CÍLOVÁNÍ INFLACE V TEORII A PRAXI

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Národní hospodářství

CÍLOVÁNÍ INFLACE V TEORII A PRAXI Inflation Targeting in Theory and Practise Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Libor ŢÍDEK, Ph.D.

Brno, 2010

Autor: Martina LEŠENAROVÁ

J m é n o a p ř í j m e n í a u t o r a : Martina Lešenarová N á z e v b a k a l á ř s k é p r á c e : Cílování inflace v teorii a praxi N á z e v p r á c e v a n g l i č t i n ě : Inflation Targeting in Theory and Practise K a t e d r a : E konomie V e d o u c í d i p l o m o v é p r á c e : Doc. Ing. Libor Ţídek, Ph.D. R o k o b h a j o b y : 2010

Anotace Jiţní Korea začala pouţívat cílování inflace jako měnověpolitický reţim od roku 1998. Tento reţim Bank of Korea přijala jako transparentní cíl, který měl přispět k úspěšnému provádění měnové politiky. Bakalářská práce „Cílování inflace v teorii a praxi“ se zabývá vysvětlením okolností cílování inflace a především analýzou jeho praktického uţívání vJiţní Koreji v letech 1998-2002.

Annotation South Korea started to use inflation targeting as its monetary policy regime from the year 1998. The Bank of Korea accepted this regime as transparent target which should contribute to successful operation of its monetary policy. The thesis „Inflation Targeting in Theory and Practise“ aims to explain inflation targeting circumstances and primarily to analyse its practical use on the example of South Korea during the years 1998-2002.

Klíčová slova Měnová politika, cílování inflace, Bank of Korea

Keywords Monetary policy, inflation targeting, Bank of Korea

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Cílování inflace v teorii a praxi vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Libora Ţídka, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 21. května 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Liboru Ţídkovi, Ph.D. za ochotu a za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................8 1

2

3

4

MONETÁRNÍ POLITIKA..............................................................................................................9 1.1

Cíle centrální banky .................................................................................................................9

1.2

Nástroje ..................................................................................................................................10

1.3

Transmisní mechanismus .......................................................................................................10

INFLACE A JEJÍ CÍLOVÁNÍ ......................................................................................................14 2.1

Okolnosti inflace ....................................................................................................................14

2.2

Měření inflace ........................................................................................................................16

2.3

Důsledky a náklady inflace ....................................................................................................17

2.4

Cílování inflace ......................................................................................................................18

MONETÁRNÍ POLITIKA V JIŢNÍ KOREJI ..............................................................................20 3.1

Korejská centrální banka- Bank of Korea ..............................................................................20

3.2

Nástroje měnové politiky Bank of Korea ...............................................................................21

3.3

Operace na volném trhu .........................................................................................................21

3.3.1

Zápůjční a depozitní facilita ...........................................................................................22

3.3.2

Povinné rezervy ..............................................................................................................23

VÝVOJ V JEDNOTLIVÝCH OBDOBÍCH .................................................................................25 4.1

Finanční krize .........................................................................................................................25

4.2

Přechod na inflační cílování ...................................................................................................26

4.3

Rok 1998: Credit crunch komerčních bank............................................................................26

4.3.1

Stanovení cíle .................................................................................................................26

4.3.2

Problémy transmise ........................................................................................................27

4.3.3

Výkon měnové politiky ..................................................................................................27

4.3.4

Úspěšnost dosaţení cíle..................................................................................................29

4.4

Rok 1999: Problémy na finančním trhu způsobené dluhy Daewoo Group ........................... 30

4.4.1

Stanovení cíle................................................................................................................. 30

4.4.2

Problémy transmise ....................................................................................................... 30

4.4.3

Výkon měnové politiky ................................................................................................. 30

4.4.4

Úspěšnost dosaţení cíle ................................................................................................. 32

4.5

Rok 2000: Crunch na kapitálovém trhu ................................................................................. 33

4.5.1

Stanovení cíle................................................................................................................. 33

4.5.2


4.5.3


4.5.4


4.6

Rok 2001: Obavy z poklesu obchodní aktivity způsobené vývojem americké ekonomiky .. 37

4.6.1

Stanovení cíle................................................................................................................. 37

4.6.2


4.6.3


4.6.4


4.7

Rok 2002: Expanze půjček domácností a nárůst cen nemovitostí ......................................... 39

4.7.1

Stanovení cíle................................................................................................................. 39

4.7.2


4.7.3


4.7.4


4.8

Následující vývoj v ekonomice ............................................................................................. 42

ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 43 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ....................................................................................................... 45 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................ 47 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................... 47 SEZNAM SCHÉMAT ........................................................................................................................... 47 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................... 47

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ....................................................................................................48

ÚVOD Cílování inflace se stalo v průběhu 90. let často uţívaným měnověpolitickým reţimem centrálních bank. Tento reţim by měl svou transparentností přispívat k plynulejší hospodářské politice. Jednou ze zemí, která cílování zavedla, byla také Jiţní Korea, která stojí v centru zájmu této bakalářské práce. Opatření centrální banky při cílování inflace a odpovědi na ně se stále vyvíjí, zajímavost a aktuálnost pouţívání tohoto měnověpolitického reţimu byly hlavním motivem při výběru tématu bakalářské práce. Cílem práce je teoretické vysvětlení pouţití měnověpolitického reţimu cílování inflace a analýza jeho praktického vyuţívání na konkrétním příkladu měnové politiky v Jiţní Koreji. Struktura předkládané práce odráţí stanovený cíl, v souladu s ním je práce rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část práce vysvětluje okolnosti cílování inflace a obsaţené informace vytváří teoretickou základnu pro stěţejní téma práce, tj. analýzu cílování inflace v praktické měnové politice. Teoretickou část tvoří dvě kapitoly. První kapitola zasazuje cílování inflace do rámce měnové politiky centrálních bank jako jeden z moţných měnověpolitických reţimů. Zabývá se cíli centrálních bank, nástroji při jejich dosahování a transmisním mechanismem, jehoţ prostřednictvím mohou centrální banky svých cílů dosahovat. Druhá kapitola se zabývá inflací, vysvětluje, jak vzniká, způsoby jejího měření a důsledky inflace a samotným cílováním inflace, kdy vyuţívá informací z předešlých částí teorie k vysvětlení fungování inflačního cílování. Praktická část je rozdělena na dvě kapitoly. První kapitola odráţí strukturu teoretické části, je věnována úvodu do měnové politiky v Jiţní Koreji, jejímu vykonavateli, tj. Bank of Korea, cílům centrální banky a konkrétním nástrojům, které vyuţívá při realizaci měnové politiky a tedy také při dosahování inflačního cíle. Druhá kapitola je stěţejní částí práce. V souladu s cílem je analyzována praktická měnová politika Bank of Korea a v jejím rámci inflační cílování v průběhu prvních pěti let od jeho zavedení v roce 1998. Na začátku kapitoly je stručně popsán předchozí vývoj korejské ekonomiky, který determinoval následující roky sledovaného období a je vysvětlen důvod přechodu na inflační cílování. Dál uţ se zabývá práce konkrétními roky. Kaţdý rok je pro lepší orientaci rozdělen na část věnovanou stanovení cíle, část objasňující problémy transmise v daném roce, dál samotný výkon měnové politiky a nakonec zhodnocení dosaţení, resp. nedosaţení, stanoveného inflačního cíle. V závěru se práce krátce věnuje také následujícímu vývoji po roce 2002.

8

1

MONETÁRNÍ POLITIKA

Cílování inflace je typem měnověpolitického reţimu, proto nejdříve stručně uvedeme problematiku měnové politiky jako rámce, do něhoţ později zasadíme inflační cílování. Monetární politiku můţeme definovat jako „proces, ve kterém se centrální banka prostřednictvím svých nástrojů snaţí o dosaţení předem stanovených cílů.“1 Nositelem monetární politiky je tedy centrální banka. Aby mohla plnit své cíle, musí být nezávislá na vládě, coţ do jisté míry zajistí utlumení politických cyklů a rozpočtových deficitů. Nejčastěji uváděným cílem centrální banky je stabilní cenová hladina, někdy také dlouhodobý ekonomický růst a vysoká zaměstnanost. Pro dosaţení konečného cíle vyuţívá centrální banka různé nástroje, kterými se snaţí přímo ovlivnit cíle zprostředkující. Tento proces měnové politiky prováděn prostřednictvím transmisního mechanismu.2 Do 70. let v praktické hospodářské politice převládal názor, ţe centrální banka by měla prostřednictvím aktivistické politiky tlumit hospodářské cykly. Tato politika ale v 70. letech vedla k destabilizaci ekonomiky. Od 70. let se proto ekonomická teorie odklání od intervencionismu.3 Aktivistická monetární politika je kritizována ze dvou směrů, destabilizuje ekonomiku jako důsledek svých zpoţdění a na nezaměstnanost a platební bilanci má pouze krátkodobý vliv, při předpokladu racionálních očekávání ekonomických subjektů je neúčinná. Proto se stále více rozšiřuje názor ve prospěch provádění politiky stabilizační, méně aktivistické a transparentní. Takovými politikami jsou stabilní měnový kurz, měnové cílování a nebo cílování inflační.4 Cíl, který si centrální banka určí, je důleţitý pro rozhodování subjektů v ekonomice, ovlivňuje jejich chování a tak do jisté míry i vývoj ekonomiky. V následujících podkapitolách si řekneme něco více k cílům centrální banky, nástrojům měnové politiky a transmisnímu mechanismu, tyto informace jsou potřebné k pochopení fungování měnové politiky a realizace inflačního cílování.

1.1 Cíle centrální banky Základem měnové politiky je především regulace mnoţství peněz v oběhu. Smyslem této regulace pro centrální banku je dosaţení určitého cíle, resp. cílů. Takovými cíli mohou být stabilita cenové hladiny, podpora ekonomického růstu, podpora zaměstnanosti, rovnováţnost běţného účtu platební bilance, 1

REVENDA, MANDEL, KODERA, MUSÍLEK, DVOŘÁK, BRADA (1996), str. 439.

2

např. JÍLEK (2004), MUSIL- FUCHS- FRANC- GRIGARČÍKOVÁ (2008).

3

HOLMAN (2002), str. 663, MUSIL- FUCHS- FRANC- GRIGARČÍKOVÁ (2008), str. 357.

4

HOLMAN (2002), str. 674-675.

9

stabilita měnového kurzu domácí měny, stabilizace úrokových sazeb nebo stabilita finančních trhů. Nejčastěji se vyskytujícím cílem centrální banky je měnová stabilita. Jejími podmnoţinami jsou stabilita měnového kurzu („vnější“ stabilita měny) a cenová stabilita („vnitřní“ stabilita měny). 5 My se budeme v práci zabývat cenovou stabilitou. Tento cíl si centrální banky vybírají především proto, ţe stabilní cenová hladina je podle většiny ekonomů předpokladem ekonomického růstu v dlouhodobém horizontu, přispívá k vysoké zaměstnanosti, stabilnímu podnikatelskému prostředí a k hladkému fungování finančních trhů.6 Centrální banky si vybírají obvykle pouze jeden konečný cíl, protoţe v krátkém období se mezi nimi můţe objevovat konfliktnost. Například pokud centrální banka usiluje o sníţení inflace, realizuje politiku, která můţe sniţovat ekonomický růst. Negativní vztah se můţe v krátkém období vyskytnout například také mezi inflací a nezaměstnaností.7

1.2 Nástroje Centrální banka pouţívá k dosahování svých cílů různých nástrojů. Tyto nástroje působí na zprostředkující cíle a jsou rozdělovány podle šíře dopadu na přímé a nepřímé. Přímé nástroje nejsou v souladu s trţním charakterem ekonomiky, centrální banka je uţívá na konkrétní bankovní subjekty. Jedná se například o pravidla likvidity, úvěrové limity, úrokové limity nebo povinné vklady. Nepřímé nástroje působí na bankovní sektor plošně. Mezi nepřímé nástroje se řadí například operace na volném trhu, povinné minimální rezervy nebo intervence na devizových trzích.8 Konkrétněji se budeme zabývat nástroji měnové politiky v části věnované nástrojům korejské centrální banky.

1.3 Transmisní mechanismus Transmisní mechanismus představuje „kauzální vztahy mezi pouţitými měnovými nástroji centrální banky a cílem, jehoţ má být těmito nástroji dosaţeno“.9 Transmisní mechanismus působí na konečný cíl současně více kanály. Základními kanály jsou měnový, úvěrový a kurzový. Jak funguje transmisní

5

JÍLEK (2004), str. 426.

6

REVENDA (1999), str. 97, HOLMAN (2002), str. 659, JÍLEK (2004), str. 426-427.

7

REVENDA (1999), str. 98, KOTLÁN (2001), str. 30.

8

Povinné minimální rezervy někteří autoři zahrnují do přímých nástrojů. HOLMAN (2002), str. 660, MUSILFUCHS- FRANC- GRIGARČÍKOVÁ (2008), str. 375-376. 9

KOTLÁN (1999), str. 38.

