Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a mezinárodní obchod Katedra mezinárodního a evropského práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a mezinárodní obchod Katedra mezinárodního a evropského práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Řešení sporů v rámci WTO

Dana Duchečková 2011/2012

Prohlášení: „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Řešení sporů v rámci WTO zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

V Praze dne 10. 4. 2012

………………… podpis studenta

2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Bc. Tereze Kyselovské za odborné vedení a konzultování bakalářské práce.

3

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 5  1 

WTO ................................................................................................................................. 7  1.1  Představení organizace............................................................................................... 7  1.2  Funkce a význam........................................................................................................ 9  1.3  Řešení sporů ............................................................................................................. 13  1.4  Postavení rozvojových zemí v systému řešení sporů ve WTO ................................ 17 

2 

Praktický příklad Antigua a Barbuda vs. USA (DS285) ................................................ 21  2.1  Základní údaje .......................................................................................................... 21  2.2  Vývoj konfliktu ........................................................................................................ 24 

3 

Závěr ............................................................................................................................... 38 

Resumé ..................................................................................................................................... 42  Seznam zdrojů .......................................................................................................................... 43  Seznam obrázků a tabulek........................................................................................................ 48 

4

ÚVOD Založení Světové obchodní organizace (WTO) jako organizace regulující mezinárodní obchodní transakce a odstraňující tarifní a netarifní překážky obchodu znamenalo pro světový obchodní systém významnou změnu – jednotná pravidla, která upravují obchodní vztahy členských států, mohou být vymáhána prostřednictvím nového systému řešení sporů. Tím byla do obchodu vnesena předvídatelnost a stabilita, řešení sporů je postaveno na jasně definovaném harmonogramu a zásadách upravujících průběh sporu. Mezinárodní obchodní pravidla jsou závazná pro všechny členské státy a jejich dodržování se mohou domáhat nejen světové mocnosti, ale i malé a chudé země. Ačkoli ve sporech řešených u WTO převládají stížnosti ze strany Spojených států nebo Evropské unie, téměř polovinu stížností na své obchodní partnery podaly rozvojové státy. To ukazuje na význam institucionálního rámce řešení sporů a možnosti všech států usilovat o stejné podmínky obchodu a dodržení dohod ostatními členy. Cílem mé práce se tak stalo nejen přiblížit hlavní principy fungování WTO, její význam, funkce a průběh řešení sporů, ale také ukázat tyto principy v praxi na konkrétním případu. Záměrně jsem si k tomu účelu zvolila spor mezi Spojenými státy a rozvojovým státem Antigua a Barbuda, abych zjistila, zda daná pravidla platí pro rozvojové i rozvinuté státy stejně a WTO tak opravdu představuje systém, který přináší členským státům jistotu domáhat se v případě potřeby práv vyplývajících z dohod WTO. Cílem této práce je potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že systém řešení sporů ve WTO funguje pro rozvojové země při uplatnění práv stejným způsobem jako pro ty vyspělé a zajišťuje stejnou efektivitu vyřešení sporu. Práce je rozčleněna na tři kapitoly, které by měly propojit teoretický a praktický pohled na WTO a podat tak ucelený přehled o řešení sporů v rámci této organizace. První část se zabývá představením WTO, jejím postavením ve světovém obchodu a historií vzniku. Pro správné porozumění rozdílné situace před vznikem organizace je vhodné zmínit Všeobecnou dohodu o clech a obchodu GATT, která představuje předchůdce WTO. Zároveň jsou v první kapitole vymezeny hlavní funkce WTO a její význam pro členské státy. Samostatná podkapitola je věnována řešení sporů, jeho průběhu, časovému harmonogramu i orgánům, které při řešení sporu 5

vznikají. Teoreticky je zde také zmíněn přístup WTO k rozvojovým zemím v oblasti řešení sporů. Druhá část se zabývá skutečným sporem mezi Spojenými státy a zemí ze střední Ameriky, která podala v roce 2003 stížnost na Spojené státy v oblasti týkající se online sázek a hazardu. Postavení jednotlivých ekonomik ve světové ekonomice je naznačeno jejich porovnáním. Zároveň první část kapitoly vysvětluje samotný předmět sporu s poukázáním na význam pro rozvojový stát Antigua a Barbuda. V další podkapitole je popsán průběh celého případu se stanovenými postupy, které byly již popsány v teoretické části první kapitoly. V této části je také objasněno, zda měla podaná stížnost opodstatnění a proti jakému předpisu Spojených států směřuje. Závěr práce je věnován vyřešení sporu a jeho dopadům na obě ekonomiky. Zároveň je zde popsáno, jak vypadá skutečná situace případů řešených v rámci systému WTO, tedy účast rozvojových a vyspělých států a míra jejich zapojení do tohoto systému. Zmiňuji zde také možné důvody pro menší zapojení rozvojových zemí a překážky, které musí při řešení sporů oficiální cestou za pomoci WTO překonat. Tato část by současně měla pomoci odpovědět na otázku, zda se výše uvedená hypotéza potvrdila.

6

1 WTO 1.1 PŘEDSTAVENÍ ORGANIZACE Světová obchodní organizace (dále jen WTO) byla založena v roce 1995 jako jediný orgán, který se zabývá pravidly světového obchodu. 1 Existuje více způsobů, jak na tuto organizaci nahlížet - WTO představuje fórum pro vlády k vyjednání obchodních dohod, zároveň však ve své činnosti zahrnuje i postup pro řešení obchodních sporů. Vlády členských států tak mohou s její pomocí řešit své obchodní problémy, které mají vůči sobě navzájem. 2 WTO vznikla jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu GATT 1947 na konci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání. 3 Její působení začalo 1. ledna 1995, sídlo má v Ženevě a v současné době je jejími členy 153 zemí 4 . WTO tedy vznikla jako výsledek jednání a současně vše, co samotná WTO dělá, je výsledek jednotlivých jednání. V rámci Uruguayského kola došlo také ke změně a přepracování původní dohody GATT 1947 do podoby GATT 1994, která se od té původní částečně liší ve svých přístupech. 5 Je tedy třeba rozlišovat mezi oběma dohodami – při porovnání WTO s předchozím stavem systému máme na mysli dohodu GATT 1947, nicméně jestliže zmiňujeme jeden z dokumentů WTO, jedná se o GATT 1994. Pokud bychom si měli ukázat rozdíl mezi GATT jako předchůdcem WTO a samotnou světovou organizací, našli bychom čtyři základní rozdíly: 

Zatímco

dohoda

GATT

představovala

pouze

provizorní

dohodu

a neobsahovala žádná ustanovení o případném vytvoření organizace, má WTO stálý charakter a opírá se o právní základ, tj. o ustanovení o vzniku organizace a jejích funkcích.

1

Viz Světová obchodní organizace (WTO). [on-line]. Informační centrum OSN v Praze [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: 2 Viz Who we are. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: 3 Uruguayské kolo probíhalo v letech 1986 – 1994. 4 Viz Members and Observers. [on-line]. World Trade Organization, aktualizováno 10. 2. 2011 [cit. 201203-04]. Dostupné z: 5 Viz ROZEHNALOVÁ, N. – VALDHANS, J. - ŘÍHOVÁ, K. KAPITÁN, Z. - KYSELOVSKÁ, T. – SVOBODOVÁ, K. – ŠRAMKOVÁ, D. – ROZEHNAL, T. – VOJTOVÁ, T. – HAVLÍČEK, J. Právo Světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. 1. vydání. Masarykova univerzita, 2010. Str. 57 – 58.

7



Vzhledem k tomu, že GATT je pouze dohodou, jsou jí zavázány smluvní státy. Organizace WTO má na rozdíl od dohody členy.



Dohoda GATT pokrývá pouze obchod se zbožím, WTO se věnuje také obchodu se službami a obchodním aspektům práv k duševnímu vlastnictví.



Procesu řešení sporu byl ve WTO dán jasný rámec a na rozdíl od období, kdy byly státy vázány pouze dohodou GATT, nemůže být blokován. 6 Pokud musí státy čelit obchodním překážkám a chtějí, aby byly sníženy či

odstraněny, měla by jim WTO pomoci v jednání k otevření trhu. Činnost WTO však nespočívá pouze v otevírání trhů, ale za určitých okolností podporuje udržení překážek obchodu – např. za účelem ochrany spotřebitele nebo zabránění rozšíření nákazy. Aktivity WTO se odvíjí od dohod, které podepsaly všechny členské státy této organizace a které tak zavazují jejich vlády udržet svou politiku ve sjednaných omezeních. A ačkoli vyjednání a podepsání dohod měly na starosti vlády, je cílem dohod pomoci výrobcům zboží a služeb, vývozcům a dovozcům provozovat jejich obchody za současného sledování sociálních a ekologických cílů. 7 Mezi další aktivity WTO patří také dohled nad implementací pravidel do praxe u jednotlivých států. Je třeba, aby obchodní politika členů byla transparentní a byly v ní uplatněny předpisy a opatření přijatá WTO. Všichni členové musí pravidelně podstupovat kontrolu svých obchodních politik a praktik, každý přezkum obsahuje zprávu daného člena a sekretariátu WTO. Pokud dojde ke vzniku sporu mezi obchodními stranami způsobeným nedodržením pravidel WTO, je třeba tyto spory urovnat transparentní cestou, tedy postupovat vůči stranám neutrálním procesem, který je založen na základu dojednaném stranami. Z tohoto důvodu byl vytvořen systém řešení sporů obsažený v dohodách WTO. 8 Dohody WTO obsahují také speciální ustanovení týkající se rozvojových zemí. Jedná se o delší dobu pro implementaci dohod a závazků, opatření ke zvýšení obchodních příležitostí a pomoc při vybudování jejich obchodních kapacit, jednání během sporů a implementaci technických standardů. WTO organizuje ročně stovky

6

Viz ŠTĚRBOVÁ, L. Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. Str. 8 7 Viz Who we are. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: 8 Viz What we do. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z:

8

technických misí do rozvojových zemí a pro vládní zástupce pořádá kurzy v Ženevě. Snaha rozvinout v těchto zemích infrastrukturu a dovednosti má vést k rozšíření jejich obchodu. 9 Nejvyšším orgánem WTO je ministerská konference, která rozhoduje o jakýchkoli problematických otázkách týkajících se mnohostranných obchodních dohod. Schází se jednou za dva roky, a proto přebírá v období mezi konferencemi její funkce generální rada složená z představitelů jednotlivých členských zemí. Funguje také jako orgán pro prověrku obchodní politiky a orgán pro řešení sporů, přičemž má k dispozici panely expertů a odvolací orgán. Třetí úroveň orgánů představují rady, které se zabývají jednotlivými oblastmi obchodu. Jedná se tedy o Radu pro obchod se zbožím, Radu pro obchod se službami a Radu pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví. Pro jednotlivé oblasti obchodu byly navíc zřízeny i výbory a pracovní skupiny jako výkonné orgány WTO. Administrativní podporu zajišťuje sekretariát WTO, v jehož čele stojí členy na 4 roky zvolený generální ředitel 10 . 11 Rozhodování probíhá formou konsensu, kdy se všichni členové musí shodnout jednomyslně. Výjimečně se v jasně definovaných situacích (např. při přijetí nového člena) rozhoduje na základě volby. Kromě jednání orgánů probíhají na úrovni WTO i tzv. neformální jednání, která jsou svolávána k přípravě rozhodnutí přijímaných na oficiálních jednáních. 12

1.2 FUNKCE A VÝZNAM Abychom správně pochopili význam organizace WTO, je důležité zmínit její cíle. K nim v první řadě patří zvýšení životní úrovně, zvýšení a stálý růst reálného důchodu, optimální využití světových zdrojů a dosažení plné zaměstnanosti. Prostředkem k dosažení těchto cílů je pomoc při rozvoji volného obchodu, neboť prostřednictvím této organizace dochází k postupnému odstraňování překážek 9

Viz What we do. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: 10 Současným generálním ředitelem WTO je Pascal Lamy, který byl členy zvolen v roce 2009 pro čtyřleté období již podruhé. V historii WTO je již pátým generálním ředitelem. Viz WTO Director-General: Pascal Lamy. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: 11 Viz Základní informace k WTO a DDA. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-03-04] Dostupné z: 12 Viz ŠTĚRBOVÁ, L. Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. Str. 8

9

obchodu. Organizace působí dále jako místo, kde mohou členské státy vést jednání o obchodní politice. K prosazení dojednaných dohod a pravidel slouží výše zmíněný mechanismus pro řešení sporů a pomoc se správnou interpretací jednotlivých dohod. 13 Zdlouhavost a komplexnost dohod WTO je způsobena šířkou problematiky, kterou pokrývají. Nicméně v těchto dohodách můžeme vypozorovat základní principy, na nichž jsou dohody založeny a představují tak základ mnohostranného obchodního systému: 14 

Nediskriminace – Členský stát nesmí diskriminovat nebo naopak zvýhodňovat jeden stát oproti druhému. Tomuto pravidlu se říká doložka nejvyšších výhod (Most Favoured Nation Clause - MFN). Zároveň nesmí členský stát rozlišovat mezi vlastním a cizím zbožím, službami nebo příslušníky; jedná se o pravidlo národního zacházení. 15



Postupné odstraňování překážek – Snižování obchodních překážek a jejich odstraňování je jedním ze způsobů, jak podpořit obchod. Překážkami obchodu se rozumí cla, zákaz dovozu, kvóty a další opatření.



