PRÁVNÍ VZTAHY K NEMOVITOSTEM PŘI REALIZACI A PROVOZU LETIŠTĚ

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

PRÁVNÍ VZTAHY K NEMOVITOSTEM PŘI REALIZACI A PROVOZU LETIŠTĚ

Libor Jašek 2011

1

„Prohlašuji,

že

jsem

bakalářskou

práci

na

téma:

Právní

vztahy

k nemovitostem při realizaci a provozu letiště zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“. Libor Jašek, v.r.

2

Úvod

4

1. Právní úprava

5

1.1 Pojmy, definice

6

1.2 Letecké stavby a pozemky

7

1.2.1 Stavba jako samostatná věc a součást pozemku.

9

1.2.2 Plochy pro vzlety a přistání létajících sportovních zařízení

10

1.3 Kategorizace letišť

11

1.4 Ochranná pásma leteckých staveb

12

1.5 Stavební úřady

13

1.5.1 Příslušnost a působnost stavebních úřadů

13

1.5.2 Úřad pro civilní letectví

13

1.6 Vlastnictví letišť

14

1.6.1 Věcné břemeno provozování letiště

16

1.6.2 Současnost vlastnictví letišť

17

2. Realizace letiště

18

2.1 Územní plánování

18

2.1.1 Politika územního rozvoje , zásady územního rozvoje

19

2.1.2 Územní plán

20

2.1.3 Posuzování vlivů na ţivotní prostředí

22

2.1.4 Posuzování záměrů , posuzování koncepcí

23

2.2 Územní řízení 2.2.1 Územní rozhodnutí 2.3. Stavební řízení

25 25 27

2.3.1 Stavební povolení

27

2.3.2 Veřejnoprávní smlouva

28

2.3.1 Zkrácené stavební řízení

28

2.4 Uţívání stavby

29

2.5 Přezkum aktů územního plánování

29

3. Provoz letiště

31

3.1 Pojem provozování letiště 3.1.1 Evidence letišť

31 31

3.2 Provozovatel letiště

31

3.3 Ochrana před protiprávními činy

32

4. Letiště jako veřejně prospěšná stavba

33

4.1.Sousedské vztahy

34

4.2. Hlukové a plynné emise

34

5. Závěr

36

Resumé

38

Seznam pouţitých pramenů a literatury

40

3

Úvod Bakalářská práce je věnována tématu právních vztahů, při realizaci a provozu letiště. Cílem této bakalářské práce je v souladu se zadaným tématem, vyloţit sloţitost problematiky právní úpravy v této oblasti práva se zvláštním zaměřením na okruh právní úpravy vztahující se k nemovitostem s vyuţitím komplexního souboru nabytých znalostí při studiu oboru a okrajově s přispěním praktických zkušeností autora v prostředí sportovního letectví. Práce bude členěná do čtyř základních částí. V první části se budu věnovat základní právní úpravě, pojmům a definicím ale i historickému náhledu do vývoje právní úpravy v tomto oboru lidské činnosti. Následně budou uvedeny správní úřady a problematika vlastnictví letišť. Druhá část bude zaměřena na problematiku přípravy realizace letiště s akcentem na důleţitost právní úpravy územního plánovaní jako základního právního nástroje potřebného k uskutečnění záměru realizovat letiště. Nebudou opomenuty instituty práva ţivotního prostředí. Následně, bude popsána právní úprava vlastního procesu realizace stavby letiště. Zmíněna bude právní úprava povolování stavby letiště a jeho uţívání. Třetí část se bude zabývat právní úpravou provozu a provozovatele letiště. Čtvrtá část je věnována právní úpravě ve vztahu letiště jako veřejně prospěšné stavby. Dále bude zmíněna problematika právních vztahů mezi letištěm a vlastníky nemovitostí sousedících s letištěm, vlivům letiště na okolí v podobě hlukových a plynných emisí. V závěrečné části práce bude vypracováno celkové zhodnocení platné právní úpravy zakončené krátkou úvahou.

4

1. Právní úprava Při prezentaci právní úpravy, vztahující se k předmětu zadání, vycházím z právního řádu jako systému práva, který se tradičně dělí do právních odvětví. V právních odvětvích jsou seskupené základní jednotky celého právního systému, těmito jednotkami jsou právní normy. Na tomto místě se zaměřím pouze na stěţejní právní odvětví platného právního řádu , které souvisí s tématem této práce a pokusím se je doplnit o hlavní právní normy a kodexy. Vlastní seznam norem, ze kterých bude čerpáno k tématu, je uveden v závěrečném přehledu na konci této práce. První ve výčtu právních odvětví nemůţe být uvedeno jiné neţ odvětví ústavního práva. Ústavní právo představuje východisko všech právních odvětví.

Je základní

součástí systému právního řádu a vytváří spolu s tzv. jinými sloţkami práva ve formě mezinárodních smluv, práva EU, elementární podstatu legality. Základní prameny ústavního práva v té nejvyšší úrovni představují ústava a ústavní zákony . V systému práva je ústavní právo řazeno mezi právo veřejné. Další v řadě uvádím odvětví pozemkového práva a stavebního práva. Obě odvětví jsou významná také pro oblast právních vztahů při realizaci letiště. U těchto vztahů převaţuje veřejné stavební právo s navazujícím právem leteckým a nezbytně i právem správním . Důleţitost právního odvětví a norem správního práva je v regulaci činnosti správních orgánů. Subsystémem správního práva je správní právo procesní. Tato oblast práva upravuje procesně právní postupy při rozhodování o právech a právem chráněných zájmech a povinnostech účastníků ve správním řízení prováděného před orgány veřejné správy1.

Hlavní právní

normou, o kterou se správní právo procesní opírá, je správní řád. Procesní postupy dle tohoto zákona se pouţijí ve všech případech, kde speciální zákon nestanoví zvláštní postup. Platí zde princip lex specialis derogat generalis. Subsidiárně se zákon pouţije tam, kde speciální právní norma toto pouţití stanovuje, či nereguluje. Odvětví práva ţivotního prostředí se nachází na pomezí mezi veřejným a soukromým právem. Právo ţivotního prostředí je typické převaţujícími veřejnoprávními prvky metody právní regulace. Právo ţivotního prostředí je významným regulátorem právních vztahů i v případě realizace letiště. Z práva soukromého je nutné uvést právní odvětví práva občanského hmotného i procesního a také odvětví práva obchodního. Všechna

1

SKULOVÁ Soňa. et al., Správní právo procesní, vydavatelství Aleš Čeněk, 2008.-428 str., str. 16.

5

uvedená odvětví tvoří kompaktní celek právního řádu, který by měl právě jako celek být dostatečným nástrojem usměrňování kolizních situací. V případě problematiky letectví a letišť jsou významnou součástí právního řádu také normativní akty ministerstva dopravy v podobě leteckých předpisů vydávané na základě leteckého zákona. Základním podkladem pro vydání těchto předpisů se stala Úmluva o mezinárodním civilním letectví (ICAO), č. 147/1947 Sb. a následné její změny, dále pak Standardy a doporučení Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu – Eurocontrol, které Česká republika přijala jako závazný právní předpis. Pro účely této práce jsou významné předpisy řady L upravující letiště, ochranu ţivotního prostředí, letecký hluk, emise letadlových motorů a ochranu letiště. Základním speciálním předpisem upravujícím

civilní letectví2 je zákon 49/1997 Sb. ze dne

6.března 1997 o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Závěrem této části uvádím výčet základních zákonů, které předcházely stávající platné právní úpravě. Prvním předpisem byl zákon č. 172/1925 Sb., o letectví, ve znění zákona č. 48/1930 Sb. následoval zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb., zákona č. 43/1976 Sb., zákona č. 90/1990 Sb., zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb.

1.1 Pojmy, definice Výchozím pojmem je pojem letiště. Tento pojem je v zákoně definován jako územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.3 Výše uvedené ustanovení v sobě zahrnuje další pojmy, jejichţ výklad lze rozšířit pomocí dalších právních ustanovení zákona či jiných předpisů. Částečně odlišně definuje letiště právní

2

Zákon č. 47/1997 Sb., o civilním letectví §1, „a) podmínky stavby a provozování letadla, b) podmínky

zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť, c) podmínky pro letecké stavby, d) podmínky pro činnost leteckého personálu, e) podmínky využívání vzdušného prostoru, f) podmínky poskytování leteckých služeb, g) podmínky provozování leteckých činností, h) rozsah a podmínky ochrany letectví, i) podmínky užívání sportovního létajícího zařízení, j) rozsah a podmínky výkonu státní správy.“ 3

§2 odst.7 zákona č. 47/1997 Sb., o civilním letectví

6

předpis EU Nařízením EP a Rady.4

V této souvislosti bych připomenul, ţe Nařízení

Evropského společenství jsou přímo účinná ve vnitrostátních právních řádech členských států EU. Nařízení mají absolutní přednost před veškerým neslučitelným právem, a to i před ústavou a ústavními předpisy.5 S pojmem letiště souvisí pojem letecké pozemní zařízení, rozumí se jím technické zařízení, které je umístěné na zemi a slouţí k zajištění leteckého provozu. V praxi se pod tímto pojmem rozumí široká škála technických zařízení, např. meteorologické stanice, radary, světelná návěstidla aj. Tato zařízení nemusí být nutně umístěna přímo v prostoru letiště. Součástí pojmu letiště je i pojem heliport (letiště pro vrtulníky), tento je definován jako letiště nebo plocha na konstrukci určená zcela nebo z části pro přílety, odlety a pozemní pohyby vrtulníků.6 Zřízení a provoz takovéhoto druhu letiště podléhá stejným či obdobným právním předpisům jako letiště pro letadla. Příkladně právním předpisům, které se vztahují k hlukové zátěţi na okolí. 1.2 Letecké stavby a pozemky Letištní pozemek je jakýkoli pozemek, na němţ se nachází letiště, nebo jeho část.7 Tolik z pohledu zákona o civilním letectví. Samostatný pojem pozemek je definován v katastrálním zákoně.8

9

V kontextu z obou uvedených výkladů je zřejmé, ţe jeden letištní

pozemek můţe být sestaven z více pozemků ohraničených např. hranicí vlastnickou či hranicí zástavního práva. Tento stav zakládá na širokou řadu pozemkových vztahů a zároveň na 4

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č 1108/2009, ze dne 21. října 2009, kterým se mění nařízení

(ES) č. 216/2008 v oblasti letišť, uspořádání letového provozu a letových navigačních sluţeb a zrušuje směrnice 2006/23/ES „letištěm jakákoli vymezená plocha (včetně všech budov, zařízení a vybavení) na zemi nebo na vodě nebo na pevné konstrukci, pevné konstrukci na moři nebo na plovoucí konstrukci, která je zcela nebo zčásti určena pro přílety, odlety a pozemní pohyby letadel“ 5

KŘEPELKA, Filip, SKŘIVÁNKOVÁ, Kateřina, Právo Evropské unie, MU, 2007, 78s.,

6

Letecký předpis L14 H Hlava 1

7

§2 odst.(8) zákon č. 47/1997 Sb., o civilním letectví

8

§ 27 zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky „ pozemkem část zemského povrchu

oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků“ 9

PEKÁREK, Milan et al. Pozemkové právo, Plzeň: Aleš Čeněk, 2010 . 331s. str. 13, „Je zde sice definován

především pro účely evidence v katastru nemovitostí, avšak rámec tohoto zákona jednoznačně přesahuje , když je právní teorií i praxí používán i ve všech jiných souvislostech.“

