Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

POZEMKOVÉ ÚPRAVY Kristina Šilarová 2009/2010

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Pozemkové úpravy zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“. …........................................

Děkuji vedoucí mé bakalářské práce doc. JUDr. Ivaně Průchové, CSc., za podnětné rady, připomínky a odborné vedení, které mi při psaní mé bakalářské práce poskytla. Děkuji také Ing. Vladimíru Luksovi, projektantovi pozemkových úprav, za jeho cenné připomínky z praxe.

OBSAH: 1.

ÚVOD ....................................................................................................................... 2

2.

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA POZEMKOVÝCH ÚPRAV ............................. 4

3.

4.

2.1.

Cíle pozemkových úprav .................................................................................. 4

2.2.

Stručná historie pozemkových úprav ................................................................ 7

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POZEMKOVÝCH ÚPRAV ........................... 11 3.1.

Definice pozemkových úprav ......................................................................... 11

3.2.

Předmět pozemkových úprav.......................................................................... 11

3.3.

Formy pozemkových úprav ............................................................................ 13

ŘÍZENÍ O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH ......................................................... 15 4.1.

4.1.1.

Účastníci řízení ....................................................................................... 15

4.1.2.

Orgány státní správy ............................................................................... 16

4.1.3.

Ostatní subjekty....................................................................................... 18

4.2.

5.

Subjekty řízení o pozemkových úpravách ...................................................... 15

Průběh řízení ................................................................................................... 18

4.2.1.

Zahájení řízení ........................................................................................ 19

4.2.2.

Úvodní jednání ........................................................................................ 19

4.2.3.

Soupis a ocenění nároků vlastníků.......................................................... 20

4.2.4.

Návrh pozemkových úprav ...................................................................... 21

4.2.5.

Rozhodnutí o pozemkových úpravách ..................................................... 23

4.2.6.

Provádění pozemkových úprav ............................................................... 27

4.2.7.

Specifická ustanovení zákona o pozemkových úpravách ........................ 28

4.3.

Náklady na pozemkové úpravy....................................................................... 28

4.4.

Odborná způsobilost k projektování pozemkových úprav ............................. 30

NESROVNALOSTI V LEGISLATIVNÍM RÁMCI INSTITUTU

POZEMKOVÝCH ÚPRAV ........................................................................................... 31 6.

ZÁVĚR ................................................................................................................... 36

7.

RESUMÉ ................................................................................................................ 38

8.

PRAMENY ............................................................................................................. 40

1

1.

ÚVOD Pozemkové úpravy jsou právním institutem, jehož význam v mnohém výrazně

předčí povědomost obyvatel o jeho existenci. V rozporu s rozšířeným názorem pozemkové úpravy neřeší pouze nápravu majetkových vztahů pokřivených snahou kolektivizovat zemědělství, kterou naše země prošla ve druhé polovině dvacátého století, ale zajišťují celou řadu primárních i sekundárních cílů, které jsou více či méně podstatné pro celou naši společnost. Po téměř půlstoletí trvající netečnosti k potřebám krajiny, která byla spjatá se socialistickým zřízením naší země, se v posledních letech stále častěji – a to i v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie – prosazují snahy tento lhostejný přístup změnit a zvrátit tak degradační tendence životního prostředí. Pozemkové úpravy umožňují obnovit poničenou a zanedbanou krajinu, zpřístupnit pozemky jejich vlastníkům, zlepšit vztah obyvatel k půdě, a tuto půdu chránit. Jsou jedním z legislativních nástrojů, bez kterého by nebylo možné realizovat řadu opatření, která jsou nutná pro znovunastolení ekologických funkcí přírody a krajiny. Z hlediska projektování a provádění jsou pozemkové úpravy dlouhodobým a složitým mezioborovým procesem. Z jiného pohledu lze na ně pohlížet jako na dlouhodobou investici, na níž se podílí nejen český stát, ale prostřednictvím svých programů i Evropská unie, a v řadě případů i další neveřejné subjekty. Právě proto, že jde o proces tak složitý a nákladný, jehož výsledky budou sloužit nejen současným, ale především příštím generacím, by legislativní rámec pozemkových úprav měl co nejpřesněji stanovovat práva a povinnosti jednotlivých na pozemkových úpravách zúčastněných stran. Ve své práci se budu snažit poukázat na některé nesrovnalosti v legislativním rámci pozemkových úprav, které by v případě jejich odstranění vedly k snazšímu uvádění pozemkových úprav v život. Úvodní kapitola mé práce se bude věnovat obecné charakteristice pozemkových úprav. Kromě výčtu jednotlivých cílů pozemkových úprav zde pokusím stručně popsat také historii pozemkových úprav na území České republiky a ukázat tak na jejich předcházející koncepce. Následující kapitola bude vycházet z platné právní úpravy pozemkových úprav a na jejím základě pojem pozemkových úprav definovat. S touto definicí úzce souvisí také vysvětlení předmětu pozemkových úprav a jejich forem.

2

Další část mé práce bude věnována podrobnému rozboru řízení o pozemkových úpravách tak, jak jsou jednotlivé jeho etapy popsány v zákoně.1 Ustanovení tohoto zákona zde budou uvedena proto, aby byla patrná jeho koncepce a posloupnost kroků, které od zahájení řízení o pozemkových úpravách vedou k jejich provádění. Kromě toho bude tato kapitola obsahovat také pojednání o finančním zajištění pozemkových úprav. Shrnutí poznatků a eventuálních nedostatků platné právní úpravy obsahuje poslední, pátá kapitola. Identifikace těchto nedostatků a jejich následné případné odstranění by přispělo ke zjednodušení a zefektivnění celého procesu navrhování a provádění pozemkových úprav, který, jak už bylo uvedeno, má svůj význam pro všechny obyvatele naší země.

1

Zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

3

2.

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA POZEMKOVÝCH ÚPRAV Pro zavedení pojmu pozemkových úprav je nutné seznámit se blíže jak s jejich

jednotlivými cíly, tak s historickým vývojem jejich provádění na našem území.

2.1.

Cíle pozemkových úprav Cílem pozemkových úprav je vytvořit podmínky pro racionální hospodaření, pro

ochranu a zúrodnění půdního fondu, pro zvelebení krajiny a pro zvýšení její ekologické stability.2 Výše uvedená definice odráží cíle pozemkových úprav ve smyslu jejich právního vymezení, resp. zakotvení v současné právní úpravě (viz. kapitola 3). Pozemkové úpravy dle výše uvedeného sledují cíle jak v rovině majetkoprávní, tak i v rovině krajinotvorné. Aby však mohly být pozemkové úpravy pochopeny a přijímány i neodbornou veřejností, o jejíž přístup jde především, je nutné jejich cíle formulovat dostatečně srozumitelně. Pak teprve pojem pozemkových úprav vejde do povědomí občanů, kteří budou schopni lépe porozumět významu daného institutu a následně se, v ideálním případě, i daleko snáze zapojovat do jeho realizace. K hlavním cílům pozemkových úprav v obecném slova smyslu tedy patří především: Scelení a zpřístupnění pozemků jejich vlastníkům – tedy sloučení rozdrobených pozemků v majetku jednoho vlastníka, resp. hospodáře, do větších celků, které pak umožňují efektivnější využití daného pozemku. V případě zemědělských pozemků přichází v úvahu i otázka možnosti použití mechanizace určené k obdělávání půdy. Zároveň se zde jedná o vytvoření cestní sítě, která umožní snadný a rychlý přesun jak mechanizaci, tak samotnému hospodáři. Ve smyslu právní úpravy jde tedy o vytvoření racionálního prostorového uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném katastrálním území, tj. o vytvoření podmínek pro racionální hospodaření. Obnovení zanedbané a poničené krajiny – až na čestné výjimky se zásahy do krajiny

uskutečněné

v letech

1948-1989

vyznačovaly

neadekvátním,

naddimenzovaným měřítkem i četností.3 Znárodňování půdy, nedobrovolné 2 3

Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita,1996. s. 239 Hájek, P. Jde pevně kupředu naše zem – Krajina českých zemí v období socialismu 1948-1989. Praha : Nakladatelství Malá Skála,2008. s. 141

4

scelování pozemků a kolektivizace zemědělství tento proces po roce 1948 zahájily. Krajina tak byla v období socialismu systematicky ničena a uzpůsobována přehnaným záměrům, které měly – především v oblasti zemědělské výroby – kořeny ve snaze přiblížit způsob hospodaření v ČSSR povaze zemědělství v Sovětském svazu. Zde je však na místě poznamenat, že masová kolektivizace v SSSR neměla jako hlavní úkol řešit agrární otázku, ale byla především prostředkem, který měl pomoci udržet sovětskou vládu.4 Tak i v naší zemi byly tyto násilné zásahy do zemědělských pozemků a scelovací akce organizovány spíše jako propagandistické stranické manifestace, než do důsledku promyšlené pozemkové úpravy.5 Ačkoli i během období socialismu v 70. letech minulého století začali odborníci volat po respektování potřeb krajiny a životního prostředí a zpracovali „Metodiku souhrnných pozemkových úprav (SPÚ)“, do které byly tyto ekologické aspekty výrazně zapracovány, jejich snaha se do krajinných zásahů plošně nepromítla. Polnosti a zemědělské podniky byly spojovány do nepřirozených gigantů o výměrách až 10 000 ha, při jejich prudkém slučování se již nová metodika SPÚ uplatnit nemohla.6 Likvidována byla cestní síť i přirozené remízky, násilně regulovány byly mnohé vodní toky. Hlavním posláním pozemkových úprav je tedy navrátit krajině její původní podobu a zajistit, aby znovuobnovení soukromého vlastnictví nebylo zřejmé jen z úředních dokumentů, ale také z celkového vzhledu krajiny. Ochrana půdy, vody a bioty – půda, voda, fauna a flóra v dané lokalitě patří k nejvýznamnějším a nenahraditelným kulturním hodnotám. Pro jejich zachování je nutné pečovat o ekologickou stabilitu, tedy schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce7, resp. schopnost ekosystému přetrvávat i za působení rušivého vlivu a spontánně se, po jeho odeznění, navrátit do výchozího stavu. Necitlivé scelování pozemků z ekologického hlediska ovlivnilo především právě 4

5 6 7

Burešová, Jana. Prosazování sovětského modelu do československého zemědělství. - In: Sborník Vojenské akademie v Brně. - Řada C. Mimořádné číslo. Brno : Vojenská akademie v Brně, 1994. s. 398 Hájek, P. Jde pevně kupředu naše zem – Krajina českých zemí v období socialismu 1948-1989. Praha : Nakladatelství Malá Skála,2008. s. 18 Dumbrovský, M., Mezera, J., Skřítecký, L. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. ČMKPÚ, 2004. s. 34 Viz. § 4 zákona č. 17/1992 Sb.