Předvídatelnost, stabilita a transparentnost – Je důležité, aby se zahraniční společnosti, investoři a vlády mohli spolehnout, že překážky obchodu nebudou libovolně měněny. Toho je dosaženo prostřednictvím určité výše tarifů, k nimž jsou jednotlivé státy zavázány. Zároveň jsou členské státy povinny zveřejňovat jakékoli změny obchodní politiky. Vzhledem k větší stabilitě a předvídatelnosti systému pak v důsledku dochází k podpoře investic, vytváření pracovních míst a spotřebitelé mohou využít veškerých výhod konkurenčního prostředí na trhu, především většího výběru a nižších cen. 16



Podpora hospodářské soutěže – Ačkoli výsledkem působení WTO není volný obchod bez bariér, zajišťují pravidla spravedlivou hospodářskou soutěž. Na základě stanovených pravidel je možné se bránit praktikám porušujícím tuto soutěž (např. exportní subvence či dumping produktů). Možností obrany,

13

Viz Základní informace k WTO a DDA. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-03-04] Dostupné z: 14 Viz What we stand for. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: 15 Viz ŠTĚRBOVÁ, L. Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. Str. 9 - 10 16 Viz What we stand for. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z:

10

kterou dané zásady dovolují, je například uvalení dodatečných importních cel vypočítaných jako kompenzace k újmě způsobené neférovým obchodním jednáním. 17 

Rozvojový princip – Mnohostranný obchodní systém poskytuje rozvojovým zemím výhody ve formě delších časových limitů k adaptaci opatření, větší flexibility a speciálních výsad. 18 Tyto výhody se týkají většiny členů, více než tři čtvrtiny členských států jsou rozvojové a tranzitní ekonomiky. 19



Ochrana životního prostředí – Dohody WTO dovolují členským státům přijmout opatření za účelem ochrany životního prostředí, zdraví veřejnosti, rostlin i živočichů. Tato opatření však musí být používána stejným způsobem ve vztahu k domácím i zahraničním podnikům, tedy ne jako prostředek protekcionistické politiky vůči ostatním členům. 20 Dohody WTO kryjí na rozdíl od původního uspořádání obchod zbožím,

obchod službami a duševní vlastnictví. Vysvětlují principy liberalizace a povolené výjimky, současně obsahují závazky jednotlivých států k nižším celním sazbám a ostatním překážkám obchodu a k otevření trhů služeb. Čas od času dochází ke změnám v těchto dohodách a nová ujednání jsou přiložena k celému „balíčku“.21 V současné době probíhá jednání v Dohá, které začalo už v roce 2001 a kde se jednotlivými tématy prolíná především rozvojový aspekt a otázka, jak urychlit zapojení rozvojových zemí do vytvořeného systému světového obchodu. 22 Základem pro současný systém WTO bylo Uruguayské kolo, kdy došlo kromě vzniku organizace WTO k dojednání kolem šedesáti dohod, dodatků a rozhodnutí. Pro zjednodušení můžeme říci, že dohody tvoří strukturu šesti hlavních částí: dohodu o

17

Viz What we stand for. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: 18 Viz ŠTĚRBOVÁ, L. Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. Str. 9 - 10 19 Viz What we stand for. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: 20 Viz tamtéž. 21 Viz Overview: A navigational guide. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: 22 Viz Kolo jednání z Dohá a zemědělství. [on-line]. Evropský Parlament [cit. 2012-03-03].

11

založení WTO, dohody pro každou ze tří oblastí obchodu krytou WTO (zboží, služby, duševní vlastnictví), řešení sporů a přezkum vládních obchodních politik. 23 Základní dohodou pro oblast obchodu zbožím je již výše zmíněná Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), oblast obchodu službami upravuje Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) a pro oblast práv duševního vlastnictví byla uzavřena Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). První dvě mají v příloze uvedeny seznamy závazků učiněných jednotlivými zeměmi, které povolují specifickým zahraničním produktům nebo poskytovatelům služeb přístup na jejich trh. Pro GATT jsou učiněny ve formě závazků k určité úrovni tarifů na zboží obecně a kombinaci tarifů a kvót pro některé zemědělské zboží. Závazky v dohodě GATS stanovují, jak velký přístup budou mít poskytovatelé služeb ze zahraničí v určitých sektorech, a zároveň uvádějí seznam typů služeb, u kterých jednotlivé země oznamují, že nebudou používat doložku nejvyšších výhod. 24 Pro větší přehlednost jsou tyto dohody uvedeny v následující tabulce, kde můžeme vidět celou strukturu šesti základních oblastí. Tabulka 1 Přehled dohod WTO Dohoda zakládající WTO Předmět dohody Základní principy Další podrobnosti Přístup na trh Řešení sporů Transparentnost

Zboží GATT Ostatní dohody a přílohy pro oblast obchodu se zbožím

Služby Duševní vlastnictví GATS TRIPS Přílohy pro oblast obchodu se službami Listiny závazků Listiny závazků členských států (a členských států výjimky z MFN) Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (DSU) Dohoda o mechanismu prověrek obchodní politiky

Zdroj: Overview: A navigational guide. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: , vlastní úprava

Existuje ještě skupina smluv, kterou daná tabulka neuvádí, ačkoli jsou také důležité. Jedná se především o vícestranné dohody o civilním letectví a o vládních zakázkách, tyto dohody nebyly podepsány všemi členy. Důležité je si uvědomit, že

23

Viz Overview: A navigational guide. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: 24 Viz tamtéž.

12

žádná z daných dohod není neměnná – probíhají jednání o dohodách a nové jsou přidány k předchozím. 25

1.3 ŘEŠENÍ SPORŮ Mechanismus řešení sporů v rámci WTO je jedním z největších úspěchů založení této organizace. Během Uruguayského kola došlo k jeho vytvoření za účelem větší stability systému, aby jednotliví členové mohli vymáhat stanovená pravidla. Úpravu řešení sporů nalezneme v dokumentu Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (DSU), který tak představuje důležitý předpis mnohostranného obchodního systému. V tomto ujednání je obsažen přesný průběh, jak při daném sporu postupovat. Na základě zásad a pravidel zde uvedených jsou řešeny spory vzniklé porušením jakékoli dohody WTO. Proto lze říct, že průběh řešení sporů je transparentní a vzhledem k orgánům stanovených pouze k tomuto účelu ho můžeme označit jako mimosoudní. 26 Hlavní změny, které proběhly v Uruguayském kole, podstatným způsobem posílily systém řešení sporů. Byl popsán podrobnější postup pro různé stupně sporu včetně časového rámce. DSU tak obsahuje mnoho termínů, aby bylo zajištěno rychlé vyřešení sporu. Tento nový systém představuje zároveň integrovanou strukturu, která se použije na všechny dohody WTO pouze s minimálními rozdíly. Nejdůležitější inovací je odstranění práv stran (typicky se to týká těch, jejichž opatření je napadeno) blokovat ustanovení Panelu nebo přijetí zprávy. Orgán pro řešení sporů tak v současnosti může ustavit Panel a přijmout jeho zprávu i zprávu Odvolacího orgánu – za předpokladu, že konsensem nebylo stanoveno od této činnosti upustit. Toto pravidlo „negativního“ konsensu je zcela rozdílné od praxe podle GATT 1947 a použije se i v případě schválení protiopatření vůči straně, která není schopná úspěšně implementovat ustanovení. Dalšími novými znaky řešení sporů pod organizací WTO je přezkum zpráv Panelu v odvolacím řízení a formální dohled nad implementací zpráv Panelu i Odvolacího orgánu. 27

25

Viz ŠTĚRBOVÁ, L. Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. Str. 11 26 Viz ŠTĚRBOVÁ, L. Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. Str. 34 27 Viz Historic development of the WTO dispute settlement systém: 2.2 Major changes in the Uruguay Round. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-03]. Dostupné z:

13

V čele procesu stojí Orgán pro řešení sporů (Dispute Settlement Body - DSB), jehož pravomoc spočívá ve stanovování tzv. Panelů, tedy skupin odborníků, které zjišťují všechna hlediska sporů vzhledem k daným dohodám WTO. 28 Jejich úkolem je prozkoumat stížnosti člena a navrhnout řešení. Na konci sporu vydávají závěrečná rozhodnutí, která nejsou vymahatelná, ale povinností členských států je se jimi řídit. Pokud se členské země přesto rozhodnou, že se daným rozhodnutím řídit nebudou, neexistuje žádný nástroj pro donucení. Jediným způsobem, jak tyto země ovlivnit a přimět k přijetí rozhodnutí, jsou sankce, které mohou být stanoveny již v rozhodnutí. 29 Výhodou mechanismu řešení sporů ve WTO je také jasně definovaný harmonogram a postup. Lhůty pro jednotlivé fáze mohou přispět k relativně rychlému vyřešení sporů. Přehled délky jednotlivých fází při urovnání sporů podává následující tabulka. Z ní je patrné, že celková délka řešení sporu by mohla trvat jeden rok. Skutečnou dobu trvání případu si budeme moct ukázat na praktickém případu v druhé kapitole. 30 Tabulka 2 Délka trvání urovnání sporu Fáze Konzultace a vyjednávání Ustavení Panelu a jmenování panelistů Předložení závěrečné zprávy Panelu zúčastněným stranám Předložení závěrečné zprávy všem členům WTO Orgán pro řešení sporů přijme závěrečnou zprávu Celkem (pokud nedojde k odvolání) Zpráva o výsledcích odvolání Orgán pro řešení sporů přijme zprávu o výsledcích odvolání Celkem (včetně odvolání)

Délka trvání 60 dnů 45 dnů 6 měsíců 3 týdny 60 dnů 1 rok 60 – 90 dnů 30 dnů 1 rok a 3 měsíce

Zdroj: Viz Řešení obchodních sporů v rámci WTO. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: , vlastní úprava

V následujících odstavcích si blíže popíšeme postup při řešení sporu. V souladu s DSU probíhají na začátku sporu neformální konzultace. Strany sporu se jejich pomocí snaží najít řešení, které bude přijatelné z hlediska věcného i politického.

