PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA TRESTNÍHO PRÁVA. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Drogové delikty a jejich řešení Martin Krob 2006

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA TRESTNÍHO PRÁVA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Drogové delikty a jejich řešení Martin Krob 2006

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Drogové delikty a jejich řešení zpracoval sám a uvedl všechny použité prameny.“

2

Obsah

Rejstřík zkratek ……………………………………………………………………………… 3 1. Úvod ………………………………………………………………………………………4 2. Historie právní úpravy drogových trestných činů …………………………………….6 2.1. Rakousko-uherská monarchie …………………………………………………………6 2.2. „První“ republika …………………………………………………………………………6 2.3. Právní úprava po druhé světové válce ………………………………………………..7 2.4. Držení drog dle trestního zákona č. 140/1961 sb. do 31.12.1998 …………………8 2.5. Drogové trestné činy po novele TrZ provedené zák. č. 12/1998 Sb. ………………9 2.6. Drogové trestné činy v zamýšlené rekodifikaci ………………………………………11 3. Rozbor skutkových podstat …………………………………………………………….17 3.1. Rozbor skutkové podstaty § 187 Zákona č. 140/1961 Sb. …………………………17 3.2. Rozbor skutkové podstaty § 187a Zákona č. 140/1961 Sb. ……………………….19 3.3. Rozbor skutkové podstaty § 188 Zákona č. 140/1961 Sb. …………………………21 3.4. Rozbor skutkové podstaty § 188a Zákona č. 140/1961 Sb. ……………………….21 4. Charakteristika drogové scény v České republice …………………………………..23 4.1. Popis jednotlivých druhů drog …………………………………………………………23 4.1.1. Drogy přírodní ………………………………………………………………………23 4.1.2. Drogy polysyntetické ………………………………………………………………23 4.1.3. Drogy syntetické ……………………………………………………………………23 4.2. Prekursory a pomocné látky …………………………………………………………..23 4.2.1. Prekursory ………………………………………………………………………….24 4.2.2. Pomocné látky ……………………………………………………………………..24 4.3. Drogový trh v České republice………………………………………………………..25 4.3.1. Domácí drogy a výrobci …………………………………………………………..25 4.3.2. Drogy ze zahraničí ………………………………………………………………...26 4.3.3. Drogové exporty …………………………………………………………………...28 5. Drogová trestná činnost v České republice …………………………………………29 5.1. Specifika v různých oblastech ČR …………………………………………………...31 5.1.1. Hlavní město Praha ……………………………………………………………….31 5.1.2. Středočeský kraj …………………………………………………………………..32 5.1.3. Jihočeský kraj ……………………………………………………………………..34 5.1.4. Plzeňský a Karlovarský kraj ……………………………………………………..35 5.1.5. Ústecký a Liberecký kraj …………………………………………………………36 5.1.6. Královehradecký a Pardubický kraj ……………………………………………..38 5.1.7. Kraje Jihomoravský, Zlínský a Vysočina ……………………………………….38 5.1.8. Olomoucký a Moravskoslezský kraj …………………………………………….39 6. specifika kriminalistických postupů při drogové trestné činnosti …………………41 6.1. Zásady komunikace s osobou pod vlivem OPL ……………………………………41 6.2. Problematika odhalování drogové trestné činnosti ………………………………..43 7. Závěr ……………………………………………………………………………………44 Příloha č. I …………………………………………………………………………………..46 Příloha č. II ………………………………………………………………………………….47 Příloha č. III …………………………………………………………………………………48 Seznam použité literatury …………………………………………………………………49 Summery …………………………………………………………………………………….50

3

Rejstřík zkratek: OSN

- Organizace spojených národů

TrZ

- Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon

OPL

- Omamné a psychotropní látky

TrŘ

- Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním

Sb. z. a n.

- Sbírka zákonů a nařízení

ř.z.

PČR

PČR NPC SKPV GŘC

- Říšský zákon

- Policie České republiky

- Národní protidrogová centrála - Generální ředitelství cel

4

1. Úvod

Problematika drog a drogové kriminality, s níž se zejména v poslední

době stále častěji a obtížněji potýkáme, nepřišla z neznáma. Tento problém má své hluboké historické, sociální a i geopolitické kořeny.

Česká republika, po společenských změnách v roce 1989, se pro

svoji polohu ve středu Evropy začala považovat a nadále se považuje za ideální tranzitní zemi při přepravě drog, ale i jiných druhů zboží.

Již v roce 1980 vyslovil ředitel Selce OSN pro omamné látky, pan G.

M. Ling, názor že:“Je známou skutečností, že každá země využívaná jako tranzitní prostor nezákonné přepravy drog se dříve nebo později

setká s rozptylem omamných látek ohrožující její vlastní státní příslušníky.“

Rozmach drog v České republice ale nemůžeme připisovat jen

tomu, že se naše země stala tranzitní zemí při nezákonném obchodu s drogami.

Již před rokem 1989 byly v České republice komunity uživatelů drog.

Tyto komunity ale byly spíše uzavřené tím, že výrobci si vyráběli drogu jen pro sebe a pro okruh svých nejbližších kamarádů a známých.

Mnoho těchto osob se ale podařilo za jejich trestnou činnost odsoudit. Po plošné amnestii krátce po společenských změnách v listopadu 1989 bylo z věznic propuštěno mnoho lidí, kteří měli s výrobou a distribucí

drogy velké zkušenosti. Tito později zjistili, že touto činností si lze

poměrně rychle a s minimálním rizikem vydělat značné finanční částky. Proto se také vrhli na výrobu drog a jejich následnou distribuci ve větším. Postupně si zařizovali laboratoře a společně s dalšími osobami

začali vyrábět a distribuovat drogy, zejména pak pervitin, který si následně získal přízeň velkého množství uživatelů drog a to pro jeho snadnou dostupnost na nelegálním drogovém trhu.

Později se do České republiky začaly dostávat i zahraniční drogy,

zejména pak heroin, dále pak kokain a jeho deriváty a v neposlední řadě i tzv. taneční drogy jako jsou tablety extáze a tripy LSD. Nesmíme

ale zapomenout ani na marihuanu, která je velmi oblíbenou drogou mladších uživatelů.

5

Současně s nárůstem drog a drogové kriminality na našem území,

museli na tuto situaci reagovat i orgány činné v trestním řízení, tedy orgány policie, státní zastupitelství a také soudy.

Postupně se na policejních útvarech zřizovaly specializované

problematiky „toxi“. Policisté pracující na této problematice svojí

mravenčí prací pronikali a i dále se snaží pronikat do skupin výrobců a distributorů drog a svojí další činností pak mapují činnost jednotlivých pachatelů této trestné činnosti.

Na vzniklou situaci v oblasti drogové problematiky museli reagovat i

zákonodárci, kteří různými novelami jak trestního zákona, trestního řádu, ale i dalších souvisejících právních předpisů, umožnili orgánům

činným v trestním řízení uplatňovat razantnější postupy a metody při odhalování nejen tohoto druhu trestné činnosti.

6

2. Historie právní úpravy drogových trestných činů

2.1. Rakousko-uherská monarchie

Na našem území se problematika trestně právních deliktů,

souvisejících s drogami, datuje již od padesátých let 19. století, tj. od období rakousko-uherské monarchie, nikoliv ovšem tak, jak má na mysli součastné trestní právo.

Zákon č. 117/1852 ř.z., zákon o zločinech, přečinech a

přestupcích se již dotýkal problematiky jedů a léčiv. Jednalo se však

spíše o úpravu živnostenského podnikání, tj. o postih provinění proti tehdejším předpisům, upravujícím nakládání s léčivy a jedy. Trestný byl neoprávněný prodej léčiv

vnitřních a zevních (§354), nedbalost

v chování a oddělení jedu (§368) a zanedbání dohledu nad jedovatou látkou (§370).

Co se týče podávání drogy, trestným bylo tzv. „užívání odvaru

z makovic při dětech“ (§ 337). V této souvislosti však hrozil trest pouze v případě, že nastalo těžké poškození na těle nebo usmrcení

následkem podávání této látky. Pachateli zde hrozil trest za přestupek

ve formě vězení od 1 až do 6 měsíců, v případě smrti pak šlo o tzv. přečin, který se trestal tuhým vězení od 6 měsíců do 1 roku (§336).

Tento způsob trestání se vztahoval i na osoby, které se neopatrně chovaly při vykuřování sírou a při užívání narkotizujících prostředků (§336 písm. d). Zajímavou úpravu citovaný zákon taktéž obsahoval,

pokud se týče provozování lékařství nebo ranhojičství bez povolení, kde zvláštní zřetel byl brán na skutečnost, že tato osoba užívala éterových par, tj. dopouštěla se narkotizování (§343).

Zákon o zločinech, přečinech a přestupcích se tedy zabýval

spíše tím, co můžeme dnes nazvat distribucí, přičemž tresty nebyly příliš vysoké. Držba a užívání OPL tedy trestné nebyly.

2.2. „ První „ republika

Rakousko-uherská trestněprávní úprava se zachovala až do

30. let 20. století, kdy významná změna nastala v souvislosti s přijetím

Mezinárodní opiové úmluvy a Úmluvy o omezení výroby a úpravy

7

distribuce omamných látek. Zákonem č. 29/1938 Sb., kterým se provádí

Mezinárodní opiová úmluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlášená pod č.

159/1922 Sb. z. a n., Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. června 1925, vyhlášená pod č. 147/1927 Sb. z. a n. a Úmluva o zamezení

výroby a úpravě distribuce omamných látek ze dne 13. června 1931, vyhlášená pod č. 173/1933 Sb. z. a n. (opiový zákon) byly obě úpravy

promítnuty do právního systému tehdejšího Československa. Zákon trestal v prvé řadě úmyslné vyrobení OPL, přípravu, zpracování, přepracování, přechovávání, prodej, uvedení do oběhu, nabídku, dovoz, vývoz nebo průvoz. Takové chování bylo kvalifikováno jako přečin a trestáno tuhým vězením od 3 měsíců do 3 let a peněžitým

trestem od 5.000,- do 50.000,- korun. Byl-li takový čin spáchán ve

velkém rozsahu, v rámci provozování živnosti nebo za takových okolností, že z toho vzešlo těžké poškození těla nebo smrt člověka nebo nebezpečí pro život nebo zdraví lidí ve větším rozsahu, hrozil

pachateli žalář od 1 do 5 let a peněžitý trest od 10.000,- do 100.000,korun (§ 19 odst. 1 citovaného zákona).

Trestná byla taktéž výroba, opatření, přechovávání nebo

přenechání nástroje nebo předmětu, který byl nepochybně určen k neoprávněné výrobě nebo k přípravě nebo k neoprávněné zpracování nebo přepracování OPL. Zde hrozil pachateli trest od 1 měsíce do 1

roku a peněžitý trest do 5.000,- korun (§ 19 odst. 2 citovaného zákona). Pojem „omamné prostředky“ – později „omamné látky“ – upřesňovaly prováděcí vyhlášky.

Jak vidno, zákon již v podstatě zakotvoval jednotlivé trestné

činy obdobně, jak je zná současná právní úprava, přičemž nerozlišoval mezi držením drogy pro sebe či pro jiného.

2.3. Právní úprava po II. Světové válce

Poválečná právní úprava již zařadila drogové delikty přímo do

rámce trestního zákona. Šlo o dva drogové delikty, a to nedovolenou

výrobu a držení omamných prostředků a jedů. Tomu, kdo bez povolení vyrobil, dovezl, vyvezl, jinému opatřil nebo přechovával omamné

prostředky nebo jedy, hrozil trest odnětí svobody v trvání až tří let (§

8

197 odst. 1), v případě, že se pachatel dopustil takového jednání ve větším rozsahu nebo výdělečně nebo jím způsobil smrt člověka nebo

těžkou újmu na zdraví mnoha lidí, mohl být potrestán odnětím svobody v trvání 1 roku až 5 let (§ 197 odst. 2). Výroba, přechování předmětu

určeného k neoprávněné výrobě omamných prostředků a jedů byla trestána odnětím svobody v trvání až 2 let (§ 198).