5

kvalitu půdy. Rozoráním mezí vznikaly rozlehlé plochy, pro využití strojů nesrovnatelně výhodnější než původní pozemky, avšak mnohem méně odolné vůči povětrnostním vlivům i nejrůznějším škůdcům.8 Pozemkové úpravy zásadním způsobem napomáhají vrátit krajině její původní stabilizační vlastnosti především tím, že v jejich rámci vznikají biokoridory, obnovují se vodní toky a nádrže, zřizují se protipovodňová a protierozní opatření, vytvářejí se podmínky pro obnovu remízků nezbytných pro život drobné zvěře, apod. Zásadní je vazba na schválené územní systémy ekologické stability a zejména fakt, že mnohá opatření týkající se ochrany přírody vznikají na obecních či státních pozemcích. Znamená to, že ochrana půdy, vody a bioty je prokazatelně realizována ve veřejném zájmu. Zlepšení vztahu lidí k půdě a krajině – zrušením soukromého vlastnictví a zavedením kolektivního zemědělství byl zásadně porušen vztah mezi člověkem a přírodou. Osobní zodpovědnost za chování k přírodě a krajině zejména ve druhé polovině 20. století zmizela a byla ve většině případů nahrazena lhostejností. Je tedy naprosto nutné postupně tento odnepaměti přirozený svazek v maximální možné míře obnovit. Pozemkové úpravy opětovnému vybudování vztahu primárně napomáhají scelováním pozemků jednotlivých vlastníků a vytvářením podmínek pro zvelebování krajiny, což s sebou v dalším plánu nese možnosti ji využít pro rekreační účely a zpřístupnit ji tak i městskému obyvatelstvu. Obnovení a digitalizace katastru nemovitostí – při rozboru cílů pozemkových úprav nelze zapomenout na součinnost zpracovatelů pozemkových úprav s katastrálními úřady při obnově a digitalizaci souboru geodetických informací (SGI), který tvoří mapovou část katastrálního operátu. Při obnově katastrálního operátu se využijí výsledky komplexních, resp. jednoduchých pozemkových úprav9, katastrální úřady jsou pak zodpovědné za domapování částí území z pozemkových úprav vyloučených. Vytvoření podkladu pro územní plánování – výsledky pozemkových úprav slouží jako závazný podklad pro územní plánování. V této souvislosti je také možné opět zmínit prvky územních systémů ekologické stability (biocentra, 8 9

Hájek, P. Jde pevně kupředu naše zem – Krajina českých zemí v období socialismu 1948-1989. Praha : Nakladatelství Malá Skála,2008. s. 27 Viz. § 15a zákona č.344/1992 Sb.

6

biokoridory, interakční prvky), jejichž opatření je jak povinnou částí územně plánovací dokumentace, tak povinnou částí komplexních pozemkových úprav. Dořešení vlastnických vztahů – pozemkové úpravy pomáhají napravit majetkoprávní vztahy mezi jednotlivými subjekty (Pozemkový fond ČR, církev, obecní úřady atd.) a přispívají také k vyřešení řady rozporů v této oblasti (nedořešená dědictví, duplicitní vlastnictví, příděly náhradních pozemků za pozemky nevydané v restitucích atd.)

2.2.

Stručná historie pozemkových úprav V každém období byly a jsou jiné důvody pro úpravu pozemkové držby a spolu

s tím i jiné důsledky a způsoby provádění pozemkových úprav. Po technické stránce jsou však všechna hospodářská a technická opatření, konaná v rámci pozemkových úprav, v podstatě organizací půdního fondu větších nebo menších územních celků, kterou si vynucují politické poměry a ekonomická úroveň společnosti.10 Ačkoli kořeny pozemkových úprav lze na našem území vysledovat již ve 12. století, kdy byly osídlovány okrajové části našich historických zemí, za pozemkové úpravy v pravém slova smyslu bývá považována až aktivita směřující k efektivnějšímu hospodaření, která probíhala od poloviny 19. století především na Moravě. Po zrušení roboty v roce 1848 se totiž v podmínkách osobní volnosti rolníků neustále zvětšovala roztříštěnost pozemků, která následně vedla ke snižování hospodářských výsledků zemědělství.11 V letech 1856 – 1858 tak došlo k prvnímu dobrovolnému scelování pozemků v obci Záhnilice. Popud dal k tomu velký propagátor scelování a pozdější starosta obce František Skopalík, jeho motivem byla především snaha využít území pro úspěšnější zemědělskou činnost. Nutnou podmínkou byl však souhlas všech vlastníků půdy ve scelovaném obvodu, a i když podle vzoru Záhnilic byly pozemky dobrovolně sceleny ještě v dalších sedmnácti moravských obcích12, scelování v dalších lokalitách později zabránila nemožnost získat 100%ní souhlasné stanovisko všech vlastníků. Pro další pokračování scelování bylo proto nutné vypracovat scelovací zákon. Tím byl říšský rámcový scelovací zákon z roku 1883, který pro scelování zavedl princip majority a stanovil minimální počet vlastníků, kteří o scelení mohou požádat – a to jak 10 11 12

Dumbrovský, M. Pozemkové úpravy. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2004. s. 6. Maršíková M., Maršík Z. Dějiny zeměměřičství a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. Praha : Nakladatelství Libri, 2007. s. 168 Dumbrovský, M., Mezera, J., Skřítecký, L. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. ČMKPÚ, 2004. s. 34

7

absolutní, tak relativní vzhledem k velikosti jejich podílu na čistém katastrálním výnosu ve scelovaném obvodu. Protože však již bylo nutné, aby říšské zákony přijaly i zemské sněmy, zákon byl přijat pouze na Moravě (r. 1884) a ve Slezsku (r. 1887). Český sněm přijetí zákona odmítl jako diktaturu Vídně, a proto v Čechách proběhla do roku 1940 pouze dvě scelení na dobrovolném principu. V roce 1918 byl právní řád platný za Rakouska-Uherska převzat do právního řádu nově vzniklé Československé republiky. Až v roce 1939 byly moravské zemské právní předpisy týkající se scelování násilně rozšířeny na celý zřízený protektorát. Stalo se tak vládním nařízením 171/1940 Sb. z. a nař., o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby. Dosavadní právní předpisy platící pro Slezsko byly zrušeny. Právní úprava – s novelizací z r. 1943 – platila až do roku 1948, kdy byl vydán zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon), tzv. zákon Unifikační, který poprvé zavádí samotný pojem pozemkových úprav. Tímto pojmem se rozumělo jak scelování (komasace) rozdrobených a rozptýlených pozemků, tak dělení a úprava správy i užívání pozemků společenských, zaokrouhlování (arondace) pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnávání hranic, jakož i kultivace horských planin, se všemi s tím organicky souvisícími technickými úpravami (meliorace, komunikace atd.), pokud je jich třeba k řádnému provedení těchto pozemkových úprav a pokud se výsledky těchto pozemkových úprav zvýší životní úroveň zemědělského lidu a lépe zajistí výživa veškerého obyvatelstva.13 V roce 1955 byla dosavadní právní úprava nahrazena nařízením vlády č. 47/1955 Sb. (tedy podzákonnou normou), o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, přičemž hospodářsko-technickými úpravami se ve smyslu tohoto nařízení rozumí scelování nesouvislých a rozptýlených zemědělských pozemků a s tím souvisící provádění terénních, vodohospodářských a jiných opaření sloužící ke zvýšení úrodnosti půdy a zlepšení hospodaření na ní.14 Účelem pozemkových úprav bylo pak „vytvoření podmínek pro zavedení socialistické velkovýroby a s ní spojeného nejširšího využití mechanizace zemědělských prací jako prostředku k rozvoji zemědělské výroby a tím i ke zvýšení životní úrovně pracujícího lidu.15 Hlavním cílem tedy bylo předvedení 13 14 15

Viz § 1 zákona č. 47/1948 Sb. Viz § 1 odst.2 nařízení vlády č. 47/1955 Sb. Viz § 1 odst.1 nařízení vlády č. 47/1955 Sb.

8

pozemků do státního či družstevního sektoru, o zavedení velkoplošného zemědělství. V praxi se tedy jednalo zejména o vytváření co největších honů.16 Provádění klasických pozemkových úpravy na podkladě vlastnictví zcela skončilo, rozhodující bylo pouze užívání pozemků. Ačkoli v roce 1958 byla vydána metodika komplexních pozemkových úprav, jež požadovala přihlížet ke krajině, bránit zvyšování eroze a zlepšit dopravu, prakticky nedocházelo k jejich realizaci.17 Pozemky byly po roce 1960 spojovány do stále větších výměr. Meze, louky a pastviny byly zorávány, rušeny byly sítě cest i vodotečí, následovaly i velkoplošné meliorační zásahy. Ekologické funkce krajiny byly soustavně omezovány, výrazně se zvyšovala eroze půdy, docházelo ke znečišťování povrchových a spodních vod, k likvidaci rozptýlené zeleně. Ačkoli v roce 1975 byly v reakci na nepříznivé působení výše uvedeného scelování pozemků na krajinu přijaty „Pokyny pro přípravu a schvalování pozemkových úprav z hlediska jejich vlivu na krajinné prostředí“a následně v roce 1976 na základě těchto pokynů vešla v platnost i „Metodika souhrnných pozemkových úprav“, jež měla umožnit, aby se pozemkové úpravy řešily s přihlédnutím nejen k ekonomickým ukazatelům, ale také k potřebám životního prostředí, v dalších letech byly tyto předpisy v realizační etapě ve většině případů opomíjeny a na většině území byla primárním cílem násilná koncentrace a specializace zemědělské výroby. Pokud se někde podařilo souhrnné pozemkové úpravy realizovat, byly tyto přínosem pro životní prostředí, pro ochranu půdy a čistotu vod. 18 Až na tyto čestné výjimky byla však krajina systematicky likvidována za účelem snadnějšího využívání zemědělské mechanizace. Z hlediska majetkoprávního je však zásadní zejména fakt, že od roku 1955 byl při výměně pozemkovými úpravami dotčených pozemků uplatňován princip výměny užívacích práv, namísto dříve – a také později, po roce 1991 – uplatňovaného principu výměny práv vlastnických. Vlastníkům, kteří provedením pozemkových úprav pozbyli užívání svých pozemků, se bezplatně přidělily do užívání náhradní pozemky (náhradní užívání). Náhradní užívání opravňovalo náhradního uživatele k užívání pozemku ve stejném rozsahu, v jakém by náleželo vlastníku tohoto náhradního pozemku, a bylo 16 17 18

Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 1996. s. 237 Dumbrovský, M., Mezera, J., Skřítecký, L. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. ČMKPÚ, 2004. s. 34 Dumbrovský, M., Mezera, J., Skřítecký, L. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. ČMKPÚ, 2004. s. 34

9

trvale spojeno s vlastnictvím pozemku, za nějž byl přidělen pozemek do náhradního užívání. Náhradní uživatel měl proto právo na výnos pozemku, mohl měnit jeho podstatu a provádět na něm stavby; nemohl však pozemek zatížit ani zcizit.19 Změnu přinesl až zákon ČNR č. 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, na jehož základě byly ustanoveny okresní pozemkové úřady a pozemkový úřad ústřední (ministerstvo). Vydáním tohoto zákona začala nová etapa pozemkových úprav, kdy základem jejich provádění je respektování principu vlastnictví. V roce 2002 byl vydán nový zákon č.139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a také prováděcí vyhláška č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu. Obsah této právní úpravy je podrobně rozebrán v následujících dvou kapitolách.