28

Viz A Unique Contribution. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: 29 Viz ŠTĚRBOVÁ, L. Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. Str. 34 30 Viz Řešení obchodních sporů v rámci WTO. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-02-25]. Dostupné z:

14

Tyto konzultace mohou trvat i několik měsíců, pokud se však strany nedomluví, požádá poškozená strana o formální konzultace, které již považujeme za první fázi (viz tabulka 2). Strany se v této fázi opět snaží nalézt vhodné řešení, zároveň se však mohou obrátit na generálního tajemníka WTO, aby působil v jejich sporu jako prostředník či jim pomohl jiným způsobem. 31 V případě neúspěchu i při formálních konzultacích může poškozený členský stát požádat o ustavení Panelu. 32 Panel je většinou složen ze tří, příp. pěti odborníků z různých zemí, jsou vybíráni ze stálého seznamu nejlépe kvalifikovaných kandidátů a jejich úkolem je zjistit podstatu sporu a rozhodnout o případném porušení závazků členem. Při rozhodování jsou nestranní, měli by dbát pouze svého přesvědčení a svědomí. 33 Také práce Panelu probíhá v určitých fázích. Nejprve všechny strany písemně popíší předmět sporu. Poté následuje první slyšení, kdy jednotlivé strany (včetně třetích stran, které prohlásili zájem na řešení daného sporu) představují své argumenty. V následující fázi dochází k vyvracení jednotlivých důkazů státy navzájem, námitky jsou předloženy písemně a ústně obhajovány na druhém zasedání Panelu. V případě vědeckých či technických důkazů se může Panel o těchto argumentech poradit s odborníky, případně ustavit celou skupinu odborníků k vypracování zprávy. 34 V prvním návrhu řešení Panel předá část své zprávy týkající se popisu faktů a argumentů oběma zúčastněným stranám, aby během dvou týdnů předložili případné připomínky. V této fázi ve zprávě není ještě uveden žádný závěr. Poté předloží Panel oběma stranám předběžnou zprávu, kde jsou již kromě popisu sporu zmíněny také zjištění a závěry. Na případné připomínky mají strany lhůtu jeden týden. Doba této

31

Viz Řešení obchodních sporů v rámci WTO. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: 32 Viz The process — Stages in a typical WTO dispute settlement cas: 6.3 The panel stage. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: 33 Viz Řešení obchodních sporů v rámci WTO. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: 34 Viz The process — Stages in a typical WTO dispute settlement case: 6.3 The panel stage. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-03]. Dostupné z:

15

revize nesmí přesáhnout dva týdny a během nich se může Panel ještě sejít s oběma stranami sporu. 35 Závěrečnou zprávu obdrží obě strany sporu a po třech týdnech také ostatní členové WTO. V případě rozhodnutí Panelu o porušení dohody WTO či nějakého závazku je vydáno doporučení, aby bylo dané opatření uvedeno v soulad s pravidly WTO. Panel může zároveň navrhnout způsob, jak má být výsledku dosaženo. Zpráva je poté předložena Orgánu pro řešení sporu, který rozhodnutí přijme nebo zamítne, k zamítnutí však může dojít pouze na základě konsensu. Obě strany sporu mohou využít svého práva a proti zprávě se odvolat. Odvolání musí být založeno na námitkách právního charakteru (např. zákonné interpretaci) a nesmí směřovat k přezkoumání stávajících, případně zcela nových důkazů. Nález Panelu a jeho závěry mohou být odvoláním potvrzeny, změněny či anulovány. Orgán pro řešení sporů může opět zprávu o odvolacím řízení přijmout nebo odmítnout, k odmítnutí je třeba konsensu. 36 Pokud je spor rozhodnut, dochází k implementaci navržených řešení. Strana, která prohraje spor a jejíž opatření byla pro rozpor s dohodami WTO či závazky napadena žalobou, se musí řídit doporučeními ve zprávě Panelu či v nálezu Stálého odvolacího orgánu. 37 Do 30 dnů od přijetí zprávy se koná zasedání Orgánu pro řešení sporů, na němž musí tato strana vyjádřit, že má v úmyslu se doporučeními řídit. 38 V případě nemožnosti okamžitě vyhovět doporučením je této straně stanovena přiměřená lhůta, během níž musí povinnost splnit. Pokud ani v této době nepodnikne členský stát žádnou aktivitu směřující k nápravě, musí dojít k jednání s poškozenou stranou. Účelem tohoto jednání je domluvit se na kompenzaci, např. snížit cla v určité oblasti, která je pro stěžovatele důležitá. Jestliže ani během 20 dní nedojde ke kompromisu a dohodě o způsobu a výši kompenzace, může poškozená strana požádat Orgán pro řešení sporů, aby uložil druhé straně protiopatření (např. pozastavil koncese nebo závazky). Orgán pro řešení sporů musí takovou žádost schválit do 30 dnů od 35

Viz Řešení obchodních sporů v rámci WTO. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: 36 Viz tamtéž. 37 Viz tamtéž. 38 Viz The process — Stages in a typical WTO dispute settlement case: 6.7 Implementation by the “losing” Member. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-03]. Dostupné z:

16

uplynutí přiměřené doby, která byla druhé straně stanovena. Žádost nemusí být schválena v případě, že proti ní bylo dosaženo konsensu. 39 Uvalené protiopatření by mělo být efektivní a zároveň co nejméně zasahovat jiné sektory. Proto zde platí zásada, že by se toto protiopatření mělo týkat sektoru předmětu sporu. Nicméně to někdy nemusí být uskutečnitelné nebo efektivní, v tom případě jsou protiopatření uvalena na sektor krytý tou samou dohodou WTO. V případě, že ani tento způsob není možný či efektivní, proběhne uvalení protiopatření v sektoru, který je krytý jinou dohodou WTO. 40 Orgán pro řešení sporů potom sleduje průběh implementace daných doporučení a vyhodnocuje stupeň realizace. 41

1.4 POSTAVENÍ ROZVOJOVÝCH ZEMÍ V SYSTÉMU ŘEŠENÍ SPORŮ VE WTO Rozvojové státy ve WTO jsou velmi různorodou skupinou, je možné je dále členit na nově industrializované, méně rozvinuté a nejméně rozvinuté. Právo WTO neobsahuje žádná kritéria nebo definici, jak odlišit rozvojovou a vyspělou zemi. Záleží tedy na sebehodnocení daného státu, za jaký se označí. Nicméně při používání výhod daných rozvojovým zemím a odlišné skutečné pozici mohou ostatní členové poukázat na tento rozpor. 42 Speciální a odlišné zacházení s rozvojovými zeměmi má v systému řešení sporů a DSU jinou formu než v ostatních smlouvách. DSU odlišuje rozvojové a nejméně zaostalé členské státy tím, že jim umožňuje dodatečné nebo privilegované postupy či právní pomoc. Rozvojové země si mohou vybrat rychlejší postup, požadovat delší časové období nebo právní asistenci. Členové WTO jsou také vyzýváni věnovat speciální ohledy k situaci rozvojového člena. Tato pravidla budou zmíněna níže – některá z nich se používají často, některá však neměla dosud praktický 39

Viz Řešení obchodních sporů v rámci WTO. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: 40 Viz The process — Stages in a typical WTO dispute settlement case: 6.10 Countermeasures by the prevailing Member (suspension of obligations). [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: 41 Viz Řešení obchodních sporů v rámci WTO. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: 42 Viz ROZEHNALOVÁ, N. – VALDHANS, J. - ŘÍHOVÁ, K. KAPITÁN, Z. - KYSELOVSKÁ, T. – SVOBODOVÁ, K. – ŠRAMKOVÁ, D. – ROZEHNAL, T. – VOJTOVÁ, T. – HAVLÍČEK, J. Právo Světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. 1. vydání. Masarykova univerzita, 2010. Str. 154.

17

význam. Obecně je kritizováno, že většina těchto pravidel není popsána nijak podrobně. 43 Speciální a odlišné zacházení během konzultací Během konzultací by měly členské státy věnovat pozornost konkrétním problémům a zájmům rozvojových členů. Pokud je předmětem konzultace opatření přijaté rozvojovým členem, mohou se strany dohodnout na rozšíření obvyklé doby konzultace. Pokud se na konci doby určené ke konzultacím strany nemohou dohodnout na uzavření jednání, předseda Orgánu pro řešení sporů může prodloužit časové období pro konzultace. 44 Speciální a odlišné zacházení na úrovni Panelu Pokud spor probíhá mezi rozvojovým členským státem a vyspělým členským státem, musí být na základě žádosti rozvojového člena ve složení Panelu zahrnut nejméně jeden člen z rozvojového členského státu. Pokud je rozvojový členský stát žalovaný, musí mu Panel poskytnout dostatečnou dobu k připravení a prezentaci své obhajoby. Nesmí to však ovlivnit celkovou dobu, kterou má Panel k dokončení procesu řešení sporu. 45 Pokud je rozvojový členský stát stranou sporu a poukáže na pravidla speciálního a odlišného zacházení podle DSU nebo jiných smluv, musí být explicitně uvedeno ve zprávě Panelu, v jaké formě byla tato pravidla vzata do úvahy. Účelem je transparentně ukázat, jak efektivní byla tato pravidla v daném případě a jak byla vlastně použita. 46 Speciální a odlišné zacházení při implementaci Na úrovni implementace přikazuje DSU věnovat mimořádnou pozornost záležitostem ovlivňujícím zájmy rozvojových členů. Toto opatření už bylo opakovaně použito rozhodci podle článku 21.3(c) DSU v určování rozumné doby pro implementaci.

43

Viz Developing countries in WTO dispute settlement: 11.2 Special and differential treatment. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: 44 Viz tamtéž. 45 Jeden panel už použil toto opatření a na základě žádosti udělil žalovanému rozvojovému členskému státu dodatečné období 10 dní k připravení prvního písemného podání Panelu, ačkoli žalující strana protestovala. 46 Viz Developing countries in WTO dispute settlement: 11.2 Special and differential treatment. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-26]. Dostupné z:

18

V rámci dozorování implementace musí orgán pro řešení sporů zvážit další vhodné úkony, které musí učinit dodatečně k dohledu a zprávám o aktuálním stavu, pokud rozvojová země dá podnět k řešení této záležitosti. Při zvažování vhodných opatření v případě rozvojového členského státu musí Orgán pro řešení sporů zvážit obchodní rozsah uvalených opatření, ale také jejich vliv na ekonomiku daného rozvojového člena. 47 Zrychlený proces na základě žádosti rozvojového členského státu Pokud rozvojový člen vznese stížnost proti vyspělému členskému státu, má žalující strana právo závisející pouze na jejím uvážení dovolávat se zrychleného postupu, což tvoří alternativu k ustanovením podle článků 4, 5, 6 a 12 DSU. Tato pravidla a postupy pro rozvojové země tak převažují nad odpovídajícími pravidly o postupech podle článků 4, 5, 6 a 12 DSU v rozsahu jejich rozdílu. Generální ředitel může zaprvé vést konzultace na žádost rozvojové země ve snaze zjednodušit řešení sporu tam, kde skončily konzultace mezi stranami neúspěchem. Zadruhé, pokud tyto konzultace vedené generálním ředitelem nepřinesou žádné řešení uspokojivé pro obě strany během dvou měsíců, předloží generální ředitel na žádost jedné ze stran zprávu o své činnosti. Orgán pro řešení sporů poté se souhlasem stran ustanoví Panel. Zatřetí, Panel musí vzít v úvahu všechny okolnosti a činitele vztahující se k použití uvalených opatření a jejich vliv na obchodní a ekonomický vývoj ovlivněných zemí. Začtvrté je Panelu stanoveno pouze 60 dní na předložení svých zjištění od doby, kdy byla daná záležitost uvedena. Pokud Panel považuje tento časový rámec za nedostatečný, může být prodloužen se souhlasem stěžující si strany. V praxi upřednostňují rozvojové členské státy více času k připravení svých podkladů. Často však trvají na dodržení celkového časového rámce procesu Panelem. 48 Účast nejméně rozvinutých členských států zahrnutých do sporu Kromě speciálního a odlišného zacházení stanovuje DSU pro nejméně rozvinuté země několik konkrétních pravidel. Pokud je nejméně rozvinutý členský stát účastníkem sporu, je třeba na všech úrovních sporu této skutečnosti věnovat speciální pozornost. Snahou je především pomoci stranám vyřešit spor před založením Panelu. Sekretariát 47

Viz Developing countries in WTO dispute settlement: 11.2 Special and differential treatment. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: 48 Viz tamtéž.

