Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra finančnictví a ekonomických disciplín. Bankovní gramotnost. Diplomová práce. Bc. Markéta Kurfiřtová

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Bankovní gramotnost Diplomová práce

Autor:

Bc. Markéta Kurfiřtová Finance

Vedoucí práce

Praha

Ing. Jaroslava Holasová, MBA

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

_______________ V Písku dne 16. 4. 2014

Markéta Kurfiřtová

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce Ing. Jaroslavě Holasové, MBA za její vstřícnost, ochotu a čas, který mi věnovala při konzultacích. Dále děkuji za poskytnuté rady a odborné vedení celé práce.

Anotace Diplomová práce „Bankovní gramotnost“ se zabývá jednak charakteristikou i významem bankovní gramotnosti a celého finančního vzdělávání, ale především analýzou současné úrovně finanční gramotnosti v České republice, na podkladě dostupných výsledků průzkumů, i vlastního měření. V další části práce je význam bankovní gramotnosti a finančního vzdělávání představen z pohledu prevence proti dluhové pasti.

Klíčová slova: Bankovní gramotnost, finanční gramotnost, finanční vzdělávání, dluhová past.

Annotation The diploma thesis "Banking literacy" folows up characteristic and meaning of banking literacy and whole financial education, especially analyzing current level od financial literacy in Czech republic, based on available results of surveys and my own research. In the other part of my thesis is meaning of banking literacy and financial education presented from prevention of debt trap view. Key words: Banking literacy, financial literacy, financial education, debt trap.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 Cíl diplomové práce ............................................................................................................... 7 Metody zpracování ................................................................................................................. 8 1 Charakteristika a význam bankovní gramotnosti ............................................................... 9 1.1 Základní pojmy ............................................................................................................ 9 1.1.1 Banka .................................................................................................................... 9 1.1.2 Bankovnictví....................................................................................................... 11 1.1.3 Bankovní gramotnost.......................................................................................... 14 1.1.4 Finanční gramotnost ........................................................................................... 14 1.1.5 Dluhová past ....................................................................................................... 15 1.1.6 Peníze ................................................................................................................. 15 1.2 Význam finančního vzdělávání.................................................................................. 16 2 Finanční gramotnost a její úroveň v České republice....................................................... 17 2.1 Národní strategie finančního vzdělávání ................................................................... 17 2.1.1 Sloţky finanční gramotnosti ............................................................................... 18 2.1.2 Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání, priority a principy .................... 19 2.2 Kdo má zájem na finanční gramotnosti ..................................................................... 21 2.3 Legislativní rámec ...................................................................................................... 23 2.4 Analýza úrovně finanční gramotnosti ........................................................................ 24 2.4.1 Kvantitativní výzkum pro Ministerstvo financí (rok 2007)................................ 25 2.4.2 Kvantitativní výzkum pro Ministerstvo financí a Českou národní banku (rok 2010) 26 2.4.3 Projekt PISA 2012 – Program pro mezinárodní hodnocení ţáků....................... 29 2.4.4 Průzkum České spořitelny, a. s. .......................................................................... 30 2.4.5 Internetové testy finanční gramotnosti ............................................................... 32 2.4.6 Analýza na podkladě vlastního měření ............................................................... 36 2.4.7 Komparace úrovně finanční gramotnosti dle některých měření ........................ 42 2.5 Programy podporující finanční vzdělávání ................................................................ 45 2.5.1 Národní vzdělávání ............................................................................................. 46 2.5.2 Evropská unie ..................................................................................................... 47 2.5.3 Příklady aktivit některých obchodních bank v České republice......................... 48 2.5.4 Další moţnosti vzdělávání .................................................................................. 50 3 Dluhová past ..................................................................................................................... 52 3.1 Základní pojmy dluhové oblasti................................................................................. 52 3.2 Úvěry ......................................................................................................................... 54 3.2.1 Některé druhy úvěrů ........................................................................................... 55 3.2.2 Úvěrový proces ................................................................................................... 58 3.2.3 Úvěrové registry ................................................................................................. 59 3.3 Zadluţenost českých domácností a příčiny dluhové pasti ......................................... 61 3.4 Řízení osobních (rodinných) financí jako prevence proti dluhové pasti ................... 66 3.4.1 Modelový příklad ............................................................................................... 70 Závěr ......................................................................................................................................... 71 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 74 Bibliografie ........................................................................................................................... 74 5

Elektronické zdroje ............................................................................................................... 76 Zákony .................................................................................................................................. 77 Seznam obrázků........................................................................................................................ 78 Seznam příloh ........................................................................................................................... 79

6

Úvod Téma diplomové práce jsem volila dle svého profesního zaměření, kterým je bankovnictví. V současnosti

jsme

svědky

dynamického

rozvoje

finančních

sluţeb.

Z tradičně

konzervativních střadatelů přistupuje česká populace k nebezpečnému trendu zadluţování. Protoţe finanční vzdělávání podporuje prevenci proti neuváţenému zadluţování a obě oblasti jsou nyní často diskutované, chtěla jsem si rozšířit své povědomí o této problematice a zvolila jsem jako téma své diplomové práce „Bankovní gramotnost“, kterou lze chápat jako součást širší oblasti finanční gramotnosti. S nízkou úrovní gramotnosti v této oblasti jsou v konečném důsledku spojeny problémy jako osobní bankrot, zvýšená kriminalita, ohroţení sociálního postavení, apod. Protoţe ne kaţdý je svým zaměřením ekonom a finančník, je opravdu důleţité v této oblasti alespoň obecně vzdělat velkou část populace. Vţdyť i zde platí, ţe je mnohem levnější a účinnější financovat prevenci, neţ důsledky.

Cíl diplomové práce Cílem práce je analýza úrovně finanční gramotnosti a jejího významu jakoţto prevence proti dluhové pasti. Práce je rozdělena do několika částí. Začíná osvětlením pojmu bankovní a finanční gramotnosti a to jak jeho charakteristikou, tak přiblíţením dalších důleţitých pojmů jako je bankovnictví, peníze, dluhová past. Stěţejní částí práce je analýza současné úrovně finanční gramotnosti v České republice. Detailně je zde rozebrán výsledek jednotlivých výzkumů a průzkumů, včetně vlastního měření. Dále jsou představeny programy na podporu finančního vzdělávání, způsob zapojení samotných bank a také další moţnosti jak si zvýšit svou bankovní i finanční gramotnost. Další část práce odpovídá na otázku vztahu úrovně gramotnosti k dluhové pasti, přičemţ se věnuje jak obecné oblasti úvěrů, tak úrovni zadluţenosti českých domácností, včetně příčin pádu do dluhové pasti. Poté přibliţuje pojem „rodinný rozpočet“, tzn. řízení rodinných a osobních financí, který funguje jako prevence proti pádu do dluhové spirály, coţ dokazuje i modelový příklad. V závěru práce budou představena zjištění v souladu s cílem práce, tedy jaká je úroveň finanční gramotnosti a jaký je její význam v souvislosti s fenoménem „dluhová past“. 7

Metody zpracování Při zpracování své diplomové práce jsem pouţila tyto metody zpracování: Deskripce – v první částí diplomové práce je popsána charakteristika a význam finanční gramotnosti, v hlavní části práce pak Národní strategie finančního vzdělávání. Analýza – ve stěţejní části práce je provedena analýza současné úrovně finanční gramotnosti na podkladě měření, včetně vlastního. Dále je analýza vyuţita i při rozboru zadluţenosti českých domácností. Komparace – tato metoda zpracování byla vyuţita při sumarizaci a porovnání výsledků jednotlivých měření úrovně finanční gramotnosti. Indukce - úsudek směřující od jednotlivého k obecnému byl pouţit v modelovém příkladu, který je součástí závěrečné části předkládané práce. Dedukce – v závěru práce dochází ke shrnutí, ověření hypotézy a k představení námětů a doporučení.

8

1

Charakteristika a význam bankovní gramotnosti

1.1 Základní pojmy 1.1.1 Banka Banka je instituce, bez které si dnešní finanční svět jiţ nedokáţeme představit. Pro někoho znamená respekt, druhý jí nenávidí, další zavrhuje, ale valná většina z nás jí k zajištění svých financí potřebuje. V předmluvě Zákona o bankách uvádí JUDr. Karel Eliášek, ţe název banka má etymologický původ v italském slovu „banca“1, a to ve většině evropských jazycích. Středověcí bankéři měli na lavicích vyloţeny peníze, doklady a další důleţité obchodní knihy. Ještě Josef Jungmann popisuje ve svém slavném slovníku z r. 1835 význam zčeštělého slova „banka“ jako: „stůl penězoměnců a penjze na nem se nalezajc, penězoměna“.2 Obrázek 1: Jak fungují banky v České republice - schéma

Obchodní a jiné banky

• Centrální banka státu

• např. ČS, KB ČSOB, ....

• Fyzické osoby • Právnické osoby Klienti

ČNB

Zdroj: vlastní.

Toto schéma znázorňuje bankovní soustavu v České republice. Základním článkem je ústřední (centrální) banka - Česká národní banka, která vykonává dohled nad finančním trhem. Říkáme téţ, ţe je bankou bank3. Jejím hlavním úkolem je péče o cenovou stabilitu. V souladu s tímto úkolem určuje měnovou politiku, řídí peněţní oběh, vydává bankovky a mince, také řídí platební styk a celou řadu dalších činností4. Centrální banka je zřízena 1

lavice LIŠKA, Petr. Zákon o bankách a předpisy související. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 1999, předmluva. ISBN 80717-9176-8. 3 Vede účty jednotlivým obchodním bankám, přijímá od nich peníze a poskytuje jim úvěry. 4 Celý výčet je uveden v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 2

9

Ústavou České republiky, její činnost je řízena zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. Vystupuje jako veřejnoprávní subjekt, hospodařící samostatně s majetkem, který jí byl státem svěřen. Hlavní sídlo je v Praze a má několik regionálních poboček5. Nejvyšší řídící orgán České národní banky je bankovní rada. Jejími členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři vrchní ředitelé, všichni jsou jmenováni prezidentem republiky na šest let. Schéma znázorňuje bankovní soustavu naší republiky, která je dvoustupňová. První stupeň tvoří centrální banka státu, dalším jsou obchodní a jiné banky. Dle současné právní úpravy6 se bankami rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, zaloţené jako akciové společnosti, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry. K výkonu své činnosti mají bankovní licenci od České národní banky. Bez udělení licence nesmí přijímat vklady od veřejnosti. Kromě přijímání vkladů a poskytování úvěrů mohou vykonávat i další činnosti, ke kterým mají povolení.7 Velmi zjednodušeně můţeme banku charakterizovat jako instituci, která soustřeďuje dočasně volné peněţní prostředky svých klientů a formou úvěrových produktů je dává k dispozici dalším klientům.8 Při své činnosti nabízí kromě klasických bankovních sluţeb, také např. stavební spoření, penzijní připojištění, bankopojištění, pronájem bezpečnostních schránek apod. Dle zákona musí obchodní banky dodrţovat bankovní tajemství9, které zajišťuje ochranu osobní identifikace kaţdého klienta. Další jejich důleţitou povinností je sledovat podezřelé operace související s tzv. praním špinavých peněz, tedy peněz z nelegální činnosti. Posledním, ale neméně důleţitým článkem viz schéma, je klient. Bez něj by finanční instituce nemohla existovat. V případě bank je klientem fyzická10 a právnická osoba11. Své klienty si banky většinou segmentově rozdělují a pro jednotlivé skupiny připravují specifické nabídky. Cílem bank v dnešní dravé konkurenční době není jen jednorázově uzavřít obchod, ale jde především o budování důvěry a dlouhodobých vztahů, k čemuţ dopomáhá i finanční

5

Praha, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Brno, Ostrava. Upravující vznik, zánik i podnikání bank se sídlem na území České republiky i mimo její území, včetně některých vztahů souvisejících s působením zahraničních bank na území České republiky. 7 § 1 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. 8 MEJSTŘÍK, M., PEČENÁ, D., TEPLÝ, P. Základní principy bankovnictví. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 56. ISBN 978-80-246-1500-4. 9 Vztahuje se na bankovní obchody, peněţní sluţby bank, stavy na účtech, depozita. 10 Občané, podnikatel. 11 Sdruţení fyzických nebo právnických osob, účelová sdruţení majetku, jednotky územní samosprávy, jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. 6

10

vzdělávání klientů, tedy k zvyšování bankovní gramotnosti, nejen prostřednictvím jejich bankovních poradců.

1.1.2 Bankovnictví Na první pohled moţná jednoduchý, zdánlivě nudný, ale velmi výnosný druh podnikání. Takto můţe působit bankovnictví z pohledu laika. Ve skutečnosti se jedná o poměrně sloţitý, neustále se vyvíjející mechanismus, bez kterého si současný rozvoj lidské společnosti lze jen těţko přestavit. Podporuje nás, ale i omezuje. Proto je velmi důleţité, aby šlo o dobře řízený tok peněz.12 Dějiny bankovnictví začínají bezesporu s rozvojem oběhu peněz. V té době se objevují první bankéři, kteří se zabývají jejich směnou.

Nejstarší zmínky, z dob před naším

letopočtem, o těchto směnárnících pocházejí z Babylónie a Egypta. Rozvinuté peněţnictví měl i středověký Řím. V druhé polovině 18. století se bankovní sektor usadil v hospodářství. V evropském bankovnictví sehrála významnou roli dynastie Rothshildů13, která působila v pěti evropských zemích Evropy a v 19. století tvořila důleţitou součást tehdejšího finančního světa. Přesuneme-li se k českému bankovnictví, pak se nasměrujeme k první polovině 19. století, kdy plnili funkci bank soukromí směnárníci, kteří půjčovali peníze. V roce 1824 pak byla v Praze zaloţena první banka, Česká spořitelna. Pro drobné střadatele a shromaţďování jejich úspor mělo velký význam zaloţení Poštovního spořitelního ústavu v roce 1883 a dále systém tzv. kampeliček. V druhé polovině 19. století přišel rozvoj akciových obchodních bank, nejprve filiálek14 vídeňských bank, např. Österreichische Creditanstalt, následně vznikaly i české banky např. Česká průmyslová banka. Silný dopad do bankovnictví v České republice měl bankrot výše zmiňované vídeňské banky Österreichische Creditanstalt ve 30. letech a to mnohem silnější neţ panika na Wall Street v roce 1929. Lidé vybírali svá depozita a praţská burza zaznamenala pokles. Přesto se české peněţnictví z krize dostalo. Následovalo znárodnění bank15 v roce 1945. V roce 1990 přinesla bankovní reforma dvoustupňový bankovní systém, v jehoţ čele je Česká národní banka. Fungování tohoto systému bylo popsáno v předchozí kapitole.16 Bankovnictví má v České republice dlouhou

12

JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2011, 190 s. ISBN 978-807-2774-883. Zakladatelem Mayer Amsel Rothschild (1744 – 1812). 14 Poboček. 15 Dle dekretu prezidenta republiky č. 102. 16 Bankovní gramotnost. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/clanky/58965/historiebankovnictvi.aspx. 13

11

tradici a bankovní svět se právě v průběhu 20. století velmi rozvinul, především v oblasti retailového17 bankovnictví. Na český bankovní trh nově vkročily pobočky zahraničních bank a finanční instituce jako např. fondy kolektivního investování, penzijní fondy, pojišťovny. Vzniklo tak rozmanité konkurenční prostředí. Následující graf demonstruje vývoj bank v České republice z hlediska vlastnictví v letech 1990 – 2005. Obrázek 2: Vývoj bank v České republice - graf

60

50

Počet

40

30

20

10

Banky s rozhodující českou účastí Pobočky zahraničních bank Ostatní

2005

2004

2003

2002

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

leden 1990

0

Banky s rozhodující zahraniční účastí Banky se státní účastí Státní peněžní ústavy

Zdroj: BUDINSKÁ, Zuzana. Etické kodexy a normy v bankovnictví. In: Institute of ecomonic studies [online]. 2006 [cit. 2012-01-21]. Dostupné z: http://ies.fsv.cuni.cz/work/index/show/id/785/lang/cs.

Toto období názorně mapuje vstup zahraničních bank do českého peněţnictví. Zatímco banky s rozhodující českou účastí zaţívaly svůj vrchol v letech 1993 a 1994, po roce 2000 jiţ dominují banky se zahraniční účastí. Tento stav trvá. V devadesátých letech 20. století prošlo české bankovnictví nelehkými začátky, přesto dnes stojí na pevných základech. Svou nabídkou dohnalo nabídku vyspělých států, a to přestoţe zde byl na téměř půl století jeho vývoj zastaven. Součástí historie bank je i celá řada zajímavých informací a poučení např. o zodpovědnosti, péči o veřejné blaho a o pokoře.18 Ani v 21. století tento obor nestagnuje a vyvíjí se ruku v ruce s vývojem ekonomiky. České bankovnictví v posledních dvou desetiletích zaţívá svou renesanci19.

17

Maloobchodního. JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2011, 190 s. ISBN 978-807-2774-883. 19 Znovuzrození. 18

12

V současné době můţeme o českém bankovním systému napsat, ţe je povaţován za stabilní, moderně fungující, s velkým potenciálem růstu, bez zasaţení krizí, jeţ otřásla bankami v USA i jinde na světě v letech 2008 – 2009. Názor České národní banky potvrzuje, ţe je bankovní sektor stabilní a ziskový. Přebytek celkových vkladů nad úvěry poskytuje bankám dostatečnou hotovostní rezervu a zajišťuje nezávislost bankovního systému na financování ze zahraničí. Poměr úvěrů k vkladům se pohybuje kolem 80%. To je jedna z nejniţších hodnot v bankách Evropské unie. Naše banky dlouhodobě vykazuji velmi dobrou likvidní pozici. Disponují dostatečným kapitálovým polštářem a výrazně překračují stanovenou minimální hranici úrovně kapitálové přiměřenosti. Kapitálová přiměřenost je minimální výše kapitálu, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udrţovat. S vyšší kapitálovou přiměřeností je stabilita banky vyšší, neměla by klesnout pod 8%. Aktuální hodnoty lze sledovat na webových stránkách České národní banky. Zátěţové testy zveřejněné v červnové Zprávě o finanční stabilitě 2012/2013 ukazují, ţe by český bankovní systém ustál i velmi nepříznivý ekonomický vývoj související s výrazným poklesem ekonomické aktivity v tříletém horizontu. České banky jsou schopny v současné době odolat i nepříznivé ekonomické situaci doma i v zahraničí. Ani v případě extrémního vývoje by neměla jejich kapitálová přiměřenost klesnout pod 8%, regulatorní limit20 viz níţe uvedený graf. Obrázek 3: Vývoj kapitálové přiměřenosti dle scénářů - graf (v %)

Zdroj: Česká národní banka. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html

20

Česká národní banka. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html.

