Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Právní vztahy k nemovitostem. Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

Ing. Hoduláková Petra

2012/2013

1

"Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Právní vztahy k nemovitostem při realizaci rodinného domu“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury."

Podpis autora práce …………………...

2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Judr. Janě Dudové, Ph.D. za přínosné rady a hlavně za trpělivost při zpracovávání práce. Dále pak bych ráda poděkovala věcným připomínkám Mgr. Romana Skopala a v neposlední řadě i celé své rodině, která za mnou po celou dobu studia stála a v kaţdé chvíli byla připravena pomoci.

3

Obsah Seznam pouţitých zkratek .......................................................................................................... 6 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Základní pojmy .................................................................................................................. 9

2

Změna účelové kategorizace ............................................................................................ 11

3

2.1

Změna zemědělské půdy na nezemědělskou ............................................................. 12

2.2

Odnětí pozemků plnění funkcí lesa ........................................................................... 13

Ohlášení stavby ................................................................................................................ 15 3.1

Obsah dokumentů při ohlášení stavby ....................................................................... 15

3.2

Souhlas....................................................................................................................... 17

3.3

Změna z reţimu ohlášení na stavební řízení .............................................................. 18

4

Územní rozhodnutí o umístění stavby .............................................................................. 19

5

Právní vztahy omezující dispozici s pozemkem .............................................................. 21

6

5.1

Věcné břemeno .......................................................................................................... 21

5.2

Zástavní právo ........................................................................................................... 22

5.3

Regulační plán ........................................................................................................... 22

Vyjádření dotčených orgánů ............................................................................................ 24 6.1

Odbor ţivotního prostředí .......................................................................................... 25

6.1.1

Vodoprávní úřad ................................................................................................. 26

6.1.2

Orgán veřejné správy v oblasti nakládání s odpady ........................................... 26

6.1.3

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu .................................................... 27

6.1.4

Orgán státní správy lesů ..................................................................................... 27

6.1.5

Orgán ochrany přírody a krajiny ........................................................................ 28

6.1.6

Orgán ochrany ovzduší....................................................................................... 28

6.1.7

Orgán státní památkové péče ............................................................................. 28

6.1.8

Shrnutí ţivotního prostředí ................................................................................. 29

6.2

Orgán státní správy na úseku poţární ochrany .......................................................... 29

4

6.3

Stavební úřad ............................................................................................................. 30

7

Práva a povinnosti stavebníka .......................................................................................... 31

8

Uţívání staveb .................................................................................................................. 32

9

8.1

Oznámení záměru o uţívání dokončené stavby ........................................................ 32

8.2

Uţívání dokončené stavby ......................................................................................... 32

8.3

Kolaudační souhlas .................................................................................................... 33

Závěr................................................................................................................................. 35

Resumé ..................................................................................................................................... 37 Pouţité zdroje ........................................................................................................................... 38 Seznam příloh ........................................................................................................................... 41

5

Seznam použitých zkratek

NSS

Nejvyšší správní soud

RD

Rodinný dům

SÚ

Stavební úřad

ÚP

Územní plán

ÚŘ

Územní řízení

KZ

Katastrální zákon

LZ

Lesní zákon

OSŘ

Občanský soudní řád

OZ

Občanský zákoník

SŘ

Správní řád

SZ

Stavební zákon

VZ

Vodní zákon

ZoO

Zákon o odpadech

ZoOO

Zákon o ochraně ovzduší

ZoOPK

Zákon o ochraně přírody a krajiny

ZoOZPF

Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

ZoPO

Zákon o poţární ochraně

ZoSPP

Zákon o státní památkové péči

ZoŢP

Zákon o ţivotním prostředí

6

Úvod Cílem mé bakalářské práce je popsat a analyzovat právní postup při realizaci rodinného domu o celkové zastavěné ploše do 150 m2, a to od „zelené louky“. Práce se bude zaměřovat na jednotlivé právní kroky před podáním ohlášení stavby stavebnímu úřadu spolu se ţádostí o územní rozhodnutí o umístění stavby, stejně tak na samotné ohlášení stavby a územní řízení, ale i následné uţívání dokončené stavby. V práci budou uvedeny také práva a povinnosti stavebníka před stavbou, během ní i po jejím ukončení. Pro doplnění práce uvedu i právní vztahy omezující dispozici s pozemkem. Celá práce bude podle platných právních předpisů, doplněna o judikaturu. Při psaní práce budu také pracovat s odbornou literaturou. V práci bude rozebrána změna účelové kategorizace, kde se budu věnovat pouze změnám vedoucím k realizaci stavby. Ostatní druhy změn půdy záměrně, z důvodu nesouvislosti s tématem bakalářské práce, vynechám. Bude zde objasněno, co se rozumí pojmem účelová kategorizace pozemků, rozlišeny půdy zemědělské od nezemědělských, vymezeny základní právní prameny, zápis do katastru nemovitostí. U jednoduchých staveb pro bydlení, které jsou na zastavěné ploše do 150 m2, s jedním podzemním podlaţím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlaţími a podkrovím, je dostačující ohlášení stavby stavebnímu úřadu. Přes vymezení ale můţe v některých případech přejít ohlášení do reţimu stavebního řízení. Přesto se budu ve své práci, z důvodu obsáhlosti stavebního řízení, věnovat pouze ohlášení stavby. Stavební úřad můţe vést souběţně i územní řízení o umístění stavby, které bude rozebráno v kapitole následující. Jak pro ohlášení stavby, tak pro územní řízení, je potřeba získat závazná stanoviska dotčených orgánů, které se vyjadřují k předloţené projektové dokumentaci. Stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Mezi dotčené orgány, které budou v práci uvedeny, patří: Odbor ţivotního prostředí (Vodoprávní úřad, Orgán veřejné správy v oblasti nakládání s odpady, Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, Orgán státní správy lesů, Orgán ochrany přírody a krajiny, Orgán ochrany ovzduší, Orgán státní památkové péče), Orgán státní správy na úseku poţární ochrany, Stavební úřad. Pro oţivení bakalářské práce se budu věnovat i právním vztahům omezující dispozici s pozemkem. Rozeberu věcná břemena, zástavní právo a regulační plán, který omezuje

7

dispozici s pozemkem ze strany obce nebo kraje. Všechny tři případy doplním i jednotlivými rozhodnutími Nejvyššího správního soudu. Ne kaţdý stavebník zná svá práva a povinnosti před zahájením stavby, během stavby a po ukončení stavby. Přitom některá jsou zásadní a při jejich nedodrţení hrozí stavebníkovi sankce. Jednotlivým povinnostem se budu věnovat v samostatné kapitole. Je-li stavba rodinného domu dokončena zcela nebo jen z části, ale je schopná samostatného uţívání, můţe stavebník podat oznámení o záměru uţívat stavbu nebo zaţádat o kolaudační souhlas. Při vzniku nové budovy se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, v některých případech i číslo orientační. Zákonný způsob, jak začít uţívat dokončenou stavbu, popíši v závěrečné kapitole. Při psaní bakalářské práce budu vycházet z praktického příkladu stavby rodinného domu, splňujícího institut ohlášení stavby, v katastrálním území Hostěnice v okrese Brno – venkov, z pohledu stavebníka. Základním právním předpisem při zpracovávání bakalářské práce bude zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, na který bude navazovat nejčastěji zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Práce je zpracována podle platné právní úpravy k datu 24.6.2013.

