PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA PRÁVA A PODNIKÁNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY V ČR (APLIKACE MAGICKÉHO ČTYŘÚHELNÍKU OD ROKU 1993 A PRÁVNÍ ASPEKTY)
Ing. Zdenek Šmarda 2009/2010
Čestné prohlášení
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza hospodářské politiky v ČR (aplikace magického čtyřúhelníku od roku 1993 a právní aspekty) zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Ing. Zdenek Šmarda
Obsah Úvod..................................................................................................................................4 1. Definice magického čtyřúhelníku, ekonomických pojmů a užitých zkratek.................5 1.1 Magický čtyřúhelník...............................................................................................5 1.2 Užité pojmy a zkratky.............................................................................................6 2. Hospodářská politika.....................................................................................................7 2.1 Nástroje fiskální politiky.........................................................................................9 2.2 Nástroje monetární politiky..................................................................................10 2.2.1 Právní úprava.................................................................................................12 2.3 Obchodní politika..................................................................................................13 2.3.1 Funkce a význam cla – právní aspekty..........................................................14 2.4 Státní rozpočet.......................................................................................................16 2.4.1 Právní úprava SR...........................................................................................17 3. Vývoj hospodářské politiky před vstupem do EU.......................................................19 3.1 1993 – 1996...........................................................................................................19 3.2 Rok 1997 – 1998...................................................................................................22 3.3 Rok 1999 – 2002...................................................................................................24 3.4 Rok 2003 – 2004...................................................................................................28 4. Změny způsobené vstupem do EU..............................................................................30 4.1 Historie..................................................................................................................30 4.2 Celní správa...........................................................................................................31 5. Vývoj hospodářské politiky po vstupu do EU.............................................................33 5.1 Rok 2005 – 2006...................................................................................................33 5.2 Rok 2007 – 2009...................................................................................................34 6. Srovnání České republiky a Slovenska dle magického čtyřúhelníku..........................36 7. Analýza závislostí a hodnocení vývoje........................................................................40 Závěr................................................................................................................................42 Summery..........................................................................................................................43 Seznam použité literatury................................................................................................44
Úvod Bezesporu jedním ze základních stavebních kamenů fungující společnosti je fungující ekonomika a legislativa, přičemž první se opírá o druhé a mnohdy i naopak. Pro seznámení se s užitým pojmoslovím a významu zkratek jsou věnovány kapitoly hned v úvodu. Následuje stručný průvodce hospodářskou politikou a její právní úprava v našem zákonodárství. Na tento obecný teoretický základ navazuje vývoj České republiky po roce 1993 a to až do roku 2009 užitím magického čtyřúhelníku. Paralelně vedle veličin zkoumaným čtyřúhelníkem jsou přidávány další rozměry, primárně za účelem hodnocení vládní politiky a ministrů financí a spravedlnosti. Za tímto účelem byl zkonstruován tzv. Z-index (index zákonů). Hlavním cílem bakalářské práce je pak ohodnocení ekonomického růstu v závislosti na vládní politice a tedy úspěšnosti jednotlivých stran a jejich lídrů. K tomuto účelu je nutné dosáhnout i dílčích zkoumání vztaženým k jednotlivým ekonomickým etapám ČR. Základním milníkem je vstup do EU, kdy je hodnoceno období před a po vstupu. Zároveň k naplnění cíle hlavního jsou jednotlivé cykly rozděleny dle vládnoucí koalice, která je závěrem dělena na levici vs pravici, tedy standardní střet ideologií.
4
1. Definice magického čtyřúhelníku, ekonomických pojmů a užitých zkratek 1.1 Magický čtyřúhelník Magický čtyřúhelník přenáší základní cíle hospodářské politiky do grafického znázornění, přičemž čím větší obsah obrazce, tím lepší stav ekonomické prosperity. Základní cíle hospodářské politiky jsou 1. Ekonomický růst – ukazatelem je tempo růstu reálného HDP 2. Stabilní zaměstnanost – ukazatelem je míra zaměstnanosti 3. Cenová stabilita – ukazatelem je míra inflace 4. Vyrovnané vztahy se zahraničím – ukazatelem je saldo platební bilance Z grafu jasně vyplývá, že výsledný obsah notně záleží na zvoleném měřítku, proto nelze porovnávat grafy s různým měřítkem, nýbrž jen grafy ve stanovené ortonormální soustavě. Každá ze čtyř grafových os je konstruována takovým způsobem, aby nejvíce žádoucí čísla byla u vrcholů a nejméně žádoucí počínala u středu grafu. Magický čtyřúhelník nám nepřidává žádnou další informaci k číselným hodnotám v něm uvedených, nýbrž čistě slouží pro lepší a přehlednější znázornění dané skutečnosti – grafickou podobou.
5
1.2 Užité pojmy a zkratky Termín
Výklad
AP
Agregátní poptávka
ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
ČSFR
Česká a slovenská federativní republika
ČSSD
Česká strana sociálně demokratická
ČSÚ
Český statistický úřad
DPH
Daň z přidané hodnoty
EHS
Evropské hospodářské společenství
ERM
Systém směnných kurzů
ES
Evropské společenství
EU
Evropská unie
EUROSTAT Evropský statistický úřad FO/PO
Fyzická/právnická osoba
FP
Fiskální politika
HDP
Hrubý domácí produkt
KDU-ČSL
Křesťanskodemokratická aliance – česká strana lidová
HP
Hospodářská politika
MČ
Magický čtyřúhelník
MP
Monetární politika
NEW
Čistý ekonomický blahobyt
ODA
Občanská demokratická aliance
ODS
Občanská demokratická strana
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OP
Obchodní politika
SLČR
Sbírka listin České republiky
SNB
Slovenská národní banka
SR
Státní rozpočet
US-DEU
Unie svobody – demokratická unie
Z-INDEX
Počet schválených zákonů(novel) v rozpočtovém roce
6
2. Hospodářská politika Politika je z dlouhodobého hlediska rostoucí, nicméně v krátkodobém období kolísá okolo svého potenciálu. Právě tato oscilace vytváří prostor pro aktivní zásahy státu. Lze tedy říci, že hospodářská politika je záměrnou činností státu ovlivňující chod ekonomiky, zjednodušeně přístup státu k ekonomice své země.
