5.2 Vztahy a postoje veřejnosti k bezpečnosti silničního provozu

5.2 Vztahy a postoje veřejnosti k bezpečnosti silničního provozu Mgr. Pavlína Skládaná, PhDr. Vlasta Rehnová, RNDr. Jan Tecl, Mgr. Alexandr Pešák Závěrečná zpráva české části projektu SARTRE 3 (Social Attitudes to Road Traffic Risk in Europe), červen 2005

0

OBSAH 1. Úvod – předmět výzkumu a metodologie _______________________________________ 2 2. Demografické charakteristiky souboru ________________________________________ 3 3. Jízdní výkony a účel používání automobilu_____________________________________ 4 4. Zájem o motoristickou problematiku a názory na dopravně bezpečnostní politiku _____ 6 5. Rychlost a styl jízdy_______________________________________________________ 17 6. Používání bezpečnostních pásů _____________________________________________ 28 7. Alkohol ________________________________________________________________ 35 8. Nová opatření a evropská harmonizace ______________________________________ 40 9. Kontrola a vynucování dodržování zákonů, nové technologie _____________________ 47 10. Agresivní chování a vztahy mezi řidiči ______________________________________ 55 11. Problematika tunelů _____________________________________________________ 59 12. Účast v dopravních nehodách _____________________________________________ 61 13. Telefonování za jízdy ____________________________________________________ 63 14. Další údaje o respondentech ______________________________________________ 65 15. Závěr _________________________________________________________________ 67 Příloha - seznam grafů a tabulek______________________________________________ 69 Příloha - dotazník __________________________________________________________ 78

1

1. Úvod – předmět výzkumu a metodologie V roce 2004 byl dokončen mezinárodní srovnávací projekt SARTRE 3 (Social Attitudes to Road Traffic Risk in Europe). Projektu se účastnilo 23 evropských zemí – Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Průzkum navazoval na projekt SARTRE 1 z roku 1991, kdy se zúčastnilo 15 zemí, a SARTRE 2 z roku 1996 s účastí 19 zemí. Rozhodující etapa projektu SARTRE 3, tedy dotazníkové šetření řidičské populace, proběhla v České republice v termínu 22.11. – 12. 12. 2002. Metodou kvótního výběru podle věku, pohlaví, vzdělání, velikosti a polohy sídla byl ze základního souboru (tedy populace aktivních řidičů, jejíž velikost – asi 3 800 000 osob – a demografické charakteristiky byly stanoveny na základě předchozích výzkumů agentury FOCUS) získán vzorek 1026 respondentů. Ti zodpověděli 55 otázek standardizovaného dotazníku. Rozhovory byly prováděny s využitím sítě školených tazatelů agentury FOCUS. Průměrná délka rozhovoru byla 31 minut. Otázky spadaly do několika tematických okruhů: - sociodemografické charakteristiky řidičské populace - jízdní výkony řidičů během uplynulého roku - zájem o problematiku dopravy a bezpečnosti ve srovnání s ostatními oblastmi každodenního života (zdravotnictví, nezaměstnanost, kriminalita…) - názory řidičů na možná opatření pro bezpečnost silničního provozu - názory řidičů na příčiny nehod - problematika rychlosti – názory na limity, vlastní chování a názory na chování ostatních řidičů, zkušenosti se sankcemi - styl jízdy - používání bezpečnostních pásů - problematika alkoholu - názory na nové prvky vybavení automobilu - evropská harmonizace dopravního práva - názory na systém zjišťování a trestání dopravních přestupků - bezpečnost v tunelech - účast v dopravních nehodách - používání mobilních telefonů za jízdy - informace o používaných automobilech V této zprávě jsou detailně prezentovány výsledky dotazování v České republice a u většiny témat je připojeno i mezinárodní srovnání. U samostatně uváděných českých výsledků pro přesnost zahrnujeme do výpočtů i odpovědi „nevím“, nebo respondenty, kteří na danou otázku nedokázali odpovědět; u výpočtů mezinárodních srovnání – není-li uvedeno jinak – nejsou tyto odpovědi zahrnuty.

2

2. Demografické charakteristiky souboru Demografické charakteristiky souboru odpovídají parametrům základního souboru. V našem souboru 1026 respondentů bylo celkem 656 mužů (63,9%) a 370 žen (36,1%). Věkové složení bylo následující: 18 – 24 let: 12% 25 – 39 let: 37,3% 40 – 54 let: 29,9% 55 a více let: 20,8% 43,5% respondentů žilo v sídlech do 10 000 obyvatel, 35,2% ve městech o velikosti 10 000 – 100 000 obyvatel, 21,3% ve městech o velikosti 100 000 a více obyvatel. Kromě věku, pohlaví a velikosti sídla byly zjišťovány i další charakteristiky, jako pracovní zařazení, rodinný stav, vzdělání a údaje o nejčastěji používaném vozidle (viz kapitola 14). Nejdůležitější z výzkumného hlediska byly jízdní výkony a účel používání automobilu.

3

3. Jízdní výkony a účel používání automobilu Jednou z nejdůležitějších charakteristik v daném kontextu je jízdní výkon řidiče. Přestože byli řidiči v rozhovoru žádáni o co největší přesnost při uvádění počtu kilometrů ujetých za posledních 12 měsíců, je třeba si uvědomit, že nejde o objektivní data. Výsledky dotazování v České republice sice poměrně dobře odpovídají i dalším výpočtům a odhadům ročního výkonu, mezinárodní srovnání je však spíše orientační (nemůžeme vyloučit chybu ve výběrovém souboru některých zemí či výskyt jiných faktorů ovlivňujících výsledek). Celkový dopravní výkon v ČR za rok 2002 byl 43 215 mil. vozokilometrů (databáze IRTAD), při velikosti řidičské populace 3,8 mil. osob je to tedy 11 372 km na osobu a rok. V našem výběrovém souboru je průměrný počet kilometrů na osobu za rok 10 712 km, po odstranění extrémně vysokých hodnot (200 000 a více kilometrů za rok) vychází průměrný výkon českého řidiče na 9 961 kilometrů ročně (o 485,5 km více než při výzkumu v roce 1996). Běžní řidiči v našem souboru ujeli průměrně 8 606,5 km, výkon profesionálních řidičů, kterých bylo v souboru 4,4%, byl 39 414 km. Přesnější představu o jízdním výkonu řidičů však poskytuje rozdělení do kategorií. Tabulka 1: Roční jízdní výkon v kategoriích Výkon Méně než 5 000 km za rok 5 000 – 9 999 10 000 – 14 999 15 000 – 19 999 20 000 – 29 999 30 000 a více

2002 48,1% 17,7% 12,3% 6,2% 7,2% 8,5%

1996 40% 20,6% 13,7% 6,6% 8% 11,1%

Toto srovnání ukazuje, že přestože průměrný výkon poněkud vzrostl, přibylo řidičů, kteří mají nízký roční výkon. K posunům v jízdním výkonu došlo ve výraznější míře mezi muži: Tabulka 2: Roční jízdní výkon v kategoriích podle pohlaví Skupina Jízdní výkon Méně než 5 000 km za rok 5 000 – 9 999 10 000 – 14 999 15 000 – 19 999 20 000 – 29 999 30 000 a více

muži 1996 (635 osob) 2002 (656 osob) 26,5% 36,7%

ženy 1996 (365 osob) 2002 (370 osob) 63,6% 68,4%

21,9% 16,2% 8,3% 10,9% 16,2%

18,4% 9,3% 3,6% 3% 2,1%

18,6% 16,0% 7,3% 9,0% 12,4%

16,2% 5,7% 4,1% 4,1% 1,6%

Projevily se také určité změny ve složení souboru z hlediska způsobu využívání vozidla. Podíl profesionálních řidičů je stejný (4,4% nyní, 4,8% v roce 1996), snížil se podíl respondentů, kteří potřebují řídit automobil při výkonu své práce (19,7% nyní, 23,2% v roce 1996) a naopak vzrostl podíl těch, kdo dojíždějí do práce (24,2% nyní, 16,3% v roce 1996), podíl řidičů využívajících automobil jinak poklesl z 55,7% na 51,7%.

4

Tabulka 3: Způsob využití automobilu Způsob využití automobilu Jsem řidič z povolání Potřebuji řídit auto při výkonu své práce Používám auto k dojíždění do práce Jiné

1996 4,8% 23,2%

2002 4,4% 19,7%

16,3% 55,7%

24,2% 51,7%

Ve srovnání s ostatními evropskými státy mají čeští řidiči nejnižší průměrný počet ujetých kilometrů (graf 1) a zároveň výrazně nejvyšší podíl řidičů s jízdním výkonem méně než 5 000 km ročně (v ostatních zemích 10% – 33%, u nás 48%) a nejnižší podíl řidičů s výkonem nad 15 000 km ročně. V otázce způsobu využití vozidla patříme spíše k zemím s nižším podílem řidičů užívajících vozidlo k dojíždění do práce. Graf 1: Průměrný roční výkon řidičů v zúčastněných evropských zemích S lo v e n s k o

20788

Irsk o

19353

V e lk á B r it á n ie

19038

C h o rv a ts k o

18247

F in s k o

16945

B e lg ie

16764

D ánsko

16763

N ěm ecko

16621

F r a n c ie

16100

I t á lie

16096

P o r t u g a ls k o

15886 15548

S lo v in s k o R akousko

15268

M a ď a rsk o

15192

Š v ý ca rsk o

15172

Š védsko

15080

Ř ecko

15071

N iz o z e m í

15045 14929

Kypr

14808

E s to n s k o P o ls k o

14332 12556

Š p a n ě ls k o 10712

Č e s k á r e p u b lik a 8000

10000

12000

14000

16000

18000

20000

22000

Od roku 1996 došlo k určitým změnám ve způsobu využívání automobilu. Zvýšil se podíl řidičů s nízkým ročním výkonem a automobil se více využívá k dojíždění do zaměstnání. Ve srovnání s ostatními zeměmi čeští řidiči uvádějí výrazně nižší počet ročně ujetých kilometrů.

5

4. Zájem o motoristickou problematiku a názory na dopravně bezpečnostní politiku Dotazovaní měli vyjádřit míru svého zájmu o několik aktuálních témat (kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, úroveň zdravotnictví, dopravní zácpy a nezaměstnanost). Řidiči nyní vyjadřují mírně vyšší míru zájmu o motoristickou problematiku než v roce 1996. Zvýšila se zejména uváděná míra znepokojení dopravními zácpami (pro srovnání: v roce 1991 bylo 9,5% znepokojeno velmi a 19,8% dost), zejména mezi respondenty z větších měst (100 000 a více obyvatel) a ve skupinách s vyšším ročním výkonem. Dopravní nehodovost má mezi ostatními tématy opět významné postavení (tabulka 4). V mezinárodním srovnání se Česká republika pohybuje u témat kriminality, nehodovosti a zdravotnictví okolo průměru, otázky znečistění, nezaměstnanosti a dopravní zácpy české respondenty znepokojovaly méně (tabulka 6). Přibližně polovina respondentů má starosti, když někdo z jejich rodiny někam jede autem (tabulka 5, graf 2). Z nich 87% znepokojuje otázka dopravní nehodovosti. Mezi těmi, kteří o členy rodiny starost nemají, je znepokojeno nehodovostí 77%. Většina řidičů tvrdí, že auto vnímají pouze jako dopravní prostředek (tabulka 5, graf 3). Tabulka 4: Jak moc vás znepokojuje…..? (kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, zdravotnictví, dopravní zácpy, nezaměstnanost) 1996 …míra kriminality …znečistění životního prostředí …dopravní nehodovost …úroveň zdravotnictví …dopravní zácpy …nezaměstnanost

VELMI 51,8% 31,5% 31,9% 34,8% 17,1% 13,1%

2002 DOST 38,6% 50% 48,7% 36,8% 26,6% 25,1%

VELMI 48,1% 29,6% 37,5% 39,6% 22,7% 30%

DOST 40% 46,8% 45,4% 35,2% 32,8% 35,6%

Tabulka 5: Do jaké míry se ztotožňujete s následujícími výroky? (vztah k automobilismu) velmi

dost

Mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem

16,4%

Auto je pro mne jen dopravní prostředek

30,8%

6

moc ne

vůbec ne

neví

37,7% 30,4%

14,1%

1,4%

45,6% 14,7%

7,0%

1,9%

Graf 2: Podíl řidičů, kteří jsou znepokojeni dopravní nehodovostí, a těch, kteří se ztotožňují s výrokem „mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem“ (mezinárodní srovnání, v %) Irsko Řecko Francie Portugalsko Kypr Chorvatsko Polsko Finsko Estonsko Španělsko Slovinsko Maďarsko Itálie Velká Británie Belgie Slovensko Česká republika Rakousko Nizozemí Švýcarsko Dánsko Německo Švédsko 0%

20%

40%

60%

obavy o členy rodiny

80%

100%

120%

znepokojení nehodovostí

Graf 3: Podíl řidičů, kteří se ztotožňují s výrokem „auto je pro mne jen dopravní prostředek“ (mezinárodní srovnání, v %) 95%

Polsko Finsko Estonsko Slovinsko Švýcarsko Irsko Řecko Francie Chorvatsko Itálie Nizozemí Rakousko Švédsko Německo Česká rep. Dánsko Velká Británie Kypr Belgie Maďarsko Slovensko Portugalsko Španělsko

89% 87% 84% 83% 83% 83% 82% 81% 80% 80% 79% 79% 79% 78% 76% 76% 75% 75% 72% 69% 69% 68% 0%

20%

40%

60%

7

80%

100%

120%

Tabulka 6: Jak moc vás znepokojuje.....? ((kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, zdravotnictví, nezaměstnanost, dopravní zácpy - mezinárodní srovnání, „velmi“ a „dost“ v %) země Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

kriminalita nehodovost znečistění zdravotnictví nezaměstnanost kongesce

90 88

86 83

81 77

76 76

76 67

68 56

79 96 90 89 88 93 83 88 86 75 91 85 93 74 92 88 79 91 64 85 91

76 91 91 96 92 98 88 93 88 72 79 91 94 83 97 84 89 90 46 79 87

78 84 85 88 87 87 93 85 89 83 83 87 88 86 90 84 89 82 61 87 85

80 88 73 76 78 90 77 84 85 55 82 89 92 40 94 91 68 86 63 53 81

40 78 76 82 92 72 83 69 72 87 63 91 92 85 92 83 84 85 40 85 65

40 52 42 61 71 80 56 80 67 53 65 91 71 61 87 50 49 70 26 61 81

86

86

84

77

76

63

Další otázky byly zaměřeny konkrétněji. Řidiči měli posoudit různá opatření a omezení ve prospěch bezpečnosti silničního provozu a příčiny dopravních nehod (tabulka 7). Většina českých řidičů nadále vidí jako perspektivní úsilí o zlepšení řidičského výcviku, důslednější kontrolu dodržování dopravních předpisů a především zlepšení stavu silnic. Překvapivě opět vzrostl i podíl těch, kdo věří v účinnost dopravně bezpečnostních kampaní, i když ve srovnání s ostatními opatřeními ani v mezinárodním srovnání kampaně příliš velkou podporu stále nemají. Značná část respondentů by uvítala zvýšení počtu stezek nebo pruhů pro cyklisty.

8

Tabulka 7: Souhlasil(a) byste s tím, aby vláda prosazovala následující opatření pro bezpečnost silničního provozu? (řidičský výcvik, kontrola, kampaně, stav silnic, cyklistická infrastruktura) opatření Zlepšení řidičského výcviku

Větší důraz na dodržování dopravních předpisů

Více dopravně bezpečnostních kampaní

Zlepšení stavu silnic

Zvýšení počtu stezek (pruhů) pro cyklisty v obcích

rok 1991 1996 2002 1991 1996 2002 1991 1996 2002 1991 1996 2002 1991 1996 2002

rozhodně souhlasí spíše souhlasí 35,9% 38,9% 31,6% 48,9% 29,8% 47,6% 47,6% 40,3% 45,4% 42,5% 45,4% 45,3% 22,4% 38,7% 9,5% 32,6% 17,4% 40,4% 79% 17,2% 72,4% 23,1% 74,5% 23,2% otázka nebyla pokládána 42,7%

39,6%

Také v mezinárodním srovnání (tabulka 8, grafy 4 - 8) čeští řidiči nadprůměrně podporují zejména důslednější kontrolu dodržování dopravních předpisů, zlepšení stavu komunikací a cyklistické infrastruktury, podprůměrná je podpora kampaní a zkvalitnění výcviku řidičů.

9

Tabulka 8: Kolik pozornosti by podle vás vláda měla věnovat...? (řidičský výcvik, kontrola, kampaně, stav silnic, cyklistická infrastruktura - mezinárodní srovnání, „velmi mnoho“ a „dost“ v %) Země

Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

stav komunikací

výcvik řidičů

více stezek pro cyklisty

více kampaní

77

kontrola dodržování předpisů 82

83

71

98 82 99 85 88 100 98 94 85 99 84 76 99 96 86 99 95 97 93 87 62

79 70 87 74 89 95 94 87 86 72 75 69 87 93 78 95 78 81 84 57 72

83 82 84 88 84 88 73 77 72 93 72 76 91 73 69 70 83 89 71 77 68

91 70 78 81 83 94 86 91 75 79 54 65 85 85 69 74 88 60 83 52 51

60 61 62 81 78 86 83 74 75 62 61 68 84 83 68 71 56 74 78 56 59

93 91

81 81

67 78

74 76

73 71

10

73

Graf 4: Podíl řidičů požadujících větší důraz na dodržování dopravních předpisů (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Česká rep. Itálie Slovensko Irsko Portugalsko Polsko Francie Španělsko Belgie Finsko Maďarsko Estonsko Kypr Velká Británie Řecko Dánsko Rakousko Nizozemí Slovinsko Německo Švédsko Švýcarsko 0

10

20

30

40

Spíše souhlasí

50

60

70

80

90

100

Rozhodně souhlasí

Graf 5: Podíl řidičů, požadujících zlepšení řidičského výcviku (mezinárodní srovnání, v %) Řecko Chorvatsko Irsko Portugalsko Francie Itálie Polsko Estonsko Kypr Španělsko Velká Británie Slovinsko Česká republika Slovensko Rakousko Německo Finsko Švýcarsko Maďarsko Belgie Dánsko Nizozemí Švédsko 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Rozhodně souhlasí

11

60%

70%

Spíše souhlasí

80%

90%

100%

Graf 6: Podíl řidičů, požadujících zlepšení stavu silnic (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Polsko Řecko Estonsko Maďarsko Irsko Česká republika Slovinsko Portugalsko Slovensko Itálie Velká Británie Španělsko Francie Švédsko Rakousko Finsko Kypr Německo Belgie Dánsko Nizozemí Švýcarsko 0%

20%

40%

60%

Rozhodně souhlasí

80%

100%

120%

Spíše souhlasí

Graf 7: Podíl řidičů, požadujících více dopravně bezpečnostních kampaní (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Polsko Portugalsko Irsko Finsko Španělsko Francie Slovinsko Kypr Itálie Velká Británie Belgie Řecko Rakousko Nizozemí Maďarsko Estonsko Německo Dánsko Česká rep. Švýcarsko Švédsko Slovensko 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Rozhodně souhlasí

12

60%

70%

Spíše souhlasí

80%

90%

100%

Graf 8: Podíl řidičů, požadujících zvýšení počtu stezek pro cyklisty (mezinárodní srovnání, v %) Maďarsko Polsko Slovinsko Chorvatsko Finsko Estonsko Francie Česká rep. Slovensko Dánsko Belgie Švédsko Itálie Nizozemí Portugalsko Irsko Německo Kypr Španělsko Řecko Rakousko Švýcarsko Velká Británie

0%

10%

20%

30%

40%

50%

Rozhodně souhlasí

60%

70%

80%

90%

100%

Spíše souhlasí

Dále se mohli respondenti vyslovit k některým možným opatřením (tabulka 9).Otázky týkající se trestů byly ve srovnání s minulým výzkumem položeny konkrétněji a odpovědi byly daleko jednoznačnější, zejména v případě sankcí za alkohol – téměř všichni dotazovaní se vyslovili pro jejich zpřísnění. I podíl příznivců zpřísnění trestů za nepřiměřenou rychlost patří mezi nejvyšší v Evropě (graf 9). Vzrostl také podíl respondentů, kteří by souhlasili se zákazem zdůrazňování rychlosti v reklamě na auta, stále však převažují nerozhodní nebo nesouhlasící řidiči – tato problematika se tedy našich řidičů zřejmě příliš nedotýká. Podíl příznivců zrušení alkoholového limitu se příliš nezměnil – tato myšlenka u našich řidičů rozhodně nenachází širší podporu. Tabulka 9: Souhlasíte s následujícími výroky? (přísnější tresty za přestupky, regulace reklamy, možnost libovolně pít před jízdou) rok 1996

Tresty za dopravní přestupky by měly být přísnější Tresty za nepřiměřenou rychlost by měly být přísnější Tresty za alkohol za volantem by měly být přísnější Výrobcům aut by nemělo být dovoleno zdůrazňovat v reklamě rychlost jejich aut Řidičům by mělo být umožněno, aby se sami rozhodli, kolik alkoholu můžou vypít před jízdou 13

souhlasí nerozhodní nesouhlasí 65,3% 18,0% 16,7%

2002

77,2%

12,6%

10,2%

2002

90%

6,2%

3,8%

1996 2002 1996 2002

14,8% 29,6% 9,8% 10,6%

28,4% 30,9% 4,6% 6,2%

56,8% 39,5% 85,6% 83,2%

Graf 9: Podíl řidičů, kteří si přejí přísnější tresty za překračování limitu rychlosti a alkoholu (mezinárodní srovnání, v %) Španělsko Rakousko Švýcarsko Estonsko Belgie Německo Slovinsko Polsko Dánsko Kypr Itálie Řecko Česká republika Portugalsko Irsko Švédsko Chorvatsko Francie Maďarsko Slovensko Velá Británie Finsko Nizozemí 0