10

mechanismus je naznačeno na schématu 1, přerušovaná šipka naznačuje, ţe centrální banka neovlivňuje konečné cíle přímo. Schéma 1: Transmisní mechanismus

Pramen: REVENDA (1999), str.83.

Úvěrový kanál je kanálem nabídky úvěrů bank a poptávky po nich ze strany firem a domácností. Objem úvěrů je objemem peněţní zásoby, tzn., ţe změna objemu úvěrů způsobí změnu v peněţní zásobě a ta v dlouhém období působí úměrně na růst, resp. pokles inflace. Tím, ţe centrální banka sníţí krátkodobé úrokové míry, zvýší poptávku po úvěrech, zvyšuje tedy peněţní zásobu na trhu, následně pak způsobuje růst domácí poptávky po domácím zboţí, růst inflace, HDP a zaměstnanosti. V situaci nízkých krátkodobých úrokových měr podniky emitují více dluhopisů a to především dlouhodobých. Niţší úrokové míry obecně sniţují cenu aktiv a to následně zvyšuje výdaje.10 Přes krátkodobé úrokové míry centrální banka ovlivňuje dlouhodobé úrokové míry. Zvýšení krátkodobé úrokové míry má opačné účinky. Základem měnového kanálu jsou nástroje, kterými centrální banka působí na měnovou bázi a ta prostřednictvím multiplikátoru ovlivňuje měnové agregáty, které mají vliv na cenovou hladinu. Měnový kanál má svůj základ v tzv. rovnici směny. Rovnice směny vyjadřuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným produktem ekonomiky na jedné straně (tok výrobků a sluţeb) a mnoţstvím peněz

10

V bohatství domácností hrají hlavní úlohu nemovitosti. Niţší úrokové míry sniţují náklady hypoték a zvyšují

poptávku. Rostoucí poptávka pak zvyšuje cenu domů. Domácnosti se cítí bohatší, tzv. efekt bohatství, a zvyšují výdaje. Efekt bohatství bývá označován jako samostatný kanál. JÍLEK (2004), str. 460-464. Konkrétní příklad efektu bohatství je uveden v části věnované korejské monetární politice v roce 2002.

11

a rychlostí jejich obratu na straně druhé (peněţní tok).11 Monetaristé rovnicí směny dokládali dopad změny mnoţství peněz v ekonomice na cenovou hladinu. V případě neměnné rychlosti peněz by cenová úroveň byla přímo úměrná peněţní zásobě.12 Sice v praxi rychlost obratu peněz není konstantní a objevují se i jiné překáţky hladkého chodu tohoto kanálu, ale pokud centrální banka zná reakce měnových agregátů na měnovou bázi, můţe jeho prostřednictvím úspěšně realizovat svou politiku. Často se praktikuje jakási modifikace mezi úrokovým a monetaristickým transmisním mechanismem, kdy centrální banka prostřednictvím svých nástrojů ovlivňuje krátkodobé sazby, které pak dál ovlivňují měnové agregáty.13 U kurzového kanálu hraje roli operativního i zprostředkujícího kritéria nominální směnný kurz. Kurzový kanál lze realizovat při fixním směnném kurzu a za předpokladu, ţe má centrální banka dostatečné mnoţství deviz k intervenování a je schopná svými nástroji kurz ovlivnit. Tento kanál vychází z předpokladu, ţe fixací směnného kurzu na určitou ekonomiku bude dosaţeno stejného růstu měnových agregátů, jako v této ekonomice a tak i stejného tempa růstu cenové hladiny.14 Jílek (2004) uvádí jakousi hybridizaci mezi úrokovým a kurzovým kanálem, kdy prostřednictvím krátkodobé úrokové míry centrální banka ovlivňuje měnový kurz přímo prostřednictvím kapitálových toků. Pokles krátkodobých úrokových měr vede k odlivu kapitálu do zahraniční a způsobí depreciaci domácí měny a obráceně. Oslabením domácí měny dojde k zdraţení dováţeného zboţí a sluţeb, naopak zahraniční poptávka po domácím zboţí se s jeho zlevněním v zahraniční zvýší, spotřebitelé v zahraniční i v domácí ekonomice kupují více domácí zboţí. To vede k nárůstu cenové hladiny, růstu HDP a růstu zaměstnanosti. Při dosahování svých cílů centrální banka můţe nastavit směr operačního cíle buď prorůstově (expanzivní měnová politika) nebo protiinflačně (restriktivní měnová politika). Expanzivní měnovou politiku centrální banka realizuje v situaci, kdy nejsou na trhu obavy z růstu inflace, úrokové míry jsou nastaveny na vysoké úrovni, ekonomika je oslabená a míra nezaměstnanosti je vysoká. Centrální banka sníţí krátkodobé úrokové míry, následně dojde k poklesu i ostatních úrokových měr, banky jsou ochotny poskytovat více úvěrů, domácnosti a podniky zvyšují své výdaje, a tyto faktory působí jako stimul pro ekonomiku.15 V krátkém období je tak centrální banka schopná prostřednictvím expanzivní politiky zvýšit výkon ekonomiky, sníţit nezaměstnanost a

11

Rovnice směny má tvar P×Y=M×V. MANKIW (2009), str. 595-597.

12

MUSIL- FUCHS- FRANC- GRIGARČÍKOVÁ (2008), str. 326-327, KOTLÁN (1999), str. 43-44.

13

KOTLÁN (1999), str. 51-52.

14

KOTLÁN (1999), str. 53-54, REVENDA (1999), str. 249-253.

15

JÍLEK (2004), str. 377, MANKIW (2009), str. 590-592.

12

zvýšit cenovou hladinu. V dlouhém období má ale reálně expanzivní politika vliv pouze na cenovou hladinu, úroková míra, nezaměstnanost a výkon se změní pouze nominálně. Restriktivní politika působí opačným směrem. Centrální banka prostřednictvím svých nástrojů sníţí nabídku peněz na trhu, čímţ v krátkém období dojde ke sníţení cenové hladiny, ale zároveň k poklesu výkonu ekonomiky, růstu nezaměstnanosti a zhoršení obchodní bilance. V dlouhém období má restriktivní politika vliv pouze na sníţení cenové hladiny.16

16

HOLMAN (2002), str. 660-663.

13

2 INFLACE A JEJÍ CÍLOVÁNÍ Abychom se mohli zabývat cílováním inflace, je nejprve nutné si představit cíl tohoto typu cílování, inflaci, a okolnosti související s její existencí v ekonomice. Aby mohla centrální banka vytvářet prognózy pro cílování inflace, je také důleţité vědět, jak danou inflaci změřit. Řekneme si tedy stručně, jaké způsoby měření se v ekonomii pouţívají a jaké jsou výhody a nevýhody takovýchto měření. Abychom chápali smysl cílování inflace, budeme se zabývat důsledky a náklady inflace, jejími vlivy na jiné ekonomické ukazatele.

2.1 Okolnosti inflace Inflace je v dnešní době nejčastěji chápána jako „dlouhodobější nepřetrţitý růst cenové hladiny, který je spojen s nadměrnou emisí peněz a který vede k poklesu kupní síly peněz“.17 Inflaci tedy spojujeme s růstem cenové hladiny v ekonomice, ne s růstem jednotlivých cen. Ale ne kaţdý růst cenové hladiny nutně znamená inflaci. Konkrétní příklady neinflačního růstu cenové hladiny jsou zobrazeny ve schématu 2. Dále je třeba si uvědomit, ţe růst cenové hladiny znamená také růst cen výrobních faktorů, nákladů firem, tedy i růst mezd. Proto růst inflace nutně neznamená, ţe se Schéma 2: Inflační a neinflační růst cenové hladiny.

Pramen: REVENDA (1999), str. 377.

stávají ekonomické subjekty relativně chudšími oproti minulému období, ale to, ţe mnoţství zboţí a sluţeb, které si mohou ekonomické subjekty koupit za peněţní jednotku, je niţší.18

17

REVENDA (1999), str. 350.

18

HOLMAN (2002), str. 538.

14

Inflaci můţeme rozdělovat podle různých kritérií. My se na typy inflace podíváme z hlediska příčin jejího vzniku. Podle takového kritéria se v ekonomii rozlišuje inflace poptávková a inflace nákladová. Poptávková inflace nebo také inflace taţená poptávkou vzniká jako důsledek růstu agregátní poptávky. Agregátní poptávka vzroste, pokud se zvýší některá její sloţka.19 Je třeba ale rozlišovat mezi inflačním impulsem a jeho akomodováním. Inflačním impulsem můţe být například růst vládních výdajů, např. na zemědělské subvence. Ten působí na růst agregátní poptávky. S ním se zvýší cenová hladina. Růst cenové hladiny posléze začne působit na růst poptávky po penězích a tak na růst úrokové míry. A v tomto okamţiku se musí centrální banka rozhodnout, zda takový impuls akomoduje nebo jestli nebude zasahovat. V případě, ţe se centrální banka rozhodne akomodovat impuls, učiní tak proto, aby zabránila sniţování investic, coţ by mohlo následně sníţit výkon ekonomiky a vést k nezaměstnanosti, obává se, ţe by mohla ekonomiku brzdit v růstu. Takţe zvýší peněţní zásobu, tím zvýší nabídku peněz na trhu a umoţní, aby vyšší cenová hladina v ekonomice přetrvala i v dlouhém období.20 Pokud by se banka rozhodla neakomodovat inflační impuls, v dlouhém období by se agregátní poptávka v důsledku rostoucí úrokové míry začala sniţovat a působila by tak proti původnímu impulsu.21 Impulsem nákladové inflace je nabídková strana. Její příčinou je růst nákladů, tzv. nákladové „šoky“. Obvykle se jedná o růst mzdových nákladů, popř. o růst cen nějaké základní suroviny, který se promítá i do cen ostatních komodit na trhu.22 Stejně jako u poptávkové inflace i zde se musí rozlišovat mezi inflačním impulsem a akomodováním takového impulsu centrální bankou. Pokud by banka nezvýšila nabídku peněz, ekonomika by se opět vrátila do původního stavu. Důvodem by např. v případě mzdového „šoku“ bylo sníţení mezd v důsledku vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti. Sníţení mezd sniţuje firmám náklady a tak se sníţí i cenová hladina. Ale pokud banka akomoduje nákladový „šok“ a zvýší mnoţství peněţní zásoby, zvýší tak agregátní poptávku a firmy mohou zvýšit produkci a znovu zaměstnat pracovníky. Ovšem dojde ještě k dalšímu nárůstu cenové hladiny.23 Další impuls, který můţe způsobit nárůst cenové hladiny v ekonomice, je růst cen dováţeného zboţí, v takovém případě se hovoří o inflaci importní24.

19

Agregátní poptávka se skládá ze spotřebních výdajů domácností, soukromých investic, vládních výdajů a čistého exportu. 20

Jedná se o monetaristickou interpretaci, a proto také monetaristé povaţují za hlavní příčinu inflace zvýšení peněţní zásoby. 21

HOLMAN (2002), str. 546-548, MUSIL- FUCHS- FRANC- GRIGARČÍKOVÁ (2008), str. 335-336.

22

Růst mezd má vliv na inflaci pouze v případě, ţe mzdy rostou rychleji neţ produktivita práce. Základní surovinou můţe být např. ropa. 23

MUSIL- FUCHS- FRANC- GRIGARČÍKOVÁ (2008), str. 336-337, HOLMAN (2002), str. 549-552.

24

KOTLÁN (2001), str. 25.

15

I kdyţ impulsy inflace jiţ dávno pominou, můţe se stát, ţe přesto bude v ekonomice i nadále růst cenová hladina. V pozadí tohoto jevu se nachází inflační očekávání. Pokud se v ekonomice delší dobu nachází inflace, ekonomické subjekty ji začnou povaţovat za součást ekonomiky, která bude přetrvávat i do budoucna. Protoţe firmy očekávají inflaci, promítnou tato očekávání do svých cen, stejně tak zaměstnanci ţádají zvýšení mezd s ohledem na očekávanou inflaci. Očekávání se promítnou také do úrokových měr, protoţe jsou zabudována do úvěrových smluv. Stejně tak stát promítne očekávání do transferů, mezd atd. Centrální banka by nemusela tato očekávání akomodovat, ale stalo by se tak za cenu moţné deprese a růstu nezaměstnanosti, protoţe ekonomické subjekty nejsou ochotny sniţovat ceny, i kdyţ se na skladech hromadí zboţí a roste nezaměstnanost. V případě inflačních očekáván se ceny a mzdy stávají nepruţným směrem dolů. Taková inflace se pak nazývá setrvačná25.

2.2 Měření inflace Aby mohla centrální banka zajistit stabilitu ceny, musí v ekonomice existovat nějaký postup, jak inflaci změřit. Tempo růstu inflace, tedy míra inflace (π), se počítá pomocí cenových indexů. Vztah znázorňuje následující rovnice, kde πt je míra inflace v roce t, Pt je cenový index v roce t a Pt-1 je cenový index v roce předcházejícím.

