Ostrava- Poruba. Ostrava, říjen 2008

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ

- ORP ZÁBŘEH

A.1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA RNDr. Jaroslav Kotík Kosmická 1565/7 708 00 Ostrava- Poruba Ostrava, říjen 2008

Projekt Územně analytické podklady obcí – ORP Zábřeh byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.

A.1 Průvodní zpráva

Územně analytické podklady obcí - ORP Zábřeh

OBSAH SEZNAM TABULEK V TEXTU........................................................................................................................... 4 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .......................................................................................................................................... 5 1.1 STÁTNÍ SPRÁVA ....................................................................................................................................... 5 1.2 ZPRACOVATEL ......................................................................................................................................... 5 1.3 OBSAH DOKUMENTACE......................................................................................................................... 5 1.4 CÍL ZPRACOVÁNÍ DÍLA .......................................................................................................................... 6 1.5 ORGANIZACE ZPRACOVÁNÍ DÍLA....................................................................................................... 6 1.6 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ.............................................................................................................. 7 1.7 VSTUPNÍ PODKLADY ............................................................................................................................. 7 1.7.1 Mapové podklady ................................................................................................................................. 7 1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady....................................................................... 7 1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí .................................................................................................. 8 1.7.4 Údaje o území....................................................................................................................................... 9 1.7.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) ................................................................ 10 1.7.6 Legendy výkresů ................................................................................................................................ 10 2. ČLENĚNÍ ÚAP................................................................................................................................................. 11 3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................................... 12 3.1 GRAFICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 12 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území ................................................................................................ 12 3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území ......................................................................................................... 15 3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území ........................................................................ 16 3.2 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ ...................................................................................... 18 3.2.1 Základní charakteristika území........................................................................................................... 18 3.2.2 Charakteristika přírodní matrice ......................................................................................................... 19 3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt .......................................................................................... 19 3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny ........................................................................................................ 19 3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry...................................................................................... 22 3.2.2.4 Klimatické poměry ..................................................................................................................... 23 3.2.2.5 Hydrologické poměry ................................................................................................................. 24 3.2.2.6 Zemědělská půda ........................................................................................................................ 25 3.2.2.7 Lesy ............................................................................................................................................ 26 3.2.2.8 Ostatní hodnotná zeleň................................................................................................................ 26 3.2.3 Ochrana přírody a krajiny................................................................................................................... 27 3.2.3.1 Zvláště chráněná území .............................................................................................................. 27 3.2.3.2 Územní systém ekologické stability ........................................................................................... 28 3.2.3.2.1 Aktuální stav vymezení ÚSES ............................................................................................ 28 3.2.3.2.2 Návrh postupu na odstranění chyb ve vymezení ÚSES ...................................................... 29 3.2.3.3 Významné krajinné prvky........................................................................................................... 29 3.2.3.4 Ochrana a využití jeskyní............................................................................................................ 31 3.2.3.5 Ochrana krajinného rázu ............................................................................................................. 32 3.2.3.6 Přechodně chráněné plochy ........................................................................................................ 34 3.2.3.7 Památné stromy .......................................................................................................................... 34 3.2.3.8 Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ............................................ 34 3.2.3.9 Natura 2000 ................................................................................................................................ 35 3.2.4 Antropogenní složka........................................................................................................................... 36 3.2.4.1 Doprava a dopravní zařízení ....................................................................................................... 36 3.2.4.1.1 Silniční doprava .................................................................................................................. 36 3.2.4.1.2 Železniční doprava.............................................................................................................. 37 3.2.4.1.3 Hromadná doprava osob ..................................................................................................... 37 3.2.4.1.4 Pěší a cyklistická doprava ................................................................................................... 38 3.2.4.1.5 Letecká doprava .................................................................................................................. 38 3.2.4.1.6 Ochranná pásma dopravní infrastruktury ............................................................................ 39 3.2.4.1.7 Hluk ze silniční dopravy ..................................................................................................... 39 3.2.4.2 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování................................................................................ 42 3.2.4.3 Energetika a energetická zařízení ............................................................................................... 43 3.2.4.3.1 Elektrická energie ............................................................................................................... 43

-2-



3.2.4.3.2 Zásobování plynem ............................................................................................................. 45 3.2.4.3.3 Centrální zásobování teplem ............................................................................................... 45 3.2.4.4 Spoje a spojová zařízení.............................................................................................................. 45 3.2.4.5 Využití horninového prostředí .................................................................................................... 46 3.2.4.5.1 Dobývací prostory .......................................................................................................... 46 3.2.4.5.2 Chráněná ložisková území.............................................................................................. 46 3.2.4.5.3 Výhradní ložiska nerostných surovin ............................................................................. 46 3.2.4.5.4 Prognózní zdroje nerostných surovin ............................................................................. 46 3.2.4.5.4 Poddolovaná území ........................................................................................................ 47 3.2.4.5.5 Sesuvná území................................................................................................................ 47 3.2.4.5.6 Stará důlní díla ............................................................................................................... 47 3.2.4.6 Kulturní hodnoty území .............................................................................................................. 48 3.2.4.6.1. Místní stavební kultura a zájmy památkové péče............................................................... 48 3.2.4.6.2. Území archeologického zájmu ........................................................................................... 51 3.2.4.7 Obyvatelstvo ............................................................................................................................... 51 4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ........................................................................................... 52 4.1 VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ....................................................................... 52 4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb .................................................................... 52 4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie................................................................................................... 52 4.1.1.2 Vodní režim ................................................................................................................................ 53 4.1.1.3 Hygiena životního prostředí........................................................................................................ 54 4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................................... 55 4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa................................................ 56 4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................................... 57 4.1.1.7 Sociodemografické podmínky .................................................................................................... 58 4.1.1.8 Bydlení........................................................................................................................................ 59 4.1.1.9 Rekreace ..................................................................................................................................... 60 4.1.1.10 Hospodářské podmínky ............................................................................................................ 61 4.1.2 Souhrnná analýza................................................................................................................................ 62 4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie................................................................................................... 62 4.1.2.2 Vodní režim ................................................................................................................................ 62 4.1.2.3 Hygiena životního prostředí........................................................................................................ 62 4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................................... 62 4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa................................................ 63 4.1.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura ............................................................................... 63 4.1.2.7 Sociodemografické podmínky .................................................................................................... 63 4.1.2.8 Bydlení........................................................................................................................................ 64 4.1.2.9 Rekreace ..................................................................................................................................... 64 4.1.2.10 Hospodářské podmínky ............................................................................................................ 64 4.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ........................................... 65 4.3. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD.............................................................................................................. 66 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................................... 73

-3-



SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka č. 01 Přehled územně plánovací dokumentace obcí.................................................................................. 8 Tabulka č. 02 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (sledované jevy) ......................................................... 12 Tabulka č. 03 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (mapový podklad) ...................................................... 14 Tabulka č. 04 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy) ................................................................. 15 Tabulka č. 05 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (mapový podklad)............................................................... 15 Tabulka č. 06 Obsah výkresu č. 3 – Záměry na provedení změn v území (sledované jevy)................................. 16 Tabulka č. 07 Obsah výkresu č. 3 – Záměry na provedení změn v území (mapový podklad).............................. 16 Tabulka č. 08 Stabilita krajinotvorných prvků...................................................................................................... 19 Tabulka č. 09 Hodnoty koeficentu ekologické stability........................................................................................ 19 Tabulka č. 10 Výměra dle druhů pozemků ........................................................................................................... 21 Tabulka č. 11 Geomorfologické regionální členění reliéfu................................................................................... 23 Tabulka č. 12 Vybrané charakteristiky klimatické oblasti .................................................................................... 23 Tabulka č. 13 Vysvětlivky k Tabulce č. 12........................................................................................................... 23 Tabulka č. 14 Registrované významné krajinné prvky ......................................................................................... 30 Tabulka č. 15 Významné krajinné prvky (návrh na registraci) ............................................................................. 30 Tabulka č. 16 Památné stromy .............................................................................................................................. 34 Tabulka č. 17 Památné stromy (návrh na vyhlášení) ............................................................................................ 34 Tabulka č. 18 Seznam silnic.................................................................................................................................. 36 Tabulka č. 19 Seznam železničních stanic ............................................................................................................ 37 Tabulka č. 20 Seznam autobusových zastávek ..................................................................................................... 37 Tabulka č. 21 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 Sb. ................................................. 43 Tabulka č. 22 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 ........................................ 44 Tabulka č. 23 Dobývací prostory .......................................................................................................................... 46 Tabulka č. 24 Chráněná ložisková území.............................................................................................................. 46 Tabulka č. 25 Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin ......................................................................... 46 Tabulka č. 26 Prognózní zdroje nerostných surovin ............................................................................................. 46 Tabulka č. 27 Poddolovaná území ........................................................................................................................ 47 Tabulka č. 28 Kulturní památky............................................................................................................................ 48 Tabulka č. 29 Obsah výkresu č. 4 – limity využití území, hodnoty území ........................................................... 66 Tabulka č. 30 Obsah výkresu č. 4 – záměry na provedení změn v území............................................................. 68 Tabulka č. 31 Obsah výkresu č. 4 – vybrané problémy k řešení........................................................................... 68

-4-



1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 STÁTNÍ SPRÁVA

Objednatel:

Město Zábřeh Masarykovo nám. 510/6, 789 01 Zábřeh Ing. Zdeněk Kolář, starosta

Pořizovatel:

Městský úřad Zábřeh Odbor rozvoje Masarykovo nám. 510/6, 789 01 Zábřeh Ing. arch. Václav Doležal, vedoucí odboru

Schvalující orgán:

Rada obcí ORP Zábřeh (není ustavena)

Nadřízený orgán územního plánování:

Krajský úřad Olomouckého kraje

1.2 ZPRACOVATEL Zpracovatel:

RNDr. Jaroslav Kotík Kosmická 1565/7, 708 00 Ostrava-Poruba

Autorský tým:

RNDr. Jaroslav Kotík Vojtěch Kotík Zdeněk Kotík Ing. Tomáš Linart Bc. Romana Matalíková Ing. arch Petr Vencelides

1.3 OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ ČÁST A.1 Průvodní zpráva A.2 Tématická datatabáze, karty sledovaných jevů A.3 Sociodemografická analýza

-5-



B. GRAFICKÁ ČÁST Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres č. 2 - Hodnoty území Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Výkres č. 4 - Problémový výkres C. DIGITÁLNÍ DATA Tématická databáze Textová část (formát DOC a PDF) Grafická část (formát PDF a zdrojové tiskové soubory)

1.4 CÍL ZPRACOVÁNÍ DÍLA Územně analytické podklady jsou novým fenoménem v oblasti územního plánování. Oproti dřívější praxi - kdy zodpovědnost za shromáždění a vyhodnocení informací o území spočívala výhradně na zpracovateli územně plánovácí dokumentace či podkladů – se přenáší tato zodpovědnost na úřad územního plánování. Cílem pořízení územně analytických podkladů není pouhé jednorázové shromáždění informací. Jaký je tedy cíl? 1) vytvořit efektivní systém sběru průběžně aktualizovaných informací o území 2) vytvořit metodiku zpracování informací, jejich ukládání a využívání Nezbytnou podmínkou pro úspěšné fungování systému v budoucích letech je permanentní zvyšování kvalifikace pracovníků úřadu územního plánování a to především ve dvou oblastech : • znalost problematiky územního plánování, zjm. legislativy upravující vymezování limitů využití území, • rutinní používání výpočetní techniky a to zjm. geografických informačních systémů (GIS).