Vývoj HDP 4000000 3500000 3000000
hdp
2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Roky
Graf č.11
Hospodářská politika je mladou disciplínou, jejíž základy byly položeny ve třicátých letech minulého století a to následujícími proudy •
keynesiánský (J.M. Keynes) – úroveň nezaměstnanosti je závislá na důchodu, jehož rozměr je závislý na úrovni agregátní poptávky
•
neokeynesiánský – vedle politiky zaměstnanosti se zaměřuje i na cenovou stabilitu. Paralelní nasazení fiskální a monetární politiky
•
konzervativní – čistě monetární politika k dosažené cenové stability
Základní cíle HP lze zobrazit hierarchicky 1. Ekonomické cíle 2. Základní společenské cíle 3. Blahobyt společnosti Spodní vrstvou jsou ekonomické cíle, která lze označit jako dynamická rovnováha 1 Zdroj ČNB (v mil)
7
ekonomiky. Popis je uveden právě magických čtyřúhelníkem. Vyšší vrstvou jsou základní společenské cíle, jejichž výčet je následující •
Demokracie – proces prosazování spol. Cílů
•
Jistota – absence strachu o svobodu
•
Nezávislost – svoboda spojení se zodpovědností za sebe sama
•
Pokrok – uplatnění inovací jako prostředku k dosažení vytyčeného cíle
•
Racionalita – optimální realizace cílů z hlediska nákladů, ušlých příležitostí, apod.
•
Spravedlnost – stejná práva pro všechny
•
Svoboda – svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého
Nejvyšší vrstvou je pak blahobyt společnosti. Zde dochází k diskuzi, jak vůbec měřit blahobyt, a proto existuje několik variant vyčíslení •
HDI – ukazatel lidského rozvoje, zohledňuje ekonomickou a životní úroveň
•
NEW – čistý ekonomický blahobyt, jedná se o HDP upravené o záporné a pozitivní externality
•
Zelený produkt – zohledňuje změny v přírodních zdrojích a životního prostředí
•
Indikátor udržitelného ekonomického blahobytu – zahrnuje enviromentální a sociální faktory
•
Indikátor bohatství – zahrnuje velikost populace, přírodní bohatství a lidský kapitál
Právní úprava – ke dnešnímu dni dle tradičního pojetí smlouvy Evropského Společenství (dále ES) je hospodářská politika v působnosti jednotlivých členských států. Každý členský stát má ovšem provádět HP se záměrem dosažení cílů ES – čl. 2 smlouvy ES hovoří zejména o vytvoření společného trhu a hospodářské měnové unie. HP je tedy společným zájmem a dle čl. 99 Smlouvy ES je koordinován Radou. Obecně řečeno koordinovanou HP členských států se rozumí soubor hospodářských politik členských států Evropské unie, které jsou sice rozdílné, ale není mezi nimi protikladů.
8
HP musí minimálně ctít následující pravidla 1. volný pohyb osob 2. volný pohyb zboží 3. volný pohyb služeb 4. volný pohyb kapitálu Samozřejmě k tomuto ideálnímu stavu se ES přibližuje, nicméně je mnohdy obtížné dosáhnout kompromisu všech členských států a tak dochází k řadě vyjímek, převážně v oblasti volného pohybu služeb.
2.1 Nástroje fiskální politiky Fiskální (rozpočtová) politika je nástrojem HP v rukou vlády. Základním pojmem je státní rozpočet, konkrétně jeho příjmová a výdajová stránka, který musí být schválen Parlamentem. Státnímu rozpočtu se věnuje speciální kapitola později. Cílem fiskální politiky jsou: 1. Udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost 2. Cenová stabilita 3. Tlumit výkyvy hospodářského cyklu K dosažení vytyčených cílů se užívá vestavěných stabilizátorů – které mají dlouhodobý charakter a jsou zákonem ukotveny, či krátkodobých záměrných opatření. Mají proticyklický efekt. Vestavěné stabilizátory •
progresivní daň z příjmu
•
pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery
•
subvence v zemědělství
•
výkup zemědělských přebytků
Záměrná opatření •
veřejné práce a výdajové programy
•
vytváření nových pracovních míst a financování vládou
•
změny zdanění FO/PO
•
rychlost amortizace 9
•
výše sociálních dávek a transferových výdajů
Expanzivní fiskální politika podporuje agregátní poptávku. Nástrojem může být snížení čistých daní, zvýšení státních výdajů. Z krátkodobého hlediska vede k růstu HDP, růstu zaměstnanosti, ale obvykle i k růstu cenové hladiny. Předpokladem nasazení je tedy nižší aktuální ekonomický výkon než je produkt potenciální. Z dlouhodobého hlediska vede ke zvyšování cen a tedy k inflaci, aniž by došlo k růstu HDP či zaměstnanosti. Nutno podotknou na možnost efektu vytěsnění, kdy rostoucí státní výdaje snižují úroveň soukromých investic (růst produktu vyvolá vyšší poptávku po penězích na peněžním trhu a tedy růst úrokové míry). Restriktivní fiskální politika naopak snižuje AP. Nástrojem může být zvýšení čistých daní nebo snížení vládních výdajů. Z krátkodobého hlediska snižuje úroveň cenové hladiny, produktu a zaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska působí na zvýšení soukromých investic, snížení cenové hladiny a úrokové míry. Za předpokladu, že soukromé investice plně nahradí státní výdaje, nedochází ke změně HDP a zaměstnanosti.
