Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra finančních obchodů. Světová banka. Analýza finančních operací. Diplomová práce. Bc

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Světová banka Analýza finančních operací Diplomová práce

Autor:

Bc. Jiří Růţek Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Doc. Ing. Jana Marková, CSc.

Březen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Kladně dne 05.03.2010

Jiří Růžek

2

Anotace Diplomová práce je zaměřena

na postavení a úlohu Světové banky

v mezinárodním finančním systému. Zvláštní pozornost je věnována analýze finančních aktivit banky.

Nejdříve je popsán vznik této instituce, její organizační struktura,

stanovené cíle, úkoly a činnosti, kterými se banka snaţí těchto cílů dosáhnout. Další část je věnována analýze úvěrových aktivit banky od jejího vzniku, včetně popisu jejich úvěrových nástrojů. Na tuto pasáţ navazuje oddíl věnovaný analýze finančních zdrojů, které banka vyuţívá pro financování svých aktivit. Pátá kapitola seznamuje se systémem pro měření úspěšnosti pomoci, kterou banka zemím poskytuje. Jsou zde navíc uvedeny praktické výsledky, kterých bylo i díky Světové bance dosaţeno ve třech vybraných zemích. Další kapitola je věnována přidruţeným organizacím banky na coţ navazuje poslední část charakterizující vztah Světové banky a České republiky.

Annotation Thesis is focused on the position and role of the World Bank in the international financial system. Particular attention is devoted to analysis of the financial activities of the bank. First part described the establishment of this institution, its organizational structure, objectives, tasks and activities, which the bank uses to achieve these objectives. Another part is devoted to analysis of the Bank's lending activities since its foundation, including a description of credit facilities. Followed by a section devoted to the analysis of financial resourcest that the bank uses to finance its activities. The fifth chapter introduces a system for measuring the success of assistance provided by the bank to the countries. There are also given practical results, which were achieved also due to the World Bank in three selected countries. Another chapter is devoted to affiliated organizations of the bank which is followed by the last part characterizing the relationship of the World Bank and the Czech Republic.

3

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................. 6 1 SYSTÉM SVĚTOVÉ BANKY....................................................................................... 8 1.1 MEZINÁRODNÍ BANKA PRO OBNOVU A ROZVOJ ........................................................... 9 1.1.1 Založení Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj ............................................. 9 1.1.2 Organizační struktura Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj...................... 10 1.2 MEZINÁRODNÍ SDRUŢENÍ PRO ROZVOJ ...................................................................... 13 2 ÚKOLY A ČINNOSTI SVĚTOVÉ BANKY .............................................................. 13 2.1 CÍLE A POSLÁNÍ ......................................................................................................... 13 2.2 ČINNOSTI SVĚTOVÉ BANKY ....................................................................................... 15 2.2.1 Činnosti Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj............................................ 15 2.2.2 Činnosti Mezinárodního sdružení pro rozvoj ................................................... 17 2.3 PROGRAMY SVĚTOVÉ BANKY.................................................................................... 17 3 ANALÝZA ÚVĚROVÉ AKTIVITY........................................................................... 21 3.1 ÚVĚROVÉ NÁSTROJE SVĚTOVÉ BANKY ...................................................................... 22 3.1.1 Půjčky Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj .............................................. 23 3.1.2 Půjčky Mezinárodního sdružení pro rozvoj ...................................................... 25 3.2 OBECNÉ PRINCIPY ÚVĚROVÁNÍ SVĚTOVOU BANKOU ................................................. 26 3.3 ÚVĚROVÉ AKTIVITY SVĚTOVÉ BANKY V LETECH 1945 AŢ 2000................................ 27 3.4 ÚVĚROVÉ AKTIVITY PO ROCE 2000 ........................................................................... 31 3.5 ÚVĚROVÉ AKTIVITY V ROCE 2009 ............................................................................. 38 4 ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ ........................................................................ 41 4.1 ZÁKLADNÍ KAPITÁL................................................................................................... 42 4.2 REZERVY................................................................................................................... 44 4.3 DLUHOPISY ............................................................................................................... 45 4.4 SPOLUFINANCOVÁNÍ ................................................................................................. 49 4.5 ODPRODEJ ČÁSTI PŮJČEK........................................................................................... 49 4.6 ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY MEZINÁRODNÍHO SDRUŢENÍ PRO ROZVOJ ................................ 50 5 VYHODNOCOVÁNÍ ÚSPĚŠNOSTI AKTIVIT SVĚTOVÉ BANKY.................... 51 5.1 SYSTÉM MĚŘENÍ VÝSLEDKŮ ...................................................................................... 52 5.1.1 Ekonomický růst a snižování chudoby .............................................................. 53 5.1.2 Finanční řízení a investování ............................................................................ 53 5.1.3 Budování infrastruktury .................................................................................... 54 5.1.4 Rozvoj lidské společnosti .................................................................................. 55 5.2 VYHODNOCOVÁNÍ ÚSPĚŠNOSTI V PRAXI .................................................................... 55 5.2.1 Vietnam ............................................................................................................. 56 5.2.2 Mosambik .......................................................................................................... 58 5.2.3 Bosna a Hercegovina ........................................................................................ 60 5.3 KRITIKA SVĚTOVÉ BANKY ........................................................................................ 63 6 PŘIDRUŢENÉ ORGANIZACE MEZINÁRODNÍ BANKY PRO OBNOVU A ROZVOJ ........................................................................................................................... 66 6.1 MEZINÁRODNÍ FINANČNÍ KORPORACE ....................................................................... 66 4

6.2 AGENTURA PRO MNOHOSTRANNÉ INVESTIČNÍ ZÁRUKY ............................................. 70 6.3 MEZINÁRODNÍ CENTRUM PRO UROVNÁNÍ INVESTIČNÍCH SPORŮ ................................ 73 7 SVĚTOVÁ BANKA A ČESKOSLOVENSKO – ČESKÁ REPUBLIKA ............... 75 7.1 ČESKOSLOVENSKO JAKO ZAKLÁDAJÍCÍ ČLEN MEZINÁRODNÍ BANKY PRO OBNOVU A ROZVOJ ........................................................................................................................... 75 7.2 OBNOVENÉ ČLENSTVÍ ................................................................................................ 76 8 ZÁVĚR........................................................................................................................... 79

5

Úvod V úvodu své práce bych se rád zmínil o důvodech, které mne vedly k tomu, ţe jsem si zvolil toto téma. Za prvé je to skutečnost, ţe jiţ 13 let pracuji v sektoru bankovnictví, jenţ si po dlouhou dobu uchovával status kvalitní práce a spolehlivosti. Tato charakteristika díky následkům probíhající finanční krize, jiţ zřejmě neplatí stoprocentně, alespoň v očích široké veřejnosti, nicméně bankovnictví bylo, je a zřejmě ještě nějakou dobu bude hybnou silou hospodářství kaţdé země. Za druhé je to zájem o mezinárodní finanční spolupráci ve světě. Historie jiţ mnohokrát ukázala, jak je těţké, ale zároveň důleţité pro lidstvo spolupracovat na jakékoliv úrovni a podle mne je finanční spolupráce jednou z nejdůleţitějších. Proč? Protoţe úzce souvisí s ekonomikou země a není silného státu bez silné ekonomiky. Je jistě přáním většiny ţít ve světě, kde panuje mír a lidé se mají dobře. K tomu je ale zapotřebí, aby většina států světa byla stabilní jak ekonomicky tak i politicky. Bohuţel k tomu má naše planeta stále daleko, tudíţ je nutné nadále podporovat a zlepšovat mezinárodní finanční spolupráci, která je osvědčeným východiskem pro zmírnění a postupné řešení napětí v mezinárodních vztazích a zároveň hlavním nástrojem při vytváření silné a stabilní národní i světové ekonomiky. Jedním z hlavních představitelů mezinárodní finanční spolupráce je právě Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj a její přidruţené organizace, čili Světová banka. Byly to právě Mezinárodní měnový fond a Světová banka, kdo otevřel novou kapitolu v této oblasti spolupráce po roce 1945 a chce se věřit, ţe tato nastolená cesta povede nakonec k úspěchu, který lze definovat jako svět plný míru a blahobytu. Cílem této diplomové práce je ukázat na postavení a úlohu Světové banky v mezinárodním finančním systému se zvláštním zřetelem na analýzu jejích finančních aktivit. V analýze se zabývám finančními aktivitami jak na straně zdrojů banky tak na straně jejích úvěrových aktivit. Vycházel jsem v naprosté většině z dat zveřejněných samotnou bankou a to od jejího vzniku s větším detailem na léta po roce 2000. Struktura práce je zasazena do sedmi hlavních částí. V první a druhé kapitole je popsána organizační struktura Světové banky, její vznik, úkoly, které si vytyčila a činnosti, které vyvíjí pro dosaţení těchto nemalých cílů.

6

V jádru mé práce jsou provedeny analýzy finančních zdrojů a úvěrových aktivit banky. Analýza úvěrové aktivity je zasazena do třech období. V prvním popisuji aktivity banky od jejího vzniku do roku 2000. Poté jsem se zaměřil na období po roce 2000 a na závěr jsem přidal analýzu loňského roku, tedy roku 2009, který byl zajímavý tím, ţe v něm vrcholila finanční krize, doprovázena celosvětovým hospodářským propadem. Analýza finančních zdrojů přináší přehled o tom jaké zdroje Světová banka pro financování svých aktivit vyuţívá a jak se tyto zdroje vyvíjely v čase. V páté kapitole se zaobírám hodnocením činnosti Světové banky. Jak jsou její aktivity hodnoceny a z jakých hledisek. Kdy můţeme říct, ţe její pomoc byla úspěšná. Podíváme se podrobně na pomoc Světové banky ve třech zemích. Šestá a sedmá kapitola je určena pro doplnění celkového obrazu Světové banky, jakoţto instituce sloţené z několika organizací, která funguje i na území České republiky. Přiblíţíme si tedy přidruţené organizace banky a vztah České republiky, resp. Československa a Světové banky.

7

1 Systém Světové banky Světová banka je instituce tvořena pěti nezávislými a přesto velmi provázanými organizacemi. Jako první byla zaloţena Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (v originále International Bank for Reconstruction and Developement, dále jen IBRD). Postupem času byly zakládány přidruţené organizace, jakoţto doplněk k činnostem, které zajišťovala IBRD. Důvodem také byla snaha o jednodušší řízení, neţ-li by tomu bylo u jedné instituce takových rozměrů a s takovým rozsahem činností. Jedná se o Mezinárodní sdruţení pro rozvoj (v originále International Developement Association, dále jen IDA), Mezinárodní finanční korporace (v originále International Finance Corporation, dále jen IFC), Agentura pro mnohostranné investiční záruky (v originále Multilateral Investment Guarantee Agency, dále jen MIGA) a Mezinárodní centrum pro urovnání investičních sporů (v originále International Centre for Settlement of Investment Disputes, dále jen ICSID). Všechny tyto organizace dohromady tvoří tak zvanou skupinu Světové banky (dále jen SB).1 Jádro SB je tvořeno IBRD spolu s IDA. IDA tak formálně povýšila z pozice přidruţené organizace na organizaci jenţ je vnímána jako „sesterská“ organizace IBRD. Pokud budu hovořit o SB, mám na mysli celé uskupení všech pěti organizací. Nicméně pro potřeby detailnějšího náhledu na aktivity SB a pro nalezení případných odlišností mezi jednotlivými organizacemi banky budu často popisovat IBRD a IDA zvlášť, případně i další přidruţené organizace.

1

Zkratky jsou voleny podle zvyku jejich uţívání v ČR. Proto je někdy pouţita zkratka vycházející z českého jazyka a někdy naopak zkratka vycházející z cizího jazyka ve kterém je původní název.

8

1.1 Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj

1.1.1 Zaloţení Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj

Druhá světová válka znamenala kolaps pro zaběhnutou finanční spolupráci ve světě. Tento stav byl určitým stimulátorem pro přední světové finanční odborníky a pro vlády k tomu, aby se jiţ během války začaly zabývat budoucím uspořádáním mezinárodních finančních vztahů a jejich fungováním. Výsledkem těchto snah bylo zaloţení Mezinárodního měnového fondu (dále jen MMF) a IBRD, ke kterému došlo v červenci 1944 na konferenci OSN v USA ve městečku Bretton Woods. Konference se účastnilo 45 států a 28 z nich na konci konference podepsalo tzv. Dohodnuté články, resp. Články dohody (autoři nejsou jednotní při překladu – Articles of Agreement), které daly vzniknout těmto institucím. Banka zahájila činnost v červnu 1946. Za své sídlo si zvolila hlavní město Spojených států amerických, Washington. Členství v IBRD je podmíněno členstvím v MMF. IBRD můţeme charakterizovat jako rozvojovou instituci, která sleduje hlavně jeden velice významný cíl. Sníţení chudoby. Tento cíl se snaţí dosáhnout prostřednictvím podpory udrţitelného růstu, jenţ se pokouší vyvolat resp. stimulovat určitými nástroji, jako jsou např. poskytování úvěrů, konzultační činnost či technická pomoc. Počet členů v jednotlivých institucích SB se liší coţ nám dokresluje tabulka č. 1. Členství v přidruţených organizacích navíc není moţné bez účasti v IBRD. Naopak ale členství v IBRD nezakládá povinnost účasti v ostatních institucích. Některé země a je jich většina, jsou členy všech institucí SB. Na druhé straně stojí např. San Marino, které je výhradně členem IBRD a nikoliv ostatních organizací (viz. příloha č. 1).

9

Tabulka č.1 - Celkový počet zemí v jednotlivých institucích skupiny SB

IBRD

186

IDA

169

IFC

182

MIGA

175

ICSID

144 Zdroj: www.worldbank.com

1.1.2 Organizační struktura Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj2 Sbor guvernérů IBRD funguje na principu akciové společnosti. Vrcholným orgánem IBRD, kterému je svěřena veškerá moc, je Sbor guvernérů, neboli Rada guvernérů. Jsou zde zastoupeny všechny členské země, kterých bylo na počátku 28 a v roce 2009 jiţ 186, jak zobrazuje tabulka č.1 výše. Kaţdou zemi zde zastupuje jeden guvernér a zpravidla kaţdá země vysílá dalšího představitele ve funkci tzv. náhradníka. Guvernérem je ve většině případů ministr financí nebo předseda centrální banky nebo vyšší úředník z obdobné pozice dané země. Záleţí na rozhodnutí členské země, ale z pohledu IBRD, je guvernér a náhradník jmenován do funkce na období 5 let a po této době můţe být opětovně jmenován. Sbor guvernérů se schází zpravidla jedenkrát do roka. Mezi nejdůleţitější činnosti Sboru guvernérů patří rozhodování o členství v bance t.j. rozhodování o přijetí nových členů resp. zrušení členství, rozhodování o změnách statutu banky, o změnách základního kapitálu a rozhodování o rozdělení čistého zisku banky. Jestliţe je členská země IBRD zároveň členem IFC a IDA, tak jmenovaný guvernér a jeho náhradník jsou zároveň ex-officio3 guvernérem a náhradníkem ve Sboru guvernérů jak IFC tak IDA. V případě MIGA jsou guvernéři a náhradníci jmenováni zvlášť. Guvernér a náhradník IBRD zároveň reprezentují své země ve Správní radě ICSID.

2

The World Bank: Who We Are. Dostupný z http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS 3 Z moci úřední – Slovník cizích slov. Dostupný z http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ex-officio

10

Sbor výkonných ředitelů Dalším orgánem, neméně důleţitým, je Sbor výkonných ředitelů nebo jen Výkonný sbor, který de facto řídí činnost banky. Ve výkonném výboru je 24 výkonných ředitelů. Z toho je 5 členů jmenováno zeměmi, které vlastní největší balík akcií IBRD. Jsou to USA (16,4% na celkovém počtu hlasovacích práv), Japonsko (7,9%), Spolková republika Německo (4,5%), Velká Británie (4,3%) a Francie (4,3%). Dalších 17 členů volí guvernéři vţdy za určitou skupinu zemí. Před listopadem 1992 bylo Výkonných ředitelů pouze 22, z nichţ 17 bylo voleno. V průběhu roku 1992 ale v důsledku velkého nárůstu nových členských zemí, se počet volených Výkonných ředitelů zvýšil na 19. Dvě nová místa připadla Rusku a zemím ze skupiny okolo Švýcarska, čímţ se dosáhlo současného počtu 24 Výkonných ředitelů. Řádné volby do sboru jsou pořádány kaţdé dva roky na Výročním zasedání. Sbor guvernérů po určité době od zaloţení přenesl na výkonné ředitele právo rozhodovat o všech záleţitostech banky s výjimkou pravomocí, které podle Dohodnutých článků přísluší výhradně guvernérům – část z nich jsem jiţ uvedl. Mezi nejdůleţitější činnosti výkonných ředitelů, kteří se schází tak často jak to vyţadují obchodní potřeby banky, patří rozhodování o poskytování půjček, o jejich podmínkách a zaměření, o způsobu a rozsahu mobilizace finančních prostředků na kapitálových trzích. Rozhodování ve Sboru výkonných ředitelů a Sboru guvernérů se uskutečňuje pomocí váţeného hlasování, které úzce souvisí s výší členského vkladu. Kaţdá země dostane jako základ 250 hlasů a 1 hlas navíc za kaţdých 100 tis. USD upsaného kapitálu. Nominální příděl hlasů všem zemím bez rozdílu ve výkonnosti jejich ekonomiky má zaručovat to, ţe bude slyšet hlas všech, tedy i těch bez ekonomické síly. Je nutno ale poznamenat, ţe hlasovací síla jednotlivých zemí je ve většině případů minimální. Vţdyť přes 90% zemí má podíl okolo 0,1%. Země jsou pak seskupovány do tzv. konstitucí. ČR je začleněna do seskupení spolu s Rakouskem, Běloruskem, Belgií, Maďarskem, Kazachstánem, Lucemburskem, Slovenskem, Slovinskem a Tureckem. Pro zajímavost Česká republika samotná má podíl na hlasovacích právech ve výši 0,4%. Prezident Důleţitou funkci v bance hraje její prezident. Zastává zde ex-officio funkci předsedy Sboru guvernérů. Ve více neţ 50-ti leté historii IBRD stáli v čele vţdy jen Američané. Toto privilegium je dáno tím, ţe USA jsou největším akcionářem banky. Současným presidentem banky je Robert B. Zoellick. Jedná se o 11. prezidenta od vzniku 11

banky. Je volený na dobu pěti let s moţností znovuzvolení do funkce. Prezident se podílí na tvorbě strategie celé SB a na nastavování, utváření a udrţování vztahů k ostatním mezinárodním institucím. Spolu se čtyřmi generálními řediteli tvoři nejuţší vedení banky. Banka je doslova a do písmene globální institucí. Vţdyť její zaměstnanci reprezentují dnes jiţ 165 zemí z celého světa. Počet zaměstnanců IBRD a IDA je zhruba devět tisíc. Ti pracují jednak na centrále ve Washingtonu a 37 % z celkového počtu zaměstnanců v téměř 120 kancelářích po celém světě. Tato čísla potvrzují skutečnost, ţe SB je opravdu globální institucí. A to jak z pohledu její působnosti a aktivit, tak i z pohledu národnosti zaměstnanců a umístěním svých kanceláří. Tabulka č.2 - Seznam dosavadních prezidentů Světové banky4 Eugene Meyer

(červen 1946 – prosinec 1946)

John J. McCloy

(březen 1947 – červen 1949)

Eugene R. Black

(červenec 1949 – prosinec 1962)

George D. Woods

( leden 1963 – březen 1967)

Robert McNamara

(duben 1968 – červen 1981)

Alden W. Clausen

(červenec 1981 – červen 1986)

Barber Conable

(červenec 1986 – srpen 1991)

Lewis T. Preston

(září 1991 – květen 1995)

James Wolfensohn

(květen 1995 – květen 2005)

Paul Wolfowitz

(červen 2005 – červen 2007)

Robert Zoellick

(červenec 2007 - .....)

Robert Zoellick

4

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. 1. vydání, 2006, str. 109. ISBN 80-245-1053-7

12

1.2 Mezinárodní sdruţení pro rozvoj

V roce 1960 byla, jako druhá přidruţená instituce IBRD, zaloţena IDA. Základním posláním IDA od jejího zaloţení bylo a je poskytovat výhodné úvěry vládám nejchudších rozvojových zemí. Postupem doby se z přidruţené organizace IDA stala rovnocennou organizací k IBRD. Zacílení na nejchudší země světa je uskutečňováno prostřednictvím bezúročných půjček a dotací na programy, které podporují ekonomický růst zemí, sniţují nerovnosti a zlepšují ţivotní podmínky pro lidi. Členskou základnu IDA dnes tvoří 169 členských zemí, které jsou současně i členy IBRD. „Personální sloţení IDA, tj. vedení, výkonný sbor a president, je totoţné s IBRD. Totéţ lze říct o podmínkách činností (např. kritéria uplatňovaná při výběru projektů, kondicionalita při poskytování úvěrů na strukturální adaptaci atd.). Rozdíl je pouze v tom, ţe půjčky jsou bezúročné a navíc jsou dlouhodobější“.5

2 Úkoly a činnosti Světové banky V této kapitole se blíţe podíváme na to jaké jsou vlastně cíle SB. Jaká je její mise nebo jinak řečeno poslání. Jak se její priority měnily v čase od jejího vzniku aţ po současnost. Přiblíţíme si také tzv. programy SB, které definují nejdůleţitější oblasti zájmu banky. Zároveň si popíšeme jaké činnosti SB vyvíjí, aby těchto náročných cílu dosáhla.