8

1 Základní pojmy Změna v území – § 2 odst. 1 písm. a) SZ: „Změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb a jejich změn.“1 Jednoduché stavby – V novém stavebním zákonu nejsou přímo definovány. Jsou však uvedeny v kontextu ohlášení § 104 SZ jako „Jednoduché stavby, terénní úpravy a udrţovací práce vyţadující ohlášení“. Rodinný dům, jako jednoduchá stavba, je pak stavba pro bydlení, která má zastavěnou plochu do 150 m2, jedno podzemní podlaţí do hloubky max. 3 m a nejvýše dvě nadzemní podlaţí a podkroví.2 Pozemek – § 27 písm. a) KZ: „Část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků.“3 Stavební pozemek – § 2 odst. 1 písm. b) SZ: „Pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem.“4 Zastavěný stavební pozemek – § 2 odst. 1 písm. c) SZ: „Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.“5 Zastavitelná plocha – § 2 odst. 1 písm. j) SZ: „Plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.“6 Kolaudační souhlas – doklad o povoleném uţívání stavby Stavebník – § 2 odst. 2 písm. c) SZ: „Osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního

1

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“ nebo „SZ“), ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné znění. SAGIT. [cit. 17.5.2013]. 2 § 104 odst. 1 písm. a) Stavební zákon 3 Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“ nebo „KZ“). In: Úplné znění. SAGIT [cit. 15.5.2013]. 4 stavební zákon [cit. 17.5.2013]. 5 Stavební zákon [cit. 15.5.2013]. 6 Stavební zákon [cit. 15.5.2013].

9

podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.“7 Stavební podnikatel – § 2 odst. 2 písm. b) SZ: „Osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů.“8 Smlouva o dílo – smlouva mezi zhotovitelem a objednatelem.9 Objednatel – osoba, která si u zhotovitele objedná stavbu RD Stavební dozor – § 2 odst. 2 písm. d) SZ: „Odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe.“10 Parcela – § 27 písm. b) KZ: „Pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem.“11 Stavební parcela – § 27 písm. c) KZ: „Pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří.“12 Krajinný ráz – § 12 odst. 1 ZoOPK: „Zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chrání před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.“13 Proces EIA – posouzení vlivů na ţivotní prostředí Dotčený orgán - § 136 odst. 1 SŘ: „Dotčenými orgány jsou a) Orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, b) Správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska14 nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu.“15

7

Stavební zákon [cit. 15.5.2013]. Stavební zákon [cit. 15.5.2013]. 9 § 631 a následující Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“), ve znění pozdějších předpisů 10 Stavební zákon [cit. 17.5.2013]. 11 Katastrální zákon [cit. 17.5.2013]. 12 Katastrální zákon [cit. 17.5.2013]. 13 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“ nebo „ZoOPK“). In: Úplné znění. SAGIT [cit. 17.5.2013]. 8

10

2 Změna účelové kategorizace V této kapitole se věnuji změně účelové kategorizace půdy na nezemědělskou, která bude určena k zastavění. Ostatní změny účelové kategorizace, vzhledem k tématu práce, záměrně neuvádím. Základními prameny právní úpravy účelové kategorizace pozemků je zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ZPF“ nebo ZoOZPF“), zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (dále jen „katastrální zákon“ nebo „KZ“), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účelovou kategorizací se rozumí třídění pozemků půdního fondu České republiky podle způsobu jejich hospodářského a jiného společenského vyuţití. Pozemky se zde označují jako druhy a jejich vymezení je uvedeno v příloze k vyhlášce č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění vyhlášky č. 164/2009 Sb. (dále jen „katastrální vyhláška“ nebo „KZ“). Samotné členění pozemků je uvedeno v katastrálním zákoně. Zemědělský půdní fond je tvořen zemědělskou půdou, půdou dočasně neobdělávanou, dále pak rybníky (s chovem ryb nebo vodní drůbeţe), nezemědělskou půdou potřebnou k zajišťování zemědělské výroby (např. polní cesty, pozemky se zařízením důleţitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrţe, odvodňovací příkopy), hráze slouţící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. Mezi zemědělskou půdu patří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty. Půdou dočasně neobdělávanou se rozumí půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.16

14

§ 149 SŘ: „Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány.“ [cit. 17.5.2013]. 15 § 136 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“ nebo „SŘ“). In: Úplné znění. SAGIT. 16 § 1 zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ZPF“ nebo „ZoOZPF“). In: Úplné znění. SAGIT.

11

Mezi nezemědělskou půdu patří lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Do katastru nemovitostí se zapisuje změna účelové kategorizace jako „jiného údaje“ na základě17: a) Ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného. Doloţeno musí být rozhodnutí nebo souhlas vydaný příslušným státním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je-li takové rozhodnutí nebo souhlas vyţadován b) Rozhodnutí, souhlasu nebo oznámení vydaného příslušným státním orgánem dle zvláštního právního předpisu. Zároveň je stanovena státnímu orgánu povinnost zaslat rozhodnutí, souhlas nebo oznámení k zápisu do katastru katastrálního úřadu.

2.1 Změna zemědělské půdy na nezemědělskou Pro vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je potřeba souhlasu orgánu ochrany ZPF, který je nezbytný k vydání rozhodnutí podle stavebního zákona. Výjimku tvoří případy uvedené v § 9 odst. 2 zákona o ochraně ZPF.18 Půdu je moţné odejmout trvale nebo dočasně. Dočasně se půda odejímá jen v případě, ţe po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do ZPF.19 Ţádost o odnětí půdy ze ZPF podává ţadatel, tedy ten, v jehoţ zájmu má k odnětí dojít.20 V ţádosti se uvádí účel zamýšleného odnětí a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany ZPF, ţivotního prostředí (dále „ŢP“) a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. § 9 odst. 5 ZoOZPF: „K žádosti se připojí: a) Údaje katastru nemovitostí o pozemcích, které jsou navrhovány k odnětí ze ZPF, výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence

17

§ 6 katastrální zákon § 9 odst. 2 zákona o ochraně ZPF 19 § 9 odst. 3 zákona o ochraně ZPF 20 § 9 odst. 4 zákona o ochraně ZPF 18

12

b) Výpis z katastru nemovitostí s vyznačením vlastnických, popř. uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům c) Vyjádření vlastníků dotčených pozemků, popř. jejich nájemců k navrhovanému odnětí d) Výpočet odvodů za odnětí půdy ze ZPF, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nepředepisují e) Plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do ZPF nebo rekultivována zalesněním či zřízením vodní plochy f) Předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití Orgán ochrany ZPF může v nezbytných případech požadovat předložení dalších dokladů potřebných k posouzení žádosti.“ Orgán ochrany ZPF vydá po posouzení ţádosti a její přílohy souhlas nebo záměr zamítne. Souhlas je pak závaznou součástí rozhodnutí, která bude ve věci vydána podle stavebního zákona. Za vydání souhlasu k odnětí půdy ze ZPF je povinen ţadatel zaplatit odvod, je-li odnímána zemědělská půda nebo půda dočasně neobdělávaná, mimo výjimky uvedené v zákoně o ochraně ZPF. Jednotlivé odvody jsou splatné do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, popř. u odvodů placených kaţdoročně, je jejich splatnost nejpozději do konce kaţdého kalendářního roku, v němţ odnětí trvá.21