19

Viz § 9 nařízení vlády č. 47/1955 Sb.

10

3.

SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA POZEMKOVÝCH ÚPRAV Jak už bylo uvedeno, pozemkové úpravy a jejich provádění řeší v současnosti

dva základní právní předpisy. Jedná se o zákon č.139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a o prováděcí vyhlášku č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu. V této kapitole bude na základě těchto předpisů definován pojem pozemkových úprav. Pro zaručení úplnosti definice zde bude uveden také předmět pozemkových úprav a jejich formy.

3.1.

Definice pozemkových úprav Pojem pozemkových úprav je definován v zákoně č.229/1991 Sb., o úpravě

vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Pozemkovými úpravami jsou dle ustanovení § 19 odstavce 1 tohoto zákona změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu. Z této definice pak vychází i ustanovení § 2 zákona č.139/2002 Sb., které definuje pozemkové úpravy jako institut, jímž se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování.

3.2.

Předmět pozemkových úprav Ustanovení týkající se předmětu pozemkových úprav se v průběhu novodobé

historie pozemkových úprav (tj. od roku 1991) postupně vyvíjelo. Např. dle §3 zákona ČNR č. 284/1991 Sb. ve znění zákona ČNR 38/1993 byly předmětem pozemkových úprav všechny pozemky v určitém území bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim, pokud nebyly z pozemkových úprav

11

zákonem

výslovně

vyloučeny.

Následující

odstavec

téhož

ustanovení

pak

z pozemkových úprav vyjímal: a) pozemky určené pro obranu státu b) pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů c) hřbitovy d) pozemky zastavěné e) pozemky určené k zastavění f) pozemky chráněné podle zvláštních předpisů20 Po změně zákona v roce 2002 se však předmět pozemkových úprav definuje jako všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.21 Obvod pozemkových úprav je v zákoně o pozemkových úpravách následně charakterizován jako území dotčené pozemkovými úpravami, které je tvořeno jedním nebo více celky v jednom katastrálním území. Do obvodu pozemkových úprav lze v případě, že je to vhodné pro obnovu katastrálního operátu, zahrnout i pozemky, které nevyžadují řešení ve smyslu pozemkových úprav, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických informací. Zároveň lze, pokud je to potřebné pro dosažení cílů pozemkových úprav, za jistých podmínek do jejich obvodu zahrnout i sousedící pozemky patřící do jiného katastrálního území. V praxi jsou do pozemkových úprav většinou zahrnovány zemědělské pozemky, méně již pozemky lesní, neboť jejich nové funkční a prostorové uspořádání není tak potřebné.22 Podstatné je, že mnohé pozemky lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout jen se souhlasem jejich vlastníka, popř. i příslušného správního úřadu.23 Tyto pozemky se pak pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu původních pozemků příp. dle

druhu nejbližšího zemědělského pozemku, s tím, že

nesměňované pozemky není třeba oceňovat. Uvedené charakteristice odpovídá následující výčet pozemků: a) pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího prostoru 20 21 22 23

Viz. § 3 odst. 2 zákona ČNR č. 284/1991 Sb. ve znění zákona ČNR 38/1993 Sb. Viz. § 3 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb. Drobník, J. Základy pozemkového práva. Praha : IFEC, 2007. s. 104 Viz. § 3 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb.

12

b) pozemky určené pro obranu státu c) pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu d) pozemky vodních toků e) pozemky chráněné podle zvláštních předpisů (např. zákon o státní památkové péči či ochraně přírody a krajiny) f) pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu g) pozemek funkčně související se stavbou včetně přístupové cesty h) oplocené pozemky, zejména zahrady i) pozemky v současně zastavěném území obce j) pozemky v zastavitelném území obce k) pozemky, na nichž se nacházejí hřbitovy24 Odděleně se od ostatní půdy ve vlastnictví státu vedou a řeší pozemky ve státním vlastnictví, které jsou ve správě Pozemkového fondu ČR a jejichž původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace. Do obvodu pozemkových úprav zahrnuty být mohou a je s nimi v tom smyslu nakládáno, nicméně nemohou být použity pro společná zařízení.

3.3.

Formy pozemkových úprav Dle ustanovení § 4 zákona č. 139/2002 Sb. se pozemkové úpravy realizují ve

dvou formách. Může jít jednak o pozemkové úpravy jednoduché, či o pozemkové úpravy komplexní. V návaznosti na v předchozí kapitole uvedený výčet cílů pozemkových úprav lze konstatovat, že forma odpovídá počtu cílů, jejichž naplnění pozemkové úpravy sledují. V případě, že se jedná pouze o naplnění konkrétního požadavku, resp. o splnění jednoho z cílů, např. o vyřešení některé z hospodářských potřeb soukromě hospodařících vlastníků, jakou může být urychlené scelení či zpřístupnění pozemků, popř. o naplnění ekologické potřeby, které může odpovídat lokální protierozní nebo protipovodňové opatření, použijí se pozemkové úpravy jednoduché. Stejně je tomu v případě, pokud se pozemkové úpravy mají týkat pouze části katastrálního území. Jednoduchými pozemkovými úpravami lze provést i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy přidělené ve smyslu dekretů prezidenta republiky č.12/1945 Sb. a

24

Viz. § 3 odst. 3 zákona č. 139/2002 Sb.

13

č.28/1945 Sb. a zákonů č. 142/1947 Sb. a č.46/1948 Sb.25 Pojmy upřesnění a rekonstrukce přídělů jsou blíže charakterizovány v § 13 zákona o pozemkových úpravách. Dle ustanovení § 4 tohoto zákona může v případě jednoduchých pozemkových úprav pozemkový úřad upravit řízení o pozemkových úpravách odlišně, než jak stanoví příslušná prováděcí vyhláška 545/2002 Sb. Podstatné je, že provedení jednoduchých komplexních úprav nevylučuje pozdější úpravy komplexní.26 Naplnění všech výše uvedených a charakterizovaných cílů odpovídá formě pozemkových úprav komplexních. Komplexními pozemkovými úpravami se celkově řeší majetkoprávní, krajinotvorné, ekologické a další vztahy. V zákoně je výslovně uvedeno, že tato forma pozemkových úprav je používána „zpravidla“. Je to zejména z toho důvodu, že komplexní pozemkové úpravy uspořádávají a řeší vztahy na celém území, čímž je u tohoto nově vzniklého uspořádání zaručena větší stabilita.

25 26

Viz. § 4 odst. 2 zákona č. 139/2002 Sb. Drobník, J. Základy pozemkového práva. Praha : IFEC, 2007. s. 105

14

4.

ŘÍZENÍ O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH Řízení o pozemkových úpravách je speciálním správním řízením, pro něž platí,

že se při něm subsidiárně použije správní řád.27 V následujícím textu budou definovány jeho subjekty a charakterizovány jeho jednotlivé etapy.

4.1.

Subjekty řízení o pozemkových úpravách Ačkoli zákon o pozemkových úpravách pojem „subjekt řízení“ nezná,

z metodického hlediska je vhodné jej zavést a v jeho rámci charakterizovat jak samotné účastníky řízení, tak participující či zainteresované orgány státní správy, a také subjekty ostatní.

4.1.1. Účastníci řízení Obecně je účastník jakéhokoli správního řízení definován v § 27 zákona č. 500/2004 Sb., tj. ve správním řádu. Speciální úprava, zákon č. 139/2002 Sb., definuje účastníky řízení o pozemkových úpravách v § 5 odst. 1. Jsou jimi: a) vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách podle § 2 zákona o pozemkových úpravách. Zákon pro ně stanovuje legislativní zkratku „vlastníci pozemků“ b) fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena. Podstatné je, že účastníci řízení nejsou vlastníci, kterým se pozemkovými úpravami pouze obnovuje soubor geodetických informací. c) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno v důsledku stavební činnosti, tj. např. stavbou dopravní liniové stavby, která prochází katastrálním územím d) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav e) obce, s jejichž územím pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav sousedí, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách

27

Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 2004. s. 283

15

4.1.2. Orgány státní správy Z legální definice pojmu pozemkových úprav na základě § 2 zákona č. 139/2002 Sb. přímo vyplývá, že pozemkové úpravy se provádějí ve veřejném zájmu. Právě proto je řada orgánů státní správy pověřena právem, resp. povinností se obsáhlého procesu provádění pozemkových úprav v jeho různých fázích účastnit. Toto pověření vyplývá z nejrůznějších legislativních předpisů, které lze s jistou mírou zjednodušení rozdělit do těchto skupin: a) předpisy výslovně se zabývající pozemkovými úpravami b) předpisy z oblasti geodézie a katastru nemovitostí c) předpisy z oblasti životního prostředí, vodního a lesního hospodářství, pozemních komunikací a územního plánování28 Výčet státních orgánů, které na procesu provádění pozemkových úprav participují, je tedy následující: a) Pozemkové úřady – soustava pozemkových úřadů ministerstva jako organizační složky státu je ustanovena v § 19 zákona č. 139/2002 Sb. Soustavu tvoří 77 pozemkových úřadů fungujících jako prvoinstanční správní úřady s územní působností vymezenou okresy a Ústřední pozemkový úřad, který je odvolacím orgánem. Pozemkové úřady v České republice jsou podobně jako v řadě ostatních zemích EU součástí Ministerstva zemědělství. V současnosti převažuje v činnosti pozemkových úřadů řízení, organizace a realizace zejména komplexních pozemkových úprav s důrazem na výstavbu a rekonstrukci polních cest, protierozních mezí, poldrů, biokoridorů a jiných krajinných prvků.29 Jak vyplývá z ustanovení § 20 odst. 1, je pozemkovým úřadům výslovně dána např. povinnost rozhodovat o pozemkových úpravách a organizovat jejich provádění, popř. i provádět jejich nezbytnou projektovou část, i povinnost koordinovat v součinnosti s orgány územního plánování návaznost návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány atd. (viz. kapitola č.4). b) Dotčené orgány státní správy, které můžeme dále rozdělit na:

28 29

Švehla, F., Vaňous, M. Pozemkové úpravy. Praha : ČVUT, 1997. s. 28. Ministerstvo zemědělství : pozemkové úřady [online]. 2009-2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupné z: .