19

WTO zároveň poskytuje dodatečnou právní pomoc a v případě žádosti rozvojové země také umožňuje pomoc kvalifikovaného právního experta. Rozvojové země mohou také získat pomoc prostřednictvím poradenského centra, které bylo založeno jako nezávislá mezivládní organizace v Ženevě, nezávisle na WTO. 49 Ze zavedení systému řešení sporů ve WTO by měly získat výhody hlavně výrazně menší země, přičemž se jedná především o rozvojové a nejméně rozvinuté země. Bez pravidel a postupů vytvořených systémem řešení sporů ve WTO by totiž nezískaly vyjednávací sílu v porovnání s velmocemi. 50 Jedná se o takový systém, ke kterému mají všechny členské státy stejný přístup a kde jsou rozhodnutí přijímána na základě pravidel a ne ekonomické síly. Tento systém tedy posiluje rozvojové země a malé ekonomiky umístěním „slabého“ člena více na úroveň toho „silného“. V tomto smyslu profitují z jakéhokoli vynucovacího systému více ti slabší, protože ti silní mají vždy i jiné prostředky, jak se bránit a prosadit své zájmy v případě neexistence obdobného právního donucovacího systému. 51 Ačkoli je tento názor mnohými vnímán jako pouze formální a teoretický, v praxi už může být na mnoha případech ukázáno, že rozvojové země taky dokázaly vyhrát nad velkými obchodními státy. Tyto velké státy dokonce v některých případech upustily od opatření, která nebyla v souladu s dohodami WTO a jejichž zrušení bylo žádáno rozvojovým státem. Zapojení rozvojové země do sporu tak oproti předchozímu systému znamená posun směrem k částečnému vyrovnání moci v rámci obchodních sporů. 52

49

Viz Developing countries in WTO dispute settlement: 11.2 Special and differential treatment. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: 50 Viz Řešení obchodních sporů v rámci WTO. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: 51 Viz Developing countries in WTO dispute settlement: 11.1 Developing country Members in dispute settlement — theory and practice. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: 52 Viz SMITH, J. Inequality in international trade? Developing countries and institutional change in WTO dispute settlement. [on-line]. Vydal: Taylor & Francis, Ltd. Review of International Political Economy, Vol. 11, č. 3 (Srpen 2004), str. 542-573. [cit. 2012-02-25] Dostupné z:

20

2 PRAKTICKÝ PŘÍKLAD ANTIGUA A BARBUDA VS. USA (DS285) Pro lepší názornost fungování WTO a významu této organizace si v praktické části ukážeme na reálném případu, jak řešení sporů za účasti WTO probíhá. Daný případ proběhl před několika lety mezi malým státem Antigua a Barbuda (dále jen Antigua) a světovou velmocí USA.

2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE K pochopení významu sporu pro zemi jako je Antigua je nezbytné znát také ekonomické souvislosti. Proto si v následujících odstavcích kromě základních údajů o obou zemích vysvětlíme charakter ekonomiky státu Antigua. Jako zdroj základních údajů nám poslouží následující tabulka: Tabulka 3 Porovnání států Antigua a Barbuda a USA ANTIGUA A 2010 BARBUDA 2 442,6 Rozloha (km ) 88,7 Počet obyvatel (mil.) 1,2 HDP nom.(mld. $) 44 Vývoz zboží a služeb (v % z HDP) 60,5 Obchod se službami (v % z HDP) Zdroj: Country. [on-line]. World Bank , vlastní úprava

[cit.

USA 9 826 630 309 050,8 14 586,7 13 6,5 2012-02-18].

Dostupné

z:

Antigua je malý karibský stát ve střední Americe, který leží na třech ostrovech (Antigua, Barbuda a Redonda) v severozápadní části Malých Antil. Rozdíl ve velikosti, počtu obyvatel i výši HDP lze vidět z tabulky, nicméně důležitý je hlavně podíl služeb, které ve státě Antigua představují největší zdroj příjmu. Zemědělská produkce je zaměřena na domácí trh a omezena limitovaným množstvím vody a nedostatkem práce, který je způsoben lákavými vysokými platy v oblasti turismu a stavebnictví. 53 Ekonomika Antiguy je tedy založená na službách, přičemž cestovní ruch a vládní služby představují hlavní zdroje zaměstnanosti a příjmu. Nicméně řada 53

Viz Antigua a Barbuda: Ekonomická charakteristika země. [on-line]. Ministerstvo zahraničních věcí české republiky [cit. 2012-02-26]. Dostupné z:

21

prudkých vichřic, které proběhly od roku 1995, vyústily ve vážné škody infrastruktury důležité pro turismus a období ostrého poklesu počtu návštěvníků. Ekonomika státu Antigua zažila stabilní růst v letech 2003 až 2007, který byl zapříčiněn výstavbou hotelů a ubytování v souvislosti s Cricket World Cup. V roce 2009 zasáhla ekonomiku několikrát světová ekonomická krize, především jako důsledek pádu velkých finančních institucí a ostrého propadu v cestovním ruchu. Také vyhlídky pro další ekonomický růst budou nadále záviset hlavně na růstu příjmů ve světovém průmyslu, především v USA, neboť počet jejich turistů tvoří více než třetinu celkového počtu, a zároveň také na potenciálních škodách způsobených přírodními katastrofami. Ke snížení náchylnosti a zranitelnosti důsledkem přírodních katastrof a ekonomických šoků se Antigua snažila rozložit riziko v ekonomice podporou růstu v oblasti dopravy, komunikace, internetového hazardu a finančních služeb. 54 Právě poskytování online hazardu a sázek se stalo předmětem sporu mezi Antiguou a USA. Online sázení se poprvé objevilo na internetu v polovině 90. let. V roce 1994 vláda státu Antigua schválila předpis Free Trade & Processing act, který povoloval udělení licencí společnostem působícím v oblasti přístupných online kasin. Ve stejném roce byl založen také první poskytovatel online sázecího softwaru – Microgaming. Tato společnost stále poskytuje oblíbený software, který je používán na mnoha online hracích stránkách k provozu jejich kasin a pokerových místností. O prvním online kasinu, které přijímalo sázky přes internet, se vedou spory. Pravděpodobně to bylo kasino společnosti Microgaming s názvem Gaming Club, které bylo otevřeno v říjnu 1995. Během let 1997 a 1998 online kasina stále vyvíjela vylepšený software. Ačkoli v té době byly problémy s rychlostí připojení a výpadky sítě, podle průzkumu obchodu a společnosti Frost & Sullivan vytvořilo toto odvětví za rok 1998 příjem ve výši 834,5 mil. dolarů. 55 Výše zmíněný rozvoj online sázení a hazardu však probíhal v nejistém právním prostředí. Vliv na něj měl také v bakalářské práci vybraný spor mezi Antiguou a USA, který se týkal právě online sázení přes hranice. Jeho výsledek ovlivnil poskytování těchto služeb a v roce 2006 se dokonce veřejně vedené online sázkové společnosti rozhodly omezit přístup obyvatelům USA. Do současnosti není 54

Viz Background Note: Antigua and Barbuda [on-line]. U.S.DEPARTEMENT OF STATE [cit. 201203-27]. Dostupné z: 55 Viz The History of Online Gambling. [on-line]. Online Gambling [cit. 2012-03-22]. Dostupné z:

22

žádné kasino obviněno ze zločinu v souvislosti se sázkami obyvatel USA, roste politická podpora pro regulaci a zdanění online sázek. 56 Spousta zemí včetně USA tak má právní úpravu, která kontroluje nebo zakazuje online sázení. Nicméně je těžké regulovat činnost probíhající v prostředí anonymity a neomezeném hranicemi. Stránky online sázení mohou zabránit bankám rozpoznat hazardní transakce předstíráním kreditních transakcí nebo použitím poskytovatelů online plateb jako prostředníků. Většina společností poskytujících online sázení je založena v malých zemích jako je Antigua, Kostarika nebo Malta s omezenou možností nebo sklony kontrolovat toto odvětví. 57 Co se týká situace v dalších částech světa, rozhodovala poslední dobou Evropská unie ve prospěch online sázkařských společností podle svých omezení v obchodních pravidlech a povolovala evropským společnostem nabízet online sázení všem členským státům Evropské unie. 58 A spousta zemí v Evropě, jako je Velká Británie,

Malta

nebo

Gibraltar,

nabízí

licence

k online

sázení

současně

s dlouhodobými místy poskytování licencí v Kanadě a Karibiku. Zároveň jsou v současnosti vedeny veřejné seznamy online hráčských společností (např. Party Gaming, 888 Holdings, SportingBet, Bwin, Playtech). V roce 2008 se přidala také Jihoafrická republika a Itálie k seznamu zemí, které zavádí legislativu k regulaci a podpoře online sázení jako legálního způsobu zábavy pro dospělé. 59 V posledním desetiletí dochází především díky rozšířenosti internetu k velké oblíbenosti online heren. Pro hráče je to pohodlnější varianta, kdy si mohou stáhnout software či hrát bez stahování online přímo na stránkách stále většího počtu online kasin. Ačkoli s sebou tato aktivita přináší spoustu negativních jevů, mezi něž patří

56

Viz The History of Online Gambling. [on-line]. Online Gambling [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: 57 Viz WOHL, I. The Antigua-United States Online Gambling Dispute. [on-line].United States International Trade Commission: Journal od International Commerce and Economics [cit. 2012-03-22] Dostupné z: 58 Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006, o službách na vnitřním trhu přijaté v prosinci 2006 mělo dojít k odstranění bariér bránících bezproblémovému přeshraničnímu podnikání, nicméně hazardní i sázkové hry byly po řadě jednání nakonec vyňaty z její působnosti. Zdůvodnění se opíralo o nutnost vlastní politiky členských států ve věcech veřejného pořádku a spotřebitele. Podle rozsudků Soudního dvora je členským státům potvrzena široká posuzovací pravomoc v této oblasti. Viz Regulace sázení v EU: Přestane sázka na koníčky přes anglického brokera být zároveň i sázkou do loterie? [on-line]. Epravo.cz. Gambling [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: 59 Viz The History of Online Gambling. [on-line]. Online Gambling [cit. 2012-03-22]. Dostupné z:

23

jednodušší přístup mladistvých k hazardu, podvody, bankroty, praní špinavých peněz či nedostatek ochrany hráče, představuje současně stálý základ pro výběr daní a rostoucí zaměstnanost. Odvětví online sázení je ve státu Antigua po cestovním ruchu druhým největším zaměstnavatelem. Z hlediska tak malého státu jako je Antigua je proto jakékoli omezení v daném sektoru výrazně znát. V následujícím grafu jsou zobrazeny příjmy z online sázení ve státě Antigua, kde lze sledovat dosažení vrcholu v roce 2000 a následný pokles, který bude vysvětlen v podkapitole o průběhu sporu. Ačkoli není jasné, jak velké příjmy pocházejí od hráčů z USA, odhaduje se, že z celkových celosvětových příjmů z online sázení pochází asi 60 % 60 od zákazníků v USA. Obrázek 1 Antigua - Příjmy z online sázek (v mil. $)

Zdroj: Antigua Economic and Gambling Data. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: , vlastní úprava

2.2 VÝVOJ KONFLIKTU Před řešením konfliktu mezi státy před WTO je třeba zmínit, jak došlo k omezení volného obchodu a kde bylo poprvé zjištěno, že právní předpisy USA porušují dohody WTO. V roce 1998 omezily USA internetové sázky poskytované ze zahraničí, když federální žalobci obvinili 21 občanů USA za připojení na zahraniční internetové sázení a tím porušování předpisu s názvem Wire Act. Mezi nimi byl i americký občan 60

Údaj z roku 2003, viz WOHL, I. The Antigua-United States Online Gambling Dispute. [on-line].United States International Trade Commission: Journal od International Commerce and Economics [cit. 201203-22] Dostupné z:

24

a bývalý obchodník na burze Jay Cohen, který působil na Světové sportovní burze založené ve státě Antigua. Dvacet obžalovaných osob uznalo vinu, zůstali jako uprchlíci mimo USA nebo bylo upuštěno od případu, avšak Cohen protestoval ve svém případu proti rozhodnutí USA. V roce 2000 prohrál a byl odsouzen k 21 měsícům ve vězení a pokutě 5 000 dolarů, čímž se stal prvním odsouzeným v USA za působení na zahraničních sázkařských internetových stránkách. 61 Cohenův případ zaujal advokáta Marka Mendela z El Pasa v Texasu. Po prozkoumání dokumentů WTO nabyl přesvědčení, že USA porušily dohodu GATS. Cohenův případ a svůj názor naznačil v dokumentu, který zaslal vládě státu Antigua a předseda vlády Antiguy najal Mendela k podání žaloby proti USA na úrovni řešení sporů ve WTO. 62 Postup při řešení sporu byl již teoreticky popsán v rámci první kapitoly, v následujících odstavcích bude opět zmíněn s konkrétními údaji daného případu, který proběhl v několika kolech. Pro větší přehlednost jsou všechna významná data týkající se už pouze sporu řešeného systémem řešení sporu ve WTO zobrazena na níže uvedené časové ose.

