Název příkladu dobré praxe
PŘÍRODOVĚDNÁ STEZKA Tematická oblast (odbornost) Autor
Výukový program (vědomostní soutěž) Alena Berková
Odbornostní setkání
Plzeňského a Jihočeského kraje
Místo konání
Plzeň 2010
Průřezové téma, vzdělávací oblast
Osobnostní a sociální výchova, Člověk a jeho svět
kliceprozivot.cz vm.nidm.cz
Autor Berková Alena Lektor
Berková Alena Princ Zdislav
Konzultant Naďa Kalábová Spoluautoři Dvořáková Eva Fraňková Pavla Holomelová Marcela Horáková Liběna Jíša Ondřej Korčáková Hana
Motlíková Kateřina Nedbalová Jitka Rolníková Eliška Růžková Šárka Vogeltanzová Eva
2
Doba trvání aktivity 180 min
Cílová skupina 6-11 let
Počet účastníků 30
Outdoorová aktivita
3
Obsah Obsah ...................................................................................................................... 4 1) Stručná anotace PDP ......................................................................................... 7 2) Cíle související s klíčovými kompetencemi účastníků ....................................... 8 3) Cílová skupina .................................................................................................... 9 4) Dopad PDP na cílovou skupinu ........................................................................ 10 Kompetence k učení .................................................................................... 10 Kompetence k řešení problémů.................................................................. 11 Kompetence komunikativní ........................................................................ 11 Kompetence sociální a personální ............................................................. 11 5) Popis zapojení cílové skupiny ........................................................................... 12 6) Realizační tým a jeho kompetence .................................................................. 13 Vedoucí výukového programu ..................................................................... 13 Techničtí pracovníci (mohou být i nepedagogičtí) ..................................... 13
4
Pedagogové ZŠ ............................................................................................ 13 7) Organizace a harmonogram realizace, obsah vzdělávání a forma ................. 14 Popis výchozího stavu a podmínek pro dosažení cíle ................................ 14 Výchovně vzdělávací metody....................................................................... 14 Harmonogram přípravy................................................................................ 15 Postupy ......................................................................................................... 15 8) Materiální zabezpečení a technické zabezpečení ........................................... 17 9) Rozpočet PDP ................................................................................................... 18 10) Propojení PDP na místní/regionální/krajské podmínky a potřeby, udrţitelnost PDP.................................................................................................... 19 11) Evaluace - závěrečné zhodnocení realizace .................................................. 20 Závěr ............................................................................................................. 21 12.) Přílohy ............................................................................................................ 22 Informace k soutěži ..................................................................................... 22 Vědomostní soutěž ...................................................................................... 23 Výtvarně tvořivá část.................................................................................... 24
5
Soutěžní otázky ............................................................................................ 24 Odborné texty a použité publikace ............................................................. 28
6
1) Stručná anotace PDP Výukový program Přírodovědná stezka vychovává k šetrnému uţívání zdrojů, k odpovědnému přístupu k ţivotnímu prostředí, k úctě k přírodě, k ţivotu a udrţitelnému způsobu ţivota. Nařídit povinné hodiny ekologie nebo ochrany ţivotního prostředí by bylo moţné, ale málo produktivní. Výukový program proto nabízí další alternativy a moţnosti nad rámec vyučování. Je naplňován formou soutěţe. Koná se kaţdoročně v červnu jako vyvrcholení dalších výukových programů, konaných v průběhu školního roku nebo jako cyklus ekologických pořadů pod souhrnným názvem Ţivý svět. Vzhledem k tomu, ţe navazuje na učivo ZŠ a ekologickou výchovu na škole, můţe být pouţit i samostatně bez tohoto cyklu.
7
2)
Cíle související účastníků
s klíčovými
kompetencemi
Záměrem výukového programu je získávat poznatky a zkušenosti, které probouzejí trvalý zájem o přírodu a podporují vytváření pozitivního vztahu k přírodě. Cíl: rozšiřovat znalosti z oblasti ekologie, fauny a flóry, ochrany přírody, vlastivědy pochopit zákonitosti ekosystémů vnímat problematiku ochrany přírody rozvíjet komunikativní dovednosti vést k samostatnosti a spolupráci upevňovat kladný vztah k přírodě a ţivotnímu prostředí naučit spoluzodpovědnosti za uchování udrţitelného ţivotního zdroje
8
3) Cílová skupina Cílovou skupinou jsou přihlášené třídní kolektivy 1.–5. ročníku ZŠ, rozdělené podle věku do 3 soutěţních kategorií. I. kategorie 1.–2. třída, II. kategorie 3.–4. třída, III. kategorie 5. třída. Soutěţe se účastní tříčlenná druţstva. Do soutěţe je velmi dobře moţné zapojit i ţáky ze škol praktických a se speciálními vzdělávacími potřebami. V tomto případě se většinou zařazují po konzultaci s jejich vyučujícími do niţší kategorie.