10

20

30

40

50

Rychlost

60

70

80

90

100

Alkohol

Dotazovaní vyjadřovali, kolik pozornosti potřebují jednotlivé skupiny či oblasti dopravy (tabulka 10). Zatímco v roce 1996 byla za nejpotřebnější oblast považována hromadná doprava, dnes má prvenství nákladní automobilová doprava. Větší důležitost připisují respondenti také chodcům, motocyklistům a individuální automobilové dopravě. Také v mezinárodním srovnání (tabulka 11) přikládají čeští řidiči nadprůměrnou důležitost nákladní automobilové dopravě, chodcům a cyklistům spíše podprůměrnou. Tabulka 10: Kolik pozornosti by podle vás měla vláda při plánování do budoucna věnovat chodcům, cyklistům, motocyklistům, osobním a nákladním automobilům, veřejné dopravě: Skupina Chodcům Cyklistům Motocyklistům osobním automobilům nákladním automobilům veřejné hromadné dopravě

rok velmi mnoho 1996 23,4% 2002 30,0% 1996 35,4% 2002 31,2% 1996 16,9% 2002 26,2% 1996 27,5% 2002 35,4% 1996 32,5% 2002 42,7% 1996 52,3% 2002 38,9%

14

dost moc ne vůbec žádnou 56,8% 15,0% 2,1% 52,2% 13,3% 2,4% 49,3% 11,4% 1,4% 54,3% 11,8% 0,9% 53,2% 24,1% 3,2% 54,4% 17,0% 0,8% 53,6% 15,6% 1,6% 52,5% 10,0% 0,7% 46,8% 15,7% 2,6% 45,6% 9,3% 0,8% 37,3% 7,2% 1,7% 46,9% 10,8% 1,4%

Neví 2,7% 2,1% 2,5% 1,8% 2,6% 1,6% 1,7% 1,4% 2,4% 1,6% 1,5% 2,0%

Tabulka 11: Vláda by měla daným skupinám či oblastem věnovat velmi mnoho nebo dost pozornosti (mezinárodní srovnání, v %) chodci Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

cyklisté motocyklisté

97

96

91

osobní automobily 90

nákladní hromadná automobily doprava 86 89

84

87

82

89

90

88

91 96 97 96 94 96 94 92 98 78 86 93 97 86 97 87 84 90 88 90 96

95 97 97 97 92 96 89 88 97 88 91 95 88 88 93 91 92 92 89 88 92

70 84 79 95 90 87 80 88 89 80 72 90 96 79 96 79 68 90 75 74 86

82 89 92 95 92 97 91 88 95 83 86 89 96 87 95 89 80 88 87 85 92

75 87 87 93 83 92 81 85 93 88 88 94 96 86 87 88 73 88 80 77 86

86 89 90 85 86 95 92 91 95 81 86 90 95 83 97 89 82 84 85 85 95

92

92

83

89

86

89

Dále bylo dotazovaným předloženo patnáct různých faktorů, které se mohou stát příčinou dopravní nehody. Respondenti měli za úkol posoudit, jak často se každý z nich příčinou nehody skutečně stává, a umístit jej na šestibodové škále (nikdy…..vždy). Šlo o tyto faktory: únava, požití alkoholu před jízdou, nedodržení bezpečné vzdálenosti, příliš rychlá jízda, jízda pod vlivem léků, jízda pod vlivem drog, špatně udržovaná vozovka, telefonování za jízdy (s hand free úpravou nebo bez), dopravní zácpa, špatné počasí, vadné brzdy, ojeté pneumatiky, vadná světla, závada na řízení. Za nejčastější příčinu nehody je stejně jako v roce 1996 považována příliš rychlá jízda (za častou nebo velmi častou příčinu nehody ji označilo 79,9% respondentů), řízení pod vlivem alkoholu (75,4%, v roce 1996 to bylo 70%), únava (62,2%) a nově nedodržení bezpečné vzdálenosti (62,6%), z vnějších vlivů opět špatný stav vozovky (51,2%) a nepříznivé meteorologické podmínky (58,3%), vzrostla důležitost závad na vozidle (46,9% dotazovaných označilo za častou či velmi častou příčinu nehody vadné brzdy, ojeté pneumatiky 48,3%). Novou položkou bylo telefonování za jízdy. Naši řidiči považují telefonování za nebezpečné jen v případě, že telefon nemá hand free úpravu – pak ho za častou či velmi častou příčinu nehody označilo 40,9% z nich. Pokud má telefon hand free úpravu, považuje telefonování za jízdy za častou či velmi častou příčinu nehody jen 16,2% dotazovaných. 15

Vyjádřený zájem dotazovaných o jednotlivá témata každodenního života odráží společenský vývoj. Nejvíce tedy vzrostla míra znepokojení nad nezaměstnaností, z dopravních témat pak došlo k většímu posunu u otázky týkající se dopravní zácpy než nehodovosti. Dopravní nehodovost znepokojuje přes 80% respondentů, v méně obecné rovině se však dotázaných tolik nedotýká - obavy, když někdo z jejich blízkých cestuje automobilem, má jen zhruba polovina z nich. Většina řidičů nemá zvláštní vztah k automobilu a ztotožňuje se s výrokem „auto je pro mne jen dopravní prostředek“. Stejně jako v předchozích výzkumech, pro zlepšení bezpečnosti by podle řidičů mělo být nejvíc úsilí věnováno zlepšení stavu komunikací, značnou podporu má i zlepšení kontroly dodržování dopravního práva, pozornost by měl být věnována budování infrastruktury pro cyklisty. Většina dotazovaných podporuje zpřísnění trestů za závažné přestupky (rychlost a zejména alkohol). Příliš rychlá jízda a jízda pod vlivem alkoholu jsou také označovány za nejdůležitější příčiny nehody.

16

5. Rychlost a styl jízdy V další části hovoru byly řidičům kladeny otázky týkající se přímo jejich chování na silnici (případně chování druhých řidičů) – způsobu jízdy, dodržování rychlostních limitů, řidiči byli tázáni na názory na rychlostní limity a zkušenosti se sankcemi za jejich porušování. Záliba v rychlé jízdě byla u českých řidičů v mezinárodním srovnání průměrná, častěji se vyskytovala u respondentů s vyššími jízdními výkony. Graf 10: Podíl řidičů, kteří rádi jezdí rychle (mezinárodní srovnání, v %) P o ls k o

45%

Š védsko

43%

S lo v e n s k o

43%

N ěm ecko

43%

K ypr

42%

E s to n s k o

42%

P o rtu g a ls k o

42%

D ánsko

42%

Š v ý c a rs k o

40%

Ř ecko

40%

Itá lie

37%

M a ď a rs k o

36%

Č e s k á re p u b lik a

35%

F ra n c ie

34%

Š p a n ě ls k o

33%

Rakousko

33%

N iz o z e m í

32%

S lo v in s k o

31%

B e lg ie

29%

V e lk á B ritá n ie

29%

F in s k o

26%

C h o rv a ts k o

26%

Irs k o

18%

10%

20%

30%

40%

50%

Hodnocení rychlostního chování svého i druhých řidičů se nijak zásadně nezměnilo, většina respondentů v České republice i ostatních evropských zemích soudí, že ostatní řidiči často nebo velmi často překračují rychlostní limity a oni sami jezdí srovnatelně s průměrem nebo trochu pomaleji (tabulky 12, 13, grafy 11, 12). Tabulka 12: Jak často podle vás ostatní řidiči překračují rychlostní limit? 1991 1996 2002

nikdy 0,3% 0,3% 0,3%

zřídka 1,1% 1,3% 2,6%

občas 15,4% 12,1% 13,0%

často 47,6% 38,0% 35,0%

17

velmi často 33,2% 45,8% 44,6%

vždy 0,8% 2,4% 2,7%

neví 1,7% 0,1% 1,8%

Graf 11: Ostatní řidiči překračují rychlostní limit často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) Estonsko Velká Británie Dánsko Chorvatsko Polsko Portugalsko Řecko Francie Nizozemí Slovensko Itálie Irsko Česká republika Slovinsko Švédsko Německo Švýcarsko Kypr Finsko Belgie Maďarsko 60%

95% 92% 92% 91% 91% 90% 89% 89% 87% 87% 87% 85% 84% 83% 81% 81% 81% 80% 78% 77% 74% 70%

80%

90%

100%

Tabulka 13: Ve srovnání s ostatními řidiči, většinou jezdíte….: (rychleji, stejně, pomaleji) Mnohem rychleji než průměr Poněkud rychleji než průměr Průměrně rychle Trochu pomaleji Mnohem pomaleji Neví

1991 2,2% 16,2% 49,9% 26,0% 4,6% 1,3%

18

1996 2,0% 14,0% 54,7% 24,4% 4,4% 0,5%

2002 1% 13,9% 53,8% 20,9% 10% 0,4%

Graf 12: Podíl řidičů, kteří svou jízdu považují za rychlejší než je jízda ostatních řidičů (mezinárodní srovnání, v %) Chorvatsko Nizozemí Kypr Slovinsko Švédsko Itálie Slovensko Francie Švýcarsko Německo Dánsko Finsko Maďarsko Řecko Španělsko Česká rep. Belgie Velká Br. Portugalsko Irsko Rakousko Polsko Estonsko

45 34 30 27 24 22 22 20 19 19 18 18 18 17 17 15 14 14 13 13 13 11 10 0

10

20

30

40

50

Zajímavější výsledky přinesla otázka na porušování rychlostních limitů samotnými respondenty. Můžeme zde pozorovat reakci na legislativní změny z roku 1997 (zvýšení limitu na dálnici a snížení v obci). Podíl těch, kteří tvrdí, že limity na dálnici a hlavních silnicích nikdy nepřekračují, sice skutečně mírně vzrostl, nelze však hovořit o statisticky významné změně (tabulka 14). Řidiči jsou však se stávajícím limitem častěji spokojeni (tabulka 15). Podíl řidičů, kteří nikdy nepřekračují nejvyšší povolenou rychlost v obci, mírně poklesl. I zde jsou respondenti s limitem spokojeni častěji než před jeho úpravou (téměř tři čtvrtiny dotázaných), ale zvýšil se také podíl těch, kteří si přejí limit v obci vyšší. Respondenti, kteří uvádějí časté a velmi časté překračování limitů, jsou více zastoupeni mezi těmi, kdo si přejí limity vyšší, případně neomezenou rychlost. V mezinárodním srovnání (tabulka 15) čeští řidiči podprůměrně často připouštějí překračování rychlostních limitů na všech typech komunikací. Podíl řidičů, kteří si přejí zvýšení rychlostních limitů na dálnici a na vedlejších silnicích (tabulky 16,17), je však mezi ostatními státy přibližně průměrný, a zvýšení limitů na hlavních silnicích a v obcích si přeje dokonce nadprůměrný podíl dotazovaných (v obci dokonce z celého souboru nejvyšší).

19

Tabulka 14: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic?

Na dálnici

1991 1996 2002 Na 1991 hlavní 1996 silnici 2002 Na 1991 vedlejší 1996 silnici 2002 V obci 1991 1996 2002

nikdy

zřídka

občas

často

22,8% 30,5% 34,3% 21,9% 21,8% 27,0% 33,0% 29,8% 29,3% 66,0% 45,3% 40,4%

32,3% 28,6% 26,5% 33,0% 33,6% 32,5% 35,6% 36,3% 37,2% 23,3% 33,6% 35,1%

29,2% 21,6% 22,9% 30,1% 29,8% 28,5% 23,0% 23,6% 25,9% 6,6% 14,8% 18,0%

9,2% 9,4% 8,0% 11,1% 9,7% 7,6% 6,1% 7,1% 5,0% 1,1% 4,1% 4,1%

velmi často 3,7% 4,0% 3,2% 3,3% 3,4% 2,9% 1,7% 2,0% 1,5% 0,4% 1,7% 1,4%

vždy

neví

0,8% 3,1% 2,3% 0,3% 1,7% 1,1% 0,3% 1,2% 0,9% 0,1% 0,5% 0,6%

2,0% 2,8% 2,8% 0,3% 0,0% 0,4% 0,4% 0,0% 0,2% 2,5% 0,0% 0,4%

Tabulka 15: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? (mezinárodní srovnání; „často“, „velmi často“ a „vždy“, v%) země Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

dálnice 27

hlavní silnice 17

vedlejší silnice 14

v obci 12

14

12

7

6

46 13 17 22 25 10 24 28 16 20 31 12 32 19 40 16 26 37 35 32 26 25

34 25 11 14 18 7 26 21 21 15 22 13 19 11 23 18 16 21 27 21 13 18

14 20 10 10 21 4 15 18 17 17 14 11 15 11 19 11 10 13 14 18 8 13

4 12 6 7 6 3 12 12 12 7 7 7 11 6 6 8 6 11 5 4 4 8

20

Tabulka 16: Ve srovnání s nynějším stavem, rychlostní limit by podle vás měl být: (nižší, vyšší, stejný, bez omezení) Na dálnici Na hlavních silnicích Na vedlejších silnicích V obci

1996 2002 1996 2002 1996 2002 1996 2002

nižší 1,9% 5,5% 1,9% 4,4%

stejný 23,7% 51,9% 59,2% 68,2%

4,9% 30,2% 8,5%

81,8% 63,0% 71,2%

vyšší bez omezení 56,6% 16,4% 31,5% 9,7% 37,2% 1,0% 25,7% 0,7% Nezjišťováno 12,3% 0,3% 6,3% 0,1% 19,3% 0,1%

neví 1,4% 1,4% 0,7% 1,0% 0,7% 0,4% 0,9%

Tabulka 17: Podíl řidičů, kteří by uvítali vyšší rychlostní limit na různých typech komunikací (mezinárodní srovnání, v %) Země Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Průměr

dálnice 39

hlavní silnice 14

vedlejší silnice 8

v obci 9

42

27

13

20

62 26 25 33 33 34 40 42 69 35 53 30 48 38 47 49 40 53 54 53 43 43

39 47 15 12 22 14 24 22 16 18 23 15 18 15 21 31 18 27 39 25 11 22

5 18 5 4 30 3 10 14 53 15 8 12 11 9 16 20 12 15 40 17 4 15

4 12 6 7 13 6 10 8 3 7 6 9 5 7 3 9 15 12 5 5 2 8

Další otázky se týkaly kontroly dodržování předepsaných rychlostních limitů. Řidiči sice dnes počítají s možností kontroly častěji než v roce 1996 (tabulka 18), ale podíl těch, kdo byli za překročení rychlosti nějakým způsobem postiženi, se nezměnil (tabulka 19), přestože jsou podle výpovědí řidičů rychlostní limity – alespoň v obci – překračovány častěji. Kontroly navíc v řidičích patrně nevzbuzují příliš velký respekt, protože ti, kdo více počítají s možností 21

kontroly, překračují rychlostní limity stejně často jako ti, kdo s kontrolou nepočítají. V mezinárodním srovnání (graf 13) je podíl trestaných řidičů slabě nadprůměrný, odhad pravděpodobnosti kontroly spíše podprůměrný. Tabulka 18: Jaká je pravděpodobnost, že během vaší obvyklé cesty bude kontrolována vaše rychlost? 1996 2002

nikdy 5,3% 3,5%

zřídka 46,3% 33,6%

občas 35,2% 40,6%

často 8,2% 11,9%

velmi často 1,8% 2,7%

vždy 0,1% 0,7%

neví 3,1% 7%

Tabulka 19: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za překročení povolené rychlosti? 1991 1996 2002

ne 51,8% 78,6% 78,3%

pouze pokutován 20,5% 20,5% 20,6%

pokutován i jinak trestán 27,7% 0,7% 0,7%

neví 0,0% 0,2% 0,5%

Graf 13: Podíl řidičů, kteří byli v uplynulých 3 letech trestáni za rychlost, a podíl řidičů, kteří očekávají kontrolu často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) 27%

N iz o z e m í

46%

22%

Š v ý c a rs k o

36%

20%

N ěm ecko

36%

K ypr S lo v in s k o

31% 18%

R akousko

27%

12%

C h o r v a ts k o

24% 16%

Č e s k á re p u b lik a E s to n s k o

21% 25%

20% 14%

P o ls k o 5%

D ánsko

8%

B e lg ie 7%

Itá lie

17%

17% 17% 16%

Š p a n ě ls k o F in s k o

16% 13% 15% 15%

Ř ecko

20%

14% 8%

Ir s k o M a ď a rs k o 3%

Š védsko V e lk á B r itá n ie

13% 13% 12%

9% 38%

9%

P o rtu g a ls k o

23%

9%

F r a n c ie

8% 0%

41%

30%

19%

S lo v e n s k o

34% 36%

10%

13% 20%

T r e s tá n i

22

30%

O čekávání

40%

50%

Jak jsme však zmínili již v kapitole 4., téměř 78% českých řidičů by souhlasilo se zavedením přísnějších trestů za nepřiměřenou rychlost (v mezinárodním srovnání jde o třetí nejvyšší podíl – graf 14) a 85% respondentů považuje nepřiměřenou rychlost za častou příčinu nehody (graf 15). Lze tedy říci, že překračování rychlostních limitů je respondenty považováno za závažný a nebezpečný přestupek. Mezi respondenty, kteří považují příliš rychlou jízdu za častou příčinu nehody, je nižší podíl řidičů, kteří sami o sobě soudí, že jezdí nadprůměrně rychle, než mezi respondenty, kteří rychlosti takovou váhu nepřikládají (13% : 25%). V konkrétnější rovině (překračování rychlostních limitů jednotlivých typů komunikací) rozdíl není už tak výrazný. Podíl nadprůměrně rychlých jezdců je nižší u příznivců přísnějších trestů než u odpůrců (11% : 34%). Respondenti, kteří se vyslovili pro přísnější tresty, také výrazně méně připouštějí časté překračování rychlostních limitů na všech typech komunikací, než ti, kteří jsou proti zpřísnění (dálnice 10% : 31%, hlavní silnice 8% : 32%, vedlejší silnice 6% : 18%, v obci 4% : 17%). Graf 14: Podíl řidičů podporujících přísnější tresty za rychlost (mezinárodní srovnání, v %) Finsko

80%

Portugalsko

80%

Česká republika

78%

Maďarsko

72%

Chorvatsko

72%

Irsko

70%

Kypr

69%

Slovensko

68%

Řecko

68%

Francie

67%

Itálie

65%

Belgie

60%

Slovinsko

59%

Španělsko

58%

Velká Británie

57%

Rakousko

53%

Dánsko

50%

Nizozemí

48%

Estonsko

47%

Polsko

46%

Německo

45%

Švýcarsko Švédsko 30%

40% 39% 50%

70%

23

90%

Graf 15: Příliš rychlá jízda se stává příčinou nehody často, velmi často,vždy (mezinárodní srovnání, v %) Řecko Irsko Estonsko Chorvatsko Polsko Maďarsko Belgie Slovinsko Velká Británie Rakousko Česká republika Finsko Itálie Švýcarsko Německo Slovensko Kypr Portugalsko Španělsko Dánsko Nizozemí Francie Švédsko 70%

94% 93% 91% 90% 89% 89% 88% 87% 87% 86% 85% 84% 83% 83% 81% 81% 81% 81% 79% 78% 73% 72% 72% 80%

90%

100%

Poslední otázka této části dotazníku zjišťovala další informace o stylu jízdy a zvyklostech řidičů (tabulka 20). Ve srovnání s rokem 1996 zřetelně vzrostl podíl řidičů, kteří velmi často nebo vždy dávají přednost chodci na vyznačeném přechodu, ale ve srovnání se zbytkem Evropy i vzhledem k tomu, že řidiči jsou nyní povinni dávat přednost, je tento podíl stále ještě velmi malý (graf 17). Naopak relativně velmi vysoký je podíl řidičů, kteří uvádějí, že předjíždějí i riskantním způsobem (u této otázky však mohlo dojít ke zkreslení výsledků kvůli různým způsobům překladu v jednotlivých zemích - graf 16). Dále čeští řidiči častěji než dříve dávají vědět ostatním, že vpředu probíhá rychlostní kontrola, v mezinárodním srovnání se však nevymykají z průměru (graf 19). Poměrně zřídka naši řidiči připouštějí nedodržování bezpečné vzdálenosti (graf 18).

