Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra finančního práva a národního hospodářství
DIPLOMOVÁ PRÁCE
PRÁVNÍ ASPEKTY SEKURITIZACE AKTIV (THE LAW OF ASSET SECURITIZATION)
Lenka Němcová 2009
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi. V Brně dne 31. března 2009
Lenka Němcová……………………………...
1
Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat Ing. Evě Tomáškové, Ph.D. jako vedoucí této práce za mnoho podnětných připomínek a rad, ze kterých budu jistě čerpat i po ukončení mého studia. Při realizaci této práce jsem od Ing. Evy Tomáškové, Ph.D. dostala veškerou podporu potřebnou pro úspěšné sepsání této diplomové práce.
2
Vysoká škola:
Masarykova univerzita
Katedra a fakulta:
Katedra národního hospodářství – Právnická fakulta
Akademický rok:
2008/2009
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
pro: Lenka Němcová, UČO 165900
Na základě příslušných ustanovení zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), a Statusu Právnické fakulty Masarykovy univerzity Vám určuji téma a zásady pro vypracování diplomové práce v magisterském studijním programu:
Název tématu: Právní aspekty sekuritizace aktiv
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Eva Tomášková, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
30. června 2008
Termín odevzdání diplomové práce:
31. března 2009
3
Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................ 6 2 Teoretická východiska práce ....................................................................................... 8 2.1 Možné způsoby financování společností .................................................................. 8 2.2 Leasing ..................................................................................................................... 9 2.2.1 Historie leasingu .................................................................................................... 9 2.2.2 Charakteristika leasingu ........................................................................................ 10 2.3 Právní režim leasingových operací ........................................................................... 15 2.4 Vymezení leasingu v právu ČR ................................................................................ 17 2.5 Aplikace právního řádu ČR na leasingové obchody ................................................ 21 2.6 Právní předpoklady pro činnost leasingové společnosti ........................................... 23 2.7 Česká leasingová a finanční asociace ....................................................................... 24 3 Sekuritizace aktiv ........................................................................................................ 27 3.1 Pojem sekuritizace aktiv ........................................................................................... 27 3.2 Podstata sekuritizace ................................................................................................ 28 3.2.1 Alternativní způsoby financování.......................................................................... 30 3.2.2 Délka splatnosti ..................................................................................................... 30 3.2.3 Zvýšení rentability vlastního kapitálu ................................................................... 31 3.2.4 Možnost zvýšení příjmů ........................................................................................ 31 3.2.5 Zlepšení řízení aktiv a pasiv .................................................................................. 31 3.2.6 Kvalitnější řízení společnosti ................................................................................ 31 3.2.7 Zlepšení funkční specializace ................................................................................ 32 3.2.8 Možnost volby právního prostředí realizace SA ................................................... 32 3.2.9 Ztráta dosavadního způsobu financování .............................................................. 33 3.2.10 Objem transakce .................................................................................................. 33 3.2.11 Homogenita aktiv ................................................................................................ 33 3.2.12 Systém pro monitorování a správu pohledávek................................................... 34 3.3 Komparace leasingu a sekuritizace aktiv.................................................................. 34 3.4 Sekuritizace aktiv realizovaná společností Home Credit Finance, a.s. .................... 35 3.4.1 Způsob financování společnosti ............................................................................ 36 3.4.2 Realizace sekuritizace aktiv................................................................................... 37 4 DS Leasing .................................................................................................................. 42
4
4.1 Způsob financování společnosti ............................................................................... 42 4.2 Postup při uzavírání smluv ....................................................................................... 44 4.3 Splácení úvěrů .......................................................................................................... 46 4.4 Způsoby zajištění úvěrů ............................................................................................ 47 4.5 Další kroky DSL následující po podpisu smlouvy ................................................... 47 4.6 Možnosti splacení úvěrů ........................................................................................... 49 4.7 Zajištění dalšího financování a jednotlivé návaznosti mezi nimi ............................. 50 4.8 Modelový případ – Aplikace sekuritizace aktiv na společnost D.S.Leasing,a.s. ..... 52 4.9 Navržený postup sekuritizace aktiv ve společnosti DSL.......................................... 54 4.10 Podrobná analýza dat .............................................................................................. 55 4.11 Due diligence .......................................................................................................... 56 4.12 Finanční modelování a strukturování procesu SA .................................................. 57 4.13 Rating ..................................................................................................................... 57 4.14 Právní analýza ........................................................................................................ 59 4.15 Marketing a emise cenných papírů ......................................................................... 60 4.16 Reporting ................................................................................................................ 61 4.17 Stanovení emise v číslech ....................................................................................... 62 4.18 Sekuritizace aktiv DSL z právního hlediska .......................................................... 66 5. Závěr ........................................................................................................................... 70 6. Resumé ....................................................................................................................... 72 7. Seznam použité literatury ........................................................................................... 74 8. Seznam schémat a tabulek .......................................................................................... 76 9. Seznam příloh ............................................................................................................. 77
5
1. Úvod: Společnosti působící v podnikatelském prostředí České republiky mají mnoho možností, jak si zajistit financování svých podnikatelských aktivit a záměrů. Může se jednat například o financování z bankovního sektoru, ať již využitím nabídky krátkodobého, střednědobého či dlouhodobého provozního úvěru sloužícího ke krytí nákladů vyplývajících z podnikatelské činnosti, poskytnutím kontokorentního úvěru až do výše několika miliónů korun, nebo profinancování skladu, apod. Z oblasti nebankovního financování je možné využít nabídky leasingových společností a to ve formě poskytnutí finančního či operativního leasingu, spotřebitelského úvěru nebo také factoringových společností ve formě odkupu pohledávek z obchodního styku před dobou jejich splatnosti. Každý subjekt by měl volit takovou formu získávání zdrojů, která nejlépe vyhovuje jeho potřebám a záměrům. Avšak v době současné světové ekonomické krize jsou tyto možnosti omezeny a vzhledem k reakcím bankovního sektoru na tuto situaci se to již citelně projevilo na fungování mnoha společností. Vzhledem k nejistotě, se kterou byla finanční krize spojena, banky reagovaly tak, že přestaly poskytovat půjčky a úvěry, a naopak začaly požadovat předčasné splacení úvěrů již poskytnutých. Domnívám se, že tyto situace se mohou negativně odrazit v cash flow1 mnoha společností a dokonce ohrozit jejich finanční stabilitu. Proto jsem jako téma své diplomové práce zvolila sekuritizaci aktiv z právního hlediska, což dle mého názoru může znamenat možnost, jak získat peněžní prostředky bez závislosti na bankovním či nebankovním sektoru. Sekuritizace aktiv je proces, při němž dochází k transformaci pohledávek z obchodních aktivit aj., na cenné papíry zajištěné původními aktivy. Ty jsou následně prodány na finančním trhu investorům. Hlavním cílem mé diplomové práce je zhodnocení způsobů, jež společnosti mohou využít k financování svých aktivit. Ve své práci jsem se zaměřila na financování prostřednictvím leasingu, kdy jsem vymezila jeho pozitiva, negativa a dále pak komparaci leasingu právě se sekuritizací aktiv. Zároveň jsem se zaměřila na společnost D. S. Leasing, a. s., kdy jsem zhodnotila současný způsob jejího financování a navrhla jsem alternativní způsob financování společnosti a to právě prostřednictvím sekuritizace aktiv. Jelikož se jedná o metodu financování, jež není na území České republiky zatím výrazněji 1
Cash flow, nebo také peněžní tok znamená příjem nebo výdej peněžních prostředků. Cash flow za určité období tedy představuje tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků za toto období.
6
realizována, provedla jsem v práci také analýzu tohoto postupu tak, aby její aplikace byla zřetelnější a snazší. Navrhla jsem postup, který by bylo možné realizovat a oprostit se tak od závislosti na bankách a ostatních finančních institucích. Jedná se však o proces složitý, v českém právním a daňovém prostředí neprověřený. Proto by bylo nezbytné se ve spolupráci s odborníky zaměřit na analýzu výhodnosti, prověřit jak pozitiva a negativa daného procesu, ale i úskalí a problémy, které by mohly nastat. Domnívám se, že každý subjekt by měl být připraven na nečekané situace, které mohou na trhu nastat. Sekuritizace aktiv, jako alternativní způsob financování, by mohl být prostředkem, jak vyřešit problémy s financováním a zároveň tak udržet chod společnosti na úrovni, aby byla konkurenceschopná.
7
2. Teoretická východiska práce 2.1 Možné způsoby financování společností Každý subjekt, jenž na trhu již působí, či na něj teprve vstupuje například s nějakým podnikatelským záměrem, musí řešit, jakým způsobem bude svoje aktivity financovat. Jen málo subjektů a společností má takovou finanční rezervu, že jsou schopny krýt své náklady z vlastních zdrojů. Proto je v takové situaci nezbytné udělat si určitou představu o možnostech, které trh nabízí. Předpokládám, že nejčastěji společnosti využívají nabídky bankovního sektoru, což představuje nejrůznější typy bankovních úvěrů. Může se jednat o úvěry v závislosti na podnikatelském záměru, např.: • hypoteční úvěr • kontokorentní úvěr • podnikatelský provozní úvěr • investiční úvěr atd. Bankovní sektor je velmi rozmanitý, jelikož v něm působí velké množství subjektů, jež se od sebe liší především svojí nabídkou produktů a služeb. Z nebankovního sektoru je možné využít nabídky služeb leasingových společností, factoringových společností a dalších nebankovních institucí, jež mohou například pomáhat získávat finanční prostředky z fondů Evropské unie. Samozřejmě funkčně nejjednodušší způsob je nákup za finanční prostředky v hotovosti. Tento způsob nevyžaduje žádné dlouhé a složité procedury žádání o úvěr či leasing, shánění a shromažďování dokumentů a další nezbytné formality, kterým se většinou v bance nevyhneme. Zároveň však při tomto způsobu dochází k odlivu peněžních prostředků ze společnosti a je všeobecně známé, že vlastní prostředky jsou nejdražší, mnohem dražší než prostředky cizí. Společnost tak přichází o likvidní prostředky, které nejsou nikde vázány a pokud není dostatečně stabilní, či nemá vytvořené dostatečné rezervy, může tak ohrozit své cash flow a tím i svoji pozici na trhu. Některé společnosti však na této filozofii mají stanovenou svoji obchodní politiku, z různých důvodů nechtějí zatěžovat svoji bilanci cizími zdroji a úvěry. Často je to způsobeno i zahraničními investory, kteří jsou zvyklí na odlišné podnikatelské prostředí. Naproti tomu nákup na úvěr je blízký finančnímu leasingu, ať již se jedná o účelový či neúčelový úvěr. Jedná se o nákup majetku za cizí finanční zdroje. Právní
8
úprava Smlouvy o úvěru je obsažena v obchodním zákoníku, konkrétně se jedná o ustanovení hlavy druhé, dílu pátého. Obchodní zákoník upravuje smlouvu o úvěru v § 497 – 507. Významnou skutečností, kterou se však nákup na úvěr odlišuje od leasingového obchodu je okamžik nabytí vlastnického práva k předmětu zatíženého úvěrem či leasingem. U nákupu na úvěr společnost, která získá buď účelový či neúčelový úvěr, zakoupí hmotný či nehmotný majetek a tímto okamžikem se stává vlastníkem tohoto předmětu. U leasingu je tomu až při skončení dobu nájmu. U úvěrového zatížení společnosti se toto také projeví v bilanci a není možné toto promítnutou do účetnictví jiným způsobem než jeho uvedením v účetních výkazech. Společnost tak může při vyhotovení finanční analýzy dopadnou o něco hůře, než kdyby úvěrem zatížena nebyla. Samotné zhodnocení těchto možných způsobů financování je však na finančním managementu či vlastníků každé společnosti. Vždy je však nezbytné zvážit svoji finanční sílu, aby nedošlo k neschopnosti splácet své finanční závazky. To se však týká všech forem financování. Ve této práci se zaměřuji především na financování prostřednictvím leasingu. Zároveň zde navrhuji další možný způsob, který se v ČR doposud nepraktikuje, jedná se o sekuritizaci aktiv.
2.2 Leasing 2.2.1 Historie leasingu2 „Jedním z dnes již běžně využívaných nástrojů tržní ekonomiky je leasing.“3 První leasingové obchody realizované na území České republiky byly uskutečněny v období let 1977-1978. V té době se jednalo o leasing z dovozu, byly to tak zvané barterové obchody, kdy bylo za odebrané zboží placeno recipročně také zbožím. Jednalo se o nepojmenované smlouvy, kde byly podmínky leasingového odchodu konkrétně upraveny. Co se týče leasingových obchodů realizovaných ve světě, nastal zde rozvoj v této obchodní oblasti mnohem dříve než na území České republiky. Již v roce 1952 byla ve Spojených státech amerických založena první leasingová společnost zabývající se poskytováním tohoto finančního produktu. V Japonsku byly prvotní leasingové operace 2
Ke zpracování této kapitoly byla použita publikace BENDA, V., KELBLOVÁ, H., PULZ, J., VESELÁ, M. Leasing v praxi. Praha: Nakladatelství Polygon, 2001. 3 BENDA, V., KELBLOVÁ, H., PULZ, J., VESELÁ, M. Leasing v praxi. Praha: Nakladatelství Polygon, 2001, s. 389.
9
využívány k financování robotických zařízení. Je naprosto zřejmé, že vývoj leasingu ve světě nastal mnohem dříve a intenzivněji než v našem obchodním a právním prostředí. V současné době je však situace na našem trhu s těmito finančními komoditami naprosto odlišná, v podstatě je srovnatelná s nabídkou v ostatních státech Evropy. Samozřejmě základní rozdíly mezi leasingem v jednotlivých státech prvotně vyplývají z odlišného právního prostředí. 2.2.2 Charakteristika leasingu4 Slovo leasing má svůj původ z anglického pojmu to lease, což v překladu znamená pronajímat či poskytovat. V praxi je leasing prostředkem, který umožňuje užívání věcí či práv, které nejsou v jeho majetku, a to na dobu předem dohodnutou. „V rámci leasingové operace pořizuje leasingová společnost (poskytovatel leasingu) věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu (předmět leasingu) požadovanou smluvním partnerem – leasingovým nájemcem (příjemce leasingu), který často vybírá i výrobce, prodejce či dovozce předmětu leasingu.“5 Leasingová smlouva je vždy uzavřena na předem známou a dohodnutou dobu, ať již dlouhodobě či krátkodobě, dle konkrétního ujednání ve smlouvě. Za to náleží poskytovateli leasingu, tedy leasingové společnosti úplata, která je také vždy předem známá oběma smluvním stranám, jak jejímu poskytovateli, tak jejímu příjemci. Příjemce leasingu má právo na plody a užitky, které vyplývají z užívání předmětu leasingu, včetně výnosů spojených s případným pronájmem předmětu leasingu. Předmět leasingu je po dobu trvání leasingové smlouvy ve vlastnictví poskytovatele leasingu. Při skončení leasingové smlouvy buď dochází k převodu vlastnického práva předmětu nájmu na leasingového nájemce nebo zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti a dochází k jeho vrácení uživatelem, tedy leasingovým nájemcem. Záleží na prvotním ujednání a podmínkách, na základě kterých je smlouva uzavřena. Může se například jednat i o ujednání o předkupním právu k předmětu leasingu. Často také dochází po skončení leasingu k opětovnému uzavření leasingové smlouvy na předmět nájmu za nově dohodnutých podmínek. Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodní vztah mezi dvěma subjekty, je vždy stanovení konkrétních obchodních podmínek, které se na takový vztah vztahují, předmětem jednání těchto osob. 4
Ke zpracování této kapitoly byla použita publikace BENDA, V., KELBLOVÁ, H., PULZ, J., VESELÁ, M. Leasing v praxi. Praha: Nakladatelství Polygon, 2001. 5 BENDA, V., KELBLOVÁ, H., PULZ, J., VESELÁ, M. Leasing v praxi. Praha: Nakladatelství Polygon, 2001, s. 389.
10
Leasing je sám o sobě nástroj nejen k realizaci podnikatelských plánů a záměrů právnických osob, ale slouží i pro fyzické osoby, které jej využívají zejména pro nákup movitých věcí (např. osobní vozidla, spotřební elektronika). Tyto subjekty tak mohou předměty leasingu využívat pro svoji vlastní potřebu či pro potřeby podnikání, aniž by byly v jejich vlastnictví. Pronájem formou leasingu je tak možné realizovat jak pro věci movité, tak i nemovité. Dále to mohou být i nehmotná práva. Ve skutečnosti je možné získat prostřednictvím leasingu strojní a technologické vybavení pro podnikatele, počítačové vybavení, včetně počítačových programů, dopravní prostředky, ale i samotné nemovitosti a další zde nevyjmenované věci movité i nemovité. Během veškerých ujednání spojených s leasingovými operacemi je však také nutné respektovat a dodržovat veškeré účetní a daňové předpisy, které leasing upravují. Například podle zákona o účetnictví odepisuje majetek účetní jednotka, která jej poskytuje jiné osobě k užívání. A to na základě smlouvy o finančním leasingu, čímž se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí majetku za úplatu do užívání, jestliže je uživatel oprávněn nebo povinen v průběhu užívání nebo po jeho ukončení nabýt vlastnické právo k poskytnutému majetku. Daňové a účetní předpisy jsou plné ujednání o finančním leasingu. Zároveň je možné konstatovat, že se situace v této oblasti v posledních několika letech zlepšuje a předpisy upravující leasing jsou přehlednější. Jelikož se jedná o velmi rozšířený nástroj financování, je jeho používání v praxi pro účetní a daňové kanceláře rutinní záležitostí. Jak na straně poskytovatele finančního leasingu, tak na straně příjemce finančního leasingu.
Základní druhy leasingových operací: • Finanční leasing • Operativní leasing • Zpětný leasing • Domácí leasing • Přeshraniční leasing Základní členění leasingu na finanční a operativní je výsledkem postupného vývoje, kdy se vykrystalizovaly tyto dva typy smluv. Podstatou finančního leasingu je přechod odpovědnosti za předmět leasingu na leasingového nájemce. Jedná se především o odpovědnost za nebezpečí a rizika, která se
11
k financovanému předmětu vztahují.a rizika, která hrozí jeho užíváním. Jde například o správu a údržbu předmětu leasingu, jeho opravy, riziko poškození, ztráty či snížení tržní hodnoty. Rizika spojená s užíváním předmětu mohou být škody způsobené třetím osobám a to v souvislosti s provozem tohoto zařízení. Doba trvání leasingové smlouvy často zohledňuje užitnou dobu předmětu a musí být vždy stanovena v souladu s účetními a daňovými předpisy, aby se z daňového hlediska vůbec mohlo jednat o leasingovou operaci. Často se doba leasingu rovná či blíží době účetních či daňových odpisů. Na konci leasingu je předmět většinou převeden do majetku leasingového příjemce, to však pouze při splnění podmínek leasingové smlouvy. Operativní (provozní) leasing je většinou krátkodobé či střednědobé povahy. Svým pojetím tak odpovídá potřebám a požadavkům leasingového nájemce, avšak doba leasingu je u operativního leasingu výrazně kratší než je užitná doba leasingu a zároveň doba odepisování. Oproti finančnímu leasingu je zde také rozdíl v odpovědnosti za nahodilou škodu na předmětu a ve spojení s jeho užíváním. Tu v tomto případě nese většinou leasingový pronajímatel. Nemusí to však být pravidlem. Záleží vždy na ujednání obou smluvních stran. Jedná se také o investiční riziko, náklady na opravu a údržbu předmětu leasingu. Je možné také dohodnout, že v případě poruchy či poškození, které by bránilo řádnému užívání předmětu nájmu, musí pronajímatel nájemci poskytnout náhradní předmět, který by odpovídal vlastnostem a parametrům původního předmětu leasingu. A to alespoň na dobu, než bude původní leasingový předmět ve stavu, aby byl schopen řádně plnit své řádné funkce. Na konci trvání leasingové smlouvy se u operativního leasingu většinou leasingový předmět vrací zpět pronajímateli. Je však možné, aby si smluvní strany dohodly odlišnou úpravu, například, že se předmět leasingu stává majetkem nájemce na základě Smlouvy o předkupním právu k předmětu leasingu. Je zde také možné upravit zůstatkovou cenu předmětu leasingu. To se však projeví na výši splátek. Pokud je zůstatková cena předmětu leasingu vysoká, např. ve výši 40% kupní ceny, je možné znovu uzavřít leasingovou smlouvu na tuto částku. Vše je předmětem jednání obou subjektů leasingové operace. Zpětný leasing (zpětný pronájem, sale and lease back či refinancování) představuje takovou leasingovou operaci, kdy leasingová společnost koupí předmět leasingu od klienta, který má tento produkt ve svém majetku a následně jej poskytne na finanční leasing původnímu majiteli tohoto předmětu. Příjemce leasingu tak dostává zpět finanční prostředky, které do předmětu vložil a splácí jej postupně na leasing. Smyslem
12
této transakce je vykrytí případně mezery v cash flow nebo opatřit peněžní prostředky na další investice spojené s podnikáním. Pomáhá také stanovit optimální poměr mezi vlastním a cizím kapitálem6. Podstata domácího neboli vnitrostátního leasingu vyplývá již z jeho názvu. Podstatou je to, že smluvními stranami této operace jsou pouze subjekty s bydlištěm či sídlem podnikání na území České republiky. Smluvní vztah, smluvní ujednání a finanční toky s tím spojené tak nepřekročí hranice České republiky a vše se realizuje pouze na našem území. Má to také účetní, daňové a legislativní dopady. Naopak přeshraniční leasing neboli cross-border lease, dovozní či vývozní leasing je založen na smluvním vztahu subjektů, z nichž alespoň jeden má bydliště či sídlo podnikání v jiném státě. Smluvní vztahy, předmět leasingu, ale i leasingové splátky tak v praxi překračují hranice různých států. To může mít různé důvody, nejčastěji bývá snaha o snížení ceny leasingu za použití daňových, účetních, celních a dalších legislativních předmětů. Tento typ obchodu však může být spjat s vyššími riziky, např. teritoriálními, kriminálními, devizovými, atd. Leasing movitých věcí a nemovitostí, jak již název napovídá, rozlišuje předmět leasingu mezi movitými věcmi, což v praxi nejčastěji znamená leasing osobních či nákladních automobilů, stroje, výrobní linky, atd. Leasing nemovitostí není u nás moc rozšířen a svým pojetím není ani moc vyhovující. Pro leasingovou společnost může znamenat leasing nemovitostí zvýšená rizika s tímto spojená.
Výhody leasingu pro leasingového příjemce: •
Největší výhoda a postata leasingu znamená pro leasingového nájemce možnost užívat hmotný či nehmotný majetek bez toho, aniž by měl finanční hotovost ve výši kupní ceny daného předmětu. Nedostatek finančních prostředků či nedostatečné cash flow nebrání v rozvoji a případnému růstu např. tím, že by pro podnikatele nebylo možné koupit výrobní linku v hotovosti.
•
Další nespornou výhodou je to, že leasing neváže provozní kapitál nebo úvěry. To společnosti umožňuje mít k dispozici likvidní 7zdroje ve větší výši a použít je na jiné účely, nejčastěji na provozní a režijní náklady. Leasingové zatížení se přitom
6
Existuje určitá optimální finanční struktura. Jedná o poměr mezi vlastním a cizím kapitálem a tento poměr vyjadřuje ukazatel zadluženosti. Vypočteme ho jako podíl celkových dluhů (krátkodobých i dlouhodobých) a celkového majetku (kapitálu). 7 Snadno zpeněžitelné
13
nevykazuje v účetních výkazech, což zahrnuje rozvahu, výsledovku a výkaz zisků a ztrát, jelikož se nejedná o žádné úvěrové zatížení, které by se v bilanci jasně promítlo na straně pasiv. Není zde tedy požadavek na účetní vykazování úvěrového zatížení a nutnost vyčíslovat náklady spojené s budoucími splátkami v účetních výkazech společnosti. I když se někdy stává, že některé instituce např. při žádostech o některé bankovní služby, požadují vyčíslení budoucích splátek na finanční a operativní leasing. Banky dávají tento požadavek např. při žádosti o bankovní záruku. •
U tohoto způsobu financování nejsou taková úvěrová a investiční omezení jako u jiných produktů sloužících k financování.
•
Leasing nezatěžuje nepřiměřeně cash flow. Doba leasingu je vždy přizpůsobena době užitné využitelnosti leasingového předmětu.
•
Leasing může představovat jistou obranu proti průběžnému vývoji inflace, neboť zařízení je nakupováno za aktuální tržní cenu a splácení je realizováno z budoucích výnosů. Roli zde hraje také fakt, že současná a budoucí hodnota peněz je jiná, což může hrát roli při výběru tohoto produktu.
•
Jde v podstatně o jediný způsob, jak získat k dlouhodobému užívání větší majetkové složky, jež podnik potřebuje bez zvýšení kapitálové základny.
•
Leasing umožňuje snížit administrativní náklady na minimum a zjednodušit daňové a účetní řízení. Odpisy z majetku jsou totiž záležitostí a povinností vlastníka. Pro nájemce se jedná o daňově uznatelný náklad, který je účtován v účetnictví na základě splátkového kalendáře, což je podle zákona o účetnictví uznatelný podklad pro účtování.
•
Zjednodušen je i celý proces prokazování a dokladování. Leasing je výhodný z hlediska daňového. Jde totiž obvykle o odčitatelnou položku (provozní náklad). Leasingové zatížení je účtováno do daňově uznatelných nákladů do 5. třídy účtové osnovy.
•
S leasingem mohou být leasingovému příjemci nabídnuty i další doplňkové služby. Nejčastěji jsou tyto služby v praxi nabízeny u smluv operativního leasingu, může jít například o předplacení servisních služeb, pneumatik, dálniční známky, atd. do ceny leasingu a jsou tak promítnuty do leasingových splátek.
14
Nevýhody leasingu pro leasingového příjemce: •
Financování prostřednictví leasingu představuje pro nájemce dražší způsob financování než při platbě vlastní hotovostí, jelikož je do leasingových splátek promítnuta i marže leasingové společnosti.
•
Dalším negativem je omezení vlastnických práv, jelikož předmět leasingu patří po celou dobu trvání smlouvy leasingové společnosti. Proto, pokud chce leasingový nájemce s tímto předmětem nakládat, je vždy nezbytný souhlas majitele, tedy leasingové společnosti.
•
Během trvání leasingové smlouvy leasingová společnost odepisuje předmět pronájmu, nájemce jej tedy získává již téměř odepsaný. Pro nájemce představuje leasingová splátka pouze daňově uznatelný náklad. Po převedení do majetku nájemce již není možné daný předmět znovu odepisovat.
•
Na nájemce jsou také po dobu trvání smlouvy přenášena rizika spojená s předmětem, především pak odcizení a zničení. I při uzavření pojistné smlouvy není leasingovému nájemci většinou vyplacena celá výše, jelikož dochází k vyrovnání nákladů leasingovou společností a to právě z pojistného plnění.
•
Často je také velmi komplikované leasingovou smlouvu vypovědět, nebo je tento krok spojen se značnými náklady, jako jsou výdaje na předčasné ukončení smlouvy a často také penalizace, které jsou uvedeny přímo ve všeobecných smluvních podmínkách, které jsou přílohou leasingové smlouvy.