7

potřebu regulace právním řádem. Zde právo vnímá pozemek především jako parcelu tak jak parcelu definuje katastrální zákon.10 Letištní pozemek je evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha,11 se způsobem vyuţití, ostatní dopravní plocha, letiště.12 Stavba je pojmem obsaţeným jednak v předpisech občanskoprávních a jednak v předpisech stavebně právních. V ţádném z těchto předpisů z obou odvětví se však nejedná o zakotvení pevné a přesné definice pojmu. Občanské právo chápe stavbu jako objekt, který dosáhl takové úrovně stavebnětechnické rozestavěnosti, ţe je patrná a to nezaměnitelným způsobem, dispozice prvního nadzemního podlaţí. Stavba, de lege lata, není součástí pozemku.13 Takto koncipované pojetí stavby, dle platné právní úpravy, si ale v souvislostech s dalšími

instituty práva zakládá na mnoţství problémů. Více k tomu v následující

podkapitole. Na tomto místě se ještě pozastavím

nad očekávanou změnou rekodifikace

soukromého práva, jejíţ součástí je návrh nového občanského zákoníku. 14 Pojetí nemovité věci se vrací ke staré římské zásadě s významem

superficies solo cedit ( povrch ustupuje půdě,

stavba je součástí pozemku). Podle této zásady všechny stavby, které se

nacházejí na pozemku a jsou pevně spojené se zemí, patří neoddělitelně k tomuto pozemku. Úprava je doplněna institutem práva stavby, který umoţňuje stavět na pozemku i ne vlastníkovi.15 Předpisy stavebního práva člení pojem stavba spíše podle cíle, kterého se má právní normou dosáhnout. Proto můţeme vysledovat jeho tři různé významy. Prvně jako stavební činnost ve smyslu pojmů např.

zahájení stavby nebo provádění staveb, za druhé jako

výsledek této stavební činnosti např. odstranění stavby a posledně ve smyslu občanskoprávním vztahující se k vlastnickému právu, úpravy vyvlastnění. Z těchto důvodů je odlišné chápání vymezení stavby u obou odvětví pouţíváno různě z pohledu stavebněprávních potřeb a různě pro charakter občanskoprávních vztahů. Následně lze přejít od pojmu stavba k pojmu letecká stavba. Výčtem v § 36 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví je 10

§ 27pís.b) zákona č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky „ parcelou pozemek, který je

geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem“ 11

Zákon č. 344/1992 Sb., §2 odst.3, o katastru nemovitostí

12

Vyhláška o obecných poţadavcích na vyuţívání území č. 501/2006 Sb., §9(5) „Plochy letecké dopravy

zahrnují zpravidla pozemky letišť, pozemky obslužných komunikací, garáží,parkovišť a odstavných stání“ 13

Zákon č. 40/1964 Sb., §120 odst.(2) „Stavba není součástí pozemku“

14

www. justice. cz http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/uvodni-stranka.html

15

Důvodová zpráva – verze 2010 k navrhovanému Občanskému zákoníku odeslanému k připomínkovému řízení

v lednu 2010, dostupné z : www.justice.cz http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/navrh-zakona.html

8

uvedeno, ţe leteckou stavbou je dráha ke vzletům a přistání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení, dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáním. Podtrhuji, ţe je zde uvedeno, „ bez zřetele na jejich stavebně technické provedení.“ Dále pak je leteckou stavbou kaţdá stavba slouţící k zajištění letového provozu. Stavby slouţícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště taxativně stanovuje §36 odst.2. zákona č.49/1997 Sb., o civilním letectví jako „stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní,světelná a rádiová návěstidla.“ Doplním ještě pojem budova, tento slouţí pro účely katastrálního zákona, je v právním předpise definován jako prostorově soustředěná nadzemní stavba, uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.16 1.2.1 Stavba jako samostatná věc a součást pozemku. Věc není v občanském zákoníku definována. Věc v právním smyslu je chápána jako hmotný předmět s určitým samostatným určením.

17

Z pohledu občanského práva a podle

platné právní úpravy není stavba pokládána za součást pozemku. V některých případech ale stavba není samostatnou věcí v právním smyslu18 a je součástí pozemku19. Nezřídka je určení stavby, jako samostatné věci, předmětem sporu a následně svěřeno k rozsouzení soudu.20 Jednoznačné určení, zda stavba je, či není samostatnou věcí, je klíčové k stanovení,

16

§ 27 zákona č. 344/1992 Sb. O katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)

17

HURDÍK JAN a kolektiv, Občanské právo hmotné, interaktivní učebnice 2004 kap.2.2.2 „Věc v právním smyslu, ač není v občanském zákoníku výslovně definována, je třeba chápat jako hmotný předmět s určitým samostatným určením. Podpůrně můžeme použít definice z § 13 dnes již zrušeného zákoníku mezinárodního obchodu (zák. č. 101/1963 Sb.), jež věc v právním smyslu definovala jako "hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly,které slouží potřebám lidí". 18

Zákon č. 40/1964 Sb., §119 „odst.(1) Věci jsou movité a nemovité., odst.(2) Nemovitosti jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.“ 19

Systém ASPI - stav k 1.3.2011 do částky 16/2011 Sb. a 6/2011 Sb.m.s. Obsah a text (Rc) 3 Cdon 1305/96 poslední stav textu „1. V případě, že občanskoprávní předpisy používají pojem "stavba", nelze obsah tohoto pojmu vykládat jen podle stavebních předpisů. Stavební předpisy chápou pojem "stavba" dynamicky, tedy jako činnost, směřující k uskutečnění díla (někdy ovšem i jako toto dílo samotné). Pro účely občanského práva je pojem "stavba" nutno vykládat staticky, jako věc v právním smyslu. Stavba, která není věcí podle § 119 ObčZ, je součástí pozemku.“ 20

Rozsudek NS ze dne 13. května 2003, sp. zn.22 Cdo 737/2002 „V některých případech nelze stanovit jednoznačné hledisko pro určení, kdy výsledek stavebních prací (stavba ve smyslu stavebního práva) je samostatnou věcí a kdy jde o součást pozemku. Samotná skutečnost, že pozemek byl upraven způsobem, pro který

9

kdo je vlastníkem věci a komu náleţí práva a povinnosti k této věci, ať uţ k potřebám práva občanského, správního nebo trestního. Zde uvádím příklad, kde stanovení trestní odpovědnosti bude přímo odvislé od výše zmíněného. Kauza („uţívání pozemku s přistávací a vzletovou drahou, způsobem, kdy vlastník pozemku vyvezl na tuto dráhu zeminu“). Tato kauza dospěla do stádia podání kasační stíţnosti stěţovatelem k NSS. 21 Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, aby

jako předběţnou otázku KS posoudil, zda z hledisek

soukromoprávních je oprávněným uţivatelem té části letištní plochy, na níţ byla vysypána zemina, stěţovatel, anebo někdo jiný. Podle mého názoru není moţné určit oprávněného uţivatele, a také vlastníka dráhy (letiště) bez toho, aniţ by bylo zjištěno, zda předmětná stavba dráhy je, či není samostatnou věcí. K otázce vlastnictví letiště více v kapitole 1.4. Dráhou letiště můţe být příkladně, stavebně technicky náročnější úprava povrchu v podobě několika vrstev materiálů s finálním betonovým povrchem, či pouze udrţovaná zatravněná a posečená případně vyrovnaná plocha dráhy. V kontextu výše zmíněného jsem došel k závěru, ţe v případě betonové dráhy se jedná o nemovitou věc v podobě stavby, která není podle platné právní úpravy součástí pozemku, zatímco v druhém případě se jedná o nemovitost v podobě pozemku. Sama úprava povrchu dráhy je pouze zhodnocení pozemku, či případně se k ní mohou vztahovat jiné hodnoty ocenitelné penězi. Z hlediska zákona katastrálního zákona jsou plochy letiště evidované jako pozemky se způsobem vyuţití ostatní dopravní plocha, letiště. V souvislostí s pojmem věc, zmiňuji ještě pojem součást věci. Tento pojem je upraven občanským zákoníkem v §120 odst.(1).22 1.2.2 Plochy pro vzlety a přistání létajících sportovních zařízení Právní úprava v §84d uvádí, ţe při pravidelném provozu sportovních létajících zařízení můţe být pouţito kromě letiště i plochy trvale určené ke vzletům a přistáním letadel vymezené k tomuto účelu územně plánovací dokumentací nebo v územním rozhodnutí. stavební předpisy vyžadují stavební povolení, je z hlediska občanského práva pro kvalifikaci výsledku stavební činnosti jako věci, resp. jako součásti jiné stavby, nepodstatná.“ Rozsudek NSS č. j. 7 As 12/2010 - 65 „Pokud by krajský úřad dospěl k závěru, že oprávněným uživatelem předmětné části letištní plochy je stěžovatel a že jiná osoba nemá z hlediska soukromoprávního právo ji užívat, postih stěžovatele za přestupek podle ust. § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích zásadně nepadá v úvahu, neboť mu nic nebrání si na své věci uskladnit zeminu, jelikož třetí osoba, která k ní nemá žádné užívací právo, nemá žádný titul, na základě jehož by v tom stěžovateli mohla bránit a požadovat, aby zeminu odstranil.“ 21

22 22

Zákon č. 40/1964 Sb., §120 „odst.(1) „Součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila“

10

Předpokladem je souhlas vlastníka nebo provozovatele plochy a obce, na jejímţ území se plocha nalézá. Podle § 84 odst.2 můţe být pouţito ke vzletům a přistáním při nepravidelném provozu sportovních létajících zařízení jakékoliv další plochy. Kromě souhlasu vlastníka plochy s vyuţíváním k tomuto účelu musí být splněny následující podmínky : Plocha musí leţet mimo obytné území obce ve vzdálenosti minimálně 100m od obytných budov a při provozu nebudou ve vzdálenosti menší neţ 5m od zařízení osoby nezúčastněné na provozu. Plocha musí leţet mimo území národního parku, CHKO, přírodní rezervace, přírodní památky, pokud k tomuto účelu nedal souhlas orgán ochrany přírody. Plocha musí leţet mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů, chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud k vyuţívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody nedal souhlas příslušný vodohospodářský orgán.23 1.3 Kategorizace letišť Zákon člení letiště podle vybavení, provozních podmínek a základního určení . Letiště se dělí na

vnitrostátní, jimiţ jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování

vnitrostátních letů. Druhá kategorie mezinárodní, jimiţ jsou celní letiště určená, vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních letů, tak i letů, při nichţ je překročena státní hranice České republiky. Dále zákon uvádí dělení podle okruhu uţivatelů a charakteru na letiště civilní určené pro potřeby civilní letecké dopravy. Jedná se o letiště veřejná, přijímající všechna letadla, a letiště neveřejná, jimiţ jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla. Letiště vojenská slouţící pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uţivatelů pověřených Ministerstvem obrany.24 Na základě ţádosti provozovatele letiště a po posouzení provozních a technických podmínek rozhodne úřad o stanovení druhu letiště. Mezinárodní letiště s vnější hranicí pak musí splňovat poţadavky podle zvláštních předpisů.25

23 24

§84 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů §24-§25 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů

25

zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky

a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb.