2.1 Cíle a poslání IBRD zahájila činnost v místě svého sídla ve Washingtonu v červnu 1946. Jejím původním posláním bylo podílet se na financování poválečné obnovy válkou zničené 5

Sborník. Základní údaje o OSN. Odbor veřejných informací OSN, New York 1992. Str. 224

13

ekonomiky jejich členských zemí. Na takovou rozsáhlou rekonstrukci bylo samozřejmě zapotřebí obrovské mnoţství finančních prostředků, coţ byl úkol řešitelný jedině v rámci celosvětového společenství. Cesta k obnově ekonomického potenciálu Evropy byla velice obtíţná a její úkoly a etapy lze shrnout do několika bodů programu banky. Prvním cílem byla snaha stimulovat hospodářský rozvoj členských zemí pomocí podpory produktivních investic t.j. podpory kapitálových investic na výrobní účely. Za druhé stimulovat rozvoj výrobních zdrojů směrem k růstu mezinárodního obchodu a ţivotní úrovně co nejširší populace. „A jako třetí nejdůleţitější prvek povaţovala banka koordinaci poskytování půjček tak, aby byla zajištěna priorita nejnaléhavějších projektů“.6 Na obnovu válkou zničené Evropy byly hned v prvopočátku poskytnuty úvěry ve výši 500 mil. USD, které putovaly do zemí západní Evropy např. do Francie, Dánska či Nizozemí. Od počátku padesátých let, kdy Evropa pomalu, ale jistě, začala hospodářsky zvedat hlavu a ekonomiky zemí postiţených válkou byly ve větší míře

schopny

samofinancování, došlo k přesunu těţiště zájmů a činností banky. Do popředí zájmu se dostávaly rozvojové země a řešení jejich neutěšené ekonomické situace v záměrech rozvoje celosvětové ekonomiky. Tento trend v zaměření činnosti SB (zde jiţ můţeme hovořit o SB díky vzniku přidruţených organizací) převládl koncem 70. let, kdy naprostá většina pomoci poskytované SB směřuje do zemí třetího světa, jak jsou mnohdy rozvojové země označovány. K další významné změně v orientaci činnosti SB došlo na konci 80. let v souvislosti s kolapsem komunistických reţimů v zemích střední a východní Evropy, kdy se pro ně finanční a úvěrové zdroje zpřístupnily v nových formách spolupráce a finanční pomoci. Bez ní by tyto země mnohem obtíţněji řešily přestavbu neefektivní centrálně řízené ekonomiky na trţní hospodářský systém jako základ demokratické společnosti. Úsilí banky směřovalo v této oblasti obdobně jako u rozvojových zemí k jedinému cíli a to k tomu, aby tyto země v co nejkratší moţné době přebudovaly svoji hospodářskou politiku takovým způsobem, jenţ by jim umoţňoval zařadit se postupně do systému otevřené mezinárodní finanční a hospodářské spolupráce a do všech mezinárodních organizací, které byly v hledáčku jejich zájmu. To se s postupem doby těmto státům vesměs podařilo. Současný podíl zemí východního bloku na celkovém objemu bankou poskytnutých úvěru se pohybuje okolo 10%. 6

PROCHÁZKA, Petr. Vliv mezinárodních měnových institucí na ekonomickou reformu v ČSFR. 1. vydání, 1991, str. 42. ISBN 80-85341-25-5

14

Pokud se podíváme blíţe na odlišnosti v zaměření IBRD a IDA tak v současné době se IBRD zaměřuje na středně-příjmové země tzv. MIC (Middle-Income Countries), kde dnes ţije téměř 70% populace pod stanovenou hranicí chudoby (2 USD na spotřebu jednotlivce na den). Středně-příjmové země jsou bankou definovány jako země, které mají roční příjem na hlavu obyvatele v rozmezí 1000 USD aţ 10.000 USD. Toto rozmezí země kvalifikuje pro to, aby si mohly vzít půjčku přímo od IBRD. Existují samozřejmě i země, které nemají ani těch poţadovaných 1000 USD ročních příjmů na hlavu. To jsou tzv. nízko-příjmové země, pro které je nachystána pomoc prostřednictvím IDA. Jako země vhodná pro příjem pomoci od IDA jsou pro rok 2010 nadefinovány ty země, jejichţ průměrný roční příjmem na hlavu obyvatele je menší neţ 1135 USD. IDA také podporuje některé země, zahrnující několik malých ostrovních ekonomik, které jsou nad touto stanovenou hranicí, nicméně nemají dostatečnou úvěruschopnost pro čerpání půjčky od IBRD. V současné době je celkem79 zemí vhodných pro příjem zdrojů od IDA. Tyto země jsou domovem pro 2,5 miliardy lidí, coţ je polovina celkové populace rozvojových zemí. Odhaduje se, ţe 1,5 miliardy jich přeţívá s příjmem menším neţ 2 USD na den.7

2.2 Činnosti Světové banky 2.2.1 Činnosti Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj Pokud budeme vycházet z definice činnosti prezentované samotnou IBRD, tak ta se vymezuje, jako společnost zaměřující se na sniţování chudoby ve středně-příjmových a úvěruschopných chudších zemích podporou udrţitelného růstu prostřednictvím úvěrů, záruk, analytických a poradenských sluţeb. Činnosti IBRD můţeme rozdělit do třech hlavních oblastí:8 1) Strategie a koordinace sluţeb. 2) Finanční sluţby. 3) Vědomostní sluţby: 7

The World Bank, How IDA Resources are Allocated. Dostupný z http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/IDA/ 8 The World Bank: Products and Services Dostupný z http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/EXTIBRD/

15

Hodnocení chudoby. Sociální a strukturální recenze. Recenze veřejných výdajů. Zprávy z odvětví. Ekonomická memoranda zemí. Sdílení vědomostí. Pod těmito oblastmi se tak vedle těch nejznámějších činností, jako je poskytování úvěrů, poradenská činnost či technická pomoc, skrývají další neméně důleţité podnikatelské aktivity, jako je financování výzkumné činnosti, tvorba rozvojových strategií, ovlivňování směrů hospodářské politiky, vyhledávání talentů, výchova expertů, různé expertízy při řešení technických, právních či legislativních, administrativních a jiných otázek. Nejdůleţitější nebo lépe řečeno nejčastější činností IBRD je bez diskuze poskytování úvěrů na financování projektů a programů v nejrůznějších odvětvích ekonomiky. Vůbec první půjčkou, kterou banka poskytla, byla půjčka Francii dne 9. května 1947, následovaly půjčky Dánsku, Lucembursku, Nizozemí a v Asii Japonsku. Do Japonska mimochodem investovala IBRD v období let 1953-66 přes 800 mil. USD. Všechny tyto půjčky banka poskytla v rámci svého původního poslání – poskytovat pomoc válkou zničenému a rozvrácenému hospodářství členských zemí. Poslední úvěr té doby, který banka poskytla Západoevropské zemi, byl v 80. letech úvěr Portugalsku ve výši 640 mil. USD. IBRD se prezentuje jako organizace, která zajišťuje vysokou kvalitu poskytovaných sluţeb svým klientům z tzv. „finančního produktového menu“ - coţ zahrnuje jednak poskytování úvěrů, ale také velmi důleţité produkty na řízení rizik a to formou poskytování široké škály klientských sluţeb jako jsou:9 Nabídka obecných informací o produktech IBRD a vzdělávacích programů pomocí preferovaného způsobu školení. To se můţe uskutečnit prezenčně, distanční formou či multimediálně. Podpora flexibilních parametrů jednotlivých finančních produktů IBRD (měny, úrokové sazby, podmínky splácení) pro uskutečnění plánovaných projektů klienta

9

The World Bank: Financial Products. Dostupný z http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/EXTIBRD/

16

nebo pro zajištění jeho rizikových potřeb. Tato podpora můţe být poskytována jak v průběhu projektu IBRD tak i při přípravě úvěru. Poskytnutí přístupu dluţníkům IBRD k produktům na řízení rizik. Jako součást procesu vyjednávání mezi klientem a IBRD, nabízí banka workshopy a další aktivity zaměřené na budování schopnosti klientské země vyuţívat derivátových produktů a zejména pak produktů IBRD na řízení rizik. Zajišťování školení k pouţívání analytických nástrojů, jako je Financial Product Workbooks, Principal Amortization Generator, Swap Calculator a Cap/Floor Calculator. Tyto nástroje byly navrţeny IBRD pro podporu rozhodovacího procesu vypůjčovatelů, pokud jde o půjčky IBRD.

2.2.2 Činnosti Mezinárodního sdruţení pro rozvoj V případě IDA můţeme hovořit o dvou činnostech, které představují základ jejích aktivit. Jedná se o poskytování půjček a pak také o poskytování určitých dotací. IDA půjčuje peníze za zvýhodněných podmínek. To znamená, ţe úvěry nemají úrokovou sazbu a doba splatnosti je velmi dlouhodobá. IDA zároveň poskytuje dotace zemím ohroţeným úvěrovými dopady. Od svého vzniku v roce 1960 se zaměřuje pouze na nejchudší země světa. Peníze jsou směrovány převáţně do oblastí vzdělání, základních zdravotnických sluţeb, čištění vodních zdrojů, ochrany ţivotního prostředí, zlepšování obchodního prostředí a infrastruktury. IDA se např. hlásí k boji s HIV/AIDS,

k napomáhání

odstraňování škod vzniklých válečnými konflikty apod.

2.3 Programy Světové banky10 Zhruba od poloviny let 90. minulého století se začíná v souvislosti s finanční pomocí banky hovořit o programech SB. Tyto programy se přednostně zaměřují na podporu udrţitelného sociálního a lidského rozvoje a posilování ekonomického řízení, přičemţ stále větší důraz je kladen na zajišťování angaţovanosti všech aktérů, efektivní a transparentní vládu a státní správu a budování institucí.

10

Světová banka – Znalosti a zdroje pro rozvoj. 1. vydání, 2001, str. 7-16.

17

Investice do lidského rozvoje Je těţké říct, která oblast podporovaná SB je nejdůleţitější. Taková hodnocení jsou často velmi relativní nebo podléhají trendům a době, kdy jsou prováděna. Investice do rozvoje lidí, které zahrnují mimo jiné podporu předškolního a školního vzdělání, mateřskou péči, ale i podporu zdraví a výţivy, je ne-li nejdůleţitější, tak určitě jedna z těch nejdůleţitějších. Ţádná země na světě nemůţe vyhrát boj s chudobou a docílit hospodářského růstu s obyvatelstvem, které je negramotné a trpí podvýţivou a různými chorobami. Pro spoustu lidí západního světa je situace, ve které se stále nachází miliony lidí v rozvojových zemích, absolutně nepředstavitelná. Nemít co jíst, nemít co pít, nemít práci, dům, o elektrické energii ani nemluvě, nemít lékařskou péči. To jsou věci o kterých čteme, slyšíme v televizi, ale pro jejich změnu neděláme ve většině případů nic. SB ale ano, alespoň se o to snaţí. Banka je v celosvětovém měřítku vůbec největší investor v těchto zemích v oblastí sociální. Poskytla sem půjčky v hodnotě přesahující 40 mld. USD a to na více neţ 500 projektů ve více neţ 100 zemích světa. Banka se podílí na restrukturalizaci systémů sociálního zabezpečení a penzijních systémů, zároveň pomáhá s tvorbou záchranné sociální sítě, pro lidi jenţ jsou postiţeni důsledky probíhající transformace. Ochrana životního prostředí Moţná je to nízká hladina obecného povědomí o rizicích spojených s ničením ţivotního prostředí, moţná je to jen důsledek snah o holé přeţití, moţná je to výsledek činnosti různých zájmových skupin, jejichţ zájem je jenom jeden, a tím je zisk za kaţdou cenu. Kaţdopádně výsledek je ten, ţe rozvojové země čelí ničení ţivotního prostředí mnohem více neţ země vyspělé. Populace těchto zemí roste a s tím i její nároky jak na energii, tak hlavně na potraviny a vodu. Dochází ke kácení lesních porostů, jednak za účelem těţby dřeva a jednak pro zvětšení ploch pro zemědělskou činnost. Snahou o výrobu dalších statků dochází k velikému znečišťování vodních zdrojů a ovzduší. Tím ale dochází k opačnému efektu. Lidé se nemají lépe, mají se hůře, potraviny ze zničené země jsou závadné, pokud vůbec je lze vypěstovat, nejsou pouţitelné vodní zdroje, protoţe v mnoha případech je voda tak znečištěná, ţe ji nelze pouţít ani jako uţitkovou a ţivotní prostředí celkově je člověku nebezpečné díky jeho poškození. SB se snaţí, aby její projekty byly k ţivotnímu prostředí šetrné a nepoškozovaly jej. Tato snaha je více viditelná, hlavně po vlně kritiky, která se na banku snesla na konci 90. let. V současné době jsou všechny projekty posuzovány právě z hlediska dopadů na 18

ţivotní prostředí. Banka se snaţí spolupracovat v této oblasti s institucemi jako jsou IUCN (World Conservation Union), Nature Conservancy, World Wildlife Fund, Worldwide Fund for Nature. Zároveň je výkonnou institucí Světového programu ochrany ţivotního prostředí (Global Environment Facility) jenţ hraje prim při řešení otázek ochrany ţivotního prostředí, jako jsou klimatické změny, úbytek ozónové vrstvy, znečišťování oceánů a moří a globální oteplování. Podpora růstu soukromého sektoru Soukromý sektor je hnací silou celé ekonomiky a tím pádem je i hnací silou rozvoje dané země. Pro dlouhodobý rozvoj je zapotřebí, aby v zemi bylo otevřené a stabilní trţní prostředí umoţňující přístup k půjčkám spolu se spolehlivým finančním systémem. Banka pomáhá vládám právě tyto podmínky vytvořit. Podílí se na přípravě základních zákonů a pravidel a na vytvoření místních institucí. Vše pro získání důvěry zahraničních investorů, kteří poté pouţijí svůj kapitál na jednotlivé projekty. Důleţitou oblastí, kde se banka angaţuje je výstavba fyzické infrastruktury (cesty, energie, telekomunikace apod.) a rozvoj místního kapitálového trhu a bankovního systému. Pro sníţení úrovně rizik, které investor podstupuje, banka poskytuje záruky. Ty tvoří dodatečnou součást reformních programů. Podpora ekonomických reforem Pro dosaţení rovnoměrného a dlouhodobého hospodářského růstu SB poskytuje zemím v první řadě pomoc v podobě finančních prostředků, ale taky poradenské sluţby a technickou pomoc. Záměrem je zejména sníţení rozpočtových deficitů, sníţení inflace, liberalizace trhu a investic, privatizace státních podniků, vybudování spolehlivého finančního systému, posílení soudního systému a zaručení vlastnických práv. Reformy jsou koncipovány tak, aby v co největší míře přilákaly zahraniční soukromý kapitál a umoţnily v konečné fázi vytvořit vládám dostatečné prostředky pro poskytování efektivních sociálních sluţeb. Na místě je ale velká obezřetnost, protoţe výsledkem reformních snah můţou být problémy spojené se zavíráním neprosperujících firem a podniků a tím nárůst nezaměstnanosti nebo nárůst cen v případě zrušení neefektivních státních dotací. Proto SB často do svých projektů zahrnuje i financování sociálních záchranných sítí na ochranu chudých a zranitelných skupin populace.

19

Potírání korupce Jak je těţký boj s korupcí a jaká negativa má tento nešvar, se můţeme přesvědčovat téměř kaţdý den i u nás z našich médií. Korupce je způsobena nedokonalou legislativou a úrovní společnosti ve které se šíří. Je zřejmě lidskou přirozeností hromadit majetek a zneuţívat moci, která mu byla svěřena. Jinak si těţko lze vysvětlit, proč je korupce tak rozšířená a to i v zemích, o kterých se smýšlí jako o kulturních a hospodářsky vyspělých.

Korupce má velmi negativní dopady do ekonomiky a sociální sféry.

Podkopává důvěru jak ve vládu tak i v ostatní státní orgány. Vedle toho má velmi negativní vliv na výši zahraničních investic. Ať uţ jsou ze soukromých zdrojů nebo ze zdrojů dárcovských zemí. Boj s korupcí leţí především na bedrech kaţdé země, resp. její vlády, nicméně banka i zde se snaţí pomoci tím, ţe vypracovává průzkumy na stanovení míry a charakteru korupce v jednotlivých zemích. Pořádá semináře, kurzy a školení pro vládní úředníky.

Nejvíce se ale SB angaţuje v oblasti vytváření a uplatňování strategií a

institucionálních reforem, které mají slouţit k minimalizaci příleţitostí k výskytu korupce. Jedná se o reformy na zlepšení finanční regulace, dohledu a způsobů odhalování korupce, zvýšení transparentnosti rozhodování ve veřejném sektoru a zvýšení odpovědnosti soukromého sektoru skrze potvrzení práv akcionářů a věřitelů. Pomoc zemím postiženým konflikty Literatura v 19. a 20. století často zobrazovala

století 21. jako století

přetechnizované společnosti, ţijící v globální mírotvorné komunitě, jejímţ největším zájmem bylo objevování nových světů v dalekých galaxiích. Realita je ale bohuţel jiná. V řadě zemí světa probíhají válečné konflikty, ať uţ na národní úrovni s názvem občanská válka nebo na úrovni mezinárodní, často nazývané jako mírová mise. Bohuţel výsledek je vţdy stejný. Po skončení konfliktu je země v naprostém rozkladu, má nedostatek všeho a je odkázána pouze na pomoc zvenčí. Pomoc banky se v těchto případech zaměřuje hlavně na obnovu infrastruktury, na podporu ekonomických změn, řešení sociálních potřeb a budování institucionální kapacity země. Najdeme zde ale také programy s velice úzkým zaměřením, jako je odminování území, demobilizace a opětovné začlenění bývalých vojáků a vysídlenců do společnosti.

20

Stimulace investic Díky svému významnému postavení a díky vztahům s vládami členských zemí, má banka jedinečný potenciál při „lákaní“ dodatečných zdrojů pro jednotlivé projekty. Banka se totiţ podílí většinou méně neţ polovinou prostředků a zbývající investice jsou pak na klientské vládě. Tento postup napomáhá násobit zdroje jak z hlediska objemu tak i účinnosti. SB podepisuje dohody o spolufinancování s ostatními dárci. Jedná se o různé rozvojové banky, Evropskou unii či exportní úvěrové agentury. Tyto instituce zajistí kaţdoročně částku v rozmezí 7-8 mld. USD, coţ není nevýznamná suma. Pro řadu zemí banka zprostředkovává setkání konzultačních skupin, kde se představitelé dárcovských zemí mohou setkat s představiteli zemí, kterým byla směrována pomoc. To je pro obě strany jedinečná příleţitost prodiskutovat otázky týkající se např. obecných ekonomických priorit a strategií nebo rovnou zapříst hovor na téma další podpory a spolupráce.

3 Analýza úvěrové aktivity V této kapitole si nejdříve popíšeme, jaké produkty vlastně SB pouţívá při svých investičních záměrech. Jak je můţeme obecně členit a na základě tohoto rozčlenění se zaměříme na analýzu úvěrové aktivity SB a to ve třech modifikacích. Nejprve z pohledu historického, to znamená jak se vyvíjely úvěrové aktivity od vzniku banky do roku 2000. Druhý pohled bude zaměřen na aktivity SB v novém miléniu, coţ představuje určitý psychologický mezník a tím také ideální dobu pro výraznější změny, ke kterým byla a je SB neustále tlačena. Poslední část věnuji analýze roku 2009, který se liší od ostatních tím, ţe svět v tomto roce čelil hluboké hospodářské krizi. Zajímavý bude i pohled na to, jak se v úvěrových aktivitách od sebe liší IBRD a IDA, kam a do jakých oblastí a regionů investují nejvíce peněz a naopak které oblasti stojí na okraji jejich zájmů.

21

3.1 Úvěrové nástroje Světové banky SB, jakoţto největší zdroj pomoci rozvojovým zemím, poskytuje různé druhy úvěrů a jejich členění můţe být následující: 1) „Úvěry na konkrétní projekty – jsou poskytovány na konkrétní projekty, které banka vybírá a dohlíţí na jejich realizaci (např. modernizace či stavba nových elektráren). 2) Úvěry na rozvoj jednotlivých sektorů a. úvěry na investice do jednotlivých sektorů (zemědělství, energetika či doprava) vybraných národními vládami podle kritérií banky; b. úvěry finančním zprostředkovatelům, kterými jsou národní banky, případně fondy v příslušných členských zemích. Ty pak dále získané prostředky půjčují podle kritérií banky; c. úvěry na regulaci vybraných sektorů, které jsou vázány na změnu koncepce jejich rozvoje. 3) Úvěry na strukturální adaptaci. Jsou zaměřeny na podporu reforem jako celku. Jejich poskytnutí vyţaduje jak těsnou spolupráci členské země s MMF, tak podřízení se kritériím banky. Uvolňování zdrojů je vázáno na realizaci systémových a strukturálních změn v dané ekonomice. Tyto úvěry začala banka poskytovat na přelomu 70. a 80. let těm zemím, které nebyly schopné mobilizovat dostatek vnitřních zdrojů k financování reforem, které by vedly k oţivení jejich ekonomik. Banka těmito úvěry porušila dosavadní princip přísné účelovosti, neboť jde vlastně o neúčelové úvěry na zlepšení stavu platebních bilancí. 4) Ostatní druhy úvěrů a. Úvěry na technickou pomoc – jsou určeny na financování poradenských a konzultačních sluţeb ministerstvům a dalším ústředním orgánům, dále podnikům a obchodním bankám na školení jejich personálu a na studie a analýzy na úrovni sektorů i jednotlivých institucí. Účelem je posílení odborné úrovně uvedených subjektů tak, aby byly schopny kvalifikovaně identifikovat své potřeby a jednat o jejich naplnění se zahraničními partnery nabízejícími spolupráci a to tak, aby z této spolupráce získali maximální efekt;

22

b. nouzové úvěry jsou poskytovány na poţádání v případě ţivelných pohrom a jiných nepředvídatelných událostí. Představují méně neţ 1% z celkového objemu všech půjček.“11 Dalším způsobem, kterým si můţeme poskytnuté úvěry rozčlenit, je samozřejmě podle toho do jakých regionů jsou nasměrovány a to regionů geografických. SB si svět pro tyto účely rozdělila do 6 oblastí. Je to subsaharská Afrika, východní Asie a Pacifik, Evropa a střední Asie, Latinská Amerika a Karibik, střední Východ a severní Afrika a nakonec jiţní Asie (viz příloha č.6).

3.1.1 Půjčky Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj12 V předchozím oddíle jsme si ukázali moţná členění poskytovaných úvěrů SB. Nyní bychom se podívali na to jaké konkrétní typy půjček IBRD a IDA poskytují bez ohledu na to, jestli se jedná o úvěry na projekty nebo sektory apod. Flexibilní půjčka IBRD (IBRD Flexible Loan) IBRD Flexibilní úvěr (IFL) poskytuje vypůjčovatelům volnost při řízení finančních rizik tak, jak se jejich potřeby mění v průběhu trvání úvěru a to prostřednictvím fixace úrokových sazeb a moţnosti konverzí měn, jakoţ i širokým výběrem způsobů umořování a splátkových kalendářů. Zápůjční sazba IFL se skládá ze 6měsíční sazby LIBOR plus přiráţky, která můţe být buď pevná po celou dobu trvání úvěru nebo můţe být naopak proměnlivá. Jaká je momentální výše přiráţek uvádí následující tabulka č. 3.

11

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. 1. vydání, 2006, str. 114-115. ISBN 80-245-1053-7 The World Bank: Accessing Flexible Financing. Dostupný z http://treasury.worldbank.org/bdm/htm/financing.html 12

23

Tabulka č.3 - Zápůjční sazby IFL (od 23 července 2009)

Plovoucí Měna půjčky

přiráţka nad LIBOR

Fixní přiráţka nad LIBOR 10 let a méně

10 aţ 14 let

14 let a více

USD

0,17%

0,90%

0,115%

1,40%

EUR

0,17%

0,90%

0,115%

1,40%

JPY

0,17%

0,80%

0,105%

1,30%

Plovoucí přiráţka je přepočítávána vţdy k 1.lednu a k 1.červenci kaţdého roku

Zdroj: www.worldbank.com

V průběhu trvání úvěru mají klienti moţnost: změnit měnu ve které byl úvěr poskytnut a to jak na vyčerpané tak i nevyčerpané části; zafixovat úrokovou sazbu na vyčerpané části; zrušit fixaci či refixovat úrokovou sazbu na vyčerpané části. Vypůjčovatelé mají také velkou volnost při přípravě projektů v otázce splátkových podmínek IFL (tj. odklad splácení, doba splácení a struktura umořování). Po odsouhlasení se jiţ nastavené a dojednané podmínky splácení nesmí měnit. Vstupní poplatek je 0,25% z objemu půjčované částky a je splatný do 60 dní od zahájení projektu. Maximální doba splatnosti je 30 let včetně období odkladu splátek, kdy jsou placeny pouze úroky. Podmíněné půjčky IBRD (IBRD Contingent Loan) Odložená možnost čerpání (Deferred Drawdown Option, DDO) je produkt podmíněné půjčky navrţený tak, aby zajistil bezprostřední likviditu v případě nenadálých situací, jako jsou přírodní katastrofy, pokles hospodářského růstu, nebo nepříznivé změny cen komodit či obchodních podmínek. DDO umoţňuje dluţníkovi odloţení čerpání po vymezenou dobu od nabytí účinnosti půjčky. IBRD nabízí dvě verze produktu DDO: a) Půjčka rozvojové politiky s odloženou možností čerpání (Development Policy Loan Deferred Drawdown Option, DPL DDO). DPL DDO má slouţit jako zdroj likvidity členských zemí. To je její hlavní účel. Má poskytovat přístup k dlouhodobým zdrojům IBRD, aby se udrţely v chodu probíhající strukturální programy v případě, ţe jejich realizace potřebuje finančně podpořit. Také 24

poskytuje formální základ pro další jednání s bankou, ve chvíli kdy dluţník nepotřebuje zajistit finance, ale dává přednost poradenství banky. b) Odložená možnost čerpání na katastrofická rizika (Catastrophic Risk Deferred Drawdown Option, Cat DDO). Hlavním cílem Cat DDO je rozvíjet a zvyšovat úvěrovou kapacitu vypůjčovatelům a tím minimalizovat rizika spojená se vznikem přírodních katastrof a slouţit opět jako zdroj okamţité likvidity v podobě určitého překlenovacího úvěru. Zatímco jiné zdroje (např. finanční zvýhodnění, bilaterální pomoci nebo půjčky na rekonstrukci) jsou mobilizovány aţ po přírodní katastrofě.

Úvěr speciální rozvojové politiky (Special Development Policy Loan, SDPL) SDPL podporuje strukturální a sociální reformy, které si u úvěruschopných vypůjčovatelů vynutí případná blíţící se krize, nebo ve chvílích, kdy jiţ v krizi jsou. Také pomáhá při výjimečných potřebách financování zahraničních závazků. Tyto půjčky tedy pomáhají zemím hlavně v obraně před krizí nebo pokud k ní uţ dojde, tak napomáhají ke zmírnění jejich nepříznivých hospodářských a sociálních dopadů. SDPL má stejnou pruţnost nebo volnost jako IFL půjčky. Nicméně, SDPL mají trochu odlišné podmínky neţ ostatní úvěry banky. Jsou poskytovány s 5-letou splatností a s 3-letým odkladem splátek. Minimální přiráţka je 4% nad LIBOR a vstupní poplatek činí 1% z částky jistiny úvěru. Navíc je zde ještě manipulační poplatek ve výši 0,75% z dohodnuté a nevyčerpané částky úvěru.

3.1.2 Půjčky Mezinárodního sdruţení pro rozvoj Půjčky, které poskytuje IDA nejsou tak rozmanité jako v případě IBRD. IDA půjčky mají splatnost v délce 20, 35 nebo 40 let (do června roku 1987 byly poskytovány i půjčky se splatností 50 let) s 10-letou lhůtou pro odklad splátek jistiny. Téměř všechny půjčky IDA jsou bezúročné, nicméně je zde menší servisní poplatek, který je v současnosti 0,75 procenta z čerpané částky. Zároveň IDA poskytuje určité dotace, které jsou přidělovány zemím s dluhovým rizikem. IDA úvěry jsou opatřeny tzv. „zrychlovací“ doloţkou, která stanoví zdvojnásobení splátek jistiny u těch úvěruschopných vypůjčovatelů, kdyţ se v zemi příjem na jednoho obyvatele dostane nad hranici způsobilosti.