•
Mezi nevýhody leasingového financování také patří skutečnost, že pokud se leasingová společnost dostane do finančních problému či bankrotu, musí nájemce vrátit předmět nájmu a následně jednat o vyrovnání.
2.3 Právní režim leasingových operací8 Veškeré procesy spojené s leasingem musí být realizovány v souladu s právním řádem České republiky. Úkony, počínaje návrhem na uzavření leasingové smlouvy, podpisy smlouvy, pravomoc subjektů k právním úkonům, případně jejich zplnomocnění, převzetí předmětu leasingu, ukončení smlouvy, přechod vlastnictví k předmětu leasingu musí vycházet z právního základu. Právo samo o sobě také tvoří rámec k naplnění leasingové operace. Stanoví předpoklady pro leasingové podnikání. Stanoví i základní 8
Ke zpracování této kapitoly byla použita publikace BENDA, V., KELBLOVÁ, H., PULZ, J., VESELÁ, M. Leasing v praxi. Praha: Nakladatelství Polygon, 2001.
15
náležitosti pro sjednání smlouvy, pro její obsah a formu, výklad i aplikaci. Právní aspekty jsou nedílnou součástí analýzy leasingu. Odvíjí se od nich rovněž řešení dalších obecnějších i každodenních problémů v leasingu, včetně problémů účetních a daňových. Právní řád musí řešit situaci, kdy leasingový nájemce, který během trvání leasingové smlouvy není vlastníkem předmětu leasingu, tento předmět užívá. V praxi se jedná o užívání cizí věci, práv nebo jiné majetkového hodnoty za úplatu a to na předem dohodnutou dobu. Je záležitostí obou smluvních stran, aby si podmínky užívání dohodly předem a upravily je smlouvou. Každá leasingová společnost má vlastní všeobecné smluvní podmínky, které ke smlouvám přikládá. Na základě ujednání, které smlouva zakládá, probíhají také kontakty uživatele předmětu leasingu s vlastníkem a s dalšími subjekty. Veškerá tato komunikace má charakter právního vztahu, který mezi subjektu vznikl. Subjekty, které mají zájem o financování svých podnikatelských aktivit z cizích zdrojů, mají na výběr z více finančních produktů, které jsou na finančním trhu nabízeny. Nejčastěji se jedná o úvěrové produkty, ať již účelové či bezúčelové půjčky a leasing. Každý nabízený produkt má svá specifika a i když je vždy podstatou financování, jedná se často o metody mnohdy velmi odlišné. V případě leasingu se může jednat o tyto rozdíly: •
Klienti leasingové společnosti, kteří mají zájem o leasingové služby si sami vyberou předmět, který chtějí profinancovat. Leasingová společnost následně tento předmět koupí do svého vlastnictví a poskytne příjemci leasingu k užívání za předem dohodnuté splátky
•
Leasingová společnost má předmět leasingu ve svém vlastnictví po celou dobu trvání smlouvy
•
Leasingový příjemce má, dle smlouvy o poskytnutí finančních leasingových služeb, práva k předmětu pronájmu a to především užívací. Má však práva také na plody a užitky spojené s jeho užíváním, včetně případného podnájmu předmětu leasingu a to na předem stanovenou dobu, dobu trvání smlouvy
•
Na konci leasingové smlouvy přechází předmět leasingu na nájemce leasingu a to úplatně. Pokud by byl převod bezúplatný, nejednalo by se dle účetních a daňových předpisů o leasing.
•
Z leasingové smlouvy vyplývají pro nájemce nejen práva, ale také povinnosti. Jedná se především o základní povinnosti související se správou a údržbou předmětu. U finančního leasingu tato povinnost připadá leasingovému nájemci, u
16
operativního leasingu většinou vlastníku, tedy leasingové společnosti. Záleží však na tom, co si strany vzájemně dojednají. •
Příjemci finančního leasingu vyplývá ze smlouvy právo získat leasingový předmět do svého vlastnictví na základě předkupního práva. Jedná se o tak zvanou opci. U operativního leasingu se předmět většinou vrací zpět leasingovému poskytovateli, je však možné dohodnout i odlišné ujednání, například podepsat smlouvu o předkupním právu.
„Pokud jde o povahu podstatných závazků a oprávnění ze smlouvy o finančním leasingu, vyznačují se více méně jednorázovým plněním na straně leasingové společnosti (závazkem pořídit předmět leasingu a poskytnout ho do užívání příjemce leasingu, popř. převést na něj vlastnictví k leasované věci či jiné majetkové hodnotě po naplnění leasingu) a opakujícím se plněním na straně příjemce leasingu (zejm. závazkem platit leasingové splátky). Závazky a oprávnění obou smluvních stran se týkají jejich postavení ve všech etapách leasingové operace – při pořízení předmětu leasingu pro účely konkrétní leasingové operace, při jeho předání příjemci leasingu, při jeho užívání pro potřeby příjemce leasingu i při přechodu vlastnictví na konci leasingu. Závazkové vztahy vznikající na základě smlouvy o finančním leasingu mají oboustranně zavazující (synallagmatickou) povahu a jsou vzájemně propojeny.“9 Smlouva o operativním leasingu je charakteristická také tím, že zde nepřechází z leasingové společnosti na nájemce odpovědnost za škody na leasované věci. Leasingová společnosti také nese i jiná rizika, např. investiční, spojená s možností snížení tržní ceny vozidla. V tomto pojetí je operativní leasing velmi blízký běžnému nájmu. Proto také leasingové společnosti velmi často nazývají smlouvy tohoto tytu smlouvy o operativním nájmu. 2. 4 Vymezení leasingu v právu ČR10 Platný právní řád České republiky pojem „leasing“ výslovně neupravuje. Navzdory tomu, se dnes jedná o běžnou obchodní transakci, nedefinuje česká legislativa termín leasing, ale ani leasingová operace, natož pak finanční či operativní leasing. Vzhledem k tomu, že jeho vymezení nenajdeme jako smluvní typ ani v občanském zákoníku, ani 9
BENDA, V., KELBLOVÁ, H., PULZ, J., VESELÁ, M. Leasing v praxi. Praha: Nakladatelství Polygon, 2001, s. 24. 10
Ke zpracování této kapitoly byl požit Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
17
v obchodním zákoníku a není uveden ani v žádném jiném, konkrétněji pojatém občanskoprávním předpisu, je možné na něj aplikovat obecná ustanovení soukromého práva. Z této nekonkrétní právní úpravy leasingu tak v praxi často vznikají sporné a nejednotné situace založené na různém výkladu zákona. Spory mohou také vznikat ze vztahů, které se svým pojetím leasingové smlouvě podobají, ale například nesplňují již další podmínky ostatních předpisů pro to, aby se o leasing mohlo jednat. Jde především o daňové zákony. V praxi se běžně na smlouvu o operativním leasingu aplikuje úprava občanského zákoníku o nájemní smlouvě, která je upravena v části osmé, což jsou závazkové vztahy, hlava sedmá. Konkrétně jsou to § 663 - § 723. V praxi tato aplikace nepůsobí žádné problémy. Jelikož je zde značná blízkost obou typů smluv, úprava nájemní smlouvy je dostatečná pro tento druh leasingových obchodů. Je to způsobeno také tím, že kogentní ustanovení týkající se nájemní smlouvy, která jsou v hlavě sedmé části osmé občanského zákoníků se nedotýkají odlišností operativního leasingu od běžného nájmu, která jsou zde upravena. Rozdíly mezi těmito druhy nájemních vztahů samozřejmě existují. Jedná se především o předmět nájmu. Ustanovení občanského zákoníků v hlavě sedmé části osmé, konkrétně v § 663 označuje za předmět nájmu věc. V případě operativního nájmu však bývají předmětem nájmu i jiné majetkové hodnoty. Nemusí se jednat pouze o hmotně věci, ale také například o software, odborný výzkum a vývoj. Další rozdíl nabízí hned další § 664 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že v případě nájmu je pronajímatel povinen přenechat pronajatou věc nájemci k užívání ve stavu způsobilém smluvenému užívání nebo užívání obvyklému a udržovat ji v tomto stavu. V tom se operativní leasing liší, jelikož předmět leasingu nemusí vždy přecházet na leasingového nájemce ve stavu způsobilém užívání. Záleží totiž na vzájemné dohodě smluvních subjektů, co si ve smlouvě o operativním nájmu dohodnou. Často se stává, že si nájemce sám zajišťuje instalaci či montáž předmětu nájmu. Další odlišnost vyplývá v praxi z § 666 občanského zákoníku, kdy u běžných nájemních smluv je nájemce oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, pokud si smluvní strany výslovně nedohodnou jinou úpravu. Tento paragraf je dispozitivní, takže záleží jen na domluvě subjektů smlouvy. Leasingové společnosti si však většinou stanoví ve svých všeobecných smluvních podmínkách úpravu odlišnou. Většinou je zde stanovena jako podmínka souhlas leasingové společnosti s dalším podnájmem předmětu leasingu. Lze také ve smlouvě dohodnout úpravu týkající se vad pronajaté věci, kvůli kterým nelze věc nájmu užívat podle § 721 občanského zákoníku. Nemusí to však být ve
18
smlouvě o operativním leasingů dohodnuto vůbec. V praxi často záleží na konkrétním ujednání, každá leasingová společnost má svoji vlastní úpravu. Po skončení doby, na kterou byla smlouva o operativním leasingu uzavřena, dochází většinou k navrácení předmětu nájmu leasingovém pronajímateli. Situaci však lze řešit i dohodou mezi smluvními stranami a na základě smlouvy o předkupním právu může předmět přejít do vlastnictví nájemce. Předmět leasingu je také možné opětovně pronajmout. V případě nájemní smlouvy je toto upraveno v § 676 občanského zákoníku. Avšak automatické prodlužování smlouvy, které je uvedeno v čl. 2 tohoto paragrafu není u smlouvy o operativním leasingu možné. Vzhledem k tomu, že se nejedná o častou situaci v oblasti těchto typů leasingových operací a ani není natolik významný, aby to znemožnilo aplikaci občanského zákoníku na tento druh obchodů. To také potvrzuje samotná praxe. Mnohem komplikovanější je však aplikace právních předpisů na operace finančního leasingu a to především z toho důvodu, že tato úprava není jednoznačně stanovena ani v občanském ani v obchodním zákoníku. Důvodová zpráva, která byla vypracována k návrhu obchodního zákoníku, předpokládala úpravu smluv o finančním leasingu ustanoveními § 489-496 o smlouvě o koupi najaté věci, což je uvedeno v části třetí – obchodní závazkové vztahy, hlava druhá. Jelikož však tato úprava neodpovídá postatě leasingu, není možná její aplikace na tento typ obchodu. Zásadní rozdíl mezi obchody nastává při přechodu nebezpečí škody na věci. Při finančním leasingu k tomuto dochází již
při předání předmětu leasingu leasingovému nájemci, což je však
charakteristickým znakem finančního leasingu. Naopak u smlouvy o koupi najaté věci přechází nebezpečí škody na věci až okamžikem přechodu vlastnictví předmětu, který je předmětem pronájmu. Ačkoliv se to nezdá, v praxi je to důležitý aspekt při posuzování výhodnosti jednotlivých obchodů a každá osoba toto při výběru vhodného typu finančního produktu bere v potaz. Přechod vlastnictví k předmětu leasingu je v leasingové operaci považován za součást celého komplexu vztahů, které jsou pro leasing charakteristické. Nedochází k němu odděleně, ale pouze v návaznosti na nájemní smlouvu, jak je tomu naopak u koupě najaté věci pronajímané obchodním zákoníkem, akcesoricky jako doplněk nájemní smlouvy. Tento způsob úpravy smluvních vztahů mezi leasingovou společností, tedy pronajímatelem na straně jedné a leasingovým nájemcem na straně druhé, podle právní úpravy hlavy druhé, dílu čtvrtého, tedy podle smlouvy o koupi najaté věci podle § 489 – 496 znamená pouze jeden z několika dalších možných způsobů právní úpravy vztahů mezi
19
těmito subjekty po skončení leasingové smlouvy. Neznamená to však, že by tento způsob úpravy byl užíván nejčastěji. Mezi těmito dvěma typy smluvních vztahů jsou i další zásadní rozdíly. Jedná se také o odlišnou proceduru přechodu vlastnického práva k předmětu pronájmu. V případě smlouvy o koupi najaté věci, podle úpravy obchodního zákoníku, k tomu dochází výlučně jednostranným výkonem oprávnění nájemce v průběhu obchodní transakce nebo na jejím konci, což je zásadní rozdíl v této úpravě. Při leasingové operaci tomu tak není. Další výrazná charakteristická vlastnost leasingové operace, která znamená další odlišnost, je pro leasingového nájemce nemožnost vypovězení a tím i předběžné ukončení leasingové smlouvy. To je možné pouze ze strany leasingového pronajímatele v případě, že leasingový nájemce porušuje obchodní podmínky mezi nimi dohodnuté a dává tak pronajímateli možnost a zároveň i právo smlouvu jednostranně vypovědět. Dochází k tomu například v případě, že leasingový nájemce neplatí řádně leasingové splátky a dostává se tak do prodlení. V tomto případě leasingový pronajímatel na to upozorní leasingového nájemce, většinou opakovaně. V případě, že na to nájemce nereaguje a ignoruje tak výzvy pronajímatele k zaplacení dlužné částky, dochází většinou k vypovězení smlouvy o poskytnutí leasingových služeb a odebrání předmětu leasingu pronajímatelem. Následně je předmět leasingu pronajímatelem nabídnut k prodeji a z finančních prostředků získaných dalším prodejem jsou vyrovnány dlužné splátky, které leasingový nájemce nehradil plus další náklady spojené s předčasným ukončením smlouvy a odprodejem zabaveného předmětu leasingu. Peníze, které převyšují tuto výši jsou následně vráceny leasingovému nájemci zpět, společně s vyrovnáním leasingového obchodu. To také znamená další výraznou odlišnost obou typů smluv. Finanční leasing je charakteristický užíváním předmětu leasingu nájemcem a jeho následným převodem do majetku na konci trvání leasingové smlouvy. U smlouvy o koupi najaté věci tomu tak být nemusí. Existuje také snaha o aplikaci ustanovení občanského zákoníku na obchody finančního leasingu, a to konkrétně úpravy o nájemní smlouvě, která je upravena v části osmé, hlavě sedmé občanského zákoníku. Je tomu tak i proto, že jsou u obou typů smluv užívány často stejné termíny a názvy. Obě smlouvy se však od sebe odlišují okolností pořízení předmětu nájmu. V případě finančního leasingu k tomu dochází na základě vlastního výběru a specifikace leasingového nájemce, který je mu následně předán k užívání a to na základě leasingové smlouvy. U nájemní smlouvy je pronajímám předmět,
20
který již pronajímatel v majetku má. Nepředpokládá se také u nájemní smlouvy její přechod do majetku nájemce, jako je tomu v případě leasingového obchodu. Není to však v zákoně vyloučeno. Leasingový nájemce přebírá okamžikem převzetí předmětu nájmu odpovědnost za nebezpečí škody, které by na tomto předmětu mohlo vzniknout, stejně tak i nebezpečí spojená s jeho provozem. Zároveň však také nese náklady, které jsou spojené s provozováním předmětu, jeho opravami a údržbou. Touto úpravou, která je na trhu finančních produktů naprosto běžná, se kategoricky liší od úpravy občanského zákoníku. Podle ustanovení, kterými jsou upraveny podrobnosti a detaily nájemní smlouvy, jsou připisována rizika nebezpečí škody na předmětu nájmu a rizika spojená s jeho provozem pronajímateli předmětu nájmu. Specifická je i vzájemná podmíněnost kupní smlouvy, kterou leasingový pronajímatel získává předmět leasingu do svého vlastnictví podle dispozic a výběru příjemce leasingu a vlastní leasingové smlouvy. Úprava nájemní smlouvy, kterou upravuje občanský zákoník, nezohledňuje tyto složité, většinou třístranné právní vztahy navazované při finančním leasingu. Na smlouvy o finančním leasingu není možné použít ustavení § 676 občanského zákoníku, který upravuje automatické prodloužení nájemní smlouvy. Podpůrně také platí § 723 občanského zákoníku, upravující vrácení věci. Na počátku vývoje leasingových obchodů, kdy nebyla úprava právních vztahů vznikajících při leasingových operacích na takovém stupni zobecnění a automatizace, jako je tomu v současné době, byla snaha aplikovat různou právní úpravu na dílčí části leasingových smluv a to za použití úpravy občanského i obchodního zákoníku použitím úpravy pro smlouvy obdobné leasingovým obchodům. Jednalo se například o přirovnání ke smlouvě o zprostředkování, která je upravena obchodním zákoníkem, dále ke smlouvě o úvěru podle obchodního zákoníku, ke smlouvě o dílo podle obchodního zákoníku, nebo ke smlouvě kupní, která je upravena občanským zákoníkem a současně i obchodním zákoníkem. 2.5 Aplikace právního řádu ČR na leasingové obchody11 Od roku 1977, kdy byly na území České republiky uzavřeny první leasingové obchody, prošly tyto transakce velkým vývojem, včetně právního základu, který tyto 11
Ke zpracování této kapitoly byl požit Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a publikace BENDA, V., KELBLOVÁ, H., PULZ, J., VESELÁ, M. Leasing v praxi. Praha: Nakladatelství Polygon, 2001.
21
leasingové operace upravuje. Za posledních více než deset let došlo k obrovskému rozvoji tohoto typu obchodu na území České republiky. Stalo se zažitým pravidlem, že se tyto transakce realizují za použití úpravy obchodního zákoníku pro tzv. inominátní neboli nepojmenovanou smlouvu. Ty je možné podle § 269 odst. 2 uzavřít, pokud si smluvní strany dostatečně určí předmět svých závazků a pokud právní úprava takový druh smluvních vztahů jako typový obchod neupravuje. Nepojmenované smlouvy je také možné uzavřít podle občanského zákoníku, který je upravuje v § 51, § 491 a § 853. Tato úprava soukromoprávních vztahů znamená postupný vývoj a také návaznost tehdejšího hospodářského zákoníku. Ani hospodářský zákoník neznal a neupravoval pojem „leasing“ či „leasingové obchody“. Bylo tudíž nutné najít alternativní právní úpravu, kterou byly inominátní smlouvy podle § 325 obchodního zákoníku. Při aplikaci této právní úpravy na vztahy mezi jednotlivými subjekty leasingové operace, např. mezi leasingovou společností, leasingovým nájemcem, prodejcem předmětu leasingu, dovozcem, atd. nedochází k rozporu s kogentními ustanoveními občanského a obchodního zákoníku a zároveň nedochází ani k popření jedné ze základních zásad soukromoprávní úpravy, a to smluvní svobody účastníků soukromoprávních vztahů. Smluvní svoboda smluvních stran je také důležitou podmínkou , aby mohla být leasingová smlouva na základě právní úpravy pro inominátní smlouvy správně konstruována. Zásadně musí být smluvními stranami dohodnuty všechny podstatné náležitosti smlouvy, aby vůbec mohlo dojít k platnému uzavření leasingové smlouvy. Přitom je nutné postupovat v souladu s obecnými ustanoveními platného občanského a obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu, že leasingové smlouvy nejsou právním řádem upraveny jako samostatné typové smlouvy, může docházet v praxi k mírným nedostatkům. V současné době však mají leasingové společnosti upravené vlastní všeobecné smluvní podmínky, které pomáhají vyplnit případné mezery. Nová úprava občanského zákoníků, která je v současné době připravována, by již měla zahrnovat samostatnou úpravu finančního leasingu a odděleně samostatnou úpravu charakteristický znaků operativního leasingu. Tím by byly vyřešeny sporné situace, kdy dochází například k rozdílnému výkladu zákona či různé aplikace právních předpisů na tento typ smluvních vztahů. Proto, aby byla právní úprava finančního či operativního leasingu účinná, je nezbytné respektovat dosavadní vývoj leasingového trhu a samostatných leasingových produktů.
22
2.6 Právní předpoklady pro činnost leasingové společnosti Aby byla právní úprava oblasti leasingu kompletní, je nutné zahrnout do oblasti její úpravy také podmínky pro výkon společností, které chtějí poskytovat tyto finanční leasingové produkty. Tuto problematiku upravují platné předpisy veřejného práva, konkrétně ty, které stanoví podmínky a předpoklady pro podnikání v oblasti poskytování leasingových služeb. Tuto úpravu vymezuje především zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Dle ustanovení tohoto zákona a údajů uvedených v příloze tohoto předpisu patří leasing mezi živnosti volné. Pro provozování živnosti volné zákon nevyžaduje prokázání odborné ani jiné způsobilosti. Samozřejmě však musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti, které tento zákon stanoví, aby bylo možné získat živnostenské oprávnění. Mezi základní podmínky provozování živnosti jsou např. dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnosti, atd. V souladu s těmito předpisy může v České republice působit jako poskytovatel leasingových služeb kterákoliv obchodní společnost nebo fyzická osoba při splnění obecných základních podmínek pro soukromé podnikání. Také byla nařízením vlády č. 140/2000 Sb. stanovena pracovní náplň jednotlivých živností a to s účinností od 1. 1. 2001. Dle tohoto závazného předpisu je nutné splnit podmínky živnostenského zákona a pro poskytování finančního a operativního leasingu je nutné získat živnostenské oprávnění pro „pronájem a půjčování věcí movitých“ a pro leasing nemovitostí buď živnostenské oprávnění pro „realitní činnosti“ nebo pro „správu a údržbu nemovitostí“. Záleží na tom, zda je leasing poskytován s doprovodnými službami či bez nich. Z této úpravy vyplývá, že společnosti poskytující leasingové služby a leasingové produkty nemusejí získat ke splnění zákonných podmínek pro provozování této činnosti zvláštní či speciální licenci. Navzdory tomu, že leasingové
společnosti
poskytují
finanční
služby
či
finanční
produkty
podle
živnostenského zákona, nespadá jejich činnosti do sféry platnosti zákona o bankách, které také poskytují finanční služby obdobného charakteru. Vůči leasingovým společnostem také není uplatňován bankovní dohled ani zvláštní administrativní dozor jiného státního orgánu. Je však nutné dodržovat i ostatní zákony a právní předpisy, které zasahují do této oblasti služeb. Jedná se především o tyto právní předpisy: •
obchodní zákoník, upravující obchodní vztahy mezi subjekty leasingového obchodu;
23
•
zákon na ochranu hospodářské soutěže, upravující dozor a správné fungování hospodářské soutěže;
•
zákon na ochranu spotřebitele, jako slabšího partnera smluvního vztahu;
•
zákon proti praní špinavých peněz,
•
zákon o konkursu a vyrovnání,
•
a další daňové a účetní předpisy.
2.7 Česká leasingová a finanční asociace1213 Česká leasingová a finanční asociace byla založena v první polovině roku 1991 a to pod původním názvem Asociace leasingových společností ČSFR. Došlo k tomu především z důvodu rozvoje leasingových operací a leasingu vůbec. Byl to výsledek vzniku velkého množství leasingových společností jako reakce na poptávku po tomto produktu. Z tohoto důvodu bylo nutné vytvořit centrum, „které by bylo schopné definovat, koordinovat a prosazovat společné zájmy firem zabývající se operacemi finančního a operativního leasingu. Šlo přitom nejen o naplňování bezprostředních zájmů zaměřených na zajištění výhodných, nediskriminačních podmínek pro leasingové podnikání v právních předpisech a rozhodnutích státních orgánů. Jednalo se i o perspektivní potřebu vytvářet podmínky pro využívání možností leasingu jak v národním hospodářství, tak při naplňování konkrétních záměrů jednotlivých podnikatelů, o potřebu šířit potřebné znalosti o výhodách leasingu, zajišťovat potřebné informace a rozbory. Bylo zapotřebí zabývat se i výměnou poznatků a zkušeností mezi leasingovými společnostmi, odborným růstem jejich pracovníků i etikou vzájemných vztahů těchto firem. Vznikla zároveň potřeba navázat na odpovídající vztahy s leasingovými komunitami jiných států.“14 Ke změně původního názvu Asociace leasingových společností ČSFR došlo dne 24. 1. 2005 na členské schůzi a to na aktuální název Česká leasingová a finanční asociace. Důvodem k této změně byla především skutečnost, že asociace zařadila do portfolia svých aktiv i další nebankovní produkty a především se mezi její členy zařadili i někteří z poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, prodejů na splátky a factoringu. 12
Podrobnější informace viz příloha č. 1 Česká leasingová a finanční asociace. Základní údaje o ČLFA [citováno dne 10. března 2009]. Dostupný z http://www.clfa.cz/index.php?textID=1. 14 BENDA, V., KELBLOVÁ, H., PULZ, J., VESELÁ, M. Leasing v praxi. Praha: Nakladatelství Polygon, 2001, s. 352. 13
24
„V současné době je členem České leasingové a finanční asociace 68 firem, které realizují kolem 97% objemu všech tuzemských leasingových obchodů a většinu nebankovních úvěrů i prodejů na splátky pro spotřebitele.“15 Česká leasingová a finanční asociace napomáhá svou činností také v oblasti legislativní. Účastní se přípravy a formulace veškerých právních předpisů z oblasti její činnosti, především zákonů a vyhlášek souvisejících s finančními produkty nebankovního typu, leasingem, spotřebitelskými úvěry jak účelovými, tak i neúčelovými, splátkovým prodejem a factoringem. Podílí se také na správném výkladu těchto právních předpisů a v případě zájmu svých členů pomáhá i při aplikaci. V rámci své činnosti vypracovala Česká leasingová a finanční asociace, ve spolupráci s odborníky, všeobecné podmínky leasingu, které jsou považovány za vrchol všeobecných smluvních podmínek užívaných v leasingové oblasti. Pro leasingové společnosti nejsou závazné, avšak mnoho z nich, na trhu působících, se těmito doporučeními dobrovolně řídí. Někdy dochází k drobným korekcím, aby smluvní podmínky maximálně vyhovovaly konkrétním potřebám leasingového poskytovatele. Avšak málo kdy dochází k výraznějšímu odchýlení od všeobecných smluvních podmínek vydaných a doporučovaných Českou leasingovou a finanční asociací. Není to však jediný doporučující dokument, vypracovaný asociací, který by měl takovouto váhu a úroveň. Na základě svých bohatých a dlouholetých zkušeností v oboru, vypracovala asociace i další dokumenty sloužící např. k zajištění vlastnických i jiných práv leasingových společností v průběhu trvání leasingových operací. Dále také Kodex jednání členů české leasingové a finanční asociace, který představuje zásady podnikatelské a obchodní etiky, jako základní dokument etického chování tak, aby nedocházelo k porušování těchto zásad během operací členských společností. Asociace dodržování tohoto kodexu prosazuje. Mimo tyto uvedené činnosti, které jsou považovány za základní v oblasti centra leasingových obchodů, vykonává asociace mnoho dalších činností tak, aby bylo naplněno správné fungování leasingového a finančního trhu. Např. zájemcům o některý z leasingových, splátkových či úvěrových produktů na žádost poskytne bližší údaje a informace o členech asociace. „Organizuje výměnu zkušeností svých členů a zaměřuje se i na hlubší analýzu řady aktuálních problémů domácího leasingu, spotřebitelských úvěrů a
15
Česká leasingová a finanční asociace. Základní údaje o ČLFA [citováno dne 29. března 2009]. Dostupný z http://www.clfa.cz/index.php?textID=1.