2.4. Držení drogy dle trestního zákona č. 140/1961

Sb. do 31.12.1998

Trestní zákon č. 140/1961 Sb. víceméně přejal předchozí

trestněprávní úpravu. Dle ust.

§ 187 odst. 1 byl postihován ten, kdo

bez povolení vyrobil, dovezl, vyvezl, jinému opatřil nebo přechovával

omamné prostředky nebo jedy. Za toto jednání mohl být potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo

peněžitým trestem. Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby byly v § 187 odst. 2 vyjádřeny tak, že trestem odnětí svobody na dvě léta až osm let měl být pachatel potrestán, jestliže tento čin spáchal

jako člen organizované skupiny, získal jím značný prospěch nebo takovým činem způsobil těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt.

Trestný čin dle ust. § 188 tr. zák. postihoval pachatele, který vyrobil, sobě nebo jinému opatřil anebo přechovával předmět způsobilý k nedovolené výrobě omamných prostředků nebo jedů, a to trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem.

Tato právní úprava platila až do novely trestního zákona,

provedené zákonem č. 175/1990 Sb., kdy s účinností od 1.7.1990 byly

skutková podstata trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zákona

upravena tak, že se vztahovala nejen na omamné látky a jedy, ale i na

psychotropní látky, a dále odstraňovala trestní postih přechovávání pro sebe, neboť dle této novelizace muselo být přechovávání omamné nebo psychotropní látky i jedu vykonáváno pro jiného.

9

2.5. Drogové trestné činy po novele trestního

zákona, provedené zák. č. 12/1998 Sb.

Novela trestního zákona, provedená zák. č. 112/1998, se dotkla

všech skutkových podstat, upravujících tzv. drogové trestné činy. S účinností od 1.7.1998 byla skutková podstata § 187 – nedovolené

nakládání a přechovávání OPL - zpřesněna, jednak pokud se týče dalších způsobů nakládání s OPL a jednak pokud jde o další předměty,

se kterými je neoprávněně nakládáno. Dále byl podstatně zpřísněn trestní postih za spáchání tohoto tr. činu, přičemž byly rozšířeny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, které byly také

rozčleněny do více odstavců. Skutková podstata § 188, týkající se výroby OPL byla rozšířena i na vyrobení, opatření nebo přechovávání

předmětu určeného k výrobě přípravku, obsahujícího omamnou či psychotropní látku a současně byl zpřísněn postih za tento trestný čin.

Konečně u trestného činu šíření toxikomanie, upraveného v ust. § 188a byl zpřísněn postih za tento trestný čin.

Další podstatnou změnou bylo i přidání § 187a, který trestá držení

omamné nebo psychotropní látky a jedu i pro vlastní potřebu ve větším

než malém množství. Pro upřesnění byla vydána tabulka, která uvádí orientační hodnoty většího než malého množství těchto látek.

Novela přinesla také další výraznou změnu, neboť s účinností

od 1.1.1999 opětovně zakotvila trestnost přechovávání omamné nebo psychotropní látky nebo jedu v množství větším než malém pro sebe.

Dle předkladatelů novely si tuto změnu vyžádala zejména

vázanost ČR mezinárodními úmluvami. Ministerstvo vnitra ČR taktéž považovalo za důležitý argument ulehčení důkazní situaci při prokazování trestné činnosti distributorů drog, kteří se dosud hájili poukazem na skutečnost, že drogu, která u nich byla nalezena, mají pro vlastní potřebu.

V roce 1997 předložila Poslanecké sněmovně po letech diskusí

a několika poslaneckých návrzích novelizací „(proti)drogové legislativy“

vláda České republiky návrh novelizace tzv. drogové legislativy (§§187

až 188a TZ), skládající se z dlouhodobě připravované novely

10

Ministerstva spravedlnosti ČR coby garanta legislativního procesu,

doplněné Ministerstvem vnitra ČR o ustanovení, zavádějící trestnost držení drog pro vlastní potřebu a tím implicitně i jejich užívání.

Právě toto ustanovení se v průběhu projednávání novelizací na

parlamentní

půdě

nejkontroverznější.

i

ve

veřejném

Vznítilo

prostoru

ukázalo

vzrušenou

diskusi

jako

o

následcích kriminalizace držení nelegálních drog pro vlastní potřebu ve vztahu k léčebné péči o jejich uživatele, pro práci policie, o jejím

dopadu na primární, sekundární a terciární prevenci a v neposlední řadě též o zvýšení míry „právního nihilismu“ ve společnosti.

Výrazem těchto vyhraněných diskusí bylo veto Václava Havla z

5. Dubna 1998, jímž prezident vrátil zákon k projednání Poslanecké

sněmovně. Ta jej přijala v nezměněné podobě. Vláda České republiky v zájmu

předejití

implementace

možným

předmětných

negativním

jevům,

novelizací,

vyplývajících

zadala

z

Ministerstvu

spravedlnosti ČR úkol vypracovat analýzu možných negativních dopadů novelizací a návrh na jejich řešení. Tento materiál, nazvaný „Analýza

negativních dopadů novelizace trestního zákona (drogová kriminalita) s návrhy na opatření“ (Ministerstvo spravedlnosti ČR, 1998) a předložený ministrem Otakarem Motejlem, vláda dne 27. srpna 1998 přijala.

Současně přijala Meziresortní protidrogová komise Vlády ČR

záměr vědecky analyzovat dopady přijaté legislativní intervence.

7. prosince 1998 vzala Meziresortní protidrogová komise

(MPK) na vědomí záměr provést Projekt analýzy dopadů (PAD) nové drogové legislativy v ČR se zaměřením na zavedení trestnosti držení nelegálních drog pro vlastní potřebu; na vědomí vzala též rámcový

výzkumný plán; 30. března 1999 schválila MPK vyčlenění finančních prostředků na provedení studie PAD v roce 1999 a převzala nad

projektem formální garanci. 10. března 2000 schválila Meziresortní protidrogová komise vlády ČR plán dokončení projektu a vyčlenila pro něj prostředky.

11

2.6. Drogové trestné činy v zamýšlené rekodifikaci.

Nová rekodifikace Trestního zákona počítá i s odlišnými paragrafy

upravujícími drogovou trestnou činnost. Jedná se o tyto paragrafy: • • • • • •

§ 258 – Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a

psychotropními látkami a s jedy.

§ 259 – Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu

§ 260 – Nedovolené pěstování rostlin obsahující omamnou nebo

psychotropní látku

§ 261 – Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné

a psychotropní látky a jedu

§ 262 – Šíření toxikomanie

§ 263 – Společná ustanovení

Trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými

a psychotropními látkami a jedy (§ 261) osnova upravuje tak, aby zahrnoval i dále odůvodněné rozšíření znění. Doplňuje základní skutkovou podstatu v souladu s Úmluvou OSN proti nedovolenému

obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 62/1989 Sb.), která v čl. 3 smluvním stranám ukládá přijmout

taková opatření, která mohou být nezbytná k tomu, aby jako trestné

činy podle jejich trestního práva byly stanoveny, budou-li spáchány

úmyslně, též zhotovení, převážení nebo šíření zařízení a materiálů nebo látek uvedených v tabulce I a v tabulce II, pokud je známo, že jsou

určeny pro použití s cílem nedovoleného pěstování, výroby nebo zhotovení omamných nebo psychotropních látek [čl. 3 odst. 1 písm. a)

bod iv], držba zařízení nebo materiálů, nebo látek uvedených v tabulce II, pokud je známo, že se používají nebo jsou určeny k nedovolenému

pěstování, výrobě nebo zhotovování jakýchkoli omamných nebo psychotropních látek [čl. 3 odst. 1 písm. a) bod ii]. Důvodem pro

rozšíření trestního postihu na nedovolené užívání pomocných látek, uvedených v přílohách 10 a 11 zákona č. 167/1998 Sb., je skutečnost,

že např. anhydrid kyseliny octové, pomocná látka uvedená v příloze 10 je zneužívána při nezákonné výrobě heroinu, manganistan draselný,

pomocná látka uvedená v příloze 10 je zneužívána při výrobě kokainu

12

atd. V rámci mezinárodních projektů, označených Operation Topaz pro sledování anhydridu kyseliny octové a Operation Purple pro sledování manganistanu draselného, je monitorován pohyb těchto pomocných

látek od výrobce až po konečného uživatele a kompetentní orgány

zasílají informaci před uskutečněným vývozem, který je odsouhlasen kompetentním orgánem země dovozu. Zacházení se všemi pomocnými

látkami uvedenými v přílohách 10 a 11 podléhá registraci (výroba, dovoz a vývoz).

U tohoto trestného činu osnova dále odstraňuje přepínání

trestní represe u některých okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby

zavedením

spodních

hranic

množství

takových

látek

poskytovaných osobám mladším patnácti a osmnácti let [§ 261 odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. d)]. Zvlášť přitěžující okolnosti vztahující se

k prospěchu byly na základě požadavků praxe upraveny tak, aby se vztahovaly nikoli k získání takového značného prospěchu nebo

prospěchu velkého rozsahu, ale již jen k úmyslu takový prospěch

získat, který bude možno dovozovat z množství omamné nebo psychotropní látky nebo jedu.

U trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a

jedu (§ 262) bylo realizováno praxí požadované rozdělení omamných a

psychotropních látek na „měkké“ a „tvrdé“. Na základě usnesení vlády

České republiky ze dne 14. listopadu 2001 č. 1177 a ze dne 22. ledna 2003 č. 88 byly drogy rozděleny do dvou kategorií podle míry jejich zdravotní

a

společenské

nebezpečnosti,

tj.

podle

negativních

zdravotních a společenských dopadů v důsledku jejich zneužívání. Podle návrhu Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. března 2003 č.j.

6898/03; OZP/4-179/2 byly do první nejlehčí skupiny zařazeny konopné

látky – kanabinoidy (rostlinné produkty obsahující THC). V návaznosti na seznamy omamných a psychotropních látek připojené jako přílohy 1 až 7 k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně

některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byly vymezeny tyto látky podle přílohy 3 – konopí a pryskyřice z konopí a podle přílohy 4 tetrahydrokanabinoly, všechny isomery a jejich

stereochemické varianty. Tyto látky byly zařazeny do odstavce 1,

13

zatímco ostatní látky byly zařazeny do odstavce 2. „Přechovávání ve

větším rozsahu“ zůstává okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby ve vztahu k oběma samostatným skutkovým podstatám podle odstavce 1 a 2. Dále byla u tohoto trestného činu doplněna okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, a to spáchání činu ve značném rozsahu.

Osnova zavádí v návaznosti na diferenciaci držení drog pro

vlastní potřebu podle typu drogy také novou skutkovou podstatu trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou

nebo psychotropní látku, neboť by měly existovat rozdílné sankce také

pro pěstování těchto drog za účelem samozásobitelství (tzn. že navazujícím krokem není distribuce a s tím související ohrožení zdraví

třetích osob) oproti sankcím pro „komerční“ pěstování, které díky privilegovanosti navrhovaného § 263 bude nadále postihováno jako výroba drogy.

Navrhovaná zákonná úprava je analogická k současnému

návrhu úpravy skutkové podstaty držení drog pro vlastní potřebu

a

stejně jako ona řeší odkazem na vládní nařízení v § 266 stanovení

pojmu větší množství a množství větší než malé a v daném případě i

druhu rostliny resp. houby – to mj. zajišťuje dostatečnou rychlost reakce na aktuální vývoj v epidemiologických trendech.