2.2 Odnětí pozemků plnění funkcí lesa Odnětí pozemků plnících funkci lesa znamená uvolnění těchto pozemků pro jiné vyuţití, a to trvale nebo dočasně.22 Podmínky, které musí pozemky splnit, aby mohly být povaţovány za pozemky určené k funkci lesa, jsou uvedeny v §3 LZ. Zajímavý pohled na věc je v Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 94/2008-44. Zde se ţalobce domáhá posouzení skutečného stavu druhu pozemku, kdy podle něj neplní pozemek funkci lesa (nesplňuje podmínky uvedené v § 3 LZ), nicméně v katastru nemovitostí, podle kterého vycházel ţalovaný Krajský úřad Jihomoravského kraje, je jako pozemek plnící funkci lesa uveden. 21

§ 12 odst. 1 a 2 zákon o ochraně ZPF [cit. 10.6.2013]. § 15 odst. 1 zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen „lesní zákon“ nebo „LZ“), ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné znění. SAGIT. 22

13

„Lesní zákon tedy definuje pozemek určený k plnění funkcí lesa materiálně. Takový pozemek musí fakticky naplňovat znaky lesního pozemku či jiného pozemku ve smyslu § 3 odst.1 písm. a) nebo b) lesního zákona. Skutečnost, že daný pozemek je v katastru nemovitostí formálně veden jako pozemek lesní, resp. jako pozemek určený k plnění funkcí lesa, nemůže tedy být v dané otázce rozhodující. Nelze totiž vyloučit situaci, kdy pozemek je v katastru nemovitostí veden chybně jako pozemek určený k plnění funkcí lesa, přestože fakticky již znaky pozemku určeného k plnění funkcí lesa ve smyslu příslušných ustanovení lesního zákona nenaplňuje. Při zachování předpokladu analogie s vymezením zemědělského půdního fondu zde Nejvyšší správní soud odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 10.11.1995, č. j. 6A 905/94, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sv. 11, ročník 1998, s. 351, ve kterém Vrchní soud v Praze dospěl k závěru, že není-li pozemek zemědělsky obhospodařován a ani v budoucnu tomu tak nemá být (tj. chybí materiální znak podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který musí být naplněn, aby konkrétní pozemek mohl být kvalifikován jako součást zemědělského půdního fondu – pozn. NSS), nejde o součást zemědělského půdního fondu, byť i pozemek dosud byl v rozporu s faktickým stavem v katastru nemovitostí formálně veden v některé z kategorií zemědělské půdy.“ 23 Nejvyšší správní soud otázku uzavřel s tím, ţe příslušné správní orgány se budou muset v dalším řízení zabývat otázkou, zda jsou opravdu předmětné pozemky ve smyslu § 3 LZ. Pro posouzení této otázky doporučil vyjít z dostatečně zjištěného faktického stavu konkrétních pozemků, k čemuţ má poslouţit nejen předloţené listinné důkazy, ale především šetření (ohledání) na místě, popř. další důkazní prostředky. § 15 odst. 1 LZ: „Odnětí pro nové stavby pro rekreaci na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací. V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určení.“24 Je-li potřeba stavební povolení nebo jiné rozhodnutí podle zvláštních předpisů k dalšímu vyuţití lesních pozemků odňatých plnění funkcí lesa nebo lesních pozemků, jejichţ plnění funkcí lesa je omezeno, pak nesmí začít jejich odlesňování dříve, neţ toto rozhodnutí nabude právní moci.25

23

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 94/2008-44 [cit. 27.6.2013]. Lesní zákon [cit. 10.6.2013]. 25 § 16 odst. 3 lesní zákon 24

14

3 Ohlášení stavby Před začátkem stavby je třeba zaţádat stavební úřad o souhlas dle stavebního zákona. Zde jsou ţádosti rozděleny do dvou druhů – stavební povolení a ohlášení. Právní úprava, v části čtvrté stavebního řádu obsahuje, jaké stavby, terénní úpravy, zařízení a udrţovací práce spadají do jednotlivých kategorií, popř. které jsou z ohlášení nebo povolení stavby zcela osvobozeny26. U jednoduchých staveb pro bydlení, které jsou na zastavěné ploše do 150 m2, s jedním podzemním podlaţím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlaţími a podkrovím27, je dostačující ohlášení stavebnímu úřadu. V některých případech ale můţe i stavba uvedeného vymezeného rozsahu přejít do reţimu stavebního řízení. Přesto nebude stavební řízení v této práci z důvodu obsáhlosti rozebráno.

3.1 Obsah dokumentů při ohlášení stavby Základní parametry, které musí ohlášení rodinného domu obsahovat, uvedené ve stavebním zákoně28: 1) Identifikační údaje o stavebníkovi 2) Identifikační údaje o pozemku 3) Údaje o ohlašovaném stavebním záměru 4) Rozsah stavebního záměru 5) Účel stavebního záměru 6) Způsob a doba provádění 7) Zda je třeba pouţít sousední nemovitost (jestliţe ano, pak je třeba dodat souhlas majitele této nemovitosti) K ohlášení je třeba připojit29 1) Pokud není moţné informaci ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, pak se předkládá doklad o vlastnickém právu nebo právu zaloţeném smlouvou provést

26

§ 103 odst. 1 stavební zákon § 104 odst. 1 písm. a) stavební zákon 28 § 105 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon 29 § 105 odst. 1 stavební zákon 27

15

stavební záměr anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo k stavbě, na kterých má být poţadovaný záměr uskutečněn 2) Pokud doklad nevydal SÚ, který je příslušný k povolení stavby, pak je třeba územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu, které územní rozhodnutí nahrazuje anebo územní souhlas 3) Pokud jsou vyţadována zvláštním právním předpisem, pak je třeba předloţit souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů (např. dle lesního zákona, vodního zákona, zákona ochraně ovzduší, …) 4) Jednotlivá stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k moţnosti i způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem 5) 2 – 4 projektové dokumentace a. 2 projektové dokumentace – pokud je obecní úřad obce, jejíhoţ území se stavební záměr dotýká, stavebním úřadem b. 3 projektové dokumentace – pokud není obecní úřad obce, jejíhoţ území s/e stavební záměr dotýká, stavebním úřadem c. 4 projektové dokumentace – pokud stavebník není vlastníkem stavby 6) Souhlas s navrhovaným záměrem (musí být vyznačen na situačním výkresu) od všech osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemeni k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn. Projektová dokumentace musí obsahovat následující dokumenty uvedené v § 105 odst. 2 SZ: „a) Průvodní zprávu b) Souhrnnou technickou zprávu c) Situaci stavby d) Dokladovou část e) Zásady organizace výstavby f) Dokumentaci objektů.“30

30

Stavební zákon [cit. 10.5.2013].