25
prodejů na splátky, včetně trendů dalšího rozvoje nebankovních finančních produktů v české ekonomice. Pro tyto účely zřídila expertní výbory.“16 Česká leasingová a finanční asociace se svými činnostmi neomezuje pouze na území
České
republiky.
Je
členem
Evropské
asociace
leasingových
asociací
(LEASEUROPE). Z tohoto titulu má možnost působit jako prostředník či zprostředkovatel při jednáních mezi svými členy a sdruženími z jiných států či dalšími zahraničními subjekty. Mnohdy při těchto jednáních zastřešuje celou domácí nebankovní finanční komunitu v nekomerčních vztazích. Asociace využívá i možností, které plynou ze styků s leasingovými asociacemi ostatních členských států LEASEUROPE. Informuje zahraniční partnery o podmínkách pro investice, leasing a další finanční produkty v České republice.
16
Česká leasingová a finanční asociace. Základní údaje o ČLFA [citováno dne 21. října 2008]. Dostupný z http://www.clfa.cz/index.php?textID=1.
26
3. Sekuritizace aktiv 3.1 Pojem sekuritizace aktiv Panem Josefem Jílkem, vrchním expertem České národní banky, je pojem sekuritizace aktiv vysvětlován takto: „Sekuritizace (securitization) obecně představuje transformaci finančního aktiva na cenné papíry zajištěné aktivy (asset backed security, ABS).“17 On již sám pojem „sekuritizace“ je velmi zjednodušený a zobecněný. V odborné literatuře je tento proces popisován jako vytváření cenných papírů, a to buď akciových nebo dluhových - jako vlastnické zájmy na dluhových závazcích jednotky. Aktivy kryté cenné papíry byly definovány Securities and Exchange Commission Spojených států (SEC), jako „cenné papíry primárně založené na cash-flow odděleného souboru pohledávek nebo jiných finančních aktiv“, a to pevně určených nebo opakovaných, které jsou na základě stanovených podmínek transformovány do hotovosti v časově omezeném úseku, a to včetně dalších práv nebo aktiv vytvořených pro zajištění včasné distribuce výnosů držitelům cenných papírů. Securities and Exchange Commission Spojených států (SEC) je Federální úřad zřízený zákonem o burzách z roku 1934, který dbá o ochranu investorů, reguluje vydávání cenných papírů na primárním trhu a obchodování s cennými papíry na sekundárním trhu ve Spojených státech amerických. Sekuritizace aktiv (dále také SA) je také možné zjednodušeně popsat jako proces, při němž dochází k postoupení neboli prodeji konkrétního souboru aktiv finančního charakteru (pohledávek, půjček, apod.), které vlastní a eviduje ve své finanční rozvaze subjekt A - (finanční instituce) na subjekt, který je vytvořen pouze pro tento účel (tzv. SPV – účelově založená společnost). Vzhledem k tomu, že tento subjekt (SPV) nemá finanční prostředky na úhradu za toto postoupení, vydává dlužné cenné papíry. Cenné papíry, které vznikají během tohoto procesu se nazývají asset backed securities (ABS) jsou následně prodávány na finančním trhu investorům. Podmínkou však je, aby zakladatelem SPV nebyl subjekt A. Aktiva, která jsou během tohoto procesu postupována často bývají stejného druhu či charakteru, aby bylo možné jejich ocenění. Během tohoto procesu také dochází k přesunu těchto aktiv z rozvahy subjektu A do rozvahy subjektu SPV. Tímto způsobem je možné, aby finanční instituce, např. banky postoupily úvěry, které již např. nechtějí držet či obchodovat s nimi, nebo u kterých mají pochybnosti s jejich splácením. Avšak i investoři se chtějí jistit proti případným rizikům z těchto operací, proto 17
JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty v praxi. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. s. 632.
27
požadují určité zajištění. Nejjednodušším zajištěním v tomto případě je jejich prodej s rekurzem, kdy banka neboli subjekt A, která převádí úvěry, na sebe bere určitý závazek v případě selhání dlužníka. Převod pohledávek tak v praxi může být s rekurzem či bez rekurzu. Vzhledem k tomu, že doposud byla sekuritizace aktiv v České republice provedena pouze ojediněle, je možné se také setkat s názorem, že je sekuritizace aktiv v rozporu s ekonomickou teorií. Odborníci se domnívají, že by investoři odmítali platit za sumu pohledávek, která je vyšší než jejich jednotlivá hodnota. To může být způsobeno náklady na sekuritizaci, za obchodníky s cennými papíry, manažery portfolií, hodnotící agentury, poradce z různých oborů, např. právníky, auditory, daňové poradce, atd. Přitom je původce aktiv ve výhodnější situaci při řízení úvěrových rizik než samotný investor. Přesto ve světě tento proces funguje, je prováděn a investoři tyto cenné papíry kupují. Z tohoto důvodu se zabývám tímto tématem, jako možným zdrojem financování, a to v našem právním prostředí.
3.2 Podstata sekuritizace Sekuritizace aktiv jako finanční produkt vznikla v 70. letech minulého století v USA, kde se začala využívat zejména u hypotéčních úvěrů. Je to dáno i velikostí tamního trhu, což samo o sobě nabízí spoustu možností a jednou z nich je i časté využívání této finanční transakce. Nejvýhodnější je sekuritizace při velkém objemu aktiv, nejlépe v řádech stamilionů dolarů. Z tohoto důvodu je jeho využití v Evropě mnohem menší, než v USA. V USA také docházelo k podpoře ze strany státu, který z počátku poskytoval investorům úvěrové posílení a větší zajištění. Mimo USA je sekuritizace velice často realizována v Kanadě a ve Velké Británii, kde se nachází veliké objemy těchto cenných papírů. Jádrem celého procesu je postoupení aktiv, které probíhá na zvláštní subjekt, který je založen jen za účelem celé transakce, jehož vlastníci a správci jsou nezávislí na celé transakci (např. právnické firmy). Po postoupení aktiv vydá tento subjekt dlužné cenné papíry, které jsou aranžérem emise rozprodány investorům a z takto získaného výnosu jsou uhrazeny jeho závazky za nákup aktiv původnímu vlastníkovi. Původní vlastník dále vykonává správu aktiv na základě mandátní, resp. komisionářské smlouvy na účet tohoto zvláštního subjektu. Původnímu vlastníkovi náleží kromě dohodnutého poplatku za správu aktiv i všechny výnosy, které nejsou použity na úhradu jistiny a úroků investorům.
28
Kreditní podpora slouží pro případ jakýchkoliv výpadků v hotovostním toku směrem od dlužníků k investorům.
Schéma č. 3.2.1 Proces sekuritizace aktiv
Sekuritizace aktiv s sebou nese značný počet pozitiv a výhod pro původního vlastníka, který si tímto způsobem zajišťuje finance pro svou podnikatelskou činnost, což může být důvod, proč se k tomuto kroku rozhodl. Mohou k tomu přispět například tyto skutečnosti: Výhody: •
Alternativní způsob financování
•
Délka splatnosti
•
Zvýšení rentability vlastního kapitálu
•
Možnost zvýšení příjmů
•
Zlepšení řízení aktiv a pasiv
•
Kvalitnější řízení společnosti
•
Zlepšení funkční specializace
•
Možnost volby právního prostředí realizace SA
29
Nevýhody: •
Ztráta dosavadního způsobu financování
•
Objem transakce
•
Homogenita aktiv
•
Systém pro monitorování a správu pohledávek
Výhody sekuritizace aktiv 3.2.1
Alternativní způsob financování
Cenné papíry, které vzniknou během procesu sekuritizace aktiv a především pak investice do nich, jsou pro případné investory velice atraktivní, neboť pohledávky z těchto cenných papírů nebývají zahrnovány do angažovanosti investorů vůči jednomu subjektu resp. vůči jednomu typu tržního rizika, ale mnohdy je jsou tato rizika velmi roztříštěné. Stejně jako je tomu u společnosti D. S. Leasing, kde jejími klienty je velké množství subjektů z různých podnikatelských odvětví, takže se zde koncentrace rizika velmi snižuje.
3.2.2
Délka splatnosti
Na finančním trhu existují většinou úvěry a půjčky pouze s předem pevně stanovenou dobou splatnosti, která je často velmi limitována a je velice komplikované dohodnout s poskytovateli lhůtu delší než je obvyklé. Kromě výjimek banky nenabízejí půjčky v delších horizontech, a to bez ohledu na kvalitu vypůjčovatele. To je důsledek splatnosti pasiv bank samotných, jelikož banky neposkytují půjčky z vlastních zdrojů, ale z cizích, jsou tedy omezeny podobným způsobem ze strany svého poskytovatele, kterými jsou nejčastěji buď Česká národní banka nebo ostatní instituce působící na trhu s bankovní či finanční licencí. Podmínka dodržování pravidel likvidity se tak stává omezujícím limitem pro získání zdrojů nad tuto omezenou dobu splatnosti, což platí jak pro tuzemský, tak mezinárodní trh. Na druhou stranu subjekty, které disponují finančními zdroji a jsou ochotni je poskytnout na delší dobu, chtějí eliminovat rizika, která jsou spojena s delší lhůtou splatnosti a proto často preferují velmi konzervativní investice, jako jsou vládní cenné papíry a nemovitosti. S delší lhůtou splatnosti je také spojena delší lhůta pro rizika spojená s výpůjčkou, jelikož je pro investorovy mnohdy nemožné odhadnout ekonomickou situaci na trhu pro delší časový horizont, ale také především finanční stabilitu subjektu, kterému by své prostředky poskytly. Proto tedy tu část zdrojů, které tyto subjekty umísťují do
30
podnikových závazků s dlouhou dobou splatnosti, je pak většinou uspokojena nákupem závazků s nejnižší mírou rizika. ABS, tedy cenné papíry zajištěné aktivy, které při procesu sekuritizace aktiv vzniknou, se proto mohou stát použitelnými komponenty aktiv takových institucí.
3.2.3 Zvýšení rentability vlastního kapitálu Vzhledem k tomu, že emitent cenných papírů, neboli subjekt SPV, na rozdíl od bank nebo běžných obchodních společností nemá ve své bilanci žádná neproduktivní aktiva, odpadá tak starost a komplikace v podobě např. nesolventních dlužníků, jelikož kapitál realizovaný prostřednictvím SA se omezuje pouze na skutečně produktivní aktiva a ostatní neproduktivní aktiva jsou tak vytříděna a do samotného procesu SA tak nevstupují.
3.2.4
Možnost zvýšení příjmů
Kromě zisku z oddělených aktiv zůstávají původnímu vlastníkovi aktiv většinou přiznány i další příjmy, které inkasuje jako poskytovatel kreditní podpory, obslužná společnost aj.
V závislosti na účetním a daňovém režimu, ve kterém je proces SA
realizován je možné, aby zisk z postoupených aktiv a zmíněné poplatky byly převedeny původnímu vlastníkovi na začátku, na konci transakce, či v jakékoliv kombinaci obou variant.
3.2.5
Zlepšení řízení aktiv a pasiv
Mezi největší výhody sekuritizace aktiv patří možnost získat zdroje s odpovídající splatností zejména pro potřeby financování středně a dlouhodobých pohledávek. Pro krátkodobá a opakující se aktiva je to pak získání střednědobého financování. Technika sekuritizace tak umožňuje díky financování odpovídajícímu jak v parametrech splatnosti, tak v úrokových mírách, tak v druhu měny zvýšit celkový objem financovaných transakcí, než by bylo možné při standardních postupech vypůjčování.
3.2.6
Kvalitnější řízení společnosti
Jednou z mnoha podmínek pro úspěšnou realizaci SA je nutné, aby společnost disponovala podrobnými informacemi z mnoha oblastí svého působení, především o druzích rizik, výkonnosti aktiv, interních postupech, atd. a to jednak aktuálních informací, které jsou v tomto případě nejdůležitější a mají největší význam, ale také i z historického
31
pohledu a předpokládaného vývoje do budoucna. Požadavek na podrobnou informovanost tak umožňuje řídícím pracovníkům a managementu uvědomit si případná rizika, ale také chyby, kterých se společnost dopouští. To většinou vede ke zlepšení manažerského informačního systému a následně ke zlepšením řízení společnosti. Na rozdíl od ostatních výhod SA toto hledisko působí jako nepřímý efekt, avšak může mít pro společnost veliký význam.
3.2.7 Zlepšení funkční specializace Vzhledem k tomu, že řízení veškerých interních procesů z oblasti vzniku aktiv, jejich správy, financování a zajišťování prováděné jednotlivými specialisty se realizuje odděleně,
požadavky na sekuritizaci aktiv mají na společnost takový důsledek, že
maximalizují efektivitu jak uvnitř společnosti, tak v rámci celého finančního systému.
3.2.8
Možnost volby právního prostředí realizace SA
Společnost, založenou pouze za účelem emise cenných papírů, neboli subjekt SPV lze založit v zemi s výhodnějším daňovým, právním či ekonomickým režimem. Eventuelně je možné přizpůsobit daňové a účetní podmínky jednotlivých zemí potřebám SA a získat tak výhodnější pozici z hlediska odvodů a placení jednotlivých daní spojených s procesem SA a také obejít případné překážky z oblasti právní.
Zhodnocení Z výše uvedené charakteristiky daného procesu SA je zřejmé, že se jedná o proces značně specifický, složitý a náročný na realizaci, co se jednotlivých postupů týče. Pokud jsou podmínky SA správně zvoleny a nastaveny, může být výsledek tohoto postupu pozitivní a výhodný pro všechny zúčastněné strany. Vzhledem k náročnosti procesu je proto nezbytné klást důraz na veškeré články a návaznosti této procedury, jelikož jejich špatné zhodnocení a nastavení by mohlo znamenat neúspěch a pro realizující společnosti velikou ztrátu, čímž by SA ztratila svůj primární význam, pro který je realizována. Společnost, která se k tomuto kroku rozhodne, může pociťovat tyto nevýhody, které mohou být s procesem SA spojeny.
32
Nevýhody sekuritizace aktiv •
Ztráta dosavadního způsobu financování
•
Objem transakce
•
Homogenita aktiv
•
Systém pro monitorování a správu pohledávek
3.2.9
Ztráta dosavadního způsobu financování
Pokud má společnost, která nad SA uvažuje, neboli vlastník aktiv, vybudovány vztahy s bankami a finančními institucemi na jejichž základě jsou mu poskytovány peněžní prostředky, jako aktuální způsob financování, musí zvážit míru rizika, které pro něj vyplývá z přechodu na nový způsob financování, resp. ztráty původního. Stejně tak je nezbytné prověřit, jaké zástavy váznou na postupovaných aktivech, které má společnost ve svém majetku a zda je možno tyto zástavy bez problémů uvolnit ve prospěch nových investorů.
3.2.10 Objem transakce Suma celkových nákladů potřebných na úspěšnou realizaci sekuritizaci aktiv zahrnuje značné počáteční výdaje, ale i náklady na běh celé struktury a náklady na kreditní podporu. Z toho tedy vyplývá že vzhledem k celkovému objemu nákladů je nezbytné této výši přizpůsobit i objem celkové transakce a celkové náklady tak rozložit do většího objemu aktiv, který se bude realizovat. V USA, kde je SA prováděna nejčastěji a celkem běžně, existují emise i s objemem do 20 mil.USD, za obvykle efektivní objem se však považuje minimálně 50 mil.USD, což tento způsob financování znepřístupňuje menším subjektům. Je však nutno podotknout, že každý trh a každé prostředí, kde se SA realizuje je značně odlišné a také požadavky na jednotlivé náklady se značně liší. Proto zavedená a prověřená praxe v USA nemusí odpovídat požadavkům na trh v ČR.
3.2.11 Homogenita aktiv V praxi je většinou jednodušší, a to jak z hlediska strukturování transakce, tak z hlediska investorů, když se proces sekuritizace aktiv omezí na aktiva jednoho druhu. Tento typ sekuritizace je z důvodu své přehlednosti nejfrekventovanější, i když se objevují postupy zahrnující kombinaci různých typů aktiv. Nejdůležitější však je skutečnost, že nákup aktiv musí probíhat za standardních a stejných postupů.
33
3.2.12 Systém pro monitorování a správu pohledávek Jedním z eliminujících faktorů může být fakt, že pro posouzení bonity celé transakce se vyžaduje, aby společnost existovala, resp. prováděla transakce nejméně 3 až 5 let. Data za toto období, především pak historické údaje o zisku či ztrátách z činnosti, jsou podkladem jak pro aranžéra emise, pro ratingovou agenturu, tak pro stanovení výše kreditní podpory. Mimo to musí původní vlastník aktiv zajistit sledování oddělené části portfolia pohledávek a těch, které zůstávají v jeho vlastnictví.
Zhodnocení Sekuritizace aktiv je proces složitý a velmi specifický. V českém právním řádu a podnikatelském prostředí ČR není téměř vůbec prověřený, avšak pro některou společnost může znamenat řešení pro zabezpečení jejího financování. Je tedy na zvážení a zhodnocení každé společnosti, která by nad tímto způsobem získávání prostředků uvažovala, zda je pro ni vhodný a především výhodný. Každá společnost je jiná, s jinými interními postupy, s odlišnou ekonomickou situací a jinými požadavky a potřebami, proto je opravdu na pečlivém uvážení managementu každé firmy, aby vzal v úvahu všechna rizika, která by pro danou konkrétní společnost mohla vzniknout. V této práci pokusím aplikovat postup procesu sekuritizace aktiv na společnosti D. S. Leasing, a.s., jež na českém finančním a leasingovém trhu působí již více než 15 let a s touto metodou financování nemá doposud žádné praktické zkušenosti. Rovněž ve své diplomové práci uvádím jako příklad společnost Home Credit Finance, a. s., jež jako první společnost svého typu v České republice úspěšně využila sekuritizaci pohledávek k zajištění financování svých aktivit.
3.3 Komparace leasingu a sekuritizace aktiv Domnívám se, že srovnání leasingu a sekuritizace aktiv, jako hlavního způsobu financování společnostní a jejich výhod a nevýhod je téměř nemožné. Dle mého názoru se jedná o tak rozdílné metody, že každý z těchto způsobů je vhodné použít pro jiný účel a podnikatelský záměr. Již z výše uvedeného textu vyplývá, že služeb leasingových společností je vhodné využít v situaci, kdy subjekt potřebuje pro svoji činnost nějaký hmotný či nehmotný majetek, nejčastěji pak například osobní či nákladní automobily, software, výrobní zařízení, atd. Získání a schválení leasingu je proces celkem rychlý a pružný, v dnešní praxi vyzkoušený a bezproblémový. Záleží ovšem na hodnocení a
34
rizikovosti konkrétního žadatele a zároveň i zajištění daného obchodu. V současnosti je služeb leasingových společností využíváno značně často a to jak fyzickými, tak i právnickými osobami. Leasing má však i své hranice a omezení. Tímto způsobem není možné krýt běžné provozní náklady spojené s činností firmy. Může se jednat například o mzdové náklady, nájem kanceláří, výrobních a skladovacích prostor, školení zaměstnanců, telekomunikační služby, atd. Oproti tomu prostředky získané sekuritizací aktiv takovéto limity a omezení nemají. Lze s nimi nakládat dle uvážení oprávněných osob tak, aby byly pro společnost přínosem a to za dosažení co nejvyššího zisku. Lze je využít jak na nákup hmotného a nehmotného majetku, jako je tomu i u leasingu, ale i na veškeré další výdaje spojené s podnikáním, například na nákup kancelářských potřeb, reklamu, ale i na pracovní oběd se zákazníkem či dodavatelem. Avšak postup, který je spojen s tímto procesem je v porovnání s leasingem mnohem složitější a
náročnější, vyžadující pečlivou přípravu i zvážení
veškerých kroků. Sekuritizace aktiv má také vyšší realizační náklady, proto je nezbytné nastavení hodnot tak, aby byla také pro společnost výhodná. To například u leasingu není třeba, zde se pouze vyhodnotí nabídka či konkurenční nabídky leasingových společností a hned je zřetelné nákladové zatížení společnosti. Rozdílné bude zřejmě i daňové a účetní režimy obou variant. Záleží tedy potom na zvážení každého subjektu, jaké jsou jeho potřeby financování a dle toho zvolit metodu, která bude pro danou společnost optimální.
3.4 Sekuritizace aktiv realizovaná společností Home Credit Finance, a. s. Finanční společnost Home Credit Finance, a.s., člen skupiny Home Credit Group, jako součást mezinárodní finanční skupiny PPF, jako první česká společnost úspěšně uskutečnila sekuritizaci aktiv, kdy využila sekuritizaci svých pohledávek za klienty k zajištění svých aktivit. Nevyužila však během tohoto procesu daňového a legislativního prostředí České republiky, jako to navrhuji já v modelu pro společnost D. S. Leasing, avšak i tak zde uvádím tento příklad, jelikož to byla velmi zajímavá, avšak dle mého názoru zbytečně komplikovaná aplikace sekuritizace aktiv. Předpokládám, že společnost Home Credit Finance, a.s, není nutné široce představovat, jelikož se jedná o všeobecně velmi známý subjekt, který patří mezi nejvýznamnější v oblasti spotřebitelského financování na území České republiky.18 Mezi jeho hlavní produkty patří nabídka spotřebitelských a revolvingových úvěrů, ať již 18
Viz příloha č. 3.
35
poskytnuté pro určitý účel či bezúčelové. Další produkt, který tato společnost nabízí jsou hotovostní půjčky. Nákup na splátky, který Home Credit Finance nabízí, je možné realizovat přímo u konkrétního prodejce či v obchodní síti. Jedná se především o prodejny se sortimentem jako je elektronika, nábytek, kancelářská a výpočetní technika, kuchyně, stavební potřeby, atd. Spolupráce obchodníků s touto společností je natolik rozšířená, že financování je možné realizovat na více než 5000 místech na území České republiky. V posledních letech se využití tohoto produktu, tedy nákupu na splátky, rozšířilo například také na nákup dovolené, lékařských zákroků, které nejsou hrazeny pojišťovnou, například plastickou chirurgii a nadstandardní léčbu či veterinární péči, která například v případě operací domácích mazlíčků dosahuje i výše několika desítek tisíc korun. Další produkt, tzv. revolvingový úvěr provozuje Home Credit Finance prostřednictvím tzv. Kreditní karty Home Credit, která umožňuje běžně platby v obchodech a výběry z bankomatů, a to jak na území České republiky, ale i v zahraničí. Výhodou pro klienty je bezúročné období v délce 51 dnů, které se vztahuje na bezhotovostní platby a toto období je opakované, což znamená, že jakmile je vyčerpaný úvěr splacen, začíná po dalším čerpání běžet další bezúročné období v délce 51 dnů. Dále společnost nabízí například možnost získat úvěr po telefonu a to až do celkové výše 150.000,- či například bezúčelový hotovostní úvěr, atd. Jak jsem již uvedla výše, společnost Home Credit Finance je součástí finanční skupiny Home Credit, jejíž působnost překračuje území ČR, ale své služby nabízí i ostatních zemích střední a východní Evropy, střední Asie a Dálného východu. V některých z těchto zemí, například v ČR, na Slovensku, v Ruské federaci a Kazachstánu zaujímá velice významné postavení na finančním trhu. Skupina Home Credit je zároveň i členem finanční skupiny PPF, jež dosahuje obrovského rozsahu v oblasti finančního podnikání, především v pojišťovnictví, správy majetku a jak již bylo popsáno i v oblasti spotřebitelských úvěrů. Mezi další společnosti skupiny PPF patří například PPF Real Estate, s.r.o. působící v oblasti nemovitostí, PPF Banka, a.s. a další.
3.4.1 Způsob financování společnosti Vzhledem k charakteru podnikání Home Credit Finance, a. s. (dále také HCF) je klíčovým faktorem pro naplňování její činnosti schopnost získávat cizí zdroje. V počáteční fázi fungování byla HCF financována výhradně a posléze významně ze skupiny PPF, což
36
bylo realizováno prostřednictvím emitovaných dluhopisů. Dalším, ovšem méně významným zdrojem financování byly vlastní zdroje a zdroje půjčované na finančních trzích. Vzhledem k dynamice vývoje HCF vyhledává tato společnost příležitosti pro zlepšení své nabídky finančních produktů a rozšíření služeb klientům, s čímž je spojena i rostoucí potřeba finančních prostředků. Důvody, které vedly HCF k financování svých aktivit formou SA byly nejen snaha oprostit se od financování pouze v rámci skupiny a stále se zvětšující potřeba peněžních prostředků, ale také značné daňové důvody. Úroky za úvěry poskytnuté v rámci skupiny nejsou totiž dle daňových předpisů platných v České republice uznávány jako daňové náklady, což při tak velkém objemu peněžních prostředků bylo značně nevýhodné.