61

Viz WOHL, I. The Antigua-United States Online Gambling Dispute. [on-line].United States International Trade Commission: Journal od International Commerce and Economics [cit. 2012-03-22] Dostupné z: 62 Viz tamtéž.

25

Obrázek 2 Průběh řešení sporu

13. 3. 2003  Antigua žádá  o konzultace  s USA

21. 7. 2003  Stanovení  Panelu 

10. 11. 2004  Zpráva Panelu:  Velké vítězství  pro Antiguu 

19. 8. 2005  USA je stanoveno  období 11 měsíců  a 2 týdny  k uvedení  předpisů do shody

7. 4. 2005  Zpráva Odvolacího  orgánu:  Většina ustanovení  Panelu podpořena,  USA bylo požádáno o  uvedení legislativy  do souladu s GATS  závazkem 

3. 4. 2006  Přiměřené  časové období  vypršelo 

30. 3. 2007  Zpráva  Panelu podle  článku 21.5:  USA neuspělo  ve vykonání  doporučení od  DSB

16. 8. 2006  Stanovení  Panelu  podle článku  21.5 DSU 

21. 12. 2007  Rozhodnutí  arbitra:  Oprávnění  uděleno 

21. 6. 2007  Antigua  požaduje  oprávnění k  protiopatření 

Zdroj: United States — Measures Affecting the Cross-Border Supply of Gambling and Betting Services. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: , vlastní zpracování

V březnu roku 2003 vláda země Antigua zahájila proces řešení sporu v rámci WTO, čímž protestovala proti celkovému zákazu poskytování přeshraničních služeb v oblasti hazardu, který vydaly USA. Tato omezení vydaná USA omezovala podle Antiguy hazardní a sázkařské služby nabízené jinými členy WTO do USA a tedy i provozovatele těchto služeb ze země Antigua nabízející např. Světovou sportovní burzu zákazníkům v USA. 63 Podle Antiguy byla opatření vydaná USA v rozporu s povinnostmi podle GATS, konkrétně v článku II, VIII, XI, XVI a XVII, a podle specifických závazků USA, která jsou přílohou GATS. 64 Již bylo zmíněno v první kapitole, že smlouva GATS se skládá z rámcové dohody – jednotlivých článků – a jejích příloh a tabulek 63

Viz Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218]. Dostupné z: 64 Viz United States — Measures Affecting the Cross-Border Supply of Gambling and Betting Services. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z:

26

specifických závazků a seznamu výjimek ze zacházení podle doložky nejvyšších výhod, které předložili členské vlády. Tabulky a seznamy výjimek jsou nedílnou součástí samotné dohody. Tyto tabulky jsou komplexními dokumenty, ve kterých státy určují sektory služeb, v nichž budou k přístupu na trh a k národnímu zacházení použity povinnosti podle GATS, a také ty sektory služeb, kde budou zachovány výjimky z těchto povinností. Závazky a omezení jsou v každém případě ohlášeny s ohledem na čtyři způsoby dodání, které tvoří definici obchodu službami v článku I GATS. 65 Tyto čtyři způsoby poskytování služeb jsou následující: 

Dodávky přes hranice – možnost poskytovatele služeb nabízet služby přes hranice i na území jiného členského státu.



Spotřeba v zahraničí – svoboda obyvatel členského státu nakupovat služby na území jiného členského státu.



Obchodní přítomnost – příležitost pro zahraničního poskytovatele služeb založit, vykonávat nebo rozšířit obchodní přítomnost na území jiného členského státu. Příkladem může být pobočka, filiálka nebo zastoupení.



Přítomnost fyzických osob – možnosti nabízené zahraničním osobám vstoupit a dočasně pobývat na území zahraničního členského státu za účelem poskytování služeb. 66 Specifický závazek v tabulce služeb představuje tedy závazek členského státu

umožnit přístup na trh a národní zacházení pro aktivitu v oblasti služeb zmíněných v tabulce za podmínek v této tabulce určených. Vláda se tímto způsobem zavazuje k určité úrovni přístupu na trh a národního zacházení a slibuje neuvalovat nová opatření, která by omezila vstup na trh nebo výkon služby. Specifické závazky mají efekt podobný tarifnímu závazku – představují záruku v ostatních zemích, že podmínky vstupu a výkonu na trhu nebudou změněny k jejich nevýhodě. Závazky mohou být odvolány nebo změněny pouze po ujednání o kompenzačních dohodách

65

Viz Guide to reading the GATS schedules of specific commitments and the list of article II (MFN) exemptions. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: 66 Viz ŠTĚRBOVÁ, L. Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. Str. 28

27

s ovlivněnými zeměmi. Takovéto změny však nesmí ovlivnit použití doložky největších výhod. 67 Všechny národní tabulky vyhovují standardnímu formátu, jehož smyslem je zjednodušit komparativní analýzu. Pro každý sektor nebo podsektor služeb musí tabulka s ohledem na čtyři způsoby dodání vyjadřovat, která omezení vstupu na trh nebo národního zacházení budou zachována. Závazek se tedy skládá z osmi vstupů, které označují existenci či absenci omezení přístupu na trh nebo národního zacházení s ohledem na způsob poskytování služeb. 68 Konzultace a vyjednávání Antigua vedla se Spojenými státy před sporem jednání ve snaze vyřešit obchodní spor. Přestože Antigua byla ochotná a připravená spor projednat, USA neudělaly jedinou reálnou nabídku nebo ústupek a vyjednávání tak byla ukončena. USA tvrdilo, že federální právo úplně zakázalo veškeré sázkové a hazardní služby, tedy i ty, které by z Antiguy mohly být nabízeny USA. Poté, co se Spojené státy odmítly účastnit jednání, požádala Antigua v červnu 2003 WTO, aby byl vytvořen Panel složený ze tří soudců k vyřešení daného sporu. Kanada, Evropská unie 69 , Mexiko, Tchaj-wan a Japonsko si vyhradily práva třetích stran. 70 Ustavení Panelu a závěrečná zpráva První kolo se konalo v letech 2003 a 2004, kdy měl Panel po několika pozastavených jednáních na konci roku 2004 obnovit řízení. V listopadu 2004 byla vydána zpráva Panelu se shrnutím případu. Tato zpráva znamenala drtivé vítězství pro Antiguu a zastávala názor, že sportbookeři a kasina jsou právně platné podniky, které jsou oprávněny vstoupit na americký sázkařský trh. 71 Nález WTO posunul možnost plně legálního online hazardu v USA nebo kdekoli jinde blíž k realitě. V nálezu Panelu byly interpretovány hlavní výsledky: 67

Viz Guide to reading the GATS schedules of specific commitments and the list of article II (MFN) exemptions. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: 68 Viz tamtéž. 69 V té době ještě jako Evropské společenství, neboť Evropská unie neměla právní subjektivitu. 70 Viz United States — Measures Affecting the Cross-Border Supply of Gambling and Betting Services. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: 71 Viz Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218]. Dostupné z:

28

Závazek USA v příloze GATS byl vysvětlován jako obsahující specifické závazky pro hazardní a sázkové služby v sekci označené jako „Ostatní rekreační služby (vyjma sportovních)“. Podle zprávy Panelu zakazovaly tři federální zákony USA (Wire Act, Travel Act a Illegal Gambling Business Act) a opatření právních předpisů čtyř amerických států (Louisiany, Massachusetts, Jižní Dakoty a Utahu) dodání služeb obsažené v prvním způsobu podle GATS (tj. dodávky přes hranice), tedy opačně než bylo uvedeno ve specifickém závazku USA o přístupu na trh pro hazardní a sázkařské služby. Proto USA neuspěly v uvedení ve shodu zacházení se službami a dodavateli služeb z Antiguy s tímto specifickým závazkem a se službami a dodavateli z Antiguy tak je zacházeno nevýhodněji, než jak je umožněno za podmínek a omezení odsouhlasených a specifikovaných v závazku USA podle článku XVI:1 a článku XVI:2 GATS (tyto články se týkají přístupu na trh). 72 Níže uvedená tabulka obsahuje informace ze závazku USA, který je součástí GATS a kde jsou obsaženy případné výjimky z GATS. V 10. části této přílohy nalezneme oblast rekreační, kulturní a sportovní události. Tato část se ještě dělí na menší sekce, mezi nimi nalezneme i zmiňovanou sekci Ostatní rekreační služby (vyjma sportovních), které se daný spor týká. V růžovém rámečku jsou pro připomenutí všechny způsoby dodání služeb, nás zajímá první, tedy přeshraniční dodání. V tabulce výjimek USA však k dodání přes hranice není žádná výjimka v omezení přístupu na trh.