1.5 ORGANIZACE ZPRACOVÁNÍ DÍLA Obec s rozšířenou působností Zábřeh v současné době poprvé pořizuje územně analytické podklady (dále jen ÚAP) ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Zpracování ÚAP objednatel rozdělil na dvě etapy: • Průzkumy (provedení odborných průzkumů s vyhodnocením stavu a vývoje území jako součást podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území dle § 4 vyhl. č. 500/2006 Sb., vč. výkresu hodnot území, výkresu limitů využití území a výkresu záměrů na provedení změn v území), • Rozbor udržitelného rozvoje území a tématická databáze (zpracování rozboru udržitelného rozvoje území /dále jen RURÚ/ vč. návrhu problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci a problémového výkresu; vytvoření digitální tématické databáze pro vedení všech geografických podkladů RURÚ, jejich

-6-



převedení do této databáze a vytvoření pravidel, jak s takto uspořádanými informacemi pracovat). Zpracovatelem obou etap byla firma RNDr. Jaroslav Kotík. Práce byly provedeny v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován datový model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Práce byly zahájeny v červnu 2008. Termín dokončení byl stanoven na 24. 10. 2008. Jedná se o první zpracování územně analytických podkladů na území ORP Zábřeh.

1.6 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Zábřeh. Řešené území zahrnuje obce Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Štíty, Svébohov, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov a Zvole. Uvedených 28 obcí je tvořeno celkem 40 katastrálními územími, výměra řešeného území je 267,26 km2.

1.7 VSTUPNÍ PODKLADY 1.7.1 Mapové podklady Digitální mapové podklady pro územně analytické podklady byly dodány objednatelem dokumentace • vektorové katastrální mapy (KMD, DKM) • rastrové katastrální mapy • vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM), • ZABAGED (polohopis, výškopis, GEONAMES), • ortofoto. Výkresová část dokumentace byla zpracována nad mapovým podkladem tvořeným • polohopisem (ÚKM), • výškopisem (ZABAGED), • místními názvy (ZABAGED).

1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady • •

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (Ing. arch. Jaroslav Haluza, Hynaisova 3, Ostrava – Mariánské Hory, 10/2007), vydány 22. 2.2008, Územně analytické podklady Olomouckého kraje (Institut regionálních informací, Beethovenova 4, Brno, 04/2007).

-7-



1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Ty zpracovatel získal převážně z archivu Odboru rozvoje a Odboru správního Městského úřadu Zábřeh. Z velké části se jednalo pouze o části dokumentace – papírové výtisky hlavních výkresů územních plánů nebo jen jejich části. Část územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo však velmi problematické, zjm. pro nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu. Tabulka č. 01 Přehled územně plánovací dokumentace obcí Dokumentace Zpracovatel ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BOHUSLAVICE BRNÍČKO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DROZDOV ÚZEMNÍ PLÁN OBCE (NESCHVÁLENÝ) ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DUBICKO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HORNÍ STUDÉNKY HOŠTEJN ÚZEMNÍ PLÁN OBCE (NESCHVÁLENÝ) ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HRABOVÁ HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE JEDLÍ JESTŘEBÍ ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KAMENNÁ ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KOLŠOV ÚZEMNÍ PLÁN KOSOV ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LESNICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LEŠTINA ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LUKAVICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PRO OBEC NEMILE POSTŘELMOV ÚZEMNÍ PLÁN POSTŘELMŮVEK ÚZEMNÍ PLÁN OBCE RÁJEC ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ÚP SÚ ROHLE ROVENSKO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PRO OBEC SVÉBOHOV ŠTÍTY ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VYŠEHOŘÍ ÚZEMNÍ PLÁN ZÁBŘEH - KONCEPT OBEC ZVOLE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č. 1. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BOHUSLAVICE ZMĚNA Č. 1. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HORNÍ STUDÉNKY ZMĚNA Č. 1. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HRABOVÁ ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE JESTŘEBÍ OBEC ZVOLE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNY ČÍSLO 1

Ing. arch. Vladimír Dujka Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman Stavoprojekt Olomouc, a.s., Ing. arch. Věra Malá Ing. arch. Vladimír Dujka Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman Ing. arch. Vladimír Dujka Ing. arch. František Kačírek Ing. arch. Vladimír Dujka Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman Ing. arch. Michal Bartošek & Ing. arch. Ivan Vavřík Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman Ing. arch. František Kačírek Stavoprojekt Šumperk, spol. s r.o. , Ing. arch. J. Valert Ing. arch. Vladimír Dujka Ing. arch. Michal Bartošek & Ing. arch. Ivan Vavřík Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman Atelier AVM s.r.o., Ing. arch. Zdeněk Toman Stavoprojekt Olomouc, a.s., Ing. arch. Mir. Bílý Stavoprojekt Šumperk, spol. s r.o. , Ing. arch. Alois Haltmar Ing. arch. Vladimír Dujka Stavoprojekt Šumperk, spol. s r.o. , Ing. arch. Alois Haltmar Ing. arch. Miloslav Sohr Ing. arch. Vladimír Dujka Studio 2001 , Ing. arch. Miloslav Tempír Ing. arch. Vladimír Dujka Ing. arch. Vladimír Dujka Ing. arch. Vladimír Dujka Ing. arch. Vladimír Dujka Stavoprojekt Šumperk, spol. s r.o. , Ing. arch. J. Valert

-8-



Dokumentace POSTŘELMOV ÚZEMNÍ PLÁN - ZMĚNA Č. 1. POSTŘELMOV ÚZEMNÍ PLÁN - ZMĚNA Č. 2.

Zpracovatel Ing. arch. Michal Bartošek & Ing. arch. Ivan Vavřík Ing. arch. Michal Bartošek & Ing. arch. Ivan Vavřík

1.7.4 Údaje o území Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území dle ust. § 27, odst. 3), stavebního zákona. Údaje o území poskytl objednatel, částečně v digitální, částečně v analogové podobě. Většina digitálních údajů byla poskytnuta v datovém formátu DGN (MicroStation), event. DWG či DWF, výjimku tvořila data předaná Krajským úřadem Olomouckého kraje, která byla poskytnuta v datovém formátu shapefile ESRI, ve struktuře Datového modelu T-Mapy.. Data byla převedena do souborů SHP, vč. doplnění záznamů do tabulek popisných atributů (PAT, resp. AAT). Kvalita údajů o území je nevyhovující. Větší část je prakticky nepoužitelná pro zhotovení územně analytických podkladů a to především z následujících důvodů : • údaje jsou neúplné, • údaje jsou chybné (polohové chyby), • údaje jsou nepřesné – nejsou v měřítku katastrální mapy. Aby vůbec bylo možné zpracovat rozbor udržitelného rozvoje musel zhotovitel přistoupit k nesystémovému kroku a některé chybějící údaje o území zajistit samostatně. K získání nezbytných informací o území byly využity dokumenty jako jsou např. • Hluková mapa Olomouckého kraje (Ecological Consulting, a.s.), • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (VODING Hranice, spol. s r.o.), • Vyhledání starých důlních děl na území Olomouckého kraje (GEOLOGIE Rýmařov s.r.o.), • Marketingová studie pro město Zábřeh a mikroregion Zábřežsko (Reklamní a marketingová agentura m-ARK, Olomouc). Karty sledovaných jevů Jak již bylo výše zmíněno, kvalita údajů o území je nevyhovující. Zpracovatel proto vyhotovil, nad rámec původního rozsahu zakázky, samostatnou přílohu průvodní zprávy, nazvanou A.2 Tématická datatabáze, karty sledovaných jevů. Ke každému jevu uvedenému v Příloze č. 1, část A, vyhlášky č. 500/2006 Sb., byla založena samostatná karta s obsahem • číslo jevu dle přílohy č. 1 • název jevu • definice jevu • poskytovatel údaje o území příslušný dle platné legislativy • skutečný poskytovatel údaje o území, resp. jiný způsob získání údaje

-9-



• • •

popis kvality a úplnosti údajů o území návrh na odstranění nedostatků metadata

Karty jevů jsou určeny především pro činnost úřadu územního plánování při aktualizaci ÚAP v letech 2009-20010. Zejména popis kvality a úplnosti dosud získaných údajů o území a návrh na odstranění nedostatků výrazně zefektivní jednání s poskytovateli údajů.

1.7.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) Pro zpracování ÚAP byl objednatelem poskytnut datový model (autor T-Mapy, Hradec Králové). Výsledná data jsou vytvořena v DM verze 2 (březen 2008), grafická data jsou uložena výhradně v shapefilech ESRI (SHP).

1.7.6 Legendy výkresů Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem.

- 10 -



2. ČLENĚNÍ ÚAP Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb. a) podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, b) rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny • textovou částí (A.1 Průvodní zpráva, kapitola 3., A.3 Sociodemografická analýza), • grafickou částí - Výkres č. 1 - Limity využití území - Výkres č. 2 - Hodnoty území - Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen • textovou částí (A.1 Průvodní zpráva, kapitola 4.), • grafickou částí - Výkres č. 4 - Problémový výkres Nedílnou součástí dokumentace ÚAP je digitální Tématická databáze pro vedení všech geografických podkladů RURÚ a pravidla, jak s takto uspořádanými informacemi pracovat (viz textová část A.2 Tématická datatabáze, karty sledovaných jevů).

