Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra ústavního práva a politologie

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra ústavního práva a politologie

Diplomová práce

Protiromské demonstrace ve Varnsdorfu a Rumburku v roce 2011

Marek Eichler 2014/2015

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Protiromské demonstrace ve Varnsdorfu a Rumburku v roce 2011 zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

....................... Marek Eichler

2

Poděkování „Velice děkuji Mgr. Pavlu Kandalcovi, Ph.D., LL.M., vedoucímu práce, který se mnou sdílel nadšení pro toto téma a byl mi po celou dobu nápomocen. Děkuji mu za cenné rady, ochotu a trpělivost, která mi dodala energii k dopsání práce. Dále bych chtěl poděkovat Mgr. Michalu Krebsovi, odbornému pracovníkovi pro oblast bezpečnosti a prevence kriminality z Agentury pro sociální začleňování, za jeho odbornou pomoc a poskytnutí materiálů, které byly jedním z hlavních zdrojů mé práce. Největší dík patří mé rodině, která mě podporovala po celé studium a poskytla mi zázemí, bez kterého bych se ani k napsání diplomové práce nedostal. Na konec bych chtěl poděkovat tvůrcům seriálu JAG, který pro mě byl prvním impulsem ke studování práva na vysoké škole.“

3

ABSTRAKT Práce komplexně analyzuje vyhrocenou společensko-politickou situaci, která v létě roku 2011 panovala ve Šluknovském výběžku. Je zde analyzována kriminalita v Ústeckém kraji a kriminogenní faktory, které byly nepochybně jednou z příčin vzniku demonstrací a které jsou těžištěm práce. Dále je v práci popsáno splnění zákonného postupu při pořádání shromáždění u jednotlivých demonstrací konaných především ve Varnsdorfu a jejich průběh. Nechybí ani snaha o řešení situace zástupci místní samosprávy s tehdejším předsedou vlády RNDr. Petrem Nečasem a jednotlivými ministry. Na závěr je zařazen vlastní pohled autora na situaci, která ve Varnsdorfu panovala.

KLÍČOVÁ SLOVA

DEMONSTRACE PRÁVO SHROMAŽĎOVACÍ KRIMINOGENNÍ FAKTORY ŠLUKNOVSKÝ VÝBĚŽEK EXTRÉMISMUS ROMSKÁ PROBLEMATIKA SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ LIDSKÁ PRÁVA

4

ABSTRACT Thesis analysis cultural – political threat in global. This situation graduaded in summer 2011 in Šluknov region. The criminality in Usti nad Labem region is analysed in the thesis as well as criminogenic factors which were undoubtedly one of the reasons the demonstrations origin and are also the core of this work. Further on is described legal procedure fulfilment of each assembly of every demonstration and its process. These demonstrations happened especially in Varnsdorf. The effort of solving the situation is not missed out, local authorities dealt with contemporary the Prime Minister RNDr. Petr Necas and each cabinet minister. In conclusion is involved opinion of author to this demonstration situation in Varnsdorf.

KEY WORDS

DEMONSTRATIONS RIGHT OF ASSEMBLY CRIMINOGENIC FACTORS ŠLUKNOV REGION EXTREMISM ROMA MATTERS SOCIAL EXCLUSION HUMAN RIGHTS

5

OBSAH Seznam použitých zkratek ............................................................................. 8 Úvod ................................................................................................................. 9 1 Shromažďovací právo .......................................................................... 12 2 Analýza vzniku demonstrací ............................................................... 14 2.1 Šluknovský výběžek ....................................................................... 15 2.2 Analýza kriminality kraje ............................................................... 16 2.2.1 Skladba kriminality v Ústeckém kraji..................................... 18 2.2.2 Kriminogenní faktory.............................................................. 18 2.2.3 Analýza trestných skutků v okrese Děčín ............................... 21 2.3 Pivní pomoc .................................................................................... 23 2.4 Napadení v Rumburku ................................................................... 28 3 Jednotlivé demonstrace ........................................................................ 30 3.1 15. srpna 2011 – Nový Bor ............................................................. 30 3.2 19. srpna 2011 – Varnsdorf ............................................................. 30 3.3 26. srpna 2011 – Rumburk .............................................................. 31 3.4 26. srpna 2011 – Varnsdorf ............................................................. 33 3.5 2. září 2011 – Varnsdorf ................................................................. 34 3.6 3. září 2011 – Varnsdorf ................................................................. 36 3.7 9. září 2011 – Varnsdorf ................................................................. 37 3.8 10. září 2011 – Varnsdorf ............................................................... 39 3.9 12. září 2011 – Varnsdorf ............................................................... 41 3.10 17. září 2011 – Varnsdorf ........................................................... 42 3.11 24. září 2011 – Varnsdorf ........................................................... 43 3.12 2. října 2011 – Varnsdorf ............................................................ 45 4 Reakce na stávající situaci.................................................................... 47 4.1 Žádost o pomoc při řešení zhoršené bezpečnostní situace.............. 47 4.1.1 Dopis od předsedy vlády České republiky.............................. 48 4.1.2 Dopis od ministra vnitra České republiky .............................. 49 4.2 Dopis místopředsedkyni vlády České republiky č. 1 ...................... 50 4.3 Dopis hejtmance Ústeckého kraje ................................................... 51 4.4 Dopis místopředsedkyni vlády České republiky č. 2 ...................... 53 4.5 Dopis předsedovi Svazu měst a obcí .............................................. 53 4.6 Desatero Šluknovského výběžku .................................................... 54 4.7 Dopis předsedovi vlády České republiky č. 2 ................................. 55 4.8 Stanovisko Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů Ústeckého kraje ........................................ 56 4.9 Dopis od ministra zdravotnictví České republiky ........................... 57 4.10 Dopis od ministra životního prostředí České republiky ............. 58 4.11 Dopis od náměstka ministra pro ochranu a podporu veřejného zdraví ..........................................................................................................59

6

4.12 Dopis ministrovi vnitra ČR ......................................................... 60 5 Vlastní pohled ........................................................................................ 61 5.1 Dělnická strana sociální spravedlnosti ............................................ 61 5.2 Postava Lukáše Kohouta ................................................................. 62 5.3 Policejní manévry ........................................................................... 63 5.4 Přínos demonstrací .......................................................................... 64 Závěr .............................................................................................................. 65 Seznam použité literatury ............................................................................ 67

7

Seznam použitých zkratek DSSS

Dělnická strana sociální spravedlnosti

ESLP

Evropský soud pro lidská práva

MSD

Mladí sociální demokraté

PEX

pravicoví extrémisté

RROS ČMKOS ÚK

Regionální rada odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů Ústeckého kraje

SVM

zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže

Trestní zákoník

zákon č. 40/2009 Sb.

TŘ

zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním

Zákon o odpadech

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů

ZoPS

zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím

8

Úvod Ústecký kraj se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti a kriminality, velkým problémem je také vytváření sociálně vyloučených lokalit. V roce 2011 došlo nejprve v Novém Boru a posléze v Rumburku ke dvěma událostem, které už tak vyhrocenou situaci ještě více vyostřily. Po těchto událostech propukla vlna demonstrací, díky kterým se místní obyvatelé snažili upozornit zástupce místních samospráv a vládu České republiky na to, že aktuální situace je pro ně neúnosná a je potřeba přijít s radikálním řešením. Některých demonstrací se kromě místních občanů zúčastnili také pravicoví extrémisté, jejichž přítomnost místní nejdříve odsuzovali, ale postupem času jim jejich přítomnost nevadila a někteří jim při odchodu z města tleskali a děkovali. Jedním z cílů této práce bude analyzovat vznik demonstrací, zmínit, které faktory se zapříčinily o zhoršení situace a podrobněji rozebrat incidenty v Novém Boru a Rumburku, které demonstrace odstartovaly. Dalším cílem bude zaměření se na splnění zákonného postupu při pořádání shromáždění a popis jejich průběhu. Konec popisu každého shromáždění bude zahrnovat právní zhodnocení. Dále bude zmíněna reakce zástupců místních samospráv se zástupci vlády ČR, jak postupovali, aby se pokusili situaci zlepšit. Na závěr bude prezentován můj vlastní pohled na situaci, která ve Šluknovském výběžku panovala. Toto téma jsem si vybral, protože jsem v dané problematice zainteresován. Sám jsem obyvatelem Varnsdorfu a zúčastnil jsem se zmíněných shromáždění. Považuji za vhodné představit lidem, kteří situaci nezaregistrovali, nebo jim nebyla příliš jasná, co se vlastně v létě roku 2011 ve Šluknovském výběžku odehrálo.

9

Informace, týkající se zákonného postupu při pořádání jednotlivých shromáždění, bylo nutné zajistit od městských úřadů, u kterých byla shromáždění oznamována. Spolupráce s Městským úřadem ve Varnsdorfu proběhla bez komplikací, tajemník městského úřadu moji žádost přidělil jeho sekretářce, která mi vždy ochotně dohledala a poslala požadované informace. Komplikovanější průběh byl s Městským úřadem v Rumburku. E-mailová komunikace a prosba o poskytnutí informací zůstala bez reakce. Kontaktování tajemnice v Rumburku přes členy zastupitelstva, případně jiné známé, také nepřineslo úspěch. Byl jsem tedy nucen podat žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím 1. Na základě této žádosti mi již tajemnice požadované informace poskytla. Dále jsem spolupracoval s Krajským ředitelstvím policie Ústeckého kraje, styčným důstojníkem pro menšiny v Ústeckém kraji, vedoucím kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, místopředsedou Dělnické strany sociální spravedlnosti, sociálním pracovníkem Kumarem Vishwanathanem, krajskou manažerkou prevence kriminality v Ústeckém kraji a převážně s odborným pracovníkem pro oblast bezpečnosti z Agentury pro sociální začleňování, který mi poskytl podklady, ze kterých jsem vycházel. Některé informace jsem získal také od PhDr. Josefa Smolíka, Ph.D., u kterého jsem navštěvoval předmět Politický extrémismus a radikalismus v ČR a který se problematice věnuje a doporučil mi některé svoje publikace. Práce zpracovává i dosud publikovanou judikaturu k této otázce. Základní otázky jsou řešeny komparací zjištěných údajů, především z Bezpečnostních analýz Ústeckého kraje, dále jsem vycházel z osobních zkušeností, které jsou zahrnuty převážně v poslední kapitole. Přínos této práce spatřuji v analyzování jevů, které způsobily zhoršení situace, čemuž lze do budoucna předejít i v jiných částech České republiky 1

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

10

včasnými legislativními změnami a zlepšenou komunikací zástupců místních samospráv s vládou ČR. Práce je členěna do 5 kapitol. První kapitola stručně rozebírá shromažďovací právo a je vhodným úvodem pro další. Druhá kapitola se zaměřuje na analyzování vzniku demonstrací. Analyzuje kriminalitu v Ústeckém kraji na základě údajů vyplývajících z Bezpečnostních analýz Ústeckého kraje, ze kterých jsou čerpány srovnávané statistiky z jednotlivých let. Třetí kapitola je věnována jednotlivým demonstracím, které jsou chronologicky uspořádány a u kterých je zmíněn postup při jejich shromáždění, jejich průběh a na závěr je zhodnocení právní stránky. Po domluvě s vedoucím práce jsem se zaměřil především na shromáždění konaná ve Varnsdorfu. Čtvrtá kapitola je zaměřena na komunikaci mezi zástupci měst ve Šluknovském výběžku s předsedou vlády ČR a jeho ministry, kde se obě strany snaží najít řešení problému. V páté kapitole je prezentován můj pohled na události, které na severu Čech panovaly. Podklady získané při přípravě této práce zahrnují i další informace o demonstracích v dalších městech v této oblasti, avšak jejich analýza a zapracování by značně rozšířilo tuto práci a proto by bylo vhodné jejich rozpracování do případné rigorózní práce.

11

1

Shromažďovací právo

“Protest beyond the law is not a departure from democracy; it is absolutely essential to it.” (Ohrazovat se proti právu není odklonem od demokracie; naopak je to pro ni naprosto nezbytné) Howard Zinn

Shromažďovací právo je zvláštní formou svobody projevu. Někdy bývá označováno svobodou demonstrovat. Výkon shromažďovacího práva, jak vyplývá ze zákona, slouží k využívání svobody projevu, výměně informací, vyjadřování postojů atd. Primární povinností zejména veřejné moci je nezasahovat do tohoto práva a respektovat jej. Do určité míry je veřejná moc povinna zajistit reálnost výkonu shromažďovacího práva. To znamená, že pokud je shromáždění řádně oznámeno a není zakázáno, tak mají účastníci shromáždění právo na součinnost a ochranu ze strany veřejné moci.2 Shromažďovací právo je upraveno v řadě mezinárodních pramenů. Úpravu tohoto práva nalezneme v článku 11 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod3, v článku 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech4, v článku 21 Listiny základních práv EU5 a v článku 20 odst. 1 Všeobecné deklarace lidských práv6. Stěžejními zdroji ve Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. Evropská úmluva o lidských právech ve znění protokolů 11 a 14. [online]. 4 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. [online]. 5 Charta základních práv Evropské unie. [online]. 6 Všeobecná deklarace lidských práv. [online]. 2 3

12

vnitrostátním právu jsou článek 19 Listiny základních práv a svobod 7 a zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím (dále jen „ZoPS“).8 Pokud je pojednáno o právu shromažďovacím a jeho ochraně v právních předpisech, jsou tím myšlena především pokojná shromáždění, ochrany nepožívají agresivní, či dokonce násilnická shromáždění.9 Shromažďovací právo je znakem demokratické společnosti, která jeho prostřednictvím vyjadřuje své názory. Proto je nutné brát velký zřetel na radikální opatření, kterými je svoboda shromažďování potlačována. Shromažďovací právo stojí na oznamovacím principu, výslovně je vyloučen povolovací princip. Neoznámení konání shromáždění ještě neznamená, že existuje právní důvod pro jeho rozpuštění. Z prováděcího zákona totiž nemůžeme dovodit, že by se ochrana shromažďovacího práva vztahovala pouze na řádně ohlášená shromáždění. Stejně tak zákaz konání shromáždění neznamená, že by shromáždění nemohlo být rozpuštěno a naopak. Musí se vždy poměřit, zda zákonem stanovené povinnosti, které nebyly splněny, jsou přednější než represivní zákrok, kterým by bylo shromáždění rozpuštěno. Aby mohlo dojít k omezení shromáždění, tak musí být omezení obsaženo v zákoně, musí se shromáždění konat na veřejném místě a musí se jednat o ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo bezpečnosti.10

Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod. Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. 9 Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. 10 Tamtéž. 7 8

13

2

Analýza vzniku demonstrací

Tato kapitola je zaměřena na příčiny vzniku demonstrací. Především je zde rozebrána míra kriminality, která hrála velkou roli ve vyhrocení situace. Pro zjištění problému vzniku zkoumaných demonstrací, jsem vycházel z dokumentů nesoucích název Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje, které byly vytvořeny pro tvorbu Strategie prevence kriminality na území Ústeckého kraje na jednotlivá období. Systém prevence kriminality, vytvořený ve Strategii prevence kriminality, byl rozčleněn na republikovou, krajskou a městskou úroveň.11 V Bezpečnostní analýze Ústeckého kraje pro období 2012 – 2016 se nově zavádí pojem lokální/místní úroveň místo městská – tento pojem je zaveden primárně proto, že z důvodu komplikovanosti vypracovávání analýz nelze zahrnout každé město do analýzy a jsou tudíž některá menší města a obce zahrnuty pod jiné větší město.12 Jedním z hlavních cílů bylo přesunout větší kompetence, týkající se prevence kriminality, na kraje. Nástrojem, který měl sloužit k přenesení kompetencí, byly krajské programy prevence kriminality. Ty byly zaměřeny na koncepční řešení bezpečnostní situace a problémů spojených s trestnou činností a přestupků. Financování bylo zajištěno dotací ze státního rozpočtu.13

Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje 2008. Kr-ustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 23.11.2011, s. 3 [cit. 21. 2. 2015]. 12 Na základě telefonického hovoru s Mgr. Janou Kubecovou, samostatné referentky z Odboru sociálních věcí z Krajského úřadu Ústeckého kraje. 13 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje – aktualizace 2010. Kr-ustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 9.11.2010, s. 5 [cit. 21. 2. 2015]. 11

14

Dříve o jednotlivém přerozdělování financí pro města rozhodovaly kraje, nyní to je již v kompetenci Ministerstva vnitra a jeho výborů.14 Pro zpracování Bezpečnostní analýzy Ústeckého kraje byla vytvořena pracovní skupina skládající se ze zástupců institucí veřejné správy, které působí v oblastech prevence kriminality a sociální prevence.15