25

3.2 Obecné principy úvěrování Světovou bankou V poskytování úvěrů postupuje SB nanejvýš obezřetně. „Kaţdému poskytnutí úvěru předchází důkladná analytická činnost. Za tím účelem vysílá banka do země, která ţádá o úvěr, skupiny expertů, kteří vyhodnocují hospodářskou a politickou situaci a strategii dané země a zároveň po konzultacích s vládou vybírají projekty vhodné k financování. Vláda musí pracovníkům banky poskytnout potřebné informace o stavu ekonomiky a hospodářsko-politických záměrech. Výsledkem zpracování těchto informací je komplexní analýza stavu, slabých i silných stránek a perspektiv vývoje ekonomiky dané země.“13 Komplexní analýza ve většině případů zahrnuje vyhodnocení projektu z pohledu ekonomického, technického, organizačního, manaţerského, výkonného a finančního. Pověření experti se snaţí získat místní know-how, které v kombinaci se zkušenostmi banky z jiných projektů poskytuje záruku úspěšné realizace projektu. Úvěrová politika SB má význam nejen pro cílové země poskytovaných úvěrů, ale i pro průmyslově vyspělé členské země SB. Neboť na dodávky určitého zařízení nebo zboţí a sluţeb pro konkrétní části projektů financovaných bankou, banka nejprve vypíše konkurs k výběru nejvýhodnějšího dodavatele. Konkursu se ovšem můţe zúčastnit pouze dodavatel pocházející z některé z členských zemí SB. Banka si dále vyhrazuje právo kontrolovat celý proces realizace projektu a čerpání půjčky. Zároveň si velice pečlivě hlídá aktivity jednotlivých firem, které se chtějí účastnit konkursů vypisovaných SB a to i aktivity v případech, které přímo nesouvisí s projektem banky. Jako příklad slouţí událost z jara roku 2009, kdy SB potrestala německý strojírenský koncern Siemens za jeho úplatkářskou aférou tím, ţe se nesmí ucházet po dobu dvou let o účast na projektech spolufinancovaných SB. V kontextu s probíhající finanční krizí, kdy krach či minimálně nemalou ztrátu vyhlašuje jedna firma za druhou a téměř všechny firmy přistupují k úsporným opatřením, se jedná o velmi tvrdý postih. Stejně jako v případě komerčních bank i SB pečlivě dohlíţí na proces realizace projektu a čerpání úvěru. Povinností dluţnické země, vyplývající ze smlouvy, je předkládání pravidelných reportů o průběhu realizace projektu. Banka posílá do zemí své kontrolní dohlídky, jejichţ úkolem je monitorovat a kontrolovat proces realizace, dodrţování všech stanovených a domluvených podmínek, ale i ekonomiku země.

13


26

Půjčku banka poskytne dále jen v tom případě, ţe daná země nemá moţnost získat potřebné úvěrové prostředky z jiných zdrojů. Jde tedy o určitý stimulující prvek, který nutí země a jejich vlády k větší aktivitě při získávání finančních prostředků pro udrţitelný rozvoj své ekonomiky. „Pro realizaci kaţdého bankou financovaného projektu v rozvojových zemích má její účast zpravidla rozhodující význam. Úvěrová činnost banky je v podstatě tou nejdůleţitější činností a to i přesto, ţe půjčky banky tvoří zpravidla jednu třetinu nákladů projektu a více méně kryjí valutové náklady. Financování rozdílu v nákladech projektu je pak na zemi ve které se projekt realizuje.“14 Poskytování peněz samotných není ovšem jedinou formou pomoci, kterou SB rozvojovým zemím při realizaci schválených projektů poskytuje. Ze svých prostředků financuje nezbytné ekonomické analýzy kaţdého projektu, navíc hradí i náklady technického zpracování těchto projektů.

3.3 Úvěrové aktivity Světové banky v letech 1945 aţ 2000 Jak jsem jiţ uvedl. Úvěrová aktivita po zaloţení banky byla směrována na obnovu válkou zdevastovaných ekonomik členských zemí. Koncem 70. let byl dovršen proces přechodu orientace úvěrové činnosti na rozvojové země a tok finančních úvěrů směřoval prakticky jen do rozvojových zemí. „Cílem této pomoci rozvojovým zemím je podpora rozvoje výroby a ekonomiky, podpora přílivu investic do těchto zemí a také podpora soukromé investiční činnosti.“ 15 Ke změně a dalšímu přeskupení úvěrové činnosti (a nejen té) došlo po pádu komunismu v satelitních zemích dnes jiţ bývalého SSSR. SB přesunula část svého zájmu tímto směrem, t.j. věnovala více pozornosti transformaci centrálně řízených ekonomik na trţní hospodářství. Tato situace vyvolala protesty ze strany rozvojových zemí, které nesly velmi těţce to, ţe jim někdo „ujídá z koláče“. Důvod jejich reakce je velice jednoduchý a to ten, ţe ani úvěrová studna SB není bezedná a o tu část peněz, která putuje do postkomunistických zemí, bude ochuzena právě oblast rozvojových zemí.

14 15

URBAN, Petr. Světová banka bilancuje. Ekonom 33/1994, str. 43-44 Sborník. Základní údaje o OSN. Odbor veřejných informací OSN, New York 1992. Str. 221

27

Situaci vystihuje srovnání, které uvádí autorka studie „Mezinárodní měnové instituce“ Jana Marková, ţe v roce 1990 úvěry rozvojovým zemím tvořily 90% z celkové sumy poskytnutých úvěrů. Naproti tomu úvěry zemím s centrálně plánovanou ekonomikou tvořily pouhých 10%. To znamená, ţe kdyţ v roce 1990 SB poskytla úvěry ve výši 20702 mil USD (viz tabulka č. 4), tak z této částky připadalo na rozvojové země přibliţně 18,6 mld. USD a na země s transformující se ekonomikou asi 2,1 mld. USD. Nicméně i o těchto 10% se objem úvěrů pro rozvojové země sníţil. Tabulka č.4 – Základní ukazatele SB Zákl. ukazatele / rok Nové úvěry - IBRD IDA Čistý zisk Rezervy Výpůjčky banky Upsaný kapitál

1955 1960 410 659 25 59 184 506 852 2073 9028 19307

1965 1023 309 137 895 3856 21669

1970 1580 606 213 1329 5481 23159

1975 4320 1576 275 1902 12275 30821

1980 7644 3838 588 2600 29635 39459

1985 11358 3028 1135 3586 50242 58846

1990 15180 5522 1046 7576 91547 125262

1995 2000 16853 10919 5669 4358 1354 1991 15502 19027 110996 192963 160000 188606

Zdroj: www.worldbank.com – Annual Reports

Tento vývoj se nezastavil a zájem banky o postkomunistické země se kaţdým rokem zvyšoval. Dokazuje to například návrh projektů k realizaci z let 1994 – 1995 (viz příloha 2). Jsou zde uvedeny projekty jejichţ financování bylo se SB předběţně dohodnuto. Z těchto údajů je patrná další změna v přerozdělování úvěrových prostředků mezi rozvojovými zeměmi a zeměmi s transformující se ekonomikou. V tabulce sice nejsou uvedeny všechny projekty na kterých se SB nakonec podílela, ale jsou zde uvedeny ty nejvýznamnější. Vidíme zde projekty uskutečňované např. v Chorvatsku – nákup zařízení pro zlepšení informačního systému zdravotní pojišťovny, v Rumunsku – privatizace zemědělského obchodu a sluţeb nebo na Ukrajině – Obnova několika hydroelektráren, ale také v Bulharsku, Estonsku, Gruzii a dalších a dalších zemích bývalého východního bloku. Graf č. 1 nám dokresluje vývoj nově poskytnutých úvěrů od roku 1955. Neustále rostoucí trend je ukončen s koncem minulého století, kdy došlo k výraznému poklesu objemu nově poskytnutých půjček. Tento pokles byl způsoben jednak sníţenou poptávkou členských zemí po nových úvěrech v důsledku překonání krizového období konce devadesátých let, včetně úspěšně probíhající transformace v řadě postkomnistických zemí a jednak změnou politiky SB, kdy začala dávat přednost kvalitě projektů před jejich kvantitou.

28

Graf č.1 Vývoj poskytovaných úvěrů SB 35000 30000 25000 Nově poskytnuté úvěry - IBRD

20000

IDA

15000 10000 5000 0 1955

1965

1975

1985

1995

2005

Roky


Protoţe kaţdá z půjček je určena nějakému sektoru či odvětví, není od věci se podívat na odvětvovou strukturu úvěrů SB. Největší část připadá na energetiku coţ je logické, protoţe se jedná o motor pohánějící výkon celého odvětví průmyslu a potaţmo celé hospodářství. V poválečném období (1947-1970) do tohoto sektoru putovalo aţ 29% objemu všech půjček poskytovaných SB. Na dopravu sice tehdy připadalo 30,6%, ale zde na rozdíl od energetiky objem poskytovaných úvěrů klesal aţ na 11,9% v období 19912000 (viz tabulka č.5). Tabulka č.5 - Odvětvová struktura úvěrů SB v % Odvětví / období Zemědělství Rozvoj venkovských oblastí Školství Energetika Průmysl Zdravotnictví Malé podniky Technická pomoc Telekomunikace Turistika Doprava Rozvoj měst Vodárenství Ostatní

1947-1970 11,8 10,2 2,9 29 6,4 0,2 0 0 3,3 0,4 30,6 0,1 3,1 2

1971-1980 23,4 10,2 3,7 19,6 7,7 0,4 2,2 0,2 1,4 0,4 15,4 3,1 5,1 7,2

1981-1990 22,3 7 4,3 25,1 5,1 1,1 4 0,3 0,7 14,9 4,2 4,6 6,4

1991-2000 13,4 5,8 8,0 11,7 4,7 6,5 5,5 0,9 1,1 0,0 11,9 5,4 4,6 20,5


29

Období do roku 1970 můţeme také charakterizovat, jako období, kdy téměř dvě třetiny prostředků poskytovaných SB putovalo na rozvoj infrastruktury. Bez silniční a dálniční sítě, ţeleznic, ale i lodní dopravy či spojů nemůţe ţádná země řádně fungovat. Tímto se banka mimo jiné snaţila vytvořit příznivé podmínky pro následný příliv zahraničních investic, který je k dalšímu růstu hospodářství nezbytný. Po roce 1970 začíná SB poskytovat stále více prostředků do zemědělství coţ souvisí především s jiţ zmiňovanou změnou v orientaci banky na rozvojové země, kde prvotním problémem je řešení chudoby a hladu. Navíc zemědělství v rozvojových zemích tvoří téměř celé hospodářství země na rozdíl od vyspělých zemí, kde prim hrají sluţby a průmysl. Vedle humanitárních aspektů zde mají poskytované úvěry utlumovat riziko lokálních sociálních nepokojů, které často ničí základy infrastruktury vybudované s cizí kapitálovou účastí, jejichţ následné řešení vyţaduje další nemalé finanční prostředky. V období let 1990-2000 došlo k poklesu objemu poskytnutých prostředků do zemědělství. Důvodem nebylo to, ţe by došlo k nějakému výraznému zlepšení hospodářské situace podporovaných zemí, ale spíše to, ţe v těchto letech musela banka čelit sílící kritice, za svou dosavadní činnost. Díky tomu banka zrušila řadu projektů a začala upřednostňovat kvalitu před kvantitou podporovaných projektů. Další oblastí, která doznala po roce 70. značné změny v objemu poskytnutých prostředků byla urbanizace. Opět se jedná o dopady spojené se změnou orientace banky na rozvojové země, kde se vznikem nových pracovních příleţitostí díky rozvoji průmyslu a infrastruktury dochází k přílivu obyvatelstva do městských aglomerací a tím vzniká tlak na rozvoj měst. Trochu opačný trend je naopak vidět u rozvoje venkovských oblastí, která se právě díky městskému „boomu“ začala vylidňovat a tomu odpovídal i pokles poskytnutých úvěrů. Celkem zajímavý je menší podíl prostředků plynoucích na rozvoj v oblasti průmyslu. Je to na jednu stranu dáno i tím, ţe v rozvojových zemích byl průmysl takřka na úplném začátku, ale moţná proto by se dalo očekávat, ţe na jeho rozvoj budou vynaloţeny mnohem větší prostředky. Jde ale o to, ţe banka se drţí své určité vize nebo spíše svého předsevzetí, ţe „investice do průmyslu v rozvojových zemích má být vyuţita především domácími soukromými investory ve spolupráci se zahraničním kapitálem a úvěry od SB by jim neměly konkurovat.“16

16


30

Tato situace se odráţí i do změny v orientaci a podmínkách poskytování úvěrů SB v 80. letech. Tedy v době, kdy se v USA ujímá vlády Ronald Reagan. Bance byla vytýkána aţ příliš velká angaţovanost ve státním sektoru a naopak aţ příliš nízká v sektoru soukromém. Došlo tedy ke změně a tudíţ ke zvýšenému přílivu financí na rozvojové aktivity v soukromém sektoru. Zároveň banka vyvíjela aktivity na podporu přílivu zahraničních investic a v neposlední řadě také na realizaci strukturálního přizpůsobení ekonomik rozvojových zemí tak, aby došlo k jejich začlenění do světového hospodářství. Pokud tedy shrneme data za minulé století, tak z nich vyplývá, ţe okolo 70% všech prostředků v tomto období putovala do tří, dá se říci, klíčových odvětví hospodářství a to do zemědělství, energetiky a dopravy.

3.4 Úvěrové aktivity po roce 200017 Na SB, potaţmo na vývoji struktury úvěrů, je znát tlak, pod který se banka díky mnoha kritikům z řad antiglobalizačních a ekologických hnutí dostala a jak na něj v čase postupně reaguje. Zároveň je dobře vidět nárůst angaţovanosti banky a to ve smyslu růstu objemu prostředků, které na pomoc členským zemím vynakládá. Vývoj v objemech poskytnutých úvěrů jsme si jiţ naznačili v předchozí kapitole. Po výrazném sníţení objemů v roce 2000 dochází kaţdoročně k opětovnému růstu objemu a to i přes to, ţe je bankou stále zdůrazňována preference kvality před kvantitou schvalovaných projektů. Z postupného zvyšování se ale zcela vymyká rok 2009, kdy díky důsledkům finanční krize došlo k rekordnímu navýšení poskytnutých prostředků (viz graf č. 1, tabulka č.6). Tabulka č.6 - Základní ukazatele SB v období 2000-2009 2000 2005 2009 Základní ukazatele / rok Nově poskytnuté úvěry - IBRD 10919 13611 32911 4358 8696 14041 IDA 1991 1320 572 Čistý zisk 19027 24991 29870 Rezervy 192963 179039 228005 Výpůjčky banky 188606 188712 189918 Upsaný kapitál Zdroj: www.worldbank.com – Annual Reports

17

The World Bank: Annual Reports. Dostupný z http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/EXTANNREP/

31

Struktura úvěrů SB se po roce 2000 stala mnohem více diverzifikovanou, oproti stavu v minulém století, obzvláště v poválečném období. Za posledních deset let fungování banky plynulo nejvíce peněz do sektoru práva, soudnictví a veřejné správy a to celkem 23,9% všech úvěrů. To je významný rozdíl oproti minulosti. A přitom důvody jsou na snadě a dají se vysledovat i v novodobém fungování ČR po roce 1992. Nedostatečná legislativa, špatně fungující soudní sytém v zemi a slabá veřejná správa, totiţ způsobují to, ţe peníze „pumpované“ do hospodářství země odtékají mimo zemi, končí v soukromých rukou, podporují šedou ekonomiku a jejich výsledný efekt na růst země je téměř nulový. Proto je zde ze strany SB taková snaho o vytvoření stabilního právního rámce právě pro hladký chod ekonomiky a maximalizaci účinků pomoci. Druhou nejvíce podporovanou oblastí zůstala stejně jako v minulosti doprava. Důleţitý prvek infrastruktury umoţňující pohyb zboţí, materiálu a především lidí. Do dopravy šlo zhruba 15% všech úvěrů SB. Na třetím místě se objevuje oblast zdravotnictví a sociálních sluţeb s 12% poskytnutých úvěrů (viz tabulka č. 7). Velice důleţitá oblast, protoţe bez zdravé lidské společnosti nemůţe ţádná země fungovat a uţ vůbec ne směřovat k dlouhodobému růstu. Tabulka č.7 - Rozčlenění poskytnutých úvěrů SB dle sektorů sektor

2000

2001

2002

Zemědělství, rybolov a lesnictví

5%

4%

Vzdělání

5%

6%

Energetika a důlní průmysl

10%

Finance Zdravotnictví a ostatní sociální služby Průmysl a obchod Informace a komunikace

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

6%

7%

7%

9%

7%

7%

6%

7%

7%

13%

8%

9%

8%

8%

8%

7%

9%

10%

6%

5%

8%

13%

7%

17%

13%

10%

13%

14%

8%

9%

8%

10%

7%

6%

9%

10%

15%

12%

19%

15%

10%

9%

11%

7%

13%

7%

4%

7%

4%

4%

7%

7%

5%

6%

6%

2%

1%

1%

1%

0%

1%

0%

1%

0%

1%

Právo, soudnictví a veřejná správa

30%

22%

27%

21%

25%

25%

25%

22%

21%

20%

Doprava

11%

18%

12%

15%

19%

14%

14%

20%

20%

13%

Voda, sanace a povodňová ochrana

10%

7%

3%

7%

8% 10% 7% 12% 10% 9% Zdroj: www.worldbank.com – Annual Reports

Oproti minulosti došlo k omezení zdrojů pro oblast energetiky, kde oproti ¼ podílu v minulosti dnes putuje na tuto oblast zhruba 10%, stejně jako do finančního sektoru, coţ je opět významná oblast hospodářství. Právě zde by se měly generovat zdroje pro „samofinancování“ potřeb kaţdé země. Pokud zůstaneme u zvolených příměrů, tak pokud jsem energetiku přirovnal k motoru pohánějícímu průmysl resp. hospodářství země, tak dobře fungující finanční sektor v čele s bankami, lze přirovnat k palivu pro tento motor.

32

Ekonomika země, ať ji rozdělíme na kolik chceme sektorů, je jednolitý organismus, který je závislý na fungování všech svých součástí a proto i SB přistupuje k formě pomoci, která se snaţí rozvíjet všechny sektory najednou (viz. graf č. 2) a víceméně rovnoměrně s tím, ţe někdy je zapotřebí některý ze sektorů stimulovat o trochu víc, aby dohnal ty ostatní a nebyl jejich brzdou s kontraproduktivními dopady a následky. Graf č.2 Zemědělství, rybolov a lesnictví

Průměrná sektorová alokace úvěrů SB v letech 2000-2009

Vzdělání

8,4%


6,5%

8,0% Finance

15,6%

9,8% Zdravotnictví a ostatní sociální služby Průmysl a obchod

9,3% 23,9% 0,8%

12,0%

5,7%

Informace a komunikace Právo, soudnictví a veřejná správa Doprava Voda, sanace a povodňová ochrana


IBRD kontra IDA V předešlých kapitolách jsme si popsali rozdílné fungování, ale především zaměření těchto dvou hlavních organizací SB. Proto bude jistě zajímavé se podívat blíţe, jak se od sebe IBRD a IDA liší v závislosti na sektorovém a regionálním členění úvěrů. A začněme rovnou u regionálního způsobu členění úvěrů, čili do jakých světových regionů putuje pomoc těchto organizací. Kdyţ tedy vyjdeme z předpokladu pro koho a za jakých podmínek je pomoc ze strany IDA určena a ze situace jaká momentálně ve světě panuje, tak nám nedá moc práce uhodnout do jakého regionu putuje z IDA nejvíc prostředků. Je jím jednoznačně Africký region. A jaký je jeho podíl na obejmu peněz vůči ostatním regionům? Je to rovných 49% za poslední dekádu (viz. tabulka č. 8). Coţ je jednoznačně dáno tím, ţe Afrika je aţ na oblast severní a jiţní části, naprosto nejchudším světadílem, lépe řečeno světadíl, na kterém se nachází nejvíce chudých lidí světa. Populace stále rostoucí, ale čelící velmi nepříznivým ţivotním podmínkám.

33

Tabulka č.8 - Podíl regionů na úvěrech IDA Region

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Průměr

Subsaharská Afrika

47%

50%

47%

51%

45%

45%

50%

49%

50%

56%

49%

Východní Asie a Pacifik

11%

15%

10%

7%

10%

12%

11%

10%

16%

9%

11%

Evropa a střední Asie

7%

8%

8%

8%

6%

6%

5%

4%

4%

3%

6%

Latinská Amerika a Karibik

4%

7%

2%

2%

4%

3%

3%

2%

3%

1%

3%

Střední východ a severní Afrika

4%

2%

1%

3%

2%

1%

4%

2%

2%

1%

2%

27%

18%

32%

29%

33%

Jižní Asie


Druhým regionem, který přijímá nejvíce peněz ze zdrojů IDA je jiţní Asie. Sem putuje zhruba 30% celkového objemu půjček a dotací. Opět se jedná o chudý region suţovaný navíc řadou přírodních katastrof. Kdyţ prostředky pro tyto dva regiony sečteme dostaneme se k podílů 80% na celkovém objemu. Tendence ve vývoji nám přibliţuje graf č. 4. Je zde patrná dominance dvou jiţ zmíněných regionů a klesající podíl peněz do Evropy a střední Asie, coţ je dáno rostoucím počtem úspěšně fungujících transformačních ekonomik, kdy např. Slovenská republika v roce 2008 postoupila z řad zemí přijímajících pomoc mezi země pomoc pouze poskytující. Graf č.3 Vývoj podílů regionů na úvěrech IDA v letech 2000-2009 60%

Subsaharská Afrika

50%


40%


30%


20%

Střední Východ a severní Afrika

10%

Jižní Asie

0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


Naproti tomu IBRD díky svému zaměření a orientaci poskytuje do regionu Afriky necelé 1%. Je to dáno tím, ţe země z tohoto kontinentu vesměs nedosahují na pomoc IBRD. Narozdíl od regionu Latinské Ameriky a Karibiku, kam putuje rovných 40%

34

prostředků (viz tabulka č. 9, graf č. 4). Ano Latinská Amerika je region s řadou problémů, s miliony lidí ţijících v chudobě, ale zároveň s obrovskými zásobárnami přírodních zdrojů a tedy i s obrovským potenciálem růstu. Určitou otázkou do budoucna je to, jak se tento region vypořádá s tím, ţe SB je z velké části bankou „americkou“. Stále více zemí Latinské Ameriky totiţ podléhá protiamerickým náladám. Za největšího odpůrce USA v tomto regionu můţeme povaţovat prezidenta Venezuely Hugo Chaveze, který se pustil s vervou do znárodňování zahraničních firem a tím bohuţel zvýšil rizikovost všech investic v tomto regionu. Tabulka č.9 - Podíl regionů na úvěrech IBRD Region

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Průměr

Subsaharská Afrika

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

1%

0%


23%

11%

9%

16%

15%

13%

17%

22%

20%

21%

17%


25%

21%

42%

19%

27%

26%

25%

26%

28%

27%

27%


36%

46%

37%

50%

45%

37%

40%

34%

32%

42%

40%


7%

3%

4%

8%

9%

9%

9%

5%

9%

5%

7%

Jižní Asie

9%

19%

8%

7%

4%


Druhou oblastí, která odčerpává nejvíce z peněz IBRD je se 27% Evropa a střední Asie. Tedy region, kde vedle sebe nalezneme nejvyspělejší země světa na jedné straně, ale zároveň země zničené válečnými konflikty z posledních let (země bývalé Jugoslávie), či velmi chudé země na straně druhé (Ázerbájdţán či Albánie). Na druhou stranu, jak jsem napsal výše, počet zemí, které jsou vhodné pro příjem peněz z IBRD stále klesá a dá se předpokládat, ţe i podíl tohoto regionu na úvěrech IBRD bude v budoucnu klesat. Graf č.4 Vývoj podílů regionů na úverech IBRD v letech 2000-2009 60% Subsaharská Afrika

50% Východní Asie a Pacifik

40%


30%


20%


10%

Jižní Asie

0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


35

Pohled strukturální na úvěrové aktivity obou organizací nám odhalí jednu odlišnost v sektorovém zaměření mezi IBRD a IDA. IBRD se vedle podpory do sektorů práva a soudnictví, dopravy a zdravotnictví, zaměřuje také velmi výrazně na finanční sektor, zatímco IDA na sektor vzdělávání (viz tabulka č. 10, 11). Vzdělání je základ. Základ rozvoje lidí, základ pro kvalitní pracovní sílu a tím i základ pro fungování ekonomiky. V Africe je vzdělání stále pro řadu dětí nedostupné. A pokud mluvím o řádech, tak je nutné zdůraznit, ţe se jedná o řády v milionech. Ale díky IDA se tato situace kaţdým rokem mění, coţ si ukáţeme v číslech v jedné z následujících kapitol na příkladu Mozambiku. Tabulka č.10 - Podíl sektorů na úvěrech IDA Sektor