Existují různé cenové indexy, základními jsou index spotřebitelských cen (CPI), index cen výrobců (PPI) a deflátor HDP (IPD). Indexem spotřebitelských cen se vypočítává vliv inflace na spotřebitele. Základem je reprezentativní spotřební koš, který obsahuje zboţí a sluţby průměrné domácnosti v určitých váhách. Vypočítává se jako poměr nákladů na pořízení reprezentativního spotřebitelského koše v čase t na jeho pořízení v čase t-1. Index cen výrobců vypovídá o konkurenceschopnosti domácích výrobců vůči výrobcům zahraničním. Počítá se obdobně, jako CPI, ale samozřejmě se pouţívají jiné koše zboţí a sluţeb. Komplexnějším ukazatelem je deflátor HDP, protoţe se vypočítává z cen všech statků a sluţeb v ekonomice. Je to poměr nominálního HDP (v běţných cenách) a reálného HDP (ve stálých cenách).26

25

MUSIL- FUCHS- FRANC- GRIGARČÍKOVÁ (2008), str. 337-338, HOLMAN (2002), str. 553-556.

26

MUSIL- FUCHS- FRANC- GRIGARČÍKOVÁ (2008), str. 331-333, HOLMAN (2002), str. 541.

16

2.3 Důsledky a náklady inflace Inflace je spojena s růstem cenové hladiny. Lidé se často obávají o svůj reálný důchod, ale zapomínají, ţe výdaje kupujících jsou příjmy prodávajících. Prodávající promítnou růst cen i do růstu mezd. Ve skutečnosti pak v průměru rostou důchody stejně rychle jako ceny. Tak inflace sniţuje pouze kupní sílu peněţní jednotky, ne kupní sílu celkového obyvatelstva.27 V případě, ţe by byla inflace vyrovnaná a anticipovaná, neznamenala by pro ekonomiku ţádné náklady.28 Bohuţel setkat se v praxi s vyrovnanou inflací není moţné. Náklady při nevyrovnané inflaci ukazuje tabulka 1. Tabulka 1: Náklady inflace. Vyrovnaná inflace

Nevyrovnaná inflace

Anticipovaná inflace

Inflace nezpůsobuje náklady

Ztráta efektivnosti

Neanticipovaná

Přerozdělování důchodů a bohatství

Ztráta efektivnosti a přerozdělování

Pramen: TÁNCOŠOVÁ (2005), str. 61.

Nejprve se budeme zabývat důsledky nevyrovnané a očekávané inflace. V případě růstu cenové hladiny jsou lidé ochotni drţet méně peněz v hotovosti a ukládají více peněz do bank. S růstem cenové hladiny je však třeba častěji vybírat peníze, tyto náklady jsou označovány jako „náklady ošoupaných podrážek“, jedná se ale spíše o časové náklady spojené s dobou, kterou musí lidé vynaloţit. Tyto náklady nakonec mohou způsobit odklon od spoření ve prospěch spotřeby a způsobit nedostatečné mnoţství peněz. Dalšími náklady jsou tzv. „náklady jídelníčku“. Tento název označuje náklady spojené s přeceňováním zboţí, např. distribuce nových katalogů, uzavírání nových smluv. Inflace také způsobuje obavy z růstu variability cen a sniţuje kvalitu informační funkce cen, coţ znesnadňuje rozhodování a vede k preferenci krátkodobých aktiv a zpomalení investic. 29 Z tabulky 1 je vidět, ţe neočekávaná inflace vede k přerozdělovacím procesům. Při růstu cenové hladiny dochází k přerozdělování bohatství od věřitelů k dluţníkům. Dluţníkům se navíc vyplatí co nejvíce oddalovat splácení dluhů a tato situace můţe vést k poklesu platební morálky. Dále se vytváří redistribuce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, mezi pronajímateli a nájemci nakonec přesun bohatství od těch, co drţí své úspory ve formě peněz k těm, co drţí úspory ve formě reálných statků.

27

SCHILLER (2004), str. 120-121.

28

Při vyrovnané inflaci nedochází ke změnám relativních cen.

29

KOTLÁN (1999), str. 105-106, MUSIL- FUCHS- FRANC- GRIGARČÍKOVÁ (2008), str. 338-339.

17

Inflace můţe působit na progresivní daňový systém, tento. Protoţe s růstem nominálních důchodů se daňový poplatníci dostávají do vyšších daňových pásem a znamená to pro ně růst relativního daňového zatíţení, tzv. taxflaci.30 Z empirických studií podle Jílka (2004) jednoznačně vyplývá, ţe vysoká inflace má negativní vliv na dynamiku hospodářského růstu. Jako cenová stabilita bývá obvykle uváděna inflace ve výši 2%. Nulová inflace není povaţována za cenovou stabilitu především ze dvou důvodů. Centrální banka není schopna měřit inflaci naprosto přesně a navíc růst cenové hladiny můţe způsobit také např. rostoucí kvalita zboţí a sluţeb. Při nízké a stabilní inflaci jsou ekonomické subjekty schopny snáze předvídat její budoucí vývoj a podle toho pak nastaví svá rozhodnutí.31

2.4 Cílování inflace „Cílování inflace je reţim měnové politiky, kdy inflaci jako konečný cíl se centrální banka snaţí docílit přímo prostřednictvím operačního cíle či posloupnosti cílů, a nikoli pouze prostřednictvím zprostředkujících cílů.“32 Operačním cílem centrální banky obvykle bývá krátkodobá úroková sazba. K jeho ovlivnění banky vyuţívají své nástroje. Centrální banky vypracovávají inflační prognózy, na jejichţ základě stanoví inflační cíl. Do inflačních prognóz je zahrnováno velké mnoţství proměnných, např měnové agregáty, nominální a reálné úrokové míry, nominální a reálný směnný kurz, produkční mezera, hospodaření veřejného rozpočtu.33 Cíl bývá stanovován bodově nebo intervalově. Bodový cíl je ale náročnější na přesné plnění, intervalový cíl zase můţe vést k přesvědčení o nedokonalosti cílování a poutá pozornost místo na odchylky od středu na hranice pásma. Proto některé banky vyhlašují pásmo se střední hodnotou. Centrální banka nemůţe ovlivnit všechny poloţky, které obsahuje CPI inflace. Proto některé centrální banky pouţívají index, ze kterého jsou vyjmuty některé poloţky z CPI indexu. Pak se hovoří o tzv. jádrové nebo čisté inflaci. Při cílení inflace je třeba brát v úvahu předpovědi budoucího vývoje inflace. Pokud předpovídaná inflace je vyšší neţ stanovený cíl, je třeba, aby byla měnová politika více restriktivní, tzn., centrální banka by měla zvýšit krátkodobé úrokové míry a obráceně. Ovšem rozdíl mezi prognózou a cílem můţe být způsoben krátkodobými šoky a v takovém případě by změny operačního cíle mohly 30

KOTLÁN (1999), str. 106-107, MUSIL- FUCHS- FRANC- GRIGARČÍKOVÁ (2008), str. 339-340.

31

JÍLEK (2004), str. 426-427, KOTLÁN (1999), str. 107.

32

JÍLEK (2004), str. 449.

33

JÍLEK (2004), str. 454.

18

ekonomiku krátkodobě rozkolísat. Jak změna krátkodobé úrokové míry ovlivní konečný cíl je patrné na transmisním mechanismu. Pokud si centrální banka není jistá dopady změn úrokové míry, měla by je měnit postupně a ne udělat radikální změnu. Cílování inflace má své výhody a nevýhody, jako kaţdý měnověpolitický reţim. Vyhlášený cíl v případě důvěryhodné centrální banky působí na inflační očekávání a má tak vliv na skutečnou velikost inflace. Politika je v tomto reţimu předvídatelnější a transparentnější. Jednou z nevýhod je náročnost prognóz. Dále je nevýhodou fakt, ţe dosaţení cíle závísí na důvěryhodnosti banky a centrální banka s nízkou kredibilitou tak dosahuje svých cílů hůře. Negativem můţe být také skutečnost, ţe pokud centrální banka necíluje celou CPI inflaci, neodráţí tak skutečný vývoj cen a nemusí být jasný další vývoj celkové inflace. 34

34

KOTLÁN (1999), str. 59-61, JÍLEK (2004), str. 454-459.

19

3 MONETÁRNÍ POLITIKA V JIŽNÍ KOREJI Monetární politika je v Jiţní Koreji řízena centrální bankou Bank of Korea (BOK). V této kapitole se budeme zabývat jejím vznikem, jejími cíly a organizací. Dále si podrobněji rozebereme nástroje, které BOK pouţívá při ovlivňování ekonomického prostředí v Koreji.

3.1 Korejská centrální banka- Bank of Korea Bank of Korea byla zaloţena 12. července 1950 Zákonem o BOK (Bank of Korea Act). Hlavním úkolem BOK je cenová stabilita. Tento cíl povaţuje korejská centrální banka za nejdůleţitější, protoţe stálého ekonomického růstu je moţno dosáhnout pouze při cenové stabilitě. Jako druhý důleţitý cíl BOK stanovila finanční stabilitu. Ten byl stanoven po zkušenostech s finanční krizí z důvodu, ţe přes finanční trh se uskutečňuje monetární politika a při jeho nestabilitě by nebyl její hladký průběh moţný.35 Obrázek 1: Symbol Bank of Korea

Poznámka: Ornament Taeguk je symbolem BOK a představuje vážnost jejího úřadu. Tři části spojené do kruhu symbolizují harmonii mezi státem, podniky a lidmi a dynamický vývoj korejské ekonomiky. Pramen: The Bank of Korea CI. Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/.

BOK stanovuje inflační cíl na základě rozhodnutí Komise pro měnovou politiku (Monetary Policy Committee, dále MPC) a po konzultaci s vládou, konkrétně s Ministerstvem financí. V úvahu bere prognózy budoucího vývoje korejské ekonomiky, předešlého vývoje cen a vývoje světové ekonomiky. Na směru politiky úrokových měr se BOK domlouvá kaţdý měsíc. Kdyţ BOK přecházela na reţim cílování inflace, jako vedlejší cíl dočasně stanovila růst M3. Předešlým měnověpolitickým reţimem bylo měnové cílování. Důvodem měnového cíle byly obavy z reakcí finančního trhu na nový reţim cílování, BOK se snaţila podpořit snadnou orientaci v měnové politice. Politika BOK je prováděna autonomně a nezávisle.36

35

http://eng.bok.or.kr/broadcast.action?menuNaviId=1609.

36

http://eng.bok.or.kr/, About BOK.

20

Na vrcholu organizace BOK je Komise pro měnovou politiku. Její primární funkcí je formulace měnové a úvěrové politiky. Navíc se podílí na řešení hlavních záleţitostí týkajících se činnosti BOK.37

3.2 Nástroje měnové politiky Bank of Korea Hlavními instrumenty BOK při provádění měnové politiky jsou operace na volném trhu, zápůjční a depozitní facilita a povinné rezervy. Jako operační cíl BOK pouţívá call úrokovou míru.

3.3

Operace na volném trhu

„Operace na volném trhu jsou nástrojem, jehoţ prostřednictvím centrální banka obchoduje cenné papíry, vládní i veřejné obligace s ostatními finančními institucemi na volném trhu.“ 38 Operace na volném trhu jsou hlavním instrumentem měnové politiky Jiţní Koreje. Centrální banka jimi aktivně ovlivňuje nabídku na trhu peněz, její úroveň můţe být pomocí operací na volném trhu dolaďována a banka má snadno dostupné informace prostřednictvím zpětné vazby mezi ní a finančními institucemi.39 Hlavním úkolem operací na volném trhu v letech 1999 aţ 2008 bylo regulovat bankovní rezervy za účelem udrţet call úrokovou míru v souladu s cílem určeným MPC. Call úroková míra je pouţívána na call trhu, na němţ se účastní bankovní i nebankovní instituce, jsou zde obchodovány finanční prostředky v krátkém období (obvykle jednodenní, overnight). Tím urovnávají dočasné přebytky nebo nedostatky peněţních prostředků mezi finančními institucemi. BOK ovlivňuje call úrokovou míru přímo. Kdyţ dodává nebo vybírá likviditu, celkový objem rezerv umístěných na účtu BOK se změní a banky se snaţí přebytky nebo nedostatky peněţních prostředků vyřešit na call trhu. Tak se změní call úroková míra.40 Operacemi na volném trhu BOK ovlivňuje nabízené mnoţství peněz a úrokovou míru. V případě převisu poptávky po penězích nad jejich nabídkou na trhu peněz centrální banka nakupuje cenné papíry od finančních institucí, čímţ zvýší nabídku peněz na trhu (tzn. i úvěrovou kapacitu)41 a sníţí úrokovou míru, protoţe se uvolní konkurence na poptávkové straně po penězích. V případě převisu 37

MPC má sedm členů, jsou to: Guvernér BOK, Senior viceguvernér BOK a viceguvernéři- jeden člen doporučený Ministerstvem financí, jeden člen doporučený Guvernérem BOK, jeden člen doporučený Komisí pro finanční sluţby (Financial Services Commission), jeden člen doporučený předsedou Korejské komory obchodu a průmyslu a jeden člen doporučený předsedou Korejské federace bank (Korea Federation of Banks Incorporated). Více viz Bank of Korea Act, Kapitola 2 Monetary Policy Committee. http://eng.bok.or.kr/. 38

BOK: http://eng.bok.or.kr/broadcast.action?menuNaviId=1616, vlastní překlad.

