Peníze a inflace. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra finančnictví a ekonomických disciplín. Diplomová práce. Bc. Klára Řezníčková

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Peníze a inflace Diplomová práce

Autor:

Bc. Klára Řezníčková Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Petr Musil, Ph.D.

Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Břeclavi, dne 20. 4. 2013

Bc. Klára Řezníčková

Poděkování: Děkuji panu Ing. Petru Musilovi, Ph.D. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé diplomové práce.

Anotace Cílem diplomové práce je analýza vývoje peněžní zásoby v porovnání s cenovou hladinou. První část se věnuje definici pojmu peněz, jejich vzniku, vývoji a funkci. Druhá část vymezuje pojem inflace, její měření, jaké jsou typy inflace, její důsledky a cílování inflace. V závěrečné části se zabýváme analýzou peněžní zásoby a cenové hladiny v letech 1998-2011 a následným vyhodnocením tohoto vývoje. Klíčová slova: peníze, peněžní zásoba, měnové agregáty, inflace, míra inflace, cenová hladina

Annotation The aim of this diploma thesis is an analysis of money supply development compared to the price level. The first part focuses on the definition of the term money, its origin, development and function. The second part defines the term inflation, its measurement, as well as different types of inflation, its consequences and inflation targeting. The final part deals with the analysis of money supply and price level in the years 1998-2011 and with the subsequent evaluation of this development. Key words: money, money supply, monetary aggregates, inflation, inflation rate, price level

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 6 1 Vznik, vývoj a funkce peněz ............................................................................ 8 1.1 Vznik peněz ......................................................................................................................... 8 1.1.1 Doba předmincovní ........................................................................................................... 9 1.1.2 Vznik mincí ...................................................................................................................... 10 1.1.3 Vznik papírových peněz ................................................................................................... 11 1.2 Vývoj peněz ....................................................................................................................... 12 1.2.1 Vývoj peněz na našem území ........................................................................................... 12 1.3 Funkce peněz ..................................................................................................................... 16 1.4 Měnové agregáty ............................................................................................................... 17 1.4.1 Měnová báze .................................................................................................................... 19 1.4.2 Peněžní multiplikátor....................................................................................................... 20

2 Vymezení pojmu inflace ................................................................................ 22 2.1 Měření inflace ................................................................................................................... 23 2.1.1 Index spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index) ............................................. 24 2.1.2 Cenový index výrobců (PPI – Producer Price Index) ..................................................... 26 2.1.3 Implicitní cenový deflátor (IPD – Implicit Price Deflator) ............................................. 26 2.2 Typy inflace ....................................................................................................................... 29 2.2.1 Základní typy inflace ....................................................................................................... 29 2.2.2 Inflace podle její rychlosti ............................................................................................... 30 2.2.3 Z hlediska příčiny jejich vzniku ....................................................................................... 31 2.2.4 Podle povahy samotných inflačních podnětů .................................................................. 35 2.3 Důsledky inflace ................................................................................................................ 36 2.3.1 Pozitivní efekty................................................................................................................. 37 2.3.2 Negativní efekty ............................................................................................................... 37 2.3.3 Náklady inflace ................................................................................................................ 38 2.4 Cílování inflace ................................................................................................................. 39

3 Vývoj peněžní zásoby a cenové hladiny ....................................................... 42 3.1 Analýza vývoje peněžní zásoby a cenové hladiny v letech 1998-2011.......................... 42 3.2 Vyhodnocení vývoje v letech 1998-2011. ........................................................................ 71

Závěr ................................................................................................................... 74 Seznam použité literatury ................................................................................. 76 Literatura ........................................................................................................... 76 Internetové zdroje ............................................................................................. 77 Seznam zkratek.………………………………………………………………79 Seznam obrázků ................................................................................................ 80 Seznam grafů ..................................................................................................... 80 Seznam tabulek .................................................................................................. 80

5

Úvod Cíl diplomové práce tkví v analýze vývoje peněžní zásoby v porovnání s vývojem cenové hladiny. K naplnění cíle bylo využito souboru základních metodologií, které se vzájemně doplňují, zejména se jedná o metody analýzy, syntézy a deskripce a vyhodnocení analyzovaných dat, s cílem pokrýt celou šíři zkoumané problematiky. Pro potvrzení, či vyloučení vzájemných závislostí mezi růstem inflace a peněžních agregátů M1 a M2 je využita korelační analýza. První kapitola diplomové práce se zaměřuje na definici pojmů, které souvisí s penězi. Co jsou to vlastně peníze, jejich vznik, a to od těch primitivnějších forem platidel až po výskyt dnešních mincí a papírových peněz. Popisujeme vývoj peněz na našem území a obecnou funkci peněz. V první kapitole jsou zahrnuty i měnové (peněžní) agregáty, jejichž analýzou se zabýváme ve třetí kapitole a s nimi je spojená definice měnové báze a peněžního multiplikátoru. Druhá kapitola se týká vymezení pojmu inflace a způsobu měření inflace pomocí cenových indexů. V této kapitole popisujeme i jednotlivé typy inflace a její důsledky. Nezmiňujeme se jen o pozitivních efektech, ale i negativních efektech a nákladech inflace. V závěru kapitoly se dostáváme k cílování inflace. Hlavní část, tedy třetí kapitola, se zabývá analýzou vývoje peněžní zásoby a cenové hladiny v průběhu let 1998–2011. Zaměřuje se na vývoj peněžních agregátů M1 a M2 v porovnání s vývojem růstu spotřebitelských cen, tedy inflace měřené Indexem spotřebitelských cen (CPI) a míry inflace. Získané datové podklady umožňují meziroční analýzu s využitím měsíčních dat. Sledujeme vývoj meziročních změn peněžních agregátů M1 a M2, růst spotřebitelských cen (CPI), společně s mírou inflace a analyzujeme faktory, které ovlivňují jejich vývoj. V souhrnu posuzujeme, ve kterých letech sledovaného období byla inflace nejvyšší a pomocí korelační analýzy, který peněžní agregát nejvíce souvisí s tímto vývojem inflace. V závěru práce vyhodnocujeme inflační průběh a jeho vztah k peněžním agregátům M1 a M2 ověřením tohoto vztahu pomocí korelační analýzy. 6

Při zpracování diplomové práce a naplnění stanoveného cíle jsme využili veřejně dostupných datových podkladů České národní banky a Českého statistického úřadu.

7

1 Vznik, vývoj a funkce peněz 1.1 Vznik peněz Na začátku této kapitoly se nejprve seznámíme s pojmem peníze. Co jsou to vlastně peníze a jak vznikly? Peníze jsou statky, které slouží, jako běžně přijímaný prostředek směny - platidlo. Slouží ke koupi, prodeji, provádění různých plateb a k peněžnímu vyjádření hodnoty zboží. Za peníze v součastné době považujeme bankovky, mince a vklady na běžných účtech. Národohospodářství vysvětluje pojem peníze jako prostředek směny a měřítko hodnot. V makroekonomii se peníze definují jako aktiva, která mají vysokou likviditu a nízkou míru rizika.

Teoretická definice peněz „Za peníze v tom nejobecnějším vymezení lze teoreticky považovat jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradách dluhů.“1

Empirická definice peněz Z empirického hlediska se peníze vymezují pomocí měnových agregátů. Jedná se o takové vymezení peněz, které nejlépe souvisí s vývojem veličin, o nichž se předpokládá, že by měly být ovlivňovány penězi (míra inflace, ekonomická aktivita, atd.).

1

REVENDA, Zbyněk a kol., Peněžní ekonomie a bankovnictví, 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2012. s. 14.

8

1.1.1 Doba předmincovní „Lidé v prapůvodní společnosti, po mnoho tisíciletí své existence, žili v podmínkách brutálního hospodářství, to znamená, že téměř vše, co získali sběrem, lovem zvěře nebo výrobou, sami spotřebovávali. Nevznikl přebytek a dělba práce existovala jen vevnitř rodových společenství podle pohlaví a věku. Rozhodující část rodovým společenstvím vyráběných produktů nedostávala formu zboží (tj. zboží určeného na výměnu) a neexistoval ani obchod jako samostatná hospodářská činnosti.“2 Už v době kamenné se začala vyvíjet výměna statků mezi jednotlivými kmeny. Realizovali ji kmenoví představitelé jménem svých komunit pomocí vzájemných darů mezi známými sousedními společenstvími, šlo o tzv. němou výměnu. Tato výměna probíhala tak, že zájemci o výměnu vyložili své zboží na otevřeném místě, upozornili na svůj příchod, vzdálili se na dohled a čekali na protinabídku. Druhá strana po prohlídce nabízených produktů a v případném zájmu vyložila vedle své protinabídky a také se vzdálila. K výměně došlo tak, že iniciátorská strana převzala protinabízené zboží a po jejím odchodu to udělala i vyzvaná strana. Tyto formy existovaly v 18. a 19. století. Poté se začaly postupně vyvíjet pravidelnější směnné vztahy, kde předmětem výměny byly přebytky potravin. Začaly se pěstovat plodiny, ochočovala se a chovala zvěř. Z lidí – sběračů a lovců - se stávali zemědělci a chovatelé dobytka. Vznikly první osady. Začala se rozvíjet první společenská dělba práce mezi kmeny. Zvýšila se i produktivita práce a rozsah výměny. Před vznikem peněz fungovala směna, která měla podobu výměny zboží za zboží tzv. barter – naturální směna. Docházelo k směňování zboží, např. dobytka, ovce, obilí, soli s jinými výrobky, které vyjadřovaly svou cenu. Vlastník zboží, který potřeboval druhé zboží, musel často udělat několik výměn, než získal to zboží, za které byl majitel druhého zboží ochoten výměnu uskutečnit. Tento problém se postupně řešil tak, že nejčastěji zaměňované zboží se stalo v určité oblasti všeobecným ekvivalentem, kde všechno ostatní zboží vyjadřovalo svou hodnotu a účastníci výměny jej přijímali. Všeobecné ekvivalenty se zpravidla označují jako primitivní platidla. K nejznámějším platidlům patřily např. kauri – jde o zvláštní druh lastur vyskytující se zejména na Maledivách. Ve vyspělejších kmenech Nového Zélandu a tichomořských ostrovů v 19. století 2

GRÚŇ, Lubomír, Peníze a právo, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. s. 21.

9

vystačily mušle, žraločí zuby, perly. V Africe se mezi domorodci používaly produkty jako všeobecný ekvivalent, např. plátno, sůl, hovězí dobytek, kousky zlata a jiné. V Mexiku a ostatní Střední Americe to byly kakaové boby, kukuřice, třtinový cukr, tabák. Do 20. let 20. století se v Etiopii jako platidlo používaly tyče soli svázané rákosem. Jedním z nejstarších směnných prostředků byl kámen – kamenná kola na ostrově Jap a jinde, sloužila k urovnání rodových sporů a na místní platby. Rychlým předmětem výměny se začaly získávat kovy z okolní přírody v oblastech starověkého světa (východní Středomoří, Indie, Egypt). V první řadě to bylo zlato, stříbro a měď, vyskytující se v přírodě v čisté podobě. Později přibyly cín a olovo a později byla ještě objevena slitina mědi s cínem – bronz. Tyhle kovy jsou dostatečně vzácné, déle skladovatelné než např. potraviny, nejsou zapotřebí téměř žádné udržovací náklady, na rozdíl např. od dobytka, mají dlouhou trvanlivost a nekazí se. Používání kovů mělo různé formy: zlato a stříbro ve formě prutů, ozdobných kruhů nebo malých bloků, mědi a bronzu jako seker, motyk, nožů apod. Začal se prosazovat kruhový tvar, vynalezl se první váhový systém, který vytvořila kolem roku 3000 př. n. l. babylonská civilizace. Kovy se začaly vážit, aby se určily směnné poměry. Také se začaly používat značky (punce), které zaručovaly hodnotu při výměnném obchodě. Další pokrok byl přechod k drahým kovům, od železa, olova a mědi k zlatu a stříbru. Jako platidlo se k placení používalo stříbro – všeobecným ekvivalentem byla hmotnost stříbra, nešlo ještě o peníze. Ve starověkém Egyptě převýšilo svou hodnotu zlato nad stříbrem až kolem r. 1500 př. n. l. a používalo se jako platidlo. Tyhle drahé kovy - zlato, stříbro, nejlépe odpovídaly zvyšujícím se nároků na úroveň placení, nejvíce však při větších obchodech a tato funkce univerzálního platidla je zachována až do dnešních dnů.

1.1.2 Vznik mincí Mince lze považovat za první peníze z drahých kovů. Za nejstarší oblast, která vytvořila a používala mince je Čína. Zde se začaly objevovat na mincích nápisy. Tvary kovových peněz nahradily okrouhlé mince se čtvercovým otvorem uprostřed, které sloužily ke svazování mincí. V roce 621 byla zavedena standardní mince se čtyřmi znaky kolem středového otvoru, která přetrvávala téměř 13. století. Razila se pod názvem „kéš“ až do roku 1912. Ražba mincí se rozvinula i v sousedním Japonsku. Mince vznikly i ve vyspělých 10

oblastech – v Přední a Malé Asii, v Řecku, Římě, Egyptě a později i u Keltů a starých Germánů. K ražení mincí došlo v 7. století př. n. l. ve starověké Lýdii v Malé Asii (jihozápadní část dnešního Turecka). První mince byla z elektronu, ze směsi zlata a stříbra. Nebyl důležitý tvar, ale hmotnost mince. Takové mince se užívaly asi jen sto let. Statér byla váhová jednotka a mince maloasijských Řeků, hlavně vynálezců mincí Lýdů, pak Peršanů a později i jiných národů. Tato mince byla ražena z elektronu nebo stříbra, později hlavně ze zlata. V té době odpovídal statér dvěma drachmám a vážil 10-16g. Některé názvy starých mincí často také znamenaly i váhové jednotky, např. talent, libra nebo šekel. Při ražení se mince dělily na plnohodnotné a neplnohodnotné. Plnohodnotné mince byly mince, kde hodnota drahého kovu, ze kterého byly vyrobeny, se rovnala hodnotě na nich vyražené. Za neplnohodnotné mince se považovaly mince, jejichž reální hodnota byla nižší než hodnota na nich vyražena. Tyto mince se stávaly neplnohodnotné tím, že se delším používáním opotřebovávaly a ztrácely na hmotnosti.

1.1.3 Vznik papírových peněz S rozvojem funkcí státu se začaly tisknout papírové peníze, u kterých stát garantoval hodnotu státním zlatým pokladem. Zde začínal prvopočátek oddělení hodnoty peněz od jejich fyzické podstaty. Papírek, na kterém byly peníze natištěny, neměl skoro žádnou hodnotu, ale lidé ho akceptovali jako symbol určité hodnoty, neboť tuto hodnotu jim garantoval stát, státním zlatým pokladem (na bankovkách vydané do roku 1976 byla věta, že tato bankovka je kryta zlatem Státní banky Československé). V dnešní době jsou peníze garantovány jen čestným slovem státu. Papírové peníze mají dvě formy: bankovky a státovky První bankovky se objevily v 10. století v Číně, ale k jejich významnějšímu používání došlo až v 17. století.3 Systém převzal počátkem 11. století stát, který začal emitovat standardizované papírky se stálými nominálními hodnotami, tedy státovky.

3

VLČEK, Josef a kolektiv, Ekonomie a ekonomika, 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2003. s. 345.

11

Peníze v podobě mincí a papírových peněz jsou hotovostními penězi. Bezhotovostní peníze v podobě zápisu na účtech v bankách se začaly objevovat ve druhé polovině 19. století.

1.2 Vývoj peněz Peníze se vyvíjely několik tisíciletí, od výměny zboží za zboží tzv. barter, přes primitivní platidla a slitky kovů, až k ražení mincí, papírovým a plastovým platidlům a platebním prostředkům. Barterové obchody jsou zachovány do dnešních dnů.

1.2.1 Vývoj peněz na našem území Na našem území byly nalezeny první mince keltského původu kolem roku 400 př. n. l. V českých zemích to byly mince hlavně zlaté, zvané duhovky, na území dnešního Slovenska mince stříbrné. Ve vývoji české měny byly zaznamenány tři základní období: 1. Denárové a brakteátové, 2. Grošové, 3. Tolarové.4 První ražba vlastních mincí ve vlastní mincovně byla uskutečněna za vlády Přemyslovců, kdy kníže Boleslav I., někdy po roce 970, dal razit první stříbrné denáry. První denáry měly jednoduché motivy. Na jedné straně, často ještě zkomoleně, bylo jméno vládnoucího panovníka a mincovny, na druhé straně byly jednoduše stylizované obrazce, např. kříž, ruka boží, chrám. Zhruba od 11. století se začalo zavádět tzv. obnovování mincí, jejímž smyslem bylo čas od času stáhnout z oběhu kvalitní mince a vydat mince nižší ryzosti, např. vydat mince s menším obsahem stříbra nebo menších rozměru. Cílem bylo jediné: zajistit větší zisk vydavateli. Na počátku 13. století bylo velké množství denárů znehodnoceno

4

GRÚŇ, Lubomír, Peníze a právo, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. s. 62.