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Průměr

Zemědělství, rybolov a lesnictví

12%

6%

8%

9%

9%

5%

10%

7%

9%

13%

9%

Vzdělání

13%

13%

8%

14%

13%

10%

10%

13%

11%

12%

12%


8%

5%

16%

7%

7%

11%

10%

10%

13%

18%

11%

Finance Zdravotnictví a ostatní sociální služby

8%

7%

10%

5%

6%

4%

3%

4%

4%

3%

5%

18%

17%

13%

19%

14%

16%

11%

16%

8%

14%

15%

Průmysl a obchod

5%

9%

8%

5%

2%

9%

8%

4%

4%

4%

6%

Informace a komunikace

1%

1%

1%

1%

1%

1%

1%

1%

1%

1%

1%


22%

26%

20%

18%

24%

26%

28%

23%

26%

19%

23%

Doprava

10%

13%

11%

14%

14%

12%

12%

12%

16%

10%

12%

3%

3%

5%

8%

10%



Tabulka č.11 - Podíl sektorů na úvěrech IBRD Sektor Zemědělství, rybolov a lesnictví

2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Průměr

14%

12%

5%

5%

6%

11%

5%

7%

3%

5%

7%

7%

5%

7%

12%

5%

8%

7%

3%

5%

5%

6%


12%

8%

6%

5%

3%

6%

15%

4%

20%

11%

9%

Finance Zdravotnictví a ostatní sociální služby

12%

14%

18%

10%

11%

9%

14%

9%

8%

12%

12%

8%

8%

12%

18%

16%

7%

8%

7%

5%

13%

10%

Průmysl a obchod

6%

5%

5%

4%

6%

6%

6%

6%

8%

7%

6%


1%

1%

1%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%


25%

22%

31%

23%

24%

26%

22%

21%

18%

21%

23%

Doprava

13%

19%

13%

15%

23%

15%

15%

28%

23%

15%

18%

2%

6%

2%

8%

6%

Vzdělání



Grafy č. 5 i 6 jsou ve výsledku velice podobné. To jen dokresluje jiţ zmíněný velice vyváţený přístup obou organizací k poskytování finanční pomoci do jednotlivých ekonomik, se snahou podpořit všechny důleţité sektory, které jsou jedinou cestou k dlouhodobému udrţitelnému růstu. Navíc nám odhalují i to, ţe byť se obě organizace

36

zaměřují na jiné „klienty“, tak jejich pomoc je cílena víceméně stejně. To je potvrzením toho, ţe se obě organizace řídí stejnými principy. Graf č.5 Zemědělství, rybolov a lesnictví

Průměrná sektorová alokace úvěrů IDA v letech 2000-2009

Vzdělání

7%


9%

12%

12%

Finance Zdravotnictví a ostatní sociální služby Průmysl a obchod

11% 23%

5% 1%


15%

6%


Doprava Voda, sanace a povodňová ochrana


Graf č.6 Zemědělství, rybolov a lesnictví

Průměrná sektorová alokace úvěrů IBRD v letech 2000-2009

Vzdělání

8%


7%

6%

18%

9%


12% 23% 0%

10%

6%



37

3.5 Úvěrové aktivity v roce 200918 Rok 2009 je v mnoha směrech výjimečný a proto si jej přiblíţíme detailněji. Je to rok, který světu přinesl velkou finanční resp. hospodářskou krizi. Krizi, která vznikla na hypotečním trhu USA a díky globálnímu propojení finančního světa zasáhla snad všechny země, ať uţ přímo nebo zprostředkovaně, ať uţ větší či menší měrou. Všechny vlády a centrální banky se snaţí s touto krizí, která je mnohými stavěna na roveň „Velké hospodářské krizi“ z let 30., bojovat všemi moţnými prostředky. Jsou přijímány různé stimulační balíčky, vlády „pumpují“ do ekonomik miliardy dolarů, EUR a místních měn, podnikům vyhodnoceným jako ţivotně důleţitým pro danou ekonomiku jsou poskytovány vládní půjčky a úrokové sazby centrálních bank se blíţí nule. A v tomto období SB stojí v čele organizací, které se snaţí tuto krizi zastavit a zároveň co nejvíce zmírnit její následky, které dopadají na chudé země mnohem více neţ na státy ekonomicky vyspělé a „stabilizované“. Schválně jsem dal slůvko stabilizované do uvozovek, protoţe je to velice relativní pojem a právě tato krize nám ukázala, ţe i státy, byť na první pohled vypadají stabilizovaně, mohou dojít aţ na pokraj bankrotu (viz. Island, Maďarsko). O tom jak váţná tato krize je, hovoří následující čísla. Světová ekonomika, která ještě v roce 2008 vykázala růst 1,9% se poprvé po 60 letech v roce 2009 propadne. Odhady hovoří aţ o 2,9 %. I vyspělé země zaţijí hluboký propad. Zde se hovoří o zpomalení aţ o 4%. Světový obchod a sluţby dosáhnou poklesu okolo 10% coţ je nejvíce za posledních 80 let. Celosvětová průmyslová produkce poklesne o nebývalých 13%. To vše vede k masivnímu propouštění, které v první řadě nejčastěji zasáhne přistěhovalé zaměstnance pocházející většinou z rozvojových zemí. Mezinárodní organizace práce odhaduje, ţe do konce probíhající krize přijde o práci více neţ 20 milionů lidí.Vzhledem k hlubokému propadu a odhadovanému průběhu oţivení a ozdravení světové ekonomiky, bude trvat několik let neţ se nezaměstnanost vrátí na čísla, která byla před vypuknutím krize. SB ve fiskálním roce 2009, který trval od 1. července 2008 do 30. června 2009, rozpůjčovala 58,8 miliard USD. To je oproti předchozímu roku, kdy to bylo 38,2 mld. USD, nárůst o 54% a znamená to nový rekord banky. Nárůst 54 procent svědčí o tom, jak veliké jsou právě následky probíhající krize. IBRD se na tomto novém rekordu podílela 18

The World Bank: Annual Reports. Dostupný z http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/EXTANNREP/

38

částkou 32,9 mld. USD a oproti minulému roku, kdy to bylo 13,5 mld. USD, se jednalo o nárůst 143%. Tato částka je také pro IBRD novým rekordem. Překonala tak částku z fiskálního roku 1999, kdy IBRD v souvislosti s Asijskou finanční krizí, půjčila 22.2 miliard dolarů. Pokud se pro srovnání podíváme trochu do historie, tak například v roce 1970 činil objem úvěrů poskytovaných IBRD „pouhých“ 1,58 mld. USD. IBRD je podle svých slov připravena poskytnout částku dosahující 100 mld. USD ve fiskálním roce 2011 na zlepšení ţivotních podmínek chudých zemí, jejichţ státní rozpočty trpí výrazným deficitem a zároveň na podporu a udrţení jiţ rozběhnutých dlouhodobých projektů. IDA ve stejném období ustanovila svůj rekord na 14 mld. dolarů, coţ byl nárůst oproti fiskálnímu roku 2008 o 25%. Z této částky šlo 11,4 mld. na půjčky a 2,6 mld. USD na dotace. IBRD spolu s IDA v minulém roce těmito prostředky podpořila 767 projektů, které tak mají přispět k hospodářskému růstu a zmírnění následků chudoby, včetně pomoci soukromému sektoru. Od svého zaloţení se SB podílela na více jak 10.000 projektech po celém světě. IBRD kontra IDA v roce 2009 Ukázali jsme si, ţe za posledních 10 let byly rozdíly mezi těmito institucemi minimální. V roce 2009 tomu bylo velice podobně. Rozdíl nejvýraznější lze tedy spatřovat hlavně v objemu nově poskytnutých prostředků. Při pohledu na alokaci úvěrů do jednotlivých sektorů v roce 2009 je vidět nárůst prostředků poskytovaných IDA do sektoru zemědělství a to v důsledku problémů s hrozícími hladomory vyvolanými nedostatkem potravin, resp. s jejich cenovou nedostupností pro chudé země. Nejvíce prostředků samozřejmě stále putuje do infrastruktury, kam řadíme

oblasti

energetiky a

důlního průmyslu, dopravy,

vodohospodářství a oblast informací a komunikací. Tyto sektory dostaly dohromady 4,9 mld. USD, coţ činí 35% objemu půjček IDA (viz graf č. 7). Nejvíc prostředků do jednoho sektoru bylo poskytnuto na oblast právní a to celkem 2,6 mld. USD (19% podílu). Významný podíl obdrţel také sektor zdravotní a sociální sluţby (14%) a zemědělství (13%) (viz tabulka č. 10).

39

Graf č.7 Zemědělství, rybolov a lesnictví

Sektorová alokace úvěrů IDA v roce 2009

Vzdělání Energetika a důlní průmysl

6%

13%

10%

Finance 12% Zdravotnictví a ostatní sociální služby Průmysl a obchod

19%

Informace a komunikace 1%

18% 4%

3%

14%

Právo, soudnictví a veřejná správa Doprava Voda, sanace a povodňová ochrana


Oproti tomu IBRD v roce 2009 víceméně kopírovala vývoj posledních let. Nejvíce peněz tak poskytla, stejně jako IDA do sektoru právního s 6,9 mld. USD (21% podílu), následovala doprava se 4,9 mld. USD (15%) a zdravotnictví a sociální sluţby se 4,3 mld. USD (13%). V roce 2009 jsou rozdíly mezi IBRD a IDA v zaměření a preferencích mezi jednotlivými sektory vidět zřetelněji, ale to můţe být dáno spíše zaměřením schválených projektů a nevypovídá to nic o trendu. Zatímco IDA podporuje významně zemědělství a vzdělávání, tak pro IBRD jsou to okrajové sektory a svou pozornost významně v tomto roce zaměřuje také na sektor finanční a dopravu (viz tabulka č. 11 a graf č. 8). Graf č.8 Zemědělství, rybolov a lesnictví

Sektorová alokace úvěrů IBRD v roce 2009

Vzdělání

5%

11%


5%

15%

11%


12% 21% 0%

13%

7%



40

Rok 2009 navíc jenom posílil dominantní postavení Afriky mezi ostatními světovými regiony, jakoţto příjemce pomoci od SB. V případě IDA činil objem prostředků pro Afriku na celkovém objemu dokonce rekordních 56%. Tento vývoj má neustále rostoucí tendenci a to jak z pohledu objemu prostředků pro Afriku, tak i z pohledu podílu na celkovém objemu. Tento trend je hezky vidět na níţe uvedeném grafu č. 9. Graf č.9 Půjčky IDA Africe/ Fiskální rok 1999 - 2009 Miliony USD

Proce ntní podíl

9000

60%

8000

50%

7000 6000

40%

5000 30%

4000 3000

20%

2000

10%

1000 0

0% 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Rok

2007

2008

2009 Objem půjček Procentní podíl


Ukázali jsme si, ţe SB od svého počátku prochází neustálým vývojem, mění a přizpůsobuje svou činnost aktuálním světovým potřebám. Zčásti dobrovolně, zčásti pod tlakem a to jak veřejnosti laické tak i odborné. Banka se snaţí maximalizovat svou pomoc, o čemţ svědčí mimo jiné rostoucí vynakládané prostředky na pomoc, a být tak hráčem číslo jedna na poli boje se světovou chudobou.

4 Analýza finančních zdrojů SB musí samozřejmě svůj chod a své aktivity nějakým způsobem financovat. A jaké jsou zdroje pro tyto účely si ukáţeme v této kapitole. I zde se podíváme zda-li existují rozdíly mezi IBRD a IDA.

41

Zdroje IBRD si můţeme rozčlenit na vlastní a cizí. Mezi vlastní se řadí základní kapitál a rezervy, zatímco cizí jsou tvořeny z prodeje dluhopisů na mezinárodních finančních trzích. Existují ale ještě i jiné zdroje financování jako např. spolufinancování, které si také v krátkosti popíšeme. V případě IDA hovoříme o příspěvcích členských států a v určité míře je zde zdrojem i podíl na zisku IBRD.

4.1 Základní kapitál Primárním zdrojem úvěrové činnosti, který měla banka k dispozici při svém zaloţení, byl její základní kapitál. Jeho původní výše byla 10 mld. USD. Vývoj upsaného kapitálu banky nám poskytuje příloha č. 5 a také graf. č.10. V současné době se výše základního kapitálu vyšplhala jiţ na 189,7 mld. USD. Ke zvýšení základního kapitálu banky můţe dojít dvěma způsoby. Jednak je to všeobecným zvýšením kapitálu a nebo naopak prostřednictvím speciálního zvyšování kapitálu. V prvním případě je zvýšení odvislé od zvýšení kvót členských zemí MMF a samozřejmě dochází ke zvýšení také díky vstupu nových členských zemí.19 Druhý způsob je nutnou reakcí na rostoucí aktivitu IBRD, resp. rostoucí úvěrovou aktivitu banky, kdy zvýšená potřeba úvěrovat vyvolá i zvýšení na straně základního kapitálu. Důvodem je nařízení jenţ umoţňuje bance mít maximální objem poskytnutých úvěrů ve výši rovné základnímu kapitálu a rezervám. Poprvé k takovému kroku bylo přistoupeno v roce 1959, kdy došlo ke zdvojnásobení kapitálu na 20 mld. USD. Druhá úprava následovala po dvaceti letech a opět se jednalo o nárůst téměř dvojnásobný. Ze 41 mld. USD došlo k nárůstů na 81 mld. USD. Nejvyšší zvýšení základního kapitálu bylo uskutečněno v roce 1988 a to o 74,8 mld. USD. Od roku 2000 je výše upsaného kapitálu víceméně stejná.

19


42

Graf č.10 Upsaný kapitál 200000 180000 160000 140000 120000 100000

Upsaný kapitál

80000 60000 40000 20000 0 1955

1960

1965

1970

1975

1980 1985

1990

1995

2000

2005

2009


Základní kapitál tvoří členské podíly. Tyto podíly jsou stanoveny úměrně kvótám v MMF. Kvóty byly vypočteny podle tzv. brettonwoodského vzorce. K jeho původnímu výpočtu byly pouţity rozhodující ekonomicko-finanční údaje, jako zlaté a devizové rezervy členských zemí k 1.8.1943, průměrná hodnota exportu z let 1934-38, hodnota dovozu za stejné období. Původní vzorec byl revidován a aktualizován v letech 1962-63. Do té doby to fungovalo tak, ţe kaţdá země po vstupu do organizace musela zaplatit 2% svých podílů ve formě zlata nebo USD, 18% bylo pak splatných na poţádání a to buď opět ve zlatě či USD nebo i v národní měně či měně jiné země. Největší část členského podílu a to 80% bylo určeno k rezervě pro úvěrové garance a členské země tuto část členských příspěvků nemusely splácet. Se změnou ekonomických podmínek členských zemí se výše podílů reviduje. Výše členského podílu je důleţitá při rozhodování o počtu hlasů členských států. Od roku 1963 je rozdělení členských příspěvků jednotlivých zemí takové, ţe první část, která je reálně splacena tvoří 10% upsaného kapitálu. Tato reálně splacená částka je sloţená ze dvou částí a to 1% je splaceno v USD a 9% v národní měně příslušné země. S tou částí podílu sloţeného v národní měně můţe banka disponovat se souhlasem příslušné země. Zbývajících 90% je splatných v příslušné národní měně na poţádání IBRD. Členská země si je do té doby ponechá ve své centrální bance. Důleţité je, ţe pro svou úvěrovou aktivitu můţe banka pouţít pouze tu část členských příspěvků, která byla fyzicky splacená. Z toho vyplývá, ţe základní kapitál v ţádném případě není tím

43

největším zdrojem peněz pro investiční akce a podpůrné rozvojové programy na jejichţ realizaci se banka finančně podílí. Pakliţe by došlo ke znehodnocení měny členské země vůči americkému dolaru, tak je povinností této země dorovnat rozdíl vzniklý tímto znehodnocením a obdobný princip je pouţit i při opačném vývoji na měnových trzích, čili kdyţ dojde ke zhodnocení vůči USD, je povinností IBRD rozdíl vyrovnat.

4.2 Rezervy Banka díky své politice a uskutečňovaným operacím generuje zisk. Určitou část zisku pak banka vytváří díky investicím do cenných papírů a výnosem z vkladů na termínovaných účtech u cizích bank. Zisk je následně pouţit ke krytí provozních nákladů banky. Tím získáme čistý zisk banky. Jeho rozhodující část se pouţívá k rozšíření rezervního fondu banky. Hovoříme o cca 80%. Pak je tu ta část zisku, která se od roku 1964 převádí ve prospěch IDA. Zvýšením rezerv dochází k moţnosti navyšovat úvěrovou činnost banky. Je to díky tomu, ţe se banka řídí pravidlem, ţe objem poskytnutých a schválených úvěrů nesmí překročit úhrnný součet jejího základního kapitálu a rezerv.20 Platí zde poměr 1:1. Jedná se de-facto o jakousi formu záruky věřitelů banky pro případ nesplácení půjček ze strany dluţnických zemí. Poté by rezervy a základní kapitál poslouţily k vyplácení splatných pohledávek za dluhopisy banky. Z grafu č.11 lze vysledovat postupný nárůst v objemu rezerv od roku 1955. Tehdy činily rezervy banky 184 mil. USD, v roce 1970 pak jiţ 1,3 mld. USD a v roce 1990 to bylo jiţ téměř 6krát víc neţ v roce 1970 a to 7,6 mld. USD. Tento vývoj pokračuje aţ do dnešní doby, kdy se částka vyšplhala na 29,8 mld. USD (viz příloha č.5). Rostoucí trend v rezervách nám, stejně jako v případě upsaného kapitálu, potvrzuje zvyšující se nároky na úvěrování ze strany IBRD. Rostoucí nároky na zvýšené úvěrování po roce 1990 jsou spojeny s rozpadem bloku socialistických zemí v Evropě, s jejich přistoupením k IBRD a s transformací ekonomik těchto států.

20

Světová banka, Znalosti a zdroje pro rozvoj. 1. vydání, 2001, str. 18

44

Graf č.11 Vývoj čistého zisku a rezerv 30000 25000 20000 15000

Čistý zisk

10000

Rezervy

5000 0 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2009 Roky


4.3 Dluhopisy21 IBRD získává většinu svých prostředků na světových finančních trzích. Stala se jedním z největších upisovatelů dluhopisů od vydání jejího první dluhopisu v roce 1947 na financování rekonstrukce válkou zničené Evropy v období po druhé světové válce. Investoři vnímají dluhopisy IBRD jako velmi bezpečné a zároveň poskytující zajímavé zhodnocení. Dluhopisy banka prodává především vládám a centrálním bankám členských zemí. Nabízí je ale i soukromým investorům včetně investičních a obchodních bank. IBRD se stala významným hráčem na mezinárodních kapitálových trzích. A to jednak rozvojem moderních produktů nebo také spoluprací na otevření nových trhů pro emise svých dluhopisů a vytvořením široké základny investorů po celém světě skládající se převáţně z penzijních fondů, pojišťoven a centrálních bank. Peníze takto získává především díky silné kapitálové základně a systému garancí. IBRD má ve finančním světě velice solidní reputaci. Získala nejvyšší moţnou klasifikaci úvěrové spolehlivosti (AAA) od ratingových agentur a to uţ v roce 1959. To jí umoţňuje získávat úvěry za co nejvýhodnějších podmínek. Této situace banka samozřejmě vyuţívá. Dochází tím k situaci, kdy si banka půjčuje více neţ pouţívá na financování svých

21

The World Bank: How IBRD is Financed Dostupný z http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/EXTIBRD

45

úvěrových aktivit. Tento přebytek volných prostředků poté investuje na trhu cenných papírů, coţ jí vynáší další zisky. Vysoká bonita IBRD se opírá o kapitálové závazky všech 186 vlád členských zemí, jakoţto akcionářů banky. Je to také výsledek obezřetné finanční politiky. IBRD také profituje z určitého předjímání posunů v preferencích investorů a z investování do řízení rizik a systémů pro vyuţití těchto trendů. Banka zároveň účelně vyuţívá rozdílů úrokových sazeb. Pouţívá větší úrokovou sazbu při poskytování úvěrů neţ-li je úroková sazba u vlastních výpůjček. Tento rozdíl je samozřejmě také dalším zdrojem zisku pro banku. Finanční potřeby IBRD jsou primárně určeny její úvěrovou aktivitou. Stejně jako se mění mnoţství úvěrů, které IBRD poskytuje, tak se mění i její politika v získávání zdrojů. V současné době se emise dluhopisů pohybují ročně v rozmezí 30 aţ 35 mld. USD. Banka má na svém kontě, při operacích na kapitálových trzích, řadu prvenství. Patří mezi ně např. první měnový swap na mezinárodních trzích, který banka uskutečnila v roce 1981 nebo zavedení prvních globálních dluhopisů v roce 1989 či první plně integrovaná globální elektronická nabídka dluhopisů přes internet v roce 2000. V roce 2003 IBRD provedla první plně elektronickou swapovou aukci. Inovace banky tak napomáhají k naplnění jejího cíle, coţ je podporovat udrţitelný rozvoj. Její emise dluhopisů na nově vznikajících kapitálových trzích byly často hnacím motorem pro zlepšení trţní infrastruktury a efektivity v těchto zemích. Dluhopisy IBRD jsou nabízeny ve všech hlavních mezinárodních měnách. Cílem je poskytnout investorům široký výběr měn. V mnoha případech se jedná o otevření nových trhů pro emise dluhopisů a tím podpořit rozvoj místního kapitálového trhu, který do té doby byl nevýznamný nebo skoro ţádný. Zatímco část výpůjček se provádí v hlavních měnách, jako je americký dolar, euro, japonský jen a libra šterlinků, IBRD velice často emituje i v mnoha jiných měnách, včetně těch, které patří k tzv. „Dolar bloku“ (Austrálie, Nový Zéland a Kanada). Dluhopisy IBRD jsou rovněţ vydávány v široké škále měn rozvíjejících se kapitálových trhů, jeţ se nacházejí v Africe, Asii, jiţní a východní Evropě a Latinské Americe. V roce 2000 IBRD jako první zahraniční dluhopisový emitent zahájila nabídku v mexických a chilských pesos. Úsilí IBRD na rozvíjejících se kapitálových trzích bylo oceněno jednak společností Latin American Finance udělením ocenění "Multilaterální dluhopis roku 2000" za emisi dluhopisů v mexických pesos a také společností Euromoney prostřednictvím ocenění z

46

roku 1998 "Dluhopis roku v Polském zlotém " a z roku 1999

"Dluhopis roku

v Drachmě". Pohled na vývoj výpůjček banky od jejího vzniku nám poskytuje jednak příloha č.5 a také graf č. 12. Je zde vidět obdobný vývoj, který jsme viděli v případě rezerv a upsaného kapitálu. Od roku 1985 je vidět enormní nárůst tímto způsobem získaných zdrojů, který přes určitý pokles v roce 2005, pokračuje aţ do dnešních dní. Graf č.12 Výpůjčky banky 250000 200000 150000 Výpůjčky banky 100000 50000 0 1955 1960 1965

1970 1975 1980

1985 1990 1995

2000 2005 2009


Nástroje kapitálového trhu22 Jak jsem jiţ napsal, IBRD je významnou institucí na mezinárodních kapitálových trzích. Nyní se podívejme tedy blíţe s čím konkrétně na těchto trzích obchoduje, jaké jsou její kapitálové produkty. Produkty IBRD se vyznačují vysokou mírou přizpůsobivosti individuálním poţadavkům investorů. Stejně tak i načasování emisí je velmi flexibilní a můţe být přizpůsobeno specifickým potřebám investorů. Spektrum těchto produktů zahrnuje „Discount notes“ s dobou splatnosti od jednoho dne do 360 dnů, likvidní „Benchmark bonds“, „Plain vanilla“, Dluhopisy v místní měně, jakoţ i široké spektrum Strukturovaných dluhopisů. Dluhopisy IBRD jsou vydávány s rozmanitou délkou splatností od jednoho dne do 50 let. Jednotlivé emise dluhopisů s objemem v rozmezí od 10 milionů USD do 4 mld. USD.