39

BOK: http://eng.bok.or.kr/broadcast.action?menuNaviId=1616.

40

BOK (2002b), str. 77.

41

Finanční instituce poptávají peníze, protoţe chtějí uspokojit poptávku po úvěrech od svých zákazníků.

21

poptávky po dluhopisech nad jejich nabídkou centrální banka jedná obráceně, prodává vládní dluhopisy, s opačnými účinky na nabídku peněz a úrokovou míru. 42 Tato politika je prováděna prostřednictvím emitování měnově-stabilizačních obligací (Monetary stabilization bonds, dále MSBs) a transakcemi cenných papírů. MSBs můţe emitovat pouze Bank of Korea.43 Přestoţe doba splatnosti se pohybuje od dvou týdnů do dvou let, jsou pouţívány k regulaci především dlouhodobé likvidity peněţního trhu. Strop jejich emitování je měněn kaţdé tři měsíce Komisí pro měnovou politiku. Transakce s cennými papíry jsou prováděny na sekundárním trhu formou přímých prodejů a formou dohody o zpětném odkupu (repurchase agreement, dále RPs), jsou pouţívány k regulaci krátkodobé likvidity.44

3.3.1 Zápůjční a depozitní facilita Jedná se o nástroje, jejichţ prostřednictvím centrální banka poskytuje půjčky a přijímá depozita jednotlivých finančních institucí. V rámci úrokových sazeb těchto facilit se pohybují krátkodobé úrokové sazby na mezibankovním trhu.45 V Jiţní Koreji došlo v roce 1994 k celkové reorganizaci facilit a jejich výsledkem byl Systém stanovení stropu celkových úvěrů (dále ACCS). Od roku 2000 k ACCS přibyly Vnitrodenní kontokorenty, Půjčky a vklady regulované likvidity a Speciální půjčky.46 ACCS v sobě zahrnuje půjčky pro malé a středně velké podniky, reeskont obchodních směnek, reeskont financování obchodu a reeskont půjček na produkci základních surovin v rámci kvót určených ACCS pro jednotlivé finanční instituce.47 Funkcí Půjček v rámci ACCS (dále ACCL) je především přimět banky k poskytování půjček malým a středně velkým firmám.48 Úrokové míry těchto půjček jsou niţší neţ úrokové míry na trhu.49

42

Úroková míra klesne působením multiplikačního efektu zvětšujícího nabídku peněz na trhu.

43

Emisí MSBs v roce 1961 byly zahájeny operace na volném trhu.

44

Takto jsou obchodovány od roku 1977, kdy bylo toto obchodování umoţněno i nefinančním institucím. V Koreji se pouţívají od roku 1969. Jsou mezi ně zahrnuty vládní obligace, obligace s vládní zárukou, MSBs a další cenné papíry specifikované Komisí pro měnovou politiku. 45

BOK (2008), str. 64.

46

BOK (2008), str. 68.

47

BOK (2008), str. 69.

48

Objem poskytovaných půjček pro firmy je jedním z pravidel, podle kterého jsou alokovány individuální kvóty půjček do kaţdé banky. Další podmínky viz http://eng.bok.or.kr/broadcast.action?menuNaviId=1617.

22

Strop celkových úvěrů je stanovován Komisí pro měnovou politiku kaţdé tři měsíce, pokud to podmínky na trhu vyţadují, tak i dříve. Má podobu reeskontu směnek oproti záruce jištěné cennými papíry.50 Doba splatnosti ACCS je jeden měsíc.51 Vnitrodenní kontokorent centrální banka pouţívá k finanční podpoře bank, kterým dočasně chybí finanční prostředky potřebné k úhradě závazků, a to v rámci jediného dne.52 Při jejich realizaci se nevyuţívá úrokových měr.53 Pokud banky nejsou schopny splatit zapůjčený obnos v době splatnosti, BOK převede Vnitrodenní kontokorenty do Půjček s regulovanou likviditou. Půjčky a depozita s regulovanou likviditou sniţují proměnlivost trţních úrokových měr. Umoţňují bankám půjčit si chybějící peníze nebo vloţit přebytečné peněţní prostředky k centrální bance, přičemţ jejich doba splatnosti je přes noc.54 Speciální půjčky BOK pouţívá pouze ve zvláštních případech jako věřitel v poslední instanci a slouţí k udrţení stability finančního trhu.

55

Jejich poskytování je podmíněno povolením od Komise pro

měnovou politiku. Doprovodné podmínky jako úroková míra nebo doba splatnosti jsou odvislé od jednotlivého případu.56

3.3.2 Povinné rezervy Povinné rezervy v Jiţní Koreji s nástupem liberalizace finančního trhu na počátku 90. let ztratily svou vůdčí roli ve prospěch operací na volném trhu. Od roku 1998 je jejich průměrná míra udrţována na 3.6%.57 Výraznější roli sehrálo stanovení povinných rezerv pro jednotlivé produkty v roce 1997.58

49

BOK se snaţí (jako jeden z dlouhodobých cílů) postupně zvyšovat úrokové míry ACCL tak, aby se dostaly na reálnou hranici a tím preferenci malých a středně velkých podniků omezit. BOK (2008), str. 74-75. 50

BOK (2008), str. 78.

51

BOK (2008), str. 72.

52

Půjčky jsou realizovány v rámci takzvaného obchodního dne (Bussines day), který končí v 17:30, tedy doba splatnosti těchto půjček je do konce obchodního dne. 53

Z tohoto důvodu je třeba zabránit velkému rozsahu takovýchto půjček. Na půjčky od 25% vlastního kapitálu banky je pouţit úrok v rozptylu mezi výnosy tříletých státních obligací a nezaručených overnight call úrokových měr za poslední měsíc předchozího čtvrtletí. BOK (2008), str. 79. 54

BOK (2008), str. 72.

55

Speciální půjčky byly vyuţity např. v průběhu finanční krize v roce 1997.

56

BOK (2008), str. 80-81.

57

BOK (2008), str. 87-89.

58

Více viz kapitola Vývoj v jednotlivých obdobích. BOK (2008), str. 14.

23

Centrální banka ukládá bankám povinnost drţet určitou část vkladů na účtu centrální banky, popř. mohou být drţeny ve formě pokladní hotovosti. Tímto nástrojem BOK kontroluje peněţní prostředky dostupné bankám prostřednictvím míry povinných rezerv.59 Vzhledem k tomu, ţe většina bankovních aktiv jsou dlouhodobé dluhopisy nebo úvěry, centrální banka poţaduje po bankách, aby měly k dispozici dané mnoţství likvidních aktiv, která by byla snadno převoditelná do hotovosti a banky tak mohly uspokojit případné poţadavky zákazníků na výběr vkladů.60 Pokud banky nedodrţí minimální rezervy, tak musí zaplatit BOK pokutu ve výši jednoho procenta z částky průměrného deficitu mezi skutečnými a zákonem danými rezervami za toto období.61

59

Původně byly povinné rezervy instrumentem ochraňujícím zákazníky, za tímto účelem vznikly v USA v 2. pol. 19. stol. Jako nástroj ovlivňující likviditu prostřednictvím peněţního multiplikátoru jsou uţívány od 30. let 20. stol. V Koreji jsou pouţívány od roku 1950. 60

BOK (2008), str. 83.

61

BOK: http://eng.bok.or.kr/broadcast.action?menuNaviId=1618.

24

4 VÝVOJ V JEDNOTLIVÝCH OBDOBÍCH Jiţní Koreu na konci 90. let zasáhla finanční krize, jejíţ následky se promítají i do námi pozorovaných roků. Proto si na začátku této kapitoly objasníme okolnosti finanční krize a přijatá opatření. Také si stručně vysvětlíme důvody přechodu z měnového cílování na cílování inflace. V následujících podkapitolách se pak budeme zabývat konkrétními kroky měnové politiky. Kaţdý rok bude rozdělen na několik částí. V první části se seznámíme s cílem centrální banky, v další části budou vysvětleny problémy transmise za daný rok, dále se budeme zabývat samotnou transmisí a na závěr se zaměříme na úspěšnost v dosaţení inflačního cíle v pozorovaném roce. V souladu s naším cílem se budeme pohybovat v časovém rámci prvních pěti let, kdy korejská centrální banka začala vyuţívat cílování inflace jako hlavní cíl v rámci měnové politiky, tzn. obdobím od roku 1998 do roku 2002.

4.1 Finanční krize Na konci roku 1997 zasáhla Jiţní Koreu finanční krize, která determinovala následující období. Podstatou finanční krize byl odtok investic do zahraničí. Investoři se obávali, ţe Korea by se mohla dostat do stejných problémů jako Thajsko a dále nadhodnocení wonu, který proto začali následně prodávat. Důvodů finanční krize je vzpomínáno několik, podle Výzkumného oddělení BOK se jedná o netransparentnost účetnictví firem i finančních institucí, které vyvolalo nejistou na investičním trhu. Investoři nebyli schopni rozpoznat aktuální stav firem. Jako další důvod uvádí selhání při dodrţování trţních principů mezi ekonomickými subjekty, které vedlo k neefektivitě ekonomiky. Příkladem mohou být širokosáhlé, ale poněkud rozhazovačné, investice chaebolů.62 Posledním naznačeným důvodem byly nevhodné odpovědi politických autorit na vznikající problémy, například politika „silného wonu“ i v období výrazných depreciačních tlaků.63 Korea byla nucena poţádat o pomoc v zahraničí, obrátila se na MMF. Korejská vláda přijala stabilizační program MMF, jehoţ existencí byly podmíněny také dodané peněţní prostředky ve výši 58,4 mld USD. Pod dohledem MMF pak byly provedeny kroky k makroekonomické stabilizaci a strukturální reformy. Pro makroekonomickou stabilizaci bylo třeba především přilákat zahraniční investory, zajistit, aby se jim vyplatilo won drţet a omezit tak odliv deviz a zabránit depreciaci. Směnný kurz byl změněn z fixního na floating. Základem stabilizační politiky byla restriktivní měnová politika. BOK prostřednictvím zvýšení úrokových měr operací na volném trhu na 35% dosáhla zvýšení trţních úrokových měr, které vzrostly na 35%- 40%. Součástí programu byla také restriktivní fiskální politika. Ve strukturální oblasti bylo potřeba reformovat především finanční a

62

Chaeboly jsou velké koncerny typické pro Jiţní Koreu.

63

BOK, Research Department (1998), str. 6-9.

25

firemní sektor. Bylo třeba zajistit sníţení poměru debt/equity chaebolů a zavést mezinárodní účetní standardy. Ve finančním sektoru bylo snahou ozdravení bank pomocí restrukturalizace. 64 CPI inflace v roce 1997 kopírovala průběh agregátu M2 a udrţovala se na stabilní hladině kolem 4%, v prosinci se ale vyhoupla na 6,6% a v rostoucím trendu pokračovala i na začátku následujícího roku.65

4.2 Přechod na inflační cílování Od roku 1972 do roku 1996 cílovala BOK růst M2. Po reorganizaci systému svěřeneckých účtů vládou v roce 1996 peníze ze svěřeneckých účtů putovaly do časových a spořících vkladů. Tento pohyb výrazně navýšil růst M2. V důsledku těchto změn bylo k cílování růstu M2 připojeno i cílování širšího MCT. MCT v sobě obsahovalo agregát M2, peníze na svěřeneckých účtech a vkladové certifikáty, čímţ byl odstraněn efekt způsobený tokem peněz mezi finančními aktivy. Ale jak jiţ bylo naznačeno v předchozí kapitole, v roce 1997 následkem změn v mírách povinných rezerv pro jednotlivé produkty došlo k odtoku peněz z vkladových certifikátů do krytých směnek a tak k výraznému poklesu růstu MCT. Růst MCT tak klesl z 19% v prosinci 1996 na 15,6% v květnu 1997. Takový pokles vedoucího měnového agregátu byl povaţován za změnu monetární politiky BOK. BOK se proto nakonec rozhodla upustit od měnového cílování a přejít na inflační cílování.66

4.3 Rok 1998: Credit crunch komerčních bank 4.3.1 Stanovení cíle Okolnosti jiţ naznačené v předešlé kapitole donutily korejskou vládu ke změně měnověpolitického reţimu. 1.4.1998 vešla v platnost změna Zákona o Bank of Korea. Zákon stanovuje centrální bance povinnost kaţdoročně vyhlašovat a zveřejňovat inflační cíl po konzultaci s vládou. Byl pouţit bodový cíl s jednoprocentním tolerančním pásmem. Inflační cíl pro rok 1998 vyhlásila s předstihem v září 1997 BOK na úrovni 9±1%. Jako cílovaná veličina byl zvolen růst CPI.67 Určení cíle bylo zkonzultováno s vládou a jeho výše byla zaloţena na makroekonomické prognóze a na ročním tempu

64

Dvě největší banky byly znárodněny, slabé banky byly pozavírány, vláda poskytla garance na vklady u finančních institucí. Na trhu práce došlo k výraznému propouštění. ŢÍDEK (2003), str. 71-81. 65

BOK, Economic Statistics System, dostupné na: http://ecos.bok.or.kr/EIndex_en.jsp.