16

3.2 Souhlas Souhlas s provedením ohlášené stavby je rozhodnutím ve smyslu části druhé správního řádu a zakládá práva a povinnosti, neboť jen na jeho základě je moţné realizovat stavbu. Souhlasem se nabývá právo na umístění a na provedení stavby. Podle ustanovení § 192 SZ a § 9 SŘ je nutné při vydání souhlasu dodrţet postup podle části druhé a třetí SŘ. Souhlas stavebního úřadu se řídí § 106 SZ. Jestliţe je ohlášení stavby rodinného domu úplné a stavební záměr je v souladu s veškerými obecnými poţadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky, popř. rozhodnutími dotčených orgánů, s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem, pak vydá stavební úřad souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne podání ohlášení. Souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru obsahuje: 1) Identifikační údaje o stavebníkovi, 2) Popis druhu a účelu stavebního záměru, 3) Dobu trvání u dočasné stavby, 4) Identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichţ má být stavební záměr uskutečněn. Právních účinků nabývá souhlas dnem, kdy je doručen stavebníkovi. Souhlas je třeba doručit: 1) Stavebníkovi 2) Vlastníku stavby (pokud není stavebníkem) 3) Osobám, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn 4) Místně příslušnému obecnímu úřadu (pokud se nejedná o stavební úřad) Platnost souhlasu, ve smyslu stavebního zákona, je dva roky ode dne jeho vydání a jeho platnost není moţné prodlouţit. Ohlášení nepozbývá platnosti v případě, kdyţ se s prováděním ohlášeného stavebního záměru začalo v době platnosti. Stavebník má právo, před započetím stavby, od stavebního záměru upustit. V tomto případě je potřeba předat sdělení o ukončení záměru stavebnímu úřadu.

17

3.3 Změna z režimu ohlášení na stavební řízení V případě, ţe ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, rozhodne usnesením stavební úřad o provedení stavebního řízení. Usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a není moţné se proti němu, dle § 107 stavebního zákona, odvolat. Stavební řízení se zahajuje dnem podání ohlášení a podané ohlášení se od okamţiku změny na stavební řízení povaţuje za ţádost o stavební povolení. Jestliţe je potřeba, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění ţádosti, maximálně však v rozsahu jako k ţádosti o stavební povolení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běţet od právní moci usnesení o provedení stavebního řízení.

18

4 Územní rozhodnutí o umístění stavby Podle platné právní úpravy je moţné umístit stavbu nebo zařízení jen na základě územního rozhodnutí, nebo územního souhlasu. Územní rozhodnutí o umístění stavby spadá ve stavebním zákoně do části třetí, hlavy třetí, nástrojů územního plánování. Dle § 79 odst. 2 SZ nevyţadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas například stavby do 25 m2, výšky pěti metrů, podsklepená nevýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu; opěrné zdi do 1 m nehraničící s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím; stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2 zastavěné plochy a do výšky 5 m; a další. Rozhodnutí o umístění stavby, stejně tak územní souhlas nevyţadují stavební úpravy ani udrţovací práce. Dále pak územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96 SZ nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a SZ. Územní rozhodnutí o umístění stavby dle § 79 odst. 1 SZ: 1) Vymezuje stavební pozemek, 2) Umisťuje navrhovanou stavbu, 3) Stanovuje druh a účel stavby, 4) Stanovuje podmínky pro umístnění stavby, 5) Stanovuje podmínky pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu K ţádosti o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení, je třeba připojit31: 1) Doklad prokazující vlastnické právo ţadatele nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být poţadovaný záměr uskutečněn. Doklady se připojují, není-li moţné práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem. 2) Souhlas účastníků řízení, která mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, které jsou předmětem ÚŘ. Souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.

31

Viz příloha bakalářské práce „Ţádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby“

19

3) Souhlasy účastníků řízení, kteří mají společnou hranici s těmito pozemky. Souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu. 4) Plná moc v případě zastupování, není-li udělena plná moc pro více řízení nebo plná moc do protokolu. 5) Seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemkům nebo stavbám, na kterých se stavba popř. změna stavby umisťuje. 6) Celková situace v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením stavebního pozemku, poţadovaného umístění nebo změny stavby, s vyznačením vazeb a účinků na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb. 7) Je-li liniová stavba delší neţ 1 000 m, pak se doklad uvedený v bodě 5) doplní o zákres stavby na mapovém podkladě v měřítku 1:10 000 aţ 1:50 000. 8) Dokumentace uvedená v příloze č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o: a. Závazná stanoviska dotčených orgánů popř. jejich rozhodnutí opatřená doloţkou právní moci nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, umístěním stavby dotčeny b. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k moţnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, popř. vyznačená na situačním výkresu 9) Smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo plánovací smlouva, jestliţe vyţaduje záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury 10) Výrobek, který plní funkci stavby, je třeba doloţit doklad podle zvláštního právního předpisu prokazujícího shodu jeho vlastností s poţadavky na stavby podle § 156 SZ nebo technickou dokumentaci výrobce nebo dovozce, popř. další doklad, z něhoţ je moţné ověřit dodrţení poţadavků stavby. 11) Stanovisko orgánu ochrany přírody dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který tento orgán vyloučil významný vliv na územní evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti; sdělení příslušného úřadu, ţe stavba nebo její změna, která je podlimitním záměrem, nepodléhá zjišťovacímu řízení

20

5 Právní vztahy omezující dispozici s pozemkem Pozemky mohou mít mnoho právních omezení pro výstavbu. Jednat se můţe například o práva třetích osob, které mohou váznout na pozemcích nebo omezení stanovené pomocí regulačního plánu. Mezi práva třetích osob je moţné zařadit věcné břemeno, nájem, výpůjčku, zástavní právo. Uvedeny budou pouze z práv třetích osob věcná břemena a zástavní právo a rozebráno omezení plynoucí z obce nebo kraje, regulační plán. Kapitola je v bakalářské práci zařazena pouze pro její oţivení, téma uvádím jen rámcově a v textu nepůjdu do podrobností.

5.1 Věcné břemeno Na pozemku, který je určen pro stavbu, můţe váznout tzv. věcné břemeno, které se můţe vázat buď k osobě (in personam) nebo k věci (in rem). V § 151n odst. 1 je uvedena zákonná dikce věcného břemene: „Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.“

32

Věcná břemena vznikají mimo jiné i na základě rozhodnutí příslušného

orgánu nebo ze zákona. K nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu je nutný vklad do katastru nemovitostí. Naopak zaniknout mohou na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo k pozemku nebo stavbě je moţné odejmout nebo omezit také z důvodu vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné uţívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě.33 Prakticky v aplikační praxi se můţeme u pozemků setkat s věcným břemenem přechodu a přejezdu. Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti tak přecházejí s vlastnictvím na nabyvatele. Zřízeno můţe být například na základě zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a to s návazností stavby příjezdové silnice k novým pozemkům, které mají být zastavěny. V rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27.04.2009, čj. Konf 126/2008 – 15, se řešilo oprávnění vyvlastňovacího úřadu o zřízení věcného břemene podle § 147 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, pokud jiţ bylo s výkonem oprávnění specifikovaným v § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o 32 33

Občanský zákoník [cit. 2.6.2013]. § 170 odst. 2 stavební zákon

21

změně dalších zákonů, započato. V této situaci je o zřízení věcného břemene oprávněn rozhodnout pouze soud v občanském soudním řízení.34

5.2 Zástavní právo Zástavní právo plní zajišťovací funkci, a to od okamţiku svého vzniku do svého splnění. V případě, ţe není závazek splněn, poskytuje zástavní právo moţnost uspokojení nesplacené pohledávky přímo z prodeje zástavy. Tím se splní uhrazovací funkce závazku. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy.35 Zástavní právo k nemovitým věcem ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.36 V § 164 občanského zákoníku je upraveno, ţe zástavní právo působí vůči kaţdému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, souboru věcí a bytu nebo nebytového prostoru ve vlastnictví, nestanoví-li zákon jinak (například prodej v rámci exekuce, konkursní řízení). Stejně tak platí, pokud jde o kaţdého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o kaţdého oprávněného ze zastaveného jiného majetkového práva. Zřízení zástavního práva můţe být písemnou smlouvou (zástavní právo smluvní), schválenou dědickou dohodou nebo ze zákona (daňové zástavní právo37, zástavní právo soudcovské38). Vznikne-li zástavní právo ze zákona, rozhodnutím správního orgánu nebo soudu, pak se do katastru nemovitostí zapisují v souladu s § 7 katastrálního zákona, zápisem. V případě písemné smlouvy a děděním vzniká dle § 2 odst. 3 katastrálního zákona, vkladem.