- 11 -



3. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny textovou částí obsahující vyhodnocení stavu a vývoje území a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území.

3.1 GRAFICKÁ ČÁST Pro vytvoření legend výkresové části ÚAP byl využit jako podklad model Sjednocení digitálního zpracování ÚPD (autor T-Mapy, Hradec Králové), předaný objednatelem. Grafické značky byly v případě potřeby přizpůsobeny měřítku výkresů, event. doplněny vlastními. Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní kresba), doplněná správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území). Výškopis ve formě vrstevnic v kroku 10 m a kótovaných bodů byl převzat z mapového díla ZABAGED. Vrstevnice nejsou tištěny ve výkresu limitů a to z důvodu velkého množství jevů ve výkresu. V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb. 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres obsahuje • limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (např. památková ochrana, ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura, • další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla). Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např. ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě výkresu). Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se bodovou značkou (např. ochranné pásmo vodního zdroje). Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci (zjm. v Zásadách územního rozvoje). Tyto limity jsou zakresleny ve Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území. Ve výkresu limitů nejsou obsaženy z důvodu velkého množství zobrazovaných limitů. Tabulka č. 02 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (sledované jevy) Číslo jevu 001 006 008 016 021

Sledovaný jev hranice zastavěného území městská památková zóna nemovitá kulturní památka archeologické naleziště biokoridor nadregionální

- 12 -



Číslo jevu 021 021 021 021 021 022 024 028 028 030 032 034 035 038 039 040 041 041 043 043 044 044 044 044 044 044 044 044 045 047 049 050 050 052 053 053 054 054 055 057 058 060 060 061 061 062 063 064 067 067 067 067 068 069 069 070 072

Sledovaný jev biocentrum regionální biokoridor regionální biocentrum místní biokoridor místní interakční prvek registrovaný významný krajinný prvek přechodně chráněná plocha zvláště chráněné území ochranné pásmo zvláště chráněného území přírodní park památný strom Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - ptačí oblast les zvláštního určení les hospodářský ochranné pásmo lesa (50 m) I. třída ochrany II. třída ochrany podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení podzemní vodní zdroj ochranné pásmo podzemního vodního zdroje I. stupně ochranné pásmo povrchového vodního zdroje I. stupně ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně (malého rozsahu) ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně (velkého rozsahu) ochranné pásmo vodního zdroje II. – vnitřní ochranné pásmo vodního zdroje II. - vnější ochranné pásmo vodního zdroje (bez rozlišení stupně) CHOPAV Kvartér řeky Moravy vodní tok, rybník, jezero rozvodnice záplavové území (Q100) rozliv povodně v r. 1997 retenční prostor – plocha určená k rozlivu povodně území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně - horní území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně - dolní protipovodňová hráz revitalizace údolní nivy ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně dobývací prostor chráněné ložiskové území výhradní bilancované ložisko nerostných surovin prognózní zdroj nerostných surovin poddolované území - plošné poddolované území - bodové sesuvné území staré důlní dílo území ekologických rizik čerpací stanice vodárenská na vodovodním řadu automatická tlaková stanice úpravna vody vodojem vodovodní řad skupinového vodovodu přečerpávací stanice odpadních vod čistírna odpadních vod kanalizační stoka rozvodna

- 13 -



Číslo jevu 072 073 073 073 073 073 074 074 075 075 075 081 081 081 081 081 082 082 082 085 090 090 091 092 090, 091, 092 094, 095 094, 095 094, 095 097 102 111 112 113 114 114

Sledovaný jev distribuční trafostanice venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 kV venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV venkovní vedení elektrické sítě VN 22 kV kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kV ochranné pásmo vedení ZVN, resp. VVN regulační stanice plynu ostatní zařízení zpracování a distribuce plynu plynovod VTL plynovod STL bezpečnostní pásmo plynovodu VTL telefonní ústředna základnová stanice retranslační stanice – převaděč radiová stanice na RR trase ochranné pásmo vysílače komunikační vedení páteřní radioreléová trasa ochranné pásmo radioreléové trasy skládka inertního odpadu silnice I. třídy ochranné pásmo silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy silniční křižovatka železniční trať celostátní a regionální ochranné pásmo železniční tratě celostátní a regionální úrovňové křížení železniční trati (vlečky) a pozemní komunikace železniční vlečka plocha pro vzlety a přistání objekt požární ochrany – stanice HZS objekt Policie ČR ochranné pásmo hřbitova monitorovací vrt ČHMÚ (ISPA/FS) monitorovací vrt ČHMÚ (SV)

Tabulka č. 03 Obsah výkresu č. 1 - Limity využití území (mapový podklad) Položka ve výkresu názvy kopců názvy řek, potoků, rybníků názvy místních tratí názvy údolí kótovaný bod hranice ORP Zábřeh hranice obcí hranice katastrálních území hranice parcel vnitřní kresba

Zdroj GEONAMES (ZABAGED®) GEONAMES (ZABAGED®) GEONAMES (ZABAGED®) GEONAMES (ZABAGED®) ZABAGED® Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa

- 14 -



3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území Zobrazeny jsou hodnoty území – areály a objekty s památkovou ochranou, další historické, architektonické a urbanistické hodnoty, přírodní a krajinářské hodnoty apod. Tabulka č. 04 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy) Číslo jevu 006 008 012 016 021 021 021 021 021 021 022 024 028 030 032 034 035 038 039 041 041 043 043 044 044 045 047 049 054 090, 091, 092 090, 091, 092 094, 095 094, 095 097 106 106 115 115

Sledovaný jev městská památková zóna nemovitá kulturní památka boží muka, kříž, pomník archeologické naleziště biokoridor nadregionální biocentrum regionální biokoridor regionální biocentrum místní biokoridor místní interakční prvek registrovaný významný krajinný prvek přechodně chráněná plocha zvláště chráněné území přírodní park památný strom Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - ptačí oblast les zvláštního určení les hospodářský I. třída ochrany II. třída ochrany podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení podzemní vodní zdroj povrchový vodní zdroj CHOPAV Kvartér řeky Moravy vodní tok, rybník, jezero rozvodnice revitalizace údolní nivy silnice I., II. a III. třídy silniční křižovatka železniční trať železniční stanice železniční vlečka cyklostezka pěší turistická trasa zastávka hromadné dopravy osob (autobus) obalová křivka dostupnosti HDO (500m) plošná zeleň liniová zeleň vyhlídkový bod

Tabulka č. 05 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (mapový podklad) Položka ve výkresu názvy kopců názvy řek, potoků, rybníků názvy místních tratí názvy údolí kótovaný bod vrstevnice

Zdroj GEONAMES (ZABAGED®) GEONAMES (ZABAGED®) GEONAMES (ZABAGED®) GEONAMES (ZABAGED®) ZABAGED® ZABAGED®

- 15 -



Položka ve výkresu terénní stupeň hranice ORP Zábřeh hranice obcí hranice katastrálních území hranice parcel vnitřní kresba

Zdroj ZABAGED® Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa

3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Zobrazeny jsou záměry z nadřazené dokumentace (ZÚR OK) a také další vybrané záměry např. rozšíření vodovodní a kanalizační sítě, požadavky na změnu funkčního využití ploch apod. Tabulka č. 06 Obsah výkresu č. 3 – Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) Číslo jevu 001 021 021 021 022 024 032 048 052 054 067 067 067 068 068 069 069 070 073 073 075 089 090 118 118 118 118

Sledovaný jev hranice zastavěného území osa nadregionálního biokoridoru biocentrum regionální biokoridor regionální registrovaný významný krajinný prvek přechodně chráněná plocha památný strom vodní nádrž retenční prostor – plocha určená k rozlivu povodně revitalizace údolní nivy automatická tlaková stanice úpravna vody vodojem vodovodní řad skupinového vodovodu dálkový vodovodní řad přečerpávací stanice odpadních vod čistírna odpadních vod kanalizační stoka venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 kV venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV plynovod VTL 500 silnice I. třídy rychlostní silnice I. třídy rozvojová oblast RO2 rozvojová osa OR2 specifická oblast ST1 požadavky na změnu ÚPD obcí

Tabulka č. 07 Obsah výkresu č. 3 – Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) Položka ve výkresu silnice I. třídy - stav silnice II. třídy silnice III. třídy železniční trať celostátní a regionální les vodní tok, rybník, jezero

Zdroj 090 091 092 094, 095 039, 038 47

- 16 -



Položka ve výkresu názvy kopců názvy řek, potoků, rybníků názvy místních tratí názvy údolí kótovaný bod hranice ORP Zábřeh hranice obcí hranice katastrálních území hranice parcel vnitřní kresba

Zdroj GEONAMES (ZABAGED®) GEONAMES (ZABAGED®) GEONAMES (ZABAGED®) GEONAMES (ZABAGED®) ZABAGED® Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa

- 17 -



3.2 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ Následující kapitoly obsahují vyhodnocení stavu a vývoje území. Důraz byl kladen mj. na popis problémů spojených se získáním kvalitních vstupních údajů, nedostatky a chyby poskytnutých údajů o území.

3.2.1 Základní charakteristika území Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Zábřeh. Řešené území zahrnuje obce Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Štíty, Svébohov, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov a Zvole. Uvedených 28 obcí je tvořeno celkem 40 katastrálními územími, výměra řešeného území je 267,26 km2. Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí tvář krajiny – reliéf. Ten, v kombinaci s dalšími složkami – vegetací a vodstvem – určuje základní charakter krajiny. Tato základní matrice determinuje a zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem. Vztah přírodní matrice a antropogenní složky v řešeném území názorně demonstruje model terénu v Příloze č. 1. Přírodní matrice, zjednodušeně znázorněná modelem terénu, byla zkonstruována ze základních vrstevnic ZABAGED®, vizualizace je provedena formou výškových stupňů v kroku 100 m. Antropogenní složku demonstrují • budovy převzaté z Účelové katastrální mapy, • silnice, • železniční tratě. Největší sídla území a nejhustší komunikační síť jsou situovány v údolní nivě řeky Moravy, velikost a četnost sídel (stejně jako hustota komunikační sítě) razantně klesá směrem do hornaté části území. Tato základní dispozice je v podstatě nezměnitelná. Dnešní krajina je tak výslednicí původní – přírodní – matrice a antropogenní složky - činnosti člověka - přičemž rozhodující vliv přírodní matrice je možné změnit jen za vynaložení značných investic. Příkladem může být výstavba rychlostního koridoru Českých drah v údolí Moravské Sázavy. Původní generální směr dráhy z 50. let 19. století – říčním údolím – zachovává i dnešní rychlostní koridor pouze s - v podstatě - drobnými odchylkami (nové tunely).

