Právní vztahy k nemovitostem
Držba a vydržení, věcná práva k věci cizí a katastr nemovitostí Mgr. Jakub Kříž
Držba (I.)
Součást vlastnického práva - právo věc držet (§ 123 ObčZ) x také samostatný pojem označující vztah držitele k věci Dva předpoklady držby
Vztah k držbě
faktické ovládání věci určitou osobou (corpus possesionis) nakládání s věcí jako vlastní – úmysl mít jí pro sebe (animus possidendi) v dobré víře (bona fide): držitel je vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří ve zlé víře (mala fide): absence dobré víry
Dobrá víra = psychický vztah držitele k věci; lze na ni usuzovat z vnějších projevů držitele
Držba (II.)
Předmět držby:
Držba
věci movité i nemovité, práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon (např. práva odpovídající věcnému břemeni) oprávněná – držitelé v dobré víře neoprávněná – držitelé, kteří nejsou v dobré víře v pochybnostech se má za to, že je držba oprávněná
Oprávněná držba je chráněná – oprávněný držitel má stejná práva jako vlastník
s ochranou neuspěje držitel pouze vůči vlastníkovi
Vydržení
Původní nabytí vlastnického práva na základě dlouhodobé a kvalifikované držby Předpoklady vydržení
Vydržecí doba = doba, po kterou musí existovat podmínky vydržení, aby došlo ke vzniku právních následků
způsobilý subjekt způsobilý předmět (věci, ale i některá práva) oprávněná držba uplynutí vydržecí doby
věci movité – 3 roky věci nemovité – 10 let do vydržecí doby se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce
K nabytí vlastnického práva dochází ze zákona – výrok soudu má pouze deklaratorní charakter
v případě nemovitostí se vydržení zapíše do katastru nemovitostí záznamem
Věcná práva k věci cizí
Práva k cizím věcem věcněprávní povahy
působí vůči všem (nikoliv jen mezi stranami) lpí na věci lze zřídit pouze takové věcné právo, které připouští zákon
Mezi věcná práva k věci cizí patří
věcná břemena zástavní právo podzástávní právo zadržovací právo
Věcná břemena (I.)
Omezení vlastníka věci ve prospěch jiného tak, že je povinen:
něco konat (např. poskytování peněžitých nebo naturálních dávek) něco strpět (např. právo jízdy, právo cesty) něčeho se zdržet (např. zdržet se stavby nad určitou výšku)
Základní rozlišení
in rem (oprávněný subjekt je vlastník jiné věci – např.
vlastník pozemku parc. č. 215) ad personam (oprávněný subjekt je určen konkrétně)
Věcná břemena mívají trvalý charakter a zřizují se většinou časově neomezená
Věcná břemena (II.)
Vznik věcného břemene
ze zákona rozhodnutím příslušného orgánu (např. vyvlastnění) na základě písemné smlouvy na základě závěti na základě dohody dědiců o vypořádání dědictví vydržením
Zánik věcného břemene
ze zákona (např. trvalé změny na věci) rozhodnutím příslušného orgánu na základě písemné smlouvy smrtí oprávněného, pokud věcné břemeno náleželo určité osobě splynutím oprávněného a povinného subjektu uplynutím doby (bylo-li uzavřeno na dobu určitou)
Katastr nemovitostí
Soubor údajů o vybraných nemovitostech – obsahuje jejich soupis, popis, geometrické určení Předchůdce: pozemkové knihy, zemské desky, drážní knihy Součástí KN je evidence vlastnických a jiných věcných práv Činnost KN zabezpečuje Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČÚZAK) KN
provádějí zápisy údajů o o právních vztazích k nemovitostem revidují soulad údajů v KN se skutečným stavem provádějí opravy chyb v katastrálním operátu ověřují opisy nebo kopie listin o právních vztazích ze sbírky listin z KN a pozemkových knih poskytují údaje z KN
Katastr nemovitostí (II.)
Nemovitosti evidované v KN
Údaje o nemovitostech zapisované v KN
pozemky budovy spojené se zemí pevným základem byty a nebytové prostory rozestavěné budovy některé další stavby spojené se zemí pevným základem geometrické a polohové určení nemovitostí druhy pozemků, čísla a výměry parcel, popisná a evidenční čísla budov, čísla bytů a nebytových prostor právní vztahy k nemovitostem
Dále KN obsahuje
určení katastrálních území místní a pomístní názvosloví
Příště…
… katastrální řízení
Možnost písemné práce: návrh na vklad do katastru nemovitostí