2.1

Šluknovský výběžek Šluknovský výběžek je pohraničním regionem na severu Čech, který

patří do okresu Děčín v Ústeckém kraji. Mezi největší města patří Varnsdorf, Rumburk a Šluknov. Jelikož leží v těsné blízkosti hranic se Spolkovou republikou Německo, tak patřil do Sudet. Tento fakt měl velký dopad na region po druhé světové válce. Po vysídlení sudetských Němců z pohraničí došlo k velké národnostní a sociální přeměně složení obyvatelstva. Na Šluknovsko se stěhovali lidé z různých částí tehdejšího Československa. Převážně šlo o Lidi, kteří neměli žádné rodinné ani historické vazby.16 Po druhé světové válce nežili na Šluknovsku téměř žádní Romové, jelikož většina z nich byla vyhlazena. Po válce se sem začali stěhovat Romové z vnitrozemí a dnešního Slovenska. Tito občané byli v dnešních Čechách bráni rovnocenněji než na Slovensku. Komunistický systém se domníval, že když dá Romům práci a ubytování, tak je změní v budovatele komunismu. Někteří z romských pamětníků vzpomínají, že to bylo jako „natírání cikánů na bílo“.17 Nová početná migrace Romů se objevila v nedávné době, kdy se Na základě telefonického hovoru s Mgr. Janou Kubecovou, samostatné referentky z Odboru sociálních věcí z Krajského úřadu Ústeckého kraje 15 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje – aktualizace 2010. Kr-ustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 9.11.2010, s. 5 [cit. 21. 2. 2015]. 16 Informační texty k dokumentu Na divokém severu. s. 1. 17 VONDRÁČEK, David. Dokument Na divokém severu. ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, rok výroby 2011. 14

15

stěhovali do Šluknovského výběžku Romové z jiných severočeských měst, ale opět i ze Slovenska.18 Velký vliv na to mají majitelé ubytoven, kteří odkoupí jejich staré byty v lepších lokalitách a nastěhují je do nových bytů. Díky pobírání dávek státní sociální podpory mají i vcelku jisté, že dostanou za ubytování zaplaceno. V době normalizace se na Šluknovsku stavěly nové továrny a dalo se říct, že byl nedostatek pracovních sil. To se však změnilo a většina továren byla zavřena. Místní obyvatelé byli tedy frustrováni nejen přísunem problémových občanů, ale i nezaměstnaností a rostoucí kriminalitou.

2.2

Analýza kriminality kraje Úroveň objasněnosti kriminality je ovlivněna řadou faktorů, kterými

jsou například kvalita odhalování, evidence trestné činnosti, důvěra občanů v bezpečnostní orgány atd.19 Na vývoji evidované celkové trestné činnosti v Ústeckém kraji mezi lety 2003 – 2011 lze vypozorovat do roku 2007 stoupající tendenci, která od roku 2003 vzrostla až o 3729 trestných činů. V roce 2007 přišel zlom a následující roky až do roku 2011 měly opět klesající tendenci20. V Ústeckém kraji se za rok 2007 událo 34 663 trestných činů, čímž spadal na čtvrtou příčku krajů s nejvyšším podílem na celkové kriminalitě.21 Pokud bychom přepočítali počet trestných činů na 10 000 obyvatel, tak Ústeckému kraji patřila od roku 2007 až do roku 2011 druhá příčka za Prahou. Malým pozitivem je aspoň druhé místo, případně třetí, v objasněnosti trestných činů, kdy se Ústecký kraj pohybuje nad hranicí 50 % Informační texty k dokumentu Na divokém severu. s. 1. Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2010, op. cit., s. 6. 20 Na základě srovnání statistik z Bezpečnostních analýz Ústeckého kraje z let 2008 až 2012. 21 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje 2008. Kr-ustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 23.11.2011, s. 7 [cit. 21. 2. 2015]. 18 19

16

objasněných trestných činů.22 Rok 2007 se stal významným především díky novelizaci trestního zákona. V novém trestním zákoně již nebylo řízení motorového vozidla bez řídičského oprávnění a řízení pod vlivem alkoholu klasifikováno jako přestupek, ale staly se z těchto přestupků činy trestné.23 V roce 2011 byla vytvořena analýza rizikovosti územních jednotek v kraji, která se skládala ze tří rizikových faktorů. Těmito rizikovými faktory byl index nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných v daném okrese k 31. 12. předchozího kalendářního roku přepočten na 10 000 obyvatel), index trestné činnosti (počet trestných činů v daném okrese k 31. 12. předchozího kalendářního roku přepočten na 10 000 obyvatel) a index chudoby (objem vyplacených sociálních dávek závislých na výši příjmu k 31. 12. předchozího kalendářního roku přepočten na tisíc obyvatel). Po vypracování analýzy byly všechny okresy v Ústeckém kraji prohlášeny za rizikové, to znamená, že index rizikovosti byl vyšší než byl průměr České republiky. Okres Děčín se stal sedmým nejrizikovějším okresem v České republice.24 To samé se týká rizikovosti obvodů obcí s rozšířenou působností. Všechny obvody obcí s rozšířenou působností v Ústeckém kraji byly prohlášeny za rizikové. Obvod města Varnsdorf obsadil 12. příčku a obvod města Rumburk obsadil 14. příčku v pořadí nejrizikovějších obvodů obcí v České republice.25 Cílem této analýzy bylo

zaměření pozornosti

Ministerstva vnitra na nejrizikovější místa v České republice a následné zlepšování bezpečnostní situace a nastavování preventivních opatření v místech, kde je to potřeba.26

Na základě srovnání statistik z Bezpečnostních analýz Ústeckého kraje z let 2008 až 2012. Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2008, op. cit., s. 8. 24 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje – aktualizace 2012. Kr-ustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 16.7.2012, s. 30-31 [cit. 21. 2. 2015]. 25 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2012, op.cit., s. 31. 26 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2012, op.cit., s. 30. 22 23

17

2.2.1 Skladba kriminality v Ústeckém kraji Pokud si vezmeme skladbu kriminality v Ústeckém kraji mezi lety 2007 – 2011, tak například majetková trestná činnost klesla mezi roky 2007 a 2008 o 3,6 %, ale poté opět stoupla o 6,2 %, což ve výsledku v roce 2011 znamenalo 62 % podíl na celkové trestné činnosti v Ústeckém kraji. Co se týče ostatní kriminality27 a zbývající kriminality,28 tak v roce 2011 došlo také k dost výraznému přesunu podílů. Od roku 2007 až do roku 2009 se zbývající kriminalita pohybovala okolo 20 % na celkové trestné činnosti a ostatní kriminalita kolem 5 % celkové trestné činnosti. To se však za rok 2011 změnilo, dle mého i díky demonstracím konajícím se ve Šluknovském výběžku. Zbývající kriminalita klesla na 12,4 %, ale ostatní kriminalita stoupla na 10,3 %.29

2.2.2 Kriminogenní faktory Mezi kriminogenní faktory, které v Ústeckém kraji nejvíce ovlivňují situaci, patří vysoký počet sociálně vyloučených lokalit. Jedná se o lokality, kde se zvyšuje počet rodin plně závislých na dávkách státní sociální podpory. Rodiny se skládají z osob, kde jejich členové mají nízkou úroveň vzdělanosti i právního vědomí a to je omezuje při uplatnění na trhu práce. Nutno dodat, že někteří z nich ani nedělají nic proto, aby se jejich uplatnění zvýšilo.

Hlavními trestnými činy spadajícími do ostatní kriminality jsou maření výkonu úředního rozhodnutí, výtržnictví a drogová kriminalita. 28 Trestnými činy spadajícími do zbývající kriminality jsou např. řízení bez řidičského oprávnění, poškozování cizích práv, zanedbání povinné výživy 29 Na základě srovnání statistik z Bezpečnostních analýz Ústeckého kraje z let 2008 až 2012. 27

18

Ve snaze zlepšit si svou životní úroveň často inklinují k páchání trestné činnosti.30 V sociálně vyloučených lokalitách často vznikají tzv. dětské gangy, které páchají násilnou a majetkovou trestnou činnost.31 Nejznámějším z těchto nezletilých pachatelů byl v té době desetiletý chlapec přezdívaný Terorista. Vedl skupinu čtyř dětí ve věku 10 – 14 let, která páchala trestnou činnost. Mezi jejich počiny patřilo okradení muže na berlích, okradení opilého muže na lavičce v parku, zkopání bezdomovce, kradení kol a další.32 Trestná činnost dětí a mladistvých je závažným problémem Šluknovského výběžku. Ve Varnsdorfu stoupla trestná činnost dětí a mladistvých od roku 2006 do roku 2011 „jen“ o sedm pachatelů. U nezletilých dokonce klesla statistika o 3 pachatele. V Rumburku jsou na tom však o dost hůř. Zde ve vymezeném období stoupla trestná činnost dětí a mladistvých o 21 pachatelů. Nezletilých pachatelů také přibylo a to konkrétně o 17 osob, jedná se o nejvyšší přírůstek nezletilých pachatelů ze všech obcí s rozšířenou působností v Ústeckém kraji. Největšího nárůstu dosáhla trestná činnost dětí a mladistvých v Rumburku v roce 2009. Za tento rok bylo zjištěno 145 pachatelů, což je například oproti roku 2011 více než dvojnásobek.33 Souvisejícím problémem spolu se sociálně vyloučenými lokalitami je velká migrace obyvatel. Častější je migrace v rámci České republiky, ale Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje – aktualizace 2014. Kr-ustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 22.10.2014, s. 12. [cit. 21. 2. 2015]. 31 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje 2008. Kr-ustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 23.11.2011, s. 9 [cit. 21. 2. 2015]. 32 JANOUŠEK, Artur. Varnsdorfský dětský gang vede Terorista, z policie si nic nedělá. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 31. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. 33 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje – aktualizace 2012. Kr-ustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 16. 7. 2012, s. 48 [cit. 21. 2. 2015]. 30

19

neobvyklou není ani migrace mezi okolními státy. Stává se, že ihned po získání trvalého pobytu nově přistěhovaní žádají dávky státní sociální podpory. Ústecký kraj patří podle statistik na čtvrté místo v počtu dávek státní sociální podpory i výdajů na ně. Zaujímá dokonce druhou pozici v počtu přídavků na dítě a příspěvků na bydlení a výdajů na tyto dávky. Vysoká míra migrace právě sociálně vyloučených osob vede i k vytváření nových sociálně vyloučených lokalit. Jednou z těchto nových sociálně vyloučených lokalit bylo i město Šluknov, které leží nedaleko Rumburku.34 Dalším z kriminogenních činitelů je těsná blízkost hranic se Spolkovou republikou Německo. Hojné návštěvy německých občanů vedou ke zvýšenému počtu krádeží osobních automobilů nebo vloupání do nich, kdy právě němečtí občané bývají terčem těchto trestných činů.35 Často dochází k okrádání nejen cizinců v nákupních nebo průmyslových zónách, které jsou ideálním prostředím z důvodu anonymity pachatelů a většímu počtu příležitostí.36 Vysoká výkupní cena kovů, velký počet opuštěných a nedostatečně zabezpečených průmyslových objektů, nedostatečná evidence prodávajících, ochota převzít zjevně kradený materiál, to vše je jen výběr pár okolností, které vedou k velkému počtu krádeží barevných kovů. Dochází také ke krádežím okapů, plechových střešních krytin, elektrických vodičů, železného šrotu apod. Velký problém představují pachatelé výše zmíněných trestných činů. I přesto, že by se jejich počínání dalo v některých případech označit za recidivu, často se stává, že tito pachatelé nejsou ani vazebně stíháni.37

Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2012, op.cit., s. 10. Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2012, op.cit., s. 10. 36 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2008, op.cit., s. 9. 37 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2012, op.cit., s. 10. 34 35

20

Dalšími běžnými kriminogenními faktory jsou vysoká nezaměstnanost (Ústecký kraj měl nejvyšší nezaměstnanost v ČR k 31. 12. 2011),38 neochota občanů spolupracovat s policií, ekonomická krize a pokles počtu policistů v rámci finanční a personální restrukturalizace Policie ČR.39

2.2.3 Analýza trestných skutků v okrese Děčín V této podkapitole srovnám statistiky z let 2007 – 2011, které se týkají okresu Děčín, především se zaměřím na Šluknovský výběžek, to jest na města Varnsdorf, Rumburk a také Šluknov. Pro srovnání jednotlivých okresů a poté i měst, byl vytvořen srovnávací index, který je založen na počtu trestných činů na 10 000 obyvatel. Tento ukazatel nám pomůže srovnat okresy i města s ohledem na často velké rozdíly v počtech obyvatel v daném správním obvodu.40 Za dané období je vidět postupný úbytek trestných činů v Ústeckém kraji, který klesl z 34 663 v roce 2007 na 30 287 v roce 2011. Okresu Děčín ve srovnání s ostatními okresy v Ústeckém kraji patří nejčastěji šesté nebo sedmé místo ze sedmi hodnocených okresů, což je jeden z lichotících faktorů pro tento region. Až v poslední analýze z roku 2011 se posunul o příčku výše, zaujímá tedy páté místo v celkové kriminalitě okresů Ústeckého kraje.41 Z další statistiky, která se týká pachatelů trestné činnosti, již tak pozitivní výsledek nevyplývá. Sice v celkové evidenci pachatelů patří od roku 2007 do roku 2009 okresu Děčín až pátá příčka, ale například co se týče recidivistů, tak se okres Děčín řadí na třetí příčku za celou dobu provádění příslušných statistik. Nejmarkantnější rozdíl můžeme vidět u pachatelů, kteří Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2012, op.cit., s. 37. Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2012, op.cit., s. 10-11. 40 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, 2012, op.cit., s. 17. 41 Na základě srovnání statistik z Bezpečnostních analýz Ústeckého kraje z let 2008 až 2012. 38 39

21

jsou mladší 18 let. V roce 2007 patřila okresu Děčín pátá pozice v porovnání s ostatními okresy Ústeckého kraje, ale již o rok později došlo k nárůstu o 38 pachatelů mladších 18 let, což Děčín zařadilo na třetí místo. Za rok 2009 došlo sice k poklesu pachatelů do 18 let o 9 osob, nicméně ve srovnání s ostatními okresy se okres Děčín zařadil již na první místo s nejvíce pachateli mladšími 18 let. Tento údaj je alarmující a jen potvrzuje začínající trestnou činnost již v brzkém věku.42 Do okresu Děčín náleží 9 obvodních oddělení Policie ČR. Pro srovnání trestných činů v jejich působnosti byl opět použit stejný přepočítávací index jako u okresů. V celkové trestné činnosti byl nejhůře na tom ve vymezeném období až do roku 2011 Rumburk, kterému patřila celkem suverénně první příčka. Od roku 2007 do roku 2009 sice ubylo v Rumburku 158 trestných činů, to však v indexu neznamenalo, že by Rumburk nepatřil mezi obvod s nejvíce trestnými činy. Mezi lety 2009 až 2011 došlo v tomto obvodu k nárůstu 102 trestných činů. V roce 2011 vystřídal Rumburk jiný obvod ve Šluknovském výběžku, a to samotný Šluknov. Došlo zde k nárůstu o 105 trestných činů během tří let. Co se týká obvodu Varnsdorf, tak ten se v počtu trestných činů pohyboval kolem středu, nejhorší statistiku měl v roce 2008, kdy se ze čtvrtého místa dostal za Rumburk na druhé místo.43 Pokud se zaměříme na jednotlivé oblasti trestné činnosti, tak v Rumburku v roce 2007 patřilo první místo jak v násilné a mravnostní kriminalitě, tak v krádežích vloupáním, a druhé místo v krádežích prostých. To se v průběhu let zlepšovalo a při poslední statistice došlo k propadu v násilné a mravnostní kriminalitě na šesté místo, u krádeží vloupáním na druhé místo a u krádeží prostých na třetí místo.44

Na základě srovnání statistik z Bezpečnostních analýz Ústeckého kraje z let 2008 až 2012. Tamtéž. 44 Tamtéž. 42 43

22

Ve Varnsdorfu nikdy nijak nepřevládala násilná a mravnostní kriminalita, v krádežích patřil zpočátku na třetí místo, v roce 2008 se dostal na první v krádežích vloupáním a na druhé v prostých krádežích, ale na závěr se opět dostal na čtvrté místo v obou druzích krádeží.45 Šluknov zpočátku patřil na čtvrté místo v násilných a mravnostních trestných činech a v krádežích vloupáním a na sedmé místo v krádežích prostých. Tato statistika se však radikálně změnila a došlo k nárůstu ve všech zmíněných oblastech. Z 16 násilných a mravnostních trestných činů v roce 2007 se v roce 2011 stalo 34 násilných a mravnostních trestných činů. Ze 40 krádeží prostých se počet navýšil na 75. Nejmarkantnější nárůst nastal u krádeží vloupáním. Zatímco v roce 2007 se stalo 38 krádeží vloupáním, v roce 2011 to již bylo 95. Během pár let se počet téměř ztrojnásobil. Obvod města Šluknov dokonce na základě zjištěného indexu dosáhl v roce 2011 na první příčku v celém Ústeckém kraji, což je velmi alarmující výsledek. Je jen velmi obtížné nezamyslet se nad tím, jak velký vliv na tuto změnu měl příliv sociálně vyloučených rodin. Bohužel statistiky jsou anonymní, proto z nich nemůžeme zjistit, jaký podíl sociálně vyloučení na tomto nárůstu krádeží nesli.46

2.3

Pivní pomoc Pivní pomoc je název nonstop baru v Purkyňově ulici v Novém Boru,

kde se stala první ze dvou událostí, které odstartovaly nepokoje a protesty na severu Čech. Incident se odehrál 7. srpna 2011 kolem 13.30 hodin. Mladíci hráli na automatech, ale obsluha je požádala o občanské průkazy kvůli prokázání věku. Mladíci však byli drzí a odmítli, tak jeden z hostů dal mladíkovi

45 46

Tamtéž. Na základě srovnání statistik z Bezpečnostních analýz Ústeckého kraje z let 2008 až 2012.