2.2 Nástroje monetární politiky Monetární politika je souhrn opatření, které mají prostřednictvím měnových nástrojů naplňovat měnové cíle. Jedná se o nástroj ČNB a základním cílem je hlídání inflace. Dle naši ústavy je cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. Z dlouhodobého hlediska se jedná o následující cíle 1. stabilitu cenové hladiny 2. vyrovnanost platební bilance 3. plánování ekonomického růstu 4. únosná míra zaměstnanosti Předpokladem k uskutečňování monetární politiky je 1. Dvoustupňová bankovní soustava 2. Rozvinutý peněžní oběh a trh 3. Rozvinutý kapitálový trh a úvěrový systém Nástroje MP se dělí na přímé (administrativní) a nepřímé (tržní), přičemž přímých 10
nástrojů se užívá zřídka a užití je indikátorem selhání nástrojů nepřímých. Přímé nástroje MP •
Pravidla likvidity – stanovení závazné struktury aktiv a pasiv obchodních bank
•
Úvěrové kontingenty – direktivní stanovení limitu úvěrů
•
Povinné vklady – týká se centrálních institucí či orgánů místní samosprávy
•
Doporučení, výzvy a dohody
Nepřímé nástroje MP •
Diskontní nástroje – stanovení úrokových sazeb a dalších podmínek úvěrů, které ČNB poskytuje obchodním bankám
•
Operace na volném trhu – nákup či prodej cenných papírů (dále CP) centrální bank od bank komerčních
•
Povinné minimální rezervy – procento z celkové sumy vkladů obchodních bank a tedy změna objemu volných prostředků bank
•
Konverze a swapy cizích měn – opět nákup ČNB od komerčních bank
•
Intervence v (ne)prospěch devizového kurzu – nástroj pro ovlivnění obchodní bilance státu
Při expanzivní či restriktivní MP je opět nutno uvažovat, je-li výkon ekonomiky nižší či shodný s potenciálním produktem. Situace, kdy je vyšší, není nutno uvažovat, neboť jsou z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Expanzivní MP je charakterizována zvyšováním nabídky peněz, čímž dochází ke stimulaci apod. Krátkodobým efektem je zvýšení produktu a zaměstnanosti. Nedochází ovšem ke rapidnímu zvýšení cen. Z dlouhodobého hlediska již ke zvýšení cen dochází a to v příměru s nárůstem peněz v oběhu. Restriktivní MP naopak snižuje nabídku peněz. Z krátkodobého hlediska dochází k poklesu produktu a zaměstnanosti a jsou-li volné výrobní zdroje, pak i k poklesu cenové hladiny. Z dlouhodobého hlediska dochází ke snížení cen v příměru ke snížení peněz v oběhu. Nedochází ke změně produktu a zaměstnanosti.
11
Ve schematu monetární politiky mají důležitou roli následující předpoklady 1. Stabilita soukromého sektoru 2. Pružnost cen a mezd 3. Závislost nominálního HDP na peněžní nabídce
2.2.1 Právní úprava 6/1993 Sb. Zákon o České národní bance. Od 17. prosince 1992 prošel k dnešnímu dni sedmnácti novelami. V základním ustanovení se lze dočíst, ze hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu a pokud není dotčen hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu (§ 2 bod (1)). Zprávu o měnovém vývoji podává guvernér ČNB nejméně dvakrát ročně a vyzveli ho poslanecká sněmovna, tak do 30 dnů (§ 3 bod (1 – 3)). Veřejnost je pak povinna informovat nejméně jednou za 3 měsíce. V části druhé je definována organizace ČNB. Nejvyšším orgánem je bankovní rada (§ 5 bod (1)), která je sedmičlenná – guvernér, 2 víceguvernéři a 4 členové. Všechny zmíněné osoby jmenuje a odvolává prezident republiky. Funkční období je 6 let. Hlasování probíhá prostou většinou za přítomnosti alespoň 4 osob rady včetně guvernéra či jím pověřeného víceguvernéra. V části třetí je pak definován vztah k vládě a dalším orgánům – v § 9 je zakotvena nezávislost této instituce na pokynech prezidenta, Parlamentu, vlády či jiných správním orgánů. Rámcově se předpokládá i vzájemná komunikace mezi vládou a ČNB. V části čtvrté je pak podchyceno výhradní emisní právo na bankovky a mince. Část pátá, šestá, sedmá a osmá pojednává o nástrojích měnové regulace, jež jsou uvedeny v této nadkapitole. V deváté části je definován dohled nad bankami, obchodníky s CP, pojišťovnami a dalšími subjekty (§ 44). Dohled zahrnuje zahrnuje kontrolu nad přidělováním licencí, dodržováním zákonů a podmínek. Za tímto účelem se zřizuje výbor pro finanční trh jako poradní orgán bankovní rady pro oblast dohledu nad finančním trhem (§ 45a).
12
Výbor má 7 členů: •
člen bankovní rady – jmenovaný bankovní radou
•
2 zaměstnanci ministerstva financí – jmenovaní MF
•
finanční arbitr
•
předseda, místopředseda a 1 člen výboru – zvolení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny
O hospodaření ČNB pak projednává část desátá. V předposlední části jsou pak všeobecná ustanovení a v části dvanácté – přechodná a závěrečná ustanovení.
2.3 Obchodní politika Se zahraničním obchodem úzce souvisí právě obchodní politika. Jedná se o souhrn zásad a odpovídajících prostředků jako součást zahraniční politiky. Obecně lze sledovat dva směry obchodní politiky 1. protekcionismus – zásahy státu zaměřené na ochranu vnitřního trhu a podporu vlastního domácího vývozu 2. liberalismus – omezování zásahu státu do hospodářství, odstraňování překážek volného pohybu zboží mezi státy Nástroje OP pak dělíme na •
exportní a importní subvence
•
neviditelné překážky dovozu
•
kvóty
Podporování vlastního vývozu pak může být učiněno pobídkami jednotlivým vývozců, výhodným pojištěním či úvěrováním. Vlastní prostředky OP se pak dělí na autonomní a smluvní, přičemž zásadní význam, nad rámec výše uvedený, zde má clo a celní politika. Smluvními prostředky pak jsou bilaterální smlouvy mezi státy, kde se příkladem stanovují seznamy zboží, které lze vyvážet či dovážet, výměna informací apod. Multilaterální smlouvy pak slouží k propojování národních ekonomik (GATT, WTO, CEFTA či OPEC).