Zároveň takováto úprava naplňuje záměr vlády, vyjádřený

v usneseních vlády České republiky č. 1177/01 a 753/03, totiž legislativní rozdělení drog do dvou nebo tří skupin (bod 1 Přílohy

1177/01) a jeho zohlednění při rekodifikaci trestního práva hmotného (bod 4 Přílohy 1177/01). Vlastním smyslem je zachovat trestnost (držení a) pěstování psychotropních rostlin – a z nich zejména

nejčastěji pěstovaného konopí – pro vlastní potřebu, zároveň však aktivně

vyřadit

(vesměs

experimentální

a

rekreační,

tedy

„neproblémové“) konzumenty konopných drog (a dalších rostlinných

drog a hub) z účasti na trhu, na němž se vyskytují s komparativně významně nebezpečnějšími drogami typu heroinu, metamfetaminu, kokainu apod.

14

Privilegovaná skutková podstata § 263 umožňuje změkčit

trestní postih proti samozásobitelům psychotropních rostlin a hub přesně tak, jak jej měla na mysli vláda ve shora citovaném usnesení č. 1177/01.

Formulace privilegované skutkové podstaty nedovoleného

pěstování rostlin obsahující omamnou nebo psychotropní látku (srov. i § 266 odst. 3) umožňuje pak přísněji postihovat pěstování rostlin nebo hub, které obsahují psychotropní nebo omamné látky, které jsou

pěstovány pro výrobu (např. kokový keř atd.), a nikoli pro vlastní

potřebu. Na druhé straně ustanovení § 263 nekriminalizuje pěstování rostlin s psychotropním účinkem, které dosud žádnému zákonnému

omezení nepodléhají (jako je puškvorec, muškátový oříšek, petúnie atd.).

U trestného činu výroby a držení předmětu k nedovolené

výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (§ 264) osnova upřesňuje základní

skutkovou

podstatu

v souladu

s Úmluvou

OSN

proti

nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 62/1989 Sb.), a to ze stejných důvodů, které jsou

uvedeny v důvodové zprávě u § 261. Dále zde byla rozšířena sazba trestu odnětí svobody směrem dolů a upřesněny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby.

U šíření toxikomanie (§ 265) byly doplněny pouze okolnosti

podmiňující použití vyšší trestní sazby, spáchá-li pachatel tento trestný čin jako člen organizované skupiny a dopustí-li se tohoto trestného činu vůči osobě mladší patnácti let tak, aby tyto zvlášť ohrožené osoby byly proti takovému jednání zvýšeně chráněny.

Vymezení šíření toxikomanie navazuje na definici návykové

látky v § 414, podle níž se za návykovou látku považuje i alkohol;

naproti tomu se za návykové látky nepovažují jiné společensky

akceptovatelné látky, např. tabák, káva, čaj, čokoláda apod., na které

také může u člověka vzniknout návyk, ale na rozdíl od ostatních návykových látek nepříznivě neovlivňují psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.

15

Smyslem tohoto ustanovení není postihnout jednání, které je

vykonáváno se záměrem zmírnit negativní psychické, zdravotní a sociální dopady zneužívání návykových látek na jejich uživatele. To

odpovídá Národní strategii protidrogové politiky na období 2001 až 2004, neboť ta v kapitole 5. 3. 2. věnované cílům v oblasti léčby a harm reduction

negativních

stanoví

jako

sociálních

jeden

a

z dlouhodobých

zdravotních

dopadů

cílů: a

„Snížením

poškození

způsobovaných užíváním drog snížit s tím spojené společenské náklady.“ To souvisí i s terciální prevencí v oblasti sociální práce s

uživateli drog, kde mezi moderní techniky práce s uživateli patří např. výměna injekčních stříkaček a jehel nebo toxikologické testování některých drog (např. extáze). Terciální prevence není totiž orientována na omezování poptávky po drogách, nýbrž na minimalizaci škod a úmrtí způsobených drogami.

Vzhledem k potřebám praxe, když jen velmi obtížně se

sjednocuje postup orgánů činných v přípravném řízení trestním (viz rozdílné tabulky v závazném pokynu policejního prezidenta č. 39/1998

a v pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 6/2000) a judikatura

ohledně

jednotlivých

v zákoně

stanovených

množství

omamných a psychotropních látek a jedů, což má za následek nejednotnost v postupu orgánů činných v trestním řízení, osnova v § 266 zmocňuje vládu, aby vládním nařízením stanovila, jaké je množství

větší než malé, větší rozsah, značný rozsah a velký rozsah u omamných látek, psychotropních látek a jedů, určení rostlin nebo hub, obsahujících omamnou nebo psychotropní látku a jaké je množství větší než malé, větší rozsah a značný rozsah ve smyslu § 263.

Jako již několikrát i při schvalování této osnovy se spustila

velká diskuze zda kriminalizovat či nekriminalizovat tzv. měkké drogy

jako je například marihuana. Dle mého názoru mého názoru by dekriminalizace této drogy byla velkou chybou. Podle názoru spousty laické i odborné veřejnosti je tato droga neškodná, ale je vědecky prokázáno že i marihuana a její pravidelné užívání způsobuje značné

zdravotní problémy. Dalším důvodem je to, že marihuanu lze považovat

za takzvanou startovací drogu. Dnešní mládež začne právě u kouření

16

marihuany, ale postupně přechází na drogy tvrdší ať už pervitin

popřípadě heroin, protože účinky marihuany už se jím nezdají takové jaké by chtěli aby byly.

Myslím si, že i výše trestní sazby u těchto trestných činů by

měla být daleko vyšší než je tomu doposud nebo i zamýšlené rekodifikaci. Berme

v úvahu,

že se

jedná

o

velice

závažnou

organizovanou trestnou činnost se kterou je spojena ještě další trestná činnost jako je například prostituce, krádeže a podobně. Nehledě na to, že vysoké finanční zisky z prodeje drog slouží k financování další trestné činnosti převážně velmi závažného charakteru. Ať už se jedná o

obchod s lidmi popřípadě obchod se zbraněmi. Vezměme si příklad z některých zemí převážně v Latinské Americe, kde je trestní sazba za pašování nebo výrobu i minimálního množství drogy srovnatelná s trestní sazbou například za vraždu. A to v řádu několika desítek let.

Nové znění trestního zákona by mělo umožnit i snadnější

zařazování nových látek na seznam omamných a psychotropních látek a jedů, který je přílohou zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a

o změně některých dalších zákonů, což si myslím je velice přínosná věc, protože v dnešní době je uvádění těchto látek na seznam velice pomalé a zdlouhavé.

17

3. Rozbor skutkových podstat

3.1. Rozbor skutkové podstaty § 187 Zákona č.

140/1961 Sb.

Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně společnosti a

lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku a prekursory.1

Pojem neoprávněně vyrobí se rozumí nejen průmyslová nebo

řemeslná výroba, ale i jakékoli jiné zhotovení nebo vytvoření omamné

nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursoru nebo jedu neoprávněným subjektem.

Jde tedy o jakýkoliv proces, kromě produkce, jež umožňuje získání

některých z uvedených látek, přičemž zahrnuje rovněž čištění a přeměnu těchto látek v jiné takové látky. Pouhé vypěstování takových rostlin, které slouží k nedovolené výrobě jedu, omamné nebo

psychotropní látky, je opatřením předmětu určeného k nedovolené

výrobě jedu, omamné nebo psychotropní látky ve smyslu § 188 odst. 1 TrZ.

Trestná je výroba takové látky i pro vlastní potřebu.2 Dikce jinak

jinému

opatří se

vztahuje

jen

k předcházejícímu

prodeji,

ale

nevztahuje se k výrobě, byť ta může také sloužit k opatření takové látky nebo prostředku. To vyplývá i z toho, že uvedená dikce se již logiky věci

nemůže vztahovat obdobně k vývozu, dovozu, průvozu nebo nabídce, kde nejde o opatřování, ale o další nakládání s již opatřenou látkou

nebo předmětem. Správnost tohoto závěru pak logicky plyne i z toho, že zákonodárce výslovně v ustanovení § 188 odst. 1 TrZ. Sankcionuje

opatření předmětu k výrobě nejen jinému, ale i sobě, přičemž by bylo nelogické, aby trestně sankcionoval opatření si předmětu určeného

k výrobě takové látky pachatelem, ale současně by již nebyla

1

JUDr. SOTOLÁŘ, A. a kol. Tr.činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti ČR., 2002. Stránka 55 2

ŠÁMAL, P., a kol. Trestní zákon. Komentář, C.H. BECK, 2001 s. 1004 a násl.

18

sankcionována samotná výroba, pokud by pachatel vyráběl takovou látku nebo předmět pro svoji potřebu.

Dovozem se chápe režim, při kterém dovozce dopravuje omamné

a psychotropní láky, přípravek je obsahující, prekursor či jed

pocházející z cizího státu přes státní hranici do České republiky.

Vývozem se rozumí režim, při kterém uvedené látky opouštějí Českou republiku přes státní hranici. Průvozem je potom režim, při kterém tyto

látky vstoupí přes hranici do naší republiky a po určité době jsou přes hranici opět dopraveny do zahraničí.

Nabízením se rozumí jednání, kterým pachatel projevuje ochotu

některou omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující

omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed poskytnout

jinému. Nabídka bude nejčastěji směřovat k prodeji, ale může to být i nabídka obdarování, půjčení apod. I když zákon používá výraz nabízí, z kterého by mohlo být dovozováno, že se tak musí stát opakovaně,

postačí k naplnění tohoto znaku ve smyslu § 187 TrZ i jediná nabídka jakéhokoli množství.

Zprostředkováním se rozumí jakékoliv zajištění kontaktu mezi

jednotlivými osobami zabývajícími se nakládáním s omamnou nebo psychotropní

látkou,

přípravkem

obsahujícím

omamnou

nebo

psychotropní látku, prekursorem nebo jedem, jestliže předmětem je dodání takové látky.

Pojem prodá, nelze chápat v občanskoprávním smyslu, neboť

nabídka je zde trestná samostatně jako zvláštní znak skutkové podstaty, a proto uvedený pojem vyjadřuje situaci, kdy prodávající již

některou omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující

omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed odevzdal kupujícímu za dohodnutou peněžní protihodnotu

Pod pojmem neoprávněně jinak jinému opatří se rozumí

neoprávněné obstarání jedu, omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo

19

prekursor jinému jiným způsobem než je výslovně uvedeno v § 187 odst. 1 TrZ, tedy například darováním, výměnou za jinou věc apod.

Přechováváním je jakýkoli způsob držení jedu, omamné nebo

psychotropní

látky,

přípravku

obsahujícího

omamnou

nebo

psychotropní látku nebo prekursoru. Pachatel nemusí mít uvedenou látku přímo u sebe, ale stačí že ji má ve své moci. Po subjektivní stránce

se vyžaduje úmysl. Jde o ohrožovací

trestný čin, a proto je trestný čin podle § 187 TrZ dokonán již vyrobením, dovezením, provezením, nabízením, zprostředkováním,

prodáním nebo jiným opatřením jinému nebo přechováváním pro jiného, pokud se tak děje neoprávněně.3

3.2. Rozbor skutkové podstaty § 187a Zákona č.

140/1961 Sb.

Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně společnosti a

lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami. Jde o snahu postihnout držení těchto látek v množství větším než malém i pro

vlastní potřebu, byť se to výslovně v ustanovení § 187a odst. 1 TrZ nezdůrazňuje, ale vyplývá to ze srovnání se zněním § 187 odst. 1 TrZ, který postihuje přechovávání těchto látek pro jiného.