66

BOK (2008), str. 12-15.

67

Tento indikátor byl zvolen po konzultaci s MMF. Důvodem bylo přesvědčení, ţe CPI je pro veřejnost známějším a snadněji uchopitelným neţ jiné cenové indexy.

26

růstu CPI, ale promítly se do něj také podmínky, které si stanovil MMF v rámci Korejského stabilizačního programu68. BOK se obávala, ţe po třiceti letech měnového cílování by mohl okamţitý přechod výhradně na inflační cílování zmást finanční trhy. A protoţe inflační očekávání bylo z části stále ovlivňováno měnovými indikátory, rozhodla se BOK vedle hlavního inflačního cíle vyhlašovat také vedlejší měnový cíl, růst M3. Rozmezí růstu M3 v průběhu roku stanovila mezi 13,5% a 14,1%. BOK nabízela peníze na takové úrovni, která by neohrozila cenovou stabilitu. 69

4.3.2 Problémy transmise Rok 1998 byl v důsledku finanční krize postiţen credit crunch. Credit crunch pouţívá BOK jako synonymum pro neochotu bank půjčovat peníze ostatním subjektům na finančním trhu. Byl následkem zvýšení úrokových měr a v Koreji způsobil výrazný nárůst bankrotů. Na finančním trhu se začala objevovat nejistota. Banky nakonec přestaly dodávat na finanční trh čerstvou likviditu a na úvěry od bank nedosáhli ani největší firmy. Banky přestaly půjčovat peníze především ze dvou důvodů. Prvním byla zvýšená rizikovost firemních úvěrů, druhým restrukturalizace finančního sektoru.70 Banky v jejich funkci nahradily investiční společnosti, ale bohuţel ne stoprocentně. Proto se BOK rozhodla do situace zasáhnout pomocí ACCL a garancí půjček. Konkrétněji se budeme jejími zásahy zabývat v následující podkapitole.

4.3.3 Výkon měnové politiky Rok 1998 je v Koreji typický poklesem hospodářského výkonu spojeným s následky finanční krize. V prosinci 1997 byl růst HDP ještě na úrovni 5%. Ovšem v prvním čtvrtletí roku 1998 spadl na -3.6%, ve druhém čtvrtletí dokonce na -7,2% a v posledních dvou čtvrtletích byl stabilní na úrovni -7,1%.71 V průběhu roku došlo naopak k apreciaci wonu vůči dolaru a k jeho stabilizaci na 1300 won/USD. K této situaci napomohla především peněţní pomoc od mezinárodních organizací včetně MMF a emise dluhopisů ve výši 4 bilionů USD. 72

68

Korea se dohodla s MMF na politice drahých peněz 3. prosince 1997: MMF uvedl tři důvody: podporovat vyšší úspory, povzbudit větší přítok kapitálu a působit nátlak na soukromou spotřebu a poptávku po investicích. Více viz http://www.imf.org/external/np/loi/120397.htm. 69

BOK (2008), str. 16-19, BOK (1999), str. 14.

70

Dosavadní nastavení finančního systému bylo povaţováno za jeden z důvodů krize. Banky tak musely plnit ukazatel přiměřenosti kapitálu stanovený Bankou pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements). Aby mohly zůstat na trhu, musely vyloučit vysoce rizikové půjčky. 71

BOK (1999), str. 80-81.

72

BOK (2008), str. 95, 96.

27

Graf 1: Směnný kurz wonu vůči americkému dolaru

Pramen: Vlastní zpracování podle údajů v Economic Statistics System, Bank of Korea. Dostupné na: http://ecos.bok.or.kr/EIndex_en.jsp.

V průběhu credit crunch funkci bank převzaly investiční společnosti. Ale jak jsme jiţ zmiňovali, ani ony nedokázaly credit crunch úplně kompenzovat, protoţe samy začaly investovat převáţně do obligací velkých firem.73 BOK nevěřila, ţe se můţe credit crunch vyřešit bez vnějšího zásahu, a proto zavedla následující opatření. Prvním bylo sníţení úrokových měr. V dubnu BOK sníţila úrokovou míru u operací na volném trhu, z 28% v lednu klesla na 10,7% v červenci. Taktéţ sníţila úrokovou míru u ACCL z 5% na 3%, zvýšila jejich strop a změnila metodu získávání půjček ve prospěch bank aktivně nabízejících úvěry malým a středně velkým firmám. K odvrácení credit crunch bylo také třeba obnovit důvěru ve finanční systém. K tomu napomohla vláda 700 biliony wonů za státního rozpočtu a Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank) 1 bilionem dolarů, které byly vloţeny do garančních fondů.74 Dalším opatřením BOK byla restrukturalizace finančního sektoru. Účelem bylo povzbuzení k zprostředkování úvěrů, které měly garanci od těchto dvou fondů. V tomto roce se ozývaly názory kritizující málo expanzivní měnovou politiku BOK.75 Důvodem bylo sniţující se mnoţství peněţních protředků na trhu, které měly klesající tendenci a nekopírovaly plány MMF. To bylo způsobeno vysokými úrokovými mírami a poklesem obchodní aktivity, coţ vedlo k poklesu poptávky po wonu. Dalším problémem nabídky peněz bylo, ţe banky upřednostňovaly prostředky z RPs a MSBs, takţe se peníze vracely zpět BOK.76 Jak jsme jiţ zmiňovali na začátku kapitoly, měnové agregáty si udrţovaly vysoké tempo růstu, přičemţ rychlost peněz výrazně klesla. 73

Z firemních obligací, do kterých investiční společnosti investovaly, bylo 71,8% vydáno pěti největšími korejskými firmami, tzv. chaeboly, a z obchodních cenných papírů to bylo 66,6%. 74

Credit Guarantee Fund, Technology Credit Guarantee Fund.

75

např. Jong–Kyu Lee nebo J. Stiglitz.

76

Nebyly rizikové a byly v souladu s ukazatelem Banky pro mezinárodní platby.

28

Zastánci expanzivní politiky se tak opírali o rovnici směny, kdy by růst měnové báze vedl k růstu nominálního hrubého národního důchodu. BOK se proti takovým názorům bránila tvrzením, ţe v aktuálním případě, kdy se peníze točí pouze mezi centrální bankou a finančním sektorem a vůbec se nedostanou do podnikatelské sféry, není pouţití rovnice směny reálné.77

4.3.4 Úspěšnost dosažení cíle Inflační cíl byl stanoven v rozsahu 9±1%, skutečná CPI inflace dosáhla 7,5%. To bylo podle BOK z části způsobeno politikou drahých peněz- vysokými úrokovými mírami v první polovině roku, které vyvolaly nedostatek likvidity v podnikovém sektoru. Jako další důvod BOK uvádí podcenění vlivu směnného kurzu, který aprecioval a podcenění vlivu mezd, které v průběhu roku nominálně klesaly. Vláda navíc omezila růst cen veřejných sluţeb jako ceny vody, elektřiny nebo plynu. V důsledku těchto vlivů byl z pohledu BOK nakonec inflační cíl podstřelen.78 Skutečné hodnoty M3 se pohybovaly mezi 12% a 14% tzn. v rámci cíle.79 Vzhledem k tomu, ţe se korejská ekonomika nacházela v době po měnové krizi, bylo třeba především stabilizovat směnný kurz, čehoţ bylo dosaţeno. I přesto, ţe stabilizační program MMF reagoval na ekonomický vývoj pruţně, měnová politika mohla být méně restriktivní. Graf 2: Inflační cíl a skutečná inflace v průběhu měsíců roku 1998, procentní změna proti měsíci minulého roku.

9 ±1

Pramen: Vlastní zpracování podle údajů v Economic Statistics System, Bank of Korea. Dostupné na: http://ecos.bok.or.kr/EIndex_en.jsp. 77

BOK (2008), str. 101-103.

78

BOK (1999), str. 14, BOK (2008), str. 95- 105.

79

BOK (1999), str. 17.

29

4.4 Rok 1999: Problémy na finančním trhu způsobené dluhy Daewoo Group 4.4.1 Stanovení cíle Korejská ekonomika měla být podle prognóz BOK ve sledovaném roce vyvedena z recese, která provázela ekonomiku od propuknutí finanční krize. Při určování inflačního cíle povaţovala BOK moţné protiinflační tlaky za nepodstatné. Domnívala se, ţe tlaky ze strany rostoucích cen zemědělských produktů (způsobených neúrodou) a růstu poplatků veřejných sluţeb vyrovná stabilita nákladů firem, jako je stabilní směnný kurz, úrokové míry, stabilní mzdy a mezinárodní ceny surovin. Proto BOK po konzultaci s vládou vyhlásila inflační cíl pro rok 1999 v rozsahu 3±1. Cílována byla stejně jako minulý rok CPI inflace. Cíl pro růst M3 byl stanoven na 13%-14%.

4.4.2 Problémy transmise První polovina roku 1999 probíhala podle prognóz BOK. Ale od 19. července se bezproblémový vývoj ekonomiky zastavil. Na povrch se dostaly informace o problémech Daewoo Group, druhého největšího konglomerátu (v Koreji známé jako chaeboly) v Jiţní Koreji. Daewoo Group dluţila svým věřitelům celkem 57 biliónů wonů, v přepočtu 47,9 miliardy dolarů. Na zaplacení úroků měsíčně potřebovala 500 milionů dolarů. Tato situace vyvolala na finančních trzích nejistotu, která zasáhla především investiční společnosti, které nakupovaly certifikáty ve formě obligací od Daewoo Group. Bez restrukturalizace by Daewoo Group zkrachovala. Restrukturalizace se i přes nespokojenost chaebolu ujali jeho věřitelé. Na konci července získal koncern 4 biliony wonů od svých věřitelů jako finanční injekci. Nakonec bylo prodáno 19 divizí z celkových 25. Byl omezen vliv vlastníků a zvýšila se kontrola ze strany vlády.80 Pro centrální banku je stabilita finančního trhu velice důleţitá k správnému fungování měnových nástrojů a realizaci svých cílů, a proto bylo třeba z pohledu BOK zajistit stabilizaci situace okolo dluhů chaebolů. Krokům, které BOK k dosaţení stabilního finančního trhu provedla, se budeme věnovat v následující podkapitole.

4.4.3 Výkon měnové politiky Ve sledovaném roce došlo k výraznému oţivení ekonomiky. Růst HDP dosáhl v prvním čtvrtletí hodnoty 5,4%, ve druhém čtvrtletí 10,8%, ve třetím čtvrtletí dále rostl aţ na 12,8% a ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl ještě o 0,2% na 13,0%.

80

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY (20.7.1999, 27.7.1999, 28.7.1999, 12.8.1999, 25.8.1999, 1.9.1999).

30

Won v průběhu roku fluktuoval. Na začátku roku byl kurz won/USD 1175,0, největší depreciaci won zaznamenal v březnu, 1227,0 won/USD. a nejvíce aprecioval na konci roku, a to na hodnotu 1138,0 won/USD.81 Na květnovém zasedání MPC změnila politiku sniţování úrokových měr, kterou zastávala od dubna předešlého roku. Bylo třeba zjistit, zda dosavadní sníţení úrokových měr pomohlo ekonomice k oţivení a zda je nyní schopná si svou pozici udrţet. Tato politika se ukázala úspěšná, úrokové míry si svůj trend udrţely. Zatímco úrokové míry klesaly, ceny akcií rostly a stejně tak rostly obavy z existence bubliny na trhu aktiv. Přesto se MPC na zmíněném květnovém zasedání rozhodla do overnight call úrokové míry nezasahovat. V důsledku tohoto rozhodnutí začaly ceny akcií klesat (akcionáři to pochopili jako změnu politiky BOK) a dlouhodobé úrokové míry rostly. Protoţe ekonomika nevykazovala znaky přehřátí, toto rozhodnutí MPC nezměnila ani v průběhu června a července. Ve druhé polovině roku 1999 růst ekonomiky, cenová stabilita i přebytek běţného účtu zastávali trend podle prognóz. Ale korejská ekonomika byla zasaţena problémy na finančním trhu způsobenými Daewoo Group a nutnou restrukturalizací a s tím souvisejícími problémy investičních společností s vyplácením certifikátu o obmyšlení v podobě dluhopisů vydaných Daewoo Group.