23

pohlavek a vyhodil ho z baru.47 Krátce na to vtrhli do baru mladíci spolu s dalšími třemi muži, kteří byli vyzbrojeni mačetami a předměty tyčovitého tvaru a napadli přítomné hosty, kterým způsobili převážně tržně zhmožděné, řezné a sečné rány. Napadenými byli čtyři muži. Nejvážnější zranění utrpěl nejmladší z nich, jehož zranění byla označena jako těžká a byl transportován helikoptérou na neurochirurgické oddělení Nemocnice v Liberci, kde byl hospitalizován na jednotce intenzivní péče.48 Ještě v den útoku byl dopaden nejstarší z pachatelů. Jednalo se o 37letého Vojtěcha Husáka, na kterého byla 10. srpna 2011 uvalena vazba. Pachatel byl obviněn ze spolupachatelství na zločinu těžkého ublížení na zdraví a ze spolupachatelství na přečinu výtržnictví.49 Další z pachatelů, teprve 15letý mladík, byl dopaden druhý den po útoku.50 Byla na něj uvalena vazba a byl obviněn také ze spolupachatelství na těžkém ublížení na zdraví a výtržnictví.51 Po dalších třech mužích ve věku 36, 19 a 17 let vyhlásila 11. srpna 2011 Policie ČR celostátní pátrání.52 Ještě ten samý den krátce před 19.00 hodin se 17letý Jakub Husák, jeden z mladíků, kteří hráli na automatech, sám přihlásil na Obvodním oddělení policie v Novém Boru. Byl zadržen a bylo mu předáno usnesení o zahájení trestního stíhání pro spolupachatelství na těžkém ublížení na zdraví

KARÁSKOVÁ, Ivana; WERNER, Lukáš. Tak jsme to bílejm hlavám nandali, řekl jeden z útočníků s mačetou. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 18. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. 48 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1208/2014. 49 BALÁKOVÁ, Ivana. Incident v Novém Boru. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 10. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. 50 BALÁKOVÁ, Ivana. Vyšetřování incidentu v novoborském baru. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 8. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. 51 BALÁKOVÁ, Ivana. Incident v Novém Boru - aktualizace. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 9. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. 52 BALÁKOVÁ, Ivana. Policisté pátrají po trojici útočníků z Nového Boru. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 11. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. 47

24

a výtržnictví. Byl také podán podnět pro jeho vzetí do vyšetřovací vazby. Po zbylých pachatelích se dál pátralo.53 Mezitím panovaly ostré debaty mezi zástupci Romů a zastupiteli města. Například předseda Česko-romské společnosti Štefan Gorgol tvrdil, že z 99 procent leží vina útoku na obsluze baru, servírka dle něj neměla mladíky do baru vůbec pustit. Toto kladení viny odmítl jak starosta Nového Boru Jaromír Dvořák,54 tak i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.55 Obhajoby pachatelů se ujala JUDr. Klára Samková, Ph.D., která se romskou problematikou zabývá již několik let.56 16. února 2012 byl zatčen čtvrtý z pachatelů. Byl jím Antonín Sinu, 36letý muž, který byl do té doby na útěku. Policii se přihlásil sám za asistence advokátky JUDr. Kláry Samkové, Ph.D. Pachatel byl obviněn již jako uprchlý.57 Přiznal, že po útoku uprchnul do Anglie, protože se údajně bál o svůj život.58 Mezitím se změnila právní kvalifikace případu a čtyři pachatelé byli obviněni z pokusu o vraždu a jeden z těžkého ublížení na zdraví.59 V únoru byla JUDr. Klára Samková, Ph.D. z případu vyloučena na návrh nové advokátky zastupující Antonína Sinua. Stalo se tak z důvodu, že JUDr. Klára Samková, Ph.D. zaslala do věznice dopis, ve kterém je zpochybněn zdravotní stav Antonína Sinua a jeho stav vypovídat, jenže on již od prosince nebyl

BALÁKOVÁ, Ivana. Hledaný mladík se včera přihlásil policistům. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 12. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. 54 ŠEBELKA, Jan. Romové z Nového Boru se bojí odvety, vinu dávají i obsluze herny. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 12. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. 55 WIRNITZER, Jan. Nevidím rozdíl mezi mačetou v baru a žháři z Vítkova, říká Šimůnková. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 23. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. 56 PŠENIČKOVÁ, Jana. Počítám s tím, že nebudu oblíbená, říká obhájkyně mačetových útočníků. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 28. 1. 2012 [cit. 21. 2. 2015]. 57 HORÁČEK, Aleš. Policie zatkla jednoho z uprchlých mačetových útočníků z Nového Boru. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 16. 2. 2012 [cit. 21. 2. 2015]. 58 HORÁČEK, Aleš. Mačetový útočník je po návratu z Anglie ve vazbě. Bál jsem se tu, tvrdí. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 17. 2. 2012 [cit. 21. 2. 2015]. 59 HORÁČEK, Aleš. Mačetový útok v Novém Boru policie přehodnotila na pokus o vraždu. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 9. 12. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. 53

25

jejím klientem, takže na to neměla právo. Druhým důvodem bylo také možná hrozba zneužití důvěrných informací, které se dozvěděla v době jeho obhajoby. Krajský soud v Liberci rozhodl, že JUDr. Klára Samková, Ph.D. není vyloučena, vrchní soud však toho rozhodnutí zrušil.60 20. září 2012 byl konečně dopaden i poslední z útočníků. Posledním podezřelým, který se přes rok skrýval policii, byl 19letý Jakub Žiga. Byl dopaden v Anglii a předán do České republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu.61 29. července 2013 stanuli pachatelé před soudem. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 8 Tdo 1208/2014 se nejednalo o rasově motivovaný čin, ani podle psycholožky předem připravený. Vojtěchu Husákovi byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 16 let za pokus zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb.62 (dále jen „trestní zákoník“), § 140 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Jakubu Žigovi byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 15 let také za pokus zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, § 140 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Antonín Sinu, který byl nejprve také obviněn z pokusu o vraždu, tak byl nakonec obviněn za pokus zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, § 145 odst. 1 trestního zákoníku, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 3 let. Jeden z mladistvých byl také obviněn z pokusu provinění vraždy podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, § 140 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, § 6 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen

MIKULIČKA, Jan. Advokátka Samková už nebude obhajovat mačetáře z Boru, soud ji vyloučil. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 22. 2. 2013 [cit. 21. 2. 2015]. 61 TRDLA, Martin. V Anglii dopadli posledního mačetového útočníka, už sedí v české vazbě. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 20. 9. 2012 [cit. 21. 2. 2015]. 62 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 60

26

„SVM“),63 a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 5 let. Druhý mladistvý byl obviněn z pokusu provinění těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, § 145 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, § 6 SVM a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 3 let a 6 měsíců. Proti rozhodnutí podali všichni obvinění i státní zástupce odvolání. 24. října 2013 Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek z podnětu odvolání státního zástupce dle § 258 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „TŘ“),64 u Antonína Sinua a jednoho z mladistvých, kterému byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 3 let a 6 měsíců, v celém rozsahu a u Vojtěcha Husáka ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu. Antonínu Sinuovi byl překvalifikován čin na pokus zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, § 140 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku a místo 3 let mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 15 let. Vojtěchu Husákovi byl trest navýšen z 16 let na 17,5 roku a výkon trestu byl zařazen z původní věznice s ostrahou do věznice se zvýšenou ostrahou. Jednal prý mimořádně razantně a ostatní ho následovali. Co se týče mladistvého, kterému byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 3 let a 6 měsíců, tak u něj byla věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 14. února 2014 zpřísnil Krajský soud v Liberci trest mladistvému, kterému byl původně byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 3 let a 6 měsíců. Jeho čin byl překvalifikován za pokus provinění vraždy podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, § 140 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního

Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů. 64 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 63

27

zákoníku, § 6 SVM a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 4 let a 6 měsíců. Obvinění podali dovolání. 26. listopadu 2014 rozhodl Nejvyšší soud v Brně, že se dovolání obviněných odmítají podle § 265i odst. 1 písm. e) TŘ. Shledal, že dovolání jsou zjevně neopodstatněná.

2.4

Napadení v Rumburku V neděli 21. srpna 2011 kolem 05.00 hodin zaútočila asi dvacetičlenná

skupina Romů, která šla z diskotéky Hvězda, na šest mladých mužů na Pražské ulici v Rumburku. Dvacetičlenná skupinka romských spoluobčanů začala mladíkům nadávat a vyhrožovat, ti se tedy vydali na útěk do blízkého domu. Tři z útočníků však vykopli dveře domu a začali mladíky mlátit teleskopickými obušky. Čtyři z mladíků museli být převezeni do Lužické nemocnice v Rumburku, jeden z nich musel být hospitalizován. Po incidentu se útočníci rozprchli. Všichni byli podezřelí z poškození cizí věci, výtržnictví, ublížení na zdraví a těžké ublížení na zdraví s rasovým podtextem.65 Policie ČR ještě v den útoku dopadla dva z útočníků, kteří byli obviněni z těžkého ublížení na zdraví s rasovým podtextem, výtržnictví a omezování domovní svobody a poškození cizí věci. Po vypracování znaleckých posudků, které hodnotily rozsah zranění, byl trestný čin překvalifikován na ublížení na zdraví s rasovým podtextem.66 Třetí útočník, po kterém bylo vyhlášeno celostátní pátrání, se přihlásil ve čtvrtek 25. srpna 2011 na Obvodním oddělení Policie ČR v Holicích na Pardubicku, odkud byl převezen do Ústí nad Labem a obviněn z poškození cizí věci, výtržnictví a ublížení na zdraví s rasovým podtextem. Dále byli obvinění z porušování HAŇKA, Vojtěch. Bezdůvodný atak. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 22. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. 66 JANOUŠEK, Artur; KŮS, Ondřej. Policie chytila dva Romy, kteří napadli v Rumburku mladíky. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 22. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. 65

28

cizí věci a výtržnictví čtyři mladíci, z toho tři nezletilí, kteří se fyzického napadení neúčastnili.67 9. října 2012 Okresní soud v Děčíně potrestal jednoho z útočníků, spolu s ním se soudního jednání účastnil už jen jeden mladistvý obžalovaný, ostatní nepřišli. Útočník, který se k soudu dostavil, se plně doznal a činu litoval. Byl obviněn z výtržnictví a poškození cizí věci, za což mu byl uložen podmíněný trest odnětí svobody.68 21. května 2013 Okresní soud v Děčíně uložil další tresty. Třem obžalovaným uložil tresty sedm až osm měsíců se zkušební dobou 18 měsíců za výtržnictví a poškození věci. Tito tři obžalovaní byli všichni nezletilí. Čtvrtý obžalovaný, ten, co se přihlásil v Holicích, byl odsouzen k ročnímu podmíněnému trestu odnětí svobody se zkušební dobou 24 měsíců za poškození věci, výtržnictví a ublížení na zdraví s rasovým podtextem.69 O trestech pro poslední dva obžalované, kteří se nedostavili k soudu, jsem bohužel již nedohledal více informací. Byli vyloučeni ze společného jednání a každý byl souzen samostatně.70

JANOUŠEK, Artur; KŮS, Ondřej; JIŘIČKA, Jan; MĚCHUROVÁ, Barbora. Policii se přihlásil třetí útočník z Rumburku, už 7 lidí je obviněno. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 25. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. 68 HORÁČEK, Aleš; HORÁK, Jan. Policie První útočník z Rumburku dostal podmínku. Většina ostatních nepřišla. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 9. 10. 2012 [cit. 21. 2. 2015]. 69 Za potyčku, která odstartovala nepokoje na Šluknovsku, padly podmínky. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 21. 5. 2013 [cit. 21. 2. 2015]. 70 Tamtéž. 67

29

3

Jednotlivé demonstrace V této kapitole je rozebrán průběh jednotlivých demonstrací a splnění

zákonného postupu při pořádání shromáždění. Po dohodě s vedoucím práce jsem se zaměřil převážně na shromáždění, konaná ve Varnsdorfu.

3.1

15. srpna 2011 – Nový Bor 15. srpna 2011 se v Novém Boru odehrálo první protestní

shromáždění, které bylo reakcí na napadení hostů a obsluhy baru Pivní pomoc v Novém Boru ze dne 7. srpna 2011. Svolavatelem akce bylo místní občanské sdružení Bezpečí domova.71 Akce proběhla bez incidentů a nezúčastnili se jí pravicoví extrémisté (dále jen „PEX“).72

3.2

19. srpna 2011 – Varnsdorf Na 19. srpna 2011 byla ve Varnsdorfu ohlášená akce Lukášem

Kohoutem,73 který jménem Mladých sociálních demokratů – klub Varnsdorf, uspořádal akci s názvem „Hepening za kladné soužití obyvatel města Varnsdorf“. Místem konání akce bylo náměstí Edvarda Beneše ve Varnsdorfu. Akce měla být zahájena v 16.00 hodin a předpokládaná doba ukončení byla v 17.30 hodin. Předpokládaný počet účastníků byl odhadován na 80 osob. Počet členů pořadatelské služby byl uveden počtem 9. Lukáš Kohout jménem Mladých sociálních demokratů uvedl, že cílem akce není, aby vznikla škoda na majetku města ani jeho obyvatel. Pokud by se akce měla zúčastnit Dělnická ŠEBELKA, Jan. Romové z Nového Boru se bojí odvety, vinu dávají i obsluze herny. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 12. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. 72 Ministerstvo vnitra České republiky. Analýza událostí ve Šluknovském výběžku. Mvcr.cz [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, publikováno 2011, s. 8. [cit. 21. 2. 2015]. 73 Lukáš Kohout je známý vystupováním v roli falešného asistenta tehdejšího předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavan, čeho zneužil k létání po celém světě. 71

30

strana sociální spravedlnosti (dále jen „DSSS“), nebo jím podobná sdružení, tak bylo plánováno, že se akce zruší. Tato akce se měla nést v poklidném duchu a občané měli mít možnost diskutovat se zástupci Poslanecké sněmovny a Senátu panem Jaroslavem Foldynou a Jaroslavem Sykáčkem, dále byl také pozván starosta města Varnsdorf pan Martin Louka a další.74 Akce byla následně zrušena v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci na Šluknovsku. Pan Kohout v prohlášení uvedl, že na základě dohody s varnsdorfskou radnicí akci ruší, za podmínky, že v horizontu deseti dní bude uspořádaná společná akce v náhradních uzavřených prostorách.75 Právní hodnocení: Co se týče formální stránky, tak oznámení bylo podáno jako Oznámení o konání veřejnosti přístupného podniku dle Obecně závazné vyhlášky Města Varnsdorf č. 10/2005. Nicméně tato akce spadá do kategorie shromažďovacích akcí a jako taková nespadá pouze pod Obecně závaznou vyhlášku města Varnsdorf, ale také pod ZoPS.76 V oznámení nebyl uveden trvalý pobyt svolavatele, nebyla doložena plná moc vystavená předsedou Mladých sociálních demokratů (dále jen „MSD“) nebo 1. místopředsedou MSD, která je potřebná k jednání jménem MSD, jak vyplývá ze Stanov MSD a poté i z Hospodářské směrnice MSD, a také nebyl uveden způsob označení pořadatelů.