22

The World Bank. Debt Products. Dostupný z http://treasury.worldbank.org/cmd/htm/index.html

47

Cenné papíry IBRD tak zahrnují eurobondy, globální dluhopisy a lokální emise na vybraných trzích. Prodávají se díky výbornému zajištění a mohou být strukturovány tak, aby došlo k vypořádání prostřednictvím různých vypořádacích systémů, včetně Euroclear, Clearstream, DTC, Federálního rezervního systému, stejně jako dalších domácích vypořádacích systémů. IBRD nabízí široké investorské veřejnosti dokonce i emise s moţností výběru měny. Discount notes: Jedná se o dluhové nástroje IBRD denominované v USD, s dobou splatnosti od jednoho dne do 360 dnů, které jsou nabízeny v rámci Discount Notes Programu banky. IBRD nabízí tyto dluhopisy prostřednictvím vybrané skupiny dealerů. Benchmark a Global bonds: Benchmark dluhopisy vydávané IBRD, jsou navrţeny tak, aby nabízely sekundárnímu trhu vysokou likviditu. Jsou zajištěny závazky partnerů IBRD proto, aby umoţňovaly provádět aktivní sekundární obchodování a to po celou dobu trvání emise. Benchmark dluhopisy jsou někdy vydávány v "globálním" dluhopisovém formátu, aby bylo moţné je umísťovat souběţně na všech hlavních mezinárodních kapitálových trzích. Globální dluhopisy jsou obvykle vypořádány přes několik vypořádacích systémů jako jsou Euroclear a Clearstream v Evropě a Federální rezervní Banka nebo Depozitory Trust Company ve Spojených státech. Vzhledem k jejich umístění po celém světě jsou Benchmark dluhopisy velmi často vydávány ve velkých objemech (asi 1 - 4 miliardy USD). Emise Benchmark dluhopisů tvoří přibliţně 30% dluhových emisí IBRD v posledních letech a očekává se, ţe i nadále budou hlavním nástrojem banky při získání peněţních prostředků na své aktivity. Strukturované dluhopisy: Strukturované dluhopisy vydané IBRD jsou dluhové cenné papíry, které mají několik specifických vlastností, jeţ odpovídají potřebám konkrétní skupiny investorů. Zavedením prvku volatility výnosu, strukturované dluhopisy nabízejí vyšší nominální kupóny neţ dluhopisy nestrukturované. Strukturované dluhopisy mohou obsahovat jednu nebo více z následujících vlastností: opce na splacení jistiny před datem splatnosti; kupóny, jejichţ výše se zvyšuje 48

nebo sniţuje po celou dobu trvání záruky; dvojí měnu, která je nabízena pro výplatu příjmu z kupónů a pro splacení jistiny; devizové opce, kdy výše kupónových výnosů a splacení jistiny je závislá na pohybu devizových kurzů v průběhu času; počáteční kupony s fixní sazbou, které jsou následovány kupóny s pohyblivou sazbou navázanými na trţní úrokové sazby, jako je LIBOR; a akciové opce, kde příjem z kupónů nebo splacení jistiny je závislé na výsledku předem nadefinovaného cenového indexu určitých akcií. Podíl strukturovaných dluhopisů v celkovém objemu zdrojů IBRD se v posledních letech neustále zvyšuje. Ten nyní tvoří asi jednu čtvrtinu všech půjček banky na kapitálovém trhu.

4.4 Spolufinancování „Kromě výše uvedených zdrojů mobilizuje banka další zdroje pro financování projektů a to pomocí tzv. spolufinancování. V tomto případě se banka snaţí zainteresovat investory z různých zemí na účasti při financování jí podporovaných projektů uţ od samého počátku. Jde o účast jak státních a mezinárodních institucí tak i soukormých bank. Podobného charakteru jsou i vývozní úvěry na dodávky strojů a zařízení poskytované exportérům domácími bankami či státními institucemi. I v tomto případě nejde o skutečné navýšení úvěrových zdrojů, ale pouze o jejich úsporu, která bance umoţňuje podílet se na financování většího počtu projektů se stejným objemem prostředků, které má k dispozici.“23

4.5 Odprodej části půjček Banka před uplynutím lhůty splatnosti odprodá část půjčky soukromému investorovi. Ten tím získá garanci návratnosti svých vloţených prostředků díky vládním garancím a spoluúčasti IBRD.

23


49

Banka tímto aktem získá volné finanční prostředky, aniţ by musela zvyšovat objem úvěrů a navíc tím zvyšuje svou úlohu zprostředkovatele přerozdělování kapitálů mezi ekonomicky vyspělými a rozvojovými zeměmi.24

4.6 Členské příspěvky Mezinárodního sdruţení pro rozvoj Zatímco IBRD získává většinu svých prostředků na světových finančních trzích, IDA je z velké části financována z příspěvků od vlád svých bohatších přispěvatelských zemí. Dodatečné finanční prostředky pocházejí z výnosů IBRD (od roku 1964) a ze splátek dříve poskytnutých úvěrů IDA. IDA hovoří o tzv. Replenishmentu (coţ lze přeloţit jako doplňování zdrojů), kdy dárci (členské země) společně obnovují finanční zdroje IDA v intervalu jedenkrát za tři roky a jsou to nevratné příspěvky. Pro účely stanovení struktury příspěvků jsou jednotlivé členské státy rozděleny do dvou kategorií a to kategorie hospodářsky vyspělých zemí a kategorie ostatních zemí. Hospodářsky vyspělé země platí svůj členský příspěvek ve volně směnitelných měnách, ostatní země splácí příspěvek z 20% ve volně směnitelných měnách a zbytek potom v národní měně té které země. Dárcovské příspěvky pro právě probíhající období byly vybírány v rámci doplňování zdrojů, jenţ má pořadové číslo 15 a bylo ukončeno v prosinci 2007. Těmito vybranými prostředky jsou financovány projekty v průběhu tříletého cyklu s konečným datem 30. června 2011. Nárůst příspěvků oproti předchozímu doplňování činil 42%.25 Pro zvýšení otevřenosti a pro zajištění, aby politika IDA reagovala adekvátně na individuální potřeby té které země a dané okolnosti, jsou zástupci dluţnických zemí z kaţdého regionu IDA zváni k účasti na jednání a to od doplňování s pořadovým číslem 13. Celkem devět zástupců vypůjčovatelských zemí se např. zúčastnilo jednání o doplňování zdrojů č. 15. Pokud se blíţe podíváme na poslední průběh doplňování zdrojů, tak uvidíme, ţe celkem přispělo 45 zemí. Největšími dárci se staly USA, Velká Británie, Japonsko, Německo, Francie, Kanada, Itálie a Španělsko (viz. tabulka č. 12). Šest zemí – Čína, Kypr, Egypt, Estonsko, Litva a Lotyšsko se stalo novými přispěvateli IDA. Čína a Egypt 24

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. 1. vydání, 2006, str. 113. ISBN 80-245-1053-7 The World Bank. IDA Replenishments. Dostupný z http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/IDA/ 25

50

byly dříve zeměmi, které si naopak od IDA půjčovaly a připojily se tak ke Koreji a Turecku, jenţ jsou také současnými přispěvateli IDA a zároveň bývalými příjemci pomoci. Tabulka č.12 - 10 největších přispěvatelů – doplňování č. 15

Velká Británie USA Japonsko Německo Francie Kanada Itálie Španělsko Nizozemí Švédsko

14.05% 12.19% 10.00% 7.05% 6.50% 4.00% 3.80% 3.14% 2.99% 2.95%

Zdroj: www.worldbank.com – Annual Report 2009

5 Vyhodnocování úspěšnosti aktivit Světové banky SB usiluje o zlepšení ţivota lidí ţijících v nejchudších zemích světa. Nejde jí o jednorázové zlepšení, ale o dlouhotrvající růst, který povede k trvalému zlepšování ţivotních podmínek. A protoţe se jedná o dlouhotrvající růst a rozvoj, tak je velice sloţité hodnotit pomoc, kterou SB těmto zemím poskytuje. Myslím, ţe by bylo dost zavádějící hodnotit jeden projekt a jeho dopad na ţivotní úroveň společnosti. SB podporuje v zemi řadu projektů, které jsou úzce propojeny a provázány a jejichţ dopady jsou někde okamţité, ale někde je potřeba i několik let, aby se účinek projevil. V některých případech jsou pouze předpokladem pro další kroky, reformy, projekty, které teprve povedou k tomu očekávanému rozvoji. Proto, aby banka mohla měřit do jaké míry její pomoc zemím vede k hospodářskému růstu a sniţování chudoby zavedla v roce 2002 Systém pro měření výsledků. Rozšířená verze systému pak vstoupila v platnost v červenci 2005.

51

5.1 Systém měření výsledků Tento Systém na měření výsledků (The Results Measurement System) je navrţen tak,

aby

ukazoval

agregované

hospodářské

výsledky

v

jednotlivých

zemích

podporovaných SB. Výsledky odráţí priority a postupy národních strategií na sniţování chudoby, hodnotí přínos SB k rozvoji a zároveň tento systém zohledňuje i stanovené rozvojové cíle. Systém měří výsledky na dvou úrovních:26 1) Agregovaný výstup zemí První úroveň systému zahrnuje ukazatele seskupené do čtyř kategorií: ekonomický růst a sniţování chudoby; finanční řízení a investování; budování infrastruktury; rozvoj lidské společnosti 2) Přínos SB k výstupu země Druhá úroveň Systému popisuje hodnocení SB z jejího pohledu, analýzu jejího portfolia a navíc data od nezávislých organizací zaměřených na hodnotící analýzy Independent Evaluation Group (IEG) a Quality Assurance Group (QAG). Ukazatele zahrnují: počet zemí, které vyuţívají výsledky zaloţené na Country Assistence Strategy (CAS) , hodnocení CAS konečných výsledků potvrzených IEG, hodnocení projektových výstupů ověřené IEG a ukazatele kvality na vstupu pro projekty SB podle hodnocení QAG. Údaje jsou odhadovány zaměstnanci SB na základě dat získaných z národních statistických organizací a centrálních bank a jsou následně publikovány ve World Development Indicators. Odhady počtu obyvatel jsou připravovány pracovníky SB z různých zdrojů, včetně zpráv o sčítání lidu, demografického a zdravotního průzkumu, demografické statistiky (Eurostat), atd.

26

The World Bank. Results Measurment System. Dostupný z http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/IDA

52

5.1.1 Ekonomický růst a sniţování chudoby Minulé zkušenosti a výzkum ukazují silnou vazbu mezi ekonomickým růstem a sniţováním chudoby. V průměru kaţdé další procento růstu průměrné spotřeby domácností sniţuje podíl lidí ţijících za méně neţ 1 dolar spotřeby na den asi o 2 procenta. Existující zde odchylky, které ukazují, ţe růst v některých zemích je spojen s mnohem větší redukcí chudoby neţ v jiných zemích. Přesto je tato závislost významná. Naopak nízký nebo záporný růst v důsledku rozpadu státu, přírodní katastrofy, války, nebo hospodářské krize můţe mít devastující účinek. Existuje mnoho faktorů, které mohou řídit a ovlivňovat růst, včetně zvyšování vzdělání či prodluţující se délka ţivota. Stejně tak zvolená hospodářská politika pouţívající nástroje jako je liberalizace obchodu, nástroje monetární a fiskální politiky dobře rozvinutý finanční systém a účinná a efektivní vláda, také výrazně přispívají k hospodářskému růstu země. Celkově lze říci, ţe země podporované SB dosahují lepších výsledků, i kdyţ tento růst se liší podle ukazatelů a je různý napříč jednotlivými zeměmi. V průměru země podporované SB dosáhly růstu reálného HDP na obyvatele o 6,4 procenta ročně v období let 2004-2007. Ukazatel chudoby, který byl stanoven na 1,25 USD pro spotřebu jednotlivce na jeden den (měřeno k cenám v roce 2005) klesl na 42 procent v roce 2005 (jedná se o procentní podíl populace, která ţije za takovýchto podmínek), z 52 procent v roce 1990.

5.1.2 Finanční řízení a investování Udrţitelný růst vyţaduje především dynamický soukromý sektor a účinné a efektivní státní zřízení. Soukromý sektor je motorem produktivity, ekonomického růstu a zdrojem pracovních míst, ale stát musí zajistit odpovídající makroekonomickou politiku, financování infrastruktury, sluţeb a mít odpovědné a transparentní řízení veřejných financí. Vlády také musí zajistit řádné fungování regulačních institucí, které podporují soukromé iniciativy v intencích, které prospívají společnosti jako celku, včetně politik, které zvyšují přístup chudých lidí na trh a ke kapitálu. Soukromá iniciativa můţe doplňovat úsilí vlády o posílení postavení chudých lidí tím, ţe poskytuje základní infrastrukturu a sociální sluţby - základní podmínky pro zlepšování ţivotních podmínek chudých lidí.

53

Transparentní a odpovědné orgány veřejného sektoru jsou nezbytné a to nejen pro realizaci prorůstové politiky, ale také pro udrţení ekonomického růstu a sniţování chudoby, ochrany práv chudých a zajištění přístupu k základním sluţbám. SB klade zvláštní důraz na důleţitost správy alokace zdrojů, fungování veřejného a soukromého bankovního sektoru, institucionální reformy a protikorupční program, coţ má zahrnuto ve svých politikách a programech. Zlepšení investičního prostředí, čili příleţitostí a pobídek proto, aby podniky investovaly produktivněji, vytvářely tak pracovní místa a expandovaly, je nezbytné pro hospodářský růst a sniţování chudoby. Ve většině zemí podporovaných SB jsou mikroekonomická omezení růstu v podobě špatného investičního prostředí v současné době hlavní překáţkou pro růst soukromých investic a růst zaměstnanosti. Malé a střední podniky, které tvoří podstatnou část činností soukromého sektoru, jsou nepoměrně tvrději zasaţeni právě špatným investičním prostředím, neţ-li podniky velké.

5.1.3 Budování infrastruktury Přiměřená úroveň infrastruktury napomáhá určit úspěch země při diverzifikaci výroby, rozšiřování obchodu, vyrovnávání se s nárůstem počtu obyvatel a urbanizací nebo zlepšování ţivotního prostředí. Dobrá infrastruktura zvyšuje produktivitu a sniţuje výrobní náklady. Nedostatečná infrastruktura spolu s nedostatečným firemním řízením a špatným hospodářským prostředím tvoří velký podíl na nízké produktivitě výrobních faktorů v rozvojových zemích. Nezávadné vodní zdroje jsou nezbytné pro ţivot a zdraví lidí. Spolehlivá soustava elektrické energie šetří náklady podnikům i spotřebitelům tím, ţe minimalizuje nutnost investovat do drahých zálohovacích systémů nebo více nákladnějších energetických alternativ a zároveň chrání venkovské ţeny a dětí před povinností trávit dlouhé hodiny sbíráním palivového dříví. Široce rozšířené a cenově dostupné telekomunikační a dopravní sluţby mohou podpořit místní podnikání, a proto jsou rozhodující pro tvorbu pracovních míst a urychlování ekonomického rozvoje. Podporovat země v jejich úsilí o vytvoření odpovídající infrastruktury je klíčovou prioritou SB. Banka zároveň podporuje programy posilující vazby mezi obchodem a infrastrukturou, zejména v regionech a subregionech, kde domácí trhy jsou malé a obchod v rámci regionu je nedostatečně rozvinutý.

54

5.1.4 Rozvoj lidské společnosti Lepší ţivotní podmínky pro lidi je hlavním cílem rozvojových iniciativ v oblasti vývoje lidské společnosti. Dá se říci, ţe vývoj lidské společnosti je provázen zvyšováním moţností jak ţít plnohodnotný a tvůrčí ţivot. Nicméně lidský rozvoj v mnoha zemích značně zaostává. Například dvě z nejdůleţitějších oblastí, kde by se chudí lidé měli vymanit z chudoby je zbavit se nemocí a osvobodit se od negramotnosti. A právě to je mnohdy pro miliony lidí nerealizovatelné. Zvyšování důstojného postavení chudých a investice do nich vyţadují jednoznačně zlepšení kvality a dosahu poskytování sociálních sluţeb. Tyto investice přinášejí zásadní přínos pro chudé lidi a zlepšení jejich ţivotní úrovně, včetně budování lidského kapitálu tolik potřebného ke zvýšení produktivity země, coţ ve výsledku vede ke snazšímu úniku z jejich chudoby. SB vyvinula odvětvové strategie pro snadnější fungování činností v klíčových sociálních oblastech jako je školství a zdravotnictví. Vzdělávací priority zahrnují i práce s cílem zajistit, aby všechny děti měly přístup ke kvalitnímu základnímu vzdělání se zvláštním zaměřením na dívky a na nejchudší skupiny. Priority v oblasti zdraví a výţivy zahrnují pomoc zemím při ochraně obyvatel před oţebračujícími účinky různých nemocí, podvýţivou, ale i vysokou plodností resp. porodností. SB taktéţ úzce spolupracuje s řadou partnerských agentur v boji proti přenosným nemocem (zejména pak HIV / AIDS) jenţ je pro SB klíčovou prioritou.

5.2 Vyhodnocování úspěšnosti v praxi V této kapitole bych se chtěl zaměřit na vyhodnocení úspěšnosti projektů SB v některých zemích. Jak jsme si ukázali v předcházející kapitole, SB měří úspěšnost prostřednictvím ukazatelů makroekonomické povahy. Banka se neangaţuje v jednom projektu pro danou zemi, ale v celé řadě projektů, které mají vést k těm cílům, jeţ si banka vytyčila, tzn. boj s chudobou, hospodářský růst, zlepšení ţivotního prostředí apod. Proto nelze sledovat dopad jednoho konkrétního projektu, ale je nutné se dívat na celou skupinu realizovaných projektů v zemi jako na celek. 55

5.2.1 Vietnam27 Největším příjemcem podpory od SB je Vietnam, začněme tedy u něj. Vietnam je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Tato země má dokonce potenciál stát se nejlépe hodnocenou zemí, díky enormnímu vývojovému pokroku, který učinila i díky pomoci. SB pomohla Vietnamu v boji s chudobou prostřednictvím financování projektů v zemědělství, infrastruktuře, zdravotnictví a školství. Země obdrţela více neţ 6 miliard USD ve formě bezúročných úvěrů a dotací z programu SB, coţ je mimochodem po Japonsku druhý největší poskytovatel podpory ve Vietnamu. V dopravě došlo k výraznému zlepšení a to hlavně v její dostupnosti pro venkovské obyvatelstvo. To vše během několika posledních let. V roce 1998 ţila o něco více neţ polovina venkovského obyvatelstva Vietnamu v blízkosti silnic, které nebyly závislé na rozmarech počasí. Zbytek byl během období dešťů odkázán ke značné izolaci. Do roku 2006 však jiţ plných 91 procent populace, s bydlištěm ve venkovských aglomeracích, ţilo v oblasti vzdálené od silnic pouhé 2 kilometry. SB financovala rekonstrukci 1000 kilometrů Highway One – jeţ je hlavní dopravní tepnou země a dalších 900 kilometrů navazujících silnic. Rovněţ poskytla finanční prostředky na rozšíření dálniční sítě o 600 km a na preventivní údrţbu celé dálniční sítě země. SB také pomohla s výstavbou a rekonstrukcí více neţ 7000 kilometrů okresních silnic. A výsledek? 6 - 8 milionů lidí má dnes lepší přístup k dopravě, coţ samozřejmě urychluje jejich schopnost dostat se do cílového místa, ať uţ se jedná o trhy, školy, či nějaké zdravotnické zařízení. Kromě toho SB financovala rekonstrukce nebo bagrování 1100 kilometrů vnitrozemských vodních cest do delty Mekongu a 540 km v deltě řeky Red River. Díky vládnímu programu elektrifikace venkova má více neţ 90 procent venkovských domácností nyní elektrickou energii v porovnání s pouhými 50 procenty před 10 lety. SB se podílela na dosaţení tohoto cíle prostřednictvím několika projektů. Jeden např. přinesl elektřinu pro zhruba 2,7 milionů lidí v chudých venkovských oblastech, coţ výrazně ovlivnilo jejich dosavadní ţivotní styl. Tato změna zároveň umoţnila místním malým podnikům v růstu a zlepšování jejich sluţeb a ke vzniku škol a zdravotnických zařízení. Školní docházka se výrazně zlepšila, přičemţ zápis do škol vzrostl z 86 procent v roce 1993 na 96 procent v roce 2006. SB poskytla více neţ 80 milionů na jazykové a 27

The World Bank. Results. Dostupný z http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTABOUTUS/IDA

56

matematické učebnice základních škol po celém Vietnamu, dále pak na stavbu cca 14000 učeben a posílení stavu učitelů. SB také přispěla ke zlepšení kvality sluţeb, zdravotní péče pro více neţ 20 milionů lidí ve třech regionálních projektech podpory zdraví. Dotace SB byla nápomocna při provádění Národní strategie prevence HIV / AIDS ve 20 provinciích. Došlo k financování tři regionálních center pro krevní transfúze. SB přispěla na podporu národních programů pro boj s malárii, tuberkulózou a akutních respiračních infekcí; na nákup základních léků pro zdravotní centra; na výstavbu a rekonstrukci 15 center na ochranu zdraví a plánování rodiny, 137 porodnických a operačních pokojů v okresních nemocnicích a 2500 veřejných zdravotnických středisek. Peníze byly poskytnuty také na školení 22000 zdravotnických pracovníků v 18 nejchudších provinciích. Úmrtnost dětí mladších pěti let klesla z 53 (na 1000 dětí) v roce 1990 na 26 v roce 2006, zatímco mateřská úmrtnost klesla z 200 (na 100000) v roce 1990 na 75,1 v roce 2006. Do roku 2007 okolo půl milionu domácností získalo nějaký hmatatelný prospěch z projektů financovaných bankou ve venkovských oblastech. Téměř 850000 úvěrů bylo poskytnuto napříč venkovskými oblastmi Vietnamu a to na rozšiřování zemědělské produkce a zemědělských prácí, které přispívají k vytvoření více neţ 200000 pracovních příleţitosti na venkově. 37 procent dluţníků jsou přitom navíc ţeny. Zdroje SB také přispěly ke zvýšení úrodnosti zemědělských ploch a ochraně před povodněmi prostřednictvím zlepšení v 41 zavlaţovacích a odvodňovacích zařízeních v kraji okolo řeky Mekong, coţ představuje pomoc pro zhruba 2,3 milionu lidí. Tabulka č.13 - Základní ukazatel Vietnamu Ukazatele

1993 2005 2007

Příjem na hlavu obyvatele (v USD) Inflace Zahraniční dluh (% z HND) Výskyt chudoby (% obyvatel) Zápis do škol (% podíl) Úmrtnost dětí mladších 5 let (na 1,000 ţivě narozených) Mateřská úmrtnost (na 100,000 ţivě narozených) Populace (v mil.) Populační růst (% za rok)

170 620 815 8,4 8,4 12,7 191 33 30 58 20 16 77 94 97 53 27 26 20 8,0 7,5 70,3 83,1 85,2 2 1,3 1,2

Zdroj: www.worldbank.com – Results

57

5.2.2 Mosambik28 Mosambik je jedním z největších příjemců finančních prostředků jak ze zdrojů SB tak i od jiných aktivních dárců v Africe. Spolu s finanční podporou putovala do této země i pomoc zahrnující odborné informace a zkušenosti banky z řady jiţ skončených projektů a programů. To vše dohromady přispělo k úspěšnému ekonomickému rozvoji v Mosambiku. Hospodářský růst v této zemi dosáhl výše přes 8 procent za rok během posledních 10 let a byl taţen zejména výkonností v odvětvích dopravy, komunikace, stavebnictví a také výrazným oţivením v oblasti zemědělství. Důsledné provádění základních reforem vedlo k velkému zvýšení přímých zahraničních investic v průmyslu se zaměřením na těţbu hliníku, zemního plynu a titanu. Chudoba poklesla o 15 procent mezi lety 1997 aţ 2003, čímţ se sníţila o téměř 3 miliony obyvatel. Chudoba klesla více ve venkovských oblastech (ze 71 na 55 procent) neţ v městských oblastech (ze 62 na 52 procent). V rámci iniciativ na sníţení dluhu se čistá současná hodnota vnějšího veřejného zadluţení sníţila na polovinu, z 25 % HDP v roce 2003 na 12 % HDP v roce 2006. Liberalizace obchodu vedla k tomu, ţe se vývoz zvyšoval kaţdoročně o 20 procent po dobu posledních 10 let, čímţ se Mosambik stal jednou z mála afrických zemí, jejichţ podíl na světovém vývozu vzrostl. V posledních 15 letech byla SB hlavním iniciátorem výstavby nové silniční sítě a to jak prostřednictvím financování (400 milionů dolarů pro dva programy), tak i prostřednictvím poskytovaných poradenských sluţeb. Tyto projekty vedle výstavby zahrnovaly také rekonstrukce stávající silniční sítě a jejich údrţbu tak, aby v první řadě byly splněny prioritní poválečné cíle – obnova a rozvoj zemědělství a umoţnění návratu obyvatel, kteří uprchli před válkou. Od roku 1992, kdy byl započat projekt „Roads and Coast Shipping“, bylo do roku 2000 opraveno a zprovozněno na 6600km mimoměstských komunikací. Podíl provozuschopných silnic se zvýšil na 56% z 10% před rokem 1992, kdy byla většina silnic totálně zničená. V zemědělství došlo k růstu produkce v průměru o 5,6 % od roku 1992, přičemţ polovina byla docílena rozšířením zemědělských ploch a zbytek vlivem růstu počtu pracovních sil a zvýšením výtěţnosti zemědělských ploch. SB podporované reformy školství vyústily v nový vzdělávací program pro základní školy. Tento program byl zahájen celostátně v roce 2004 a očekává se od něj, ţe 28