12

tímto obnovováním, tak se začaly razit tzv. brakteáty. Tyhle mince byly raženy z tenkého stříbrného plechu a měly miskovitý tvar. České mincovnictví za Boleslava I. a za Václava II. začátkem 14. století patřilo k nejvyspělejším v Evropě, kde se tzv. pražské groše používaly jako platidlo i v Německu a Rakousku. Na líci pražských grošů byla na prvním místě ve středu, umístěna královská koruna, kolem ní byl opis v dvojím perličkovém kruhu, jméno a titul českého krále (Václav II., z boží milosti český král). Na rubové straně stál český lev a kolem něho opis groše pražské. Po roce 1300 měly pražské groše věcnou podobu, tzn. na líci česká koruna, na rubu český lev. Ražba těchto pražských grošů skončila v roce 1547. V roce 1519 nastalo tzv. tolarové období. V Jáchymově se začaly razit velké stříbrné mince, zvané tolary, které pražskému groši konkurovat nemohly, ani groš jemu. První tolar se začal razit v Kutné Hoře v roce 1543 za vlády Ferdinanda I. Tolar se oblíbil jako hodnotné platidlo daleko za hranicemi naší země. Zánik českého mincovnictví a jeho konec přinesla tereziánská měnová reforma v roce 1750. V době panování Marie Terezie byly zavedeny kreditní papírové peníze. V roce 1762 byly dány do oběhu první bankovky zvané „bankocetle“ jako vnitřní měna rakouské říše, kde se zahraniční platby uskutečňovaly v konvenční stříbrné měně. Platily do roku 1811, poté je nahradily tzv. šajny a anticipační poukázky, které pak spolu tvořily tzv. vídeňskou měnu. Ta se stala v letech 1813-1816 skutečnou měnou v Rakousku. V roce 1889 byla v Rakousku zavedena zlatá měna korunová. Poté zlatý nahradila koruna, ale do roku 1900 se používaly obě měny zároveň. 1 zlatý se rovnal 2 korunám. Tento stav trval do rozpadu monarchie. V rakousko-uherské monarchii se zvýšily na začátku první světové války v roce 1914 natolik finanční potřeby státu, že je nemohla pokrýt ani Rakouskouherská banka. Vláda potřebovala peníze na vedení války. Drobné mince se začaly razit z méně hodnotné směsi, což se odráželo na kurz rakouské koruny. V roce 1918 byl stav rakousko-uherské měny špatný. V roce 1919 došlo k odluce od rakousko-uherské koruny. 28. října 1918 byl Národním výborem vyhlášen samostatný Československý stát. Československou měnou se stala československá koruna. Počátky této měny byly spjaty s prvním ministrem financí Aloisem Rašínem, který už tehdy byl osobností s vynikající 13

politickou minulostí, která mu vytvořila autoritu v očích veřejnosti. Ministerstvo financí mělo významné postavení, od roku 1918 se v jeho rukou soustřeďoval celý hospodářský život. Začaly se kolkovat bankovky, které obíhaly na území československého státu, bez ohledu, zda jejich majitel byl československý občan či cizinec. Okolkovány nebyly zásoby bankovek rakousko-uherské banky, ani série bankovek, které měly tisk pouze po jedné straně. Šlo o velké bankovky s emisním datem 2. listopadu 1918, neboť tyto bankovky byly vydány po rozpadu monarchie. Kolkování bylo voleno proto, aby nedošlo k padělání bankovek. Prvním penízem Československého státu byla stokorunová státovka s datem 15. dubna 1919. Oficiální mince se začaly razit v roce 1921. První korunovou mincí byl dvacetihaléř 1921 a tahle mince byla uvedena do oběhu v roce 1922. První bankovkou byla dvacetikoruna s datem 1. října 1926, která šla do oběhu až v roce 1927. Československá měna s korunou (Kč) byla jako hlavní mincovní jednotkou uzákoněna v roce 1919. V roce 1923 byly raženy československé dukáty v nominálních hodnotách 2 a 1 dukátu s obrazem sv. Václava a od roku 1929 i v hodnotách 10 a 5 dukátu. Československá koruna byla kótovaná na všech světových burzách, a byla zde předmětem volného světového obchodu. Postupně se začala připravovat opatření na zavedení československé koruny jako zlaté měny. V roce 1926 se určila vazba československé koruny na zlato v rozpětí 2,9-3,03 US dolaru za 100 československých korun a v roce 1929 byl vyhlášen zákonný zlatý obsah československé koruny – 44,58 mg zlata. Zlatý obsah československé koruny se v roce 1934-1936 rapidně snížil. Rozvrat Československa se začal odvíjet v září 1938 a definitivně skončil v březnu 1939. Šlo i o začátek rozvratu měnového hospodářství. Nevýhodný poměr české a slovenské koruny vůči německé marce, ztráta měnového zlata a inflace – byly hlavními příčinami dědictví v měnové oblasti po osvobození v roce 1945. V roce 1945 bylo v Čechách v oběhu cca 98 mld. protektorátních korun a platily protektorátní předpisy. Na Slovensku bylo v oběhu kolem 12 mld. slovenských korun a platily předpisy vydané za Slovenského státu a v Sudetech říšské. Na našem území kolovala platidla německá, maďarská, sovětská. V tomto roce došlo k obnově československé koruny, jako jednotné měny na celém území Československa.

14

V roce 1953 dochází k další měnové reformě. Začaly se vytvářet nové instituce, hlavně podle sovětského vzoru. Založení Státní banky československé jako emisního centra, monopolizace zahraničního obchodu a uzákonění státního devizového monopolu. Státní banka československá začala vypracovávat úvěrový a pokladní plán, které byly zpracovávány čtvrtletně. Později si začaly vypracovávat roční úvěrové a pokladní plány. Určitou změnu státního zřízení znamenal rok 1960, kdy se z Československé republiky stala republika socialistická, kde byly některé bankovky a státovky vydány znovu, ve stejném provedení, jen s novým socialistickým státním znakem. Bankovky byly vydávané do oběhu postupně po jednom roce, a první byla 1000 Kč v roce 1985. Dvacetikoruna z roku 1988 byla oceněna jako nejkrásnější bankovka státu. Předposlední bankovkou byla zelená stokoruna s portrétem K. Gottwalda, která byla vydána do oběhu 1. října 1989. Události ze 17. listopadu způsobily okamžité přerušení další výroby těchto bankovek, stažení z oběhu, tak přestaly platit v prosinci 1990. Byly zavedeny do výroby znovu stokoruny emise vzoru 1961, protože u této bankovky neskončila platnost, zůstal tiskový obraz nezměněn, pouze vodoznak a typ číslovače byl jiný. Taktéž nebyla realizována ani poslední plánovaná bankovka a to 500 Kč, která byla připravována pro rok 1990. Následovaly další události. Od 29. března 1990 došlo ke změně původního názvu z Československé socialistické republiky na Československou federativní republiku a k 23. dubnu 1990 byl název opět změněn na Českou a Slovenskou Federativní Republiku. K zásadní změně došlo 1. 1. 1993, kdy došlo k rozpadu československé federace a vzniku dvou samostatných státu, České a Slovenské republiky. Peněžní jednotkou ve Slovenské republice byla slovenské koruna (Sk), v České republice koruna česká (Kč). V roce 2004 vstoupila České republika spolu se Slovenskou republikou do Evropské unie. Slovenská republika je již od 1. 1. 2009 členem eurozóny a má zákonné platidlo euro. Česká republika stále pracuje na strategii přijetí eura.

15

1.3 Funkce peněz „V současnosti funkce peněz plní hotovostní peníze (bankovky a mince) i bezhotovostní peníze (vklady v bankách). V některých funkcích peněz vystupují šeky, směnky a další cenné papíry a při směně lze zaplatit pomocí nástrojů platebního styku, především platebních karet.“5 Peníze plní tři základní funkce: 1. Prostředek směny 2. Účetní (zúčtovací) jednotka 3. Uchovatel hodnoty6 1. Prostředek směny Jedna z nejdůležitějších funkcí peněz. Umožňuje úhradu za zboží a služby a úhradu dluhu. Jedná se tedy o peněžní směnu. „Jako nejvhodnější pro tuto funkci se v historii původně ukázaly drahé kovy, které na sebe brzy vzaly podobu mincí. Používání mincí z drahých kovů výrazně zjednodušilo směnu a snížilo transakční náklady v podobě času stráveného úsilím realizovat směnu jednotlivých zboží a služeb. Další snížení transakčních nákladů je spojeno s papírovými a především bezhotovostními penězi.“7 2. Účetní jednotka V této funkci peníze vyjadřují cenu – zboží, služeb, kapitálu, práce apod., umožňují ocenění. Peníze se stávají nástrojem srovnávání hodnot statků a služeb. 3. Uchovatel hodnoty Funkce peněz jako uchovatel hodnoty umožňuje udržovat hodnoty peněz v čase. Jde o přenesení kupní síly ze současnosti do budoucnosti. Prodávající přijme peníze výměnou za zboží či službu, může peníze držet a stát se kupujícím jiného zboží či služby v jiném čase. Kvalita peněz je závislá především na stabilní kupní síly peněz, která se může v určitém čase

5

REVENDA, Zbyněk a kol., Peněžní ekonomie a bankovnictví, 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2012. s. 17. 6 REVENDA, Zbyněk, Centrální bankovnictví, 3. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2011. s. 51. 7 REVENDA, Zbyněk, Peníze a zlato, 1. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2010. s. 20.

16

měnit v závislosti na měnící se míře inflace. Růst cenové hladiny vede k poklesu kupní síly peněz a naopak.

1.4 Měnové agregáty Měnové agregáty neboli peněžní agregáty představují souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity. Smyslem je vymezit množství peněz v oběhu. Měření vývoje množství peněz v oběhu (peněžní zásoba) s možností je regulovat. Tyhle agregáty se označují písmenem M a číslicí, liší se stupněm likvidity. Čím je číslo vyšší, tím je menší likvidita. Měnový agregát s vyšším číslem obsahuje celý předchozí agregát + jiné méně likvidní aktivum.

8

Základní druhy měnových agregátů: - M1 – v tomto agregátu jsou nejlikvidnější peníze, tzn., můžeme je velmi snadno převést na transakční peníze, tj. peníze používané na nákup zboží a služeb. Tento agregát M1 se někdy označuje jako „ úzké peníze“. Měnový agregát M1 zahrnuje: - hotovostní oběživo - hotové peníze – mince a bankovky, v držbě nebankovních subjektů, - vklady na běžných účtech domácích nebankovních subjektů v domácí měně a v domácích bankách, s výjimkou centrální banky, - v některých zemích se do M1 zahrnují i cestovní šeky v domácí měně. M1 = oběživo + vklady na běžných účtech v bankách - M2 – tento měnový agregát zahrnuje kromě prostředků obsažených v M1 další aktiva. Peníze zde nemají tak vysoký stupeň likvidity jako peníze v M1. Někdy je označovaný jako peníze „v širším smyslu“. Měnový agregát M2 zahrnuje: - M1 prostředky, - termínované vklady s výpovědní lhůtou či vklady na předem dohodnutou lhůtu, 8

REVENDA, Zbyněk, Centrální bankovnictví, 3. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2011. s. 73.

17

- ostatní vklady např. vkladní knížky, - v některých zemích se do ostatních vkladů řadí prostředky na vkladech v zahraničních měnách. Tyto peníze mají nižší likviditu, neboť použití k platbám uvnitř ekonomiky předpokládá směnu do domácí měny. Všechny tyto vklady v M2 jsou vklady v domácích bankách, s výjimkou centrální banky. M2 = M1 + termínované vklady v bankách + ostatní vklady v bankách - M3 – tento agregát zahrnuje kromě M2 další aktiva, včetně aktiv nebankovních úvěrových institucí. Je tvořen všemi depozity, které přinášejí úrok. Prostředky investované nebankovními subjekty do krátkodobých CP v domácí měně mají ve srovnání s penězi M2 nižší stupeň likvidity. M3 = M2 + krátkodobé CP nebankovních subjektů v domácí měně + repo operace Obrázek č. 1: Schéma měnového agregátu

Zdroj: vlastní konstrukce

V souvislosti s měnovými agregáty se můžeme setkat s pojmem peněžní zásoba, kterým se rozumí takový měnový agregát, který je chápán jako nejpřesnější představitel množství peněz v oběhu. Při regulaci množství peněz v oběhu, peněžní zásoba plní úlohu zprostředkujícího kritéria měnové politiky, kde při jiných postupech je pouze jedním z indikátorů. Dochází tedy k rozdílu mezi kritérii a indikátory měnové politiky. Role kritéria lze definovat tak, že centrální banka stanoví vývoj vybrané veličiny. Pokud se skutečný vývoj liší od předem stanoveného vývoje, centrální banka by se měla pokusit o změnu směrem ke

18

stanovenému vývoji. Indikátory nemají roli kritérií, centrální banka nestanový jejich vývoj, skutečný vývoj jen sleduje.9

1.4.1 Měnová báze Prostřednictvím měnové báze můžou centrální banky ovlivňovat měnové agregáty. Měnová báze (MB) obsahuje peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity a jejich vývoj může centrální banka ovlivňovat. „Měnová báze = oběživo v držbě nebankovních subjektů a v pokladnách bank + + povinné minimální a dobrovolné rezervy bank na účtech u centrální banky.“ 10 Měnovou bázi můžeme zapsat pomocí rovnice: MB = re + cu Kde: re – celkové rezervy, cu – hotovostní oběživo. Musíme odlišit oběživo v měnové bázi, které obsahuje hotovostní rezervy bank a oběživo v agregátu M1, které tyto rezervy neobsahuje, neboť představuje pouze hotovostní peníze v držbě nebankovních subjektů. Celkové rezervy bank v měnové bázi začleňují u nás pouze povinné a dobrovolné rezervy bank na účtech u centrální banky. V některých zemích jsou součástí měnové báze pouze dobrovolné rezervy, povinné minimální rezervy nejsou zde stanoveny. Podle možností centrální banky přímo ovlivňovat vývoj měnové báze, dělíme měnovou bázi:

9

REVENDA, Zbyněk a kol., Peněžní ekonomie a bankovnictví, 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2012. s. 19. 10 REVENDA, Zbyněk, Centrální bankovnictví, 3. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2011. s. 74.

19

- Nevypůjčená měnová báze – dokonalou kontrolu provádí centrální banka přes operace na volném trhu. - Vypůjčená měnová báze – méně dokonalou kontrolu provádí centrální banka přes diskontní úvěry. Poměrně absolutně snadná kontrolovatelnost měnové báze bývá často označována za tzv. „ mocné peníze“.

1.4.2 Peněžní multiplikátor Peněžní multiplikátor znázorňuje číslo, které udává poměr mezi vybranými měnovými agregáty a měnovou bází. Udává, o kolik se změní daný měnový agregát při změně měnové bázi o jednu jednotku. Nejpoužívanější je peněžní multiplikátor, který odpovídá poměru peněžní zásoby (1 + cu) a měnové bázi (re + cu). Vypočítáme jej pomocí vzorce: M m= -------------- např. pro měnový agregát M1 MB

M1 1 + cu m´= -------------- = -------------MB re + cu Kde: m – peněžní multiplikátor, M – peněžní zásoba, MB – měnová báze, cu – poměr (hotovostního) oběživa a vkladů (depozit), re – poměr rezerv a vkladů (depozit). Z výše uvedeného vzorce je zřejmý vztah mezi peněžní zásobou, peněžním multiplikátorem a měnovou bází. Vzorec pro výpočet peněžní zásoby je: 20

M = m * MB Pokud by bylo možno multiplikátor stanovit přesně, centrální banka by mohla přesně regulovat peněžní zásobu. Z důvodů jeho nepřesnosti využívají centrální banky k regulaci peněžní zásoby operace na volném trhu.

21

2 Vymezení pojmu inflace Slovo inflace pochází z latinského slova „inflatio“ od „inflare“, což znamená nafouknutí, zvětšování objemu.11 Inflaci lze definovat různými způsoby. Obvykle je definována jako růst cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém čase. Tento růst je spojen s nadměrnou emisí peněz a způsobuje pokles kupní síly peněz. Inflaci můžeme také definovat jako všeobecný růst cen, kdy se průměrná cenová hladina zvyšuje. Je potřeba však tuhle definici doplnit ještě dalšími zpřesněními: - Všechny ceny nestoupají, některé ceny můžou být stabilní, ba dokonce se můžou i snížit. - Měření inflace je obtížné, proto záleží na tom, jaký index pro měření použijeme. Čím je sledované období delší, tím je vyšší míra nepřesnosti těchto nedokonalých nástrojů. - Každé zvýšení většího množství cen nemusí vypovídat o inflaci. Za inflaci lze považovat takové zvýšení většího množství cen, kdy růst je postupný a trvá delší dobu, tzn. minimálně dvě za sebou následující čtvrtletí. S inflací souvisí mnoho dalších pojmů. Jedním z nich je deflace. Jedná se o opak inflace. Deflace nastává, jestliže dochází k poklesu cenové hladiny. Deflace je prospěšná pro spotřebitele, neboť za zboží a služby platí méně, avšak pro výrobce a prodejce je nežádoucí, protože méně inkasují za poskytované výrobky a služby. Dezinflace vyjadřuje pokles tempa růstu míry inflace. Akcelerující inflace, tento pojem můžeme vnímat jako opak dezinflace, u kterého dochází ke zvyšování tempa růstu míry inflace. Stagflace je kombinace stagnace s inflací. Situace, kde se reálný produkt nemění - stagnuje, ale cenová hladina roste. Slumpflace je situace, ve které dochází k poklesu reálného produktu a k růstu cenové hladiny.12

11

FLAMMANT, Maurice, Inflace, 1. vyd. Praha: HZ, 1995. s. 4. JUREČKA, Václav, JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana, Makroekonomie – základní kurs, 1. vyd. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2004. s. 90. 12

22

Cenová hladina Cenová hladina (P) – představuje vážený průměr cen zboží a služeb vyráběných v ekonomice, měřený pomocí indexu spotřebitelských cen.