24

Tabulka 20: Jak často se vám stane, že…..? (nedodržení bezpečné vzdálenosti, riskantní předjíždění, jízda na oranžovou, upozornění na kontrolu, poskytnutí přednosti chodci na přechodu)

…jedete příliš těsně za vozidlem jedoucím před vámi …dáte přednost chodci na vyznačeném přechodu

nikdy zřídka občas

často

1996 15,9% 52,7% 25,1% 2002 17,0% 51,6% 26,3%

5,3% 3,8%


1996

1,0%

6,6%

19,5% 33,9%

17,5%

2002

0,9%

3,9%

12,1% 28,9%

24,1%

…jedete na oranžovou 1996 2002 …riskantně 1996 předjíždíte 2002 ….upozorníte ostatní 1996 řidiče, že vpředu 2002 probíhá rychlostní kontrola

21,7% 20,9% 22,7% 16,8% 40,6% 23,3%

34,4% 36,4% 34,5% 35,4% 19,6% 20,7%

31,8% 8,0% 29,9% 7,7% 27,2% 9,9% 31,6% 11,6% 18,3% 7,7% 27,9% 12,3%

2,7% 3,6% 3,7% 3,6% 3,4% 6,7%

vždy

neví

0,1% 0,5% 0,1% 0,3% 21,4 % 29,9 % 1,3% 0,8% 1,7% 0,7% 7,5% 6,7%

0,1% 0,2% 0,1% 0,7% 0,3% 0,3% 2,9% 2,4%

Graf 16: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy předjíždějí riskantním způsobem (mezinárodní srovnání, v %) Slovensko Česká r. Řecko Kypr Belgie Nizozemí Itálie Španělsko Estonsko Německo Švýcarsko Portugalsko Dánsko Rakousko Švédsko Francie Velká Británie Irsko Maďarsko Slovinsko Finsko

3% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 1% 1% 0%

4% 4% 4% 4% 4% 4%

16% 15% 15%

7%

5%

10%

*data Chorvatska a Polska nejsou uvedena kvůli chybnému překladu otázky

25

15%

19%

20%

Graf 17: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy dávají přednost chodcům na přechodu (mezinárodní srovnání, v %) V e lk á B r it á n ie E s to n s k o Irs k o F in s k o F r a n c ie M a ď a rs k o Š v ý c a rs k o C h o rv a ts k o N iz o z e m í S lo v in s k o P o r t u g a ls k o P o ls k o I t á lie Š v ý c a rs k o N ěm ecko Ř ecko D ánsko B e lg ie S lo v e n s k o Č e s k á r e p u b lik a R akousko K ypr Š p a n ě ls k o

97% 96% 95% 93% 93% 93% 92% 92% 92% 92% 91% 90% 88% 88% 86% 86% 86% 85% 83% 83% 83% 80% 69% 60%

70%

80%

90%

100%

Graf 18: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy nedodržují bezpečnou vzdálenost za předchozím vozidlem (mezinárodní srovnání, v %) 35%

Ř ecko 25%

Kypr 17%

B e lg ie 12%

N iz o z e m í

12%

Itá lie

11%

M a ď a rs k o

11%

C h o rv a tsk o

9%

Š védsko D ánsko

8%

E sto n sk o

8% 7%

S lo v e n s k o

7%

S lo v in s k o N ěm ecko

6%

F in s k o

6% 6%

Š v ý c a rs k o

6%

Š p a n ě ls k o

6%

F r a n c ie

5%


5%

Č e s k á r e p u b lik a

4%

R akousko

4%


4%

Irs k o

3%

P o ls k o 0%

10%

20%

26

30%

40%

Graf 19: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy signalizují ostatním řidičům přítomnost rychlostní kontroly (mezinárodní srovnání, v %) Kypr

51%

Chorvatsko

46%

Maďarsko

43%

Estonsko

43%

Slovensko

32%

Řecko

32%

Slovinsko

29%

Francie

28%

Česká republika

26%

Něm ecko

23%

Itálie

23%

Polsko

23%

Rakousko

22%

Švédsko

18%

Nizozem í

16%

Belgie

15%

Švýcarsko

14%

Portugalsko

13%

Velká Británie

13%

Dánsko

11%

Španělsko

11%

Irsko

7%

Finsko

4% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Postoj vůči ostatním řidičům se ve srovnání s předchozími výzkumy zásadně nezměnil, řidiči většinou mají za to, že ostatní často nebo velmi často překračují rychlostní limity; oni sami pak jezdí srovnatelně s průměrem nebo o něco pomaleji a rozhodně bezpečněji. Na vývoji překračování rychlostních limitů samotnými respondenty se odráží změna limitů z roku 1997 jen málo, legislativní úpravu by bylo zřejmě třeba doplnit dalšími opatřeními. Změna se projevila spíše na spokojenosti se současnými limity. Řidiči jsou nyní častěji spokojeni. V obci si přejí zachovat současný limit tři čtvrtiny dotázaných, na dálnici více než polovina. Přestože se nezměnil podíl řidičů, kteří byli v posledních třech letech sankcionováni za nepovolenou rychlost, subjektivní pravděpodobnost rychlostní kontroly je vyšší než dřív. Na chování řidičů se však míra subjektivního rizika nijak neprojevuje, vliv má spíše celkový postoj k rychlosti (vnímání překročení rychlosti jako příčiny nehody a jako závažného přestupku). Zákon o přednosti chodců na přechodech přinesl mírné, ne však dostatečné zvýšení podílu řidičů, kteří chodci dají přednost velmi často nebo vždy.

27

6. Používání bezpečnostních pásů Další část dotazníku se věnovala problematice bezpečnostních pásů. Respondenti zde uváděli, zda je jimi jejich vozidlo vybaveno, zda je oni sami používají a zda byli za jejich nepoužití v poslední době sankcionováni, jestli používají dětské zádržné systémy, když vezou ve svém vozidle děti, a zda se ztotožňují s některými názory a postoji týkajícími se bezpečnostních pásů. Vybavenost vozidel bezpečnostními pásy se průběžně zlepšuje, nyní již 70,1% řidičů uvedlo, že jejich vozidlo je vybaveno pásy vpředu i vzadu (tabulka 21, graf 20). V používání tohoto vybavení však zdaleka takový pokrok nenastal (tabulka 22, graf 21). Podíl řidičů, kteří pásy používají vždy, je mimo obec stále stejný jako v roce 1996 (necelé tři čtvrtiny na dálnici a okolo dvou třetin na ostatních silnicích), v obci se zvedl z 39,8% na 46,6%, což je velmi málo ( v mezinárodním srovnání je Česká republika na osmnáctém místě; ve více než třetině zkoumaných zemí vždy používá v obci pásy přes 80% řidičů). Je evidentní, že řidiči nejsou dostatečně informováni o důležitosti pásů zejména při nižších rychlostech; mnozí je používají pouze na komunikacích s vyšší rychlostí. Výsledky dotazování korespondují s výsledky systematického pozorování, které provádělo Centrum dopravního výzkumu: v roce 2002 byl podíl připoutaných řidičů na dálnici 81%, na ostatních komunikacích mimo obec 63% a ve městě 43%. Kontrola je v tomto ohledu stále stejně nedostatečná, podobně jako v roce 1996 přes 90% respondentů uvedlo, že v posledních třech letech nebylo nijak sankcionováno za nepoužití pásu. Tabulka 21: Je auto, které řídíte nejčastěji, vybaveno bezpečnostními pásy? 1991 1996 2002

pouze vpředu 6,8% 52,3% 28,7%

vpředu i vzadu 23,4% 45,5% 70,1%

28

ne 8,6% 2,0% 1,2%

Graf 20: Podíl automobilů vybavených bezpečnostními pásy na všech sedadlech (mezinárodní srovnání, v %) S lo v e n s k o

62

M a ď a rs k o

66


70

E s to n s k o

73

P o ls k o

73

K ypr

75

C h o rv a ts k o

76

Š p a n ě ls k o

76

Ř ecko

77

P o r tu g a ls k o

83

S lo v in s k o

85

N iz o z e m í

86

It á lie

92

D ánsko

92

Irs k o

93

N ěm ecko

93

B e lg ie

93

R akousko

94

F r a n c ie

96

F in s k o

97


97

Š v ý c a rs k o

98

Š védsko

99 0

20

40

60

80

100

Tabulka 22: Používáte bezpečnostní pásy, když toto auto řídíte na různých typech silnic?

Na dálnici Mimo obec Na hlavní silnici Na vedlejší silnici V obci

nikdy

zřídka

občas

často

velmi často

1991 1996 2002 1991 1996 2002

1,4% 3,4% 2,1% 1,3% 3,2% 2,1%

0,9% 2,4% 2,0% 1,3% 4,2% 3,7%

1,5% 3,2% 3,2% 2,4% 7,0% 4,8%

1,9% 6,3% 5,9% 4,7% 10,8% 7,3%

4,8% 6,8% 7,9% 6,3% 8,6% 11,4%

neví/auto není vybaveno 80,0% 8,6% 74,6% 3,3% 74,6% 4,2% 75,2% 8,6% 64,1% 2,1% 68,6% 2,1%

2002

3,0%

5,5%

8,5%

8,0%

14,7%

58,4%

1,9%

1991 1996 2002

10,6% 9,2% 6,2%

17,7% 14,1% 9,9%

14,7% 11,2% 11,3%

7,7% 11,1% 9,9%

8,7% 12,5% 14,2%

31,7% 39,8% 46,6%

8,6% 2,1% 1,9%

29

Vždy

Graf 21: Podíl řidičů, kteří uvádějí, že vždy použijí pás (mezinárodní srovnání, v %) I tá lie

35

C h o r v a ts k o

36

Ř ecko

36

77 65 71 42

S lo v e n s k o

72

43

Š p a n ě ls k o

82 47


78 52

M a ď a rs k o

78 59

E s to n s k o

83

B e lg ie

64

K ypr

64

73 74 69

Š v ý c a rs k o

82

72

R akousko

88 76 76 77

P o ls k o N iz o z e m í

90

79

S lo v in s k o

93

81


91

82

D ánsko

91

Š védsko

83

N ěm ecko

84

92

85

F in s k o

86

Irs k o

96 93 94

87

F r a n c ie

96 91

V e lk á B r it á n ie n a d á ln ic i

95

v obci

Analýza potvrdila souvislost používání bezpečnostních pásů s nehodovostí (graf 22) - řidiči, kteří v obci (a až na několik výjimek i na ostatních komunikacích) vždy používají bezpečnostní pás, měli v posledních třech letech méně nehod než ostatní skupiny. Graf 22: Výskyt nehod podle frekvence používání pásů v obci (v %)

připoutaný vždy

17,8

4,6

velmi často

32,9

10,3

často

31,4

11,8

občas

26,7

12,1

zřídka

26,5

14,7

nikdy

28,6

14,3 0

5

10

15

Nehoda se zraněním v posledních 3 letech

30

20

25

30

35

Nehoda s hmotnou škodou v posledních 3 letech

Skupina řidičů, kteří v obci vždy používají bezpečnostní pás, se neliší věkovým složením a i jízdní výkony odpovídají celkové struktuře, je v ní však poněkud větší podíl žen (43,7%, zatímco v celém souboru je 36,1% žen). S tím zřejmě souvisí i vyšší výskyt dalších příznivých charakteristik v této skupině, jako méně časté porušování rychlostních limitů a riskantní předjíždění nebo těsné následování vozidla vpředu, naopak častější dodržení přednosti chodců na přechodu. Požívání alkoholu před jízdou je v této skupině méně frekventované, stejně tak telefonování za jízdy Mimořádně špatné výsledky byly zjištěny v používání dětských sedaček, kde se Česká republika zařadila na třetí nejhorší místo v Evropě (tabulka 23, graf 23). Vyloučíme-li respondenty, kteří nikdy nevozí děti, vždy trvá na použití dětského zádržného systému 60% dotčených řidičů; ve více než polovině zkoumaných zemí je to 81 – 97% řidičů. Tabulka 23: Když vezete ve svém autě dítě (děti), musí sedět v dětské bezpečnostní sedačce nebo použít bezpečnostní pásy? ano, vždy 39,4%

obvykle ano 17,3%

někdy ano 5,4%

nikdy 3,8%

nikdy nevozí děti 32,2%

neví 1,9%

Graf 23: Podíl řidičů (ze skupiny, která alespoň někdy vozí děti), kteří vždy trvají na použití zádržného systému (mezinárodní srovnání, v %) S lo v e n s k o K ypr Č e s k á r e p u b lik a C h o rv a ts k o E s to n s k o Ř ecko I t á lie P o r t u g a ls k o Š p a n ě ls k o S lo v in s k o M a ď a rs k o B e lg ie P o ls k o N iz o z e m í Irs k o Š v ý c a rs k o R akousko F r a n c ie Š védsko F in s k o D ánsko N ěm ecko V e lk á B r it á n ie

49 49 60 60 61 68 72 72 75 77 81 81 81 84 88 89 90 93 94 95 96 96 97

0

20

40

31

60

80

100

Tabulka 24: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za to, že jste nepoužil bezpečnostní pásy? 1996 2002

ne 91,3% 90,3%

jen pokutován 8,1% 8,6%

pokuta a/nebo jiný trest 0,1% 0,6%

neví 0,5% 0,5%

Posun v postojích řidičů vůči pásům zhruba odpovídá jejich posunu v jejich chování – není příliš výrazný (tabulka 25). Určitý rozdíl proti roku 1996 můžeme pozorovat v reakcích na výrok „pokud řídíte opatrně, pásy opravdu nejsou nutné“ – s tímto tvrzením dnes souhlasí už jen 26,5% řidičů v roce 1996 to bylo 34,6%). Přesto se v mezinárodním srovnání (graf 24) řadíme k zemím s nejvyšším podílem souhlasných odpovědí (například ve Finsku sdílí názor, že při opatrné jízdě nejsou pásy nutné, jen 5% respondentů). Přetrvávající podcenění významu pásů potvrzují i reakce na další tvrzení. Většina (84%) respondentů sice souhlasila s výrokem „při většině nehod pásy snižují riziko vážného zranění řidiče i pasažérů“, v mezinárodním srovnání jde však o nejnižší podíl (graf 26). K evropskému průměru se však čeští řidiči přiblížili při posuzování rizik spojených s používáním pásů (možnost uvěznění ve vozidle, graf 26). Lze zde vypozorovat tendenci přeceňovat rizika a podceňovat výhody zádržných systémů. Podíl respondentů, kteří se bez zapnutého pásu necítí dobře (zvýšení z 39,9% v roce 1996 na 52,8% v roce 2002), souvisí s podílem řidičů důsledně používajících pásy, proto nepřekvapí skutečnost, že Česká republika patří k zemím s nejnižším procentem takto smýšlejících respondentů (graf 25). Tabulka 25: Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky týkajícími se používání pásů? Pokud řídíte opatrně, pásy opravdu nejsou nutné

Při většině nehod pásy snižují riziko vážného zranění řidiče i pasažérů Když nemám upevněn bezpečnostní pás, necítím se dobře; jakoby mi něco chybělo Je tu riziko, že člověk bude v případě nebezpečí pásy uvězněn ve vozidle

32

1991 1996 2002 1991 1996 2002 1991 1996 2002 1991 1996 2002

souhlasí nesouhlasí neví 34,2% 49,6% 16,2% 34,6% 61,0% 4,4% 26,5% 69,3% 4,2% 78,2% 7,2% 14,6% 85,6% 10,6% 3,8% 84,3% 12,3% 3,4% 27,2% 49,8% 23,0% 39,9% 55,8% 4,3% 52,8% 42,5% 4,7% Otázka nebyla pokládána 42,6% 47,8% 9,6% 44,1% 46,4% 9,5%

Graf 24: Podíl řidičů, kteří se domnívají, že pásy nejsou nutné, řídí-li opatrně (mezinárodní srovnání, v %) K yp r C h o r v a ts k o Řecko S lo v e n s k o Č e s k á r e p u b li k a B e lg i e P o ls k o M a ď a rs k o Š p a n ě ls k o Ir s k o It á li e S lo v i n s k o E s to n s k o P o r t u g a ls k o Š vé d s k o F ra n c ie Š výc a rs k o V e lk á B r i t á n i e N izo ze m í R a ko usko Něm ecko D á nsko F in s k o

34 33 32 32 28 27 26 25 24 22 21 19 18 17 12 11 11 11 11 9 8 7 5

0

20

40

Graf 25: Podíl řidičů, kteří se necítí dobře, nemají-li upevněn pás (mezinárodní srovnání, v %) S lo v e n s k o

45

M a ď a rs ko

46

Š p a n ě ls k o

46

C h o r v a ts k o

49

Ř e cko

51

I t á li e

53

Č e s k á r e p u b li k a

55

E s to n s k o

59

B e lg i e

61

K ypr

65

S lo v i n s k o

66

Š vý c a rs ko

67

P o ls k o

68

F r a n c ie

71

N iz o z e m í

74


75

D ánsko

78

V e lk á B r i t á n i e

79

N ěm e cko

79

R a kousko

81

F in s k o

82

Š védsko

82

Ir s k o

82

0

20

40

33

60

80

Graf 26: Podíl řidičů, kteří souhlasí s výroky „při nehodě pásy snižují riziko vážného zranění...“ a „je riziko uvěznění ve vozidle v případě nebezpečí“ (v %) Portugalsko Nizozemí

95

71

Francie

94

69

Polsko

95

68

Estonsko

58

Finsko

57

Belgie

55

Maďarsko

53

Chorvatsko

51

Česká republika

49

Slovinsko

48

Slovensko

47

Itálie

46

Kypr

44

Španělsko

36

Dánsko

32

Irsko

32

Velká Británie

32

Švédsko

89 89 89 87 91 88 95 88 91

92 98 98 94

30

Rakousko

97

91

34

Řecko

92

96

35

Švýcarsko

Německo

98

88

97

27

95

23

hrozí riziko uvěznění

pásy snižují riziko zranění

Zatímco v ostatních charakteristikách patří čeští řidiči v mezinárodním srovnání většinou mezi průměr, v používání bezpečnostních pásů se bohužel spíše vymykají nesprávným směrem. Vybavenost vozidel pásy se sice průběžně zlepšuje, používání je však stále nedostatečné. Totéž platí o používání dětských sedaček. Ve vyspělých zemích s vysokou úrovní bezpečnosti silničního provozu důsledně používá pásy dvojnásobný podíl řidičů než v České republice. V používání dětských sedaček zaujímáme třetí nejhorší místo v Evropě. Analýza výsledků průzkumu prokázala zejména podceňování důležitosti zádržných systémů při nízkých rychlostech nebo „opatrné jízdě“, naopak jsou přeceňována rizika spojená s použitím pásu (uvěznění ve vozidle). Přestože ve srovnání s výsledky minulých průzkumů došlo k nevelkému pozitivnímu posunu v chování i postojích, je zřejmé, že český řidič stále není dostatečně informován o způsobu fungování zádržných systémů, podmínkách jejich účinnosti a o nebezpečích, kterým se vystavuje při zanedbání použití pásu. V zájmu zmírnění následků nehod je nezbytné přijmout opatření, která povedou ke zvýšení informovanosti a změně postojů nejen řidičů, ale celé populace.

34

7. Alkohol Problematika alkoholu za volantem patří k nejsložitějším a ke srovnávání postojů v mezinárodním měřítku je potřeba přistupovat s opatrností. Zákonem stanovené limity hladiny alkoholu v krvi se v rámci Evropy pohybují od 0,0 g/l po 0,8 g/l a jednoduché porovnání odpovědí na otázky spojené s limitem může být zavádějící. Proto mezinárodní srovnávání v této kapitole omezíme na všeobecné podmínky a na otázky kontroly. Podíl abstinentů od roku 1996 poklesl (tabulka 26) a i v mezinárodním srovnání je spíše nízký (graf 27). Řadíme se však i k zemím s nižším podílem respondentů, kteří pijí alkoholické nápoje denně či téměř denně (nejvyšší podíl má Itálie, Nizozemí, Portugalsko a Francie). Čtvrtina českých řidičů pije alkohol 1-2krát týdně, největší část (40,4%) méně často. Přestože tedy patříme k zemím s nejnižším podílem abstinentů, naši řidiči se staví vesměs velmi odmítavě k alkoholu za volantem. Respondenti podle svých výpovědí v drtivé většině před jízdou nepijí (pokud ve skutečnosti ano, pravděpodobně považují tento prohřešek za natolik společensky nepřijatelný, že to nepřiznávají). Na otázku „kolikrát týdně řídíte po požití třeba jen malého množství alkoholu?“ (tabulka 28, 29) odpovědělo „nikdy“ 79,8% dotazovaných. Zbývajících cca 20% se tohoto prohřešku se dopouštělo zpravidla výjimečně, méně než jednou týdně. Na rozdíl od předchozích výzkumů nebyli tentokrát tito řidiči tázáni, kolik alkoholu v těchto případech vypijí, do značné míry však lze informaci odvodit z odpovědí na otázku „Kolik alkoholu podle vás může člověk před jízdou vypít, aby nepřekročil povolenou hladinu?“. Celkem 160 (15,6%) dotázaných uvedlo nějaké množství konkrétního alkoholického nápoje, které podle jejich názoru hladinu alkoholu v krvi neovlivní (zpravidla šlo o položky jako 0,3 nebo maximálně 0,5l 10° piva, deci vína; větší množství se objevovalo ojediněle). Z těchto 160 respondentů 58 (36,3%) připustilo, že (zpravidla výjimečně) požije malé množství alkoholu před jízdou, 102 (63,7%) nikdy. 866 (84,4%) respondentů uvedlo, že řidič nemůže vypít vůbec nic. Z nich 149 (17,3%) připouští občasné požití alkoholu před jízdou, 717 (82,7%) nepije nikdy před jízdou žádný alkohol. Určité zvýšení povolené hladiny alkoholu (tabulka 30) si přeje celkem 12,7% všech dotázaných (výzkum nezjišťoval, jakou konkrétní představu tito respondenti mají, dá se však předpokládat, že většině z nich nejde o dramatické zvýšení). Úplné zrušení limitu požaduje 1% respondentů. Přísnější tresty za porušení stávajícího limitu si přeje přes 90% dotázaných (graf 9). Tabulka 26: Kolikrát týdně obvykle pijete alkoholické nápoje?

1996 2002

(skoro) každý den 8,9% 4,2%

5 – 6krát týdně 3,2% 3,6%

3 – 4krát týdně 13,0% 11,7%

1 – 2krát méně často nikdy neví týdně 25,8% 27,6% 21,0% 0,5% 24,3% 40,4% 15,2% 0,6%

Tabulka 27: Kolik alkoholu podle vás může člověk před jízdou vypít, aby nepřekročil povolenou hladinu? 1996 0 do 1 jednotky* 1 jednotka 1 < 2 jednotky 2 a více jednotek

87,5% (on sám) 2,4% 6,2% 1,0% 2,9%

61,0% (obecně) 18,9% 16% 1,3% 3,1%

2002 84,4% (obecně) 3,1% 4,3% 6,0% 2,1%

*1 jednotka = množství alkoholického nápoje obsahující zhruba 10 g alkoholu, tj. např. malé pivo, deci vína

35

Graf 27: Podíl řidičů, kteří nikdy nepijí alkohol (mezinárodní srovnání, v %) B e lg ie C h o rv a ts k o Š p a n ě ls k o M a ď a rs k o I tá lie Ř e c ko I rs k o P o rtu g a ls k o P o ls k o S lo v in s k o K yp r R ako us ko V e lk á B ritá n ie F ra n c ie N iz o z e m í Š v ý c a rs k o N ě m e c ko F in s k o S lo v e n s k o E s to n s k o Č e s k á re p u b lik a Š vé d s ko D áns ko

46 41 37 36 34 33 32 30 29 28 25 24 24 23 22 21 20 19 19 17 15 12 12 0

10

20

30

40

50

Tabulka 28: Kolikrát týdně řídíte po požití třeba jen malého množství alkoholu?