11

1.4 Ochranná pásma leteckých staveb Ochranná pásma kolem letišť a leteckých staveb zřizuje Úřad pro civilní letectví opatřením obecné povahy26. Úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb. Zřízení pásma musí být projednáno s úřadem územního plánování. V takto zřízených ochranných pásmech je moţné zřizovat zařízení, či provádět činnosti pouze se souhlasem Úřadu. Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma letišť a leteckých pozemních zařízení. Rozdělení ochranných pásem letišť je následující : a) se zákazem staveb b) s výškovým omezením staveb c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly d) se zákazem laserových zařízení e) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí f) hluková g) ornitologická Mimo tato zákon ještě rozděluje ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení na pásma radionavigačních zařízení, světelných zařízení, podzemních leteckých staveb. Součástí právních norem upravujících ochranná pásma jsou i prováděcí předpisy, které vydává Ministerstvo dopravy k taxativně vyjmenovaným ustanovením zákona. Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené provozováním leteckých sluţeb, provozovatelé leteckých činností a ostatní osoby zúčastněné na civilním letectví, jsou povinny tyto předpisy dodrţovat.

27

Mimo výše zmíněná ochranná pásma lze umísťovat stavby bez povolení Úřadu

pro civilní letectví a Ministerstva obrany pouze v případě, pokud se jedná o stavby nevyčnívající nad terénem, či nepřevyšující okolní krajinu o více neţ 75m, a v případě, pokud nespadají do dalších taxativně vyjmenovaných omezení.28

26

§ 171 zákona 500/2004 Sb., správní řád

27

Letecký předpis L14 OP Hlava 11 - ochranná pásma letišť a leteckých staveb.

28

§41 zákona č. 47/1997 Sb., o civilním letectví

12

1.5 Stavební úřady Stavební úřady vykonávají v reţimu stavebního zákona a souvisejících předpisů výkon státní správy ve věcech stavebního řádu. V rámci své působnosti vydávají rozhodnutí která jim příslušejí dle stavebního zákona vydávat. Součástí povinností stavebních úřadů je dohled nad dodrţováním právních předpisů stavebního práva a v případě zjištění nedostatků ukládají povinnost k sjednání nápravy v přiměřené lhůtě. Stavební úřady mají oprávnění pozastavit či omezit takové protiprávní činnosti, které jsou v rozporu s předpisy v rozsahu jejich působnosti.29 1.5.1 Příslušnost a působnost stavebních úřadů Místně příslušným stavebním úřadem je ten na jehoţ územním obvodu se má uskutečnit stavební záměr nebo realizovat stavba. V případě realizace výše stavebních aktivit, které se mají uskutečnit ve více správních obvodech dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbliţší společně nadřízený úřad. působnosti zákon rozděluje stavební úřady na obecné

30

Z hlediska věcné

a zvláštní. Zvláštní jsou dále děleny

na vojenské a speciální. Speciálním stavebním úřadem je i Úřad pro civilní letectví do jehoţ věcné působnosti spadají letecké stavby popsané v části 1.2 této práce. Působnost speciálních stavebních úřadů vykonávají speciální stavební úřady v celém rozsahu vyjma věcí územního rozhodování, tyto přísluší obecným stavebním úřadům. 1.5.2 Úřad pro civilní letectví Úřad pro civilní letectví byl zřízen pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Úřad je orgánem, který je odpovědný za výkon působnosti ve věcech státní správy a státního dozoru. Jedná se tedy o správní orgán ve smyslu ustanovení správního řádu. Úřad je speciálním stavebním úřadem pro letecké stavby.31 Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy,32 vede evidenci letišť a také zpracovává znění leteckých předpisů vydávaných podle zákona Ministerstvem obrany. Plní funkci dozorového orgánu. Působnost Úřadu pro civilní letectví 29

Kliková Alena a kolektiv, Stavební právo, 3. Aktualizované vydání,LP, str. 67

30

§13 zákona č.183/2006 Sb., o

31

§89 odst.(2) pís.b) zákona 49/1997 Sb., o civilním letectví

32

§3 odst.(1) zákona 49/1997 Sb., o civilním letectví

územním plánování a stavebním řádu

13

ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.

1.6 Vlastnictví letišť K určení vlastnictví letiště lze pouţít následující definice. Letiště, dle §2 odst.7 a letecký pozemek dle §2 odst. 8, zák.49/1997. Z těchto pojmů lze dovodit, ţe letiště je jakýkoli vymezený pozemek, na němţ se nachází plocha trvale určená k vzletům a přistáním letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím, včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště. Předmětem vlastnictví mohou tedy být pozemky a stavby na těchto pozemcích, včetně zařízení letiště. Letiště nebo jeho části mohou být ve vlastnictví jednoho subjektu nebo také širokého okruhu vlastníků v podobě mnoha typů subjektů. Dále také vlastník letiště nemusí být shodný s provozovatelem letiště . Pojem provozování letiště

a provozovatele letiště

upravuje zákon o civilním letectví v § 26 a následujících. Pro účely stanovení provozovatele není ale rozhodné určení vlastníků letiště. Rozhodující skutečností je určení vlastníka pozemků. Příkladně u mezinárodního letiště Brno - Tuřany je vlastníkem letištních pozemků Jihomoravský kraj. Podle dostupných informací na internetových stránkách Ministerstva dopravy33 a také podle mého letmého telefonického průzkumu ale existují

v ČR republice letiště

s letištními pozemky, které se nacházejí ve vlastnictví mnoha majitelů. Faktický stav je takový, ţe u některých letišť jsou pozemky předmětem

trvajících vlastnických sporů.

Příčinou je reálná existence komplikovaných majetkových vztahů, příkladně duplicitní zápisy vlastnických práv do katastru nemovitostí stvrzující skutečnost označení koexistence více vlastníků k identickému pozemku.34

33

http://www.mdcr.cz/cs/Media/Tiskove_zpravy/TZ_26_05_2009.htm článek (Ministerstvo dopravy chce přispět k vyřešení sporů kolem pozemků na letištích a zefektivnění zákona o vyvlastnění) „……. historicky pokřivených právní vztahy týkající se vlastnictví pozemků na existujících letištích. Na nich v mnoha případech došlo např. z důvodu restitucí ke změně v osobě vlastníka pozemků, přičemž mezi vlastníky pozemků a provozovateli letišť často dochází ke sporům o zachování letiště či ke snahám o neúměrné zvýšení ceny nájmu nad úroveň ceny obvyklé za účelem likvidace letiště. Reálně tak hrozí narušení sítě letišť jako důležité dopravní infrastruktury“ 34 Vyhláška č. 26/2007, kterou se provádí zákon č. 265/92 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. §45odst. (3) „Je-li katastrálnímu úřadu postupně doručeno více pravomocných rozhodnutí a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti, vyjádří katastrální úřad v katastru tuto okolnost duplicitním zápisem vlastnictví. Zároveň o tom vyrozumí osoby, které jsou podle takto rozporných listin označeny za vlastníky, s tím, že duplicitní zápis bude v případě sporu o vlastnictví odstraněn na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu, nebo v případě

14

Součástí komplikovaných vztahů je také právně významný institut věcného břemene popsaný hned v následující části práce. Podle mého závěru se skutečným vlastníkem a pánem nad letištěm stává pouze ten, kdo má ve vlastnictví nadpoloviční většinu letištních pozemků a zároveň je oprávněn k provozování letiště. Jen v takovém případě můţe nerušeně letiště uţívat, ovládat, případně s letištěm disponovat. Výsledný stav je dílem platné právní úpravy. Zákon o civilním letectví v §27 odst. 3 ukládá vydat přednostně povolení

provozovat

letiště

ţadateli, který prokáţe, ţe je

nadpolovičním vlastníkem výměry letištních pozemků. Splní-li ţadatel ostatní podmínky poţadované zákonem, je mu povolení uděleno. Ilustrativní příklad popisuje článek („Hrůzný případ akvizice letiště“).35 Zbývající vlastníci pozemků pod letištěm jsou za určitých podmínek zákonem

odkázáni

do role vlastníka pozemku s povinností strpět věcné

břemeno pro provozování letiště. V určité fázi celého výše zmíněného procesu má pak většinový vlastník na výběr jak s letištěm naloţit. Platná právní úprava umoţňuje dosáhnout vlastníkovi nadpoloviční výměry letištních pozemků i zrušení letiště ( příkladně zápis z jednání PSČR ).36 Současný stav právní úpravy se návrhem na změnu zákona ze dne 8.7.2010

pokusila „změnit k lepšímu“ skupina poslanců. Vláda opodstatněně vyslovila

s návrhem nesouhlas a návrh nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat.37

shody o vlastnictví na základě uznání provedeného souhlasným prohlášením s náležitostmi podle §40 odst. 3, popřípadě jednostranným prohlášením s obdobnými náležitostmi podle §40 odst. 3, že vlastnické právo druhé osoby k nemovitosti prohlašující osobou není zpochybňováno. Duplicitní zápis vlastnictví nelze provést na základě rozhodnutí státního orgánu o určení vlastnického práva v případě, že dotčené osoby byly účastníky daného řízení nebo se jedná o takové rozhodnutí, které je podle zákona závazné pro každého. Obdobně postupuje katastrální úřad i při zápisu jiných než vlastnických práv k nemovitostem“. 35

BAUMRUKR Aleš, Aeronoviny, Pozemky českých letišť, článek „ Hrůzný případ akvizice letiště“ dostupné z : http://aeronoviny.cz/category/pozemky-ceskych-letist 36

HOJDA Pavel, Digitální knihovna PSČR

„K zákonu o civilním letectví“ „Majitel pozemku požádá ÚCL

o vydání zvláštního oprávnění na provozování letiště, ale nemusí splnit vůbec žádné podmínky. Oprávněný provozovatel už nemůže provozovat letiště. Majiteli pozemku už vůbec nezáleží na tom, jak dopadne soudní řízení, protože okamžitě může začít likvidovat letištní plochu a využívat pozemky jinak.“ dostupné z : http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/005schuz/s005056.htm 37

Stanovisko vlády 30/1 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č.49/1997

dostupné z : http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=30&CT1=1

15

1.6.1 Věcné břemeno provozování letiště Věcné břemeno provozování letiště je právním nástrojem omezení vlastnického práva k letištnímu pozemku nebo jeho části. Provozovatel s právem provozování letiště a zároveň většinový vlastník, či vlastník nadpoloviční většiny letištního pozemku, se mohou dostat do střetu zájmů s majitelem nebo majiteli

menšinového dílu letištních pozemků.

Nepodaří-li se provozovateli letiště získat právo k letištnímu pozemku dohodou, např. uzavřením nájemní smlouvy, umoţňuje zákon provozovateli letiště podat návrh na zřízení věcného břemene. Výše uvedené platí pouze v případě, ţe letiště existovalo jiţ ke dni 31. 12. 2009. Soud rozhodne o zřízení věcného břemene, převaţuje-li veřejný zájem (více kap. 4 Letiště jako veřejně prospěšná stavba) na zřízení věcného břemene nad zachováním práv dosavadního vlastníka. Postačuje-li zřídit věcné břemeno k části letištního pozemku, vyhotoví provozovatel letiště na vlastní náklad geometrický plán a na základě tohoto plánu soud rozhodne o zřízení věcného břemene pouze k této části pozemku. Vlastníku pozemku náleţí za zřízení věcného břemene náhrada v podobě ročního plnění a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Soud rozhodne o zrušení věcného břemene na návrh provozovatele, není-li letiště provozováno po dobu jednoho roku nebo v případě, ţe letiště zanikne. Věcné břemeno zanikne v případě nezaplacení náhrady provozovatelem do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění.38 Mimo výše uvedené je zde další omezení vlastnického práva, které vyplývá ze zákona č. 49/1997. Vlastník pozemků je podle §34 povinen umoţnit provozovateli letiště vstup na svůj pozemek. Provozovatel letiště je oprávněn na pozemek vlastníka vstupovat po předchozí domluvě a pouze k účelu zajištění provozování letiště a jiných leteckých staveb. Případně ještě z důvodu odstraňování překáţek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb.