13
2.3.1 Funkce a význam cla – právní aspekty Clo je jedním z nejstarších finančních nástrojů, které bylo původně vybíráno při přechodu zboží přes význačná místa (průsmyky, mosty), později v momentě přechodu přes hranici. Vedle původní fiskální funkce dostala významnou roli i funkce ochranná – ochrana domácího trhu před exportéry. Lze se setkat i s ekologickou funkcí, kdy se clem zatíží určitý druh nežádoucích surovin, které zatěžují životní prostředí, ať při zpracování, provozem či likvidací. V Evropské unii je základní normou Celní kodex – nařízení Rady (EHS) 2912/1992. Celní politika je součástí obchodní politiky Evropské unie, což ukládá pro členské státy následující povinnosti •
používat společný celní sazebník TARIC
•
respektovat unií uzavřené dohody o obchodní a hospodářské spolupráci
•
v souladu s GATT/WTO uplatňovat antidumpingová opatření
Vlastní hodnotu cla lze vyměřit různými způsoby 1. procentní sazbou z hodnoty zboží 2. fixní sazbou 3. kombinací výše uvedených – prakticky neužívané Kvantitativní restrikce jsou užívány především v zemědělské produkci. Řízení o propuštění zboží do navrženého celního režimu se nazývá celní řízení. Při dovozu zboží může být vybíráno 1. clo 2. dovozní poplatky 3. DPH 4. spotřební daň 5. další nepřímé daně Při vývozu pak clo a vývozní poplatky. Současně ovšem vzniká nárok na odpočet dph. Celní řízení se zahajuje na základě celního prohlášení deklaranta přijatého celním úřadem. Údaje uvedené v jednotném správním dokladu (JSD) musí být hodnověrně doloženy a proto bývají doplněny i fakturou vystavenou vývozcem na jméno dovozce, přepravním dokladem či certifikátem původu zboží. Celní kontrola pak může proběhnout kontrolou listinných podkladů či namátkovou kontrolou skutečně přepravovaného zboží. 14
Základním nástrojem praktické realizace Celního kodexu je celní sazebník (TARIC). Přidělování číselných kódů se řídí Nařízením Rady (EHS) 2658/87. Konkrétní celní sazební opatření má následující formu •
všeobecné celní sazby
•
smluvní celní sazby
•
preferenční celní sazby
•
jednostranné sazby
Celní sazby jsou spjaty s původem zboží – Nařízení Rady (EHS) 918/83. Vyměřením cla, daní a uplatněním ostatních obchodněpolitických opatření je celní řízení ukončeno a zboží je propuštěno do jednoho z následujících celních režimů •
volný oběh
•
tranzit
•
uskladnění v celním skladu
•
aktivní zušlechťovací styk
•
pasivní zušlechťovací styk
•
přepracování pod celním dohledem
•
dočasné použití
•
vývoz
Celní zákon v naši legislativě se objevil 15. prosince 1992 – 13/1993 Sb. V průběhu vývoje byl k dnešnímu dni dvacetkrát novelizován, přičemž největších změn dostál při harmonizaci se vstupem do EU. Hlava I jen sděluje, že zákon upravuje některé právní vztahy, pokud nejsou upraveny závaznými předpisy Evropských společenství. Hlava II definuje služební poměr celníka, jeho povinnosti, oprávnění a prostředky jsou rozepsány v Hlavě III. V následující hlavě se pojednává o náhradě škody. Dohledem se zabývá hlava V. Hlava VI a VII jsou v současném znění úplně zrušeny a v v Hlavě VIII bylo téměř vše z dovozu a vývozu zboží vypuštěno. V Hlavě IX zůstal zachován díl druhý – řízení o přidělení celně schváleného určení a díl sedmý – kontrola po propuštění zboží. Hlava X je opět velmi zredukována a zmiňuje se o režimech s podmíněným osvobozením od cla a režimech s ekonomickým účinkem. O zvláštním řízení zákonodárce píše v Hlavě XII. Následná pasáž v oddíle druhém se věnuje zajištění 15
celního dluhu s výjimkou tranzitních operací. Celní přestupky a delikty jsou sděleny v Hlavě XIV a celní zástavní právo je probráno hned poté. Vlastnímu zajištění a prodeji zboží je věnována Hlava XVI. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná jsou zmíněna v poslední pasáži.
2.4 Státní rozpočet Státní rozpočet je základním nástrojem pro uplatňování systému fiskální politiky, jejíž stabilizačním
cílem je cenová stabilita a úroveň zaměstnanosti. Jedná se
o centralizovaný peněžní fond. Podle subjektu jsou veřejné finance tvořeny •
státním rozpočtem
•
rozpočty orgánů místní správy
•
speciálními fondy
•
finance státních podniků
Hlavním zdrojem SR jsou daně (přímé a nepřímé) Přímé daně •
daně z důchodu fyzických a právnických osob
•
daň z majetku, dědická a darovací
Nepřímé daně •
daň z přidané hodnoty
•
spotřební daně
•
cla
V souladu s ústavou České republiky spadá projednání a schválení státního rozpočtu do působnosti poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Vlastní návrh státního rozpočtu vypracovává Ministerstvo financí ve spolupráci se správci jednotlivých kapitol – těmi jsou ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, které jsou zákonem stanoveny, územními samosprávnými celky a státními fondy. Výsledný návrh pak předkládá vládě. Zainteresované subjekty předkládají údaje nezbytné pro návrh zákona v termínu, rozsahu a struktuře stanovenou vyhláškou MF. Zvláštní režim je stanoven pro návrh kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv. Za situace, že MF 16
nesouhlasí s návrhy zmíněných kapitol, je oprávněn o číselných údajích rozhodnout Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Návrh zákona na příslušný rozpočtový rok tedy schvaluje Poslanecká sněmovna před prvním dnem rozpočtového roku. Pokud tak neučiní, nastává rozpočtové provizorium. 2.4.1 Právní úprava SR Vychází ze Zákona 218/2000 Sb. - o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ze de 27. června 2000. Zákon je rozdělen do následujících hlav 1. Hlava I – předmět úpravy, primárně střednědobý výhled, státní rozpočet a státní závěrečný účet. Dále následuje pojmosloví 2. Hlava II – definice předmětu úpravy z Hlavy I 3. Hlava III – Tato stať je rozdělena do šesti dílů •
účast státního rozpočtu na financování programu
•
poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí
•
způsob poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu
•
dohoda o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci
•
poskytování informací o dotacích a návratných výpomocech ministerstvu
•
poskytování dotací ze SR do rozpočtů územních samosprávných celků
4. Hlava IV – hodnocení plnění SR, rozpočtů státních fondů, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti 5. Hlava V – Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných, rozpočtová opatření a vládní rozpočtová rezerva 6. Hlava VI – Státní fondy 7. Hlava VII – Státní závěrečný účet a vypracování jeho návrhu 8. Hlava VIII – Mimořádný závěrečný účet , nouzový státní rozpočet a válečný státní rozpočet 9. Hlava IX – Řízení státní pokladny, řízení státního dluhu a státní finanční aktiva a pasiva 17