Ustanovení § 187a TrZ je značně problematické vzhledem k tomu,

že tato skutková podstata dopadá především na ty, kteří jsou pouhými

konzumenty drog, včetně těch, kteří jsou na droze natolik závislí, že je na ně třeba pohlížet jako na nemocné. V těchto případech nelze

očekávat, že ustanovení § 187a TrZ bude skutečným řešením drogové problematiky.

Přechováváním ve smyslu § 187 a TrZ je jakýkoli způsob držení

omamné nebo psychotropní látky nebo jedu bez povolení. Pachatel nemusí mít takovou látku přímo u sebe, ale postačí, že ji má ve své

moci. Na délce doby přechovávání nezáleží, avšak délka trvání 3

JUDr. SOTOLÁŘ, A. a kol. Tr.činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti ČR., 2002. Stránka 59

20

přechovávání bude mít význam pro stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.

Pojem bez povolení je třeba vykládat obdobně jako pojem

neoprávněně v ustanovení § 187 odst. 1 TrZ.

Přechovávání podle § 187a TrZ musí být vykonáváno pro sebe,

neboť přechovávání pro jiného je postihováno ustanovením § 187 TrZ. Ustanovení § 187a TrZ je subsidiární privilegovanou skutkovou podstatou ve vztahu k ustanovení § 187 TrZ.

Po objektivní stránce se vyžaduje úmysl. Jde opět o ohrožovací

trestný čin, a proto je trestný čin podle § 187a TrZ dokonán již přechováváním, pokud se tak děje bez povolení.

Vedle jiných otázek spojených se zavedením této skutkové

postaty do trestního zákona, je v současné době základním problémem

vyložit pojem „ množství větší než malé omamné nebo psychotropní

látky“, který je základním pojmem pro trestní odpovědnost a současně je znakem odlišujícím trestný čin od přestupku podle § 30 odst. 1 písm. j) Přestupkového zákona.

Ze znění zákona není zcela jasně zřejmé na jakou okolnost je

vázáno uvedené vyjádření množství omamné nebo psychotropní látky. Množství větší než malé může být chápáno v různém smyslu,a to jako: •

vyjádření

hmotnosti

přechovávané

omamné

nebo

psychotropní látky, zpravidla v přepočtu na její čisté množství

• •

vyjádření jejího účinku na psychiku člověka či na jeho

celkový zdravotní stav

vyjádření její finanční hodnoty.

Tyto možnosti uvažujeme ve vztahu k jednotlivým druhům

omamných a psychotropních látek, které se z uvedených hledisek liší. Přitom by se zřejmě mělo přihlížet i k povaze zájmů, k jejichž ochraně je

ustanovení § 187a TrZ určeno, a to i vzhledem k jeho systematickému

zařazení do hlavy čtvrté zvláštní části trestního zákona mezi trestné

21

činy obecně nebezpečné, pro které je typické, že je jimi ohrožen široký okruh chráněných hmotných i nehmotných statků.4

3.3. Rozbor skutkové podstaty § 188 Zákona č.

140/1961 Sb. vyplývá

Objektem je zájem na ochraně proti možnému ohrožení, které z nekontrolovaného

nakládání

se

jedy,

omamnými

a

psychotropními látkami a přípravky obsahující omamnou a psychotropní látku.

Objektivní stránka spočívá v tom, že vyrobí, sobě nebo jinému

opatří a nebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu.

Subjekt je obecný, vyznačen slovem kdo.

Subjektivní stránka vyžaduje úmyslné zavinění.

Předměty určené k výrobě jsou nejen přístroje, jiná zařízení a

jejich součásti, ale i suroviny, které jsou podle své povahy způsobilé a zároveň určené k takové výrobě

Jde o úmyslný ohrožovací trestný čin, který je dokonán již

vyrobením nebo opatřením anebo přechováváním předmětu určeného k výrobě takové látky nebo přípravku.

3.4. Rozbor skutkové podstaty § 188a Zákona č.

140/1961 Sb.

Objektem je zájem na ochraně před zneužíváním jiné

návykové látky než je alkohol, tedy ochrana života a zdraví osoby. Objektivní stránka je spatřována

odstavec 1 ve svádění jiného ke zneužívání jiné návykové

látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje, anebo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří 4

JUDr. SOTOLÁŘ, A. a kol. Tr.činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti ČR., 2002. Stránky 66 - 67

22

odstavec 2 ve spáchání činu uvedeného v odstavci 1 vůči

osobě mladší než osmnáct let, nebo spáchá-li takový čin tiskem,

filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

Subjekt je obecný, vyznačen slovem kdo.

Subjektivní stránka vyžaduje zavinění úmyslné.

Formy svádění nejsou v zákoně blíže vymezeny, proto mohou

být jakékoli. Totéž platí o formách podporování, které rovněž zákon

blíže nespecifikuje. Jednak se může jednat o podporování fyzické, jakým je jakékoliv opatření této návykové látky, opatření injekční stříkačky apod. Dále o podporování formou psychické pomoci např. je

spatřováno v radě, utvrzování v předsevzetí zneužívání návykové látky apod.

Podněcováním se rozumí projev, kterým pachatel zamýšlí

vzbudit u jiných osob rozhodnutí nebo náladu k zneužívání návykových

látek jiných než alkohol. Na rozdíl od svádění zde není projev pachatele zaměřen na konkrétní osobu, i když i zde jeho snaha míří k vyvolání zneužívání látek u těch, jímž je jeho projev určen.

Šíření je další jednání k rozšíření zneužívání návykových látek

jiných než alkohol (může jít např. o vyzývání osob, které látky zneužívají, aby své návyky a postoje dále šířili).

23

4. Charakteristika drogové scény v České republice

Obecně lze říci, že všechny drogy jsou zdraví škodlivé.

Relativně méně škodlivé jsou drogy přírodní, škodlivější pak jsou drogy

polysyntetické a syntetické. Jedná se převážně o poškození jater a mozku, u těkavých látek dochází k rozleptání sliznic. A nedílnou

součástí jsou poté i psychické poruchy, které se začnou při dlouhodobějším užívání dostavovat. Jedná se například o halucinace, vidiny a podobně.

4.1. Popis jednotlivých druhů drog 4.1.1. Drogy přírodní

V této skupině jsou zařazeny canabis, opium a lístky keře koky,

což jsou všechno drogy , které se vyskytují přirozeně ve formě

rostlinné. Tyto druhy drog jsou jediné, které lze připravit bez pomoci chemikálií. Mezi přírodní drogy se zařazují například lístky keře koka, marihuana, různé druhy halucinogenních hub a podobně.

4.1.2. Drogy polysyntetické

Do této skupiny jsou zařazeny drogy, které se nacházejí

v přírodních

produktech,

ale

musí

být

zpracovány

chemickým

procesem, aby je bylo lze přeměnit z jejich přírodního stavu do použitelné drogy.

Jedná se například o kokain vyráběný z lístků keřů koky nebo

heroin vyráběný přes několik chemických kroků z opia.

4.1.3. Drogy syntetické

Tyto drogy jsou plně vyráběny z chemických ingrediencí. Jedná

se zejména o amfetamin a jeho deriváty (metamfetamin, MDMA) a LSD.

4.2. Prekursory a pomocné látky Jestliže

ke

každé

nelegální

výrobě

drog

potřebujeme

chemikálie, proč tedy chemikálie rozčleňujeme do dvou kategorií?

24

Obecně můžeme říci, že prekursory a pomocné látky jsou

substance obecně používané při výrobě takových komodit, jako jsou například parfémy, pigmenty a farmaceutické produkty. Nicméně díky jejich

odpovídajícím

chemickým

vlastnostem

v nelegálních laboratořích při výrobě drog.

jsou

využívány

4.2.1. Prekursory

Prekursory jsou do značné míry specifické a určující pro výrobu

té či oné drogy. Každý prekursor je sám o sobě vestavěn do vyrobené

drogy a každý se značnou měrou podílí na konečné molekulární

struktuře této drogy. To znamená, že bez určitého prekursoru se nedá vyrobit konkrétní druh drogy.

Přesný pojem prekursor je uveden v § 2 písm. c) zákona č.

167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. Uvedené ustanovení uvádí pojem prekursor následovně:

Prekursorem je látka uvedená v příloze č. 9 tohoto zákona,

jakož i roztok nebo směs v jakémkoliv fyzikálním stavu obsahující jednu

nebo více látek uvedených v příloze č. 9 tohoto zákona, kromě látek uvedených v § 1 odst. 2 tohoto zákona.

Prekursory jsou tedy látky uvedené v příloze č. 9 zákona č.

167/1998 Sb., o návykových látkách.

4.2.2. Pomocné látky

Pomocné látky dělíme na dvě kategorie, a to na rozpouštědla a

reakční činidla. Ačkoliv jsou tyto chemikálie při výrobě drog důležité,

jejich použití je méně specifické a určující pro výslednou produkci drog.

Mohou být totiž snadno nahrazeny jinými chemickými látkami při dosažení

stejného

konečného

produktu.

Pomocné

látky

jsou

chemikálie, které jsou rozšířeny po celém světě a běžně se používají v různých odvětvích chemického průmyslu.

Pomocné látky jsou pak uvedeny v příloze č. 10 zákona č.

167/1998 Sb., o návykových látkách.

25

a)

rozpouštědla

Jedná se o tekutá média, v kterých jsou chemikálie rozpouštěny

za účelem vzájemných reakcí. b)

reakční činidla

Jsou to chemikálie, které jsou potřebné k přeměně prekursoru na

drogu. Do této kategorie patří takové látky, jakými jsou kyseliny a zásady.

4.3. Drogový trh v České republice

Společně se změnami spektra zneužívaných drog můžeme na

české drogové scéně pozorovat i změny ve struktuře drogového trhu. Zájem o drogy a tím i jejich uživatelů roste. Úměrně roste i počet jejich dodavatelů. Krátce po změně společenského zřízení v České republice

byla vyhlášena plošná amnestie, která do ulic vrhla spoustu lidí,

odsouzených za drogové trestné činy. Řada z nich tak využila svých předchozích zkušeností a vrátila se k výrobě a distribuci drog.

To vše ve spojení se stále rostoucí aktivitou, organizovaností a

brutalitou zahraničních a domácích zločineckých skupin vytváří velice vhodné

podmínky

pro

nelegální

drogové

aktivity,

rozvoj

trhu

s omamnými látkami v České republice a zapojení našeho území do mezinárodních zločineckých aktivit. Množství a dostupnost drog na nelegálním českém trhu stále roste.5

4.3.1. Domácí drogy a výrobci

Drogy distribuované na českém černém trhu pocházejí jednak

z tuzemských zdrojů a jednak ze zahraničí. Rokem 1989 končí u nás

období relativně uzavřených toxikomanských komunit, vyrábějících drogy pouze pro sebe a své známé. Řada z výrobců drog, zejména

pervitinu a braunu, si záhy uvědomila, že mohou slušně vydělávat.

Nízké výrobní náklady, dostupnost potřebných surovin a laboratorních 5

NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha : KLP, 1997, str. 247

26

aparatur a relativní jednoduchost přípravy učinily z pervitinu zboží, o jehož výrobu se začali zajímat i lidé, kteří se v drogové oblasti dosud

neangažovali a pervitin ani neužívali. Výroba pervitinu, původně soustředěná do Prahy a velkých průmyslových měst, se začíná

rozšiřovat i do dalších částí České republiky. Droga se začíná vyrábět ve stále lépe vybavených laboratořích a to v množství nejméně 100

gramů. Z tohoto důvodu také výrobci pervitinu, kteří do této doby

využívali k výrobě různé farmaceutické výrobky s obsahem efedrinu, začínají pervitin vyrábět výhradně z efedrinu, s čímž souvisel i nárůst úniků efedrinu přímo z výroby.6

Na nelegálním českém trhu postupně pervitin získal pozici

nejčastěji zneužívané drogy, kdy cena jednoho gramu této drogy se na

nelegálním trhu pohybuje v rozmezí 600,- Kč až 1.000,- Kč a to v závislosti na odebraném množství pervitinu.