- 18 -



3.2.2 Charakteristika přírodní matrice V následující kapitole se zabýváme popisem vybraných aspektů přírodní matrice.

3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Řešené území má charakter kulturní krajiny s poměrně pestrou strukturou využití danou především relativně členitým reliéfem (západní a východní část). Rozmanitý obraz krajiny zde vytvářejí především systémy hřbetů, oddělených od sebe zaklesnutými údolími vodních toků s břehovými porosty, loukami a drobnými lesíky. Plochá střední část území má vysoký podíl orné půdy a antropogenizovaných ploch. V území jsou zastoupeny jak biocenózy relativně přirozené, tak i umělé – vytvořené a udržované člověkem. 3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce : LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = -------------------------------------------- = --------------------------OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Tabulka č. 08 Stabilita krajinotvorných prvků stabilní prvky nestabilní prvky LP – lesní půda OP – orná půda VP – vodní plochy a tok AP – antropogenizované plochy TTP – trvalý travní porost Ch – chmelnice Pa – pastviny Mo– mokřady Sa – sady Vi – vinice Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Hodnoty uvedeného koeficientu jsou obecně klasifikovány takto: Tabulka č. 09 Hodnoty koeficentu ekologické stability Hodnota KES Charakteristika KES < 0,10 Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0,10 < KES < 0,30 Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně

- 19 -



Hodnota KES 0,30 < KES < 1,00

1,0 < KES < 3,00 KES > 3,00

Charakteristika nahrazovány technickými zásahy Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové eneregie Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem

Nejdostupnějším zdrojem pro získání hodnot KES jsou webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz , resp. jejich sekce : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady_za_obce_ceske_re publiky. Údaje jsou na stránkách řazeny dle jednotlivých obcí. Zdroj použitých dat je zcela zásadní pro stanovení koeficientu ekologické stability. Máme vážné výhrady vůči nekritickému používání dat z katastru nemovitostí pro výpočet KES. Katastr nemovitostí eviduje především vlastnické vztahy a teprve „druhoplánově“ skutečný stav využití pozemku. Realita je dnes taková, že zatímco změna vlastnických vztahů je v katastru podchycena okamžitě při změně vlastnictví, způsob využívání pozemků mnohdy odpovídá stavu před několika desítkami let. Nejmarkantněji se to projevuje při hodnocení rozsahu rozptýlené krajinné zeleně – kategorie využití krajiny kterou katastr nerozlišuje. Rozptýlenou krajinou zelení rozumíme pozemky porostlé vzrostlou zelení, které přitom nejsou určeny k plnění funkce lesa. Tyto pozemky jsou často zahrnovány do kategorie „ostatní plochy“ nebo „orná půda“ a chybně tak při výpočtu KES zařazeny mezi nestabilní ekosystémy. Druhým zdrojem chyb je evidence pozemků na kterých leží vodní toky a plochy. Katastr eviduje pozemky, na kterých protéká např. drobný vodní tok. Vlastní vodní tok má šířku běžně 0,5 – 2 m, ale šířka pozemku je několikanásobně větší. Jako vodní toky jsou tedy vykazovány de facto pozemky se zcela jiným způsobem využití. Nehledě na fakt, že drobné toky pravidelně mění své koryto (meandry apod.) a ve skutečnosti tečou běžně zcela jinde než jsou evidovány v katastru. Obdobná situace je při vymezení vodních ploch, katastr někdy k vodním plochám přiřazuje i široké pásy břehových porostů. Třetím výrazným zdrojem chyb je poměr ploch orné půdy / trvalých travních porostů. Chceme-li zjistit (alespoň přibližně) skutečnou hodnotu koeficientu ekologické stability pro účely územního plánování, je nutné provést korekce dat poskytnutých katastrem nemovitostí. Rozptýlená krajinná zeleň • zjistit skutečný rozsah rozptýlené krajinné zeleně (ortofoto, terénní průzkumy), • stanovit výměry ploch rozptýlené krajinné zeleně v rozlišení dle druhů pozemků, - 20 -



•

dle zjištěných hodnot upravit údaje katastru.

Vodní toky a plochy • jako základní podklad použít data ZABAGED, ortofoto, teréní průzkumy, • data z katastru nemovitostí používat jen po kritickém zvážení jejich věrohodnosti. Poměr orná půda / trvalé travní porosty • poměr dle katastru je běžně v příkrém rozporu se skutečností, • využití ploch (orná půda / trvalé travní porosty) se často mění v řádu roků, klasifikace konkrétního pozemku na základě terénních průzkumů do kategorie stabilní / nestabilní, se tím – z hlediska ekologické stability - stává velice diskutabilní. Údaje pro výpočet koeficientu ekologické stability jsme převzali z Účelové katastrální mapy, která pro jednotlivé druhy pozemků udává následující výměry : Tabulka č. 10 Výměra dle druhů pozemků Druh pozemku Výměra (ha) neurčen 52 lesní půda 9726 louka 4544 orná půda 9190 ostat.plochy 1883 ovocný sad 15 rybník - potok 299 zahrada 589 zastavěná plocha 428 Koeficient ekologické stability je roven 1,32, což znamená, že se jedná, o vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Vzorec pro výpočet koeficientu ekologické stability byl upraven přidáním kategorie „ZK – rozptýlená krajinná zeleň“ mezi stabilní ekosystémy. LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi + ZV + ZK stabilní ekosystémy KESKO = ----------------------------------------------------------- = --------------------------OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Výměra plošné krajinné zeleně v řešeném území činí 744 ha. Údaj byl zjištěn metodami dálkového průzkumu Země a terénními průzkumy. Po dosazení výměr jednotlivých druhů pozemků, upravených se započítáním ploch rozptýlené krajinné zeleně upravený koeficient ekologické stability KESKO=1,48.

- 21 -



Souhrn Koeficient ekologické stability (dle námi upravených dat) je roven 1,32, což znamená, že se jedná, o vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Je ovšem nutné uvědomit, že toto hodnocení se týká řešeného území jako celku. Zcela odlišných hodnot by koeficient nabýval, pokud by hodnocení bylo zaměřeno např. pouze na silně antropogenizovaný prostor údolní nivy Moravy. 3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry Zábřežsko je charakteristické mírně zvlněnou, bohatě zalesněnou krajinou jesenického podhůří, nacházející se v průměrné nadmořské výšce 347,23 m n.m., z čehož nejvýše je položená obec Hynčina s 545 m nadmořské výšky a nejníže obec Bohuslavice s 258 m n.m. . Geologický podklad západní části území je budován proterozoickými horninami zábřežské série. V zábřežské sérii můžeme rozeznat dvě kry, které se od sebe liší jednak stupněm metamorfózy, jednak charakterem původních sedimentů. Hranici mezi oběma představuje pruh pruh fylitů představující zónu pohybu a stratigrafickou hranici. Zatímco na severu převládají sedimenty pelitické s menším podílem klastické složky, směrem k jihu přibývá poloh psamitických a psefitických hornin. Souhlasně s tím nacházíme v jižní části zábřežské série stále častěji polohy nízce metamorfovaných až nemetamorfovaných drob a drobových pískovců a hlavně jemných slepenců s drobnými valouny křemene i hrubých polymiktních slepenců. Na severní kře převládají tmavě šedé drobně zrnité křemité biotitické fylity. Jde o horniny složené z křemene a kyselých plagioklasů a proměnlivého množství biotitu. Pro zábřežskou sérii jsou další a dosti charakteristickou složkou amfibolity. Obvykle jsou velmi drobně zrnité, šedozelené, deskovitě odlučné. Běžně se setkáváme též s různými druhy chloritických břidlic. Horniny tohoto druhu se objevují jak v severní tak jižní část i zábřežské série. Geologický podklad Mohelnické brázdy je budován především sedimenty pliocenními. Ty jsou zde zastoupeny vrstvami pontu (pestrý panon). K pontu zařazujeme poměrně monotónní souvrství pestrých jílů a místy štěrků, které leží nad panonem s.s., z něhož se v centrálních částech pánve pozvolna vyvíjí; na okrajích zřetelně transgreduje. Obecně převažují pestré jíly. Jsou to světle šedé, zelenavě až zelenošedé nebo žlutošedé, většinou silně žlutohnědě, rezavě a vzácněji rudě skvrnité, nevrstevnaté, většinou nepísčité plastické jíly, vzácněji vápnité jíly, jen občas s polohami a čočkami písčitými. Hojné jsou drobné vápnité i manganové konkrece. Kromě pestrých pelitů jsou vzácněji vyvinuty i jíly modré, hnědavé a nafialovělé, popř. i zelené. Na bázi i uvnitř souvrství jsou poměrně hojné polohy převážně křemenných štěrků drobného zrna. Jsou dobře opracovány, uloženy většinou v jemném až středně zrnitém křemenném písku. Jižním směrem nabývají štěrky převahy. Jsou zejména v okrajových částech sníženiny a jsou tvořeny opět křemenem, avšak již s větším podílem paleogenních pískovců. Jsou opět uloženy v pískové základní hmotě, místy s polohami pestrých jílů. Kromě štěrků se v této oblasti častěji vyskytují středně zrnité až hrubozrnné křemenné písky. Tento pískovo-štěrkový vývoj pontu je spjat pozvolnými přechody s pelitickým vývojem uprostřed sníženiny. Pleistocenní uloženiny řešeného území mají fluviální (náplavy vodních toků), svahový a eolický původ (spraše). K holocenním sedimentům zde patří uloženiny údolních niv, svahových sutí a hlín.