10. Hlava X – Hospodaření s prostředky národního fondu 11. Hlava XI – finanční kontrola 12. Hlava XII – Porušení rozpočtové kázně 13. Hlava XIII – Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací 14. Hlava XIV – Ustanovení společná a přechodná Schvalovací proces je pak upraven zákonem 90/1995 Sb. O jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ze dne 19. dubna 1995. Obecný postup je následující 1. Předložení návrhu zákona o SR (§ 101) - vláda předkládá návrh zákona o SR předsedovi sněmovny a to nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku, který jej předá k projednání rozpočtového výboru 2. Prvé čtení zákona o státním rozpočtu (§ 102 až § 104) – Sněmovna zákon schválí nebo doporučí vládě jeho změny se stanovením nového termínu předložení. Lhůta předložení nového návrhu nesmí být kratší než 20 a delší než 30 dní od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády. Jednotlivé kapitoly jsou k projednání přikázány sněmovním výborům. 3. Druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu (§ 105) – projednávání případných pozměňovacích návrhů 4. Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu (§ 106) – lze uskutečnit nejdříve 48 hodin po skončení předchozího čtení. Rozprava je možná již jen o legislativně technických či gramatických chybách, případně o návrhu opakování druhého čtení. Závěrem čtení se hlasuje o pozměňovacích případně jiných návrzích. Poté, zda Sněmovna s návrhem SR vyslovuje souhlas. 5. Státní závěrečný účet podává vláda Poslanecké sněmovně do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce
18
3. Vývoj hospodářské politiky před vstupem do EU 3.1 1993 – 1996 Vládnoucí koalice v daném období – ODS-KDS, KDU-ČSL a ODA (105 mandátů) Předseda vlády – Václav Klaus Ministr financí – Ivan Kočárník Ministr spravedlnosti – Jiří Novák Magický čtyřúhelník pro rok 1993
Graf č.22
2 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty
19
Magický čtyřúhelník pro rok 1994
Graf č. 33
Magický čtyřúhelník pro rok 1995
Graf č.44 3 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty 4 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty
20
Magický čtyřúhelník pro rok 1996
Graf č.55
Srovnání roku 1993 a 1996 dle magického čtyřúhelníku
Graf č. 66 5 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty 6 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty
21
Ekonomická charakteristika období Dané období je charakteristické mírnější monetární a měnovou politikou než období z počátku devadesátých let. Ekonomický růst je patrný ve třech ze čtyř sledovaných ukazatelů, k propadu dochází pouze v platební bilanci a to z mírného růstu do hlubokého propadu. Nutno podotknout, že v roce 1989 ještě činilo 40 % exportu do Sovětského svazu, přičemž rapidním snižováním klesl vývoz pod desetiprocentní hranici. Míra nezaměstnanosti se pohybovala okolo 4 % a růst HDP měl pozitivní tendenci. Bohužel se jednalo o poslední období, kdy měla ČR přebytek ve státním rozpočtu. Strukturální deficit MF – Ivan Kočárník – -4,71 (-1,178 na 1 rok v čele resortu) Legislativní aktivita 1993 1994 1995 1996 celkem zákony
113
79
82
55
329
Vyhlášky ministerstev
82
47
78
80
287
Nařízení vlády
36
30
33
27
126
Tabulka č.1
7
Po hektickém roku 1993, kdy došlo k rozdělení České republiky a Slovenska a tudíž k pochopitelné zvýšené potřebě úpravy a vzniku legislativy, dochází k postupnému utlumení. Z-index ministra spravedlnosti – Jiří Novák – 82,25
3.2 Rok 1997 – 1998 Vládnoucí koalice v daném období – ODS, KDU-ČSL a ODA (99 mandátů) a za podpory ČSSD. Od 2.1. do 22. 7. 1998 přechodná vláda Tošovského. Předseda vlády – Václav Klaus, Josef Tošovský Ministr financí – Ivan Kočárník (Ivan Pilip) Ministr spravedlnosti – Vlasta Parkanová
7 Zdroj SLČR
22
Srovnání roku 1997 a 1998 dle magického čtyřúhelníku
Graf č.78
Ekonomická charakteristika období Po období relativního růstu dochází k celkové ekonomické recesi. Nejvýraznější nepříznivou veličinou byla platební bilance, která přesáhla rizikovou hranici -5 %. Z pohledu občana ČR bylo smutné, že česká ekonomika přešla do období krize, ačkoliv okolní státy vykazovaly pozitivní čísla. Po předchozích přebytcích SR startuje éra zadlužování se, která kontinuálně pokračuje k dnešnímu dni. Celé toto období končí vládní krizí a nastolením úřednické vlády Josefa Tošovského. Strukturální deficit MF – Ivan Kočárník – -0.84 (průměrně -0.925 ročně, celkem 6 let) Legislativní aktivita 1997 1998 celkem zákony
58
60
118
Vyhlášky ministerstev
108
93
201
36
52
88
Nařízení vlády Tabulka č.2
8 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty 9 Zdroj SLČR
23
9
V této oblasti nedochází k žádnému vychýlení od trendu z předchozích let. Z-index ministra spravedlnosti – Vlasta Parkanová – 59
3.3 Rok 1999 – 2002 Vládnoucí koalice v daném období – menšinová vláda ČSSD (74 mandátů) za podpory ODS (opoziční smlouva) Předseda vlády – Miloš Zeman Ministr financí – Ivo Svoboda a Pavel Mertlík Ministr spravedlnosti – Otakar Motejl, Pavel Rychetský a Otakar Bureš Magický čtyřúhelník pro rok 1999
Graf č.810
10 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty
24
Magický čtyřúhelník pro rok 2000
Graf č.911
Magický čtyřúhelník pro rok 2001
Graf č.1012 11 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty 12 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty
25
Magický čtyřúhelník pro rok 2002
Graf č.1113
Srovnání magického čtyřúhelníku pro rok 1999 a 2002
graf č.1214 13 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty 14 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty
26
Ekonomická charakteristika období Přelom tisíciletí je příznačný mírným ekonomickým růstem. Ovšem teprve v roce 2000 dospěla úroveň ekonomiky měřená hrubým domácím produktem před rok 1989. Končí období útlumu, způsobené společenskými změnami (příprava na vstup do EU). Míra inflace se drží průměrné míře inflace vykazované v zemích EU. Znatelným problémem ovšem stále zůstává pasivní saldo platební bilance. Je třeba si uvědomit, že značný vliv měly i povodně v roce 2002 a nelze vše tedy přičítat vládě. Deficit státního rozpočtu se začíná usazovat na více jak 100miliardové hranici a zadlužení ČR stále stoupá – i když je stále jedno z nejnižších v rámci EU. V roce 2000 je vidět i snahu ČNB, která několikrát snížila úrokové sazby centrální banky s evidentní snahou pomoci ekonomickému rozvoji. Strukturální deficit MF •