3.3

26. srpna 2011 – Rumburk V reakci na událost z rána 21. srpna 2011, kdy přibližně dvacítka

Romů napadla šest mladíků poblíž nedaleké diskotéky, podal zakladatel občanské iniciativy Občanský odpor Rumburk pan Josef Mašín oznámení na KOHOUT, Lukáš. Prohlášení Mladých sociálních demokratů k občanům města Varnsdorf. Varnsdorf.cz [online]. Varnsdorf, publikováno 15. 8. 2011. [cit. 21. 2. 2015]. 75 Oznámení o konání veřejnosti přístupného podniku dle Obecně závazné vyhlášky Města Varnsdorf č. 10/2005 ze dne 10. 8. 2011. 76 Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. 74

31

konání shromáždění. Účelem akce bylo vyjádření nesouhlasu s rostoucí mírou majetkové kriminality a násilné trestné činnosti ve městě Rumburk a v dalších obcích Šluknovského výběžku. Akce se měla uskutečnit 26. srpna 2011 od 17.00 hodin na Lužickém náměstí v Rumburku a měla trvat zhruba do 19.00 hodin. Předpokládalo se, že se akce zúčastní přibližně 300 osob.77 Akce byla odrazem toho, že místním „přetekl pohár trpělivosti“. Na Lužickém náměstí se sešlo okolo 1200 – 1500 převážně místních obyvatel. Objevilo se zde i několik desítek PEX. Napětí rostlo až vyústilo ve střet policie s demonstranty, když se část demonstrantů snažila dostat do obydlí Romů, kde bydlel jeden z útočníků z 21. srpna 2011. Situace byla pro policisty velmi obtížná, protože jednak museli postupovat se zvýšenou opatrností kvůli přítomnosti žen a dětí a jednak se museli vypořádat donucovacími prostředky s odděleným davem čítajícím kolem 200 osob.78 Jelikož se jednalo o první demonstraci takového rozměru ve Šluknovském výběžku a nedalo se očekávat, jaká bude masivní účast a její průběh, tak bylo nasazeno do akce pouze 295 policistů, kdy jeden z nich utrpěl lehké zranění.79 Při akci bylo zajištěno 5 osob pro podezření z protiprávního jednání, ustanoveny dvě osoby podezřelé z trestné činnosti a jedna osoba předvedena na základě příkazu k předvedení. Policie zajistila sekeru, obušek, mačetu, baseballovou pálku a vzduchovku.80 Provozní náklady v rámci bezpečnostního opatření dosáhly částky 100 488 Kč. Náklady na policejní opatření činily u policistů 413 601 Kč a u zaměstnanců 11 313 Kč.81

Informace o ohlášení akce byly získány na základě e-mailové komunikace s Městským úřadem v Rumburku. 78 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 8. 79 SMOLÍK, Josef; TVRDÁ, Kateřina. Kolektivní násilí: teorie a praxe. Bezpečnostní teorie a praxe, Praha: Policejní akademie České republiky, 2012, roč. 18, č. 3, s. 98. 80 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 8. 81 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 12. 77

32

3.4

26. srpna 2011 – Varnsdorf Týden po zrušeném happeningu Lukáše Kohouta ze dne 19. srpna

2011 podal opět pan Lukáš Kohout oznámení o konání akce s názvem „Obnovení klidu a pořádku ve městě Varnsdorf“. Akce se měla konat dne 26. srpna 2011, oznámení úřadu došlo 24. srpna 2011. Svolavatelem akce byl pan Lukáš Kohout jménem občanského sdružení Zelené Ústecko. Místem konání bylo náměstí Edvarda Beneše. Zahájení akce mělo být v 16.00 hodin a trvat měla do 18.00 hodin. Akce se mělo účastnit 50 osob spolu s 5 členy pořadatelské služby. Dále v oznámení bylo uvedeno, že se akce má jednou opakovat a to 31. srpna 2011.82 Panu Kohoutovi bylo zasláno od Městského Úřadu Varnsdorf upozornění na nedostatky. Vzhledem k tomu, že plánovaná akce spadala do kategorie shromažďovacích akcí, tak její oznámení nepodléhalo pouze ustanovením Obecně závazné vyhlášce Města Varnsdorf č. 10/2005, ale oznámení podléhalo také ZoPS. V § 5 ZoPS jsou uvedeny podmínky, které musí oznámení splňovat. Jelikož bylo oznámení úřadu doručeno dva dny před konáním akce, tak již tím oznámení nesplňovalo zákonné požadavky, protože minimální doba pro oznámení akce úřadu je alespoň 5 dnů předem.83 Dále k oznámení nebylo doloženo zmocnění osoby k jednání jménem právnické osoby Zelené Ústecko, občanské sdružení. V oznámení nebyla uvedena adresa trvalého pobytu svolavatele a nebyl uveden způsob označení pořadatelů. Na základě těchto nedostatků bylo oznámení shledáno neplatným a svolavatel neměl oprávnění ke svolání shromáždění, dokud nedostatky neodstraní. Oznámení o konání veřejnosti přístupného podniku dle Obecně závazné vyhlášky Města Varnsdorf č. 10/2005 ze dne 24. 8. 2011. 83 Upozornění na nedostatky v Oznámení o konání veřejnosti přípustného podniku ze dne 24. 8. 2011 ze dne 25. 8. 2011, čj. MUVA 23002/2011. 82

33

Shromáždění se i tak konalo, zúčastnilo se ho přibližně 200 osob. Většina zúčastněných byli místní jednotlivci z prostředí PEX. Během shromáždění nedošlo k žádným incidentům.84 Právní hodnocení: Řádné nesplnění oznamovací povinnosti podle § 5 ZoPS mělo pro svolavatele nepříznivý dopad, jelikož do doby než budou vady opraveny dle § 6 odst. 2 téhož zákona ztratil oprávnění, která by mu jinak byla přiznána dle § 6 odst. 1 téhož zákona. Neznamená to však, že byla dána automaticky možnost pro rozpuštění konaného shromáždění.85

3.5

2. září 2011 – Varnsdorf 2. září 2011 se ve Varnsdorfu uskutečnila již třetí demonstrace.

Oznámení o konání akce podal opět pan Lukáš Kohout, avšak na tuto akci vyzývala také hnutí Svobodná mládež, do jejichž řad patří příznivci PEX. Akce tentokrát nesla název „Demonstrace proti občanům, kteří poškozují město Varnsdorf“. Místem konání demonstrace bylo náměstí Edvarda Beneše, začátek byl plánován na 16.00 hodin a předpokládaný konec akce byl v 18.00 hodin. Svolavatel předpokládal, že se akce zúčastní 50 osob a měl zajištěno 5 členů pořadatelské služby.86 Pan Kohout si již dal pozor na lhůty, ve kterých má dané oznámení podat, avšak přeci jen mu bylo opět zasláno upozornění na nedostatky. V rozporu s § 5 ZoPS nedostatečně uvedl, jak budou pořadatelé označeni. Tento nedostatek napravil uvedením, že členové pořadatelské služby budou

Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 8. Srov. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. 86 Oznámení o konání veřejnosti přístupného podniku dle Obecně závazné vyhlášky Města Varnsdorf č. 10/2005 ze dne 29. 8. 2011. 84 85

34

mít reflexní vesty. Oznámení akce bylo tudíž po odstranění nedostatku platné.87 Shromáždění se odhadem zúčastnilo 500-600 osob. Po skončení shromáždění na náměstí Edvarda Beneše následoval na výzvu Lukáše Kohouta průvod, kterého se účastnilo cca 300 osob. Průvod směřoval k bývalému hotelu Sport, který patří mezi nejproblematičtější lokalitu obývanou Romy ve Varnsdorfu. Účastníky shromáždění a následného průvodu tvořily převážně místní obyvatelé, byla zjištěna i přítomnost cca 10 – 15 osob sympatizujících s PEX. Ze strany těchto osob nedošlo k žádným projevům příslušnosti ani sympatií k PEX, lze z toho tudíž předpokládat, že se jednalo pouze o monitorování připravenosti policie a její reakce na pohyb davu v rizikových lokalitách. Svolavatel Lukáš Kohout byl zadržen pro podezření z přestupku proti zákonu ZoPS. Shromáždění i průvod proběhly bez incidentů, jen jedna osoba, která měla u sebe plynovou pistoli, byla předvedena pro přestupek proti zákonu č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu88 a druhá pro přestupek s rasovým podtextem dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.89 Nedošlo k žádným škodám na majetku a zdraví, nemusely být použity donucovací prostředky a nemusely být zajištěny ani žádné věci.90 Na

demonstraci

bylo

nasazeno

348

policistů,91

mimo

jiné

i těžkooděnci a specialisté z antikonfliktního týmu. Na monitorování situace ve městě se také podílel policejní vrtulník. Náklady na policejní opatření, do kterých se započítávají náklady na pohotovosti a přesčasy, nikoli běžné

Upozornění na nedostatky v Oznámení o konání veřejnosti přípustného podniku/demonstrace ze dne 29. 8. 2011 ze dne 29. 8. 2011, čj. MUVA 23196/2011. 88 Zákon č. 119/2002 Sb., zákon o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. 89 Zákon č. 200/1999 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 90 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 8-9. 91 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 9. 87

35

mzdové náklady, se u policistů dostaly na částku 417 010 Kč a u zaměstnanců na 23 944 Kč.92 Právní hodnocení: Dodatečně byl svolavatelem doplněn chybějící údaj, tudíž oznámení bylo platné a svolavatel měl oprávnění vyplývající z § 6 ZoPS.

3.6

3. září 2011 – Varnsdorf Protestní shromáždění pokračovala i 3. září 2011. Jednalo se o první

neohlášenou akci, nicméně policejní jednotky byly o situaci dobře obeznámeny. Hlavním iniciátorem akce již nebyl Lukáš Kohout, ale především neonacistická hnutí Svobodná mládež a Autonomní nacionalisté. Demonstrace se zúčastnilo cca 1000 – 1500 osob, z toho bylo cca 100 – 150 PEX. U

V davu PEX

se

panovaly dala

agresivní

vypozorovat

a vyšší

bojovné míra

nálady. komunikace

a koordinace. Oddělovali se do různých skupinek, které se pokoušely překonat policejní zátarasy. Na rohu ulic Národní a Horní nábřeží se podařilo protestujícím prolomit policejní kordon a část z nich postupovala dále k hotelu Sport. Ze strany PEX to byla především zkouška připravenosti policie a zjištění nálad místních obyvatel kvůli jejich možné podpoře PEX.93 Při demonstraci bylo zadrženo 8 osob pro různé přestupky, 4 osoby pro trestné činy násilí proti úřední osobě - § 325 trestního zákoníku, poškozování cizí věci - § 228 trestního zákoníku a další trestné činy s přitěžující okolností dle § 42 písm. b) trestního zákoníku (rasově motivovaná pohnutka).

Jedna

osoba

byla

podezřelá

z trestného

činu

popírání,

zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia - § 405 trestního zákoníku, jednalo se o Lucii Zenkerovou, která na sobě měla tričko s nápisem 92 93

Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 12. Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 9.

36

„Oživte Hitlera“. Při použití donucovacích prostředků kvůli zadržení podezřelé osoby došlo k lehkému zranění podezřelého, nicméně o ošetření žádáno nebylo. Bylo zadrženo značné množství nebezpečných předmětů například násady, sekera, mačeta, baseballová pálka atd. 94 Do akce bylo nasazeno 388 policistů95, opět mezi nimi byli těžkooděnci, specialisté z antikonfliktního týmu a situaci monitoroval z výšky policejní vrtulník. Náklady na policejní opatření, do kterých patří přesčasy a náklady na pohotovosti činily u policistů 417 010 Kč a u zaměstnanců 23 944 Kč. Provozní náklady v rámci bezpečnostních opatření, které zahrnují tuzemské cestovné, pohonné hmoty, čistící a desinfekční prostředky, hygienické prostředky a pitný režim, činily za 2. září 2011 a 3. září 2011 dohromady 144 169 Kč.96 Právní hodnocení: Jednalo se o první spontánní shromáždění97. Samotný fakt, že se shromáždění nebylo oznámeno podle § 5 zákona o právu shromažďovacím, však sám o sobě není důvodem pro rozpuštění shromáždění, jak uvedl Městský soud v Praze v roce 1997 v rozsudku 28 Ca 348/9698.

3.7

9. září 2011 – Varnsdorf Uplynulo pár dní a bylo podáno další oznámení o plánovaném

shromáždění. Tentokrát bylo oznámení podáno Terezou Novákovou. Lukáš Kohout byl zmocněn jednat za Terezu Novákovou v zastoupení. Shromáždění neslo název „Pochod městem za nižší kriminalitu“. Mělo se konat 9. září 2011 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 9. Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 9. 96 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 12. 97 Shromáždění, které nebylo předem ohlášeno, je například spontánní reakcí na politické události. Rozpuštění jej jen z důvodu předchozího neohlášení by bylo nepřiměřeným zásahem. 98 Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 1997, sp. zn. 28 Ca 348/96. 94 95

37

na náměstí Edvarda Beneše. Začínat mělo v 16.00 hodin a předpokládaná doba ukončení byla ve 22.00 hodin. Svolavatelé opět uvedli, že předpokládají 50 účastníků shromáždění. Tentokrát již nezapomněli svolavatelé uvést, že se na akci bude podílet 5 pořadatelů s reflexními vestami a diktafonem. Poprvé byla uvedena i trasa plánovaného průvodu, která začínala na náměstí Edvarda Beneše pokračujíc přes ulici Národní až k hotelu Sport.99 Oznámení nebylo platné, jelikož ho svolavatelé podali 6. září 2011. Nebyla tudíž splněna jedna ze základních podmínek dle § 5 ZoPS, podle kterého musí být oznámení podáno nejméně 5 dní před konáním akce, což se v tomhle případě nestalo. Svolavatelům tedy nebyla přiznána oprávnění vyplývající z § 6 odst. 1 ZoPS.100 Shromáždění se i přes to uskutečnilo. Zúčastnilo se jej zhruba 200-300 osob. Akce se obešla bez incidentů do doby, než policie zadržela Lukáše Kohouta. Byl předveden, jelikož se bez řádné omluvy nedostavil na předvolání na policii v jiné věci. Toto zajištění pana Kohouta způsobilo vlnu nevole u členů shromáždění, kteří se snažili pana Kohouta bránit. Bylo přitom poškozeno vozidlo Policie ČR, ve kterém pan Kohout seděl. Musely být použity donucovací prostředky proti cca 50 účastníkům shromáždění v době, kdy se policie snažila shromáždění rozpustit. K žádným zraněním naštěstí nedošlo.101 Při akci byla zajištěna jedna baseballová pálka. Tři osoby byly zajištěny z důvodu přestupku v dopravě a neuposlechnutí výzvy podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Do akce bylo nasazeno 250 policistů.102 Provozní náklady na akci v rámci bezpečnostních opatření,

Oznámení dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů ze dne 6. 9. 2011, čj. MUVAP000DA6J. 100 Nepřijetí oznámení ze dne 6. 9. 2011 ze dne 6. 9. 2011, čj. MUVA24033/2011. 101 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 9. 102 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 9. 99

38

do kterých se zahrnuje tuzemské cestovné, pohonné hmoty, čistící a desinfekční prostředky, hygienické prostředky a pitný režim, se dostaly na částku 66 188 Kč. Náklady na policejní opatření, do kterých se nezahrnují běžné mzdové náklady, činily u policistů 439 233 Kč a u zaměstnanců 20 524 Kč.103 Právní hodnocení: Městský úřad ve Varnsdorfu neobdržel oznámení nejméně 5 dnů před konáním akce, tudíž svolavatel neměl oprávnění ke svolání shromáždění. Z toho však ještě nevyplývá právní důvod pro jeho rozpuštění. Oprávnění svolavatele, která by mu byla přiznána, kdyby platně splnil oznamovací povinnost, však zanikla.104

3.8

10. září 2011 – Varnsdorf Den po akci Lukáše Kohouta a Terezy Novákové se uskutečnilo

shromáždění DSSS. Za DSSS byl oprávněn jednat její výkonný místopředseda pan Jiří Štěpánek. Dle oznámení se mělo jednat o mítink příznivců a členů strany s předsedou DSSS Tomášem Vandasem. Shromáždění se mělo konat od 15.00 hodin do 19.00 hodin na náměstí Edvarda Beneše. Jako účel bylo uvedeno seznámení se stávající vnitropolitickou situací v zemi, bezpečnostní situací ve městě a proti rasovému násilí. Předpokládala se účast 200 – 300 osob. Na místě mělo být 20 členů pořadatelské služby označených visačkami. Ozvučení akce mělo být zajištěno z osobního automobilu.105 Mítink DSSS se uskutečnil nakonec v 17.00 hodin, zúčastnilo se ho zhruba 800 – 1200 převážně místních obyvatel. Po skončení mítinku následoval spontánní nepovolený pochod směřující k ubytovnám, kde žijí

Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 12. §6 odst. 2 ZoPS 105 Oznámení o konání politického shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti ze dne 29. 8. 2011, čj. MUVAP000DBQK.. 103 104

39

Romové. Nepovoleného pochodu se zúčastnilo přibližně 1000 – 1500 osob, z nichž se dalo zhruba 400 označit za stoupence PEX. Na mostě v ulici Dělnická došlo k prvnímu střetu demonstrantů s policií, kdy se demonstranti pokoušeli prorazit policejní zátaras, aby se dostali k hotelu Sport. Policie nátlak demonstrantů odrazila i za pomoci vodního děla, dělbuchů, slzného plynu a policistů na koni. Dá se spekulovat, na kolik byl zákrok policistů přiměřený a na kolik ne. Po zákroku policie na ulici Dělnická se oddělila skupinka okolo 30-40 většinou PEX, která změnila směr a pokračovala k druhé inkriminované lokalitě, a to ubytovně na ulici Tomáše Garrigue Masaryka.106 Následného shromáždění u zmíněné ubytovny se zúčastnilo kolem 300 - 400 osob. Záznamy Ministerstva vnitra České republiky uvádějí, že se jednalo převážně o PEX a místních se zde zúčastnilo maximálně 100. Při tomto shromáždění došlo k průnikům skrz policejní zátaras. Demonstranti se za pomoci házení lahví, vystřelování kamenů z ručních praků, házení popelnic a pyrotechniky a najíždění zapálených kontejnerů proti policistům snažili dostat

k Romům,

kteří

zde

bydlí.