1991 1996 2002

(skoro) každý den 0,4% 0,1% 0,1%

5 – 6krát týdně 0,5% 0,3% 0,2%

3 – 4krát týdně 0,9% 0,2% 0,4%

1 – 2krát týdně 3,0% 2,7% 1,9%

méně často 12,5% 11,9% 17,1%

nikdy

neví

79,5% 3,2% 84,4% 0,4% 79,8% 0,5 %

Tabulka 29: A kolikrát jste řídil po požití třeba jen malého množství alkoholu během uplynulého týdne?

1996 2002

(skoro) každý den 0,1% 0,2%

5 – 6krát týdně 0,2% 0,2%

3 – 4krát týdně 0,1% 0,0%

36

1 – 2krát týdně 3,0% 1,7%

méně často 3,3% 4,7%

nikdy

neví

92,9% 0,4% 91,7% 1,5 %

Tabulka 30: Jaká by podle vašeho mínění měla být nejvyšší povolená hladina alkoholu v krvi? Měl by platit úplný zákaz řízení vozidla po požití třeba i jen malého množství alkoholu Mělo by být povoleno méně alkoholu než dosud Ponechat současný limit Limit by mohl být vyšší než dosud Řidičům by mělo být povoleno požívat tolik alkoholu, na kolik se sami cítí Neví

1996 81,0%

2002 56,2%

12,9% 1,8% 4,3%

4,5% 23,0% 12,7% 1,0% 2,6%

Kromě převládajícího postoje vůči alkoholu ovlivňuje chování řidičů v této oblasti rozhodujícím způsobem kontrola dodržování limitu. I zde hraje významnou roli legislativa, ne ve všech zemích zákon umožňuje náhodné testování. Více než 20% českých řidičů během uplynulých tří let zažilo jednou nebo vícekrát zkoušku na přítomnost alkoholu v krvi (tabulka 31). Tento podíl je v mezinárodním kontextu spíše podprůměrný, kontrola dodržování limitu není tak rozsáhlá jako například ve Finsku (graf 28), kde bylo testováno téměř 65% řidičů, z toho více než polovina opakovaně. Podíl přistižených a trestaných řidičů byl ve všech zemích s výjimkou Kypru minimální. Víc než skutečný objem kontroly však ovlivňuje chování řidičů jeho subjektivní vnímání. Přibližně 7% českých řidičů (nepočítáme-li ty, kteří na otázku nedokázali odpovědět) považuje pravděpodobnost kontroly během své typické cesty za vysokou (graf 29), což je v mezinárodním srovnání opět slabě podprůměrný podíl. Odhad pravděpodobnosti kontroly je ovšem do značné míry ovlivněn zkušeností – pouze 5,4% těch, kteří v posledních třech letech testováni nebyli, považuje pravděpodobnost za vysokou, mezi těmi, kdo byli testováni jednou, je to 7% a mezi vícekrát testovanými 10,3%. V celém souboru (23 zemí) je tato závislost výraznější: mezi řidiči, kteří nebyli v posledních třech letech podrobeni kontrole, odhaduje vysokou pravděpodobnost 5,6%, mezi jednou kontrolovanými 8,8% a mezi vícekrát kontrolovanými dokonce 24% (ve Slovinsku, kde je odhad pravděpodobnosti kontroly výrazně nejvyšší, je to 22%, 36% a 40%). Tabulka 31: Kolikrát jste byl v posledních třech letech podroben zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi? ani jednou 67,6%

pouze jednou 19,2%

37

vícekrát 11,3%

neví 1,9%

Graf 28: Podíl řidičů podrobených v posledních třech letech jednou nebo vícekrát zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi (mezinárodní srovnání, v %) E s to n s k o Š vé d s k o F in s k o N izo ze m í S lo v e n s k o C h o r v a ts k o Š p a n ě ls k o Č e s k á r e p u b li k a F ra n c ie N ěm ecko P o r t u g a ls k o K yp r Ř ecko Š výc a rs k o S lo v i n s k o B e lg i e M a ď a rs k o P o ls k o R a ko usko D á nsko V e lk á B r i t á n i e Ir s k o 0

10

20

30

40

50

60

70

v íc k r á t

je d n o u

Tabulka 32: Kolikrát jste byl v posledních třech letech pokutován (nebo jinak trestán) za to, že jste řídil pod vlivem alkoholu? 1996 98,2% 1,7% 0,1% 0,0%

ne jen pokutován pokutován či jinak potrestán neví

2002 97,3% 1,5% 0,8% 0,4%

Tabulka 33: Jaká je pravděpodobnost, že budete během Vaší obvyklé cesty podroben zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi? 1996 2002

nikdy 11,3% 10,3%

zřídka 60,0% 48,1%

občas 19,5% 22,1%

často 2,7% 3,7%

38


vždy 0,3% 0,8%

neví 5,1% 13,1%

Graf 29: Podíl řidičů, kteří předpokládají kontrolu alkoholu během své typické cesty často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) Slovinsko Kypr Řecko Slovensko Portugalsko Německo Estonsko Francie Rakousko Švýcarsko Španělsko Chorvatsko Česká republika Belgie Finsko Itálie Maďarsko Nizozemí Švédsko Dánsko Polsko Velká Británie Irsko

27 17 16 14 14 12 11 11 10 9 9 8 7 7 6 6 4 3 2 2 2 2 1 0

10

20

30

Přestože mezi řidiči celkově ubylo abstinentů, v otázce alkoholu za volantem se postoje českých řidičů příliš nezměnily. Stále jen nepatrná část dotazovaných připouští, že někdy usedla do auta po požití velmi malého množství alkoholu a jen 13% se vyslovilo pro zvýšení limitu. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi máme spíše nižší podíl řidičů, kteří byli v uplynulých třech letech kontrolováni na přítomnost alkoholu v krvi a rovněž jen malá část řidičů považuje pravděpodobnost kontroly během obvyklé cesty za vysokou. Lze říci, že obecně mínění řidičské veřejnosti není nakloněno zvyšování limitu alkoholu v krvi a porušování limitu je společensky nepřijatelné. Tento přetrvávající trend by mohl být podpořen intenzivnější kontrolou dodržování limitu, případně přísnějšími tresty za jeho porušení (tento krok má vysokou podporu řidičské veřejnosti).

39

8. Nová opatření a evropská harmonizace Značná část rozhovoru byla věnována postojům řidičů k možným novým zákonným i technickým opatřením ve prospěch bezpečnosti a životního prostředí, případně novým zařízením ve vozidlech, a k harmonizaci evropských zákonů a pravidel silničního provozu. Tématu nových opatření jsme se v obecnější rovině dotkli již v kapitole 4. Většina řidičů by souhlasila s prosazováním opatření pro bezpečnost silničního provozu (tabulka 7), zejména s důslednější kontrolou dodržování dopravních předpisů, snahou zlepšit stav komunikací a cyklistické infrastruktury. Mezi konkrétněji formulovanými opatřeními (tabulka 9) si získaly podporu opět zejména návrhy zpřísnění trestů za závažné dopravní přestupky, naopak uvolnění limitu hladiny alkoholu v krvi se setkalo převážně s nesouhlasem, postoje k zákazu zdůrazňování rychlosti v reklamách byly nerozhodné. Dále byly řidičům předkládány konkrétní návrhy nových opatření. K tématu životního prostředí byly předloženy čtyři návrhy, znamenající omezení individuální automobilové dopravy (tabulka 34). Celkově se tato sada návrhů setkala s převažujícími negativními postoji. Ačkoliv 47% dotázaných projevilo ochotu používat více hromadnou dopravu, jenom 16% by souhlasilo s omezením užívání svého auta. Řidiči byli více než v minulých letech nakloněni možnosti sdílení jednoho auta s více řidiči v případě společné cesty, ostatní opatření v zájmu zlepšení životního prostředí nyní nevzbudily větší zájem než v roce 1996. Mezinárodní srovnání (tabulka 35) ukazuje, že ochota omezit užívání automobilu je u českých řidičů z celé Evropy zdaleka nejnižší. Souhlas s ostatními návrhy je slabě podprůměrný.

Tabulka 34: V zájmu snížení znečištění ovzduší – jak byste přijal tyto návrhy?(omezení užívání auta, sdílení auta, používání hromadné dopravy, den bez aut každý měsíc) omezení užívání vašeho auta domluvit se s několika dalšími řidiči tak, abyste stejnou cestu všichni jeli vždy jen jedním vozidlem někoho z vás více používat veřejnou hromadnou dopravu den bez aut každý měsíc

1996 2002 1996 2002

velmi 1,7% 2,3% 5,0% 8,9%

dost 12,0% 13,6% 14,7% 28,2%

moc ne vůbec ne 41,5% 42,3% 45,8% 32,9% 23,3% 52,5% 34,8% 22,5%

1996 19,1% 36,6% 30,1% 2002 13,9% 33,4% 33,0% 2002 15,2% 24,8% 30,1%

40

11,4% 16,0% 22,1%

neví 2,5% 5,4% 4,5% 5,6% 2,8% 3,7% 7,8%

Tabulka 35: Podíl řidičů podporujících opatření pro snížení znečistění ovzduší (mezinárodní srovnání, v %) Omezení používání vlastního auta 48 Rakousko 49 Belgie 35 Kypr Česká republika 17 30 Dánsko 34 Estonsko 53 Finsko 61 Francie 41 Německo 46 Řecko 32 Maďarsko 41 Irsko 72 Itálie 57 Nizozemí 37 Polsko 58 Portugalsko 19 Slovensko 39 Slovinsko 60 Španělsko 46 Švédsko 34 Velká Británie 48 Chorvatsko 53 Švýcarsko 44 Průměr

Sdílení auta 41 49 31 39 25 47 52 68 43 26 39 47 59 62 31 56 17 60 55 54 44 46 45 45

Víc používat hromadnou dopravu 59 54 38 49 36 30 78 66 42 53 42 45 80 43 46 75 47 46 74 49 39 43 61 53

Každý měsíc den bez aut 40 59 39 43 46 70 65 64 49 57 54 41 55 31 56 66 61 63 43 56 52 58 57 53

Výrazným způsobem se nemění ani postoje vůči navrhovaným zákonným opatřením (tabulky 36, 37). Bodový systém má přibližně stejnou podporu jako v roce 1996. Je zřejmé, že řidiči nejsou dostatečně informováni o tom, co by pro ně takovéto opatření znamenalo. Podpora tohoto opatření je vysoká spíše v zemích, které už tento systém mají zaveden, nebo kde proběhly informační kampaně. Poněkud se zvýšil podíl příznivců technického omezení maximální dosažitelné rychlosti vozidel (v mezinárodním srovnání však máme nejnižší podíl respondentů podporujících toto opatření). Nově byli respondenti dotazováni na stanovení celoevropského limitu hladiny alkoholu na 0,5 g/l . I zde má Česká republika nízký podíl příznivců (stejně jako ostatní země, kde je aktuální limit nižší). Odpovědi ovlivňuje fakt, že dotazovaní nevědí, zda by toto opatření znamenalo pouze strop, nad který by legislativy jednotlivých zemí nesměly jít, nebo zavedení limitu 0,5 g/l ve všech zemích. Naopak nadprůměrný byl podíl respondentů, kteří souhlasili s nulovou hladinou alkoholu pro začátečníky. Kromě Kypru a Španělska má Česká republika nejnižší podíl respondentů, kteří se vyslovili pro sjednocení rychlostních limitů v Evropě. Příčiny této skepse nejsou zcela jasné, pravděpodobně dotazovaným chybělo upřesnění případné výše jednotlivých limitů.

41

Tabulka 36: Jak byste přijal opatření v zájmu dosažení evropské harmonizace předpisů? velmi / dost Systém trestných bodů za dopravní přestupky

1991 1996 2002 1991 1996 2002 2002

Požadovat od výrobců automobilů úpravu vozidel, která by omezila maximální dosažitelnou rychlost Stanovení maximální hladiny alkoholu v krvi na 0,5 g/l Stanovení jednotných rychlostních limitů 2002 Pro řidiče začátečníky limit alkoholu 0,0 g/l 2002

63,2% 60,6% 62,4% 28,6% 25,0% 32,5% 38,5%

moc ne / vůbec ne 21,9% 33,2% 30,9% 58,0% 69,6% 59,8% 49,6%

neví 14,9% 6,2% 6,6% 13,4% 5,4% 7,7% 11,9%

63,2% 79,4%

26,2% 13,6%

10,6% 7,0%

Tabulka 37: Podíl řidičů podporujících harmonizaci předpisů (mezinárodní srovnání, v %) Země

sjednocení maximální limit EU limit 0,0 pro rychlost. limitů alkoholu v EU 0,5 začátečníky

bodový systém

omezení max. rychlosti vozidel

Belgie

83

82

73

51

64

Česká rep.

70

43

85

67

35

Dánsko

86

82

64

75

42

Estonsko

87

49

96

56

45

Finsko

80

77

79

82

63

Francie

87

88

89

75

74

Chorvatsko

88

79

91

80

42

Irsko

80

79

90

87

77

Itálie

79

70

84

75

70

Kypr

45

51

58

54

61

Maďarsko

88

49

88

67

36

Německo

85

82

89

76

38

Nizozemí

89

86

85

79

52

Polsko

77

49

95

68

49

Portugalsko

78

79

67

86

64

Rakousko

88

87

90

58

45

Řecko

73

71

76

73

59

Slovensko

74

40

84

67

36

Slovinsko

92

83

96

80

54

Španělsko

63

63

66

73

62

Švédsko

77

62

86

86

46

Švýcarsko

76

67

71

53

38

Velká Brit.

84

80

84

83

64

Průměr

80

70

82

72

53

42

Mezi nezanedbatelné problémy při řešení harmonizace evropského dopravního práva patří otázka postihu řidičů z jiných zemí. Asi 12% dotázaných se k tématu nedokázalo vyjádřit, přibližně polovina ostatních (tabulka 38, graf 30) byla pro trestání řidičů v jejich vlastní zemi, i když spáchají přestupek v zahraničí, polovina proti. V mezinárodním srovnání se čeští respondenti pohybovali kolem průměru. Další typ opatření, tedy lékařské a psychologické prohlídky pro různé cílové skupiny a rehabilitační kursy, považovala za důležité pro bezpečnost přibližně polovina dotázaných (tabulky 39, 40). Podíl respondentů, kteří se vyslovili pro povinné rehabilitační kurzy pro řidiče, kteří jsou opakovaně přistiženi při jízdě pod vlivem alkoholu, byl po Slovensku nejmenší v Evropě. Stejně je tomu v případě zavedení povinného vyšetření za účelem potvrzení či vyloučení závislosti na alkoholu u těchto řidičů. Podíl respondentů podporujících pravidelná (každých deset let) lékařská a psychologická vyšetření pro všechny řidiče je sice pátý nejnižší v Evropě, ale toto opatření nemělo příliš vysokou podporu ve většině zkoumaných zemí. Pravidelná vyšetření pro řidiče starší šedesáti měla celkově vyšší podporu. Z našich řidičů, kteří na otázku odpověděli, považuje tato vyšetření za užitečná pro bezpečnost 62%, což slabě převyšuje evropský průměr (ve věkové kategorii 55+ se vyslovila pro jen polovina dotázaných). Tabulka 38: Souhlasíte s tím, aby: (stíhání za přestupky spáchané za hranicemi) - řidiči z jiných evropských zemí, kteří spáchají dopravní přestupek v české republice, byli stíháni ve své vlastní zemi - čeští řidiči byli stíháni v České republice, spáchají-li dopravní přestupek v jiné evropské zemi

43

velmi dost moc ne vůbec ne neví 17,4% 21,6% 22,7% 26,1% 12,2% 19,5% 27,5% 20,8%

20,5%

11,7%

Graf 30: Podíl respondentů, kteří souhlasí s tím, aby řidiči byli stíháni ve své vlastní zemi, spáchají-li přestupek za hranicemi (mezinárodní srovnání, v %) Rakousko Německo Belgie Irsko Švýcarsko Španělsko Estonsko Kypr Dánsko Česká rep. Velká Británie Finsko Slovinsko Itálie Řecko Švédsko Maďarsko Chorvatsko Slovensko Portugalsko Polsko 0%

10%

20%

30%

40%

cizince stíhat v jejich zemi

50%

60%

70%

80%

občany vlastní země stíhat doma

Tabulka 39: Jak důležitá jsou podle Vás následující opatření (kurzy a vyšetření) pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu? Pro řidiče, kteří byli více než jednou přistiženi při řízení pod vlivem alkoholu, zřídit povinné rehabilitační kurzy Řidiče, kteří byli více než jednou přistiženi při řízení pod vlivem alkoholu, vyšetřovat, zda nejsou závislí na alkoholu Zavedení povinných psychologických a lékařských vyšetření každých deset let pro všechny řidiče Povinná psychologická a lékařská vyšetření pouze pro řidiče, kteří již dosáhli šedesáti let

44


15,1%

5,4%

13,6% 29,7% 32,1%

19,0%

5,6%

22,1% 35,6% 26,9%

9,0%

6,4%

Tabulka 40: Podíl řidičů podporujících opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu ve formě kurzů a vyšetření (mezinárodní srovnání, v % ) Země

rehabilitační kurzy

zjišťování závislosti

pravidelná vyšetření pravidelná vyšetření pro všechny pro seniory

Belgie

71

78

54

58

Česká republika

53

54

46

62

Dánsko

74

64

58

65

Estonsko

66

81

89

85

Finsko

90

91

89

96

Francie

93

91

70

68

Chorvatsko

66

73

67

53

Irsko

79

72

56

48

Itálie

81

83

71

43

Kypr

82

75

64

73

Maďarsko

80

87

50

44

Německo

86

68

30

43

Nizozemí

73

76

43

59

Polsko

88

80

58

78

Portugalsko

85

86

75

59

Rakousko

81

72

34

52

Řecko

85

84

64

63

Slovensko

51

47

57

49

Slovinsko

65

73

65

69

Španělsko

75

72

62

41

Švédsko

89

82

51

58

Švýcarsko

74

71

28

57

Velká Británie

81

78

57

54

Průměr

77

75

58

59

Česká republika patří k zemím s nejnižším podílem řidičů podporujících plán EU snížit do roku 2010 počet obětí dopravních nehod o polovinu nebo více (tabulka 41, graf 31). Spíše než nezájem je zřejmě příčinou nedůvěra v reálnost plánu. Tabulka 41: Nejnovější Bílá kniha o dopravě EU plánuje do roku 2010 snížení počtu lidí usmrcených každoročně na evropských silnicích o polovinu. A jaký cíl by měl být naplánován podle vás? o 10% 8,8%

o 50% 32,5%

o 90% 13,6%

žádné oběti 18,5%

45

žádný plán 13,5%

nevím 13,1%

Graf 31: Podíl řidičů podporujících plán snížení počtu usmrcených o 50 nebo více % (mezinárodní srovnání, v %) Irs k o Ř ecko Š védsko Š p a n ě ls k o C h o rv a ts k o P o r t u g a ls k o V e lk á B r it á n ie K ypr I t á lie P o ls k o N ěm ecko D ánsko F in s k o S lo v in s k o Š v ý c a rs k o M a ď a rs k o E s to n s k o B e lg ie R akousko S lo v e n s k o Č e s k á r e p u b lik a N iz o z e m í F r a n c ie

95% 94% 92% 91% 91% 90% 90% 89% 87% 87% 83% 83% 82% 82% 80% 79% 78% 78% 77% 76% 74% 71% 70%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

K otázkám nových opatření a evropské harmonizace se čeští řidiči staví spíše skepticky. Výraznou podporu si získávají pouze návrhy přísnějších postihů za závažné přestupky. Obecně lze říci, že většina zmiňovaných opatření má podporu spíše v zemích, kde už buď fungují, nebo jsou o nich občané systematicky informováni. V odpovědích českých respondentů je často vysoký podíl odpovědi“nevím“, nad jednoznačnými vyjádřeními převažují odpovědi „spíše ano...moc ne“. Dá se předpokládat, že postoje řidičů se stanou vyhraněnějšími, pokud určitá opatření nabudou na aktuálnosti a konkrétnosti. Šanci na vyšší podporu mají opatření, o nichž je veřejnost dostatečně detailně informována.

46

9. Kontrola a vynucování dodržování zákonů, nové technologie Kromě nových opatření hodnotili řidiči také způsob kontroly dodržování stávajících opatření a nové možnosti v kontrole a vynucování dopravních zákonů. Jak jsme již několikrát zmínili, čeští řidiči jednoznačně podporují posílení důrazu na dodržování dopravních předpisů a zpřísnění postihů za závažné dopravní přestupky (tabulky 7, 9). V kapitolách týkajících se rychlosti, alkoholu a používání bezpečnostních pásů jsou podrobně analyzovány skutečné zkušenosti respondentů s kontrolou – zda zažili v posledních třech letech kontrolu dodržování daného opatření, případně zda byli postihováni za nedodržení, a jaký je jejich odhad pravděpodobnosti kontroly během typické cesty. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 42. Jde pouze o přehled, mezinárodní srovnávání nemá velkou vypovídací hodnotu kvůli odlišným výchozím podmínkám (skutečná intenzita a způsob kontroly, frekvence výskytu přestupku...). Tabulka 42: Podíl řidičů, kteří byli v uplynulých 3 letech za různé přestupky potrestáni (T), kontrolováni (K) nebo považují pravděpodobnost kontroly za vysokou (O).(Mezinárodní srovnání, v %) Rychlost K

O

T

12,6

3,6

16,4

9,2

5,4

3,3

25,2

11,1

8,2

3,0

13,3

5,1

12,4

16,6

8,4

1,6

K

Alkohol O

T

K

O

Otázka nebyla pokládána.