Ivo Svoboda – 1.846 (1 období)
•
Pavel Mertlík – 14.796 (průměrně 7.398 – 2 období)
•
Jiří Rusnok – 3.515 (1 období) Legislativní aktivita 1999 2000 2001 2002 celkem zákony
72
144
115
164
495
Vyhlášky ministerstev
106
185
194
190
675
Nařízení vlády
52
93
88
124
357
Tabulka č.3
15
Zvýšení počtu zápisů ve Sbírce listin lze odůvodnit nástupem levici po delším vládnoucím období pravice. Střídáním se politici obecně snaží napravit „křivdy“ způsobené v předchozích obdobích, kdy jen mohli kritizovat ze strany opozice. Z-index •
Otakar Motejl – 108
•
Pavel Rychetský – 115
•
Jaroslav Bureš – 164
15 Zdroj SLČR
27
3.4 Rok 2003 – 2004 Vládnoucí koalice v daném období – ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (101 mandátů) Předseda vlády – Vladimír Špidla Ministr financí – Bohuslav Sobotka Ministr spravedlnosti – Pavel Rychetský, Karel Čermák Srovnání magického čtyřúhelníku pro rok 2003 a 2004
Graf č.1316
Ekonomická charakteristika období – v roce 2003 je česká ekonomika povzbuzena růstem v zemích EU, potažmo USA. Za stabilního kurzu dochází k růstu HDP a snížení salda platební bilance. Druhá polovina roku 2004 již byla ovlivněna členstvím v EU, což se projevilo vyšším růstem exportu než importu. Strukturální deficit MF – Bohuslav Sobotka – 30.213 (průměrně 15.107 – 2 období)
16 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty
28
Legislativní aktivita 2003 2004 celkem zákony
92
179
271
Vyhlášky ministerstev
214
290
504
89
139
228
Nařízení vlády Tabulka č.4
17
Z-index •
Pavel Rychetský – 92 (průměrně 130.1 – 2 období)
•
Karel Čermák – 179
17 Zdroj SLČR
29
4. Změny způsobené vstupem do EU 4.1 Historie Počátky lze mapovat k 50. létům minulého století, v roce 1949 vznikla Rada Evropy, avšak 6 státu chce více utužit spolupráci a v roce 1951 zakládají Evropské společenství uhlí a oceli. Mezi zakládajícími státy jsou Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. V roce 1957 pak Římskou smlouvou vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS), jehož cílem je zajistit společný trh, tedy volný pohyb osob, zboží a služeb přes hranice. K prvotnímu odbourání mezistátních cel a společné celní politice vůči třetím zemím dochází v roce 1968, bohužel tento rok je pro Československo spojen i se sovětskou okupací. Úvahy o společné měně se objevují již v roce 1970 a v roce 1972 se zavádí mechanismus směnných kurzů (ERM), jež je prvním krokem k zavedení eura. V roce 1973 se EU rozšiřuje o Dánsko, Irsko a Spojené království. O 8 let později, v roce 1981, vstupuje do EU Řecko. Další rozšíření přišlo v roce 1986, kdy se přidružuje Španělsko a Portugalsko. Největší mezník v dějinách EU je datován k 7.2. 1992, kdy byla v Maastrichtu podepsána Smlouva o Evropské unii, kde jsou stanovena jasná pravidla pro budoucí společnou měnu, zahraniční obchod a užší spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Název Evropské společenství je tedy nahrazen názvem Evropská unie. V roce 1995 došlo k rozšíření o Rakousko, Finsko a Švédsko. Posledním rozšířením je pak v roce 2007 připojení Bulharska a Rumunska, čímž se počet členských státu ustálil na 27. Československo projevilo prvotní zájem o vstup do Evropského společenství (ES) již v roce 1990, kdy byly zahájeny rozhovory o uzavření asociační dohody. O rok později byly podepsány. Vlastní ratifikační proces byl rozpadem Československa dočasně pozastaven. V roce 1994 Evropská rada v Kodani rozhodla o možnosti připojení států střední a východní Evropy do EU, jakmile splní povinnosti spojené s členstvím. V roce 1996 pak došlo k podepsání přihlášky ke členství Českou republikou. V roce 1998 odstartovaly bilaterální mezivládní konference a započal proces tzv. „screeningu“. Negociační pověření bylo svěřeno Pavlu Teličkovi. Hodnocení připravenosti probíhalo v ročních intervalech a od prvotních velmi kritických hodnoceních až k pozitivní zprávě v roce 2003, kdy Komise navrhla rozšíření EU o dalších 10 členů, včetně ČR. Na tomto 30
základě rozhodla Komise o vstupu nových členů k 1.5. 2004. Rozšíření se týkalo ČR, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska. Je vhodné se zmínit i o Maastrichtských kritériích, které musí ČR plnit, aby mohla přijmout euro jako národní měnu •
Míra inflace smí převyšovat úroveň tří zemí EU s nejnižší inflací nejvýše o 1,5 procenta
•
Dlouhodobá úroková míra smí být nejvýše o 2,5 procenta vyšší, než je tato míra ve třech zemích EU s nejnižší inflací
•
Deficit státního rozpočtu smí dosahovat nejvýše 3 procent HDP
•
Velikost veřejného dluhu smí dosáhnout nejvýše 60 procent HDP
•
Měnový kurz musí být poslední 2 roky před vstupem součástí měnového mechanismu ERM II a nesmí se nadměrně vychylovat mimo stanovené pásmo. Základní fluktuační pásmo je 15 procent nad nebo pod centrální paritou
4.2 Celní správa Vstupem do EU se snižuje celní administrativa, neboť 80% zahraničního obchodu se stalo „intrakomunitárním“, neboli vnitrounijním obchodem. Došlo tedy ke zrušení pravidelných celních kontrol při pohybu zboží přes hranice, a protože všechny naše sousední státy jsou členy EU, zůstaly tyto pravidelné kontroly pouze na letištích. Celní správa si svoji existenci ovšem drží dodnes, i když po mírném zeštíhlení personálu. Bylo by mylné se domnívat, že výběr cla je jedinou náplní daného úřadu, naopak vstupem do EU se posílily všechny ostatní funkce •
Společná zemědělská politika EU – problematika spojená s podporou zemědělců mající sídlo na území EU. Celní orgány plní kontrolní činnost v dovozu a vývozu zemědělských produktů
•
INTRASTAT – statistická registrace intrakomunitárního obchodu – probíhá ve spoluprací s ČSÚ. Eviduje obchod mezi členskými státy EU
•
Kontrolní a asistenční služby – spolupráce s finančními orgány. Poslední dobou hodně mediálně spojována s neúspěšností dohledu nad výběrem spotřební daně a dph z paliv (nafta). V této oblasti je zahrnuto i doplňování policie ČR, neboť 31
celní služba může kontrolovat transport – převážně uplatňováno při kamionové spedici. Daně – DPH při dovozu nebo vývozu zboží v rámci EU není uplatňováno. Daň z příjmu je samozřejmě stále národním příjmem každé země. Spotřební daň je uplatňována v místě cíleného prodeje.