Hrubý domácí produkt „Hrubý domácí produkt (HDP) – je nejčastěji používaným agregátem k měření produkce. Jedná se o veškerou finální produkci (zboží a služeb) vyrobenou v dané zemi za sledované období (HDP je publikován čtvrtletně), a to výrobními faktory umístěnými v této zemi. Nezáleží tedy na tom, kdo výrobní faktory vlastní, ale kde jsou umístěny.“13 U hrubého domácího produktu je důležité rozlišovat mezi nominálním a reálným HDP. - nominální HDP – vyjadřuje jak hodnotu produkce v běžných cenách, která je reálně vyprodukována, tak ocenění v cenách běžného období, tj. v cenách roku, ve kterém je měřena. - reálný HDP – vyjadřuje hodnotu produkce ve stálých cenách, která je reálně vyprodukovaná hodnota, oceněná cenami určitého základního (výchozího) období. Je tedy očištěný od inflace a zvýšení reálného HDP vypovídá o růstu objemu produkce během daného období.

2.1 Měření inflace Není velký problém měřit vývoj cen u jednotlivých statků, avšak k velkému problému dochází při měření souhrnného vývoje cen velkého počtu statků. Ceny jednotlivých statků se vyvíjí nestejným tempem, kdy ceny některých statků klesají, jiných rostou.

13

KLIKOVÁ, Christiana, KOTLÁN, Igor, Hospodářská politika, 2. aktualiz. vyd. Ostrava: Institut vzdělávání SOKRATES, s.r.o., 2006. s. 86.

23

Měření cenové hladiny je obtížným úkolem každé statistické služby, proto se používají k měření vývoje cenové hladiny cenové indexy. Cenové indexy poměřují úroveň cen, nejčastěji však vybraného koše reprezentujících výrobků a služeb, ve dvou srovnávaných obdobích, kde váhy respektují strukturu spotřeby. Všechny cenové indexy projevují změnu cenové hladiny v běžném roce ve srovnání s rokem základním.14 Tyto změny vyjádřené v procentech nazýváme mírou inflace. Pokud dojde k poklesu míry inflace, jedná se o dezinflaci, tj. zpomalení rychlosti růstu cenové hladiny.

Nejčastěji používané indexy k vyjádření vývoje cenové hladiny 2.1.1 Index spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index) Tento index odráží změnu cen výrobků a služeb, které kupují domácnosti. Pomocí tohoto indexu je měření vývoje cenové hladiny založeno na srovnání nákladů na nákup spotřebního koše výrobků a služeb ve dvou srovnávaných obdobích. Spotřební koš představuje soubor výrobků a služeb spotřebovaných klasickou domácností. Spotřební koš obsahuje výrobky a služby, které se třídí do 12 hlavních oddílů: 1. Potraviny a nealkoholické nápoje. 2. Alkoholické nápoje a tabáky. 3. Odívání a obuv. 4. Bydlení, voda, energie, paliva. 5. Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy. 6. Zdraví. 7. Doprava. 8. Pošty a telekomunikace. 9. Rekreace a kultura. 10. Vzdělávání. 11. Stravování a ubytování.

14

JUREČKA, Václav, JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana, Makroekonomie – základní kurs, 1. vyd. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2004. s. 90.

24

12. Ostatní zboží a služby.15 Náklady na nákup vybraného spotřebního koše v běžném roce jsou srovnávány s náklady na nákup téhož koše v roce základním.

hodnota daného spotřebního koše v cenách běžného roku CPI = ----------------------------------------------------------------------------- * 100 hodnota daného spotřebního koše v cenách základního období

Hodnota koše se vypočítá tak, že uvedený počet každého výrobku či služby je násoben jeho cenou příslušného období. Je-li hodnota indexu vyšší než 100, vyjadřuje, že došlo k vzestupu cenové hladiny a že probíhá inflace. Index spotřebních cen můžeme vyjádřit také pomocí vzorce: ∑ Q0 * P1 CPI = ----------------- * 100 ∑ Q0 * P0 Kde: Q0 – spotřební koš v základním období, P0 – ceny statků zahrnutých do spotřebního koše v základním období, P1 – ceny statků zahrnutých do spotřebního koše v běžném roce, ve kterém vývoj cenové hladiny měříme. Tento index je ve statistice označován jako index Laspeyresův. K měření vývoje cenové hladiny bývá používán nejčastěji. Laspeyresův index pracuje v čitateli se stejným spotřebním košem (Q0) v základním období a tím i se stejnými váhami v něm zastoupených produktů. Obdobou Laspeyresova indexu je Paascheho index, který pracuje s aktualizovanými váhami spotřebních statků.

15


25

∑ Q1 * P1 CPI pa = ----------------- * 100 ∑ Q1 * P0

Pokud chceme měřit změnu cenové hladiny, musíme znát aktuální strukturu spotřeby, což je velmi náročné a nákladné. V čitateli i jmenovateli pracuje s aktualizovaným spotřebním košem (Q1), ale strukturální změna vyvolaná vývoje cen není reflektována, proto se většinou používá index Laspeyresův.

2.1.2 Cenový index výrobců (PPI – Producer Price Index) „Méně používaným cenovým indexem je cenový index výrobců (PPI – Producer Price Index), někdy označovaný jako „cenový index vstupů“. Tento index měří vývoj cen vstupů do výroby a slouží především k prognózování inflace. Předpokládá se totiž, že s určitým zpožděním, dle některých názorů půlročním, se vývoj cen výrobních vstupů promítne do vývoje cen finálních statků. Způsob výpočtu PPI je v podstatě stejný jako u výpočtu CPI jen s tím rozdílem, že srovnávané koše reprezentantů neobsahují spotřební statky, nýbrž statky produktivní, např. suroviny, energii, práce, polotovary apod.“16

2.1.3 Implicitní cenový deflátor (IPD – Implicit Price Deflator) „Implicitní cenový deflátor se vypočítá jako podíl nominálního a reálného produktu. Vyjadřuje, jak se změní cena daného koše komodit v běžném období oproti základnímu období při koši komodit běžného období.“17 Nominální HDP – představuje v čitateli hodnotu hrubého domácího produktu (HDP) běžného roku vyjádřenou v běžných cenách daného roku.

16

JUREČKA, Václav, JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana, Makroekonomie – základní kurs, 1. vyd. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2004. s. 92. 17 KLIKOVÁ, Christiana, KOTLÁN, Igor, Hospodářská politika, 2. aktualiz. vyd. Ostrava: Institut vzdělávání SOKRATES, s.r.o., 2006. s. 98.

26

Reálný HDP – představuje ve jmenovateli HDP běžného roku, vyjádřený v cenách stálých či základních. nominální HDP IPD =

* 100 reálný HDP Výpočet IPD je podobný jako CPI jen s rozdílem, že IPD zahrnuje všechny statky, jež

jsou v produktu ekonomiky zastoupeny. Proto lze považovat IPD za přesnější.

Míra inflace „Cenové indexy vypovídají o vývoji cenové hladiny, nevyjadřují však ještě míru inflace. Míra inflace se rovná procentní změně cenového indexu za určité období. Vypočte se jako rozdíl cenového indexu běžného a základního období, dělený cenovým indexem základního období. Výsledek násobíme stem.“18 Pokud použijeme k výpočtu míry inflace index spotřebitelských cen (CPI), budeme postupovat podle následujícího vzorce: CPIt – CPIt - 1 Míra inflace = -------------------- * 100 CPIt - 1 Kde: CPIt - index spotřebitelských cen v čase t - běžné období, CPIt - 1 - index spotřebitelských cen v čase t-1 rok - základní období. Pokud použijeme k výpočtu míry inflace index implicitní cenový deflátor (IPD), bude vzorec následující: IPDt – IPDt - 1 Míra inflace = -------------------- * 100 IPDt - 1

18

JUREČKA, Václav, JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana, Makroekonomie – základní kurs, 1. vyd. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2004. s. 93

27

Kde: IPDt - implicitní cenový deflátor v čase t - běžné období, IPDt - 1 - implicitní cenový deflátor v čase t-1 rok - základní období. Měření míry inflace pomocí ukazatelů CPI a IPD jsou neshodná. Pro výpočet CPI, používáme jen vybraný koš komodit, který se několik let nemění, mezitímco u výpočtu deflátoru HDP vycházíme ze všeho zboží, které je v ekonomice vyprodukované v běžném období. Také údaje o vývoji cen komodit, které se podílejí na koši pro výpočet CPI jsou k použití každý měsíc, zatímco údaje o velikosti nominálního HDP a reálného HDP jsou k dispozici jen čtvrtletně. V praxi se používá pro výpočet míry inflace CPI.

Úroková míra Úroková míra je také součástí inflace. Máme reálnou a očekávanou úrokovou míru. Reálná úroková míra se počítá, až je známá skutečná míra inflace v daném období. Reálná úroková míra = nominální úroková míra – míra inflace Nominální úrokovou míru vypočítáme jako součet reálné úrokové míry a míry inflace. Pokud uvažujeme o budoucnosti, použijeme očekávanou reálnou úrokovou míru, kde musíme kalkulovat s očekávanou mírou inflace, tzn. s názorem daného subjektů, jaký bude budoucí průběh inflace. K výpočtu používáme Fisherovu rovnici.19 Očekávaná reálná úroková míra = nominální úroková míra – očekávaná míra inflace Pokud jsou očekávání přesná, tak se očekávaná míra inflace rovná míře skutečné a očekávaná reálná úroková míra se rovná skutečné reálné úrokové míře.

19


28

2.2 Typy inflace Podle toho, zda podněty k inflaci vznikají na straně poptávky nebo nabídky, podle povahy samotných inflačních podnětů a rychlosti inflace, rozlišujeme několik typů inflace. Rozlišení jednotlivých typů inflace je důležité, neboť ve skutečném hospodářství se čisté typy inflace neobjevují, a jde pouze o identifikaci hlavního rysu dané inflace. Obecnou příčinou inflace je peněžní jev, způsoben tím, že množství peněz v ekonomice roste daleko rychleji než reálný produkt ekonomiky.

2.2.1 Základní typy inflace Zjevná inflace Zjevnou (otevřenou) inflací rozumíme, když je ekonomická nerovnováha spojena s růstem cenové hladiny. Je běžně pozorovatelná a odrážená v cenových indexech.

Skrytá inflace Jde o zvyšování cen, které se z různých důvodů nepromítají do cenových indexů. Důsledkem může být např. špatné sestavení spotřebního koše, zhoršení kvality výrobků bez změny ceny apod. Cenové indexy poté nevypovídají skutečný růst cenové hladiny.

Potlačená inflace Tato inflace vzniká, když státní orgány můžou administrativními opatřeními růst cen brzdit nebo dokonce zastavit.20 Zastavení růstu cen se označuje jako „zamrazení cen“ nebo „cenové moratorium“. Zkušenosti se zastavením růstu cen nejsou dobré, neboť po uvolnění cen dochází k rychlému růstu a také může dojít k podpoře rozvoje na černém trhu. 20

RUSMICHOVÁ, Lada, SOUKUP, Jindřich a kol., Makroekonomie – základní kurs, 5. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. s. 81.

29

2.2.2 Inflace podle její rychlosti Plíživá (mírná) inflace Inflace, která trvá po delší dobu mírným a stabilním tempem. Tempo růstu cen nepřevyšuje tempo růstu produkce. Za plíživou se považuje, neboť její míra je nižší než 10 %. Tahle inflace se považuje za přijatelnou a pro ekonomiku nemá příliš výrazné negativní důsledky.21

Pádivá inflace Tato inflace je považována za rychlou inflaci, při které rostou ceny ve výši dvou i tří – ciferných čísel. Tempo růstu produkce zaostává za tempem růstu cen, tzn., že tempo růstu cen převyšuje tempo růstu produkce. Peníze zde ztrácejí svou hodnotu.

Hyperinflace „Hyperinflace je extrémní případ inflace pádivé. Tempo růstu cen je vysoké, nemá již žádnou souvislost s tempem růstu výroby. Ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění, reálné mzdy kolísají nahoru a dolů. Peníze přestávají vykonávat své funkce, částečně dochází k barteru (tj. k přímé směně zboží bez použití peněz).“22 Dochází v ekonomice k vysoké nerovnováze. Při této inflaci rostou ceny o tisíce, desetitisíce, statisíce a milióny procent ročně. Nejznámější hyperinflace byla po 1. světové válce – inflace v Německu. Během dvou let zde ceny vzrostly o 1 000 000 000 000 %.

21

JUREČKA, Václav, JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana, Makroekonomie – základní kurs, 1. vyd. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2004. s. 96. 22 RUSMICHOVÁ, Lada, SOUKUP, Jindřich a kol., Makroekonomie – základní kurs, 5. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. s. 82.

30

2.2.3 Z hlediska příčiny jejich vzniku Poptávková inflace Poptávková inflace je vyvolána převahou agregátní poptávky nad agregátní nabídkou. Stav, kdy domácnosti, firmy, vláda, zahraniční subjekty mají potřebu spotřebovávat větší produkt, než jaký vytváří ekonomika při stálých cenách. Vznikne mezera, která může být uzavřena buď zvýšením nabídky, nebo zvýšením cen. Zvýšení cen bývá častěji, protože ceny reagují na převahu poptávky pružněji než nabídka. Zvyšující ceny snižují kupní sílu kupujících, domácností či firem, a uvádějí reálnou poptávku do souladu s nabídkou. Cenový růst tak obnovuje rovnováhu mezi agregátní poptávkou a agregátní nabídkou. Poptávková inflace se někdy označuje termínem „inflace tažená poptávkou“, kde ceny jsou nahoru taženy vysokou poptávkou.23 Graf č. 1: Poptávková inflace P (cenová hladina)

SRAS

E´ P´ AD´ E P AD 0

Q

Q´

Q (reálný produkt)


Kde: P – cenová hladina, P´ – zvýšení cenové hladiny, SRAS – agregátní nabídka, E – bod rovnováhy, 23


31

AD – agregátní poptávka, AD´ – zvýšení agregátní poptávky, Q – reálný produkt. Graf znázorňuje situaci, kdy došlo ke zvýšení agregátní poptávky – křivka AD se posunula doprava do pozice AD´. Křivka SRAS vyznačuje nezměněnou agregátní nabídku, kde zvýšením AD se přesune rovnováha z bodu E do dobu E´. Zvýší se i cenová hladina P´.

Příčiny poptávkové inflace Zvyšováním agregátní poptávky deficitním financováním ze státního rozpočtu. Situace, kdy převyšují výdaje z rozpočtu nad příjmy. Průvodci financování bývají vláda, parlament ale i nepřímo veřejnost. Dochází k tomu, když probíhá deficitní financování v podmínkách, ve kterých je ekonomika na úrovni potenciálního produktu. „Přehřátí“ ekonomiky vede k dočasnému přírůstku produktu a k trvalému zvýšení cenové hladiny. Předpokladem makroekonomické rovnováhy dle Keynesových rovnic je rovnost investic a úspor. Pokud je v ekonomice více investováno než uspořeno, vede přebytek poptávky k růstu cen. „Snížení daní zvyšuje poptávku a vytváří možnost, aby se projevila poptávková inflace“.24 Nárazové použití dříve vytvořené úspory domácností a firem např. obava se znehodnocení svých úspor, zvýší poptávku a nabídka se v krátkém období nestíhá přizpůsobit, proto nastává cenové vyrovnání nerovnováhy.

24

RUSMICHOVÁ, Lada, SOUKUP, Jindřich a kol., Makroekonomie – základní kurs, 5. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. s. 83.

32

Nákladová inflace „Nákladová inflace má svůj původ na straně nabídky. Je způsobována zvyšováním cen „vstupů“ do výroby, tzn. růstem nákladů na práci, kapitál a přírodní zdroje. Rostoucí náklady tlačí ceny „nahoru“ a proto bývá nákladová inflace označována za „inflaci tlačenou náklady.“25 Graf č. 2: Nákladová inflace P (cenová hladina)

SRAS´ SRAS E´

P´ E P AD 0

Q´

Q

Q (reálný produkt)


Kde: P – cenová hladina, P´ – zvýšení cenové hladiny, SRAS – agregátní nabídka, SRAS´ – snížení agregátní nabídky, E – bod rovnováhy, AD – agregátní poptávka, Q – reálný produkt. Zvýšení nákladů produkce vede v rámci daných rozpočtových omezeních firem, k omezení jejich produkce, což vede k růstu cen při stávající poptávce. Křivka agregátní nabídky (SRAS) se při zvýšení nákladů posune doleva z SRAS do SRAS´. Pokud nedojde 25


33

k posunu křivky AD, tak se bod rovnováhy posune z E do E´. Jelikož tento bod leží výše než původní rovnovážný bod, je tento posun spojen s inflací a nové rovnováhy budou na úrovni P´. Nákladová inflace bývá spojena s inflační spirálou, v níž se cenový růst přesouvá z nižšího stupně na vyšší. „Roztočení“ inflační spirály bývá dáno růstem cen výrobních „vstupů“. Tento růst zvyšuje výrobní náklady a tím pádem i zvyšuje ceny. Pokud se zvýší ceny spotřebních statků, odbory požadují zvýšení mezd a mzdy zvyšují výrobní náklady.

Příčiny nákladové inflace Zvýšení cen základních surovin, energie. Typickým příkladem byly tzv. ropné šoky v 70. letech minulého století, kdy došlo k mnohonásobnému zvýšení cen ropy a ropných produktů. Politické události – války, zvraty – dochází k cenovým šokům. Když mzdy rostou rychleji než růst produktivity práce tzv. mzdová inflace. Monopolní cenotvorná praxe. Firmy můžou v podmínkách nedokonalé konkurence využívat své vysoké postavení na trhu a můžou zvyšovat ceny jejich produkce za účelem maximalizace zisku. Inflace přenesena ze zahraničí pomocí exportu a importu. Exportováním firem svých produktů do zemí s vyšší cenovou hladinou, se stává finanční situace příznivější u exportních firem než u ostatních firem. Můžou si dovolit vyplácet vyšší mzdy, dochází ke mzdovému vzlínání, a tím pádem roste v celém hospodářství mzdová hladina tedy i náklady. Při importu zdražených výrobních „vstupů“, které poté používají k produkci, dochází k růstu výrobních nákladů i k růstu cen za jinak nezměněných podmínek.