72

Viz United States — Measures Affecting the Cross-Border Supply of Gambling and Betting Services. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z:

29

Tabulka 4 Část specifického závazku USA připojená k dohodě GATS OMEZENÍ OMEZENÍ SEKTORY NEBO PODSEKTORY

PŘÍSTUPU NA

NÁRODNÍHO

TRH

ZACHÁZENÍ

10. REKREAČNÍ, KULTURNÍ A SPORTOVNÍ UDÁLOSTI A. Zábavní služby (včetně divadla, živých skupin a

Způsoby dodání (článek I GATS)  1) Přeshraniční dodání  2) Spotřeba v zahraničí  3) Obchodní přítomnost  4) Přítomnost fyzických osob 

cirkusových vystoupení) B. Nové agenturní služby C. Knihovny, archivy, muzea a ostatní kulturní služby D. Ostatní rekreační služby

1) Žádné

(vyjma sportovních)

1) Žádné

Zdroj: Všeobecná dohoda o obchodu službami GATS – seznam specifických závazků USA. GATS/SC/9, 15. dubna 1994 (94-1088), vlastní úprava

Dále bylo ve zprávě uvedeno, že Antigua neuspěla při dokazování skutečnosti o rozporu daných opatření s článkem VI:1 a VI:3 GATS, která se týkají domácí regulace. Podle těchto ustanovení 73 by měl každý člen zajistit, že tam, kde byly přijaty specifické závazky, jsou všechna opatření určená k obecnému použití ovlivňující obchod se službami spravována rozumným, objektivním a nestranným způsobem. Zároveň pokud je požadováno oprávnění k dodání služeb, na které se vztahuje specifický závazek, musí oprávněné orgány během rozumné doby po podání žádosti zvážené podle domácích předpisů informovat žadatele o svém rozhodnutí. Na přání žadatele musí poskytnout bez nepřiměřeného prodlení informace o stavu žádosti. 74 USA se nedokázaly úspěšně dovolat výjimečných ustanovení v GATS – nebyly totiž schopny prokázat, že Wire Act, Travel Act and Illegal Gambling Business Act jsou nezbytné k článku XIV(a) a XIV(c) GATS a jsou v souladu s požadavky chapeau článku XIV GATS 75 . 76

73

Viz Všeobecná dohoda o obchodu službami GATS. Ženeva: Světová obchodní organizace, 1994. Viz United States — Measures Affecting the Cross-Border Supply of Gambling and Betting Services. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: 75 Viz dále. 74

30

Odvolání a zpráva Odvolacího orgánu USA ohlásily v lednu 2005 svůj záměr odvolat se proti určitým právním výkladům vydaných Panelem. Také Antigua pokračovala v podávání vlastních odvolání proti výrokům Panelu, které byly založeny na odborných podkladech. Během následujících dvou měsíců USA a Antigua vyplnily své příslušné materiály pro Odvolací orgán, přičemž své argumenty ústně prezentovaly na konci února 2005. V dubnu 2005 vydalo v této věci WTO zprávu Odvolacího orgánu, která podpořila konečný nález Panelu, ačkoli z lehce odlišných a užších důvodů. Ve své zprávě učinil Odvolací orgán čtyři klíčová usnesení 77 : Zaprvé Odvolací orgán stanovil, že USA narušili volný obchod v oblasti sázkařských a hráčských služeb v seznamu závazků GATS. USA tvrdilo během sporu, že se tohoto případu závazek netýkal. Odvolací orgán nesouhlasil a poukázal na sekci 10.D Ostatní rekreační služby (kromě sportovních) v příloze GATS, neboť právě tuto část považoval za porušenou. Vysvětlil to prostřednictvím Vídeňské konvence o smluvním právu 78 , kdy sice podle článku 31(1) není jasný běžný význam slova sportovní a zároveň mezi stranami nebyla uzavřena žádná smlouva, která by tento význam obsahovala podle článku 31(2). Nicméně podle článku 32 je třeba využít dodatečné prostředky interpretace pojmu, v tomto případě se jedná o klasifikační seznam sektorů služeb W/120 79 a centrální klasifikaci produktů CPC 80 . Pokud bychom v ní hledali zařazení sázek a hazardu, museli bychom do následujících sekcí:

76

Viz United States — Measures Affecting the Cross-Border Supply of Gambling and Betting Services. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: 77 Viz Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218]. Dostupné z: 78 Viz Vídeňská konvence o smluvním právu. Vídeň: United Nations: 1969. Treaty Series, vol.1155, p.331. 79 Jedná se o souhrnný seznam sektorů a subsektorů služeb krytých GATS. 160 subsektorů je definováno jako souhrn detailnějších kategorií obsažených v Centrální klasifikaci produktů (CPC) Organizace spojených národů (OSN) 80 Viz Provisional Central Product Classification. DEPARTMENT OF INTERNATIONAL ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIRS, STATISTICAL OFFICE OF THE UNITED NATIONS. ST/ESA/STAT/SER.M/77 (Série M, č.77). New York, 1991.

31



Sekce 9 – Společenské, kulturní a osobní služby o Oddíl 96 – Rekreační, kulturní a sportovní služby 

Skupina Sportovní a ostatní rekreační služby 

Třída 9641 Sportovní služby



Třída 9649 Ostatní rekreační služby o Podtřída 96492 Hazardní a sázkařské služby

Z tohoto rozdělení je patrné, že hazard a sázkařské služby nejsou zařazeny mezi sportovní služby, sportovní služby tedy neobsahují sázení. Sázení proto spadá do rozsahu sekce 10.D a USA tak učinily závazek, že nebudou omezovat dodávku těchto služeb přes hranice. V této části tedy Odvolací orgán podpořil nález Panelu. Zadruhé Odvolací orgán určil, že USA přijala opatření, která zasahovala do jejich povinností zajistit volný obchod s Antiguou v sázkařských a hráčských službách. Výslovně se toto ustanovení Odvolacího orgánu týkalo tvrzení Antiguy, která stanovila existenci tří federálních předpisů zakazujících hráčské služby Antiguy - Wire Act, Travel Act a Illegal Gambling Business Act. Antigua se snažila vyhledat více federálních a státních předpisů považovaných za opatření, která nedodržují závazek USA v GATS. Vytvořila proto seznam obrovského množství federálních a státních předpisů, o kterých tvrdila, že představují porušení právě pro tento případ. Antigua zároveň tvrdila, že USA udržují celkový zákaz proti poskytování hazardních služeb z Antiguy a že tento celkový zákaz je sám o sobě takovým opatřením. Odvolací orgán nesouhlasil s těmito dodatečnými argumenty, neboť shledal, že seznam federálních a státních předpisů nebyl projednán dostatečně detailně Antiguou v jejích podkladech a že tento celkový zákaz nemůže sám o sobě sloužit jako takové opatření. Odvolací soud označil jako problematická opatření v této věci tedy pouze tři výše zmíněné federální zákony. 81 Zatřetí Odvolací orgán shledal, že tato opatření stanovená Antiguou – tyto tři federální zákony – porušily článek XVI GATS. Odvolací orgán výslovně prohlásil, že zákaz vydaný USA omezuje poskytovatele služeb Antiguy takovým způsobem, jakým porušuje článek XVI GATS. Jedná se o porušení článku XVI:2 82 , kde je uvedeno, že pokud nejsou omezení uvedena v seznamu závazků, nejsou povolena. Zároveň podle 81

Viz Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218]. Dostupné z: 82 Viz Všeobecná dohoda o obchodu službami GATS. Ženeva: Světová obchodní organizace, 1994.

32

článku XVI:2 a) poukazuje na ustanovení o číselné kvótě a tedy pokud USA rozhodly o nulovém přístupu na trh, jedná se o tuto číselnou kvótu. Stejně tak došlo podle stejného článku odstavec c) k omezením v rozporu se seznamem závazků USA. 83 Čtvrté klíčové ustanovení Odvolacího orgánu se týkalo zjištění, že se USA nemohly dovolávat ochrany morálky, aby obhájily porušení GATS. Článek XIV GATS říká, že země může porušit podmínky dohody o volném obchodu, pokud je to nezbytné k ochraně veřejných mravů nebo udržení veřejného pořádku. K prokázání této takzvané ochrany morálky byl po USA vyžadován dvoudílný test: 

dokázat, že tři federální zákony byly nezbytné k ochraně veřejné morálky nebo udržení veřejného pořádku a



vyhovět právnímu testu rovnováhy, uvedenému jako „chapeau“84 (tzn. neoprávněně nediskriminovat). S ohledem na první prvek ochrany morálky určil Odvolací orgán i přes

námitky Antiguy, že tři federální zákony byly nezbytné k ochraně morálky nebo udržení veřejného pořádku. Vzhledem k druhé části obhajoby Odvolací orgán stanovil, že USA neprokázali chapeau. Panel našel několik důvodů, proč USA chapeau nemohly splnit. Odvolací orgán s jeho zdůvodněním nesouhlasil, ale přesto stanovil, že USA nemohly prokázat chapeau vzhledem ke skutečnostem týkajících se „hazardu na dálku“ v USA, hlavně ve formě sázení na koňské dostihy. Odvolací orgán si všiml, že v USA bylo několik společností, které poskytovaly telefonní a internetové sázkové služby na koňské dostihy. Tyto společnosti měly dovoleno poskytovat tyto služby předpisem s názvem Interstate Horseracing Act (IHA). Odvolací orgán usoudil, že USA nejsou schopny obhájit, proč mohou společnosti založené v USA nabízet sázení na dálku ve formě telefonického nebo internetového sázení, zatímco USA zakázalo společnostem z Antiguy nabízet ten samý druh hazardních služeb. Vydáním tohoto nálezu se Odvolací orgán usnesl, že USA nemohou zvítězit přes ochranu morálky – uvedenou ve článku XIV. 85

83

Viz Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218]. Dostupné z: 84 Viz Všeobecná dohoda o obchodu službami GATS. Ženeva: Světová obchodní organizace, 1994. Článek XIV. 85 Viz Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218]. Dostupné z:

33

Zatímco zpráva Panelu znamenala jasnou porážku pro USA, usnesení Odvolacího orgánu bylo nejednoznačné v mnoha ohledech. Antigua ihned oslavovala rozhodnutí jako potvrzení svého původního vítězství, ale připustila, že znění zprávy pravděpodobně znamená, že USA mohou svou situaci uvést v soulad s GATS jedním ze dvou způsobů: 

dovolením provozovatelům z Antiguy přístup na trh USA,



zakázáním všech forem sázení na dálku v USA – ať už se bude jednat o poskytování těchto služeb domácími provozovateli nebo zahraničními, uvnitř státu nebo přes hranice. 86 USA vlivem nejasnosti rozhodnutí Odvolacího orgánu ohlásily vlastní vítězství

v tom smyslu, že WTO podpořila oprávnění USA ponechat nelegální právní akty na ochranu morálky, ale že USA musí přetvořit IHA, aby došlo k transparentnosti systému v této oblasti. Nerozhodnost a nejednoznačnost zprávy Odvolacího orgánu v kombinaci s přáním USA oznámit vítězství vedla ke zmatkům, co rozhodnutí vlastně znamenalo. Trvalo nějakou dobu, než byla interpretace rozhodnutí Antiguou potvrzena jako správná. 87 Stanovení rozumné doby pro implementaci rozhodnutí Třetí kolo se konalo v roce 2005, kdy probíhalo řízení o době potřebné k nápravě podle usnesení Odvolacího orgánu ze strany USA. Podle pravidel WTO měly USA přiměřené časové období k upravení problematického práva. Strany nebyly schopné se domluvit, jaké by to období mělo být, a podle pravidel musely požádat o posudek k ustanovení přiměřené doby. V roce 2005 vydal rozhodce usnesení, ve kterém dal USA necelý rok ke splnění. Nicméně toto období skončilo v dubnu 2006, aniž by USA přijaly jakýkoli předpis k provedení usnesení. 88 Po uplynutí stanoveného období USA podalo WTO zprávu o stavu, která uváděla pouze na základě sdělení Oddělení spravedlnosti USA, že je současná situace v souladu s předchozími ustanoveními a toto oddělení pohlíží na existující trestní

86

Viz Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218]. Dostupné z: 87 Viz tamtéž. 88 Viz United States — Measures Affecting the Cross-Border Supply of Gambling and Betting Services. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z:

34

předpisy jako na zakazující mezistátní zprostředkování sázek nebo hazardu, včetně sázek na koňské dostihy. Toto oddělení právě podniká vyšetřování ve spojitosti s možným nedodržením práva s ohledem na tuto činnost. Zároveň zde bylo uvedeno, že si nemyslí, že by IHA doplňoval existující trestní zákony. USA se dále s ohledem na tyto okolnosti vyjádřilo, že je v tomto sporu v souladu s doporučeními a ustanoveními WTO. Nato se nesouhlasně ozvala Antigua a poznamenala, že citované sdělení Oddělení spravedlnosti USA bylo pouze novou formulací jedním z argumentů USA pro Panel a Odvolací orgán v průběhu původního jednání. 89 Stanovení Panelu k rozhodnutí o implementaci požadavků Čtvrté kolo, během kterého Panel ustanovený podle článku 21.5 DSU shledal, že USA nesplnily svou povinnost vyhovět požadavkům, se konalo v letech 2006 až 2007. V roce 2006 Antigua opět hledala východisko s pomocí pravidel WTO a požadavkem na konzultace s USA, aby společně projednaly stávající nesoulad USA s danými ustanoveními a jejich neschopnost tento stav změnit. Tato jednání opět nevyústila v žádnou dohodu, Antigua proto v červenci 2006 pořádala o založení jiného Panelu WTO, který by vyřešil tento spor. 90 V tomto kole jednání předložila přímý argument, že pokud USA nedělaly nic za účelem být v souladu s ustanoveními, nemohou proto s nimi být v souladu. USA odpověděly nedůvěryhodným stanoviskem, že už vše vlastně bylo v souladu a bylo nutné pouze přesvědčit nový Panel, že ty tři zákony ve skutečnosti nebyly maskovaná omezení obchodu. USA byly podle svého pohledu oprávněny provádět tuto ochranu morálky dále. Nicméně Panel založený podle článku 21.5 DSU vydal ve své zprávě v březnu 2007 tři hlavní výroky ve prospěch Antiguy: 