13

1.1.3 Bankovní gramotnost21 Bankovní gramotnost můţeme chápat jakou součást širší oblasti – finanční gramotnosti. Finanční gramotnost je spíše soubor definic a výkladů pojmů celé široké sféry ekonomie, kdeţto bankovní gramotnost má za cíl zaměřit se na bankovnictví, případně doplňková témata jako pojišťovnictví, investice apod. Zaměřením bankovní gramotnosti je tedy vzdělávat klienta bank tak, aby se dokázal orientovat ve finančním světě především v oblasti bankovních sluţeb.

1.1.4 Finanční gramotnost Finanční gramotnost je soubor určitých znalostí a dovedností, které pomáhají lidem porozumět financím a správně s nimi zacházet. Tato definice se ovšem v různých koutech světa liší. Příčinou je pouţívání různého názvosloví. Např. ve Velké Británii je spíše vyuţíván pojem finanční kompetence (financial capability), který zahrnuje i schopnost praktického vyuţití, ve Spojených státech amerických je skutečně zaveden pojem finanční gramotnost (financial literacy) představující pouhou znalost. Nedá se přesně říci, kdy je člověk finančně negramotný a kdy naopak gramotný. Do určité míry je totiţ finančně gramotný kaţdý, ale podstatná je skutečná míra finanční gramotnosti jednotlivce. Národní strategie finančního vzdělávání, která bude podrobně rozebrána ve stěţejní kapitole mé práce, uvádí, ţe finančně gramotný člověk – občan se orientuje v problematice peněz a cen a je také schopen odpovědně spravovat osobní, potaţmo rodinný rozpočet. Dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)22 je finanční vzdělávání proces, při kterém se lidé učí lépe rozumět finančním produktům, pojmům a prostřednictvím získaných informací, objektivních rad zlepšují své dovednosti. Díky tomu si lépe uvědomují finanční rizika a moţnosti. Evropská komise Evropské unie k definici uvádí stručně, ţe finanční gramotnost znamená být si vědom finančních rizik a v případě výběru finančních sluţeb rozhodovat dle informací. Jednu z nejvýznamnějších úloh v procesu zvyšování finanční gramotnosti má rodina, další snad tu nejvýznamnější hraje škola a vzdělávací proces.

21

Svou roli ve snaze zvyšování

Bankovní gramotnost. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/bankovnigramotnost.aspx. 22 Organisation for Economic Co-operation and Development.

14

finanční gramotnosti naší populace hrají bezesporu i bankovní domy, které se různými způsoby snaţí tyto aktivity podpořit.

1.1.5 Dluhová past Dluh představuje závazek dluţníka vůči věřiteli. Můţe mít peněţní nebo věcnou podobu a tvoří poloţku na straně pasiv v bilanci dluţníka. Věřiteli tak vzniká pohledávka za dluţníkem. Dluhová past, někdy téţ označovaná jako dluhová spirála je situace, kdy se osobní nebo rodinný rozpočet postupným zadluţováním dostává do stavu, který vede k neschopnosti splácet půjčky a úvěry. Lidé často novými půjčkami s daleko horšími podmínkami vytloukají klín klínem. Pokoušejí se prostřednictvím nové půjčky splácet předchozí závazky a jejich měsíční výdaje v podobě splátek stále narůstají. Dluţník se tak dostává do začarovaného kruhu, dluhové pasti či spirály a tato situace můţe vést aţ k osobnímu bankrotu. Mezi ohroţenou skupinu patří lidé méně finančně vzdělaní, proto můţe zvyšování finanční gramotnosti působit jako prevence proti tomuto problému. Více se této problematice věnuje třetí část mé diplomové práce.

1.1.6 Peníze Na svém počátku lidstvo neznalo peníze a nejprve své potraviny a různé výrobky směňovalo. S rozvojem obchodu a téţ bohatství souvisí vynález peněz. Šlo o univerzální druh zboţí, které mohlo být směňováno za jiné zboţí. V Evropě se první peníze (mince) objevily v polovině 7. století před Kristem. První mince raţené na našem území byly keltské duhovky ze zlata a první ryze české mince – denáry, dal razit kníţe Boleslav I. Vládl v letech 935 – 972.23 Oficiální měnou se staly koruny zavedením tzv. korunové měny po měnové reformě v roce 1892, přestoţe byly zavedeny od roku 1858. Téměř v kaţdé zemi se platí jinou měnou. Peněţní jednotkou v České republice je koruna česká, její zkratka názvu je „Kč“. Dělí se na sto haléřů. Platné bankovky a mince vydává Česká národní banka. Jejich padělání je trestné. V dnešní době jsou peníze nezbytné. Bez nich si nezajistíme ani základní lidské potřeby jako jídlo, bydlení, ale i zdravotní péči apod. Peníze jsou nástrojem a starou pravdou je, ţe nástroj vyţaduje určitou zručnost. V případě peněz si jí můţeme představit jako znalost 23

JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2011, 190 s. ISBN 978-807-2774-883.

15

a obratnost ve finančnictví a k tomu nám můţe pomoci právě zvyšování bankovní, potaţmo finanční gramotnosti. Základní funkce peněz: Prostředek směny – peníze jsou oběţivo, které lze volně směnit za zboţí a sluţby Zúčtovací jednotka – slouţící jako univerzální měřítko ceny, peníze umoţňují porovnat hodnoty různých druhů zboţí Uchovatel hodnoty – umoţňují nám uchovat hodnotu v čase 24

1.2 Význam finančního vzdělávání Proč bychom se měli zabývat finančním vzděláváním? Především proto, ţe jde o klíčový prvek v ochraně spotřebitele. Informovaný a vzdělaný člověk je na poli finančního trhu schopen činit odpovědná rozhodnutí za sebe, ale i za celou svou rodinu. Dále by mělo finanční vzdělávání vést k prevenci nesmyslného zadluţování vedoucího k předluţení, téţ k odpovědnosti zajištění se na stáří. V neposlední řadě přispívá k rozvoji české ekonomiky, společnosti a k udrţitelnému rozvoji. Pojďme si připomenout nedávné období, kdy nedostatečná finanční gramotnost občanů především v USA, byla jedním ze spouštěčů současné finanční krize. U nás narušení stability finančního systému dle zprávy České národní banky o finanční stabilitě a výsledcích zátěţových testů nehrozí. Důvodem však není vyšší finanční gramotnost našich občanů, ale zejména skutečnost, ţe na českém trhu nejsou nabízeny některé rizikové produkty. Ovšem alarmující je dynamika zadluţování českého obyvatelstva. Právě pro tento jev, je nezbytné klást vyšší důraz na finanční vzdělávání občanů. Důvodů proč gramotnost obecně zvyšovat je samozřejmě více, ale jako hlavní důvod a význam bankovní, potaţmo celé finanční gramotnosti, v souladu s cílem mé diplomové práce, uvádím právě tyto skutečnosti.

24

JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-2473259-6.

16

2

Finanční gramotnost a její úroveň v České republice „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovednostní a hodnotových postojů občana

nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a sluţeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se ţivotní situace“ 25. Z nejnovějších průzkumů vyplývá, ţe úroveň finanční zodpovědnosti české populace je velmi vysoká. Naopak zájem o oblast financí je velmi nízký, stejně tak máme rezervy ve znalostech finančních produktů. Z výše uvedeného vyplývá, ţe pokud mají lidé dostatek informací, dokáţí se chovat finančně velmi zodpovědně, ovšem informace o financích příliš nevyhledávají. Největší mezery lidé pociťují v oblasti investování, hypoték, půjček a úvěrů. Tato kapitola mé diplomové práci si klade za cíl analyzovat úroveň finanční gramotnosti v České republice na podkladě různých dostupných měření.

2.1 Národní strategie finančního vzdělávání26 Národní strategie finančního vzdělávání je nástrojem k systematickému přístupu ke zvýšení finanční gramotnosti českých občanů. Hlavním cílem této strategie je vytvoření systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti v České republice. Strategie určuje hlavní problémy a vymezuje prioritní úkoly v této oblasti. Současná strategie navazuje na celou řadu koncepčních kroků v oblasti ochrany spotřebitele a také vzdělávání obecně na evropské i mezinárodní úrovni. Vychází z doporučení mezinárodních organizací a to především Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OECD (např. Improving Financial Literacy, OECD, 2005) nebo Evropské unie (např. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. listopadu 2008 o ochraně spotřebitele: zlepšení vzdělávání a povědomí spotřebitelů v oblasti úvěrů a financí (2007/2288(INI). Na evropské úrovni jsou řešeny téţ obecné otázky vzdělávání občanů Strategie spotřebitelské politiky 2007 – 2013 a další významné dokumenty 25

Definice finanční gramotnosti dle Národní strategie. Ministerstvo financí: Národní strategie. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/vzdelavani/financnivzdelavani/narodni-strategie. 26

17

představující dlouhodobý rámec pro aktivity Evropské komise, ale také pro členské státy Evropské unie. Především s ohledem na události předchozích let bylo zahájeno několik konkrétních mezinárodních projektů. Také Evropská komise podniká konkrétní kroky v rámci posílení finančního povědomí. Finanční gramotnost povaţuje za základní prostředek umoţňující občanům členských zemí čerpat výhody plynoucí z jednotného trhu a to především na základě zodpovědných rozhodnutí. V roce 2008 byla dokonce zřízena Expertní skupina pro finanční vzdělávání (EGFE)27, která je v této oblasti poradním orgánem Evropské komise. V rámci jednotného vnitřního trhu28 působí velmi pozitivně na rozvoj finanční gramotnosti existence národních strategií a právě zde hledejme důvod vzniku té naší, národní strategie. Národní strategie finančního vzdělávání v České republice konkretizuje koncepci Ministerstva financí, která je v jeho rámci jedním ze tří základních pilířů ochrany spotřebitele na finančních trzích. Orgán dohledu nad ochranou spotřebitele je Česká národní banka, která vnímá finanční vzdělávání jako prevenci. Účelem národní strategie není jen popsat projekty a programy vzdělávání, jde spíše o určení společných cílů. Nejprve shrnuje obecný přínos, vazbu na oblast ochrany spotřebitele, současný stav a aktivity provedené v této oblasti. Uzavírána je konkrétními kroky v oblasti finančního vzdělávání v období 2010 – 2015.

2.1.1 Složky finanční gramotnosti Finanční gramotnost má svou strukturu. Jako správa osobních i rodinných financí zahrnuje především tyto tři sloţky, viz schéma. Peněţní, cenová a rozpočtová gramotnost.

Finanční gramotnost

Obrázek 4: Složky finanční gramotnosti – schéma

Cenová gramotnost Peněžní gramotnost Rozpočtová gramotnost

Zdroj: vlastní.

27 28

Expert Group on Financial Education. V němţ platí volný pohyb zboţí, osob, sluţeb a kapitálu.

18

Tři sloţky: Peněžní gramotnost = kompetence, jeţ jsou nezbytné pro správu hotovostních i bezhotovostních transakcí, včetně nástrojů určených k jejich správě (např. platební karta) Cenová gramotnost = kompetence, jeţ jsou nezbytné pro orientaci v cenových mechanismech a inflaci Rozpočtová gramotnost = kompetence, jeţ jsou nezbytné pro správu osobního či rodinného rozpočtu a zvládnutí různých ţivotních situací v oblasti financí. Gramotnost rozpočtová dále zahrnuje tyto dvě specializované sloţky: o Správa finančních aktiv (typicky pojištění, vklady) o Správa finančních závazků (typicky úvěr) Pro zajímavost a moţnost porovnání přidávám strukturu finanční gramotnosti podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Obsahuje také tři základní roviny: Základní vrstva: principy, ke kterým není třeba velkých matematických schopností. V další vrstvě: správná aplikace v souvislostech základních principů Nejvyšší úroveň finanční gramotnosti: schopnost aplikovat principy v sloţitých souvislostech a konkrétních ţivotních situacích.29 Z výše uvedeného vyplývá, ţe národní strategie je mnohem detailnější neţ strategie OECD, ze které vychází. Je z ní patrno, ţe vychází z místního fungování finančního trhu a jeho vyuţívání obyvateli České republiky.

2.1.2 Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání, priority a principy30 Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání V České republice by měl proces finančního vzdělávání zasáhnout všechny občany. S ohledem na rozdíly v přístupu mladších a starších, je národní strategie vymezena dvoupilířově. 29

OECD. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/46962580.pdf Ministerstvo financí: Národní strategie. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/oministerstvu/vzdelavani/financni-vzdelavani/narodni-strategie 30

19

o počáteční, čímţ se rozumí vzdělávání předškolní, základní a střední. o další, čímţ se rozumí vzdělávací aktivity (např. vzdělávání celoţivotní). Priority finančního vzdělávání o Aktivní a odpovědná účast na finančním trhu – jde o aktivní chápání role spotřebitele. Cílem je efektivní rozhodování občanů, na podkladě úplných, správných a transparentních informací a adekvátní úrovně finanční gramotnosti. o Prevence proti předlužení – vzhledem k výraznému nárůstu zadluţení českých domácností, je nutná jeho prevence. o Zajištění na stáří – stárnutí české populace je jevem neodvratným, coţ dokládám na grafech níţe. Lidé se nemohou spolehnout pouze na státní zabezpečení, jako doposud a ostatní formy zabezpečení budou čím dál důleţitější. Na grafech je evidentní, ţe v příštích zhruba 40 letech dojde k posunutí věku obyvatel České republiky směrem k vyššímu věku tzv. „stromu ţivota“. Nejen z důvodu stárnutí populace a přírůstku seniorů, ale i z důvodu prodluţování průměrného věku doţití. V současnosti připadá na jednoho seniora 1,8 ekonomicky aktivního jednotlivce. Ovšem v roce 2050 to bude 1,2 ekonomicky činného na jednoho důchodce. To je jistě váţný argument pro zařazení oblasti zajištění na stáří do priorit finančního vzdělávání. Obrázek 5: Věková struktura obyvatelstva v ČR 2009 - graf

Zdroj: Český statistický úřad. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/

20

Obrázek 6: Věková struktura obyvatelstva v ČR 2050 - graf

Zdroj: Český statistický úřad. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/

Principy finančního vzdělávání o Princip obecnosti – projekty obecně povaţovány za součást finančního vzdělávání. Nesmí se týkat propagace konkrétního produktu nebo sluţby. o Princip odbornosti – nutná odborná úroveň vzdělavatelů. o Princip zacílení – zacílení na konkrétní skupiny, pro které jsou určeny. V první fázi jde o ţáky.

2.2 Kdo má zájem na finanční gramotnosti31 Na finanční gramotnosti by měl mít zájem, dle mého názoru, především jednotlivec. Podpora by měla přijít samozřejmě i od státu32, také od bank a ostatních finančních institucí. Dobrá úroveň finanční gramotnosti obyvatelstva není pozitivní jen pro občana jako 31

NOVESKÝ, Ivan. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 1. vyd. Praha: Cofet, 2009, 448 s. ISBN 978-802-5442-074. 32 Klíčovými subjekty veřejné správy jsou Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Česká národní banka, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí.

21

jednotlivce, je také přínosem pro finanční instituce, vládu dané země a v neposlední řadě pro ekonomiku jako celek. Obrázek 7: Přínosy pro jednotlivé sektory – schéma

•vybírá si vhodné produkty

• podpora vzdělávání a tím i zvýšení pochopení státních reforem

•zlepšení životní úrovně

Jednotlivec

Stát

Banky a ostaní finanční instituce

Národní hospodářství

• zvyšování důvěry

•finanční stabilita • snížení míry zadluženosti obyvatel

klientů ve svou banku • pochopení nabídky Zdroj: vlastní.

Jiţ v úvodu kapitoly jsem uvedla svůj názor, ţe nejdůleţitější je přínos pro jednotlivce. V případě, ţe je schopen jednotlivec správně vyhodnotit situaci z dostupných informací, je zpravidla schopen vybrat vhodný produkt. Finanční vzdělávání mu můţe pomoci získat jistotu při hodnocení výběru a rozšiřuje jeho finanční obzory. Poté se nemusí obávat zkusit i jiné produkty, neţ byl doposud zvyklý. Pokud mám informace a dokáţi o dané problematice diskutovat, jsem schopný se doptat a mít tak úplné podklady pro správné rozhodnutí, coţ by mělo vést ideálně k výběru optimálního produktu, jeţ přinese jednotlivci uţitek buď v současné době, v budoucnosti nebo ho zajistí pro nenadálou událost. Toto vše jde ruku v ruce se zvyšováním ţivotní úrovně, protoţe jednou z příčin chudoby je finanční negramotnost. Také banky a ostatní finanční instituce mají zájem na zvyšování bankovní a finanční gramotnosti svých klientů a to především z důvodu budování vzájemného vztahu postaveného nejen na poradenství, ale především na důvěře. Správně informovaný klient je pro banku 22

poklad pro budoucí spolupráci. Klient by měl z banky odcházet vţdy s produktem, který mu přináší uţitek a on má veškeré informace jak funguje. Pro ilustraci si můţeme uvést příklad, kdy klient ţádá banku o úvěr. Banka zvaţuje rizikovost klienta a s klientem poradce probírá jeho platební schopnost a schopnost dostát svých závazků i v budoucnu. Jak by danou situaci řešil, kdyby přišel o práci, zda pojištěním, či rezervou na jiném účtu apod. Zájem státu na finančním vzdělání se projevuje především aktivitami v souvislosti s Národní strategií a spoluprací s nadnárodními organizacemi. Finanční úroveň obyvatelstva je dle mého názoru v zájmu státu především pro snazší prosazování nepopulárních reforem. Pro příklad se nabízí současná situace v penzijní oblasti a zmedializovaného II. pilíře. Z vlastní zkušenosti vím, ţe klient se rozhoduje podle článku v novinách a ne podle informací. Většina klientů v době moţnosti vstoupit do II. pilíře řekla, ţe v ţádném případě, ale na otázku „PROČ?“ nedokázala odpovědět, protoţe neměla dostatek informací o fungování třípilířového systému. Podíváme-li se na přínos finančního vzdělávání z pohledu národního hospodářství, tak se v dostupné literatuře dočteme především o přínosu ve smyslu finanční stability. Analýza finanční stability je v kompetenci České národní banky a slouţí především k odhalení zranitelných míst ve finanční sféře, i v ekonomice obecně a můţe přispět k větší odolnosti finančního systému. Finančně vzdělaný spotřebitel vybírá vhodné produkty a toto povede k niţší míře zadluţenosti. Dochází pak k diverzifikaci rizika, a v důsledku toho k bezpečnějším investicím i úsporám.