3.4.2 Realizace sekuritizace aktiv Samotné přípravné práce spojené se sekuritizací aktiv, jako např. studie proveditelnosti, celková analýza společnosti, výběr nejvhodnějšího právního a účetního prostředí pro proces SA, atd. započal v polovině roku 2002 a teprve v září roku 2003 byla zrealizována první SA v ČR prostřednictvím společnosti založené pro tento účel – HCF FUNDING No. 1 B.V v Holandsku. Celkový počáteční objem emise činil 2 847 mil. Kč, přičemž cenné papíry třídy A v objemu 2 306 mil. Kč byly ohodnoceny od Moody´s na úrovni A2. K datu 30. 6. 2004 dosáhla částka emise třídy A hodnoty 3 015 mil. Kč. Následně bylo schváleno navýšení původní částky programu cenných papírů třídy A na 5 000 mil. Kč. Významnou část financování pokrývaly dluhopisové emise, z části umístěné na vedlejším trhu Burzy cenných papírů v Praze. Předmětem samotného procesu SA byly pohledávky z časově neomezených – opakovaných úvěrů, tzv. revolvingových úvěrů, které společnost nabízí svým zákazníkům prostřednictvím nákupní a úvěrové stříbrné karty Home Credit. Stříbrnou kartu Home Credit je možné použít při nákupu na splátky bez hotovosti ve smluvních prodejnách společnosti označených jejím logem, při nákupu na splátky ve všech prodejnách v ČR i v zahraničí, které přijímají karty Maestro, při výběru peněžní hotovosti z bankomatů v ČR i v zahraničí, přijímající karty Maestro. Týdenní limit pro výběr z bankomatu je 10 000 Kč a pokud je disponibilní zůstatek nižší než týdenní limit, je možné vybrat hotovost jen do výše této částky. Stříbrná karta má pro zákazníky řadu výhod, patří mezi ně možnost čerpání úvěru najednou i po částech, dle potřeb každého klienta. Každá uhrazená splátka obnovuje objem prostředků pro další čerpání úvěru. S touto kartou je možné nakupovat
37
opakovaně a trvale bez další administrativy a o stavu čerpání a výši disponibilní částky má klient stále přehled díky měsíčním výpisům, které mu společnost pravidelně zasílá. Další nespornou výhodou je to, že pokud se zákazník rozhodne čerpat finanční prostředky prostřednictvím úvěru nabízeného touto úvěrovou kartou, neplatí žádné poplatky, vedení stříbrné karty Home Credit je zdarma. Vzhledem k tomu, že díky charakteru toho produktu získává společnost stále více zákazníků a neustále se tak zvětšuje jejich počet, rozhodlo vedení společnosti, že právě pohledávky z těchto úvěrů bude postupovat dále, jako předmět sekuritizace. Samotný proces SA zde byl nastaven mnohem složitěji než je mnou navržený a doporučený postup pro společnost DSL. Po zvážení všech kladů a záporů jednotlivých právních prostředí, kde by bylo možné vytvořit subjekt se zvláštním určením (SPV), kam by byly převedeny tyto pohledávky rozhodlo vedení společnosti o Holandsku, kde byla založena společnost Home Credit Finance B. V. (dále také HCF B. V.) a Home Credit Finance 1. B. V. (dále také HCF 1. B. V.). Původně bylo také zvažováno založení této společnosti v Anglii nebo Švýcarsku. Samotný postup zde probíhal tím způsobem, že pohledávky byly v denních intervalech postupovány na společnost Home Credit Finance B. V. v Holandsku, která fungovala jako SPV a to v celkovém získaném objemu a to následující den od samotné transakce koncovým zákazníkem. Činnost HCF B. V. spočívala v tom, že analyzovala jednotlivé pohledávky a ty, které splnila daná kritéria postoupila dál na HCF 1 B. V. Pohledávky, které z nějakého způsobu neodpovídaly daným požadavkům zůstávaly v portfoliu HCF B. V., kde byly nadále spravovány a nemohly být předmětem SA, kvůli možné zvýšené rizikovosti. Pohledávky pak zůstávaly v portfoliu společnosti HCF 1 B. V., která emitovala cenné papíry, které postoupila na společnost HCF Funding B. V. Ta pak vydávala vlastní cenné papíry, které nabízela a následně prodávala. Společnost Home Credit Finance, a. s., jako organizátor, koupila zpět do svého portfolia 19% cenných papírů třídy B za emisní cenu. Cenné papíry třídy A jsou dále za emisní cenu prodávány conduicu, který emituje vlastní cenné papíry, které nabízí konečným investorům. V tomto propojeném systému figuroval další subjekt, a to Bank of New York se sídlem ve Spojeném Království, jako administrátor. V tomto složitém procesu působil jako správce HCF, který měl přístup ke všem informacím o HCF B. V., HCF 1 B. V. a to včetně informací o bankovním účtu HCF 1 B. V, ovšem neměl právo s tímto účtem nakládat. Veškeré splátky úvěrů potom platili klienti na jeden účet a to bankovní účet HCF 1 B. V. vedený v eBance (dnešní Raiffeisenbank a.s.) v českých korunách, čímž byla vyloučena
38
měnová rizika. Sem přicházely veškeré platby pohledávek skupiny, které byly dále denně přerozdělovány a to mezi HCF, a. s., HCF B.V. Platby náležící HCF 1 B. V. byly uloženy na účet Bank of New York, který byl také veden v českých korunách a následně vypořádány v měsíčních intervalech. Byl zde totiž záměr nedát HCF veškeré pravomoci pro nakládání s finančními prostředky ostatních účastníků transakce. V souvislosti s takto složitými návaznosti bylo nutné, aby HCF každý den do 12 hodin zpracoval denní report, který se postupoval dalším účastníkům transakce, ale především Bank of New York, která by nastoupila na místo HCF v případě jeho výpadku a neschopnosti dál plnit úkoly administrátora v dohodnutých termínech. Maximální doba prodlení administrátora byla dva dny. Potom by přebírala jeho funkci již zmíněná Bank of New York. Proto bylo nezbytně nutné personální zajištění společnosti. Bylo také potřebné zajistit, aby úkony spojené s reportingem ovládalo ve firmě více lidí, aby byla zajištěna bezproblémová zastupitelnost. V souvislosti se SA probíhal i měsíční audit společnosti zajišťovaný KMPG Česká republika, a. s. Dle vyjádření finančního ředitele společnosti HCF Milana Dočkala bylo nastavení tohoto systému velmi složité, probíhalo za účastni mnoha odborníků. Na základě získaných zkušeností tento proces funguje a vyhovuje vlastním potřebám společnosti. Vzhledem k tomu, že k pohledávkám, které byly předmětem první vlny sekuritizace byly zřízeny zástavní práva, muselo převedení finančních prostředků věřitelům a současně zrušení zástavních práv proběhnout v „jedné minutě“. Provedení bylo komplikované, především z právního hlediska, kdy bylo nezbytné tuto situaci vyřešit tak, aby byla v souladu s platnými právními předpisy. Ale také i z praktického hlediska, kdy bylo nutné vyřešit hledisko proveditelnosti v praxi.. Společnost v té době, tedy v září 2003 financovala tento produkt z prostředků získaných v rámci skupiny, formou dluhopisů, směnek a půjček. Samotné předrealizační práce byly velmi drahé, společnost HCF stály přibližně 175 mil. Kč. Avšak, dle slov finančního ředitele je tento způsob financování pro společnost levnější, než by bylo financování na finančním trhu prostřednictvím bank. Úroková míra získávaných zdrojů se pohybuje pod úrokovou výší sazeb na trhu, s čímž jsou spojeny i náklady denních transakcí a bankovní poplatky.
39
Pro lepší názornost uvádím grafické znázornění realizovaného procesu sekuritizace aktiv:
Schéma č.3.4.2.1: Struktura sekuritizace aktiv Home Credit Finance a.s.(Zdroj: HCF)
40
V porovnání s níže navrženou formou SA společnosti DSL považuji strukturu SA, kterou realizuje společnost Home Credit Finance, jako velmi složitou. Dle mého názoru by bylo jednodušší, ale i levnější minimálně jeden subjekt v tomto procesu vypustit, čímž by odpadly i náklady na emisi cenných papírů této společnosti. Vzhledem k tomu, že samotný proces SA je velmi složitý jak na přípravu, tak i na realizaci, považuji za zbytečné jej zbytečně komplikovat postupem a množstvím subjektů, které využila HCF. Snažím se zde navrhnout postup jednodušší, s menším množstvím účastníků, avšak stejně efektivní, viz níže uvedený modelový příklad navržený pro společnost D. S. Leasing, a. s.
41
4. D.S. Leasing, a. s. Vzhledem k tomu, že D. S. Leasing, a. s. (dále také DSL) působí na českém leasingovém trhu již dlouhou dobu, ráda bych zde provedla návrh SA této společnosti. Domnívám se, že představuje vhodné spojení, kdy DSL poskytuje finanční služby svým klientům, ale zároveň si musí na zajistit financování svých aktivit. Dalším důvodem proč volím právě tuto společnost je skutečnost, že jsem zde několik let pracovala, proto znám její fungování, interní postupy, směrnice, atd. Zároveň mám s touto společností zkušenost z pozice zákazníka. V této části diplomové práce se zaměřím pouze na financování společnosti, jelikož bych na to ráda navázala návrhem SA. Základní údaje o společnosti, popis jejích aktivit a poskytovaných služeb uvádím podrobně v příloze č. 4 této práce. 4.1 Způsob financování společnosti19 Mnoho leasingových společností, které na finančním trhu v České republice působí jsou buď dceřiné společnosti světových bank nebo patří do holdingu zahrnující finanční společnosti, které disponují obrovským kapitálem. Tyto společnosti potom nemají problém s financováním svých podnikatelských aktivit a jejich propojenost s takto zajištěnými subjekty jim přináší jiné možnosti než mají ostatní společnosti na trhu. Vzhledem k těmto výhodám potom tyto leasingové a finanční instituce dosahují výsledků, kterých ostatní nejsou schopni dosáhnout díky jejich „diskriminaci“ získávání finančních prostředků. DSL již mnoho let zajišťuje financování svých podnikatelských aktivit formou střednědobých a dlouhodobých úvěrů od bank působících na finančním trhu. Dalším zdrojem, který však má své limity, jsou akontace, které od svých klientů získává při uzavírání jednotlivých leasingových smluv. Vzhledem k tomu, že mi společnost DSL neposkytla aktuální informace ke konci roku 2008, jsem nucena zde pracovat s hodnotami platnými ke konci předcházejícího účetního období, tedy roku 2007. V té době společnost DSL čerpala úvěry nejvíce od Komerční banky, a. s., kde měla uzavřené úvěrové smlouvy s limitem 1.719 000 tis.. Kč, Volksbank, a. s., kde byla hodnota nasmlouvaných úvěrů ve výši 137 000 tis. Kč , České spořitelny, a. s., kde byl limit 793 300 tis. Kč, Československé obchodní banky, a. s. ve výši 200 000 tis. Kč, Commerzbank AG, pobočka Praha ve výši 400 000 tis.. Kč a Bawag Bank CZ, a. s., kde byl limit 530 000 tis.. Kč. Dále společnost 19
Zdroj: DSL
42
využívala kontokorentního účtu, který má vedený u Bawag Bank CZ, a. s. a mohla jej čerpat ve výši 20 000 tis. Kč. Ke konci roku 2007 tedy společnost disponovala cizími střednědobými a dlouhodobými finančními prostředky v celkové výši 3.779 300 tis.. a kontokorentním úvěrem ve výši 20 000 tis. Kč. Z toho k datu účetní závěrky, tedy k 31. 12. 2007, využila ke svým potřebám 2.014 882 tis. Kč, které vyčerpala v souvislosti s platnými úvěrovými smlouvami. Náklady na úroky vztahující se k bankovním úvěrům za rok 2007, 2006, 2005 činily 67 814 tis. Kč, 51 545 tis.Kč a 43 843 tis. Kč. Úvěry byly čerpány na nákup dlouhodobého majetku, v případě Volksbank CZ na financování pohledávek z leasingových smluv a smluv o splátkovém prodeji a jsou zajištěny smlouvami o zastavení pohledávek vyplývajících z předmětných leasingových smluv a bianco směnkami. Společnost nejčastěji využívá k zajištění úvěrů zástavu pohledávek, které jsou vázány vždy na konkrétní smlouvu. V praxi to funguje tím způsobem, že banky poskytnou a uvolní finanční prostředky na realizaci konkrétního leasingového či úvěrového obchodu a pohledávky z tohoto konkrétního obchodního případu jsou vázány bankou. Dále banky často požadují pro zajištění úvěrů bianco směnky, kam by v případě potřeby byla doplněna aktuální dlužná částka. Banky občas vyžadují i zajištění těchto bianco směnek, což se realizuje avalem mateřské společnosti, tedy společnosti Dimension, a. s. Toto další zajištění však nikdy nedosahuje 100% výše pohledávky, ale buď se udá konkrétní výše, do které aval přistupuje k závazku nebo výše procentuelní. V současné době má společnost své zdroje rozložené a čerpá finanční prostředky současně od více bank. Využívá přitom především střednědobých, ale i dlouhodobých úvěrů. K rozložení financování se přitom DSL rozhodl především z důvodu eliminace rizika, které by vyplývalo, pokud by byla existenčně závislá na zdrojích pouze od jednoho subjektu. Společnost DLS má již z minulosti zkušenosti s neschopností banky poskytnout jí peněžní prostředky na její provoz a proto se rozhodla k tomuto kroku, aby se znovu nedostala do obdobné situace a nebyla tak závislá pouze na jednom subjektu. Vzhledem k tomu, že DSL působí na trhu již více než 15 let, má s jednotlivými bankami již dlouholeté zkušenosti, s některými dokonce spolupracuje v podstatě již od svého vzniku. Tato dlouhodobá spolupráce umožnila jednak prověření DSL jako klienta, ale také DSL měl mnoho možností jak prověřit jednotlivé finanční instituce z hlediska jejich spolehlivosti, požadavků a způsobu jednání. Navzdory tomu, že banky mají silnější
43
vyjednávací pozici, jelikož právě ony disponují prostředky, které DSL potřebuje, jedná o spolehlivého klienta, proto si může DSL vybírat mezi jednotlivými institucemi. 4.2 Postup při uzavírání úvěrových smluv20 DSL za dobu své existence má již dostatek zkušeností, aby dokázala zajistit peněžní prostředky pro své podnikání. To znamená, že navzdory tomu, jak je těžké odhadnout předpokládaný vývoj, dokáže společnost s dostatečnou dávkou opatrnosti a rezerv očekávat potřebnou míru peněžního zabezpečení. O finanční úvěry se proto žádá s předstihem a uzavírají se vždy na určité období, po které je možné je vyčerpat. Při žádosti o úvěr je nutné předložit mnoho dokumentů, které vystihují vždy aktuální ekonomickou situaci společnosti. Jedná se především o tyto doklady: účetní závěrka ověřená auditorem, nejčastěji za poslední 3 roky, účetní výkazy aktuálního období, aktuální hodnoty cashflow, plán hodnot ve výkazech na dobu úvěru, podrobné rozbory inkas z jednotlivých leasingových a úvěrových smluv, údaje o rozložení portfolia společnosti, podrobněji vysvětlené jednotlivé položky výkazů, které banku zajímají, rozbor závazků a pohledávek, údaje o finančním majetku, který společnost vlastní, rozčleněný hmotný majetek, informace, který majetek společnosti je předmětem uzavřených leasingových smluv, dále strukturu bankovních zdrojů, zůstatky čerpaných úvěrů, údaje o dalších cizích zdrojích, informace o nejlepších klientech společnosti, co se týče objemu uzavřených obchodů a přehled nejlepších uzavřených obchodech. Toto jsou nejčastěji požadované údaje a dokumenty. Proto se může stát, že požadavky jednotlivých bank se mohou lišit. Liší se také způsoby a metody vyhodnocování jednotlivých údajů a položek. Avšak DSL jako žadateli o úvěr není známo, na které údaje je kladen důraz a které položky jsou pro poskytující banku významné. Předpokládá se, že banku zajímá především míra rizika, které ponese, pokud úvěr společnosti poskytne. Pokud by však úvěr společnosti poskytnut nebyl, nikdy se nedozví, z jakého důvodu se tak stalo, či která položka uvedená v poskytnutých dokumentech byla příčinou pro zamítnutí žádosti o úvěr. Pokud je hodnocení DSL, jako žadatele o financování, pozitivní, zašle banka současně s avízem o schvální úvěru také návrh smlouvy, který by tento vztah upravil. Tento návrh smlouvy však nemá finální podobu. DSL má dostatečně dlouhou dobu na vyjádření se k podmínkám úvěru, které jsou zde uvedeny a v případě svého nesouhlasu s některými body smlouvy má možnost s bankou vyjednávat o jejich změně. Jakmile je 20
Informace získány na základě rozhovoru s cash flow managerem DSL.
44
smlouva vyhotovena ke spokojenosti obou smluvních stran, dochází k jejímu podpisu a k úkonům z ní vyplývajícím. Ve smlouvě jsou stanoveny podmínky, za kterých je úvěr poskytnut a proto je pro patřičná oddělení DSL důležité se s nimi seznámit, aby bylo ve všech bodech jednáno v souladu se smlouvu, aby nedošlo k jejímu neplnění. Nejdůležitějším ustanovením je účel střednědobého investičního úvěru na financování provozního kapitálu, který DSL čerpá. DSL využívá tyto prostředky pro svoji činnost, proto je účelem nákup dlouhodobého majetku, financování při poskytování finančního leasingu, operativního leasingu a spotřebitelského úvěrům osobních a nákladních automobilů a technologií. Proto není možné využít úvěry k jiným účelům, jelikož veškeré čerpání musí být náležitě dokladováno. Banky do jednotlivých smluv téměř pravidelně vkládají také omezující podmínky, za kterých může DSL úvěr čerpat. Může se jednat např. o omezení výše jednotlivých leasingových případů, např. stanoví maximální výši. Pokud by totiž např. DSL poskytl leasing na technologii v hodnotě 30 mil. Kč a celková výše úvěru by byla např. 40 mil. Kč byla by koncentrace rizika pro banku mnohem větší než pokud by DSL poskytl 20 leasingových smluv v hodnotách kolem 2 mil. Kč. DSL tak musí vždy velmi dobře zvážit, z jakého úvěru bude jednotlivé případy financovat, jelikož podmínky bank se velmi různí. Některé banky poskytují financování pouze na nové osobní automobily, ojeté vozy proto není možné z těchto zdrojů financovat. Případně stanoví pouze určité procento z celkové hodnoty úvěru, které může být použito na ojeté vozy. Některé banky nesouhlasí s využitím jimi poskytnutých zdrojů na financování spotřebitelských úvěrů. Také většina z aktuálně spolupracujících bank zakazuje poskytnutí leasingu či spotřebitelského úvěru firmě ze skupiny, či společnosti s majetkovým podílem v ní. Banky se tak opět jistí proti rizikům, která by mohla přesunem peněz do jiné spřízněné společnosti, nastat. Ve smlouvě o poskytnutí financování je vždy stanovená platnost a doba po kterou je úvěr možné čerpat. Většinou se tato doba určuje v návaznosti na plán, který DSL předkládá bance se žádostí o úvěr. Vzhledem k tomu, že je z těchto údajů stanovena planost smlouvy a možnost délky čerpání peněžních prostředků, je nutné vždy zpracovat plán s patřičnou pečlivostí, jelikož to může ovlivnit i schopnost financovat uzavírané obchody. Vzhledem k tomu, že se vždy jedná pouze o nějaký předpoklad a odhad, je následně při stanovování lhůt počítáno i s jistou rezervou. Pokud je plán např. na dobu 6 měsíců, stanoví banka tuto dobu např. na 8 měsíců. V případě, že DSL v této lhůtě peníze nevyčerpal, je možné požádat banku o prodloužení této stanovené doby. Ovšem ze
45
zkušeností, které společnost získala za více než 15 let svého fungování a využívání těchto či obdobných produktů, banky nikdy neprodlužují tuto dobu o více než měsíc. Je tedy v zájmu společnosti, aby úvěr vyčerpala, protože s poskytnutím úvěru jsou spojeny náklady, především poplatek za jeho poskytnutí, který je závislý na jeho výši. Navíc se banky při nevyčerpání brání v poskytování dalších úvěrů v takové výši, jelikož samy musejí peníze blokovat pro případné čerpání poskytnutého úvěru, což je pro ně mnohdy nevýhodné, jelikož by jinak mohly peněžní prostředky investovat jinam.
4.3 Splácení úvěrů Forma, lhůty a podmínky splacení jednotlivých poskytnutých úvěrů jsou závislé na podmínkách každé jednotlivé banky. DSL využívá nejčastěji tyto formy splácení úvěrů: 1. Nejčastější formou splácení vyčerpaných prostředků je splácení ve výši 1/36 nebo 1/48 čerpané částky za měsíc. Tyto lhůty jsou také odvislé od leasingových případů, které jsou také na tuto dobu uzavírány. DSL tedy začíná splácet úvěr až v měsíci následujícím po čerpání úvěru a to ve výši podílu čerpané částky a doby, na kterou je poskytnut. Tato forma je pro DSL zřejmě nejvýhodnější a to z hlediska jejího cash-flow. Délka leasingové smlouvy a tím pádem i inkas od klientů koresponduje i s dobou, na kterou je úvěr na konkrétní případ poskytnut a proto je zajištěn příjem peněz, které jsou následně spláceny bance. Banky se k tomuto způsobu přiklání nejčastěji. Dále mohou být úvěry spláceny např. v delších intervalech, např. kvartálně. Záleží vždy na ujednání s konkrétní financující společností. 2. Další možnou variantou splácení je, že banka stanoví dobu na vyčerpání úvěru např. 6 měsíců, ale úvěr DSL začíná splácet od měsíce třetího. Částka splátky je v tomto případě v poměru celé výše poskytovaného úvěru, ne výše vyčerpané částky. 3. Poslední možnou variantou je ten způsob, že se úvěr začíná splácet až po uplynutí doby stanovené na vyčerpání peněz. Tento způsob je pro firmu nejméně výhodný, jelikož sice peníze, které jí přicházejí od klientů okamžitě, nesplácí bance, ale po uplynutí doby leasingu jí mohou tyto peníze chybět na splacení úvěru. Na druhou stranu je možné tyto finance výhodně investovat, pokud má společnost možnost zúročit tyto peníze výhodněji, než jsou úrokové sazby placené bance.
46
Úroky z úvěru, poplatky za vedení účtu, za poskytnutí úvěru a veškeré další náklady spojené s úvěrem má banka právo strhávat si z účtu společnosti sama. Proto je důležité udržovat na účtu neustále takový zůstatek, který by tyto pravidelné náklady pokryl. Úroky z úvěru banka stanovuje na denní bázi dle aktuálního zůstatku úvěru, dle podmínek podepsané úvěrové smlouvy.
4.4 Způsoby zajištění úvěrů O formách zajištění úvěrů jsem se zmiňovala již dříve. Jak bylo uvedeno, nejčastěji propagovanou metodou zajištění je zástava pohledávek. Peníze od banky se čerpají na konkrétní leasingovou či úvěrovou smlouvu a pohledávky z těchto konkrétních smluv jsou zastaveny bance. V případě, že by společnost nedostála svým závazkům a nesplácena řádně své úvěry, má banka možnosti uplatnit zástavu pohledávek tím způsobem, že kontaktuje leasingové nájemce s výzvou, aby leasingové splátky plnili přímo na její účet a ne na účet DSL, jako doposud. V případě, že by leasingový nájemce ignoroval tuto výzvu a plnil dál na účet DSL, musel by čelit riziku, že bude banka jeho platby požadovat a musel by plnit opakovaně bance. Dalšími požadavky pro zajištění úvěrů mohou být směnky třetích osob a to většinou ve formě bianco směnky. Méně častější je procentuelní jištění úvěru směnkou, tzn. do určité hodnoty úvěru.
4.5 Další kroky DSL následující po podpisu smlouvy Podmínkou pro platné uzavření úvěrové smlouvy je notářské ověření podpisů statutárních zástupců DSL, kteří jsou oprávnění za společnost podepisovat a zavazovat ji. Jakmile je smlouva platně uzavřena, je v zájmu společnosti, aby fungovaly veškeré informační toky a smlouva byla řádně plněna. Primárně je nutné, aby finanční oddělení, které smlouvy nejčastěji uzavírá, předalo obchodnímu oddělení potřebné informace o uzavření nové úvěrové smlouvy a z ní vyplývající požadavky, které je nutné respektovat při uzavírání leasingových smluv, aby byla dodržena veškerá ujednání, ke kterým se společnost ve smlouvě zavázala. V jednotlivých leasingových smlouvách a smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vždy uvedeno číslo účtu banky, která konkrétní obchod financuje. Jakmile je uzavřen potřebný počet leasingových smluv nebo smluv o spotřebitelském úvěru, je nutné udělat jejich kopie a údaje z nich přehledně zaznamenat, např. do tabulky, kde bude jasně zřetelné, že nejsou porušovány podmínky smlouvy. Tyto
47
a další dokumenty se následně předají bance jako doklad o řádném plnění smlouvy. Jedná se především o kopie pořizovacích faktur na předměty pronájmu a to z toho důvodu, aby banka měla informace o dodavatelích jednotlivých předmětů. Spolu se žádostí o čerpání úvěru se tyto dokumenty předloží bance k zástavě pohledávek z uzavřených leasingových smluv a zároveň k čerpání úvěru v hodnotě těchto smluv. Banka poskytující úvěr si většinou ve smlouvě stanoví možnost namátkové kontroly originálů faktur na předměty pronájmu. Při zástavě pohledávek většina bank vyžaduje, aby bylo zastaveno 100 – 140% hodnoty úvěru, což není problém, protože zůstatková leasingová cena je v daný okamžik vyšší než částka kterou čerpaná od banky, což je pořizovací cena předmětu leasingu snížená o daň z přidané hodnoty a o akontaci přijatou od nájemce. Navíc je leasingová cena navýšená o pojištění pronajímaného předmětu, úrok a marži společnosti. Pohledávky, které zastavit nelze a které jsou pro banky neakceptovatelné jsou pohledávky po splatnosti. Dále si banka stanovuje právo požadovat po DSL průběžnou aktualizaci stavu leasingových smluv. V průběhu trvání smlouvy občas dochází k předčasnému ukončení leasingové smlouvy z různých důvodů, např. kvůli neschopnosti nájemce hradit pohledávky vyplývající ze smlouvy a následnému odebrání předmětu pronájmu, kvůli odcizení předmětu pronájmu, kvůli zničení nebo zániku leasovaného předmětu, např. při havarii, atd. V jednotlivých případech se různí postupy pro vypořádání a ukončení jednotlivých smluv. V případě neschopnosti nájemce dostát svým závazkům DSL spolupracuje se společností Damocles, s. r. o., jejíž činností je odebírání nesplácených předmětů jednotlivým nájemcům. Následně dochází k prodeji leasované věci a finančnímu vypořádání mezi stranami leasingu. V tomto případě si DSL účtuje i vícenáklady spojené s jednotlivými úkony. Při odcizení předmětu, např. automobilu je nutné vyčkat na konečné rozhodnutí Policie ČR, které je vydáno na základě výsledku šetření a ukončení pátrání. V takovýchto případech pak dochází k pojistnému plnění od pojišťovny, jelikož všechny financované předměty musí být pojištěny. To je často také podmínka financující banky. Vzhledem k tomu, že s předčasným ukončením smluv se DSL setkává naprosto běžně, nejsou tak zastavené pohledávky v hodnotě požadované bankou, ale dochází k jejímu snižování a v daný okamžik se tak nesplňuje výše zajištění pohledávek plynoucích z LS. Počet předčasně ukončených leasingových smluv je 10 – 15% z celkového počtu. Proto je nutné uzavřít další leasingové smlouvy a dozajistit pohledávky z nich vyplývající do stanovené hodnoty (100-140% z hodnoty úvěru).
48
4.6 Možnosti splacení úvěru DSL má v podstatě dvě možnosti jak bankám poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to: 1. První z variant je předčasné splacení úvěru. Tato forma je však natolik všeobecně nevýhodná, že k ní DSL téměř nepřistupuje. Banky totiž předčasné splácení penalizují, přesné podmínky jednotlivých bank jsou vždy uvedeny v úvěrové smlouvě. Navíc jsou tyto prostředky započteny vždy až na poslední splátky úvěru, proto DSL platí úrok po celou dobu splácení. Pokud je to tedy možné, je pro společnost výhodnější tyto prostředky, někam výhodně investovat a nebýt tak ještě penalizován za to, že jsou peníze vráceny bance dříve, než je dohodnuto. Nejčastější forma umisťování volného kapitálu je nákup krátkodobého finančního majetku. Nejčastěji dochází k nákupu finančních instrumentů od ostatních společností ve skupině. Mimo skupinu společnost poskytuje půjčky zaměstnancům, což je zahrnuto do nadstandardních mimo platových výhod zaměstnanců. V případě, že má společnost dostatek vlastních zdrojů, může je také využít k financování svých sesterských společností. K tomuto účelu je však možné použít pouze vlastní kapitál, ne peníze, které má půjčené od banky, jelikož na toto banky nepřistupují z důvodu dalšího rizika. V případě, že by si banky nenárokovaly poplatek za předčasné splacení úvěru, bylo by pro DSL výhodnější tento úvěr splatit a vyhnout se tak placení nákladových úroků. V tomto případě by volné peníze, které by mohly být použity na splacení dluhu, ve většině případů byly dražší, než kdyby úvěr nesplatila a používala je k dalším podnikatelským činnostem. Potom záleží na výnosnosti investovaných peněz. 2. Druhou variantou je splacení úvěru v běžném termínu, který je dohodnut s bankou a to v řádných splátkách. V tomto případě neplynou ze splácení žádné více náklady a penále, postup je v tomto případě standardní, dle podmínek dojednaných ve smlouvě.