38

§30a odst.(1 až5 ) zákona 49/1997 Sb., o civilním letectví

16

1.6.2 Současnost vlastnictví letišť Předpisem umoţňujícím převod letištˇ Letiště Karlovy Vary - Olšová Vrata, Letiště Brno-Tuřany a Letiště Ostrava-Mošnov z vlastnictví České republiky, s nimiţ byla do té doby příslušná hospodařit Česká správa letišť s.p., do majetku krajů, se stal zákon o převodu majetku č.166/2004 Sb. Podle tohoto předpisu musí zůstat letiště po dobu deseti let ode dne nabytí krajem ve vlastnictví kraje. Dále pak po dobu deseti let má být letiště vyuţíváno pouze k účelu, který je v souladu s ustanovením §26 zákona o civilním letectví č.49/97 Sb. Na základě ţádosti podané krajem můţe Ministerstvo dopravy krajům udělit v odůvodněných případech souhlas s jiným způsobem naloţení s letištěm.39 Příkladně tedy záměr vybudovat např. solární elektrárnu na letištním pozemku bude muset být řádně odůvodněn a následně odsouhlasen ministerstvem. Kraje jsou si povinny ponechat po uplynutí desetileté lhůty spoluvlastnický podíl na majetku letiště ve výši minimálně padesáti jednoho procenta. Nesplnění výše uvedených povinností krajem bude právní úkon, kterým uskuteční převod vlastnictví k letišti, úkonem neplatným. Zákon podmiňuje zneplatnění právního úkonu učiněných krajem dovoláním se neplatnosti ministerstvem. Právo dovolat se neplatnosti je pak omezeno lhůtou jeden rok.

Zcela jiná situace je u Letiště Praha-Ruzyně, kdy na základě

69/2010 Sb. Zákona ze dne 1. prosince 2009 o vlastnictví letiště Praha - Ruzyně, smí být letiště jen ve vlastnictví České republiky anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichţ má stát stoprocentní majetkovou účast. Součástí letištní infrastruktury v ČR jsou rovněţ letiště, jejichţ vlastníky jsou např. zájmová občanská sdruţení. S vlastnictvím letiště je spojena také jedna významná povinnost, kterou je zajištění provozování letiště. Více v části 3. Provoz letiště.

39

Zákon č. 166/2004 Sb., o převodu některého majetku §4 odst.1

17

2. Realizace letiště Letecký průmysl a letecká doprava má nadnárodní význam. Koncepce dopravní politiky vlády počítá i nadále s rozšiřováním letecké dopravy.40 Vzrůstající objem letecké přepravy má na hospodářský rozvoj, schopnost konkurence, biotopy, ţivotní prostředí či mnoho dalších oblastí nezanedbatelný vliv v pozitivním i negativním smyslu. Koncentrace těchto vlivů je nejvíce patrná na mezinárodních letištích a v jejich blízkosti. Jedním z nástrojů regulace a zajištěním vyváţenosti mezi všemi těmito vlivy spojenými s umístěním a rozvojem letišť je územní plánování. Územní plánování na území ČR a EU má historickou tradici a v posledních desetiletích bylo rozšířeno o řadu nových právních norem. V prostoru střední Evropy a ČR se silně mění mapa letecké dopravy (změna obsluhovaných destinací a s tím spojené změny hierarchie letišť, frekvence letů apod.) a tudíţ se silně mění i dostupnost tohoto regionu v evropském i globálním kontextu. Vzhledem k provázanosti letecké dopravy a globalizované ekonomiky to má zároveň značné ekonomické a regionální konsekvence.41 Z výše uvedeného a také z kaţdodenní reality je zřejmé, ţe se ony zmíněné konsekvence promítají mimo jiné i do záměrů investorů v podobě realizace či rozšiřování letišť. Mnohá právní odvětví42 a právní instituty upravující právní vztahy k nemovitostem jsou významným regulačním prvkem takto vzniklých vztahů . Z tohoto pohledu se mi územní plánování jeví jako počátek cesty k smysluplnému a účelnému umístění letiště.

2.1 Územní plánování

Základním právním předpisem, který stanovuje pravidla pro ochranu a nakládání s územím, je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu. Komplex těchto nástrojů územního plánování je vnitřně členěn tak, ţe výsledkem aplikace těchto nástrojů je 40

Usnesení vlády České republiky ze dne 13. července 2005 č. 882 k dopravní politice České republiky pro léta

2005 - 2013„Vytvářet podmínky pro modernizaci technické letištní infrastruktury veřejných letišť, která bude směřovat ke zvýšení kapacity, kvality a bezpečnosti leteckého provozu.“ dostupné z : http://www.mdcr.cz/cs/Strategie/Dopravni_politika/Dopravni_politika.htm 41

Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a informací, GP205/09/P256 - Letecká doprava a její

změny v ČR a v regionu střední Evropy (2009-2011, GA0/GP) dostupné z : http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GP205/09/P256 42

VEČEŘA Miloš, a kolektiv, Základy teorie práva, MU, 2008 106 str., kap.2.1.3. právní odvětví „Předmětem

právní úpravy konkrétního právního odvětví je určitá skupina společenských vztahů, spojených určitou společnou charakteristikou, které lze zároveň odlišit od společenských vztahů upravených jinými právními odvětvími.“

18

proces územního plánování. Cílem územního plánování je rozumné vyuţívání území způsobem umoţňujícím aktivity, které zajistí potřeby obyvatel daného území a nebude omezovat potřeby či bude v souladu s potřebami obyvatel území sousedících. Zároveň je zásadním cílem územního plánování předvídat dopady takovýchto aktivit do budoucnosti a neumoţnit taková rozhodnutí, která by měla negativní dopady na osud generací budoucích.

2.1.1 Politika územního rozvoje , zásady územního rozvoje Politiku územního rozvoje ČR pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 aţ 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Politika územního rozvoje je nástrojem územního plánování. Cílem

je

koordinace územního rozvoje pro celé území státu v mezinárodních, republikových, nadregionálních, regionálních

a příhraničních

souvislostech.

Úloha politiky územního

rozvoje spočívá také v koordinaci územního plánování krajů. V rámci územního rozvoje Evropské unie

slouţí politika územního rozvoje ČR jako důleţitý zdroj argumentů při

prosazování zájmů České republiky.43 Mezinárodní letecká doprava

svým významem přesahuje hranice krajů a státu.

Vymezení rozvoje dopravních koridorů a ploch letišť obsahuje i politika územního rozvoje, kterou schválila vláda ČR dne 20.7. 2009 usnesením č. 929, uveřejněným ve Sb. 270/2009. V obsahu PÚR ČR je určeno, jako jedna z priorit pro zajištění udrţitelného rozvoje území, Východisko stanovovat při územně plánovací činnosti podmínky pro vytvoření výkonné sítě letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť. V rámci vymezení koridorů a ploch dopravní infrastruktury pak zmiňuje konkrétní vymezení záměrů, důvody vymezení,

a úkoly pro

územní plánování . Jedná se o záměry nové paralelní vzletové a přistávací dráhy Praha – Ruzyně, prodlouţení přistávací dráhy letiště Karlovy Vary, rozvoj nového mezinárodního letiště České Budějovice.44 Pořídit zásady územního rozvoje ukládá krajům zákon 183/2006 Sb. ve lhůtě do 31.12.2011. Cílem je stanovit zejména základní poţadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. 43

Vymezení ploch nebo koridorů nad místního významu a určit

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Politika Územního rozvoje ČR, dostupné z :

http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Koncepce-Strategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceskerepubliky/ 44

Politika územního rozvoje České republiky

19

poţadavky na jejich vyuţití. Zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření. 2.1.2 Územní plán V návaznosti

a v souladu se zásadami politiky územního rozvoje a zásadami

územního rozvoje se pořizuje územní plán pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, či eventuelně její (-ho) části a dále pro celé území kraje a také vojenského újezdu . Na tomto místě, bych zdůraznil podmínky za kterých příslušný orgán či úřad vystupuje a činí rozhodnutí . Jedná se buď o rozhodnutí učiněné v přenesené nebo rozhodnutí v samostatné působnosti.45 Systematicky seřazené části procesu pořízení územního plánu zahrnují následující: 46 Rozhodnutí o pořízení územního plánu přísluší zastupitelstvu obce a rozhodnuto bude tedy v samostatné působnosti.

Následně rada obce rozhodne o schválení ţádosti

o pořízení územního plánu, které bude učiněno v přenesené působnosti. Územní plán pořizuje obecní úřad s rozšířenou působností (úřad územního plánování) v přenesené působnosti. Zákon připouští moţnost pořízení územního plánu i obci, která splní příslušné kvalifikační předpoklady.47 Úřad územního plánování ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje pro obec návrh zadání územního plánu . Návrh zadání územního plánu schvaluje v samostatné působnosti zastupitelstvo obce, pro kterou je územní plán pořizován. K návrhu zadání můţe kaţdý uplatnit své připomínky . Platí však zásada koncentrace, z čehoţ vyplývá, ţe případné poţadavky či připomínky musí být podány včas. V návrhu zadání

územního plánu můţe být obsaţena podmínka zpracování

variantního řešení koncept územního plánu . V tomto případě platí, ţe pořizovatel případně zajistí vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí.48 Obligatorně je určeno ve lhůtě veřejné projednání . Proces pokračuje etapou ve 45

PRUCHOVÁ Ivana, Právní regulace místní (a regionální) samosprávy : sborník z 4. letní mezinárodní

konference/worshopu, Kroměříž, Právnická fakulta Masarykovy univerzity a Veřejný ochránce práv, 19.-20. června 2008. 1. vyd. Brno : Masarykova universita, 2008. od s. 235-248, 14 s. 46

Zákon č. 183/2006 Sb., §6, o územním plánování a stavebním řádu

47

Zákon č. 183/2006 Sb., §5, o územním plánování a stavebním řádu

48

MAREK, Karel, PRUCHA, Petr, České stavební právo v Evropském kontextu , str.79 MU 2009

„ pořizovatel k němu, to však jen tam,kde dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatní požadavek

20

které pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracovává pokyny pro zpracování návrhu územního plánu. Schválení pokynů je v kompetenci zastupitelstva obce. Pokyny se nezpracovávají pokud se nezpracovává koncept.49 Zpracovatel vypracuje návrh územního plánu a následuje projednání a řízení. Úřad územního plánování přizve ke společnému jednání zástupce obce pro kterou je územní plán pořizován a zástupce všech sousedních obcí. Připomínky mohou obce a ostatní subjekty podávat ve lhůtě 30 dnů. I zde platí zásada koncentrace. Připomínky obcí se zapracují do návrhu územního plánu a následně je tento návrh ještě posouzen krajským úřadem. Návazně nastupuje vlastní řízení o návrhu územního plánu. Řízení o územním plánu se projednává ve veřejném projednání a je vedeno jako řízení o opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy není právním předpisem ani rozhodnutím. Zákon ukládá vydání územního plánu pomocí tohoto opatření veřejné povahy. Jako takové je upraveno v části šesté zákona 500/2004 sb. Pro řízení se pouţije část první a přiměřeně část druhá uvedeného zákona. 50 Ve veřejném zasedání je moţné proti návrhu územního plánu podat námitky nebo připomínky. Námitky mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch. Dále pak veřejnost prostřednictvím zmocněného zástupce veřejnosti.51 Námitky a připomínky je nutné podat v zákonné lhůtě, přičemţ platí, ţe dnem zveřejnění je patnáctý den po vyvěšení na veřejné desce a zveřejnění způsobem umoţňujícím dálkový přístup. Od tohoto dne počíná běţet lhůta 30 dnů pro podání připomínek či námitek. Před zakončením veřejného projednávání uplatní dotčené orgány k připomínkám a námitkám své stanovisko.52 O námitkách uplatněných k návrhu územního plánu vydá na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí, nebo nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast,zajistí také vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.“ 49

PEKÁREK, Milan et al. Pozemkové právo, Plzeň: Aleš Čeněk, 2010 . 331s.