2.3 Legislativní rámec V rámci české legislativy spadá finanční gramotnost a její zvyšování nejen do oblasti institutu ochrany spotřebitele na finančním trhu, ale také do oblasti vzdělávání. Kompetentní státní orgány v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu a v oblasti finančního vzdělávání stanovují zejména tyto právní normy: Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele o Česká národní banka

23

Usnesení vlády České republiky č. 1594 ze 7. prosince 2005, o zlepšení podmínek v bankovním sektoru o Ministerstvo financí o Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy o Ministerstvo průmyslu a obchodu Usnesení vlády České republiky č. 338 ze dne 10. května 2010, o Národní strategii finančního vzdělávání o Ministerstvo financí o Ministerstvo průmyslu a obchodu o Ministerstvo práce a sociálních věcí o Ministerstvo vnitra o Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání o Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Tímto zákonem se do českého systému vzdělávání zařazuje finanční gramotnost prostřednictvím tzv. Rámcových vzdělávacích programů.

2.4 Analýza úrovně finanční gramotnosti Abychom mohli do běţného ţivota i výuky zapracovat standardy finanční gramotnosti, bylo nejprve nutné provést měření finanční gramotnosti. Na základě této skutečnosti zadalo Ministerstvo financí České republiky v roce 2007 agentuře STEM/MARK, a.s.33 vypracovat kvantitativní „face to face“ výzkum.

33

STEM/MARK je full-service agentura, která se od roku 1994 zaměřuje na marketingové výzkumy. Poskytujeme kompletní sluţby pro klienty z nejrůznějších oborů.

24

2.4.1 Kvantitativní výzkum pro Ministerstvo financí (rok 2007) 34 Měření mělo vycházet z poznatků obsaţených v analýze Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. Analýza měla za cíl zjistit postoj a potřebu dalšího vzdělávání ve finanční oblasti. Výzkumu se účastnilo 800 lidí.

Ministerstvo financí České republiky

Hlavní zjištění: Dospělá populace v České republice hodnotí úroveň své finanční gramotnosti známkou 3. Podle předloţené definice se největší část respondentů (35%) ohodnotila známkou 3. Sebehodnocení korespondovalo s dosaţeným stupněm vzdělání. Tzn. lépe se známkovali lidé s VŠ a vyššími příjmy domácnosti Dobře informováni jsou v oblasti financí 2/5 dospělých obyvatel a se svojí úrovní jsou spokojeni, další 2/5 jsou informováni průměrně nebo špatně a se svými znalostmi nejsou spokojeni. Zbylá 1/5 uvedla, že o tuto oblast nemá zájem. Tzn. Z hlediska spokojenosti s úrovní znalostí se populace dělí na zhruba stejné části. Polovině spíše vyhovuje, druhé polovině ne, nebo neví. Analýzou těchto dvou hledisek bylo získáno několik segmentů populace. o 27% dobře informovaných, hodnotících se známkou 1 nebo 2, spokojených s úrovní znalostí. Nejčastěji jde o respondenty s vyšším vzděláním a příjmem do 30 000,o 16% s průměrnými znalostmi a s nimi jsou spokojeni o 20% průměrně informovaných, kteří nejsou s touto úrovní spokojeni o 19% neinformovaných a nespokojených, základní vzdělání a nejniţší příjmová kategorie – často studenti a spíše ţeny o 8% neinformovaných, kterým ovšem informace nechybí – základní vzdělání, často důchodci a nejniţší příjmové kategorie 34

Ministerstvo financí. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/odbornevyzkumy/2012/vyzkumy-k-financni-gramotnosti-9406.

25

o Zbylých cca 10% nelze zařadit Nejdůvěryhodnějším zdrojem informací je přímo poskytovatel finanční služby nebo produktu. Informace jsou čerpány ze tří základních zdrojů: přímo od poskytovatele, z tisku a televize a od známých či příbuzných Většina si neodnesla ze školy žádné znalosti pro orientaci v oblasti financí – 81% Většina by uvítala formy vzdělávání Rodinný rozpočet tvoří pravidelně pouze čtvrtina domácností. A další 2/5 toto činí v případě plánování větších výdajů Míru inflace za poslední rok je schopna odhadnou pouze necelá polovina populace (43%). Ostatní odhadují vyšší nebo vůbec nedokáţí stanovit.

2.4.2 Kvantitativní výzkum pro Ministerstvo financí a Českou národní banku (rok 2010)35

Ministerstvo financí České republiky

Ministerstvo financí a Česká národní banka uskutečnili další měření v roce 2010, opět prostřednictvím společnosti STEM/MARK, a.s. Úkolem bylo zmapování finanční gramotnosti dospělé populace na základě objektivních znalostí. Zda lidé dokáţí znalosti vyuţít v praxi a jak plánuje česká populace rodinné finance. Účast 1005 respondentů.

35

Ministerstvo financí. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/odbornevyzkumy/2012/vyzkumy-k-financni-gramotnosti-9406.

26

Hlavní zjištění: Domácí finance O svých vlastních penězích má přehled 92% občanů, a pokud jde od domácnosti, kde je více ekonomicky aktivních obyvatel, má přehled 79% lidí. Samo rozhoduje o pravidelném hospodaření domácnosti 44% dotazovaných a 33% dalších rozhoduje společně s dalším členem domácnosti. Rozpočet domácnosti tvoří pouze 45% domácností a 95% z nich alespoň občas kontroluje jeho dodrţování. Z domácností, jeţ si rozpočet tvoří, jej 44% sestavuje měsíc předem. Účtenky si schovává 37% oslovených. Vytváření rezerv Rezervu v podobě peněz stranou si vytváří 60% lidí. 2/5 si je odkládá na běţný účet. Na nepředvídatelné výdaje si tvoří rezervu 57% lidí. Opět 2/5 si je odkládají na běţný účet. Rezervu pro případ ztráty příjmu si tvoří pouze 35% domácností. O zajištění na stáří jiţ přemýšlelo 59% lidí a z důchodu chce své potřeby financovat ve stáří 45%, z vlastních úspor 30% a z penzijního připojištění 43% dotázaných. Třetina lidí si rezervu na stáří vůbec nevytváří. Jako důvod většina uvádí, ţe nemá z čeho. Dle svého úsudku je na stáří zajištěno 44% respondentů. Finanční produkty Většina dotázaných zná širokou škálu finančních produktů, ale vyuţívá pouze ty základní. Ti s oslovených, kteří si v posledních dvou letech nějaký finanční produkt sjednali, uvádí jako zdroj informací nejčastěji zaměstnance poboček, informace na internetu, doporučení poradcem a doporučení známých či příbuzných nepracujících v oblasti financí. Rozdíl mezi kreditní a debetní kartou zná 62% lidí, kteří přišli do styku s oběma pojmy. Skutečně zná ale rozdíl 52%. Kreditní kartu vyuţívá 24% lidí, 3/5 jí pouţívají na běţné nakupování. V oblasti rizik spojených s platební kartou zmiňovali oslovení respondenti nejčastěji zneuţití (43%), ztrátu (39%), a krádeţ (33%). Při rozhodování o úvěru je pro respondenty nejdůleţitější výše měsíční splátky v 80%, úroková sazba v 71%. 27

Chování a zvyklosti ve světě financí Své závazky platí včas 65% oslovených. 63% lidí si spořící a investiční produkty volí ty nejméně rizikové. 69% nesouhlasí s nápadem vzít si úvěr na zaplacení dovolené. S úvěrem na televizi nesouhlasí pouze 35%. 64% by v předstihu informovalo o své platební neschopnosti veřitele. Splátku včas nezaplatilo za poslední rok 15% oslovených a odloţením splátky to vyřešilo 71%. Znalosti ze světa financí 81% oslovených respondentů ví, ţe jsou vklady pojištěny. 1/3 tvrdí, ţe zná do jaké výše. Ve skutečnosti to ovšem zná jen necelá 1/5 lidí. Přesný význam zkratky RPSN zná jen 1/3 lidí. Spočítat správně úrok úvěru dokáţe jen 17% respondentů Míru loňské inflace zná naprostá většina, ovšem pouze 1/3 lidí ví, co se v případě inflace stane s jejich penězi. Smlouvy a stížnosti Pouze 36% dotázaných si pečlivě přečte uzavřenou smlouvu a zeptá se na nejasnosti. Měně neţ 1/10 rozumí všemu ve smlouvách. Pouze 6% lidí si někdy stěţovalo na finanční produkt nebo ţádalo jeho reklamaci. Pokud bychom porovnali výše uvedené průzkumy, je více neţ zřejmé, ţe druhý z nich byl podrobnější a zacílen více na finančnictví. Průzkum se zabýval tématy týkajícími se peněz, placení, inflace, hospodaření s penězi, rozpočtu a plánování, finančních produktů a práv spotřebitele. Důvodem byla jistě společná zakázka Ministerstva financí a České národní banky. Po zveřejnění druhého z průzkumů bylo Ministerstvo i centrální banka šokováni. Např. se ukázalo, ţe většina lidí nečte smlouvy, nezná ekonomické pojmy. Tehdejší ministr financí – Miroslav Kalousek připomněl, ţe lidé středního věku a senioři se nemohli toto naučit ve škole, protoţe nestudovali ve svobodné společnosti. Nyní je situace jiná. Pokud ovšem čerství absolventi škol nejsou schopni si spočítat hypotéku, pak je ve školách něco špatně. Nejsou si vůbec vědomi moţnosti likvidačních důsledků pro sebe i pro celou svou 28

rodinu. Na základě špatných výsledků je zřejmé, ţe je potřeba začít s finančním vzděláváním uţ na základních školách.36 Přestoţe průzkum proběhl jiţ v roce 2010, je velmi pravděpodobné, ţe by se výsledky příliš nelišily. Lidé jsou ale v oblasti svých financí odpovědnější. Příčinou toho můţe být ovšem spíše obava z důsledků ekonomické krize a pesimistické vyhlídky do dalších let.

2.4.3 Projekt PISA 2012 – Program pro mezinárodní hodnocení žáků37

Dalším projektem, který analyzuje úroveň finanční gramotnosti je Program pro mezinárodní hodnocení ţáků. Výsledek českých ţáků byl průměrný a Česká republika se zařadila mezi desítku zemí OECD, u kterých se výsledek oproti roku 2003 výrazně zhoršil. Projekt PISA38 je povaţován za jeden z největších a nejdůleţitějších výzkumů v oblasti měření vzdělávání ţáků, jeţ probíhá v současné době ve světě. Seznam zapojených zemí do tohoto projektu uvádím v příloze č. 1, jedná se o členské i nečlenské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. V současnosti je zapojeno 68 zemí. Poţadovaný vzorek pro šetření byl 250 škol, 6 500 ţáků a 250 ředitelů. Výzkum vznikl právě na základě aktivity této organizace. Zaměřením výzkumu je zjištění úrovně kompetencí patnáctiletých ţáků, kteří se účastní povinné školní docházky. Projekt je koncipován tak, aby poskytl informace o fungování jednotlivých školských systémů v zúčastněných zemí. Testování probíhá v tříletých cyklech, vţdy se zaměřením na jednu oblast, aby mohlo dojít k detailnějšímu zjištění informací. První testování proběhlo jiţ v roce 2000 se zaměřením na mateřský jazyk, poslední testování v roce 2012 bylo zaměřeno zejména na matematickou úroveň gramotnosti, jeţ je samozřejmou součásti gramotnosti finanční. Také je sledován vliv

36

Zemanová, Jana. Mnozí Češi neumějí nakládat s penězi. Experti jsou v šoku. Dosupné z http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/823301 37 PISA. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.pisa2012.cz/?a=podrobny_popis_vyzkumu 38 PISA - Program for International Students Assessment.

29

školy a rodiny na jednotlivé sloţky gramotnosti. Projekt je spolufinancován státním rozpočtem České republiky a Evropským sociálním fondem. Projekt je realizován na základě toto harmonogramu. Obrázek 8: Harmonogram projektu - schéma

Zdroj: PISA. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.pisa2012.cz/?a=podrobny_popis_vyzkumu

2010 – probíhala příprava šetření (činnosti typu revize testovací materiálů) 2011 – provedení pilotního šetření (činnosti typu oslovení škol, zpracování dat) 2012 – provedení hlavního šetření (činnosti typu finalizace testových materiálů) 2013 – zpracování dat a zveřejnění výsledků (činnosti typu příprava národní zprávy)

2.4.4 Průzkum České spořitelny, a. s.39

Kvantitativního výzkumu České spořitelny, a. s., který realizovala agentura Millward Brown, se zúčastnilo 1002 respondentů a cílovou skupinou byla obecná populace ve věku 15let a více. Měření proběhlo v únoru 2012. Tento průzkum můţeme v současné době povaţovat za nejaktuálnější měření úrovně finanční gramotnosti našeho obyvatelstva. Výsledky průzkumu korespondují s průzkumem předchozím. Finanční gramotnost v České republice není na vysoké úrovni, ale lidé jsou relativně zodpovědní. Snaţí se neutrácet bez rozmyslu, ale ve světě financí se moc neorientují. Celkové skóre finanční gramotnosti Čechů je 35 ze 100. Ale úroveň finanční zodpovědnosti je velmi vysoká. 84% respondentů má 39

Česká spořitelna, a.s. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.csas.cz.

30

představu o svých disponibilních prostředcích a platí své závazky včas. Co je ale alarmující, je skutečnost, ţe pouhých 43% české populace má zájem o vzdělávání v oblasti financí. Porovnáním skóre finanční zodpovědnosti a zájmu o informace z oblasti financí zjistíme, ţe lidé mají informací dostatek a jsou schopni být finančně zodpovědní. Ovšem zájem o informace z oblasti finančního světa končí u naší populace s koncem školní docházky. Na základě těchto výsledků vyvinula Česká spořitelna, a.s. ve spolupráci s obecně prospěšnou společnosti Terra-klub ojedinělý projekt akreditovaný Ministerstvem školství, který si klade za cíl zatraktivnit výuku financí. Projekt se nazývá Dnešní finanční svět a jedním z výstupů je velkoformátový atlas, velmi přehledně uspořádaný. Součástí projektu je téţ internetový portál www.dnesni-financni-svet.cz. Obrázek 9: Ukázka přebalu školního atlasu Dnešní finanční svět

Zdroj: www.dnesni-financni-svet.cz

Průzkum dále potvrdil, ţe většina obyvatel České republiky má přehled o peněţní zásobě své rodiny. V předchozím roce musela téměř 1/4 dotázaných řešit nepříznivou finanční situaci a 40% nepokryje ani období 3 měsíců ze svých vytvořených rezerv. Viz následující graf. Tento údaj vnímám jako varovný signál, protoţe tvorba rezervy pro krytí závazků je velmi důleţitá. Od ní je často lehké sklouznout do dluhové pasti a roztočení spirály dluhů. Více se tomuto bude věnovat třetí kapitola mé diplomové práce.

31

Obrázek 10: Jak dlouho byste vydržela pokrývat náklady na život bez příjmu - graf

Zdroj: Česká spořitelna, a.s. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.csas.cz

2.4.5 Internetové testy finanční gramotnosti Internet nabízí celou řadu testů na změření vlastní finanční gramotnosti. Některé můţeme zařadit do kategorie lehké, některé jsou náročnější. Úroveň jejich obtíţnosti se mi určuje nelehko, protoţe jsem člověk z bankovní praxe a povědomí o finančním světě mám. Pro příklad uvádím vzorek dostupných testů. Vzorek internetových testů: iDNES.cz a Bankovnipoplatky.com – Megatest finanční gramotnosti Test probíhal 6 týdnů v roce 2012. Šlo o velmi rozsáhlý test – 60 otázek. Testu se na obou serverech zúčastnilo necelých osm tisíc čtenářů (iDNES.cz 7 088, Bankovnipoplatky.com 759).

Celková

úspěšnost

na

obou

serverech

byla

3,7%.

Čtenáři

serveru

bankovnipoplatky.com byli o něco úspěšnější. Zde vyplnil test správně kaţdý šestý. Správné vyplnění dotazníku bylo motivační, protoţe se soutěţilo o chytrý telefon. Test můţeme zařadit mezi náročnější a to jak z hlediska rozsahu, tak odbornosti.40

40

Finance. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/vysledky-testu-financni-gramotnostidw2-/viteze.aspx?c=A120601_164403_viteze_zuk

32

Denfinancnigramotnosti.cz – Vyberte si test41 Tento server nabízí výběr ze 14 testů, podle zaměření na určitou oblast, např. oblast důchodové reformy a II. pilíře nebo zaměření na rodinné finance. Test finanční gramotnosti 1

- Test pro ţeny Vyznáte se ve financích?

Test finanční gramotnosti 2

- Vyznáte se v penzijní reformě?

Test finanční gramotnosti 3

- Vyznáte se ve finančních pojmech?

Test finanční gramotnosti 4

- Vyznáte se v úvěrech?

Test finanční gramotnosti 5

- Rozumíte svému finančnímu poradci?