5.3 Regulační plán Pomocí regulačního plánu můţe obecní úřad stanovit podrobné podmínky pro vyuţití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého ţivotního prostředí. Regulační plán je závazný pro

34

rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27.04.2009, čj. Konf 126/2008–15. FIALA, J., HURDÍK, J., DOBEŠOVÁ, L., RONOVSKÁ, K. Občanské právo hmotné Multimediální učební text. 3. aktualizované vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 92 s. ISBN 978-80-210-5361-8. 36 §157 odst. 1 občanský zákoník 37 § 170 zákon č. 280/2009 Sb, daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 38 § 338a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 35

22

rozhodování v území. Regulační plán, který je vydaný krajem, je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi.39 Dle § 62 odst. 1 SZ: „Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření obecné povahy podle správního řádu.“40 Postup při vydávání opatření obecné povahy je obecně vymezen zejména v části sedmé správního řádu. Regulační plán můţe ovlivnit stavbu například stanovením uliční čáry, řazením objektů, výškou budov, tvarem střechy, měřítkem stavby. Nejvyšší správní soud rozhodl v rozsudku ze dne 28. srpna 2012, sp. zn. 1 Ao 1/2010-247 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – změny územního plánu obce Kamenice a zrušil tak část regulativ stanovující pravidla v záplavové zóně, které shledal jako zásah do práva na vlastnictví a práva na podnikání. Díky podobným rozhodnutím soudu je více neţ jisté, ţe obecní ani krajské úřady nemají veškerou moc řídit pomocí regulačního plánu změny týkající se staveb v jejich území.

39 40

§ 61odst. 1 a 2 stavební zákon Stavební zákon [cit. 7.6.2013].

23

6 Vyjádření dotčených orgánů Nyní se budu věnovat jednotlivým dotčeným orgánům, které se vyjadřují k projektové dokumentaci podle platné právní úpravy. Podle konkrétního případu stavby je potřeba obdrţet souhlasná stanoviska od různých dotčených orgánů. V § 86 odst. 2 písm. b) SZ je zákonem vyţadováno, aby ţadatel o územní rozhodnutí k ţádosti připojil mimo jiné závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Stejně tak mají být závazná stanoviska připojena k ohlášení stavby podle § 105 odst. 1 písm. c). Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. října 2008, je závazné stanovisko, ať uţ souhlasné nebo nesouhlasné, vydané dotčeným orgánem, správním rozhodnutím a podléhá tudíţ samostatnému přezkumu ve správním soudnictví. Tím se rozumí, ţe nespokojený subjekt se můţe soudit jiţ ve věci závazného stanoviska a nečekat aţ na konečné rozhodnutí (např. stavební povolení, územní rozhodnutí apod.).41 Stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. § 4 odst. 2 SZ: „Dotčené orgány vydávají a) Závazná stanoviska pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu b) Stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy podle stavebního zákona.“42 Dotčené orgány jsou vázány svými předchozími stanovisky nebo závaznými stanovisky. Navazující stanoviska nebo závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téţe věci uplatňovat jen na základě nově zjištěných a doloţených skutečností, které nebylo moţno uplatnit dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon stavebního úřadu podle stavebního zákona, jinak k nim není přihlíţeno.43

41

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. října 2008, sp.zn. 6 As 7/2005. Stavební zákon [cit. 6.6.2013]. 43 § 4 odst. 4 stavební zákon 42

24

6.1 Odbor životního prostředí § 9 ZoŢP: „Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku.“44 Z hlediska vlivu uvaţovaného záměru na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí je potřeba vyjádření k dokumentaci několika úřadů. Z tohoto důvodu se pro účel ţádosti o zjednodušené územní řízení podává komplexní ţádost45, ke které je třeba přiloţit následující dokumenty k posouzení: 1) kopie katastrální mapy se zákresem navrhovaného záměru 2) stanovisko správce povodí, pokud se akce dotýká vodohospodářských zájmů 3) technický způsob napojení na inţenýrské sítě, způsob a místo likvidace odpadních vod a orientační mnoţství odebíraných a vypouštěných vod, včetně rozsahu znečištění vypouštěných vod 4) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie, pokud dojde k zasakování dešťových či odpadních vod nebo ke stavbě nové studny 5) způsob vytápění (popis, jmenovitý tepelný příkon), způsob odvodu spalin, připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění (ano/ne) 6) orientační mnoţství a druh vznikajícího odpadu a zamýšlený způsob jeho zpracování nebo likvidace 7) vyjádření vlastníků pozemku, pokud jím není ţadatel nebo i vlastníků sousedních pozemků v případě umístění stavby v ochranném pásmu lesa, tj. do 50 m od pozemků určených k plnění funkce lesa 8) pokud dojde k dočasnému nebo trvalému záboru pozemků určených k plnění funkce lesa nebo zemědělského půdního fondu, je třeba uvést rozsah a délku záboru a případné omezení ve vyuţívání těchto pozemků 9) při změně druhu pozemku uvést důvod změny 10) informace o tom, zda dojde ke kácení dřevin mimo les a v jakém rozsahu

44

Zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí (dále jen „Zákon o ţivotním prostředí“ nebo „ZoŢP“), ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné znění. Sagit [cit. 6.6.2013]. 45 Viz příloha bakalářské práce

25

Vyjádření z odboru ţivotního prostředí je komplexní, rozdělené do jednotlivých bodů dle sloţek ţivotního prostředí. Kaţdá sloţka vydává vyjádření v rozsahu své věcné příslušnosti46.

