc s uvedením údajů kolik kmenových listů nahrazuje a označení podílů, které nahrazuje.
Zákon o obchodních korporacích touto novinkou značně přibližuje koncept společnosti s ručením omezeným společnosti akciové. Inspirace pochází dle důvodové zprávy i z návrhu nařízení o SPE, který využitelnost cenného papíru také připouští.40
39 40
Ustanovení § 516 NOZ Důvodová zpráva k § 132 a násl. ZOK
28
3.2 Podoba kmenového listu
Jak již bylo psáno dříve, podoba kmenového listu je možná pouze jako listinná, a to s údaji, které byly popsány výše. Při zaměření na vizuální stránku kmenového listu nebyla nalezena předepsaná forma. Jelikož je to cenný papír, jeho podoba bude podobná například akciím, dluhopisům, atd. Grafické ztvárnění bude záležet na požadavcích jednotlivých společností. Specializované tiskárny nabízí předtisky cenin či ztvárnění cenného papíru dle přání zákazníka. Proti padělání lze kmenové listy zajistit technickým grafickým zpracováním, použitím speciálních tiskových barev či ochranných prvků. Kmenové listy by měli být tisknuty na papír s vysokým obsahem bavlny, jako je tomu u jiných cenných papíru, čímž by mělo být dosáhnuto delší životnosti.41 Technické a barevné provedení by pak mělo být takové, aby bylo obtížné tvořit kopie. Samozřejmostí je použití ochranných prvků, jejichž nabídka je u specializovaných tiskáren široká. Použit lze například tyto ochranné prvky: Iris – často používaný prvek, který lze vidět na většině cenných papírů. Jedná se o plynulý přechod barev v jedné tiskové formě na malém úseku kresby. Gilošové prvky – složité geometrické obrazce, tvořené pravidelně se opakujícími jemnými křivkami. Hologram UV barva Vodoznak Ocelotisk Mikrolinka aj.42
41
Akcie, dluhopisy, obligace, vkladní a podílové listy. In: Stc.cz [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.stc.cz/p-17-cenne-papiry.html?p=17 42 Ochranné prvky. In: Ptcpraha.cz [online]. [cit. 04-09-2014+. Dostupné http://ptcpraha.cz/produkty/ceniny/ochranne-prvky.html
29
z:
Obrázek č. 1: Předtisky cenin43
Výše nákladů spojených s vydáním kmenových listů závisí převážně na náročností zákazníka, který bude chtít tyto ceniny nechat tisknout. Každý grafický návrh a použití ochranných prvků má svou cenu.
3.3 Převod kmenového listu Nová právní úprava převody podílu poměrně zjednodušuje, a to jak v podobě cenných papírů, tak v podobě jak jsme byli doposud zvyklí. Převod podílu na jiného společníka není zákonem omezen, záleží však také na společenské smlouvě, zda převod podílu podmíní, a to povolením ze strany některého z orgánů společnosti. Převod vně společnosti je pak ze zákona povolen jen za souhlasu valné hromady. V tomto bodě byla společnosti dána opět svoboda
43
Předtisky cenin. Optys.cz *online+. http://www.optys.cz/predtisky-cenin/
*cit.
30
9.4.2014+.
