INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

9. přednáška 23.05.2007

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

9. přednáška

I. Inflace II. Nezaměstnanost

Ing. A. Ecková Ecková, PhD.

9. přednáška

KLÍČOVÁ SLOVA Inflace, deflace, desinflace, cenové indexy, Phillipsova křivka, míra nezaměstnanosti, Okunův zákon


I. Inflace

neustálý růst cenové hladiny (agregátní) změna (není to totéž, co vysoká cenová hladina)

Růst všeobecné cenové hladiny


INFLACE Měření inflace Příčiny a formy inflace Důsledky inflace Inflace a nezaměstnanost

Měření inflace Míra inflace (π) -

meziměsíční meziroční

-

Měření pomocí cenových indexů

-

Měření inflace CENOVÉ INDEXY

index spotřebitelských cen (CPI) Index cen výrobců (PPI) Deflátor HDP

Měření inflace index spotřebitelských cen (CPI) zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží každý měsíc, průměrná (spotřební koš - Q0) domácnost tzv. Laspeyresův index ∑ P1 ⋅ Q0 CPI =

∑ P0 ⋅ Q0

Harmonizovaný CPI CPI1-CPI0 Π=

*100 CPI0

Měření inflace Index cen výrobců (PPI)

index cen stavebnictvím průmyslu – česká statistika stejný princip jako u CPI-fixní koš statků a služeb nejprve změna výrobců, pak CPI

Měření inflace Deflátor HDP (cenový deflátor) vyjadřuje změnu všech cen, ( ne vybraný koš tzv. Paascheho index ∑ P1 ⋅ Q1 defHDP =

∑ P0 ⋅ Q1

Yn =P

P= Yr

P >1

zvýšení cenové hladiny

inflace

P<1

snížení cenové hladiny

deflace

P=1

nulová změna cen

není inflace

Inflace

Deflace Desinflace

opak inflace, pokles všeobecné cenové hladiny pokles tempa míry inflace snížení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)

Inflace Formy inflace (podle míry inflace)

mírná inflace pádivá inflace hyperinflace

jednotky až desítky % (do 10 %) stovky % (nad 10 %) tisíce % - kolaps ekonomiky


Inflace Příčiny inflace

setrvačná (očekávaná) inflace poptávková inflace nabídková inflace


Inflace setrvačná (očekávaná) inflace

očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají) inflační očekávání


Inflace poptávková inflace

inflace tažená poptávkou (poptávkový šok) - nárůst poptávky bez změny nabídky příčiny inflace na straně agregátní poptávky (nadměrný růst AD) může to způsobit:

příliš expanzivní fiskální a monetární politika politika zaměstnanosti (vysoká zaměstnanost) permanentní státní deficit

růst poptávky se projeví v růstu cen tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka ↑AD ↑P ↑náklady (mzdy) ↓AS Ing. A. Ecková Ecková, PhD.

Inflace nabídková inflace

inflace tažená nabídkou (nabídkový šok) zdroje příčin na straně nabídky nejdůležitější zdroj na straně nabídky - náklady (nákladová inflace) rostou ceny vstupů agregátní nabídka klesá ↑ nákladů ↓AS snaha zvýšit agregátní poptávku a vrátit s k rovnováze


Inflace stagflace = stagnace + inflace náklady stále rostou, ale produkt stagnuje ekonomický růst je nulový národohospodářský produkt neroste a inflace je vysoká, vysoká je i nezaměstnanost


Inflace slumpflace = pokles + inflace dochází k poklesu produktu + vysoká inflace a nezaměstnanost náklady rostou


Důsledky inflace mikroekonomické důsledky

důsledky na přerozdělení důchodů (bohatství) dopady na alokaci výrobních faktorů znehodnocení hotovosti a úspor (výhodné pro dlužníky) mzdy zaostávají za cenami (klesá reálná mzda a tím i životní úroveň)

makroekonomické důsledky

KO, DO Ing. A. Ecková Ecková, PhD.

Inflace Protiinflační politika: restriktivní fiskální a monetární politika, cílem je dezinflace metody léčení inflace: výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou) (cold turkey) gradualistická metoda - cíl - postupné snižování růstu agregátní poptávky Ing. A. Ecková Ecková, PhD.

II. Nezaměstnanost

Měření nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti


Nezaměstnanost

Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní

zaměstnaní

nezaměstnaní

Ekonomicky neaktivní

důchodci

studenti

MD

Nezaměstnanost Rozdělení obyvatelstva: 1. ekonomicky aktivní – zaměstnaní (skutečně přítomny v práci nebo PN) – nezaměstnaní (ek. aktivní, starší 15 l.)

2. ekonomicky neaktivní – objektivní důvody (studenti, děti, důchodci) – subjektivní důvody (nemají potřebu pracovat)


Nezaměstnanost

vyjádření: – absolutní počet – míra nezaměstnanosti


Měření nezaměstnanosti U u=

* 100 L+U

u

míra nezaměstnanosti

U

počet nezaměstnaných

L

počet zaměstnaných

Nezaměstnanost Nezaměstnaný člověk:

nezaměstnaný ekonomicky aktivní nesmí být zaměstnaný nebo sebezaměstnaný musí aktivně hledat práci je schopen do práce nastoupit do určité doby (14 dní)


Typy nezaměstnanosti 1. Frikční nezaměstnanost (+ sezónní) 2. Strukturální nezaměstnanost (rekvalifikace,..) 3. Cyklická nezaměstnanost

Nezaměstnanost 1. frikční nezaměstnanost

zaměstnanec dobrovolně opustí práci a hledá novou (dočasně je nezaměstnaný) po skončení školy existuje vždy, nelze ji snížit


Nezaměstnanost 2. strukturální nezaměstnanost

z důvodu nesouladu agregátní nabídky práce a agregátní poptávky po práci místní nerovnováha (nízká mobilita, dopravní obslužnost,…) z hlediska regionálního a odvětvového (horníci) Ing. A. Ecková Ecková, PhD.

Nezaměstnanost 3. cyklická nezaměstnanost

přebytek poptávky práce nad nabídkou (nedostatek volných míst) souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky nejsou volná pracovní místa

sezónní nezaměstnanost např. v zemědělství, ve stavebnictví, ve školství Ing. A. Ecková Ecková, PhD.

NEZAMĚSTNANOST Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dopady nezaměstnanosti (ekonomické, sociální) Okunův zákon Politika zaměstnanosti (pasivní, aktivní politika)

Okunův zákon

vyjadřuje vztah mezi tempem růstu HDP a mírou nezaměstnanosti zpoždění reakce míry nezaměstnanosti na růst produktu růst reálného HDP převyšující 2 % ročně vede k poklesu míry nezaměstnanosti pouze o 1 %


Phillipsova křivka vyjadřuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností platí pro KO poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost inflace

PC

nezaměstnanost Ing. A. Ecková Ecková, PhD.

Etapy Phillipsovy křivky – původní mzdová Phillipsova křivka – modifikovaná Phillipsova křivka – rozšířená Phillipsova křivka


Původní mzdová Phillipsova křivka (PC)

vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností Y*

SPC

SPC u*

u*

krátkodobá Phillipsova křivka přirozená nezaměstnanost

u(%) Ing. A. Ecková Ecková, PhD.

Modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson, Solow)

inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace π

π (%)

SPC

u*

přirozená míra nezaměstnanosti (u* = cca 4%) nižší nezaměstnanost je možná jen za cenu zvýšení inflace


Rozšířená Phillipsova křivka (Friedman) platí pro DO, i očekávání substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí inflace očekávaná = skutečná inflace

π

LPC

SPC

u*


INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

Recommend Documents