Jakmile je úvěr zaplacen v plné výši, včetně veškerých dalších závazků, které vyplývají ze smlouvy s bankou, dochází ze strany banky k navrácení zajišťovacích instrumentů, především směnek, které byly bance poskytnuty, ať již ze strany DSL nebo další, třetí strany, která k závazku přistupovala jako ručitel.
49
4.7 Zajištění dalšího financování a jednotlivé návaznosti mezi nimi Vhledem k charakteru podnikání a poskytovaných služeb společnosti D. S. Leasing je nezbytně nutné, zajišťovat způsob dalšího financování již v době čerpání aktuálního úvěru. Především pro to, aby nedošlo k situaci, kdy se vyčerpá dohodnutá výše peněžních prostředků poskytnutých bankou a další smlouva o financování nebude ještě uzavřena, takže by nebylo možné řádně poskytovat služby, které DSL nabízí.
Proto jednání s
finančními institucemi začínají již době, kdy má společnost zajištěn přísun peněžních prostředků pro aktuálně uzavírané obchody a pro období několika měsíců. Dá se říci, že mnohdy jednání navazují či se i překrývají, jelikož DSL nespolupracuje pouze s jednou institucí, ale s několika. Současně má uzavřeno více smluv o financování, jejichž planosti jsou různé, tudíž dochází i k překrývání platnosti několika úvěrů a různé lhůtě k jejich doplacení. V praxi je situace taková, že samy banky si vedou podrobný přehled o jednotlivých společnostech, jež financují a to především z podkladů a detailních informací, které jsou společnosti povinné zpracovávat a bance předkládat. Z těchto údajů mají banky přehled o stavu hospodaření jednotlivých firem, o jejich finanční situaci a stabilitě. Pokud banka posoudí společnost jako stabilní a řádně plnící své závazky, má sama zájem s touto společností dále spolupracovat a sama jí nabízí své služby. Toto je i případ DSL, jelikož za dobu své existence spolupracovala s mnoha bankovními a finančními institucemi, s mnohými opakovaně od doby svého založení. Jelikož se také jedná o společnost relativně známou v bankovním a finančním prostředí, banky často nabízí své úvěry samy. Financování společnosti, kterou banka zná a má s ní zkušenosti, pro ni totiž nese menší riziko než poskytování prostředků neznámému subjektu. Pro DSL to také znamená to, že při posilování své tržní pozice se zlepšuje i vyjednávací pozice s jednotlivými bankami a DSL se tak může rozhodnout, které bance dá přednost při svém financování a která instituce nabízí podmínky optimální pro potřeby společnosti. Podmínky jednotlivých bank se totiž liší a záleží tak na současných potřebách DSL, který produkt od které společnosti bude nejlépe vyhovovat aktuální situaci. Samozřejmě zásadním parametrem při rozhodování je cena, za kterou jsou peníze půjčovány, tzn. výše úroku za který bude úvěr poskytován, poplatky s ním spojené, sankce za předčasné splacení a také poplatky, které si banka strhává za jednotlivé úkony.
Velkou měrou ovlivňující rozhodování jsou
předcházející zkušenosti s jednotlivými bankami, jejich stabilita, flexibilita a schopnost přizpůsobit se požadavkům společnosti.
50
Kvalitní financování, jako jeden z klíčových faktorů dlouhodobé úspěšnosti leasingové společnosti u nás, v posledních několika letech zaznamenalo nemalý posun. Společnost navázala spolupráci s dalšími významnými bankovními ústavy, které rozšířily stabilní portfolio financujících ústavů. Paradoxem je, že v minulosti se D.S.Leasing dostal i do situace, že obdržel takový počet nabídek na refinancování leasingových obchodů, že vedení společnosti muselo přistoupit k více kriteriálnímu výběru a dokonce i k odmítnutí některých potenciálních finančních partnerů. Vzhledem k veliké světové ekonomické krizi, která se v naší ekonomice začala projevovat již v roce 2008, však došlo i ke změnám v oblasti financování, což ovlivnilo i DSL. Nestabilita a obavy v podnikatelském prostředí, které byly způsobeny jednak velikým ekonomickým propadem, a to především pádem mnoha velikých společností, zastavením výroby mnoha firem a hromadným propouštěním zaměstnanců, ovlivnily fungování celého trhu a přinutily všechny subjekty ke změně chování, a to jak ze strany domácností, firem, ale i státu. Na počátku roku 2009 zareagovala na vzniklou situaci Česká národní banka tím způsobem, že z oběhu stáhla 500 mld. Kč, na což následně reagovaly především subjekty s ní spojené, tedy banky a finanční instituce. Došlo k situaci, kdy peněz na trhu byl nedostatek, peníze byly drahé a projevilo se to hlavně ve fungování firem. Banky požadovaly co nejrychlejší splacení úvěrů, nepůjčovaly firmám, nedocházelo ani např. k profinancování pohledávek atd. Pro domácnosti to znamenalo horší přístup k hypotékám a úvěrům, kde také velice rychle rostlo úrokové zatížení. Subjekty začaly být hodnoceny mnohem přísněji a samozřejmě to ovlivnilo i ty, jejichž výročí hypotéky bylo v tomto období. Banky požadovaly nejen mnohem vyšší úrok, než za jaký půjčovaly peníze doposud, ale mnohdy i tlačily na dřívější splacení hypoték s výhodou nižšího úroku. Situace byla taková, že si přestaly peníze půjčovat i banky mezi s sebou, což byla doposud běžná praxe a to z toho důvodu, že neměly jistotu, která banka je natolik stabilní, aby tuto ekonomickou krizi ustála a které hrozí např. úpadek. Vzhledem k této situaci na trhu začal pociťovat problémy s financováním i DSL. Získat úvěr již nebylo tak snadné, jako dřív a DSL se dostal do situace, kdy na toto musel reagovat. Vzhledem k dražšímu financování musel upravit i své marže, za které poskytuje své služby klientům. Z toho důvodu, ale také jako reakce na celkovou ekonomickou situaci v ČR, se snížil zájem o leasingové a úvěrové služby DSL. DSL, stejně jako další subjekty na trhu, nemohly předvídat tak prudkou reakci ekonomiky ČR a následně i vzniklé problémy při financování. Domnívám se, že
51
sekuritizace aktiv, jako forma financování by pro DSL mohla znamenala způsob, jak získat peněžní prostředky pro svou podnikatelskou činnost bez závislosti na bankách a podmínkách, za jakých jim bude poskytnut úvěr, půjčka či jiná forma financování. Samozřejmě není možné k tomuto kroku přistoupit bez toho, aniž by byly pečlivě zváženy všechny klady a zápory tohoto procesu a důsledky, které z toho plynou pro společnost. V našem právním a ekonomickém prostředí se tato forma běžně nevyužívá, přesto si myslím, že by mohla pro DSL znamenat výzvu pro získání větší nezávislosti.
4.8 Modelový příklad – Aplikace sekuritizace aktiv na společnost D.S.Leasing, a. s. Společnost D.S.Leasing, a. s. byla založena v roce 1991 a během této doby a během působení na leasingovém trhu prošla značným vývojem a stejně tak se měnily i potřeby a požadavky společnosti. Rovněž se neustále vyvíjí a mění i trh, na kterém společnost působí, celková ekonomika státu a samozřejmě i samotné potřeby, přání a požadavky klientů a zákazníků. Jak již vyplývá z výše uvedené popisu, ale i z charakteru podnikatelské činnosti DSL, nejdůležitějším aspektem pro bezproblémový chod společnosti je zajištěné financování a tedy i dostatek peněžních prostředků na financování obchodů, uzavíraných s klienty společnosti. Vzhledem k tomu, že si nejen management společnosti, ale i její vlastníci uvědomují význam této oblasti, je problematice financování věnována velká pozornost Jak jsem již uvedla výše, získává DSL peněžní prostředky prostřednictvím střednědobých investičních úvěrů poskytovaných bankovními institucemi. Společnost si vybudovala na leasingovém trhu velmi dobré postavení a také banky na základě vzájemné dlouhodobé spolupráce získaly značné zkušenosti, proto již v posledních letech svého působení neměl DSL problém se získáváním financí. Dokonce se DSL dostal i do situace, kdy nabídka poskytovaných úvěrů byla tak široká, že se management mohl rozhodovat, který zdroj financování upřednostní, jelikož mezi produkty jednotlivých poskytujících bank jsou značné rozdíly. Postavení, které DSL na trhu v současné době zaujímá je výsledkem nejen vhodně zvolené strategie managementu společnosti, ale i usilovné práce ostatních zaměstnanců, kteří se na úspěchu samozřejmě také podílí. Společnost musela mnohdy radikálně změnit strategii a flexibilně reagovat na vyvstalé situace, aby si svoji úroveň udržela. V historii DSL můžeme zaznamenat několik
období, kdy byla ohrožena stabilita společnosti a
52
několikrát hrozil i její zánik, a to především z důvodu problémů při financování. Jednou z takových situací byly i obrovské problémy při refinancování v roce 2002, kdy společnost díky nedostatku finančních zdrojů přišla o obchody v hodnotě 70-80 mil. Kč, což je značná část celkového objemu obchodů. Situace, kdy je problematické získat peněžní prostředky za přijatelnou cenu nastala také v době hospodářské krize, která se začala projevovat již v roce 2008, ale především pak na začátku roku 2009. O důsledcích této situace jsem se zmiňovala již výše. Banky v tak v důsledku opatření ČNB, která z oběhu stáhla značné množství peněžních prostředků, přestaly půjčovat peníze v takové míře jako v předcházejícím období, peníze byly najednou velmi drahé a DSL, stejně jako ostatní subjekty na trhu na toto museli patřičně reagovat. Jako řešení takovéto situace a zároveň jako možnost, jak jim předcházet bych společnosti DSL doporučila sekuritizaci aktiv (dále také SA), což je podle Mezinárodních účetních standardů proces, kdy finanční aktivum se transformuje na cenný papír zajištěný aktivy. Výsledkem jsou aktivy kryté cenné papíry primárně založené na cash-flow odděleného souboru pohledávek nebo jiných finančních aktiv. V případě aktiv, které jsou vhodné pro proces sekuritizace ve společnosti DSL, se jedná o pohledávky plynoucí z aktuálních leasingových smluv a poskytnutých spotřebitelských úvěrů.. Principem sekuritizace je prodej existujících nebo budoucích pohledávek (úvěrů) určitému okruhu věřitelů prostřednictvím finančního trhu. Základem procesu sekuritizace je postoupení aktiv společnosti na zvláštní subjekt, který je založen jen za účelem celé této transakce. Vlastníci a správci SPV jsou pak nezávislí na celé transakci. Po postoupení aktiv vydá tento subjekt dlužné cenné papíry, které jsou aranžérem emise rozprodány investorům a z takto získaného výnosu hradí SPV svůj závazek za nákup (postoupení) aktiv původnímu vlastníkovi. SPV je založena pouze za účelem sekuritizace, nemá žádné další poslání. Jedná se zpravidla o právnické, poradenské či auditorské firmy. Hlavním důvodem převodu pohledávek na SPV je oddělit riziko sekuritizovaných aktiv od rizika jejich původního vlastníka, tedy v tomto případě společnosti DSL. Původní vlastník – společnost DSL dále vykonává správu aktiv na základě mandátní, resp. komisionářské smlouvy na účet SPV. Původnímu vlastníkovi náleží kromě dohodnutého poplatku za správu aktiv i všechny výnosy, které nejsou použity na úhradu jistiny a úroku investorům. Jednoduše řečeno, sekuritizace aktiv umožní vydávat dluhopisy oproti existujícím úvěrům či pohledávkám. Právě díky standardizaci všech operací je možné dosáhnout nižších
53
úvěrových marží než u jiných nástrojů financování.
4.9 Navržený postup sekuritizace aktiv ve společnosti DSL Studie proveditelnosti V případě, že by vlastníci a management začal uvažovat o tomto procesu financování, bylo by nezbytné učinit některé kroky a dodržovat určitý postup tak, aby byla SA úspěšná. Ve své diplomové práci bych ráda navrhla postup SA pro společnost DSL tak, jak co nejvíce korespondoval s potřebami a požadavky dané společnosti, aby postup nebyl příliš drahý a složitý a aby uskutečnění tohoto procesu bylo výhodnější než financování prostřednictvím bank. Jako první krok těchto předrealizačních prací bych navrhla analýzu, která by měla stanovit, zda je tento postup pro DSL vůbec vhodný a zda pohledávky z jejích obchodů splňují podmínky pro realizaci. Pro zodpovězení těchto otázek by měla sloužit studie proveditelnosti, bez níž realizaci SA nedoporučuji, vzhledem k míře rizika, která z transakce plynou. Dle mého názoru je tento krok velmi důležitý a studie proveditelnosti je pro úspěšnost SA velmi významná, proto by se k ní mělo s tímto vědomím přistupovat. Měly by na ni být kladeny vysoké požadavky a to jak z hlediska času, který ji bude věnován, ale také je dobré vymezit na ni dostatečné množství financí. Není dobré na tomto kroku šetřit, jelikož by se to mohlo projevit na výsledku celku. Navrhuji, aby studie zahrnovala určení externích nákladů na celou strukturu, určení interních nákladů, které by bylo nutné poskytnout na zlepšení celkového firemního a informačního systému, prověření použitelnosti pohledávek a jejich evidence. Považuji za vhodné, zaměřit se také na právní předpisy ČR, případně na omezení z nich vyplývající. Dále na výběr vhodného místa pro vznik subjektu SPV a to jak z pohledu právního, tak i daňového. Doporučuji zaměřit se také na výslednou daňovou pozici DSL v podmínkách daňových předpisů ČR a také na pozici investorů. S tím souvisí také účetní zápisy DSL, podmínky leasingových a úvěrových smluv, na jejichž základě pohledávky vznikly a také povahu fyzického zajištění dluhů, tedy zajištění předmětů leasingu a také diverzifikace dlužníků. Doporučuji prověřit, zda má DSL potřebná historická data nezbytná po podrobnější analýzu, použitá kritéria ratingu, cílovou skupinu investorů, odhad kompletních nákladů na realizaci a také předpokládaný časový odhad pro celou transakci.
54
Samozřejmě není možné v rámci studie proveditelnosti zaměřit se na získané údaje pouze povrchně. Navrhuji již v tomto prvním kroku provést analýzu získaných dat. Velmi důležité je kvalitní personální zastoupení
během celé realizace a zajištění a najmutí
poradců, kteří by přispěli k bezproblémovému průběhu SA. Tento krok by však mohl proběhnout až poté, jakmile by byla definována celá struktura. Ve skutečnosti je možné, že požadavky na některé typy služeb vzniknou až v průběhu modelování, ratingu a marketingu transakce. Na počátku konstruování transakce by bylo třeba najmout jádro poradců, z nichž nejdůležitější je aranžér emise, který by zajišťoval strukturování transakce a distribuci a právní poradci, kteří by měli na starosti připravovat dokumentaci transakce, tak aby bylo vše z právního hlediska v pořádku a DSL se tak vyhnul případným problémům vyplývající z neznalosti detailů právní úpravy. Jako vhodného aranžéra emise považuji silnou společnost, nejlépe takovou, která s tímto procesem má už nějaké zkušenosti. V současné době má tento produkt ve svém portfoliu například společnost ABN AMBO Bank N. V..
4.10 Podrobná analýza dat Studie proveditelnosti a následná analýza dat umožní managementu společnosti rozhodnost se, zda pokračovat v dalších krocích SA. Pokud k tomuto kroku dojde, považuji za vhodné zaměřit se co nejdříve na podrobnou analýzu získaných dat. V této části předrelizačních příprav je nutné klást důraz na to, aby analyzované údaje byly přesné a aktuální. Většinou budou vycházet z jednotlivých typů leasingových a úvěrových smluv, které je nezbytné pro SA oddělit, především pak pohledávky z nich plynoucí. Práce s takto oddělenými daty by byla mnohem přehlednější a lépe by také odpovídala požadavkům jednotlivých fází SA. V této analýze bych doporučila zaměřit se také na historická data společnosti a jejich následný vývoj se všemi souvislostmi. Jedná se především o aktiva, která byla generována v minulosti, jejich produktivitu, rizikovost, ziskovost, atd. Domnívám se, že by bylo nezbytné zaměřit se minimálně na tyto údaje: periodická data o počtu a objemech leasingových a úvěrových smluv a s nimi souvisejících pohledávek, nedoplatcích dle druhu smluv, ztráty dle typů jednotlivých smluv, údaje o částkách, které jsou již po splatnosti, či nedobytné pohledávky. Dále bude také důležitá koncentrace dlužníků, způsob a hodnota zajištění předmětu leasingu, velikost dlužníků a
55
výnosnost jednotlivých smluv.
Tato data je vhodné analyzovat v jejich historických
souvislostech. Některá data je vhodné analyzovat za určitá, periodicky se opakující období. Tato zpracovaná a analyzovaná data by DSL mohl také potřebovat pro udělení ratingu, tak aby bylo dosaženo investičního stupně a výsledné aktivy kryté cenné papíry byly pro investory zajímavé. Pokud by tato analýza byla provedena dle mého doporučení, soustřeďovala by se na pohledávky z jednotlivých leasingových smluv vytvořené např. v konkrétním čtvrtletí a posléze by sledovala ztráty vznikající během zbývající doby existence aktiva v bilanci. Díky analýze několika skupin aktiv s různým datem vzniku by si tak mohl DSL snadno vytvořit přehled toho, v kterém období života pohledávek a v jakém rozsahu ztráty vznikají. Tento způsob analýzy by zřejmě upřednostnily
zejména ratingové agentury
v procesu stanovení objemu kreditního zajištění transakce. Výsledkem analýzy by pak bylo zjištění, které vlivy působí na výkonnost pohledávek tak, aby bylo možné je v co největší míře eliminovat. Díky této informaci, o kterou se opírá i predikce budoucího chování skupiny testovaných aktiv je možné, aby DSL ve spolupráci s manažerem emise vybrali takovou skupinu aktiv, která by byla optimální jak z hlediska transferu rizika, tak i nákladů na sekuritizaci. Tato operace by mohla být provedena i v případě, kdy by nebyly k dispozici všechna výše uvedená data, zvyšovalo by to však náklady transakce. To by se v tomto případě stát nemělo, protože evidence veškerých údajů je ve společnosti DSL velmi důsledná a je na ni kladen značný důraz. S těmito daty manažeři pravidelně pracují, na poradách vedení je prezentují a díky této interní informovanosti z toho vyvozují patřičné závěry. Ratingová agentura a další účastníci transakce by tak v případě realizace SA posuzovali konzervativně požadavky na zajištění kreditní podpory.
4.11 Due diligence Jako další krok předrealizačních prací považuji za vhodné zařadit due diligence, což je možné charakterizovat jako komplexní právní autit společnosti, který slouží především ke zhodnocení rizik. Cílem due diligence je identifikovat potenciální rizika transakce, poznání, analyzování a interpretace informací o subjektu, proto se domnívám, že provedení tohoto úkonu jak ve vztahu ke tvorbě pohledávek vyplývajících z leasingových smluv, tak i ve vztahu k jejich správě je více než vhodně. Především pak pohledávek, které by byly předmětem sekuritizace. Due diligence je možné provádět ve spolupráci s daňovými, finančními a účetními poradci a doporučuji ji provádět buď manažerem emise,
56
ratingovou agenturou, eventuelně i klíčovými investory. Podrobnou právní analýzu doporučuji přizpůsobit objemu transakce SA a typu jednotlivých pohledávek, tedy v závislosti na délce jejich splatnosti, rizikovosti a zajistění. Samozřejmě je rozdíl v přístupu při sekuritizaci nezajištěných, opakujících se krátkodobých obchodních pohledávek a sekuritizaci hypotéčních úvěrů poskytnutých finančním ústavem na nemovitosti k bydlení. Finanční zdraví a trvající operabilita společnosti DSL je jedním z předpokladů, aby byly zaplaceny jeho pohledávky za klienty.
4.12 Finanční modelování a strukturování procesu SA Výše popsané kroky,
které považuji za nezbytné pro to, aby bylo dosaženo
požadovaného výsledku, jsou založeny na zkoumání a analyzování známých dat. Avšak další krok umožňuje, aby byl stanoven postup a struktura SA. Jelikož se jedná o finanční modelování a strukturování procesu SA. Finanční modelování však zahrnuje také vyřešení právních otázek, které jsou s tímto spojené. SA je totiž natolik složitý proces a její optimální nastavení je velmi komplikované i pro profesionály, že opravdu jakákoliv nepřesnost v této fázi by mohla způsobit neúspěch celé operace a výsledek by se ve finále zřejmě lišil od výsledku požadovaného. Navíc by tak mohla být poškozena společnost DSL, případně narušena její stabilita neúspěšnou transakcí. Proto teprve po získání přesných odpovědí z této oblasti by bylo vhodné vytvořit vhodný finanční model. Cílem finančního modelování je zjistit kapacitu pohledávek a podpůrných prostředků tak, jak byly strukturovány, aby byly zajištěny požadované platby investorům podle různých krizových scénářů. Obvykle krizové scénáře řeší úroveň a načasování výkonů plateb podkladových aktiv a jejich realizovatelnou hodnotu a úrokovou sazbu, které podléhají investované finance či platby za podmínek plovoucí úrokové sazby, a ani zde by tomu nebylo jinak.
4.13 Rating Vzhledem k významu pojmu rating, což znamená hodnocení kvality subjektu dostát svým finančním závazkům není nezbytně nutné žádat vždy o udělení ratingu. Rating by měl význam především v situaci, pokud by DSL neměl přímého zájemce o sekuritizované cenné papíry. Pokud by existoval zájemce o koupi těchto cenných papírů již v době rozhodování se o provedení či neprovedení ratingu, byl by investor seznámen s detaily o realizované SA a především o společnosti DSL, její finanční situaci, historii, jejích
57
závazcích, ale především pohledávkách, které by do SA vstupovaly. Pokud by takový investor chyběl, mělo by udělení ratingu ten význam. Hodnocení by mělo lepší vypovídací schopnost o společnosti a tím by se zvýšila i šance na prodej sekuritizovaných cenných papírů. Vzhledem k tomu, že je udělení ratingu nákladná záležitost, rozhodnutí o jeho nerealizaci by snížila i finanční nákladnost na SA. Vzhledem k tomu, že
udělení ratingu zvyšuje hodnotu vytvořených cenných
papírů, jeho udělení bych doporučila, jelikož se tak zvyšuje šance na rychlý prodej těchto cenných papírů. Bylo by vhodné, aby se ratingová agentura podílela na tvorbě finančního modelu SA, eventuelně by akceptovala finanční modely již navržené. V obou případech by ratingová agentura hodnotila rozsah variací a jejich kombinací, které simulují krizové podmínky, a to podle různých ratingových úrovních. Potom by bylo pouze již na rozhodnutí managementu DSL, zda se obrátit s požadavkem na rating na jednu či více ratingových společností. Největší váhu na poli ratingu mají v současnosti tři mezinárodní společnosti – Standard & Poor’s, Moody’s, a Fitch Ratings. Samozřejmě by také záleželo na preferencích investorů. Na finančním trhu je v současné době pravděpodobně větší množství investorů, kteří jsou z důvodu eliminace rizik připraveni investovat do cenných papírů s ratingem AAA než s ratingem nižším či dokonce bez ratingu. DSL sice určité postavení na trhu má, avšak není možné konkurovat obrovským koncernům, jejichž cenné papíry jsou navíc běžně obchodovatelné. Pokud by byl cenný proces kvalitně připraven a vhodně nastaven, dá se předpokládat, že díky struktuře kapitálu, stabilitě a vývoji společnosti by zájem o cenné papíry DSL byl. Nejednalo by se ovšem o cenné papíry s hodnocením AAA, čehož by DSL pravděpodobně nedosáhl. Jeho mateřská společnost Dimension, a.s. si totiž v minulosti nechávala rating udělovat a to v letech 1998 – 2003. Hodnocení v jednotlivých obdobích uvádím v tabulce č.4.13.1 . Rating je komplexní a obsahuje všechny dceřiné společnosti.
58
Přehled uděleného ratingového hodnocení finančnímu koncernu Dimension, a. s. Datum vyhotovení ratingu
Dosažená hodnota
26. 3. 2003
Ba/czBaa-/stabilní/czP-3
6. 3. 2002
Ba/czBaa-/stabilní/czP-3
26. 2. 2001
Ba/czBa+/stabilní/Prime-3
28. 4. 2000
Ba-/BRC/pozitivní/Prime-3
27. 5. 1999
Ba-/BRC/stabilní/Prime-3
12. 6. 1998
B/CRC/pozitivní/Prime-3
Tab. č.4.13.1 Přehled uděleného ratingového hodnocení (zdroj DSL)
Jak je vidět, hodnocení A nebylo nikdy dosaženo, z čehož se dá předpokládat, že ani DSL by této úrovně nedosáhl. Je otázka, zda by takto hodnocené cenné papíry DSL prodal natolik výhodně, aby se mu celá transakce vyplatila. Šance na lepší hodnocení by mělo i zařazení dalšího subjektu do procesu a to konkrétně tzv. kreditní podpory, což je subjekt, který by sloužil v případě výpadku finančních toků z pohledávek. Mohly by to být např. různé investiční banky či jiné finanční instituce, které by byly ochotné na podmínky SA přistoupit. Odměna pro společnost, která by tvořila kreditní podporu, by byla pravděpodobně stanovena na základě jednání ve výši několika procent z celkového objemu transakce tak, aby odměna za riziko, které by tento účastník podstoupil, byla pro něj dostačující a odpovídající.
4.14 Právní analýza Další z kroků, právní analýza, má pro celou transakci obrovský význam a doporučuji, aby byla prováděna externími právními poradci. Cílem této analýzy by bylo především zaměřit se na veškeré procesy SA tak, aby byly formálně v pořádku a nebyly v rozporu s právními předpisy ČR, případně také právního řádu státu vzniku SPV. Doporučuji klást velký důraz na správnost veškeré dokumentace, která by byla spojena s procesem SA. Vzhledem k tomu, že se jedná o proces značně komplikovaný, zahrnoval by velké množství nejrůznějších smluv, které by musely být potvrzeny jak DSL, tak manažerem emise, eventuelně i ratingovou agenturou.