34

Devalvace. Protože se hodnota určité měny devalvací snižuje, musí firmy, které tento import provádějí platit za tyhle komodity vyšší ceny. Tuzemské ceny tohoto importovaného zboží se zvyšují. Zvyšování nepřímých daní. Tímto zvýšením daní, které jsou součástí cen, vlády mohou podporovat růst cenové hladiny.

Setrvačná inflace Jde o inflace, která má tendenci pokračovat stejným tempem i v situaci, kdy původní příčiny inflace už pominuly. Tato inflace má tendenci setrvávat na původní úrovni bez objektivních příčin. Dochází k ní tehdy, když se AS a AD křivky posunují stálým tempem vzhůru.26

2.2.4 Podle povahy samotných inflačních podnětů Inflace očekávaná, anticipovaná a neanticipovaná Domácnosti a firmy si obvykle vytváření určité představy o budoucnosti, též i představy o budoucnosti ekonomické. Součástí představ bývají i odhady budoucí míry inflace. Míra, ve které lidé čekají růst cenové hladiny v dalším období, se nazývá očekávaná míra inflace.27 Inflační očekávání mohou být správná i chybná. Pokud se očekávání ukáže jako očekávání správné, tzn. míra skutečné inflace se rovná míře očekávané inflace, pak je taková inflace anticipovaná (předvídaná).

26

JUREČKA, Václav, JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana, Makroekonomie – základní kurs, 1. vyd. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2004. s. 104. 27 JUREČKA, Václav, JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana, Makroekonomie – základní kurs, 1. vyd. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2004. s. 102.

35

V opačném případě, pokud je očekávaná inflace chybně předvídaná, inflace je neanticipovaná, tzn. část inflační míry, která ekonomické subjektu překvapila. U této inflace nelze inflaci předpovídat. Inflační překvapení představuje rozdíl mezi očekávanou a skutečnou inflací. Tato očekávaná míra inflace je utvářena v předešlém období pro období běžné. Inflaci můžeme hodnotit jako anticipovanou či neanticipovanou až poté, kde se dostavila skutečná míra inflace. Skutečná inflace může být vyšší nebo nižší oproti inflaci očekávané. Např. jestliže inflace v daném roce dosáhla 7 % a ekonomické subjekty očekávají jen 4 %, je neanticipovaná inflace 3 %. Pokud převládlo inflační očekávání ve výši 4 % nad mírou skutečné inflace, která byla pouze 3 %, neanticipovaná inflace je -2 %. Neanticipovaná inflace = očekávaná míra inflace - skutečná míra inflace

Jádrová inflace „Jádrovou inflací rozumíme běžnou změnu cenové hladiny, která byla vyvolána endogenními faktory, jako jsou nabídka peněz, rozsah produkce, úroveň mezd, měnový kurs apod. Ukazatel jádrové inflace má identifikovat skutečné ekonomické „jádro“ inflace a vyloučit z výpočtu inflace cenový pohyb, který je důsledkem zásahů vstupujících do ekonomiky jakoby zvnějška, z prostředí mimo vlastní mechanismus ekonomiky.“28

2.3 Důsledky inflace I když se inflace považuje za škodlivou, existuje úroveň inflace, která může být prospěšná. Pokud budeme zkoumat škodlivost či prospěšnost inflace, je nutné analyzovat

28


36

veličiny, které inflace pozitivním nebo negativním způsobem ovlivňuje. Ovlivňuje ekonomický růst a přerozdělování důchodů ve společnosti.29

2.3.1 Pozitivní efekty Inflace se považuje za prospěšnou z důvodu stimulace ekonomických subjektů k činnosti, které by jinak neprováděly. Když je inflace nízká (cca 2 %) a stabilní, může motivovat zaměstnance k vyšší produktivitě práce, neboť budou čekat pokles svých reálných mezd. Pokud neexistují odbory v podniku, jedním důvodem je dosáhnout zvýšení nominálních mezd je zvýšení produktivity, tedy i ekonomického růstu. Tento efekt může vzejít i ze strany zaměstnavatele. V případě inflace, zaměstnavatel zvýší nominální mzdy, ale bude očekávat zvýšení produktivity. Přijatelná inflace může zvýšit dlouhodobý ekonomický růst zvýšením tempa růstu technického pokroku. Růst ekonomiky může být ovlivněn úsilím investorů efektivněji investovat kapitál = větší ekonomický růst.

2.3.2 Negativní efekty Důvodů, které považují inflaci za škodlivou je mnohem více. Z inflace mají lidé mnohem větší strach než z nezaměstnanosti. Nezaměstnanost postihuje relativně úzké skupiny lidí, nicméně inflace postihuje všechny. Většina ekonomů je názoru, že inflace má o hodně více negativních efektů než pozitivních, tzn., že způsobuje větší náklady než přínosy. Je potřeba rozlišit, jestli je inflace anticipovaná nebo neanticipovaná. Inflace neanticipovaná (očekávání inflace chybně předvídané) způsobuje redistribuční náklady mezi věřiteli a dlužníky, zaměstnanci a zaměstnavateli, jednotlivcem a státem. 29


37

Když inflace ovlivňuje vztah mezi věřiteli a dlužníky, podporuje tím odkládání splátek dluhů. Zvýhodňuje věřitele a tím i jejich ochotu financovat výrobu. „Analyzujeme-li vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, zjistíme, že inflace může vést ke krátkodobým změnám výstupu. Při nedokonalé indexaci vede inflace k redistribuci bohatství z toho důvodu, že zaměstnavatelé díky vyšším cenám realizují vyšší zisky na úkor zaměstnanců, kterým klesají jejich reálné mzdy. Kromě toho, nízké mzdy (tzn. nízké reálné náklady firem) způsobují krátkodobý růst produkce. Inflace může proto vést ke krátkodobým výchylkám v úrovni produkce. Tyto změny mohou negativně ovlivnit tempo růstu potenciálního produktu. Inflace tak může prostřednictvím redistribuce bohatství mezi zaměstnanci a zaměstnavateli vést k poklesu produktivity práce, a tedy ke snížení ekonomického růstu.“30 Další negativní efekt je, že vede k přerozdělování příjmu a bohatství mezi jednotlivcem a státem. Při existenci progresivní daňové sazby se projeví zvýšení nominálních mezd, důsledkem inflace k posunu příjmů do vyššího daňového pásma. I v praxi se mění daňová pásma a jejich míra zdanění velmi málo a pomalu. Jednotlivci zůstává menší reálný důchod, i přesto, že mu zaměstnavatel vliv inflace eliminoval růstem nominálních mezd. Dojde opět ke snížení jeho produktivity práce a ke snížení makroekonomického výstupu.

2.3.3 Náklady inflace Inflace s sebou nese i různé náklady, které způsobují neefektivní činnosti, a které můžeme následovně rozdělit: - Náklady ošoupaných podrážek – čím je vyšší inflace, tím více lidí chce držet peníze v úročené formě tj. v bance. Snaha minimalizovat v době inflace držbu hotovosti, neboť nenese žádný úrok, jen vede k nákladům. Náklady opakovaného docházení do banky za účelem vybírání hotovosti k placení za běžné transakce – proto náklady ošoupaných podrážek.

30


38

- Přeceňovací náklady – způsobují neproduktivní náklady jako např. náklady na výrobu nových cenovek, jídelních lístků apod. Při cenové stabilitě by tyto náklady neexistovaly. - Nestabilní inflace – S nestabilní inflací spojená inflační nejistota, vede ke snížení motivace ekonomických subjektů spořit a investovat. I když jsou investice faktorem ovlivňujícím ekonomický růst, může variabilní inflace snížit trend dlouhodobého ekonomického růstu. Také může inflační nejistota snížit motivaci pracovníků k práci a snížit jejich produktivitu. Nestabilní inflace narušit dlouhodobý ekonomický růst tím, že snižuje efektivnost fungování trhů. - Dezinflační náklady – „náklady v podobě ztráty výstupu. Chce-li hospodářská autorita snížit míru inflace, měla by tedy porovnat náklady dezinflace s náklady pokračující stávající inflace a poté se rozhodnout pro vhodné tempo dezinflace. Zde je nutno zmínit, že náklady udržování inflace na stávající úrovni jsou dlouhotrvající, zatímco ztráta výstupu při dezinflační politice je obvykle pouze jednorázová.“31

2.4 Cílování inflace V prosinci 1997 rozhodla bankovní rada České národní banky o změně režimu měnové politiky a začátkem roku 1998 přešla k režimu přímého cílování inflace, který vystřídal dosavadní systém založený na cílování peněžní zásoby a kurzovém závěsu. Základní úlohou je zabezpečení cenové stability. 32 „ Cílování inflace je režim měnové politiky, kdy inflaci jako konečný cíl se centrální banka snaží docílit přímo prostřednictvím operačního cíle či posloupnosti cílů, a nikoli pouze prostřednictvím zprostředkujících cílů. Centrální banka veřejně vyhlásí konkrétní cíle pro výši inflace v určitém časovém horizontu, a poté reguluje tržní krátkodobou úrokovou míru (tj. operační cíl) tak, aby se inflace dostala do cílového koridoru.“33

31

KLIKOVÁ, Christiana, KOTLÁN, Igor, Hospodářská politika, 2. aktualiz. vyd. Ostrava: Institut vzdělávání SOKRATES, s.r.o., 2006. s. 97-98. 32 ČNB: Cílování inflace v ČR. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html 33 JÍLEK, Josef, Peníze a měnová politika, 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2004. s. 449.

39

Postup centrální banky Při cílování inflace roli operativního kritéria hraje krátkodobá úroková míra. Má podobu cílované míry inflace ve střednědobém časovém horizontu. Postup centrální banky je zachycen na obrázku č. 2. Tento obrázek znázorňuje tři situace, které mohou nastat. Situace, kdy skutečná míra inflace je stejná, vyšší nebo nižší než cílovaná míra inflace. Když je skutečná míra inflace nižší než cílovaná míra, je to též špatně, jak v opačném případě. Cílem centrální banky není snížení míry inflace na jakoukoliv úroveň, ale udržet ji na cílované úrovni.34 Obrázek č. 2: Cílování inflace: postup centrální banky

Zdroj: REVENDA, Zbyněk, Centrální bankovnictví, 3. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2011. s. 198.

Centrální banka nemůže ovlivňovat všechny položky, které jsou zahrnuté do indexu spotřebitelských cen (CPI). Některé centrální banky proto cílují index spotřebitelských cen, ze kterého jsou vyloučeny položky, u nichž cenový vývoj podléhá vlivu vnějších faktorů. Tahle inflace se nazývá jádrová nebo čistá inflace.35

34 35

REVENDA, Zbyněk, Centrální bankovnictví, 3. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2011. s. 197. JÍLEK, Josef, Peníze a měnová politika, 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2004. s. 454.

40

Centrální banka vypracovává inflační prognózu a poté stanoví inflační cíl. Je-li prognóza inflace vyšší než inflační cíl, je potřeba, aby měnová politika byla restriktivnější, tzn., že tržní krátkodobá úroková míra by měla být zvýšena. Rozdíl mezi inflační prognózou a inflačním cílem může být způsoben důsledkem mimořádných událostí, šoků, jejichž projevy časem odezní. Není nutné změnit nastavení operačního cíle, neboť by zbytečně došlo ke krátkodobému rozkolísání ekonomiky.

41

3 Vývoj peněžní zásoby a cenové hladiny Analýza vývoje peněžní zásoby a cenové hladiny od roku 1998 do roku 2011. Do sledovaného období nebyl zahrnut rok 2012, z důvodu nedostupnosti kompletních dat z údajů ČNB a ČSÚ. Získaná data umožňují analyzovat vývoj peněžní zásoby a cenové hladiny meziročně po jednotlivých měsících.

3.1 Analýza vývoje peněžní zásoby a cenové hladiny v letech 1998-2011 Je věnována analýze vývoje peněžních agregátů M1 a M2, vývoji růstu spotřebitelských cen a míry inflace. U každého z ukazatelů je sledován meziroční vývoj s následnou analýzou. Každý rok zahrnuje tabulku s vývojem těchto ukazatelů po měsících a následný graf, pro lepší porozumění vývoje. Každá tabulka obsahuje ukazatele: - Růst spotřebitelských cen (CPI) – inflace, která je měřená meziročním růstem indexem spotřebitelských cen. - Míra inflace – roční klouzavý průměr, míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen (bazického) za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců. - Peněžní agregát M1 – sezónně neočištěn z důvodu malé významnosti sezónních faktorů. - Peněžní agregát M2 – sezónně očištěn dle odchylek od řady vyhlazené metodou centrovaného klouzavého průměru délky 13.

1998 Začátkem roku 1998 byla inflace ovlivněna působením většinou nákladových inflačních faktorů. V prvním čtvrtletí 1998 se růst cenového vývoje postupně zrychloval. Koncem března dosáhl meziroční růst spotřebitelských cen 13,4 % a míra inflace 10 %. Zrychlení cenového růstu začátkem roku 1998 byl výsledkem výrazného zvýšení některých regulovaných cen, sazeb nepřímých daní (DPH a spotřební daně u vybraných komodit) a cen 42

vybraných potravin. U peněžního agregátu M1 docházelo k meziročnímu poklesu a koncem března pokles dosáhl -10,3 %. Vývoj tohoto agregátu obsahoval mírný pokles oběživa -2,3 % v březnu 1998, tzn. pokles poptávky podniků a obyvatelstva po hotovosti, pokles maloobchodního obratu a tedy i spotřeby domácností. Prudký pokles vkladů na viděnou u podniků (14,7 %) a obyvatelstva (11 %) byl způsoben přesunem vkladů na viděnou do krátkodobých termínovaných vkladů. Množství peněz vyjádřené peněžním agregátem M2 patří k základním měřítkům množství transakčních peněz v české ekonomice. V lednu a únoru meziroční přírůstky M2 klesaly a dosáhly 7,5 %, 6 %. Březen zaznamenal růst peněžní zásoby na 7,7 %, důsledkem zvýšení portfolia cenných papírů nakoupených bankami od nebankovních subjektů. Vývoj inflace ve 2. čtvrtletí 1998 byl příznivější než v prvním čtvrtletí. Začátkem dubna došlo ke zpomalení tempa růstu indexu spotřebitelských cen. Meziroční růst spotřebitelských cen se snížil z 13,4 % v březnu na 12 % v červnu a míra inflace byla 11,5 %. Tento vývoj byl ovlivněn postupně se snižující meziroční čistou inflací (ze 7,9 % v březnu na 6,5 % v červnu). Také došlo k mírnému snížení meziroční míry růstu regulovaných cen. U peněžního agregátu M1 došlo k zastavení meziročního poklesu. Na zastavení působilo urychlení jeho přírůstku v měsíci květnu -3,8 %, jako odraz úvěrové emise bank. Projevila se stagnace hotovostí. Průběh 2. čtvrtletí peněžního agregátů M2 byl charakterizován nízkým růstem, přesto se přírůstek peněžního agregátů v červnu 7,5 % ve srovnání s březnem 7,7 % celkem vyrovnal nebo výrazně nezměnil. Ve 3. čtvrtletí 1998 dále pokračovat dezinflační vývoj. Meziroční růst spotřebitelských cen dále klesal z 12 % v červnu na 8,8 % v září. Tento přijatelný vývoj spotřebitelských cen byl důsledkem výrazného snížení meziročního růstu čisté inflace (z červnových 6,5 % na 4,3 % v září), na které se podílel přijatelný pokles cen potravin, a také i nižší meziroční růst regulovaných cen (20,4 % v září). U peněžního agregátu M1 došlo v průběhu července a srpna k poklesu meziročního přírůstku a v září činil -3,4 %. Vývoj peněžního agregátu M2 se nadále vyznačoval nízkým růstem a v září činil 8 %. Proces dezinflace, který probíhal od poloviny roku 1998, přešel ve 4. čtvrtletí do absolutního poklesu cenové hladiny. Meziroční růst spotřebitelských cen poklesl o 2 % z 8,8 % v září na 6,8 % v prosinci. Míra inflace byla v prosinci 10,7 %. Při stabilitě míry růstu regulovaných cen, bylo zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen 43

výsledkem klesající meziroční čisté inflace (na 1,7 % v prosinci). Hlavní podíl na tomto vývoji měl výrazný pokles cen potravin. Měnový vývoj se v posledním čtvrtletí vyznačoval poklesem množství peněz v ekonomice. Peněžní agregát M1 se po poklesu v září, v říjnu, listopadu a prosince relativně zvýšil na -4,7 % v důsledku oživení růstu oběživa. Naopak tomu bylo u peněžního agregátu M2, u kterého po čtyřměsíčním vzestupu, ke kterému došlo do září 8 %, poté vykazoval absolutní pokles 6,1 % v říjnu, 5,7 % v listopadu a 5,2 % v prosinci.36 Tabulka č. 1: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 1998 meziroční změna v %