Dostupný
na
WWW:
a společenská smlouva může určit i převoditelnost podílu bez uvedeného souhlasu.44 Tuto možnost bych však ze svého pohledu nedoporučovala. Lehce zde může nastat situace, kdy se stane společníkem osoba, s kterou by za jiných okolností spolupracovat nechtěli. Je důležité zdůraznit, že kmenový list byl vydán pouze k podílům, jejich převoditelnost nebyla nikterak omezena či podmíněna. Převod kmenového listu je ve své podstatě zjednodušen například oproti jinému cennému papíru – akcii na jméno, u kterých lze převody omezit stanovami. Vzhledem k nové možnosti společnosti s ručením omezeným vydávat kmenové listy, které jsou cennými papíry na řad, bude možné dle zákona o obchodních korporacích převádět podíl rubopisem. Úpravu nalezneme v § 1103 odst. 2 NOZ, který uvádí, že k převodu vlastnického práva k cennému papíru na řad, čímž kmenový list je, je třeba rubopisu a smlouvy k okamžiku jeho předání. V případě převodu kmenového listu však smlouva není vyžadována písemně. Dle uvedeného ustanovení NOZ se ohledně náležitostí rubopisu použije právního předpisu upravující směnky, a to zákona směnečného a šekového. Zákon vyžaduje bezpodmínečnost rubopisu a podpis jeho převodce, který oproti smlouvě o převodu podílu nemusí být úředně ověřen. Zákon o obchodních korporacích pak dále stanovuje nutnost identifikace nabyvatele. Výhodou přijetí nové úpravy je zjednodušení postupu převodu podílu, který je vyjádřen kmenovým listem, s čímž následně odpadá povinnost nového společníka, co se týče prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě, neboť by takové prohlášení přikládat k rubopisu nebylo praktické.45 ZOK v §210 odst. 1 dále
44
KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. Vydání. Praha: C. H.
Beck, 2014, s 96-97. ISBN 978-80-7400-515-2. 45
VIGHOVÁ, V. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních
korporacích. Daně a právo v praxi. [online]. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012 *cit. 20. 5. 2013+. Dostupné
z:
http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d39755v49780-nova-
pravniuprava-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-v-zakone-o-obchodnich-korporacich/
31
odkazuje na předchozí paragraf, dle kterého platí, že i když dojde k nabytí podílu rubopisem, přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě dané společnosti a převodce ručí za společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny.46 Účinnost převodu kmenového listu nastává po splnění stanovených podmínek, a to – oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti.47 Znamená to tedy, že nejprve tuto změnu nový nabyvatel oznámí a následně ji potvrdí předložením listu, k čemuž však v praxi dojde nejspíše současně. Jelikož je se stává nový nabyvatel kmenového listu společníkem v dané společnosti je jeho povinnost se následně zapsat do seznamu společníků. Do seznamu společníků je dle §139 ZOK povinné uvádět tyto údaje: jméno a bydliště nebo sídlo společníka, jeho podíl a označení, jemu odpovídající výše vkladu, počet hlasů náležejících k podílu, povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu peněžními prostředky nad společníkův vklad spojenou s podílem, bude-li určena, a den zápisu do seznamu společníků. Pokud je společník vlastníkem více podílů, uvede jejich výši u každého podílu. V případě, že společnost vydala kmenové listy, zapíše se poznámka o této skutečnosti u podílu, ke kterému byl kmenový list vydán, a číslo kmenového listu. Jelikož může dojít k ukončení účasti společníka ve společnosti úmrtím, je vhodné si uvést co se děje s podílem děje dále. Zákon o obchodních korporacích v § 42 ods. 1 uvádí, že v případě úmrtí společníka přechází jeho podíl v obchodní korporaci na dědice či právního nástupce, ledaže by společenská smlouva přechod zakázala či omezila.
46
KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s 96-97. ISBN 978-80-7400-515-2. 47
Ustanovení § 210 odst. 2 ZOK.
32
3.4 Povinnost odevzdat kmenový list
Zákon o obchodních korporacích zavádí pro společníky ve společnosti s ručením omezeným i novou povinnost, a to odevzdat kmenový list. Tato povinnost však vzniká pouze pro ty společníky, kteří si ve společenské smlouvě vznik kmenového listu stanoví. Vznik samotné povinnosti kmenový list odevzdat nalezneme v zákoně o obchodních korporacích na různých místech. Povinnost odevzdat kmenový list a s tím ukončit účast společníka na společnosti může nastat v několika případech: Vyloučení společníka plynoucí z § 151 ZOK, který uvádí: „Současně s vyloučením vyzve společnost písemně vyloučeného společníka, aby jí odevzdal bez zbytečného odkladu kmenový list, byl-li vydán, s upozorněním, že jinak bude postupováno podle § 152 až 154.“ V tomto případě je povinnost odevzdat kmenový list při nesplnění vkladové povinnosti. Obdobně se pak ustanovení použije i pro nesplnění povinnosti příplatkové.