Postupně toxikomané přestávají zneužívat drogy typu braun a

různá fermaka, a přecházejí na pervitin, který se užívá jak nitrožilně, tak i šňupáním.

4.3.2. Drogy ze zahraničí

Česká republika,vzhledem ke své poloze ve středu Evropy, se

v průběhu devadesátých let dvacátého století stala významnou tranzitní

zemí a významnou křižovatkou při přepravě drogy z jihovýchodní Evropy dále do dalších zemí, zejména na západ od našich hranic.

Již v roce 1980 vyslovil ředitel Sekce OSN pro omamné látky,

pan G.M. Ling názor, že:“Je známou skutečností, že každá země

využívaná jako tranzitní prostor nezákonné přepravy drog se dříve nebo později setká s rozptylem omamných látek ohrožujícím její vlastní státní příslušníky.“

Tento názor se počátkem devadesátých let dvacátého století

beze zbytku vyplnil.

Nejznámějším tranzitem drogy přes území České republiky pak

byla Balkánská cesta, po které do České republiky a dále pak do

6

NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha : KLP, 1997, str. 247 - 249

27

Spolkové republiky Německo a dalších zemí, proudily desítky kilogramů heroinu.

Vzhledem

ke

skutečnosti,

že

Česká

republika

se

stala

významnou součástí nejen tzv. Balkánské cesty, se na našem území

začal objevovat i heroin, který toxikomané na počátku devadesátých let dvacátého století, téměř neznali. Z počátku se cena jednoho gramu

heroinu pohybovala kolem 3.000,- Kč za jeden gram. Proto také tuto

drogu užívali movitější lidé. Heroin se zpočátku distribuoval v cigaretách s tabákem a především se kouřil. Později, se zvýšenou dostupností heroinu, se cena jednoho gramu pohybovala kolem 1.000,- Kč za jeden

gram a toxikomané začali heroin užívat více a především nitrožilně. Na heroin vzniká poměrně rychle závislost a tak nejsou vyjímkou toxikomané, kteří užívají dva a více gramů heroinu denně.

Česká republika se také stává cílovou zemí pro tzv. africkou

hašišovou trasu a tzv. nizozemskou LSD trasu.7

Droga LSD je mezi mládeží také velmi populární. Prodává se na

různých párty a diskotékách a klubech. LSD se prodává v tripech, což jsou papírky napuštěné účinnou látkou LSD, ale byly zaznamenány také tzv. mikrotripy, což jsou malé granule.

Marihuana je velmi populární mezi mládeží. V současné době se

již pomalu upouští od pěstování marihuany v běžných podmínkách a

stále ve větší míře se marihuana pěstuje hydroponním způsobem za

stálých podmínek. Takto pěstovaná marihuana má zvýšený obsah

účinné látky THC. Jedná se o nejčastěji zneužívanou drogu v České republice,

Stejně tak se Česká republika stává cílovou zemí pro drogu

extáze. Extáze bývá často nazývána jako „taneční droga“, kdy se jedná

o tablety s obsahem účinné látky MDMA, která se podle současných informací vyrábí převážně v Nizozemí. Užívání této drogy je rozšířeno zejména mezi mládeží na diskotékách, tanečních párty.

V neposlední řadě se do České republiky dostává i kokain. Tato

droga původem zejména ze zemí Latinské Ameriky, je stále záležitostí 7

NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha : KLP, 1997, str. 250

28

zejména luxusních barů, erotických podniků a podobných zařízení vyšších cenových skupin. Velký zájem je o kokain mezi podnikateli a

lidmi s nadprůměrnými příjmy a také mezi tzv. zlatou mládeží. Cena jednoho gramu kokainu se podle zjištěných poznatků pohybuje kolem 2.500,- Kč až 3.000,- Kč.

4.3.3. Drogové exporty

Do České republiky se drogy jen nedováží, ale dokonce se

z České republiky vyváží do zahraničí.

Pervitin si koncem dvacátého století získal velkou popularitu

v zahraničí. Zejména v pohraničních oblastech, ale i na dalších místech České republiky, se vyrábí pervitin, který je následně vyvážen zejména

do Spolkové republiky Německo, ale i do Rakouska. Vzhledem k tomu,

že ale české policejní orgány se tomuto problému začaly věnovat, začalo docházet i k tomu, že samotní výrobci jezdí do zahraničních laboratoří vyrábět pervitin pro tamní distributory, který pak sami zahraniční distributoři prodávají s podstatně vyšším ziskem, než by prodali pervitin dovezený z České republiky.

29

5. Drogová trestná činnost v České republice

Situaci v oblasti zneužívání nelegálních návykových látek a

drogové kriminality na území České republiky v roce 2005 lze charakterizovat zejména následujícími skutečnostmi: •

K nelegální výrobě metamfetaminu jsou ve velké míře

zneužívány volně dostupné léky, zejména MODAFEN, PARALEN a

NUROFEN STOPGRIP, které obsahují množství pseudoefedrinu do 30 mg v jednotce lékové formy. •

Stále převládá trend užívání konopných produktů mladými

lidmi, kteří vzhledem k celospolečenskému klimatu v České republice nepokládají tyto produkty za zdravotně či sociálně nebezpečné. •

V rámci legislativních aktiv pokračují rekodifikační práce

na trestním zákoníku, který by měl nabýt účinnosti 1.1.2007. Dochází mimo jiné k zavedení privilegované skutkové podstaty nedovoleného

pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku a k diferenciaci přechovávání omamných a psychotropních látek a jedů

(OPL) podle jednotlivého typu OPL. Ve vztahu ke konopným produktům

lze z tohoto pohledu hovořit o nenápadné, skryté legalizaci, byť jsou v této souvislosti užívány termíny jako dekriminalizace apod. •

Postupně se začíná naplňovat širší definice pojmu extáze,

kterou lze charakterizovat jako všechny nezákonně vyráběné lékové přípravky (tablety, kapsle, želatinové tobolky, čípky atd.) obsahující látky, které podléhají kontrole nebo jsou zakázány zákonem. •

Objevují se nové látky, které nejsou uvedeny v přílohách

k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách – byly zachyceny tablety extáze, které obsahují účinnou látku MCPP a které domácí konzumenti vzhledem k charakteristickému vzhledu nazvali „duhovky“. •

V roce 2005 došlo k výraznému nárůstu zneužívání a

nelegální distribuce SUBUTEXU, se kterým se nelegálně obchoduje a tablety jsou zpravidla jednotlivě prodávány dalším uživatelům za

několikanásobně vyšší cenu, než za kterou je osoba na lékařský

30

předpis zakoupí v lékárně. Také dochází k porušování pravidel substituční léčby, kdy si uživatelé aplikují Subutex nitrožilně. •

Ve většině krajů byla zaznamenána zvyšující se poptávka

po kokainu, tedy droze, která na pomyslném žebříčku cen na nelegálním trhu zaujímá nejvyšší příčku. •

Dochází k prodeji drog nízké kvality, zejména u heroinu se

koncentrace účinné látky v jednotlivé dávce při koncové distribuci pohybuje přibližně kolem 5 až 10%. •

Množí se informace týkající se obchodu s ketaminem.

Tato látka je v praxi používána jako veterinární anestetikum a

není

uvedena v přílohách k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. •

Byla opakovaně zjištěna nelegální výroba opiátu, slangově

•

Nadále

označovaného jako „braun“, z léčiv obsahujících kodein. Jugoslávie, kteří jsou

vzrůstá

počet

pachatelů

původem

z bývalé

zapojeni do organizace nelegálního dovozu

efedrinu z Balkánu, výroby metamfetaminu a jeho následné distribuce

do zahraničí, zejména Spolkové republiky Německo, zvýšila se míra jejich zapojení do nelegálního obchodu s kokainem, který je rovněž dopravován po tzv. Balkánské cestě. •

V rámci uspokojování potřeb drogového trhu dochází

v důsledku uvolnění kontrol na státních hranicích po vstupu České republiky do Evropské unie k tzv. drogové turistice, která se projevuje

například vývozem metamfetaminu v jednotlivých dávkách z našeho území do Německa či dovozem extáze v menších i větších množstvích z Nizozemí. •

Pachatelé nejen organizované trestné činnosti věnují

značné úsilí změnám způsobů páchání trestné činnosti a používají

přitom stále dokonalejší prostředky, aby ztížili své odhalení.

•

Řada osob, proti kterým směřují aktivity Policie České

republiky, je díky svým zkušenostem z projednávání dřívější trestné

činnosti seznámena s metodami a prostředky práce policie a proto je

31

odhalování a zejména prokazování jejich trestné činnosti velice komplikované.

5.1.Specifika v různých oblastech ČR 5.1.1.Hlavní město Praha

Hlavní město Praha si v oblasti drogové kriminality nadále

udržuje mezi jednotlivými regiony České republiky jedno z předních míst. Oblastí nejvíce zatíženou prodejem a zneužíváním drog je

centrum Prahy. Pozitivní dopad na otevřenou drogovou scénu v centru města mělo opatření k zesílení výkonu služby Policie České republiky

v závěru roku 2005, kdy došlo k výraznému omezení výskytu uživatelů drog a související trestné činnosti, zejména distribuce omamných a

psychotropních látek, v oblasti Václavského náměstí. Mezi další problémové lokality v Praze však patří širší centrum města, velká zábavní centra a dopravní uzly.

Zde je páchána uvedená trestná

činnost především příslušníky romského etnika, kteří se ve velké míře zabývají zejména pouliční distribucí omamných a psychotropních látek.

Tato činnost je prováděna menšími, uzavřenými skupinami osob, které jsou dobře organizovány, projevuje se zde jistá hierarchie řízení. Z dosavadních

zjištění

vyplývá,

že

takto

působící

skupiny

se

nezaměřují pouze na trestnou činnost v oblasti drogové problematiky, v širším kontextu také úzce kooperují se skupinami zabývajícími se i

jinou trestnou činností, zejména majetkového charakteru. Mezi další

problémové lokality patří taktéž sídliště, kde se koncentrují skupiny

mládeže a dochází zde ve větší míře ke zneužívání drog a k další

trestné činnosti s tím spojené, zejména majetkového charakteru. Celkově je distribuce a konzumace drog rozšířena ve všech částech území hlavního města Prahy včetně periferních oblastí.

Zaznamenávány jsou stále nové trendy v pouliční distribuci

omamných a psychotropních látek, zvyšování konspirace, využívání pomocníků a různých technických prostředků. Zjištěny byly informace o

existenci pevné struktury seskupení Vietnamců, kteří se zabývají hydroponickým pěstováním marihuany s vysokým obsahem THC (až

20%), a to nejen v malých, domácích pěstírnách, ale hlavně ve velkých

32

uzavřených prostorách, schopných produkovat řádově tisíce rostlin několikrát ročně. Prodejem takového množství rostlin se zvýšeným

obsahem THC jsou uvedené struktury Vietnamců velice dobře finančně

zajištěny. Využívají proti pronikání policie do svých objektů nejen

fyzické hlídky, ale i techniku, přičemž výstupy od pozorovatelů i z technických zařízení si analyzují a vyhodnocují s cílem odhalit aktivity státních orgánů, případně konkurenčních skupin. a

Na pražské drogové scéně jsou nejrozšířenějšími omamnými

psychotropními

látkami

metamfetamin,

marihuana

a

heroin.