9
4) Dopad PDP na cílovou skupinu PDP směřuje k pochopení komplexnosti a sloţitosti vztahů člověka a ţivotního prostředí, vytváří u dětí kladný vztah k přírodě, prohlubuje jejich trvalý zájem a snahu o ochranu přírody. Prostřednictvím nabízených aktivit účastník získává znalosti o okolní přírodě přímo v terénu a dovede je vyuţívat. Při pohybu ve vymezeném prostoru dodrţuje dohodnutá pravidla, uplatňuje zásady bezpečnosti při konkrétní činnosti; má radost z úspěchů vlastních nebo celé skupiny, účelně spolupracuje ve skupině, přispívá k diskusi v malé skupině, hledá způsoby řešení daného problému, vyuţívá získané vědomosti – ví například, jak se třídí odpad a proč, chápe význam ochrany přírody k udrţení vlastního ţivota a existence člověka. Na konci výukového programu je dítě vybaveno těmito kompetencemi:
Kompetence k učení Dítě plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, vyhledává a třídí informace a na základě pochopení, propojení a systematizace je efektivně vyuţívá v procesu učení, operuje s obecně uţívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislosti, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro vyuţití v budoucnosti.
10
Kompetence k řešení problémů Dítě vnímá nejrůznější problémové situace, rozpozná a pochopí problém, promyslí a naplánuje způsob řešení problému, vyuţívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností, kriticky myslí, činí uváţlivá rozhodnutí, vyuţívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému.
Kompetence komunikativní Dítě formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, vyjadřuje se výstiţně, souvisle, kultivovaně, naslouchá ostatním, vhodně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními.
Kompetence sociální a personální Dítě účinně spolupracuje ve skupině, podílí se na vytváření příjemné atmosféry v týmu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají, dělají, vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samotný rozvoj.
11
5) Popis zapojení cílové skupiny Soutěţ je určena třídním kolektivům, které jsou na základě připravených informačních materiálů seznámeni se soutěţními pravidly a podmínkami k přihlášení. Po doručení vyplněné přihlášky pořadateli jsou zařazeni do soutěţe. Soutěţe se účastní tříčlenná druţstva. Soutěţ není počtem účastníků omezena. Všechny týmy příslušné kategorie soutěţí současně, pohybují se libovolně ve vymezeném prostoru, vybírají si a řeší přednostně úkoly, u kterých mají dostatek prostoru k jejich plnění, kde právě nejsou soutěţící jiného druţstva. Odpovědi na příslušné otázky či úkoly si zaznamenávají do startovacího listu, který obsahuje název školy, seznam členů soutěţního týmu, čísla jednotlivých úkolů či otázek. Jakmile splní úkol, vrací se ke svému vyučujícímu a odevzdají vyplněnou soutěţní kartu.
12
6) Realizační tým a jeho kompetence Vedoucí výukového programu Zkušený pedagog orientující se v dané problematice zajišťuje vhodné místo v přírodě, správnost a vhodnost otázek a odpovědí, navazujících na školní osnovy, jejich vypracování, zajišťuje materiální vybavení, propagaci výukového programu na školách, volí vhodný termín konání akce, rozesílá materiály, shromaţďuje přihlášky, zajišťuje propagaci v médiích, zve hosty, odváţí veškeré vybavení na místo konání, koordinuje průběh celé akce, provádí vyhodnocení po skončení akce, nakupuje a předává ceny, medaile a diplomy na jednotlivých školách, vyhodnocuje akci.
Techničtí pracovníci (mohou být i nepedagogičtí) Provádějí technické zabezpečení soutěţe, rozmístění úkolů, dohled u některých specifických stanovišť, úklid po akci.