50

Zákon 500/2004 sb. Správní řád §171 - §174

51

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu odst.2 „Zástupcem veřejnosti může být fyzická

nebo právnická osoba plně způsobilá k právním úkonům. Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti může zmocnit rovněž nejméně 500 občanů kraje nebo nejméně jedna desetina občanů kterékoli obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů obce na území kraje, pokud podali věcně shodnou připomínku k návrhu zásad územního rozvoje.“ 52

Zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů, §95

21

pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem rozhodnutí o námitkách. Podle výsledku veřejného projednávání dojde k úpravě, či přepracování návrhu. V případě, ţe jsou vady návrhu územního plánu takového rozsahu, ţe jsou v rozporu se zákonem či návrh koliduje s nadřazenými nástroji územního plánování, předloţí pořizovatel zastupitelstvu obce návrh na zamítnutí. Vyhovuje-li návrh územního plánu poţadavkům, předloţí ho pořizovatel zastupitelstvu obce ke schválení. V tento okamţik uţ nemůţe zastupitelstvo návrh měnit. Územní plán, je li schválen, vydává se formou opatření obecné povahy. Proti opatření obecné povahy nejde podat opravný prostředek. O moţnostech přezkumu více v části 2.5 této práce. 2.1.3 Posuzování vlivů na životní prostředí Lidské aktivity přenáší na ţivotní prostředí všemoţné negativní vlivy. Stejně tak je tomu v určité míře u letecké dopravy. Hlavní negativní dopad na ţivotní prostředí člověka, tak jak je vnímán obyvateli v blízkosti letišť, jsou emise hluku. Právo disponuje širokou škálou nástrojů ochrany ţivotního prostředí. Ústavně zakotvené právo na příznivé ţivotní podmínky pro kaţdého, a pro všechny ústavně zakotvená povinnost neohroţovat ani nepoškozovat ţivotní prostředí nad míru stanovenou zákonem, stojí na vrcholu pyramidy právního pořádku.53 Uvedená míra poškozování ţivotního prostředí je obsaţena v mnoha zákonech práva ţivotního prostředí. Neţ však k onomu poškozování ţivotního prostředí v míře stanovené zákonem dojde, zná právo nástroje prevence slouţící k předcházení vzniků poškozování ţivotního prostředí. Mezi zákony, které ve svých konkrétních ustanoveních ukládají povinnosti prevence, například patří: Zákon č.17/1992 Sb., o ţivotním prostředí54, zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). V neposlední řadě se jedná o zákon č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.

„Stanoviska

uplatněná

k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním

rozhodnutím. Souhlas úřadu vydávaný podle § 40, 41 a § 89 písm. q) jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.“ 53 54

2/1993 Sb. čl.35 o vyhlášení LZPS jako součásti ústavního pořádku České republiky § 17 aţ § 19 zákona č.17/1992 sb. o ţivotním prostředí

22

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 je v souladu s právem ES.55 Do tohoto zákona je také promítnuta Směrnice Rady ES/85/337/EEC o posuzování vlivů určitých veřejných a soukromých projektů na ţivotní prostředí (EIA56 - Environmental Impact Assessment ) a Směrnice EP a Rady 2001/42/ES (SEA - Strategic Environmental Assessment).

2.1.4 Posuzování záměrů , posuzování koncepcí Příkladně tedy případný zamýšlený záměr subjektu realizovat letiště se vzletovou a přistávací dráhou, by se posuzoval v procesu EIA, pokud by tato aktivita byla podřaditelná pod některý ze záměrů uvedených v příloze I. zákona . V tomto konkrétním příkladě by záměr podléhal vţdy posouzení, pokud by se jednalo podle bodu 9.2. o letiště se vzletovou a přistávací dráhou v délce 2 100 m a více. Letiště se vzletovou drahou do 2 100 m by spadalo do kategorie II., která je řazena k záměrům vyţadujícím zjišťovací řízení. Záměr by tedy byl posuzován pouze v případě, ţe zjišťovací řízení stanoví nutnost posouzení záměru . Postup procesu chronologicky seřazený do etap má následující podobu. První etapa (přípravná) je odvislá od souladu územně plánovací dokumentace se záměrem investora. Druhou etapou je oznámení záměru. Oznámení s náleţitostmi dle přílohy č.3 zákona předloţí oznamovatel příslušnému úřadu. V případě, ţe je záměr navrhován na území více krajů, předkládá oznamovatel oznámení Ministerstvu ţivotního prostředí.57 Třetí etapa označována jako malá EIA je zjišťovací řízení. Prvním cílem zjišťovacího řízení je upřesnění informací o povaze či druhu záměru a podmínek dle následných ustanovení. Součástí je také zjištění, zda záměr má významný vliv na ţivotní prostředí či na evropsky 55

Směrnice Rady ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na

ţivotní prostředí (85/337/EHS). Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na ţivotní prostředí. Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na ţivotní prostředí. 56

PEKÁREK, Milan, PRUCHOVÁ Ivana, DUDOVÁ, Jana, a kolektiv, Právo ţivotního prostředí I.díl ,

MU Brno 2009, strana 173 „EIA - nástroj pro komplexní systémové zkoumání vlivu lidské činnosti na životní prostředí, jehož základem je zhodnocení všech předpokládaných přímých i nepřímých důsledků určitého záměru na životní prostředí s cílem navrhnout variantu představující optimální kombinaci ekologických, ekonomických, i sociálních nákladů a užitků.“ 57

§6 zákona č. 100/2001 Sb. zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí

23

významné ptačí lokality58 a spadá li posuzování záměru do působnosti zákona. Druhým cílem je zjištění, zda záměr bude nebo nebude předmětem posuzování. Další v pořadí je etapa dokumentace. Zákon poţaduje zpracování dokumentace s náleţitostmi dle přílohy č. 4 k zákonu. Dokumentaci můţe zpracovat pouze oprávněná osoba. Vyjádření k dokumentaci je umoţněno kaţdému, písemně, ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění. Příslušný úřad můţe na základě obdrţených vyjádření vrátit dokumentaci k přepracování oznamovateli. Etapou pátou v pořadí je posudek, upravený ustanoveními §9 zákona. Posudek zpracovává osoba k takové činnosti oprávněná.59

Zpracovatel posudku zašle posudek

příslušnému úřadu . Zpracování posudku však musí být ukončeno ve lhůtě 60 dnů, případně ve zvlášť sloţitých případech můţe být tato lhůta prodlouţena o dalších 30 dnů. K posudku má kaţdý oprávnění se vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění informace. Zpracovatel vypracuje návrh stanoviska k posudku a ten zároveň s vypořádáním k předloţeným vyjádřením k posudku zašle ve lhůtě příslušnému úřadu. Šestou etapou je veřejné projednání. Dokumentace i posudek se projednávají společně v jednom veřejném projednání. Úřad navrhuje veřejné projednání pouze tehdy, jestliţe obdrţel odůvodněné nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo posudku. Proces je zakončen vydáním stanoviska k posouzení vlivu záměru na ţivotní prostředí dle přílohy č. 6 k zákonu. Ve stanovisku příslušný úřad záměr zhodnotí v obsahově předepsané kapitole (Hodnocení záměru) a v případě nepřijatelnosti záměru své stanovisko zdůvodní. Stanovisko zašle do 7 dnů od jeho vydání oznamovateli a zajistí zveřejnění. Platnost stanoviska je 2 roky od vydání a můţe být opakovaně prodluţována, nedošlo li k podstatným změnám realizace záměru. Koncepce, které stanoví rámec pro budoucí posuzování vlivů záměrů na ţivotní prostředí, jsou předmětem posuzování

vlivů koncepce na ţivotní prostředí. Tyto jsou

upraveny v díle třetím zákona .

58

Směrnice Rady 79/409 EHS, o ochraně volně ţijících ptáků, v evropsky významných lokalitách a ptačích

oblastech (Natura 2000) 59

Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku §19 zákona č. 100/2001 Sb. zákon o posuzování vlivů na

ţivotní prostředí

24

2.2 Územní řízení Územní řízení patří mezi nástroje územního plánování . K těmto nástrojům řadíme ještě územní rozhodnutí a územní souhlas. Základní právní úprava je zařazena v hlavě třetí , díle pátem zákona. Podrobnější úpravu obsahuje předpis 503/2006 Sb. Předmětem úpravy tohoto předpisu jsou obsahové náleţitosti jednotlivých ţádostí či jednotlivých druhů rozhodnutí. Dále pak předpis upravuje náleţitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy, kterou se nahrazuje územní rozhodnutí, územní opatření o stavební uzávěřě a územní opatření o asanaci území60. Územní řízení je prvním krokem k realizaci konkrétního záměru ţadatele o vydání územního rozhodnutí. Platí pravidlo, ţe nestanoví li zákon jinak, lze záměry uvedené v § 76 realizovat pouze na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

2.2.1 Územní rozhodnutí Územní rozhodnutí

vydává věcně a místně příslušný stavební úřad na základě

skončeného úředního řízení nebo zjednodušeného územního řízení. Přísluší-li rozhodnout podle zvláštního právního předpisu jinému správnímu orgánu, například v případě rozhodnutí o ochranném pásmu, je povinen tento orgán rozhodnout pouze v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu. Územní rozhodnutí se vydávají k územním řízením, která lze dělit do dvou skupin .61 V první skupině jsou řazeny rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o změně vyuţití území, rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na vyuţití území. Na pomezí těchto dvou skupin se nachází další typ, tj. rozhodnutí o dělení a zcelování pozemků. Ve druhé skupině je zařazeno rozhodnutí o ochranném pásmu. Postupem podle části druhé, zvláštní ustanovení o některých řízeních, společné řízení, §140 správního řádu můţe stavební úřad spojit územní a stavební řízení. Spojení řízení je moţné na ţádost

60

Vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření 503/2006 Sb.

61

MAREK, Karel, PRUCHA, Petr, České stavební právo v Evropském kontextu , str.83 MU 2009 „Podle toho,

k čemu má směřovat územní rozhodnutí, zda k pozitivnímu vymezení podmínek pro využití území či k zákazům využití území, tedy negativnímu vymezení podmínek využití území, lze dělit územní rozhodnutí na dva typy. První skupina územních rozhodnutí vymezuje podmínky umožňující dané území využít a druhá skupina rozhodnutí určité zásahy do území zakazuje.“

25

účastníka , či ex officio. Kolem leteckých staveb zřizuje ochranné pásmo Úřad pro civilní letectví, opatřením obecné povahy podle správního řádu. Mezi účastníky územního řízení stavební zákon taxativně řadí v prvé řadě ţadatele. Ţadatelem se rozumí ten, který podal ţádost o vydání územního rozhodnutí.