Jak

u hotelu Sport, tak u ubytovny docházelo k fyzickému napadání policistů ze strany agresivních jedinců, kteří využívali čelo davu jako lidský štít pro svoje krytí. Následný zákrok policie způsobil ústup demonstrantů, jejich roztrhání do menších skupin, které se rozešly do města, případně se uchýlily do místních hospod a restaurací. Situace se zklidnila, sice v nočních hodinách proběhlo ještě pár incidentů, ale jinak se situace dala považovat za stabilizovanou.107 Za tento den bylo ve Varnsdorfu zadrženo 35 osob. Tři osoby byly zadrženy za trestný čin založení, podpora a propagace hnutí směřujícího 106 107

Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 10. Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 10.

40

k potlačení práv a svobod člověka dle § 403 trestního zákoníku. Jedna osoba byla zadržena za násilí proti úřední osobě dle § 325 trestního zákoníku. 32 osob bylo zadrženo z důvodu spáchání přestupků, nejčastěji pro narušení veřejného pořádku dle § 47 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích a pro neuposlechnutí výzvy veřejného činitele dle § § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Přibližně 15 – 20 zadržených osob je známo z prostředí PEX. Při demonstraci byli zraněni tři policisté.108 Policie tento den zadržela baseballové pálky, elektrický paralyzér, nože, kladivo, tyče atd. Do akce bylo nasazeno 400 policistů.109 Provozní náklady v rámci bezpečnostních opatření se tento den vyšplhaly na 161 363 Kč . Náklady na policejní opatření se u policistů dostaly na částku 590 873 Kč a u zaměstnanců na částku 23 944 Kč. Tuto demonstraci lze považovat za nejzávažnější a nejnákladnější ze všech demonstrací v daném období.110 Právní hodnocení: Svolavatel splnil řádně oznamovací povinnost, nebyl tudíž důvod k zákazu shromáždění. Následný pochod byl zřejmě rozpuštěn na základě § 12 odst. 6 ZoPS, jelikož při něm docházelo k páchání trestné činnosti některých jedinců.

3.9

12. září 2011 – Varnsdorf Dva dny po nejdramatičtější demonstraci se uskutečnila neohlášená

akce. Demonstrace nesla název „Proti policejnímu násilí“. Účast oproti těm předchozím již byla slabší, účastnilo se jí přibližně 150 místních obyvatel. Po shromáždění se opět dav vydal na průvod, ale ten jednak trval jen cca 15 minut a jednak se ho účastnilo pouhých 60 osob. Byla to poklidná demonstrace, nebyla zadržena žádná osoba, nemusely být použity žádné Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 10. Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 10. 110 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 12. 108 109

41

donucovací prostředky a nikdo neutrpěl žádné škody na majetku ani zdraví. Na akci bylo nasazeno po předchozích zkušenostech 260 policistů.111 Právní hodnocení: Jednalo se o spontánní shromáždění. Nebyl shledán důvod pro rozpuštění.

3.10 17. září 2011 – Varnsdorf 12. září 2011 dorazilo na Městský úřad ve Varnsdorfu další oznámení o plánovaném shromáždění. Shromáždění mělo nést název „Demonstrace proti občanům, kteří poškozují město Varnsdorf“. Oznámení bylo podáno Lucií Zenkerovou112, která zmocnila k jednání Lukáše Kohouta. Akce se měla uskutečnit 17. září 2011 na náměstí Edvarda Beneše a dále byl naplánován pochod po ulici Národní a Žitavská směrem k hotelu Sport. Mělo se začínat ve 14.00 hodin a předpokládaný konec měl být ve 20.00 hodin. Svolavatelé opět uvedli, že předpokládají účast 50 osob. K zajištění zákonného průběhu shromáždění byli zajištěni tři členové pořadatelské služby, kteří budou mít na sobě reflexní vesty.113 Po minulé akci se opět účast zvýšila. Tentokrát na shromáždění dorazilo přibližně 400 – 600 zejména místních obyvatel zhruba se 100 sympatizanty PEX. Následný průvod pokračoval po oznámené trase, po tom, co došel k hotelu Sport, dále pokračoval k ubytovně v ulici Tomáše Garrigue Masaryka. Demonstrace se na rozdíl od té před týdnem obešla bez incidentů s policií.114

Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 11. Lucie Zenkerová byla žena, která při demonstraci 3. září 2011 měla na sobě triko s nápisem „Oživte Hitlera“. 113 Oznámení dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů ze dne 12. 9. 2011. 114 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 11. 111 112

42

Při akci byly 2 osoby zadrženy, 15 jich bylo předvedeno kvůli ověření totožnosti. Došlo k zajištění sekyry, nože apod. Na akci bylo nasazeno 565 policistů, z čehož vyplývá, že se policie obávala podobných problémů, co před týdnem, když zvětšila počet policistů o téměř polovinu.115 Provozní náklady v rámci bezpečnostního opatření na tuto akci činily 95 966 Kč. Náklady na policejní opatření činily u policistů 419 625 Kč a u zaměstnanců 17 103 Kč.116 Právní hodnocení: Řádně oznámené shromáždění, u kterého nebyl shledán důvod pro jeho zakázání nebo rozpuštění.

3.11 24. září 2011 – Varnsdorf Na 24. září 2011 byla oznámena ve Varnsdorfu shromáždění dvě. U prvního, které došlo úřadu 19. září 2011, byl svolavatelem Lukáš Kohout. Shromáždění neslo název „Demonstrace za odstoupení zastupitelstva města Varnsdorf s pochodem“. Shromáždění mělo začínat v 13.30 hodin na náměstí Edvarda Beneše, poté měl pochod pokračovat k hotelu Sport, dále ulicí Žitavská k hraničnímu přechodu se Spolkovou republikou Německo, před přechodem se měl stočit ulicí Bratislavská až k ubytovně v ulici Tomáše Garrigue Masaryka a následně přes náměstí pokračovat až k druhému hraničnímu přechodu se Spolkovou republikou Německo po ulici 5. května. Výběr trasy po ubytovně v ulici Tomáše Garrigue Masaryka nebyl náhodný, protože tehdejší starosta Varnsdorfu bydlel v plánované oblasti pochodu. Předpokládaný konec shromáždění byl odhadován na 20.00 hodin. Svolavatel předpokládal účast 500 osob. Pro zajištění klidného průběhu mělo být

115 116

Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 11. Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 12.

43

zajištěno 20 členů pořadatelské služby, kteří na sobě měli mít reflexní vesty.117 Druhým svolavatelem byl Markus Pape118, který za svého zástupce uvedl Terezu Virtovou. Jeho shromáždění neslo název „Za pokojné soužití“ a mělo se konat od 10.00 hodin do 22.00 hodin. Místem konání nebylo náměstí Edvarda Beneše, jak jsme byli u předešlých shromáždění zvyklí, ale měla jím být ulice Žitavská a Dělnická, které se nacházejí v těsné blízkosti hotelu Sport. Pan Pape očekával účast až 100 osob, na které mělo dohlížet nejméně 7 páskou označených pořadatelů. Oznámení bylo doručeno Městskému úřadu ve Varnsdorfu dne 21. září 2011, to jest tři dny před plánovanou akcí. Po domluvě zástupců Městského úřadu ve Varnsdorfu s panem Papem bylo uskutečněno v uzavřeném prostranství.119 Střet

dvou protichůdných shromáždění

může často

vést

ke

komplikacím a je vždy složitou otázkou, zda-li by se měly obě demonstrace uskutečnit nebo ne. K této problematice je vhodné zmínit rozsudek ESLP ve věci Öllinger proti Rakousku ze dne 29. 6. 2006, stížnost č. 76900/01. ESLP zde potvrdil, že v situaci potencionálního střetu dvou protichůdných shromáždění mají úřady obě umožnit a zaručit, že debaty mezi těmito dvěma shromážděními se nezmění v násilí. Úřady by dle tohoto rozsudku neměly zabraňovat možnosti diskutovat, byť i někdy vášnivě.120

Oznámení dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů ze dne 19. 9. 2011. 118 Markus Pape je novinář, který se narodil v roce 1962 v Berlíně. V roce 1991 začal působit jako nezávislý novinář v České republice. Věnuje se především problematice rasismu a diskriminace menšin. Kromě novinařiny poskytuje také právní poradenství, zastupoval jako zmocněnec například poškozenou rodinu při žhářském útoku ve Vítkově. V současné době je mimo jiné autorem článků pro Romea.cz. 119 Oznámení shromáždění ze dne 20. 9. 2011, čj. MUAVP000D6HS. 120 MOLEK, Pavel. Věc Öllinger proti Rakousku, Vyvažování svobody shromažďování na hřbitově s právem projevovat náboženské vyznání jeho nerušenou návštěvou. Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Praha: ASPI, 2007, roč. 2007, č. 1, s. 41-47. 117

44

Demonstrace za odstoupení zastupitelstva a následného pochodu se zúčastnilo přibližně 250 – 300 osob, mezi kterými bylo zhruba 15 – 20 PEX. Malá účast PEX byla způsobena tím, že v Kladně a Moravskoslezském kraji byly ve stejný den naplánovány akce, kde se očekávala účast PEX. V ulicích města byla zjištěna také přítomnost okolo 30 – 40 levicových extrémistů, kteří byli účastníky druhého shromáždění. I přes výskyt jak pravicových, tak levicových extrémistů k žádnému incidentu nedošlo.121 Obě shromáždění se obešla bez škod na majetku a zdraví, i bez zadržených osob. Nasazeno bylo 500 policistů.122 Daňové poplatníky tento den stály provozní náklady v rámci bezpečnostních opatření 111 785 Kč. Náklady na policejní opatření dosáhly u policistů částky 488 910 Kč a u zaměstnanců 27 368 Kč.123 Právní hodnocení: Lukáš Kohout splnil řádně oznamovací povinnost, nebyl tedy důvod k zákazu nebo rozpuštění shromáždění124. Druhé plánované shromáždění mělo vady v oznámení v tom, že nedodrželo lhůtu alespoň 5 dnů před konáním shromáždění. Nicméně bylo posléze stejně přesunuto do soukromého obydlí125, nepodléhalo tudíž oznamovací povinnosti ani jiným dalším omezením plynoucím z článku 19 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.126

3.12 2. října 2011 – Varnsdorf

Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 11. Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 11. 123 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 12. 124 Zakázat shromáždění lze před jeho započetím. K rozpuštění dochází po započetí shromáždění. 125 Na základě e-mailové komunikace se sekretářkou tajemníka města Varnsdorf 126 Srov. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. 121 122

45

Na 2. října 2011 měla být naplánována poslední větší demonstrace. Svolavatelem nebyl nikdo jiný než Lukáš Kohout. Toto shromáždění neslo název „Demonstrace proti kriminalitě a zastupitelstvu města Varnsdorf“. Spolu s demonstrací byl naplánován opět i pochod městem. Místem začátku akce bylo náměstí Edvarda Beneše a následný pochod byl plánován stejnou trasou, jaká byla uvedena při demonstraci 24. září 2011. Shromáždění mělo začínat v 11.00 hodin a konec se odhadoval na 21.00 hodin. Svolavatel předpokládal účast 100 osob, na které mělo dohlížet 10 členů pořadatelské služby označených reflexními vestami.127 Nebyl důvod, aby se shromáždění neuskutečnilo, takže se 2. října 2011 na náměstí Edvarda Beneše sešlo zhruba 200 osob. Průběh demonstrace byl poklidný, nedošlo k žádným škodám na majetku a zdraví, ani k zajištění osob. Svolavatel nakonec zrušil i plánovaný pochod, tudíž shromáždění skončilo dříve než bylo odhadováno.128 Do akce bylo nasazeno 255 policistů. Tato poslední demonstrace vyšla, co se týče provozních nákladů v rámci bezpečnostních opatření, na 77 846 Kč. Náklady na policejní opatření vyšly u policistů na 272 273 Kč a u zaměstnanců na 17 103 Kč.129 Právní hodnocení: Řádné splnění oznamovací povinnosti nebyl teda shledán důvod pro zakázání nebo rozpuštění shromáždění.

Oznámení dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů ze dne 26. 9. 2011, čj. MUVAP000D4TI. 128 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 11. 129 Ministerstvo vnitra České republiky, 2011, op. cit., s. 12. 127

46

4

Reakce na stávající situaci Tehdejší situace ve Šluknovském výběžku byla alarmující, proto bylo

již na čase s tím něco udělat. Nebyl to pouze problém lokální, který by řešili pouze zástupci pár měst, ale jednalo se o problém celorepublikový. Zástupci měst se však domnívali, že stát se o situaci nezajímá v takové míře, v jaké by měl. Proto došlo k několika významným událostem, které celou scénu daly do pohybu.

4.1

Žádost o pomoc při řešení zhoršené bezpečnostní situace 30. května 2011, více než dva měsíce před napadením hostů a obsluhy

baru Pivní pomoc v Novém Boru, byl zástupci Sdružení pro rozvoj Šluknovska odeslán dopis tehdejšímu předsedovi vlády RNDr. Petru Nečasovi. V tomto dopise zástupci měst žádali pomoc při zhoršené bezpečnostní situaci ve Šluknovském výběžku, osobní návštěvu premiéra a setkání se zástupci místních samospráv.130 Byla nastíněna aktuální situace v regionu - nezaměstnanost dosahující až 22 procent, velmi nízká vzdělanostní struktura obyvatelstva, odchod mladých, vzdělaných a schopných osob. Především bylo poukázáno na vysoký příliv sociálně vyloučených osob z Teplicka, Mostecka, dalších velkým měst Ústeckého kraje, i ze Slovenska. Během prvních čtyř měsíců dosahoval příliv tisíců osob. Bylo podotknuto, že se nejedná o náhodný příliv, nýbrž o organizované sestěhování financované třetí stranou. Bylo poukázáno na to, že region Šluknovska není sám o sobě schopen nabídnout adekvátní Žádost o pomoc při řešení zhoršené bezpečnostní situace ze dne 30. 5. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 2. 3. 2015]. 130

47

životní podmínky pro stávající místní obyvatele, natož pro příliv nových z jiných regionů. Nemá dostatek škol, školek, učitelů, lékařů, pracovních míst a dalších. Do toho se zde vytváří ghetta přistěhovalců, u kterých nelze reálný jejich počet a jaké jsou jejich sociální poměry. Díky masivnímu přílivu sociálně vyloučených občanů došlo i k nárůstu trestné činnosti, ve Šluknově až o 200 procent. Místní obyvatelé jsou nespokojení a lze očekávat vyostřování situace. Bylo zmíněno, že regionu hrozí bezpečnostní a sociální krize, pokud se situace nezačne rychle řešit. Zástupci místních samospráv se snažili spolu s bezpečnostními složkami státu a orgány státní správy negativní společenské jevy eliminovat, dařilo se jim to však pouze částečně. Byl projeven velký nesouhlas s plánovaným plošným propouštěním policistů, který měl v okresu Děčín činit údajně 66 policistů. Vedlo by to ke zhoršení situace, ohrožení místního obyvatelstva a případného rozšíření kritického stavu do dalších částí České republiky.131 Jak můžeme na tomto dopise vidět, již v té době existovaly oprávněné obavy o budoucí situaci ve Šluknovském výběžku, které se později naplnily. Dá se jen spekulovat o tom, zda nastíněné problémy brala vláda na lehkou váhu a jestli se tomu, co se odehrálo, dalo předejít včasnými kroky.