58

bude mít přímý vliv na kvalitu vzdělávání. K dalším úspěchům patří: zahájení iniciativ týkajících se zdraví a prevence HIV / AIDS na školách, nová strategie pro získávání kvalitních učitelů, zrušení školného na základních školách a navýšení rozpočtu pro základní a následné vzdělávání. Výsledkem těchto zmiňovaných iniciativ je, ţe počet škol vzrostl z 2800 v roce 1992 na 8000 v roce 2003, coţ představuje vůbec největší rozšíření přístupu ke vzdělání na černém kontinentě. Do škol dochází 3 miliony ţáků základních škol a ti jsou vyučování 48.000 učiteli. Od roku 1991 došlo k nárůstu zápisů do sítě základních škol na 65 % a dokončení školní docházky se zdvojnásobilo aţ na 40 procent v roce 2003. V oblasti rozvoje a podpory zdraví došlo k poklesu u obou sledovaných ukazatelů tedy u kojenecké úmrtnosti a úmrtnosti dětí mladších 5 let o 35% od roku 1990. Přístup k nezávadné vodě se ve venkovských oblastech zdvojnásobil na 27 % v letech 1997 aţ 2003. Investice do infrastruktury a institucionální reformy přispěly k lepší kvalitě, spolehlivosti a finanční udrţitelnosti zásobování vodou v městských oblastech. SB podpořila v roce 1998 vytvoření holdingové společnosti a regulační komise, které poloţily

základy

pro

získávání

investic

a

zlepšení

úrovně

poskytovaných

vodohospodářských sluţeb. Za posledních šest let se podařilo přilákat kolem 350 milionů USD investic pro městské vodohospodářství. Asi 70 procent městského obyvatelstva Mosambiku jiţ pocítilo benefity, které přineslo zdokonalení výrobních procesů a více spolehlivé zásobování vodou. Úroveň sluţeb ve městech, kde poskytuje sluţby holdingová společnost se neustále, během posledních tří let, zlepšuje. Ve městech Beira, Quelimane, Nampula, a Pemba došlo ke zvýšení dodávek vodou z 9 hodin na 24 hodin denně. Od konce občanské války SB, potaţmo IDA, poskytla více neţ 2,3 mld. USD na podporu 55 projektů a 30 podpůrných analýz v Mosambiku. První úvěrové pomoci v roce 1992 podporovaly širokou poválečnou strategii obnovy země, včetně přesunu veřejných výdajů ke klíčovým sociálním oblastem a menším zemědělcům, liberalizaci a privatizaci v průmyslu a zemědělství a v neposlední řadě reformy ve finančním sektoru. Odborné technické znalosti, bohaté zkušenosti a schopnost integrovat poznatky z různých vývojových prací byly zásadním přínosem SB. Například úspěšná liberalizace telekomunikačního odvětví vzešla ze zkušeností s liberalizací mobilních telefonů v Madagaskaru. Znalosti a zkušenosti SB s udílením licencí soukromým operátorům v jiných zemích vyvolaly vládní zájem o celou problematiku. V krátké době byla SB schopna vyrobit modely osvědčených postupů v Africe i jinde, a zdůraznit jejich 59

dramatický dopad na oblast komunikace. To pomohlo vládě k rychlé liberalizaci trhu mobilních telekomunikací a počet majitelů mobilních telefonů vzrostl z 51.000 v roce 2001 na 1,3 milionu v roce 2005. Silné analytické zázemí SB jí umoţňovalo hrát klíčovou roli při utváření strategie pro sníţení chudoby v Mosambiku. Analýzy jednotlivých oblastí hospodářství země vedly k mnoha doporučením pro optimální vyuţití přírodních zdrojů - půdy, lesů, ryb, nerostných surovin a vody, pro integraci do celkové růstové strategie. Analýza a hodnocení veřejných výdajů (zejména v sociální oblasti), finanční zodpovědnosti, zadávání veřejných zakázek, finančního sektoru, investičního prostředí a právní a soudní oblasti vytvořily základ pro správně cílené reformy. Tabulka č.14 - Základní ukazatele Mosambiku Ukazatele

1992 2006

Příjem na hlavu obyvatele (v USD) Inflace Zahraniční dluh (% z HND) Výskyt chudoby (% obyvatel) Zápis do škol (% podíl) Úmrtnost dětí mladších 5 let (na 1,000 ţivě narozených) Populace (v mil.)

150 310 39 9,7 286 91 69 54 43 71 235 152 16,5 20,1


5.2.3 Bosna a Hercegovina29 Do třetice se podíváme na výsledky pomoci, jeţ SB nasměrovala do jedné z Evropských zemí, konkrétně do země bývalé Jugoslávie, Bosny a Hercegoviny (BH). BH vyšla z válečného konfliktu značně zdevastovaná, doslova prošpikovaná minovými poli a plná policejních a vojenských kontrolních stanovišť, znemoţňujících i tu nejzákladnější svobodu pohybu. Do konce roku 1995 se produkce BH sníţila jen na pouhých 10-30 procent předválečné úrovně. HDP se zmenšil na méně neţ 500 amerických dolarů na obyvatele, coţ představovalo asi 20 procent své předválečné úrovně. Většina základní infrastruktury a sluţeb bylo zničeno a více neţ 80 procent obyvatelstva dostávalo určitou formu potravinové podpory. Úroveň destrukce byla taková, ţe celková výše válečných škod nebyla nikdy přesně spočítána. Nedávno zveřejněné místní studie tvrdí, ţe v samotném Sarajevu škody činily aţ 14 miliard EUR během rekordně dlouhého obléhání, trvajícího 1417 dnů. 29


60

Jedenáct let po válce země uskutečnila obrovský pokrok v celkové poválečné rekonstrukci, obnově základní infrastruktury a sluţeb, sociální integraci a budování státu. BH je dnes v procesu integrace do Euro-atlantických struktur, coţ by se odváţil předpovědět asi málokdo vzhledem k tomu v jakých troskách se země v roce 1995 nacházela. BH usiluje o přistoupení k Evropské unii a členství ve Světové obchodní organizaci. V prosinci 2006 byla BH přizvána do programu NATO "Partnerství pro mír". SB od roku 1996 v tomto procesu obnovy sehrála opět významnou roli. Investovala zhruba jednu miliardu dolarů do programu rekonstrukce, který vyhodnotila jako potenciálně velmi úspěšný. Banka se angaţovala do poválečné rekonstrukce velmi brzy a ve značné míře. První týmy banky dorazily do BH jiţ v roce 1995, tedy ještě před tím neţ se zcela zastavily boje. SB od té doby podporuje na 53 projektů, které přispívají k obnově a rozvoji prakticky kaţdého segmentu válkou zničené země - bydlení, energie, doprava, školství, apod. Od roku 1996 tedy SB poskytla na obnovu BH peníze v celkové výši 1,1 miliardy USD. Mimochodem tato částka přepočítaná na jednoho obyvatele je vůbec největší jakou kdy banka poskytla zemi postiţené válečným konfliktem. SB byla poţádána, aby spolupředsedala s EU mezinárodnímu dárcovskému setkání, které nakonec mobilizovalo 5,1 miliard dolarů pro BH. Tento finanční obnos byl základem rychlé a úspěšné rekonstrukce základní infrastruktury a sluţeb země. Kromě této zastřešující role koordinátora dárců, SB často působí jako kontaktní místo pro koordinaci dárců v různých specifických odvětvích. Dobrým příkladem je odvětví energetiky, kdy prostřednictvím tří ukončených a jednoho stále pokračujícího projektu, banka poskytla prostředky v hodnotě 130 mil. USD a navíc byla schopna mobilizovat celkem téměř 880 milionů dolarů z jiných zdrojů, mimo jiné z Rakouska, Belgie, Kanady, České republiky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Evropské investiční banky, Francie, Německa, Irska, Japonska, Nizozemska, Norska, Španělska, Švýcarska, Velké Británie a USA. Začlenění země do EU bude jedním z hlavních témat, na kterých se SB bude v BH spolupodílet v nadcházejících letech, spolu s vytvářením pracovních míst a zlepšováním veřejných sluţeb. Většina obyvatel země v roce 1995 ţila ve zničených domech a bytech, bez skleněných výplní v oknech a s improvizovaným vytápěním. Po válce bylo ve velmi krátké době opraveno přes 22000 bytových jednotek, veřejných a soukromých domů a to v rámci nové bytové výstavby a rekonstrukčních projektů. Dva další projekty SB pomohly

61

oţivit dálkové vytápění v Sarajevu a plynové rozvody země tím, ţe zajistily poskytování spolehlivých a bezpečných dodávek zemního plynu. Na konci války většina země neměla ţádné pravidelné dodávky pitné vody. Zničení elektrické rozvodné sítě BH ponechalo obyvatele této země bez elektrické energie, ale také odpojilo rozvodné sítě jihovýchodní Evropy od zbytku západní Evropy. Poškozené a zanedbané vodovodní systémy trpěly významnými ztrátami vody. Během uplynulých deseti let byly opraveny stovky kilometrů elektrických a vodovodních sítí, řada tepelných a vodních elektráren a to díky čtyřem energetickým projektům a třem projektům na obnovu vodních systémů. Většina mostů byla během války zničena a silniční síť trpěla následky vojenské činnosti a nedostatkem údrţby. Asi 2300 km silnic, 41 mostů, tunelů a 3 sarajevská mezinárodní letiště byla přestavěna prostřednictvím tří dopravních projektů. Projekty SB pomohly obnovit a vybavit 82 válkou poškozených základních škol. Celkově byl vzdělávací systém velmi zmodernizován. Bylo vydáno více neţ 100 nových titulů učebnic a distribuováno ţákům po celé zemi. Náklady programu na rekonstrukce škol byly odhadnuty na 275 milionů dolarů, z nichţ banka financovala 21,5 milionu dolarů, tedy asi 7,81 %. Pět klinických center a 15 nemocnic, poškozených válkou, bylo opraveno, 24 zdravotnických zařízení bylo vybaveno a zdravotnický personál vyškolen. Byl představen model rodinného lékařství, který se rychle rozšířil a nyní pokrývá asi 25 procent země. To vše díky čtyřem zdravotnickým projektům. Jednou z klíčových ekonomických činností BH před válkou bylo lesnictví. To díky válce utrpělo také váţné škody, navíc trpělo nedostatkem řádné údrţby a existencí rozsáhlých minových polí. Po jednom projektu SB, který pomohl s vyčištěním minových polí, došlo k vysázení nových stromů na ploše cca 550 ha. Následovaly dva projekty díky nimţ bylo opraveno 210 kilometrů stávajících lesních cest a nové byly stavěny. Tabulka č.15 - Základní ukazatele Bosny a Hercegoviny Ukazatele

1995

Příjem na hlavu obyvatele (v USD) Inflace Zahraniční dluh (% z HND) Výskyt chudoby (% obyvatel) Zápis do škol (% podíl) Úmrtnost dětí mladších 5 let (na 1,000 ţivě narozených) Mateřská úmrtnost (na 100,000 ţivě narozených) Populace (v mil.)

2005

780 2600 39,5 2,8 73,2 45,4 19,1 17,8 92,3 96 12,1 8,5 9,4 2,9 3,4 3,8


62

5.3 Kritika Světové banky Ukázali jsme si výsledky pomoci třem zemím, které byly určitým způsobem v ekonomickém rozkladu a jejichţ obyvatelé se zmítali v bídě a chudobě a dá se říct, ţe se jednalo o pomoci, alespoň podle makroekonomických dat, úspěšné. Na druhou stranu je ale nutno také pozanmenat, ţe SB má i řadu odpůrců, kteří naopak poukazují na negativní dopady její činnosti. Tito odpůrci se sice často rekrutují z řad zapřísáhlých odmítačů všeho co je spojeno s globalizací. Nicméně kritika se na vedení banky snáší i ze strany různých vládních organizací, ekologických hnutí apod. Hlavní výtky směřují k tomu, ţe výsledky pomoci SB jsou velice diskutabilní a ţe nenaplnila očekávání spojená s odstraněním chudoby v zemích třetího světa. Často se hovoří o tom, ţe úvěry, které SB poskytuje směřují na nerentabilní megalomanské projekty, které přinášejí mnohá ekologická negativa, zhoršují sociální situaci dotčených lidí a roztáčejí spirálu zahraničního zadluţení. Banka je těmito skupinami vnímána jako byrokratická instituce, ideální představitel tolik očerňované globalizace, jeţ si můţe dovolit úvěrovat nerentabilní projekty jen proto, ţe není vystavena trţním podmínkám. Díky tomu je trnem v oku především ekologickým a humanitárním organizacím v USA. Příčinou bylo původně několik jednotlivých projektů, které dle jejich názoru měly značné negativní ekologické dopady, jako jsou přesídlování obyvatel, kácení tropických lesů nebo znečištění prostředí díky vzniku nových důlních oblastí. Jako příklad špatného projektu je často uváděn projekt Polonoroeste, kam SB investovala 443 mil. USD na kolonizaci brazilské části Amazonie. Tento projekt skončil neslavně, kdyţ podle liberálního institutu Cato doslova rozvrátil místní ekonomiku, zapříčinil rychlé odlesňování, erozi půdy, zhoršení sociální situace přemisťovaných zemědělců a navrch rozsáhlou epidemii malárie. Podobně byly hodnoceny i projekty tzv. transmigrace, kdy bylo přesidlováno 3,5 miliónů indonéských zemědělců nebo vznik vodní nádrţe Akosombo v Burkině Faso, jeţ zaplavila 8.500 kilometrů čtverečních území. Někteří kritici bance vyčítají také šíření kapitalismu. Mnoho problémů je ale způsobeno tím, ţe SB kapitalistická vůbec není. Banka financuje stavby gigantických přehrad, dolů apod. staveb, jejichţ účelnost je více neţ diskutabilní. A tyto projekty můţe podporovat jen proto, ţe se na rozdíl od komerčních bank a finančních institucí těší dvěma výhodám. Za prvé je to skutečnost, ţe je do určité míry financovaná z kapes daňových poplatníku členských zemí a za druhé je to její výhradní postavení, kdy SB není 63

vystavena normální trţní konkurenci. Při splácení navíc skutečnost zda byl projekt ziskový nehraje roli. Díky svému postavení má status upřednostňovaného věřitele, to znamená ţe je obvykle tím první komu země splácejí své dluhy. V roce 1992 SB pověřila bývalého viceprezidenta Williama Wapenhouse, aby zhodnotil její efektivnost. Interní zpráva, která se dostala na veřejnost, ukázala, ţe z 1800 půjček do kterých banka investovala 138 mld. USD bylo do konce roku 1991 i podle poměrně nenáročných interních kritérii více neţ 37% neúspěšných. Tento podíl měl bohuţel rostoucí tendenci, kdyţ v roce 1980 činil „jen“ 15%. Ze 66 zemí, které dostávaly půjčky od SB po dobu delší 25 let, došlo ke zlepšení ekonomické situace u 29 z nich.30 Je to méně neţ polovina. Otázkou zůstává zda je to hodně nebo málo? Pro odpůrce je toto číslo, další zbraní v boji proti SB, pro zastánce je naopak zbraní na její obhajobu, protoţe bez pomoci SB by to nejspíš dopadlo tak, ţe by si nepolepšil vůbec nikdo. O tom, ţe ne vţdy byly prostředky poskytnuté SB pouţity na účely totoţné s cíli jeţ banka proklamuje, jsme se mohli přesvědčit i v ČR. Jedná se o případ, kdy SB poskytla peníze na projekt odstranění negativních dopadů do ţivotního prostředí v souvislosti s výrobou elektrické energie v ČR. Banka na tento projekt poskytla v roce 1994 částku ve výši 246 mil. USD. A i přesto, ţe banka nepůjčuje v ţádném případě na projekty týkající se jaderné energie, tabákového průmyslu a zbraní, došlo k tomu, ţe část těchto peněz byla prokazatelně pouţita na dva projekty (z celkových pěti, které ČEZ za peníze SB realizoval) jeţ přímo souvisely s jadernou energií. To je důkazem toho, ţe představitelé banky nebyli, alespoň na konci minulého století, příliš důslední v dohledu nad tím, jak jsou peníze po poskytnutí půjčky pouţity.31 Představitelé SB přiznávají, ţe instituce v minulosti trpěla řadou nedostatků, tvrdí ale, ţe se nyní rychle mění. Mění se i účely na které jsou půjčky pouţívány. Od roku 1991 platí např. moratorium

na jakékoliv úvěry podporující nešetrnou těţbu

v tropických

Navíc

pralesech.

se

banka

rozhodla

zrušit

několik

dřeva

mimořádně

problematických projektů. Např. záměr na výstavbu přehrady Arun III v Nepálu, který zahrnoval násilné přesídlování místních lidí nebo projekt s názvem Ecoforest 2000, který bez ohledu na obyvatele měl za cíl vykácení tisíců hektarů tropického lesa v Ekvádoru a jeho nahrazení umělými monokulturami.

30

Světová banka. Světová banka skutečně není skvělá. Dostupný z http://www.svetovabanka.cz 31 BERÁNEK, Jan, St.CLAIR, Matthew. No Questions Asked. 2000, str. 6

64

Oponenti však soudí, ţe provedené změny jsou stále velmi vzdálené reformě, která by měla jít aţ do základů celé banky a mnohé reformní kroky jsou podle nich čistě kosmetickými úpravami. Půjčky SB podmiňuje přísnými sociálními a ekologickými pravidly, ty však existují pouze na papíře, ale jejich dodrţování v praxi pokulhává. Ekologické hodnocení, kterým by měly projekty před realizací a schválením půjčky projít je často navíc utajováno. Proto přicházejí s konkrétními návrhy na změny, jeţ by měla banka podstoupit: 32 Zmenšit se a tím se stát lépe řiditelnou, efektivnější a méně byrokratickou organizací se zaměřením na skutečné potřeby ţadatelů. Nést plnou odpovědnost za svou činnost. Rozhodování o projektech přenést ze vzdáleného Washingtonu na místní úroveň. Skoncovat s podporou megalomanských projektů a zaměřit svou pozornost na menší ţivotaschopné projekty. Sjednotit ekologická a sociální pravidla pro poskytování úvěrů a to jak v IBRD, tak i v ostatních institucích SB. Rozšířit seznam oborů, na které banka nepůjčuje (prozatím se jedná o jadernou energii, zbrojní a tabákový průmysl). Klást větší důraz na efektivnost energetických projektů. Samozřejmě aţ čas ukáţe nakolik si vzalo vedení SB výtky k srdci a jak se jí případná reorganizace podařila. Stojí před ní řada výzev, ta poslední je spojená s probíhající finanční krizí a moţná je to ta pravá doba na velké činy.

32


65

6 Přidruţené organizace Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj V souvislosti s rostoucím rozvojem světové ekonomiky, se změnami ve strukturální skladbě v mezinárodní ekonomické spolupráci a zvýšenými nároky na její financování IBRD iniciovala vytvoření přidruţených finančních organizací. Nedošlo k tomu najednou, ale postupně. Banka se rozhodla k tomuto kroku zřejmě z důvodu diverzifikace své činnosti podle jejího odlišného zaměření v zájmu lepší operativnosti a efektivity menších autonomních institucí pod záštitou jedné velké organizace.

6.1 Mezinárodní finanční korporace

Jako první z těchto institucí byla v roce 1956 zaloţena Mezinárodní finanční korporace. Jejím úkolem se stalo poskytování úvěrů soukromému a druţstevnímu sektoru v rozvojových zemích. I přes úzké propojení s IBRD je z právního hlediska autonomní organizací, s vlastním řídícím aparátem a fondy oddělenými od fondů IBRD, která však zabezpečuje svou administrativou řadu činností a sluţeb pro IFC. Členy IFC se mohou stát pouze členské země IBRD. Vize IFC spočívá v tom, ţe všichni lidé mají mít šanci dostat se z chudoby a zlepšit tak svůj ţivot. Společnost smysl svého fungování vidí v boji proti chudobě se zanícením a profesionalitou pro trvalé výsledky. Pomáhat lidem a zlepšovat jejich ţivotní podmínky a prostředí tím, ţe poskytuje zdroje, sdílí znalosti, vytváří kapacity a buduje partnerskou spolupráci veřejného a soukromého sektoru. IFC podporuje udrţitelný hospodářský růst v rozvojových zemích prostřednictvím financování investic do soukromého sektoru, mobilizací kapitálu na mezinárodních

66

finančních trzích a poskytováním poradenských sluţeb pro podniky a vlády. IFC také pomáhá společnostem a finančním institucím na rozvíjejících se trzích s vytvářením pracovních míst a se zlepšováním správy a řízení společností. Konečným nebo lépe řečeno hlavním cílem ale zůstává zlepšování ţivotních podmínek pro lidi. IFC investuje do podniků, většinou ve vlastnictví soukromého sektoru, nejčastěji v rozvojových zemích světa. Rozvojové regiony jsou totoţné jako v případě IBRD a IDA. Společnost klade důraz na pět strategických priorit pro maximalizaci dopadů udrţitelného rozvoje:33 posílit zaměření zejména na malé a střední podniky; budovat dlouhodobé partnerství s nově vznikajícími globálními hráči v rozvojových zemích; řešení klimatických změn a podpora činnosti pro zlepšení ţivotního prostředí a sociálních podmínek řešení překáţek a omezení pro příliv investic do soukromého sektoru v oblasti infrastruktury, zdravotnictví a vzdělávání; rozvoj domácích finančních trhů prostřednictvím budování institucí a vyuţívání inovativních finančních produktů. „Organizační struktura IFC je prakticky totoţná s IBRD. President IBRD je exofficio presidentem všech přidruţených institucí. Ovšem IFC jakoţto nezávislá sesterská organizace IBRD má svůj nezávislý poradní bankovní výbor sloţený ze zástupců osmi světových bank a obchodní poradenskou radu sloţenou z 39 ředitelů světových společností (členem byl například i Tomáš Baťa)“.34 Výkonní ředitelé také slouţí v jednom nebo více stálých výborech, které pomáhají Radě guvernérů plnit jejich povinnost dohledu. Kontrolnímu výboru radí v otázkách finančního řízení, řízení rizik a řízení podniků. Rozpočtový výbor se zabývá obchodními procesy, správní politikou, standardy a rozpočtovými otázkami, které mají významný dopad na nákladovou stránku operací banky. V současné době má IFC 182 členů, tedy zemí, které podepsaly její Články dohody.