V posledním období došlo ke zvyšování konzumace kokainu, který začal být cenově dostupnější. Jeho distribuce byla zaznamenána

v centru města v hernách a barech. Výroba metamfetaminu je z velké

části prováděna z alternativních zdrojů – volně prodejných léčiv, např.

MODAFENU. Výrobny omamných a psychotropních látek se také

přesouvají do okrajových částí území hlavního města (zahrádkářských

kolonií apod.) či zcela mimo ně. Byl zaznamenán také způsob výroby

metamfetaminu za využití mobilních laboratoří ve volné přírodě, krátkodobě pronajatých bytech, sklepních nebo půdních prostorech.

Další významnou skutečností na pražské drogové scéně je nárůst zneužívání léku SUBUTEX, který měl původně sloužit jako substituční

náhražka heroinu a přispět tak ke snížení nepříznivých sociálních dopadů uživatelů opiátů. V současné době se SUBUTEXEM nelegálně

obchoduje a jeho původní funkce se zcela vytrácí. Dále přetrvává trend nízkého věkového průměru konzumentů, kteří kvůli potřebě drogy páchají zejména majetkovou trestnou činnost, aby si zajistili potřebné finanční prostředky (především se jedná o prosté krádeže). Pokračuje

nárůst spotřeby syntetických drog u mladých lidí, který je spojen převážně s taneční a hudební scénou.

5.1.2.Středočeský kraj

Ve Středočeském kraji má velký vliv na drogovou kriminalitu

blízkost a dostupnost hlavního města a provázanost výrobců i dealerů

drog v regionu s pražskou drogovou scénou, kde existuje rozsáhlá síť distributorů s velkou fluktuací osob a s tím spojenou anonymitou

33

páchání této trestné činnosti. Řada pachatelů tzv. drogových trestných činů,

pocházejících

metamfetaminu

z Prahy,

zpravidla

využívá

osamocené,

k nedovolené

opuštěné

výrobě

objekty

ve

Středočeském kraji, trestnou činnost páchá současně na území několika okresů a v souběhu s dalšími, zejména majetkovými trestnými činy.

Nejvíce zneužívanými a nejproblémovějšími mezi zneužívanými

omamnými a psychotropními látkami jsou metamfetamin a heroin u dospělých, zatímco u dětí a mladistvých převažuje cannabis, ale i u nich se vyskytuje metamfetamin. Distribuce drog osobami mladšími 18

let se v roce 2005 vyskytla téměř ve všech okresech Středočeského kraje. Nejčastěji jde právě o cannabis – marihuanu. Marihuana pochází převážně z vlastní výroby, tzn. jedná se látku o méně kvalitní s nízkým

obsahem THC, případně je dovážena, nejčastěji z Prahy. Heroin se

dováží z Prahy, Ostravy a Brna. Jako výchozí suroviny k výrobě metamfetaminu

jsou

používány

především

léky

s

obsahem

pseudoefedrinu (MODAFEN, NUROFEN STOPGRIP, PARALEN PLUS,

SOLUTAN), časté jsou i případy zneužívání léčiv na lékařský předpis.

V roce 2005 došlo k výraznému nárůstu zneužívání a nelegální

distribuce zejména SUBUTEXU. Mezi další zneužívané drogy patří extáze a těkavá rozpouštědla, především toluen. K distribuci omamných

a psychotropních látek je stále více používán internet. Výrobci drog používají mobilní „varny“, které jsou převáženy na různá místa. Největší

podíl na drogové kriminalitě v regionu mají Romové, kteří v současné době obchodují nejen s heroinem, ale prakticky se všemi dostupnými omamnými a psychotropními látkami.

V roce 2005 bylo ve Středočeském kraji odhaleno 41 výroben

metamfetaminu – v okresech Kladno (17), Mladá Boleslav (5), Praha-

východ (5), Kolín (7) Benešov (2), Mělník (1), Praha–západ (1), Rakovník (1), Beroun (1) a Příbram (1). Metamfetamin byl vyráběn z léčiv obsahujících pseudoefedrin. Hydroponní pěstování marihuany bylo zjištěno v okrese Praha–západ. V okresech Kolín, Nymburk a

Mělník byli zadrženi pachatelé distribuce heroinu. Ve 26 případech byla

34

zjištěna distribuce omamných a psychotropních látek do věznic – Vinařice, okres Kladno (15), Bytíz, okres Příbram (5) a Oráčov, okres Rakovník (6). V okresech Beroun a Praha–západ byla zjištěna

distribuce tablet extáze a v okresech Praha–východ výroba drogy braun. Případy inhalace toluenu byly zjištěny v okresech Kutná Hora a

Příbram. V okrese Mladá Boleslav zavraždili sourozenci, kteří byli uživateli drog, svou matku. V okrese Kladno bylo zjištěno náhlé úmrtí

19leté ženy, která před smrtí užila metamfetamin a cannabis. V okrese Benešov spáchal sebevraždu zastřelením uživatel omamných a

psychotropních látek, v okrese Praha – východ mladiství pachatelé nitrožilně aplikovali omamné a psychotropní látky nezletilé dívce.

5.1.3. Jihočeský kraj

Nejvíce zneužívanou drogou je v Jihočeském kraji metamfetamin.

Výroba této psychotropní látky je v regionu sporadická, jedná se spíše o tzv. “domácí vařiče“, kteří jsou schopni tuto látku vyrobit ve značně

omezeném množství, přičemž jako výchozí surovinu používají volně dostupné léky obsahující pseudoefedrin. Větší část metamfetaminu je dovážena zejména ze severních Čech a částečně z Prahy.

Pokračuje trend poklesu uživatelů heroinu, tyto osoby přechází

ve většině případů na náhražky užívané při substituční léčbě drogové závislosti na opiátech (METADON, SUBUTEX).

Cannabis je pěstován jednak tzv. outdoorovým způsobem na

soukromých políčkách, ale i v různých objektech, kde je používána hydroponní technologie. Jedná se ale o spíše menší objemy

pěstovaných produktů. Mírně se v tomto roce opět zvýšila poptávka po tzv. syntetických drogách, zejména pak po extázi. K jejich zneužívání dochází převážně v průběhu tzv. “technopárty”, avšak jejich pořádání

není zdaleka tak masivní, jako v jiných regionech České republiky. Ostatní

omamné a psychotropní látky jsou v Jihočeském kraji

zastoupeny jen velice sporadicky.

Obchod s metamfetaminem je organizován převážně občany

České republiky s kriminální minulostí, a to zpravidla drogového charakteru. Částečně jsou v této oblasti činní i Romové. Přetrvává

35

zájem cizinců (převážně z Rakouska) o tuto látku, avšak jednotlivé odběry se pohybují v řádech gramů, maximálně desítek gramů, přičemž převažuje zájem o metamfetamin vyrobený z efedrinu. Za ten jsou

zahraniční klienti ochotni platit i finanční částky vyšší než 2 000 Kč za 1 gram. Tyto obchody jsou zpravidla doprovodným jevem při poskytování

sexuálních služeb v pohraničí. V průběhu roku se potvrdily signály o

aktivizaci cizinců, zejména pak ze států bývalé Jugoslávie, kteří byli vytlačeni z jiných částí České republiky a kteří se snažili v minulém

období usadit v Jihočeském kraji, přičemž jejich činnost dle dosud

zjištěných informací směřuje k zapojení se do tranzitu heroinu po tzv. Balkánské cestě. Uvedená komunita využívá výhodné zeměpisné polohy regionu k rozvoji vztahů s obdobnými komunitami v sousedním

Rakousku a Spolkové republice Německo. Celkově přetrvává trend obchodování v malém rozsahu, kdy jednotliví odběratelé omamných a

psychotropních látek raději jedou k dodavateli častěji a pro menší odběry, čímž si snižují ztráty při případném zadržení policií.

5.1.4. Plzeňský a Karlovarský kraj

Mezi nejčastěji zneužívané omamné a

psychotropní látky

v regionu patří zejména metamfetamin, heroin, extáze a marihuana. Mezi mládeží však převažuje zejména zneužívání marihuany. V oblasti

přírodních a polosyntetických drog (zejména u heroinu) byl u trestné činnosti, spočívající v exportu omamných a psychotropních látek do Spolkové republiky Německo, zaznamenán trend, kdy jsou opakovaně zasílány menší zásilky řádově do 100 gramů (větší množství je raději

rozděleno na menší části). V poslední době také dochází k tomu, že si pro omamné a psychotropní látky osobně jezdí odběratelé ze Spolkové

republiky Německo nebo jimi osobně najmutí kurýři. Tento způsob

vývozu je rozdílný od předchozích let, kdy zpravidla export drogy do zahraničí organizovali a zajišťovali dodavatelé z České republiky.

V oblasti syntetických drog a prekursorů lze zejména u

metamfetaminu konstatovat stejný trend, jaký byl popisován u vývozu

heroinu do Spolkové republiky Německo v předchozím odstavci. Ze záchytů na hraničních přechodech, především Rozvadově, byla v roce

36

2005 zaznamenána zvýšená aktivita v dovozu tablet extáze a

marihuany z Holandska, převážně občany České republiky. K dovozu

dochází jednak soukromými dopravními prostředky, ale hlavně pravidelnými autobusovými linkami z Holandska do České republiky.

Mimo dovozu extáze a marihuany z Holandska nebyl u

občanů České republiky

zaznamenán žádný výrazný nový trend

v drogové trestné činnosti. Z dalších občanů Evropské unie byla pouze,

jak bylo uvedeno, zaznamenána tzv. „drogová turistika“ občanů Spolkové republiky Německo. U etnických Albánců, působících v teritoriu Plzeňského a Karlovarského kraje, byly oproti předchozím

letům, kdy se prakticky výhradně zabývali obchodováním s heroinem,

zaznamenány zvýšené aktivity týkající se obchodů s dalšími drogami,

zejména metamfetaminem. Opakovaně bylo rovněž zaznamenáno zapojování Albánců i do místní distribuce, a to ve spolupráci s Romy.

Dochází i ke kontaktům Albánců s osobami vietnamské národnosti, spočívajícím ve vzájemné směně různých druhů omamných a

psychotropních látek – heroinu a metamfetaminu. Vietnamci se aktivně podílejí také na místní distribuci i mimo vietnamské etnikum a byly zjištěny i případy obchodu s občany Spolkové republiky Německo.

Romové se nadále podílejí zejména na místní distribuci různých druhů omamných a psychotropních látek, ale taktéž odběratelům z Německa.

na jejich prodeji

Po vstupu České republiky do Evropské unie je při vývozu a

dovozu omamných a psychotropních látek využíváno zmírnění kontrol na hraničních přechodech. Tím je sníženo riziko pro osoby zajištující jejich převoz přes státní hranici, a to zejména riziko spočívající v náhodném nálezu drogy při kontrole na hraničním přechodu.

5.1.5. Ústecký a Liberecký kraj

Nejvíce zneužívanými omamnými a psychotropními látkami v

regionu jsou metamfetamin, cannabis, extáze a v menším měřítku také heroin. Je zřejmý mírný vzestup nelegálního obchodu se syntetickými drogami.