Test finanční gramotnosti 6

- Jak správně na dluhy

Test finanční gramotnosti 7

- Jak se správně pojistit a proč

Test finanční gramotnosti 8

- Jak správně na rodinné finance

Test finanční gramotnosti 9

- Jak správně financovat bydlení

Test finanční gramotnosti 10 - Jak na důchodovou reformu Test finanční gramotnosti 11 - Investice v kostce Test finanční gramotnosti 12 - Co víte o prvním pilíři a důchodové reformě? Test finanční gramotnosti 13 - Důchodová reforma a druhý pilíř, vyznáte se v nich? Test finanční gramotnosti 14 - Jste připraveni na třetí pilíř důchodové reformy? Peníze.cz – velký test Den finanční gramotnosti42 V případě tohoto testu jde o zodpovězení 14 otázek, z nichţ je vţdy jedna správná. Tento test jsem si vyzkoušela i sama na sobě. Pro ilustraci uvádím vzor testu se správnou odpovědí označenou modře a níţe téţ vzor vyhodnocení. Jak jsem jiţ zmínila, je pro mne obtíţné hodnotit obtíţnost testu. Je zaměřen na finanční produkty. Zkusila jsem v testu udělat 1 chybu. Můj výsledek byl tak třináct správných a jedna špatná odpověď, s úspěšností 92,86%. Při tomto skóre jsem patřila k těm, kteří byli úspěšnější neţ 77% testovaných a zároveň lepší výsledek neţ já mělo 11% uţivatelů. Z toho vyplývá, ţe test patří k těm pro 41

Den finanční gramotnosti. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.denfinancnigramotnosti.cz/testy-dfg 42 Peníze.cz. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.penize.cz/financni-poradenstvi/219873-denfinancni-gramotnosti-velky-test-nejste-financni-analfabet

33

respondenty ne úplně jednoduchým, ale jde opět o úhel pohledu. Pokud jde o můj pohled, tak se domnívám, ţe jde spíše o nízkou informovanost, nebo spíše o ochotu tyto informace získávat. Toto koresponduje i s ostatními výsledky měření finanční gramotnosti. Vzor testu: Co je to RPSN? Údaj o částce, kterou zaplatím za úvěr Sazba v procentech, která udává celkovou roční nákladovost úvěru Číslo, které udává výhodnost úvěru. Čím je vyšší, tím je úvěr výhodnější Kdo je finanční arbitr? Soudce, který rozhoduje spory mezi dluţníky a věřiteli Orgán, který spravuje aukční prodej majetku zabaveného v exekuci Orgán, který mimosoudně řeší spory mezi finančními institucemi a klienty Který z těchto úvěrů je nejvýhodnější? Všechny parametry jsou stejné, rozdíl je jen v sazbách úroků a RPSN. Úrok = 12 % p. a.; RPSN = 16 % p. a. Úrok = 1,2 % p. a.; RPSN = 25 % p. a. Úrok = 12 % p. a.; RPSN = 25 % p. a. Všechny úvěry jsou stejně výhodné Která z těchto investic do podílových fondů je obecně nejméně riziková? Fondy peněžního trhu Akciové fondy Dluhopisové fondy Když jsou úrokové sazby na trhu nízké, tak… je výhodné hodně spořit, málo utrácet a nic si nepůjčovat je nejlepší hodně spořit a zároveň si hodně půjčovat jsou „levnější“ úvěry a naopak spoření nepřináší vysoké zhodnocení

34

Kdy je nejvhodnější požádat o refinancování hypotéky? Několik měsíců před tím, než skončí období fixace u hypotéky Poţádat je vhodné kdykoli, ale platí, ţe čím dřív, tím líp Ţádat se musí přesně v den, kdy skončí období fixace a začne období nové Co je to konsolidace úvěrů? Způsob nabídky úvěrů, která probíhá vţdy po telefonu Sloučení všech stávajících úvěrů do jednoho Postoupení nesplácených úvěrů agentuře, která se zabývá vymáháním dluhů Je výhodnější úvěr za 1 % p. m., nebo za 10 % p. a.? Je to úplně to samé Výhodnější je úvěr za 1 % p. m. Výhodnější je úvěr za 10 % p. a. Bezúročné období na kreditní kartě... trvá vţdy 45 kalendářních dní platí pouze tehdy, pokud na kreditní kartu vyberu hotovost z bankomatu se odvíjí od toho, kdy kreditní kartu použiji k bezhotovostní platbě Jaké bylo průměrné zhodnocení penzijních fondů v posledních třech letech? 1–3 % ročně 0 % ročně 4–6 % ročně Co je to rozhodčí doložka u smlouvy o půjčce? Dodatek, ve kterém věřitel rozhoduje o tom, zda je dluţník dostatečně bonitní Dohoda, že případné spory mezi dlužníkem a věřitelem bude řešit rozhodce, a ne klasický soud Doloţka, která prokazuje rozhodnutí dluţníka pouţít půjčku na financování konkrétního účelu – například bydlení nebo rekonstrukce

35

Na jaké produkty se vztahují daňové úlevy? Na všechny finanční produkty platné více neţ jeden kalendářní rok Na ţivotní pojištění, penzijní připojištění i stavební spoření Na hypotéky, životní pojištění a penzijní připojištění Nejsou ţádné daňové úlevy, jen státní příspěvky Co je to složené úročení? Sloţitý výpočet úroku u úvěru, který je uveden aţ na poslední straně smlouvy Situace, kdy se úročí i připsané úroky Situace, kdy se úrok u půjčky skládá jednak z úroku, a jednak z pravidelného poplatku za vedení úvěrového účtu Co si smíte koupit za peníze našetřené na stavebním spoření? Cokoliv bez omezení Jen byt, dům, pozemek i materiál na rekonstrukci Jen nemovitost Váš výsledek: Počet správných odpovědí: 13, počet špatných odpovědí: 1 Úspěšnost: 92,86 % V kvízu Peníze.cz jste byli úspěšnější neţ 77 % uţivatelů. Lepší výsledek mělo 11 % uţivatelů.

2.4.6 Analýza na podkladě vlastního měření Při své profesi se nejvíce pohybuji v oblasti bankovní gramotnosti. Proto je analýza vlastního měření zaměřena především na tuto oblast a druhým zacílením je ověření skutečností vyplývajících z předchozích výzkumů. Volila jsem stručnou a jednoduchou formu dotazů. Zkoumaný soubor tvořila česká populace ve věku 15 – 65 let, šlo o klienty se zkušeností s bankou. Distribuce proběhla přes přátele v červenci 2013. Celkem bylo vyplněno 50 dotazníků.

36

První dvě otázky slouţily k určení pohlaví a rozdělení vzorku respondentů podle věku. Jak uvádí obrázek č. 11 , ţeny byly ve 24% převaze. Odpovídalo 31 ţen a 19 muţů. Obrázek 11: Pohlaví respondentů - graf

Pohlaví 38% Muži 62%

Ženy

Zdroj: vlastní.

Druhá otázka rozdělila zúčastněné podle věku. Z grafu na obrázku č. 12 vyplývá, ţe vzorek byl vybírán s co nejrovnoměrnějším zastoupením všech věkových kategorií, přičemţ nejsilnější zastoupení měly skupiny s respondenty v produktivním věku 19 – 40 let. Obrázek 12: Věk respondentů - graf

Věk 6

8

15 - 18

10

19 - 30 12

31 - 40 41 - 50 51 - 65

14

Zdroj: vlastní.

37

Další dotaz byl směrován na vlastní zhodnocení finanční gramotnosti respondenta. Výsledkem byl subjektivní pocit jednotlivce, který znázorňují následující dva obrázky č. 13, 14, na prvním z výše uvedených je vyjádřeno vlastní hodnocení, druhý zachycuje toto měření dle věkových skupin. Přestoţe v celkových číslech zkoumaného vzorku vychází největší část 38% respondentů, kteří mají potřebu občas něco dohledat a poradit se, podle detailnějšího rozboru věkových skupin vidíme značné rozdíly. Nejčastěji mají potřebu se poradit a hledat informace z oblasti financí lidé ve věku 31 - 40 let, naopak junioři ve věku 15 – 18 let projevují podstatně niţší míru zájmu. Právě zde je velký prostor pro vzbuzení zájmu této věkové kategorie o vzdělávání v oblasti finančnictví.

Obrázek 13: Hodnocení vlastní finanční gramotnosti – graf

Hodnocení vlastní finanční gramotnosti 4% Rozumím všemu

24% 38%

Občas si musím něco dohledat a poradit se Mám problém všemu rozumět

34%

Je mi to jedno - nechci se vzdělávat

Zdroj: vlastní.

38

Obrázek 14: Hodnocení vlastní finanční gramotnosti podle věku - graf 8 7 6 5

15-18

4

19-30

3

31-40

2

41-50

1

51-65

0 Rozumím všemu

Občas si musím Mám problém Je mi to jedno něco dohledat všemu nechci se a poradit se rozumět vzdělávat

Zdroj: vlastní.

Navazujícím dotazem bylo, co dělá jednotlivec pro zvýšení své vlastní bankovní – finanční gramotnosti.

Smyslem

bylo

především

vyvolat

v respondentech

pocit

důleţitosti

a neopomínání této oblasti. Naprostá většina, celých 57% nedělá pro vzdělávání v oblasti financí nic. 23% se radí se svým bankovním poradcem. Přitom 9% se nechce vzdělávat a 11% volí formu samostudia. Většina bank má ve své strategii klienty vzdělávat, ovšem jak je vidno, klienti toto zatím vnímají v nízké míře. Obrázek 15: Co dělám pro zvýšení své finanční gramotnosti - graf

Co dělám pro zvýšení své finanční gramotnosti 11%

Samostudium

23% Nic 9%

Nechci se vzdělávat

57%

Radím se s bankovním poradcem Zdroj: vlastní.

39

Dle grafu na obrázku č. 16 si více jak polovina dotazovaných si myslí, ţe rozumí bankovním pojmům. 56% odpovědí znělo kladně, 32% záporně a pouze 12% odpovědělo nevím. Obrázek 16: Rozumím bankovním pojmům - graf

Rozumím bankovním pojmům? 12% Ano 32%

56%

Ne Nevím

Zdroj: vlastní.

Další otázka byla směrována na oblast tvorby rezervy, tedy ukládání peněz stranou pro případ nenadálé ţivotní události jako jsou např. ztráta zaměstnání, dlouhodobá pracovní neschopnost apod. Z výsledku v grafu na obrázku č. 17 je patrné, ţe největší část zkoumaného vzorku tvoří lidé vytvářející si rezervu na tři měsíce – 38%. Otázkou zůstává, zda je tato doba dostačující. 28% respondentů si tvoří rezervu dokonce ještě na kratší dobu a to na jeden měsíc. O zodpovědnosti vzorku české populace vypovídá to, ţe pouze 10% si netvoří rezervu. Téměř jedna čtvrtina dotazovaných si tvoří rezervu na šest měsíců. Podle praktických zkušeností je vhodné tvořit si rezervu právě minimálně na tuto dobu. Obrázek 17: Tvorba rezervy pro nenadálé životní situace - graf

Na jakou dobu si tvoříte rezervu pro případ nenadálé životní situace? 10%

28%

24%

Měsíc Tři měsíce Šest měsíců

38%

žádnou

Zdroj: vlastní.

40

Tato otázka zjišťovala znalosti v úvěrové oblasti. RPSN je pojem diskutovaný velmi často a pořád dokola, přesto nejsem přesvědčená, ţe si všichni lidé dokáţí představit jeho význam. Coţ dokazuje i následující obrázek č. 18, kde celých 60% dotázaných přiznává, ţe neví jistě, co tato zkratka znamená. 22% lidí zná a 18% lidí nezná význam tohoto označení. RPSN – Roční Procentní Sazba Nákladů udává procento z dluţné částky, které musí být zaplaceno z úvěrového produktu za období jednoho roku. Jde o součet veškerých nákladů, které jsou s úvěrem nebo půjčkou spojeny (např. úrok, poplatek za vedení, pojištění apod.). Pomocí RPSN jsou tedy půjčky mezi sebou exaktně porovnatelné. Právě proto je v zájmu zvyšování ochrany spotřebitele v České republice povinnost RPSN v úvěrových smlouvách uvádět.43 Obrázek 18: Co znamená RPSN - graf

Vím co znamená RPSN (roční procentní sazba nákladů)? 22% Ano 18%

60%

Ne Nevím to jistě

Zdroj: vlastní.

Následující obrázek č. 19 znázorňuje oblasti financí, kterým respondenti dle svého uváţení rozumí nejméně. Nejvíce kovaní se cítí v oblasti platebního styku, naopak nejméně v investicích a úvěrové oblasti včetně hypoték. Pouze 6% lidí má největší obavy z oblasti platebního styku. Necelá polovina dotázaných – 44% nejméně rozumí investicím a druhou nejvíce obávanou oblastí se zastoupením v 40% jsou úvěry a hypotéky. Ve vkladové oblasti

43

Bankovní poplatky. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/co-je-tedy-tocasto-zminovane-rpsn-613.html

41

se nevyzná pouze 10% lidí. Dle mého názoru toto souvisí s vysokou mírou zodpovědnosti Čechů. Obrázek 19: Které oblasti rozumím nejméně - graf

Které z uvedených oblastí rozumím nejméně 6%

10%

40%

Platební styk Vklady 44%

Investice Úvěry a hypotéky

Zdroj: vlastní.

Na závěr vlastního měření bych ráda konstatovala, ţe výsledky dle mého názoru skutečně korespondují s běţnou bankovní praxí a proto mne nepřekvapily. Jednalo se o dotazník jednodušší formy, se zaměřením na bankovnictví. Bohuţel nemohu říct, ţe úroveň finanční gramotnosti zkoumaného vzorku je dostačující. Stále máme prostor pro její zvyšování. Většina dotázaných proto bohuţel nedělá nic. Rozumíme bankovním pojmům, ale co je např. RPSN s jistotou vysvětlit nedokáţeme. Rezervu si tvoříme nejčastěji na tři měsíce a oblastí, kde si jsme nejméně jisti, jsou investice, hypotéky a úvěry.

2.4.7 Komparace úrovně finanční gramotnosti dle některých měření Následující obrázek č. 20 znázorňuje výsledek mé analýzy úrovně finanční gramotnosti v České republice, jeţ je hlavním cílem této diplomové práce a byla jí věnována stěţejní kapitola. Analýza je prezentována formou komparace výsledků jednotlivých měření a znázorňuje jí následující tabulka. Kaţdé z komparovaných měření probíhalo v jiném roce, s jiným počtem respondentů a jiným zaměřením od zadavatele. I přesto lze z uvedených dat vyčíst skutečnost, jak se 42

úroveň finanční gramotnosti od roku 2007, kdy proběhlo první oficiální měření v naší zemi, vyvíjela. V komparaci mapuji období 2007 – 2013, tedy 6 let a nemohu bohuţel konstatovat, ţe bychom se dostali na dostačující úroveň. Za svá nejvýznamnější zjištění povaţuji změny v chování obyvatel v oblasti tvorby rezervy, změny v ochotě vzdělávat se a zjištění, ve kterých finančních oblastech jsou si lidé nejméně jisti. Jednotlivé úrovně znázorňuje téţ zmiňovaná tabulka níţe. Tvorba rezervy – PROČ? Jde o jistotu, ochranu před nenadálými ţivotními událostmi, můţe to být také cesta ke splněnému přání. Nejčastěji je rezerva v podobě jakéhosi finančního polštáře pouţívána při ztrátě zaměstnání, úrazu, dočasnému sníţení příjmu, či nemoci dětí. Někteří lidé si vytvářením rezervy, ve šťastnějším období svého ţivota kdy jí nepotřebují, také naspoří např. na auto, rekonstrukci či studia dětí. V případě tvorby rezervy je optimální období šest44 měsíců a na toto období si tvoří rezervu něco kolem 30 % lidí. Výše doporučované rezervy se liší např. podle podmínek na trhu práce a také podle ţivotního standardu. Dle mého názoru můţe pomoci zvýšit procento lidí vštěpení pouţívání rodinného rozpočtu (vzor uvádím v příloze č. 2), práce s rozpočtem a aktivní plánování financí. K tomuto názoru mne vede skutečnost, ţe rodinný rozpočet při prvním měření tvořila pouze ¼ dotázaných, v dalším 45% domácností. V podstatě jde o jednoduché spočítání si svých měsíčních příjmů, odečtení nutných výdajů a smysluplné nakládání s rozdílem. Nejlépe v podobě tvorby rezervy. Podrobněji se tomuto tématu věnuji v závěrečných kapitolách mé práce 3.4 Řízení osobních (rodinných) financí a 3.4.1 Modelový příklad. Ekonomie předpokládá, ţe se lidé chovají racionálně, tedy rozumně, jsou aktivní a vnímaví. Aktivní ve smyslu objevování a vyuţívání nových příleţitostí, přestoţe pohodlnější je jednání dle zvyků, tzv. rutinní. To samé platí i ve světě financí. Předpokládáme, ţe lidé budou racionální při zadluţování a aktivní ve finančním vzdělávání, coţ nepotvrzuje mé další zjištění – změny v ochotě vzdělávat se. V roce 2007 měla o vzdělávání zájem valná většina oslovených, ovšem v současné době více neţ polovina nemá zájem o své vzdělávání v oblasti financí. Příčinou můţe být forma 44

Průměrná doba hledání nového zaměstnání.

43

i moţnosti vzdělávání. Obecně jsou výukové programy dle Národní strategie zaměřeny na ţáky základních a středních škol. Některé jsou směrovány na seniory a ohroţené skupiny. Většina populace je však závislá na svém samostudiu, či vzdělávání při návštěvě banky. Domnívám se, ţe jednou z cest jak zvýšit bankovní gramotnost a ochotu jednotlivců vzdělávat se, je právě aktivní zapojení samotných bank do tohoto procesu. Např. formou spolupráce banky se školou – zatraktivnit výuku ţákům přednáškou přímo v bance formou jakési exkurse. Tzn. teorii propojit s praxí a zatraktivnit nevšedním záţitkem45. Tuto zkušenost mám i osobní a byla ze strany ţáků i vyučujících pozitivně vnímána. Pro samotnou banku je tato spolupráci zajímavá téţ tím, ţe si můţe vychovávat i svou mladou klientelu. Ruku v ruce se stárnutím populace, stárnou i portfolia klientů bank. Dnes má kaţdá obchodní banka ve svých nabídkách dětské i studentské účty a další škálu produktů pro mladé. Podobně by se dalo vzdělávat i seniory, nejsnáze formou přednášek v seniorských domech. V případě aktivních jednotlivců by bylo moţné v bance rozdávat letáčky ve formě informací vedoucích ke zvýšení povědomí o finančnictví. Případně formou jednoduché ankety, kterou si klient zkrátí čekání ve frontě. U bankovního poradce by došlo k osvětlení toho, co klient nezná. Motivovat by se dalo drobnou odměnou v podobě dárku, typu propiska. A poslední kategorií jsou oblasti finančnictví, kterým lidé rozumí nejméně. Z měření vyplynulo, ţe lidé nejméně rozumí úvěrům, včetně hypotečních a investicím. Úvěr – jde o situaci, kdy člověk za úplatu vyuţívá cizí peníze. V případě úvěrů poskytnutých bankou jde o úvěr s přiměřeným úrokem, jednoznačnými podmínkami, vymahatelnými podle zákona. Hypoteční úvěr – situace, kdy si lidé vypůjčí cizí peníze na zařízení bydlení, se zástavou pořizované nebo jiné nemovitosti. Investování – cílem je zhodnotit naše úspory. Při investování existuje vztah mezi výnosem z investované částky a podstupovaným rizikem. Čím je potenciální míra výnosu vyšší, tím je také vyšší i podstupované riziko. Přes 40% dotázaných nerozumí úvěrovým produktům a právě tyto produkty vedou k pádu do dluhové pasti.