Pedagogové ZŠ Pedagogové, kteří děti přivedli, za ně během celé akce zodpovídají. Dle uváţení stanovují dětem časový limit – u menších dětí zpravidla 1 hodinu, u starších aţ 2,5 hodiny. Jakmile všechna druţstva třídního kolektivu soutěţ ukončí, vydá pokyn k odchodu. 13
7) Organizace a harmonogram realizace, obsah vzdělávání a forma Popis výchozího stavu a podmínek pro dosažení cíle Výukový program lze uskutečnit za předpokladu, ţe máme k dispozici skupinu odborníků, realizační tým, finanční, materiální, technické vybavení a vhodný prostor v přírodním prostředí. Program je zorganizován dopoledne, v přírodním prostředí, které musí být ochráněné od ţákům nebezpečného okolí (ulice, silnice, doprava, nebezpečný a nepřehledný terén). Určený prostor vymezíme barevnými fáborky, cedulemi apod. V našem případě se děti pohybovaly v prostoru minigolfu, který je blízko sportovního hřiště. Soutěţ není časově ohraničena, zpravidla trvá cca 3–4 hodiny.
Výchovně vzdělávací metody Kooperativní metoda – zaloţená na vzájemné komunikaci mezi ţáky a ţáky s dospělými, umoţňuje ţákům společně hledat a nacházet řešení problému, společně experimentovat, umoţňuje jim učit se jeden druhého, učí je vzájemně si pomáhat, organizovat společnou práci, podporuje rozvíjení osobnostních vlastností, 14
kterými jsou odpovědnost, ochota spolupracovat, iniciativa, tolerance k názoru druhého, kritičnost. Úkolově kooperační metoda – zaměřená na vyřešení situací nejrůznějšího typu.
Harmonogram přípravy Návrh – březen – výběr vhodného místa, příprava materiálového, metodického a didaktického vybavení, soutěţní testy, vytvoření harmonogramu soutěţe Propagace – duben – informační dopis (leták) s přihláškou na školy Realizace soutěţe – červen – nástup, motivace, seznámení s pravidly, rozdělení do druţstev, plnění úkolů Vyhodnocení – zpracování výsledků, předávání zúčastněným, ocenění dětí, které se umístily.
informací
Postupy Přípravná fáze – viz Harmonogram přípravy Realizace soutěţe (podrobné rozpracování – viz Příloha) Vyhodnocení, zpětná vazba Soutěţ Přírodovědná stezk“ se bude skládat z jednotlivých stanovišť, na kterých se budou prověřovat znalosti v oblastech ekologie, ochrany přírody, ţivotního prostředí. 15
1. část – vědomostní – nabízí na základě jednoduchých otázek, mnoha pokusů a návodů pomoci odhalit samotné principy a přirozené děje v přírodě. 2. část – výtvarně – tvořivá – navazuje na předchozí část, umoţňuje především vlastní realizaci nejen pro jednotlivce, ale i pro celou skupinu.
16
8) Materiální zabezpečení a technické zabezpečení načné mnoţství modelů a obrázků zvířat, ptáků, rostlin, plodů stromů, zkamenělin, mapy, skládačky, kvízy, čtvrtky, pastely, nůţky, startovací listy, tuţky, zalaminovaná čísla 1–50, 50 zalaminovaných úkolů, moţnost dovozu potřeb na místo autem, ceny, diplomy, medaile.
17
9) Rozpočet PDP Klasický rozpočet akce – podle počtu účastníků a vykalkulovaných nákladů na pokrytí akce.
18
10) Propojení PDP na místní/regionální/krajské podmínky a potřeby, udrţitelnost PDP Vyuţití výukového programu není vázáno na místní podmínky, je moţné ho realizovat na jakékoli úrovni, můţe se uskutečnit bez omezení v jakékoliv vhodné lokalitě, není ani podmínkou perfektní vybavení modely zvířat a rostlin, ukázky mohou vycházet z okolní přírody, úkoly se přizpůsobí věku ţáků. Je velmi dobře udrţitelný po další roky při obměně prvků a úkolů.