16

I. Katastrální úřady – jak vyplývá především z ustanovení § 2 zákona č. 139/2002 Sb., tj. z definice pojmu pozemkových úprav, kde je jako jeden z jejich cílů zmíněna obnova katastrálního operátu, resp. z ustanovení o obnově katastrálního operátu v rámci zákona č. 344/1992 Sb. a vyhlášky č. 26/2007 Sb. (viz. kapitola č. 5). Katastrální úřady nicméně vstupují do pozemkových úprav vždy, tedy i tam, kde by tyto k obnově katastrálního operátu nesloužily (např. v souvislosti s jednoduchými pozemkovými úpravami, které plní pouze dílčí cíle), a to např. na základě § 6 odst. 6 a § 11 odst. 5 zákona č. 139/2002 Sb. II. Ostatní dotčené orgány státní správy – tj. orgány územního plánování, stavební úřad a orgány ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany přírody, vodohospodářské a státní správy lesů, popř. další dotčené správní úřady, jak vyplývá např. z ustanovení § 6 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb. Uvedené instituce se vyrozumí o zahájení pozemkových úprav, protože právě v této fázi se jedná o stanovení zásadních problémů, které pro dané orgány vyplývá z příslušných právních předpisů.30 V této souvislosti je vhodné zmínit, že v zákoně o pozemkových úpravách je celkem ve třech ustanoveních dána správnímu orgánu možnost se k průběhu pozemkových úprav vyjádřit. Je tomu tak v ustanovení § 3 odst. 3, kdy lze určité pozemky řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem jejich vlastníka a příslušného správního úřadu; v ustanovení § 6 odst. 6, kdy musí být o zahájení řízení o pozemkových úpravách za určitých podmínek vyrozuměny dotčené správní úřady; a konečně v ustanovení § 9 odst. 10, kdy je orgánům státní správy předložen k vyjádření plán společných zařízení. Otázkou zůstává, zda se v těchto případech jedná o vydání závazného stanoviska správního úřadu dle § 149 zákona č. 500/2004 Sb., tj. správního řádu, či o úkon mající charakter vyjádření dle § 154 správního řádu,31 kde závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou

30 31

Dumbrovský, M. Pozemkové úpravy. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2004. s. 46. Knotek, J. K formě úkonů dotčených orgánů v řízení o pozemkových úpravách. Časopis pro právní vědu a praxi. 2007, roč. 15, č. 2, s. 138-143.

17

část rozhodnutí správního orgánu.32 Ačkoli na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, lze se podle naplnění všech výše uvedených znaků domnívat, že dotčené správní úřady v rámci svých zásahů do pozemkových úprav vydávají závazná stanoviska dle § 149 správního řádu.33

4.1.3. Ostatní subjekty Mezi ostatní subjekty řízení o pozemkových úpravách můžeme zařadit zejména správce inženýrských sítí či správce povodí, jejichž stanoviska jsou dle přílohy k vyhlášce č. 545/2002 Sb. nedílnou součástí návrhu o pozemkových úpravách (v části „Dokumentace o přípravě řízení o pozemkových úpravách“. Jako další subjekt řízení lze označit také zpracovatele, kterým, pokud si pozemkové úřady nezpracovávají návrhy pozemkových úprav zcela sami, je obvykle soukromý zeměměřický subjekt. Zpracování pozemkových úprav je zajišťováno soukromými firmami na základě výsledků výběrových řízení a objednávky ze strany pozemkových úřadů. Zeměměřické práce při pozemkových úpravách tvoří více než jednu polovinu všech činností v přípravné, projekční a realizační etapě.34

4.2.

Průběh řízení Problematice průběhu řízení se zákon č. 139/2002 Sb. věnuje ve své druhé části,

tj. v § 6 - 17. Hlavní specifikum řízení o pozemkových úpravách spočívá v tom, že se na řízení a rozhodování v něm nevztahují lhůty pro rozhodování podle správního řádu.35 Podobně specificky je řešeno i zastavení řízení, k němuž z podnětu pozemkového úřadu dojde tehdy, když odpadl důvod, pro který řízení zahájil, popř. pokud se v průběhu pozemkových úprav vyskytly překážky, pro které v něm nelze pokračovat.36 Dle § 1 vyhlášky č. 545/2002 Sb. stojí na samém počátku řízení o pozemkových úpravách jeho příprava, která spočívá ve shromáždění všech podstatných dokladů a informací. Ty jsou zajišťovány bezúplatně od zeměměřických a katastrálních orgánů, správních úřadů a dalších osob. Jedná se především o aktualizovaný soubor geodetických a popisných informací katastrálního operátu, přídělové listiny či 32 33 34 35 36

Viz. § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. Knotek, J. K formě úkonů dotčených orgánů v řízení o pozemkových úpravách. Časopis pro právní vědu a praxi. 2007, roč. 15, č. 2, s. 138-143. Vlasák, J. Role zeměměřiče v pozemkových úpravách. In GEOS 2007 [online]. Zdiby : VÚGTK, 2007 [cit. 2010-03-028]. Dostupné z: Viz. § 6 odst. 7 zákona č. 139/2002 Sb. Viz. § 6 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb.

18

rozhodnutí, mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek, územně plánovací dokumentaci, informace o stavu území a záměrech jeho využití, údaje o poloze rozvodných sítí aj. Pozemkový úřad tedy obvykle s ročním předstihem oznámí předpokládaný termín zahájení pozemkových úprav příslušnému katastrálnímu úřadu a dotčené obci, pokud budou výsledky pozemkových úprav sloužit k obnově katastrálního operátu.37 Zajistí si tak součinnost při poskytování podkladů a nastaví tak základy spolupráce, která by měla být pro hladký průběh procesu pozemkových úprav v maximální možné míře korektní a vstřícná.

4.2.1. Zahájení řízení Řízení o pozemkových úpravách vždy zahajuje z moci úřední pozemkový úřad, i když tak může činit nejen z vlastního podnětu, ale – a tak tomu je ve většině případů – i na základě podaných požadavků. Pozemkový úřad se k požadavkům v písemném sdělení do 30 dnů vyjádří, a pokud shledá, že jsou opodstatněné, řízení o pozemkových úpravách zahájí. Pozemkový úřad naproti tomu pozemkové úpravy zahájit musí, když se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území. Zahájení řízení oznámí pozemkový úřad veřejnou vyhláškou, tj. oznámení se po dobu 15 dnů vyvěsí na úřední desce pozemkového úřadu a obcí, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav. Pozemkový úřad o zahájení také vyrozumí dotčené správní úřady, které pak do 30 dnů po obdržení vyrozumění musí stanovit podmínky k ochraně zájmů podle příslušných právních předpisů.

4.2.2. Úvodní jednání Úvodní jednání dle § 7 zákona o pozemkových úpravách svolává pozemkový úřad. Pozve na něj účastníky řízení a další vlastníky pozemků v předpokládaném obvodu pozemkových úprav, a seznámí je s jejich účelem, formou a předpokládaným obvodem. Na určení obvodu a formy pozemkových úprav se nevztahuje správní řád. Na tomto jednání pozemkový úřad projedná postup při stanovení nároků vlastníků, potřebu aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek a popřípadě další otázky významné pro řízení o pozemkových úpravách.

37

Viz. § 1 odst. 1 vyhlášky č. 545/2002 Sb.

19

Hlavním účelem úvodního jednání je, aby si vlastníci pozemků zahrnutých do pozemkových úprav zvolili sbor zástupců. Každý spoluvlastník má pro tento účel jen 1 hlas a sbor je zvolen, pokud se pro něj vysloví nadpoloviční většina přítomných vlastníků. Členem sboru zástupců se na svou žádost podanou nejpozději v den konání volby automaticky stává vlastník, jehož pozemky tvoří alespoň 10 % z výměry pozemků, na kterých budou pozemkové úpravy prováděny. Dalším nevoleným členem sboru je ředitel pozemkového úřadu nebo jím pověřený pracovník, a zástupce obce. Počet členů sboru je stanoven pozemkovým úřadem v rozsahu 5 až 15 členů v závislosti na celkovém počtu vlastníků a rozsahu řešeného území. Sbor zástupců, je-li zvolen, zastupuje vlastníky při projednávání námitek k soupisu nároků vlastníků a na základě plné moci jedná za ně i o dalších otázkách řízení o pozemkových úpravách. Spolupracuje také při zpracování návrhu pozemkových úprav, vyjadřuje se k plánu společných zařízení, k připomínkám podaným v průběhu řízení atd.

4.2.3. Soupis a ocenění nároků vlastníků Vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků zabezpečí dle § 8 zákona o pozemkových úpravách pozemkový úřad. Jeho účelem je zjistit, s jakými pozemky dotčení vlastníci do pozemkových úprav vstupují. Hlavními náležitostmi je zde cena pozemků jejich výměra, vzdálenost a druh. V soupisu nároků se objevují tak omezení vyplývající z práva zástavního a předkupního, z věcného břemene a nájemního vztahu na dobu určitou. O průběhu soupisu nároků je pozemkovým úřadem informován sbor zástupců. Soupis nároků je posléze pozemkovým úřadem vyložen na příslušném obecním úřadě po dobu 15 dnů, a zároveň doručen vlastníkům, jejichž pobyt je znám. Vlastníci mohou k soupisu uplatnit námitky ve lhůtě dané pozemkovým úřadem, ty jsou dále projednány buď se sborem, je-li zvolen, nebo s katastrálním úřadem. O vyřízení námitek musí být vlastníci písemně vyrozuměni. Na projednání a vyřízení námitek se nevztahuje správní řád. V řízení o pozemkových úpravách se pro oceňování pozemků použije zvláštní právní předpis – tj. zákon č. 151/1997 Sb. a vyhlášky č. 540/2002 Sb. platný ke dni vyložení soupisu nároků. Základem pro ocenění zemědělských pozemků jsou tzv. bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Pro její vyjádření se používá pětimístný číselný kód, kde první číslice značí 20

příslušnost ke klimatickému regionu, druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce, čtvrtá číslice stanoví kombinaci svaživosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti. Charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci stanoví vyhláškou ministerstvo zemědělství.