59
4.15 Marketing a emise cenných papírů Po absolvování předchozích kroků a pro přiblížení se požadovanému výsledku, považuji za vhodné zaměřit se také na marketing tohoto produktu. Jednalo by se totiž o cenné papíry, které na příslušném trhu doposud nefigurovaly, jelikož DSL zatím cenné papíry tohoto typu zatím neemitoval, Proto by bylo třeba případné investory a zájemce o tomto informovat a podat jim potřebné informace pro další rozhodovaní, zda takto investovat své volné prostředky, nebo zda s nimi naložit jinak. Domnívám se, že vzhledem k tomu, že se na českém finančním trhu tato transakce běžně nerealizuje, ani investoři zřejmě nebudou mít dostatek zkušenostní s takovýmto produktem. Proto si myslím, že by bylo vhodné zaměřit se na dostatečnou informovanost. Marketingovou strategii a rozsah informací sdělovaných v rámci propagační kampaně by bylo vhodné přizpůsobit tržním praktikám a regulaci místního trhu při prodeji cenných papírů. S ohledem na trh cenných papírů a na množství zveřejňovaných informací spojených se strukturou SA by marketingové materiály mohly být propracovány až do úrovně podrobné prodejní příručky. Bylo by, dle mého mínění, vhodné zveřejňovat co nejméně informací o interních záležitostech DSL a zvolených strategiích. Považuji za optimální veřejně oznamovat pouze takové množství a charakter informací, který by byl dostatečný pro případné investory a jejich rozhodování. Emise by bylo vhodné umístit na veřejný trh s předchozím menším upozorněním. Aranžéři takové emise by, na základě předchozí marketingové kampaně, mohli již předem předpokládat investorskou základnu a zájem o takto emitované cenné papíry. Dle mého názoru by bylo také vhodné marketingovou strategii nastavit tak, aby nebyla realizována jako jednorázová akce s úmyslem informovat a nalákat investory ke koupi, ale předpokládám, že mnohem větší efekt by mělo opakovat marketingovou kampaň ve stanovených intervalech. Tak by bylo také možné reagovat na chování a zájem investorů na navrhovanou strukturu a cenu transakce a případně po dohodě s aranžérem emise podmínky emise upravit. Po eventuelním doladění transakce by se stanovil časový rozvrh a podmínky transakce. Myslím si, že výhodou tohoto postupu je možnost zveřejňování konečných a definitivních informací o transakci až v průběhu upisování. Nebylo by tedy již možné upravovat a měnit podmínky transakce poté, co by byly její podmínky akceptovány jakýmkoliv veřejným trhem. V transakcích, jako by byla tato, kde existuje trvalý pohyb ve složení pohledávek, které vlastně tvoří záruku celé transakce (například pohledávky ze
60
spotřebitelských úvěrů, pohledávky z finančního leasingu a pohledávky z operativního leasingu) je důležité, aby oficiální datum spuštění celé transakce bylo synchronizováno i s DSL, respektive jeho schopností k tomuto momentu přesně definovat, která aktiva budou sekuritizována. Prodej cenných papírů krytých aktivy je většinou závislý na očekáváních, jak produktivní budou pohledávky. Zájem investorů by se pravděpodobně soustředil na budoucí výkonnost pohledávek a zaměřil by se na jejich kvalitu, dále na podmínky dodavatelů podpůrných služeb a sazbu, za které by se provádělo inkaso plateb. Předpokládám, že bankovní půjčovatelé při bankovních strukturách by si vyžádali podobné informace jako ratingové agentury, aby si zajistili, že ohodnocení, které bylo transakci přiřazeno, zůstane stejné po celou její existenci.
4.16 Reporting Stejně tak jako bylo nastaveno v procesu SA společnosti Home Credit, který současně zastává pozici administrátora, považuji za vhodné, aby také společnosti DSL vykonával tuto funkci a zároveň tak byla pravidelná tvorba reportů jejím úkolem. U společnosti HCF byl report vyhotovován každý den. Já bych DSL doporučila měsíční intervaly, jelikož i standardní reporting, který si DSL vyhotovuje pro svoji interní potřebu se sestavuje jednou měsíčně. Ovšem záleží to vždy na potřebách a požadavcích smluvních stran a také dle nastaveného systému. V reportu, který by se sestavoval dle požadavků SA by se s největší pravděpodobností zohledňovaly údaje o jednotlivých pohledávkách z leasingových a úvěrových smluv, zdrojích cash-flow v příslušeném období, použití cash-flow v období pro splátky investorů v členění na jistinu a úroky, stav podkladového portfolia na konci období, atd. V případě, že by DSL byl udělen rating, bylo by nutné doručovat tyto reporty také ratingové agentuře a také agentovi, který by zastupoval zájmy věřitelů. Komplexní zpráva o výkonnosti by měla být také obvykle veřejně publikována prostřednictvím veřejných informačních zdrojů. Návrh SA, který jsem v této práce práci uvedla a výše popsala se může zdát na první pohled jednoduchý a
pokud je správně nastaven, skutečně nemusí být
komplikovaný. Většinou je však nutné vyřešit mnoho otázek tak, aby byl celý proces optimálně zkoordinován. Mnoho otázek a situací k vyřešení není možné dopředu předpokládat a jejich řešení se naskytne až v průběhu procesu.
61
Základní a velmi důležitou otázkou k řešení jsou samotná aktiva z leasingových smluv. Jak jsem již popsala v části týkající se dosavadního financování DSL, veškeré smlouvy, které jsou v DSL uzavírány jsou financovány bankami. Vzhledem k tomu, že si banky ve svých smlouvách stanovují zástavní právo k těmto pohledávkám, není možné bez předchozího vyřešení této situace, pohledávky ze smluv na SPV postoupit v tom stavu v jakém nyní jsou. Prodej pohledávek v současném stavu, tedy se zástavním právem banky, by mohlo vyústit i trestněprávní odpovědností osob jednajících za společnost, proto je nutné se takovéto situaci vyvarovat. DSL by si tímto jednáním mohl poškodit své jméno jak u financujících institucí, tak i na trhu a mohl by si tak způsobit problémy do budoucna, jelikož by zřejmě jeho další žádosti o úvěr nebylo vyhověno a to právě na základě tohoto kroku. Toto situaci je možné řešit několika způsoby. První z nich může být dohoda s příslušnou bankou, která úvěr poskytla, aby se stala účastníkem SA a to konkrétně tím způsobem, že by jí byly peněžní prostředky za poskytnutý úvěr splaceny ihned, jakmile by DSL inkasoval peníze za emitované, aktivy kryté cenné papíry od investorů. Rozhodující však je stanovisko banky, zda by byla ochotná stát se účastníkem transakce. Dalším řešením této situace by mohlo být to, že by DSL požádal o krátkodobý bankovní úvěr se splatností nejlépe do 12 měsíců a peníze za leasingové smlouvy, které by chtěla nechat vstoupit do procesu SA by bance zaplatil z tohoto úvěru. Tím by se vyvázal ze zástavy smluv bankou a mohl by s nimi volně nakládat. Krátkodobý úvěr by DSL splatil v okamžiku kdy by mu byla připsány prostředky za poskytnutá aktiva. Nejméně komplikované by však bylo, pokud by DSL disponoval takovými smlouvami, které by nebyly vázány u žádné banky ani jiné instituce a mohl by s nimi nakládat dle svého uvážení.
4.17 Stanovení emise v číslech Jak jsem již uvedla výše, ve chvíli, kdy by vedení DSL rozhodlo o realizaci sekuritizaci aktiv, bylo by nezbytné ve spolupráci s odborníky stanovit přesná čísla a hodnoty závazné pro SA. Jejich vyčíslení je vždy výsledkem dlouhodobé činnosti a spolupráce odborníků a kapacit z různých oblastí, proto je jejich stavení zde téměř nemožné. Muselo by však brát v potah potřeby a požadavky DSL tak, aby nebyl narušen chod společnosti a byly tak pokryty její závazky. Bylo by zároveň nutné vyčíslit náklady s touto realizací spojené a zohlednit to ve výpočtu. Aby nedošlo k situaci, že by nastal
62
nepoměr mezi náklady vynaloženými na získání zdrojů a objemem sekuritizovaných aktiv. Vzhledem k tomu, že roční objem uzavřených obchodů se pohybuje vždy za hranicí 1 mld., domnívám se, že i stanovení objemu transakce by mělo být minimálně na této úrovni. Bylo by nezbytné se rozhodnout, zda dále částečně financovat obchody z bankovních zdrojů nebo spoléhat pouze na SA. Aktuálně společnost financuje 10% obchodů z vlastních zdrojů, což by zde mohlo být bráno jako rezerva a požadavek na krytí ostatních nákladů společnosti. Vzhledem k tomu, že aktuálně je průměrná doba úvěrů a leasingových smluv 42 měsíců, proto by i splatnost emitovaných cenných papírů, pravděpodobně dluhopisů, dosahovala této úrovně. Jak jsem se již zmínila, považuji za vhodné zvolit pro emisi právě dluhopisy, neboť se jedná o cenné papíry, se kterými se burze cenných papírů běžně obchoduje, ale především pro investory, kteří do nich investují není rozhodující výnos z pohybu kurzu dluhopisu, ale výše pravidelných úroků, k jejichž platbě by se jeho vydavatel, tedy subjekt SPV, přímo v textu dluhopisu zavázal. Přičemž úroky jsou pravidelně vypláceny a to až do konce platnosti dluhopisu. Na konci platnosti dluhopisu by investorům byly vyplaceny i prostředky, které za jeho nákup vynaložil. V podstatě se nákup dluhopisu dá přirovnat k poskytnutí úvěru, který poskytuje právě investor vydavateli dluhopisu. Ačkoliv je velmi často nakupují právě různé finanční instituce, jako např. pojišťovny, banky, penzijní fondy, atd. bylo by ,dle mého názoru, škoda znepřístupnit investici do těchto dluhopisů drobným investorům nastavením vysoké nominální hodnoty. Za optimální považuji nominální hodnotu ve výši 10.000,- Kč, případně 20.000,- Kč, jelikož hodnoty vyšší by pro drobnější investory mohly být nedostupné. Dále je nutné zabývat se také splatností dluhopisů, která by měla být nastavena v souladu se splatností leasingových smluv, jelikož ze splátek, které budou plynout od leasingových nájemců budou následně hrazeny dluhopisy. V současné době je průměrná doba platnosti smluv 42 měsíců, proto doporučila i splatnosti dluhopisů stanovit v tomto časovém období. Celkový úspěch SA závisí také na vhodně zvoleném kupónu dluhopisu. Například Hypoteční banka, a s. emitovala dluhopisy s kupónem 4,5% a splatností 5 let. Avšak tuto společnost není možné s DSL srovnávat, jelikož se jedná o společnost mnohem větších rozměrů a proto je nutné uvažovat nad tím, zda by případní investoři nedali přednost Hypoteční bance, pokud by DSL zvolila výnos na stejné úrovni. Proto by dle mého názoru bylo nutné zvolit výnos minimálně v hodnotě 5%, aby jejich koupě byla pro investory zajímavější. Je také otázkou, zda by tato úroveň byla také výhodná DSL. To by však byl již
63
úkol pro skupiny expertů v před realizačních úkonech. Bylo by také nutné porovnat výnosnost dluhopisů s úrokovým zatížením při úvěrovém financování. Vzhledem k tomu, že investice do cenných papírů s sebou vždy nese jak výhody, tak i nevýhody, a to jak pro emitenta, tak i pro investora, ráda bych se zde o několika těchto pohledech zmínila. Z pohledu investora považuji za výhodné přehlednost o vývoji investice a to buď z kurzovních lístků, které jsou zveřejňovány Burzou cenných papírů nebo z internetu či tisku. Výkyvy kurzu dluhopisů jsou nižší než u akcií, což investorům umožňuje prognózovat výnosy v budoucnosti. Z dluhopisů také plyne pravidelný a jistý výnos, který je vyšší než u terminovaných vkladů a jsou také spojeny s možností jejich prodeje na burze a to před koncem splatnosti. Mezi nevýhody je možné zahrnout často vysokou nominální hodnotu dluhopisů, což znemožňuje nákup drobným investorům. Doporučením nižší nominální hodnoty dluhopisů bych tomuto chtěla předejít. U dluhopisu s fixním úrokem také tratí investor v případě růstu úrokových sazeb. Navíc je nutné výnosy z úroků zohlednit ve svém daňovém přiznání a .zisky tak zdanit. Pro emitenta dluhopisu představují výhody této transakce možnost získání vysokého a dlouhodobého úvěru pro své potřeby a investoři nejsou vlastníci (akcionáři), takže nemohou zasahovat do řízení společnosti. Mezi negativa rozhodně patří vysoké náklady spojené s propagací emise, tiskem dluhopisů, platbou úroků a dalších poplatků. Rovněž je negativem to, že je úspěch ovlivněn kapacitou kapitálového trhu a hospodařením společnosti. Pohledávky, které by SPV odkoupil do svého portfolia, by byly s různou dobou splatnosti. Ačkoliv se jedná o relativně bonitní pohledávky, i u nich existuje riziko nesplacení. Veškeré tyto skutečnosti se zákonitě musí odrazit v cenných papírech, emitované SPV ve spolupráci s aranžérem emise. Celková hodnota těchto cenných papírů by odpovídala objemu postoupených pohledávek do majetku SPV. Obvykle jsou však emitovány cenné papíry s různou dobou splatnosti. Jednotlivé emise tak mají různou prioritu splácení. Obecně lze říci, že emise fungují na principech, že v případě zaplacení veškerých předmětných závazků dlužníky, by došlo ke splacení všech emitovaných cenných papírů. V případě úhrady pouze některých pohledávek, by byly rovněž splaceny pouze některé tranže (emise) cenných papírů, např. v případě 80 % splatnosti pohledávek, bude u emise tří různých druhů dluhopisu splacena první a druhá emise, v případě 50 % a menší splatnosti pohledávek, bude splacena pouze první tranže. Dané skutečnosti se
64
pochopitelně odráží v cenách, za které jsou dlužné cenné papíry prodávány, resp. v jejich úroku. Alespoň část emise cenných papírů, u které existuje největší riziko nesplacení, si velmi často odkupuje původní vlastník aktiv, v tomto případě DSL. Vzhledem k tomu, že správa o tyto pohledávky spadá do jeho povinností, je tak motivován, aby se staral o jejich dobytnost. Ovšem pokud by i tak došlo k nesplácení závazků dlužníky, přistupuje se k odebrání předmětu leasingu a jeho prodejem se dlužná částka vyrovná. Je taky možné, aby se celé operace účastnily i pojišťovny a další instituce, které se dle dohodnutých podmínek zaručují, že v případě potíží se splácením emitovaných cenných papírů uhradí alespoň část jejich jmenovité hodnoty a úroků. Z úhrad za pohledávky, v portfoliu SPV, se kromě správcovských poplatků splácí výnos (úroky) i jistina emitovaných dlužných cenných papírů. Doporučuji také, aby kontakt se zákazníky byl uskutečňován nadále společností DSL, protože se jedná o smlouvy mezi DSL jako pronajímatelem na jedné straně a konkrétním nájemcem na straně druhé a jedině ona zná nejlépe veškeré detaily jednotlivých smluv, ale především s tím má největší zkušenosti a ví jak řešit vzniklé problémy či požadavky. Dále musí systém také poskytovat rychlé a spolehlivé zprávy o výkonnosti portfolia v rozsahu vyžadovaném investory, půjčovateli a analytiky. Za zvážení také stojí rozhodnutí o místu založení subjektu SPV a tím pádem i volby právního a daňového prostředí, ve kterém by byla SA realizována. Stejně tak tomu bylo i v případě SA Home Credit, která považovala za nejvýhodnější prostředí Holandsko. Volba jiné země je také spojena s nutností analýzy a spolupráce s právníky v dané oblasti, aby se předešlo případným komplikacím. Často je využívanou lokalitou pro tuto transakci Anglie, Německo či Švýcarsko. Faktem zůstává, že v zahraničí mají subjekty mnohem více zkušeností se sekuritizací aktiv než v ČR. Například výhodou území Anglie je skutečnost, že anglosaský právní řád umožňuje vzdání se práva před jeho nabytím. Je tedy možné, aby se investoři mezi sebou dohodli, jak by byla řešena situace, která by nastala v budoucnu, např. jak by byly hrazeny závazky vůči investorům v případě finančního výpadku. Anglie je proto velmi často územím pro umisťování SPV v rámci SA společnostmi v zahraničí.
65
V níže navržené, graficky znázorněné, struktuře procesu sekuritizace aktiv DSL jsem naznačila jednotlivé subjekty a vztahy mezi nimi, které zde vznikají.
Schéma č. 4.17.1: Návrh struktury procesu sekuritizace aktiv
4.18 Sekuritizace aktiv DSL z právního hlediska Sekuritizace aktiv je proces velice složitý a náročný a to jak z hlediska předběžné analýzy, ale také z hlediska nastavení celkového postupu tak, aby byl výsledek odpovídal očekáváním. Během těchto jednotlivých kroků samozřejmě vznikají právní vztahy nejrůznějšího charakteru, které je nezbytné specifikovat a právně upravit tak, aby vše probíhalo s platnou právní úpravou a nebyl porušen žádný právní předpis.
66
V českém právním řádu není pojem sekuritizace aktiv upraven, tudíž je patrné, že v případě realizace, by bylo nutné řešit právní otázky jinými instituty. Vzhledem k tomu, že si nejsem vědoma, že by na území ČR byla realizována nějaká SA, není tak možné ověřit, jak by byly v praxi jednotlivé vztahy vymezeny. Nicméně je nutné, aby veškeré úkony byly mezi jednotlivými stranami vymezeny na základě platně uzavřené smlouvy, písemného charakteru. Každopádně je možné konstatovat, že během realizace SA vznikají tyto právní vztahy:
1. Primární smluvní vztah uzavřený na základě leasingové smlouvy, smlouvy o operativním pronájmu nebo úvěrové smlouvy a to mezi leasingovou společností DSL a konkrétním leasingovým nájemcem nebo dlužníkem v případě úvěrové smlouvy. Právní úpravou leasingové smlouvy jsem se již podrobněji zabývala výše v kapitole 2.4 a 2.5. Na úvěrovou smlouvu DSL je možné použít ustanovení třetí části obchodního zákoníku a to konkrétně Dílu V. – Smlouva o úvěru, která je upravena § 497 – 507. 2. Další právní vztah vzniká mezi DSL a subjektem SPV při postoupení pohledávek. Tento krok je nezbytné smluvně ošetřit, a to nejlépe smlouvou o postoupení pohledávek, kde by byly uvedeny všechny detaily týkající podmínek, za kterých je převod pohledávek realizován a to včetně následné úhrady kupní ceny. Smlouva o postoupení pohledávek není v obchodním zákoníku upravena jako typová smlouva, proto by bylo nezbytné pro úpravu tohoto smluvního vztahu použít nepojmenovanou, neboli tzv. inominátní smlouvu, kterou je možné uzavřít podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Podmínkou platného uzavření této smlouvy je dostatečné určení předmětu svých závazků, což se domnívám, že by nebyl v tomto případě problém, jelikož by smluvní strany musely ve smlouvě stanovit podrobnosti tohoto úkonu a to týkající se jak předmětných pohledávek, jejich ceny, termínu převodu pohledávek, atd. 3. Právní vztah mezi SPV a investory, kteří by od této společnosti odkupovali emitované dluhopisy nemusí být upraven písemnou smlouvou, je to vztah, který upravuje zákon č. 190/2004 Sb. Zákon o dluhopisech. 4. Funkce DSL v roli administrátora musí být přesně a detailně vymezena ve smlouvě o administraci a inkasování plateb, případně v mandátní smlouvě. Mandátní smlouva je opět upravena obchodním zákoníkem jako typový obchod a to konkrétně § 566 - 576. Eventuelně by bylo možné opět použít ustanovení o inominátní smlouvě. Došlo by
67
totiž k situaci, kdy by DSL jako administrátor inkasoval peněžní prostředky z leasingových splátek a prováděl jejich správu, aniž by k tomu měl nějak právo, jelikož je v předchozím kroku postoupil na subjekt SPV a tím mu zanikla veškerá práva a povinnosti vůči těmto pohledávkám, protože by se tyto pohledávky nenacházely v jeho majetku. V této smlouvě by také bylo nezbytné přesně definovat postup v případě likvidního výpadku, nebo při ukončení smlouvy z důvodu krádeže předmětu pronájmu či při havárii a následné pojistné události.. Zde se byla stanovena i odměna spojená s výkonem funkce administrátora. Na vzájemné smluvní vztahy by byly aplikovány soukromoprávní normy a to konkrétně předpisy obchodního práva. I když právní řád neupravuje pojem sekuritizace aktiv, není tato situace neřešitelná, jelikož je možné uplatnit jiné instituty právního řádu. Výše jsem uvedla například inominátní smlouvu, jejíž aplikaci považuji za vhodnou, jelikož při dostatečné definici předmětu smluvního závazku nejsou zákonné překážky pro platné uzavření smlouvy a zároveň by zde bylo možné detailně upravit práva a povinnosti smluvních stran, které by v tomto obchodním případě nebyly běžné. Další smluvní vztahy by vznikaly například v předrealizačních krocích, kdy by bylo potřeba upravit úkoly expertů, kteří by se na transakci podíleli, např. advokátů, daňových poradců, analytiků, atd. Dalším vztahem by byla činnost ratingové agentury, pokud by byl udělován rating. Pokud by na trhu již existovala společnost, která by SA uskutečnila, bylo by možné si ověřit, jakým způsobem ona jednotlivé vztahy upravila. Vzhledem k tomu, že nevím o tom, že by nějaký subjekt uskutečnil tento proces v podmínkách právního řádu ČR, je možné se pouze jen domnívat, že by byly vztahy upraveny způsobem, který jsem zde uvedla. Předpokládám, že vzhledem k tomu, že v jiných lokalitách je SA běžný prováděna, je upravena také v daných právních předpisech. Pokud by byl záměr upravit pojem a postup sekuritizace aktiv v právních předpisech ČR, doporučila bych tvůrcům této legislativy inspirovat se v předpisech těch zemí, kde je SA běžně prováděna. Jedná se především o USA, Švýcarsko a Holandsko. Vzhledem k tomu, že v těchto lokalitách jde o metodu známou, předpokládám, že jsou tomu uzpůsobeny i tamní zákony. V prvé řadě by bylo nezbytné vymezit tento pojem v právním řádu ČR tak, aby nedocházelo v praxi k jeho záměně s jinými metodami. Bylo by také potřebné určit jeho postavení v právním řádu. Dále bych doporučila popsat v předpisech postup tohoto způsobu financování a vymezit tak vztahy zde vznikající. V návaznosti na obchodní právo bych doporučila navrhnout také
68
úpravu jednotlivých vztahů, které během procesu vznikají a jejich smluvní úpravu. Tu by bylo možné řešit ustanoveními platného obchodního zákoníku. Domnívám se, že upravení SA v předpisech platných v České republice by nebylo složité. Základem by byla specifikace pojmu SA. Na další vztahy a návaznosti by, dle mého názoru, bylo možné aplikovat platnou právní úpravu ČR.
69
5. Závěr: Hlavním cílem této diplomové práce bylo zhodnocení současného způsobu financování peněžních prostředků a to prostřednictvím sekuritizace aktiv, která je v zahraničí běžně využívána, avšak u nás je jedná o neznámou metodu, která není běžně ani vyučována. V současné finanční krizi, která se v naší ekonomice projevuje již od roku 2008, mnohé firmy ztratily svoji jistotu a stabilitu, která může být doprovázena výpadky v cashflow a také problémy při financování. Také leasingová společnost D. S. Leasing se dostala do situace, kdy dosavadní bezproblémové financování od bank bylo narušeno, peníze se staly hůře dostupnými a zároveň i drahými, což se samozřejmě také musí projevit na obchodech, které DSL na finančním trhu uzavírá. Domnívám se, že právě z těchto důvodů by DSL měl mít možnost se oprostit od financování prostřednictvím bank a stát se na těchto institucích nezávislý. Zároveň by se DSL oprostil i od omezujících podmínek, které bývají součástí úvěrových smluv s bankou. Podstatou sekuritizace aktiv je emise cenných papírů, které jsou kryty reálnými aktivy. Jedná se o proces složitý a náročný, který navíc doposud nebyl v českém právním a daňovém prostředí žádnou společností realizován, proto by bylo nezbytné se opravdu pečlivě zaměřit na jednotlivé kroky tohoto postupu a zhodnotit tak rizika, se kterými by byla tato realizace spojena. Jako každý jiný způsob financování je tato metoda financování spojena jak s pozitivy, tak i negativy. Mezi hlavní výhody patří především nezávislost na poskytovateli úvěru, nejčastěji bankovní instituci, dále pak delší doba splatnosti, zlepšení řízení společnosti, atd. Mezi hlavní negativa SA patří především její náročnost, a to jak v postupu, tak i z hlediska finanční nákladnosti. Dále je také nezbytná realizace značného objemu transakce tak, aby se SA vyplatila. S tím jsou samozřejmě spojena další rizika. Nevýhodou je také ztráta dosavadního způsobu financování. Před samotnou aplikací SA je tedy nezbytné její pečlivé posouzení a zanalyzování. Ve své práci jsem jako příklad uvedla sekuritizaci aktiv, kterou uskutečnila společnost Home Credit Finance. Avšak tento proces byl realizován mimo území České republiky a dle mého názoru byl zbytečně komplikovaný. Pro společnost D. S. Leasing jsem se proto snažila navrhnout postup mnohem jednodušší s menším množstvím subjektů, čímž by také byla snížena finanční náročnost tohoto procesu.
70
Sekuritizace aktiv není záležitost, která by byla běžně prováděna a proto, aby bylo dosaženo požadovaného výsledku je nezbytné managementem společnosti, ve spoluprácí s ostatními účastníky transakce, vyřešit mnoho otázek a situací. I tak se domnívám, že SA by mohla být alternativou pro financování DSL. Zároveň by tento proces mohl představovat příležitost pro další rozvoj společnosti. Avšak zvážení veškerých rizik a výhod spojených s tímto procesem by už bylo na samotném vedení společnosti.
71
6. Resumé Legal aspects of Assets Securing Legal aspects of assets securing, is according to my opinion an opportunity to gain financial sources without being dependent on banking or non-banking sector. It is a process which transforms claims from business activities to bonds secured by original assets. These are subsequently sold to investors on financial market. Main aspect of my diploma thesis was to evaluate ways which could be used by companies to finance their business activities. I mainly focused on comparison with financing through leasing, where I evaluated its positive and negative aspects and compared them with assets securing. I used data from D.S. Leasing Company and I made an evaluation of its present methods of financing. I also proposed an alternative financing strategy through assets securing. Since this method is new to the Czech Republic, I have analyzed it step-by-step to make it more transparent. I have proposed a way, which could lead to independence on financing through banks. This process is complex and not common in Czech legal system. It would be advisable to cooperate with securities traders on evaluation of profitability and positive or negative aspects of this process as well as any problems which are not know at present. Assets securing (further abbreviated as AS) could be simply described as a process, when a particular set of assets such as loans or claims which are part of a balance-sheet of subject A are transferred to a new subject created for this sole purpose only ( so called SPV – special purpose vehicle). The SPV has no financial means to pay for these assets, it issues security bonds. These bonds are called asset backed securities (ABS) and are sold on financial markets to investors. The only restriction is, that subject A must not be the founder of SPV. Assets used during these transactions are often of the same nature, so that they are easy to evaluate. During this process, assets are transferred from a balance-sheet of subject A to a balance-sheet of SPV.