- 22 -



Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) patří řešené území systému Hercynského, do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko – jesenická soustava. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Tabulka č. 11 Geomorfologické regionální členění reliéfu Oblast Orlická oblast

Celek Kladská kotlina

Jesenická oblast

Zábřežská vrchovina Mohelnická brázda Hanušovická vrchovina

Podcelek Králická brázda Bukovohorská hornatina Drozdovská vrchovina

Okrsek Štítská brázda Rovenská pahorkatina

Mírovská vrchovina

Žádlovická pahorkatina

Úsovská vrchovina

Benkovská vrchovina

3.2.2.4 Klimatické poměry Klimaticky leží řešené území v mírně teplé oblasti a to ve variantách MT 7, MT 9 a MT 10. Území je charakteristické normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem. Přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Některé vybrané klimatické charakteristiky jsou uvedeny v následujícím přehledu:

Tabulka č. 12 Vybrané charakteristiky klimatické oblasti Počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10°c a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota ledna průměrná teplota července průměrná teplota dubna průměrná teplota října průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

MT 7

MT 9

MT 10

30 - 40 140 - 160 110 - 130 40 - 50 -2 - -4 16 - 17 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 70 - 80 120 - 150 40 - 50

40 – 50 140 – 160 110 – 130 30 – 40 -2 - -3 17 – 18 6–7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 - 150 40 - 50

40 – 50 140 – 160 110 – 130 30 – 40 -2 - -3 17 – 18 7–8 7–8 100 – 120 400 – 450 200 – 250 50 – 60 120 – 150 40 – 50

Tabulka č. 13 Vysvětlivky k Tabulce č. 12 letní den mrazový den ledový den vegetační období

tmax ≥ 25 °C tmin ≤ -0,1 °C tmax ≥ -0,1 °C měsíce IV - IX

měsíce X - III zimní období jasný den Nd ≤ 2/10 zamračený den Nd ≤ 8/10 Nd : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy

- 23 -



Sluneční záření a oblačnost Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují těsně nad hodnotou 3700 MJ.m-2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje okolo hodnoty 6,5, přičemž nejvyšší oblač-nost pozorujeme v prosinci, nejnižší obvykle v srpnu. Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 7,5 - 8,0 °C, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě se pohybují v rozmezí 22 – 24 °C. Průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na 5 až -6°C. V létě se průměrná denní minima pohybují mezi 10 až 12 °C. Vlhkost vzduchu Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 78 %, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje většinou v prosinci, nejnižších v dubnu. Atmosférické srážky Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 650 - 700 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují kolem 1000 mm. Inverzní polohy Řešené území, s výjimkou nivních poloh u řeky Moravy, nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu. 3.2.2.5 Hydrologické poměry Nejdůležitějšími vodními toky území jsou •

Morava, která je při své celkové délce toku 329 km jedním ze tří nejvýznamnějších toků na území České republiky a z evropského hlediska ji lze řadit mezi nejvýznamnější přítoky Dunaje v jeho horním úseku nad Bratislavou,

•

Moravská Sázava, která vzniká soutokem několika potoků v Podorlické pahorkatině nedaleko Lanškrouna.V nejhořejší části má řeka bystřinný charakter, velmi brzy však vtéká do roviny a začíná meandrovat. Pod Krasíkovem přestává řeka meandrovat a protéká velmi pěkným zalesněným údolím. Plocha povodí měří 507 km2, délka sjížděného toku je téměř 32 km,

•

Desná, která vzniká soutokem potoků Hučivá a Divoká Desná, odvodňujících severozápadní část Jeseníků. Teče převážně jihozápadním směrem a vlévá se zleva do Moravy. Povodí měří zhruba 300 km2,

•

Březná pramení v jesenickém podhůří severně od Červené Vody ve výšce 900 m n. m. Její tok ústí do Moravské Sázavy. Plocha povodí je 130 km2. Horní tok až do Štítů protéká otevřeným údolím. V kamenitém korytu se objevují často peřeje.

- 24 -



•

Rohelnice, protékající obcí Rohle.

Některé řeky jsou splavné (Morava, Moravská Sázava), vhodné pro vodní turistiku, sjízdné pro začátečníky i pokročilejší vodáky. V řešeném území se nacházejí vydatné povrchové i podzemní zdroje pitné vody. Umístění zdrojů a jejich ochranných pásem je zakresleno ve výkresu limitů, resp. hodnot. Významná zvodeň nivy Moravy je chráněna jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy. Sledování úrovně a kvality podzemních vod zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava – Poruba, v síti pozorovacích vrtů. Starší vrty nemají vyhlášené ochranné pásmo, novější vrty (ISPA/FS) jsou chráněny vkladem do katastru nemovitostí. 3.2.2.6 Zemědělská půda Pro vyjádření kvality zemědělských půd jsme zvolili kombinaci dvou kritérií • technická charakteristika • přírodní charakteristika Technická charakteristika K vyjádření technické kvality půdy jsme jako indikátor použili realizované investice do půdy (rozsah hlavních a podrobných odvoďnovacích zařízení). Potřebné údaje byly získány z Výzkumného ústavu meliorací a půd. Přírodní charakteristika Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo 2. a 3. místo

4. místo 5. místo

klimatický region. hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. kód kombinace sklonitosti a expozice. kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.

Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné.

- 25 -



Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Nejcennější půdy řazené do I. a II. třídy ochrany leží v široké údolní nivě řeky Moravy. Díky této dopravně dobře dostupné poloze v blízkosti velkých sídel jsou vystaveny permanetnímu ohrožení spočívající v likvidaci zástavbou. Vstupním podkladem pro zpracování byly data BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) poskytnutá Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Ve vstupních datech byly do BPEJ zahrnuty mj. i hustě zastavěné plochy obcí. Plochy, na kterých se nacházejí stavby, ulice, náměstí apod. a kde tedy žádná zemědělská půda ve skutečnosti není! Vymezení BPEJ je tedy nutno považovat v podstatě za orientační. Údaje předané VÚMOP obsahovaly další chybu – zcela chyběla data pro obec Postřelmov. Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území. 3.2.2.7 Lesy Historickým vývojem došlo ke změně druhové skladby ve prospěch smrku, borovice a modřínu, které byly zapříčiněny umělou obnovou. Tím se ale zvýšilo riziko ohrožení kalamitami. Pozměněné podmínky v atmosféře, imise, teplota, sucho, škůdci, houby: to vše oslabuje celý uměle vytvořený ekosystém, který není schopen geneticky svým přirozeným vývojem odolávat většímu zatížení a výkyvům. Z fytocenologického hledisky jsou nejvíce problematické porosty smrku na lesních typech suchých a vysýchavých stanovištích, dále kyselých stanovištích nižších vegetačních stupňů (t.j. i třetího a čtvrtého stupně) a v neposlední míře i labilní porosty z hlediska statické stability. Jedná se o smrkové porosty na stanovištích ovlivněných vodou. Zatímco ke zlepšení stavu v první skupině je nutné celoplošné zastoupení melioračních dřevin, stabilizaci u druhé skupiny by měl zajistit systém interakčních prvků. Ze zoologické složky biocenóz je nerovnováha mezi skutečným stavem zvěře, která opakovaně spásá zmlazení. V lesním hospodářství je nutno se vyhnout návykům a způsobům prostorové a časové úpravy lesa z minulých let a přejít k jemnějším způsobům, především napodobováním přírody při obnově lesa. Celková výměra hospodářských lesů v řešeném území je 9 548 ha, lesů zvláštního určení 331 ha. Součet těchto dvou hodnot je odlišný od údaje v kapitole 3.2.2.2 z důvodu použití různých podkladů. Ekologická stabilita byla hodnocena dle údajů z Účelové katastrální mapy, informace o výměrách lesů v této kapitoly byly čerpány z vymezení lesů, předaného Krajským úřadem Olomouckého kraje. 3.2.2.8 Ostatní hodnotná zeleň Nelesní porosty dřevin zaujímají v řešeném území poměrně velké plochy, 744 ha. Jejich největší výměra je zahrnuta do druhu pozemků „ostatní plochy“, vyskytují se však i jako součást vodních ploch, případně nejsou katastrálně vylišeny (některé břehové porosty). - 26 -



Ostatní plochy dřevin rostoucích mimo les jsou výrazně menší, mají však podstatný význam pro ekologii a estetiku krajiny. Představují je zejména doprovodné porosty velké části vodních toků, vyznačující se proměnlivou, většinou však přirozenou až přírodě blízkou druhovou skladbou s dominancí vrb a olše lepkavé, případně kříženců topolů. Významným krajinotvorným prvkem je také liniová krajinná zeleň, ať už se jedná o aleje ovocných stromů podél silnic ve volné krajině či uliční stromořadí v zastavěném území. Dalším krajinotvorným prvkem s výraznou ekologickou funkcí jsou meze. Tyto liniové útvary rozptýlené zeleně jsou v řešeném území zastoupeny poměrně často a ve většině případů se jedná o vyspělá společenstva řádu Prunetalia – keřové porosty s občasným výskytem dřevin (třešeň ptačí, jasan ztepilý, ovocné dřeviny). Zvláště cennými jsou zapojené linie keřů mezi loukami a pastvinami. Druhová skladba je většinou velmi pestrá – trnka obecná, kalina obecná, hloh obecný, růže šípková, bez černý, líska obecná, svída krvavá, ostružiník křovitý atd. Tyto formace jsou vyhledávaným stanovištěm velkého množství zejména drobných pěvců, ale i motýlů a ostatních druhů hmyzu. Tvář krajiny výrazně dotvářejí osaměle rostoucí stromy (solitery), u nichž kromě dominující estetické funkce, je důležitá také funkce ekologická, jedná se mnohdy o jediné útočiště živočichů v intenzívně využívané zemědělské krajině. Z existujících informačních zdrojů lze údaje o rozptýlené krajinné zeleni získat jen ve velmi omezené míře. Hlavním zdrojem informací byly tedy vlastní průzkumy terénu a informace získané metodami dálkového průzkumu Země. Parky, veřejná zeleň Prvkem nezbytným zjm. pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, které v řešeném území nabývají rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickým významem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí veřejných staveb, méně důležité jsou zde ostatní funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších parkově upravených ploch se vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňují mikroklima (stín, vyšší vlhkost apod.). Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních den, kontrast mezi rozpálenou plochou ulic a příjemným prostředím parků ocení mnoho obyvatel i návštěvníků města.

3.2.3 Ochrana přírody a krajiny V této kapitole se zabýváme jednou z nejvýraznějších skupin limitů omezujících využití území – jevy a územími chráněnými podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 3.2.3.1 Zvláště chráněná území Ve východní části řešeného území na pomezí obcí Leština a Lesnice se nachází přírodní rezervace „Pod Trlinou“. Zvláště chráněná území ostatních kategorií (např. chráněná krajinná oblast, národní přírodní památka apod.) v řešeném území nejsou vyhlášena.