4.2.4. Návrh pozemkových úprav Zpracování návrhu pozemkových úprav provede pozemkový úřad na základě § 9 odst. 1 pozemkový úřad buď sám, nebo jej zajistí u jiné osoby (za podmínky, že zpracovatelem je osoba mající oprávnění dle § 18). Podstatné informace nezbytné pro vypracování návrhu jsou v dohodnutých termínech povinni bezplatně poskytnout správci nadzemních a podzemních zařízení a také dotčené správní úřady. Podkladem pro návrh je pak následující: a) Podrobný průzkum terénu v celém obvodu pozemkových úprav, zjišťující skutečnosti nezbytné pro zpracování návrhu, tj. způsob současného užívání pozemků a označení jejich hranic, technický stav komunikací a přístup na pozemky, degradace půdy, stav odvodnění a závlah atd. Zjišťuje se rovněž nesoulad mezi skutečným stavem v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí.38 b) Zaměření předmětů, které zůstanou i o skončení úprav obsahem souboru geodetických informací katastru nemovitostí, na jehož základě se upřesní obvod pozemkových úprav a okruh účastníků řízení. Seznam parcel, které jsou

dotčeny pozemkovými

katastrálnímu

úřadu

úpravami,

k vyznačení

předkládá

pozemkových

pozemkový

úprav

do

úřad

katastru

nemovitostí. Ty je pak uskutečněno formou poznámky. c) Zjišťování průběhu hranic za účasti zástupců obcí a katastrálního úřadu. Pokud je pro vyjasnění vlastnické hranice v terénu potřebná účast vlastníka pozemku, pozve se ke zjišťování průběhu hranice také on.39 d) Plán společných zařízení, jehož zpracování předchází zpracování návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků. Posoudí jej sbor (popř. vlastníci, není-li sbor zvolen) a schválí jej zastupitelstvo obce na veřejném zasedání. 38 39

Drobník, J. Základy pozemkového práva. Praha : IFEC, 2007. s. 107 Viz. § 5 odst. 2 vyhlášky č. 545/2002 Sb.

21

Pozemkový úřad pak předkládá plán společných zařízení dotčeným orgánům státní správy k vyjádření. Plán společných zařízení může sloužit i jako návrh na změnu stávajícího územního plánu obce. Je-li nutno pro společná zařízení vyčlenit nezbytnou výměru půdního fondu, použijí se nejprve pozemky ve vlastnictví státu a potom ve vlastnictví obce (s výjimkou pozemků určených pro těžbu nerostů, pozemků v zastavěném území apod.). Až v další se na vyčlenění potřebné výměry podílejí ostatní vlastníci, s tím, že jejich celkové nároky se pak poměrně snižují. Společná zařízení představují významný polyfunkční nástroj s funkcemi zlepšení podmínek vlastní zemědělské výroby, dále pak s funkcemi krajinotvornými, ochranářskými,

ekologickými.40

Zákon

obsahuje

demonstrativní

výčet

druhů

společných zařízení. Patří k nim: a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně, c) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry a podobně, d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně a terénní úpravy a podobně, e) nové stavby nebo jejich rekonstrukce 41 Cílem těchto opatření je: a) zpomalení nebo potlačení degradačních procesů na zemědělské půdě b) zlepšení vodního režimu území vč. kvality povrchových a podzemních vod c) zajištění ekologické rovnováhy přírodního prostředí d) řešení zemědělského dopravního systému42 40 41 42

Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 2004. s. 288 Viz. § 9 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb. Dumbrovský, M. Pozemkové úpravy. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2004. s. 131

22

Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu zpracování návrhu projednávat nové uspořádání pozemků s dotčenými vlastníky pozemků a vlastníci jsou povinni se k návrhu vyjádřit. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem k novému uspořádání pozemků nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor (byl-li zvolen).43 Vlastníci nepřítomní na společném jednání se mohou k návrhu ve stanovené lhůtě vyjádřit písemně. Pokud má navrhovanou úpravou dojít k výměně pozemků, musí pozemkový úřad dotčeným vlastníkům nabídnout jako náhradu pozemky jiné. Zde se pak musí řídit ustanovením § 10 zákona o pozemkových úpravách, který za náhradní pozemek považuje takový, jež pozemku původnímu odpovídá přiměřenou cenou, výměrou a vzdáleností, dle možností i druhem pozemku; kde vzdálenost se stanoví jako vážený aritmetický průměr vzdáleností jednotlivých pozemků měřených vzdušnou čarou od původní zemědělské usedlosti. Neexistuje-li tato usedlost, dohodne se pro tyto případy se sborem nebo s vlastníky místo, od kterého se vzdálenost bude měřit. Cena je přiměřená, pokud se od ceny původních pozemků liší o +/- 4%. Pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud se rozdíl jejich výměry vůči pozemkům původním pohybuje v rozmezí do +/- 10%. A konečně, pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl ve vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků je +/20%. Snížení nebo zvýšení ceny, výměry a vzdálenosti nově navrhovaných pozemků oproti původním pozemkům nad rámec stanovených kritérií přiměřenosti lze provést jen se souhlasem vlastníka.

4.2.5. Rozhodnutí o pozemkových úpravách Rozhodnutí o pozemkových úpravách je možno označit jako dvouetapovité a vykazuje řadu specifik proti obecnému správnímu řízení.44 Znamená to, že se vydávají postupně dvě na sebe navazující rozhodnutí, kde první z nich je závazným podkladem pro rozhodnutí druhé.

43 44

Viz. § 9 odst. 17 zákona č. 139/2002 Sb. Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 2004. s. 293

23

Schvalování návrhu pozemkových úprav První etapou je schvalování návrhu pozemkových úprav. Do něj je po dobu 30 dnů umožněno na oznámeném místě nahlédnout, přičemž jednotliví účastníci mají v této době poslední možnost uplatnit u pozemkového úřadu své námitky a připomínky. Po jejich případném zapracování a opětovném vystavení je pozemkovým úřadem svoláno závěrečné jednání, na kterém se zhodnotí výsledky pozemkových úprav a účastníci jsou seznámeni s návrhem, o kterém bude rozhodnuto. O schválení návrhu pozemkových úprav je pak pozemkovým úřadem rozhodnuto v tom případě, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň tří čtvrtin výměry půdy pozemků, které jsou v rámci pozemkových úprav řešeny. Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům, kde každý účastník obdrží právě tu grafickou a písemnou část návrhu, která se ho přímo dotýká. Proti tomuto rozhodnutí se mohou účastníci řízení odvolat. O odvolání může být rozhodnuto samotným pozemkovým úřadem, který napadené rozhodnutí vydal, jestliže tento odvolání v plném rozsahu vyhoví a jestliže s tím souhlasí účastníci řízení, jichž se změna bezprostředně týká. Toto ustanovení vychází z § 87 zákona správního řádu, a jedná se o tzv. autoremeduru. Nové rozhodnutí se pak oznamuje všem účastníkům veřejnou vyhláškou a písemně se doručuje těm účastníkům, na které se přímo vztahuje. Odvolacím orgánem v „pravém“ slova smyslu je pak Ústřední pozemkový úřad, který v odvolacím řízení zkoumá, zda vydané rozhodnutí z hlediska správnosti zjištěného skutkového stavu je v souladu s příslušnými ustanoveními zákona.45 Jestliže odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší, oznámí rozhodnutí o odvolání veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům řízení. Mimořádným opravným prostředkem, tj. takovým, který směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí, patří dle zákona č. 500/2004 Sb. přezkumné řízení a svým způsobem také obnova řízení. Specifickým prostředkem ochrany práv, resp. možnosti přezkumu tohoto rozhodnutí, je přezkum soudní.

Tato možnost je zmíněna v samotném zákoně č.

139/2002 Sb. v ustanovení § 11 odst. 9, kdy je pozemkovému úřadu dána povinnost prověřit před zahájením druhé etapy rozhodnutí, zda proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav nebyla podána žaloba. Poznámka pak odkazuje na § 247 zákona č. 99/1963 Sb., tj. pohlíží na žalobu jako na žalobu podanou dle páté části 45

Dudová, J. Pozemkové právo. Ostrava : Key Publishing, s.r.o., 2007. s. 91

24

občanského soudního řádu (OSŘ). Je však nutné si uvědomit, že poznámka s odkazem nebyla na základě reformy správního soudnictví, četných novel OSŘ ani ostatních dotčených předpisů nijak změněna a je proto více než zpochybnitelné, zda by žaloby proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav měly být řešeny soudy podle páté části OSŘ, či v rámci správního soudnictví. Hlavním vodítkem by v této souvislosti měl být převažující soukromoprávní či veřejnoprávní charakter rozhodnutí, resp. fakt, zda je zasahováno převážně do soukromých či veřejných subjektivních práv adresáta mocenského působení správního orgánu. Blíže k povaze zájmů v řízení o pozemkových úpravách viz. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.3.2005, čj. 6 As 48/2003 – 51, www.nssoud.cz: “V řízení o pozemkových úpravách se rozhoduje samozřejmě i o soukromých zájmech vlastníků, jejichž pozemky mají být sceleny či rozděleny. Na druhou stranu se však rozhoduje i o zájmech veřejných - např. ochrana půdního fondu, zvelebení krajiny či zvýšení její ekologické stability. Jenom z toho důvodu, že se jedná o veřejné zájmy, jsou pozemkové úpravy slučitelné s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. K pozemkové úpravě může dojít, pokud s ní souhlasí vlastníci alespoň dvou třetin výměry půdy dotčené pozemkovou úpravou. Ve vztahu ke zbývající jedné třetině tak jde zcela jistě o vyvlastnění ve smyslu výše uvedeného článku Listiny. Při rozhodování o pozemkové úpravě jsou tak dotčeny jak zájmy soukromé, tak i zájmy veřejné. Zde zastoupený veřejný zájem má přitom povahu výše popsaného kvalifikovaného veřejného zájmu, neboť spočívá ve veřejném zájmu na určitém výsledku daného rozhodnutí.“ Ačkoli tedy správní orgán zasahuje v rámci pozemkových úprav autoritativně do vlastnických práv, dospěl zvláštní senát zřízený zákonem č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, k závěru, že v daných souvislostech se jedná ve vztahu k rozhodnutím pozemkového úřadu ne o řešení sporu o vlastnické právo, ale o přezkum vrchnostenského rozhodnutí o jiné úpravě vlastnických práv, kdy vlastníci nevedou spor o vlastnictví mezi sebou, ale brojí proti zákonnosti rozhodnutí správního orgánu, které bylo vydáno ve veřejném zájmu.46 Konkrétně se např. v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20.3.2007, čj. Konf 35/2006 – 8; ze dne 29.5.2007, čj. Konf 14/2007 – 5 a usnesení ze dne 04.6.2008, čj. Konf 32/2007 – 6, vše www.nssoud.cz, objevuje následující: „Je jistě třeba vypořádat se s tím, že správní orgán v tomto případě autoritativně zasahuje do vlastnických práv; to ale samo o sobě ještě není určující. Vlastním předmětem řízení před soudem není obvyklý spor o 46

blíže viz např. Průchová, I. Pozemkové úpravy a soudní přezkum. In Dny práva-2008-Days of Law, Brno : Masarykova univerzita, 2008.