4.1.1 Dopis od předsedy vlády České republiky 24. června 2011 byla doručena vcelku strohá odpověď od tehdejšího předsedy vlády RNDr. Petra Nečase. Premiér zkonstatoval, že mu situace ve Šluknovském výběžku není neznámá, natož lhostejná, nicméně osobní setkání a návštěva Šluknovska byla v blízké době vyloučena, protože pan Nečas měl

Žádost o pomoc při řešení zhoršené bezpečnostní situace ze dne 30. 5. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 2. 3. 2015]. 131

48

nabitý pracovní program. Podněty však předal příslušným resortům, jejichž ministři budou starosty o návrzích řešení informovat.132

4.1.2 Dopis od ministra vnitra České republiky 28. července 2011 poslal svoje vyjádření k žádosti o pomoc také tehdejší ministr vnitra ČR Jan Kubice. Pan ministr nejprve ocenil zájem o bezpečnost a veřejný pořádek na Šluknovsku ze strany Sdružení pro rozvoj Šluknovska. Ujistil předsedu Sdružení pro rozvoj Šluknovska, že situace ze strany Policie České republiky není nijak podceňována. Policie ČR vyvíjí aktivity ke stabilizaci stávající bezpečnostní situace, např. byla posílena hlídková služba v nejproblematičtějších oblastech. Dále pan ministr uvedl, že požádal policejního prezidenta, aby ho pravidelně informoval o efektivitě opatření.133 Dále ministr upozornil na možnost uzavírání koordinačních dohod, která byla vložena do § 16 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, v roce 2008. Koordinační dohoda obsahuje zejména formy a nástroje koordinace obce a útvaru policie při zabezpečování veřejného pořádku v obci, úkoly obce a útvaru policie při předcházení protiprávnímu jednání, úkoly při porušení veřejného pořádku, dobu, na kterou je uzavírána, podíl obce a útvaru policie na plnění úkolů atd. Je to velmi účinný nástroj, který umožňuje efektivní diskuzi mezi orgány samosprávy a Policií ČR, co se týče bezpečnostních rizik v daném lokalitě završený nastavením konkrétních pravidel spolupráce. Těchto dohod se využívá především v místech s dlouhodobými problémy, mezi které patří například výskyt sociálně Dopis od předsedy vlády ČR ze dne 24. 6. 2011, čj. 08786/11-KPV. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 2. 3. 2015]. 133 Dopis od ministra vnitra ze dne 28. 7. 2011, čj. MV-76127-4/OBP-A-2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. 132

49

vyloučených lokalit. Cílem všech zainteresovaných stran je snižování napětí mezi minoritou a majoritou, posilování integračních procesů a udržení veřejného pořádku, k tomu slouží nejenom koordinační dohody, ale také styční důstojníci pro menšiny.134 Ministr zmínil také existenci Agentury pro sociální začleňování, která má kompetence a informace, díky kterým pomáhá místním samosprávám ve vytvoření účinného postupu při řešení této problematiky. Na závěr upozornil, že základním principem je intenzivní komunikace a spolupráce mezi zainteresovanými subjekty, a ujistil, že i přes omezení personální kapacity, je Policie ČR připravena se aktivně zapojit do koordinačních mechanismů.135

4.2

Dopis místopředsedkyni vlády České republiky č. 1 12. srpna 2011 zaslal předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska pan

Josef Zoser dopis tehdejší místopředsedkyni vlády České republiky paní Mgr. Karolíně Peake. Pan Zoser zdůraznil, že Šluknovsko netíží pouze vysoká nezaměstnanost a zvyšující se počet problémových občanů v důsledku jejich stěhování se do zmíněného regionu, s čímž stoupá také trestná činnost.136 Velkým problémem, který v dlouhodobém měřítku trápí místní starosty a obyvatele, jsou krádeže železných a barevných kovů. Především jsou problémem krádeže kanálových roštů, které by dle něho neměly být posuzovány podle výše škody, nýbrž podle společenské škodlivosti, kdy hrozí vážná zranění. Také by neměli být odpovědní pouze ti, co kanál ukradnou a odnesou, ale také ti, co jej ve sběrnách vykoupí. Pan Zoser podotýkal, že se v roce 2008 účastnil jednání v Poslanecké sněmovně, kde bylo odsouhlaseno, Dopis od ministra vnitra ze dne 28. 7. 2011, čj. MV-76127-4/OBP-A-2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. 135 Tamtéž. 136 Dopis místopředsedkyni vlády ČR (č. 1) ze dne 12. 8. 2011, čj. SPRŠ/2011/006. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. 134

50

že fyzické osoby nebudou moct železný a barevný kov vozit do sběren, případně, pokud by tento návrh neprošel tak, že fyzickým osobám nebude vypláceno výkupné za šrot v hotovosti, ale bude jim připsáno na účet. Nicméně s touto částečnou novelou zákona o odpadech, Ministerstvo životního prostředí nesouhlasilo.137 Pan Zoser jménem Sdružení pro rozvoj Šluknovska tedy žádá o urychlené zahájení jednání o přijetí opatření, které by krádežím kovů, především kanálových roštů, zabránila. Uvedl, že o naléhavosti určitě svědčí i to, že ve Varnsdorfu jsou některé sběrny otevřeny nonstop.138 To, co požadovali starostové v roce 2011, se nakonec uskutečnilo. „V § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 478/2008 Sb., se část znění zákona „a odpady, za jejichž výkup nebo odběr nesmí poskytovat úplatu v hotovosti,“ zrušují.“139 Tímto došlo k rozšíření zákazu výplaty v hotovosti za všechny kovy, uvedené v § 8 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška nabyla účinnosti 1. března 2015. Od tohoto dne lze poskytnout úplatu pouze bezhotovostním platebním stykem. Nyní se můžeme jen zamyslet nad tím, zda-li tato vyhláška nemohla být uskutečněna již v době, kdy ji starostové požadovali.

4.3

Dopis hejtmance Ústeckého kraje 29. srpna 2011 byl zaslán dopis hejtmance Ústeckého kraje paní Janě

Vaňhové. Byl to první dopis, který byl poslán již za vyhrocené situace, kdy na Šluknovsku docházelo k demonstracím. Tento dopis hejtmance měl za cíl Dopis místopředsedkyni vlády ČR (č. 1) ze dne 12. 8. 2011, čj. SPRŠ/2011/006. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. 138 Tamtéž. 139 Vyhláška č. 27/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 137

51

především ji seznámit s aktuální situací a s kroky, které starostové učinili před vyhrocením celé situace. Bylo upozorněno, že na vyhroceném stavu má vliv příliv

nepřizpůsobivých

občanů,

zvýšená

trestná

činnost

a

vysoká

nezaměstnanost. Bylo zmíněno, že starostové upozorňovali na zvyšující se kriminalitu a nesouhlas s plánovaným snižováním stavů policistů v okrese Děčín. Poslanec Jaroslav Foldyna byl pověřen interpelací tehdejšího premiéra Petra Nečase, kterému byl také odeslán dopis s návrhem osobní návštěvy Šluknovského výběžku. Dále se starostové vyjádřili k návrhům řešení situace, kterou jim přednesli ministři. Nespokojenost s odpověďmi byla vyjádřena na mimořádném jednání starostů 17. srpna 2011, kterého se zúčastnili i například krajský ředitel Policie generál Vorálek nebo ředitel odboru pro sociální začleňování pan Martin Šimáček a další.140 Zástupci Policie ČR a bezpečnostního výboru Parlamentu ČR sdělili, že na posílení počtu policistů, které aktuálně starostové požadovali, není dostatek finančních prostředků. Jenže ani ne za týden, co se odehrály události ve Varnsdorfu a Rumburku, tak do Šluknovského výběžku bylo nasazeno 48 příslušníků zvláštní pořádkové služby ČR. K tomu se ještě 25. srpna 2011 sešli starostové s ministrem vnitra a policejním prezidentem. Ti starostům přislíbili okamžité řešení situace a pomoc s legislativními opatřeními, které od nich dlouhou dobu vyžadovali. Na tomto příkladu můžeme vidět, že někdy musí situace dospět do takových rozměrů, aby si vláda uvědomila, že už je situace natolik vážná, aby zakročila.141 Na závěr dopisu požádali starostové paní hejtmanku, aby zvážila své časové možnosti a navštívila Šluknovsko, díky čemuž by s ní mohli prodiskutovat, jak by Ústecký kraj mohl být nápomocen se stávající situací.

Dopis hejtmance ze dne 29. 8. 2011, čj. SPRŠ/2011/007. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. 141 Tamtéž. 140

52

4.4

Dopis místopředsedkyni vlády České republiky č. 2 30. srpna 2011 napsal pan Zoser jménem Sdružení pro rozvoj

Šluknovska druhý dopis místopředsedkyni vlády České republiky Mgr. Karolíně Peake. Dopis se již netýkal krádeží kovů v regionu, ale aktuálního dění ve Šluknovském výběžku. Pan Zoser zmínil komunikaci s premiérem a ministry, která žádná převratná zlepšení situace nepřinesla, načež ani jeden z nich nepřijal nabídku návštěvy Šluknovského výběžku. Avšak po tom, co se odehrály demonstrace ve Varnsdorfu a Rumburku, tak došlo k posílení policejního sboru a i na 2. září 2011 je naplánovaná schůzka s řediteli odborů z Ministerstva vnitra České republiky, aby došlo i k pomoci ze strany legislativních opatření, která by se pokusila zlepšit situaci nejen na Šluknovsku, ale také v dalších místech České republiky, které se potýkají s podobnými problémy.142 Především tímto dopisem chtěl pan Zoser vyjádřit naději v to, že získá podporu paní místopředsedkyně a ona jako předsedkyně Legislativní rady vlády se přičiní o podporu navrhovaných změn, které povedou ke zklidnění situace, zvýšení pracovních příležitostí, snížení kriminality a dalších změn, které budou obsaženy ve změnách zákonů a prováděcích vyhláškách.

4.5

Dopis předsedovi Svazu měst a obcí Ten samý den, co pan Zoser zaslal dopis místopředsedkyni vlády

České republiky, tak zaslal také dopis předsedovi Svazu měst a obcí Ing. Danu Jiránkovi. Obsahově se dopis shodoval přesně s tím, co bylo posláno také paní Peake. Jediné, v čem se dopis lišil, byl závěr, ve kterém bylo požádáno, jestli by na plánovanou schůzku s řediteli odborů z Ministerstva vnitra ČR, konanou Dopis místopředsedkyni vlády ČR (č. 2) ze dne 30. 8. 2011, čj. SPRŠ/2011/008. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. 142

53

2. září 2011, nemohl být vyslán také někdo z řad legislativců Svazu měst a obcí. Právě tito legislativci Svazu měst a obcí jsou osobami, které předkládají vládě návrhy změn zákonů, o které je požádají starostové.143

4.6

Desatero Šluknovského výběžku 2. září 2011 se konala schůzka starostů měst a obcí Šluknovského

výběžku, legislativních odborníků a ředitelů odborů Ministerstva vnitra. Z řad ředitelů odborů se dostavila tehdejší ředitelka Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra Jitka Gjuričová a tehdejší ředitel Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra Martin Linhart. Výsledkem schůzky bylo deset požadavků, které starostové chtějí prosadit od vlády a zákonodárců, které neslo název Desatero Šluknovského výběžku.144 Prvním bodem bylo posílení počtu policistů ve Šluknovském výběžku, nebo aspoň zachování stávajícího počtu policistů, především těch, kteří vykonávají hlídkovou službu. Druhým bodem byla změna rozpočtového určení daní ve prospěch všech měst a obcí na úkor Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, do kterých plyne cca 50 % všech daňových příjmů. Starostové deklarují, že použijí část zvýšených příjmů na snížení nezaměstnanosti ve svých městech a obcích. Třetím bodem bylo rychlé schválení novely loterijního zákona. Čtvrtým bodem bylo bezodkladné vydání prováděcí vyhlášky k zákonu o odpadech. Především jde o zpřísnění režimu výkupu železných a barevných kovů. Pátým bodem bylo zavedení Centrálního rejstříku přestupků. Šestým bodem bylo důrazné řešení drogové a pouliční kriminality na Šluknovsku. Sedmým požadavkem bylo přesné nastavení hygienických norem, které stanoví počet metrů čtverečních na jednu osobu Dopis předsedovi svazu měst a obcí ze dne 30. 8. 2011, čj. SPRŠ/2011/008. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. 144 Desatero Šluknovského výběžku. mesto-sluknov.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. 143

54

v bytové jednotce, aby se předešlo nekontrolovatelnému sestěhovávání. Osmým bodem byla rychlejší a důslednější postižitelnost trestných činů a přestupků, což by mělo represivní a preventivní funkci. Devátým požadavkem bylo motivační a spravedlivé rozdělování sociálních dávek všem občanům České republiky. Posledním desátým bodem bylo rychlé a efektivní řešení zaměstnanosti, především v oblasti veřejně prospěšných prací.145 Na závěr starostové prohlásili, že využijí všechny možnosti ke spolupráci v oblasti prevence kriminality, které jim Ministerstvo vnitra nabídne, a znovu vyzvali premiéra Petra Nečase, aby navštívil Šluknovský výběžek.146

4.7

Dopis předsedovi vlády České republiky č. 2 Dne 12. září 2011 starostové měst Rumburk, Varnsdorf, Šluknov a

obce Jiřetín pod Jedlovou napsali druhý, již trochu ostřejší, dopis tehdejšímu premiérovi RNDr. Petru Nečasovi. Starostové opět vyzývají premiéra, aby uskutečnil návštěvu Šluknovského výběžku a aby pomohl řešit jejich aktuální problémy. Velká kritika v dopise je zaměřena také na nepřizpůsobivé občany, kteří dle starostů jsou hlavní příčinou rostoucí kriminality na Šluknovsku a jediné, co je živí, je braní sociálních dávek a páchání trestné činnosti.147 Starostové vyjádřili velké obavy z premiérova mlčení. Evokuje jim, že vzniklou situaci buď nechce, nebo neumí řešit, případně, že ani nemá zájem ji řešit. Dále upozornili na to, že to vypadá, jak kdyby mu byli lhostejní starostové na Šluknovsku, ale i na občané České republiky. Poznamenali, jak vážná situace je právě ve Šluknovském výběžku, ve kterém zrovna probíhaly Desatero Šluknovského výběžku. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. Tamtéž. 147 TZ – Otevřený dopis předsedovi vlády ČR ze dne 12. 9. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. 145 146

55

demonstrace. Připomenuli, že jeho návštěvu v co nejbližší době neočekává pouze 18 starostů měst a obcí ve Šluknovském výběžku, ale i dalších 60 000 občanů, kteří zde žijí a kteří jsou frustrovaní ze současné situace.148

4.8

Stanovisko

Regionální

rady

odborových

svazů

Českomoravské konfederace odborových svazů Ústeckého kraje 22. září 2011 se předseda Regionální rady odborových svazů Českomoravské konfederace odborových svazů Ústeckého kraje (dále jen „RROS ČMKOS ÚK“) pan Jiří Cingr jménem RROS ČMKOS ÚK vyjádřil k situaci ve Šluknovském výběžku. Nejdříve se obořil na předchozí vlády České republiky, které dle něj podcenily problematiku nepřizpůsobivých občanů, dále vyjádřil názor, že napjatá situace nejde dlouhou dobu řešit represemi a stálou přítomností vyššího počtu policistů.149 RROS ČMKOS ÚK vyjádřila podporu městům, starostům a občanům ve Šluknovském výběžku, jejichž aktivity mají napomoct k řešení problému s kriminalitou nepřizpůsobivých občanů a jejich zneužívání dávek státní sociální podpory. RROS ČMKOS ÚK je plně pro požadavky Desatera Šluknovského výběžku. RROS ČMKOS ÚK projevila nesouhlas s přístupem vlády České republiky a jednotlivých ministerstev ohledně váhání při řešení situace. RROS ČMKOS ÚK podpořila snahu Ústeckého kraje při otázce řešení vyhrocené situace balíčkem legislativních opatření. Upozornila na to, že pokud nedojde k brzkému řešení, tak se situace může vymknout kontrole a vyhrocená situace může nastat i v jiných sociálně vyloučených lokalitách v celé České republice. Co se týče projevů rasismu a zneužívání situace TZ – Otevřený dopis předsedovi vlády ČR ze dne 12. 9. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. 149 Stanovisko RROS ČMKOS ÚK ze dne 22. 9. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. 148