- 27 -



3.2.3.2 Územní systém ekologické stability

3.2.3.2.1 Aktuální stav vymezení ÚSES Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je v § 3 odst. 1), písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability, přičemž • místní systém zahrnuje vždy prvky systému regionálního a nadregionálního (není bez nich funkční), • regionální systém zahrnuje vždy prvky systému nadregionálního (není bez nich funkční). Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, definovanými v § 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., jsou biocentra a biokoridory. Navíc, kromě uvedených skladebných prvků zmíněných ve vyhlášce, se také vymezují interakční prvky a ochranné zóny nadregionálních biokoridorů. Limitem využití území se ÚSES obvykle stává po schválení územně plánovací dokumentace, do které je zapracován. Pro řešené území z toho vyplývá, že limitem využití území je především nadregionální a regionální ÚSES obsažený v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Z územních plánů jednotlivých obcí byl překreslen místní systém ekologické stability a umístěn do jedné datové vrstvy (resp. shapefile). Vymezení ÚSES v řadě územních plánů obcí mělo v podstatě opakující se hlavní chyby • geometrické – plochy ÚSES byly vyjádřeny liniemi, resp. izolovanými symboly • topologické – linie byly nespojité, na hranicích řešeného území chyběly úplně, • věcné – některá biocentra byla izolovaná, nebyla propojena biokoridorem se zbytkem systému, – skladebné prvky ÚSES neměly pořadová čísla, chybí tabulkový popis (např. cílová společenstva, skupina typů geobicénů apod.) – ÚSES v jednotlivých ÚPN je řešen izolovaně, není mnohdy korektně napojen na sousední území – interakční prvky jsou navrženy v rozporu se zásadami projektování ÚSES – nejsou napojeny v min. jednom bodu na systém ekologické stability Chyby geometrické a topologické byly odstraněny následujícím postupem • chybějící linie na hranicích řešeného území byly převzaty z katastrální mapy, • plochy vymezené pouze liniemi byly převedeny na polygony, • prvky znázorněné izolovanými symboly (např. sledem koleček) byly převedeny do linií (zjm. interačkní prvky). Odstranění věcných chyb není možné provést v rámci zpracování územně analytických podkladů. Toto je možné provést pouze zpracováním nové územně plánovací dokumentace nebou změnou stávající.

- 28 -



3.2.3.2.2 Návrh postupu na odstranění chyb ve vymezení ÚSES Jako nejvhodnější formu nápravy věcných nedostatků ve vymezení ÚSES v řešeném území doporučuje autorský tým zpracování Územní studie místního územního systému ekologické stability ORP Zábřeh. Základní cíle studie jsou dva • na úrovní ÚPD obcí zajistit rozpracování nadregionálního a regionálního ÚSES schváleného v ZÚR Olomouckého kraje, • odstranit věcné chyby ÚSES vymezeného v ÚPD obcí, zejména pak především návaznost skladebných prvků ÚSES na hranicích jednotlivých obcí ORP Zábřeh, a to včetně návaznosti na území okolních obcí s rozšířenou působností. Územní studie se po projednání stane základním podkladem pro řešení ÚSES v ÚPD obcí ve správním obvodu ORP Zábřeh, potažmo bude využita také v sousedících ORP. Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství (§ 4, odst. 1, zák. č. 114/1992 Sb.) Nejdůležitějším předpokladem je navázání úzké spolupráce mezi příslušnými orgány ochrany přírody a územního plánování. Příslušnými orgány územního plánování a ochrany přírody jsou • Městský úřad Zábřeh • Krajský úřad Olomouckého kraje • Ministerstvo životního prostředí ČR Doporučený okruh k problémů řešení územní studie je uveden v Příloze č. 3 3.2.3.3 Významné krajinné prvky V území se nacházejí následující významné krajinné prvky (VKP) taxativně vyjmenované v § 3 odst. (1) písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Možnost přesné identifikace těchto obecně vyjmenovaných VKP ztěžuje absence jednoznačného legislativního výkladu pojmů les a údolní niva. Údajů o území vymezující výše uvedené VKP nebyly poskytovatelem předány. Pro účely této práce jsme tedy museli přistoupit k náhradnímu způsobu vymezení VKP. Lesy Pro vymezení lesů (resp. pozemků určených pro plnění funkce lesa – PUFL) jsme měli k dispozici dva informační zdroje :

- 29 -



• •

shapefile ZFP_zakladni_funkc_plocha_p.shp s vymezením některých základních funkčních ploch (zdroj KÚ OK), účelová katastrální mapa ÚKM).

Ani jeden ze zdrojů nebyl zcela vyhovující. Základní funkční plochy především z důvodu zpracování nad mapou malého měřítka, ÚKM z důvodu věcných chyb, vzniklých pravděpodobně chybami při spojení grafického podkladu se Souborem popisných informací (SPI). Oba zdroje mají společnou chybu metodickou, neboť zatímco v katastru nemovitostí jsou jako PUFL vedeny i pozemky dočasně odlesněné, z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. tyto pozemky nejsou považovány za VKP. Pro vymezení lesů – VKP – byl využit soubor základních funkčních ploch. Rybníky, vodní toky Pro vymezení rybníků a vodních toků byly využity data Základní mapy České republiky (ZABAGED®), korigovaná s přihlédnutím k účelové katastrální mapě a terénním průzkumům. Údolní nivy Vymezení této kategorie VKP je nejsložitější, především proto, že panuje značná nejednotnost výkladů co vlastně údolní niva (jako významný krajinný prvek) je. Pro další aktualizaci ÚAP v letech 2009-2010 doporučujem pořizovateli aby požádal příslušný orgán ochrany přírody (Odbor správní Městského úřadu Zábřeh) o vymezení údolních niv a předání formou údaje o území. V Příloze č. 2 je uveden příklad postupu vymezování údolních niv, včetně návrhu regulativů pro územně plánovací dokumentaci. Registrované významné krajiné prvky V řešeném území jsou registrovány následující VKP (podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.) Tabulka č. 14 Registrované významné krajinné prvky Název Alej na hrázi Novodvorské meze Mezofilní svahová louka nad údolím Ospitského potoka

Popis Stromořadí lip na hrázi rybníka Oborník Porost na mezích silničního tělesa, významné hnízdiště ptáků Louka s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin

K registraci jsou na navrženy následující VKP Tabulka č. 15 Významné krajinné prvky (návrh na registraci) Název Louka u samoty ve Štítech "Na hranicích" Mokřad podél železniční trati v

Popis Louka s výskytem zvláště chráněných rostlin ojedinělý mokřadní biodiverzitou

biotop

s

- 30 -

velkou



Název Hněvkově Mokřad "Dlouhé kusy" ve Zvoli

Popis ojedinělý mokřadní biotop s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin

Poznámka : V některých územních plánech obcí je chybně uveden „ návrh významného krajinného prvku“ situovaný na stávajícím pozemcích určených k plnění funkce lesa. Tento postup je chybný, lesy jsou považovány za VKP ex lege a nepodléhají tedy registraci dle § 6. 3.2.3.4 Ochrana a využití jeskyní Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich. Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní (§ 10, zákon č. 114/1992 Sb.) V listopadu 1970 speleologická skupina Vlastivědného ústavu v Olomouci provedla ve Vitošově orientační průzkum jeskyně objevené při těžbě vápence. Objevená jeskyně se nacházela ve vyšší etáži lomu na východní, do údolí Moravy obrácené straně. Jednalo se o velmi prostornou jeskyni tvaru dómu, s bohatou a dobře vyvinutou krápníkovou výzdobou tvořenou velkými stalaktity a stalagmity. Při pokračující těžbě byla jeskyně zavalena.

- 31 -



Obrázek č.1 Zaniklá jeskyně ve vápencovém lomu ve Vitošově

Podle sdělení místních občanů, tradovaných od 60. let, se v lomu poměrně často naráželo na jeskyně s bohatou výzdobou, takže lze soudit, že vitošovské vápence jsou prostoupeny složitým jeskynním systémem velkého stáří. Vitošovské krasové dutiny mají stejný nebo podobný charakter jako dómovité a propasťovité prostory ve vápencích u Sovince. Podrobnější informace jsou uvedeny v Binar., M – Čechák, M. – Moravec, M.(1971) : Jeskyně ve vápencovém lomu ve Vitošově, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, č. 151.

3.2.3.5 Ochrana krajinného rázu Důležitou obecně chráněnou hodnotou území z pohledu ochrany přírody a krajiny je jeho krajinný ráz. Údaje o území (místa a oblasti krajinného rázu) nezbytné pro zpracování územně analytických podkladů dosud příslušný orgán ochrany přírody nemá k dispozici. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních - 32 -



dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona č. 114/1992Sb. , může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. V západní části řešeného území je vyhlášen přírodní park Březná (nařízení Okresního úřadu Šumperk č. 14/1997). Z pohledu preventivního hodnocení krajinného rázu řešeného území je k dispozici pouze jeden základní podklad – Typologie české krajiny (Löw, J. et al., 2005, Löw a spol., s.r.o., Brno).

Obrázek 2. Výřez z mapy krajinných typů ČR (zdroj: http://geoportal.cenia.cz)

Podle charakteru osídlení krajiny je téměř celé řešené území označeno jako vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica, vyšší partie území jako pozdně středověká sídelní krajina Hercynica. Z hlediska využití krajiny se na většině území jedná o lesozemědělskou krajinu resp. zemědělskou krajinu. K hodnocení krajinného rázu řešeného území je příslušným orgánem ochrany přírody Odbor správní Městského úřadu Zábřeh.