USA neprovedli žádnou akci, aby byly v souladu s usneseními, a proto zůstávají mimo tento soulad,



USA nebyly oprávněny znovu argumentovat případ, který skončil neúspěchem před prvním Panelem a Odvolacím orgánem,

89

Viz Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218]. Dostupné z: 90 Viz United States — Measures Affecting the Cross-Border Supply of Gambling and Betting Services. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z:

35



dokonce za předpokladu, že USA byly oprávněny znovu obhajovat na základě předložených důkazů tento neúspěšný spor, tento případ ochrany morálky v USA by stejně skončil neúspěchem. 91 Výsledkem rozhodnutí přijatého Panelem bylo oprávnění Antiguy uvalovat

obchodní sankce proti USA, aby tím „podpořila“ USA ve změně postoje vůči obchodním závazkům směrem k Antigue. Rozhodnutí Panelu zároveň zcela vyloučilo možnost USA předstírat, že „nějak“ vyhrály spor nebo že WTO se usneslo o oprávnění USA zakázat ustanovení o sázkařských službách na dálku z Antiguy. 92 Jednání o kompenzaci Páté kolo proběhlo v roce 2007, kdy se USA snažily vyhnout svému závazku v oblasti sázení. Navzdory jasnému a úplnému vítězství Antiguy se USA, aniž by se pokusily dát své předpisy do souladu s ustanoveními nebo se vyrovnat s Antiguou, rozhodly tvrdit, že je třeba upustit od původního závazku povolit přeshraniční poskytování hazardních a sázkařských služeb, který vyústil v nepříznivé usnesení vydané orgány WTO. USA tedy chtěly využít ustanovení GATS, které umožňuje vyhnout se závazku. Zajímavý je především fakt, že této možnosti chtěly využít jako prostředku k nápravě nepříznivého usnesení WTO. 93 Podle podmínek WTO musely USA před upuštěním od svého závazku najít prostředky ke kompenzaci jakéhokoli člena, který byl ovlivněn rozhodnutím vyhnout se závazku. Pokud se strany nemohou na kompenzaci dohodnout, probíhá v této souvislosti u jakéhokoli sporu proces arbitráže. Protože toto ustanovení nebylo nikdy předtím použito a nikdy se o něm nerozhodovalo v arbitráži, existovala zde enormní nejistota, jakých způsobů kompenzace nebo kompenzačních dohod jsou oprávněni se domáhat stěžující si členové. Výsledkem oznámení USA o jejich rozhodnutí vznikla nutnost splnit další požadavky na kompenzaci, které tedy kromě Antiguy vznesla i Evropská unie, Kostarika, Kanada, Makao a Austrálie. Všechny tyto země včetně Antiguy pokračovaly v jednáních s USA a vzhledem ke značné nejistotě kolem

91

Viz Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218]. Dostupné z: 92 Viz tamtéž. 93 Viz tamtéž.

36

navrženého úniku ze závazku ze strany USA bylo prakticky nemožné předvídat následující vývoj. 94 Reálný výsledek kompenzací Šesté kolo proběhlo taktéž v roce 2007, kdy rozhodčí Panel rozhodl o obchodních sankcích proti USA. Antigua podala žádost na pozastavení koncesí proti USA – aby byl nahrazen ekonomický efekt pokračujícího neúspěchu USA vyhovět závazku mít předpisy v souladu s usneseními a dovolit provozovatelům z Antiguy přístup k americkým spotřebitelům. Přitom byla Antigua oprávněna zajistit, aby tyto koncese představovaly účinný a efektivní způsob k podpoře USA vyhovět ustanovením. Antigua požádala o schválení, aby přes koncese dosáhla pozastavení 3,4 mld. dolarů ročně v oblasti práv duševního vlastnictví vzhledem k americkým produktům chráněným autorským právem nebo opatřeným ochrannou známkou na základě dohody WTO o právech k duševnímu vlastnictví (TRIPS). S ohledem na pravidla popsaná v teoretické části byla protiopatření uvalena až podle třetí zásady na obchod krytý jinou dohodou než tou, která je předmětem sporu. 95 USA v červenci roku 2007 vznesly námitky proti úrovni pozastavení koncesí navrženou Antiguou a stěžovaly si, že návrh Antiguy neodpovídá principům a postupům vyhlášených

v článku 22.3 DSU. Orgán pro řešení sporu souhlasil

s posunutím věci k arbitráži, jak bylo požadováno podle článku 22.6 DSU. V prosinci 2007 vydal arbitr rozhodnutí, v němž určil, že roční úroveň postihu jako odškodné náležící Antigue je 21 mil. dolarů a že Antigua může žádat oprávnění od Orgánu pro řešení sporu k pozastavení závazků podle dohody TRIPS na úrovni nepřevyšující 21 mil. dolarů ročně. 96

94

Viz Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218]. Dostupné z: 95 Viz tamtéž. 96 Viz United States — Measures Affecting the Cross-Border Supply of Gambling and Betting Services. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z:

37

3 ZÁVĚR Argumentem USA v tomto sporu bylo, že nikdy nezamýšlely o pokrytí online sázkařských služeb svým závazkem v GATS. Považovaly jej za nepředpokládaný důsledek nepřesnosti, neboť vzhledem k existujícím extremně přísným omezením a regulaci těchto služeb by pro ně bylo přijetí takového závazku nepochopitelné. Podle názoru Panelu nemůže rozsah specifického závazku záviset na tom, co členský stát měl či neměl v úmyslu v době jednání o dohodách. Účelem interpretace smlouvy je zjistit společné úmysly stran. Tyto společné úmysly nemohou být zjištěny na základě subjektivně a jednostranně určených očekávání jedné ze stran smlouvy. Žádné opatření ve smlouvě WTO neumožňuje zkoumat a určovat úmysly člena jinak, než jak je určeno jazykem smluv. 97 Rozhodnutí WTO tak obecně zdůrazňuje, že obchodní závazky mohou mít neočekávané následky. Mezinárodní obchodní dohody podstatným způsobem ovlivňují

národní

suverenitu,

neboť

signatáři

souhlasí

s

výběrem politik

neomezujících přístup na trh vzhledem k dojednané úrovni. To může ovlivnit flexibilitu regulace široké oblasti politiky vůči zahraničí, včetně procesů udělení importních licencí, určení celní hodnoty, sanitárních a fytosanitárních opatření, nebo standardů práce a životního prostředí. Dohody o obchodu jsou nekompletní smlouvy protože nemohou předvídat všechny budoucí podmínky, např. trendy v oblasti průmyslu, technologické změny, měnové šoky atd. Vlády přijímající obchodní závazky svobodně akceptují risk výměnou za předpokládané zisky a další výhody získané přístupem na trh. 98 Avšak dokonce USA se svou zkušeností a zdroji nepředpokládaly při uzavírání dohody ohledně volného obchodu s rekreačními službami, že jednou budou interpretovány jako obsahující online hazard. V roce 1994 v době uzavírání smlouvy a přijímání závazků jednotlivých států tato služba ještě neexistovala. Spor mezi Antigou a USA tak ukazuje vyrovnávací proces v dohodách o mezinárodním obchodu: tlak prostřednictvím liberalizace se snaží odradit země od jednostranně měněných závazků nebo upuštění od nich, aby nevznikly nepříznivé následky, ale 97

Viz WOHL, I. The Antigua-United States Online Gambling Dispute. [on-line].United States International Trade Commission: Journal od International Commerce and Economics [cit. 2012-03-22] Dostupné z: 98 Viz tamtéž.

38

přijetí závazků zeměmi je pak méně pravděpodobné, neboť je moc nákladné počítat s nepředpokládaným vývojem, jakým byl právě vývoj služeb v oblasti online sázení. 99 Výsledek sporu z pohledu jednotlivých zemí je nejednoznačný. Projevila se zde především možnost malé země domáhat se práv proti světové velmoci a tedy růst významu těchto malých zemí ve světové ekonomice. Toho si lze všimnout i vzhledem k třetím stranám sporu, které s pomocí Antiguy mohly získat kompenzaci za porušení pravidel WTO členským státem. Zároveň jsou zde patrny také negativní výsledky procesu, neboť USA se vyhnuly nepříznivým ustanovením pod podmínkou poskytnutí kompenzace, jejichž získání může státu Antigua působit komplikace způsobem jejich stanovení. Pokud se na věc podíváme ze strany USA, podařilo se jim obhájit veřejnou morálku a zájem o omezení podvodů, praní špinavých peněz a sázení mladistvých. Výsledek sporu nakonec vyřešily upuštěním od svých závazků v seznamu závazků připojených GATT a kompenzací protistraně i třetím stranám. Zároveň však tento případ dokázal tak silnému státu jako je USA, že i pro něj platí závazky WTO a nutnost podřídit se řešení sporů v rámci této organizace. Stejně jako můžeme vidět ve výše uvedeném případu, rozvojové země jsou stále aktivnějšími členy v systému řešení sporů. Od roku 1995 byly stěžovateli ve více než třetině sporů a žalovanou stranou ve zhruba dvou pětinách případů. Rozvojové země iniciovali spory jak proti vyspělým, tak proti rozvojovým zemím. V roce 2001 tvořily stížnosti rozvojových členů dokonce 75 % všech stížností. Nicméně nejméně rozvinuté země nebyli dosud stranou sporu, častá je však účast rozvojové země jako třetí strany, která poskytuje těmto státům cennou zkušenost. 100 Z výše uvedeného vyplývá, že ve většině sporů byla dosud stěžovatelem i žalovanou stranou vyspělá země. Ačkoli tedy většinu členů WTO představují rozvojové země, využívají vyspělé země systému řešení sporu nepoměrně více. Nesmíme však zapomínat na podstatnou věc – tito členové, kteří jsou převážně stranami sporu, zároveň zastupují nejvíce celosvětového obchodu. Často mají velmi 99

Viz WOHL, I. The Antigua-United States Online Gambling Dispute. [on-line].United States International Trade Commission: Journal od International Commerce and Economics [cit. 2012-03-22] Dostupné z: 100 Viz Developing countries in WTO dispute settlement: 11.1 Developing country Members in dispute settlement — theory and practice. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-26]. Dostupné z:

39

široké obchodní vztahy pokrývající všechny sektory zboží a služeb a představují také velký objem obchodu (co se týká množství i hodnoty). Tyto obchodní vztahy pak zvyšují pravděpodobnost, že z překážek obchodu vznikne nový spor, neboť vzhledem k významu dané transakce je obchodující členský stát ochoten jej prostřednictvím WTO řešit. Tato skutečnost pak vlastně ukazuje důvod nižšího zapojení rozvojových zemí. Menší objem obchodu, který je možná ovlivněn překážkou ze strany jiného členského státu, nemusí být vždy důvodem pro investování tak velkého množství času a finančních prostředků, jaké si žádá řešení sporu přes WTO. 101 Ačkoli se tedy systém řešení sporů považuje jako možnost domáhat se svých práv také jako slabší člen sporu, aktivní účast velkého množství rozvojových zemí navzdory výhodám nebyla dosud velká. Je totiž zřejmé, že rozvojové země snažící se vytěžit výhody ze systému čelí značnému množství překážek. Rozvojové země, především ty malé, například často nemají dostatečné množství specializovaných odborníků, kteří by se vyznali ve spletitosti práva WTO nebo procesu řešení sporů.102 Rostoucí množství spisů vydaných Panelem a Odvolacím orgánem ztěžují úředníkům možnost orientovat se ve věcných i procesních aspektech práva WTO. Zároveň je pro malou zemi často složité vybrat pro spor jednoho ze svých několika úředníků, pro kterého nebude lehké už jen držet krok s celou šířkou problematiky WTO. Jeden spor přitom může úředníka zaměstnávat až dva roky. 103 Pro rozvojového člena může být také těžké přestát ekonomickou újmu způsobenou překážkou obchodu, kterou uplatňuje druhý člen po celou dobu řešení sporu. Pokud taková překážka narušuje exportní příležitosti rozvojové země a je v nesouladu s WTO, může trvat až dva nebo tři roky, než od ní druhá strana upustí a uvede svá opatření do souladu s právem WTO. 104 Nicméně možnost rozvojové země využít výhod systému řešení sporu tu je, záleží pak už jen na rozhodnutí dané země, zda je to pro ni v daném případě efektivní. 101

Viz Developing countries in WTO dispute settlement: 11.1 Developing country Members in dispute settlement — theory and practice. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: 102 Viz NOTTAGE, H. Developing Countries in the WTO Dispute Settlement System. [on-line]. GLOBAL ECONOMIC GOVERNANCE PROGRAMME, GEG Working paper 2009/47, leden 2009. [cit. 2012-0225] Dostupné z: 103 Viz Developing countries in WTO dispute settlement: 11.1 Developing country Members in dispute settlement — theory and practice. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: 104 Viz tamtéž.

