Inflace a deflace (pracovní list - student)

M59 Inflace a deflace (pracovní list - student)

Autor: Mgr. Jiří Kadlec

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Předmět, mezipředmětové vztahy: matematika, základy společenských věd, ekonomie

Ročník: 3. - 6. (1. - 4. ročník vyššího gymnázia)

Tématický celek: Finanční gramotnost

Anotace: Student se dozví, co je příčinou inflace, jak se měří a jak ji lze využít ve svůj prospěch a účinně se tak bránit jejímu vlivu na znehodnocování úspor.

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

M59 Inflace a deflace STUDENT - 1

M59 Inflace a deflace - OBSAH Vysvětlení pojmu inflace Měření inflace Výpočet míry inflace Dopady inflace a protiinflační politika Vliv inflace na snižování kupní síly peněz Nominální a reálná úroková míra Použité zdroje - literatura, internet, multimédia

Metodický pokyn pro práci s pracovním listem Veškeré matematické operace a vzorce, které jsou použity při řešení příkladů v tomto pracovním listu, je možno nalézt, včetně příslušné teorie, v samostatné publikaci Kadlec - Finanční matematika (jednotlivé kapitoly jsou k dispozici na níže uvedené internetové stránce Finanční gramotnost na GJN) nebo v titulu č. 19 Radová, Dvořák, Málek - Finanční matematika pro každého ze seznamu literatury. Pracovní listy je možno využít při výuce na hodinách matematiky a v předmětech, v nichž se vyučuje ekonomická tématika. Dále jich mohou využít studenti a ostatní zájemci o příslušnou problematiku k samostatné přípravě a procvičování daného tématu. Aktualizované verze pracovních listů a chystaná rozšíření o řešené příklady a ilustrační úlohy je možno také nalézt na internetové stránce

Finanční gramotnost na GJN

http://fig.gjn.cz



Vysvětlení pojmu inflace Inflace = růst cenové hladiny. Cenová hladina je průměr všech cen, nikoliv jen cena konkrétního zboží (když se např. zvýší cena pečiva, neznamená to nutně inflaci). Poznámka: Deflace = pokles cenové hladiny. Může nastat i opačná situace než je inflace - deflace, tj. snížení cenové hladiny. Dochází k ní zřídka a je to z dlouhodobého hlediska makroekonomicky nepříznivý jev.

Typy inflace (podle příčin vyvolávajících inflaci):  

Inflace poptávková - spotřebitelé chtějí koupit více zboží a služeb než je na trhu; dochází k tomu při nárůstu objemu peněz v oběhu např. zvýšením mezd Inflace nabídková (nákladová) - dochází k ní při zvýšení cen „vstupů“ do výroby (růst nákladů na práci, kapitál a přírodní zdroje)

Typy inflace (podle velikosti míry inflace):  



Inflace mírná (plíživá) - jednociferná roční míra inflace; lidé věří penězům, tempo růstu cen odpovídá růstu výroby, ekonomika funguje normálně Inflace pádivá - dvojciferná roční míra inflace; lidé přestávají věřit domácí měně, preferují stabilnější cizí měny nebo jiné trvalejší hodnoty (zlato, nemovitosti apod.); chod ekonomiky je narušován, ekonomická výkonnost klesá Hyperinflace - trojciferná a vyšší roční míra (o 50 a více procent za měsíc); ceny se zvyšují tak rychle, že peníze přestávají plnit funkci uchovatele hodnoty a zprostředkovatele směny, lidé preferují naturální směnu; ekonomika se rozpadá, nastává anarchie a chaos; tento stav je typický především pro období válečných konfliktů a politických nepokojů či převratů