1998 Růst spotřebitelských cen (CPI) Míra inflace (CPI)

1

2

3

4

5

6

7

13,1

13,4

13,4

13,1

13,0 12,0 10,4

8

9

10

11

12

9,4

8,8

8,2

7,5

6,8

8,9

9,5

10,0

10,5

11,1 11,5 11,6 11,5 11,4 11,2 11,0 10,7

Peněžní agregát M1

-10,3

-11,1

-10,3

-11,4

-3,8

0,9

-3,2

-2,3

-3,4

-5,3

-3,3

-4,7


7,5

6,0

7,7

6,5

6,2

7,5

6,3

7,0

8,0

6,1

5,7

5,2

Zdroj: vlastní zpracování na základě datových podkladů ČNB a ČSÚ

Graf č. 3: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 1998 Rok 1998 15.0

meziroční změna v %

10.0 Růst spotřebitelských cen (CPI)

5.0

Míra inflace (CPI) 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


-5.0 Peněžní agregát M2 -10.0 -15.0

Zdroj: vlastní konstrukce na základě datových podkladů ČNB a ČSÚ

36

ČNB: Zpráva o inflaci, leden 1999. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/1999/1999_leden/do wnload/zoi_1999_leden.pdf

44

1999 Dezinflační vývoj, který začal ve druhém čtvrtletí 1998, nadále pokračovat i na začátku roku 1999. Meziroční růst spotřebitelských cen se dále snižoval a v březnu činil 2,5 %. Tohle snížení bylo způsobeno dvěma hlavními složkami indexu spotřebitelských cen a to zpomalením růstu regulovaných cen (11,7 % v březnu) i čisté inflace (-0,4 % v březnu). Na snížení hodnoty meziroční čisté inflace se podílel i příznivý vývoj dovozních cen surovin a potravin, pokles cen ropy, tj. snížení cen pohonných hmot, vývoj kurzu koruny a konkurenční boje mezi velkými obchodními řetězci. Míra inflace poklesla z 10,7 % v prosinci 1998 na 8 % v březnu 1999. Začátkem prvního čtvrtletí začaly hodnoty meziročních přírůstků peněžních agregátů prudce růst. Důsledkem byl pokles nominálních úrokových sazeb, snížení nabídek úvěrů ze strany bank na základě opatrnosti ve vztahu ke klientům. U peněžního agregátu M1 došlo ve srovnání od prosince 1998, který přestavoval pokles -4,7 %, k přírůstku v březnu na 6,9 %. Peněžní agregát M2 vzrostl od prosince 1998, kdy činil 5,2 % na 9,9 % v březnu 1999. Pokles meziroční inflace pokračoval i ve 2. čtvrtletí. Meziroční růst spotřebitelských cen se snížil z 2,5 % v březnu na 2,2 % v červnu a míra inflace se snížila na 5,5 % v červnu. K jejímu snížení přispěl pokračující pokles čisté inflace a regulovaných cen. Čistá inflace ve druhém čtvrtletí dosahovala záporných hodnot (-0,6 % v červnu). K tomuto poklesu inflace nejvíce přispěl vývoj cen potravin, který byl ovlivňován dovozem dotovaných potravin ze zemí EU a domácí nadvýrobou. Růst meziročního přírůstku peněžního agregátu M1 pokračovat i ve druhém čtvrtletí. V červnu 1999 dosáhl 10,8 %. Tento růst je důsledkem růstu oběživa, který souvisí s reakcí domácností na pokles úrokových sazeb, tj. nárůst hotovosti a běžných vkladů doprovázený nižším zájmem o termínované úložky. Peněžní agregát M2 dosáhl v dubnu nejvyšších hodnot 11,1 % a v červnu se snížil na 9,2 %.37 Ve 3. čtvrtletí se pokles meziroční inflace zastavil. Celková inflace byla v tomto čtvrtletí nejnižší. Meziroční růst spotřebitelských cen klesl z 2,2 % v červnu na 1,2 % v září a míra inflace na 3,4 % v září. Nejnižší hodnoty dosáhl v červenci 1,1 %. Ke stabilizaci inflace přispělo zpomalení meziročního vývoje regulovaných cen a zastavení poklesu meziroční čisté inflace, která dosahovala stále záporných hodnot (-0,3 % v září). U peněžního 37

ČNB: Zpráva o inflaci, říjen 1999. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/1999/1999_rijen/do wnload/zoi_1999_rijen.pdf

45

agregátu M1 docházelo i nadále k růstu v září až na 16,6 % důsledkem přesunutí termínovaných vkladů do netermínovaných, z důvodu nevýhodného úročení vkladů termínových, zejména vkladů malého objemu. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M2 vykazovaly v srpnu nejnižší úroveň 7,1 %, v září vzrostly na 8,1 %. Po dlouhodobějším snižování inflace, došlo v průběhu 4. čtvrtletí k mírnému zrychlení inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen činil v prosinci 2,5 % v důsledku vývoje čisté inflace, která po říjnové stagnaci 0 % v prosinci dosáhla 1,5 % a míra inflace byla 2,1 % v prosinci. Vývoj regulovaných cen ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen v tomto čtvrtletí nepřispěl. Tempo jejich růstu se udrželo v tomto čtvrtletí na 4,2 % z důvodu nepatrných změn cen u některých regulovaných položek s nízkým podílem na spotřebním koši. Na začátku 4. čtvrtletí docházelo ke zvýšení peněžního agregátu M1 v říjnu na 18,5 %, důsledkem rychlého růstu objemu oběživa i netermínovaných vkladů. V listopadu a prosinci docházelo k poklesu z 17,8 % na 10,7 % v prosinci. Meziroční přírůstky tohoto agregátů začaly převyšovat meziroční přírůstky ostatních peněžních agregátů. Peněžní agregát M2 se zvýšil na 9,9 % v říjnu, avšak v prosinci klesl na 8,1 %. Tabulka č. 2: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 1999 meziroční změna v %

1999 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Růst spotřebitelských cen (CPI)

3,5

2,8

2,5

2,5

2,4

2,2

1,1

1,4

1,2

1,4

1,9

2,5

Míra inflace (CPI)

9,8

8,9

8,0

7,1

6,3

5,5

4,7

4,1

3,4

2,9

2,5

2,1


2,9

6,1

6,9

8,8

7,8

10,8 12,1 11,3 16,6 18,5 17,8 10,7


8,8

10,6

9,9

11,1

9,8

9,2

7,8


46

7,1

8,1

9,9

9,3

8,1



18.0 16.0 14.0


12.0

Míra inflace (CPI)

10.0 Peněžní agregát M1

8.0 6.0


4.0 2.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2000 Na začátku i v průběhu roku se celková meziroční inflace pozvolna zvyšovala. V prvním čtvrtletí se meziroční růst spotřebitelských cen zvýšil na 3,8 % v březnu. Míra inflace byla 2,3 % v březnu. Důsledky byly opačné než ve 4. čtvrtletí 1999 růst spotřebitelských cen byl ovlivněn zrychlením meziročního růstu regulovaných cen, kdy docházelo k úpravě cen regulovaných položek. V únoru a březnu byl spojen s vývojem čisté inflace. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 zůstávají v březnu i přes mírný pokles nadále vysoké 15,7 %. Vývoj tohoto agregátu byl od poloviny roku 1999 odlišný především se změnami v dynamice oběživa. U peněžního agregátu M2 se meziroční přírůstky zvýšili na 8 % v únoru a mírně klesly na 7,2 % v březnu. U podniků se na dynamice peněžní zásoby podílel růst termínovaných vkladů, objem vkladový certifikátů, depozitních směnek a ostatních dluhopisů. U obyvatelstva byl nárůst korunových vkladů. K mírnému nárůstu meziroční inflace docházelo i ve 2. čtvrtletí. Meziroční růst spotřebitelských cen se zvýšil na 4,1 % v červnu. Míra inflace se taky zvýšila na 2,6 % v červnu. K tomuhle mírnému zvýšení přispěl vývoj jak regulovaných cen, především zvýšení cen tepla, vodného, stočného, zvýšení jízdného na železnici, tak i čisté inflace zde především růst pohonných hmot. U peněžního agregátu M1 docházelo k razantnějšímu růstu meziročního přírůstku z 15,7 % v březnu, vzrostl na 18,1 % v květnu a poté klesl na 17,3 % 47

v červnu. Hlavním důvodem růstu byla nízká úroveň úrokových sazeb na termínovaných vkladech, stimulující k ukládání úspor do netermínovaných vkladů. Peněžní agregát M2 udržoval mírný růst a v červnu prudký pokles ze 7,5 % v květnu na 5,7 %. Ve 3. čtvrtletí meziroční růst spotřebitelských cen stagnoval a v září činil 4,1 %. Míra inflace se zvýšila na 3,3 % v září. Důsledkem byl růst čisté inflace především růst cen potravin. Peněžní agregát M1 prudce vzrostl v červenci na 20,3 % důsledkem stávající hladiny úrokových sazeb, která byla na historicky nejnižší úrovni a vyšší poptávky po vysoce likvidních penězích v důsledku ekonomického oživení. U peněžního agregátu M2 se meziroční přírůstky peněžní zásoby zvýšily na 7,3 % v červenci a 7,6 % v srpnu, v září klesli na 6,7 %. Meziroční růst spotřebitelských cen se ve 4. čtvrtletí po opětovném růst stabilizoval na 4 % v prosinci. Míra inflace se nadále mírně zvýšila na 3,9 % v prosinci. I přesto, že koncem roku se dynamika meziročních přírůstků peněžního agregátu M1 snižovala a v prosinci činila 13,1 %, udržovala si nadále v podstatě i dvojnásobnou úroveň než širší peněžní agregát M2. Důsledkem byl vysoký meziroční přírůstek oběživa, tak netermínovaných vkladů. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M2 se v tomto celém období pohybovaly v rozmezí od 6,5 % do 8 % a v prosinci činily 6,5 %. Vlivem nízkých úrokových sazeb na termínované vklady rostly v oblasti podniků i domácností především netermínované vklady. U podniků byl růst u netermínovaných korunovaných vkladů doprovázen i vzestupem objemu vkladů v cizí měně, kdežto v sektoru domácností zesílila tendence k držbě peněz v hotovosti.38 Tabulka č. 3: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2000 meziroční změna v %

2000 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


3,4

3,7

3,8

3,4

3,7

4,1

3,9

4,1

4,1

4,4

4,3

4,0

Míra inflace (CPI)

2,1

2,2

2,3

2,4

2,5

2,6

2,9

3,1

3,3

3,6

3,8

3,9


17,5

16,8

15,7

18,0

18,1 17,3 20,3 17,4 16,0 13,6 13,5 13,1


7,3

8,0

7,2

7,3

7,5

5,7

7,3

7,6

6,7

6,5

7,1

6,5

Zdroj: vlastní zpracovaní na základě datových podkladů ČNB a ČSÚ

38

ČNB: Zpráva o inflaci, leden 2001. [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2001/2001_leden/do wnload/zoi_2001_leden.pdf

48

Graf č. 5: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2000 Rok 2000


25.0 20.0


15.0

Míra inflace (CPI)

10.0

Peněžní agregát M1 Peněžní agregát M2

5.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2001 Vývoj inflace byl v 1. čtvrtletí stabilizovaný. Meziroční růst spotřebitelských cen se pohyboval kolem 4 % a v březnu činil 4,1 %. Míra inflace se zvýšila v březnu na 4 %. Obě dvě hlavní složky indexu spotřebitelských cen se vyvíjeli každé jinak. Čistá inflace mírně klesla (na 2,9 % v březnu). Meziroční růst regulovaných cen se zvýšil (v březnu na 10,6 %) z důvodů růstu cen tepla a plynu pro domácnosti, ale i další deregulací cen nájemného. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 se v 1. čtvrtletí mírně zvyšovaly a v březnu činily 14,9 %. U peněžního agregátu M2 došlo v lednu k výraznému zvýšení na 9 %, vlivem zvýšení množství peněz v ekonomice. Únor a březen vykazoval stejné meziroční přírůstky a to 7,8 %.39 Meziroční růst spotřebitelských cen se začal ve 2. čtvrtletí zvyšovat na 5,5 % v červnu. Míra inflace se zvýšila ze 4 % v březnu na 4,3 % v červnu. Hlavním důvodem tohoto zvýšení byla čistá inflace (na 4,4 % v březnu) důsledkem neobvyklého růst cen potravin a cen zemědělských výrobců. Růst regulovaných cen se zpomalil (na 10,4 % v červnu). Meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 se i nadále pohybovaly na vysoké úrovni a v květnu činily 15 % na základě vysoké dynamice netermínovaných vkladů, především podnikových, podíl 39

ČNB: Zpráva o inflaci, duben 2001. [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2001/2001_duben/d ownload/zoi_2001_duben.pdf

49

oběživa na peněžní zásobě poklesl. U peněžní agregát M2 meziroční přírůstek vzrostl na 13,1 % v červnu vlivem přílivu kapitálu ze zahraničí a schodku státního rozpočtu. Na počátku 3. čtvrtletí docházelo i nadále k postupnému zrychlování cenového růstu. Meziroční růst spotřebitelských cen se v červenci zvýšil na 5,9 %, tento vývoj nejvíce ovlivnil růst cen rekreací a v následujících dvou měsících se začal snižovat na 5,5 % v srpnu a 4,7 % v září, důsledkem zpomalení růstu cen potravin a cenového vývoje rekreací, který se v září výrazně zpomalil. Míra inflace se zvýšila na 4,7 % v září. Meziroční přírůstky peněžních agregátů M1 a M2 byly na začátku tohoto čtvrtletí rozdílné. U peněžního agregátu M1 meziroční přírůstky postupně klesaly v září na 12,4 %, u širšího peněžního agregátu M2 v červenci vzrostly na 13,3 %, což byla nejvyšší hodnota od roku 1998. V září došlo k poklesu na 12 %. Ve 4. čtvrtletí pokračoval pokles meziročního růstu spotřebitelských cen, který činil 4,1 % v prosinci. Důvodem tohoto zpomalení byl především cenový vývoj potravin, který se výrazně zmírnil důsledkem zpomalení tempa růstu cen zemědělských výrobců a výrobců v potravinářském průmyslu, který vedl ke snížení čisté inflace. Míra inflace byla stejná jako na konci 3. čtvrtletí a to 4,7 %. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 nadále klesaly v listopadu na 12 %, v prosinci naopak vzrostly na 17,3 %. Peněžní agregát M2 se pohyboval kolem 12 %, v prosinci činil 13 %. Tabulka č. 4: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2001 meziroční změna v %

2001 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


4,2

4,0

4,1

4,6

5,0

5,5

5,9

5,5

4,7

4,4

4,2

4,1

Míra inflace (CPI)

4,0

4,0

4,0

4,1

4,2

4,3

4,5

4,6

4,7

4,7

4,7

4,7


13,5

13,8

14,9

14,0

15,0 13,8 13,0 12,6 12,4 12,3 12,0 17,3


9,0

7,8

7,8

9,2

11,4 13,1 13,3 12,8 12,0 11,8 12,5 13,0


50

Graf č. 6: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2001 Rok 2001 20.0 18.0 meziroční změna v %

16.0 14.0


12.0

Míra inflace (CPI)


8.0 6.0


4.0 2.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2002 V 1. čtvrtletí se inflace nadále snižovala. Meziroční růst spotřebitelských cen poklesl na 3,7 % v březnu. Míra inflace se snížila na 4,6 % v celém čtvrtletí. Na zpomalení růstu spotřebitelských cen se podílely především regulované ceny, které zpomalily v březnu na 8 %. Úprava cen se týkala především cen energie, tepla, jízdného na železnici a veřejných telekomunikačních služeb. Meziroční přírůstek peněžního agregátu M1 v lednu a únoru klesl na 13,3 %, březen na 11,4 %. Dynamika meziročního peněžního agregátu M2 v 1. čtvrtletí postupně klesala a v březnu byla 9,8 %. V sektoru domácností rostly především korunové vklady. I ve 2. čtvrtletí pokračovala inflace v poklesu. Meziroční růst spotřebitelských cen se snížil z 3,7 % v březnu na 1,2 % v červnu. Míra inflace byla 3,9 % v červnu. Na důsledku takové snížení se podílela především čistá inflace, došlo ke snížení cenového růstu u potravin, pohonných hmot (ropy) a rekreací. Růst regulovaných cen též přispěl ke snížení inflace. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 po březnovém poklesu na 11,4 % začaly opět růst a v červnu dosáhly 13,5 %. Hlavní příčinou bylo pokračující snižování úrokových sazeb na termínované vklady. Peněžní agregát M2 vykazoval další pokles peněžní zásoby, který činil 4,4 % v červnu, důsledkem nižšího přílivu peněz do ekonomiky. 51

V prvních dvou měsících 3. čtvrtletí meziroční růst spotřebitelských cen dále klesal na 0,6 % v červenci i srpnu a vykazoval tak nejnižší hodnotu inflace od roku 1989, avšak v září pak mírně vzrostl na 0,8 %. Míra inflace se dále snížila na 2,7 % v září. Na tomto dalším snižování se podílely téměř všechny hlavní oddíly spotřebního koše. Výjimkou bylo mírné zrychlení meziročního růstu cen v oddílu alkoholické nápoje, tabák, vzdělávání, pošty a telekomunikace. Peněžní agregát M1 vykazoval mimořádné zvýšení meziročního přírůstku, který byl 16,3 % v září, důsledkem růstu netermínovaných vkladů u domácností i podniků a vzestupem objemu oběživa. U peněžního agregátu M2 došlo i v červenci k poklesu na 4,3 % avšak měsíc srpen a září vykazoval mírný růst a to 4,8 % v obou měsících. V sektoru domácností vzrostly vklady u stavebních spořitelen (spoření) a na druhé straně nízké úrokové sazby vedly k rychlejšímu růstu oběživa a netermínovaných vkladů, jak u domácností, tak u podniků.40 Ve 4. čtvrtletí došlo jako v předchozím čtvrtletí ke snížení inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen se pohyboval na rekordně nízké úrovni a to 0,6 % v prosinci. Míra inflace dosáhla historicky nejnižších hodnot od roku 1990 v prosinci 1,8 %. Celý vývoj byl ovlivněn jako v předchozím čtvrtletí poklesem cen potravin a dovozních cen (surovin). Meziroční růst regulovaných cen se také zpomalil, především snížením cen zemního plynu pro domácnosti. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 v prosinci dosáhly 18,6 %, především snižováním úrokových sazeb, které podporují jak růst netermínovaných vkladů, tak oběživa. Přírůstky peněžního agregátu M2 v posledním čtvrtletí značně kolísaly na 6,2 % v říjnu, 5,2 % v listopadu a na historicky nejnižší úroveň 3,2 % v prosinci. Důsledkem vývoje čistých zahraničních aktiv, nezúčtovaných položek mezi obchodními bankami a jejich klienty, růstem čistého úvěru vládě v důsledku zhoršování hospodaření státního rozpočtu.