56

různými ultrapravicovými skupinami a hnutími, tak je RROS ČMKOS ÚK odmítá, dále také vyzývá vládu a Parlament České republiky, aby vytvořily koncepci dlouhodobého řešení situace ve Šluknovském výběžku.150

4.9

Dopis od ministra zdravotnictví České republiky 30. září 2011 se vyjádřil k 7. požadavku z Desatera Šluknovského

výběžku tehdejší ministr zdravotnictví České republiky doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Pro připomenutí, 7. bod z Desatera Šluknovského výběžku se týkal nastavení hygienických norem, které stanoví počet metrů čtverečních na jednu osobu v bytové jednotce.151 Pan Heger nejprve podotknul, že problematika požadavků na bytové jednotky je v kompetencích Ministerstva pro místní rozvoj, nikoliv Ministerstva zdravotnictví. Dále zmínil vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a českou technickou normu ČSN 73 4301, z nichž lze dovodit, jaký počet lidí by měl daný byt obývat. Z pododdílu 5.2.2.1 Požadavky na obytnou místnost výše zmíněné normy lze vyčíst, že ložnice s 1 lůžkem musí mít nejméně 8 metrů čtverečních, ložnice se 2 lůžky 12 metrů čtverečních. Dále je v pododdílu 5.2.2.6 téže normy uvedeno, že žádná obytná místnost nemá být určena pro spaní více než dvou osob. S uvedenou normou a vyhláškou by tedy měli operovat kontroloři bytů v problémových lokalitách.152 Dříve se této problematice bytů věnoval zákon č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, který rozměr plochy obytné místnosti opíral ještě o objem neznehodnoceného vzduchu, jakožto zdravotního hlediska. Stanovisko RROS ČMKOS ÚK ze dne 22. 9. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. 151 Dopis od ministra zdravotnictví ČR ze dne 4. 10. 2011, čj. 14730/11-KMV. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. 152 Tamtéž. 150

57

4.10 Dopis od ministra životního prostředí České republiky Dalším z ministrů, který se k požadavkům Desatera Šluknovského výběžku vyjádřil, byl 5. října 2011 tehdejší ministr životního prostředí České republiky Mgr. Tomáš Chalupa. Jeho se týkal 4. bod Desatera Šluknovského výběžku, který požadoval bezodkladné vydání prováděcí vyhlášky k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o odpadech“), která by zpřísnila výkup železa a barevných kovů.153 Ministr nejprve uvedl, že v roce 2008 byl novelizován jak zákon o odpadech, tak vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Kromě toho vyzdvihl několik podmínek, které zpřísňují vykupování kovů. Jedná se například o § 18 odst. 3 zákona o odpadech, kdy je výkupce odpadů povinen identifikovat, jak osoby, od kterých chce odpad vykoupit, tak i identifikovat odpad samotný. O těchto informacích je povinen vést evidenci s příslušnými údaji. Dále také vymezení předmětů, které nesmí být vykupovány od fyzických osob dle § 18 odst. 4 zákona o odpadech a u kterých nesmí být poskytovaná platba v hotovosti dle § 18 odst. 5 zákona o odpadech. Pokud není evidence vedena dle zákona, tak může Česká inspekce životního prostředí nebo příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč dle § 66 odst. 2 písm. a) zákona o odpadech.154 Dle ministra jsou nastavené podmínky již docela přísné a při jejich kontrole dodržování a jejich prosazování by vše mělo fungovat, jak má. Avšak ministerstvo uvítá konkrétní návrhy obcí pro úpravu prováděcího předpisu, pokud v praxi vše nefunguje, jak má. Na závěr upozornil, že už při přípravě Dopis od ministra životního prostředí ČR ze dne 5. 10. 2011, čj. 72926/ENV/11. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. 154 Tamtéž. 153

58

věcného záměru nového zákona o odpadech vede ministerstvo úzkou spolupráci se zástupci Svazu měst a obcí České republiky.155

4.11 Dopis od náměstka ministra pro ochranu a podporu veřejného zdraví 5. října 2011 se k situaci vyjádřil také tehdejší náměstek ministra pro ochranu a podporu veřejného zdraví a hlavní hygienik MUDr. Michael Vít, Ph.D. Pan Vít byl požádán ministrem vnitra ČR, aby se vyjádřil k 7. požadavku Desatera Šluknovského výběžku, který se týkal nastavení hygienických norem v bytových jednotkách. Náměstek ministra uvedl naprosto to samé, co ministr zdravotnictví České republiky, akorát tyto údaje rozšířil ještě o možné použití občanského zákoníku.156 Nutno dodat, že v roce 2011 byl účinný ještě zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Proto náměstek ministra doporučil použít § 689,157 opravňuje pronajímatele bytu kontrolovat počet osob žijících v bytě, aby bylo umožněno řádné užívání bytu a dodrženy hygienické podmínky. Druhý odstavec § 689158 by šel samozřejmě také použít, avšak bylo by složité pro pronajímatele dokazovat nájemcovi, jestli se jedná o osobu blízkou nebo jiný zvláštního zřetele hodný případ. Odstavce třetího § 689159 lze také využít, pronajímatel má právo se dozvědět kolik osob a které konkrétně byt obývají, nicméně se dá opět polemizovat nad tím, kdy lze mít za to, že tyto změny potrvají déle než dva měsíce. V současně účinném zákoně č. 89/2012 Sb.,

Dopis od ministra životního prostředí ČR ze dne 5. 10. 2011, čj. 72926/ENV/11. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. 156 Dopis od náměstka ministra pro ochranu a podporu veřejného zdraví ze dne 5. 10. 2011, čj. 67376/2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. 157 § 689 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 158 § 689 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 159 § 689 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 155

59

občanský zákoník, je problematika počtu členů nájemcovi domácnosti upravena v § 2272.160

4.12 Dopis ministrovi vnitra ČR Posledním z dopisů adresovaným některému z ministrů, byl dopis ze dne 11. října 2011, který byl zaslán tehdejšímu ministrovi vnitra Janu Kubicemu.161 Pan Zoser jako předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska informoval pana ministra, že na posledním jednání starostů měst a obcí ve Šluknovském výběžku bylo konstatováno, že situace v regionu se již zklidnila. Docházelo však k nárůstu kriminality v jiných oblastech regionu, nejspíše proto, že nepřizpůsobiví občané se přemístili do jiných částí, než která jsou střežena speciálními pořádkovými jednotkami. Proto se tedy pan Zoser obrací na pana ministra, aby opět navštívil Šluknovský výběžek a sešel se starosty, jak přislíbil při poslední návštěvě.162 Na závěr dopisu poděkoval pan Zoser, jak panu ministrovi, tak Policii ČR, za řešení bezpečnostní otázky v regionu, díky které došlo ke zklidnění situace. Nicméně by byl rád, aby se pan Kubice znovu dostavil, aby mohla být projednána další opatření a vyhodnocena současná situace.163

Dopis od náměstka ministra pro ochranu a podporu veřejného zdraví ze dne 5. 10. 2011, čj. 67376/2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. 161 Dopis ministrovi vnitra ČR ze dne 11. 10. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. 162 Tamtéž. 163 Tamtéž. 160

60

5

Vlastní pohled Jelikož pocházím právě z Varnsdorfu, místa, kde se odehrálo nejvíce

demonstrací v létě roku 2011, tudíž se dle mého názoru hodí na konec práce vyjádřit také svůj vlastní pohled na věc. Uplynul již sice nějaký čas od toho, co se události odehrály, ale jedná se o období, které nelze jen tak z paměti vymazat. Protože jsem byl nespokojen s rostoucí mírou kriminality a sám jsem párkrát se svými přáteli měl problémy s romskými občany, tak jsem se zúčastnil většiny zmíněných shromáždění, která se v našem regionu uskutečnila. Přišlo mi vhodné jít vyjádřit svůj nesouhlas se zhoršující se situací ve Šluknovském výběžku. Bylo dost překvapivé, kolik známých mělo ty samé pocity a přišlo na náměstí Edvarda Beneše ve Varnsdorfu. S přibývajícím počtem shromáždění se zvyšoval i počet účastníků, na čemž jde vidět, že se místní postupem času více odhodlávali.

5.1

Dělnická strana sociální spravedlnosti Nejsem příznivcem DSSS ani jiných extrémistických hnutí, která se o

situaci na severu zajímala. Nicméně, ať už úmysly těchto uskupení byly jakékoliv, tak oproti některým členům vlády bylo vidět, že jim není problematika Šluknovského výběžku lhostejná. Zajisté tu sehrála roli i politická agitace. Jedním z cílů DSSS bylo nepochybně získávání hlasů ve volbách do zastupitelstev krajů, i přes to že se měly konat až v roce 2012. Rok však

není

tak

dlouhá

doba,

aby

lidé

zapomněli,

kdo

se

o jejich problémy zajímal. To se také projevilo. V roce 2008 ještě tehdy Dělnická strana získala ve volbách do zastupitelstva Ústeckého kraje ve

61

Varnsdorfu 51 hlasů,164 což ji řadilo na deváté místo mezi kandidujícími politickými stranami a v Rumburku 25 hlasů,165 čímž se řadila na desátou pozici. V roce 2012 už jako DSSS získala ve Varnsdorfu 559 hlasů,166 které znamenaly již čtvrté místo, a v Rumburku 225 hlasů,167 které představovaly páté místo. Dovoluji si říci, že na tento velký nárůst hlasů měla zajisté vliv angažovanost DSSS v problematice Šluknovského výběžku. Dělnickou stranu s DSSS jsem si dovolil srovnat na základě skutečnosti, že vedení Dělnické strany po jejím rozpuštění168 přestoupilo do DSSS a v tématech, na které se DSSS profiluje, nedošlo k žádným zásadním změnám oproti Dělnické straně.

5.2

Postava Lukáše Kohouta Lukáš Kohout je znám svými podvodnými jednáními, kdy vystupoval

jako asistent Jana Kavana v roce 2002. Při protiromských demonstrací ve Varnsdorfu a Rumburku v roce 2011 vystupoval jako nejčastější oznamovatel shromáždění. Tento člověk je hlavně vděčnou postavou pro média. Ta z něj udělala důležitější postavu než ve skutečnosti byl. Ano, byl hlavním organizátorem akcí, ale jeho úmyslem nebylo pouze blaho místních obyvatel, nýbrž zviditelnění se. Místní obyvatelé kladně hodnotili, že se někdo ujal pořádání shromáždění, ale je velmi přehnané ho označovat za vůdce a hrdinu.

Výsledky hlasování za územní celky (2008, obec Varnsdorf). Volby.cz [online]. [cit. 5. 3. 2015]. 165 Výsledky hlasování za územní celky (2008, obec Rumburk). Volby.cz [online]. [cit. 5. 3. 2015]. 166 Výsledky hlasování za územní celky (2010, obec Varnsdorf). Volby.cz [online]. [cit. 5. 3. 2015]. 167 Výsledky hlasování za územní celky (2010, obec Rumburk). Volby.cz [online]. [cit. 5. 3. 2015]. 168 Rozsudek NSS ČR ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. Pst 1/2009. 164

62

5.3

Policejní manévry Být policistou v takové situaci je dozajista nevděčnou prací. Ač jsou

lidé rádi, že je jejich bezpečí střeženo, neuvědomují si, že jsou situaci, ve kterých je potřeba se postavit i proto místním obyvatelům, když se jedná o bezpečnost romských občanů. Je v naprostém pořádku, že policisté byli mezi oběma rozbouřenými tábory, protože nebýt jich, tak by došlo nejspíše k množství zranění. Zvýšený počet policistů dal místním větší pocit bezpečí, díky čemuž opadla nutnost pořádání dalších shromáždění. Na druhou stranu je potřeba zmínit razanci některých policejních zákroků. Ať se jedná o zákroky z 10. září 2011 na mostě v Dělnické ulici nebo o jiné nemedializované zákroky, byla někdy razance neadekvátní. Ano, přítomnost PEX v davu na mostě znamená zvýšenou opatrnost, ale i tak by měli policisté rozlišit, zda-li se jedná o extrémistu nebo obyčejného člověka, který jen přišel vyjádřit nesouhlas, a podle toho přizpůsobit svoje zákroky. Neříkám, že použití vodního děla nebo dělbuchů nebylo zapotřebí, nicméně používání obušků při rozhánění davu nebylo nezbytné. Když se oprostíme od vyhrocené situace na mostě, tak jsem byl svědkem situace, kdy nás policisté bezdůvodně vyhnali z parku a nebyla nám dána možnost ani zjistit, proč tomu tak

je.

Bylo

poznat,

zda-li

se

jedná

o místní policisty nebo posily z jiných měst. Místní policisté brali ohled na svoje spoluobčany, přičemž posily z jiných měst šli často splnit svoji povinnost bez ohledu na následky. Co se týče Policie ČR, tak bych se pozastavil ještě nad jednou věcí, která mi utkvěla v paměti. Jde o nasazení neuniformovaných příslušníků kriminální policie do davu. Z mého pohledu se jedná o neetické jednání ze strany policie. Každý občan by měl poznat, jestli se jedná o policistu ve službě nebo ne. Davová psychika strhne lidi ke spoustě urážek, pokřiků a podobných činů. Ale je velký rozdíl v chování, když si „od plic“ na něco zanadáváte

63

v domnění, že vás slyší maximálně vaši kamarádi nebo spoluúčastníci shromáždění, a v situaci, když uvidíte uniformovaného člena policie. Přítomnost policie má velký psychický vliv na chování osob, proto mi přijde prospěšnější pro společnost zvýšit počet uniformovaných policistů než infiltrovat neuniformované.

5.4

Přínos demonstrací Mnoho lidí, převážně z lokalit, kde nežijí sociálně vyloučení jedinci,

tvrdila, že demonstrace stály stát značné množství peněz a ničemu to neprospělo. Já jsem opačného názoru. Nepopírám, že použité finanční prostředky mohly být investovány do prospěšnějších věcí, ale na druhou stranu čas ukázal, že vyhrocení situace bylo potřeba. Místní romští občané poznali,

že

ostatním

spoluobčanům

není

lhostejné

jejich

počínání

a omezili svoji trestnou činnost. Většina osob v našem městě se od skončení konání demonstrací cítí bezpečněji. Je samozřejmé, že kriminalita nulová nikdy nebude, avšak už nedochází k tak častému přepadávání a okrádání jako před létem 2011. Z těchto událostí vyplývá hlavní poznatek, že je potřeba lepší komunikace mezi vládou ČR a zástupci místních samospráv, protože to jsou ti, kteří jsou občanům nejblíže, znají jejich problémy a sami žijí v dané lokalitě, takže jsou dobře obeznámeni s problematikou.