Příklady zemí postižených hyperinflací: 1922 1985 1989 1990 1993 1993 2008

Německo Bolívie Argentina Peru Brazílie Ukrajina Zimbabwe

5 000 % více než 10 000 % 3 100 % 7 500 % 2 100 % 5 000 % 238 000 000 %



Měření inflace Inflaci (resp. její velikost či výši) měříme pomocí míry inflace. Míra inflace = tempo růstu cenové hladiny. Abychom mohli spočítat míru inflace, musíme nejdříve změřit cenovou hladinu. K tomu se nejčastěji používá index spotřebitelských cen (CPI). Index spotřebitelských cen (CPI) je ukazatelem změny cen zboží a služeb, které nakupují domácnosti. Je proto někdy také označován jako index životních nákladů. Tento index měří náklady na zakoupení koše vybraného zboží a služeb v běžném roce a srovnává jej s náklady na zakoupení stejného koše v základním roce. Spotřební koš obsahuje běžně nakupované zboží domácností (potraviny, oblečení, bydlení, dopravu apod.). Hodnota koše se získává tak, že dané množství každého zboží a služeb je vynásobeno jeho cenou v příslušném období. Jedná se tedy o vážený index, kde vahami jsou podíly výdajů na dané zboží na celkových výdajích domácnosti. Díky tomu tento index adekvátně odráží dopad cenových změn u jednotlivých položek na rodinné rozpočty. Zdražení benzínu se tak projeví v rodinných rozpočtech mnohem více, než např. zdražení soli. Úměrně tomu se změní v obou případech i hodnota spotřebního koše.

Zdroj: http://www.dnesni-financni-svet.cz/cs/zaci-ss/penize-1/hodnota-penez-1/ [cit. 2015-03-16].

Poznámka: Zpravidla jednou za 5 let dochází k aktualizaci cenového koše (např. v roce 2001 došlo u nás k zahrnutí cen za mobilní telefon). Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti


Výpočet míry inflace Výpočet míry inflace

pomocí indexů spotřebitelských cen: Rovnice 1

... ... ...

míra inflace v procentech index spotřebitelských cen v daném období index spotřebitelských cen v období, k němuž míru inflace vztahujeme

Nejčastěji používané míry inflace:  roční míra inflace - je vyjádřena přírůstkem průměrného ročního indexu CPI za daný rok, tedy od ledna do prosince; roční míra inflace v procentech vyjadřuje průměrný růst cen za daný rok  meziroční míra inflace - je vyjádřena přírůstkem průměrného ročního indexu CPI za posledních dvanáct měsíců, neboli ke stejnému měsíci předchozího roku; porovnávají se tedy vždy stejné měsíce  měsíční míra inflace - je vyjádřena přírůstkem CPI k předchozímu měsíci; vyjadřuje tedy procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci  míra inflace - je vyjádřena přírůstkem CPI k základnímu období (základní období neboli báze je rok 2005 = 100); tato míra inflace se také nazývá bazický index a je od ledna 2010 využívána pro analýzu dlouhodobých trendů vývoje cenových hladin a životních nákladů

Vývoj inflace v ČR v nedávných letech Po listopadu 1989 byla míra inflace nejvyšší v roce 1991 (56,6 %). Došlo tehdy k cenové liberalizaci (cenovému „narovnání“), jak to nazval tehdejší ministr financí Václav Klaus. V dalších letech až do poloviny roku 1998 se inflace pohybovala okolo 10 %. Míra inflace v procentech v letech 1998 až 2013: 1998 10,7

1999 2,1

2000 3,9

2001 4,7

2002 1,8

2003 0,1

2004 2,8

2005 1,9

2006 2,5

2007 2,8

2008 6,3

2009 1,0

2010 1,5

2011 1,9

2012 3,3

2013 1,4

Zdroj: www.czso.cz



Graf vývoje inflace v ČR v letech 1996 - 2011:

Zdroj: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/121030.ceny_ERN2012 [cit. 2015-03-16].

Dopady inflace a protiinflační politika   

Znehodnocování úspor Propad reálných mezd Nestabilní vývoj cen

Průzkumy z řad zemí potvrzují, že ekonomiky s nízkou mírou inflace rostou v dlouhodobém období průměrně mnohem rychleji než ekonomiky s vysokou mírou inflace. Nízká míra inflace je tedy žádoucím cílem ekonomické politiky. Česká národní banka a její protiinflační politika je hlavním garantem držení inflace v rozumném rozmezí. Desinflace (snížení míry inflace) je obvykle spojena s dočasným oslabením ekonomické dynamiky. Provádí se:  záměrné snížení tlaků vyvolávajících růst cen, snížení agregátní (úhrnné) poptávky  to vede ke snížení produkce V této souvislosti hovoříme o nákladech desinflace. U protiinflačních opatření se porovnávají náklady desinflace s přínosy, které přinese zpomalení inflace pro růst ekonomiky. K měření nákladů desinflace se používá koeficient obětování, který vyjadřuje procenta ročního produktu ekonomiky, o která přichází (jsou obětovány) během snižování míry inflace o jedno procento. Praxe potvrdila, že snižování inflace menší než 10 % je neefektivní z důvodu vysokých (obětovaných) ztrát produktu ekonomiky. Naopak, při inflaci nad 10 % se projevuje příznivý vliv desinflace na růst produktu. Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti


Vliv inflace na snižování kupní síly peněz Jedním z hlavních negativních dopadů inflace je snižování kupní síly peněz, tzn. znehodnocování úspor. Jak to? Příklad: Vzrůst cen o 10 % ročně. Jaká bude a) po roce b) po dvou letech reálná hodnota (kupní síla) stokoruny? Řešení a) Co stálo na začátku roku 100 Kč, bude stát na konci roku __________ Kč. S tou samou stokorunou si na konci roku budeme moci koupit už jenom část toho, co na začátku roku, a to původního zboží nebo služby. Odpověď a) Reálná hodnota stokoruny bude po roce __________ Kč. Můžeme také říci opačně, že na konci roku si za 100 Kč koupíme to, co na začátku roku stálo __________ Kč. Ještě jinak můžeme říci, že za to, co na začátku roku stálo __________ Kč, musíme na konci roku zaplatit o 10 % více, tedy o __________ Kč více - o ty nás připravila inflace. A ještě jinak se dá říci, že inflace 10 % nám po roce „odstřihne“ , neboli __________ Kč z každé stokoruny. Řešení b) Stoupnou-li v dalším roce ceny o dalších 10 % (ze 110 Kč na __________Kč), bude reálná hodnota stokoruny . Odpověď b) Po dvou letech bude reálná hodnota stokoruny __________ Kč. Tedy po dvou letech si za 100 Kč koupíme to, co původně stálo __________ Kč. Inflace nás tedy připravila o __________ Kč. A ještě jinak se dá říci, že roční inflace 10 % nám po dvou letech „odstřihne“ , neboli __________ Kč z každé stokoruny. (Konec příkladu.) Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti


Nominální a reálná hodnota peněz V inflačním prostředí musíme rozlišovat dvě hodnoty téže peněžní jednotky:  nominální hodnotu - to je cifra napsaná na minci nebo na bankovce  reálnou hodnotu - co lze za tyto peníze koupit, tedy kupní síla; reálnou hodnotu peněžní jednotky v určitém roce Xn lze vyjádřit vždy jen k nějakému výchozímu roku X0

Příklad: Reálná hodnota peněz V roce 1990 jsme měli naspořeno 50 000 Kč. V následujícím roce 1991 byla inflace 56 % (neboli ceny vzrostly o 56 %). Jaká byla po roce reálná hodnota našich 50 000 Kč? Řešení:

Odpověď: Reálná hodnota 50 000 Kč klesla po roce na __________ Kč. Můžeme také říci opačně, že na konci roku si za 50 000 Kč koupíme to, co na začátku roku stálo __________ Kč. Ještě jinak můžeme říci, že za to, co na začátku roku stálo __________Kč, musíme na konci roku zaplatit o 56 % více, tedy o __________ Kč více - o ty nás připravila inflace. A ještě jinak se dá říci, že inflace 56 % nám po roce „odstřihne“ , neboli __________ Kč z každé stokoruny. (Konec příkladu)



Nominální a reálná úroková míra Stejně tak musíme rozlišovat úrokovou míru:  nominální úroková míra - udává, o kolik procent se zvýší náš vklad v daném období  reálná úroková míra - zahrnuje vliv inflace, resp. tempo růstu cen; ukazuje tedy, o kolik procent se změní reálná hodnota vkladu

Příklad: Uložíme si 2 000 Kč na 10 % roční úrok při 5 % roční inflaci. Kolik bude činit reálná úroková míra? Řešení: Vklad vzroste o 10 % na __________ Kč. Reálná hodnota při inflaci 5 % je Úrok tedy činí 95 Kč, což je

. .