32
5. Vývoj hospodářské politiky po vstupu do EU 5.1 Rok 2005 – 2006 Vládnoucí koalice v daném období – ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (101 mandátů) Předseda vlády – Stanislav Gross, Jiři Paroubek Ministr financí – Bohuslav Sobotka Ministr spravedlnosti – Pavel Němec Srovnání magického čtyřúhelníku pro rok 2005 a 2006
graf č.1418
Ekonomická charakteristika období Vstup do EU měl vliv na nejvyšší růst HDP v polistopadové historii a ČR se zařadila mezi státy s nejrychleji rostoucí ekonomikou. Vládnoucí ČSSD se dostává do politické krize, kdy Stanislav Gross opouští předsednické křeslo a přenechává tento post Jiřímu Paroubkovi, kvůli neobjasněnému financování pořízení bytu. Dlouho stagnující nezaměstnanost se postupně daří snižovat, ovšem vysoký ekonomický růst je stále doprovázen nárůstem státního dluhu díky schodkovému rozpočtu. 18 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty
33
Strukturální deficit MF – Bohuslav Sobotka – 32.511 (průměrně 15.681 – 4 období) Legislativní aktivita 2005 2006 celkem zákony
112
167
279
Vyhlášky ministerstev
138
277
415
Nařízení vlády
95
78
173
Tabulka č.519
Z-index – Pavel Němec – 139.5
5.2 Rok 2007 – 2009 Vládnoucí koalice v daném období – ODS, KDU-ČSL a SZ (100 mandátů) Předseda vlády – Mirek Topolánek Ministr financí – Vlastimil Tlustý, Miroslav Kalousek Ministr spravedlnosti – Jiří Pospíšil Srovnání magického čtyřúhelníku pro rok 2007 a 2009
graf č.1520
19 Zdroj SLČR 20 Zdroj ČNB, ČSÚ, OECD, vlastní výpočty
34
Ekonomická charakteristika období Z politického hlediska se jedná o nešťastné období, neboť mandát je přesně na polovinu rozdělen mezi vládnoucí strany a opozici. To se projevilo i na vyslovení nedůvěry a vládnutím v demisi. Duely Paroubek vs Topolánek se začínají veřejnosti znelibovat a dochází i k rozporům uvnitř ODS. Do tohoto období vstupuje i celosvětová krize, což má za následek drastický propad růstu HDP a rekordní nárůst státního dluhu. Slibně vypadající trend klesající nezaměstnanosti se nejenom zastavil, ale v roce 2010 dosahuje nejhorších výsledků od roku 1993. Strukturální deficit MF •
Vlastimil Tlustý – 11.468 (1 období)
•
Miroslav Kalousek – 2.225 (průměrně 1.113 – 2 období) Legislativní aktivita 2007 2008 2009 celkem zákony
66
133
127
326
Vyhlášky ministerstev 157
180
182
519
57
71
185
Nařízení vlády
57 Tabulka č.6
Z-index – Jiří Pospíšil – 108.7
21 Zdroj SLČR
35
21
6. Srovnání České republiky a Slovenska dle magického čtyřúhelníku Pro vlastní porovnání těchto 2 ekonomik byly použity data za poslední desetiletí, tedy od roku 2000. Srovnání magického čtyřúhelníku pro rok 2000
Graf č.1622
Na počátku sledovaného období je vidět, že ČR si v porovnáním se Slovenskem stojí mnohem lépe. Výrazný je rozdíl v nezaměstnanosti a výši inflace.
22 Zdroj ČNB, ČSÚ, EUROSTAT, OECD, vlastní výpočty
36
Srovnání magického čtyřúhelníku pro rok 2004
Graf č.1723
Srovnání magického čtyřúhelníku pro rok 2005
Graf č.1824 23 Zdroj ČNB, ČSÚ, EUROSTAT, OECD, vlastní výpočty 24 Zdroj ČNB, ČSÚ, EUROSTAT, OECD, vlastní výpočty
37
Srovnáním dvou let po vstupu do EU je patrné, že Slovensko této skutečnosti dokázalo lépe využít a míra ekonomického růstu je vyšší než u ČR. Srovnání magického čtyřúhelníku pro rok 2008
Srovnání magického čtyřúhelníku pro rok 2009
38
Výsledná bilance 2000
2001
2002
2003
2004
celkem
ČR - obsah - růst (%)
634,05 629,04 656,13 679,59 663,37 3262,18 -
-0,79
4,31
3,58
-2,39
-
Slovensko - obsah - růst (%)
343,77 636,79 587,16 376,43 535,94 2480,09 -
85,24
-7,79 -35,89 42,37
Tabulka č.7
2005
2006
-
25
2007
2008
2009
celkem
ČR - obsah
736,6 728,99 735,89 687,02 612,17 3500,67
- růst (%)
11,04
-1,03
0,95
-6,64 -10,92
-
Slovensko - obsah
688,29 740,81 797,13 734,5 390,73 3351,46
- růst (%)
28,43
7,63
7,6
Tabulka č.8
-7,86
-46,8
-
26
Z vypočtených veličin je zřejmý rozdíl startovní pozice ČR a Slovenska na začátku tohoto tisíciletí. Do roku 2005 má ČR viditelný předstih, který se Slovensku i přes výrazně úspěšné roky 2001 a 2002 nepodařilo dohnat. Slovenská ekonomika má očividně výraznější výkyvy, kde intervalový rozptyl růstu se pohybuje od téměř -50 % dosažených v roce 2009 až do 85 % v roce 2001. Těchto skokových oscilací zde bylo několik. Naopak ČR je v tomto ohledu stabilnější a růstový rozsah je od -11 % z roku 2009 do 28 % za rok 2005. V posledních pěti letech ovšem Slovensko třikrát předběhlo výkonově ČR. Z daného srovnání lze tedy uvažovat mnohem vyšší elasticitu závislosti vývoje ekonomických ukazatelů na oživení či recesi světového hospodářství. Dále je třeba si uvědomit, že za vlády Fica Slovensko udělalo sociálně nepopulární reformy, které jsou pro ozdravení veřejných financí nezbytné a co ČR teprve čeká. Právě tyto reformy se nemalou měrou podílely na dočasném ekonomickém útlumu. Toto srovnání potvrzuje i ratingové hodnocení zemí, kdy dochází ke sbližování oproti počátečnímu rozdílu. 25 Vlastní výpočty 26 Vlastní výpočty
39
7. Analýza závislostí a hodnocení vývoje Jak již bylo v úvodu naznačeno, v průběhu této práce se udržují makroekonomické veličiny v souvztažnosti k vládnoucí straně a konkrétnímu ministrovi financí či spravedlnosti. U prvního z nich je hodnocení prováděno na základě strukturálního deficitu, který je dostatečně vypovídající veličinou. Nicméně Z-index je konstruován jako srovnávací ukazatel, jehož vypovídající hodnota nemusí být toliko průkaznou jako v případě předchozím. Obecnou snahou je mít legislativně stálé prostředí, v kterém nedochází k mnoha změnám, jen je třeba si uvědomit, že v roce 1989 jsme byli postaveni čelem před problémy, které ostatní státy řešili desetiletí. Absence řady zákonů byla umocněna nejenom rozdělením ČSFR, nýbrž i harmonizačním procesem pro vstup do EU. V rámci zjednodušeného pohledu na tuto problematiku jsou tato fakta tolerována s ohledem na globálně krátké 20leté období vývoje. ∆ HDP ∆ inflace ∆ pl. bilance ∆ nezaměstnanost levice