40


52

Tabulka č. 5: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2002 meziroční změna v %

2002 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


3,7

3,9

3,7

3,2

2,5

1,2

0,6

0,6

0,8

0,6

0,5

0,6

Míra inflace (CPI)

4,6

4,6

4,6

4,5

4,3

3,9

3,5

3,1

2,7

2,4

2,1

1,8


13,3

13,3

11,4

12,0

12,5 13,5 13,3 15,8 16,3 19,0 18,2 18,6


11,1

10,2

9,8

9,5

7,4

4,4

4,3

4,8

4,8

6,2

5,2

3,2




18.0 16.0 Růst spotřebitelských cen (CPI)

14.0 12.0

Míra inflace (CPI)

10.0 8.0


6.0 4.0


2.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2003 V 1. čtvrtletí inflace poklesla do záporných hodnot -0,4 %. Snižovala se i míra inflace na 0,8 % v březnu. Faktorem tohoto vývoje zůstává pokles cen potravin a také dovozních cen. Dále se na snížení podílely položky u skupiny odívání a obuv, bytové vybavení, zařízení domácností, opravy a pošty a telekomunikace. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 pokračovaly v kolísavém růstu a v březnu činily 20,2 %. Na takto vysokém meziročním přírůstku se podílel jak růst netermínovaných vkladů tak i oběživa, podporovaný nízkými úrokovými sazbami na termínované vklady. Peněžní agregát M2 po lednové stagnaci 3,3 % vzrostl na 3,7 % v únoru a v březnu opět klesl na 2,5 %.

53

Inflace v květnu po čtyřech měsících opustila záporné hodnoty a byla 0 %. Nárůst byl velmi nízký a v červnu dosáhl jen 0,3 %. K tomuto mírnému zrychlení růstu přispělo především znatelné zvýšení cen ve skupině bydlení, voda, energie, paliva a oslabení poklesu cen potravin. Také růst regulovaných cen (růst cen zemního plynu na světových trzích) byl výsledkem mírného růstu spotřebitelských cen. Míra inflace se snížila na 0,2 % v červnu. I přesto, že se meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 nadále snižovali na 16,3 % v červnu, zůstává tempo růstu i nadále vysoké. Meziroční přírůstky peněžního agregátů M2 dosahovaly v květnu 2,1 % tj. historicky nejnižší úroveň. Tahle nízká úroveň nesouvisela jen s měnovým vývojem, ale i z důvodu vyřazení Union Banky a.s., které byla v květnu odejmuta bankovní licence. Na přírůstku se podíl pokračující nárůst úvěrové emise, deficitní hospodaření vlády a pokles objemu nezúčtovaných položek mezi klienty a obchodními bankami.41 Nízkoinflační vývoj byl i ve 3. čtvrtletí. Meziroční inflace spotřebitelských cen byla 0 % v září. Míra inflace koncem 3. čtvrtletí stagnovala a byla 0 %. Důvodem bylo opětovné zmírnění meziročního růstu regulovaných cen. I když míra cenového růstu nebo poklesu a intenzita změn byla v jednotlivých skupinách spotřebního koše rozdílná, cenový vývoj počtu skupin spotřebního koše s rostoucími a klesajícími cenami byl ve 3. čtvrtletí vyrovnaný. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 kolísaly. Z 16,3 % v červnu vzrostly na 18,3 % v červenci a v září opět klesly na 16,2 %. Tento kolísavý vývoj byl dán především vývoj základny pro výpočet těchto peněžního agregátů v roce 2002. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M2 vzrostly z historicky nejnižší úrovně 2,1 % v květnu na 5,5 % v září. Na zvýšení přílivu peněž do ekonomiky se podílel především nárůst úvěrové emise. Domácnosti ukládají peníze do netermínovaných vkladů, v sektoru podniků rostly významně netermínované vklady a vklady v cizí měně. Přestože inflace v období prvních tří čtvrtletí vykazovala převážně záporné hodnoty, ve 4. čtvrtletí se meziroční růst spotřebitelských cen zvýšil na 1 % v prosinci. Míra inflace se mírně zvýšila na 0,1 %. Ke zvýšení inflace přispěl růst tržních cen, především cen potravin. V říjnu meziroční přírůstky peněžního agregátů M1 stále klesaly, a dosáhly 15,9 %, což byla nejnižší úroveň od září 2002. V listopadu došlo ke zvýšení na 16,9 % důsledkem růstu 41

ČNB: Zpráva o inflaci, červenec 2003. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2003/2003_cervene c/download/zoi_2003_cervenec.pdf

54

objemu netermínovaných vkladů v důsledku nízké úrovně hladiny úrokových sazeb, avšak prosinec vykazoval pokles na 14,6 %. Přesto meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 v tomto celém období vysoce převyšovaly meziroční přírůstky širšího peněžního agregátu M2. Tento agregát vykazoval v posledních čtvrtletí kolísavý vývoj, z 5,5 % v září klesl na 4,2 % v říjnu a poté začal růst až na 7 % v prosinci. Za tohle kolísání mohly především kolísavější meziroční přírůstky peněžní zásoby v sektoru podniků. Tabulka č. 6: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2003 meziroční změna v %

2003 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


-0,4

-0,4

-0,4

-0,1

0,0

0,3

-0,1

-0,1

0,0

0,4

1,0

1,0

Míra inflace (CPI)

1,5

1,1

0,8

0,5

0,3

0,2

0,2

0,1

0,0

0,0

0,1

0,1


17,2

19,8

20,2

20,0

17,6 16,3 18,3 16,4 16,2 15,9 16,9 14,6


3,3

3,7

2,5

3,1

2,1

4,2

5,6

5,1

5,5

4,2

4,6

7,0





15.0

Míra inflace (CPI)

10.0 5.0


0.0

Peněžní agregát M2 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12

-5.0


2004 V 1. čtvrtletí se inflace měřená meziročním růstem spotřebitelských cen zvýšila na 2,5 % v březnu a míra inflace vzrostla v březnu na 0,8 %. Důsledkem zvýšení bylo zvýšení nepřímých daní (přesun některých komodit ze skupiny nižší 5 % sazbou do skupiny se 55

základní 22 % sazbou), které se promítlo do růstu regulovaných cen (bydlení, voda, energie a paliva), do cen pohonných hmot a také do cen potravin. Peněžní agregáty M1 a M2 si udržely skoro stejnou úroveň jako koncem roku 2003 a to 14 % u M1 a 7,8 % u M2 v březnu. Inflace i ve 2. čtvrtletí zrychlila, kdy růst spotřebitelských cen vzrostl 2,9 % v červnu, a míra inflace byla 1,4 %, důsledkem zvýšení cen pohonných hmot (růst cen ropy). V květnu došlo ke snížení základní sazby DPH z 22 % na 19 % a tím došlo k poklesu regulovaných cen tedy cen elektřiny, zemního plynu a veřejných telekomunikačních služeb. Dynamika peněžních agregátů M1 a M2 vzrostla na 15,1 % u M1, a na 10,3 % u M2 v červnu. Růst spotřebitelských cen v průběhu 3. čtvrtletí dále vzrostl na 3 % a míra inflace na 2,2 % v září. Příčinou zrychlení růstu spotřebitelských cen byl vývoj cen potravin, především růst cen zemědělských výrobců. Peněžní agregát M1 po snížení v červenci vzrostl v srpnu opět na 15,1 % a však v září se opět snížil na 11,7 %. Nárůst v srpnu byl dán zvýšenou poptávkou po likvidních penězích u jednodenních vkladů nefinančních podniků. Peněžní agregát M2 zpomalil na 8,6 % v září důsledkem přetrvávající poptávce po likvidních úzkých penězích.42 Zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí na 2,8 % v prosinci bylo způsobeno zpomalením růstu cen zemědělských výrobců. Naopak došlo ke zvýšení regulovaných cen převážně ve skupině bydlení, voda, energie, paliva. Peněžní agregát M1 vykazoval pokles v prosinci na 6,6 %, důsledkem snížení růstu oběživa a jednodenních vkladů domácností. Růst peněžního agregátu M2 také zpomalil na 4,4 % v prosinci. Tabulka č. 7: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2004 meziroční změna v %

2004 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


2,3

2,3

2,5

2,3

2,7

2,9

3,2

3,4

3,0

3,5

2,9

2,8

Míra inflace (CPI)

0,3

0,5

0,8

1,0

1,2

1,4

1,7

2,0

2,2

2,5

2,7

2,8


16,1

14,1

14,0

14,8

16,7 15,1 11,3 15,1 11,7 10,2

9,9

6,6


6,6

7,0

7,8

8,4

9,2

6,6

4,4

10,3

8,0

7,5

8,6

7,8


42


56



16.0 14.0 12.0


10.0

Míra inflace (CPI)


6.0 4.0


2.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2005 V 1. čtvrtletí se růst spotřebitelských cen zpomalil na 1,5 % a míra inflace činila 2,6 % v březnu. Zmírnění cenového růstu se projevilo ve všech složkách inflace tj. zmírnění růstu cen potravin, regulovaných cen a pohonných hmot. Peněžní agregát M1 se oproti lednu z 9,1 % mírně snížil na 8,9 % v březnu ze stejných důvodů jako koncem 4. čtvrtletí roku 2004 tj. nižší růst oběživa a jednodenních vkladů a to především u domácností. Vlivem nízké hladiny úrokových sazeb dále přetrvávala zvýšená držba vysoce likvidních peněz (M1). Nižší růst peněžního agregátů M2 na 5,3 % v březnu byl důsledkem nižšího růstu vkladů podniků vlivem zpřísněné kurzové složky měnových podmínek.43 Meziroční růst spotřebitelských cen se závěrem 2. čtvrtletí zrychlil v červnu na 1,8 % a míra inflace klesla na 2,4 %. Docházelo zde už ke zrychlení růstu regulovaných cen v telekomunikačních službách, k růstu cen potravin, cen pohonných hmot v souvislosti s vývojem cen ropy na světových trzích. Peněžní agregát M1 se snížila na 6,2 % v červnu. Méně rostly jednodenní vklady domácností, ale oběživo se zvyšovalo. Meziroční přírůstek peněžního agregátu M2 se výrazně nezměnil a v červnu zpomalil na 5,2 %.

43

ČNB: Zpráva o inflaci, duben 2005. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2005/2005_duben/d ownload/zoi_2005_duben.pdf

57

Spotřebitelské ceny vzrostly ve 3. čtvrtletí na 2,2 % v září a míra inflace klesla na 2 %. Důsledkem tohoto zvýšení bylo především růst cen ve dvou oddílech spotřebního koše a to v

dopravě,

pošty

a

telekomunikace.

Došlo

ke

zvýšení

cen

pohonných

hmot

a telekomunikačních služeb. Dynamika peněžního agregátu M1 se zpomalila na 5,1 % v září a peněžní agregát M2 také vykazoval snížení na 4,2 %. Meziroční růst spotřebitelských cen po říjnovém zvýšení na 2,6 % se snížil na 2,2 % v prosinci a míra inflace činila 1,9 %. Na zvýšení se podílel vývoj cen ve dvou oddílech spotřebního koše a to v bydlení, voda, energie, paliva a rekreace a kultura (zvýšení televizních a rozhlasových poplatků). Zvýšení cen zemního plynu na světových trzích se promítlo do domácích cen. V souhrnu se tyto cenové pohyby projevily ve zrychlení růstu regulovaných cen a zmírnění růstu tržních cen. Peněžní agregát M1 rapidně vzrostl na 13 % v prosinci zejména zvýšením oběživa a jednodenních vkladů. Peněžní agregát M2 zrychlil na 8 % v prosinci snížením poklesu čistého úvěru vládě. Tabulka č. 8: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2005 meziroční změna v %

2005 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


1,7

1,7

1,5

1,6

1,3

1,8

1,7

1,7

2,2

2,6

2,4

2,2

Míra inflace (CPI)

2,8

2,7

2,6

2,6

2,5

2,4

2,2

2,1

2,0

2,0

1,9

1,9


9,1

8,4

8,9

7,1

7,6

6,2

7,6

6,4

5,1

10,0 10,5 13,0


4,2

4,8

5,3

4,7

5,4

5,2

4,8

4,6

4,2

5,0


58

6,8

8,0


14.0


12.0 Růst spotřebitelských cen (CPI)

10.0 8.0

Míra inflace (CPI)

6.0



2.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2006 Spotřebitelské ceny vzrostly v 1. čtvrtletí na 2,8 % v březnu a míra inflace na 2,2 %. Na zrychlení růstu spotřebitelských cen působily hlavně ceny v oddíle spotřebního koše bydlení, voda, energie, paliva, převážně vyšší ceny elektřiny, zemního plynu a tepelné energie. V souvislosti s vývojem světových cen ropy se také zrychlil cenový růst v oddíle doprava, i oddíl pošty a telekomunikace svým zvýšením přispěl k růstu cenové hladiny. Tyhle cenové pohyby se projevily na výraznějším zrychlení růstu regulovaných cen.44 Peněžní agregát M1 se v únoru zvýšil na 14,5 % a v březnu klesl na 11,6 %. Docházelo ke zvýšení jednodenních vkladů především u nefinančních podniků a v menší míře u domácností a také se urychlovala dynamika oběživa. U peněžního agregátu M2 došlo ke zvýšení na 8,9 % v březnu důsledkem vyššího růstu vkladů nefinančních podniků. Spotřebitelské ceny rostly v dubnu a v červnu stejným tempem jako v únoru a březnu a to na 2,8 % a míra inflace na 2,5 % v červnu. Zvýšení se projevilo především v oddíle bydlení, voda, energie, paliva. Ceny elektřiny a tepla byly vyšší. Došlo k jednorázovému zvýšení cen zemního plynu, zvýšení regulovaných telefonních poplatků, zvýšení cen potravin a vývoj cen pohonných hmot. Přestože peněžní agregát M1 v květnu činil 15,2 %, v červnu vykazoval také růst a to 13,7 %. Urychlovala se dynamika jednodenních vkladů nefinančních 44

ČSÚ: Vývoj indexu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2006. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc041006analyza06.doc

59

podniků i domácnosti. Mírný pokles byl zaznamenán u peněžního agregátu M2, který byl 8,3 % v červnu. Ve 3. čtvrtletní byl vývoj spotřebitelských cen podobný jako ve 2. čtvrtletí a v září činil 2,7 %. Míra inflace se zvýšila na 2,8 %. Na cenový vývoj působilo zvýšení cen potravin, které bylo kompenzováno zmírněním cenového růstu v oddílech doprava, pošty a komunikace. K růstu peněžního agregátu M2 na 9,2 % přispívaly vysoce likvidní peníze zahrnuté v peněžním agregátu M1, který se zvýšil na 16,3 % v září. Nejrychleji rostly jednodenní vklady, také se mírně zvýšila dynamika oběživa. Růst M2 podporovalo také zvýšení úvěrů podnikům a domácnostem a čistého úvěru vládě. Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí výrazně pokleslo na 1,7 % a míra inflace klesla na 2,5 % v prosinci. Důvodem výrazného zpomalení růstu regulovaných cen, zejména cen v oddílu bydlení, voda, energie a paliva. K tomu snížení přispěly i ceny potravin, které se snižovaly. I nadále měly vysoký podíl na růstu peněžní zásoby vysoce likvidní peníze tedy peněžní agregát M1, který i přes zpomalení činil 14 % v prosinci a peněžní agregát M2 se zvýšil na 9,9 %. Tabulka č. 9: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2006 meziroční změna v %

2006 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


2,9

2,8

2,8

2,8

3,1

2,8

2,9

3,1

2,7

1,3

1,5

1,7

Míra inflace (CPI)

2,0

2,1

2,2

2,3

2,4

2,5

2,6

2,7

2,8

2,7

2,6

2,5


13,9

14,5

11,6

15,1

15,2 13,7 17,3 16,0 16,3 16,4 15,2 14,0


8,9

8,6

8,9

8,9

7,8

8,3

8,6


60

9,3

9,2

9,9

9,0

9,9




14.0 12.0

Míra inflace (CPI)