- 33 -



3.2.3.6 Přechodně chráněné plochy Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění. V rozhodnutí o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany § 13 zákona č. 114/1992 Sb.). Na území Leštiny je vyhlášena přechodně chráněná plocha „Leštinské tůně“, v současné době připravuje Odbor správní MěÚ Zábřeh vyhlášení další přechodně chráněné plochy „Ovčačka“. Navržená PCHP je situována podél toku řeky Moravy, na území obcí Leština a Lesnice. 3.2.3.7 Památné stromy V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Tabulka č. 16 Památné stromy Kod USOP 102 74 117 131 130 129 116 101 100

Název Dub letní v Dubicku Kaštanovník v Zábřehu na Moravě Dub v Zábřehu Lípa u kostela Topol v Postřelmově Lípa u kaple sv. Prokopa Kubíčkova lípa Dub za Minářovým v Horních Studén Lípa u sv. Linharta v Horních Stu

K vyhlášení připravuje příslušný orgán ochrany přírody následující stromy Tabulka č. 17 Památné stromy (návrh na vyhlášení) Kod USOP dosud nepřidělen dosud nepřidělen dosud nepřidělen dosud nepřidělen dosud nepřidělen dosud nepřidělen dosud nepřidělen dosud nepřidělen dosud nepřidělen dosud nepřidělen

Název Anenská lípa v Drozdově Jilm na Kopečné v Zábřehu Dub u penzionu v Zábřehu Klen na Valové v Zábřehu Lípa svobody na Novém Dvoře Štrambachova lípa v Pobučí Lípa u křížku v Postřelmově 3 habry v Křižanově Lípa na hřbitově v Leštině Opravilova lípa

3.2.3.8 Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Nejsou k dispozici žádné informace o lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ve smyslu ust. § 48, zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

- 34 -



3.2.3.9 Natura 2000 V řešeném území se nachází jedna evropsky významná lokalita (EVL) ze soustavy Natura 2000 ve smyslu §§ 45a-45d zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. EVL CZ0714073 Litovelské Pomoraví je situována podél toku Moravy, v jižní části území. Do severozápadní části území zasahuje ptačí oblast Kralický Sněžník (CZ0711018) ve smyslu § 45e zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

- 35 -



3.2.4 Antropogenní složka 3.2.4.1 Doprava a dopravní zařízení Z hlediska silničních dopravních vztahů je řešené území přímo napojeno na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí 1. třídy I/44 Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – st. Hranice. Hromadná přeprava osob je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami Veolia Transport Morava (dříve Connex Morava). Železniční spojení je umožněno především přes železniční stanici Zábřeh na Moravě, ležící na železniční trati č.270 Bohumín - Přerov – Česká Třebová. Doprava letecká ani vodní zastoupena není. 3.2.4.1.1 Silniční doprava Z hlediska celostátní silniční sítě leží město Zábřeh na významné silnici I/44 spojující město Mohelnici se Šumperkem a Jeseníkem. Severně Zábřehu probíhá silnice I/11 vedoucí od Ostravy, Jeseníka a Šumperku do východních Čech (Hradec Králové) a do Prahy. Řešeným územím procházejí tyto silnice

Tabulka č. 18 Seznam silnic Číslo 04313 0442 0444 11 31115 31115 A 31116 315 31518 31519 31523 31524 31525 31526 31527 31528 31529 31530 31531 31532 31534 31535 31536 31537 31538

Třída 3 3 3 1 3 3 3 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Číslo 31539 31540 31541 31542 31544 31545 31547 31549 368 3681 3682 3683 3684 369 36918 36919 370 3701 3702 3703 3706 3707 43 44

Třída 3 3 3 3 3 3 3 3 2 3 3 3 3 2 3 3 2 3 3 3 3 3 1 1

- 36 -



3.2.4.1.2 Železniční doprava Jižní částí řešeného území prochází dvoukolejná železniční trať č. 270 Bohumín – Přerov - Česká Třebová, která je podle zákona č. 266/1996 Sb. „o drahách“ zařazena do kategorie celostátních drah. Trať je součástí 3. tranzitního koridoru, v úseku Česká Třebová - Přerov zajišťuje spojení 1. a 2. koridoru. Koridorové tratě jsou zahrnuty do plánu rozvoje evropské železniční infra-struktury.

Na páteřní trať č. 270 navazuje v Zábřehu trať č. 291 směr Postřelmov, Šumperk, resp. Hanušovice. Severní část území je připojena na železniční síť tratí č. 025 Dolní Lipka - Štíty Výše popsaný systém je doplněn síti železničních vleček. Vlečková sít je nejrozsáhlejší v Zábřehu, resp. jeho východním okolí (např. vlečka do lomu ve Vitošově). 3.2.4.1.3 Hromadná doprava osob Hromadná osob je zajišťována pravidelnými osobními vlaky Českých drah na tratích č. 025, 270 a 291. V řešeném území se nachází osm železničních stanic, resp. zastávek. Tabulka č. 19 Seznam železničních stanic Stanice Heroltice Hoštejn Lupěné Postřelmov Zábřeh na Moravě Lukavice Štíty Zábřeh na Moravě zastávka

Trať 025 270 270 291 270, 291 270 025 291

Na tuto páteř navazuje rozsáhlá síť pravidelných autobusových linek Veolia Transport Morava. Obsluha území je zajišťována 136 autobusovými zastávkami. Tabulka č. 20 Seznam autobusových zastávek Název zastávky Aut. st., MHD Zábřeh Bohuslavice, kaple Brníčko, dolní zast. Brníčko, pod lipami Brníčko, restaurace Brníčko, rozc. Brníčko, Strupšín, restaurace ČSA, MHD Zábřeh Drozdov Drozdov, restaurace Dubicko, škola Dubicko, textil Horní Studénky, kostel Horní Studénky, rozc. Hoštejn, pila Hoštejn, škola

Název zastávky Leština, u mostu Lukavice, papírny Lukavice, Slavoňov Lukavice, Vlachov Lukavice, Vlachov, rozc. Slavoňov MEP, MHD Zábřeh Na špici, MHD Zábřeh Nám. Masarykovo, MHD Zábřeh Nám. Osvobození, MHD Zábřeh Nemile, horní konec Nemile, kult. dům Nemile, Lupěné, rozc. Nemocnice, MHD Zábřeh NH, MHD Zábřeh Olomoucká, MHD Zábřeh Pod hřbitovem, MHD Zábřeh

- 37 -

Název zastávky Štíty, Crhov, rozcestí Štíty, Heroltice Štíty, Heroltice, rozc. Štíty, Na pilníku Štíty, náměstí Štíty, nový závod Štíty, pila Štíty, samota Štíty, škola Štíty, závod Štíty, žel. st. Ul. B. Němcové, MHD Zábřeh Ul. Dvořákova, MHD Zábřeh Ul. Havlíčkova, MHD Zábřeh Ul. Strejcova, MHD Zábřeh Ul. Sušilova, MHD Zábřeh



Název zastávky Hrabová Hrabová, Vitošov Hynčina, Křižanov, Na konci Hynčina, Křižanov, zast. Hynčina, restaurace Hynčina, rozc. Lupěné Hynčina, zast. Hynčina, Zejfy IV. škola, MHD Zábřeh Jedlí, Na rovince Jedlí, rozc. Horní Studénky Jedlí, u kříže Jedlí, U Rýznarů Jedlí, závod Jestřebí, Jestřebíčko, rozc. Jestřebí, kaple Jestřebí, obecní úřad Jestřebí, Pobučí, kult. dům Kamenná, rozc. Veleboř Kamenná, ŽD Kolšov, hájenka Kolšov, restaurace Kolšov, rozc. Kosov, rest. Kosov, ZD Krytý bazén, MHD Zábřeh Lesnice, náves Lesnice, obecní úřad Lesnice, sokolovna Leština, obecní úřad

Název zastávky Poliklinika, MHD Zábřeh Postřelmov, lihovar Postřelmov, Nový Dvůr, rozc. Postřelmov, obecní úřad Postřelmov, žel. st. Postřelmůvek, kaple Rájec Ráječek, MHD Zábřeh Rohle, dolní zast. Rohle, horní zast. Rohle, Janoslavice, kaple Rohle, Nedvězí Rohle, Nedvězí, rozc. Rohle, střední zast. Rovensko, Na rybníčku Rovensko, rozc. Rozc. Kouty, MHD Zábřeh Sídl. Výsluní, MHD Zábřeh Skalička, rest., MHD Zábřeh Skalička, rozc., MHD Zábřeh Sladovna záv., MHD Zábřeh Svébohov, Chaloupky Svébohov, obchod Štíty, autoservis Štíty, Březná, rest. Štíty, Březná, rozc. Štíty, Březná, statek Štíty, Březná, škola Štíty, Crhov, dol. konec Štíty, Crhov, restaurace

Název zastávky Ul. Třešňová, MHD Zábřeh Vyšehoří, u kaple Zábřeh, aut. st. Zábřeh, čistírna Zábřeh, ČSA Zábřeh, Dolní Bušínov, rekr. stř. NH Zábřeh, Hněvkov, obchod Zábřeh, Hněvkov, zahrádky Zábřeh, MEP Zábřeh, Na špici Zábřeh, nám. Osvobození Zábřeh, nemocnice Zábřeh, NH Zábřeh, Olomoucká Zábřeh, Pivonín, rozc. Zábřeh, poliklinika Zábřeh, Ráječek Zábřeh, rozc. Kouty Zábřeh, Růžové údolí Zábřeh, Skalička, hřbitov Zábřeh, Skalička, rozc. Zábřeh, Sušilova ul. škola Zábřeh, Václavov, kult. dům Zábřeh, žel. st. Zborov Zubní odd., MHD Zábřeh Zvole Žel. st., MHD Zábřeh

Dostupnost železničních stanic a autobusových zastávek je znázorněna izochronou 500 m ve výkresu hodnot. 3.2.4.1.4 Pěší a cyklistická doprava Řešené území, zejména jeho hornatější části, je protkáno poměrně hustou sítí pěších stezek Klubu českých turistů a cyklotras. Jedná se o pěší stezky č. 0607, 2210, 2212, 2248, 4234, 4815, 4871, 4877, 4878, 7812, 7884, 7898, 7915, 9634, 9667 a cyklotrasy č. 51, 4063, 4224, 521, 6026, 6050, 6114, 6114A, 6203, 6228, 6229, 6230, 6231, 6232, 6233, 6234 3.2.4.1.5 Letecká doprava V rámci údajů o území nebyly předány žádné informace o případné existenci zařízení souvisejících s civilním leteckým provozem. V územních plánech obcí Rovensko a Štíty jsou zakresleny plochy pro vzlety a přistání určené pravděpodobně pro zemědělské či sportovní létání. Bližší informace o současném stavu využívání ploch nejsou k dispozici.