T

Pásy


Země

1,3

22,0

6,6

2,0

31,1

7,3

0,1

12,6

2,4

4,0

60,1

11,0

0,6

64,3

6,3

1,0

32,6

10,7

3,7

39,1

8,3

0,4

7,7

0,9

15,1

Česká republika

21,4

Dánsko

17,1

Estonsko

19,7

Finsko

15,5

Francie

8,1

Chorvatsko

24,3

Irsko

13,1

Itálie

14,8

6,7

7,7

0,7

3,9

5,8

Kypr

34,2

40,4

20,2

14,7

31,8

17,0

Maďarsko

12,3

13,5

3,9

1,1

21,9

3,6

Německo

35,6

19,5

7,0

1,9

24,0

12,4

Nizozemí

46,5

27,4

5,1

1,0

37,5

3,0

Polsko

17,3

14,5

2,6

0,6

21,7

2,3

Portugalsko

8,7

22,6

4,2

2,9

33,0

13,9

Rakousko

29,9

18,2

5,3

1,0

15,0

10,2

Řecko

14,3

19,7

8,2

3,8

30,5

15,6

Slovensko

26,5

18,9

15,0

6,0

50,6

14,1

Slovinsko

30,8

36,2

14,2

3,9

35,8

27,2

Španělsko

15,6

16,7

4,9

3,2

31,6

8,5

Švédsko

9,4

2,9

2,2

0,5

41,1

2,4

Švýcarsko

36,8

22,3

9,3

2,6

20,0

8,7

Velká Británie

9,3

38,0

0,7

0,3

9,1

1,6

Průměr

20,2

18,2

6,9

2,5

29,4

8,7

47


Belgie

Kromě opatření zmíněných již v kapitole 8. (bodový systém, rehabilitační kurzy a vyšetření) hodnotili dotázaní řidiči další možnosti v kontrole dopravního práva. Šlo zejména o návrhy určitých organizačních změn v provádění kontroly a využití nových technologií, a to jak pro stíhání přestupků, tak i pro jejich prevenci. Automatizované kamery pro sledování rychlostních přestupků i jízdy na červenou mají samy o sobě značnou podporu, ostatní navrhované předpisy usnadňující jejich používání (odpovědnost vlastníka vozidla, účast nepolicejních organizací) se však setkávají spíše s nesouhlasem (tabulka 43). V mezinárodním srovnání se Česká republika v míře podpory používání automatizovaných kamer pohybuje kolem průměru, podobně i podpora účasti soukromých organizací. Podpora účasti místních úřadů a odpovědnosti vlastníka je však výrazně podprůměrná. Stejně jako u jiných zákonných opatření, i zde je nutno veřejnost detailně informovat o souvislostech a způsobu fungování opatření. Čeští respondenti nejsou obecně nijak výrazně nakloněni novým technologiím a podobně i technologie preventivně zabraňující přestupkům, případně vynucující určitý druh chování, nevzbuzují sice výrazný nesouhlas, ale ani jednoznačnou podporu (tabulka 45). V mezinárodním srovnání se Česká republika ve všech případech řadí k zemím s nižší podporou těchto technologií (tabulka 47). Zřejmě zde opět hraje roli nedostatek informací, dotazovaní nemají přesnou představu, jak by zařízení fungovala a jak by byly ošetřeny případné možnosti zneužití, chybného používání nebo zda by zařízení nebyla na překážku při řešení nečekaných dopravních situací. Určitou roli může hrát i cena takových zařízení. Pro srovnání - mezi země s nižším zájmem patříme i v případě dalších dvou zařízení, která nemají nijak ovlivňovat chování řidiče (navigační systém, systém varování před zácpou), ačkoliv systém varování před dopravní zácpou na trase přece jen považuje za užitečný většina dotázaných (tabulka 46, grafy 32, 33). Tabulka 43: Do jaké míry byste uvítal následující opatření a zařízení? (nová technická a organizační opatření v kontrole) Automatizované kamery pro dohled na světelných křižovatkách Sledování rychlostních přestupků automatizovanými kamerami Dohled nad dodržováním rychlosti vykonávaný místními úřady Dohled nad dodržováním rychlosti vykonávaný soukromými organizacemi Odpovědnost vlastníka vozidla za přestupek, je-li skutečný pachatel neznámý

48


6,5%

3,2%

9,8% 27,0% 36,4%

20,9%

5,9%

5,9% 12,9% 29,6%

45,3%

6,3%

5,2% 14,9% 21,4%

49,3%

9,2%

Tabulka 44: Podíl řidičů, kteří by uvítali (velmi nebo dost) zařízení a opatření usnadňující kontrolu dodržování dopravních předpisů (mezinárodní srovnání, v %) země

Kamery na Rychlostní křižovatkách kamery

Účast místních úřadů

Účast soukromých organizací

Odpovědnost vlastníka vozidla

Belgie

83

79

72

25

32

Česká republika

72

65

39

20

22

Dánsko

77

55

31

9

16

Estonsko

78

59

86

15

21

Finsko

91

83

91

29

14

Francie

67

61

65

18

24

Chorvatsko

84

73

38

11

37

Irsko

84

87

54

22

23

Itálie

64

64

77

15

25

Kypr

58

63

50

32

47

Maďarsko

75

69

30

10

13

Německo

55

51

44

13

25

Nizozemí

85

71

66

28

33

Polsko

89

80

35

15

24

Portugalsko

82

83

80

31

43

Rakousko

53

54

55

18

26

Řecko

59

60

61

18

27

Slovensko

77

72

47

21

23

Slovinsko

80

68

33

14

28

Španělsko

50

52

53

17

25

Švédsko

57

51

25

20

12

Švýcarsko

47

42

41

12

19

Velká Británie

88

78

57

15

21

Průměr

72

66

54

18

25

49

Tabulka 45: Považujete za užitečná tato zařízení? (technologie napomáhající kontrole dodržování předpisů, případně vynucující určitý druh chování) Zařízení omezující rychlost instalované do vozidel, aby řidiči nepřekračovali rychlostní limity Používání „černé skříňky“ za účelem určení příčiny nehody Používání „černé skříňky“ za účelem zaznamenání řidičova chování; záznam by mohl být použit policií při dokazování příliš rychlé/nebezpečné jízdy Elektronická identifikace vašeho vozidla, usnadňující přístup ke službám Elektronická identifikace vašeho vozidla také pro účely policie systém, který vám pomůže nepřekročit 1996 rychlostní limit 2002 měřič hladiny alkoholu, který zjistí, zda 1996 jste pil a nenechá vás jet, jste-li nad 2002 limitem systém, který signalizuje stav únavy a donutí vás udělat přestávku

velmi dost moc ne vůbec ne neví 16,6% 26,3% 33,7% 19,0% 4,4% 17,1% 43,8%

23,5%

9,7%

5,9%

13,9% 36,3%

28,9%

15,1%

5,8%

12,9% 34,9%

28,5%

13,1%

10,6%

12,8% 31,6%

29,5%

18,1%

8,0%

35,8% 13,2% 31,4% 22,0% 12,8% 22,6%

62,3% 35,0% 16,4% 75,3% 26,7% 33,7%

1,9% 4,0% 2,7% 4,2%

19,4% 35,9%

26,4%

4,7%

13,6%

Tabulka 46: Připadalo by vám užitečné mít v autě tato zařízení? (ostatní) navigační systém pro nalezení cesty k cíli zařízení upozorňující na zácpu na trase

velmi dost moc ne vůbec ne 1996 41,1% 54,8% 2002 23,5% 31,3% 24,1% 16,9% 2002 28,7% 39,5% 19,7% 8,8%

50

neví 4,1% 4,2% 3,3%

Tabulka 47: Podíl řidičů, kteří považují za velmi nebo dost užitečné nové technologie, působící preventivně proti přestupkům nebo napomáhající jejich zjišťování (mezinárodní srovnání, v %) černá skříňka pro účely šetření nehody

el. el. černá identif. identif. skříňka pro pro pro důkaz účely lepší přestupku služby policie

země

systém pomáhající dodržet rychlostní limit

Belgie

51

44

54

62

68

58

70

49

Česká republika

47

37

58

45

65

53

54

48

Dánsko

42

48

53

40

69

47

49

45

Estonsko

40

70

70

47

79

56

73

65

Finsko

61

65

70

64

82

64

54

49

Francie

73

82

86

70

82

68

54

54

Chorvatsko

54

69

81

63

82

64

60

50

Irsko

81

73

84

81

88

77

73

69

Itálie

65

53

64

70

83

72

83

51

Kypr

74

70

73

79

82

70

57

56

Maďarsko

42

37

60

50

78

55

59

58

Německo

43

23

43

54

64

50

40

31

Nizozemí

45

39

55

41

63

52

46

38

Polsko

53

76

83

57

87

76

83

75

Portugalsko

64

71

78

73

92

79

71

53

Rakousko

40

28

41

54

59

47

31

26

Řecko

73

74

69

77

81

67

61

50

Slovensko

68

42

73

75

75

55

64

66

Slovinsko

58

58

66

64

76

61

88

50

Španělsko

59

67

68

63

78

57

61

44

Švédsko

47

83

72

44

72

54

47

31

Švýcarsko

41

32

40

47

59

45

47

30

Velká Británie

68

64

81

68

86

75

64

70

průměr

56

57

66

60

76

61

61

51

zjištění alkoholu, signalizace omezovač zabránění únavy rychlosti v jízdě

51

Graf 32 : Podíl řidičů, kteří by považovali navigační systém za užitečný (mezinárodní srovnání, v %) P o ls k o Ř e c k o P o r t u g a ls k o Š p a n ě ls k o K yp r C h o rv a ts k o V e lk á B r itá n ie Š vé d s k o E s to n s k o S lo v e n s k o I tá lie S lo v in s k o Irs k o M a ď a rs k o Š v ý c a rs k o Č e s k á r e p u b lik a F r a n c ie F in s k o B e lg ie N iz o z e m í D á n s k o N ě m e c k o R a k o u s k o 0

1 0

2 0

3 0

4 0

5 0

v e lm i

6 0

7 0

8 0

9 0

d o s t

Graf 33: Podíl řidičů, kteří by považovali za užitečný systém varování před dopravní zácpou (mezinárodní srovnání, v %) C h o rv a ts k o P o ls k o S lo v in s k o I t á lie P o r t u g a ls k o Ř ecko K ypr Š p a n ě ls k o V e lk á B r itá n ie Irs k o S lo v e n s k o Š védsko F r a n c ie Č e s k á r e p u b lik a M a ď a rs k o E s to n s k o F in s k o N iz o z e m í B e lg ie D ánsko Š v ý c a rs k o R akousko N ěm ecko -

10

20

30

40

50

v e lm i

52

60

dost

70

80

90

100

Efektivnost systému detekce a trestání přestupků hodnotila pozitivně přibližně polovina z těch respondentů, kteří se k problematice vyjadřovali (tabulka 48). Podíl odpovědí „nevím“ zde byl vysoký, zejména u hodnocení podílu zjištěných přestupků na celkovém počtu spáchaných přestupků – téměř 20% dotázaných řidičů nedokázalo dát žádnou odpověď. Přestože lze v českých podmínkách, kde práce dopravní policie a obecně systém zjišťování a trestání dopravních přestupků nemá velkou podporu ze strany médií, takové hodnocení považovat za nečekaně dobré, v mezinárodním srovnání (tabulka 49) patříme k zemím s nízkým podílem pozitivních odpovědí. Velmi pozitivní hodnocení ve všech aspektech má Velká Británie, Kypr, Řecko a Estonsko, výrazně negativní Slovensko a Maďarsko, ostatní země mají rozmanitější hodnocení jednotlivých aspektů. Problematika přiměřenosti výše trestu vážnosti přestupku byla dotčena také v otázce, zda respondent podporuje zpřísnění trestů za závažné dopravní přestupky. Analýza však neprokázala žádnou souvislost, respondenti, kteří hodnotí přiměřenost trestů jako dobrou, si přejí zpřísnění trestů stejně často jako ti, kteří tresty považují za nepřiměřené. Tabulka 48: Jak efektivní je podle Vás systém zjišťování a trestání dopravních přestupků v těchto ohledech: (přiměřenost, rovnost, rychlost, zaměření na bezpečnost, úspěšnost) velmi dost moc ne 13,9% 32,4% 34,8% 22,6% 24,2% 30,1%

Přiměřenost výše trestu vážnosti přestupku Stejný přístup ke všem řidičům, kteří se dopustili téhož přestupku Rychlost vyřizování dopravních přestupků Zaměření na bezpečnost dopravy Podíl zjištěných a potrestaných přestupků na celkovém počtu přestupků

15,3% 28,8% 16,2% 30,3% 8,7% 25,7%

53

30,9% 37,1% 35,4%

vůbec ne neví 8,5% 10,4% 17,1% 6,0% 12,8% 8,8% 10,7%

12,2% 7,6% 19,5%

Tabulka 49: Podíl řidičů považujících systém zjišťování a trestání dopravních přestupků v daných aspektech za efektivní (mezinárodní srovnání, v %) země

přiměřenost stejný přístup ke všem výše trestu

rychlost vyřizování

zaměření na bezpečnost

podíl zjištěných a potrestaných přestupků

Belgie

72

71

71

68

59

Česká republika

52

50

50

50

43

Chorvatsko

51

57

47

55

31

Dánsko

94

86

91

97

98

Estonsko

54

61

69

82

67

Finsko

48

42

60

65

53

Francie

59

38

37

64

39

Irsko

72

69

74

80

70

Itálie

60

59

51

61

52

Kypr

86

84

80

83

79

Maďarsko

47

43

47

26

39

Německo

68

67

62

65

49

Nizozemí

51

65

64

59

45

Polsko

69

31

59

76

44

Portugalsko

71

65

71

73

75

Rakousko

68

65

70

73

51

Řecko

89

93

86

95

86

Slovensko

33

20

36

34

28

Slovinsko

55

51

52

56

47

Španělsko

79

72

69

75

67

Švédsko

66

67

69

75

51

Švýcarsko

70

67

72

74

54

Velká Británie

73

67

81

81

72

Průměr

65

60

64

68

57

Postoje českých řidičů ke kontrole dodržování dopravních předpisů a souvisejícím novým opatřením a technologiím nejsou zcela jednoznačné. Řidiči sice v obecné rovině podporují důslednější kontrolu a zpřísnění trestů, konkrétněji formulovaná opatření však často nedokážou posoudit nebo k nim nemají důvěru. Z navrhovaných opatření v oblasti kontroly má výraznější podporu bodový systém, podporováno je i používání automatizovaných kamer pro detekci přestupků, i když bez podpory souvisejících opatření (odpovědnost vlastníka vozidla, účast nepolicejních organizací). Z nových technologií řidiči oceňují spíše ty, které neovlivňují chování, v mezinárodním srovnání však patří Česká republika k zemím s nižší podporou nových technologií obecně. Systém detekce a trestání přestupků byl hodnocen polovinou řidičů pozitivně, řadíme se k zemím s nižším podílem pozitivního hodnocení.

54

10. Agresivní chování a vztahy mezi řidiči Odpovědi v této části dotazníku jsou víc než jiné velice subjektivní a zakládají se pouze na pocitech řidiče. K tomu bylo přihlédnuto při interpretaci dat. Protože pojem „agresivní chování“ může znamenat v každé zemi (ale i v rámci jedné země pro každého jednotlivého řidiče) něco zcela jiného, při mezinárodním srovnání bylo přínosnější zaměřit se na rozdíly mezi počtem řidičů, kteří uvádí, že zažili agresivní chování zaměřené proti nim, a těch, kteří připouští své vlastní agresivní chování (graf 34). Podíl „obětí“ je ve všech zemích vyšší než podíl „agresorů“; ale zatímco například ve Švédsku byl poměr velice vyvážený (rozdíl jen 2%), v České republice (spolu s Německem, Rakouskem, Maďarskem a Estonskem) byl rozdíl okolo 40%. To ukazuje tendenci vnímat kritičtěji chování druhých než svoje vlastní. Většina dotázaných se ztotožňuje s výrokem „někdy jsem velice podrážděný chováním druhých řidičů“ (tabulka 51, graf 35). Řidiči, kteří souhlasili s tímto tvrzením, uváděli častěji než ti, kteří se s výrokem neztotožňují, že byli terčem agresivního chování (55% : 34%), také však častěji připouštěli vlastní agresivní jednání (13% : 4%). Podobně mezi těmi, kdo se stali terčem agresivního jednání, byl větší podíl těch, kdo se ho podle svého mínění sami dopustili (18% : 2,6%).

Tabulka 50: Zažil jste v posledních dvanácti měsících agresivní chování na silnici? - zaměřené proti vám jiným účastníkem silničního provozu - vaše vlastní chování zaměřené proti jinému účastníku

ano 48,8% 10,1%

ne 44,9% 78,5%

nevím 6,3% 11,4%

Tabulka 51: Do jaké míry se ztotožňujete s výrokem „někdy jsem velice podrážděný chováním druhých řidičů“? Někdy jsem velice podrážděný chováním druhých řidičů

rok 1996 2002

55

velmi / dost moc ne / vůbec ne neví 68,6% 31,1% 0,3% 70,5% 28,7% 0,8%

Graf 34: Podíl řidičů, kteří mají zkušenost s agresivním chováním zaměřeným proti nim a těch, kteří připouštějí své vlastní agresivní chování vůči jiným účastníkům silničního provozu (mezinárodní srovnání, v %) Estonsko

19%

Německo

20%

Maďarsko

17%

Rakousko

16%

66% 64% 58% 57%

Švýcarsko

54%

29%

Slovensko

54%

22%

Česká republika

52%

11%

Velká Británie

47%

17%

Finsko

43%

19%

Dánsko

41%

17%

Nizozemí

12%

Irsko

12%

Polsko

40% 38% 37%

15%

Francie

36%

19%

Kypr

36%

17%

Itálie

26%

Řecko

19%

Belgie

31%

9%

Portugalsko

28%

15%

Španělsko

11%

Chorvatsko

7%

Švédsko 0%

10%

31% 31%

12%

Slovinsko

34%

28% 26%

19% 17% 20%

30%

vaše vlastní agrese vůči jiným

56

40%

50%

60%

agrese jiných řidičů vůči vám

70%

Graf 35: Podíl řidičů, kteří se někdy cítí být podrážděni chováním druhých řidičů (mezinárodní srovnání, v %) Portugalsko Francie Polsko Kypr Itálie Belgie Řecko Estonsko Finsko Česká rep. Nizozemí Dánsko Německo Slovinsko Velká Británie Rakousko Švýcarsko Slovensko Maďarsko Irsko Španělsko Chorvatsko Švédsko

91% 87% 84% 79% 75% 74% 73% 73% 72% 71% 70% 69% 67% 66% 64% 64% 62% 62% 61% 58% 58% 56% 55%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ve srovnání s rokem 1996 (tabulka 52) mírně poklesl podíl řidičů, kteří přiznávají nadprůměrně nebezpečný způsob jízdy (nejčastěji se nacházejí mezi muži v nižších věkových kategoriích). Po propadu v roce 1996 opět roste podíl řidičů, považujících svou jízdu za přibližně stejnou, jako je jízda ostatních řidičů, méně je těch, kdo se považují za méně nebezpečné (mezi nimi však roste podíl řidičů, kteří pokládají svou jízdu za výrazně méně nebezpečnou než je jízda druhých řidičů). V mezinárodním srovnání má Česká republika čtvrtý nejnižší podíl řidičů, pokládajících se za méně nebezpečné než ostatní. Tito řidiči, srovnáme-li je se skupinou, která jezdí „přibližně stejně“ jako ostatní, výrazně častěji tvrdí, že jezdí pomaleji než druzí (44% : 12%), jsou zásadovější při dodržování rychlostního limitu (např. v obci jej občas, často, velmi často nebo vždy porušuje 17% „méně nebezpečných“ a 32% „přibližně stejných“), významně častější je také použití pásu v obci (55% : 34%). Tabulka 52: Ve srovnání s ostatními řidiči, vaše jízda je….?

mnohem nebezpečnější poněkud nebezpečnější přibližně stejná trochu méně nebezpečná výrazně méně nebezpečná Neví

57

1991

1996

2002

0,8% 6,2% 41,6% 30,6% 14,9% 5,8%

0,9% 7,6% 31,1% 34,6% 22,8% 3,0%

0,7% 5,5% 36,8% 27,0% 26,4% 3,3%

Graf 36: Podíl řidičů, kteří pokládají svou jízdu za bezpečnější, než je jízda druhých řidičů (mezinárodní srovnání, v %) Itálie Irsko Portugalsko Německo Maďarsko Chorvatsko Estonsko Velká Británie Dánsko Švýcarsko Rakousko Slovinsko Kypr Francie Polsko Slovensko Nizozemí Španělsko Řecko Česká republika Belgie Švédsko Finsko 40%

77% 74% 73% 72% 70% 70% 67% 66% 65% 64% 64% 63% 61% 61% 60% 59% 59% 56% 56% 56% 53% 53% 45% 50%

60%

70%

80%

Otázka agresivního chování a vnímání chování ostatních řidičů je velice individuální, hranice agresivního chování se liší nejen v jednotlivých zemí, ale i případ od případu v rámci jedné země, někteří respondenti jsou vůči určitým typům chování citlivější. Možnost porovnání poskytuje rozdíl mezi podílem řidičů, kteří se stali terčem agrese, a podílem řidičů, kteří připouštějí své vlastní agresivní chování – tento rozdíl byl u nás poměrně vysoký. Většina řidičů se občas cítí podrážděna chováním ostatních a více než polovina se považuje za bezpečnější řidiče, než jsou ostatní.