37

Do obchodu s omamnými a psychotropními látkami na teritoriu

Ústeckého a Libereckého kraje jsou aktivně zapojeni Romové, kteří se

podílejí zejména na výrobě metamfetaminu a jeho další distribuci a tato trestná činnost je propojena i s dalšími aktivitami, např. prostitucí. Do výroby metamfetaminu se dále intenzivněji zapojují i organizované

skupiny osob z bývalé Jugoslávie, které se starají o přísun efedrinu, organizaci samotné výroby a následné distribuce. Metamfetamin

je

vyráběn

jednak

z léčiv

obsahujících

pseudoefedrin a také přímo z efedrinu. Pokud je metamfetamin vyráběn přímo z efedrinu, jedná se o výrobu v množství od desítek gramů až po

kilogramová množství. Nedostatek efedrinu po zastavení jeho výroby

v České republice se snaží pachatelé organizované trestné činnosti

vyřešit jeho dovozem ze zahraničí. Byly zajištěny vzorky efedrinu zejména ze Spolkové republiky Německo a ze zemí bývalé Jugoslávie. Přesto byl v lékárnách

zaznamenán výrazný nárůst prodeje volně

prodejných léčiv s obsahem pseudoefedrinu. Vlastní laboratoře na výrobu metamfetaminu jsou velice mobilní a výroba drogy probíhá

v některých případech i na odlehlých místech, byly zaznamenány i

případy, kdy první fáze výroby byla provedena ve volné přírodě a další fáze již v objektech. Metamfetamin je určen nejen pro domácí drogový

trh, ale zejména pro export do Spolkové republiky Německo. Je to

způsobeno především nárůstem počtu konzumentů metamfetaminu

v příhraničních oblastech Německa, kde je označován jako Krystal, ale zejména finančními zisky z prodeje Krystalu. Cena metamfetaminu

v České republice se pohybuje dle kvality a odebraného množství

v rozmezí 600 až 1200 Kč za 1 g, zatímco v Německu se cena pohybuje kolem 65 euro za 1 g. výrazně

Heroin je v Ústeckém a Libereckém kraji distribuován ve nižším

měřítku

než

v minulých

letech,

neboť

většina

problémových uživatelů drog preferuje spíše metamfetamin z důvodů nepříznivých stavů při abstinenčním syndromu u heroinu. Pachatelé

organizované a zvlášť závažné trestné činnosti reagují na tento stav částečnou změnou zaměření svých nelegálních obchodních aktivit na

38

metamfetamin, a to zejména na dovoz efedrinu do České republiky.

V oblasti heroinu tyto skupiny spíše zajišťují jeho transport do ostatních států Evropské unie. V roce 2005 byl zaznamenán nárůst spotřeby substitučního přípravku SUBUTEXU, který se projevil na nelegálním drogovém trhu v souvislosti s padělanými lékařskými recepty.

5.1.6. Královehradecký a Pardubický kraj

Nejvíce zneužívanou a zároveň nejoblíbenější drogou mezi

konzumenty je v Královéhradeckém a Pardubickém kraji metamfetamin. Převládá

jeho

výroba

z pseudoefedrinu,

získávaného

z volně

prodejných léčiv. Ve většině případů je zaznamenána tzv. domácí

výroba této drogy, kdy osoba výrobce je zároveň i distributorem, nebo

má kolem sebe skupinu osob, která distribuci provádí. Cena na nelegálním trhu se pohybuje dle odebraného množství, a to v rozmezí od 650 do 1000 Kč za 1 g. V poslední době se stále častěji objevuje

také metamfemin vyrobený z efedrinu – tzv. Krystal. O tento velmi kvalitní metamfetamin je velký zájem a jeho prodejní cena se pohybuje

v rozmezí od 900 Kč do 1000 Kč za 1 g. Hlavními odběrateli Krystalu jsou osoby ze Spolkové republiky Německo. Byly zjištěny informace o

dovozu efedrinu z Polska, určeného pro konkrétní odběratele, kteří z něj vyrobí metamfetamin, jenž je následně distribuován na území České republiky.

5.1.7. Kraje Jihomoravský, Zlínský a Vysočina

Nejvíce zneužívanou drogou v regionu je metamfetamin, který je

ve většině případů vyráběn a distribuován v menším množství. Výchozí

surovinou je pseudoefedrin z volně prodejných léčiv. Ve větším

množství se do Brna a celého teritoria jižní Moravy metamfetamin

dováží z Prahy a Ostravy, je vyroben z efedrinu a vykazuje větší kvalitu. Cena za 1 g metamfetaminu se pohybuje kolem 1000 Kč. Výrobou i distribucí se na území krajů zabývají většinou občané České republiky.

Nejproblémovějšími cizinci jsou v jihomoravském regionu

osoby z bývalé Jugoslávie. Tyto osoby pracují v přísně organizovaných

skupinách, které tvoří úzký a dlouhodobější spoluprací prověřený okruh

lidí, kde každý člen skupiny plní úkoly na určitém organizačním stupni.

39

S tím je spojena problematika získávání informací k těmto osobám.

Jejich drogová trestná činnost, vedle heroinu, spočívá v posledním

období zejména v organizování obchodu a dovozu kokainu do České republiky.

Ve

většině

případů

je

zaznamenán

dovoz

kokainu

z Holandska. Cena této drogy se v Brně pohybuje od 1600 do 2500 Kč za 1 g, přičemž při dovozu je cena asi kolem 35 euro za 1 g. Vzhledem

k vysoké ceně kokainu se tyto osoby zaměřují i na organizování výroby

a obchodu s metamfetaminem, který prodávají ve většině případů prostřednictvím občanů České republiky. Distribuce drog se neomezuje

pouze na jihomoravský region, ale probíhá na území celé České republiky. Osoby postavené výše v těchto skupinách disponují značně

vysokými finančními částkami. I nadále se projevuje snaha o investování do nemovitostí, zejména ve městě Brně.

5.1.8. Olomoucký a Moravskoslezský kraj Nejčastěji

zneužívanou

drogou

na

severní

Moravě

je

metamfetamin. Většina výrobců metamfetaminu využívá jako výchozí

surovinu pseudoefedrin z léků volně prodejných v lékárnách. Výrobců vyrábějících metamfetamin z čistého efedrinu je v současné době v regionu minimum. Byl však zaznamenán dovoz efedrinu ze zemí

bývalé Jugoslávie za částku kolem 60 000 Kč za 1 kg (nákupní cena v

bývalé Jugoslávii) a jeho následný prodej za cenu 180 000 až 210 000 Kč za 1 kg (na území České republiky). Do této trestné činnosti jsou zapojeny osoby z bývalé Jugoslávie. Z území severní Moravy je efedrin

dále distribuován na Slovensko a do severních Čech. Na území severní Moravy bylo v roce 2005 při dvou akcích II. oddělení NPC zajištěno 5 kg efedrinu a 1 kg metamfetaminu. Metamfetamin je dostupný v poměrně vysoké kvalitě, cenu si udržuje kolem 1 000 Kč za 1 g.

Další zneužívanou drogou na území severní Moravy je heroin.

Realizačními akcemi ve vietnamské komunitě došlo k částečnému

ochromení této distribuční sítě, významné místo však zaujala i komunita albánská. Přestože je distribuce heroinu utlumena, jsou zaznamenány

případy dovozu heroinu ze severu Čech a následná distribuce –

například při akci HEMA byli zadrženi dva etničtí Albánci, jeden občan

40

České republiky a zajištěno 120 g heroinu. Pro pouliční distribuci je

typická špatná kvalita, neboť heroin je před samotným prodejem dále

ředěn a obsah účinné látky se pohybuje kolem 10%. Tato droga je pak

prodávána mezi Romy i ostatní občany za cenu jako u kvalitního heroinu, t.j. 800 až 1000 Kč za 1 g.

41

6. Specifika kriminalistických postupů při drogové

trestné činnosti

6.1. Zásady komunikace s osobou pod vlivem OPL

Policista je zpravidla první, kdo při realizaci dodržování

právních norem přijde do přímého kontaktu s osobou, která je pod

vlivem návykové látky. To klade na jeho jednání vysoké nároky, neboť nevhodné chování policisty může lehce vyprovokovat konfliktní situaci,

která může u osoby pod vlivem návykové látky přerůst v agresi. Určit u osoby, že je pod vlivem návykové látky, není jednoduché a závisí na osobních zkušenostech policisty, na jeho úrovni znalostí základů psychologie a psychiatrie.

Vlastní komunikace s osobou pod vlivem návykové látky musí

být velmi obezřetná a cílevědomá. Při rozhovoru nebo pouhém setkání

s toxikomanem, který porušil zákon, vždy musí jednat z pozice autority. Intonace hlasu by měla být bez citového zabarvení, mimoverbální

projevy (mimiku, gestikulaci) používat v co nejmenší míře, protože i ty mohou být toxikomanem dekódovány jako projev agresivity proti jeho

osobě. Jednání policisty musí být klidné, bez emocí, bez nervozity a to by mělo být patrné i ze způsobu komunikace a z verbálního projevu. Při kontaktu je třeba dodržovat vždy bezpečnou vzdálenost.8

V průběhu prvotních úkonů nebo při zadržení (zajištění,

předvedení) osoby ovlivněné návykovou látkou musí být policista velmi ostražitý

z hlediska

své

bezpečnosti,

ale

i

z důvodu

zajištění

bezpečnosti nezúčastněných osob. Zásadou je jednat rychle a rázně. Toxikoman by měl být pod neustálým dohledem vzhledem k možným

suicidním (sebevražedným) tendencím, ale i z důvodu prevence jeho

možného útoku na policisty. Toto doporučení vychází ze základního poznatku, že psychika toxikomana je ovlivněna nebo trvale změněna a

jeho reakce jsou tedy nepřiměřené, neadekvátní situaci a hlavně předem neodhadnutelné. Téměř v jediném okamžiku může dojít

k brachiální (tělesné) agresi směřující na původce zla, kterým je z pohledu toxikomana právě policista. 8

CHMELÍK, J. Rukověť kriminalistiky. 1. vyd. Plzeň : Aleš Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. Stránka 252

42

Zákroky proti skupinám či komunitám toxikomanů jsou

obtížné a jedna malá

neopatrnost, nebo neprofesionálnost policisty může aktivovat

činnost celé této skupiny. Při zákroku by policisté měli vůči

toxikomanům užívat krátkých, důrazných a jasných pokynů a je-li to možné, vyhnout se fyzickému kontaktu. Pokud dojde k fyzickému

kontaktu mezi policisty a toxikomany a k aktivnímu užití donucovacích

prostředků, neměli by se zakročující policisté účastnit dalšího řízení a

komunikaci s toxikomany na útvarech policie by měli převzít další policisté.

Policista by měl při komunikaci s osobou, u které je důvodné

podezření na možné zneužívání návykových látek, být obezřetný a důsledný, samozřejmě v mezích zákona a etiky. Jakýkoliv ústupek a netaktický postup je totiž ihned touto osobou zneužit proti policistovi a

ke zmaření služebního úkonu. Vždy je třeba mít na mysli fakt, že

policista působí jako výrazný stresový faktor v životě toxikomana, který se proti tomuto zásahu do „svého světa“ brání. Zákroky proti závislým

osobám na OPL kladou daleko vyšší nároky na přípravu, rozbor taktiky

zákroku, větší nasazení sil a jejich precizní součinnost a spolupráci bez improvizací během vlastního zákroku. Mnohdy samotné místo, kde je

prováděn zákrok, je nebezpečné a zároveň velmi důležité z hlediska procesního zadokumentování jednotlivých důkazů.

Vždy se doporučuje využít všech zákonných prostředků, které

zajišťují bezpečnost policistů a ostatních osob. Dále více a lépe by se v těchto případech měla projevit spolupráce s odbornými lékaři a využití jejich stanovisek a doporučení v policejní činnosti. Policista, služebně zařazený

v rámci

Služby

kriminální

policie

a

vyšetřování

na

problematice drogové trestné činnosti, by měl také znát instituce v drogové oblasti (např. nízkoprahová zařízení, léčebny, komunity, detoxikační jednotky, krizová centra apod.) v blízkosti svého působení.