Další situací, kdy nastane povinnost odevzdat kmenový list je při vystoupení společníka ze společnosti, kdy § 202 odst. 3 uvádí: „Současně s oznámením o vystoupení ze společnosti odevzdá společník společnosti kmenový list, byl-li vydán, jinak je vystoupení neúčinné.“
Další zmínku o kmenových listech nalezneme v § 203 v souvislosti s ukončením účasti společníka ve společnosti dohodou, kdy: „Účast společníka ve společnosti může být ukončena písemnou dohodou s úředně ověřenými podpisy všech společníků a odevzdáním kmenového listu společnosti, byl-li vydán.“ Vyloučení společníka rozhodnutím soudu dle § 204 odst. 1 ZOK, „Společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje zvlášť závažným způsobem svou povinnost, ačkoliv byl k jejímu plnění vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn.“
33
Zrušení účasti společníka soudem dle §205, kdy „společník může navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval; to neplatí, jedná-li se o jediného společníka.“ Výše uvedené případy, od kterých se odvíjí povinnost odevzdat kmenový list, nejsou jedinými způsoby zánik účasti společníka ve společnosti. Zákon o obchodních korporacích ve svém § 206 uvádí tyto další způsoby: zánik zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek jeho majetku, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti. Samotný postup pro odevzdání kmenového listu nalezneme v ustanoveních §152 až §154, mimo jsou zde uvedeny i následky jeho neodevzdání, prohlášení kmenových listů za neplatné a jejich případný prodej. Společník musí kmenový list odevzdat společnosti za podmínek, které stanoví zákon. Pokud nastane prodlení společníků s odevzdáním kmenových listů, jež společnost stahuje, vyzve jednatel společníky, aby tak učinili v přiměřené lhůtě - jinak mohou být nepředložené nebo nevrácené kmenové listy prohlášeny za neplatné. Kmenové listy, které nebyly ve stanovené lhůtě odevzdány, prohlásí jednatel společnosti za neplatné a tuto skutečnost ohlásí jejich držitelům. Současně pak toto prohlášení zveřejní. Ne příliš specifické je ustavení § 153 ZOK odst. 1, podle kterého mají být nově vydané kmenové listy, jež jsou vydány místo těch prohlášených za neplatné, prodané za "přiměřenou cenu". Tuto informaci však rozšiřuje § 213, který stanovuje předkupní právo pro společníky. Odstavec čtvrtý § 153 ZOK dále praví, že "nepodaří-li se nové kmenové listy postupem podle odstavce 1 prodat do 3 měsíců od prohlášení neodevzdaných kmenových listů za neplatné, rozhodne valná hromada bez zbytečného odkladu o snížení základního kapitálu o výši
34
vkladů připadajících na neprodané kmenové listy."
48
Dle zákona pak má
společnost právo na náhradu nákladů spojených s prohlášením kmenových listů za neplatné a následným vydáním nových kmenových listů. V § 154 je následně specifikována možnost, podle které společnost může proti pohledávce společníka, jehož kmenový list byl prohlášen za neplatný, na zaplacení kupní ceny nebo částky odpovídající výši splněné vkladové povinnosti započíst pohledávky, které proti němu vznikly v souvislosti s prohlášením kmenového listu za neplatný a vydáním nových kmenových listů. Zda budou společníci řádně odevzdávat kmenové listy je otázkou. Noví nabyvatelé by však měli důkladně prověřovat skutečný stav kmenového listu před jeho koupí.