64

Závěr Téma Protiromské demonstrace ve Varnsdorfu a Rumburku v roce 2011 jsem si zvolil zejména z důvodu, že se nejedná o pouhé zpracování a kompilaci publikací, ale je pro něj potřeba i zahrnutí vlastního názoru a poznatků. Vždy je lepší mít zvolené téma, o které se zajímáte, než být pouhým zprostředkovatelem cizích myšlenek. I přes to, že se jedná o velmi specifické téma pro vybranou lokalitu, neznamená to, že podobná situace nemůže nastat i v jiné části České republiky. Jedním z cílů byla analýza vzniku demonstrací. Na základě zjištěných údajů lze vypozorovat, že společensko-politická situace je závislá na spoustě faktorů, mezi které patří nezaměstnanost, kriminalita, ekonomická krize a další. Dále jde ze statistik, týkajících se kriminality, zjistit, že nárůst trestné činnosti v některých městech a obcích Šluknovského výběžku byl tak markantní, že bylo otázkou času, kdy dojde ke vzbouření místních obyvatel. Nepochybně na tom měl dopad značný příliv sociálně vyloučených rodin z jiných okresů a krajů. Dalším z cílů bylo zaměření se na splnění zákonného postupu při pořádání shromáždění a popis jejich průběhu. Na základě údajů bylo zjištěno, že nejčastějším oznamovatelem shromáždění byl Lukáš Kohout. Ze všech popsaných demonstrací ve třech případech došlo k násilnostem, při kterých musela zakročit Policie ČR. Z korespondence starostů s vládou ČR byla vidět laxnost, se kterou členové vlády přistupovali k požadavkům starostům o pomoc. Muselo dojít k zásahům Policie ČR při demonstracích, aby to donutilo vládu ČR k urychlení kroků pro zklidnění situace. Na základě zjištěných informací jsem se dozvěděl, kolik například stály policejní opatření při demonstracích, což je údaj, který z médií nebyl nikdy přesně znám. Bylo také velmi zajímavé zjistit, jaké jsou statistiky kriminality v našem městě a okolí. Dalším, co mě při vypracovávání práce

65

nemile překvapilo, byl přístup tajemnice města Rumburk, který si celkem odporoval se zásadou zdvořilosti, která je jednou z povinností úředních osob. Naopak vstřícnost osob z jednotlivých úřadů vlády nebo jiných odborů byl pro mě milým překvapením. Je škoda, že někteří oslovení nereagovali na mé dotazy, protože bych se například rád dozvěděl pohled na situaci od zástupců Romea.cz. Na druhou stranu z DSSS se mnou komunikoval přímo místopředseda, který byl připraven mé dotazy zodpovědět. Byla také škoda, že mi nebylo umožněno nahlídnutí do interních materiálů Policie ČR, které by zajisté byly velkým přínosem pro tuto práci. Aspoň jsem tedy pracoval s tiskovými zprávami Policie ČR. Význam této práce spatřuji v rozpracování jednotlivých demonstrací a příčin, které vedly ke zhoršení situace. Nepochybně je to vhodný materiál pro předejití podobným situacím. Důsledkem demonstrací bylo kromě zvýšené mediální pozornosti, která nepochybně přispěla k adekvátní reakci ze strany státních orgánů, také zklidnění situace v regionu a zlepšení komunikace zástupců místní samosprávy s místními obyvateli.

66

Seznam použité literatury 1.

Mezinárodní smlouvy a předpisy Evropská úmluva o ochraně lidských práv ve znění protokolů 11 a 14. In: Rada Evropy [citováno 21. 2. 2015]. Dostupný z: http://www.echr.coe.int/Documents/Convention_CES.pdf Listina základních práv Evropské unie. In: Euroskop [citováno 21. 2. 2015]. Dostupný z: http://www.euroskop.cz/gallery/6/2090charta_zakladnich_prav_1.pdf Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. In: OSN [citováno 21. 2. 2015]. Dostupný z: http://www.osn.cz/dokumentyosn/soubory/mezinar.pakt-obc.a.polit.prava.pdf Všeobecná deklarace lidských práv. In: OSN [citováno 21. 2. 2015]. Dostupný z: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/vseobecnadeklarace-lidskych-prav.pdf

2.

Právní předpisy ČR Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015]. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015]. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015]. Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015].

67

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015]. Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraní a střelivu, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015]. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015]. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015]. Zákon č. 200/1999 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015]. Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015]. Vyhláška č. 27/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015].

3.

Publikace a články Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 906 s. ISBN 9788073577506. SMOLÍK, Josef; TVRDÁ, Kateřina. Kolektivní násilí: teorie a praxe. Bezpečnostní teorie a praxe, Praha: Policejní akademie České republiky, 2012, roč. 18, č. 3, s. 89-102. ISSN 1801-8211.

68

4.

Judikatura Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1208/2014. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2014 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/CC2EC 86BD9A09550C1257DD6003AA119?openDocument&Highlight=0,m a%C4%8Dety Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. Pst 1/2009. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2010 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/0001_0Pst_0900 _679fa453_6a5a_4113_8760_d13c9f3417b3_prevedeno.pdf Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 1997, sp. zn. 28 Ca 348/96. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 21. 2. 2015].

5.

Elektronické prameny BALÁKOVÁ, Ivana. Hledaný mladík se včera přihlásil policistům. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 12. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/hledanymladik-se-vcera-prihlasil-policistum.aspx BALÁKOVÁ, Ivana. Incident v Novém Boru - aktualizace. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 9. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/incident-v-novemboru-aktualizace.aspx BALÁKOVÁ, Ivana. Policisté pátrají po trojici útočníků z Nového Boru. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 11. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/policiste-patraji-po-trojici-utocniku-znoveho-boru.aspx

69

BALÁKOVÁ, Ivana. Vyšetřování incidentu v novoborském baru. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 8. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/vysetrovani-incidentu-v-novoborskembaru.aspx HAŇKA, Vojtěch. Bezdůvodný atak. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 22. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/bezduvodny-atak.aspx HORÁČEK, Aleš. Mačetový útočník je po návratu z Anglie ve vazbě. Bál jsem se tu, tvrdí. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 17. 2. 2012 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/macetovy-utocnik-je-po-navratu-z-anglie-vevazbe-bal-jsem-se-tu-tvrdi-1gi/krimi.aspx?c=A120217_150100_liberec-zpravy_alh HORÁČEK, Aleš. Mačetový útok v Novém Boru policie přehodnotila na pokus o vraždu. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 9. 12. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/macetovyutok-v-novem-boru-policie-prehodnotila-na-pokus-o-vrazdu-1ct/krimi.aspx?c=A111209_162502_liberec-zpravy_alh HORÁČEK, Aleš. Policie zatkla jednoho z uprchlých mačetových útočníků z Nového Boru. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 16. 2. 2012 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policie-zatkla-jednoho-z-uprchlych-macetovychutocniku-z-noveho-boru-1kn/krimi.aspx?c=A120216_163152_liberec-zpravy_alh HORÁČEK, Aleš. Policii se přihlásil první ze tří hledaných útočníků s mačetami. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 11. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policii-seprihlasil-prvni-ze-tri-hledanych-utocniku-s-macetami-pwg/krimi.aspx?c=A110811_160352_liberec-zpravy_alh HORÁČEK, Aleš; HORÁK, Jan. Policie První útočník z Rumburku dostal podmínku. Většina ostatních nepřišla. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 9. 10. 2012 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/soud-s-romy-za-napadeni-v-rumburku-d5g/krimi.aspx?c=A121009_094616_usti-zpravy_alh

70

JANOUŠEK, Artur. Varnsdorfský dětský gang vede Terorista, z policie si nic nedělá. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 31. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/varnsdorfsky-detsky-gang-vede-terorista-zpolicie-si-nic-nedela-pwg-/krimi.aspx?c=A110831_1643757_ustizpravy_oks JANOUŠEK, Artur; KŮS, Ondřej. Policie chytila dva Romy, kteří napadli v Rumburku mladíky. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 22. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policie-chytila-dva-romy-kteri-napadli-vrumburku-mladiky-p3j-/krimi.aspx?c=A110822_093121_ustizpravy_oks JANOUŠEK, Artur; KŮS, Ondřej; JIŘIČKA, Jan; MĚCHUROVÁ, Barbora. Policii se přihlásil třetí útočník z Rumburku, už 7 lidí je obviněno. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 25. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/policii-seprihlasil-treti-utocnik-z-rumburku-uz-7-lidi-je-obvineno-1dx/krimi.aspx?c=A110825_080620_pardubice-zpravy_jj KARÁSKOVÁ, Ivana; WERNER, Lukáš. Tak jsme to bílejm hlavám nandali, řekl jeden z útočníků s mačetou. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 18. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/tak-jsme-to-tem-bilejm-hlavam-nandali-rika-nazaznamu-utocnik-s-macetou-1ey/krimi.aspx?c=A110817_213949_domaci_brm KOHOUT, Lukáš. Prohlášení Mladých sociálních demokratů k občanům města Varnsdorf. Varnsdorf.cz [online]. Varnsdorf, publikováno 15. 8. 2011. [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.varnsdorf.cz/cz/seznamy_zprav/ruzne-aktuality/prohlasenimladych-socialnich-demokratu-k-obcanum-mesta-varnsdorf.html MAREŠOVÁ, Alena. Jsou statistické údaje dostatečným zdrojem informací o stavu a vývoji kriminality v ČR? Kriminalistika [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2010, č. 1, s. 7 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/problematika-socialnevyloucenych-lokalit.aspx

71

MIKULIČKA, Jan. Advokátka Samková už nebude obhajovat mačetáře z Boru, soud ji vyloučil. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 22. 2. 2013 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/samkova-s-macetari-konci-08i/krimi.aspx?c=A130222_101930_liberec-zpravy_ddt Ministerstvo vnitra České republiky. Analýza událostí ve Šluknovském výběžku. Mvcr.cz [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, publikováno 2011, s. 8. [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/udalosti-ve-sluknovskem-vybezku-k-pdf.aspx Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje – aktualizace 2014. Krustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 22. 10. 2014, s. 104 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/bezpecnostianalyza-usteckeho-kraje/d-1679481 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje – aktualizace 2013. Krustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 6. 12. 2013, s. 101 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/bezpecnostianalyza-usteckeho-kraje/d-1679481 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje – aktualizace 2012. Krustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 16. 7. 2012, s. 120 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/bezpecnostnianalyza-usteckeho-kraje/d-1656276 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje – aktualizace 2010. Krustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 9. 11. 2010, s. 132 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/bezpecnostnianalyza-usteckeho-kraje/d-1656276 Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje – aktualizace 2009. Krustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 23. 11. 2011, s. 125 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/bezpecnostnianalyza-usteckeho-kraje/d-1656276

72

Pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje 2008. Kr-ustecky.cz [online]. Ústecký kraj, publikováno 23. 11. 2011, s. 103 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/bezpecnostni-analyzausteckeho-kraje/d-1656276 PŠENIČKOVÁ, Jana. Počítám s tím, že nebudu oblíbená, říká obhájkyně mačetových útočníků. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 28. 1. 2012 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://liberec.idnes.cz/pocitam-s-tim-ze-nebudu-oblibena-rikaobhajkyne-macetovych-utocniku-11m-/libereczpravy.aspx?c=A120126_1722648_usti-zpravy_alh SUCHÁNKOVÁ, Vlasta. Útočníci napadli hosty baru. Policie.cz [online]. Policie České republiky, publikováno 7. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015 ]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/utocnici-napadlihosty-baru.aspx ŠEBELKA, Jan. Romové z Nového Boru se bojí odvety, vinu dávají i obsluze herny. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 12. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/romove-znoveho-boru-se-boji-odvety-vinu-davaji-i-obsluze-herny-pvx/krimi.aspx?c=A110812_205754_liberec-zpravy_abr TRDLA, Martin. V Anglii dopadli posledního mačetového útočníka, už sedí v české vazbě. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 20. 9. 2012 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/macetovy-utok-v-novem-boru-policie-dopadlajakuba-zigu-p1g-/krimi.aspx?c=A120920_161752_liberec-zpravy_tm WIRNITZER, Jan. Nevidím rozdíl mezi mačetou v baru a žháři z Vítkova, říká Šimůnková. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 23. 8. 2011 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/nevidim-rozdil-mezi-macetou-v-baru-a-zhari-zvitkova-rika-simunkova-1pc/domaci.aspx?c=A110823_095324_domaci_jw Za potyčku, která odstartovala nepokoje na Šluknovsku, padly podmínky. iDnes.cz [online]. MAFRA, a.s., publikováno 21. 5. 2013 [cit. 21. 2. 2015]. Dostupné z: http://usti.idnes.cz/soud-bitka-vrumburku-na-sluknovsku-d7n-/ustizpravy.aspx?c=A130521_105124_usti-zpravy_alh

73

6.

Jiné zdroje Desatero Šluknovského výběžku. mesto-sluknov.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. Dostupné z: www.mestosluknov.cz/skins/sluknov2/images/clanky_pdf_2996.pdf Dopis hejtmance ze dne 29. 8. 2011, čj. SPRŠ/2011/007. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/hejtmanka.pdf Dopis ministrovi vnitra ČR ze dne 11. 10. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/scan10037_1.jpg Dopis místopředsedkyni vlády ČR (č. 1) ze dne 12. 8. 2011, čj. SPRŠ/2011/006. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/vlada1.pdf Dopis místopředsedkyni vlády ČR (č. 2) ze dne 30. 8. 2011, čj. SPRŠ/2011/008. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/vlada2.pdf Dopis od ministra vnitra ze dne 28. 7. 2011, čj. MV-76127-4/OBP-A2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/odkubiceho.jpg Dopis od ministra životního prostředí ČR ze dne 5. 10. 2011, čj. 72926/ENV/11. . sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/odchalupy.jpg Dopis od náměstka ministra pro ochranu a podporu veřejného zdraví ze dne 5. 10. 2011, čj. 67376/2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/odvita.jpg Dopis od předsedy vlády ČR ze dne 24. 6. 2011, čj. 08786/11-KPV. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/scan10024_1.jpg Dopis předsedovi Svazu měst a obcí ze dne 30. 8. 2011, čj. SPRŠ/2011/008. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 3. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/svaz.pdf

74

Dopis od ministra zdravotnictví ČR ze dne 4. 10. 2011, čj. 14730/11KMV. . sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/odhegera.jpg E-mailová komunikace s Městským úřadem v Rumburku Emailová komunikace s Městským úřadem ve Varnsdorfu Informační texty k dokumentu Na divokém severu, s. 9. Nepřijetí oznámení ze dne 6. 9. 2011 ze dne 6. 9. 2011, čj. MUVA24033/2011. Oznámení dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů ze dne 6. 9. 2011, čj. MUVAP00DA6J. Oznámení dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů ze dne 12. 9. 2011. Oznámení dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů ze dne 19. 9. 2011. Oznámení dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů ze dne 26. 9. 2011, čj. MUVAP00D4TI. Oznámení o konání politického shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti ze dne 29. 8. 2011, čj. MUVAP00DBQK. Oznámení o konání veřejně přístupného podniku dle Obecně závazné vyhlášky Města Varnsdorf č. 10/2005 ze dne 10. 8. 2011. Oznámení o konání veřejně přístupného podniku dle Obecně závazné vyhlášky Města Varnsdorf č. 10/2005 ze dne 24. 8. 2011. Oznámení o konání veřejně přístupného podniku dle Obecně závazné vyhlášky Města Varnsdorf č. 10/2005 ze dne 29. 8. 2011. Oznámení shromáždění ze dne 20. 9. 2011, čj. MUAVP00D6HS. Stanovisko RROS ČMKOS ÚK ze dne 22. 9. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/cmkos.jpg

75

Telefonický rozhovor s Mgr. Janou Kubecovou, samostatnou referentkou z Odboru sociálních věcí z Krajského úřadu Ústeckého kraje. TZ – Otevřený dopis předsedovi vlády ČR ze dne 12. 9. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 4. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/necas1.pdf Upozornění na nedostatky v Oznámení o konání veřejnosti přípustného podniku ze dne 24. 8. 2011 ze dne 25. 8. 2011, čj. MUVA 23002/2011. Upozornění na nedostatky v Oznámení o konání veřejnosti přípustného podniku ze dne 29. 8. 2011 ze dne 29. 8. 2011, čj. MUVA 23196/2011. VONDRÁČEK, David. Dokument Na divokém severu. ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, rok výroby 2011. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10327192109-na-divokemseveru-sluknovsko-2011-2012/ Výsledky hlasování za územní celky (2008, obec Rumburk). Volby.cz [online]. [cit. 5. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.volby.cz/pls/kz2008/kz311?xjazyk=CZ&xdatum=2008101 7&xkraj=5&xobec=562777 Výsledky hlasování za územní celky (2008, obec Varnsdorf). Volby.cz [online]. [cit. 5. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.volby.cz/pls/kz2008/kz311?xjazyk=CZ&xdatum=2008101 7&xkraj=5&xobec=562882 Výsledky hlasování za územní celky (2012, obec Rumburk). Volby.cz [online]. [cit. 5. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.volby.cz/pls/kz2012/kz311?xjazyk=CZ&xdatum=2012101 2&xkraj=5&xobec=562777 Výsledky hlasování za územní celky (2012, obec Varnsdorf). Volby.cz [online]. [cit. 5. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.volby.cz/pls/kz2012/kz311?xjazyk=CZ&xdatum=2012101 2&xkraj=5&xobec=562882 Žádost o pomoc při řešení zhoršené bezpečnostní situace ze dne 30. 5. 2011. sprs.sluknovsko.cz [online]. [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://sprs.sluknovsko.cz/images/necas2.pdf

76