43

6.2.

činnosti

Problematika

odhalování

drogové

trestné

Při odhalovaní trestné činnosti spojené s nedovolenou výrobou a

držením omamných a psychotropních látek se ve značné míře požívají odposlechy telekomunikačního provozu. Je to nejčastější zdroj důkazů

proti pachatelům této činnosti. Neméně podstatnou roli hrají také tzv.

informátoři, kteří přinášejí prvotní informace o možné trestné činnosti a je již na pracovnících policie aby s touto informací naložili a rozkryli tak

možnou drogovou trestnou činnost. Nasazují se také další operativně pátrací prostředky jako jsou například GPS pro sledování podezřelých

aut při možné distribuci a prodeji drog, dále je to možnost nasazení agenta přímo do zločinného prostředí. Dále se využívá sledování

podezřelé zásilky od distributora k jejímu konečnému adresátovi a

popřípadě poté i předstíraný převod. Je nutno podotknout, že tato práce je velice složitá a namáhavá a vyžaduje spoustu úsilí a času.

44

7. Závěr

Na závěr bych se chtěl věnovat jakémusi shrnutí celé

problematiky, kterou jsem se v předešlých kapitolách zabýval.

Obecně je možno konstatovat, že problém drog v České

republice je stále palčivější a počet osob, které s nimi přicházejí do styku se neustále zvyšuje. Možnost získat a obstarávat drogy je stále jednodušší, s čímž souvisí i relativně nízká cena.

V průběhu odhalování a následně i v průběhu vyšetřování

tohoto druhu trestné činnosti naráží orgány činné v trestním řízení na řadu překážek, se kterými se musí vypořádat.

Orgány činné v trestním řízení, zejména orgány Policie České

republiky mají, podle současně platné legislativy, možnosti, které umožňují důkladné odhalování tohoto druhu trestné činnosti. Tyto možnosti lze v celé jejich míře využívat jen u specializovaných policejních útvarů, ale bohužel již ne tolik na základních policejních

útvarech, resp. Okresních ředitelstvích. Na těchto útvarech stále, bohužel, je hlavním měřítkem objasněnost nápadu trestné činnosti. Drogová trestná činnost je spíše trestnou činností „vyhledanou“.

Podle současné legislativní úpravy jsou, oproti době na

počátku devadesátých let minulého století, možné přísnější postihy za

drogovou kriminalitu, avšak toto je jen dílčí krok na dlouhé cestě

k řešení drogové problematiky. Dalším dílčím krokem by mohlo být i to,

že budou v využívány všechny zákonem umožněné sankce a to v co nejvyšší možné míře.

Problémem drogové kriminality se nezabývají pouze orgány

činné v trestním řízení. Tímto problémem se zabývají protidrogoví koordinátoři, různé nevládní organizace, ale i jiné orgány státní správy.

V české republice také existuje program pomoci drogově

závislým. Do tohoto programu jsou vkládány značné finanční prostředky a to na pomoc drogově závislým, kteří mají možnost si zdarma vyměnit

injekční stříkačky pro aplikaci drogy a podobně. Prostředky v těchto programech vynakládané by se rozhodně daly využít pro nemocné občany naší země, kteří si svoji nemoc nezavinili sami svoji

45

nerozvážností. Toxikoman, tedy osoba užívající drogy, si své jednání, tedy to, zda si drogu aplikuje či nikoliv, může dobrovolně rozmyslet.

Problém užívání drog totiž má ale i jiné důsledky, než jsou jen

důsledky finanční a zdravotní. Často se uživatelé drog uchylují k další

trestné činnosti a to zejména z důvodu, aby si touto trestnou činností obstarali prostředky k pořízení další dávky. Není to ale jen trestná činnost majetkového charakteru, ale v neposlední řadě i prostituce a další trestná činnost.

Boj proti drogám je dlouhodobý problém a bude nás všechny

stát mnoho úsilí, aby se podařilo drogový problém alespoň ustálit, případně omezit. Zbavit společnost drog není, podle mého názoru,

v dohledné době možné. Je ale možné, za využití všech možných

dostupných prostředků, a to jak preventivních, tak i represivních, problém drog jen postupně omezovat.

46

Příloha č. I.9 Orientační hodnoty malého množství omamných a psychotropních látek

Látka

Hmotnost (g)

Heroin

maximálně 0.3

Amfetamin

maximálně 0.5

Kokain

Metamfetamin

maximálně 0.5

maximálně 0.5

MDMA

maximálně 1.0

THC

maximálně 0.3

LSD

maximálně 0.0005

Maximálnímu množství omamné a psychotropní látky, které je uvedeno v tabulce, zpravidla odpovídá: Heroin - 10 dávek (zpravidla distribuováno v psaníčkách o hmotnosti kolem 100 mg, koncentrace 30% - obsah účinné látky se pohybuje od 8 do 30 %) Kokain - 10 dávek (zpravidla distribuováno v psaníčkách s obsahem cca 50 mg účinné látky, uvedené množství se vztahuje k hydrochloridu, u báze - cracku se určí přepočtem) Amfetamin - 10 dávek (zpravidla distribuováno v psaníčkách s obsahem cca 50 mg účinné látky) Metamfetamin - 10 dávek (zpravidla distribuováno v psaníčkách s obsahem cca 50 mg účinné látky) MDMA (extáze) - 10 dávek (zpravidla distribuováno v tabletách s obsahem cca 100 mg účinné látky) LSD - 10 dávek (zpravidla distribuováno ve formě tripů s obsahem cca 50 mg účinné látky) THC - 20 cigaret - jointů (u konopí pěstovaného v našich podmínkách s koncentrací okolo 1.5 % v sušině použitelné části konopí, při váze jointu cca 1 gram).

9

Zdroj: internetové stránky Dropin.

47

Příloha č. II.10 Ceny drog cena v Kč/gram pouliční prodej

ø12

prodej ve velkém

ø

Amfetamin (g)

600 - 1200

920

500 - 1000

670

Extáze

100 - 500

230

50 - 200

120

Druh OPL

Diazepam (tbl) Hašiš

150 - 500

7,5

280

100 - 250

150

1050

400 - 1500

760

Kokain

1500 - 3000

1300

1500 - 2300

1800

20 - 300

170

30 - 250

85

Marihuana

Marihuana - scunk

100

70 - 300

100 - 350

100

170

225

Metamfetamin

400 - 2000

1100

Rohypnol

10 - 50/1tbl

30

Opium 1ml

Subutex 2mg Subutex 8mg

12

5 - 10/1tbl

800 - 1800

LSD/Halucinogeny

11

11

Heroin

BRAUN/1 ml

10

cena v Kč/gram

100

100 - 200 250 - 300

100

80 - 200

125

30 - 250

140

50 - 70

60

350 - 1000

165 275

Zdroj: PČR NPC SKPV Rozpětí cen dle údajů uvedených jednotlivými okresy Průměr vypočítaný ze všech cen uvedených jednotlivými okresy, tj. "vážený průměr"

740

48

Příloha č. III.13 Česká republika 2005 – množství zajištěných OPL Látka Amfetamin (g)

Amfetamin (tbl) Apaurin (ml)

Buprenorfin (g) Cannabis (g)

Cannabis-rostliny

Cannabis-semena (g) Diazepam (tbl)

38

56 2

0,5

103 337 1 780 3

290

Efedrin (g)

27 301

Hašiš (g)

4 625

GHB (ml)

Heroin (g)

Klonazepam (g) Kodein (ml)

500

36 340 1

1

Kokain (g)

10 169

LSD (trip)

3 067

Mateční roztok (ml)

20 000

Metamfetamin (g)

5 310

Konopná mast (g) Lysohlávky (g)

Metamfetamin - varna

820

145

261

Modafen (tbl)

10 980

Nurofen (tbl)

12

Piracetam (g)

1

Morfin (ml) Pěstírna

Pseudoefedrin (g) Rohypnol (tbl)

1

11 3

26

Subutex (tbl)

287

Toluen (ml)

830

Sustanon 250 - prekursor (ml) XTC/MDMA (tbl)

13

Množství

Zdroj: Všechny příslušné útvary PČR a GŘC

990

19 010

49

Seznam použité literatury: -

Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním Zákon č. 167/1988 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů JANÍK, A. Drogy a společnost, Avicenum, Praha 1990 JURÁKOVÁ, Iveta Trestněprávní postih toxikomanů, Brno: Masarykova univerzita 1999 Epidemiologie drog a uživatelů drog - Česká republika. Sborníky vydávané národním koordinátorem drogové epidemiologie a primární prevence ČR. Sborník Filia: Drogy ze všech stran II. Praha, 1999. BORNÍK, M. Trestná činnost a nealkoholová toxikomanie, THEMIS, Praha 2000 CHMELÍK, J., a kol. Rukověť kriminalistiky, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Plzeň 2005 KRUPKA, V., RYBÁŘ, A. Vybrané SPTČ zvláštní části tr. Zákona a související i nekorespondující přestupky, odbor vzdělávání a správy policejního školství MV, Praha 2003 SOTOLÁŘ, A., a kol. Trestná činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení, Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti ČR, Praha 2002 ŠÁMAL, P., a kol. Trestní zákon. Komentář, C.H. BECK, 2001 NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha : KLP, 1997 Národní protidrogová centrála, Výroční správa 2003, Praha 2004 Národní protidrogová centrála, Výroční správa 2004, Praha 2005 Národní protidrogová centrála, Výroční správa 2005, Praha 2006 Národní protidrogová centrála, Bulletiny 1 - 4/2000, Praha 2000 Národní protidrogová centrála, Bulletiny 1 - 4/2001, Praha 2001 Národní protidrogová centrála, Bulletiny 1 - 4/2002, Praha 2002 Národní protidrogová centrála, Bulletiny 1 - 4/2003, Praha 2003 Národní protidrogová centrála, Bulletiny 1 - 4/2004, Praha 2004 Národní protidrogová centrála, Bulletiny 1 - 4/2005, Praha 2005 Internetové stránky www.dropin.cz Internetové stránky www.droginfo.cz Internerové stránky www.mvcr.cz

50

Summery

The bachelor work called „Drug Torts and Their Solution“ is

focused at one of the most delicate topics of present era which is criminal activity linked with illegal production and possession of narcotic and psychotropic substances.

The work consists of three

main chapters which have their subchapters.

The first chapter is

aimed at the history of legal regulation of drug criminal offences

starting from the Austrian-Hungarian Monarchy through the legal

regulation from the era of the first republic and the situation after the World War 2nd. The Act No.140/1961 of the Collection of Laws then

follows with its amendment made by the Act No.112/1998 of the

Collection of Laws. The close of the chapter is dedicated to the intended legal regulation after the recodification of the Penal Code.

After it, it contents a consideration if the possession and production of some mainly so called “soft” drugs should be decriminalized or not.

The second chapter is predominately directed to the analysis of

different bodies of crime in the articles 187, 187a, 188, and 188a which regulate drug crime in the currently effective Penal Code. The object and objective side, and the subject and subjective side as well are analyzed here.

In its following part, the bachelor work is aimed at different kinds

of drugs, precursors and helping substances which are specific for the drug market in the Czech Republic and also at the import of drugs from foreign countries and at drug exports.

The fourth chapter monitors the drug crime at the territory of the

Czech Republic with a special regard to specific features of this crime

in particular parts of the country including the special attention to various sorts of the most requested and the most incident drugs and the special attention to some ethnic groups which usually commit drug crime at these territories.

The conclusion is applied to the recommended procedures

during interviewing and dealing with persons being under the influence of narcotic and psychotropic substances and to the problems which

51

have to be faced by the Czech Republic Police during the revealing of this crime.