This enables financial institutions such as banks to transfer loans they no longer want or are not sure of their liquidity. Investors want to secure their investments too and demand certain securities. The easiest way to do this is a sale with recourse, when Subject A for
72
example a bank, accepts obligations in case the debtor is no longer able to pay back. This transfer of assets could in a real situation be done with or without recourse. It is my opinion, that direct comparison of leasing and asset securing is almost impossible. Both seem to be totally different approaches and each is usable in a different situation and for a different purpose. To leasing securing is a well know process, which is flexible and non problematic. It depends on risk evaluation of the applicant and type of securities which are available. Leasing services are regularly used by private and business subjects. Leasing has its limitations though. It cannot be used to cover everyday running costs
of
companies,
such
as
salaries,
rents
of
premises,
production
areas,
telecommunication services and employee training. Financial assets obtained through asset securing do not have such limitations. They could be used according to immediate needs of a company to maximize profit. They could be used for purchases of tangible or non-tangible property as it is done with leasing but also for other activities connected with business such as advertising, purchasing of office equipment or even for a business lunch with a customer. The disadvantage is much more complicated and demanding process which requires good preparation and planning. Asset securing is also more demanding financially and need good budgeting to make it financially viable. This is not necessary in case of leasing, where a company compares several leasing offers and chooses the best one. There is probably a different way of bookkeeping and taxes for AS and leasing. It is very important to evaluate all these aspects before one is chosen as the best one, for particular company or situation. Companies are having troubles with cash-flow, financing and generally business stability in the current financial crises which has been apparent in our society since the second half of the year 2008.
This happened to the D.S.Leasing too. Financing which
used to be non-problematic has been interrupted and this lead to lower volume of business since money has become more expensive to obtain. For this reason I firmly believe, that D.S. Leasing should be able to become independent on banking institutions. This would mean less bounding conditions which are part of banking contracts.
73
7. Seznam použité literatury: [1] BENDA, V., KELBLOVÁ, H., PULZ, J., VESELÁ, M. Leasing v praxi. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Nakladatelství Polygon, 2001. 389 s. ISBN 807273-042-8. [2] KLEINEBECKEL, H. Řízení financí a likvidity. Model „F“ . 1 vyd. Praha: BABTEXT, 1993. 216 s. ISBN 80-85816-00-8. [3] TERMER, T. Efektivnost finančního leasingu. 1. vyd. Praha: NAD ZLATO, 1995. 54 s. ISBN 80-85626-15-2. [4] MAREK, K. Obchodněprávní smlouvy. 2. aktualizované vydání. Brno: MU v Brně, 2002. 284 s. ISBN: 80-210-2810-6. [5] ČICHOVSKÝ, L. a kol. Jak pořídit automobil leasingem? 1. vyd. Ostrava: MONTANEX, 1996. 118 s. ISBN: 80-85780-64-X. [6] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing, 2000. 475 s. ISBN: 80-247-9069-6. [7] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: EKOPRESS, 1999. 324 s. ISBN: 80-86119-21-1. [8] PULZ, J. a kol. Leasing v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 1993. 302 s. ISBN: 807169-021-X. [9] JINDROVÁ, B. Leasing – praktický průvodce. 2. aktualizované vydání. Praha: GRADA Publishing, 2001. 112 s. ISBN: 80-247-0036-0. [10] REŽŇÁKOVÁ, M. Finanční management - I. část. 1. vyd. Brno: VUT v Brně, Fakulta podnikatelská, 2002. 116 s. ISBN: 80-214-2249-1. [11] REŽŇÁKOVÁ, M., ZINECKER, M. Finanční management – II. část. 1. vyd. Brno: VUT v Brně, Fakulta podnikatelská, 2002. 111 s. ISBN: 80-214-2250-5. [12] PULZ, J., ČICHOVSKÝ L., KRUTÍLEK, J., TOŠOVSKÁ, J. Výkladový slovník leasingu. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 1995. 168 s. ISBN: 80-7169-093-7. [13] ROSE, P.S., Peněžní a kapitálové trhy. 1. vyd. Praha: VICTORIA PUBLISHING. 1014 s. ISBN: 80-85605-52-X. [14] KOTÁSEK, J., POKORNÁ, J., RABAN, P. a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 4. vyd. Nakladatelství C. H. Beck, 2005. 728 s. ISBN: 80-7179-855-X.
74
[15] JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty v praxi. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. 632 s. ISBN: : 80-247-1099-4 [16] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění [17] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění [18] Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech v platném znění [19] Česká leasingová a finanční asociace. [Citováno 29. března 2009]. Dostupný z: http://www.clfa.cz. [20] D. S. Leasing, a. s. [Citováno 29. března 2009]. Dostupný z: http://www.dimension.cz.
75
8. Seznam schémat a tabulek Schéma č. 3.2.1 Proces sekuritizace aktiv ..................................................................... 29 Schéma č.3.4.2.1: Struktura sekuritizace aktiv Home Credit Finance a.s. ..................... 40 Schéma č. 4.17.1: Návrh struktury procesu sekuritizace aktiv....................................... 66 Tab. č.4.13.1 Přehled uděleného ratingového hodnocení .............................................. 59 Tab. č.P4 – Bodové ohodnocení finanční bonity............................................................ 96
76
9. Seznam příloh
Příloha č.1 Základní údaje o České leasingové a finanční asociaci ............................... 78 Příloha č.2 Všeobecné podmínky leasingu movitých věcí ............................................. 79 Příloha č.3 Základní údaje o společnosti Home Credit Finance a.s. .............................. 89 Příloha č.4 Základní údaje o společnosti D.S.Leasing, a.s. ............................................ 90
77
Příloha č. 1 Základní údaje o České leasingové a finanční asociaci Název:
Česká leasingová a finanční asociace
Sídlo:
Těšnov 5, Praha 1, 110 00
Email:
[email protected], www.clfa.cz
Předseda představenstva:
Mgr. Ing. Martin Kofroň
Místopředseda představenstva:
Ing. Vratislav Válek
Místopředseda představenstva:
Ing. Jiří Matula
78
Příloha č. 2 Všeobecné podmínky leasingu movitých věcí21 Asociace leasingových společností České republiky doporučuje v zájmu prohloubení právní jistoty účastníků leasingových operací s odvoláním na ustanovení § 273 obchodního zákoníku a při zohlednění dosavadní praxe svých členů leasingovým společnostem, podnikatelským a dalším subjektům, aby využívaly při úpravě práv a povinností v rámci finančního pronájmu (leasingu) movitých předmětů tyto všeobecné podmínky:
Čl. 1 Všeobecná ustanovení 1.1 Účelem smlouvy o finančním pronájmu (dále jen "leasingová smlouva") je umožnit za úhradu trvalé užívání určité věci nebo souboru věcí (dále jen předmět leasingu - "PL") ve vlastnictví leasingové společnosti (dále jen "pronajímatel") právnickou nebo fyzickou osobou usilující o toto užívání pro podnikatelské nebo spotřebitelské cíle (dále jen "nájemce") s tím, že nebezpečí škod na PL a škod spojených s jeho provozem nese nájemce a že PL má přejít po skončení LS do vlastnictví nájemce. 1.2 PL je získáván do vlastnictví pronajímatele podle závazného požadavku a specifikace nájemce (zejména vlastností, technických náležitostí, dodacích podmínek i výběru dodavatele) kupní smlouvou uzavíranou s výrobcem, distributorem nebo jiným subjektem (dále jen "dodavatel"). Čl. 2 Předání a převzetí PL 2.1 Leasingová smlouva nabývá platnosti písemným přijetím návrhu pronajímatele ze strany nájemce, pokud není stanoveno jinak. Její účinnost je však odložena do doby účinnosti kupní či jiné smlouvy, zajišťující pronajímateli dispozici s PL. V případě, že se 21
Zdroj: Česká leasingová a finanční asociace. Leasing. [Citováno 1. března 2009]. Dostupný z
http://www.clfa.cz/index.php?textID=42
79
pronajímateli nepodaří dosáhnout s dodavatelem dohody o plnění, nemá nájemce nárok na jakoukoli náhradu škody či majetkové sankce. 2.2 Nabytím platnosti leasingové smlouvy vznikne pronajímateli povinnost udělat vše pro uzavření kupní smlouvy a po jejím uzavření povinnost zaplatit dodavateli kupní cenu PL. Nájemci vznikne nabytím účinnosti leasingové smlouvy za předpokladu splnění všech smluvních podmínek právo na předání PL a zároveň i povinnost PL převzít. 2.3. Předáním PL se rozumí: 2.3.1 odevzdání PL prvnímu veřejnému dopravci k přepravě do místa plnění určeného nájemcem dle určených dopravních dispozic nebo 2.3.2 uvedení PL do provozu v místě určeném nájemcem nebo 2.3.3 předání PL nájemci dodavatelem nebo pronajímatelem a převzetí PL do užívání nájemcem. 2.4 O předání a převzetí PL sepíše nájemce s dodavatelem, dopravcem popř. s pronajímatelem doklad o převzetí dodávky (protokol popř. podepsaný dodací list), ve kterém bude pronajímatel označen jako vlastník předmětu leasingu. 2.5. Nájemce stroje nebo zařízení vyplní protokol o převzetí PL do provozu a odešle tento protokol doporučeně či předá osobně nejpozději do 7 kalendářních dnů pronajímateli. 2.6 Pro předání PL je povinen nájemce zajistit v souladu s leasingovou smlouvou na vlastní náklady veškeré technické a právní předpoklady pro provoz. 2.7 Může být dohodnuto předání PL převzetím nájemcem přímo u dodavatele bez účasti pronajímatele. Pronajímatel k tomu vybaví nájemce příslušnou plnou mocí. Nájemce je oprávněn vyžádat si informace a podklady potřebné k převzetí. Pokud prokáže oprávněný zájem, bude seznámen s příslušnými pasážemi kupní smlouvy. Nájemce je povinen převzít PL řádně a včas, zejm. vytvořit pro převzetí potřebné technické i věcné předpoklady, postupovat při převzetí s náležitou odbornou péčí a zajistit všechna práva vyplývající z kupní nebo jiné odpovídající smlouvy pronajímatele s dodavatelem. 2.8. Vyskytnou-li se při převzetí vady PL, postupuje nájemce následovně: 2.8.1 jde-li o zjevné neodstranitelné vady, není oprávněn PL převzít a je povinen o této skutečnosti neprodleně, nejpozději do 5 dnů, informovat pronajímatele,
80
2.8.2 jde-li o vady zjevné, ale odstranitelné, je povinen trvat na jejich neprodleném odstranění v souladu s podmínkami kupní smlouvy a PL převzít po odstranění vad. Nájemce odpovídá za škodu, která by pronajímateli vznikla z chybného nebo pozdního uplatnění vad dodávky. 2.9 Nájemce se zavazuje zajistit na základě zmocnění pronajímatele proclení PL a provést další úkony související s přejímkou PL. 2.10 Pronajímatel není v prodlení s plněním dodávky, pokud toto prodlení nezavinil, zejména pokud důvody prodlení spočívající na straně dodavatele PL. V těchto případech neodpovídá pronajímatel nájemci za případnou vzniklou škodu a nájemce je povinen platit včas a v plné výši splátky leasingového nájemného. 2.11 Pronajímatel je oprávněn odmítnout dodávku PL, jestliže na základě prokazatelných okolností vzniklých na straně nájemce nebo týkajících se PL po uzavření leasingové smlouvy vzniknou oprávněné pochyby o možnostech včasného a úplného plnění povinností nájemce. Čl. 3 Vlastnictví a užívání předmětu leasingu 3.1 Pronajímatel zůstává po celou dobu finančního pronájmu vlastníkem PL. Je oprávněn požadovat, aby na PL bylo umístěno po dobu finančního pronájmu označení o jeho vlastnickém právu a určit způsob tohoto označení. 3.2 Do doby převzetí PL pronajímatelem ručí nájemce v plném rozsahu za stav PL. 3.3 Pronajímatel je oprávněn zřídit zástavní právo k PL ve prospěch 3. osoby, které nebrání užívání PL nájemcem podle leasingové smlouvy a těchto všeobecných podmínek. Nájemce souhlasí s případným zřízením takto vymezeného zástavního práva pronajímatelem. V tomto případě přebere nájemce funkci uschovatele zástavy, aniž by mu vznikl nárok na úhradu nákladů úschovy. 3.4 Nájemce je povinen zabránit vzniku jiných práv třetích osob k PL. Bude neprodleně informovat pronajímatele, pokud třetí osoby uplatní práva na PL. 3.5 Nájemce je povinen užívat PL způsobem a v rozsahu daném charakterem zařízení, technickými podmínkami, návody k obsluze a příslušnými normami a předpisy platnými
81
pro provoz daného PL. Je povinen udržovat na své náklady PL v technicky bezvadném stavu. 3.6 Nájemce je povinen pečovat o PL tak, aby na něm nevznikla škoda. Je povinen bezodkladně informovat pronajímatele o vzniklých závadách a škodách na PL a strpět omezení užívání v rozsahu nutném pro provedení záručních oprav zařízení. 3.7 Nájemce je povinen na vlastní náklady odstranit škody na PL vzniklé po dobu trvání leasingové smlouvy, pokud tyto nejsou kryty poskytovanou zárukou nebo pojistnou smlouvou a informovat o tom pronajímatele. 3.8 Bez předchozího souhlasu pronajímatele nesmí nájemce provádět na PL úpravy kromě běžné údržby, oprav a nepodstatných úprav nesnižujících hodnotu PL. O těchto opravách a úpravách je povinen pronajímatele informovat. 3.9 Provedení úprav PL nájemcem není spojeno s právem požadovat od pronajímatele náhradu vynaložených výdajů. 3.10 Pronajímatel je oprávněn požadovat v případě zrušení leasingové smlouvy odstranění úprav, ke kterým nedal souhlas a uvedení PL nájemcem do původního stavu na jeho náklady. 3.11 Nájemce hradí v plné výši náklady spojené s provozem PL po dobu trvání leasingové smlouvy. 3.12 Pokud není v leasingové smlouvě stanoveno jinak, není nájemce oprávněn dát PL dále do pronájmu, zastavit PL nebo bez souhlasu pronajímatele propůjčit PL třetím osobám. 3.13 Nájemce je povinen hlásit pronajímateli neprodleně změny v umístění (trvalém stanovišti) PL v rámci svého podniku na území České republiky. Umístit PL mimo podnik či mimo území ČR může nájemce jen s předchozím souhlasem pronajímatele. 3.14 Pronajímatel má právo kdykoliv zkontrolovat stav a umístění PL. Nájemce se zavazuje, že zástupci pronajímatele umožní přístup k PL včetně s tím souvisejícího vstupu do svého podniku nebo obydlí. 3.15 Nájemce je povinen umožnit pronajímateli nahlédnutí do účetních dokladů za účelem přezkoumání svých hospodářských poměrů. Pronajímatel je oprávněn ověřovat věrohodnost údajů o nájemci i jeho ručiteli včetně skutečností o jejich hospodářské situaci, které by mohly vést k ohrožení uzavíraného leasingového obchodu a návratnosti
82
poskytovaných prostředků. Nájemce dává výslovný souhlas, aby banky či jiné subjekty takové informace poskytly. Nájemce je rovněž povinen dodat na žádost pronajímatele veškeré údaje nutné k provedení fyzické inventury PL, a to do 14 dnů od obdržení takové žádosti. 3.16 O skutečnostech,které zjistí při naplňování svého oprávnění podle bodu 3.13, zachová pronajímatel mlčenlivost, a to i po ukončení leasingové smlouvy. Čl. 4 Záruční a servisní podmínky 4.1 Nájemce si PL zvolil sám a je s ním a jeho součástmi obeznámen. Ručí za dílčí vlastnosti a způsobilost tohoto PL, zvláště pak za jeho vhodnost pro předpokládané použití nájemcem a za to, že užití PL je v souladu s právními předpisy a s příslušnými technickými normami. 4.2 Pronajímatel neručí za jakékoliv škody vzniklé z důvodu vadné dodávky, fungování PL (provozní rizika) a za jeho technické vady. Nájemce nemůže vůči pronajímateli uplatňovat náhradu škody, spojenou s odstraněním technických vad a prostojů PL. 4.3 Nájemce uplatní všechna práva vyplývající ze záručních a servisních podmínek přímo u dodavatele na základě plné moci vystavené k převzetí PL a k uplatnění záruk. 4.4 Nájemce zajistí garanční a pogaranční prohlídky a opravy PL a nese jejich náklady s výjimkou uznaných garančních oprav a bezplatných garančních prohlídek. Nájemce je povinen seznámit se se servisními a záručními podmínkami dodavatele a řídit se jimi. 4.5 Nájemce je povinen i při výskytu vad na předmětu leasingu platit sjednané splátky nájemného. Čl. 5 Pojištění předmětu leasingu 5.1 Pokud pojištění PL proti všem rizikům sjednaným leasingovou společností s pojišťovnou na dobu platnosti leasingové smlouvy zajišťuje pronajímatel, je pojistné nájemcem placeno spolu s leasingovými splátkami. Pronajímatel oznámí nájemci údaje o pojištěních PL. Je oprávněn vyúčtovat nájemci rozdíl pojistného při změně pojistných podmínek ze strany pojišťovny.
83
5.2 Pokud pojištění PL uzavírá nájemce, je povinen odsouhlasit jeho rozsah s pronajímatelem a hradit přímo pojistné. Je povinen sjednat vinkulaci pojistného plnění ve prospěch pronajímatele. Je povinen předat pronajímateli kopii pojistné smlouvy, a to do 14 dnů od doručení smlouvy pojišťovnou. Je povinen projednat změnu podmínek pojištění s pronajímatelem. 5.3 Nájemce je povinen dodržovat podmínky pojistné smlouvy, bezodkladně oznámit každou pojistnou událost přímo pojišťovně a zabezpečit všechny důkazy a jiné doklady nutné k vymáhání pojistné částky. Oznámení pojistné události zašle také pronajímateli, a to doporučeným dopisem do 3 dnů od zjištění pojistné události. 5.4 V případě události, která má za následek trvalé vyřazení PL z provozu, má pronajímatel právo požadovat po nájemci úhradu všech neuhražených splátek nájemného za dobu, na kterou leasingová smlouva byla uzavřena včetně splátek budoucích, a to bez ohledu na pojištění. S těmito splátkami bude zúčtováno přijaté pojistné plnění. 5.5 Případný rozdíl mezi výší pojistného plnění a výší skutečných nákladů za opravu hradí nájemce. Čl. 6 Výše a úhrada splátek nájemného 6.1 Pořizovací cena uvedená ve smlouvě je cenou předpokládanou. Vychází ze skutečností známých v okamžiku uzavření smlouvy. Definitivní pořizovací cena, která slouží za základ výpočtu splátek nájemného, je souhrnem kupní ceny PL a všech nákladů nutných k provedení leasingové operace a k uvedení PL do provozu. Pokud není leasingovou smlouvou stanoveno jinak, použije se za základ výpočtu cena uvedená ve smlouvě uzavřené mezi dodavatelem a pronajímatelem, dodavatelská faktura, údaje celního sazebníku, dovozní přirážky a přímé obchodní náklady pronajímatele. 6.2 Nájemce je povinen platit splátky nájemného ve stanovených termínech a v dohodnuté výši. Výše a časové rozložení splátek nájemného dohodnuté oběma stranami je obsaženo ve smlouvě. 6.3 Změnit výši splátek nájemného podle bodu 6.2 je oprávněn výlučně pronajímatel, a to výhradně v těchto případech: 6.3.1 je-li skutečná cena pořízení PL, tzn. součet kupní ceny a přímých obchodních nákladů, vyšší než předpokládaná pořizovací cena uvedená v leasingové smlouvě,bude
84
rozdíl za použití identické metodiky promítnut do výše zbývajících splátek nájemného, popřípadě vyrovnán v závěrečné splátce 6.3.2 dojde-li v průběhu plnění leasingové smlouvy ke změně úrokové sazby úvěrující banky o jedno či více procent, je pronajímatel oprávněn promítnout rozdíl sazeb úročení do výše zbývajících splátek a to podle vzorce: nová úroková sazba = původní úroková sazba plus (ÑS nová - minus ÑS původní). Hradí-li nájemce splátky prostřednictvím splátkového kalendáře, bude přeplatek či nedoplatek vzniklý z výše uvedeného důvodu vypořádán vyrovnávací splátkou doloženou ze strany pronajímatele potřebným vyúčtováním 6.3.3 dojde-li v průběhu trvání leasingové smlouvy ke změně kursu koruny vůči zvolené referenční měně, výše splátek nájemného se upraví koeficientem vypočteným podle vzorce: kurs referenční měny ke dni fakturace splátky děleno kursem referenční měny ke dni podpisu smlouvy 6.3.4 dojde-li ke změně ceny PL v důsledku zavedení nových daní či poplatků, týkajících se PL, či změn sazeb takových daní nebo poplatků nebo změn sazeb pojistného, uplatní se přiměřeně postup podle 6.3.2. 6.4 Splátky nájemného jsou hrazeny zejména na základě jednotlivých faktur, které pronajímatel vystaví, nebo na základě splátkového kalendáře přímo převodem z účtu nájemce. Volba mezi těmito způsoby je předmětem dohody. Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli každou změnu čísla svého bankovního účtu, prostřednictvím kterého bude provádět úhradu leasingových splátek. 6.5 Nájemce není v žádném případě oprávněn bez dohody s pronajímatelem k započtení, zadržení nebo snížení splátek leasingového nájemného. 6.6 V případě ohrožení návratnosti finančních prostředků použitých pronajímatelem na pořízení předmětu leasingu nebo při zhoršení zajištění závazků nájemce za účinnosti leasingové smlouvy má pronajímatel právo požadovat po nájemci dodatečné zajištění těchto závazků, a to až do celkové výše pohledávky z leasingové smlouvy včetně příslušenství. Čl. 7 Důsledky porušení povinností stran leasingové smlouvy
85
7.1 Porušení povinností pronajímatele nebo nájemce vyplývají- cích z leasingové smlouvy nebo z těchto všeobecných podmínek zakládá právo druhé strany na smluvní pokutu. 7.2 Pokud není v leasingové smlouvě stanoveno jinak, činí smluvní pokuta při porušení povinnosti platit včas splátky nájemného v dohodnuté výši nebo uhradit dohodnutou cenu v případě koupě najaté věci 0,5 % dlužné částky za každý den prodlení. Při neposkytnutí součinnosti ze strany nájemce nebo pronajímatele při převzetí PL, při prodlení s předáním dokladu o převzetí dodávky, při prodlení s uzavřením pojistné smlouvy na PL, při prodlení s neoznámením pojistné události, a při prodlení s vrácením PL po skončení leasingové smlouvy činí smluvní pokuta, pokud není v leasingové smlouvě stanoveno jinak, 5.000,Kč za každou další povinnost nesplněnou v termínu podle LS a těchto všeobecných podmínek. 7.3 Porušení povinností z této smlouvy má kromě smluvních pokut za následek také povinnost k náhradě škody, ledaže by bylo prokázáno, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. 7.4 Pronajímatel neodpovídá v žádném případě za škody způsobené na PL bez jeho zavinění, zejména jeho ztrátou, zničením nebo poškozením v souvislosti s činností nájemce nebo za škody způsobené provozem PL nájemci nebo třetím osobám. 7.5 Pokud je nájemce v prodlení s úhradou splátek nájemného delším než 30 dnů, pokud užívá PL v rozporu s leasingovou smlouvou, nepojistil PL, zrušil pojištění PL v rozporu s leasingovou smlouvou nebo je v prodlení s placením pojistného, je pronajímatel oprávněn PL nájemci dočasně odebrat, popř. vyřadit jej z činnosti. V těchto případech je nájemce povinen dopravit PL na výzvu pronajímatele na jím určené místo, a to do 7 dnů od doručení výzvy. Je povinen strpět jednání pronajímatele související s dočasným odebráním PL. Pronajímatel nesmí takto odebraný PL užívat bez dohody s nájemcem. Dočasné odebrání PL nezbavuje nájemce povinnosti k placení splátek nájemného, které se staly dospělými v době odebrání. Náklady vyvolané odebráním PL nese nájemce. 7.6 Má-li nájemce s pronajímatelem uzavřeno několik leasingových smluv a neplatí-li splátky nájemného či jiné peněžité závazky z některé z nich řádně a včas, je pronajímatel oprávněn nepřevést na nájemce práva, která mu vznikla z řádného plnění jiných leasingových smluv.
86
7.7. Nájemce souhlasí s informováním členů Asociace leasingových společností ČR, popř. i třetích osob o případném porušení jeho povinností vyplývajících z leasingové smlouvy.
Čl. 8 Nabytí vlastnictví PL nájemcem 8.1 Po řádném skončení leasingové smlouvy přechází vlastnictví PL na nájemce buď za úhradu nebo bezúplatně způsobem dohodnutým v leasingové smlouvě. 8.2 V případech, kdy nájemce ke dni předpokládaného skončení leasingu neuhradil všechny peněžité závazky vyplývající z leasingové smlouvy, je nutno podmínky koupě PL dohodnout dodatkem k leasingové smlouvě. 8.3 Nájemce jako kupující a nabyvatel vlastnického práva není oprávněn u PL uplatňovat jeho vady s výjimkou právních vad. Čl. 9 Ukončení leasingové smlouvy 9.1 Pokud není v leasingové smlouvě dohodnuto jinak, leasingová smlouva končí při splnění závazků nájemce: 9.1.1 uplynutím dohodnuté doby leasingu a převodem vlastnictví PL na nájemce 9.1.2 dohodou o ukončení leasingu při zaplacení všech splátek před uplynutím stanovené doby leasingu 9.1.3 trvalým vyloučením PL z činnosti a zaplacením všech splátek, přičemž nájemce je povinen odstranit PL podle dispozic pronajímatele. 9.2 Pronajímatel je oprávněn ukončit smlouvu v případě, že 9.2.1 nájemce podstatným způsobem porušuje leasingovou smlouvu, zejména je-li v prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 30 dnů, nepečuje řádně o PL nebo jej užívá v rozporu s účelem užívání a technickou dokumentací tak, že pronajímateli vznikla škoda nebo mu hrozí značná škoda, 9.2.2 pokud dodavatel PL odstoupil od kupní smlouvy ještě před dodáním PL 9.2.3 pokud bylo zahájeno konkursní nebo vyrovnávací řízení týkající se majetku nájemce
87
9.2.4 zemřel nájemce, pokud jde o finanční pronájem pro fyzickou osobu. 9.3 Ukončení leasingové smlouvy musí být provedeno v písemné formě a bez zbytečného odkladu od vzniku důvodů pro toto opatření. 9.4 Ukončení leasingové smlouvy pronajímatelem nezbavuje nájemce povinnosti uhradit pronajímateli všechny nezaplacené splátky nájemného za dobu, na kterou byla leasingová smlouva uzavřena, výdaje pronajímatele spojené s ukončením leasingové smlouvy, smluvní pokuty a náhradu škody. 9.5 Při ukončení leasingové smlouvy jsou strany povinny provést vypořádání svých práv a závazků písemnou formou. 9.6 Pronajímatel je oprávněn postoupit svá práva a povinnosti z leasingové smlouvy třetí osobě. Čl. 10 Závěrečná ustanovení 10.1 Pronajímatel i nájemce jsou povinni ohlásit druhé straně neprodleně, nejpozději do 10 dnů, změny sídla (bydliště), bankovního účtu i dalších skutečností významných pro plnění leasingové smlouvy. 10.2. Pronajímatel a nájemce se dohodli, že majetkové spory vzniklé v souvislosti s leasingovou smlouvou budou rozhodovány podle platného práva ČR rozhodcem vybraným ze seznamu rozhodců vedeného při Asociaci leasingových společností ČR. V rozhodčím řízení bude postupováno podle zásad procedury vypracovaných Asociací leasingových společností ČR. Rozhodčí nálet bude pro strany závazný a konečný. 10.3 Pronajímatel a nájemce podpisem leasingové smlouvy potvrdili, že se seznámili s textem všeobecných podmínek a vyjádřili svůj souhlas s tím, že se všeobecné podmínky stávají nedílnou součástí leasingové smlouvy. Vzaly na vědomí, že všeobecné podmínky jsou podle ustanovení § 273 (1) obchodního zákoníku závazné pro úpravu vztahů pronajímatele a nájemce podle leasingové smlouvy, pokud tato smlouva neobsahuje odchylná ujednání. 10.4 Vztahy pronajímatele a nájemce související s leasingovou smlouvou neupravené výslovně smlouvou nebo všeobecnými podmínkami leasingu se řídí příslušnými ustanoveními českého práva, především obchodního zákoníku.