33

The World Bank. International Finance Corporation. Dostupný z http://www.ifc.org/ 34 URBAN, Petr. Světová banka bilancuje. Ekonom 33/1994, str. 43-44

67

Co konkrétně můţe IFC společnostem nabídnout? Jednak jsou to finanční produkty a za druhé pak poradenské sluţby. IFC neustále pokračuje ve vývoji nových finančních nástrojů, které umoţňují společnostem řídit rizika a rozšířit jejich přístup k zahraničnímu a i domácímu kapitálovém trhu. Mezi její finanční produkty patří:35 Úvěry na účet IFC. Jedná se o úvěry s fixní nebo variabilní sazbou na vlastní účet, na projekty soukromého sektoru v rozvojových zemích. Tyto úvěry na vlastní účet se nazývají A-úvěry. Většina těchto A-úvěrů je vydávána v nominálech předních měn, ale taktéţ mohou být vydávány v měně lokální. Úvěry mají obvykle splatnost 7 aţ 12 let. Odklady splátek a splátkový kalendář jsou nastavovány případ od případu v souladu s potřebami dluţníka. Pokud to projekt potřebuje, tak je IFC připravena poskytnout delší odklady či splatnost. Některé úvěry byly poskytnuty s prodlouţenou splatností aţ 20 let. Syndikované úvěry. Nazývají se B-úvěry. Tyto úvěry jsou klíčovou součástí úsilí IFC zmobilizovat další zdroje pro financování soukromého sektoru v rozvojových zemích a tím zvýšit moţnosti rozvoje jednotlivých firem. Prostřednictvím tohoto mechanismu finanční instituce nesou plné obchodní riziko spojené s projektem, zatímco IFC zůstává věřitelem. Financování vlastního kapitálu. IFC nakupuje podíly na vlastním kapitálu firem v soukromém sektoru a dalších subjektů jako jsou finanční instituce, portfoliové a investiční fondy v rozvojových zemích. IFC je dlouhodobým investorem a obvykle udrţuje kapitálové investice po dobu 8 aţ 15 let. Aţ přijde čas na prodej, dává IFC přednost prodeji akcií přes domácí akciový trh tak, aby byl především přínosem pro daný podnik. Často tak činí ve veřejné nabídce. Dalšími finančními produkty jsou: Quasi-financování vlastního kapitálu. Kapitálové a dluhové fondy. Strukturované financování Zprostředkovatelské sluţby Produkty řízení rizik Financování v místní měně

35

IFC. Products and Services Dostupný z http://www.ifc.org/ifcext/about.nsf/Content/Products_Services

68

Národní financování Financování obchodu IFC zároveň nabízí řadu poradenských sluţeb na podporu rozvoje soukromého sektoru v rozvojových zemích. Tato poradní činnost je organizována v pěti úrovních: Přístup k financím. Poradenské sluţby zaměřené na rozšíření přístupu k financím jsou velmi často doprovodným prvkem finanční investice projektu, coţ klientům přináší výhody interního know-how. Vyuţívají experty, kteří jsou obeznámeni s místními podmínkami a tím je IFC schopna poskytovat řešení vyhovující specifikům dané země. Poradenské sluţby zahrnují pomoc pro banky a finanční instituce ke zlepšení jejich schopnosti poskytovat finanční sluţby pro drobné, malé a střední podniky. Firemní poradenství. Aktivity jsou zaměřeny na zlepšení práce představenstev, akcionářská práva, vnitřní a vnější kontroly, řízení rizik, transparentnost a podávání zpráv. Udrţitelnost sociálních podmínek a ţivotního prostředí Investiční prostředí Infrastrukturální poradenství IFC poskytuje úvěry na projekty v soukromém sektoru u nichţ existuje alespoň prokazatelná ekonomická ţivotaschopnost. Statut IFC nedovoluje poţadovat vládní záruky, ale umoţňuje mu poskytovat i „rizikový“ kapitál. To znamená, ţe IFC se můţe stát spoluvlastníkem určitého podniku, do kterého investuje. Tím ale na sebe právě přejímá určité obchodní riziko. Aby byla zajištěna účast investorů a věřitelů ze soukromého sektoru, IFC omezuje celkovou výši kapitálu, který poskytne na jednotlivý projekt. U nových projektů je to maximálně 25 procent z celkových odhadovaných nákladů na projekt nebo, ve výjimečných případech, aţ 35 procent u malých projektů. Pro expanzní projekty, IFC můţe poskytnout prostředky aţ do výše 50 procent nákladů projektu, pokud však její investice nepřekročí 25 procent celkové kapitalizace společnosti, které se projekt týká. Podmínkou poskytnutí úvěru ze strany IFC je minimální výše investičních nákladů ve výši 20 mil. USD a zároveň nepřesahující 25% celkových projektových nákladů. Maximální výše, kterou je IFC ochotna se účastnit na nějakém projektu činí 100mil. USD.

69

Kaţdý projekt, který hodlá IFC financovat, je podroben zkoumání týmu finančních, ekonomických a právních expertů. Ti zkoumají přínosy příslušného projektu k rozvoji té, které země, jeho světové konkurenceschopnosti (nikoliv jen místní), schopnosti růstu a schopnosti stát na vlastních nohou bez různých subvencí a celních ochran na světových trzích. Zkoumána je organizační a řídící schopnost vedení, znalost trhu atd. V roce 1986 IFC zaloţila Poradenskou sluţbu pro zahraniční investice (Foreign Investment Advisory service, FIAS), která má pomáhat vládám rozvojových zemí při tvorbě a aplikaci pravidel a opatření usnadňující vstup zahraničních investorů do země a regulaci přímých zahraničních investic. Finanční zajištění činnosti IFC je opět skoro totoţné s IBRD. Výši kapitálu tvoří členské příspěvky, které jsou odvozeny z podílu členských zemí v IBRD. Největším přispěvatelem jsou USA. Původně činila výše jejich příspěvku téměř 50% z celkové částky. Postupem času, obdobně jako u Velké Británie, se jejich podíl sniţoval. Souvisí to s růstem hospodářské síly ostatních zemí a s růstem jejich počtu. IFC můţe ke své činnosti pouţít také zdroje, které mobilizuje na kapitálových trzích (stejně jako IBRD má nejvyšší klasifikaci úvěrové spolehlivosti AAA, coţ jí umoţňuje si půjčovat na světových trzích za co nejvýhodnějších podmínek). Prostředky získává také prodejem vlastních dluhopisů a půjčkami od IBRD.

6.2 Agentura pro mnohostranné investiční záruky

Agentura pro mnohostranné investiční záruky, jako nejmladší článek SB, oficiálně zahájila činnost v roce 1988. Stěţejním cílem této instituce je podpora přílivu soukromého kapitálu ve formě přímých zahraničních investic do rozvojových zemí. Vyuţívá k tomu záruky, které poskytuje jednotlivým investorům na tzv. neobchodní rizika. Pojištění kryje škody z takových rizikových situací a událostí, jako jsou války, sociální a jiné nepokoje,

70

měnové reformy, znárodnění nebo zákaz repatriace zisku. MIGA samozřejmě nekryje škody vzniklé investorům z obchodního rizika. Proč právě přímé zahraniční investice? Miliardy lidí ţijí bez přístupu k nezávadné pitné vodě nebo nedisponují čističkami odpadních vod. V jedněch zemích nemohou děti chodit do škol, protoţe tam není elektrický proud potřebný ke svícení ve třídách, v jiných zemích pak pro změnu neexistují ţádné silnice, které by vedly ke školám. A seznam dalších nedostatků a překáţek by takto mohl dále pokračovat. Vlády rozvojových zemí nemohou v ţádném případě toto finanční břímě nést samy. A právě přímé zahraniční investice mohou hrát rozhodující roli v boji se sniţováním chudoby, při výstavbě silniční sítě nebo při zajišťování dodávek čisté vody a elektřiny a především při vytváření pracovních míst. Převzetím těchto úkolů můţe být soukromý sektor nápomocen ekonomikám v jejich růstu a zároveň pomáhat vládám, aby mohly vyuţít finanční prostředky lépe např. na hrazení akutních sociálních potřeb. Obavy z investičního prostředí a vnímání politického rizika tak často brzdí příliv přímých zahraničních investic, přičemţ většina peněz vyhrazených pro investice tak bude vyčleněna jen pro několik vyvolených zemí a ty nejchudší země zůstanou bohuţel bez potřebné investorské injekce. MIGA se snaţí překonávat tyto obavy tím, ţe poskytuje následující tři sluţby:36 pojištění proti politickému riziku pro zahraniční investice v rozvojových zemích, technická pomoc ke zlepšení investičního prostředí a podpoře investičních příleţitostí v rozvojových zemích zprostředkování sluţeb pro odstranění moţných překáţek u budoucích investic. Strategie MIGA je postavena na operacích, které mají přilákat další investory. Proto se zaměřuje především na tyto oblasti: Rozvoj infrastruktury je důleţitou prioritou pro MIGA, vzhledem k očekávané potřebě 230 miliard dolarů ročně na nové investice, které by měly pomoci vypořádat se s rychle rostoucími městskými centry a problémy, které tím vznikají vylidňovanému venkovu. Rizikové a nízko-příjmové trhy představují výzvu a příleţitost pro agenturu. Tyto trhy mají samozřejmě nejvíce potřeb a mají i velký potenciál pro výnosy z investic.

36

The World Bank. Multilateral Investment Guarantee Agency. Dostupný z http://www.miga.org/

71

Investice do zemí postižených válečnými konflikty je další operační prioritou agentury. Zatímco tyto země mají tendenci přitahovat dárce ve chvílích kdy je konflikt u konce, tak posléze s postupem času mají tyto toky tendenci klesat, coţ velmi negativně ovlivňuje soukromé investice v hospodářství potřebné pro obnovu a hospodářský růst. Proto, aby investice rostly, je nezbytnou podmínkou existence pojištění proti politickým rizikům. „South-South“ investice (investice mezi rozvojovými zeměmi) se podílejí stále větším dílem na tocích přímých zahraničních investic. Bohuţel trh soukromého pojištění v těchto zemích není vţdy dostatečně rozvinutý a národní exportní agentury tak často nemají moţnost a schopnost nabízet pojištění proti politickému riziku, coţ je asi největší překáţka ve větším přílivu peněz. Členy této instituce mohou být opět pouze členské země IBRD, v roce 2009 čítá členská základna MIGA 175 zemí. Základní kapitál byl stanoven ve výši 1027 mil. USD. MIGA inkasuje pojistné prémie za poskytnuté záruky. Ty by měly následně slouţit k pokrytí určitých administrativních nákladů na jedné straně a na druhé k vytvoření určitého rezervního fondu pro případy krytí pojistných škod na straně investorů. MIGA si zakládá na určitých hodnotách, které lze chápat jako její přidanou hodnotu. Důvěra, bezpečnost a spolehlivost. Poskytuje soukromým investorům důvěru a pohodlí, které potřebují pro trvalé udrţení investic v rozvojových zemích. Agentura funguje jako účinný odstrašující prostředek proti vládním opatřením, která mohou negativně ovlivnit investice. A kdyţ spory nastanou, její vliv na hostitelské vlády často umoţní vyřešit rozpory ke vzájemné spokojenosti všech stran. Od svého vzniku, v roce 1988, MIGA vydala téměř 900 záruk za více neţ 17,4 miliardy dolarů pro 96 projektů v rozvojových zemích. MIGA se snaţí maximálně podporovat sociálně, ekonomicky a ekologicky udrţitelné projekty. Ty mají rozsáhlé výhody, například vytvářejí nová pracovní místa, přinášejí daňové příjmy a přenášejí znalosti a know-how. Garance, které MIGA poskytuje jsou nejčastěji na období do 15 let, výjimečně je poskytnuta záruka aţ na 20 let. Minimální doba garance činí tři roky. Pro zajímavost. MIGA od svého vzniku v roce 1988 zaplatila tři nároky. První nárok byl vyplacen aţ v roce 2000 na investice do vlastního kapitálu P.T. East Java Power Corporation v Indonésii, které byly zaručeny MIGA. Projekt byl jedním z několika elektro projektů, které byly pozastaveny prezidentským dekretem v roce 1997 v reakci na 72

hospodářskou krizi v zemi na konci devadesátých let minulého století. Druhá náhrada byla způsobena válkou a občanskými nepokoji v Nepálu. Maoistická partyzánská skupina zaútočila a poškodila v roce 2002 vodní elektrárnu. MIGA zaplatila náhradu za opravu škody na plynové turbíně a projekt je i nadále v provozu. Třetí náhrada se týkala projektu zpoplatněných silnic v Argentině v době, kdy v této zemi „řádila“ finanční krize. MIGA zaplatila investorovi část pohledávky v únoru 2005. Malý počet ţádostí o zaplacení náhrady u MIGA za posledních 18 let dokládá schopnost agentury pracovat s investory a hostitelskou zemí při nalezení smírného řešení vzniklých sporů. MIGA se zaměřuje na nalezení řešení v situacích, neţ se nároky dostanou do stavu, kdy je nutné je jiţ zaplatit. MIGA takto proaktivně ovlivnila výsledky v jiţ více neţ 50 sporech.

6.3 Mezinárodní centrum pro urovnání investičních sporů37

Mezinárodní centrum pro urovnání investičních sporů je autonomní mezinárodní instituce zaloţená na základě Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států a to mezi více neţ sto čtyřiceti členskými státy. Úmluva přisuzuje ICSID mandát, stanovuje její organizační strukturu a základní funkce. Hlavním účelem ICSID je poskytnout zázemí pro smírčí a rozhodčí řízení mezinárodních investic ICSID úmluva je mnohostrannou smlouvou, jeţ byla formulována Výkonnými řediteli IBRD. Byla zpřístupněna k podpisu dne 18.března 1965 a vstoupila v platnost dne 14. října 1966. Úmluva byla vytvořena se snahou odstranit hlavní překáţky volného mezinárodního toku soukromých investic, které strádaly různými neobchodními riziky a absencí specializovaných metod pro řešení mezinárodních investičních sporů. ICSID byla 37

The World Bank. International Centre for Settlement of Investment Disputes. Dostupný z http://icsid.worldbank.org/ICSID/Index.jsp

73

vytvořena touto úmluvou jako nestranné mezinárodní fórum pro zajištění vyjednávání při řešení právních sporů mezi jednotlivými stranami a to prostřednictvím smírčího nebo rozhodčího řízení. Dnes je ICSID povaţována za přední mezinárodní rozhodčí instituci, určenou k řešení sporů mezi jednotlivými investory a státními orgány. ICSID má jednoduchou organizační strukturu skládající se ze správní rady a sekretariátu. Správní rada je řídícím orgánem ICSID. Skládá se z jednoho zástupce z kaţdého ze smluvních států. Správní rada se svolává jednou ročně v souvislosti se společnou výroční schůzí SB a MMF. Všichni zástupci mají stejné hlasovací pravomoci. Prezident Světové banky je z moci úřední i předsedou správní rady ICSID, ale nemá ţádný hlas. Mezi hlavní funkce Správní rady patří volba generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka, přijetí předpisů a pravidel pro instituce a průběh řízení, přijímání rozpočtu a schválení výroční zprávy o provozu. Sekretariát se skládá z generálního tajemníka, náměstka generálního tajemníka a personálu. Generální tajemník je zákonným zástupcem ICSID a registrátor řízení. Náměstek generálního tajemníka je zodpovědný za kaţdodenní provoz sekretariátu a za činnosti Generálního tajemníka v případě jeho nepřítomnosti. Základní funkce sekretariátu zahrnují poskytování institucionální podpory pro zahájení a vedení řízení ICSID, pomoc při zakládání smírčích komisí, rozhodčích soudů a ad-hoc výborů a podpora jejich provozu a řízení a správu financí u kaţdého případu. Sekretariát rovněţ poskytuje podporu správní rady a zajišťuje fungování ICSID jako mezinárodní instituce. ICSID tady není od toho, aby přímo prováděla smírčí akty nebo rozhodovala spory, ale proto, aby poskytovala institucionální a procesní rámec pro nezávislé smírčí komise a rozhodčí soudy ustanovené k vyřešení sporu. ICSID má dvě sady procedurálních pravidel, která mohou řídit zahájení a průběh řízení, pod jeho záštitou. Jedná se o: a) Úmluvy ICSID, nařízení a předpisy, b) Další pravidla ICSID. Ad a) ICSID úmluva stanoví základní procedurální rámec pro smírčí a rozhodčí řízení investičních sporů mezi členskými zeměmi a investory, které splňují podmínku občanství

74

členských zemí. Tento rámec je doplněn podrobnými předpisy a pravidly přijatými správní radou ICSID na základě úmluvy. Ad b) Kromě zajištění všeho potřebného pro smírčí a rozhodčí řízení podle Úmluvy ICSID, má centrum od roku 1978 soubor dalších nástrojů, kterými sekretariát spravuje určité typy sporů mezi státy a cizími státními příslušníky, které nespadají do oblasti působnosti úmluvy. Patří sem: Smírčí a rozhodčí řízení pro řešení sporů vzniklých přímo z investice, pokud jeden účastnický stát nebo domovský stát investora není členským státem ICSID. Smírčí a rozhodčí řízení mezi stranami, z nichţ nejméně jeden je členským státem nebo státním příslušníkem členského státu v případech, které nejsou přímo spojeny s investicí.

7 Světová banka a Československo – Česká republika V této kapitole si přiblíţíme pozici České republiky ve SB od vzniku IBRD. Byť je naše rozhodovací pravomoc v této instituci minimální, jako u většiny zemí, tak její vliv na náš hospodářský vývoj je podle mého názoru nezanedbatelný a proto povaţuji za vhodné si vztah SB a ČR přiblíţit podrobněji.

7.1 Československo jako zakládající člen Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj V roce 1944, resp. 1945 Československá republika spolu s 44 dalšími zeměmi stála u zrodu IBRD. Kapitálový vklad ČSR do IBRD byl tehdy stanoven na částku 125 mil USD, coţ nás zařadilo na 11. místo spolu s Polskem. Šance naší ekonomiky byly experty hodnoceny velice příznivě a to v důsledku menšího poškození naší země válkou na rozdíl od okolních

75

států a navíc jsme byli vyspělým státem s dlouhou průmyslovou tradicí. Tím se pro nás otvíraly velké šance pro export do okolní Evropy. Jenomţe u tohoto výchozího postavení jsme nesetrvali příliš dlouho z důvodů souvisejících se začleněním ČSR do sféry určujícího vlivu SSSR. Slovník představitelů poúnorového reţimu ve vztahu vůči IBRD dostal třídní zabarvení, IBRD byla označena za nástroj „imperialismu USA“, statistické údaje, které jsme jako členská země byli povinni předkládat se staly předmětem utajování. Vláda ČSR nerespektovala poţadavek vyplývající z našeho členství v IBRD, abychom jakákoliv zásadní měnová opatření jako je např. měnová reforma konsultovali s příslušnými orgány banky a MMF. Obě instituce na to reagovaly gentlemanským způsobem. „Oficiálně jsme byli vyzváni k vystoupení pro obtíţe při poskytování informací a při konsultacích o devizových omezeních s MMF. To bylo jemné označení pro jednoznačné odmítnutí poskytovat údaje nutné k činnosti MMF a pro tvrdě autokrativní a jednostranně na východ orientovanou zahraničně obchodní politiku. ČSR navíc porušilo principy jimiţ se mělo jako člen MMF řídit. Šlo o obnovení směnitelnosti československé koruny, naproti tomu došlo k její vazbě na rubl a tak 31.12.1954 ČSR vystoupila z MMF a IBRD“.38

7.2 Obnovené členství Po listopadu 1989 naše země nastoupila cestu základní společenské, politické a ekonomické transformace k obnově demokratického zřízení. Především ekonomická reforma se postupně rozběhla na plné obrátky (nový daňový systém, rozpočtová politika, soubor opatření sociální politiky, nové pojetí vnějších ekonomických vztahů....), jednalo se především o makroekonomickou oblast, coţ se ovšem odrazilo v mikroekonomických krocích (liberalizace cen, podpora růstu soukromého sektoru aj.). Veškeré snaţení se následně promítlo do operativního rozhodnutí vlády, kterým poţádala o opětovné přijetí Československa do MMF a celé skupiny SB a to dopisem tehdejšího federálního ministra financí s oficiální ţádostí. Dopis byl odeslán dne 11.1.1990 na základě usnesení vlády ČSSR č. 418/1989. 38

PROCHÁZKA, Petr. Vliv mezinárodních měnových institucí na ekonomickou reformu v ČSFR. 1. vydání, 1991, str. 57. ISBN 80-85341-25-5

76

Tento akt byl výmluvným dokladem změn v postoji nové vlády k MMF a SB. Polistopadová vláda si byla dobře vědoma, ţe ekonomickou transformaci nelze uskutečňovat izolovaně od ostatního světa, jakoţ i výhod, které plynou z členství v těchto organizacích pro urychlení transformačního procesu. Od března 1990 na našem území začala působit komise MMF, která zde zjišťovala průběh ekonomické reformy, ale především shromaţďovala statistické údaje potřebné ke stanovení naší členské kvóty. Od této kvóty byly odvozeny i kapitálové vklady do institucí SB. 20. září 1990 se Československo opětovně stalo členem SB a MMF, kdyţ den předtím uţ splatilo povinné části vkladu. Vedle povinné části jsme se zavázali zaplatit tzv. dobrovolnou část, splatnou aţ po vstupu do těchto organizací. Sloţením kapitálových vkladů si vlastně země kupuje majetkový podíl a tím i hlasovací právo (počet hlasů). „Korunové vklady v souhrnné výši cca 860 mil. Kčs byly k tomuto datu sloţeny na účty otevřené jménem a ve prospěch těchto institucí u SBČS. Devizová část cca 10,7 mil. USD byla poukázána do Federal Reserve Bank of New York“.39 Kdyţ se podíváme na strukturu vkladů u jednotlivých organizací SB, tak zjistíme, ţe u IBRD byl stanoven základní kapitálový vklad na 509,5 mil SDR (614,6 mil. USD), dobrovolný vklad činil 417,9 mil SDR (504,1 mil. USD). U IDA byl základní kapitál stanoven na 5,5 mil. SDR (6,6 mil. USD). Z této sumy bylo 10% splaceno v amerických dolarech, coţ bylo 659,9 tis a 90% v Kčs (5,9 mil. USD). Rovný jeden milion USD pak tvořila dobrovolná část. V případě IFC tvořil základní kapitálový vklad částku 3,4 mil. USD a dobrovolný kapitálový vklad, činil 4,2 mil. USD. U MIGA byla celková výše kapitálového vkladu stanovena na 6,7 mil. SDR (7,2 mil. USD). Zde ale nejsou ţádné dobrovolné příspěvky.40 Po našem přijetí za člena SB se na našem území začaly střídat různé mise vedené odborníky SB, které měly za úkol zjistit moţnosti poskytnutí půjček ať uţ na technickou pomoc, na strukturální adaptaci a nebo čtyři sektorální půjčky (bankovní sektor, energetika, ţivotní prostředí, spoje). Nakonec byla ČSFR poskytnuta půjčka na strukturální adaptaci (Structural Adjustment Loan). Tyto prostředky měly být pouţity na krytí dovozu zboţí a sluţeb s výjimkou alkoholu, tabáku, drahých kovů a radioaktivního materiálu.