40

Cílem práce bylo nejen přiblížení hlavního významu činnosti organizace WTO, způsobu jejího fungování a základních principů, ale hlavně průběhu řešení sporů z teoretického i praktického hlediska. Zároveň bylo ukázáno na skutečném sporu, který proběhl po roce 2000 mezi USA a malým rozvojovým státem Antigua a Barbuda, že teoretický postup při řešení sporů reálně probíhá i v praxi a byly na něm přiblíženy jednotlivé etapy. Prostřednictvím obsahu sporu lze opět připomenout, v čem spočívají hlavní zásady WTO a jejích dohod. Vzhledem k charakteru stran sporu – vyspělé i rozvojové ekonomice – může být na daný spor nahlíženo také jako na příklad fungování organizace směrem k méně rozvinutým ekonomikám, neboť tento systém řešení sporů by měl poskytnout možnost „slabším“ státům postavit se i těm „silnějším“, pokud dochází k porušování dohod a pravidel volného obchodu. V úvodu práce byla stanovena hypotéza, zda funguje systém řešení sporů ve WTO při uplatnění práv stejným způsobem pro rozvojové země jako pro ty vyspělé. Na základě rozboru daného případu lze říci, že hypotéza se potvrdila, neboť systém umožňuje všem členským státům domáhat se svých práv prostřednictvím mechanismu řešení sporů. Dokonce jsou pro rozvojové země stanovena výhodnější pravidla, kterých se tito členové mohou domáhat. Nicméně je třeba vzít do úvahy také další faktory (nedostatek kvalifikovaných úředníků, finanční prostředky, neschopnost země pomocí protiopatření donutit protistranu změnit předpisy, význam sporu pro danou ekonomiku atd.), které často způsobují nemožnost či neochotu rozvojového státu účastnit se sporu, řešení sporu prostřednictvím WTO pak pro ně může být neefektivním východiskem.

41

RESUMÉ Foundation of World Trade Organization as an institution regulating international transactions represents an important change for world trading system. Except extended coverage of trading areas,

WTO established new procedure regarding

settlement of disputes. Defined rules and principles can be enforced through this new dispute settlement system. This brings transparency and stability into business, because every member state knows what to expect. International rules set by member states as obligations for all members can be enforced by both – developed and also developing countries. That means a possibility for developing countries to claim also against a business partner with higher economic power. The number of developing countries as participants in dispute settlement through WTO dispute settlement system is still increasing. This thesis answers the question if the WTO system of dispute settlement functions really in the same way and effectively for developing countries as for the developed states. Despite of this transparent system developing countries still have to face many burdens – regarding lack of expertise or human resources, inability to enforce rules through retaliation or even identifying trade barriers. WTO principles and also the process of settling disputes are shown after theoretical part of the thesis in a practical case. The dispute about online gambling happened between United States and small developing country Antigua and Barbuda. Even if regarding Panel Report the small state won and Appellate Body upheld allmost all findings, United States were not willing to change own law into compliance with WTO rules. Therefore Antigua and Barbuda was allowed to suspend concessions as countermeasure against United States. This result shows possibility of the developing country to enforce WTO rules even against United States, nevertheless the impact on these two countries remains still ambiguous. Antigua and Barbuda has to face dificulties in reaching permitted level of retaliation, United States solved their situation by withdrawal from their WTO commitments for online gambling.

42

SEZNAM ZDROJŮ Publikace, právní předpisy [1] ROZEHNALOVÁ, N. Právo mezinárodního obchodu. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, ČR, a. s., 2010, 552 s. ISBN 978-80-7357-562-5. [2] ROZEHNALOVÁ, N. – VALDHANS, J. - ŘÍHOVÁ, K. KAPITÁN, Z. KYSELOVSKÁ, T. – SVOBODOVÁ, K. – ŠRAMKOVÁ, D. – ROZEHNAL, T. – VOJTOVÁ, T. – HAVLÍČEK, J. Právo Světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva. 1. vydání. Masarykova univerzita, 2010, 222 s. ISBN 978-80-210-5154-6. [3] ŠTĚRBOVÁ, L. Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. 61 s. ISBN 80-245-0120-0. [4] Provisional Central Product Classification. DEPARTMENT OF INTERNATIONAL ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIRS, STATISTICAL OFFICE OF THE UNITED NATIONS. ST/ESA/STAT/SER.M/77 (Série M, č.77). New York, 1991. [5] Ujednání o řešení sporů DSU. Ženeva: Světová obchodní organizace, 1994. [6] Vídeňská konvence o smluvním právu. Vídeň: United Nations: 1969. Treaty Series, vol. 1155, s. 331. [7] Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT 1947. [8] Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT 1994. Ženeva: Světová obchodní organizace, 1994. [9] Všeobecná dohoda o obchodu službami GATS. Ženeva: Světová obchodní organizace, 1994. [10] Všeobecná dohoda o obchodu službami GATS – seznam specifických závazků USA. GATS/SC/9, 15. dubna 1994 (94-1088). Elektronické prameny [11] A Unique Contribution. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-03]. Dostupné z:

43

[12] Antigua a Barbuda: Ekonomická charakteristika země. [on-line]. Ministerstvo zahraničních

věcí

české

republiky

[cit.

2012-02-26].

Dostupné

z:

[13] Antigua and Barbuda – Economy. [on-line]. QFinance [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: [14] Antigua Economic and Gambling Data. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-0218].

Dostupné

z:

[15] Antigua - United States WTO Internet Gambling Case. [on-line]. ANTIGUA WTO [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: [16] Background Note: Antigua and Barbuda [on-line]. U.S.DEPARTEMENT OF STATE [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: [17] Country.

[on-line].

World

Bank

[cit.

2012-02-18].

Dostupné

z:

[18] Criteria for Identification and Graduation of LDCs. [on-line]. United Nations: Economic

and

Social

Council

[cit.

2012-02-26].

Dostupné

z:

[19] Developing countries in WTO dispute settlement: 11.1 Developing country Members in dispute settlement — theory and practice. [on-line]. World Trade Organization

[cit.

2012-02-26].

Dostupné

z:

[20] Developing countries in WTO dispute settlement: 11.2 Special and differential treatment. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: [21] Guide to reading the GATS schedules of specific commitments and the list of article II (MFN) exemptions. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z:

44

[22]

Historic development of the WTO dispute settlement system: 2.2 Major changes

in the Uruguay Round. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-03]. Dostupné

z:

[23]

International Trade Statistics – Knowledgebase. [on-line]. United Nations. [cit.

2012-03-22]

Dostupné

z:

[24]

Kolo jednání z Dohá a zemědělství. [on-line]. Evropský Parlament [cit. 2012-

03-03]. [25]

Members and Observers. [on-line]. World Trade Organization, aktualizováno

10.

2.

2011

[cit.

2012-03-04].

Dostupné

z:

[26] NOTTAGE, H. Developing Countries in the WTO Dispute Settlement System. [online]. GLOBAL ECONOMIC GOVERNANCE PROGRAMME, GEG Working paper

2009/47,

leden

2009.

[cit.

2012-02-25]

Dostupné

z:

[27] Overview: A navigational guide. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-0303].

Dostupné

z:

[28] Regulace sázení v EU: Přestane sázka na koníčky přes anglického brokera být zároveň i sázkou do loterie? [on-line]. Epravo.cz. Gambling [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: [29] Řešení obchodních sporů v rámci WTO. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-02-25]. Dostupné

z:


problematika/wto-reseni-obchodnich-sporu/1000487/56462/>

45

[30] Settling disputes. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: [31] SMITH, J. Inequality in international trade? Developing countries and institutional change in WTO dispute settlement. [on-line]. Vydal: Taylor & Francis, Ltd. Review of International Political Economy, Vol. 11, č. 3 (Srpen 2004), str. 542-573. [cit. 2012-02-25]

Dostupné

z:


content/uploads/2010/10/Inequality-in-International-

Trade-Developing-Countries-

and-Institutional-Change-in-WTODispute-Settlement.pdf> [32]

Světová obchodní organizace (WTO). [on-line]. Informační centrum OSN

v Praze

[cit.

2012-03-04].

Dostupné

z:


osn/specializovane-agentury/?i=134> [33] Světová obchodní organizace WTO [on-line]. MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ

ČR.

[cit.

2012-03-04].

Dostupné

z:

<

http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/wto_svetova _obchodni_organizace/index.html> [34] The History of Online Gambling. [on-line]. Online Gambling [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: [35] The process — Stages in a typical WTO dispute settlement cas: 6.3 The panel stage. [on-line].

World

Trade

Organization

[cit.

2012-02-03].

Dostupné

z:

[36] The process — Stages in a typical WTO dispute settlement case: 6.7 Implementation by the “losing” Member. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-02-03].

Dostupné

z:

[37] The process — Stages in a typical WTO dispute settlement case: 6.10 Countermeasures by the prevailing Member (suspension of obligations). [on-line]. World

Trade

Organization

[cit.

2012-02-03].

Dostupné

z:



46

[38] The WTO Agreements. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné

z:

[39] What we do. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: [40] What we stand for. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné

z:

[41] Who we are. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: [42] WOHL, I. The Antigua-United States Online Gambling Dispute. [on-line].United States International Trade Commission: Journal od International Commerce and Economics

[cit.

2012-03-22]

Dostupné

z:

[43] WTO: Rozvojové země iniciovaly skoro polovinu obchodních sporů. [on-line]. Hospodářské noviny, aktualizováno 6. 11. 2009 [cit. 2012-01-22] Dostupné z: [44] WTO Director-General: Pascal Lamy. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: [45] WTO legal texts. [on-line]. World Trade Organization [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: [46] Základní informace k WTO a DDA. [on-line]. BusinessInfo [cit. 2012-03-04] Dostupné

z:


problematika/zakladni-informace-k-wto-a-dda/1000487/39073/>

47

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Tabulky Tabulka 1 Přehled dohod WTO .................................................................................... 12  Tabulka 2 Délka trvání urovnání sporu ........................................................................ 14  Tabulka 3 Porovnání států Antigua a Barbuda a USA ................................................. 21  Tabulka 4 Část specifického závazku USA připojená k dohodě GATS....................... 30  Obrázky Obrázek 1 Antigua - Příjmy z online sázek (v mil. $) .................................................. 24 Obrázek 2 Průběh řešení sporu………………………………………………………..26

48