Druhým

účastníkem je místně příslušná obec, tato jedná v samosprávné působnosti. Dalším osobám, kterým zákon přiznává účastenství v řízení jsou osoby, jejichţ vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo jiným pozemkům či stavbám na nich, můţe být přímo dotčeno. K výkladu pojmu dotčenost lze najít v judikatuře, např. nález ÚS publikovaný v 96/2000 Sb.,62 kterýmţto ústavní soud vyhověl návrhu na zrušení § 139 písm. c) stavebního zákona s účinností do 20.4.2000. Tento připouštěl sousední pozemky a stavby na nich pouze pro ty pozemky, které měly společnou hranici s pozemkem, jeţ byl předmětem správního řízení. Po zahájení územního řízení stavební úřad nařídí veřejné ústní jednání, při kterém můţe kaţdý vznést připomínky. S územním řízením je také spojena problematika posuzování vlivu na

ţivotní prostředí, zmíněná v části 2.1.4 této práce. Podléhá-li záměr investora

v rámci územního řízení procesu EIA, stavební zákon ve vybraných případech umoţňuje spojení obou procesů. Postupuje se podle ustanovení, § 91 posuzování vlivů na ţivotní prostředí v územním řízení, stavebního zákona.63

62

Nález ÚS ze dne 22.3.2000 Pl.ÚS 19/99, 96/2000 Sb., N 43/17 SbNU 303,ve věci návrhu na zrušení §139

písm. c) zákona č. 50/76 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 96/2000 Sb. „nelze z pohledu Ústavního soudu pominout, že uzavřená legální definice, absolutně vylučující možnost pojmout za účastníky řízení i vlastníky jiných sousedních pozemků než pozemků, které mají společnou hranici s pozemkem, který je předmětem řízení (tedy i vlastníky pozemku "za potokem", "za cestou", "za zjevně bagatelním co do výměry vklíněným pozemkem ve vlastnictví jiné osoby"), jejichž práva mohou být v řízeních dotčena, omezuje prostor pro správní uvážení správních orgánů tam, kde je zjevné, že i přes neexistenci společné hranice mohou být práva nemezujícího souseda dotčena.“ 63

PEKÁREK, Milan, PRUCHOVÁ Ivana, DUDOVÁ Jana, a kolektiv, Právo ţivotního prostředí I.díl , MU

Brno 2009, strana 195

26

2.3. Stavební řízení Část čtvrtá stavebního řízení upravuje reţim přípustnosti staveb a jejich uţívání. Proces pořizování staveb podléhá ze strany stavebních úřadů rozdílným poţadavkům pro stavby, u nichţ není vyţadováno stavební povolení ani ohlášení. Stavební řád uvádí v §103 výčet typů těchto staveb, terénních úprav, zařízení a udrţovacích prací, přičemţ předem není dána stavebnímu úřadu moţnost do posuzování těchto staveb nikterak zasahovat. Dále se jedná o stavby podléhající ohlášení, jejichţ výčet je uveden v§ 104 odst.2 stavebního řádu. Stavební úřad bude povaţovat za dostačující ohlášení také u staveb zničených ţivelní pohromou nebo závaţnou havárií, které lze obnovit s původními rozhodnutími.64 Další vymezení staveb, u kterých postačuje ohlášení, je ve speciálním právním přepise.65 Poslední skupinou jsou stavby, u nichţ je vyţadováno stavební řízení a nespadají ani do jedné z výše uvedených skupin. Stavební řízení je vedeno podle stavebního řádu jako zvláštní druh správního řízení, pro které se subsidiárně pouţije správní řád. Účastníky stavebního řízení upravuje §109 stavebního řádu. Řízení je zahájeno dnem, kdy byla ţádost o stavební povolení doručena věcně a místně příslušnému stavebnímu úřadu. 2.3.1 Stavební povolení K ţádosti o stavební povolení, kterou podává stavebník na předepsaném formuláři a která splňuje zákonné poţadavky, připojí stavebník předepsané doklady.66 Stavební úřad můţe následně vyzvat stavebníka k doplnění dokumentace. Pokud úřad shledá, ţe ţádost splňuje předepsané poţadavky, oznámí zahájení stavebního řízení účastníkům. Doručování se provede podle § 113 stavebního řádu. Oznámení obsahuje mimo jiné i nařízené ústní projednání. Účastníci, dotčené orgány a osoby přizvané, mohou svá závazná stanoviska a námitky podat pouze do skončení tohoto neveřejného jednání, platí zde zásada koncentrace. Stavební úřad můţe od ústního jednání za určitých podmínek upustit, musí však být zachována lhůta k uplatnění námitek pro účastníky řízení. Po vypořádání všech námitek stavební úřad vydá rozhodnutí o povolení stavby nebo ţádost zamítne. Opravným prostředkem proti rozhodnutí je odvolání. O odvolání rozhodne nadřízený stavební úřad.

64

KLIKOVÁ, Alena a kolektiv, Stavební právo, 3. Aktualizované vydání, LP, str. 122

65

Vyhláška, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích č.104/97 Sb.

66

Ţádost o stavební povolení §4 vyhl.č. 526/2006 Sb. a §110 zák. č.183/2006

27

Za podmínek stanovených zákonem lze stavební povolení nahradit veřejnoprávní smlouvou. 2.3.2 Veřejnoprávní smlouva Územní rozhodnutí či stavební povolení je moţné, za podmínek stanovených zákonem, nahradit veřejnoprávní smlouvou. Pravidla pro uzavírání veřejnoprávních smluv upravuje správní řád v části páté. Obsahové náleţitosti veřejnoprávní smlouvy upravuje speciální předpis.67 Přílohou smlouvy je projektová dokumentace v rozsahu, v jakém by byla předkládána ve stavebním řízení. Smlouvu uzavírají smluvní strany v podobě stavebního úřadu a stavebníka. Podmínkou účinnosti takto uzavřené smlouvy je souhlas dotčených orgánů a souhlas osob, které by byly účastníky příslušného řízení podle stavebního řádu.68 Stavební úřad je povinen ve lhůtě sedmi dnů od předloţení návrhu oznámit zmíněným osobám, ţe místo územního řízení bude uzavírána veřejnoprávní smlouva. Přezkum souladu s právními předpisy je moţný podle §165 stavebního řádu. 2.3.3 Zkrácené stavební řízení Zkrácené stavební řízení a institut autorizovaného inspektora je upraven ustanoveními §117 stavebního řádu. Princip tohoto institutu je zaloţen na součinnosti stavebníka

a autorizovaného inspektora. Navrhovanou stavbu nejprve posoudí stavební

inspektor, je-li posouzení inspektora kladné a stavba je způsobilá k realizaci, vydá stavební inspektor stavebníkovi certifikát. K vydanému certifikátu stavebník přiloţí potřebné dokumenty a oznámí stavebnímu úřadu provádění stavby. Okamţikem oznámení stavebnímu úřadu vzniká stavebníkovi právo k provedení stavby.

67

§16 vyhlášky č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního

patření 68

§ 70 zákona č . 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny „občanské sdružení je oprávněno, pokud má právní

subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Občanské sdružení je oprávněno účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení.“

28

2.4 Užívání stavby Před započetím uţívání dokončené stavby stavby je vyţadováno kolaudační rozhodnutí, případně oznámení o záměru vyuţívat dokončenou stavbu. Kolaudační souhlas je upraven §122 stavebního řádu. Ţádost můţe stavebník doplnit posudkem autorizovaného inspektora, na jehoţ základě můţe stavební úřad vydat kolaudační rozhodnutí. U leteckých staveb, letecký úřad

jako speciální stavební úřad, vydává kolaudační rozhodnutí podle

stavebního zákona na základě posouzení provozní způsobilosti letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu. 2.5 Přezkum aktů územního plánování Akty územního plánování mají předepsanou formu vydávání. Touto formou je opatření obecné povahy upravené ve správním řádu. Podle stavebního zákona se konkrétně jedná o územně plánovací dokumentaci v podobě : zásad územního rozvoje, územního plánu, regulačního plánu, dále také vymezení zastavěného území, územní opatření o stavební uzávěřě a územní opatření o asanaci území. Opatření obecné povahy se pouţije také při aktech, které nepatří do systému územního plánování, např. při zřízení ochranného pásma kolem leteckých staveb, Úřadem pro civilní letectví, vystupujícím v pozici speciálního stavebního úřadu. Ve správním řízení podléhají přezkumu69 jako celku rozhodnutí o námitkách. Nikoliv však podle stavebního řádu neboť tento předpis přezkum neupravuje. Obecná opatření, která jsou vydávána v reţimu stavebního zákona neumoţňují odvolání případně rozklad. Podle správního řádu se za zákonem stanovených podmínek nabízí obnova řízení a dále i přezkumné řízení. Přezkum opatření obecné povahy vydávaného v reţimu stavebního zákona je přezkoumatelné Krajským soudem ve správním soudnictví. Moţnost přezkumu je podepřena právní úpravou

69

PEKÁREK, Milan et al. Pozemkové právo,str.149 „Přezkumem je rozuměn jakýkoliv mechanizmus zákonem upraveného přezkumu, ať již opatření obecné povahy, nebo rozhodnutí o námitkách, které je jejich součástí. V rámci něho pak může jít o přezkum podle správního řádu a dále o soudní přezkum. V rámci přezkumu podle správního řádu existuje při splnění zákonných podmínek využití možnosti přezkumného řízení podle správního řádu.

29

zákonem č. 150/2002 Sb. soudní řád správní v ustanoveních § 101a násl.70 Soudní přezkoumání je podmíněno návrhem na úplné zrušení nebo zrušení části opatření obecné povahy toho, kdo tvrdí, ţe byl na svých právech opatření zkrácen.

MAREK, Karel, PRUCHA, Petr, České stavební právo v Evropském kontextu , MU, 2009, pozn.136 „Judikatura k tomu vymezila algoritmus přezkumu : Algoritmus soudního přezkumu opatření obecné 70

povahy (§101d odst.1 a 2 s. i, s.) spočívá v pěti krocích : za prvé,v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; 'Za druhé, v přezkumu otázky, zda správní orgán při vydávání opatřen í obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti ( jednání ultra vires}; za třetí, v přezkumu otázky , zda opatření obecné povahy bylo vydán o zákonem stanoveným postupem; za čtvrté,v přezkumu obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu opatření obecné povahy (nebo jeho části) se zákonem (materiální kritérium) ; za páté, v přezkumu obsahu vydaného opatřen í obecné povahy z hlediska jeho proporcionality. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, čj. 1 Ao 1/ 2005- 98; www.nssoud.cz).“

30

3. Provoz letiště 3.1 Pojem provozování letiště Pod pojem provozování letiště jsou zařazeny činnosti, kterými se zajišťuje: Moţnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související. Ochrana a ošetřování letadel. Uskutečňování leteckých činností. Pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská sluţba na letišti. Ochrana před protiprávními činy ohroţujícími bezpečnost civilního letectví. Údrţba a rozvoj letiště podle podmínek stanovených pro provozování letiště.71 3.1.1. Evidence letišť Evidenci letišť vede Úřad pro civilní letectví na základě ustanovení §25a zákona 49/1997. V rámci tohoto úřadu je za vedení evidence odpovědný odbor letišť a leteckých staveb. Úřad zapíše letiště ve lhůtě do tří dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení druhu letiště do evidence. Do evidence letiště se zapisují následující údaje o letišti. Označení letiště, provozovatel letiště a jeho odpovědný zástupce, druh letiště, letištní pozemky, údaj o tom zda k letišti bylo zřízeno věcné břemeno, datum zápisu a výmazu letiště z evidence letišť. Dojde-li k zániku letiště, úřad letiště z evidence letišť vymaţe. Úřad vede evidenci způsobem zajišťujícím dálkový přístup. 72 3.2 Provozovatel letiště Provozovatelem letiště můţe být fyzická nebo právnická osoba, se sídlem či trvalým pobytem v České republice, která má k činnosti provozování letiště platné povolení . Na základě ţádosti můţe povolení vydat Úřad pro civilní letectví . Ţadatel musí splňovat podmínky stanovené zákonem. Povolení k provozování letiště vydá Úřad přednostně ţadateli, který je většinovým vlastníkem výměry letištních pozemků. Mimo jiné jsou dalšími