19
11) Evaluace - závěrečné zhodnocení realizace Soutěţ je školami velice dobře hodnocena, o čemţ svědčí vzrůstající zájem dalších škol. O průběhu soutěţe vychází tisková zpráva, informace v dalších médiích, fotografie jsou uveřejňovány na vývěsních tabulích jak škol, tak střediska volného času. Evaluace v rámci PDP probíhá při vyhlašování výsledků na kaţdé škole, kdy se účastníci pomocí většinou slovního hodnocení vyjádří k tomu, co se na akci dozvěděli, co je pro ně důleţité a jak mohou své poznatky uplatnit v kaţdodenním ţivotě. Vyjadřují své pocity a názory na dané téma. Tyto postřehy zpravidla doplní jejich učitel. Po skončení celé akce probíhá hodnocení ze strany pedagoga. Ten zdůrazní význam týmové spolupráce a na základě připravených otázek zjišťuje, jakým způsobem děti připravené úkoly zvládly. Odpovědi spolu se členy skupiny slovně zhodnotí a okomentuje a cíleně vyvolává u daného týmu pocit zodpovědnosti za výsledky celé skupiny. Příkladové otázky: Zapojili se do činnosti všichni členové skupiny? Jak a čím se na řešení podílel kaţdý člen? Bylo vybrané řešení skutečně tím nejvhodnějším? Co by se pro příště dalo změnit? Cílem hodnocení je poskytnout dítěti zpětnou vazbu, aby vědělo, co se naučilo, v čem se zlepšilo, popřípadě co je třeba ještě zdokonalit. 20
Hodnocení dítěte plní funkci motivační, zpětnovazební (informace o správnosti postupu, průběhu učení a jeho výsledku) a kontrolní. Zaměříme se na získané znalosti a dovednosti dítěte, které v průběhu soutěţe získalo vzhledem ke svému individuálnímu vývoji. Součástí hodnocení je vţdy konkrétní návod, jak má postupovat při odstranění nedostatků. Součástí hodnocení je sebehodnocení ţáka a samokontrola, kdy děti jsou vedeny ke schopnosti posoudit svou práci, aktivitu, úsilí, moţnosti a rezervy.
Závěr Děti, které nevyhrají, si zcela jistě zaslouţí nemalý obdiv, poděkování a pochvalu. Písemné poděkování za účast v soutěţi obdrţí všechny školy prostřednictvím dopisu zaslaného společně s výsledkovou listinou. Děti, které se soutěţe zúčastní, získají nevšední záţitky, spoustu informací prostřednictvím pracovních listů či názorných ukázek, seznámí se s velkým mnoţstvím modelů zvířat, inspirujících obrázků a vědomostních doplňovaček a kvízů.
21
12.) Přílohy Informace k soutěži Úkoly a otázky se vypracovávají na kaţdý školní rok nové. Úzce navazují na školní osnovy. Navrţené úkoly jsou sestavené způsobem, aby byly pro děti zvládnutelné. Zařazeny jsou jak úkoly velice lehké, tak obtíţnější, to proto, aby se mohly účastnit všechny ročníky 1. stupně ZŠ. Obohacením programu jsou i tvořivé úkoly, při kterých soutěţící mají moţnost vyuţít vlastní výtvarné a zobrazovací schopnosti při malování obrázků souvisejících s tématem. Například – Město budoucnosti. Děti jsou informovány, ţe otázky či nejrůznější úkoly nejsou rozděleny podle náročnosti. Při řešení úkolů vycházejí z jiţ získaných znalostí a podle vlastního uváţení si vybírají ty úkoly, na které znají odpověď. U kaţdého úkolu je doplňující praktická ukázka – model, obrázek, přírodnina, která soutěţící nepřímo navede ke správné odpovědi. Např: Znáte nějakého chráněného ptáka? / doplněno obrázkem čápa a vlaštovky Jaké znáte obojţivelníky? / doplněno modelem skokana a ropuchy
22
Souběţně se zpracováním otázek vytváříme i manuál se správným řešením úkolů, doplněný o moţnosti dosaţení počtu bodů. Získaný počet bodů se u kaţdého úkolu liší. Vyhodnoceny jsou i doplňkové činnosti – tvořivé úkoly, které souvisí přímo s daným tématem (Namaluj město budoucnosti).
Vědomostní soutěž Vědomostní soutěţ navazuje na výukové programy, které děti absolvovaly během školního roku. V určeném prostoru je umístěno 50 otázek a úkolů spolu s modely zvířat, rostlin, map, obrazů, kvízů, skládaček, rébusů apod. Otázky jsou v písemné podobě rozmístěny například na stromech, na zemi, keřích. Jsou viditelné, očíslované, děti je nehledají, pouze přecházejí v určeném prostoru (dosti velkém). Otázky mají buď několik moţných uvedených odpovědí (a, b, c) a děti vybírají správnou odpověď, nebo odpovídají na otázku vlastní odpovědí. U řady otázek jsou praktické úkoly, zaměřené na poznávání, doplněné o modely zvířat, skládačky, rébusy. Moţné je vyuţít i ukázek přímo v okolní přírodě: stromy, keře, hnízda apod.
23
Jakmile soutěţní kolektivy zvládnou splnění soutěţních úkolů, předají soutěţní kartu svému vedoucímu.