3,81
3,81
-4,16
7,88
pravice
1,63
8,67
-2,56
4,91
Tabulka č.9
27
Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že levice se orientovala na nízkou inflaci na úkor zaměstnanosti. Na omluvu pravice je třeba se zmínit, že první a poslední roky, kdy vládla, jsou ukazatele hodně ovlivněny „startovním“ vývojem či recesí, proto uvažujme tabulku právě o tyto údaje upravenou ∆∑ MČ ∆ růst MČ ∆ SR ∆∑ str. deficit ∆∑ Z-index levice
675,4
2,1
73,74
pravice
711,5
-2,85
42,9 Tabulka č.9
11,57
139
6,39
99,5
28
V tabulce je postupně vidět průměrné veličiny jako přírůstek za jeden rozpočtový rok. Zde je již patrné, že levicová vláda preferuje okamžitou spotřebu před budoucím užitkem, tedy na úkor stoupajícího zadlužení a za pomocí zvýšení legislativy. Zajímavým ukazatelem je i hodnocení jednotlivých ministrů financí a spravedlnosti, od pomyslného nejhoršího umístění po nejlepší 27 Zdroj ČNB, ČSÚ, EUROSTAT, OECD, vlastní výpočty – uvedené hodnoty jsou aritmetickým průměrem na 1 rozpočtový rok 28 Zdroj ČNB, ČSÚ, EUROSTAT, OECD, vlastní výpočty – uvedené hodnoty jsou aritmetickým průměrem na 1 rozpočtový rok
40
∆∑ str. deficit Bohuslav Sobotka
32,51
Pavel Mertlík
14,8
Vlastimil Tlustý
11,47
Jiří Rusnok
3,52
Miroslav Kalousek
2,23
Ivo Svoboda
1,85
Ivan Kočárník
-0,84
Tabulka č.1029
Obdobně pomocí Z-indexu pro ministry spravedlnosti ∆∑ Z-index Karel Čermák
179
Jaroslav Bureš
164
Pavel Němec
139,5
Jiří Pospíšil
108,7
Otakar Motejl
108
Pavel Rychetský
92
Jiří Novák
82,25
Vlasta Parkanová Tabulka č. 1130
29 Zdroj ČNB, vlastní výpočty 30 Zdroj SLČR, vlastní výpočty
41
59
Závěr Bakalářská práce se zabývala analýzou hospodářského vývoje po roce 1993 a právními aspekty. Cíl byl definován hned úvodem a to ohodnocení ekonomického růstu v závislosti na vládní politice. Za tímto účelem byla shromážděna dostupná data a úpravami uzpůsobena pro dosažení cíle. V hodnocení jsou uvedeny nejenom diference ve vládní politice mezi pravicí a levicí, nýbrž i údaje o jednotlivých ministrech, kteří měli daný rezort na starosti – Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti. Obecně lze konstatovat, že po transformační recesi začátkem 90. let nastartovala česká ekonomika pozitivní hospodářský růst. Ten ovšem neměl dlouhého trvání a již od druhé poloviny daného desetiletí dochází k makroekonomické nerovnováze, kdy je ČNB nucena sáhnout k restriktivním opatřením – příkladem změně fixního kurzu na režim řízeného floatingu. Mírný ekonomický růst se navrací až rokem 1999 a ke zlomu dochází v roce 2004, kdy ČR vstupuje do EU. Po vstupu vykazuje ČR jednu z nejvíce rostoucích ekonomik mezi členskými zeměmi. Bohužel ekonomické cykly si brzy i v této pozitivní fázi vybírají svoji daň a rokem 2008 dochází k celosvětové krizi, která se projevuje i na domácím trhu. V závěrečném hodnocení vývoje jsou uvedeny spočtené ukazatele s politickou kategorizací. Ty pak mohou posloužit jako odrazový můstek pro hlubší studium příčin zjištěných výsledků.
42
Summery This Bachelor thesis focuses on the analysis of economic development after the year 1993 and associated legal aspects. As stated in the preface, the goal was to evaluate the economic growth with regard to the government policy. Available data were gathered and processed in order to reach the set goal. Not only does the evaluation list differences in government policies between the Right and the Left, it also contains data about individual ministers responsible for given fields - Ministry of Finance and Ministry of Justice. In general it is possible to claim that once the initial recession from the early nineties sounded off, the Czech economic had set off to a positive economic growth. It did not last long, though, as we can witness macroeconomic imbalance taking shape in the second half of the decade, forcing the ČNB to apply restrictive measures, such as the change from fixed rate to the managed float. A slight economic growth then makes return in 1999. A more definite change can be identified in 2004 with the Czech Republic joining the EU. The country´s economic becomes one of the strongest performing economics amongst the member states soon afterwards. Yet the economic cycle is inevitable and results in a global economic crisis which also impacts the local market. The final evaluation lists all found indicators, along with their political categorization. They can further serve as an entrance gate for deeper study of causes to these findings.
43
Seznam použité literatury FUCHS, K., TULEJA,P.: Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7 PAVELEK, E.: Vývoj HDP v České republice před a po vstupu do EU. 2009. 91 s. Diplomová práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra ekonomických a sociálních věd. Vedoucí práce František Jirásek. SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. Praha: Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0494-X. Zákon 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 200/1990 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Zákon 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů Zákon 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů
44