3.5 Kmenový list v praxi Jak již bylo řečeno, s 1. lednem 2014 mají společnosti s ručením omezeným možnost vyjádřit podíl ve formě cenného papíru, kdy to nebudou akcie, ale kmenové listy. Předpokladem jejich vzniku je stanovení této možnosti ve společenské smlouvě. Kmenový list je jako cenný papír neomezitelně převoditelný na řad. Stačí na něm uvést jméno prvního společníka a k jeho převodu pak následně nepotřebujete žádnou písemnou smlouvu. K převodu tak stačí rubopis a fyzické předání. Není zde žádné ověřování podpisů, zápisy změn společníka do obchodního rejstříku a žádná zbytečná administrativa, což je pro podnikatele velmi výhodné.49 V praxi pak nový vlastník kmenového listu své kmenové listy, které nabyl, předloží společnosti, oznámí jí potřebné údaje o své osobě, ta jej zapíše 48
Ustanovení §153 zok PROCHÁZKA, Tomáš. Akciová společnost s ručením omezeným? Nemusí to být protimluv. [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/2013/5/22/akciovaspolecnost-s-rucenim-omezenym-nemusi-byt-protimluv/ 49
35
do seznamu společníků a od té doby s vlastníkem kmenového listu jedná jako se společníkem. Nový nabyvatel kmenového listu tím má navíc i jistotu, že předcházející majitel kmenového listu byl opravdu společníkem. Jak již bylo zmíněno dříve, je nezbytné si ověřit skutečný stav kmenového listu. Předchozí majitelé nemuseli svou účast ve společnosti ukončit v dobrém a mohou nastat situace, kdy kmenový list prohlášený již společností za neplatný, bude chtít prodat sám. Co se týče podílu, v praxi nelze vyloučit situace, kdy společnost s ručením omezeným bude mít část svých podílů bez kmenových listů a část podílů s listem kmenovým, neboť to nová právní úprava nevylučuje. Můžeme se tedy setkat se společností s ručením omezeným, která bude mít kupříkladu dva obchodní podíly (každý z nich o stejné velikosti), kdy jeden z nich bude s kmenovým listem a druhý bez něj. Tato skutečnost, zda bude mít obchodní podíl kmenový list, má následně podstatný vliv na možnou zástavu obchodního podílu, neboť nová právní úprava umožňuje, aby se obchodní podíl stal předmětem zástavního práva. Zástavní právo k cennému papíru, v tomto případě kmenovému listu, vzniká jeho odevzdáním věřiteli. V důsledku nové právní úpravy ale dochází ke dvěma rozdílným cestám, kdy zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká. U obchodního podílu bez kmenového listu je zástavní právo lehce zjistitelné prostřednictvím obchodního rejstříku. V případě kmenového listu je to však složitější, veřejně zjistitelné by to bylo jen v případě, kdyby bylo zástavní právo ke kmenovému listu zapsáno v rejstříku zástav.50 Kmenové listy mají i své nedostatky. Společníci, kteří se rozhodnou ve své společenské smlouvě připustit vznik kmenových listů se budou muset smířit s tím, že může nastat i situace, kdy se společníky v jejich vlastní společnosti
50
OPATŘIL, Filip. Kmenové listy - revoluce v právní úpravě společnosti s ručeným omezeným. [online]. [cit. 2014-03-09+. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/kmenove-listy-revoluce-vpravni-uprave-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-1050108
36
můžou stát i osoby, s nimiž by za jiných okolností svou společnost nezaložili. Je tedy otázkou pro každého, zda vznik kmenových listů ve své společnosti povolit.
