Inflace a nezaměstnanost = projevy makroekonomické nerovnováhy
Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování míry inflace Měření inflace Míra inflace je definována jako tempo růstu cenové hladiny. Cenová hladina představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnání s cenami předchozího období.
Nejčastěji se k vyjádření cenové hladiny používá: 1) Index spotřebitelských cen (CPI) Cenová hladina vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb spotřebovaných průměrnou domácností (energie, doprava, potraviny).
Současná inflace v ČR je 1,2%. 2) Index cen výrobců (PPI) Cenová hladina vyjádřena jako průměrná úroveň cen průmyslových výrobců (suroviny, polotovary). 1
Vykazuje se zvlášť za odvětví: průmysl (+2,6%), stavebnictví (-0,3%), zemědělství (+21,1%) a tržní služby (-1,2%). 3) Deflátor HDP (HNP) Košem jsou v tomto případě všechny statky (výrobky a služby) v dané ekonomice.
Dělení inflace podle příčiny vzniku 1. Inflace tažená poptávkou (poptávková inflace) Je způsobena pozitivními poptávkovými šoky, pokud se současně odpovídajícím tempem nezvyšuje potencionální reálný produkt nebo neklesají ceny vstupů. Růst poptávky je v tomto případě větší než růst nabídky.
Některé příčiny: 1) Nadměrné investiční výdaje (+ účinek investičního multiplikátoru) 2) Rychlý růst nominálních mezd 3) Úvěrová expanze 4) Snížení daní 5) Zvýšení státních výdajů 2. Inflace tlačená náklady (nákladová inflace, nabídková inflace) K impulsu dojde na straně nabídky. Dojde k ní, když skutečný produkt je nižší než potencionální. Důvodem je zvýšení nákladů, které se projeví jako posun křivky agregátní nabídky nahoru.
2
Některé příčiny vzniku nákladové inflace: 1) Nedokonalá konkurence - firmy mají vliv na tržní ceny (monopol, oligopol) 2) Růst mezd - odbory prosazují zvyšování mezd, to se odráží v celkových nákladech 3) Politické vlivy - mohou vyvolat zdražení některých dovážených surovin 4) Růst cen surovin (ropy) Oba typy inflace se často doplňují, čímž vzniká tzv. setrvačná inflace (růst cen surovin vyvolá zdražení, lidé poté vyžadují vyšší mzdy, aby měli "za co nakupovat"…) Dělení inflace podle tempa růstu 1. Mírná inflace (plíživá) Míra inflace je řádově jednociferná. 2. Pádivá inflace (cválající) Ceny rostou dvou či trojcifernými tempy (20,100,200 %). Jestliže se pádivá inflace plně rozvine, vznikají vážné hospodářské poruchy. 3. Hyperinflace Extrémní případ. Tempo růstu cen je obrovské (např. v Německu 1920-1923). Peníze přestávají plnit roli platidla a lidé se vrací k barterovým obchodům. Dělení inflace podle očekávání 1. Anticipovaná = očekávaná, nepůsobí velké komplikace 2. Neanticipovaná = neočekávaná Dělení inflace podle očekávání 1. Otevřená – zjevná, můžeme ji měřit 2. Skrytá – nezachycená měřením, možné důvody: - změna koše, např. rychle rostou ceny nezbytných věcí, lidé omezují nákup luxusních surovin (jejich ceny ale rostou pomalu) - snižuje se kvalita statků v koši při neměnné ceně, - v koši nejsou zahrnuty nové statky. 3. Potlačená – není patrná na první pohled, např. jsou zmražené ceny, projevuje se ale jinak – nedostatek zboží na trhu -> černý trh. Důsledky inflace Znehodnocení úspor (aktiva v hotovosti jsou znehodnocena) Přerozdělování bohatství v ekonomice (inflace výhodná pro dlužníky) Utlumení ekonomické aktivity Možnosti protiinflační politiky 1) Regulace cen - cenový růst povolen, jen pokud je prokazatelně dán růst nákladů. 2) Omezení růstu nominálních mzdových sazeb (je-li jejich růst vyšší než růst produktivity práce). 3
Nezaměstnanost V ekonomice se vyskytují tři druhy osob: 1) Zaměstnaní = obyvatelstvo, které má placené zaměstnání a sebezaměstnání 2) Nezaměstnaní (U) = nemají placená zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit. Jde o osoby starší 15ti let schopné a ochotné pracovat. 1) + 2) = Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (L), tj. pracovní síla dané země. 3) Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo = studenti, penzisté, rentiéři, ženy v domácnosti, tedy ti, kteří nesplňují podmínky předchozích skupin.