88
10.5 Těmito podmínkami se přiměřeně řídí i finanční pronájem (leasing) movitých předmětů, kde pronajímatel není vlastníkem PL.
Příloha č. 3 Základní údaje o společnosti Home Credit Finance Název:
Home Credit Finance a.s.
Sídlo:
Moravské náměstí 249/8, 602 00 Brno
Kontakt:
541 598 111
E-mail :
[email protected]
Bezplatná info linka :
800 113 113
89
Příloha č. 4 Základní údaje o společnosti D. S. Leasing, a. s. 22 Obchodní jméno:
D.S. Leasing, a.s.
Sídlo:
Londýnské nám. 2, 639 00 Brno
Právní forma:
akciová společnost
Datum vzniku:
2. 8. 1991 (s.r.o.) 1. 6. 1993 (v právní formě a.s.)
IČO:
48909238
Spisová značka:
oddíl B, vložka 1071 zapsaná u rejstříkového soudu v Brně
Základní kapitál:
120 000 000 Kč
Vlastní kapitál:
192 014 000 Kč
Akcionář:
jediným 100% akcionářem je Dimension, a.s., IČO: 44992211
Akcie:
120 ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 000,- Kč. Akcie na jméno jsou převoditelné se souhlasem představenstva.
Člen:
finančního koncernu Dimension, Česká leasingová a finanční asociace
Stanovy:
Společnost se řídí stanovami ve znění přijatém rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady dne 25.6.1999.
Předmět podnikání Předmětem podnikání společnosti dle ustanovení čl. I. § 2 Stanov akciové společnosti D.S. Leasing, a.s. je: - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - leasing 22
Zdroj: DSL
90
- pronájem movitých věcí - služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob Statutární orgány Společnost D. S. Leasing, a. s. má již od počátku svého působení vždy pouze jednoho akcionáře, kterým je společnosti Dimension, a. s. Vzhledem k tomu, že se jedná o akciovou společnost, statutárním orgánem je představenstvo, jehož předsedou je ing. Pavel Holík a členem představenstva je ing. Bronislav Havel. Předsedou dozorčí rady je ing. Milan Koutský, ing. Miroslav Chudáček a JUDr. Ing. Lenka Záthurecká, Ph.D. Poskytované služby23 Vzhledem k tomu, že je společnost D.S. Leasing, a. s. (dále také DSL) členem finančního koncernu Dimension, převažují mezi jeho činnostmi služby finančního charakteru. Jedná se především o finanční leasing a spotřebitelský úvěr.
Finanční leasing Dá se říci, že poskytování finančního leasingu je stěžejní podnikatelskou činností této společnosti. V naprosté většině případů se jedná o leasing osobních a užitkových automobilů, alespoň co se počtu uzavřených leasingových obchodů týče. Dále je to leasing dopravní techniky, strojů, zařízení, technologii, kancelářské a výpočetní techniky. Finanční leasing je poskytován právnickým i fyzickým osobám. Průměrná doba splácení, tedy i trvání leasingového obchodu, se pohybuje od 36 měsíců až do 72 měsíců, přičemž záleží vždy na rozhodnutí leasingového zájemce o jak dlouhou dobu má zájem. Aby se však jednal o finanční leasing, je nutné, aby byla minimální doba trvání leasingové smlouvy alespoň 36 měsíců, tak jak to požadují aktuální právní předpisy daňového a účetního charakteru. Při uzavírání smlouvy je také vybírána záloha, neboli akontace, která má sloužit jako eliminace rizika pro společnost. Běžně je stanovována výše v rozmezí od 10% do 70%, záleží vždy na konkrétním případu. Pokud se jedná o prověřeného, dobře hodnoceného klienta, nemusí být záloha tak vysoká jako u klienta neprověřeného. Záleží také na předmětu nájmu. Pokud si leasingový nájemce pronajímá např. běžně prodávaný automobil ve standardní výbavě je riziko jiné než když je předmětem nájmu např. luxusní 23
Ke zpracování byly použity údaje získané od společnosti DSL a z vlastní zkušenosti
91
automobil s výbavou na zakázku. Také v případě, že se jedná o nájemce, se kterým společnost spolupracuje již delší dobu a jeho platební morálka je dobrá, může společnost rozhodnout o poskytnutí leasingu bez požadované akontace. Operativní leasing DSL se snaží působit jako společnost univerzální, vycházející vstříc konkrétním požadavkům trhu i z hlediska konkrétního předmětu leasingu. Až do roku 2004 nabízela DSL jako jeden ze svých produktů i operativní leasing. V roce 2004 však sesterská společnost D.S. Leasing Full Service, s. r. o. převzala do svého portfolia všechny již uzavřené smlouvy o operativním pronájmu a od této doby již poskytuje tento produkt pouze společnost D. S. Leasing Full Service, s. r. o. Tento krok měl zamezit trvající konkurenci mezi těmito sesterskými společnostmi, která byla vnímána spíše negativně. Původně se vlastníci těchto společností zabývali i myšlenkou fúze těchto dvou subjektů, avšak z několika důvodů byla tato varianta zamítnuta. Jednalo se především o důvody legislativní, ale také o možné komplikace spojené s celkovým financováním tohoto nově vzniklého subjektu. Pro bankovní instituce je totiž neakceptovatelná položka „full service“ která je v případě tohoto produktu zahrnuta jako jeden z bodů splátkového kalendáře. Pro banky se však jeví jako značně neprůhledná a nejasná. Především by mohl nastat problém v tom případě, kdy by klientem zaplacená částka na předplacení full servisu nebyla využita, což je naprosto běžný případ, a byla by po skončení leasingu klientovi v přesné výši vrácena zpět. Došlo by tak k inkasování částky od nájemce, která by nebyla použita a to banky nejsou schopny akceptovat.
Spotřebitelský úvěr Spotřebitelský úvěr, který je touto společností nabízen, je určen pouze na financován automobilů, ať již nových či ojetých. Jak již název napovídá, je určen pouze pro fyzické osoby, nepodnikatele a na rozdíl od výše uvedených produktů představuje určité odlišnosti. Především příjemce tohoto úvěru je vlastníkem vozidla, které je předmětem úvěrování, po celou dobu trvání smlouvy o spotřebitelském úvěru a může jej kdykoliv předčasně splatit. Je možné požádat o finanční prostředky až do výše 90 % hodnoty vozu a to na dobu 12 až 72 měsíců. K tomuto produktu DSL nabízí další doplňkové služby, jako je například možnost uzavření pojištění vozidla nebo využití asistenční služby.
92
Zpětný leasing DSL se snaží přizpůsobovat jak poptávce na trhu, tak i potřebám a požadavkům svých klientů. Proto společnost DSL zařadila do portfolia svých služeb i zpětný leasing, při němž získává leasingová společnost předmět leasingu od klienta, který je zároveň i budoucím nájemcem a následně s tímto klientem uzavírá leasingovou smlouvu, čímž tento předmět poskytuje do finančního pronájmu. Smysl tohoto produktu pro leasingového příjemce je takový, že mu umožňuje získaní potřebných peněžních prostředků např. pro překlenutí časového nesouladu v aktuálním cash flow a zároveň dál užívat předmět či zařízení, které ke svému provozu potřebuje. Rozdíl ovšem nastává v osobě vlastníka předmětu, kterým se na dobu trvání leasingu stává leasingová společnost. Po ukončení této smlouvy a doplacení všech závazků ze strany leasingového nájemce se tento předmět vrací zpět do jeho vlastnictví. Tento produkt tak, jak jej poskytuje DSL je určen jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby. V podstatě je možné říci, že se neliší svým pojetím a parametry od klasického finančního či operativního leasingu. I v tomto případě daňová legislativa umožňuje využívání daňových výhod pro leasingového příjemce.
Odbytový leasing Dalším produktem či možností, kterou DSL svým zákazníkům nabízí je možnost odbytového leasingu. Tato služba je určena především výrobcům nebo obchodníkům s dopravní technikou, stroji či zařízeními. Pro tyto subjekty je tato nabídka zajímavá především tím, že umožňuje jejich odběratelům získat možnost financování přímo při uzavírání smlouvy a nemusí tak složitě řešit další formality či shánět zdroje financování. Tato služba také zákazníkům DSL umožňuje zvyšovat obraty a to především z toho důvodu, že mají zajištěné financování pro své odběry a jejich odběratelé tak získávají i servis navíc.
Služba „Leasing 24“ Leasing24 neboli www.leasing24.cz představuje internetovou aplikaci, která slouží buď již registrovaným klientům DSL, kterým již bylo obchodníky DSL přiděleno uživatelské jméno a heslo pro snadný přístup do této aplikace nebo zájemcům o rychlé vyřízení jejich žádosti o leasingový produkt. Tato služba umožňuje zákazníkovi prostřednictvím interních scoringových metod společnosti získat obratem rozhodnutí o financování nákupu automobilu skrze internetové stránky. Dá se říci, že tento modul je
93
nadstandardní aplikací informačního systému Merlin, se kterým společnost DSL pracuje. Umožňuje jí to prostřednictvím dat, které zájemce či klient zadá do internetové aplikace převést tyto údaje přímo do základního systému Merlin, kde je možné tvořit pro klienta různé varianty leasingových produktů a jejich kalkulace. Ty jsou následně importovány prostřednictvím informačního systému zpět klientovi v elektronické podobě. Dále tato webová aplikace umožňuje on-line podání žádosti o leasing. Klienti si můžou prostřednictvím této www adresy sami spočítat předběžnou kalkulaci a libovolně ji upravovat a přizpůsobovat svým potřebám. Dále je zde klientům nabízena možnost vybrat si prostřednictvím autokatalogu optimální vůz pro jejich potřeby. Tato aplikace je také online připojena na scoringový systém DSL. Klienti, kteří jsou již registrování, ale také dealeři DSL, kteří sem také mají přístup mohou do tohoto systému vstupovat opakovaně a mohou tak jeho prostřednictvím žádat o libovolný počet scoringu obchodních případů a následně o samotný leasing a uzavření smlouvy. Klienti, kteří již mají smlouvu s DSL uzavřenou a bylo jim uživatelského jméno a heslo přiděleno tak mohou prostřednictvím této aplikace vidět on-line data všech aktivních leasingových smluv, včetně podrobných údajů o jednotlivých splátkách. Tato služba je poskytována bezplatně jako bonus k běžným produktům společnosti.
Interní scoringové metody Již výše jsem se zmínila o interních scoringových metodách, se kterými společnost každodenně pracuje. Jedná se o vnitřní metody a postupy, které si společnost DSL sama vytvořila a to na základě svých zkušeností a potřeb. Tyto postupy jsou zaměřeny na důkladnou analýzu zájemců o jednotlivé finanční produkty a následné posouzení bonity klienta a rizikovosti celého leasingového či úvěrového případu. Výsledek tohoto postupu pak může ovlivnit např. zda bude či nebude produkt poskytnut, může se také projevit na výši jednotlivých splátek, čímž se projeví i míra rizika. Společnost tyto metody během doby své existence upravovala a zdokonalovala a v současné době má bonitní scóre rozděleno na jednotlivé úrovně A až D, což je podrobně uvedeno v tabulce č. P4. Při žádosti o některý z produktů DSL musí být doloženy požadované doklady. Pokud je žadatel fyzická osoba musí předložit k nahlédnutí originál občanského průkazu, dále druhý doklad dokazující jeho totožnost, což může být rodný list, platný cestovní doklad, řidičský průkaz nebo také zbrojní pas. I v tomto případě je nutné předložit k nahlédnutí originál. Stejně tak i u dalšího dokladu, což je doklad o trvalém bydlišti, jako
94
např. doklad o zaplacení nájemného, o zaplacení energií apod. Dále je nutné doložit tři výpisy z běžného bankovního účtu za poslední tři měsíce. Během procesu interních scoringových metod dochází k ověřování doložených údajů, zda žadatel na uvedené adrese skutečně bydlí, zda pracuje na uvedeném místě, zda s žadatelem není vedeno jednání o rozvání pracovního poměru nebo zda neběží výpovědní či zkušební lhůta. Ověřuje se také výše platu, kterou žadatel ve své žádosti uvedl. V případě, že žadatel již v historii byl klientem DSL nebo jím aktuálně je, klade se velký důraz také na jeho platební morálku, kterou společnost rozděluje na úrovně výborná, dobrá, s problémy či nevyhovující. Současně se také bere v potaz aktuální zadluženost klienta a jeho výše dluhu u DSL v porovnání s jeho uvedenými příjmy. DSL také prověřuje údaje o jednotlivých žadatelích u České leasingové a finanční asociace a to, zda daná osoba není uvedena na Černé listně, což je seznam všech evidovaných neplatičů a insolventních klientů veškerých společností, které jsou členy této instituce. Dále se také prověřuje pravost dokladů totožnosti a zda se náhodou nejedná o doklady zcizené. U podnikatelů, tedy buď u právnických osob nebo u podnikajících fyzických osob jsou předkládané doklady podobné. Jedná se především o originál dokladu opravňujícímu k podnikání, tedy živnostenský list nebo koncesní listinu, které se předkládají k nahlédnutí. Dále osvědčení o daňové registraci, občanský průkaz podnikatele, resp. zástupce oprávněného jednat za podnikatele, tři výpisy z běžného účtu – vždy poslední výpis v měsíci a zároveň i oficiální účetní výkazy, tedy výkaz o majetku a závazcích, výkaz o příjmech a výdajích a přiznání k dani z příjmu za uplynule dva roky a za poslední období běžného roku. Stejně jako u osob fyzických zde dochází ke kontrole uvedených údajů a jejich pravdivosti. Z finančních údajů je následně zpracována finanční analýza, kterou zpracovává oddělení risk managementu a na základě těchto výsledků je následně žadatel zařazen do některé z bonitních tříd. Při zařazování do konkrétní bonitní skupiny a bodového ohodnocení finanční bonity je nutné konkrétně posuzovat každou společnost jednotlivě a především zohledňovat podnikatelské prostředí, ve kterém působí. Naprosto odlišné hodnoty totiž vykazují firmy obchodní, jiné firmy pohybující se v oblasti výrobní či finanční. Proto není možné mít stejné měřítko pro všechny společnosti. Bodové hodnocení, které je uvedeno v tabulce č. P4 odpovídá společnostem obchodním, proto by např. i při posuzování společnosti DSL nebylo nutné aplikovat hodnoty jiné.
95
Bodové ohodnocení finanční bonity D
C
B
A
1.Rentabilita vlastního kapitálu
Do 5 %
5 až 15%
15 až 30%
25-30% a více
2.Produkční síla
Do 2-3%
2-3 až 7%
7 až 15%
Nad 15-20%
3.Rentabilita tržeb
Do 2-3%
2-3 až 6%
6-12%
12% a více
4.Kvóta vlastního kapitálu
Do 10%
10 až 25-30%
25-30 až 50%
50% a více
5.Úrokové zatížení
Nad 100%
50 až 100%
25 až 50%
Do 25%
6.Míra úplatného cizího kapitálu
Nad 50%
25-30 až 50%
15 až 25-30%
Do 15%
7. Peněžní likvidita
Do 5-7%
5-7 až 10-15%
10-15 až 25%
25% a více
8.Pohotová likvidita
Do 80-90%
90-120%
120 až 150%
Nad 150%
9. Celková likvidita
Do 90-100%
100-130%
130 až 160%
Nad 160%
10.Obrat celkových aktiv
Nad 400 dní
300 až 400 dní
200 až 300 dní
Do 200 dní
11.Obrat pohledávek
Nad 90 dní
60 až 90 dní
30 až 60 dní
Do 30 dní
12.Obrat zásob
Nad 75 dní
50 až 75 dní
25 až 50 dní
Do 25 dní
Finanční ukazatel
Tab. č.P4 – Bodové ohodnocení finanční bonity
Leasing nemovitostí Tento produkt společnost DSL ve své nabídce nemá a ani jej svým klientům oficiálně nenabízí. Současná situace na finančním trhu a zároveň i trhu nemovitostí s sebou přináší příliš velká rizika, které by nebyli klienti ochotni zaplatit a ani rentabilita těchto obchodů by pro DSL nebyla zajímá. Společnost DSL by musela být zároveň i vlastníkem těchto nemovitostí, které by byly předmětem financování, s čímž jsou spojena i další právní rizika. V současné době má v portfoliu svých smluv dvě smlouvy, které zajišťují financování nemovitostí, avšak v tomto případě se jedná o financování nemovitostí ve skupině, tedy sesterské a dceřiné společnosti. Nabídku ostatním klientům DSL ani do budoucna neplánuje.
Bonus program V roce 2005 zavedla společnost DSL novinku ve formě bonus programu, kterým se snažila ocenit dobrou spolupráci a platební morálku svých klientů, což je mělo zároveň i motivovat, jelikož při dobrém hodnocení byl připraven finanční bonus ve výši 5.000,- Kč, který mohl klient využít jako slevu na uzavření další leasingové smlouvy. Měla to být
96
forma poděkování za dosavadní dobrou spolupráci. Jelikož se tato metoda zřejmě neosvědčila, společnost v současné době tento bonus nenabízí a místo toho leasingoví nájemci dostávají drobné dárky již při uzavření smlouvy. Jedná se především o praktické dárky k jejich vozidlu, např. lékárnička.
Finanční výsledky společnosti
Hospodaření DSL v roce 2008 Ekonomika České republiky v roce 2008 zaznamenala značné zpomalení. Značné rozdíly vykazovaly i jednotlivá pololetí loňského roku. V prvním pololetí bylo zpomalení mírnější, ceny ropy dosahovaly rekordní úrovně, na což reagovaly i ceny ostatních komodit. Celkově se tyto skutečnosti začaly projevovat na ekonomice jako celku. V druhé polovině roku, především během léta nastal prudký zlom, kdy ekonomika začala prudce klesat, a to ať již se jednalo o průmysl nebo služby. Největší propad, kdy se ekonomika České republiky dostala do recese, však nastal až ve čtvrtém kvartálu roku 2008, což byla reakce jednak na pád burzovního trhu na celém světě, ale také na světovou ekonomickou krizi, která začala v USA. V ČR se to projevilo jednak vysokou inflací, která dosáhla úrovně 7,5%, což je hodnota desetiletých maxim. Zároveň také ke konci roku výrazně oslabila koruna, což mělo za následek také změny v podnikatelském prostředí. Jako reakce na takovéto prudké zpomalení ekonomiky ČR a světovou ekonomickou krizi byl pád mnoha velikých společností, hromadné propouštění zaměstnanců a tím i vyšší míra nezaměstnanosti, nedostatek výroby a tím i odstávky výroby v mnoha průmyslových podnicích, atd. Lidé tedy začali více vnímat hrozící krizi a začali více „myslet na zadní vrátka“, což se začalo projevovat i vyšší mírou šetření a menšími výdaji. Z toho je možné dovodit, že i poptávka po službách finančního charakteru klesala, jelikož lidé měli značný pocit nejistoty, ale především se také začaly zvyšovat úrokové sazby a tím se staly tyto služby dražší a tím pádem i méně dostupné. Vzhledem k tomu, že tento vývoj roku 2008 zaznamenala většina společností, je možné dovodit, že tyto okolnosti musel zaznamenat i DSL ve svém hospodaření a v zájmu o poskytované služby. V roce 2008 společnost uzavřela 1888 smluv zahrnující finanční i operativní leasing a spotřebitelské úvěry. Jednalo se o smlouvy v celkové hodnotě 1.522 912 tis. Kč. Z výše uvedených dat je patrné, že hospodářská krize a celkové oslabení ekonomiky ČR se projevilo i v obchodování společnosti DSL. V předcházejícím období
97
bylo uzavřeno mnohem více smluv, což se také projevilo v hodnotě celkového objemu nově uzavřených smluv. Na konci roku 2008 DSL spravoval 5 956 smluv v hodnotě přesahující 4,7 mld. Kč.
Hospodaření DSL v roce 2007 Vzhledem k tomu, že v roce 2007 vykazovala ekonomika ČR trend silné ekonomické aktivity, projevila se tato skutečnosti i na ekonomických výsledcích mnoha podnikatelských subjektů působící v tomto prostředí. Růst hospodářství v roce 2007 dosáhl rekordní úrovně, když vykázal rostoucí tendenci o 6,5% hrubého domácího produktu24. Celkově se dá konstatovat, že ekonomika v tomto období byla velmi dynamická a pro podnikatelské odvětví velmi příznivá. Docházelo ke zvyšování produktivity práce a snižovala se nezaměstnanost. Velký vliv na tento ekonomický vývoj měla i spotřeba domácností, která prudce rostla, lidé více utráceli a snižovala se tak míra jejich úspor. Kumulace těchto faktorů s sebou přinášela i pozitivní podmínky pro subjekty působící v nebankovním sektoru, mezi něž patří i DSL. Česká leasingová a finanční asociace eviduje u svých členů za období roku 2007 financování prostřednictvím leasingu za více než 120 mld. Kč. Společnost DSL vykazuje za toto období rovněž velmi pozitivní výsledky. V roce 2007 zaznamenala nárůst objemu uzavřených obchodů o 21% v porovnání s rokem 2006. Hodnota uzavřených leasingových a úvěrových smluv přesáhla hodnotu 1,8 mld. Kč a bylo uzavřeno 2 297 smluv. Tyto výsledky také odráží vývoj v tomto odvětví ekonomiky ČR, kdy za období roku 2007 byl zaznamenán výrazný zájem o služby finančního charakteru a to jak ze strany domácností, jak již bylo uvedeno výše, ale i taky ze strany domácích i zahraničních investorů. Jednalo se především o nárůst v těchto oblastech: leasingu strojů, zařízení a dopravních prostředků o 14,9 %, leasingu nemovitostí o 6,4 %, spotřebitelských úvěrů o 30,3 % a úvěrů či splátkových prodejů pro podnikatele o 53,9 % Tento růst měl za následek také zlepšení pozice DSL ve statistice členů České finanční a leasingové asociace. V roce 2007 obsadila tato společnost 17. místo podle vstupního dluhu v souhrnu všech produktů sloužících k financování osobních a užitkových vozidel s hodnotou vstupního dluhu 696,06 mld. Kč, 17. místo podle vstupního dluhu ve spotřebitelských úvěrech s hodnotou vstupního dluhu 71,15 mld. Kč, 19. místo podle 24
Neboli také HDP znamená celkovou peněžní hodnotu finální produkce vyrobené za určité období (obvykle jednoho roku) výrobními faktory umístěnými v dané zemi, bez ohledu na jejich vlastníka. Jedná se o Součet všech hrubých příjmů ve státě. Mzdy a platy jednotlivců, zisky firem atd.
98
vstupního dluhu v úvěrech pro podnikatele s hodnotou vstupního dluhu 166,72 mld. Kč, atd. Společnost ke konci roku 2007 spravovala 6 025 ks aktivních smluv v pořizovacích cenách financovaného majetku ve výši 4,5 mld. Kč. Hospodářský výsledek společnosti před zdaněním představoval zisk ve výši 40 181 tis. Kč, což představuje nárůst oproti předcházejícímu roku o 26 %. Vzhledem k tomu, že na konci roku 2006 se společnost DSL přestěhovala do nových prostor, které jednak lépe vyhovují jejím potřebám a také rozrůstající se tendenci společnosti, ale také jsou lepší pro klienty z hlediska dostupnosti, parkování a dalších možností, byl rok 2007 plný organizačních změn. Společnost se více zaměřila na optimalizaci jednotlivých procesů, ale i chodu jednotlivých oddělení, na zkvalitnění řízení firmy a na zkvalitňování obchodních i informačních systémů. Dá se tedy očekávat, že se mnohé inovace pozitivně projeví i na výsledcích hospodaření DSL v dalších obdobích.
Hospodaření DSL v roce 2006 Rychlý růst české ekonomiky v roce 2006 byl základem pro stabilní vývoj finančního trhu. Velký význam na tuto skutečnost měla i velká míra zadlužení domácností. Celkové zadlužení domácností se zvýšilo o cca 30 % na 575,74 mld. Kč. S tím souvisí i větší zájem o služby finančního charakteru, tedy i o leasing či úvěr, které DSL poskytuje. Společnost DSL hodnotí hospodaření toho roku jako dobré. V tomto období bylo uzavřeno 2024 leasingových a úvěrových smluv o celkovém objemu 1,490 mld. Kč, což představuje nárůst objemu oproti předcházejícímu roku 2005 o 10,5 %. Zároveň se zvýšila i hodnota spravovaného dlouhodobého hmotného majetku, který je určen k pronájmu a to o necelých 11%. Ke konci roku 2006 měl DSL ve svém portfoliu 5527 aktivních leasingových či úvěrových smluv, což představuje nárůst o 10 % v porovnání s rokem 2005. Hospodářský výsledek DSL před zdaněním vykazoval zisk ve výši 31.906 tis. Kč, což se dá hodnotit jako velmi dobrý výsledek, jelikož oproti roku 2005 představuje tento ukazatel nárůst o 29 %. Celkově se dá hodnotit hospodaření DSL jako velmi dobré i v porovnání s údaji vykazovanými Českou finanční a leasingovou asociací, jelikož členské společnosti této organizace uzavřely leasingové a úvěrové obchody movitých věcí v objemu 104,662 mld.
99
Kč bez DPH, což představuje nárůst pouze 4,14 %. Dá se tedy konstatovat, že tempo růstu měl DSL v porovnání s ostatními členskými společnostmi vyšší o více než 6%. Ve statistice České finanční a leasingové asociace se zařadil DSL v pořadí největších leasingových společností podle objemu nově uzavřených operativních leasingů movitých věcí v r. 2006 na 14. – 15 místě s hodnotou souhrnu pořizovacích cen leasovaných věcí 318 mil. Kč.
100