37
4
Závěr
Obchodní společnosti jsou jednou ze základních organizačních forem provozování podnikatelské činnosti a sdružování osob ke společnému provozování podnikatelské činnosti. Postupem času se vyvinuly jako organizačně i právně samostatné subjekty. V této práci jsem se zaměřila na společnost s ručením omezeným, která je vhodnou formou podnikání zejména pro drobné a střední podnikání, čímž je velmi oblíbená a rozšířená. Její právní úprava je založena převážně na dispozitivních normách, čím disponuje dostatečnou variabilitou při řešení vnitřního uspořádání společnosti a právního postavení společníků. Výraznou změnou v nové právní úpravě bude skutečnost vyjádřit podíl cenným papírem. Doposud to dle ustanovení § 61 odst. 1 ObchZ nebylo možné, neboť jediný druh cenného papíru představovala akcie, která vyjadřuje podíl na akciové společnosti.51
Zákon o obchodních korporacích však v § 32 odst. 2 nově
umožňuje, aby i obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným mohl být představován ve formě cenného papíru, a to tzv. kmenovým listem, který byl ústředním pojmem této práce. Kmenový list je dle zákona cenným papírem na řad. To znamená, že je na něm napsáno jméno prvního společníka a k jeho převodu není potřeba písemná smlouva. Kmenový list je možno převádět rubopisem a následně fyzicky předat. Není tedy potřeba žádné ověřování podpisů, zápisy změny společníka do obchodního rejstříku a žádná zbytečná administrativa. Jeho hlavní rozdíl oproti akciím spočívá v nemožnosti obchodování s kmenovými listy na burze cenných papírů, když kmenové listy nebudou moci být kótovány. Toto omezení spočívá ve snaze udržet osobnostní prvky v charakteru společnosti s ručením omezeným a zároveň ve snaze chránit věřitele. I přesto však vydání kmenových
51
Ustanovení § 61 odst. 1 ObchZ.
38
listů usnadní převod podílů. Kmenové listy však bude možno vydat jen pro podíly, jejichž převoditelnost není nijak omezena nebo podmíněna, což je dalším rozdílem oproti akciím. Užití kmenového listu v praxi není nikterak složité. Prvním krokem nového vlastníka kmenového listu je předložení tohoto cenného papíru společnosti, která jej vydala. Společně s tím oznámí potřebné údaje o své osobě a společnost jej tak následně zapíše do seznamu společníků. Od této doby je s ním už jednáno jako s dalším společníkem. Nový nabyvatel kmenového listu tím má navíc i jistotu, že předcházející majitel kmenového listu byl opravdu společníkem. Zavedení kmenových listů má však v praxi i svá rizika. Společníci, kteří se rozhodnou ve své společenské smlouvě připustit vznik kmenových listů se budou muset smířit s tím, že může nastat i situace, kdy se společníky v jejich vlastní společnosti můžou stát i osoby, s nimiž by za jiných okolností svou společnost nezaložili. Je tedy otázkou pro každého, zda vznik kmenových listů ve své společnosti povolit. Hlavním cílem této práce bylo podat komplexní informace o novém pojmu ze zákona o obchodních korporacích. V jednotlivých kapitolách byly detailněji popsány charakteristiky kmenových listů, jejich podoba a využití. V textu jsou zmíněny připomínky k novému pojmu a názory k jeho zavedení do praxe. Kmenové listy nejsou pro společnost s ručením omezeným povinné, proto je ne každá společnost zavede. O jejich výhodách či nevýhodách můžeme vzhledem ke krátké době jejich zavedení spíše spekulovat. Jaká je jejich skutečná funkčnost ukáže až čas.
39
5 Zdroje informací Monografie:
1. BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2006. 677 s. ISBN 807179-441-4.
2. ELIÁŠ, K., POKORNÁ, J., DVOŘÁK, T. Kurs obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 538 s. ISBN 978-807400-048-5.
3. NESNÍDAL, J. a kol. Lexikon obchodní právo. 2. vyd. Ostrava: Sagit, 2001. 652 s. ISBN 80-720-8003-2.
4. POKORNÁ, Jarmila. Právní úprava obchodních společností v evropském a českém právu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 306 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 370 s. ISBN 978-802-1051904.