10.0 8.0


6.0 4.0


2.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2007 Vývoj spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí byl obdobný jako ve 4. čtvrtletí 2006. Inflace se dále pohybovala po 2 % hranici, mírně vzrostla na 1,9 % v březnu a míra inflace byla 2,2 %. Tohle mírné zrychlování bylo důsledkem nárůstu cen potravin, který byl kompenzován zpomalením v oddíle bydlení, voda, energie, paliva. Růst spotřebitelských cen zrychlil i oddíl spotřebního koše – pošty a telekomunikace, rekreace a kultura, vzdělání a ostatní zboží a služby. V lednu tohoto roku došlo k aktualizaci položek spotřebního koše a jejich vah. Základním srovnávacím obdobím se stal prosinec 2005. Spotřební koš lze označit za mírnější. U peněžního agregátu M1 došlo ke zpomalení dynamiky v březnu na 14,1 %. Peněžní agregát M2 se zvýšil na 10,6 %. Vývoj byl ovlivňován nízkou hladinou úrokových sazeb. Dokládá to i vysoký růstu domácích úvěrů podnikům a domácnostem, který byl hlavním zdrojem růstu M2.45 Meziroční růst spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí vzrostl na 2,5 % v červnu a míra inflace se mírně snížila na 2,1 %. Zrychlení růstu byl zaznamenán především zvýšením ceny v oddílech alkoholické nápoje, tabák (vyšší spotřební daň u tabákových výrobků), potraviny a nealkoholické nápoje, zdraví a bydlení. Peněžní agregát M1 stále rostl a v červnu činil 15 % 45

ČNB: Zpráva o inflaci, duben 2007. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2007/2007_duben/d ownload/zoi_04_2007.pdf

61

důsledkem zrychlení dynamiky oběživa. Růst peněžního agregátu M2 na 11,2 % v červnu byl ovlivněn stejnými vlivy jako začátkem roku 2007. I přestože se růst spotřebitelských cen v červenci a srpnu mírně zpomalil, v září zrychlil na 2,8 %. Míra inflace klesla na 2 %. Tento růst byl zaznamenán v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák a bydlení. U ostatních oddílů se ceny vyvíjely nejednotně a vliv na růst spotřebitelských cen v tomto čtvrtletí byl nevýrazný. Peněžní agregát M1 se snížil na 13,2 % v září důsledkem zvýšení úrokových sazeb a nákladů příležitosti z držby jednodenních vkladů. I když peněžní agregát M2 klesl na 11 %, byla dynamika tohoto agregátů poměrně vysoká. Meziroční inflace se ve 4. čtvrtletí výrazně zvýšila a v prosinci dosáhla 5,4 %, míra inflace 2,8 %. Důsledkem byl rychlý růst regulovaných cen. K růstu cen docházelo hlavně v oddílu potraviny a nealkoholické nápoje, dopravě. Přestože peněžní agregát M1 v listopadu klesl na 11,4 %, v prosinci činil 16 %. Dynamika peněžního agregátu M2 se zrychlila na 13,2 %. Tabulka č. 10: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2007 meziroční změna v %

2007 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


1,3

1,5

1,9

2,5

2,4

2,5

2,3

2,4

2,8

4,0

5,0

5,4

Míra inflace (CPI)

2,4

2,3

2,2

2,2

2,1

2,1

2,1

2,0

2,0

2,2

2,5

2,8


14,3

14,8

14,1

15,1

15,3 15,0 15,4 12,8 13,2 13,5 11,4 16,0


10,1

10,6

10,6

11,4

12,1 11,2 11,4 11,4 11,0 10,6 11,3 13,2


62



16.0 14.0 12.0


10.0

Míra inflace (CPI)


6.0 4.0


2.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2008 V prvním čtvrtletí 2008 meziroční růst spotřebitelských cen vzrostl v lednu a únoru na 7,5 % což byl nejvyšší meziroční cenový růst za posledních 10 let a v březnu na 7,1 %. Míra inflace byla 4,3 % v březnu. Tento přírůstek byl ovlivněn zvýšením regulovaných cen v oddělení bydlení, hlavně zvýšením snížené sazby DPH z 5 % na 9 %, zvýšením spotřební daně na tabákové výrobky, zavedením ekologických daní a regulačních poplatků ve zdravotnictví. Zvýšení sazby DPH se projevilo zejména v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, doprava (zvýšení cen pohonných hmot), veřejné stravování a ubytování, bydlení, voda, energie, paliva (zvýšení nájemného, cen zemního plynu, elektřiny, tepla atd.) a zdraví (regulační poplatky za návštěvu u lékaře, pohotovosti, za výdej léků předepsaného lékařem a za pobyt v nemocnici). Ke zpomalení cenového růstu došlo ve spotřebním koši v oddílu alkoholické nápoje a tabák, odívání a obuv, pošta a telekomunikace. U peněžního agregátu M1 došlo v březnu ke zpomalení na 13,6 %, které bylo ovlivněno dvěma faktory. Tlumily ho rostoucí náklady příležitosti v souvislosti s postupným zvyšováním měnově politických úrokových sazeb od října 2005 a růst podporovala vyšší transakční poptávkou při stále silném ekonomickém růstu v posledních čtvrtletích. Peněžní agregát M2 také zpomalil na 9 % v březnu, důsledkem snížení dynamiky (růstu) úvěrů poskytnutých podnikům a domácnostem

63

(důsledkem zvýšení úrokových sazeb) a poklesem čistého úvěru vládě.46 Po náhlém nárůstu se meziroční inflace ve 2. čtvrtletí snížila ze 7,1 % v březnu na 6,7 % v červnu, avšak stále dosahovala vysokých hodnot. Míra inflace činila 5,4 % v březnu. I když došlo ke zvýšení regulovaných cen především v oddíle bydlení, voda, energie, paliva, kde vzrostly ceny zemního plynu pro domácnosti, ceny tepla a teplé vody, čistého nájemného, vodného, stočného, všechny ostatní oddíly vykazovaly zpomalování meziročního růstu alkoholické nápoje a tabák, potraviny a nealkoholické nápoje (i přesto, že zvýšení cen zůstalo stále výrazné), doprava, odívání a obuv atd. Dynamika peněžního agregátu M1 dále zpomalovala na 9,7 % v červnu. Byl zaznamenán nižší růst oběživa, v souladu se zhoršením důvěry spotřebitelů a se zpomalením růstu spotřeby domácností. Méně rostly i jednodenní vklady, též vlivem rostoucích nákladů příležitosti z držby vysoce likvidních peněz. Peněžní agregát M2 zpomalil na 6,7 % stále pomalejším růstem domácích úvěrů. Inflace se ve 3. čtvrtletní dále mírně snížila na 6,6 % v září a míra inflace vzrostla na 6,4 %. Hlavním důvodem růstu spotřebitelských cen byly vysoké regulované ceny a nepřímé daně. Růst regulovaných cen byl především důsledkem vývoje prvních dvou čtvrtletní, kdy byly zvýšeny ceny energií pro domácnosti (elektrická energie, zemní plyn aj.), zavedeny poplatky ve zdravotnictví a zvýšena snížená sazba DPH z 5 % na 9 %. Ve struktuře peněžní zásoby dále klesala dynamika peněžního agregátu M1 v červenci na 6,8 % ze stejných důvodů jako ve 2. čtvrtletí, tj. nižší růst oběživa, jednodenních vkladů, což vyznačuje nižší poptávku v ekonomice. Dále zvýšení nákladů příležitosti měřených nominální úrokovou sazbou. „Jednodenní vklady byly výrazně méně úročené oproti krátkodobým vkladům s dohodnutou splatností a s výpovědní lhůtou do dvou let, resp. do tří měsíců, přestože se sazby u krátkodobých termínovaných vkladů snížily.“47 Peněžní agregát M2 se zvýšil v září na 8,2 % růstem čistých zahraničních aktiv. Pokles meziroční inflace pokračoval i v 4. čtvrtletí. Došlo k výraznému zpomalení růstu spotřebitelských cen v prosinci na 3,6 % a míra inflace koncem roku klesla na 6,3 %. Hlavním důsledkem tohoto zpomalení bylo zvolnění cenového růstu v oddílu potraviny 46

ČSÚ: Vývoj indexu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2008. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc040808analyza08.doc 47 ČNB: Zpráva o inflaci, říjen 2008. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2008/2008_IV/dow nload/zoi_IV_2008.pdf

64

a nealkoholické nápoje a také doprava (snížení cen pohonných hmot) ve spotřebním koši. Dynamika peněžního agregátu M1 nejprve v říjnu zpomalila a následně vzrostla na 7,4 % v prosinci. Urychlila se dynamika oběživa na úkor jednodenních vkladů. Peněžní agregát M2 v závěru roku zpomalil na 6,5 % vlivem nižšího růstu domácích úvěrů v důsledku zpřísňování úvěrových podmínek a výrazného posílení kurzu. Tabulka č. 11: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2008 meziroční změna v %

2008 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


7,5

7,5

7,1

6,8

6,8

6,7

6,9

6,5

6,6

6,0

4,4

3,6

Míra inflace (CPI)

3,4

3,9

4,3

4,7

5,0

5,4

5,8

6,1

6,4

6,6

6,5

6,3


13,2

9,9

13,6

9,4

6,1

9,7

6,8

7,5

10,0

6,5

8,1

7,4


11,0

10,3

9,0

8,1

8,0

6,7

8,4

8,3

8,2

8,3

7,9

6,5




14.0 12.0


10.0

Míra inflace (CPI)

8.0 6.0


4.0


2.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2009 V prvním čtvrtletí se růst spotřebitelských cen výrazně snížil na 2,3 % v březnu a míra inflace byla 5 %. Ke snížení inflace došlo především důsledkem odeznění dopadů změn nepřímých daní a regulovaných cen z počátku roku 2008, kdy došlo ke zvýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 %. U potravin, ve veřejném stravování a ubytování a u dalších výrobků 65

a služeb odezněl vliv zvýšení DPH. Na začátku prvního čtvrtletí 2009 došlo po vysoce nastavených spotřebitelských cenách potravin v roce 2008, k výraznému poklesu cen zemědělských výrobců. Růst likvidních peněz zahrnutých v M1 v lednu nejprve klesl na 6,6 %, ale v únoru a březnu následně vzrostl na 10,1 % v důsledku zvýšení růstu jednodenních vkladů. Peněžní agregát M2 vzrostl na 9,2 % v březnu. Zpomalení růstu spotřebitelských cen pokračovalo i ve 2. čtvrtletí 1,2 % v červnu a míra inflace byla 3,7 %. Tohle zpomalení bylo opět dáno odezněním dopadů změn nepřímých daní a snížením regulovaných cen. Došlo ke snížení cen v oddíle bydlení, voda, energie, paliva a také v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Peněžní agregát M1 se snížil v červnu na 8,7 % poklesem oběživa a jednodenních vkladů. Peněžní agregát M2 zpomalil na 7,1 % v červnu důsledkem snížení růstu domácích úvěrů podnikům a domácnostem.48 Ve 3. čtvrtletí se růst spotřebitelských cen snížil na nulovou hodnotu v září a míra inflace se snížila na 2,1 %. Důsledek zpomalení byl pokles cen potravin a také regulované ceny (snížení cen zemního plynu, avšak docházelo k růstu regulovaného nájemného a cen elektřiny). I přesto, že se peněžní agregát M1 snížil v září na 8,3 % a růst oběživa dále zpomalil, jednodenní vklady vzrostly. Růst peněžního agregátů M2 se snížil na 4,3 % důsledkem zvýšené poptávky ekonomických subjektů po likvidních penězích. Růst spotřebitelských cen ve 4. čtvrtletí vzrostl v prosinci na 1 %, důsledkem výrazného oživení růstu cen ropy na světových trzích, které se velmi rychle promítlo do cen pohonných hmot. Dynamika peněžního agregátu M1 přes snížení a následné zvýšení v listopadu na 10,5 % v prosinci klesla na 7,6 %. Peněžní agregát M2 zpomalil koncem roku a v prosinci byl na stejné úrovni jako v září na 4,3 %.

48

ČSÚ: Vývoj indexu spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2009. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc070909analyza09.doc

66


2009 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


2,2

2,0

2,3

1,8

1,3

1,2

0,3

0,2

0,0

-0,2

0,5

1,0

Míra inflace (CPI)

5,9

5,4

5,0

4,6

4,1

3,7

3,1

2,6

2,1

1,6

1,3

1,0


6,6

10,1

10,1

9,6

8,3

8,7

7,1

10,2

8,3

8,1

10,5

7,6


8,7

8,6

9,2

7,9

7,3

7,1

5,3

4,0

4,3

4,1

4,1

4,3




10.0 8.0


6.0

Míra inflace (CPI)

4.0



0.0 -2.0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2010 Přesto, že se začátkem roku 2010 meziroční inflace snížila v březnu na 0,7 % oproti prosinci roku 2009, kdy činila 1 %, vykazovala % stále vyšší hodnotu než ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2009. Míra inflace byla také 0,7 %. Tento růst byl ovlivněn zvýšením cen v lednu, kdy došlo ke zvýšení nepřímých daní, tedy ke zvýšení základní i snížené sazby DPH z 19 % na 20 %, resp. z 9 % na 10 % a ke zvýšení spotřebních daní pohonných hmot, piva, lihovin a cigaret. K tomuto zvýšení nepřímých daní došlo v rámci opatření ke snížení schodku státního rozpočtu. Na růst cenové hladiny působilo zvýšení cen především v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, stravování a ubytování. Vzrostly ceny pohonných hmot (oddíl doprava) jednak zvýšením spotřební daně a DPH, tak růstem

67

světových cen rop.49 Tyto daňové změny ovlivňovaly inflaci od začátku roku 2010, jen u cigaret se dopady zvýšení daní projeví až s delším zpožděním z důvodu doprodeje zásob s nižší daní. Peněžní agregát M1 byl i nadále stále vyšší než M2 a v březnu činil 7,2 %. Tempo růstu peněžního agregátu M2 v 1. čtvrtletí dále zpomalilo na 3,2 % v březnu. Meziroční růst spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí vzrostl na 1,2 % v červnu a míra inflace byla 0,6 %. K tomuto zvýšení přispěl především vývoj růstu cen v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje a tabák, bydlení a zdraví. V oddíle doprava došlo ke zpomalení růstu cen pohonných hmot. Peněžní agregát M1 dále vykazoval růst a v červnu činil 12,8 %. Dynamika peněžního agregátu M2 se také zvýšila a v červnu dosáhla 5,2 % vlivem emise podnikových dluhopisů. Ve 3. čtvrtletí se meziroční růst spotřebitelských dále zvyšoval na 2 % v září, míra inflace mírně stoupla na 1,1 %. Na růstu inflace se i nadále podílely dopady změn nepřímých daní tj. zvýšení základní i snížené sazby DPH. Ke zvýšení inflace přispěl především růst cen potravin a regulované ceny. Dynamika peněžního agregátu M1 stále rostla a v září činila 15,3 %. Pokračovaly přesuny termínovaných vkladů s kratší splatností (do dvou let a do tří měsíců) do jednodenních vkladů, oběživo oproti začátku roku 2010 vzrostlo. Peněžní agregát M2 se mírně snížil a v září dosáhl 4,7 %. Meziroční inflace ve 4. čtvrtletní dosáhla v prosinci hodnoty 2,3 %. Míra inflace byla 1,5 %. Největší podíl na tomto zrychlení mají ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a doprava, kde došlo ke zvýšení cen potravin a pohonných hmot. Ve shrnutí lze říci, že na vývoj spotřebitelských cen se v roce 2010 nejvíce podílelo zvýšení základní a snížené sazby DPH z 19 % na 20 %, resp. z 9 % na 10 %, zvýšení spotřebních daní pohonných hmot, alkoholické nápoje, tabákové výrobky a také na vývoj cen působila snižující se spotřebitelská poptávka vlivem ekonomického vývoje. Peněžní agregát M1 přes listopadové snížení na 13,2 % v prosinci dosáhl 15 %. I nadále pokračovaly přesuny termínovaných vkladů především se splatností do dvou let do jednodenních vkladů. Poptávka po transakčních penězích byla ovlivňována mírným růstem ekonomiky a nízkou hladinou úrokových sazeb. Růst peněžní zásoby M2 koncem roku dále mírně klesl a v prosinci činil 3,3 %.

49

ČSÚ: Vývoj indexu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2010. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc040910analyza10.doc

68


2010 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


0,7

0,6

0,7

1,1

1,2

1,2

1,9

1,9

2,0

2,0

2,0

2,3

Míra inflace (CPI)

0,9

0,8

0,7

0,6

0,6

0,6

0,8

0,9

1,1

1,2

1,4

1,5


7,8

7,6

7,2

8,7

14,4 12,8 15,0 14,8 15,3 15,4 13,2 15,0


2,4

2,7

3,2

5,1

4,0

5,2

4,8

4,6

4,7

4,4

3,6

3,3




16.0 14.0 12.0


10.0

Míra inflace (CPI)


6.0 4.0


2.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


2011 V prvním čtvrtletí se růst spotřebitelských cen snížil na 1,7 % v březnu a míra inflace byla také 1,7 %. K tomuto snížení přispělo odeznění vlivu dopadů změn nepřímých daní, kde došlo ke zvýšení základní i snížené sazby DPH na 20 % a 10 %, také se mírně snížil meziroční růst cen potravin a pohonných hmot. Tohle snížení bylo částečně kompenzování zrychlením růstu regulovaných cen tedy zvýšení cen energií, vodného, stočného a nájemného. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M1 zůstávají v březnu i přes mírný pokles nadále vysoké 14,5 %. Peněžní agregát M2 se snížil na 2,5 % v březnu. Na počátku 2. čtvrtletí docházelo k postupnému zrychlování cenového růstu. Meziroční růst spotřebitelských cen se v květnu zvýšil na 2 % a v červnu poklesl na 1,8 %, 69

avšak vykazoval vyšší hodnoty než v březnu. Míra inflace byla 1,9 % v červnu. Docházelo ke zvýšení cen potravin, zejména zvýšení cen ovoce, zeleniny, pekařských výrobků a obilovin, olejů a tuků. V dopravě došlo k výraznému růstu cen pohonných hmot. U peněžního agregátu M1 došlo v červnu k výraznému snížení na 8,7 % vlivem zpomalením dynamiky jednodenních vkladů při mírném růstu oběživa. Meziroční přírůstky peněžního agregátu M2 se snížily na 2,3 % v červnu. V prvních dvou měsících 3. čtvrtletí meziroční růst spotřebitelských cen klesl na 1,7 % v červenci i srpnu a v září vykazoval hodnotu 1,8 % stejně jako v červnu. Míra inflace byla též 1,8 %. Přestože meziroční růst spotřebitelských cen byl ve 2. a 3. čtvrtletí stejný, cenový vývoj některých položek byl rozdílný. Pomaleji rostly ceny potravin, naopak rychlejší růst byl zaznamenán u cen pohonných hmot, tedy v oddílu doprava. Meziroční tempo peněžního agregátu M1 zpomalilo na 6 % v září. Došlo ke snížení růstu transakčních peněz v důsledku zpomalení dynamiky jednodenních vkladů. Dynamika peněžního agregátu M2 se v září zvýšila na 4,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen se začal ve 4. čtvrtletí zvyšovat v prosinci na 2,4 % a míra inflace byla 1,9 %. Ke zvýšení cen došlo u většiny oddílů spotřebního koše. Především zrychlení růstu cen potravin a regulovaných cen, tj. zvýšení cen zemního plynu a cen ve zdravotnictví (zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici). Peněžní agregát M1 v prosinci dosáhl 6,8 %. To odráženo na jedné straně zvýšenou dynamiku oběživa a na druhé straně nižší růst jednodenních vkladů. „Náklady příležitosti z držby jednodenních vkladů, vyjádřené

rozpětím

mezi

úrokovou

sazbou

z krátkodobých

termínovaných

vkladů

a jednodenních vkladů se nepatrně zvýšily. Pokles ostatních krátkodobých vkladů se tak zmírnil.“50 U peněžního agregátu M2 se meziroční přírůstky dále zvyšovaly a v prosinci činily 5,3 %. K tomuto růstu nejvíce přispívaly transakční peníze.