Odpověď: Reálná úroková míra při nominálním úroku 10 % p.a. a při roční inflaci 5 % činí _________ %. (Konec příkladu)



ZDROJE – literatura a multimédia: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21) 22) 23) 24) 25) 26) 27) 28) 29) 30) 31) 32) 33)

Allen, Robert, G.: Mnohonásobný zdroj příjmů, PRAGMA, 2000 Boyle, Mark: Muž, který se zřekl peněz a přežil, CPress Brno, 2014 Canfield, Jack - Switzer, Janet: Pravidla úspěchu, PRAGMA, 2006 Clason, George, S.: Nejbohatší muž v Babylóně, PRAGMA, 2013 Covey, Stephen, R.: 7 návyků skutečně efektivních lidí, Management Press, 2009 Dnešní finanční svět, TERRA-KLUB, o.p.s., 2011 Dvořáková, Zuzana - Smrčka, Luboš a kol.: Finanční vzdělávání pro střední školy, C. H. BECK, Praha, 2011 Eker, Harv T.: Jak myslí milionáři, Práh, 2006 Gage, Randy: Proč jste tak hloupí, nemocní a bez peněz, PRAGMA, 2006 Gladwell, Malcolm: Bod zlomu, DOKOŘÁN, 2006 Kadlec, Jiří: Finanční matematika, GJN 2015 KFP ... cesta k fin. nezávislosti, vzděl. spol.: Metodické listy pro učitele www.kfp.cz Kiyosaki, Robert, T.: Bohatý táta, chudý táta, PRAGMA, 2001 Kiyosaki, Robert, T.: Cashflow kvadrant, PRAGMA, 1998 Kiyosaki, Robert, T.: Proč jedničkáři pracují pro trojkaře a dvojkaři pro státní správu, PRAGMA, 2001 Kociánová, Helena: Finanční gramotnost v kostce, ANAG, 2012 Kohout, Pavel: Ďáblův slovník ekonomie a financí, HPAP, London, 2014 Kohout, Pavel: Finance po krizi, Evropa na cestě do neznáma, GRADA, 2011 Kořený, Karel: Finanční svoboda, hraní deskové hry, školení pro učitele, http://www.financnisvoboda.cz Maloney, Michael: Investujeme do zlata a stříbra, PRAGMA, 2010 Mandino, Og: Největší obchodník na světě, PRAGMA, 1994 Navrátilová, Petra: FINANČNÍ GRAMOTNOST, Computer Media, s.r.o., 2012 Pacovský, Petr: Člověk a čas, time management IV. generace, GRADA, 2006 Radová, Jarmila - Dvořák, Petr - Málek, Jiří: Finanční matematika pro každého, 7. aktualizované vydání, GRADA, 2009 Radová, Jarmila - Dvořák, Petr - Málek, Jiří: Finanční matematika pro každého (příklady), 2. přepracované vydání, GRADA, 2011 Smrčka, Luboš: Rodinné finance. Ekonomická krize a krach optimismu, C. H. Beck, Praha, 2010 Stanley, Thomas J., Danko, William, D.: Váš soused je milionář, PRAGMA, 1996 Slabikář finanční gramotnosti, 2. aktualizované vydání, COFET, a.s., 2011 Syrový, Petr - Tyl, Tomáš: Osobní finance - řízení financí pro každého, GRADA, 2014 Tyl, Tomáš: 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze, GRADA, 2013 Vorel, Petr: Od českého tolaru ke světovému dolaru, Rybka Publishers, 2003 Výchova k finanční gramotnosti, učebnice pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, Fraus, 2012 Televizní pořad Osobní finance, Česká televize, 2010 http://www.ceskatelevize.cz/porady/a-z/



ZDROJE – internet: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) 19) 20) 21)

Asociace občanských poraden http://www.obcanskeporadny.cz/ Bankovní poplatky http://www.bankovnipoplatky.com/ Česká národní banka http://www.cnb.cz/ Český statistický úřad http://www.czso.cz Euroskop https://www.euroskop.cz/ Eurostat http://ec.europa.eu/eurostat/home Evropská centrální banka https://www.ecb.europa.eu/ Evropská komise http://ec.europa.eu/index_cs.htm Federal Reserve System (FED) http://www.federalreserve.gov/ Finanční gramotnost na GJN http://fig.gjn.cz Finanční gramotnost do škol http://www.financnigramotnostdoskol.cz Fincentrum http://www.fincentrum.com/ Komplexní servis pro spotřebitele https://www.dtest.cz/ Ministerstvo práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/ Měšec.cz http://www.mesec.cz Mezinárodní měnový fond http://www.imf.org/ Organizace spojených národů (OSN) http://www.un.org/ Peníze.cz http://www.penize.cz Sdružení obrany spotřebitelů http://www.asociace-sos.cz/ Světová banka http://www.worldbank.org/ Veřejný dluh České republiky http://www.verejnydluh.cz/



Inflace a deflace (pracovní list - student)

Recommend Documents