58

11. Problematika tunelů Do dotazníku bylo zařazeno také několik otázek týkajících se bezpečnosti v silničních tunelech, což bylo v době přípravy výzkumu velmi aktuální téma (požár v rakouském silničním tunelu v roce 2002). Nyní už tato problematika není v popředí zájmu, navíc jen malá část českých řidičů podobné tunely používá, výsledky však pro úplnost uvádíme. Tabulka 53: Jak často jezdíte v České republice nebo jinde v Evropě dlouhým tunelem? nikdy 41,5%

zřídka 35,7%

občas 16,3%

často 3,3%

velmi často 1,4%

vždy 0,0%

neví 1,8%

Tabulka 54: Máte strach, když takovým tunelem projíždíte? velmi dost moc ne 2,0%* 17,5% 42,5% *ti, kdo tunelem nejezdí nikdy, nejsou zahrnuti

vůbec ne 34,5%

neví 3,5%

Tabulka 55: Jak dobře znáte bezpečnostní opatření pro případ závažných událostí (např. nehoda nebo požár) v takových tunelech? velmi 2,1%

dost 19,2%

moc ne 46,4%

vůbec ne 25,3%

neví 7,0%

Graf 37: Podíl řidičů, kteří při svých cestách projíždějí dlouhým silničním tunelem často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) Švýcarsko Rakousko Řecko Kypr Itálie Slovinsko Španělsko Nizozemí Belgie Chorvatsko Německo Dánsko Francie Švédsko Velká Británie Maďarsko Česká republika Slovensko Finsko Irsko Polsko Portugalsko Estonsko

0%

30% 19% 16% 16% 13% 13% 11% 11% 9% 9% 8% 8% 7% 6% 6% 6% 5% 4% 4% 3% 2,5% 1,6% 0,8% 10%

20%

59

30%

40%

Graf 38: Podíl řidičů, kteří mají strach, když projíždějí dlouhým tunelem* (mezinárodní srovnání, v %) Francie Itálie Rakousko Portugalsko Slovensko Česká rep. Švýcarsko Belgie Estonsko Španělsko Německo Nizozemí Finsko Kypr Slovinsko Polsko Švédsko Maďarsko Velká Británie Řecko Dánsko Chorvatsko

0%

38% 28% 25% 25% 20% 20% 20% 19% 18% 18% 17% 16% 15% 15% 14% 13% 13% 11% 10% 10% 9% 9% 10%

20%

30%

40%

50%

* Řidiči, kteří tunelem nejezdí nikdy, nejsou zahrnuti Graf 39: Podíl řidičů, kteří jsou velmi nebo dost dobře obeznámeni s bezpečnostními opatřeními pro případ závažných nehod v tunelech (mezinárodní srovnání, v %) Švýcarsko Polsko Rakousko Slovinsko Řecko Chorvatsko Belgie Německo Nizozemí Kypr Španělsko Velká Brit. Francie Maďarsko Česká rep. Slovensko Itálie Švédsko Dánsko Finsko Irsko Portugalsko Estonsko

0%

9% 10%

12%

17% 16%

26% 25% 25% 24% 24% 23% 23% 22% 22% 21% 21%

20%

34% 32% 32% 31% 30%

30%

60

40%

57%

44% 42%

50%

60%

12. Účast v dopravních nehodách Důležitým faktorem ovlivňujícím řidičovo chování je i jeho zkušenost s nehodou. V mezinárodním srovnání patřil český soubor k těm s nejvyšším podílem respondentů, kteří měli zkušenost s nehodou se zraněním, což poměrně dobře odpovídá oficiálním nehodovým statistikám. Tabulka 56: Stal jste se v posledních třech letech – jako řidič – účastníkem dopravní nehody, při které byl někdo (třeba i vy) zraněn a bylo mu poskytnuto lékařské ošetření? Pokud ano, kolikrát? ano

ne 1996 2002

jednou 4,9% 6,0%

93,9% 91,3%

vícekrát 1,2% 2,7%

Tabulka 57: Stal jste se v posledních třech letech – jako řidič – účastníkem dopravní nehody, při které vznikla pouze hmotná škoda? Pokud ano, kolikrát? ano

ne 1996 2002

jednou 18,5% 16,3%

73,5% 76,1%

vícekrát 8,0% 7,6%

Graf 40: Účast v nehodě se zraněním (mezinárodní srovnání, v %) Kypr Slovensko Česká republika Itálie Řecko Chorvatsko Velká Británie Španělsko Nizozem í Něm ecko Polsko Švédsko Portugalsko Slovinsko Rakousko Francie Dánsko Finsko Irsko Belgie Švýcarsko Estonsko Maďarsko

20% 9% 9% 8% 7% 6% 6% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 4% 4% 4% 4% 3% 3% 3% 2% 2%

0%

5%

10%

61

15%

20%

25%

Graf 41: Účast v nehodě s hmotnou škodou (mezinárodní srovnání, v %) Kypr Portugalsko Itálie Slovensko Estonsko Německo Polsko Chorvatsko Slovinsko Česká republika Řecko Rakousko Belgie Španělsko Švýcarsko Nizozemí Finsko Švédsko Velká Británie Francie Dánsko Irsko Maďarsko

40% 34% 33% 30% 27% 25% 25% 24% 24% 24% 24% 23% 22% 21% 20% 20% 20% 20% 17% 17% 16% 9% 8%

0%

10%

20%

62

30%

40%

50%

13. Telefonování za jízdy Od minulého výzkumu, kdy byli řidiči dotazováni na mobilní telefon jako na technickou novinku, kterou by bylo dobré mít ve vozidle, se telefonování během jízdy stalo běžným a nepříliš přínosným pro bezpečnost. Ve většině zemí bylo zakázáno používání telefonu bez hand-free úpravy a například ve Francii je zcela zakázáno telefonovat za jízdy. Data ukazují, do jaké míry je telefonování za jízdy rozšířeno. Čtvrtina českých řidičů během jízdy obvykle telefonuje alespoň jednou, 37% minimálně jednou za jízdy zpravidla přijímá hovor. Jak je uvedeno v kapitole 4., telefonování za jízdy není mezi řidiči považováno za příliš nebezpečné, má-li mobilní telefon hand-free úpravu. Pokud ji postrádá, považuje jeho používání za častou příčinu nehody 40% řidičů. Tabulka 58: Kolikrát denně zpravidla telefonujete (nebo přijímáte hovor) během řízení? Sám telefonuje Přijímá hovor

0x 74,7% 62,6%

1x 8,5% 13,7%

2x – 5x 14,3% 20,2%

6x - 10x 2,1% 2,5%

více než 10x 0,4% 1,0%

Graf 42: Podíl řidičů, kteří zpravidla během jízdy alespoň jednou telefonují (mezinárodní srovnání, v %) Estonsko Itálie Kypr Chorvatsko Slovinsko Švédsko Řecko Finsko Maďarsko Portugalsko Slovensko Švýcarsko Nizozemí Česká republika Rakousko Dánsko Irsko Belgie Španělsko Polsko Německo Velká Británie Francie 10%

45% 44% 44% 40% 37% 36% 35% 34% 33% 32% 32% 31% 26% 25% 24% 24% 20% 20% 19% 18% 15% 14% 12%

20%

30%

63

40%

50%

Graf 43: Podíl řidičů, kteří zpravidla během jízdy přijímají alespoň jeden hovor (mezinárodní srovnání, v %) Estonsko

64%

Itálie

57%

Chorvatsko

57%

Slovinsko

56%

Slovensko

55%

Maďarsko

54%

Kypr

53%

Finsko

52%

Řecko

50%

Portugalsko

48%

Švédsko

46%

Švýcarsko

45%

Rakousko

38%

Česká republika

37%

Dánsko

33%

Belgie

32%

Nizozemí

31%

Španělsko

31%

Irsko

31%

Polsko

26%

Německo Velká Británie Francie 10%

25% 20% 20%

20%

30%

40%

64

50%

60%

70%

14. Další údaje o respondentech Tabulka 59: Berete pravidelně léky, u kterých je varování, že mohou ovlivňovat schopnost řídit? 7,6% 92,4%

ano ne

Tabulka 60: Po jakou dobu nejdéle řídíte bez přestávky? 17,0% 31,5% 24,8% 13,1% 13,6%

do 1 hodiny 1,5 – 2 hodiny 2,5 – 3 hodiny 3,5 – 4 hodiny 4,5 a více hodin Tabulka 61: Kolik let už řídíte automobil?

3,7% 16,4% 30,1% 33,5% 16,3%

do 1 roku 2 – 5 let 6 – 15 16 – 30 31 – 60

Tabulka 62: Kdo je vlastníkem vozidla, které obvykle řídíte? 61,6% 25,0% 8,2% 2,9% 2,3%

respondent sám jiný člen rodiny zaměstnavatel přítel, přítelkyně leasingová společnost nebo půjčovna Tabulka 63: Jak staré je vozidlo, které obvykle řídíte? 37,1% 34,3% 17,8% 6,7% 3,2% 0,9%

do 5ti let 6 – 10 let 11 – 15 let 16 – 20 let 21 a více neví

Tabulka 64: Vozidlo, které používáte k výkonu své profese, je zpravidla: 74,1%* osobní 1,6% taxi 12,6% dodávka 2,0% autobus 3,6% nákladní automobil do 3,5t 6,1% nákladní automobil nad 3,5t *zahrnuti pouze ti respondenti, kteří jsou řidiči z povolání nebo řídí auto při výkonu své práce

65

Tabulka 65: Auto, které obvykle řídíte, má obsah motoru: 3,6% 38,3% 45,9% 8,8% 3,4%

méně než 1 000 ccm od 1 000 do 1 299 ccm od 1 300 do 1 999 ccm 2 000 ccm a víc neví Tabulka 66: Rodinný stav:

23,4% 5,7% 58,7% 7,9% 4,3%

svobodný(á) druh/družka ženatý/vdaná rozvedený(á), žijící odděleně vdovec/vdova Tabulka 67: Vzdělání:

48,3% 37,2% 14,4% 0,1%

základní, vyučen bez maturity středoškolské, vyučen s maturitou vyšší žádné Tabulka 68: Typ sídla:

22,1% 41,8% 6,1% 30,0%

venkov, vesnice malé město předměstí, okraj města velké město Tabulka 69: Typ ekonomické aktivity:

14,8% 60,8% 24,4%

samostatně výdělečně činný zaměstnanec bez zaměstnání

66

15. Závěr Projekt SARTRE 3 přinesl detailní informace o postojích, názorech a chování řidičské populace dvaceti tří evropských států. Tato zpráva je zaměřena na výsledky průzkumu v České republice, jejich srovnání s výsledky průzkumů SARTRE 1 a SARTRE 2 (1991, 1996) a s výsledky ostatních zúčastněných zemí. V České republice došlo od roku 1996 ke změnám v jízdním výkonu a ve způsobu využívání vozidla. Celkově je sice průměrný jízdní výkon mírně vyšší, zvýšil se však podíl řidičů ve skupině s jízdním výkonem do 5000 km za rok – patří sem téměř polovina dotazovaných (nejvíce v Evropě). Této změně odpovídá i odlišný způsob využití automobilu – více řidičů dojíždí autem do zaměstnání (lze předpokládat, že jde spíše o krátké vzdálenosti). Navzdory nízkému jízdnímu výkonu má Česká republika za Kyprem a Slovenskem třetí nejvyšší podíl řidičů, kteří se v uplynulých třech letech stali účastníky nehody se zraněním. Také v chování a postojích řidičů se projevily určité změny. V oblasti rychlosti a stylu jízdy byly v období mezi průzkumy (1997) provedeny legislativní úpravy, které se více či méně ve výpovědích respondentů odrazily. Zvýšení rychlostního limitu na dálnici a snížení limitu v obci hodnotili respondenti pozitivně, se současnými limity jsou spokojeni více než před jejich úpravou, dodržování těchto limitů je však stále stejně problematické. Zavedení přednosti chodců na přechodu přineslo výraznější, nikoliv však dostatečnou změnu k lepšímu. Je zřejmé, že pozitivní kroky v legislativě je pro jejich vyšší účinnost třeba doplnit dalšími opatřeními (stavební úpravy, efektivnější kontrola). Zatímco v otázkách rychlosti se čeští řidiči nevymykají z evropského průměru a oblast alkoholu je u nás spíše méně problematická, v další klíčové oblasti bezpečnosti, tedy používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů, zaostává Česká republika velmi významně za většinou Evropy. Přestože se vybavenost vozidel pásy průběžně zlepšuje, jejich používání není pro české řidiče zdaleka samozřejmostí. V zemích s vysokou úrovní bezpečnosti silničního provozu používá důsledně pásy dvojnásobný podíl řidičů než v České republice a v používání dětských zádržných systémů zaujímáme třetí nejhorší místo v Evropě. Řidiči stále podceňují význam zádržných systémů při nízkých rychlostech a naopak přeceňují rizika spojená s jejich používáním. Je zcela nezbytné přijmout opatření, která pomohou zvýšit informovanost populace v těchto otázkách. Česká řidičská populace se podle výsledků průzkumu nebrání opatřením ve prospěch bezpečnosti silničního provozu. Velká většina dotazovaných podporuje zpřísnění trestů za závažné přestupky (rychlost a zejména alkohol) a obecně důslednější kontrolu dodržování pravidel silničního provozu. Téměř všichni respondenti se domnívali, že by měla být věnována značná pozornost zlepšování stavu komunikací a cyklistické infrastruktury, většina se vyslovila pro zkvalitnění výcviku řidičů. Méně jednoznačný postoj zaujímali čeští respondenti k navrhovaným opatřením, která pro ně byla zcela nová nebo o kterých neměli v době výzkumu dostatek informací (veškerá opatření – například bodový systém nebo práce s problémovým řidičem - měla podporu zejména v těch zemích, kde už byla zavedena nebo kde o nich proběhla informační kampaň). Legislativní úpravy v rámci evropské harmonizace měly až na výjimky nadpoloviční podporu, ale v mezinárodním srovnání patřili čeští řidiči ke skeptičtějším. Poměrně vlažně se respondenti stavěli k novým technologiím, zejména takovým, které vynucují určité chování

67

nebo napomáhají kontrole dodržování dopravních předpisů. Velmi nízká byla podpora opatření ve prospěch životního prostředí. Stejně jako minulé výzkumy i tento potvrdil, že si čeští řidiči uvědomují nedostatky v bezpečnosti silničního provozu a do určité míry i možnosti jejich řešení. V souvislosti s nebezpečným chováním, jako je nepřiměřená rychlost a řízení pod vlivem alkoholu, jsou ochotni akceptovat i nepopulární opatření (zintenzívnění kontroly, přísnější postihy). Velmi výrazná je podpora stávajícího limitu hladiny alkoholu v krvi, řidiči si nepřejí jakékoliv jeho zvýšení a jednoznačně se staví za důslednou kontrolu jeho dodržování. Za důležité považují také zlepšení stavu pozemních komunikací a zkvalitnění výcviku řidičů. Přestože je tedy řidičská veřejnost v zásadě nakloněna dopravně bezpečnostním opatřením, je nezbytné jejím názorům věnovat pozornost trvale a každý krok doprovázet informačními kampaněmi, které řidičům i ostatním účastníkům silničního provozu objasní účel příslušného opatření a jeho spojitost s bezpečností. Mimořádně důležité je široce a detailně informovat veřejnost o nezbytnosti používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů, rovněž tak o systémových opatřeních pro zlepšení dopravního chování.

68

Příloha - seznam grafů a tabulek

69

Tabulka 1: Roční jízdní výkon v kategoriích.............................................................................. 4 Tabulka 2: Roční jízdní výkon v kategoriích podle pohlaví ....................................................... 4 Tabulka 3: Způsob využití automobilu ....................................................................................... 5 Graf 1: Průměrný roční výkon řidičů v zúčastněných evropských zemích ................................ 5 Tabulka 4: Jak moc vás znepokojuje…..? (kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, zdravotnictví, dopravní zácpy, nezaměstnanost) .................................... 6 Tabulka 5: Do jaké míry se ztotožňujete s následujícími výroky? (vztah k automobilismu)...... 6 Graf 2: Podíl řidičů, kteří jsou znepokojeni dopravní nehodovostí, a těch, kteří se ztotožňují s výrokem „mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem“ (mezinárodní srovnání, v %) ............................................................................................................................................ 7 Graf 3: Podíl řidičů, kteří se ztotožňují s výrokem „auto je pro mne jen dopravní prostředek“ (mezinárodní srovnání, v %) ...................................................................................................... 7 Tabulka 6: Jak moc vás znepokojuje.....? ((kriminalita, znečistění životního prostředí, dopravní nehodovost, zdravotnictví, nezaměstnanost, dopravní zácpy - mezinárodní srovnání, „velmi“ a „dost“ v %) .............................................................................................................. 8 Tabulka 7: Souhlasil(a) byste s tím, aby vláda prosazovala následující opatření pro bezpečnost silničního provozu? (řidičský výcvik, kontrola, kampaně, stav silnic, cyklistická infrastruktura) ............................................................................................................................ 9 Tabulka 8: Kolik pozornosti by podle vás vláda měla věnovat...? (řidičský výcvik, kontrola, kampaně, stav silnic, cyklistická infrastruktura - mezinárodní srovnání, „velmi mnoho“ a „dost“ v %) .............................................................................................................................. 10 Graf 4: Podíl řidičů požadujících větší důraz na dodržování dopravních předpisů (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 11 Graf 5: Podíl řidičů, požadujících zlepšení řidičského výcviku (mezinárodní srovnání, v %) 11 Graf 6: Podíl řidičů, požadujících zlepšení stavu silnic (mezinárodní srovnání, v %)............ 12 Graf 7: Podíl řidičů, požadujících více dopravně bezpečnostních kampaní (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 12 Graf 8: Podíl řidičů, požadujících zvýšení počtu stezek pro cyklisty (mezinárodní srovnání, v %) ............................................................................................................................................. 13 Tabulka 9: Souhlasíte s následujícími výroky? (přísnější tresty za přestupky, regulace reklamy, možnost libovolně pít před jízdou) ............................................................................ 13 Graf 9: Podíl řidičů, kteří si přejí přísnější tresty za překračování limitu rychlosti a alkoholu (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 14 Tabulka 10: Kolik pozornosti by podle vás měla vláda při plánování do budoucna věnovat chodcům, cyklistům, motocyklistům, osobním a nákladním automobilům, veřejné dopravě: . 14 Tabulka 11: Vláda by měla daným skupinám či oblastem věnovat velmi mnoho nebo dost pozornosti (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................. 15 Průměr...................................................................................................................................... 15 Graf 10: Podíl řidičů, kteří rádi jezdí rychle (mezinárodní srovnání, v %) ........................... 17 Tabulka 12: Jak často podle vás ostatní řidiči překračují rychlostní limit?............................ 17 Graf 11: Ostatní řidiči překračují rychlostní limit často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 18 Tabulka 13: Ve srovnání s ostatními řidiči, většinou jezdíte….: (rychleji, stejně, pomaleji) .. 18 Graf 12: Podíl řidičů, kteří svou jízdu považují za rychlejší než je jízda ostatních řidičů (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 19 Tabulka 14: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? .......................... 20 Tabulka 15: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? (mezinárodní srovnání; „často“, „velmi často“ a „vždy“, v%) .................................................................... 20 Tabulka 16: Ve srovnání s nynějším stavem, rychlostní limit by podle vás měl být: (nižší, vyšší, stejný, bez omezení) ........................................................................................................ 21

70

Tabulka 17: Podíl řidičů, kteří by uvítali vyšší rychlostní limit na různých typech komunikací (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 21 Tabulka 18: Jaká je pravděpodobnost, že během vaší obvyklé cesty bude kontrolována vaše rychlost? ................................................................................................................................... 22 Tabulka 19: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za překročení povolené rychlosti? .................................................................................................................. 22 Graf 13: Podíl řidičů, kteří byli v uplynulých 3 letech trestáni za rychlost, a podíl řidičů, kteří očekávají kontrolu často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %)....................... 22 Graf 14: Podíl řidičů podporujících přísnější tresty za rychlost (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................................................................. 23 Graf 15: Příliš rychlá jízda se stává příčinou nehody často, velmi často,vždy (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 24 Tabulka 20: Jak často se vám stane, že…..? (nedodržení bezpečné vzdálenosti, riskantní předjíždění, jízda na oranžovou, upozornění na kontrolu, poskytnutí přednosti chodci na přechodu) ................................................................................................................................. 25 Graf 16: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy předjíždějí riskantním způsobem (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 25 Graf 17: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy dávají přednost chodcům na přechodu (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................... 26 Graf 18: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy nedodržují bezpečnou vzdálenost za předchozím vozidlem (mezinárodní srovnání, v %) ................................................................. 26 Graf 19: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy signalizují ostatním řidičům přítomnost rychlostní kontroly (mezinárodní srovnání, v %) .................................................. 27 Tabulka 21: Je auto, které řídíte nejčastěji, vybaveno bezpečnostními pásy?......................... 28 Graf 20: Podíl automobilů vybavených bezpečnostními pásy na všech sedadlech (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 29 Tabulka 22: Používáte bezpečnostní pásy, když toto auto řídíte na různých typech silnic?.... 29 Graf 21: Podíl řidičů, kteří uvádějí, že vždy použijí pás (mezinárodní srovnání, v %) ........... 30 Graf 22: Výskyt nehod podle frekvence používání pásů v obci (v %) ...................................... 30 Tabulka 23: Když vezete ve svém autě dítě (děti), musí sedět v dětské bezpečnostní sedačce nebo použít bezpečnostní pásy? ............................................................................................... 31 Graf 23: Podíl řidičů (ze skupiny, která alespoň někdy vozí děti), kteří vždy trvají na použití zádržného systému (mezinárodní srovnání, v %) ..................................................................... 31 Tabulka 24: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za to, že jste nepoužil bezpečnostní pásy? .................................................................................................... 32 Tabulka 25: Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky týkajícími se používání pásů? . 32 Graf 24: Podíl řidičů, kteří se domnívají, že pásy nejsou nutné, řídí-li opatrně (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 33 Graf 26: Podíl řidičů, kteří souhlasí s výroky „při nehodě pásy snižují riziko vážného zranění...“ a „je riziko uvěznění ve vozidle v případě nebezpečí“ (v %)................................. 34 Tabulka 26: Kolikrát týdně obvykle pijete alkoholické nápoje? .............................................. 35 Tabulka 27: Kolik alkoholu podle vás může člověk před jízdou vypít, aby nepřekročil povolenou hladinu? .................................................................................................................. 35 Graf 27: Podíl řidičů, kteří nikdy nepijí alkohol (mezinárodní srovnání, v %)....................... 36 Tabulka 28: Kolikrát týdně řídíte po požití třeba jen malého množství alkoholu?.................. 36 Tabulka 29: A kolikrát jste řídil po požití třeba jen malého množství alkoholu během uplynulého týdne? .................................................................................................................... 36 Tabulka 30: Jaká by podle vašeho mínění měla být nejvyšší povolená hladina alkoholu v krvi? .................................................................................................................................................. 37