50

ČNB: Zpráva o inflaci, leden 2012. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2012/2012_I/downl oad/zoi_I_2012.pdf

70


2011 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12


1,7

1,8

1,7

1,6

2,0

1,8

1,7

1,7

1,8

2,3

2,5

2,4

Míra inflace (CPI)

1,6

1,7

1,7

1,8

1,8

1,9

1,9

1,9

1,8

1,9

1,9

1,9


15,8

15,2

14,5

14,6

10,3

8,7

7,5

6,3

6,0

6,8

6,7

6,8


3,7

2,8

2,5

1,2

2,6

2,3

3,1

3,1

4,5

4,4

5,2

5,3


Graf č. 16: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2011 Rok 2011 18.0 meziroční změna v %

16.0 14.0 12.0


10.0

Míra inflace (CPI)


6.0 4.0


2.0 0.0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12


3.2 Vyhodnocení vývoje v letech 1998-2011 Vývoj spotřebitelských cen, tedy inflace byl v tomto období 1998-2011 značně různorodý. Nejvyšší inflace byla zaznamenána v roce 1998, kdy inflace vzrostla až na 10,8 %. V tomto roce doznívala recese způsobená měnovou krizí a inflace byla ovlivněna působením převážně nákladových inflačních faktorů. Naopak v dubnu 1997 nastal vrchol vnější nerovnováhy a ekonomové se začali obávat pádu koruny, proto převáděli své peníze na cizí měnu, investoři začali ze země odcházet. Jelikož hrozil propad koruny, rozhodla se centrální banka pro zvýšení likvidity pomocí zvýšených úrokových sazeb, snížením povinných minimálních rezerv a prodejem devizových rezerv. Vývoj peněžních agregátů odrážel klesající dynamiku ekonomické aktivity. Meziroční průměr peněžních agregátů M1 a M2 71

vykazoval pokles, peněžní agregát M1 dosáhl negativní hodnoty. Hlavní příčinou byla především nízká úvěrová činnost (komerčních) bank a také přebytkové hospodaření státního rozpočtu, které bylo po většinu roku. Významný pokles inflace byl zaznamenán až od roku 1999, kdy inflace klesla na 2,1 %. Od tohoto roku lze říci, že se inflace držela na relativně nízké úrovni s výjimkou roku 2008, kdy činila 6,4 %. Tento rok zaznamenal ve vývoji inflace značný vzestup, kdy dopad i na českou ekonomiku zapříčinila největší světová finanční a hospodářská krize. První známky růstu inflace byly zaznamenány již koncem roku 2007, kdy tento vývoj ovlivnil převážně růst cen v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení, voda, energie, paliva a doprava. Vzestup inflace pak dále pokračoval v roce 2008, kdy růst nebyl způsoben jen vlivem ekonomické krize v zahraničí, ale i administrativními vlivy, tzn. růstem regulovaných cen a nepřímých daní. Růst regulovaných cen způsobil růst cen zejména v oddílech bydlení, voda, energie, paliva (zvyšování nájemného, cen zemního plynu, elektřiny, teplé voda a tepla). Zásadní změnou v nepřímých daních bylo zvýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 %, zvýšení spotřebních daní na tabákové výrobky, zavedení ekologické daně a regulačních poplatků ve zdravotnictví. Zvýšení snížené sazby se projevilo zejména v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, zdraví a doprava (zvýšení cen pohonných hmot). Vzestup inflace, který byl v roce 2008, je možno považovat za krátkodobý výkyv ovlivněný finanční krizí, kdy v následujících letech došlo opět k jejímu poklesu. Pro posouzení vzájemných vztahů mezi růstem spotřebitelských cen (CPI) a peněžních agregátů M1 a M2 v letech 1998-2011 byla využita korelační analýza. Výsledky korelační analýzy signalizují, především vysoký stupeň korelace mezi růstem spotřebitelských cen (CPI) a M1 (-0,742345), zatímco korelace mezi růstem spotřebitelských cen (CPI) a M2 je poměrně nízká (0,287898). Současně bylo ověřeno, že vzájemný vztah mezi peněžními agregáty M1 a M2 je nižších až středních hodnot, tomu odpovídá i nízký stupeň korelace (0,129962).

72

Tabulka č. 15: Vývoj inflace a peněžních agregátů M1 a M2 v letech 1998-2011 %, meziroční průměr

Rok

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Spotřebitelské ceny Peněžní agregát M1 Peněžní agregát M2

10,8

2,1

3,9

4,7

1,8

0,1

2,8

1,9

2,5

2,8

6,4

1,1

1,5

1,9

-5,7

10,9

16,4

13,7

14,8

17,5

13,0

8,3

14,9

14,2

9,0

8,8

12,3

9,9

6,6

9,1

7,0

11,1

6,7

4,2

7,7

5,3

8,9

11,2

8,4

6,2

4,0

3,4


Graf č. 17: Vývoj inflace a peněžních agregátů M1 a M2 v letech 1998-2011 Vývoj inflace a peněžních agregátů M1 a M2 v letech 1998-2011 20.0

10.0 Spotřebitelské ceny 5.0

Peněžní agregát M1 Peněžní agregát M2 2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

-5.0

1999

0.0 1998

%, meziroční průměr

15.0

-10.0


73

Závěr V práci jsme se věnovali především analýze růstu spotřebitelských cen (CPI), míře inflace a peněžním agregátům M1 a M2 v letech 1998-2011. Z analýzy v jednotlivých letech vyplývají následující závěry: Začátkem roku 1998 byla inflace ovlivněna působením většinou nákladových inflačních faktorů a také doznívala recese způsobená měnovou krizí. V průběhu roku začal dezinflační vývoj, který pokračoval i na počátku roku 1999. Meziroční růst spotřebitelských cen se dále snižoval a v březnu činil 2,5 % a přes jeho snížení v průběhu zůstal na konci roku na stejné hodnotě. Při současném poklesu růstu spotřebitelských cen (CPI) se peněžní agregát M1 prudce zvyšoval, zatímco peněžní agregát M2 byl v zásadě stabilní. Vývoj v roce 2000 byl poznamenán pouze mírným výkyvem v růstu (CPI), při v zásadě stabilním vývoji peněžního agregátu M2 a podstatným poklesem peněžního agregátu M1. V roce 2001 s výjimkou výkyvů v průběhu 3. čtvrtletí vykazoval růst spotřebitelských cen (CPI) stabilní růst. K podstatným výkyvům docházelo u peněžního agregátu M1, který se konci roku zvýšil až na hodnotu 17,3 %. Peněžní agregát M2 se zvyšoval. Pro rok 2002 je příznačný pokles růstu spotřebitelských cen i míry inflace. Dále se zvyšovala hodnota peněžního agregátu M1 a výrazně klesala hodnota agregátu M2. Rok 2003 je opětovně charakterizován výrazným poklesem růstu spotřebitelských cen a míry inflace. Poklesla hodnota peněžního agregátu M1 a zvýšila se hodnota peněžního agregátu M2. V roce 2004 došlo k nárůstu spotřebitelských cen i míry inflace, při současném poklesu peněžních agregátů M1 a M2. Naopak rok 2005 je charakterizován poměrně stabilním růstem spotřebitelských cen a poklesem míry inflace, při významném nárůstu obou peněžních agregátů M1 a M2. V roce 2006 pokračoval stabilní růst spotřebitelských cen i míry inflace, při mírném nárůstu obou peněžních agregátů M1 a M2. V následujícím roce 2007 došlo v závěru roku výraznému nárůstu spotřebitelských cen (CPI), které bylo spojeno s nárůstem peněžních agregátů M1 a M2. V roce 2008 se postupně zvyšovala míra inflace při poklesu obou peněžních agregátů M1 a M2 a v růstu spotřebitelských cen (CPI) se promítala finanční krize. V roce 2009 se postupně snižoval jak růst spotřebitelských cen (CPI), tak míra inflace při stabilizaci peněžních agregátů M1 a M2.

74

Nastoupený trend z roku 2009 pokračoval v zásadě i v roce 2010 s jedinou odchylkou nárůstu peněžního agregátu M1. V roce 2011 byl jak růst spotřebitelských cen, tak míra inflace stabilizována, pouze docházelo k významnému nárůstu peněžního agregátu M2 při poklesu peněžního agregátu M1. Z provedené analýzy vývoje peněžní zásoby a cenové hladiny v letech 1998-2011 lze vyvodit především následující závěr: Nejvyšší inflace byla v tomto sledovaném období v roce 1998 a to 10,8 %. Není vysledován vztah mezi růstem spotřebitelských cen (CPI) a výší peněžních agregátů M1 a M2, existuje však významná vzájemná závislost mezi růstem spotřebitelských cen (CPI) a peněžním agregátem M1.

75

Seznam použité literatury Literatura 1 FLAMMANT, Maurice, Inflace, 1. vyd. Praha: HZ, 1995. 127s. ISBN 80-901918-4-3 2 GRÚŇ, Lubomír, Peníze a právo, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 353 s. ISBN 978-80-244-2337-1 3 HOLMAN, Robert, Ekonomie, 4. aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 709 s. ISBN 807179-891-6 4 IZÁK, Vratislav, Fiskální politika, 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. 210 s. ISBN 978-80245-0976-1 5 JÍLEK, Josef, Peníze a měnová politika, 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2004. 744 s. ISBN 80-247-0769-1 6 JUREČKA, Václav, JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana, Makroekonomie – základní kurs, 1. vyd. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2004. 312 s. ISBN 80-248-0530-8 7 KLIKOVÁ, Christiana, KOTLÁN, Igor, Hospodářská politika, 2. aktualiz. vyd. Ostrava: Institut vzdělávání SOKRATES, s.r.o., 2006. 275 s. ISBN 80-86572-37-4 8 REVENDA, Zbyněk, Centrální bankovnictví, 3. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2011. 558 s. ISBN 978-80-7261-23-07 9 REVENDA, Zbyněk, Peníze a zlato, 1. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2010. 256 s. ISBN 978-80-7261-214-7 10 REVENDA, Zbyněk a kol., Peněžní ekonomie a bankovnictví, 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s.r.o., 2012. 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6 11 RUSMICHOVÁ, Lada, SOUKUP, Jindřich a kol., Makroekonomie – základní kurs, 5. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. 167 s. ISBN 80-86175-24-3 12 SAMUELSON, Paul. A., NORDHAUS, William. D., Ekonomie 18. vydání, 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007. 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3 13 SLANÝ, Antonín a kol., Makroekonomická analýza a hospodářská politika, 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 375 s. ISBN 80-7179-738-3 14 SPĚVÁČEK, Vojtěch a kol, Transformace české ekonomiky politické, ekonomické a sociální aspekty, 1. vyd. Příbram: Linde, 2002. 525 s. ISBN 80-86131-32-7 15 ŠVARCOVÁ, Jena a kol., Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech, 2010/2011. Zlín: CEED, 2010. 303 s. ISBN 978-80-87301-00-5 76

16 VLČEK, Josef a kolektiv, Ekonomie a ekonomika, 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2003. 512 s. ISBN 80-86395-46-4

Internetové zdroje 17 ČNB: Cílování inflace v ČR. [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html 18 ČNB: Zpráva o inflaci, leden 1999. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/1999/1999_leden/download/zoi_1999_leden.pdf 19 ČNB: Zpráva o inflaci, říjen 1999. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/1999/1999_rijen/download/zoi_1999_rijen.pdf 20 ČNB: Zpráva o inflaci, leden 2001. [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/2001/2001_leden/download/zoi_2001_leden.pdf 21 ČNB: Zpráva o inflaci, duben 2001. [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/2001/2001_duben/download/zoi_2001_duben.pdf 22 ČNB: Zpráva o inflaci, říjen 2002. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/2002/2002_rijen/download/zoi_2002_rijen.pdf 23 ČNB: Zpráva o inflaci, červenec 2003. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/2003/2003_cervenec/download/zoi_2003_cervenec.pdf

77

24 ČNB: Zpráva o inflaci, říjen 2004. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/2004/2004_rijen/download/zoi_2004_rijen.pdf 25 ČNB: Zpráva o inflaci, duben 2005. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/2005/2005_duben/download/zoi_2005_duben.pdf 26 ČSÚ: Vývoj indexu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2006. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc041006analyza06.doc 27 ČNB: Zpráva o inflaci, duben 2007. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/2007/2007_duben/download/zoi_04_2007.pdf 28 ČSÚ: Vývoj indexu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2008. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc040808analyza08.doc 29 ČNB: Zpráva o inflaci, říjen 2008. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/2008/2008_IV/download/zoi_IV_2008.pdf 30 ČSÚ: Vývoj indexu spotřebitelských cen ve 2. čtvrtletí 2009. [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc070909analyza09.doc 31 ČSÚ: Vývoj indexu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2010. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cisc040910analyza10.doc 32 ČNB: Zpráva o inflaci, leden 2012. [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflac i/2012/2012_I/download/zoi_I_2012.pdf

78

Seznam zkratek AD

Agregátní poptávka

AS

Agregátní nabídka

CPI

Consumer Price Index – Index spotřebitelských cen

ČNB

Česká národní banka

ČSÚ

Český statistický úřad

E

Bod rovnováhy

DPH

Daň z přidané hodnoty

HDP

Hrubý domácí produkt

IPD

Implicit Price Deflator – Implicitní cenový deflátor

Kč

Koruna česká

M

Peněžní zásoba

m

Peněžní multiplikátor

MB

Měnová báze

M1

Peněžní agregát

M2

Peněžní agregát

P

Cenová hladina

PPI

Producer Price Index – Cenový index výrobců

Q

Reálný produkt (množství)

SRAS

Krátkodobá agregátní nabídka

79

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Schéma měnového agregátu ............................................................................... 18 Obrázek č. 2: Cílování inflace: postup centrální banky............................................................ 40

Seznam grafů Graf č. 1: Poptávková inflace ................................................................................................... 31 Graf č. 2: Nákladová inflace ..................................................................................................... 33 Graf č. 3: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 1998 ..................................................... 44 Graf č. 4: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 1999 ..................................................... 47 Graf č. 5: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2000 ..................................................... 49 Graf č. 6: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2001 ..................................................... 51 Graf č. 7: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2002 ..................................................... 53 Graf č. 8: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2003 ..................................................... 55 Graf č. 9: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2004 ..................................................... 57 Graf č. 10: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2005 ................................................... 59 Graf č. 11: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2006 ................................................... 61 Graf č. 12: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2007 ................................................... 63 Graf č. 13: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2008 ................................................... 65 Graf č. 14: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2009 ................................................... 67 Graf č. 15: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2010 ................................................... 69 Graf č. 16: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2011 ................................................... 71 Graf č. 17: Vývoj inflace a peněžních agregátů M1 a M2 v letech 1998-2011........................ 73

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 1998 ................................................ 44 Tabulka č. 2: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 1999 ................................................ 46 Tabulka č. 3: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2000 ................................................ 48 Tabulka č. 4: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2001 ................................................ 50 Tabulka č. 5: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2002 ................................................ 53 Tabulka č. 6: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2003 ................................................ 55 Tabulka č. 7: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2004 ................................................ 56 Tabulka č. 8: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2005 ................................................ 58 Tabulka č. 9: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2006 ................................................ 60 Tabulka č. 10: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2007 .............................................. 62 Tabulka č. 11: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2008 .............................................. 65 Tabulka č. 12: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2009 .............................................. 67 Tabulka č. 13: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2010 .............................................. 69 Tabulka č. 14: Vývoj inflace a peněžních agregátů v roce 2011 .............................................. 71 Tabulka č. 15: Vývoj inflace a peněžních agregátů M1 a M2 v letech 1998-2011 ................. 73

80

81

82

Peníze a inflace. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra finančnictví a ekonomických disciplín. Diplomová práce. Bc. Klára Řezníčková

Recommend Documents