82

Věřitelé se

obávali neschopnosti investičních společností vyplatit tyto certifikáty, a proto poţadovali jejich vyplacení. Investiční společnosti nebyly schopny splácet a potřebovaly certifikáty prodat. Ale v atmosféře, kde je pro finanční instituce důleţité zajištění likvidity, bylo jen málo institucí ochotno certifikáty koupit a důsledkem byl jiţ zmíněný růst dlouhodobých úrokových měr. 83 BOK přijala za účelem vrácení stability na finanční trh několik opatření. Jednalo se o zvýšení potřebné likvidity na trhu, zřízení Fondu pro stabilizaci trhu s dluhopisy (Bond Market Stabilization Fund) za účelem obchodování dluhopisů a vytvoření poptávky na trhu, zavedení systému postupného splácení, aby zamezila runu na investiční společnosti, a nakonec rychlé zavedení programu řešení dluhu pro Daewoo Group.84 Dlouhodobé úrokové míry nakonec znovu získaly stabilitu, bohuţel v listopadu začaly znovu růst. Na trhu se totiţ objevily obavy obchodovatelné kapacity Fondu pro stabilizaci trhu s dluhopisy. Dalším důvodem obav byl laxnější postoj Daewoo Group k programu řešení dluhu. Za rostoucími 81

BOK (2000), str. 66-67.

82

Investiční společnosti nakupovali tyto certifikáty od Daewoo Group v době, kdy banky nechtěly poskytovat půjčky. 83

BOK (2008), str. 107-109.

84

BOK povaţovala stabilitu finančního trhu za velmi důleţitou, a to ještě více kvůli obavám z problému Y2K, který by sám o sobě mohl ohrozit stabilitu celé ekonomiky. Problém Y2K se týká obav ze selhání počítačových systémů při přechodu z roku 1999 na rok 2000.

31

dlouhodobými úrokovými mírami byly také obavy z růstu inflace. Ty vznikly kvůli růstu cen nákladů firem, a to zejména základních surovin, růstu mezd a růstu cen veřejných sluţeb. Důsledkem růstu dlouhodobých úrokových měr bylo zvětšování rozdílu mezi dlouhodobými a krátkodobými úrokovými mírami. Velký rozdíl mezi nimi byl problémem pro aplikaci monetární politiky přes úvěrový kanál. Řešením by byla opatření vedoucí ke zvýšení call úrokové míry (krátkodobá úroková míra). To ale BOK neudělala, protoţe se bála přestřelení call úrokové míry v situaci nestabilního finančního trhu. Proto nejprve usilovala o jeho stabilizaci.85 Od začátku roku bylo poskytování ACCL uzpůsobováno k vytváření lepších podmínek pro banky poskytující půjčky malým a středně velkým firmám. Od druhé poloviny roku byly zvýhodněny především banky, které eskontovaly obchodní směnky emitované členy Daewoo Group zapojenými do programu řešení dluhu.86

4.4.4 Úspěšnost dosažení cíle Inflační cíl byl stanoven v rozsahu 3±1%, skutečný růst spotřebitelských cen oproti minulému roku byl 0,8%. Podstřelení inflačního cíle bylo podle BOK způsobeno především podceněním vlivu směnného kurzu, růstem cenové konkurence v atmosféře po měnové krizi a inovacemi v distribuci v boji o zákazníky, které vedly k odstranění cenových rigidit směrem dolů. Cíl pro růst M3 byl stanoven mezi 13%-14%. Růst M3 se do května udrţoval na této hodnotě, pak začal klesat, v prosinci klesl na 8%. Roční růst M3 byl 11,3%, coţ je téměř o 2% méně neţ dolní hranice stanoveného cíle.87 I přes rychlejší zotavení ekonomiky, neţ BOK předpokládala, nebyla BOK schopná dostát svému cíli, přecenila proinflační tlaky a nedokázala rychle reagovat na problémy na finančním trhu a stabilizovat jej dostatečnou nabídkou likvidity. Nestabilní finanční trh pak z části znemoţnil BOK realizovat své cíle v rámci měnové politiky.

85

Call úroková míra byla zvýšena aţ 10.2.2000. Pramen: BOK (2008), str. 109-113.

86

BOK (2000), str. 25.

87

BOK (2000), str. 18-19.

32

Graf 3: Inflační cíl a skutečná inflace v průběhu měsíců roku 1999, procentní změna proti měsíci minulého roku.


4.5

Rok 2000: Crunch na kapitálovém trhu

4.5.1 Stanovení cíle Cílování inflace v Jiţní Koreji bylo v tomto roce pozměněno. Cílovaným indikátorem se stala jádrová inflace (core inflation). Důvodem upuštění od CPI inflace byly dočasné vlivy, které krátkodobě ovlivňovaly ceny některých produktů a nebyly ovlivnitelné centrální bankou. Jádrová inflace tak vznikla z CPI inflace vyčleněním ropných produktů a zemědělských produktů mimo obilovin. Ropné produkty ovlivňuje cena na mezinárodních trzích, cenu zemědělských produktů ovlivňuje počasí a úroda. Jádrová inflace je citlivější na změny politické úrokové míry, BOK se snaţila tímto krokem dosáhnout zefektivnění měnové politiky a soudrţnosti v provádění politiky.88 Zároveň se BOK rozhodla vyhlašovat střednědobý inflační cíl.89 Podle predikcí BOK by ve sledovaném roce měla cena ropy a ostatních základních surovin růst vlivem celosvětového optimistického ekonomického vývoje. Zároveň spolu s ekonomickým růstem v Koreji očekávala, ţe mzdy si udrţí svůj růstový trend. S ekonomickým růstem BOK také očekávala nárůst domácí poptávky, která by mohla způsobovat tlaky na cenovou hladinu. Proto předpokládala růst CPI o něco vyšší neţ minulý rok, a to kolem 3% a růst základní inflace pak souběţně o něco niţší, pod 3%.

88

Bohuţel má jádrová inflace také svá negativa. Především neodráţí kaţdodenní ţivot, protoţe jeho nedílnou součástí jsou i zemědělské a ropné produkty. Proto BOK přešla v roce 2007 zpět na cílování CPI inflace. 89

BOK (2008), str. 21-22, BOK (2001), str. 19-20.

33

Inflační cíl na daný rok vyhlásila ve výši 2,5±1%, střednědobý cíl ve výši 2,5%. Cíl pro růst M3 agregátu byl stanoven ve výši 7%-10%.90

4.5.2 Problémy transmise V druhé polovině roku se začaly objevovat obavy ze vzniku crunche na kapitálových trzích způsobeného velkým mnoţstvím firemních dluhopisů z roku 1997 splatných v srpnu. Konkrétně se týkaly faktu, zda v situaci těsně po problémech s likviditou velkých firem budou banky ochotny poskytovat úvěry. Obávaly se, ţe se tak mohou některé firmy s nízkou třídou úvěruschopnosti dostat do problémů při odloţení jejich firemních dluhopisů. Kapitálový crunch z toho roku je odlišný od credit crunche z roku 1998. Výchozí podmínky byly rozdílné, ekonomika se jiţ zotavovala z recese, úrokové míry byly nízké. Navíc crunch z roku 2000 nebyl způsoben neochotou bank půjčovat peníze, ale problémy s vyplácením a emisí firemních dluhopisů a obchodních cenných papírů. V tomto roce kapitálový crunch nezasáhl malé a středně velké podniky, ale ty největší firmy. Faktorem, který způsobil propuknutí crunche bylo úvěrové riziko velkých firem a jediná společná věc s rokem 1998, nejistota kolem restrukturalizace finančních institucí a s tím spojená potřeba zajištěných aktiv.91 BOK se chtěla crunchi na kapitálovém trhu dopředu vyhnout, a proto jiţ v červnu zavedly určitá opatření, kterými se budeme zabývat v následující podkapitole.

4.5.3 Výkon měnové politiky V roce 2000 prováděla BOK měnovou politiku za účelem stabilizace finančního trhu, ale s důrazem na to, aby neohrozila inflační cíl. Do úrokové míry ani nadále nezasahovala a nechala ji na stabilní úrovni 4,75%, protoţe se stále ještě obávala situace na finančním trhu spojené s problémy Daewoo Group. Ovšem jiţ začátkem února se obavy na finančním trhu zklidnily a BOK mohla svou politiku podřídit inflačnímu cíli, tedy zvýšit call úrokovou míru na 5%.92 Navíc díky tomu, ţe tok peněz na finančních trzích jiţ nevykazoval ţádné výrazné změny, dlouhodobá úroková míra dál nerostla93. V prvním čtvrtletí roku 2000 korejská ekonomika dál rostla, HDP dosáhlo růstu 12,6%. I přes takový růst ekonomiky cenová hladina zůstala stabilní. Ve druhém čtvrtletí HDP nadále rostlo, tentokrát 90

BOK (2001), str. 20-21.

91

BOK (2008), str. 117-118.

92

BOK potřebovala zúţit mezeru mezi dlouhodobými a krátkodobými úrokovými mírami, aby mohla lépe uplatňovat svou politiku pře úvěrový kanál. Více viz předchozí kapitola. 93

Napomohl tomu také fakt, ţe BOK na problémy ve velkých rozdílech krátkodobých a dlouhodobých úrokových měr jiţ dříve poukazovala, trhy tak růst krátkodobé úrokové míry očekávaly. BOK (2008), str. 114, BOK (2001), str. 21.

34

oproti měsíci minulého roku o 9,6%. Začaly se objevovat obavy z cenových tlaků ze strany nadměrné poptávky ve spojení s poklesem nadměrné kapacity ekonomiky. Proinflačním obavám napomohl také fakt, ţe od června začala cenová hladiny strmě růst. CPI inflace dosáhla dokonce v září své nejvyšší úrovně od roku 1998, její růst oproti předešlému měsíci se vyšplhal na 1,5%. BOK se rozhodla přehodnotit svůj původní záměr stabilní call úrokové míry a v říjnu ji zvýšila o dalšího čtvrt procenta na 5,25%, aby tak zabránila inflačním tlakům. Mimo rychlý růst ekonomiky ji k tomuto kroku donutil i růst cen veřejných sluţeb a růst cen na trhu s ropou.94 BOK se tímto krokem snaţila především zarazit inflační očekávání, která by mohla způsobit přenos růstu cen z ropných produktů na ostatní základní suroviny a dále i na ostatní zboţí a mzdy v ekonomice. Call rate byly navýšena aţ v říjnu, protoţe se mezitím objevily problémy na kapitálovém trhu, které jsme si jiţ nastínili v předchozí podkapitole, a o kterých pojednává následující odstavec.95 Situace na kapitálovém trhu, konkrétně na trhu s firemními dluhopisy, se zhoršila v srpnu. Jak jsme zmiňovali v předchozí podkapitole, BOK se snaţila předejít crunchi na kapitálových trzích. Kladla důraz především na vytvoření fondu, přes který by mohly finanční instituce obchodovat zajištěné dluhopisové obligace s podkladovými aktivy v podobě firemních dluhopisů emitované firmami s nízkou třídou úvěruschopnosti (CBOs). Navíc se snaţila zajistit dostatečné mnoţství likvidity na trhu prostřednictvím speciálních půjček a operací na volném trhu.96 I přes opatření se nepovedlo finanční trh stabilizovat. Problémy na finančním trhu se totiţ rozšířily o problémy Hyundai Engineering & Construction s nedostatečnou likviditou a o neuskutečnění prodeje problémové Daewoo Motor Company, které zhoršilo mezinárodní úvěruschopnost Koreje. 97 Vedle ACCL BOK uvedla v srpnu Půjčky regulované likvidity určené ke stabilizaci finančního trhu nabídkou potřebné likvidity v případě jejího dočasného nedostatku, úrokovou míru určila 4,5%. Dále BOK zavedla od září Vnitrodenní kontokorenty. BOK změnila podmínky udělování ACCL ve prospěch malých a středně velkých firem, které byly dodavateli velkých společností, aby tak zmírnila jejich problémy s nedostatkem peněţních prostředků. Dále vytvořila lepší podmínky pro banky, které poskytovaly úvěry velkým firmám a obchodovaly jejich firemní dluhopisy a obchodní cenné papíry.98 Od listopadu ekonomika zaţívala pokles a s tím se sniţovaly i inflační tlaky ze strany poptávky. Ze začátku roku won aprecioval, v průběhu roku ale směnný kurz získal růstový trend, won deprecioval. 94

Za toto rozhodnutí si vyslouţila i negativní ohlasy. Kritici argumentovali především původem inflace. Nejednalo se o poptávkovou inflaci, ale o nákladovou inflaci, která podle nich neměla být řešena v rámci měnové politiky. 95

BOK (2001), str. 22-23., BOK (2008), str. 115-117.

96

Vláda se navíc rozhodla zavést druhý stupeň restrukturalizace firem, aby donutila nesolventní firmy co nejdříve opustit trh. 97

BOK (2001), str. 22, BOK (2008), str. 117-119.

98

BOK (2001), str. 25-29., BOK (2008), str. 119-120.