6.1.1

Vodoprávní úřad

Vodoprávní úřad se řídí zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách (dále jen „vodní zákon“ nebo „VZ“). Zde podle ustanovení § 18 podá vyjádření k zamýšlené stavbě tomu, kdo hodlá umístit stavbu, pokud takový záměr můţe ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo mnoţství povrchových nebo podzemních vod. Vyjádřením je zjištěno, zda je záměr podle vodního zákona moţný, popřípadě za jakých podmínek. Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle vodního zákona.47

6.1.2

Orgán veřejné správy v oblasti nakládání s odpady

Dalším orgánem vyjadřující se k dokumentaci je orgán, vykonávající státní správu v oblasti nakládání s odpady, a to dle § 79 odst. 4 písm. b) zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“ nebo „ZoO“). Odpady, které vzniknou při realizaci stavby, musí být vyuţity nebo zneškodněny v souladu s uvedeným zákonem, doklady pak mají být předloţeny při kolaudaci. Zařazení odpadů má být dle postupu uvedeného v ustanovení § 2 a § 3 vyhlášky č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů. Zemina a jiný přírodní materiál, vytěţený během stavebních činností, je moţné vyuţít v případě, kdy je prokázáno, ţe bude pouţit v přirozeném stavu v místě stavby a ţe jejím pouţitím nepoškodí nebo neohrozí ţivotní prostředí nebo lidské zdraví. Jestliţe je zemina pouţita v jiných stavbách či na jiných pozemcích, je potřeba doloţit rozbor dle přílohy č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládku a jejich vyuţívání na povrchu terénu a změny vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, z kterého bude patrno, ţe jsou splněny stanovené limity. Rozbor bude doloţen u kolaudace. 46

Správní orgány jsou věcně příslušné jednat a rozhodovat ve věcech, které jim byly svěřeny zákonem nebo na základě zákona. Viz § 10 správní řád 47 § 18 odst. 3 vodní zákon

26

U odpadů se upřednostňuje jejich vyuţití před odstraněním, a to v souladu s plánem odpadového hospodářství České republiky.

6.1.3 Orgán

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu ochrany

zemědělského

půdního

fondu

rozhoduje

na

základě

zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, o odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely. Rozhodnutí orgánu ochrany ZPF je, mimo výjimky, potřeba pro stavební úřad při stavebním řízení. Problematice změny účelové kategorizace se podrobně věnuji v kapitole č. 2 Změna účelové kategorizace. Velmi často se stává, ţe přes několikaletou „novou zástavbu“ není změněn územní plán (dále jen „ÚP“) obce. Tím pádem bývají pozemky v zastavitelném území obce a nikoliv v zastavěném území. Z uvedeného důvodu se na tyto pozemky nevztahuje ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, kde se uvádí „souhlasu orgánu ZPF není třeba, má-li být ze ZPF odňata půda na pozemcích, které jsou určeny pro stavby pro bydlení v zastavěném území“ a stavebníci tak musí ţádat o vyjmutí půdy ze ZPF. Podle § 11 odst. 6 zákona o ochraně ZPF neplatí stavebník odvod za trvalé odnětí půdy.48

6.1.4

Orgán státní správy lesů

Odbor ţivotního prostředí se také vyjadřuje k pozemkům, které jsou určené k plnění funkcí lesa dle lesního zákona. Více v kapitole Odnětí pozemků plnění funkcí lesa. U staveb, které se nalézají v ochranném pásmu lesa, je dotčeným orgánem v souladu s § 14 odst. 2 lesního zákona i orgán státní správy lesů. V tomto ustanovení platí, ţe pokud se dotýkají řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných lesním zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který můţe svůj souhlas udělit pouze na základě splnění podmínek. Uvedeného souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.

48

§11 odst. 6 ZoOZPF: „Odvody za trvalé odnětí půdy se nepředepíší též v případech odnětí pro stavby pro bydlení v zastavitelných plochách vymezených územním plánem nebo zásadami územního rozvoje.“ [cit. 10.6.2013]

27

Podle rozsudku NSS ze dne 01.06.2011, čj. 1 As 6/2011 – 347: „Souhlas orgánu státní správy lesů s dotčením pozemků v ochranném pásmu lesa (§ 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích) je nezbytným podkladem stavebního řízení, v němž mohou být dotčeny zájmy chráněné zákonem o lesích. Nestačí, byl-li souhlas udělen již pro účely územního řízení.“49

6.1.5

Orgán ochrany přírody a krajiny

Orgán ochrany přírody a krajiny vydává souhlas k umístění a povolení staveb a k jiným činnostem, které by mohly sníţit nebo změnit krajinný ráz50. Pro umisťování a povolování staveb i dalším činnostem, které by mohly sníţit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody51. Orgán ochrany přírody a krajiny vydávají závazná stanoviska k zásahům do registrovaných krajinných prvků, které jsou chráněny před poškozováním a ničením. Těmito zásahy se myslí zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků a další. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví Ministerstvo ţivotního prostředí obecně závazným právním předpisem.52

6.1.6

Orgán ochrany ovzduší

Na základě ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZoOO“), musí být vydáno odborem ŢP závazné stanovisko z hlediska ochrany ovzduší. Odbor ţivotního prostředí se nejčastěji u rodinných domů vyjadřuje k moţnosti umístění krbové vloţky do domu, a to podle § 2 odst. e) zákona o ochraně ovzduší.

6.1.7

Orgán státní památkové péče

Orgán státní památkové péče je vymezen v části čtvrté zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.), ve znění pozdějších předpisů.

49

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 01.06.2011, čj. 1 As 6/2011–347. [cit. 26.6.2013]. § 77 odst. 1 písm. j) zákon o ochraně přírody a krajiny 51 § 12 odst. 2 zákon o ochraně přírody a krajiny 52 § 76 odst. 2 písm. a) a § 4 odst. 2 zákon o ochraně přírody a krajiny 50

28

Náleţitosti a postup při vydávání závazných stanovisek jsou upraveny i ve zvláštních právních předpisech, kterým je i zákon č. Sb., památkový zákon. Má-li být stavba umístěna v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, je povinen si stavebník k zamýšlené stavbě (terénní úpravě a dalších) předem vyţádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud není jeho povinnost podle zákona o státní památkové péči vyloučena dle § 6a a § 17 ZoSPP.

6.1.8

Shrnutí životního prostředí

Odbor ţivotního prostředí se vyjádří, zda souhlasí, či nesouhlasí s navrhovaným záměrem dle ustanovení § 95 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, ve zjednodušeném územním řízení. Vyjádření orgánu ţivotního prostředí není rozhodnutím ve smyslu správního řádu, o správním řízení a není moţné se proti němu, dle § 149 odst. 4, 5, 6 odvolat.

6.2 Orgán státní správy na úseku požární ochrany Stanovisko orgánu státní správy na úseku poţární ochrany z hlediska poţární bezpečnosti staveb, který se řídí zákonem č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poţární ochraně“ nebo „ZoPO“), je potřebný podklad k dalšímu řízení. K ţádosti, která se podává příslušnému odboru, je třeba přiloţit poţárně bezpečnostní řešení stavby. Stanovisko má být vydáno bezodkladně, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení53. Lhůty se řídí ustanovením § 71 odst. 3 správního řádu. Výkon státního poţárního dozoru se provádí u ohlášených staveb podle § 104 odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3 zákona o poţární ochraně. O vyjádření státního poţárního dozoru nemusí tedy stavebník, který ohlašuje stavbu uvedenou v § 104 odst. 1 písm. a), ţádat.