45

Např. moţnost spočítat si mince na počítačce, předvedení funkčnosti automatické pokladny apod.

44

Obrázek 20: Porovnání výsledků měření – tabulka

Měření

Výzkum pro Ministerstvo financí

Výzkum pro Ministerstvo financí a Českou národní banku

Průzkum České spořitelny, a.s.

Vlastní měření

Rok měření

2007

2010

2012

2013

Počet respondentů

800

1005

1002

50

35% známka 3 Úroveň vlastní FG

Odhad míry inflace za poslední rok

Ochota vzdělávat se

-

35 ze 100

(Průzkum zaměřen na objektivní znalosti)

Necelá polovina populace – 43%

Většina by uvítala formy vzdělávání. (většina si ze školy neodnesla ţádné znalosti – 81%)

Zná jí naprostá většina, ale pouze 1/3 lidí ví, co se stane v případě inflace s jejich penězi

Rezervu si vytváří 60% lidí

Tvorba rezervy

-

Které finanční oblasti rozumíte nejméně

Neměřeny konkrétní oblasti. Celkově financím nerozumí 3/5

Většina zná pouze základní finanční produkty.

Pouze 43% deklaruje zájem o vzdělávání v oblasti financí. Skóre 31 ze 100 udává značné rezervy ve znalostech. Méně neţ týden 4%, týden aţ měsíc 9%, 1-3 měsíce 27%, 3-6 měsíců 26%, více neţ 6 měsíců 34% Lidé chtějí poradit s investicemi, úvěry, půjčkami a hypotékami

38% se musí občas poradit a 34% má problém všemu rozumět

24% se nechce vzdělávat a 57% pro vzdělávání nedělá nic.

10% netvoří ţádnou, 28% na 1 měsíc, 38% na 3 měsíce, 24% na 6 měsíců 44% investicím, 40% úvěrům a hypotékám

Zdroj: vlastní.

2.5 Programy podporující finanční vzdělávání Ministerstvo financí České republiky na svých webových stránkách zveřejňuje seznam programů na podporu finančního vzdělávání. Jde o otevřený seznam, do kterého se můţou 45

přidávat další aktivity.

Seznam vznikl na základě výzvy ze dne 18. července 2012.

Ministerstvo financí je koordinátorem a iniciátorem finančního vzdělávání v naší republice. Konkrétní projekty v této oblasti realizují nejen orgány veřejné správy, také různá sdruţení a neziskové organizace. Tato kapitola si neklade za cíl představit úplný výčet programů. Cílem je představit nejdůleţitější aktivity a dále aktivity spojené s bankovnictvím.

2.5.1 Národní vzdělávání Vzdělávání obecně je v České republice veřejná sluţba, provozovaná na základě zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, střední, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších přepisů. Jednotlivé školy realizují vzdělávací programy, které jsou vytvořeny podle rámcových vzdělávacích programů dle oboru a stupně vzdělání. V oblasti výuky finanční gramotnosti bylo ve spolupráci s odborníky vytvořeno třináct metodických doporučení. Ta mají pomoci učitelům s realizací výuky finančního vzdělávání. Dělí se na tři oblasti: koncepce, spolupráce, metody a formy práce. Metodická doporučení: 1. Porozumění podstatě finanční gramotnosti 2. Pouţívání a vysvětlování odborných pojmů 3. Integrace vzdělávacího obsahu 4. Rozvíjení kritického myšlení 5. Prezentace finančního světa v širších souvislostech 6. Nepropagovat konkrétní produkty, sluţby a instituce 7. Spolupráce s kolegy 8. Spolupráce s rodiči 9. Řešení úloh z běţného ţivota 10. Vyuţívání informačních a komunikačních technologií 11. Podněcování kooperace ţáků 12. Uplatňovaní inscenačních metod 46

13. Zařazování didaktických her46 Těchto třináct metodických doporučení je určeno nejen učitelům základních a středních škol, ale také vedoucím pracovníkům a koordinátorům školního vzdělávání. Cílem není předepsat, co by se mělo v oblasti finančního vzdělávání realizovat, ale na konkrétních případech ukazovat a rozvíjet.

2.5.2 Evropská unie

Se vstupem47 České republiky do Evropské unie, jsme získali moţnost zapojit se do všech aktivit v oblasti vzdělávání mezi členskými státy i institucemi třetích zemí. Hlavním přínosem této spolupráce pro Českou republiku jsou projekty realizované za finanční podpory Evropských sociálních fondů. Počínaje rokem 2007 jsou vzdělávací programy, na kterých se finančně podílí Evropská unie, soustředěny pod rámec Program celoţivotního učení pod Národní agenturu pro evropské vzdělávací programy. Tato agentura koordinuje programy v České republice. Z programů Evropské unie bych ráda zmínila projekt EU peníze školám, který se dále dělí: EU peníze základním školám (běţí 2010 – 2015) EU peníze střením školám (běţí 2011 – 2014) Oba tyto projekty zaštituje Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Přesný výčet programů uvádím v příloze č. 3. Projekt má vţdy podporovat jednotlivé školy pomocí vytipovaných témat. Oba projekty jsou financovány Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem České republiky. Cílem projektů je podpora rozvoje vzdělávání v problematických oblastech.48

46

Národní ústav pro vzdělávání. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://nuv.cz/ 1. 5. 2004. 48 MŠMT. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/eu-penize-skolam/eupenize-zakladnim-skolam 47

47

2.5.3 Příklady aktivit některých obchodních bank v České republice Československá obchodní banka a ERA - Poštovní spořitelna49

Československá obchodní banka a Poštovní spořitelna v rámci svého nadačního programu50 v oblasti vzdělávání podpořila jiţ jedenáct různých projektů se zaměřením na zvyšování finanční gramotnosti české veřejnosti. Tato banka ctí vzdělanost a snaţí se o její další rozvoj ve všech sociálních skupinách, zejména těch znevýhodněných. Banka si také uvědomuje odpovědnost za pozitivní rozvoj společnosti a s tím související schopnost zejména mladých lidí a seniorů umět správně rozhodovat o svých penězích. V rámci ČSOB Nadačního programu vzdělávání vychází od roku 2013 „Občasník finanční gramotnosti“, k jehoţ odběru se lze přihlásit na webových stránkách banky. Od roku 2008 podporuje projekt nezávislého a specializovaného poradenství ve spolupráci s Asociací občanských poraden v oblasti finanční, dluhové pasti a základů finančnictví. Veřejnost se tak můţe bezplatně informovat v poradnách o záleţitostech z oblasti financí. Další významnou aktivitou je společná podpora, spolu s dalšími společnostmi českého finančního sektoru, provozu a rozvoje Poradny při finanční tísni. Experti zda pomáhají a radí v oblasti odpovědného zadluţování a v případech předluţení. V současné době poradny řeší nejčastěji předluţení a osobní bankroty klientů, kteří jiţ padli do dluhové pasti.

Česká spořitelna51

49

ČSOB. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: www.csob.cz ČSOB Nadační program vzdělávání vznikl v roce 2010. 51 Česká spořitelna, a.s. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.csas.cz 50

48

Také Česká spořitelna vyvíjí aktivity v oblasti vzdělávání. Jednou z aktivit je televizní seriál „Aby dluhy nebolely“. Jde o 26dílný seriál, který si za cíl klade poskytnout občanům návod, jak se chovat, aby nepadli do dluhové pasti. Případně radí, jak z této situace ven. Další aktivitou je MoneyMánie (www.moneymanie.cz). Jde o svět financí v kostce, jednoduchou formou tak, aby zde našli potřebné informace hlavně děti. Portál nabízí informace, praktické rady, hry, testy a zajímavosti z domova i ze světa. Další podporou finančního vzdělávání, opět zaměřeno především na děti, je virtuální, fantazijní svět Spořínkov (www.sporinkov.cz). Děti zde se svým avatárkem zaţívají různá dobrodruţství a při splnění úkolů dostávají peněţní odměny. Tím se učí, jak zacházet a hospodařit s penězi. Portál se snaţí jednoduchou a poutavou formou přiblíţit dětem na základní škole finanční svět. Do třetice uvádím aktivitu také zaměřenou na dětské vzdělávání a tou je výukový program Dnešní finanční svět, který je věnován ţákům základních a středních škol. Školní atlas Dnešní finanční svět (www.dnesni-financni-svet.cz) byl realizován ve spolupráci s Terra-klub a to na základě výstupů z průzkumu České spořitelny k finanční gramotnosti. Česká spořitelna také podporuje nestátní neziskovou společnost – Poradna při finanční tísni, která vznikla v roce 2008. Pro zajímavost uvádím, ţe od začátku jejího působení do poloviny ledna 2013 se na poradnu obrátilo padesát tisíc klientů. Nejčastějšími případy řešení jsou exekuce, zadluţování obecně a osobní bankrot. Česká spořitelna je také generálním partnerem konference Finanční gramotnosti v praxi, jejímţ organizátorem je internetový server Měšec.cz.

GE Money Bank52

GE Money Bank podporuje program Rozumíme penězům, který učí prvňáčky správně hospodařit s penězi. Při nástupu do první třídy začne většina ţáků dostávat své první kapesné a musí se začít učit s ním hospodařit. Výukový program je propojen s motivačními příběhy chlapce, který ţáky provází. Učí je například jak ušetřit na vánoční dárky. Finanční 52

GE Money bank. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz

49

vzdělávání podle programu Rozumíme penězům probíhá aktuálně v osmi krajích České republiky na devadesátičtyřech základních školách.

Novější banky na trhu jako Air bank nebo Fio banka

Na webových stránkách těchto bank, které nově vstoupily na český bankovní trh a nemají zatím tak dlouhou tradici a zkušenosti, jsem nezaznamenala ţádné aktivity podporující zvyšování finanční gramotnosti.

2.5.4 Další možnosti vzdělávání Kromě aktivit různých neziskových organizací a sdruţení, které jsem na začátku kapitoly pouze zmínila a nebudu je rozebírat, existuje i řada dalších moţností jak se finančně vzdělávat. Tím v ţádném případě nepodceňuji práci těchto institucí. Myslím si, ţe kaţdá aktivita je dobrá a správná. Pro příklad uvedu pouze pár názvů těchto organizací. Např. „D“ občanské sdruţení, zabývající se dluhovým poradenstvím. Dále Občanské sdruţení Evita, Společnou cestou o.s. apod. Další moţnost jak se vzdělávat představuje také televize a rozhlas. Česká televize se zapojila do procesu finančního vzdělávání celou řadou televizních pořadů. Pro příklad si uveďme alespoň tyto: Finanční abeceda, Krotitelé dluhů, Ekonomika CT24 apod. Ani Český rozhlas nezůstal v této oblasti pozadu a podporuje rozvoj finanční gramotnosti např. Český rozhlas Radioţurnál pořadem Projekt finanční gramotnosti, nebo Český rozhlas Středočeský kraj pořadem Vyznejte se v úvěrech. Další alternativou jsou knihy. Těch existuje na téma finančního vzdělávání celá řada. Od těch úplně jednoduchých aţ po ty detailněji rozpracované. Pro příklad uvádím několik titulů: Finanční gramotnost v kostce 50

Výchova k finanční gramotnosti Finanční a ekonomická gramotnost Školní atlas dnešní finanční svět Neopomenutelnou moţností jsou různé semináře a kurzy, které nejsou zatím moc vyuţívané. Spíše je vyuţijí v rámci své přípravy učitelé. Pro příklad uvádím: Finanční gramotnost aneb „Kudy tečou vaše peníze“, Finanční gramotnost – kurzy o tom, co nás ve škole neučili, Akreditovaný kurz Finanční gramotnosti. A v neposlední řadě je to fenomén dnešní doby – internet. Existuje celá řada serverů, které se zabývají touto problematikou. Pro příklad uvádím webové stránky Finančního vzdělávání, České národní banky nebo Měšec. Z výše uvedeného vyplývá, ţe moţností jak se vzdělávat a dostupných informací je dostatek, postrádáme ovšem ochotu vzdělávat se. I tato skutečnost bude předmětem mých doporučení v závěru diplomové práce.

51

3

Dluhová past Na úvod kapitoly věnované dluhové pasti popíši několik základních pojmů a to z důvodu

lepší orientace v této problematice. Kapitola si klade za cíl prezentovat finanční vzdělávání a to především bankovní gramotnost, jako moţnou prevenci proti dluhové spirále.

3.1 Základní pojmy dluhové oblasti Dluh můţeme dle Ekonomického výkladového slovníku chápat jako břemeno, které vzniká dluţníku přijetím úvěru53. Jde tedy o závazek dluţníka vůči věřiteli. Dluh můţe být špatný i dobrý. Špatný je takový, při kterém rostou výdaje dluţníka rychleji neţ jeho příjmy (např. koupě dovolené na dluh, kdy si dluţník uměle zvýší chvilkově svůj ţivotní standard, ale nemá následně na splácení). Dobrým dluhem můţe být např. investice do bytu. Takový dluh pomáhá dluţníkovi k tzv. finanční nezávislosti v budoucnu. Dluhovou pastí je označován stav, kdy čerpané úvěry a především jejich měsíční splátky, zatěţují dluţníka tak, ţe není schopen těchto závazkům dostát a uzavírá další a další úvěrové smlouvy. Novým úvěrem splácí úvěry původní a dostává se do začarovaného kruhu - dluhové spirály. Úvěrový trh je místo, kde se setkává nabídka a poptávka po úvěrových produktech. Je tvořen soustavou institucí, které právě zajišťují pohyb kapitálu mezi bankami a nebankovním sektorem na úvěrovém principu. Také sem můţeme řadit vzájemné úvěrování mezi jednotlivými bankami a dalšími finančními zprostředkovateli.54 53

FIALOVÁ, Helena a Jan FIALA. Ekonomický výkladový slovník .... 9. aktualiz. vyd. Praha : A plus, 2011. 194 s. ISBN 9788090380455. S. 40. 54 REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005. 627 s. ISBN 8072611321. S. 102.

52

Finanční zprostředkovatelé jsou subjekty, které na finančním trhu plní úlohu alokace finančních

prostředků

pomocí

nepřímého

a

polopřímého

financování.

Zajišťují

zprostředkování transferů finančních zdrojů od subjektů s přebytkem k deficitním. Finanční zprostředkovatele můţeme rozdělit do několika skupin: Depozitní instituce (např. obchodní banky, stavební spořitelny) Smluvně spořící instituce (penzijní fondy a pojišťovny) Investiční zprostředkovatelé (např. investiční a podílové fondy) Ostatní finanční instituce (např. hypoteční banky, leasingové společnosti)55. Zadluženost je situace, kdy se domácnost dostává na finančním trhu do pozice dluţníka. Předluženost je termín, který vychází ze zadluţenosti. Vyjadřuje úroveň závazků, které se stávají pro domácnosti neúnosné a nezvladatelné. Osobní bankrot je řešení pro bezvýchodné situace podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Ministerstvo spravedlnosti vede insolvenční rejstřík, kde eviduje veškeré údaje o dluţníkovi během oddluţení. Na celý proces dohlíţí insolvenční správce, kterého stanoví jiţ zmíněné Ministerstvo spravedlnosti. Dle zákona existují dva způsoby osobního bankrotu: Prodej veškerého majetku Ţivot po dobu 5 let na ţivotním minimu. V praxi se četněji vyuţívá varianta druhá, tedy ţití po dobu pěti let na ţivotním minimu56. Tato varianta je frekventovanější především z důvodu, ţe před osobním bankrotem často dluţník nemá velký majetek. V průběhu pěti let (oddluţení) je dluţník povinen pracovat a nesmí se práci vyhýbat, jinak by mu hrozil konkurs57. Pokud by dluţník dostal nějaký dar nebo dědictví, musí je zpeněţit a uspokojit věřitele. Pokud proces oddluţení proběhne 55

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha : Grada, 2011. 304 s. ISBN 9788024736693. S. 137-138. 56 Dluţník ţije pouze na nezabavitelném minimu, které má dvě sloţky: na osobu povinného 7 723 Kč (tato částka je součtem ţivotního minima jednotlivce (3 126 Kč) a normativních nákladů na bydlení (4 597 Kč)) a na kaţdou osobu, které je povinen dluţník poskytovat výţivné (1 287 Kč). 57 Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, ţe na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněţení majetkové podstaty s tím, ţe neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.

53

v pořádku, je následně soudem vydáno usnesení, které osvobodí dluţníka od placení pohledávek zahrnutých do oddluţení, v rozsahu, ve kterém nebyly dosud uspokojeny.58 Pro dokreslení váţnosti situace v oblasti dluhové pasti přikládám graf s počtem osobních bankrotů v České republice. Této krajní moţnosti, vyhlášení osobního bankrotu, vyuţilo např. v červenci roku 2013 o 142 dluţníků více neţ o měsíc dříve. V posledních 12 měsících pak připadlo na 10 000 obyvatel 17,6 osobních bankrotů, o rok dříve to bylo 14 bankrotů. Nejvíce bankrotů v přepočtu na 10 000 obyvatel vykázal Karlovarský kraj (38,1) a nejméně osobních bankrotů na 10 000 připadlo v Praze (7,5). Jedním z moţných řešení jak předejít tomuto zvyšujícímu se trendu zadluţenosti vedoucímu aţ k vyhlášení osobního bankrotu, je dle mého názoru a dle názoru mnoha dalších odborníků, právě prevence v podobě zvýšené bankovní gramotnosti v úvěrové oblasti. Obrázek 21: Osobní bankroty v České republice - graf

Zdroj: CRIF [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Pages/default.aspx

3.2 Úvěry59

58

Bankovní poplatky. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/rodinnyrozpocet--pruvodce-financnimi-problemy-dluh-a-oddluzeni-exekuce-osobni-bankrot-14502.html 59 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, s. 103-139. ISBN 978-80-265-0001-8.