35

Nejistota na finančním trhu se zmírnila. Proto BOK nakonec ponechala call úrokovou míru od října nezměněnou.99

4.5.4 Úspěšnost dosažení cíle Inflační cíl pro jádrovou inflaci byl stanoven ve výši 2,5±1%, skutečná jádrová inflace dosáhla 1,8%. CPI inflace dosáhla 2,3%. CPI inflace a základní inflace opisovaly v průběhu roku podobnou dráhu. Ze začátku roku se drţely kolem 1%, podle BOK to bylo především díky apreciaci wonu a stabilitě mezi nabídkou a poptávkou potravinářských produktů. Od června začaly oba ukazatele růst. Jako hlavní důvod těchto růstů BOK uvádí růst cen ropy a s tím související růst veřejných sluţeb, především dopravy a zdravotnictví.100 Cíl pro růst M3 byl stanoven ve výši 7%-10%. Výsledný růst byl 5,6%, tedy hluboko pod stanoveným cílem. To bylo podle BOK způsobeno váţným oslabením zprostředkování fondů sekundárními finančními institucemi. Naopak agregáty M2 a MCT si udrţely vysoké hodnoty, takţe zajistily dostatečné mnoţství likvidity na trhu. Z výsledků inflace za daný rok i ze zásahů BOK v průběhu roku je patrné, ţe centrální banka byla schopná odhadnout potřeby ekonomiky, dokázala dopředu reagovat na vyvstávající problémy. Byla schopná vystihnout chování podniků a finančních institucí a jejich reakce na změny měnové politiky a dosáhnout tak předem stanoveného inflačního cíle. Graf 4: Inflační cíl, skutečná CPI inflace a jádrová inflace v průběhu měsíců roku 2000, procentní změna proti měsíci minulého roku.

Pramen: Vlastní zpracování podle údajů v Economic Statistics System, Bank of Korea. Dostupné na: http://ecos.bok.or.kr/EIndex_en.jsp. 99

BOK (2001), str. 22-23.

100

BOK (2001), str. 19-21.

36

4.6 Rok 2001: Obavy z poklesu obchodní aktivity způsobené vývojem americké ekonomiky 4.6.1 Stanovení cíle BOK předpokládala, ţe v roce 2001 porostou CPI inflace i jádrová inflace rychleji, neţ v předchozím roce, a to na úroveň asi 3,7% a 3,6%. Očekávalo se, ţe růst cen ropy a tedy i veřejných sluţeb z minulého roku bude mít na ekonomiku dominový efekt, ale tlaky na cenovou hladinu z poptávkové strany naopak klesnou kvůli poklesu ekonomiky od poloviny roku 2000. S ohledem na předpovědi vývoje jádrové inflace, podmínky v ekonomice a také stanovený střednědobý inflační cíl ve výši 2,5% se BOK rozhodla stanovit cíl pro jádrovou inflaci na rok 2001 ve výši 3±1%.101 Od roku 2001 BOK přestala cílovat růst agregátu M3 a dále jej vedla pouze jako kontrolovanou proměnnou. Tímto krokem by se dal povaţovat přechod z měnového cílování na inflační cílování za ukončený.102

4.6.2 Problémy transmise Korejská ekonomika ani korejské finanční trhy se ve sledovaném roce nepotýkaly s ţádnými nevšedními problémy, jak tomu bylo v předcházejících letech. Přesto se našly externí problémy, které zasáhly do chodu ekonomiky a ovlivnily tak postup monetární politiky. Jiţ od poloviny roku 2000 se potýkala ekonomika USA se znaky oslabování. Na začátku roku 2001 se Fed rozhodl preventivně sníţit úrokové míry. Ostatní ekonomiky chápaly toto opatření jako signál, ţe americké ekonomice jiţ skončilo období prosperity a čeká ji oslabení. Aby se vyhnuly poklesu obchodní aktivity, většina států začala také sniţovat úrokové míry. V září k obavám z poklesu americké ekonomiky přispěly ještě teroristické útoky a následná válka v Afghánistánu. Fed dále sniţoval úrokové míry a ostatní státy se k této politice přidaly a zvyšovaly nabízenou likviditu, aby zabránily nepokojům na finančních trzích. Stejně reagovala na vývoj americké ekonomiky i Korea, jak si detailněji popíšeme v následující kapitole.103

4.6.3 Výkon měnové politiky V únoru se BOK rozhodla sníţit call úrokovou míru o čtvrt procenta na 5%, jako odpověď na sniţování úrokových měr v USA a projevy poklesu obchodní aktivity v ekonomice. Od té doby úrokovou míru aţ do června nesníţila. 101

BOK (2002a), str. 22-23.

102

BOK (2008), str. 19.

103

BOK (2008), str. 120-122.

37

Důvodem udrţování stabilní úrokové míry byl rychlý růst cenové hladiny. Její růst způsobil očekávaný nárůst cen veřejných sluţeb způsobený růstem ceny ropy a depreciace wonu. Jádrová inflace dosáhla v první polovině roku úrovně 4,4%, pohybovala se tedy vysoko nad horní hranicí cíle. CPI inflace v květnu dokonce rostla o 5,3% oproti měsíci minulého roku. Ve druhé polovině roku nakonec BOK i přes stanovený inflační cíl sníţila call úrokovou míru ještě třikrát. Na začátku července na 5% a na začátku srpna na 4,5%, aby tak odvrátila pád ekonomiky do hluboké recese. Potřetí sníţila úrokovou míru v září po teroristických útocích na USA na 4,0%. A přestoţe obavy z recese neutichaly ani po zbytek roku, BOK se rozhodla do úrokové míry dál nezasahovat a raději počkat, jak bude na opatření reagovat ekonomika.104 V průběhu roku BOK nastavila ACCL ve prospěch malých a středně velkých firem, protoţe finanční instituce měly vzhledem k poklesu ekonomiky obezřetný postoj k poskytování půjček a z důvodu zavedení druhého stupně finanční restrukturalizace. V září BOK ACCL ještě navýšila a sníţila jejich úrokovou míru, aby tak zabránila poklesu poskytovaných firemních úvěrů. V lednu BOK také navýšila strop Půjček regulované likvidity, a aby zajistila hladký průběh finančního vyrovnání mezi finančními institucemi, navýšila také strop vnitrodenních kontokorentů.105 Hrubý domácí produkt rostl ještě pomaleji, neţ se očekávalo. V prvním čtvrtletí dosáhl 3,7%, poté klesal, ve druhém čtvrtletí na 2,9% a ve třetím dokonce na 1,9%. V posledním čtvrtletí se ekonomika začala vzpamatovávat a růst HDP se vrátil zpět na 3,7%. V průměru za rok 2001 byl růst HDP 3,1%.106 Směnný kurz won/USD pokračoval v trendu minulého roku, won i nadále deprecioval. V průměru za rok deprecioval o 3,7% oproti minulému roku.107

4.6.4 Úspěšnost dosažení cíle Inflační cíl na rok 2001 byl určen ve výši 3±1%, skutečná jádrová inflace dosáhla v průměru úrovně 3,6%. Spotřebitelská inflace vzrostla na 4,1%. Takový rozdíl mezi jádrovou a spotřebitelskou inflací byl podle BOK způsoben především cenou ropy a rostoucími cenami ovoce a zeleniny kvůli nepříznivým podmínkám počasí. Větší neţ předpokládaný pokles ekonomického výkonu pak působil

104

BOK (2002a), str. 23-25, BOK (2008), str. 120-123.

105

BOK (2002a), str. 25-32.

106

BOK (2002a), str. 70-71.

107

BOK (2002a), str. 72-73.

38

proti depreciace wonu, růstu poplatků za veřejné sluţby, růstu cen nájmů a růstu mzdových nákladů a udrţel jádrovou inflaci v cílovaném pásmu.108 BOK se opět podařilo udrţet cílovanou inflaci v předem daném pásmu. Ovšem z části to bylo způsobeno ukazatelem, který v sobě nezahrnuje veškeré ceny na trhu. CPI inflace, která obsahuje i ceny ropy a veškerých potravin, byla vyšší neţ se očekávalo. Přesto byla měnová politika BOK úspěšná, podařilo se jí uchránit finanční trhy před nestabilitou a ekonomiku před recesí, a to i přesto, ţe situace americké ekonomiky, do které Korea vyváţí nezanedbatelnou část exportu, se zhoršila. Korejská ekonomika jako malá otevřená ekonomika je na situaci americké ekonomiky velmi závislá a ačkoli BOK jedná jako nezávislá instituce, její měnová politika se musí ve chvílích vychýlení americké ekonomiky ze stabilní polohy podřídit jejím vlivům. Graf 5: Inflační cíl, CPI inflace a jádrová inflace v průběhu měsíců roku 2001, procentní změna proti měsíci minulého roku.


4.7 Rok 2002: Expanze půjček domácností a nárůst cen nemovitostí 4.7.1 Stanovení cíle BOK odhadovala, ţe v roce 2002 se tempo růstu cenové hladiny mírně zpomalí. Očekávala, ţe jádrová inflace by mohla dosáhnout 3,2% a CPI inflace 3%. Důvodem vyššího odhadu CPI inflace byly předpovědi budoucího vývoje cen základních surovin, u nichţ se čekal pokles vzhledem ke stagnaci

108

BOK (2002a), str. 22-23.

39

světové ekonomiky. Dále odhad inflací ovlivnil předpokládáný pokles cen veřejných sluţeb a pomalejší růst domácí ekonomiky, takţe poptávková strana by neměla vytvářet velký tlak na cenovou hladinu. Vzhledem k těmto prognózám a k danému střednědobému cíli byl určen cíl pro jádrovou inflaci ve výši 3±1%, stejně jako minulý rok.109

4.7.2 Problémy transmise V roce 2002, stejně jako v minulém roce, se v korejské ekonomice nestalo nic závaţného. I nadále přetrvávaly obavy z poklesu světové ekonomiky a očekávalo se, ţe USA rozšíří protiteroristická opatření vedle Afghánistánu i do Iráku. Navíc se jako urgentní objevil i problém atomových zbraní v Severní Koreji. Za problém by se dal povaţovat výrazný nárůst úvěrů domácností způsobený nezodpovědně přemrštěným vydáváním kreditních karet, které tak způsobilo výrazný nárůst soukromé spotřeby. Navíc díky nízkým úrokovým mírám vzrostly i půjčky domácností u finančních institucí. Následně došlo k výraznému nárůstu cen nemovitostí. Jako hlavní problém vyvstala otázka, zda by měla monetární politika nějak reagovat na takový nárůst cen nemovitostí. Někteří se obávali, ţe by mohl vyvolat inflační očekávání a zasazovali se o odstranění přebytečné likvidity. Na druhou stranu se ozývaly názory, ţe řešení cen nemovitostí nespadá pod měnovou politiku, protoţe lze jen těţko určit, zda je takový růst cen normálním jevem nebo výsledkem spekulací.110

4.7.3 Výkon měnové politiky Korejská ekonomika v roce 2002 zaţívala oţivení, růst HDP za daný rok dosáhl hodnoty 6,3%, coţ je víc jak dvojnásobek oproti předešlému roku. Nejvyšší hodnoty dosáhl v posledním čtvrtletí, 7,5%. Tento růst byl podle BOK taţen především růstem soukromé spotřeby a nárůstem aktivity ve stavebnictví. Protoţe cenová hladina ze začátku roku zůstávala také díky slabému exportu stabilní, BOK se rozhodla ponechat call úrokovou míru aţ do dubna nezměněnou na úrovní 4%.Won proti USD od poloviny roku aprecioval, nejvyšší hodnoty dosahoval v březnu 1325,9 won/USD, na konci roku byl směnný kurz jiţ jen 1186,2 won/USD. 111 Ve druhém čtvrtletí došlo k oţivení exportu, navíc se objevilo výrazné zvýšení půjček domácností a rostoucí ceny aktiv. BOK se obávala, ţe by to mohlo vyvolat zvýšení inflace, a proto na začátku května navýšila call úrokovou míru na 4,25%. Ovšem to nezabránilo dalšímu nárůstu HDP, ani růstu půjček domácností. Na druhou stranu ceny akcií klesaly, obavy z války v Iráku rostly a ke všemu stále 109

BOK (2003), str. 22.

110

BOK (2003), str. 23-24, BOK (2008), str. 125-128.

111

BOK (2008), str. 123-124, BOK: (2003), str. 70-73.

40

převládaly obavy z nejistoty kolem vývoje světové ekonomiky. BOK se proto rozhodla politickou úrokovou míru v průběhu roku dál nezvyšovat. Navíc na konci roku se ceny nemovitostí ustálily a růst půjček domácností se znatelně sníţil, coţ BOK v její politice ještě více utvrdilo.112 Protoţe BOK udrţovala call úrokovou míru na nízké úrovni, tak alespoň sníţila stropy ACCL, aby zabránila růstu půjček domácností. Zároveň podmínky přidělování ACCL nastavila výrazněji ve prospěch malých a středně velkých firem, aby zabránila potíţím se získáváním finančních prostředků a především aby banky motivovala k půjčování těmto firmám spíš neţ domácnostem. Ve třetím čtvrtletí stropy ACCL sníţila ještě jednou, protoţe půjčky domácností začaly znovu narůstat.113

4.7.4 Úspěšnost dosažení cíle Cíl pro jádrovou inflaci za rok 2002 byl stanoven na úrovni 3±1%. Skutečná jádrová inflace v průměru za daný rok byla 3%, tedy na úrovni středního bodu cíle a okolo této hodnoty se také po celý rok pohybovala. Tato hodnota podle BOK odpovídala apreciaci wonu vůči dolaru a také mimořádným navýšením cen veřejných sluţeb a relativně slabému tlaku z poptávkové strany. Tyto faktory dokázaly vyrovnat inflační tlaky jako nárůst mezd a především prudký růst cen nemovitostí. Zato CPI inflace si tak stabilní trend neudrţela. V průměru za rok dosáhla výše 2,7% a to především kvůli poklesu cen ropných produktů.114 BOK opět dokázala udrţet inflaci v rámci jejího cíle bez jakýchkoli výraznějších výchylek a dokázala tak, ţe se dá na předem určený inflační cíl spolehnout.