25

vlastnické právo mezi osobami sobě na roveň postavenými o to, komu vlastnictví náleží; takový spor by zajisté náležel do pravomoci soudů civilních. Předmětem řízení v posuzované věci je ale přezkum vrchnostenského rozhodnutí o jiné úpravě vlastnických práv; takový spor nevedou vlastníci mezi sebou, ale brojí proti zákonnosti rozhodnutí správního orgánu, které bylo vydáno v zájmu jednoznačně veřejném. Soud tu má podrobit svému přezkumu rozhodnutí státu (orgánu státní správy) o založení, byť i zčásti nových a od dosavadního stavu odlišných práv u osob státní moci shodně podrobených. Právě tato povaha věci, a nikoliv vlastnické právo samotné a jeho soukromoprávní charakter, je určující pro stanovení, zda věc náleží do pravomoci soudů v řízení věcech občanskoprávních anebo soudů ve věcech správního soudnictví“ Na základě výše uvedeného se také domnívám, že by soudní přezkum těchto rozhodnutí měl být řešen v rámci správního soudnictví. Rozhodování o navazujících skutečnostech Pravomocné rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, resp. schválený návrh samotný, je podkladem pro navazující druhou etapu rozhodnutí o pozemkových úpravách, tj. rozhodování o výměně nebo přechodu vlastnických práv a dalších navazujících skutečnostech. Jak už bylo uvedeno výše, pozemkový úřad je vydá po prověření, zda nebyla u příslušného soudu uplatněna žaloba proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Mezi tzv. navazující skutečnosti patří: a) výměna nebo přechod vlastnických práv b) určení výše úhrady a lhůty pro uhrazení rozdílu ceny „nepřiměřených“ pozemků c) zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům d) přechod vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení47 Těmito rozhodnutími mj. zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatimní bezúplatné užívání a časově omezený nájem, kde poslední dva jmenované instituty jsou definovány v rámci § 15 zákona o pozemkových úpravách. Rozhodnutí se oznamuje veřejnou vyhláškou a současně se doručí katastrálnímu úřadu a všem vlastníkům pozemků a 47

Viz. § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb.

26

osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene nebo změnou zástavního práva, které jsou pozemkovému úřadu známé. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a proti rozhodnutí o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydaného na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá právní moci posledním dnem patnáctidenní lhůty, která začíná běžet dnem vyvěšení rozhodnutí veřejnou vyhláškou. Také proti tomuto rozhodnutí je možné podat žalobu, která by měla být dle mého názoru také – v souladu s výše uvedenou judikaturou – řešena v rámci správního soudnictví. Ačkoli se v této situaci jedná o čistě soukromoprávní záležitosti, rozhodnutí bezprostředně vychází ze schváleného návrhu o pozemkových úpravách a jako takové má povahu veřejnoprávní. Podstatné v této souvislosti pak je, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle zákona o pozemkových úpravách nelze úspěšně uplatnit námitky směřující proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy podle téhož zákona.48 Postup po vydání rozhodnutí Pozemkový úřad předá schválený návrh s vyznačenou doložkou právní moci místně příslušnému katastrálnímu úřadu, kterému zároveň předá seznam pozemků k zapsání do katastru nemovitostí. Katastrální úřad zapíše výsledky schváleného návrhu do katastru nemovitostí formou záznamu, kde zároveň zruší zápis poznámky o vyznačení zahájení pozemkové úpravy. Další funkcí schváleného návrhu pozemkových úprav v rámci katastru nemovitostí je také sloužit jako závazný podklad pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. S vydáním rozhodnutí schválení návrhu a realizačního rozhodnutí souvisí úprava některých dalších otázek, jako je např. návaznost vyměňovaných pozemků na právě projednávané dědictví, zástavní právo na nich atd. Zmíněné je řešeno v § 11 zákona o pozemkových úpravách v odst. 11-13.

4.2.6. Provádění pozemkových úprav Provádění pozemkových úprav, jako finální etapa řízení, je upraveno v § 12 zákona o pozemkových úpravách. Na základě tohoto ustanovení pozemkový úřad ve spolupráci se sborem zástupců stanoví s ohledem na potřeby vlastníků pozemků a na finanční zajištění postup při realizaci společných zařízení a další opatření, která 48

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 04.7.2008, čj. 4 As 5/2006 - 131, www.nssoud.cz

27

vyplývají ze schváleného návrhu a současně také zajistí, aby nové uspořádání bylo vytyčeno a označeno v terénu. Na nově vytyčených pozemcích zahájí vlastníci hospodaření po sklizni, tj. zpravidla k 1.10., to i v případě, kdy ještě nebylo vydáno realizační rozhodnutí, pokud se nedohodnou jinak.

4.2.7. Specifická ustanovení zákona o pozemkových úpravách Pod „specifická ustanovení“, která budou v této práci jen okrajově zmíněna, řadíme jak pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelováním popsané v ustanovení § 14, tak užívání pozemků v průběhu pozemkových úprav obsažené v § 15 a 16 zákona o pozemkových úpravách. V rámci druhého jmenovaného institutu rozeznáváme zatimní bezplatné užívání, časově omezený nájem a náhradní užívání.

4.3.

Náklady na pozemkové úpravy Náklady na pozemkové úpravy dle § 17 zákona o pozemkových úpravách hradí

stát, ale mohou se na nich podílet i účastníci pozemkových úprav, popř. jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem na jejich provedení. V případě, že provedení pozemkové úpravy je vyvoláno stavební činností, náklady hradí stavebník v závislosti na rozsahu území dotčeného stavbou. V praxi je tímto stavebníkem především Ředitelství silnic a dálnic. Mezi náklady na pozemkové úpravy patří náklady na přípravu zahájení pozemkových úprav, identifikaci parcel, místní šetření, zaměření skutečného stavu, vypracování návrhu, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů, záznamů podrobného měření změn, popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady poskytované pozemkovým úřadem podle tohoto zákona, zřízení věcných břemen, realizaci společných zařízení a technickou pomoc při vytváření ucelených hospodářských jednotek.49 Použití finančních prostředků v pozemkových úprav. v roce 2008 (tis. Kč) 50

Návrh a realizace

Návrh

1 573 864

866 450

49 50

cesty

protierozní opatření

578 312

28 981

Realizace hydrologická ekologická opatření opatření 51 612

26 069

ostatní

celkem

19 440

707 414

Viz. § 17 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb. Kaulich, K. Pozemkové úpravy – statistika. Pozemkové úpravy. 2009, roč. 17, č.68, s. 20 - 21.

28

Finanční zdroje v pozemkových úpravách v roce 2008 (tis. Kč) 51

Celkem 1 573 864

MZE

PFČR

800 000 243 253

OP zemědělství

PRV

PPEO

ŘSD

MŽP

Ostatní

5 334

348 671

44 625

130 113

12

1 856

V únoru letošního roku byl ministerstvem zemědělství schválen „Plán činnosti pozemkových úřadů včetně potřeb finančního zabezpečení v letech 2010 až 2013“. Tento čtyřletý plán konkrétně rozpracovává koncepci financování pozemkových úprav a stanovuje priority pro oblast pozemkových úprav. Na letošní rok je připraveno celkem 2,33 miliard korun na pozemkové úpravy, což představuje zatím rekordní objem peněz.52 Na finančním zajištění pozemkových úprav se největší mírou bude stále podílet stát, v rozpočtové kapitole všeobecná pokladní správa je na letošní rok připraveno 700 mil. Kč, avšak na samotné pozemkové úpravy lze použít o 35 mil. Kč méně – rozdíl způsobuje financování nutné každoroční aktualizace BPEJ. Další finanční prostředky pocházejí z Pozemkového fondu ČR, a oproti minulým letům, kdy bylo možné využít prostředky fondu pouze na pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením, je po schválení poslaneckého návrhu z ledna 2010 možné použít až 400 milionů korun na spolufinancování veškerých pozemkových úprav, aniž by bylo konkrétně specifikováno, ve kterém území. Dále lze prostředky čerpat z tzv. protipovodňového konta – do roku 2013 z něj bude možné postupně vyčerpat až 1 miliardu Kč. Podstatným zdrojem je také Program rozvoje venkova, který se na celkovém finančním objemu pozemkových úprav bude podílet 700 mil. Kč. Konečně, další finanční zdroj představují investoři, jejichž činností jsou pozemkové úpravy vyvolány. Ani všechny tyto prostředky, které by dle zmíněného plánu měly být každoročně k dispozici až do roku 2013, však nestačí potřebám a zvyšujícímu se zájmu společnosti.53

51 52

53

Kaulich, K. Pozemkové úpravy – statistika. Pozemkové úpravy. 2009, roč. 17, č.68, s. 20 - 21. Vorlíček, Petr. Pozemkové úpravy a jejich finanční zabezpečení pro období 2010 až 2013. Ministerstvo zemědělství : pozemkové úpravy v médiích [online]. Změněno 10. 3. 2010. [cit. 2010-03-21]. Dostupné z: . Kaulich, Kamil. Čtyřletý plán pro pozemkové úřady. Zemědělec[online]. 2010, č. 11. [cit. 2010-03-21]. s. 5. Dostupné z: .

29

4.4.

Odborná způsobilost k projektování pozemkových úprav Odbornou způsobilostí k projektování pozemkových úprav se zabývá třetí část

zákona o pozemkových úpravách v § 18. Dle tohoto ustanovení fyzické osoby odbornou způsobilost prokazují oprávněním, které jim na základě písemné žádosti uděluje Ústřední pozemkový úřad. Pro udělení oprávnění je nutné, aby žadatel byl způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, měl předepsané vzdělání, prokázal absolvování praxe v oboru v požadované délce a složil zkoušku odborné způsobilosti. Ke zkoušce je nutné předložit návrhy pozemkových úprav, které žadatel vypracoval nebo na jejichž vypracování se výrazným způsobem podílel. Ústřední pozemkový úřad vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění. Držitel oprávnění ověřování prací používá razítko se státním znakem, svým jménem, číslem rozhodnutí o udělení úředního oprávnění a textem „úředně oprávněný pro projektování pozemkových úprav“.