71

Tabulka 31: Kolikrát jste byl v posledních třech letech podroben zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi?........................................................................................................................ 37 Graf 28: Podíl řidičů podrobených v posledních třech letech jednou nebo vícekrát zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi (mezinárodní srovnání, v %)......................................................... 38 Tabulka 32: Kolikrát jste byl v posledních třech letech pokutován (nebo jinak trestán) za to, že jste řídil pod vlivem alkoholu?............................................................................................. 38 Tabulka 33: Jaká je pravděpodobnost, že budete během Vaší obvyklé cesty podroben zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi?................................................................................................. 38 Graf 29: Podíl řidičů, kteří předpokládají kontrolu alkoholu během své typické cesty často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) ................................................................ 39 Tabulka 34: V zájmu snížení znečištění ovzduší – jak byste přijal tyto návrhy?(omezení užívání auta, sdílení auta, používání hromadné dopravy, den bez aut každý měsíc)............... 40 Tabulka 35: Podíl řidičů podporujících opatření pro snížení znečistění ovzduší (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 41 Tabulka 36: Jak byste přijal opatření v zájmu dosažení evropské harmonizace předpisů? .... 42 Tabulka 37: Podíl řidičů podporujících harmonizaci předpisů (mezinárodní srovnání, v %) 42 Tabulka 38: Souhlasíte s tím, aby: (stíhání za přestupky spáchané za hranicemi) ................. 43 Graf 30: Podíl respondentů, kteří souhlasí s tím, aby řidiči byli stíháni ve své vlastní zemi, spáchají-li přestupek za hranicemi (mezinárodní srovnání, v %)............................................ 44 Tabulka 39: Jak důležitá jsou podle Vás následující opatření (kurzy a vyšetření) pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu? .............................................................................. 44 Tabulka 40: Podíl řidičů podporujících opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu ve formě kurzů a vyšetření (mezinárodní srovnání, v % ) ......................................................... 45 Tabulka 41: Nejnovější Bílá kniha o dopravě EU plánuje do roku 2010 snížení počtu lidí usmrcených každoročně na evropských silnicích o polovinu. A jaký cíl by měl být naplánován podle vás?................................................................................................................................. 45 Graf 31: Podíl řidičů podporujících plán snížení počtu usmrcených o 50 nebo více % (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 46 Tabulka 42: Podíl řidičů, kteří byli v uplynulých 3 letech za různé přestupky potrestáni (T), kontrolováni (K) nebo považují pravděpodobnost kontroly za vysokou (O).(Mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 47 Tabulka 43: Do jaké míry byste uvítal následující opatření a zařízení? (nová technická a organizační opatření v kontrole).............................................................................................. 48 Tabulka 44: Podíl řidičů, kteří by uvítali (velmi nebo dost) zařízení a opatření usnadňující kontrolu dodržování dopravních předpisů (mezinárodní srovnání, v %) ................................ 49 Tabulka 45: Považujete za užitečná tato zařízení? (technologie napomáhající kontrole dodržování předpisů, případně vynucující určitý druh chování) ............................................. 50 Tabulka 46: Připadalo by vám užitečné mít v autě tato zařízení? (ostatní) ............................ 50 Tabulka 47: Podíl řidičů, kteří považují za velmi nebo dost užitečné nové technologie, působící preventivně proti přestupkům nebo napomáhající jejich zjišťování (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 51 Graf 32 : Podíl řidičů, kteří by považovali navigační systém za užitečný (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 52 Graf 33: Podíl řidičů, kteří by považovali za užitečný systém varování před dopravní zácpou (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 52 Tabulka 48: Jak efektivní je podle Vás systém zjišťování a trestání dopravních přestupků v těchto ohledech: (přiměřenost, rovnost, rychlost, zaměření na bezpečnost, úspěšnost) ....... 53 Tabulka 49: Podíl řidičů považujících systém zjišťování a trestání dopravních přestupků v daných aspektech za efektivní (mezinárodní srovnání, v %) ................................................ 54 Tabulka 50: Zažil jste v posledních dvanácti měsících agresivní chování na silnici?............. 55

72

Tabulka 51: Do jaké míry se ztotožňujete s výrokem „někdy jsem velice podrážděný chováním druhých řidičů“? ...................................................................................................................... 55 Graf 34: Podíl řidičů, kteří mají zkušenost s agresivním chováním zaměřeným proti nim a těch, kteří připouštějí své vlastní agresivní chování vůči jiným účastníkům silničního provozu (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 56 Graf 35: Podíl řidičů, kteří se někdy cítí být podrážděni chováním druhých řidičů (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 57 Tabulka 52: Ve srovnání s ostatními řidiči, vaše jízda je….?.................................................. 57 Graf 36: Podíl řidičů, kteří pokládají svou jízdu za bezpečnější, než je jízda druhých řidičů (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 58 Tabulka 53: Jak často jezdíte v České republice nebo jinde v Evropě dlouhým tunelem? ...... 59 Tabulka 54: Máte strach, když takovým tunelem projíždíte?................................................... 59 Tabulka 55: Jak dobře znáte bezpečnostní opatření pro případ závažných událostí (např. nehoda nebo požár) v takových tunelech? ............................................................................... 59 Graf 37: Podíl řidičů, kteří při svých cestách projíždějí dlouhým silničním tunelem často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) ................................................................ 59 Graf 38: Podíl řidičů, kteří mají strach, když projíždějí dlouhým tunelem* (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 60 Graf 39: Podíl řidičů, kteří jsou velmi nebo dost dobře obeznámeni s bezpečnostními opatřeními pro případ závažných nehod v tunelech (mezinárodní srovnání, v %).................. 60 Tabulka 56: Stal jste se v posledních třech letech – jako řidič – účastníkem dopravní nehody, při které byl někdo (třeba i vy) zraněn a bylo mu poskytnuto lékařské ošetření? Pokud ano, kolikrát? ................................................................................................................................... 61 Tabulka 57: Stal jste se v posledních třech letech – jako řidič – účastníkem dopravní nehody, při které vznikla pouze hmotná škoda? Pokud ano, kolikrát?.................................................. 61 Graf 40: Účast v nehodě se zraněním (mezinárodní srovnání, v %) ....................................... 61 Graf 41: Účast v nehodě s hmotnou škodou (mezinárodní srovnání, v %).............................. 62 Tabulka 58: Kolikrát denně zpravidla telefonujete (nebo přijímáte hovor) během řízení?..... 63 Graf 42: Podíl řidičů, kteří zpravidla během jízdy alespoň jednou telefonují (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 63 Graf 43: Podíl řidičů, kteří zpravidla během jízdy přijímají alespoň jeden hovor (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 64 Tabulka 59: Berete pravidelně léky, u kterých je varování, že mohou ovlivňovat schopnost řídit? ......................................................................................................................................... 65 Tabulka 60: Po jakou dobu nejdéle řídíte bez přestávky? ....................................................... 65 Tabulka 61: Kolik let už řídíte automobil? .............................................................................. 65 Tabulka 62: Kdo je vlastníkem vozidla, které obvykle řídíte? ................................................. 65 Tabulka 63: Jak staré je vozidlo, které obvykle řídíte?............................................................ 65 Tabulka 64: Vozidlo, které používáte k výkonu své profese, je zpravidla:............................... 65 Tabulka 65: Auto, které obvykle řídíte, má obsah motoru:...................................................... 66 Tabulka 66: Rodinný stav: ....................................................................................................... 66 Tabulka 67: Vzdělání: .............................................................................................................. 66 Tabulka 68: Typ sídla: ............................................................................................................. 66 Tabulka 69: Typ ekonomické aktivity: ..................................................................................... 66 Tabulka 1: Roční jízdní výkon v kategoriích.............................................................................. 4 Tabulka 2: Roční jízdní výkon v kategoriích podle pohlaví ....................................................... 4 Tabulka 3: Způsob využití automobilu ....................................................................................... 5 Graf 1: Průměrný roční výkon řidičů v zúčastněných evropských zemích ................................ 5

73

Od roku 1996 došlo k určitým změnám ve způsobu využívání automobilu. Zvýšil se podíl řidičů s nízkým ročním výkonem a automobil se více využívá k dojíždění do zaměstnání. Ve srovnání s ostatními zeměmi čeští řidiči uvádějí výrazně nižší počet ročně ujetých kilometrů. 5 Tabulka 4: Jak moc vás znepokojuje…..? .................................................................................. 6 Tabulka 5: Do jaké míry se ztotožňujete s následujícími výroky? ............................................. 6 Graf 2: Podíl řidičů, kteří jsou znepokojeni dopravní nehodovostí, a těch, kteří se ztotožňují s výrokem „mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem“ (mezinárodní srovnání, v %) ............................................................................................................................................ 7 Graf 3: Podíl řidičů, kteří se ztotožňují s výrokem „auto je pro mne jen dopravní prostředek“ (mezinárodní srovnání, v %) ...................................................................................................... 7 Tabulka 6: Jak moc vás znepokojuje.....? (Mezinárodní srovnání, „velmi“ a „dost“ v %) ..... 8 Tabulka 7: Souhlasil(a) byste s tím, aby vláda prosazovala následující opatření pro bezpečnost silničního provozu?.................................................................................................. 9 Tabulka 8: Kolik pozornosti by podle vás vláda měla věnovat...? (mezinárodní srovnání, „velmi mnoho“ a „dost“ v %) ................................................................................................. 10 Graf 4: Podíl řidičů požadujících větší důraz na dodržování dopravních předpisů (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 11 Graf 5: Podíl řidičů, požadujících zlepšení řidičského výcviku (mezinárodní srovnání, v %) 11 Graf 6: Podíl řidičů, požadujících zlepšení stavu silnic (mezinárodní srovnání, v %)............ 12 Graf 7: Podíl řidičů, požadujících více dopravně bezpečnostních kampaní (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 12 Graf 8: Podíl řidičů, požadujících zvýšení počtu stezek pro cyklisty (mezinárodní srovnání, v %) ............................................................................................................................................. 13 Tabulka 9: Souhlasíte s následujícími výroky? ........................................................................ 13 Graf 9: Podíl řidičů, kteří si přejí přísnější tresty za překračování limitu rychlosti a alkoholu (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 14 Tabulka 10: Kolik pozornosti by podle vás měla vláda při plánování do budoucna věnovat: 14 Tabulka 11: Vláda by měla daným skupinám či oblastem věnovat velmi mnoho nebo dost pozornosti (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................. 15 Průměr...................................................................................................................................... 15 Graf 10: Podíl řidičů, kteří rádi jezdí rychle (mezinárodní srovnání, v %) ........................... 17 Tabulka 12: Jak často podle vás ostatní řidiči překračují rychlostní limit?............................ 17 Graf 11: Ostatní řidiči překračují rychlostní limit často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 18 Tabulka 13: Ve srovnání s ostatními řidiči, většinou jezdíte….: ............................................. 18 Graf 12: Podíl řidičů, kteří svou jízdu považují za rychlejší než je jízda ostatních řidičů (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 19 Tabulka 14: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? .......................... 20 Tabulka 15: Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? (mezinárodní srovnání; „často“, „velmi často“ a „vždy“, v%) .................................................................... 20 Tabulka 16: Ve srovnání s nynějším stavem, rychlostní limit by podle vás měl být: ............... 21 Tabulka 17: Podíl řidičů, kteří by uvítali vyšší rychlostní limit na různých typech komunikací (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 21 Tabulka 18: Jaká je pravděpodobnost, že během vaší obvyklé cesty bude kontrolována vaše rychlost? ................................................................................................................................... 22 Tabulka 19: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za překročení povolené rychlosti? .................................................................................................................. 22 Graf 13: Podíl řidičů, kteří byli v uplynulých 3 letech trestáni za rychlost, a podíl řidičů, kteří očekávají kontrolu často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %)....................... 22

74

Graf 14: Podíl řidičů podporujících přísnější tresty za rychlost (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................................................................. 23 Graf 15: Příliš rychlá jízda se stává příčinou nehody často, velmi často,vždy (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 24 Tabulka 20: Jak často se vám stane, že…..? ............................................................................ 25 Graf 16: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy předjíždějí riskantním způsobem (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 25 Graf 17: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy dávají přednost chodcům na přechodu (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................... 26 Graf 18: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy nedodržují bezpečnou vzdálenost za předchozím vozidlem (mezinárodní srovnání, v %) ................................................................. 26 Graf 19: Podíl řidičů, kteří často, velmi často nebo vždy signalizují ostatním řidičům přítomnost rychlostní kontroly (mezinárodní srovnání, v %) .................................................. 27 Tabulka 21: Je auto, které řídíte nejčastěji, vybaveno bezpečnostními pásy?......................... 28 Graf 20: Podíl automobilů vybavených bezpečnostními pásy na všech sedadlech (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 29 Tabulka 22: Používáte bezpečnostní pásy, když toto auto řídíte: ............................................ 29 Graf 21: Podíl řidičů, kteří uvádějí, že vždy použijí pás (mezinárodní srovnání, v %) ........... 30 Graf 22: Výskyt nehod podle frekvence používání pásů v obci (v %) ...................................... 30 Tabulka 23: Když vezete ve svém autě dítě (děti), musí sedět v dětské bezpečnostní sedačce nebo použít bezpečnostní pásy? ............................................................................................... 31 Graf 23: Podíl řidičů (ze skupiny, která alespoň někdy vozí děti), kteří vždy trvají na použití zádržného systému (mezinárodní srovnání, v %) ..................................................................... 31 Tabulka 24: Byl jste v posledních třech letech pokutován nebo jinak potrestán za to, že jste nepoužil bezpečnostní pásy? .................................................................................................... 32 Tabulka 25: Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky?................................................ 32 Graf 24: Podíl řidičů, kteří se domnívají, že pásy nejsou nutné, řídí-li opatrně (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 33 Graf 26: Podíl řidičů, kteří souhlasí s výroky „při nehodě pásy snižují riziko vážného zranění...“ a „je riziko uvěznění ve vozidle v případě nebezpečí“ (v %, odpovědi „nevím“ nejsou zahrnuty) ....................................................................................................................... 34 Tabulka 26: Kolikrát týdně obvykle pijete alkoholické nápoje? .............................................. 35 Tabulka 27: Kolik alkoholu podle vás může člověk před jízdou vypít, aby nepřekročil povolenou hladinu? .................................................................................................................. 35 Graf 27: Podíl řidičů, kteří nikdy nepijí alkohol (mezinárodní srovnání, v %)....................... 36 Tabulka 28: Kolikrát týdně řídíte po požití třeba jen malého množství alkoholu?.................. 36 Tabulka 29: A kolikrát jste řídil po požití třeba jen malého množství alkoholu během uplynulého týdne? .................................................................................................................... 36 Tabulka 30: Jaká by podle vašeho mínění měla být nejvyšší povolená hladina alkoholu v krvi? .................................................................................................................................................. 37 Tabulka 31: Kolikrát jste byl v posledních třech letech podroben zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi?........................................................................................................................ 37 Graf 28: Podíl řidičů podrobených v posledních třech letech jednou nebo vícekrát zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi (mezinárodní srovnání, v %)......................................................... 38 Tabulka 32: Kolikrát jste byl v posledních třech letech pokutován (nebo jinak trestán) za to, že jste řídil pod vlivem alkoholu?............................................................................................. 38 Tabulka 33: Jaká je pravděpodobnost, že budete během Vaší obvyklé cesty podroben zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi?................................................................................................. 38 Graf 29: Podíl řidičů, kteří předpokládají kontrolu alkoholu během své typické cesty často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) ................................................................ 39

75

Tabulka 34: V zájmu snížení znečištění ovzduší – jak byste přijal tyto návrhy? ..................... 40 Tabulka 35: Podíl řidičů podporujících opatření pro snížení znečistění ovzduší (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 41 Tabulka 36: Jak byste přijal tato opatření v zájmu dosažení evropské harmonizace předpisů? .................................................................................................................................................. 42 Tabulka 37: Podíl řidičů podporujících harmonizaci předpisů (mezinárodní srovnání, v %) 42 Tabulka 38: Souhlasíte s tím, aby: ........................................................................................... 43 Graf 30: Podíl respondentů, kteří souhlasí s tím, aby řidiči byli stíháni ve své vlastní zemi, spáchají-li přestupek za hranicemi (mezinárodní srovnání, v %)............................................ 44 Tabulka 39: Jak důležitá jsou podle Vás následující opatření pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu? .................................................................................................................. 44 Tabulka 40: Podíl řidičů podporujících opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu (mezinárodní srovnání, v % ) .................................................................................................... 45 Tabulka 41: Nejnovější Bílá kniha o dopravě EU plánuje do roku 2010 snížení počtu lidí usmrcených každoročně na evropských silnicích o polovinu. A jaký cíl by měl být naplánován podle vás?................................................................................................................................. 45 Graf 31: Podíl řidičů podporujících plán snížení počtu usmrcených o 50 nebo více % (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 46 Tabulka 42: Podíl řidičů, kteří byli v uplynulých 3 letech za různé přestupky potrestáni (T), kontrolováni (K) nebo považují pravděpodobnost kontroly za vysokou (O).(Mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 47 Tabulka 43: Do jaké míry byste uvítal následující opatření a zařízení? ................................. 48 Tabulka 44: Podíl řidičů, kteří by uvítali (velmi nebo dost) zařízení a opatření usnadňující kontrolu dodržování dopravních předpisů (mezinárodní srovnání, v %) ................................ 49 Tabulka 45: Považujete za užitečná tato zařízení? (Technologie napomáhající kontrole dodržování předpisů, případně vynucující určitý druh chování) ............................................. 50 Tabulka 46: Připadalo by vám užitečné mít v autě tato zařízení? (Ostatní)............................ 50 Tabulka 47: Podíl řidičů, kteří považují za velmi nebo dost užitečné nové technologie, působící preventivně proti přestupkům nebo napomáhající jejich zjišťování (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 51 Graf 32 : Podíl řidičů, kteří by považovali navigační systém za užitečný (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 52 Graf 33: Podíl řidičů, kteří by považovali za užitečný systém varování před dopravní zácpou (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 52 Tabulka 48: Jak efektivní je podle Vás systém zjišťování a trestání dopravních přestupků v těchto ohledech:..................................................................................................................... 53 Tabulka 49: Podíl řidičů považujících systém zjišťování a trestání dopravních přestupků v daných aspektech za efektivní (mezinárodní srovnání, v %) ................................................ 54 Tabulka 50: Zažil jste v posledních dvanácti měsících agresivní chování na silnici?............. 55 Tabulka 51: Do jaké míry se ztotožňujete s výrokem... ............................................................ 55 Graf 34: Podíl řidičů, kteří mají zkušenost s agresivním chováním zaměřeným proti nim a těch, kteří připouštějí své vlastní agresivní chování vůči jiným účastníkům silničního provozu (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 56 Graf 35: Podíl řidičů, kteří se někdy cítí být podrážděni chováním druhých řidičů (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 57 Tabulka 52: Ve srovnání s ostatními řidiči, vaše jízda je….?.................................................. 57 Graf 36: Podíl řidičů, kteří pokládají svou jízdu za bezpečnější, než je jízda druhých řidičů (mezinárodní srovnání, v %) .................................................................................................... 58 Tabulka 53: Jak často jezdíte v České republice nebo jinde v Evropě dlouhým tunelem? ...... 59 Tabulka 54: Máte strach, když takovým tunelem projíždíte?................................................... 59

76

Tabulka 55: Jak dobře znáte bezpečnostní opatření pro případ závažných událostí (např. nehoda nebo požár) v takových tunelech? ............................................................................... 59 Graf 37: Podíl řidičů, kteří při svých cestách projíždějí dlouhým silničním tunelem často, velmi často nebo vždy (mezinárodní srovnání, v %) ................................................................ 59 Graf 38: Podíl řidičů, kteří mají strach, když projíždějí dlouhým tunelem (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 60 Graf 39: Podíl řidičů, kteří jsou velmi nebo dost dobře obeznámeni s bezpečnostními opatřeními pro případ závažných nehod v tunelech (mezinárodní srovnání, v %).................. 60 Tabulka 56: Stal jste se v posledních třech letech – jako řidič – účastníkem dopravní nehody, při které byl někdo (třeba i vy) zraněn a bylo mu poskytnuto lékařské ošetření? Pokud ano, kolikrát? ................................................................................................................................... 61 Tabulka 57: Stal jste se v posledních třech letech – jako řidič – účastníkem dopravní nehody, při které vznikla pouze hmotná škoda? Pokud ano, kolikrát?.................................................. 61 Graf 40: Účast v nehodě se zraněním (mezinárodní srovnání, v %) ....................................... 61 Graf 41: Účast v nehodě s hmotnou škodou (mezinárodní srovnání, v %).............................. 62 Tabulka 58: Kolikrát denně zpravidla telefonujete (nebo přijímáte hovor) během řízení?..... 63 Graf 42: Podíl řidičů, kteří zpravidla během jízdy alespoň jednou telefonují (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 63 Graf 43: Podíl řidičů, kteří zpravidla během jízdy přijímají alespoň jeden hovor (mezinárodní srovnání, v %) .......................................................................................................................... 64 Tabulka 59: Berete pravidelně léky, u kterých je varování, že mohou ovlivňovat schopnost řídit? ......................................................................................................................................... 65 Tabulka 60: Po jakou dobu nejdéle řídíte bez přestávky? ....................................................... 65 Tabulka 61: Kolik let už řídíte automobil? .............................................................................. 65 Tabulka 62: Kdo je vlastníkem vozidla, které obvykle řídíte? ................................................. 65 Tabulka 63: Jak staré je vozidlo, které obvykle řídíte?............................................................ 65 Tabulka 64: Typ vozidla, které používáte k výkonu své profese............................................... 65 Tabulka 65: Obsah motoru auta, které obvykle řídíte ............................................................. 66 Tabulka 66: Rodinný stav......................................................................................................... 66 Tabulka 67: Vzdělání ............................................................................................................... 66 Tabulka 68: Typ sídla............................................................................................................... 66 Tabulka 69: Typ ekonomické aktivity....................................................................................... 66