39

PROCHÁZKA, Petr. Vliv mezinárodních měnových institucí na ekonomickou reformu v ČSFR. 1. vydání, 1991, str. 78. ISBN 80-85341-25-5 40 MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnové instituce. 1. vydání, 2002, str. 76. ISBN 80-245-0431-6

77

Celý proces našeho opětovného začlenění do systému SB, proces transformace hospodářství, čerpání úvěrů a technická pomoc, to vše probíhalo podle záměru do konce roku 1992, kdy se Česká a Slovenská federativní republika rozpadla na dva nové státy, Českou republiku a Slovenskou Republiku. Zánikem státu zaniká automaticky jeho členství ve všech institucích, nikoliv však jeho závazky, ani pohledávky. Zanikají i smlouvy. Zánikem státu došlo k mezinárodně právní sukcesi obou nástupnických států. Oba státy musely nově poţádat o přijetí do SB a MMF, přičemţ znovu byly pro kaţdý z nich stanoveny podmínky členství. V těchto podmínkách vycházela banka z vlastních podkladů. Dohody sjednané mezi ČR a SR o rozdělení finančních nároků a závazků v poměru 2:1 ve prospěch ČR brala SB pouze jako orientační kriterium. Po rozdělení společného státu se naší zemi podařilo znovu získat kredit, jaký měla ČSFR v mezinárodním společenství a v nejvýznamnějších mezinárodních organizacích. Po opětovném přijetí ČR do SB se vzájemná spolupráce a poskytovaná pomoc nijak výrazně nelišily od dřívější úrovně. Naše postavení v bance vzhledem k niţšímu kapitálovému vkladu mírně pokleslo, nicméně angaţovanost SB svědčila a svědčí o velmi dobré vzájemné spolupráci. S postupem privatizace našeho hospodářství se lepšilo postavení některých podniků na světových trzích a to vedlo postupně k tomu, ţe některé z nich se začaly postupně angaţovat při realizaci různých projektů SB a to nejen v rozvojových zemích. Svědčí o tom např. účast našich firem na modernizaci dopravy v Rusku a v Mongolsku. Jednalo se v první řadě o domácí výrobce autobusů, tramvají i trolejbusů, kteří byli připraveni ucházet se o zakázky pro městskou hromadnou dopravu v Rusku a dalších zemích. Dosud nejvýraznější změna ve vztahu České republiky a SB byla graduace ČR ze skupiny klientských zemí mezi země vyspělé v roce 2005. SB jiţ proto České republice poskytuje podporu pouze formou technické asistence a sdílení know-how. Jako příklad současné aktivity SB vůči ČR si můţeme uvést „Podporu integrace správy veřejných příjmů“, kdy byla SB poţádána o spolupráci při přípravě integrace správy veřejných příjmů v souvislosti s připravovanou reformou daňového systému.41

41

Ministerstvo financí ČR. Mise světové banky. Dostupný z http://www.mfcr.cz

78

8 Závěr Cílem mé diplomové práce bylo seznámit Vás s postavením a úlohou SB v mezinárodním finančním systému se zvláštním zřetelem na analýzu jejich finančních aktivit. V návaznosti na tento cíl jsem v prvních kapitolách své práce uvedl faktická data zaměřená na vznik SB, důvody které vedly země k zaloţení instituce takovéhoto významu a její organizační strukturu. Myslím ţe i přes veškeré snahy o internacionalizaci této organizace, můţeme ji stále chápat jako jeden z nástrojů uplatňování mezinárodního vlivu USA ve světě. Následně jsem přiblíţil úkoly a cíle, které byly SB dány do vínku a jak se v průběhu let měnily a přizpůsobovaly momentálnímu světovému vývoji. Od prvotního cíle, který spočíval v pomoci hospodářstvím členských zemí po II. světové válce, přes zaměření na rozvojové země, které bylo následně rozšířeno o pomoc transformujícím se zemím po rozpadu východního bloku. Stěţejním úkolem SB v přítomnosti stále zůstává pomáhat hospodářsky slabším zemím překlenout období chudoby a pomoci jim vytvořit v zemi takové podmínky, které by vedly k jejich hospodářskému růstu a tím ke zvýšení ekonomické a politické stability v této oblasti. Analýzou úvěrové aktivity jsme si přiblíţili jednak změny v objemech poskytnutých úvěrů SB a jednak změny, které v průběhu trvání SB, nastaly při směřování úvěrů do jednotlivých sektorů ekonomik podporovaných zemí. Ukázali jsme si také do kterých světových regionů SB své prostředky alokuje. Zde jsem zjistil, ţe rozdíly mezi hlavními institucemi SB, tedy IBRD a IDA, jsou v této oblasti nejzřetelnější. Zatímco IDA polovinu svých prostředků poskytuje do Afriky, tak prostředky IBRD jdou ze 2/3 do regionů Latinské Ameriky a Evropy a střední Asie. Naopak při sektorovém pohledu na alokaci půjček, tyto organizace postupují velmi koordinovaně a rozdíly jsou mezi nimi minimální. V oblasti zdrojů SB nám analýza ukázala, ţe zatímco IBRD získává prostředky na krytí svých aktivit, z velké části na trţním principu, díky svým operacím na kapitálových trzích, tak IDA je svým způsobem „příspěvkovou organizací“, protoţe své zdroje získává díky svým členským zemím, které se podílejí na cyklech „doplňování zdrojů“. Vývoj zdrojů od vzniku SB, potvrzuje jejich neustále rostoucí potřebu v závislosti na rostoucí

79

aktivitě banky. Potvrzením této situace budiţ poslední rok 2009, kdy díky finanční krizi došlo k velkému nárůstu jak poskytnutých úvěrů, tak i výpůjček banky. Vyhodnotit úspěšnost pomoci, kterou banka poskytuje není vůbec jednoduché. Přiblíţil jsem Vám systém, kterým banka svou pomoc vyhodnocuje a vše jsem si dokreslili na praktickém příkladu v podobě vyhodnocení úspěšnosti u třech zemí, kterým byla v posledních letech SB poskytnuta pomoc. Z makroekonomického pohledu se jednalo o pomoc úspěšnou. Ale jsou to jenom čísla. Jaké problémy a nedostatky se za nimi mohou skrývat jsem Vám poskytl v oddíle věnovaném kritice SB. Aby naše představa o SB byla ucelená, popsal jsem v další kapitole zbývající přidruţené organizace banky, které jako celek tvoří skupinu Světové banky. Přiblíţil jsem Vám za jakým účelem, byly zaloţeny a jaké je jejich hlavní zaměření. Poslední kapitola je věnována vztahu České republiky a SB. Ukázal jsem historický vývoj našeho členství , jeho mezníky a výhody, které pro nás z tohoto členství vyplynuly. Řízení instituce celosvětového významu, jakou je SB je nesmírně náročné. Jde o multilaterální organizaci, na níţ je kladeno břímě řešení rozvoje hospodářství chudých rozvojových zemí a zemí s transformující se ekonomikou, pomoc při řešení následků ekologickými katastrofami devastované země a v současné době i řešení následků způsobených finanční krizí. Banka by se při svém snaţení měla i nadále zaměřovat na bezúročnou podporu humanitárních projektů v oblastech, jako je školství, zdravotnictví a ţivotní prostředí. Ta část půjček, která je svým způsobem komerční, by měla podléhat trţním kritériím a klást důraz na oblasti, ve kterých je především potenciál rozvoje třetího světa a navíc se jim nedostává zdrojů, jako je např. podpora malého a středního podnikání. Banka by také mohla zvětšit objem půjček do moderních, ekologicky orientovaných sektorů. Stále je ve světě více jak miliarda lidí bez přístupu k elektrické energii, coţ je pro SB bezesporu velká výzva nebo by minimálně měla být. Důraz by se měl stále více klást na projekty zajišťující obnovitelné zdroje energie nebo projekty zvyšující energetickou efektivnost. Ruku v ruce s tím by SB měla samozřejmě neustále sniţovat objem úvěrů, které byť třeba jen sekundárně, ohroţují ţivotní prostředí, protoţe Země je zatím jediným místem, kde můţe lidská rasa ţít a rozvíjet svůj potenciál a bylo by hodně smutné, kdyby, byť i ve jménu boje s chudobou, jsme si Zemi nenávratně zničili.

80

SEZNAM TABULEK Tabulka č.1 - Celkový počet zemí v jednotlivých institucích skupiny SB ........................ 10 Tabulka č.2 - Seznam dosavadních prezidentů Světové banky ......................................... 12 Tabulka č.3 - Zápůjční sazby IFL (od 23 července 2009) ................................................. 24 Tabulka č.4 – Základní ukazatele SB ................................................................................ 28 Tabulka č.5 - Odvětvová struktura úvěrů SB v % ............................................................. 29 Tabulka č.6 - Základní ukazatele SB v období 2000-2009 ................................................ 31 Tabulka č.7 - Rozčlenění poskytnutých úvěrů SB dle sektorů .......................................... 32 Tabulka č.8 - Podíl regionů na úvěrech IDA ..................................................................... 34 Tabulka č.9 - Podíl regionů na úvěrech IBRD ................................................................... 35 Tabulka č.10 - Podíl sektorů na úvěrech IDA.................................................................... 36 Tabulka č.11 - Podíl sektorů na úvěrech IBRD ................................................................. 36 Tabulka č.12 - 10 největších přispěvatelů – doplňování č. 15 ........................................... 51 Tabulka č.13 - Základní ukazatel Vietnamu ...................................................................... 57 Tabulka č.14 - Základní ukazatele Mosambiku ................................................................. 60 Tabulka č.15 - Základní ukazatele Bosny a Hercegoviny ................................................. 62

SEZNAM GRAFŮ Graf č.1 Vývoj poskytovaných úvěrů SB .......................................................................... 29 Graf č.2 Průměrná sektorová alokace úvěrů SB v letech 2000-2009 ................................ 33 Graf č.3 Vývoj podílů regionů na úvěrech IDA v letech 2000-2009................................. 34 Graf č.4 Vývoj podílů regionů na úvěrech IBRD v letech 2000-2009 .............................. 35 Graf č.5 Průměrná sektorová alokace úvěrů IDA v letech 2000-2009 .............................. 37 Graf č.6 Průměrná sektorová alokace úvěrů IBRD v letech 2000-2009............................ 37 Graf č.7 Sektorová alokace úvěrů IDA v roce 2009 .......................................................... 40 Graf č.8 Sektorová alokace úvěrů IBRD v roce 2009 ....................................................... 40 Graf č.9 Půjčky IDA Africe ............................................................................................... 41 Graf č.10 Upsaný kapitál ................................................................................................... 43 Graf č.11 Vývoj čistého zisku a rezerv .............................................................................. 45 Graf č.12 Výpůjčky banky ................................................................................................. 47

81

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1) PROCHÁZKA, Petr. Vliv mezinárodních měnových institucí na ekonomickou reformu v ČSFR. 1. vydání. Praha: Aleko, 1991. ISBN 80-85341-25-5. 2) MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. 1. vydání. VŠE Praha, 2006. ISBN 80-245-1053-7. 3) MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnové instituce. 1. vydání. VŠE Praha, 2002. ISBN 80-245-0431-6. 4) Sborník. Základní údaje o OSN. Odbor veřejných informací OSN, New York, 1992. 5) MILLER - ADAMS, Michelle. The World Bank: Agendas in changing World. New York: Routledge1 1999. ISBN 13-978-0415193532. 6) Gilbert, C.L., VINES, David. The World Bank: structure and policies. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. ISBN 10-0521790956 7) Světová banka – Znalosti a zdroje pro rozvoj. 1. vydání. 2001. 8) BERÁNEK, Jan, St.CLAIR, Matthew. No Questions Asked. Study by Hnuti Duha. 1. vydání. 2000. 9) URBAN, Petr. Světová banka bilancuje. Ekonom 33/1994, str. 43-44. 10) Projekty nově navrţené k financování Světovou bankou. Zpravodajství infocentra. Hospodářské noviny, číslo 65/31.3.1995, 35/17.2.1995, 25/3.2.1995, 15/20.1.1995, 5/6.1.1995. 11) JONÁŠ, Jiří. Národní zájmy stále dominují. Hospodářské noviny 20.7.2004.

82

12) SANGER, David E. Osamělý vlk v čele Světové banky. Hospodářské noviny 26.4.2007. 13) STIGLITZ, Jospeh E. Otázky pro Roberta Zoellicka. Ekonom č. 24/14.6.2007. 14) STIGLITZ, Joseph E. Světové bance schází demokracie. Ekonom č. 12/24.3.2005.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE 1) http://www.worldbank.com 2) http://www.svetovabanka.cz 3) http://www.mfcr.cz 4) http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ 5) http://www.ifc.org 6) http://www.miga.org 7) http://icsid.worldbank.org/ICSID/Index.jsp

83

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Členství zemí v organizacích SB Členská země Afghánistán Albánie Alţírsko Angola Antigua a Barbuda Argentina Arménie Austrálie Ázerbájdţán Bahamy Bahrajn Bangladéš Barbados Belgie Belize Bělorusko Benin Bhútán Bolívie Bosna a Hercegovina Botswana Brazílie Bulharsko Burkina Faso Burundi Čad Černá Hora Česká republika Čína Dánsko Demokratická rep. Kongo Dominika Dominikánská republika Dţibuti

IBRD IFC IDA MIGA ICSID

84

Egypt Ekvádor Eritrea Estonsko Ethiopie Fidţi Filipíny Finsko Francie Gabun Gambie Ghana Grenada Gruzie Guatemala Guinea Guinea-Bissau Guyana Haiti Honduras Chile Chorvatsko Indie Indonésie Irák Írán Irsko Island Itálie Izrael Jamaica Japonsko Jemen Jiţní Afrika Jordánsko Kambodţa Kamerun Kanada Kapverdy Katar 85

Kazachstán Keňa Kiribati Kolumbie Komory Konţská republika Korejská republika Kosovo Kostarika Kuvajt Kypr Kyrgyzská republika Laos Lesotho Libanon Libérie Libye Litva Lotyšsko Lucembursko Madagaskar Maďarsko Makedonie Malajsie Malawi Maledivy Mali Malta Maroko Marshallovy ostrovy Mauretánie Mauritius Mexiko Mikronésie Moldavsko Mongolsko Mozambik Myanmar Namibie Německo 86

Nepál Nicaragua Niger Nigérie Nizozemí Norsko Nový Zéland Oman Pákistán Palau Panama Papua Nová Guinea Paraguay Peru Pobřeţí Slonoviny Polsko Portugalsko Rakousko Rovníková Guinea Rumunsko Rusko Rwanda Řecko Salvador Samoa San Marino Saudská Arábie Senegal Seychely Sierra Leone Singapur Slovensko Slovinsko Somálsko Spojené arabské emiráty Spojené státy americké Srbsko Srí Lanka St. Lucie Středoafrická republika 87

Súdán Sultanát Brunej Surinam Svatý Kryštof a Nevis Svatý Tomáš a Princův ostrov Svatý Vincenc a Grenadiny Svazijsko Syrská arabská republika Šalamounovy ostrovy Španělsko Švédsko Švýcarsko Tádţikistán Tanzanie Thajsko Timoru-Leste Togo Tonga Trinidad a Tobago Tunis Turecko Turkmenistán Uganda Ukrajina Uruguay Uzbekistán Vanuatu Velká Británie Venezuela Vietnam Zambie Zimbabwe 186 182 169

175

144

Zdroj: www.worldbank.com

88

Příloha č. 2 Projekty nově navrţené k financování SB v letech 1994-1995 Země

Projekt

Popis (mil USD)

Burkina Faso

Agricultural Research

Zvýšení produktivity zemědělské výroby, zhodnocení zpracovaných produktů (15)

Burkina Faso

Urban II

Posílení místní správy a modernizace infrastruktury ve dvou městech (10)

Burkina Faso

Public Works and Employement

Program malých městských veřejných prací, podpora místních dodavatelů stavebních prací (10)

Čad

Petroleum Power Project

Otevření ropného pole, výstavba rafinérie a elektrárny

Ghana

Ghana Telecomunications

Reforma sektoru zaměřená na rozšíření a zkvalitnění sluţeb zapojením soukromého sektoru (50)

Mali

Agricultural Services

Řízení ochrany před škůdci a zemědělské vzdělávání (35)

Niger

Infrastructur Rehabilitation

Strategie rozvoje výstavby veřejných cest a městské infrastruktury (20)

Niger

Public Works and Employment

Prog. malých městských prací, podpora místních dodavatelů staveních prací (10)

Senegal

Private Sector Techn. Assist.

Podpora konkurenceschopnosti a růstu soukromého sektoru na trţní bázi (13)

Togo

Water Resources

Podpora správy zdrojů podzemní vody (19)

Togo

Structural Adjustment

Daňové reformy (40)

Záp. Afrika

W.A. Regional Gas Pipeline

Výstavba potrubí pro transport nigerijského plynu do Ghany, Toga, Beninu (260)

Indonésie

East Java Urban Development

Budování městské infrastruktury (150)

N. Guinea

Farming Systém Development

Institucionální rozvoj na vesnické úrovni k rozvoji malorolnického zemědělství (20)

Bangladéš

Second Export Development

Financování exportu a importu strojů a náhradních dílů

Indie

Third Andhra Pradesh Irrigation

Dokončení projektu Srisailem Right Bank Canal (200)

Arménie

Highways

Periodická údrţba 1311 km státních silnic (30)

Bulharsko

Irrigation Restructuring

Převod správy zavodňování na uţivatele (55)

Chorvatsko

Health

Nákup zařízení pro zlepšení informačního systému zdravotní pojišťovny (40)

Estonsko

Urban Transport

Nákup náhradních dílů a vozového parku (30)

Gruzie

Health/Social sector

Rozvoj moderního veřejného zdravotnického systému (20)

Makedonie

Transit Facilitation

Obnova silnic mezi Makedonií, Albánií a Bulharskem (21,5)

Rumunsko

Agricultural Sector

Privatizace zemědělského obchodu a sluţeb (200)

Turecko

Road Improvement and Safety

Investiční program ke sníţení dopravních nákladů na prioritních silnicích (205)

Turkménie

Clean Water and Health

Dodávky vody a sanitace (25)

Ukrajina

Hydropower Rehabilitation

Obnova několika hydroelektráren (100)

Brazílie

Integration of Urban Transport

Obnova a rozšíření stávajícího kolejového systému (90)

Mexiko

Ports Sector Privatization

Zlepšení silničního a ţelezničního přístupu do sedmi přístavů (200)

Mexiko

Basic Health

Rozšíření nutričního programu (250)

Venezuela

National Parks

Výzkum ţivotního prostředí a školení (55)

Indonésie

Sulawesi

Modernizace městské infrastruktury (100)

Indonésie

Prevention and Management

Prevence HIV infekce a zmírnění dopadu AIDS (50)

Thajsko

Secondary Education

Doškolování učitelů, vybavení vědeckých laboratoří, zřízení center anglického jazyka (205)

Vietnam

Land Administration

Zavedení certifikace a zlepšení zemské správy (80)

Thajsko

Vocational and Tech. Education

Doškolování učitelů a moder. zařízení dílen (205)

Indie

State Health Systém

Zkvalitnění zdravotnických sluţeb (200)

Rusko

Gas Distribution

Investice do měření (120)

Ukrajina

Agricultural SEGAL

Privatizace zemědělských podniků, podpora exportu (300)

89

Maroko

Private Sector Development

Vytvoření efektivního spojení mezi podniky a výcvikovými centry (40)

Brazílie

Bahia Urban Development

Investice do klíčové městské infrastruktury (100)

Dominik. Rep.

Highways

Výstavba nových silnic a mostů (70)

Salvador

Urban Transport Recovery

Reorganizace a restrukturalizace městských veřejných dopravních sluţeb (80)

Guatemala

Power Sector

Institucionální rozvoj a inv. do energetiky (45)

Haiti

Roads Rehabilitation

Rekonstrukce a údrţba mostů a silni (40)

Jamajka

Energy Sector

Rekonstrukce elektrárenských jednotek (21)

Nigérie

Social Fund

Financování komunálních sluţeb (25)

Pákistán

Northern Health

Zlepšení sluţeb v oblasti plánovaného rodičovství (24)

Albánie

Power Transmission

Rekonstrukce el. Přenosových systémů (25)

Arménie

Private Enterprise Adjustment

Podpora soukromých investic, bankovní reformy (60)

Ázerbájdţán

Rehabilitation

Pomoc vládnímu strukturálnímu programu (70)

Chorvatsko

Zagreb East Combined Cycle

Rek. existujících generátorů el. a tepelné energie (80)

Gruzie

Enterprise/Finance Reform

Podpora reformy soukromého podnikání a restr. bankovního systému (60)

Kazachstán

Land Registration

Zřízení plně automatizovaného systému registrace nemovitostí (40)

Kyrgyzstán

Agriculture/Irrigation

Evidence nemovitostí, řízení informací (15)

Slovensko

Gas Development

Výměna plynového kompresoru a plynoměrů pro bytové, obchodní a průmyslové účely (120)

Alţírsko


Privatizace a následné reformy (400)

Jordánsko

Export Development

Financování exportu, zvýšení zahraničních investic (47)

Libanon

Rehabilitation of Public Admin.

Posílení veřejné správy (20)

Jemen

Southern Governorates Agr.

Rozvoj zemědělství a vodohospodářství (21)

Bělorusko

Municipal Services

Rozvoj systému zpracování městského odpadu a dodávky vody (30)

Kazachstán


Podpora strukturální reformy (150)

Kazachstán

Private Enterprise Support

Finanční a technická pomoc (30)

Kazachstán

Water Supply

Zajištění pitné vody a sanitace u Aralského moře (30)

Rusko

Emergency Oil Spill Recovery

Financování likvidace vyteklého oleje a dekontaminace půdy (150)

Rusko

Krasnodar Power Generation

Vybudování kapacity 1350 MW (500)

Ukrajina

Gas Distribution Rehabilitation

Obnova rozvodného plynového systému (100)

Uzbekistán

On Farm Development

Reformy a investice v zemědělském sektoru (75)

Uzbekistán


Podpora restrukturalizačního programu (100)

Uzbekistán

Health

Zařízení, materiál, technická pomoc (100)

Vietnam

Dai Ninh Hydro Power

Výstavba přehrad a nádrţe (175) Zdroj: Hospodářské noviny

90

Příloha č. 3 Výsledky činnosti SB po roce 2000 (v mil USD) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Nesplacené úvěry

Aktiva / Rok

116244

114407

116147

111762

105626

100910

100221

95433

97268

103657

2009

Nakoupené CP

105260

99587

102795

111265

116798

115169

106075

104772

130985

165312

Vklady u bank

691

685

1083

1929

1803

1177

758

765

890

3044

Ostatní aktiva

5615

8162

7769

5396

4986

4752

5272

6930

4168

3407

Aktiva celkem

227810

222841

227794

230352

229213

222008

212326

207900

233311

275420

11418

11476

11476

11478

11483

11483

11483

11486

11486

11491

Výpůjčky banky

192963

186507

188834

186005

188297

179039

170712

163143

187280

228005

Nerozdělený zisk

19027

19851

22227

27031

23982

27171

24782

27831

29322

29870

Ostatní pasiva

4402

5007

5257

5838

5451

4315

5349

5440

5223

6054

Pasiva celkem

227810

222841

227794

230352

229213

222008

212326

207900

233311

275420

Příjem z úvěrů

8153

8143

6861

5742

4403

4155

4864

5467

5497

3835

Příjmy z investic

1589

1540

738

418

304

627

1107

1281

1066

603

Provozní zisk

1991

1144

1924

3021

1696

1320

1740

1659 2271 572 Zdroj: www.worldbank.com

Pasiva Splacený vlastní kapitál

Příjmy

Příloha č. 4 Rozčlenění poskytnutých úvěrů SB dle sektorů (v mil. USD) sektor Zemědělství, rybolov a lesnictví

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

837,5

695,5

1247,9

1213,2

1386,1

1933,6

1751,9

1717,4

1360,6

3400

Vzdělání

728,1

1094,7

1384,6

2348,7

1684,5

1951,1

1990,6

2021,8

1926,6

3444,8


1572,4

1530,7

1974,6

1088,4

966,5

1822,7

3030,3

1784

4180,3

6267,4

Finance

1571,6

2246,3

2710,8

1446,3

1808,9

1675,1

2319,7

1613,6

1540,7

4235,6

Zdravotnictví a ostatní sociální služby

1491,7

2521,2

2366,1

3442,6

2997,1

2216,4

2132,3

2752,5

1607,9

6305,5

Průmysl a obchod

1036,7

718,3

1394,5

796,7

797,9

1629,4

1542,2

1181,3

1543,5

2806,5

273,8

216,9

153,2

115,3

90,9

190,9

81

148,8

56,5

329,2


4534,6

3850,2

5351,2

3956,5

4978,8

5569,3

5857,6

5468,2

5296,4

9491,6

Doprava

1717,2

3105,2

2390,5

2727,3

3777,8

3138,2

3214,6

4949

4829,9

6260,6


1512,6

1271,7

546

1378,3

1591,6

2180,3

1721

3059,4

2359,9

4364,9


celkem

15276,2 17250,7 19519,4 18513,3 20080,1

91

22307 23641,2

24696 24702,3 46906,1 Zdroj: www.worldbank.com

Příloha č. 5 Základní ukazatele činnosti SB (v mil USD) Základní ukazatele / rok Nové úvěry - IBRD IDA Čistý zisk

1955

1960

1965

1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2009

410

659

1023

1580

4320

7644 11358

15180

16853

10919

13611

32911

-

-

309

606

1576

3838

3028

5522

5669

4358

8696

14041

137

213

275

588

1135

1046

1354

1991

1320

572

1329

1902

2600

3586

7576

15502

19027

24991

29870

25

59

Rezervy

184

506

895

Výpůjčky banky

852

2073

3856

Upsaný kapitál

5481 12275 29635 50242

91547 110996 192963 179039 228005

9028 19307 21669 23159 30821 39459 58846 125262 160000 188606 188712 189918 Zdroj: www.worldbank.com

Příloha č. 6 Rozdělení zemí do regionů dle SB Region

Afrika


Země Angola

Kapverdy

Republika Jižní Afrika

Benin

Keňská republika

Republika Kongo

Botswana

Komory

Rovníková Guinea

Burkina Faso

Království Lesotho

Rwanda

Burundi

Libérie

Senegal

Čad

Madagaskar

Seychely

Demokratická republika Kongo

Malawi

Sierra Leone

Eritrea

Mali

Středoafrická republika

Etiopie

Mauretánie

Svatý Tomáš a Princův ostrov

Gabun

Mosambik

Svazijsko

Gambie

Muricius

Tanzanie

Ghana

Namibie

Togo

Guinea

Niger

Uganda

Guinea Bissau

Nigérie

Zambie

Kamerun

Pobřeží slonoviny

Čína

Laos

Šalamounovy ostrovy

Fed. státy Mikronésie

Malajsie

Thajské království

Fidži

Marshallovy ostrovy

Tonga

Filipínská republika

Mongolsko

Vanuatská republika

Indonésie

Myanmar

Vietnam

Kambodža

Palauská republika

Východní Timor

Kiribati

Papua-Nová Guinea

KLDR

Samoa

92

Jižní Asie




Afghánistán

Indie

Pákistán

Bangladéš

Maledivy

Srí Lanka

Bhútán

Nepál

Albánie

Chorvatsko

Ruská federace

Arménie

Kazachstán

Srbsko

Ázerbájdžánská republika

Kyrgyzstán

Tádžikistán

Bělorusko

Moldavsko

Turecko

Bosna a Hercegovina

Polsko

Turkmenistán

Bulharsko

Republika Kosovo

Ukrajina

Černá Hora

Republika Makedonie

Uzbekistán

Gruzie

Rumunsko

Antigua a Barbuda

Guyana

Paraguay

Argentina

Haiti

Peru

Belize

Honduras

Salvador

Bolívie

Chile

Surinam

Brazílie

Jamajské království

Svatá Lucie

Dominika

Kolumbie

Svatý Kryštof a Nevis

Dominikánská republika

Kostarika

Svatý Vincenc a Grenadiny

Ekvádorská republika

Mexiko

Trinidad a Tobago

Grenada

Nikaragua

Uruguay

Guatemala

Panama

Venezuela

Alžírsko

Írán

Libye

Džibuti

Jemenská republika

Maroko

Egypt

Jordánsko

Syrská arabská republika

Irák

Libanon

Tunisko Zdroj: www.worldbank.com

93

Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra finančních obchodů. Světová banka. Analýza finančních operací. Diplomová práce. Bc

Recommend Documents