30

5.

NESROVNALOSTI V LEGISLATIVNÍM RÁMCI INSTITUTU

POZEMKOVÝCH ÚPRAV Cílem této kapitoly není poskytnout absolutní výčet všech nesrovnalostí, které se v legislativní oblasti ošetřující provádění pozemkových úprav objevují, ale pouze poukázat na ty nejvýznamnější z nich. Níže zmíněné mezery či rozpory v legislativních předpisech totiž často nutí na pozemkových úpravách zúčastněné strany k hledání vlastního výkladu těchto pramenů, čímž rozšiřují prostor pro diskuzi mezi jednotlivými orgány státní správy, popř. zpracovateli návrhů pozemkových úprav, a značně již tak sám o sobě složitý a komplexní proces znesnadňují. V roce 2007 byla zrušena vyhláška č. 190/1996 Sb. kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ve znění vyhlášky č. 79/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001Sb., a byla od 1.3.2007 nahrazena dosud platnou katastrální vyhláškou č. 26/2007 Sb. Ačkoli ani v případě původní vyhlášky nebyly řešeny všechny skutečnosti a případy, které mohou v rámci celého procesu navrhování a provádění pozemkových úprav nastat, tato změna způsobila jisté vakuum a v legislativních předpisech zabývajících se pozemkovými úpravami tím pádem mnoho nejasností přibylo. Konkrétně jde v této souvislosti o fakt, že prováděcí vyhláška č. 545/2002 Sb. stále odkazuje na zrušenou vyhlášku č. 190/1996 Sb. Příkladem tohoto „slepého“ odkazování je i tak zásadní problematika, jakou je zjišťování průběhu hranic. Ustanovení § 5 vyhlášky č. 545/2002 Sb. v odstavci 1 říká, že pozemkový úřad uvědomí příslušnou obec a katastrální úřad o termínu zjišťování průběhu hranic13 minimálně s měsíčním předstihem a projedná s nimi způsob a rozsah spolupráce při tomto zjišťování.14 Poznámka č.14, která se váže na ustanovení o spolupráci při zjišťování hranic, odkazuje na již zrušenou vyhlášku č.190/1996 Sb., konkrétně na její § 50 a 51. V praxi se má tedy za to, že se analogicky použijí částečně odpovídající ustanovení § 55 a dalších nové vyhlášky č. 26/2007 Sb. Ovšem, tento fakt není nikde výslovně uveden a použití oddílu 7 katastrální vyhlášky, nazvaného „Činnosti při obnově katastrálního operátu“ se při zjišťování průběhu hranic v rámci pozemkových úprav pouze předpokládá. 31

Poznámka č.13 odkazuje na § 9 odst. 5 zákona č.139/2002 Sb. o pozemkových úpravách, který stanovuje, že zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav provádí komise složená z pracovníků pozemkového úřadu, katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu, zástupců obcí a podle potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy jmenuje po dohodě s katastrálním úřadem ředitel pozemkového úřadu. Toto ustanovení je v rozporu s ustanovením již zmiňovaného oddílu 7, konkrétně § 55 katastrální vyhlášky, který je součástí části nazvané „Obnova katastrálního operátu novým mapováním“. Ustanovení § 55 v odst. 1 odkazuje na § 14 odst. 1 a 2 katastrálního zákona, tj. zákona č.344/1992 Sb. Komise odpovědná za provádění zjišťování průběhu hranic má být na základě § 14 složena z pracovníků katastrálního úřadu a ze zástupců obce a dalších orgánů určených katastrálním úřadem, přičemž předsedou komise má být pracovník katastrálního úřadu, určený ředitelem katastrálního úřadu. V praxi se tento rozpor řeší dohodou všech zúčastněných stran. Předsedu komise tedy často jmenuje ředitel pozemkového úřadu v souladu s ustanovením prováděcí vyhlášky 545/2002 Sb., avšak další podmínky si katastrální úřad stanovuje dle „své“ katastrální vyhlášky. Jak už bylo uvedeno, ta od roku 2007 doznala mnoha změn a značně tak byly redukovány především povinnosti katastrálního úřadu, které zaručily, že katastrální úřad byl zásadním a aktivním účastníkem pozemkových úprav. Ve vyhlášce 190/1996 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb., vyhlášky č. 79/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb., se obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav věnovaly celkem čtyři paragrafy, §58 a §58 a – c. V nové vyhlášce 26/2007 Sb. se téhož týkají pouze paragrafy tři, §64 – 66. De facto byl vypuštěn původní §58a, který obsahoval výčet činností, které v procesu pozemkových úprav zabezpečoval katastrální úřad. Konkrétně v něm byly katastrálnímu úřadu dány tyto povinnosti: a) zkontroluje vzájemný soulad údajů souboru popisných informací a souboru geodetických informací katastru do jednoho roku po oznámení termínu zahájení pozemkových úprav a určení jejich obvodu b) po zahájení pozemkových úprav prověřit pozemkovým úřadem označené popisné a geodetické informace katastru, u kterých byly zjištěny nedostatky, do 30 dnů po jejich oznámení. Zjištěné chyby v údajích katastru opravit.

32

c) předat pozemkovému úřadu podklady katastru potřebné pro zpracování návrhu pozemkových úprav, d) vyznačit v katastru zahájení pozemkových úprav podle seznamu parcel předloženého pozemkovým úřadem e) účastnit se zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav, pokud jde o hranice pozemků vymezující obvod pozemkových úprav, a určit postup pro odstranění zjištěných nesouladů mezi údaji katastru a stavem v terénu, f) na žádost pozemkového úřadu vyznačit v katastru podle předloženého geometrického plánu rozdělení parcely hranicí obvodu pozemkových úprav, není-li tato hranice shodná s hranicemi parcel katastru, g) vyjádřit se k návrhu doplnění podrobného polohového bodového pole před osazením měřických značek, h) zapsat do katastru schválení návrhu pozemkových úprav na základě doručeného pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu, jehož přílohou je seznam parcel, a zrušit vyznačení podle písmene d), i) zrušit vyznačení podle písmene h) po zápisu pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.54 Zásadní je, že současně platná vyhláška 26/2007 Sb. katastrálnímu úřadu již žádné povinnosti nestanovuje, pomineme-li úvodní část odst. 1 § 64, kde je katastrálnímu úřadu stanovena povinnost do 30 dnů po obdržení vyrozumění pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách stanovit podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav. V podstatě to znamená, že každý katastrální úřad si může – samozřejmě v mezích zákona – diktovat jiné podmínky, jak má od zhotovitele předávané dílo vypadat, resp. jaké má mít náležitosti. Často k tomuto stanovení využívá své vnitřní metodické předpisy (např. „Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod“ účinný od 1.1.2008), které samozřejmě pro jiné subjekty nemohou mít stejnou váhu jako zákonné normy. V této souvislosti je podstatné zmínit také ustanovení § 66 odst. 3, dle kterého má některé z podkladů pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav předat ověřovatel (úředně oprávněný zeměměřičský inženýr) bez 54

Viz. § 58a vyhlášky č. 190/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 79/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001Sb.

33

zbytečného odkladu. Také toto nekonkrétní označení dává prostor pro dohady mezi katastrálním úřadem a dodavatelem, resp. zpracovatelem návrhu pozemkových úprav. Bezodkladně mají být katastrálnímu úřadu předány následující podklady: a) protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba obnovit soubor geodetických informací, související náčrty a soupisy nemovitostí,55 b) geometrické plány a záznamy podrobného měření změn na obvodu pozemkových úprav,56 c) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole,57 d) námitky podané k neřešeným pozemkům k rozhodnutí katastrálnímu úřadu58 Z hlediska řešení určitých nejasností si pozornost zaslouží zejména podklady uvedené v § 66 odst. 1 písm. d) a e), tj. protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a geometrický plán. Dle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 545/2002 Sb. se totiž upřesněný obvod pozemkových úprav dle § 9 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb. v katastru nemovitostí zapíše na základě ohlášení pozemkového úřadu, jehož součástí je právě zmíněný geometrický plán. Tento požadavek ale naráží na ustanovení § 85 odst. 6 vyhlášky 26/2007 Sb., které v souvislosti se zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku a jeho zapsáním do katastru považuje geometrický plán za neoddělitelnou součást souhlasného prohlášení, ze kterého je zřejmá shoda vlastníků všech změnou dotčených pozemků na průběhu vytyčené nebo jimi upřesněné hranice. Mezi náležitosti souhlasného prohlášení patří jednak označení osob, které je činí, označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona, popis průběhu vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemku čísly bodů podle výsledku zeměměřické činnosti, a zejména zde musí být uvedeno, že hranice nebyly osobami, které prohlášení činí, měněny, nejsou sporné a je jejich vůli, aby tak, jak byly zaměřeny, byly evidovány v katastru a nadále jimi respektovány.59 Je naprosto zřejmé, že v počátečním stadiu návrhu pozemkových úprav, kterým je určení jejich obvodu, je od všech dotčených 55 56 57 58 59

Viz. § 66 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 26/2007 Sb. Viz. § 66 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 26/2007 Sb. Viz. § 66 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 26/2007 Sb. Viz. § 66 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 26/2007 Sb. Viz. § 85 odst. 7 písm. a) – d) vyhlášky č. 26/2007 Sb.

34

vlastníků zcela nemožné takovéto prohlášení získat. Geometrický plán tak bez souhlasných prohlášení v konečném důsledku není kompletní a v podstatě s ním nelze ve smyslu § 85 odst. 6 vyhlášky 26/2007 Sb., resp. § 4 odst. 2 vyhlášky č. 545/2002 Sb. nakládat. Tato mezera v zákoně pak tedy nechává na uvážení každého katastrálního úřadu, jak se k ní postaví a jak naloží s podklady, které bez zbytečného odkladu od zpracovatele návrhu pozemkových úprav obdržel. Různé katastrální úřady v České republice mají k problematice různý přístup, který však lze následujícím způsobem kategorizovat: a) katastrální úřad vyšetřený obvod pozemkových úprav převezme, ale dál se jím nezabývá. Na obvodu pozemkových úprav, který není pevně stanoven, se tedy může dít jiná geodetická činnost, a v průběhu vypracovávání návrhu pozemkových úprav tak může docházet k soustavným změnám, které pak nejsou s vyhotoveným návrhem slučitelné. b) katastrální úřad vyšetřený obvod pozemkových úprav převezme a do katastru vloží, čímž sice naprosto vyjde vstříc potřebám tvorby návrhu pozemkových úprav, ale překročí tak rámec vyhlášky 26/2007 Sb. c) katastrální úřad na základě dohody s pozemkovým úřadem, resp. zpracovatelem návrhu vloží obvod pozemkových úprav tzv. do budoucího stavu. Tím de facto zaručí neměnnost tohoto obvodu, avšak neumožní jeho promítnutí do v přítomnosti předávaných informací. Z výše uvedeného vyplývá, že na místě by bylo mnohé předpisy v co nejkratší době novelizovat a předejít tak zbytečným nejasnostem, které absencí přesného legislativního rámce v oblasti pozemkových úprav vznikají. Částečným řešením by mohla být jak novela vyhlášky č. 545/2002 Sb., tj. eliminace odkazů na původní katastrální vyhlášku z roku 1996, resp. úprava vyhlášky 26/2007 Sb. do takové podoby, aby byl postup při zpracování návrhu a provádění pozemkových úprav jednoznačný, a všem na tomto složitém procesu zúčastněným stranám byla kvantitativně i kvalitativně stanovena jejich konkrétní práva a povinnosti.