77

Příloha – dotazník

78

SARTRE 3 POSTOJE ŘIDIČŮ K PROBLEMATICE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU V EVROPĚ

Filtrační otázky: Jste vlastníkem řidičského průkazu alespoň skupiny B? Ano ‫ٱ‬ Ne Ukončete rozhovor Řídil(a) jste automobil během posledních dvanácti měsíců? Ano ‫ٱ‬ Ne Ukončete rozhovor

Na otázky a) až f) se respondenta neptejte. Pouze vyznačte příslušnou variantu. a) Země:

Česká republika

16

b) Dotazník číslo: ……………….. (TAZATELI, NEVYPLŇUJTE! VYPLNÍ FOCUS) c) Jazyk dotazníku:

čeština

07

d) Region: ……………………………….……… (kraj), č. ……. (63 Čechy, 64 Morava) e) Velikost sídla: ……………………………………obyvatel f) Pohlaví dotazovaného Muž 1 Žena 2 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------g) Kolik je vám let? ………….let h) Jaké je vaše zaměstnání? Zemědělec, rybář Samostatně výdělečně Právník, poradce, účetní atd. činný Obchodník, řemeslník, umělec, vlastník Zaměstnanec Manuální pracovník Úředník, technik Střední management, praktikant Vedoucí pracovník, nejvyšší management, ředitel Bez Důchodce zaměstnání Žena (muž) v domácnosti Student, voják základní služby Nezaměstnaný

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11

i) Kolik kilometrů jste celkem najezdil(a) v posledních dvanácti měsících?………. ……………………km (zaokrouhlit na stovky)

79

I – V následujícím rozhovoru vám po několika všeobecných dotazech budou kladeny otázky týkající se vás jako řidiče (Pozn: variantu „nevím“ respondentovi nenabízejte, pouze ji zaznamenejte, pokud sám odpoví, že neví) 01. Jak moc vás znepokojují následující problémy? (KARTA Č. 1) Velmi dost moc ne a b c d e f

míra kriminality znečistění životního prostředí dopravní nehodovost úroveň zdravotnictví dopravní zácpy nezaměstnanost

1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3

Vůbec ne

neví

4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5

02. Souhlasil(a) byste s tím, aby vláda prosazovala následující opatření pro bezpečnost silničního provozu? Do jaké míry? (KARTA Č. 2) jsem jsem jsem jsem jsem velice pro spíše pro nerozhodný spíše proti silně proti a zlepšení řidičského výcviku 1 2 3 4 5 b větší důraz na dodržování 1 2 3 4 5 dopravních předpisů c více dopravně1 2 3 4 5 bezpečnostních kampaní d zlepšení stavu silnic 1 2 3 4 5 e zvýšení počtu stezek (pruhů) 1 2 3 4 5 pro cyklisty v obcích 03. Souhlasíte s následujícími výroky? Do jaké míry? (KARTA Č. 3) rozhodně spíše jsem ne- spíše nesouhlasím souhlasím rozhodný souhlasím a Tresty za nepřiměřenou 1 2 3 4 rychlost by měly být daleko přísnější b Tresty za alkohol za volantem 1 2 3 4 by měly být daleko přísnější c Výrobcům automobilů by 1 2 3 4 nemělo být dovoleno zdůrazňovat v reklamě rychlost jejich aut d Řidičům by mělo být 1 2 3 4 umožněno, aby se sami rozhodli, kolik alkoholu můžou vypít před jízdou

80

neví 6 6 6 6 6

rozhodně nesouhlasím 5

neví

5

6

5

6

5

6

6

04. Jak často se podle vás každý z následujících faktorů stává příčinou nehody? (KARTA Č.4) nikdy zřídka občas často velmi vždy často a řízení ve stavu únavy 1 2 3 4 5 6 b požití alkoholu před jízdou 1 2 3 4 5 6 c nedodržení bezpečné vzdálenosti za 1 2 3 4 5 6 vozidlem vpředu d příliš rychlá jízda 1 2 3 4 5 6 e jízda pod vlivem léků 1 2 3 4 5 6 f jízda pod vlivem drog 1 2 3 4 5 6 g špatně udržovaná vozovka 1 2 3 4 5 6 h telefonování za jízdy bez hand free úpravy 1 2 3 4 5 6 i telefonování za jízdy s hand free úpravou 1 2 3 4 5 6 j dopravní zácpa 1 2 3 4 5 6 k špatné počasí 1 2 3 4 5 6 l špatné brzdy 1 2 3 4 5 6 m ojeté pneumatiky 1 2 3 4 5 6 n vadná světla 1 2 3 4 5 6 o závada na řízení 1 2 3 4 5 6 05. Kolik pozornosti by podle vás měla vláda při plánování do budoucna věnovat: (KARTA Č. 1) velmi dost moc ne vůbec ne neví a chodcům 1 2 3 4 5 b cyklistům 1 2 3 4 5 c motocyklistům 1 2 3 4 5 d osobním automobilům 1 2 3 4 5 e nákladním automobilům 1 2 3 4 5 f veřejné hromadné dopravě 1 2 3 4 5

II – Nyní několik otázek o vašem chování a chování druhých řidičů 06. Ve srovnání s ostatními řidiči, vaše jízda je.….? (KARTA Č. 8) mnohem nebezpečnější 1 poněkud nebezpečnější 2 přibližně stejná 3 trochu méně nebezpečná 4 výrazně méně nebezpečná 5 neví 6 07. Jak často podle vás ostatní řidiči porušují rychlostní limity? (KARTA Č. 4) nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví 1 2 3 4 5 6 7 08. Ve srovnání s ostatními řidiči většinou jezdíte....? (KARTA Č. 9) mnohem rychleji než průměr 1 poněkud rychleji než průměr 2 průměrně rychle 3 trochu pomaleji 4 mnohem pomaleji 5 neví 6

81

neví 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7

09. Jak často překračujete rychlostní limit uvedených typů silnic? (KARTA Č. 4) nikdy zřídka občas často velmi vždy často a na dálnicích 1 2 3 4 5 6 b na hlavních silničních tazích 1 2 3 4 5 6 mezi městy c na vedlejších silnicích 1 2 3 4 5 6 d v obci 1 2 3 4 5 6

neví 7 7 7 7

10. Ve srovnání s nynějším stavem, rychlostní limit by podle vás měl být: (KARTA Č. 5) nižší stejný vyšší bez omezení neví a na dálnicích 1 2 3 4 5 b na hlavních silničních tazích mezi městy 1 2 3 4 5 c na vedlejších silnicích 1 2 3 4 5 d v obci 1 2 3 4 5 11. Jaká je pravděpodobnost, že během vaší obvyklé cesty bude kontrolována vaše rychlost? (KARTA Č. 4) nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví 1 2 3 4 5 6 7 12. Byl(a) jste v posledních třech letech pokutován(a) nebo jinak potrestán(a) za překročení povolené rychlosti? ne 1 ano, jen pokutován 2 ano, pokutován a/nebo jinak potrestán 3 neví 4 13. Jak často se vám stane, že...? (KARTA Č. 4) nikdy a jedete příliš těsně za vozidlem jedoucím před vámi b dáte přednost chodci na vyznačeném přechodu c jedete na oranžovou d předjíždíte, když to jen trošku jde e upozorníte ostatní řidiče, že vpředu probíhá rychlostní kontrola

zřídka

občas

často

vždy

neví

4

velmi často 5

1

2

3

6

7

1

2

3

4

5

6

7

1 1 1

2 2 2

3 3 3

4 4 4

5 5 5

6 6 6

7 7 7

14. Je auto, které řídíte nejčastěji, vybaveno bezpečnostními pásy? pouze vpředu 1 vpředu i vzadu 2 ne 3 15. Používáte bezpečnostní pásy, když toto auto řídíte…...? (KARTA Č. 4) nikdy zřídka občas často velmi často a na dálnici 1 2 3 4 5 b na hlavní silnici mezi městy 1 2 3 4 5 c na vedlejší silnici 1 2 3 4 5 d v obci 1 2 3 4 5

82

vždy 6 6 6 6

neví 7 7 7 7

16. Když vezete ve svém autě dítě (děti), musí sedět v dětské bezpečnostní sedačce nebo použít bezpečnostní pásy? ano, vždy obvykle ano někdy ano nikdy nikdy nevozím dítě (děti) neví 1 2 3 4 5 6 17. Přečtu vám několik tvrzení týkajících se bezpečnostních pásů. Řekněte mi, prosím, do jaké míry s každým z nich souhlasíte nebo nesouhlasíte. (KARTA Č. 1) velmi dost moc ne vůbec ne a Pokud řídíte opatrně, pásy opravdu nejsou nutné 1 2 3 4 b Při většině nehod pásy snižují riziko vážného zranění 1 2 3 4 řidiče i pasažérů c Když nemám upevněn bezpečnostní pás, necítím se dobře; 1 2 3 4 jako by mi něco chybělo d Je tu riziko, že člověk bude v případě nebezpečí pásy 1 2 3 4 uvězněn ve vozidle 18. Byl(a) jste v posledních třech letech pokutován(a) nebo jinak potrestán(a) za to, že jste nepoužil(a) bezpečnostní pásy? ne 1 ano, pouze pokutován 2 ano, pokutován a/nebo jinak potrestán 3 neví 4

III – Nyní několik otázek týkajících se požívání alkoholu a řízení automobilu 19. Kolikrát týdně zpravidla pijete alkoholické nápoje? (KARTA Č. 10) (skoro) každý den 5 – 6krát týdně 3 – 4krát týdně 1 – 2krát týdně méně často 1 2 3 4 5

nikdy 6

neví 7

20. Kolikrát týdně řídíte po požití třeba jen malého množství alkoholu? (KARTA Č. 10) (skoro) každý den 5 – 6krát týdně 3 – 4krát týdně 1 – 2krát týdně méně často nikdy 1 2 3 4 5 6

neví 7

21. A kolikrát jste řídil(a) po požití třeba jen malého množství alkoholu během uplynulého týdne? (skoro) každý den 5 – 6krát týdně 3 – 4krát týdně 1 – 2krát týdně méně často nikdy 1 2 3 4 5 6

neví 7

22. Lidé mají různé názory na to, jaká by měla být nejvyšší povolená hladina alkoholu v krvi. Který z následujících výroků nejlépe odpovídá vašemu mínění? Myslíte, že…. (KARTA Č. 11) Měl by platit úplný zákaz řízení vozidla po požití třeba i malého množství alkoholu 1 Mělo by být povoleno méně alkoholu než dosud 2 Ponechat současný limit 3 Limit by mohl být vyšší než dosud 4 Řidičům by mělo být povoleno požívat tolik alkoholu, na kolik se sami cítí 5 Neví 6

83

neví 5 5 5 5

23. Kolikrát jste byl v posledních třech letech podroben zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi? ani jednou pouze jednou vícekrát neví 1 2 3 4 24. Byl(a) jste v posledních třech letech pokutován(a) nebo jinak potrestán(a) za to, že jste řídil(a) pod vlivem alkoholu? ne 1 ano, jen pokutován 2 ano, pokutován a/nebo jinak potrestán 3 neví 4 25. Jaká je pravděpodobnost, že budete během vaší obvyklé cesty podroben(a) zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi? (KARTA Č. 4) nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví 1 2 3 4 5 6 7 26. Kolik alkoholu podle vás může člověk před jízdou vypít, aby nepřekročil povolenou hladinu? (KARTA Č. 6) Vypište:…………………………… …………………………………… = ………………..jednotek

IV – V další části rozhovoru budete dotazován(a) na několik různých témat 27. V zájmu snížení znečistění ovzduší – jak byste přijal(a) tyto návrhy? (KARTA Č.1) velmi dost moc ne vůbec ne a omezení užívání vašeho auta 1 2 3 4 b domluvit se s několika dalšími řidiči tak, abyste 1 2 3 4 všichni jeli vždy jen jedním vozidlem někoho z vás c více používat veřejnou hromadnou dopravu 1 2 3 4 d den bez aut každý měsíc 1 2 3 4

neví 5 5 5 5

28. Existuje možnost sjednotit evropské zákony a pravidla silničního provozu. Za účelem dosažení této harmonizace mohou být v evropských zemích zavedena nejrůznější opatření. Jak byste přijal(a) tato opatření? (KARTA Č. 1) velmi dost moc ne vůbec ne neví a Systém trestných bodů za dopravní přestupky – pokud 1 2 3 4 5 je překročen stanovený počet bodů, je odňat ŘP b Požadovat od výrobců automobilů úpravu vozidel, 1 2 3 4 5 která by omezila maximální dosažitelnou rychlost c Stanovení maximální hladiny alkoholu v krvi na 0.5 g/l 1 2 3 4 5 d Stanovení jednotných rychlostních limitů 1 2 3 4 5 e Pro řidiče začátečníky limit alkoholu 0.0g/l 1 2 3 4 5

84

29. Do jaké míry se ztotožňujete s následujícími výroky? (KARTA Č. 1) velmi dost a Někdy jsem velice podrážděný chováním druhých řidičů 1 2 b Rád jezdím rychle 1 2 c Mám starosti, když někdo z mé rodiny někam jede autem 1 2 d Auto je pro mne jen dopravní prostředek 1 2

moc ne 3 3 3 3

vůbec ne 4 4 4 4

neví 5 5 5 5

30. Připadalo by vám užitečné mít v autě tato zařízení? (KARTA Č. 1) velmi

dost

moc ne

vůbec ne

neví

a navigační systém pro nalezení cesty k cíli

1

2

3

4

5

b zařízení upozorňující na dopravní zácpu na trase

1

2

3

4

5

c systém, který vám pomůže nepřekročit rychlostní limit

1

2

3

4

5

d měřič hladiny alkoholu, který zjistí, zda jste pil(a) a nenechá vás jet, jste-li nad limitem

1

2

3

4

5

e systém, který signalizuje stav únavy a donutí vás udělat přestávku

1

2

3

4

5

velmi 1

dost moc ne vůbec ne 2 3 4

31. A jak by se vám líbilo toto? (KARTA Č. 1) a zařízení omezující rychlost instalované do vozidel, aby řidiči nepřekračovali rychlostní limity b používání 'černé skříňky' za účelem určení příčiny nehody c používání 'černé skříňky' za účelem zaznamenání řidičova chování; záznam by mohl být použit policií při dokazování příliš rychlé/nebezpečné jízdy d elektronická identifikace vašeho vozidla, která umožní přístup ke službám e elektronická identifikace vašeho vozidla také pro účely policie

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

32. Jak důležitá jsou podle vás následující opatření pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu? velmi dost moc ne vůbec ne a Pro řidiče, kteří byli více než jednou přistiženi při řízení 1 2 3 4 pod vlivem alkoholu, zřídit povinné rehabilitační kurzy b Řidiče, kteří byli více než jednou přistiženi při řízení pod 1 2 3 4 vlivem alkoholu, vyšetřovat, zda nejsou závislí na alkoholu c Zavedení povinných psychologických a lékařských 1 2 3 4 vyšetření každých deset let pro všechny řidiče d Povinná psychologická a lékařská vyšetření pouze pro 1 2 3 4 řidiče, kteří již dosáhli šedesáti let 33. Jak efektivní je podle vás systém zjišťování a trestání dopravních přestupků v těchto ohledech: velmi dost moc ne vůbec ne a Přiměřenost výše trestu vážnosti přestupku 1 2 3 4 b Stejný přístup ke všem řidičům, kteří se dopustili téhož 1 2 3 4 přestupku c Rychlost vyřizování dopravních přestupků 1 2 3 4 d Zaměření na bezpečnost dopravy 1 2 3 4 e Podíl zjištěných a potrestaných přestupků na celkovém 1 2 3 4 počtu přestupků

85

neví 5

neví 5 5 5 5

neví 5 5 5 5 5

34. Do jaké míry byste uvítal(a) následující zařízení a opatření? velmi dost a Automatizované kamery pro dohled na světelných 1 2 křižovatkách b Sledování rychlostních přestupků automatizovanými 1 2 kamerami c Dohled nad dodržováním rychlosti vykonávaný 1 2 místními úřady d Dohled nad dodržováním rychlosti vykonávaný 1 2 soukromými organizacemi e Odpovědnost vlastníka vozidla za přestupek, je-li 1 2 skutečný pachatel neznámý

moc ne 3

vůbec ne 4

neví 5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

3

4

5

35. Zažil(a) jste v posledních dvanácti měsících agresívní chování na silnici? ano ne nevím a zaměřené proti vám jiným účastníkem silničního provozu 1 2 3 b vaše vlastní chování zaměřené proti jinému účastníku 1 2 3 36. Souhlasíte s tím, aby: (KARTA Č. 1) a řidiči z jiných evropských zemí, kteří spáchají dopravní přestupek v České republice, byli stíháni ve své vlastní zemi b čeští řidiči byli stíháni v České republice, spáchají-li dopravní přestupek v jiné evropské zemi

velmi 1

dost 2

moc ne 3

vůbec ne 4

neví 5

1

2

3

4

5

37. Jak často jezdíte v České republice nebo jinde v Evropě dlouhým tunelem? (KARTA Č. 4) nikdy zřídka občas často velmi často vždy neví (přejděte k otázce č. 39) 1 2 3 4 5 6 7 38. Máte strach, když takovým tunelem projíždíte? (KARTA Č. 1) velmi dost moc ne vůbec ne 1 2 3 4

Neví 5

39. Jak dobře znáte bezpečnostní opatření pro případ závažných událostí (např. nehoda nebo požár) v takových tunelech? (KARTA Č. 1) velmi dost moc ne vůbec ne neví 1 2 3 4 5 40. Nejnovější Bílá kniha o dopravě EU plánuje do roku 2010 snížení počtu lidí usmrcených každoročně na evropských silnicích o polovinu. A jaký cíl by měl být naplánován podle vás? (Vyberte jednu možnost) (KARTA Č. 12) Snížit počet usmrcených o 10% Snížit počet usmrcených o 50% Snížit počet usmrcených o 90% Dosáhnout nulového počtu obětí dopravních nehod Neměli bychom mít žádný plán Nevím

86

1 2 3 4 5 6

VI – Nakonec několik otázek o vás. 41. Stal(a) jste se v posledních třech letech – jako řidič – účastníkem dopravní nehody, při které byl někdo (třeba i vy) zraněn a bylo mu poskytnuto lékařské ošetření? Pokud ano, kolikrát? ne ano ...................................................krát 42. Stal(a) jste se v posledních třech letech – jako řidič – účastníkem dopravní nehody, při které vznikla pouze hmotná škoda? Pokud ano, kolikrát? ne ano ....................................................krát 43. Jaký je váš rodinný stav? Jste: svobodný(á) druh / družka ženatý / vdaná rozvedený(á) nebo žijete odděleně vdovec/vdova

1 2 3 4 5

44. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? základní, vyučen bez maturity 1 středoškolské, vyučen s maturitou 2 vyšší 3 žádné 4 45. Jak byste popsal(a) místo, kde žijete? venkov / vesnice 1 malé město 2 předměstí / okraj města 3 velké město 4 46. Berete pravidelně léky, u kterých je varování, že mohou ovlivňovat schopnost řídit? ano 1 ne 2

47. Kolikrát denně zpravidla telefonujete během řízení (nebo přijímáte hovor)? a Sám (sama) telefonujete:...............................................krát b Přijímáte hovor:..............................................................krát 48. Co se na vás nejvíc hodí? Jsem řidič z povolání Potřebuji řídit auto při výkonu své práce Používám auto k dojíždění do práce

1 2 3

Přejděte k otázce č.50

Jiné

4

Přejděte k otázce č.50

87

49. Vozidlo, které používáte k výkonu profese, je zpravidla: osobní 1 taxi 2 dodávka 3 autobus 4 nákladní automobil < 3.5t 5 nákladní automobil > 3.5t 6 50. Co se týče auta, které obvykle řídíte, má obsah motoru...? méně než 1.000 ccm 1 od 1.000 do 1.299 ccm 2 od 1.300 do 1.999 ccm 3 2.000 ccm nebo víc 4 nevím 5 51. Kolik let už řídíte auto? Řídím auto..........................................................let 52. Kdo je vlastníkem vozidla, které obvykle řídíte? vy sám jiný člen vaší rodiny váš zaměstnavatel přítel leasingová společnost nebo půjčovna

1 2 3 4 5

53. Jak staré je vozidlo, které obvykle řídíte? Je staré.................................let.................................(měsíců) 54. Po jakou dobu (v hodinách) nejdéle řídíte bez přestávky? Řídím nejdéle.............................................hodin bez přestávky 55. Rádi bychom analyzovali výsledky tohoto průzkumu také vzhledem k příjmu rodiny. Zde je škála příjmů. Můžete prosím označit příjmovou kategorii, do které spadá vaše domácnost? Zahrnují se platy, přídavky a vůbec všechny typy příjmů všech osob, které v domácnosti žijí. (KARTA Č 7) 1

2

3

4

5

6

7

8

KONEC ROZHOVORU ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

88

5.2 Vztahy a postoje veřejnosti k bezpečnosti silničního provozu

Recommend Documents