5. ŠVARC, Z. a kol. Základy obchodního práva. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. 476 s. ISBN 80-86898-51-2.
6. KOTÁSEK, J., PIHERA, V., POKORNÁ, J., VÍTEK, J. Právo cenných papírů. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 264 s. ISBN 978-80-7400-515-2.
Právní předpisy:
7. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28.10. 2013+
40
8. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28.10. 2013+
9. Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28.10. 2013]
10. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon obchodních korporacích). In: ASPI *právní informační systém+. Wolters Kluwer ČR *cit. 28.10. 2013+
11. Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech
Tištěná odborné texty: 12. DĚDIČ, Jan. Obecná úprava právnických osob v novém občanském zákoníku (se zaměřením na její význam pro obchodní korporace). Obchodní právo. 2012, roč. 21, č. 1, s. 2 - 12. ISSN 1210-8278
13. HAVEL, B.: Společnost s ručením omezeným na úsvitu rekodifikace, Obchodněprávní revue. 2011, č.. 12, s. 351-35
14. TOMSA, Miloš. Nový občanský zákoník – základní pohled a obecná část z hlediska podnikatele. Obchodní právo. 2011, roč. 20, č. 12, s. 2 - 10. ISSN 1210-8278.
15. HEJDA, J. Právní úprava podílu ve společnosti s ručením omezeným v rekodifikačním návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 3, s. 74. ISSN
41
Elektronické zdroje:
16. VIGHOVÁ, V. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. Daně a právo v praxi. [online]. Praha: Wolters Kluwer
ČR,
Dostupné
2012
z:
*cit.
20.
5.
2013+.
http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-
d39755v49780-nova-pravniuprava-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-vzakone-o-obchodnich-korporacich/
17. Zrušení obchodního zákoníku. In: Nový občanský zákoník [online]. [cit. 01-092014+.
Dostupné
z:
http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-
korporace/obecne-/
18. Koncepční změny. In: Nový občanský zákoník *online+. *cit. 13-7-2013]. Dostupné
z
:
http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-
korporace/koncepcni-zmeny/
19. S.r.o. po rekodifikaci. In: Nový občanský zákoník *online+. *cit. 13-7-2013]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/sro-porekodifikaci/ 20. SEDLÁČEK, Tomáš, Zdeněk HUSTÁK a Matěj MANDERLA. Cenné papíry v novém občanském zákoníku – flexibilní režim. *online+. *cit. 03-09-2013]. Dostupné
z:
http://www.epravo.cz/top/clanky/cenne-papiry-v-novem-
obcanskem-zakoniku-flexibilni-rezim-91662.html
21. PROCHÁZKA, Tomáš. Akciová společnost s ručením omezeným? Nemusí to být
protimluv.
*online+.
*cit.
03-03-2014+.
Dostupné
http://www.investicniweb.cz/2013/5/22/akciova-spolecnost-s-rucenimomezenym-nemusi-byt-protimluv/
42
z:
22. OPATŘIL, Filip. Kmenové listy - revoluce v právní úpravě společnosti s ručeným
omezeným.
*online+.
*cit.
09-03-2014+.
Dostupné
z:
http://euro.e15.cz/archiv/kmenove-listy-revoluce-v-pravni-upravespolecnosti-s-rucenim-omezenym-1050108
23. Předtisky cenin. Optys.cz [online]. [cit. 09-04-2014+. Dostupný na WWW: http://www.optys.cz/predtisky-cenin/
24. Akcie, dluhopisy, obligace, vkladní a podílové listy. In: Stc.cz [online]. [cit. 0904-2014+. Dostupné z: http://www.stc.cz/p-17-cenne-papiry.html?p=17
25. Ochranné prvky. In: Ptcpraha.cz [online]. [cit. 04-09-2014]. Dostupné z: http://ptcpraha.cz/produkty/ceniny/ochranne-prvky.html
43