Výtvarně tvořivá část Děti vytvářejí na základě fantazie a představivosti obrázek související s tématem. Témata obrázků jsou kaţdoročně měněna. Jakmile úkol dokončí, přecházejí ke svému vedoucímu, který rozhodne o dalším postupu. Pokud jsou v prostoru ještě děti dalších druţstev téhoţ zařízení, společně počkají, aţ soutěţ ukončí. Při odchodu z akce odevzdá vyučující startovací listy na označeném místě pořadatelům soutěţe. Soutěţ je následně do týdne vyhodnocena a na jednotlivé školy jsou zaslány výsledkové listiny. Výsledky soutěţe jsou také uveřejněny v místním tisku a na webových stránkách pořádající organizace. S třídními kolektivy, které se umístily na předních místech, je dohodnuto slavnostní vyhodnocení. To se odehrává na vítězných školách. Ceny a diplomy předává pořadatel soutěţe.
Soutěžní otázky Soutěţní otázky jsou doplněné nejrůznějšími ilustracemi a obrázky, které naleznete v odborných publikacích.
24
Znáš některý národní park České republiky? Obrázek s tabulí Národního parku Šumava, KRNAPu Napiš tři příčiny zhoršování ţivotního prostředí. Model auta, letadla Jak ty sám můţeš ovlivňovat ţivotní prostředí? Obrázky se správným chováním Proč by se v kamnech neměla pálit guma, plasty nebo olej? Znáš nějakého chráněného ptáka? Model čápa, vlaštovky Znáš nějakou chráněnou rostlinu? Model sasanky a bledule Jaké znáš obojţivelníky? Modely ţab a mloka Proč v naší přírodě ubývají obojţivelníci? Malovaný obrázek se znečištěným rybníkem Co znamená zkratka CHKO? Znáš nějakou rezervaci nebo chráněný strom ve svém okolí? Jakým způsobem můţeš šetřit elektřinu? Který z našich plazů je jedovatý? Dinosauři vyhynuli před: 100 lety, 1 000 lety, 60 miliony lety ? Jakou barvu má grošák, jakou barvu má vraník? Které zvíře v naší přírodě je kriticky ohroţené? 25
Kteří ptáci od nás odlétají a proč? Napiš 3 jehličnaté a 3 listnaté stromy. Napiš 3 druhy obilí. Rozděl modely ovoce na domácí a to, co u nás neroste. Jak se značí naučná stezka? Znáš nějakou naučnou stezku ve svém okolí? Ekologickou katastrofu v Austrálii způsobil králík. Jak je to moţné? Kolik planet má Sluneční soustava? Jaký odpad se dává do ţlutého, modrého a zeleného kontejneru? Napište 3 druhy drůbeţe. Jaký je rozdíl mezi rybníkem a jezerem? Kterou z těchto potravin vyloučíme při nadváze? Napiš 3 dravé ptáky. Jak se jmenuje tento strom? Jak se jmenuje tato bylina? Znáš nějakou jedovatou rostlinu? Vyjmenuj 3 vodní ptáky. Jak se jmenuje největší ţivočich světa?
26
Jak se rozmnoţují velké vodní ţelvy? Napiš 3 druhy škodlivého hmyzu. Která z těchto hub je nejjedovatější? Proč jsou velcí lidoopi kriticky ohroţení? Proč z naší přírody ubývá jeţků? Napiš 3 plemena psů. Kde psi pomáhají člověku? Jak se jmenuje smrtelná choroba, kterou přenášejí lišky? Který pták snáší největší vejce? V jaké podobě můţeme pozorovat vodu v přírodě? / jinovatka, mlha ad. Vyjmenuj 3 zpěvné ptáky. Na kterém světadílu ţije koala? Seřaď podle velikosti tato pojmenování: pramínek, říčka, veletok, struţka, řeka, potok. Uveď 2 způsoby šetření vodou. Seřaď, co je pro ţivotní prostředí škodlivé – od nejméně po nejhorší: pěší chůze, jízda vlakem, jízda autem, jízda na kole. Kam se odváţí nepotřebný nábytek nebo spotřebiče? 27
Co patří mezi nebezpečný odpad?
Odborné texty a použité publikace Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K.: Svět zvířat IV. Ptáci (1). Praha: Albatros, 1998. Velká kniha ţivočichů. Bratislava: Príroda, s. r. o., 2001. Bouchner, M.: Kapesní atlas ptáků. Praha: SPN, 1975. Baťková, B. a kol.: Přírodověda 4. Olomouc: Prodos, 1993. Štíplová, L., Plicková, E.: Hrajeme si celý rok: Ostrava, Librex, 2002
28
29