54

V předcházející kapitole byla osvětlena příčina pádu do dluhové pasti. Lidé se do této situace dostávají čerpáním úvěrů, které nejsou následně schopni splácet. Tato kapitola a podkapitoly představí druhy úvěrů, kterými se domácnosti nejčastěji zadluţují, včetně úvěrového procesu a úvěrových registrů, jeţ můţeme také povaţovat za nástroj při řízení zadluţenosti jednotlivce. Úvěry můţeme členit podle různých kritérií. Z pohledu banky jsou úvěrové obchody nejvýznamnější částí jejích aktivních obchodů, tzn. promítají se do aktiv60 rozvahy obchodních bank. Z pohledu klienta (dluţníka) můţeme definovat úvěr jako úplatné, časově omezené zapůjčení peněz, jeţ je určené k volnému nebo smluvně závaznému pouţití. Úvěry můţeme dělit: Zboţové úvěry (poskytované ve zboţí, ale i prodej zboţí na splátky) Peněţní úvěry (hotovostí i bezhotovostní, nejčastěji poskytované bankami) Další moţné členění: Podle subjektů – tzn. podle věřitele61, či podle dluţníka62. Podle objektu – na účelové (např. hypoteční úvěr) a neúčelové (např. kreditní karta). Podle zajištění – zajištěné (např. zástava, ručitelský závazek) a nezajištěné. Podle doby splatnosti: o Krátkodobé (se splatností do jednoho roku) o Střednědobé (se splatností do pěti let) o Dlouhodobé (se splatností přes pět let). Podle měny – korunové a cizoměnové.

3.2.1 Některé druhy úvěrů V této kapitole představím konkrétní druhy úvěrů, které vyuţívají domácnosti. Protoţe nabídka sluţeb na úvěrovém trhu je velmi pestrá, zaměřím se opravdu na nejběţnější úvěry, které dle statistik nejčastěji vyuţívají české domácnosti. Následující graf znázorňuje, ţe 60

Aktiva obchodní banky znamenají pouţití zdrojů. Kromě poskytnutých úvěrů klientům tvoří aktiva banky např. pokladní hotovost, vklady u jiných peněţních ústavů, nakoupené cenné papíry a dále budovy, pozemky. 61 Ten, kdo úvěrový produkt poskytuje. 62 Ten, kdo úvěr přijímá a zavazuje se k jeho splácení.

55

nejvíce – celých 67% úvěrů tvoří úvěry na bydlení, 21% úvěrů je na spotřebu a 12% jsou úvěry ostatní. Obrázek 22: Celkové zadlužení domácností dle účelu - graf

zdroj: ČNB - Databáze časových řad ARAD. Česká národní banka. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz

Hypoteční úvěr Poskytování úvěrů se zástavou nemovitostí se rozvinulo v České republice aţ na počátku devadesátých let minulého století, kdy toto umoţnila obchodním bankám platná legislativa. Dnes patří hypoteční úvěry (jinak také hypotéky) k dominantnímu produktu v oblasti poskytování úvěrů na bydlení. Oblast hypotečního úvěrování se řídí zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech63. Typickým znakem hypotečního úvěru je jeho dlouhá doba splatnosti64 a financování zvláštní formou dluhopisů – hypotečními zástavními listy65. Je svázán s nemovitostí, na kterou je poskytnut, nikoliv s majitelem této nemovitosti. Takţe nemovitost zatíţenou hypotékou můţe majitel prodat, aniţ by zcela splatit úvěr. Splácení tohoto úvěru je pak moţné převést na dalšího vlastníka.66Tyto úvěry patří k úvěrům oblíbeným, protoţe 63

Dle zákona je hypoteční úvěr definován jako úvěr na investice do nemovitosti na území České republiky, na její výstavbu nebo pořízení, jehoţ splácení je zajištěno zástavním právem k této (i rozestavěné) nebo jiné nemovitosti. 64 Doba splatnosti 5 – 45 let, nejčastěji 30 let. 65 Hypoteční zástavní list je dluhopisový cenný papír, který můţe být podle zákona o dluhopisech emitován jedině bankou. Krytý je pohledávkami z hypotečních úvěrů. 66 LIŠKA, Václav. Finanční teorie. Vyd. 1. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1999. 247 s. ISBN 8001020487. S. 163.

56

investice do bydlení dává většině obyvatel smysl. Kromě jisté finanční nezávislosti přináší i další výhodu a tou je moţný daňový odečet po splnění zákonných podmínek. Úvěr ze stavebního spoření Další moţností jak financovat své bydlení je forma úvěru ze stavebního spoření, jeţ upravuje zákon č. 96/1993 Sb., os stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Také se jedná o produkt specializovaný a poskytovat ho mohou jen specializované banky a stavební spořitelny dle oprávnění České národní banky. Dle zákona je úvěr ze stavebního spoření určen výhradně pro řešení bytových potřeb. Doba, kdy patřil úvěr ze stavebního spoření k té nejvýhodnější formě úvěru, je jiţ za námi. Vzhledem k výši současných úrokových sazeb je mnohem četněji vyuţíván hypoteční úvěr a úvěr ze stavebního spoření je v současnosti vyuţívám spíše k financování drobných rekonstrukcí. Spotřebitelský úvěr Tyto úvěry neposkytují pouze banky, ale především různé splátkové společnosti. Jde o financování nákupu spotřebních předmětů67 a to účelové i neúčelové. Jde o úvěry poskytnuté fyzickým osobám na nepodnikatelské účely. Tuto problematiku v legislativě zastřešuje zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Kreditní karta Jedná se o kartu s úvěrovým rámcem. Tzn. klient nečerpá své volné prostředky jako kartou debetní, ale vyuţívá schváleného úvěrového limitu. Tyto karty umoţňují vyuţívat různě dlouhé bezúročné období68, kdy klienti neplatí za pouţití úroky. Jinak je pravidlem, ţe úrok na kreditních kartách je vyšší, neţ na spotřebitelských úvěrech. Majitel karty můţe čerpat úvěr opakovaně a je na něm, jak rychle si jej vyčerpá. Splátka je pak nastavena minimální částkou z vyčerpané sumy, např. 5%. Kreditní karty kromě obchodních bank vydává celá řada splátkových společností. Konsolidace

67 68

Např. automobil, pračka, sekačka. Nejčastěji 45 dní (můţe být 30-60).

57

Je poměrně nový způsob jak řešit dluhovou past, nebo jí předejít. Jde o sloučení několika úvěrů, které můţou být vedeny u různých bank i splátkových společností, v úvěr jediný. Klient má pak jednu splátku, platí jedno pojištění a případně jeden poplatek za vedení úvěrového účtu. Sloučením splátek ve většině případů klient ušetří své měsíční výdaje, ale zpravidla za cenu delší doby splatnosti.

3.2.2 Úvěrový proces Úvěrový proces začíná rozhodnutím a podáním ţádosti o úvěr. Toto rozhodnutí by mělo být uváţené. Ve většině případů klient nejsnáze získá úvěr ve své bance, tedy v bance, která mu vede účet. U splátkových společností získá klient úvěr zpravidla vţdy a bez nějakého hlubšího prověřování. Pokud jde o ţádost o úvěr v bance, je nutné dodat osobní doklady a doklady o příjmu. Na základě těchto údajů provede banka analýzu úvěrového rizika prostřednictvím skoringu69. Další důleţitou roli hraje v úvěrovém procesu rating klienta. Zjednodušeně řečeno je rating charakteristika schopnosti klienta dostát svým závazkům, včetně hodnocení dostupných rizik. Pokud dojde ke kladnému vyhodnocení ţádosti, následuje uzavření úvěrové smlouvy. Úvěrová smlouva obsahuje vţdy identifikaci obou smluvních stran, výši úvěru, úroků a poplatků, způsob čerpání a splácení. Pokud je smluveno, tak způsob zajištění70, či specifické podmínky splácení. Na závěr úvěrové smlouvy jsou vţdy uvedeny podpisy obou smluvních stran, včetně platnosti a účinnosti takové smlouvy. Splátka úvěru se skládá: Splátka vlastního dluhu, tedy jistiny Splátka úroku71, tedy úmor. Splácení probíhá buď jednorázově (např. kdyţ je úvěrovaný objekt určen k prodeji), nebo postupně (pravidelně i nepravidelně). V rámci pravidelného splácení jsou pouţívány tyto tři systémy: o Degresivní splátky – na začátku je splátka nejvyšší a v čase klesá. Má degresivní charakter. Výhodou je celkově niţší zaplacená částka na úrocích. Nevýhodou jsou

69

Proces komplexního hodnocení zájemce o úvěr z pohledu řízení kreditních rizik. Úvěr můţe být zajištěn např. ručitelským závazkem, případně nemovitostí atd. 71 Úrok se vypočítá z nesplacené části poskytnutého úvěru. 70

58

nejvyšší splátky na začátku splácení. Celkově klient tímto způsobem zaplatí nejvíce. o Anuitní splátky – splátka je po celou dobu trvání úvěru neměnná, coţ je hlavní výhoda tohoto systému. o Progresivní splátky – jde o rychlejší růst splátek úmoru, neţ je pokles úroku. Splátky celkově rostou. Výhodou je nízká splátka v počátku splácení.72 Úvěrový proces po fázi správy končí doplacením úvěru za podmínek stanovených v úvěrové smlouvě a to buď předčasně, nebo v řádném termínu, dle splátkového kalendáře. V případě předčasného doplacení úvěru si banky účtují poplatek a klienti se tomu často diví. Je třeba si ale uvědomit, ţe kaţdý poskytnutý úvěr je pro banku aktivum, které musí být kryto pasivem73 (zdrojem), za který banka platí.

3.2.3 Úvěrové registry74 V úvěrovém procesu, při rozhodování o poskytnutí úvěru, vyuţívají banky také úvěrové registry. Jejich hlavním smyslem je sledování platební morálky a úvěrové angaţovanosti jednotlivých klientů. Jedná se o velice dobře zabezpečenou databázi klientských informací. V České republice existuje několik registrů: Centrální registr úvěrů (CRÚ) Bankovní registr klientských informací (BRKI) Nebankovní registr klientských informací (NRKI) Zájmová sdruţení právnických osob SOLUS Centrální registr dluţníků (CERD) Centrální registr úvěrů provozuje Česká národní banka na základě zákona č. 21/1993 Sb., o bankách. Cílem tohoto registru je sdílení informací o úvěrech právnických i fyzických osob a poskytovat je subjektům bankovního sektoru. Účastníky tohoto registru jsou všechny banky působící v České republice a všechny údaje jsou kryty bankovním tajemstvím a jsou měsíčně aktualizovány.

72

KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, s. 103-139. ISBN 978-80-265-0001-8. 73 Např. vklady klientů, za které banka platí klientům úrok. 74 KURFIŘTOVÁ, Markéta. Bankovní tajemství. Praha, 2012. Bakalářská práce. Bankovní institut Vysoká škola Praha. Vedoucí práce Mgr. Kateřina Holubová.

59

Bankovní registr klientských informací je spravován společností CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s.75. V rámci tohoto registru jsou zpracovány osobní údaje a jeho hlavním přínosem je zkvalitnění vztahu mezi věřiteli a dluţníky. Jde o nástroj sniţující úvěrové riziko. Nebankovní registr klientských informací je zájmovým sdruţením právnických osob, z.s.p. o. Jeho účelem je zprostředkování vzájemné informovanosti o věřitelských subjektech. Tento registr funguje obdobně jako bankovní registr klientských informací, rozdíl je v poskytování informací. Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům – SOLUS je zájmové sdruţení, jehoţ cílem je přispět k prevenci proti předluţení klientů a pomoci s vymahatelností dluhů po splatnosti. Jsou zde dva registry (registr fyzických osob a registr IČ). Oba registry fungují na podkladě on-line dotazů a rychlých odpovědí. Centrální registr dlužníků je globálním informačním systémem, který umoţňuje vyhledat nesplacené závazky ekonomických subjektů zaregistrovaných v České republice prostřednictvím mezinárodního Centrálního registru dluţníků. Z celosvětového pohledu se stává tento systém uţitečnou součástí podnikajících osob. Registr dluţníků zajišťuje tu nejdokonalejší kontrolu a prevenci před vznikem neplatiče a u jiţ vzniklých dluţníků výrazně zvyšuje vymahatelnost neuhrazených pohledávek. Pro lepší představu o fungování tohoto registru uvádím schéma, které znázorňuje jednotlivé informační toky mezi jednotlivými institucemi. Obrázek 23: Fungování Centrálního registru dlužníků – schéma

75

V současné době má společnost 5 akcionářů – Českou spořitelnu, a.s., Československou obchodní banku, a.s., GE Money Bank, a.s., UniCredit Bank Czech Republic, a.s. a Komerční banku, a.s.

60

PČR

FÚ

SOUDY

MINISTERSTVA

Časový zpožďovač

Systém včasné výstrahy Databáze CEDR

__ transport neplatičů __ trestní oznámení, žádost o prověrku, atomat. Kontrola __ platby 1880 dní po splatnosti

MĚSTA

MÉDIA

Veřejný registr

BANKY

FIRMY

Veřejně přístupné informace

OBČAN

Zdroj: Centrální registr dlužníků České republiky: CEDR [online]. [cit. 2012-01-22]. Dostupné z: http://www.centralniregistrdluzniku.cz/jak-funguje-cerd.htm.

Přestoţe úvěrové registry zabraňují poskytování dalších úvěrů klientům, kteří jsou jiţ v prodlení se svými splátkami a jsou jistou prevencí, samy o sobě nedokáţí předejít pasti, do které dluţníci opakovaným a další zadluţováním padají.

3.3 Zadluženost českých domácností a příčiny dluhové pasti Zadluţování domácností je poměrně novým fenoménem. Dluh je dobrý sluha, ale zlý pán. Nebylo by správné tvrdit, ţe historicky neexistovaly situace, kdy lidé potřebovali půjčit peníze na ţivobytí. Ovšem k rozmachu poskytování půjček osobám střední třídy došlo v Evropě aţ koncem 2. světové války.76 Velký nárůst zadluţování domácností je spojen s rokem 2000, kdy došlo k rozkvětu jiných neţ bankovních věřitelů a na trhu se tak objevují nebankovní poskytovatelé úvěrů77. V dnešní době je opravdu téma zadluţování na denním pořádku. Proto je nesmírně důleţité k úvěrům přistupovat obezřetně a finančně plánovat, coţ by mělo být jedním z hlavních poslání finančního vzdělávání. Dovolím si citovat výrok Alana Greenspana78, který míní, ţe 76

SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance ... 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2007. 257 s. ISBN 9788086946412. S. 89. 77 Např. Home credit, Cetelem, Cofidis, apod. 78 Bývalý předseda Federálního rezervního systému USA.

61

„umírněné zadlužování podporuje ekonomický růst a vytváří prostor pro růst životní úrovně, nicméně přílišné zadlužování je zdrojem vážných problémů“.79 Zadlužení českých domácností v číslech: 1. Údaje Českého statistického úřadu80 Dle aktuálně dostupných údajů Českého statistického úřadu dominují v případě zadluţení českých domácností úvěry od bank, v nich jsou to pak především úvěry na bydlení. Toto ukazuje na tendenci českých domácností k tzv. „zdravým půjčkám“81, ale nesmíme zapomenout na fakt, ţe obrovský nárůst této zadluţenosti se odehrál v době nízkých úrokových sazeb a rostoucích cen nemovitostí, podobně jako tomu bylo i v USA před hypoteční krizí. Koncem roku 2012 měly české domácnosti dluh celkem 1,0043 bil. korun a z toho na bydlení 809,8 mld. korun, to představuje 81% celkové částky. Úvěry na spotřebu byly v částce 194,51 mld. korun, tzn. 19% z celkové sumy. Zbytek je tvořen ostatními úvěry obyvatelstva, pod kterými si můţeme představit např. úvěry na vzdělání. V roce 2013 se úvěry na bydlení téţ zvýšily a úvěry na spotřebu sníţily. Od roku 2008 dochází k oslabování tempa zadluţenosti. Stav bankovních úvěrů na spotřebu se dokonce od září 2011 meziročně sniţoval. Částečně z důvodu neochoty některých lidí půjčit si od banky, ale zásadnější důvod je zvýšená obezřetnost českých bank při rozhodování o bonitě úvěrového uchazeče. Obrázek 24: Stav půjček a meziroční změna stavu půjček sektoru domácností (v mil. Korun) – graf

79

FOSTER, John Bellamy a Fred MAGDOFF. Velká finanční krize : příčiny a následky. Přeloţil Radovan BAROŠ.1. české vyd. Všeň : Grimmus, 2009. 156 s. ISBN 9788090283114. S. 49. 80 Český statistický úřad. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ 81 Vyšší poměr úvěrů na bydlení oproti úvěrům na spotřebu.

62

Zdroj: Český statistický úřad. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/

Data na národních účtech ukazují (viz grafy výše) výrazný nárůst zadluţenosti domácností v České republice. V období let 2004 – 2008 narostly objemy půjček v průměru o 145 mld. korun ročně, v letech 2009 – 2011 jen o 66 mld. korun. Pokud jde o strukturu, tak je jasná dominance dlouhodobých půjček. Podíváme-li se na úvěry v selhání, tedy na rizikové úvěry, zjistíme, ţe celkový objem úvěrů v selhání za sektor domácnosti činil na konci prvního čtvrtletí roku 2013 59,5 mld. korun. Dynamiku úvěrů se selháním uvádím na následujícím grafu. Od roku 2012 do konce března 2013 se podíl špatných úvěrů obyvatel udrţuje mezi 5 – 5,2% celkové zadluţenosti domácností. V letech konjunktury se špatné úvěry sníţily z 3,5% v roce 2004 na 2,7% v roce 2008. Nárůst nad 3% byl opět v roce 2009 a v říjnu 2010 stouply nad 5% celkové zadluţenosti důsledkem zhoršující se finanční situace českých domácností, na které právě v toto období dolehl hospodářský útlum. Zvyšující se procento úvěrů v selhání signalizuje nárůst obyvatel ocitajících se v dluhové pasti. Dle mého názoru je důleţité finanční vzdělávání v tého oblastí jako prevence proti zadluţení, které nejsou lidé schopni splácet. Obrázek 25: Dynamika úvěrů se selháním (y/y v %) – graf

63

Zdroj: Český statistický úřad. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/

S úvěrem v selhání se lidé ocitají jiţ ve skutečných problémech a jejich tempo narůstá. Příčinou by se mohl jevit ještě jeden indikátor a to je restrukturalizace82 půjček. Bohuţel není moţné z oficiálních bankovních statistik tato data přesně vyčíst. 2. Údaje Bankovního a Nebankovního registru klientských informací83 V polovině roku 2013 byl dluh evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací 1,4 bil. korun. Tři čtvrtiny z tohoto objemu představovaly dlouhodobé úvěry84 a jedna čtvrtina byly úvěry krátkodobé. Pokud bychom porovnali stejné období roku 2012, tak zjistíme, ţe objem dluhu se zvýšil o 47,3 mld. korun a to zejména v dlouhodobých úvěrech, protoţe objem krátkodobých se zvýšil pouze o 0,7 mld. korun. To mělo za následek, ţe se podíl dlouhodobých úvěrů na celku meziročně o jeden procentní bod zvýšil – na 75%. Nově poskytnuté úvěry ve 2. kvartálu roku 2013 činily 101,6 mld. korun a věřitelé tak poskytli o téměř 20 mld. korun více, neţ ve stejném období roku 2012, coţ znázorňuje níţe uvedený graf. O 13,7 mld. korun se zvedly úvěry dlouhodobé a o 6,2 mld. korun krátkodobé úvěry. Celkově se v tomto období dlouhodobé úvěry podílely 61%, coţ koresponduje s celkovým trendem. Nárůst dlouhodobých úvěrů (zpravidla úvěrů na bydlení) ukazuje tendenci k odpovědnějšímu zadluţování.