71

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů, §26

72

( Evidence letišť aktualizovaná ke dni 14.7.2010 ) Publikovaná evidence letišť neobsahuje k uvedenému datu výpis letištních pozemků; na publikaci těchto údajů v přehledné formě se v současnosti pracuje. Příslušná a aktuálně dostupná data jsou na vyžádání k dispozici na Úřadu pro civilní letectví. dostupné z : http://www.caa.cz/index.php?menu=208&mm=27&stranka=270

31

podmínkami pro vydání povolení také prokázaná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a odborná způsobilost.73 3.3. Ochrana před protiprávními činy Právní úprava ochrany před protiprávními činy na úseku civilního letectví je tvořena rozsáhlým systémem předpisů. Tento systém tvoří předpisy volně dostupné veřejnosti, ale také předpisy a dokumenty utajované, poskytované pouze na principu potřeby znát. Souhrn předpisů je sdruţený do tzv. legislativy AVSEC (aviation security) a obsahuje legislativu EU, národní předpisy, předpisy řady L a další. 74 Ze zákona o civilním letectví přímo vyplývá, ţe provozování letiště je činností, kterou se mimo jiné zajišťuje ochrana před protiprávními činy. Dále zákon v § 85f ukládá provozovateli letiště přijímat opatření k zabránění vstupu nepovolaných osob do jím určených prostor letiště. Celá problematika ochrany civilního letectví značně přesahuje, co do obsahu i rozsahu, rámec této práce. Z tohoto důvodu se dále zabývám pouze ochranou bezpečnosti letišť ve výseči správních deliktů dle zákona 455/1991 o civilním letectví. Zákon v § 92 vyjmenovává skutkové podstaty přestupků fyzických osob. K předmětu této práce se vztahují zejména přestupky uvedené pod písmeny d.e,g,n.

75

Obdobně zákon postihuje i správní

delikty právnických podnikajících fyzických osob.

73

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů, §27-§30

74

NAJMAN Marek, Oddělení ochrany civilního letectví MD – odbor civilního letectví, prezentace, Ochrana

civilního letectví před protiprávními činy 2010, 75

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů, §93, písm. d) úmyslně poškodí leteckou

stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, nebo úmyslně naruší činnost leteckého pozemního zařízení, e) ohrozí bezpečnost letového provozu narušením ochranného pásma letecké stavby vyjma pásma se zákazem laserových zařízení, g) jako vlastník letiště, který nemůže zajistit jeho provozování, nenabídne letiště k zajištění jeho provozování státu, n) jako provozovatel leteckého veřejného vystoupení nevypracuje před jejich zahájením postupy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy nebo podle nich nepostupuje,

32

4. Letiště jako veřejně prospěšná stavba Pojem veřejně prospěšná stavba je upraven jako jeden ze základních pojmů stavebního zákona. Vyloţit definici tak, jak je v § 2 zákona č.183/2006 76 uvedena, je moţné pomocí rozkladu na jednotlivá slova či slovní spojení. Zde částečně vyuţiji i pojmů jiţ v této práci interpretovaných. Pro účel výkladu pojmu veřejně prospěšná stavba rozumím : Stavba letiště chápaná ve smyslu definice popsané v této práci v části 1.2.. Veřejnou infrastrukturou se v tomto případě rozumí dopravní infrastruktura,

77

tj. samotné letiště, popsané v bodě 1.1.

této práce , doplněné o text: „ pokud bude využívané ve veřejném zájmu určené k rozvoji území obce, kraje, nebo státu“. Co je území obce, kraje a státu, upravuje zákon č.36/1960Sb. Podle mého názoru je dobré si na tomto místě připomenout i rozdělení území z pohledu správy respektive samosprávy. Ústavním zákonem č.347/1997 byly vytvořeny vyšší územní samosprávné celky. Tímto zákonem bylo ustanoveno členění České republiky na základní územní samosprávné celky, tedy obce a kraje jako vyšší územní samosprávné celky. Právo na samosprávu těchto celků, které jsou územními společenstvími občanů, je zaručeno ústavou. Jazykový význam slova rozvoj - je obecně chápán jako (vývoj,rozmach,růst) od současného stavu směrem k stavu lepšímu. Ochrana území je pak snaha o nezhoršování dosaţeného stavu. K objasnění pojmu veřejného zájmu

- uvádím jako příklad část VI. nálezu

327/2005 Sb. N 130/37 SbNU 641m Ústavního soudu „Veřejný zájem je třeba nalézt v procesu rozhodování o určité otázce (typicky např. o vyvlastňování), a nelze jej v konkrétní věci a priori stanovit. Z těchto důvodů je zjišťování veřejného zájmu v konkrétním případě typicky pravomocí moci výkonné, a nikoliv zákonodárné. (princip dělby moci) Spojením výše uvedených výkladů pojmů by se dalo dovodit, ţe veřejně prospěšná stavba letiště, je jakákoliv stavba letiště, o které tak výkonná moc rozhodne. Rozhodnutí ale musí padnout ve správním řízení, které správní orgán vydá na základě vyváţeného a správného posouzení všech konfrontovaných zájmů. Zároveň se správní orgán musí vypořádat se všemi uplatněnými připomínkami a námitkami. Do konečné podoby definice ale zbývá poslední podmínka, a to vymezení veřejně prospěšné stavby v územně plánovací dokumentaci. Veřejně prospěšná stavba, která je zařazena 76

§2 zákona č.183/ 2006 Sb. „veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji

nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci,“ 77

§2 zákona č.183/ 2006 Sb. „veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby, zařízení, a to 1. dopravní

infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;“

33

do seznamu veřejně prospěšných staveb v územním plánu, je pouze záměrem, který deklaruje samospráva.

Skutečnou veřejnou prospěšnost je ale nutno opět osvědčit

prokázáním

veřejného zájmu.78 Příklad, který lze pouţít pro ilustraci postupů, jeţ byli pouţity k prosazování veřejného zájmu, je v současnosti jiţ zrušený zákon č. 544 / 2005 Sb., o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R-24L letiště Praha Ruzyně. V tomto případě zákonodárná moc sama posoudila individuální případ prokazování veřejného zájmu na výstavbě vzletové a přistávací dráhy a k tomuto účelu schválila uvedený zákon. Zákon byl schválen i přes to, ţe parlament i senát byly v průběhu celého procesu schvalování upozorňováni na jeho protiústavnost. Ústavní soud zákon zrušil, přičemţ mimo jiné argumentoval jiţ dříve zmíněným nálezem ze dne 28. 6. 2005 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.) i s apelací pro futuro na zákonodárce. 79 4.1. Sousedské vztahy Okolí letiště je prostor více či méně exponovaným projevy, které neoddělitelně souvisí s jeho provozem. Pro vlastníka nemovitosti znamená sousedství s letištěm skutečnost, být vystaven různým omezením. Tato omezení je také obvykle povinen ze zákona strpět. Přesáhne-li však obtěţování např. hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, odpady, vibracemi, míru přiměřenou poměrům80 je mu zákonem přiznána moţnost ochrany, tedy právo domáhat se vůči provozovateli letiště, jehoţ uţíváním vzniká například hluk či vibrace, aby se těchto imisí zdrţel. V případě blízkosti letiště se jedná především o překračování imisních limitů hluku. 4.2. Hlukové a plynné emise Základním právním předpisem, který upravuje ochranu před imisemi hluku, je zákon č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Zákon přímo ukládá provozovateli letiště v § 31,

78

ČAPEK Karel, HOLUB Jan, Plánovaná letecká dráha letiště Praha Ruzyně (RWY)-(veřejná prospěšnost,

veřejný zájem) březen 2008, dostupné z: http://www.domsova.cz/stiznosti/5.pdf 79

NÁLEZ Ústavního soudu , Pl.ÚS 24/08 ze dne 17.03.2009 124/2009 Sb. „Ústavní soud apeluje na

zákonodárnou moc, aby se pro futuro důsledněji zabývala ústavní souladností projednávaných návrhů zákonů, a to zvláště za situace existující judikatury Ústavního soudu, na niž je dokonce v průběhu legislativního procesu upozorňováno.“ 80

Zákon č. 40/1964 Sb. §127

34

ţe případě překročení hygienických limitů hluku u letišť s více neţ 50 000 starty nebo přistáními ročně a provozovateli vojenských letišť, navrhnout ochranné hlukové pásmo. Z tohoto ochranného hlukového pásma vzniká provozovateli další povinnost. Touto povinností je provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření, tak aby byly hygienické limity hluku dodrţeny alespoň uvnitř staveb. Jedná se o stavby bytových a rodinných domů, stavby pro školní a předškolní výchovu a funkčně obdobné stavby. Hygienické limity pro chráněný vnitřní a venkovní prostoru staveb a chráněný venkovní prostor stanovuje vládní nařízení.81 Způsob měření hluku z provozu letiště a výpočet hlukové zátěţe má specifický postup. Výsledkem výpočtu je kombinace naměřených hlukových hodnot a údajů o typické denní zátěţi letiště. Na pouţití a způsoby měření poukazuje i Veřejný ochránce práv. 82

81

Nařízení vlády ze dne 15. března 2006 148 /2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, §10,§11 82

Systém ASPI, Hluková zátěţ. Hluk z dopravy „ Ochránce nicméně opakovaně upozorňuje orgány ochrany veřejného zdraví na to, že výpočet hluku pomocí charakteristického letového dne nelze používat ve všech případech.“ Podrobnější argumentace aplikovaná na konkrétní případ je obsažena ve stanovisku sp. zn. 5222/2008/VOP/KČ v kapitole „Vybraná stanoviska veřejného ochránce práv“.

35

5. Závěr Příprava materiálů pro bakalářskou práci probíhala ve třech rovinách. První rovinu tvořila literatura se vztahem ke konkrétním institutům s právním odvětvím uvedeným v této práci. V tomto ohledu nabízí právní literatura poměrně obsáhlý zdroj informací s mnoţstvím publikací. Literaturu rozšířenou o speciální právní problematiku

právních vztahů

k nemovitostem, v souvislosti s realizací a provozem letiště, jsem ale ve stávající nabídce právních publikací objevil pouze v malé míře. Materiálem v této druhé rovině práce se staly internetové články, osobní a telefonické konzultace s lidmi působícími v oblasti letectví. Konečně posledním zdrojem ze kterého jsem čerpal pro vypracování této práce, se stala minulá či stávající platná právní úprava, včetně judikatury. Prvotní zjištění, vycházející z výše uvedených pramenů nashromáţděného materiálu o stavu a vývoji situace kolem letišť po roce 1989 aţ do dnešních dnů nebylo nijak překvapivé a v mnoha ohledech se shoduje s vývojem v jiných oblastech ţivota společnosti.