35

6.

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice pozemkových úprav.

Snažila jsem se o komplexní charakteristiku tohoto stále aktivně používaného institutu, a to jak v obecném, tak zejména legislativním slova smyslu. Do mé práce proto byla zahrnuta jak historie provádění pozemkových úprav na našem území, tak i jejich podrobněji specifikované úkoly a cíle, jejichž naplnění by představovalo výrazné zlepšení kvality životního prostředí. V této souvislosti se jedná především o obnovení zanedbané a poničené krajiny, zlepšení vztahu obyvatel k půdě a krajině, a o jejich ochranu. Především pak ale moje práce obsahuje rozbor platné právní úpravy, tj. zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách. Postupuje přes legální definici pojmu pozemkových úprav, přes jejich předmět, obvod a formy, až k popisu samotného řízení o pozemkových úpravách. Zde jsou nejprve rozčleněny jednotlivé subjekty, které na řízení participují. Ačkoli zákon o pozemkových úpravách pojem „subjekt řízení“ nezná, z metodického hlediska bylo vhodné jej zavést a v jeho rámci charakterizovat jak účastníky řízení, kterým zákon přiznává zvláštní privilegia, tak i zainteresované orgány státní správy, a subjekty ostatní. Dále následuje výčet a stručná charakteristika jednotlivých etap řízení o pozemkových úpravách, tedy zahájení řízení, úvodní jednání, soupis a ocenění nároků vlastníků, zpracování a náležitosti návrhu pozemkových úprav. V rámci této části je výraznější pozornost věnována zejména dvouetapovému rozhodnutí o pozemkových úpravách, tedy rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav a rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a dalších navazujících skutečnostech. Mimo jiné je zde řešena i možnost využití opravných prostředků a soudního přezkumu, který by dle mého názoru měl v případě rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav spadat do kompetencí správního soudnictví. Protože příprava i realizace pozemkových úprav je podmíněna zejména dostatečným množstvím finančních prostředků, další část kapitoly se věnuje jejich finančnímu zajištění, a předkládá údaje z letošního roku. V závěrečné části své bakalářské práce jsem se snažila poukázat na některé nedostatky, které se v legislativním rámci institutu pozemkových úprav objevují. Zejména se jedná jak o neustálé odkazování zákona č. 139/2002 Sb. na již zrušenou katastrální vyhlášku č. 190/1996 Sb., dále o nejasné určení práv a povinností katastrálních úřadů v řízení o pozemkových úpravách způsobených vypuštěním jednoho 36

z dříve běžně používaných ustanovení katastrální vyhlášky, a v této souvislosti také o nijak neurčené nakládání katastrálních úřadů s vyšetřeným obvodem pozemkových úprav na počátku celého procesu. V praxi jsou v těchto případech subjekty pozemkových úprav nuceny k hledání vlastního výkladu jednotlivých pramenů, čímž je mezi nimi – především mezi jednotlivými orgány státní správy a zpracovateli návrhů pozemkových úprav – zbytečně otevřen prostor pro diskuzi, a tak je složitý a komplexní proces návrhu a realizace pozemkových úprav dále komplikován. Částečným řešením této situace by mohla být novela vyhlášky č. 545/2002 Sb., resp. úprava vyhlášky 26/2007 Sb. tak, aby byl postup při zpracování návrhu a provádění pozemkových úprav jednoznačný, a všem subjektům byla přesně stanovena jejich konkrétní práva a povinnosti. I přes zmíněné nedostatky, resp. problematická ustanovení, která by bylo vhodné přepracovat,

jsou

však

pozemkové

úpravy

významným

a

nepostradatelným

legislativním nástrojem, jehož aplikace umožňuje výrazné pozitivní ovlivnění procesu obnovy českého venkova.

37

7.

RESUMÉ My bachelor thesis deals with the problems of land arrangements. I aimed to

make complex characteristics of this still active used institute, both in general and in particular legislative meaning of expression. In my thesis I included history of administration of land arrangements in our area, as well as their detailed specified tasks and goals, whose compliance would represent accentuated improvement of quality of environment. In this connection it is concerned about the restoration of neglected and destroyed landscape, improvement of relationships of inhabitants to the land and landscape, and their protection. Above all my bachelor thesis contains analysis of valid legal regulation, i.e. law No. 139/2002 about land arrangements. It is proceeded on legal definition of expression of land arrangements, over their object, district and forms to the description of proceeding about land arrangements itself. At first, separate subjects participating on proceeding are divided there. Although law about land arrangements doesn´t use the expression “proceeding subject”, from methodical point of view it is suitable to implement this and in its framework to characterize proceeding participants; interested authorities of public administration; and other subjects. Further specification and brief characteristics of separate phases of proceeding about land arrangements is described, i.e. commencement of proceeding, introductory dealing, list and evaluation of titles of owners, processing and requirements of proposal of land arrangements. In the frame of this part stronger attention especially to the twophase decision about land arrangements, i.e. decision about commitment of proposal of land arrangements and decision about exchange or transformation of proprietary rights and other successive realities. Among others the possibility of usage of legal remedies and judicial review is solved here, that should be in my opinion in case of decision about commitment of proposal of land arrangements included in an administrative justice. Because of preparing and realisation of land arrangements is conditioned especially by sufficient amount of financial means, other part of chapter is addicted to their financial securing and brings data from this year. In final part of my bachelor thesis I tried to show some deficiencies that appear in institute of land arrangements. There is especially continuous referencing of law No. 139/2002 on the already cancelled cadastral notice No. 190/1996, further about unclear qualifying of rights and duties of cadastral offices in proceeding about land 38

arrangements caused by letting out of one from earlier common regulation of cadastral notice, and in this connection about no defined treatment of cadastral offices with settled district of land arrangements on the beginning of the proceeding. The proceedings subjects of land arrangements are in several cases made to looking for their own interpretation of legal sources. That caused between them – especially between separate authorities of public administration and executors of proposal of land arrangements – needlessly open space for discussions and so such complicated and complex proceeding of proposal and realisation of land arrangements is getting further more complicated. Partly solution of this situation could be amendatory act for notice No. 545/2002, or correction of notice No. 26/2007 so that procedure in processing of proposal and executing of land arrangements would be unambiguous and for all subjects would be exactly settled their concrete rights and duties. Even despite mentioned deficiencies, land arrangements are significant and indispensable legislative tool, whose application allows strong positive affection on Czech countryside’s restoration.

39

8.

PRAMENY

ODBORNÁ LITERATURA Burešová, Jana. Prosazování sovětského modelu do československého zemědělství. - In: Sborník Vojenské akademie v Brně. - Řada C. Mimořádné číslo. Brno : Vojenská akademie v Brně, 1994. s. 398 Hájek, P. Jde pevně kupředu naše zem – Krajina českých zemí v období socialismu 1948-1989. Praha : Nakladatelství Malá Skála,2008. 161 s. Drobník, J. Základy pozemkového práva. Praha : IFEC, 2007. 175 s. Dudová, J. Pozemkové právo. Ostrava : Key Publishing, s.r.o., 2007. 169 s. Dumbrovský, M. Pozemkové úpravy. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2004. 263 s. Dumbrovský, M., Mezera, J., Skřítecký, L. Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav. ČMKPÚ, 2004. 190 s. Kaulich, Kamil. Čtyřletý plán pro pozemkové úřady. Zemědělec [online]. 2010, č. 11. [cit. 2010-03-21]. s. 5. Dostupné z: . Kaulich, K. Pozemkové úpravy – statistika. Pozemkové úpravy. 2009, roč. 17, č.68, s. 20 - 21. Knotek, J. K formě úkonů dotčených orgánů v řízení o pozemkových úpravách. Časopis pro právní vědu a praxi. 2007, roč. 15, č. 2, s. 138-143. Maršíková M., Maršík Z. Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. Praha : Nakladatelství Libri, 2007. 183 s. Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 1996. 301 s. Pekárek, M., Průchová, I. Pozemkové právo. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 400 s. Průchová, I. Pozemkové úpravy a soudní přezkum. In Dny práva-2008-Days of Law, Brno : Masarykova univerzita, 2008. Švehla, F., Vaňous, M. Pozemkové úpravy. Praha : ČVUT, 1997. 146 s.

40

Vlasák, J. Role zeměměřiče v pozemkových úpravách. In GEOS 2007 [online]. Zdiby : VÚGTK, 2007 [cit. 2010-03-028]. Dostupné z: Vorlíček, Petr. Pozemkové úpravy a jejich finanční zabezpečení pro období 2010 až 2013. Ministerstvo zemědělství : pozemkové úpravy v médiích [online]. Změněno 10. 3. 2010. [cit. 2010-03-21]. Dostupné z PRÁVNÍ PŘEDPISY Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon) Vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) ve znění vyhlášky č. 79/1998 Sb., vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001Sb. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 41

Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška) JUDIKATURA Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, čj. 6 As 48/2003 – 51 Usnesení zvláštního senátu ze dne 4. 6. 2008, čj. Konf 32/2007 – 6 Usnesení zvláštního senátu ze dne 20. 3. 2007, čj. Konf 35/2006 – 8 Usnesení zvláštního senátu ze dne 29. 5. 2007, čj. Konf 14/2007 INTERNETOVÉ ZDROJE Nejvyšší správní soud [online]. Změněno 02. 04. 2010 [cit. 2009-04-03] Dostupné z: .

Ministerstvo zemědělství ČR [online]. Změněno 09. 04. 2010 Dostupné z: .

Státní správa zeměměřictví a katastru [online]. Změněno 21. 01. 2010 Dostupné z: .

Českomoravská komora pozemkových úprav [online]. Změněno 30. 03. 2010 Dostupné z: < http://www.cmkpu.cz/old/index.htm>.

42