82

Dohoda klienta s bankou o změnách v reţimu splácení. CBCB. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: www.cbcb.cz 84 Hypotéky a úvěry ze stavebního spoření. 83

64

Obrázek 26: Objem nových úvěrů - graf 120

100 39.2

80

60

33

krátkodobé dlouhodobé

40 62.4 20

48.8

0 2. Q 2012

2. Q 2013

Zdroj: CBCB. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: www.cbcb.cz

Pro lepší představu si uveďme, kolik lidí mělo v polovině roku 2013 dlouhodobý úvěr – 637 tisíc lidí a krátkodobé úvěry pak vyuţívá 2,5 milionu obyvatel České republiky a obě úvěrové formy mělo 306 tisíc lidí. Počet klientů s dlouhodobým úvěrem se meziročně zvýšil o 15,5 tisíc osob, naproti tomu počet klientů s krátkodobým úvěrem kles o 1,8 tisíc. Zajímavý je i pohled podle věkových skupin. Necelá polovina dlouhodobých úvěrů – 45%, tj. 1,4 bilionu korun se váţe k věkové skupině 35 – 44 let. U krátkodobých úvěrů vede téţ tato skupina, ale ne tak dominantně – zhruba jednou třetinou, tedy 350 mld. korun. Velké procento tvoří i věková kategorie 15 – 34 let, kdy tito lidé dluţí 23% z celkového objemu krátkodobých úvěrů. Tady je jistě na místě prevence a výuka odpovědného zadluţování. Nejvýznamnější krátkodobé dluhové nástroje jsou spotřebitelský úvěr, osobní úvěr a splátková karta. Koncem června 2013 se na celkovém objemu podílely osobní úvěry 45%, spotřebitelské úvěry 27% a splátkové karty 10%. Dohromady byl jejich podíl 82%. Meziročně se objem těchto nástrojů zvýšil o 2,8 mld. korun s to nejvíce kvůli nárůstu dluhu na splátkových kartách. Dluh na osobních úvěrech se meziročně sníţil o 9,5 mld. korun a o téměř stejnou částku se naopak zvýšil objem dluhu, v podobě spotřebitelského úvěru. V případě splátkových karet, se počet klientů vyuţívající tento úvěrový nástroj zvýšil meziročně o necelých 63 tisíc osob na 961 tisíc lidí. Celková částka úvěrů po splatnosti činila 65

k 30.6.2013 47,9 mld. korun, tj. 3% z celkového dluhu. Meziročně se částka po splatnosti zvýšila o 4 mld. korun. Domnívám se, ţe zvyšování finanční gramotnosti v podobě odpovědného řízení rodinných (osobních) financí, je účinnou prevencí proti nárůstu zadluţování a také proti úhradám dluhů po splatnosti.

Příčiny dluhové pasti: Příčiny nárůstu dluhů českých domácností jsou známé. Jednak došlo k výraznému růstu spotřebních výdajů, které domácnosti neřešily pouze svým disponibilním důchodem, ale i vypůjčenými penězi. Dalším motivem byl růst ţivotního standardu. Do pasti v podobě dluhů se lidé mohou dostat ze dvou hlavních příčin a to vnitřních a vnějších. Mezi vnitřní patří vlastní zadluţení, kdy si dluţník nabere neúnosné mnoţství úvěrů, které není schopen splácet a dojde k předluţení. Typickým příkladem je občan, který si vezme úvěr v podobě splátkového prodeje a další kreditní karty, se kterými nakoupí bez rozmyslu a okamţitě. V mnoha případech se jedná o tzv. značkoholismus, kterému propadá stále více lidí a jedná se vlastně o posedlost po čemkoli co je „značkové“ a prezentuje určitou formu luxusu. Kdyţ přijde měsíční vyúčtování, teprve si uvědomí váţnost situace svého zadluţení a ve snaze uhradit původní dluh na jedné kreditní kartě, uzavírá úvěr další. Dluhová spirála se roztočí na plné obrátky. Naopak o vnějších příčinách dluhové pasti mluvíme, kdyţ dluţníka postihne nenadálá ţivotní událost jako je např. ztráta zaměstnání, ztráta ţivitele rodiny, dlouhodobá pracovní neschopnost apod. Úlohou bankovní gramotnosti, je dle mého názoru, rozšiřovat obzory v této oblasti, představit moţnosti prevence, argumentovat následky (čísla mluví za vše) a ukázat moţnou cestu. Nesmírně důleţité je naučit se řídit své osobní, potaţmo rodinné finance, čemuţ bude věnována následující kapitola.

3.4 Řízení osobních (rodinných) financí jako prevence proti dluhové pasti Většina z nás je součástí domácnosti, která se bez řízení financí neobejde. Domácnost lze charakterizovat jako zvláštní ekonomickou jednotku, která funguje v racionálním trţním 66

prostředí, ale sama trţní není. Naprostá většina jejího ekonomického i neekonomického dění se odehrává v soukromí za zavřenými dveřmi.85 Domácnost tedy zjednodušeně můţeme popsat jako společenství osob, které společně trvale ţijí a hradí společně své výdaje, tedy řídí své a rodinné finance. Dle údajů Českého statistického úřadu se počet domácností za posledních 50 let zvýšil o více neţ 1,3 mil., ale zároveň se výrazně sniţuje počet členů domácností a přibývá neúplných rodin. Rozpočet jednotlivce i rodiny můţe být stejně jako státní rozpočet buď vyrovnaný, v ideálním stavu přebytkový, ale bohuţel můţe být i deficitní, coţ znamená, ţe výdaje jsou vyšší neţ příjmy a pokud v takovém případě nemá osoba vytvořenou rezervu, či jiná opatření, nastává problém. Proto je velmi důleţité vést si své domácí účetnictví, tzv. rodinný rozpočet. Zda si vede člověk sešit, nebo vyuţívá nějaké webové aplikace86, je úplně jedno, důleţité je, ţe počítá a myslí tzv. na zadní kolečka. Základní princip výpočtu je logický a jednoduchý viz schéma. Vezmeme si celkové měsíční příjmy, ať uţ domácnosti či jednotlivce, odečteme všechny povinné měsíční výdaje a dostaneme volné CASH FLOW87. Obrázek 27:Výpočet volného cash flow – schéma

Měsíční příjmy

Měsíční výdaje

Volné CASH FLOW

Zdroj: vlastní.

Významnou roli v rozpočtu hrají výdaje. Příjmy se spočítají velmi jednoduše. Výdaje, tedy účetně stranu „dal“, můţeme rozdělit na výdaje nezbytné, nutné a zbytné. Nezbytné výdaje jsou takové, které jsou povinné a vyplývají ze smluv a závazků (např. splátka úvěru). Výdaje nutné jsou ty, které běţně vydáváme na ţivotní potřeby (např. nákup potravin). Posledním typem výdajů jsou výdaje zbytné, neboli dobrovolné. Ty slouţí k uspokojování potřeb, ke zvyšování ţivotního standardu (např. luxusní dovolená, značkové oblečení apod.). 85

RIEGEL, K. Ekonomická psychologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 247s. ISBN 978-80-247-1185-0 (str. 146). 86 Např. Moře financí, eÚčty.cz apod. 87 Peněţní tok. Jednoduše řečeno peněţní tok za určité období představující rozdíl mezi příjmy a výdaji peněţních prostředků za toto období.

67

Rozpočet sám o sobě nestačí. Aby bylo naše domácí účetnictví efektivní a fungovalo jako skutečná prevence proti pádu do dluhové pasti, je třeba jej spojit s finančním plánováním, tedy s ohlídáním moţných rizik, tvorbou likvidní rezervy a zajištěním příjmů a majetku. Dovolím si citovat popis finančního plánování z knihy Osobní a rodinné finance pánů Syrového a Novotného: „Finanční plánování se nepokouší nalézt absolutně nejlepší způsob jak například spořit. Něco takového totiž nemá smysl. Každý má jiné představy o definici nejlepšího spoření, ale také jiné potřeby a možnosti. Proto se finanční plánování na tento problém pokouší jít z druhé strany. Hledá nejdříve odpověď na otázku, proč chceme spořit, co tím chceme dosáhnout. Dále se zajímá o to, jaké k tomu máme možnosti vlastní a jaké nám nabízí možnosti finanční trh. Až potom dochází k výběru nejlepší varianty, která je nám přesně ušitá na míru. Mimo to má i několik vedlejších efektů. Ujasníme si naše budoucí potřeby

a

priority,

získáme

představu,

co

si

po

finanční

stránce

můžeme

v současnosti dovolit a jestli někde nemáme skryté rezervy. Cílem osobního finančního plánu je vytvoření rovnováhy mezi našimi budoucími finančními cíli a současnými a očekávanými zdroji a následně nalezení efektivní cesty k dosažení těchto cílů vycházejících z možností, které nám poskytuje finanční trh.“ 88 Kvalitní osobní finanční plán by měl zajistit naší finanční stabilitu, nastínit kroky a toky peněz, počítat s velkými výdaji a nezapomínat ani na plnění našich cílů a snů. Jedná se o přibliţný plán, naše priority se během ţivota mění, stejně jako naše finanční situace. Proto je nutné plán při zásadní ţivotní změně revidovat. Finanční plán by měl: Zhodnotit současnou finanční situaci Naplánovat krytí rizik, zajištění příjmů a majetku Zmapovat budoucí finanční cíle Navrhnout finanční produkty k uskutečnění těchto cílů. Z výše uvedeného vyplývá, ţe prvním krokem je důkladná analýza současného stavu osobních financí. K tomu nám pomůţe měsíční rozpočet, díky kterému víme, kolik potřebujeme nezbytně vydat a kolik jsme schopni dát stranou. Další uţitečnou věcí je sestavit si vlastní rozvahu – porovnat majetek (příjmy) a dluhy (výdaje), čímţ vypočteme své čisté

88

SYROVÝ, Petr a NOVOTNÝ, Martin. Osobní a rodinné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2005. 176 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 80-247-1098-6 s. 10.

68

jmění. Druhým krokem je krytí rizik, tzn. zabezpečení příjmů a majetku. Důleţité je zamyslet se nad ţivotním pojištěním, tzn. zda se po mé smrti ocitne někdo ve finanční krizi, co se stane, kdyţ budu mít úraz, nebo dlouhodobou nemoc, či zůstanu zcela invalidní. Následně se zamyslíme i nad pojištěním majetku či odpovědnosti. Dále bychom si měli zmapovat finanční cíle, určit si priority a termíny, do kdy jich chceme dosáhnout. Mezi základní cíl by mělo patřit vybudování si krátkodobé rezervy, coţ je oblast, kde nás velmi tlačí bota, viz zjištění ve stěţejní části kapitoly. Ideálně bychom měli tvořit rezervu ve výši šestinásobku měsíčních výdajů, coţ odpovídá průměrné době hledání nové práce. Další cíle a priority jsou individuální, prioritou by mělo být řešení bydlení. Pokud jsme sepsali cíle, určili jsme si priority a časový harmonogram, můţeme začít plánovat a to buď sami s pomocí svého selského rozumu a kalkulačky, nebo s pomocí finančního poradce a přímého doporučení produktů směřující k uskutečnění našich představ.89 Příklad finančního plánu sestaveného podle této teorie uvádím v příloze č. 4. Ještě zopakuji poslední a důleţitou fázi finančního plánování a to je revize. Průběţně (nejlépe v pravidelných intervalech) musíme kontrolovat, zda se naše očekávání nekomplikují, odhalit nedostatky a revidovat je. Domnívám se, ţe tento přístup ve většině případů lidé neumí aplikovat a protoţe si neuvědomují jeho důleţitost, nemají o něj zpravidla ani zájem. Dobrý a smysluplný osobní finanční plán by měl respektovat jednotlivé etapy ţivotního cyklu klienta a jeho rodiny. Přizpůsobit se situaci, ve které se právě člověk nachází. Představu o jednotlivých fázích ţivotního cyklu rodiny i jednotlivce přináší následující schéma. Modelová křivka ţivotního cyklu znázorňuje jednotlivé etapy ţivota osob z hlediska vývoje jejich majetku. Jde o univerzální model, takţe do konkrétní linine samozřejmě vstupují odchylky, které pak mají za následek změnu směru křivky. Výsledkem je tedy unikátní ţivotní cyklus jednotlivce. Obrázek 28: Křivka životního cyklu klienta - schéma

89

Invest portál. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://investportal.cz/vytvarime-financni-plan-a-analyzurozpoctu.

69

Zdroj: Interní zdroj České spořitelny, a. s.

3.4.1 Modelový příklad Pro praktickou představu uvedu jednoduchý modelový příklad, jak správně hospodařit a tvořit rezervu na budoucnost. Vezmeme si tradiční průměrnou rodinu (manţel, manţelka a dvě děti). Oba manţelé mají příjem ze zaměstnání, manţelka 15tis. korun, manţel 25tis. korun. Tzn. celkový příjem domácnosti je 40tis. korun. Děti jsou ve věku osm a patnáct let. Naše fiktivní rodina ţije v panelákovém bytě a splácí hypotéku. Obrázek 29: Pravidelné výdaje - tabulka

Pravidelné výdaje

Kč

Bydlení

11.400,-

Potraviny

7.000,-

Doprava + komunikace

3.500,-

Drogerie + oblečení a obutí

5.500,-

kroužky

1.500,-

pojištění

1.000,-

Výdaje celkem

29.900,-

Zdroj: vlastní.

Z tabulky výše vyplývá, ţe z celkového příjmu rodiny 40tis. v modelovém příkladu zbývá po odečtu nejnutnějších výdajů 10.100,- měsíčně. Nejčastěji bývá doporučeno tvořit 70

krátkodobou rezervu ve výši 5% z celkových příjmů, coţ v našem případě jsou 2tis. korun. Naopak dlouhodobá rezerva bývá doporučena ve výši 15%, coţ v modelovém případě činí 6tis. korun. Tvorbu rezervy zachycuje následující tabulka. Obrázek 30: Tvorba rezerv - tabulka

Tvorba rezerv

Kč

Krátkodobé rezervy

2.000,-

Dlouhodobé rezervy

6.000,-

poplatky Celkové rezervy

500,8.500,-

Zdroj: vlastní.

Krátkodobé rezervy si můţeme představit jako prostředky na běţném nebo spořícím účtu. Naopak ty dlouhodobé představují produkty typu: stavební spoření, spoření na důchod, ţivotní pojištění apod. V našem modelovém příkladu zbývá rodině ještě 1.600,- korun, které můţe vyuţít například k zábavě, ale i k posílení krátkodobých rezerv. Pokud by si rodina vzala další úvěr, jehoţ měsíční splátka by korespondovala s touto částkou, bylo by moţné situaci zvládnout. Avšak za značně oslabené finanční bezpečnosti rodiny. Pokud by si jeden z manţelů ještě neuváţeně pořídil splátkovou kartu, začíná se nám roztáčet dluhová spirála a nastupuje efekt sněhové koule90. Výše krátkodobých i dlouhodobých rezerv je na hraniční výši a v případě nenadálé ţivotní situace by se rodina z modelového příkladu mohla ocitnout ve skutečných problémech. Cílem tohoto rozboru bylo podtrhnout důleţitost odpovědného plánování osobních financí a stejně tak i důleţitost finančního vzdělávání.

Závěr

90

Nabalování jednoho úvěru za druhým.