Právní vztahy jsou spojeny se změnami

majetkových poměrů s mnoha majetkovými převody či spory o tento majetek. Tyto změny byly prováděny na základě nově přijatých zákonů, které nejsou a také snad nemohou být dokonalé. Vlastní závěr z tohoto poznání je, ţe právní vztahy vzniklé v tomto prostředí se ne vţdy podařilo řešit pomocí právě platného práva. Vše ale nelze dávat za vinu nedokonalému zákonu, ale také mimo jiné i špatné znalosti nebo aplikaci, případně obcházení práva. Částečným problémem trvajícího současného stavu s nevypořádanými majetkovými vztahy u letištních pozemků zůstávají problémy zděděné z doby před rokem 1989. Rekondice tohoto stavu zůstává nadále úkolem do budoucnosti. O pořádek ve vlastnictví pozemků a pozemkových vztazích, zvláště pak v případech provozování letiště na těchto pozemcích, musí být primárním zájmem soukromého vlastníka, provozovatele letiště (investora), ale i státu. Tam kde zákonodárce předkládá nedostatečnou právní úpravu je majetková a právní nejistota či pocit nespravedlnosti. Zde mám na mysli zejména nedostatečnou právní úpravu chránící stávající malá letiště a také institut věcného břemene provozování letiště. Chystaná změna stávající právní úpravy občanského práva s institutem stavby jako součást pozemku a institutem práva stavby zmiňovanými v této práci bude znamenat změny i pro provozovatele letišť.

36

Z dostupných údajů o předvídaném budoucím leteckém provozu lze vyčíst, ţe tento, by měl být v příštích 20-ti letech dvojnásobný,83 a to včetně tzv. létání pro vlastní potřebu, rekreačního létání, sportovního létání. Zde se podle mne otevře velký prostor pro novelizaci právních předpisů. Mám na mysli právo vnitrostátní, které bude v souladu s právem EU a které bude v obsahu nových předpisů při stanovování práv a povinností přiměřeně respektovat rozdílnou velikost letišť a potřeby uţivatelů vzdušného prostoru. Pouze příkladně mám na mysli předpisy o bezpečnosti letišť (povinnost zřídit plot kolem letiště). Úplným závěrem, úvaha nad souvislostí mezi letištěm a vzdušným prostorem. Z podstaty věci jistě ne kaţdý pozemek je vhodný pro vybudování letiště a zároveň je pouze omezené mnoţství pozemků vhodných či spíše v procesu územního plánování průchozích k vybudování a provozu letiště. Současně kaţdé letiště umístěné na takovém pozemku přináší svému okolí určitá omezení. Letiště je ale také „branou“ k vyuţívání vzdušnému prostoru a tento vzdušný prostor lze chápat jako společný majetek s právem kaţdého na jeho vyuţívání. Společným zájmem mnoha skupin osob je vyuţívat vzdušným prostor k účelům vojenským, hospodářským, přepravy osob nebo sportovnímu vyţití. Přístup k vzdušnému prostoru a létání by měl mít proto umoţněn kaţdý, kdo o to bude mít zájem, a to z jakéhokoli letiště. Příkladem z praxe, kdy tomu tak není, je areál zájmové skupiny osob aero a para létání organizovaných v občanském sdruţení. Sdruţení vybudovalo v bezprostředním sousedství veřejného letiště zázemí značné majetkové hodnoty, uţívání veřejného letiště jim ale nebylo povoleno.84 Snad také proto, ţe převáţil zájem provozovatele veřejného letiště, umístit na letištní pozemek v majetku kraje solární elektrárnu. Kruhem se tedy vracíme k jiţ výše popsanému v tomto závěru práce.85

83

Komise evropských společenství, Sdělení komise KOM(2007)869,

Program pro udržitelnou

budoucnost všeobecného letectví a letecké dopravy pro vlastní potřebu, v Bruselu 11.1.2008 dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0869:FIN:CS:PDF 84

Zápis z výroční členské schůze para odboru konané 19.2.2011 „…vedoucí letového provozu …

seznámil členy s novým nařízením Letiště-Tuřany, které s okamžitou platností zakazuje přistávání parašutistů na plochu Letiště Brno.“ dostupné z: http://www.parabrno.cz/zapisy.html 85

Kapitola 5. Závěr „právní vztahy vzniklé v tomto prostředí se ne vždy podařilo řešit pomocí právě

platného práva. Vše, ale nelze dávat za vinu nedokonalému zákonu ale také mimo jiné i špatné znalosti , nebo aplikaci případně obcházení práva. 37

Abstract

The thesis presents a summary of current applicable legal standards of the legal order, which regulate legal relationships to real estate at the operation and construction of an airport. At the very beginning, concepts, airport, aviation constructions and grounds are presented in aspect of the Act on civil aviation. The thesis continues with an explanation of a legal regulation of the construction, as understood in aspect of the administration law and civil law. This is followed by a categorization of airports, division of airport protection zones, and short information about relevant administrative authorities. In the final part of the first chapter there is a more extensive explanation of the airport ownership, and the institution of an easement on the airport operation. The second chapter is devoted to the problems of the airport construction. At the beginning, at the preparatory stage of the airport construction, the legal regulation of planning is referred to, and subsequently, also related institutes environmental law; processes of the effect on the environment,

as incorporated in Environmental Impact

Assessment, and Strategic Environmental Assessment. Then the following construction stage mentions the planning decision, building permission procedure, and building permit. The second chapter finishes with the legal regulation of remedy means for the acts of local planning. The thesis continues in the third chapter with the legal regulation of the airport operation, airport registration, and the airport operator. In the end of this chapter, a protection against illegal actions is treated. This chapter deals especially with the problems of preventing any trespassers´ access to the airport area and an administrative delinquency pursuant to civil aviation law. The fourth part of the thesis deals with the problems of legal regulation and the aspect of understanding the airport to be a publically useful construction, and of seeing public interest in the airport building. The subsequent restrictions for the real estate owners neighboring on the airport continue treating these problems, being included in the sub-chapter Neighbor relationships with an emphasis on the most molesting manifestations of the aeronautical activities, which are gas and noise emissions. At the end of the thesis, availability of literature is mentioned as concerned with the problems of the real estate relationship legal regulation at the airport construction and operation, and other sources applied in its elaboration. At the same time, also the development after 1989 is described with a view on the legal regulation being prepared. The thesis ends 38

with a brief contemplation over the theme of a free access to the air space, and it is supplemented with an example from a real life.

39

Seznam použitých zdrojů a literatury : ČAPEK, Jan, Civilní letectví ve světle práva, Lexis Nexis, 2005, 368 s., DUDOVÁ Jana, Pozemkové právo , KEY Publishing 2007, 170 s., HURDÍK , Jan a kolektiv, MU, 2 Občanské právo hmotné, interaktivní učebnice 2004 JANDERKA, Karel, Zákon o vyvlastnění, Linde, 2009, s.151, KLIKOVÁ, Alena a kolektiv, Stavební právo, 3. Aktualizované vydání, LP KŘEPELKA, Filip, SKŘIVÁNKOVÁ, Kateřina, Právo Evropské unie, MU,2007, 78s., MAREK, Karel, PRUCHA, Petr, České stavební právo v Evropském kontextu , MU, 2009, 451s. PEKÁREK, Milan et al. Pozemkové právo, Plzeň: Aleš Čeněk, 2010 . 331s. PEKÁREK, Milan, PRUCHOVÁ Ivana, DUDOVÁ Jana, a kolektiv, Právo ţivotního prostředí I.díl , MU Brno 2009, 324 s. PRUCHOVÁ Ivana, Právní regulace místní (a regionální) samosprávy : sborník z 4. letní mezinárodní konference/worshopu, Kroměříž, Právnická fakulta Masarykovy univerzity a Veřejný ochránce práv, 19.-20. června 2008. 1. vyd. Brno : Masarykova universita, 2008. SKULOVÁ, Soňa., et al., Správní právo procesní, vydavatelství Aleš Čeněk, 2008, 428 str., VEČEŘA Miloš, a kolektiv, Základy teorie práva, MU, 2008 106 str., Právní předpisy : Zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon č.2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví Vyhláška č.108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb. Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území Vyhláška 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Vyhláška č.104/97 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích 40

Zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí Vyhláška č. 26/2007, kterou se provádí zákon č. 265/92 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/2004 Sb., o převodu některého majetku Zákon č . 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č.17/1992 Sb., o ţivotním prostředí Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí Nařízení vlády 148 /2006 Sb., ze dne 15. března 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na ţivotní prostředí. Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na ţivotní prostředí. Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na ţivotní prostředí. Směrnice Rady 79/409 EHS, o ochraně volně ţijících ptáků, v evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech (Natura 2000) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č 1108/2009, Letecký předpis L14 , letiště Letecký předpis L14 H, heliporty Letecký předpis L16/I, ochrana ţivotního prostředí – hluk letadel Letecký předpis L16/II, ochrana ţivotního prostředí – emise letadlových motorů Letecký předpis L14OP, ochranná pásma leteckých pozemních zařízení Letecký předpis L17, ochrana mezinárodního letectví před protiprávními činy Zákon č. 69/2010 Sb. ze dne 1. prosince 2009 o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně Soudní rozhodnutí : Rozsudek NS ze dne 13. května 2003, sp. zn. 22 Cdo 737/2002 Rozsudek NSS č. j. 7 As 12/2010 – 65 Nález ÚS ze dne 22.března 2000, Pl.ÚS 19/99, 96/2000 Sb., N 43/17 SbNU 303

41

Internet: Návrh zákona odeslaný do připomínkového řízení (leden 2011): dostupné z : http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/navrh-zakona.html článek , Ministerstvo dopravy chce přispět k vyřešení sporů kolem pozemků na letištích a zefektivnění zákona o vyvlastnění dostupné z : www.mdcr.cz/cs/Media/Tiskove_zpravy/TZ_26_05_2009.htm BAUMRUKR Aleš, Aeronoviny, Pozemky českých letišť, článek, Hrůzný případ akvizice letiště dostupné z : http://aeronoviny.cz/category/pozemky-ceskych-letist/ HOJDA Pavel, Digitální knihovna PSČR dostupné z : http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/005schuz/s005056.htm Usnesení vlády České republiky ze dne 13. července 2005 č. 882 k dopravní politice České republiky pro léta 2005 – 2013, dostupné z : http://www.mdcr.cz/cs/Strategie/Dopravni_politika/Dopravni_politika.htm Stanovisko vlády 30/1 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č.49/1997 dostupné z : http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=30&CT1=1 Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a informací, GP205/09/P256 - Letecká doprava a její změny v ČR a v regionu střední Evropy (2009-2011, GA0/GP) dostupné z :http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=GP205/09/P256 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Politika Územního rozvoje ČR, dosupné z : http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/KoncepceStrategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky Publikovaná evidence letišť Úřadu pro civilní letectví., dostupné z: http://www.caa.cz/index.php?menu=208&mm=27&stranka=270 NAJMAN Marek, MD – odbor civilního letectví, prezentace, Ochrana civilního letectví před protiprávními činy 2010, dostupné z : http://www.aecr.cz/nehody-uvod ČAPEK Karel, HOLUB Jan, Plánovaná letecká dráha letiště Praha Ruzyně (RWY)-(veřejná prospěšnost, veřejný zájem) březen 2008 dostupné z : http://www.domsova.cz/stiznosti/5.pdf Komise evropských společenství, Sdělení komise KOM(2007)869, dostupné z : http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0869:FIN:CS:PDF

42