Nezaměstnanost v ČR je v současnosti 8,5%. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost je způsobená ukončením jednoho zaměstnání a způsobená prodlevou nástupu do jiného nebo tím, že daná osoba práci nehledá. Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká, pokud si daný člověk nemůže najít práci, ač se o to snaží. 4
Neoklasický přístup
Keynesiánský přístup
Plná zaměstnanost - odpovídá úrovni potenciálního produktu - neznamená to, že všichni jsou zaměstnaní - existuje přirozená míra nezaměstnanosti Druhy nezaměstnanosti 1) Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu. Dokonce, i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace - lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, nebo se stěhují do jiného města, ženy se mohou vracet do práce poté, co měly děti. Protože frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé, nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za to, že jsou nezaměstnaní "dobrovolně". 2) Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Např. těžební oblasti, kde jsou převážně pracovníci školení pro důlní činnost, která je pro jiné obory nepoužitelná. 3) Cyklická nezaměstnanost Vzniká, je-li celková poptávka po práci nízká. Jestliže se celkové výdaje a produkt snižují, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky všude. Tento stav nastává zejména v období hospodářské recese (pokles výkonu ekonomiky). Ekonomický dopad nezaměstnanosti Vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože ekonomika nevytváří tolik, kolik je schopna. To kvantifikuje tzv. Okunův zákon. Okunův zákon říká, že na každá 2 %, o něž HDP poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 %.
5
Politika jejího snižování Jsou používány vládní zásahy dvojího typu - aktivní a pasivní. Pasivní - zmírňuje se dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti Aktivní - je snaha snížit nezaměstnanost např. pomocí rekvalifikačních kurzů, podporou migrace.
Vztah mezi inflací a nezaměstnaností - Phillipsova křivka Phillipsova křivka ukazuje vztah inflace (cenové hladiny) a nezaměstnanosti. Předpokládá, že se nemění setrvačná míra inflace. Pokud zůstává setrvačná inflace stabilní, vyjadřuje Philipsova křivka zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností.
Posun krátkodobé Phillipsovy křivky Zvýší-li se setrvačná míra inflace, posune se krátkodobá Phillipsova křivka vzhůru. Při poklesu setrvané inflace se křivka posune dolů. 1) v bodě A je míra nezaměstnanosti na přirozené úrovni. Skutečná i setrvačná míra inflace jsou stabilní. 2) expanzivní politikou snížíme míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru za cenu zvýšení míry skutečné inflace. Posune se tedy po krátkodobé křivce z A do B. 3) Zvýšení skutečné míry inflace vyvolá růst setrvačné inflace. Dojde k posunu křivky vzhůru. 4) Pokud by stát udržoval nezaměstnanosti pod přirozenou mírou, křivka by se neustále posunovala vzhůru a inflace by se zrychlovala. 5) Po určité době musí vláda přejít k restriktivní politice. Nezaměstnanost se vrátí ke své přirozené míře, avšak při vyšší inflaci z C do D Závěry Phillipsovy křivky: a) Snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolá zrychlující se inflaci b) Zrychlující se inflace nakonec donutí vládu rezignovat na tento cíl a nezaměstnanost vrátí na přirozenou míru, avšak při vyšší míře inflace. c) Snížit setrvačnou inflaci může vláda zvýšením nezaměstnanosti nad její přirozenou míru
6
Nejlepší stabilizační politikou vlády je udržování míry nezaměstnanosti na její přirozené míře při nízké úrovni setrvačné inflace.
7