71

Bankovní a celá finanční gramotnost je primárně o myšlení, sekundárně o kompetencích tedy znalostech, které získáme. Dle mého názoru je potřeba lidi zaujmout, vzbudit v nich chuť se finančně vzdělávat a poté jim umoţnit nabýt relevantní informace. Dovolím si to přiblíţit na prověřené rovnici fungující nejen v bankovnictví → ( A + K = V). „V“ znamená výsledek. Proto, abychom výsledku dosáhli (v tomto případě je to dostatečná gramotnost, která funguje jako prevence proti dluhové pasti), musíme nejprve získat dostatek „K“ – kompetencí, tzn. informací, znalostí o dané oblasti (např. formou samostudia literatury) a následně vše podpořit „A“ aktivitou, tu si můţeme představit např. jako účast na vzdělávacích kurzech. A pokud to celé dokáţeme udělat s nadšením a vytrvalostí, výsledek se dostaví. Předkládaná diplomová práce si kladla za cíl provést analýzu úrovně FG, jakoţto prevence proti dluhové pasti. Postupovala jsem podle metod deskripce, která byla vhodná pro úvod do problematiky finančního vzdělávání, včetně představení Národní strategie vzdělávání. Dále byla provedena analýza současné úrovně finanční gramotnosti. Výsledky měření byly poté komparovány s vlastním měřením, kde se potvrdilo obecné posouzení s mou vlastní zkušeností. V závěrečné části práce shrnuje zjištěné skutečnosti. Rozbor úrovně finanční gramotnosti v České republice ukázal, ţe lidé mají velmi vysokou finanční zodpovědnost (neutrácí bez rozmyslu), mají o svých financích přehled, ale mají značné rezervy ve znalostech finančních produktů a bohuţel nemají zájem se finančně vzdělávat. Protoţe největší mezery lidé pociťují v oblastech investování, úvěrů na bydlení – hypoték a úvěrů obecně, je tedy zásadní zvyšovat finanční gramotnost jako prevenci proti pádům do dluhových spirál. Nejschůdnější cestou je dle mé domněnky, kromě povinné výuky na základních školách, finanční vzdělávání osobním kontaktem s pracovníkem banky. Řada bank se aktivně zapojuje do aktivit týkajících se vzdělávání dětí i seniorů a přímo na pobočkách můţe docházet ke zvýšení znalostí lidí v produktivním věku. Zde vidím prostor ke zlepšení. Základem je pochopení jednoduchého finančního plánování. Ujasnit si svoje cíle a k nim přiřadit zdroje, tzn. sestavit si osobní či rodinný rozpočet a zadluţovat se vţdy uváţeně. Naše finanční plánovaní je nesmírně důleţité také proto, abychom se připravili na „zlé časy“, tzn. na nenadálé ţivotní situace jako je např. dlouhodobá pracovní neschopnost. Přibliţme si to na hospodářském cyklu, viz obrázek níţe. Expanze můţe představovat např. získání nové práce s vyšším platem, na vrcholu máme dostatek financí, věříme si, zadluţujeme se, ale pozor, musíme téţ dělat rezervu. Krizi si lze nastínit situací, kdy přijdeme o práci a ještě nějakou 72

dobu ţijeme z rezerv. Následuje dno, kdy nám došly rezervy a my nemáme z čeho splácet hypotéku a úvěry. V době blahobytu šetříme, abychom v době recese mohli vyrovnávat. Obrázek 31: Hospodářský cyklus - schéma

Zdroj: Ekonomie. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://ekonomie.topsid.com/index.php?war=trh_a_jeho_zakony&unit=ekonomicky_rust

Ve své diplomové práci jsem chtěla zjistit jaká je úroveň finanční gramotnosti a jaká je souvislost s dluhovou pastí. Zjistila jsem, ţe úroveň finančního vzdělávání není vysoká. Málo lidí tvoří rodinný rozpočet a minimum pravidelně. Tvorba rezervy není samozřejmostí a často pak situaci obyvatelé řeší půjčkou (špatné plánování výdajů). Chybí ochota lidí zvyšovat své znalosti v oblasti financí. Má proto velký význam finanční vzdělání prohlubovat a to nejen z důvodu prevence proti dluhové pasti, jeţ je s financemi velmi úzce propojena. Následky jsou mnohem horší a draţší neţ prevence. Proto se stát snaţí vynakládat prostředky na prevenci. Podle mého názoru je nejefektivnější kombinovaný postup – tzn. pracovat na zvyšování gramotnosti v oblasti financí, ale uvaţovat i o regulatorních zásazích jako např. ve Velké Británii, kde zvaţují zákaz reklamy na vysoce úročené půjčky, které přesahují standard bankovního sektoru. Belgie a Itálie jde zase cestou působení a vštěpování lidem náleţitý přístup k úvěrovému riziku. Při psaní své práce jsem zjistila, ţe existuje opravdu velké mnoţství knih, webových stránek, testů, seminářů. Zkrátka moţností jak informace získávat je dost. Tady byl v České republice odveden opravdu velký kus práce. Teď je třeba naší populaci lépe motivovat, aby se vzdělávat chtěla – např. u dětí formou her ve školách, u seniorů promítáním simulačních příběhů, v případě lidí v produktivním věku nejsnáze při návštěvě banky např. formou předávání vzoru rodinného rozpočtu, vyplnění ankety s motivací dárku. Další moţností můţe být kooperace se zaměstnavateli. Dohody o přednáškách ve firmách, příloţe k výplatním 73

páskám s motivací pro zaměstnavatele i zaměstnance apod. Letáčky v čekárnách u lékaře, či stánky v nákupních centrech, kde by si mohli lidé vyzkoušet formou hry své finanční dovednosti. Jsem velmi ráda, ţe jsem si zvolila toto téma. Byť jsem člověk z bankovní praxe a mám přehled o finanční oblasti, ponořit se do detailů, porovnat si vlastní zkušenosti s výsledky průzkumů a zamyslet se nad moţnostmi co s tím, mne obohatilo.

Seznam použité literatury Bibliografie 74

1. ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha : Grada, 2011. 304 s. ISBN 9788024736693. S. 137-138. 2. FIALOVÁ, Helena a Jan FIALA. Ekonomický výkladový slovník .... 9. aktualiz. vyd. Praha : A plus, 2011. 194 s. ISBN 9788090380455. S. 40. 3. FOSTER, John Bellamy a Fred MAGDOFF. Velká finanční krize : příčiny a následky. Přeloţil Radovan BAROŠ.1. české vyd. Všeň : Grimmus, 2009. 156 s. ISBN 9788090283114. S. 49. 4. JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3259-6. 5.JUŘÍK, Pavel. Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2011, 190 s. ISBN 978-807-2774-883. 6. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovnictví obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, s. 103-139. ISBN 978-80-265-0001-8. 7. KURFIŘTOVÁ, Markéta. Bankovní tajemství. Praha, 2012. Bakalářská práce. Bankovní institut Vysoká škola Praha. Vedoucí práce Mgr. Kateřina Holubová. 8. LIŠKA, Petr. Zákon o bankách a předpisy související. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 1999, předmluva. ISBN 80-717-9176-8. 9. LIŠKA, Václav. Finanční teorie. Vyd. 1. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1999. 247 s. ISBN 8001020487.S. 163. 10. MEJSTŘÍK, M., PEČENÁ, D., TEPLÝ, P. Základní principy bankovnictví. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2008. s. 56. ISBN 978-80-246-1500-4. 11. NOVESKÝ, Ivan. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 1. vyd. Praha: Cofet, 2009, 448 s. ISBN 978-802-5442-074. 12. REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005. 627 s. ISBN 8072611321. S. 102. 13. RIEGEL, K. Ekonomická psychologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 247s. ISBN 978-80-247-1185-0 (str. 146) 14. SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance ... 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2007. 257 s. ISBN 9788086946412. S. 89 15. SYROVÝ, Petr a NOVOTNÝ, Martin. Osobní a rodinné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2005. 176 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 80-247-1098-6 s. 10

75

Elektronické zdroje 16. Bankovní gramotnost. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/bankovni-gramotnost.aspx 17. Bankovní gramotnost. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.bankovnigramotnost.cz/clanky/58965/historie-bankovnictvi.aspx 18. Bankovní poplatky. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/rodinny-rozpocet--pruvodce-financnimi-problemy-dluh-aoddluzeni-exekuce-osobni-bankrot-14502.html 19. Bankovní poplatky. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/co-je-tedy-to-casto-zminovane-rpsn-613.html 20. Bankovní poplatky. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/sve-zavazky-neni-schopno-splacet-stale-vice-obyvatel-cr20003 21. BUDINSKÁ, Zuzana. Etické kodexy a normy v bankovnictví. In: Institute of ecomonic studies [online]. 2006 [cit. 2012-01-21]. Dostupné z: http://ies.fsv.cuni.cz/work/index/show/id/785/lang/cs 22. CBCB. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: www.cbcb.cz 23. Centrální registr dluţníků České republiky: CEDR [online]. [cit. 2012-01-22]. Dostupné z: http://www.centralniregistrdluzniku.cz/jak-funguje-cerd.htm. 24. CRIF [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Pages/default.aspx 25. Česká národní banka. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz 26. Česká národní banka. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html 27. Česká spořitelna, a.s. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.csas.cz 28. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ 29. ČSOB. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.csob.cz 30. Den finanční gramotnosti. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.denfinancnigramotnosti.cz/testy-dfg 31. Dnešní finanční svět. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: www.dnesni-financnisvet.cz.

76

32. Ekonomie. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://ekonomie.topsid.com/index.php?war=trh_a_jeho_zakony&unit=ekonomicky_rust 33. Finance. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/vysledky-testufinancni-gramotnosti-dw2-/viteze.aspx?c=A120601_164403_viteze_zuk 34. GE Money bank. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz 35. Invest portál. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://investportal.cz/vytvarimefinancni-plan-a-analyzu-rozpoctu 36. Ministerstvo financí. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/oministerstvu/odborne-vyzkumy/2012/vyzkumy-k-financni-gramotnosti-9406 37. Ministerstvo financí: Národní strategie. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/vzdelavani/financni-vzdelavani/narodni-strategie 38. MŠMT. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalnifondy/eu-penize-skolam/eu-penize-zakladnim-skolam 39. Národní ústav pro vzdělávání. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://nuv.cz/ 40. OECD. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/46962580.pdf 41. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://office.lasakovi.com/excel/financni-

poradce/excel-rodinny-rozpocet/ 42. Peníze.cz. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.penize.cz/financniporadenstvi/219873-den-financni-gramotnosti-velky-test-nejste-financni-analfabet 43. PISA. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.pisa2012.cz/?a=podrobny_popis_vyzkumu 44. Zemanová, Jana. Mnozí Češi neumějí nakládat s penězi. Experti jsou v šoku. Dosupné z http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/823301

Zákony 45. Usnesení vlády České republiky č. 338 ze dne 10. května 2010, o Národní strategii finančního vzdělávání. 46. Usnesení vlády České republiky č. 1594 ze 7. Prosince 2005, o zlepšení podmínek v bankovním sektoru. 47. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 77

48. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 49. Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. 50. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 51. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 52. Zákon č. 190/2004 Sb. o dluhopisech. 53. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 54. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Seznam obrázků Obrázek 1: Jak fungují banky v České republice - schéma ............................................. 9 Obrázek 2: Vývoj bank v České republice - graf .......................................................... 12 Obrázek 3: Vývoj kapitálové přiměřenosti dle scénářů - graf ........................................ 13 Obrázek 4: Sloţky finanční gramotnosti – schéma ........................................................ 18 Obrázek 5: Věková struktura obyvatelstva v ČR 2009 graf……………….……...........20 Obrázek 6: Věková struktura obyvatelstva v ČR 2050 - graf......................................... 21 Obrázek 7: Přínosy pro jednotlivé sektory – schéma ..................................................... 22 Obrázek 8: Harmonogram projektu - schéma ................................................................ 30 Obrázek 9: Ukázka přebalu školního atlasu Dnešní finanční svět …………….……….31 Obrázek 10: Jak dlouho byste vydrţela pokrývat náklady na ţivot bez příjmu – graf…32 Obrázek 11: Pohlaví respondentů - graf ........................................................................ 37 Obrázek 12: Věk respondentů - graf............................................................................... 37 Obrázek 13: Hodnocení vlastní finanční gramotnosti – graf..……………….…............38 Obrázek 14: Hodnocení vlastní finanční gramotnosti podle věku - graf........................ 39 78

Obrázek 15: Co dělám pro zvýšení své finanční gramotnosti - graf .............................. 39 Obrázek 16: Rozumím gankovním pojmům - graf......................................................... 40 Obrázek 17: Tvorba rezervy pro nenadálé ţivotní situace – graf..…….……………….40 Obrázek 18: Co znamená RPSN – graf……………………………………..…………..41 Obrázek 19: Které oblasti rozumím nejméně - graf ....................................................... 42 Obrázek 20: Porovnání výsledků měření - tabulka ……………………………………45 Obrázek 21: Osobní bankroty v ČR – graf…………………………..…….……...........54 Obrázek 22: Celkové zadluţení domácností dle účelu – graf… .................................... 56 Obrázek 23: Fungování centrálního registru dluţníků - schéma……………………..…..60 Obrázek 24: Stav půjček a meziroční změna stavu v sektoru domácností- graf…………62 Obrázek 25: Dynamika úvěrů se selháním – graf……….. …………….…………….….63 Obrázek 26: Objemy nových úvěrů – graf………………………………………….……64 Obrázek 27: Výpočet volného cash flow - schéma………………………………………66 Obrázek 28: Křivka ţivotního cyklu klienta - schéma…………………………..….........69 Obrázek 29: Pravidelné výdaje - tabulka…………………………………………………69 Obrázek 30: Tvorba rezerv - tabulka……………………………………………………..70 Obrázek 31: Hospodářský cyklus - schéma………………………………………………72

Seznam příloh Příloha č. 1 – Seznam zapojených zemí do rozvoje vzdělávání Příloha č. 2 – Vzor rodinného rozpočtu Příloha č. 3 - Desatero odpovědného zadluţování Příloha č. 4 - Finanční plán

79

80

Přílohy: Příloha č. 1 Seznam zapojených zemí do rozvoje vzdělávání Zdroj: PISA. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.pisa2012.cz/?a=podrobny_popis_vyzkumu

Seznam zapojených zemí Členské země OECD Austrálie Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko Island Itálie Japonsko Kanada Korea Lucembursko Maďarsko Mexiko Německo Nizozemsko Norsko Nový Zéland Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko

Nečlenské země Argentina Ázerbájdžán Brazílie Bulharsko Dominikánská republika Estonsko Hongkong Chile Chorvatsko Indonésie Izrael Jordánsko Katar Kazachstán Kolumbie Kyrgyzstán Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko

Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko USA Velká Británie

Rumunsko Rusko SAE Singapur Slovinsko Srbsko a Černá Hora Šanghaj - Čína Thajsko Tchaj-wan Trinidad a Tobago Tunisko Uruguay

Macao - Čína Makedonie Moldavsko Panama Peru

1

Příloha č. 2 Vzor rodinného rozpočtu Zdroj: [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://office.lasakovi.com/excel/financni-poradce/excelrodinny-rozpocet/

2

Příloha č. 3 Desatero odpovědného zadluţování Zdroj: CBCB. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: www.cbcb.cz

Desatero odpovědného zadlužování 1. NEPŮJČUJI SI NA ZBYTEČNOSTI Vždy si nejdříve rozmyslím, zda předmět nebo služba, které si chci s pomocí úvěru pořídit, v současné době skutečně potřebuji. Nekupuji si novou plazmu jen proto, že ji mají sousedé. Za vlastní mohu chtít, za půjčené musím potřebovat. 2. NEPŘEPLÁCÍM ŽIVOTNOST Nekupuji si na úvěr žádný produkt nebo službu, které budu splácet delší dobu, než je budu reálně užívat. Nebudu například splácet rok čtrnáctidenní dovolenou. 3. NERISKUJI BANKROT Propočítám si, kolik korun měsíčně si mohu vzhledem ke své ekonomické situaci dovolit splácet. Vždy myslím i na zadní vrátka v podobě finanční rezervy na horší časy. 4. NEDŮVĚŘUJI VŠEM Pečlivě si prověřím subjekt, který mi úvěr nabízí. Vždy myslím na to, že půjčky může poskytovat v podstatě kdokoliv. Společnosti, které neprověřují žadatele v úvěrových registrech, si kompenzují riziko výší úroků nebo jinými sankcemi. 5. NEJSEM UNÁHLENÝ Neberu automaticky první nabídku úvěru, kterou dostanu. Pečlivě zvážím, který typ úvěru je pro mé potřeby nejvhodnější. Nechvátám s výběrem a porovnávám různé podmínky. 6. NEPOROVNÁVÁM POUZE ÚROKY Vždy si zjistím, kolik mě bude úvěr reálně stát včetně všech poplatků za správu úvěru, uzavření smlouvy a dalších. Neporovnávám úrokové sazby, ale sazby RPSN a celkový objem peněz, které zaplatím. 7. NEPODEPISUJI NEZNÁMÉ Vždy se podrobně seznámím se smlouvou a úvěrovými podmínkami včetně případných sankcí či pokut. Nepodepisuji nic, čemu nerozumím. V případě potřeby se poradím s odborníky. 8. NEMYSLÍM JEN NA SOUČASNOST Své závazky splácím řádně a včas a tím si buduji pozitivní úvěrovou historii do budoucna. V případě potřeby se pojistím pro případ neschopnosti splácet v budoucnu. 9. NEPŮJČUJI SI NA PŮJČKU Pokud přes všechna opatření nastane situace, kdy nejsem schopný úvěr splácet, nepůjčuji si další peníze na vyrovnání dluhu. Snažím se domluvit řešení přímo s věřitelem. 10. NEVĚŘÍM NA ZÁZRAKY Pokud jsem u seriózní finanční instituce se žádostí o úvěr odmítnut, zamyslím se znovu nad svou ekonomickou situací dříve, než budu jinde žádat o dražší úvěr. Pamatuji na to, že tím nechrání jen sebe, ale i mě

3

Příloha č. 4 Finanční plán Zdroj: Invest portál. [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://investportal.cz/vytvarimefinancni-plan-a-analyzu-rozpoctu

Příklad finančního plánu Josef Sýkora nar. 29.7.1983 Výsledovka Příjem Výplata Pronájem

28 000,- Výdaje 23 000,Zůstatek 5 000,23000 Bydlení Inkaso plus hypo 12000 5000 Doprava, auto 3000 Potraviny a drogerie 6000 Zábava a ostatní 2000

Rozvaha Byt 3+1 1700000 Byt 1+1 600000 Auto 80000 Vybavení 50000 BÚ 20000 Spořící 30000 Pohledávka 5000 Aktiva 2 485 000,-

Hypotéka 1500000 Leasing 40000

Pasiva 1 540 000,- Čisté jmění 1 305 000,-

Cíle: Krátkodobá záloha - Chtěl bych si vytvořit zálohu ve výši 3násobku měsíčních výdajů tedy 69 000,-, převedl jsem zbytek z BÚ na spořící a získal jsem 50 000,- chybí mi 19 000,- , kamarád mi má vrátit 5000,- to vloţím taky na spořící a bude mi chybět 14 000,- ty naspořím za 7 měsíců po 2000,Hypotéka - 1.prodat nedávno zděděný byt po babičce a částečně tím splatit jistinu hypotéky při refinancování. Spočítal jsem si, ţe stávající pronájem mi zaplatí úrok z měsíční splátky i část jistiny, výhodnější je tedy pro mě nadále pronajímat zděděný byt a platit z toho část splátky hypotéky - zamítnuto. 2.jelikoţ je mi v 3+1 samému smutno, pronajmu jeden pokoj svému kamarádovi za 5000,- měsíčně. Tyto prostředky uloţím na vyváţené podílové fondy nebo na spořící účet s výpovědní lhůtou a při dalším refinancování hypo za 3 roky bych měl mít 180 000,- + úrok kterými částečně refinancují hypo a zmenší se mi celkový zaplacený úrok. - schváleno Pojištění - zvolil jsem si rizikovou ţivotní pojistku hlavně pro krytí invalidity a dlouhodobé pracovní neschopnosti (ve výši hypotéky) po doporučení a rozmluvě s více finančními poradci. Stejně tak jsem pojistil i byty. Celkově zaplatím za pojistky 2000,Důchodové připojištění - Jelikoţ jsem si přečetl knihu od pana Vladimíra Pikory a paní Markéty Šichtařové tak mám pochybnosti o důchodové reformě, navíc volby vyhraje ČSSD a ti chtějí reformu zrušit, nechám to zatím tak a uvidím co se vyvrbí. Případně budu později přemýšlet o financování důchodu přes pronájem nemovitostí. Fond na opravy - zbylou tisícovku si budu spořit na spořícím účtů na nenadálé opravy mého auta, jelikoţ neţ doplatím leasing bude to nepouţitelný šunt.

4