53

§ 71 odst. 3 správní řád

29

6.3 Stavební úřad Stavební úřad se při vydání souhlasu s ohlášením stavby řídí § 105 a následujícím stavebního zákona. Územní rozhodnutí je pak upraveno v § 76 a následující, podrobněji pak ve vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 94a stavebního zákona, je moţné podat ţádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (dále jen „společné rozhodnutí“). K této ţádosti se připojí společná dokumentace, která musí splňovat poţadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a poţadavky na projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. V případě, ţe povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu společné řízení vylučuje, rozhodne stavební úřad o vyloučení povolení stavby ze společného řízení a stavební řízení přeruší do nabytí právní moci územního rozhodnutí. Stavební úřad nařídí, z důvodu projednání ţádosti, ústní jednání, které můţe spojit s ohledáním na místě. Oznámení o konání ústního jednání doručí stavební úřad nejméně 15 dnů předem. V případě, ţe jsou stavebnímu úřadu dobře známé poměry v území a ţádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru, můţe pak SÚ od ústního jednání upustit. Není-li tedy ústní jednání nařízeno, mohou účastníci řízení min. do 15 dnů uplatnit své námitky a dotčené orgány závazná stanoviska. Pro ohlášení stavby je potřeba dodat stavebnímu úřadu veškeré dokumenty, které jsou uvedeny v kapitole 3.1. Je-li ohlášení úplné a stavební záměr v souladu s obecnými poţadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky, popř. rozhodnutími dotčených orgánů, s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo není-li přímo dotčeno vlastnické právo nebo právo vyplývající z věcného břemene dalších osob, ledaţe by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, vydá stavební úřad souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, a to do 30 dnů ode dne podání ohlášení. Na vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se nevztahují část druhá a třetí správního řádu.54 Spolu s ohlášením stavby se na stavební úřad podává ţádost55 o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Veškeré dokumenty, které jsou třeba k ţádosti připojit, jsou vypsané v kapitole 4, která se problematice věnuje.

54 55

§ 106 stavební zákon Viz příloha bakalářské práce

30

7 Práva a povinnosti stavebníka Povinnosti a odpovědnost stavebníka při přípravě, provádění a uţívání staveb jsou stanoveny v hlavě IV stavebního zákona. Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby a kdo bude stavbu provádět. U svépomoci pak jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor. Jestliţe nastane změna, je třeba ji neprodleně oznámit stavebnímu úřadu.56 Neţ je stavba zahájena, musí být umístěn na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby, který na stavbě zůstane aţ do dokončení stavby, popř. do vydání kolaudačního souhlasu. Na samotné stavbě pak musí být k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se stavby, popř. jejich kopie. Při stavbě se ohlašují stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby. Stavebník má také povinnost umoţnit stavebnímu úřadu kontrolní prohlídky a nejlépe se jich i zúčastnit. Další povinností stavebníka je ohlásit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.57 Vzniknou-li na stavbě závady, které ohroţují ţivoty či zdraví osob nebo zvířat, musí být ohlášeny neprodleně stavebnímu úřadu.58 Vlastník stavby musí udrţovat stavbu59 po celou dobu její existence a uchovávat si dokumentaci skutečného provedení stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popř. jiné důleţité doklady týkající se stavby. Dále má povinnost ohlásit SÚ závady na stavbě, které ohroţují ţivoty nebo zdraví osob nebo zvířat. Stavební deník, do kterého se zaznamenával průběh celé stavby, je třeba si uchovat po dobu deseti let od ukončení stavby.

56

§ 152 odst. 3 písm. a) stavební zákon § 152 odst. 3 písm. b), c), d), f) stavební zákon 58 § 152 odst. 3 písm. e) stavební zákon 59 Údrţbou stavby se rozumí práce, kterou se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodlouţila její uţivatelnost. 57

31

8 Užívání staveb Je-li stavba rodinného domu dokončena zcela nebo jen z části, ale je schopná samostatného uţívání, můţe stavebník podat oznámení o záměru uţívat stavbu nebo zaţádat o kolaudační souhlas. Při vzniku nové budovy se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, v některých případech i číslo orientační. Stavební úřad po předloţení dokumentace skutečného provedení stavby vyzve písemně příslušnou obec k přidělení jednotlivých čísel.

8.1 Oznámení záměru o užívání dokončené stavby Stavebník má povinnost minimálně 30 dnů před započetím uţívání stavby oznámit tento záměr stavebnímu úřadu. V oznámení se uvede: 1) Označení stavby 2) Údaje o umístění a povolení stavby 3) Předpokládaný termín dokončení stavby 4) Předpokládaný termín zahájení uţívání stavby Následující den po kontrolní prohlídce stavby, pokud je do protokolu zaznamenáno ověření splnění podmínek pro uţívání dokončení stavby60, můţe stavebník stavbu začít uţívat. K oznámení o uţívání stavby doloţí stavebník dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu řadu nebo ověřené projektové dokumentaci. Dále stavebník předloţí údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa. V případě rodinného domu, je třeba doloţit i geometrický plán.61

8.2 Užívání dokončené stavby Rodinný dům do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním podlaţím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlaţími a podkrovím, je moţné uţívat na základě oznámení 60 61

§ 120 stavební zákon § 121 stavební zákon

32

stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Před samotným uţíváním stavby62 musí stavebník zajistit provedení a vyhodnocení zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.63 Stavební úřad zkoumá, byla-li stavba provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací. Dále pak prověří, zda byla stavba v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popř. rozhodnutími dotčených orgánů v případě, ţe byla vydána podle zvláštních právních předpisů. Neméně důleţité je prověření, zda byly dodrţeny obecné poţadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby i její následující uţívání nebude ohroţovat ţivot a veřejné zdraví, ţivot nebo zdraví zvířat, bezpečnost nebo ţivotní prostředí.

8.3 Kolaudační souhlas Na ţádost stavebníka vydává příslušný stavební úřad kolaudační souhlas, který je upraven v § 122 stavebního zákona. V ţádosti uvádí stavebník identifikační údaje o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Dále pak dodá závazná stanoviska dotčených orgánů k uţívání stavby dle zvláštních předpisů. Je-li stavba předmětem evidence katastru nemovitostí, zajistí stavebník i geometrický plán. Stejně jako u uţívání dokončené stavby, je třeba i u kolaudačního souhlasu dodat SÚ dokumentaci skutečného provedení stavby. Do 15 dnů od doručení ţádosti stanoví stavební úřad termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloţí. Tato prohlídka musí být provedena do 60 dnů ode dne doručení ţádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Nejsou-li na stavbě shledány závady bránící bezpečnému uţívání stavby nebo je-li stavba provedena v souladu s rozhodnutím o umístění stavby a nejsou ţádné rozpory podle § 119 odst. 2 stavebního zákona, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas. Ten se povaţuje za doklad o povoleném účelu uţívání stavby. V případě, ţe jsou na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému uţívání nebo je zde rozpor s ustanovením § 119 odst. 2 stavebního zákona, není stavebním úřadem vydán 62

§ 119 stavební zákon Například § 4 vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů, § 15 a 19 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) a další 63

33

kolaudační souhlas. Stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, zakáţe uţívání stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek64. Stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků stavebnímu úřadu, který po ověření, ţe oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka.