112

BOK (2003), str. 23-24, BOK (2008), str. 124.

113

BOK (2003), str. 24-28.

114

BOK (2003), str. 22-23.

41

Graf 6: Inflační cíl, CPI inflace a jádrová inflace v průběhu měsíců roku 2002, procentní změna proti měsíci minulého roku.


4.8 Následující vývoj v ekonomice Po období ekonomického růstu začala korejská ekonomika ze začátku roku 2003 výrazně klesat. Ekonomika se potýkala se slabou domácí poptávkou. Za hlavní důvod BOK povaţuje prudký pokles kupní síly domácností. Následkem předešlých opatření došlo k velkému poklesu půjček domácností. Navíc kreditní společnosti omezily úvěry domácnostem. Proto BOK do roku 2004 sníţila call úrokovou míru celkem čtyřikrát na úroveň 3,25%. Takovou politiku BOK dovolila stabilní jádrová inflace. Pro rok 2003 byla cílována na úrovni 3±1% a dosáhla úrovně 3,1%, v roce 2004 byl stanoven cíl 2,5-3,5% a skutečná inflace dosáhla úrovně 2,9%. Stabilitu BOK připisuje poklesu domácí poptávky a stabilizaci dovozních cen díky apreciaci wonu. Naopak trend CPI inflace se začal od jádrové inflace výrazně oddalovat směrem nahoru, v roce 2004 byl mezi nimi rozdíl 0,7%. Oţivení se korejská ekonomika dočkala ze začátku roku 2005.115

115

BOK (2008), str. 129-135.

42

ZÁVĚR Impulsem pro zavedení cílování inflace v Jiţní Koreji se stala měnová krize, která zasáhla celou oblast jihovýchodní Asie. V důsledku této krize byla korejská centrální banka prakticky přinucena opustit reţim fixního směnného kurzu. Následně se v roce 1998 rozhodla přejít na reţim cílování inflace. V průběhu sledovaného období 1998-2002 Bank of Korea změnila cílovaný index. První dva roky cílovala CPI inflaci. Tento index ale obsahuje produkty, které Bank of Korea nebyla schopná nijak ovlivnit, a které působily na její inflační cíl a znesnadňovaly jí jeho dosáhnutí. Tyto sloţky Bank of Korea z nového cílovaného indexu vyřadila a vytvořila tak originální index- jádrovou inflaci. Od této doby pro ni bylo jednodušší svého cíle dosáhnout. Sloţitost prognózování, které musí centrální banka k vytyčení inflačního cíle podstoupit, si uvědomuji, přesto si myslím, ţe cílování indexu, který plně neodráţí skutečný celkový vývoj v ekonomice, by se dalo označit za poněkud alibistické. Jádrová inflace nebyla dle mého názoru vhodně zvoleným indikátorem., protoţe účastníci trhu se stále orientovali podle CPI inflace. Tento názor jen podporuje fakt, ţe i samotná Bank of Korea se v roce 2007 vrátila zpět k cílování spotřebitelské inflace. Inflační cíl Bank of Korea stanovovala v analyzovaných letech jako střední bod s fluktuačním pásmem 1%. V roce 1998 byl inflační cíl stanoven ve výši 9±1%, v ostatních letech, aţ na jeden rok, byl cíl stanoven na úrovni 3±1%, v roce 2000 byl o něco niţší, 2,5 ±1%. Od roku 2000 také Bank of Korea stanovila střednědobý inflační cíl na úrovni 2,5±1%, coţ se odrazilo i v jednoletých cílech. V analyzovaném období Bank of Korea v prvních dvou letech svůj cíl podstřelila, v následujícch letech jiţ byla v dosahování svého cíle úspěšná. Jak jiţ bylo zmíněno, v těchto úspěšných letech Banka cílovala jádrovou inflaci, coţ podle mého názoru k dosaţení cíle Bance napomohlo. Přesto bychom neměli být k Bank of Korea nespravedliví, protoţe pouze změnou cílovaného indexu bez správných zásahů by centrální banka úspěchu těţko dosáhla. V kaţdém roce se objevil nějaký problém, který znesnadnil Bank of Korea dosahování svého cíle. V roce 1998 se jednalo o Bankou označovaný credit crunch, který byl odpovědí na vysoké úrokové míry stanovené za měnové krize na konci roku 1997. Credit crunch způsobil nedostatek peněz na trhu a přispěl k podstřelení cíle. Přesto nelze Banku obvinit ze špatné politiky, protoţe prioritou bylo napravení situace na finančních trzích, jen se stabilním finančním trhem můţe centrální banka úspěšně ovlivnit svůj cíl. Další rok se projevily obavy okolo dluhů Daewoo Group a Bank of Korea nedokázala včas zajistit likviditu na trhu, čímţ přispěla k výraznému podstřelení cíle. V dalších letech se banka jiţ s problémy dokázala vyrovnat. Zajímavým je rok 2001, kdy se ukázalo, jak je pro takovou malou otevřenou ekonomiku, jako je Jiţní Korea, náročné naplňovat inflační cíl, kdyţ ekonomika země, do které směřuje významná část korejského exportu, začne vykazovat znaky poklesu. Takovou zemí jsou v případě Jiţní Koreje Spojené státy. O monetární politice Koreje by se dalo na základě této 43

skutečnosti říci, ţe je závislou na vývoji ekonomiky Spojených států a na jejich politických rozhodnutích, jak v oblasti měnové, tak v ostatních oblastech ovlivňujících ekonomiku. Poslední sledovaný rok došlo v Koreji k nárůstu cen nemovitostí a expanzi půjček domácností, ale Bank of Korea byla schopna se s tímto problémem vypořádat. Přestoţe Bank of Korea ze začátku svůj inflační cíl podstřelovala, v průběhu dalších let byl viditelný její vývoj a zlepšení při realizování měnové politiky, ovlivňování zprostředkujícího cíle a ovlivnění konečného inflačního cíle. Bank of Korea se stala bankou, která realizuje transparentní politiku a účastníci trhu se mohou na jí vyhlášený cíl spolehnout. Stěţejní cíl bakalářské práce, analýza praktického vyuţívání cílování inflace na příkladu Bank of Korea, byl splněn.

44

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ BANK OF KOREA ACT. Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/. HOLMAN, R. (2002) Ekonomie. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 714 s. ISBN 80-7179-681-6. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Daewoo Group možná čeká konkurz, záleží na věřitelích, 20.7.1999. Dostupné na: http://www.hn.ihned.cz. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: http://www.hn.ihned.cz.

Daewoo

Group

získalo

úvěr,

27.7.1999.

Dostupné

na:

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Restrukturalizace Daewoo se ujmou jeho věřitelé, 28.7.1999. Dostupné na: http://www.hn.ihned.cz. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Věřitelé chtějí Daewoo rozprodat, 12.8.1999. Dostupné na: http://www.hn.ihned.cz. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Soul vyhlásil boj průmyslovým obrům, 25.8.1999. Dostupné na: http://www.hn.ihned.cz. HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: http://www.hn.ihned.cz.

Daewoo

Securities

řídí

věřitelé,

1.9.1999.

Dostupné

na:

INTERNATIONAL MONETARY FUND (1997): Korea—Memorandum on the Economic Program. IMF, 1997. Dostupné na: http://www.imf.org/external/np/loi/120397.htm. [cit. 2010–05–04]. JÍLEK, J. (2004) Peníze a měnová politika. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2004. 744 s. ISBN 80-247-0769-1. KOTLÁN, I., et al. (2001) Aplikovaná hospodářská politika. 1. vyd. Ostrava: Institut vzdělávání SOKRATES, 2001. 97 s. ISBN 80-86572-01-3. KOTLÁN, V. (1999) Monetární politika. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická Univerzita Ostrava, 1999. 146 s. ISBN 80-7078-675-2. MANKIW, N. G. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000. 768 s. ISBN 80-7169891-1. MUSIL, P.- FUCHS, K.- FRANC, A.- GRIGARČÍKOVÁ, Š. (2008) Ekonomie. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7. REVENDA, Z. (1999) Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: Management Press, 1999. 741 s. ISBN 80-85943-89-1. REVENDA, Z.- MANDEL, M.- KODERA, J.- MUSÍLEK, P.- DVOŘÁK, P.- BRADA, J. (1996) Peněžní ekonomie a bankovnictví. 1. vyd. Praha: Management Press, 1996. 613 s. ISBN 80-85943-069. SCHILLER, B. R. (2004) Makroekonomie dnes. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2004. 412 s. ISBN 80-251-0169-X. TÁNCOŠOVÁ, J. (2005) Inflácia. 2. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2005. 126 s. ISBN 80-8078-044-7 45

THE BANK OF KOREA (1998), Research Department: Financial Crisis in Korea, SEACEN Center Seminar Paper, 1998. 20 s. Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/contents/total/eng/boardView.action. THE BANK OF KOREA (1999): Annual Report 1998. [on-line]. Seoul: Jung Moon Sa Printing Co., Ltd., 1999. Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/. THE BANK OF KOREA (2000): Annual Report 1999. [on-line]. Seoul: Jung Moon Sa Printing Co., Ltd., 2000. Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/. THE BANK OF KOREA (2001): Annual Report 2000. [on-line]. Seoul: Jung Moon Sa Printing Co., Ltd., 2001. Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/. THE BANK OF KOREA (2002a): Annual Report 2001. [on-line]. Seoul: Jung Moon Sa Printing Co., Ltd., 2002. Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/. THE BANK OF KOREA (2002b): Monetary policy in Korea, 1. vyd., [on-line]. Seoul: Jongmoon Printing Co., Ltd., 2002. 163 s. Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/. THE BANK OF KOREA (2003): Annual Report 2002. [on-line]. Seoul: Jung Moon Sa Printing Co., Ltd., 2003. Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/. THE BANK OF KOREA (2008): Monetary Policy in Korea, 2. vyd., [on-line]. Seoul: Jongmoon Printing Co., Ltd., 2008. 142 s. Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/. THE BANK OF KOREA, Economic Statistics System: Dostupné na: http://ecos.bok.or.kr/. THE BANK OF KOREA: Dostupné na: http://eng.bok.or.kr/. ŢÍDEK, L. (2003) Korea pět let po měnové krizi, Národohospodářský obzor. 2003, číslo 3, s. 71-83. ISSN 1213-2446.

46

SEZNAM GRAFŮ GRAF 1: Směnný kurz wonu vůči americkému dolaru .........................................................................26 GRAF 2: Inflační cíl a skutečná inflace v průběhu měsíců roku 1998, procentní změna proti měsíci minulého roku ........................................................................................................................................27 GRAF 3: Inflační cíl a skutečná inflace v průběhu měsíců roku 1999, procentní změna proti měsíci minulého roku ........................................................................................................................................31 GRAF 4: Inflační cíl, skutečná CPI inflace a jádrová inflace v průběhu měsíců roku 2000, procentní změna proti měsíci minulého roku .........................................................................................................34 GRAF 5: Inflační cíl, skutečná CPI inflace a jádrová inflace v průběhu měsíců roku 2001, procentní změna proti měsíci minulého roku .........................................................................................................37 GRAF 6: Inflační cíl, skutečná CPI inflace a jádrová inflace v průběhu měsíců roku 2002, procentní změna proti měsíci minulého roku .........................................................................................................40

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: Symbol Bank of Korea ...................................................................................................18

SEZNAM SCHÉMAT SCHÉMA 1: Transmisní mechanismus ...................................................................................................9 SCHÉMA 2: Inflační a neinflační růst cenové hladiny..........................................................................12

SEZNAM TABULEK TABULKA 1: Náklady inflace ..............................................................................................................15

47

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ACCL

Půjčky v rámci Systému stanovení stropu celkových úvěrů

ACCS

Systém stanovení stropu celkových úvěrů

BOK

Bank of Korea, centrální banka Jiţní Koreje

CPI

Index spotřebitelských cen

CPI inflace

Spotřebitelská inflace

MMF

Mezinárodní měnový fond

MPC

Komise pro měnovou politiku

MSBs

Měnově stabilizační obligace

RPs

Dohody o zpětném odkupu

48

CÍLOVÁNÍ INFLACE V TEORII A PRAXI

Recommend Documents