64

§ 85 správní řád

34

9 Závěr Bakalářská práce popisuje a analyzuje právní cestu realizace rodinného domu o celkové zastavěné ploše do 150 m2 (tzv. jednoduchá stavba) na „zelené louce“. Zaměřuje se na jednotlivé právní úkony před ohlášením stavby spolu s územním rozhodnutím o umístění stavby stavebním úřadem, jako jsou změny účelové kategorizace a získání závazných stanovisek dotčených orgánů. Práce je doplněna o právní vztahy omezující dispozice na pozemku. Pro celistvost celé problematiky jsou objasněny i povinnosti a odpovědnosti stavebníka. Práci uzavírá ohlášení o uţívání stavby. Díky obsáhlosti dané problematiky nebylo moţné zpracovat v rámci bakalářské práce veškerá témata, která by se mohla k práci vázat. Z tohoto důvodu jsem se soustředila pouze na linii vedoucí k ohlášení stavby a záměrně vynechala stavební řízení a změnu územního plánu. Také změnu účelové kategorizace jsem nasměrovala pouze ke změně vedoucí k získání kladného závazného stanoviska změny druhu půdy ke stavbě rodinného domu. Část o právních vztazích omezujících dispozice na pozemku jsem uvedena jako oţivení bakalářské práce. Z tohoto důvodu jsem zvolila pouze tři okruhy, dle malého průzkumu v mém okolí nejčastěji vyskytující se, které jsem zde zpracovala. Základním právním předpisem při zpracovávání bakalářské práce byl zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na něj navazovali další, nejčastěji zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. K práci jsem pouţila i odbornou literaturu a zapracovala ve většině kapitol judikaturu, která se jednotlivých témat dotýkala. Nejčastěji se jednalo o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Dle mého názoru je dnešní právní úprava dostatečná, nicméně velmi roztříštěná. Pro stavebníka „laika“ musí být vyznání se v právních předpisech velmi obtíţné. Z mého pohledu by bylo přínosné zřídit pro stavební úřad tzv. příručku stavebníka, která by mu osvětlila veškeré kroky, které jsou potřeba před stavbou, stejně tak při ní i po dokončení stavby. Věřím, ţe mnoho stavebníků neví, ţe například musí ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby nebo uchovávat po dobu deseti let od ukončení stavby stavební deník. Jednalo by se o ušetření času stavebním úřadům věnovaným stále se opakujícím dotazům ze strany stavebníků a zároveň o finanční přínos z prodeje příručky. 35

Při komplexním pohledu na celou cestu stavebníka od „zelené louky“ po realizaci celé stavby je velmi pozitivní, ţe existuje jednodušší cesta získání souhlasu stavebním úřadem neţ ve stavebním řízení, a to ohlášením stavby, pokud jsou splněny náleţitosti uvedené ve stavebním zákoně. Jako klad povaţuji i moţnost spojení ohlášení stavby spolu s územním řízením o umístění stavby. Nejenom stavební úřad ovlivňuje moţnou stavbu, ale i obec a kraj mají v ruce tento nástroj. Ať uţ se jedná o územní plán nebo o regulační plán. Regulativy mohou být v lokalitě stavby nastaveny obcí nebo krajem z důvodu, aby byl dodrţen ráz okolí, aby nebylo stavěno v záplavové zóně nebo všechny domy byly postaveny podle jednotné pomyslné čáry. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 28. srpna 2012, sp. Zn. 1 Ao 1/2010-247 zrušil část regulativ stanovující pravidla v záplavové zóně, které shledal jako zásah do práva na vlastnictví a práva na podnikání. Z rozhodnutí plyne, ţe ani obce a kraje nemají veškerou moc řídit pomocí regulačního plánu změny týkající se staveb na jejich území. Práce je zpracována k platné právní úpravě k datu 24.6.2013.

36

Resumé The chosen topic describes and analyzes the legal way of realization of a family house with a total built-up-area -150 m2 on the so-called „the green meadow“. It focuses on the individual legal acts before the announcement of building with territorial decision on building location (if territorial decisions needed) by construction office, such as changes of the purpose of categorization together and obtaining binding opinions of authorities. The work is supplemented by legal relations limiting disposition of the land. The duties and responsibilities of the builder are clarified for the integrity of the whole issue. The analysis is concluded with the announcement of building use. Thanks to the extensiveness of the issue, all aspects related to the topic within the Bachelor thesis could not be processed . For this reason I focused only on the line leading to the notification of construction and I purposely left out construction management and transformation of territorial plan. I also directed the change of the purpose of categorization to the change leading to obtaining positive binding opinion about the construction of the family house. I stated a part of the legal relations of the restrictive dispositions on the land as a renewal of the Bachelor´s thesis. For this reason I chose only three areas which I have prepared. In my opinion, today´s legislation is sufficient, however it is very fragmented. For the Builder´s „layman“ it must be very difficult to be knowledgeable in these legislations. From my point of view it would be beneficial to set up Guide Builder for the construction office (authority), which would explain all the steps that are required before starting building (construction), as well as after finishing the building (construction). This would save the time to building authorities (construction office,authority) and also it would be financial benefit from the sale of the manual. The Basic Law of the Bachelor thesis i Act No. 183/2006 Coll. about territorial planning and the building code (the building Act) as amended. The work is handled to the legislation to the date of 24.6.2013.

37

Použité zdroje Literatura BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 2. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 287 s. ISBN 978-807400-304-2. DUDOVÁ, J. Pozemkové právo. 1. Vyd. Brno: KEY Publishing s.r.o., 2007. 169 s. ISBN 978-80-87071-26-7. FIALA, J., HURDÍK, J., DOBEŠOVÁ, L., RONOVSKÁ, K. Občanské právo hmotné. 3. aktualizované vyd. Brno: Muni PRESS, 2010. 92 s. ISBN 978-80-210-5361-8. FIALA, J., SELUCKÁ, M. Nebytové prostory – Vlastnictví, nájem a podnájem. 1. Vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 182 s. ISBN 978-80-251-1610-4. PEKÁREK, M. A KOLEKTIV Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 331 s. ISBN 97880-7380-253-0. SKULOVÁ S., PRŮCHA P., KADEČKA S. Správní právo – procesní část. 2. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 102 s. ISBN 978-80-210-5470-7.

Právní předpisy Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR 425/1990 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

38

Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb.

39

Judikatura Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. října 2008, sp.zn. 6 As 7/2005. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. srpna 2012, č. j. 1 Ao 1/2010-247. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. února 2011, sp. zn. 2 Ao 6/2010-94. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. dubna 2003, sp. zn. 22 Cdo 1875/2002. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18. prosince 2009 č. j. 5 As 94/2008-44. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. Srpna 2012 č. j. 5 Ans 6/2011-62. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20. května 2009 č. j. 7 As 29/2009-58. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2009, sp. zn. 22 Cdo 1601/2006. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27.04.2009, čj. Konf 126/2008–15. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 01.06.2011, čj. 1 As 6/2011 – 347.

Elektronické prameny Ministerstvo pro místní rozvoj, Územní plánování a stavební řád [online]. 2013. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad. Geologické a geovědní mapy. [online]. Dostupné z: www.geologicke-mapy.cz POŘÍZEK, J. Lze ve stavebním řízení „recyklovat“ stanoviska dotčených orgánů z řízení územního? [online]. 2013. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/lze-ve-stavebnimrizeni-recyklovat-stanoviska-dotcenych-organu-z-rizeni-uzemniho-91606.html

40

Seznam příloh 1. Ţádost o komplexní vyjádření odboru ţivotního prostředí 2. Ţádost o stanovisko k dokumentaci – Odbor státní správy na úseku poţární ochrany 3. Ţádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby 4. Ohlášení stavby 5. Ţádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení 6. Oznámení o uţívání stavby 7. Ţádost o vydání kolaudačního souhlasu

41