- 38 -



3.2.4.1.6 Ochranná pásma dopravní infrastruktury Ochranné pásmo silnic Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Pro silnice I. třídy mimo zastavěné území obce je ochranné pásmo 50 m oboustranně od osy silnice, pro silnice II. a III. třídy 15 m. Ochranné pásmo železnice Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy), ochranné pásmo železniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje. 3.2.4.1.7 Hluk ze silniční dopravy Informace o hluku ze silniční dopravy na silnicích II. a III. třídy převzaté z Hlukové mapy Olomouckého kraje (Ecological Consulting) byly doplněny odborným odhadem hlukových poměrů na silnici I. třídy. Zastavěné území postižené nadměrným dopravním hlukem ze silnic I. – III. třídy je symbolicky znázorněno v problémovém výkresu. Informace o hlukových poměrech v okolí silnic II. a III. třídy Bohuslavice Obcí prochází komunikace III. třídy číslo 31541 Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je nízká. Nadlimitně je zasažena první a částečně druhá řada domů okolo silnice III. třídy. Nadlimitně zasaženo je ve dne 50 objektů a v noci 60 objektů. Brníčko Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 370. Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je nízká. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnice II. třídy. Celkem je nadlimitně zasaženo 40 objektů během dne a 52 objektů v noci. Dolní Bušínov Obcí prochází komunikace III. třídy číslo 31534. Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je nízká. Nadlimitně jsou zasaženy 2 objekty v noční době i během dne. Dubicko Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 315 a z ní odbočuje komunikace III. třídy číslo 31541. Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je nízká a střední. Nadlimitně je zasažena první a částečně druhá řada domů okolo silnice III. třídy. U komunikace II/315 je nadlimitně zatíženo 47 objektů během dne a 59 objektů v noci. - 39 -



U komunikace III/31541 jsou nadlimitně zatíženy 2 objekty během noci.Ve dne jsou limity dodrženy. Hoštejn Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 315. Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je nízká. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnice II. třídy. Zasaženo je 47 objektů během dne a v noci 57 objektů. Hrabová Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 315 . Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je střední. Ve dne jsou limity dodrženy, v noci jsou překročeny u 7 objektů. Hynčina Obcí prochází komunikace III. třídy číslo 31534. Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je nízká. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnice III. třídy. Během dne je v řešeném úseku limit překročen u 7 objektů během denní doby a 18 objektů v noci. Kosov Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 315. Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je nízká. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnice II. třídy. Ve dne je nadlimitně zasaženo 35 objektů a v noci 47 objektů. Lesnice Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 370 a z ní odbočuje komunikace III. třídy číslo 3701. Hodnocení: Intenzita dopravy na všech komunikacích v obci je nízká. U komunikace II/370 je nadlimitně zasaženo 12 objektů během denní doby a 15 objektů v noční dobu. U komunikace III/3701 je nadlimitně zasaženo 13 objektů během denní doby a 14 objektů v noční dobu. Leština Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 315 a z ní odbočuje komunikace II. třídy číslo 370. Hodnocení: Intenzita dopravy na všech komunikacích v obci je nízká a střední. U komunikace II/370 je překročen limit jak pro denní tak pro noční dobu u 1 objektu. U komunikace II/315 je nadlimitně zatížen 1 objekt ve dne a 16 objektů v noci. Lukavice Obcí prochází komunikace III. třídy číslo 31541 . Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je nízká. Nadlimitně je zasažena jen první a částečně druhá řada domů okolo silnice III. třídy. Nadlimitně je zasaženo 28 objektů během dne a 35 objektů v noci. Pivonín (Růžové Údolí) Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 315.

- 40 -



Hodnocení: Intenzita dopravy na všech komunikacích ve městě je nízká až střední. V okolí komunikace je jen několik domů. Nadlimitně jsou zasaženy 3 objekty během dne a 5 objektů v noci. Postřelmov Obcí prochází komunikace III. třídy číslo 3703 a 0444. Hodnocení: Intenzita dopravy na všech komunikacích v obci je nízká až střední. Nadlimitně jsou zasaženy 3 objekty během noci. Ve dne jsou limity dodrženy. Postřelmůvek Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 369 . Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je nízká. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnice II. třídy. Limity jsou překročeny u 14 objektů během dne a 25 objektů v noční dobu. Rovensko Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 369 a z ní odbočuje komunikace II třídy 368. Hodnocení: Intenzita dopravy na všech komunikacích v obci je nízká. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnice II. třídy. Během dne je zasaženo 7 objektů a v noci 9. Svébohov Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 368 . Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je střední. Nadlimitně není zasažen žádný objekt, limity pro den i noc jsou dodrženy. Štíty Částí města prochází komunikace II. třídy číslo 368 . Hodnocení: Intenzita dopravy na sledované komunikaci ve městě je nízká. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnice II. třídy. Nadlimitně je tedy zasaženo 14 objektů během dne a 23 objektů v noci. Václavov Obcí prochází komunikace III. třídy číslo 44631. Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci, která obec pouze míjí je nízká. Nadlimitně jsou zasaženy pouze 2 objekty u silnice III. třídy. Vitošov Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 315 . Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je střední. Nadlimitně zasažen jen jeden objekt a to v noční dobu, ve dne jsou limity dodrženy. Vyšehoří Obcí prochází komunikace II. třídy číslo 369 . Hodnocení: Intenzita dopravy na komunikaci v obci je nízká. Nadlimitně je zasažena jen první řada domů okolo silnice II. třídy. Je to v noci cca 15 objektů. Zábřeh Městem prochází komunikace II. třídy číslo 315 a z ní odbočuje komunikace II. třídy číslo 369 a komunikace III. třídy číslo 31527.

- 41 -



Hodnocení: Intenzita dopravy na všech komunikacích ve městě je střední a vysoká. Nadlimitní hluk zasahuje širší pásma kolem komunikací u silnic II. třídy zasahuje do vzdálenosti 50 metrů u silnice III. třídy až do vzdálenosti 80 metrů od komunikace tam, kde nejsou překážky. Nadlimitně je zasaženo 87 objektů. U komunikace II/315 je nadlimitně zatíženo 32 objektů během denní doby a 79 objektů během noci. U komunikace II/369 jsou nadlimitně zatíženy 2 objekty během denní doby a 4 objekty během noci. U komunikace III/31527 jsou nadlimitně zatíženy 2 objekty během denní doby a 4 objekty během noci. 3.2.4.2 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování Údaje o území týkající se vodního hospodářství a vodohospodářských zařízení předané objednatelem nebylo možné využít ke zpracování územně analytických podkladů pro jejich neúplnost a nepřesnost. Zmatečné jsou např. údaje předané firmou Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. Část údajů je zřejmě v pořádku, část je chybně umístěna a není možné rozeznat chybnou a správnou část. Následující obrázek demonstruje chybné prostorové umístění dat v prostoru Svébohova.

Obrázek č. 3 Ukázka údaje o území (vodovodní řady)

Jako náhradní zdroj informací byl použit Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (zpracovatel Voding Hranice spol.s.r.o.) z roku 2006, resp. aktualizace z roku 2007. Nevýhodou tohoto zdroje je absence rozlišení vodovodních řadů a kanalizačních stok dle jejich významu pro území.

- 42 -



Základní informace o poloze stávajících zařízení zásobování pitnou vodou a odkanalizování území jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na kategorie • čerpací stanice vodárenská na vodovodním řadu • automatická tlaková stanice • úpravna vody • vodojem • vodovodní řad skupinového vodovodu • přečerpávací stanice odpadních vod • čistírna odpadních vod • kanalizační stoka Navrhovaná zařízení jsou zakreslena ve výkresu záměrů na provedení změn v území v rozlišení na kategorie • automatická tlaková stanice • úpravna vody • vodojem • vodovodní řad skupinového vodovodu • dálkový vodovodní řad • přečerpávací stanice odpadních vod • čistírna odpadních vod • kanalizační stoka 3.2.4.3 Energetika a energetická zařízení 3.2.4.3.1 Elektrická energie Základním výchozím podkladem byly podklady grafického informačního systému ČEZ Distribuce, a.s. a ČEPS.

Sítě velmi vysokého napětí - vedení ZVN 400 kV Řešeným územím prochází vedení velmi vysokého napětí ZVN 400 kV. Vedení propojuje rozvodnu Krasíkov s Vodní elektrárnou Dlouhé stráně. Vedení je postaveno na ocelových mřížových stožárech, vodiče AlFe. Vedení jsou součástí přenosové soustavy ČR. Páteř distribuční sítě tvoří

• •

sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kV sítě vysokého napětí VN 22 kV

Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice. Stávající zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na provedení změn v území.

Ochranná pásma Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení, které je nutno respektovat. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče. Tabulka č. 21 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 Sb.

- 43 -



ochranné pásmo [m] od krajních vodičů: § 19 § 45 7m 10 m 12 m 15 m 15 m 20 m 20 m 25 m 30 m 35 m

zařízení:

Nadzemní vedení: a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně e) u napětí nad 400 kV Podzemní (kabelové) vedení: do 110 kV vč. a vedení řídicí, měřicí a 1 m od povrchu vedení po obou stranách zabezpečovací techniky činí krajních kabelů. nad 110 kV 3 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů. Poznámka : § 19 – vedení postavené od 1.1.1995 do 1.1.2001 § 45 – vedení postavené před 1.1.1995 Tabulka č. 22 Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV vč. 1. pro vodiče bez izolace 7m 2. pro vodiče s izolací základní 2m 3. pro závěsná kabelová vedení 1m b) u napětí nad 35 kV do 110 kV vč. 1. pro vodiče bez izolace 12 m 2. pro vodiče s izolací základní 5m c) u napětí nad 110 kV do 220 kV vč. 15 m d) u napětí nad 220 kV do 400 kV vč. 20 m e) u napětí nad 400 kV 30 m f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2m g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m Ochranné pásmo elektrické stanice: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo vnějšího líce obvodního zdiva; b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí NN 7 m; c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň NN 2 m; d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: • zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky, • provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob, • provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, • provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

- 44 -



V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno: • vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. • V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. 3.2.4.3.2 Zásobování plynem Zásobování řešeného území zemním plynem je řešeno rozvody vysokotlakých (VTL) a středotlakých (STL) plynovodů. Součástí distribuční sítě jsou regulační stanice a ostatní zařízení zpracování a distribuce plynu. Ochranná pásma dle zákona č. 458/2000 Sb., § 68, jsou: • u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, činí ochranné pásmo 1 m na obě strany od půdorysu, • u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek činí ochranné pásmo 4 m na obě strany od půdorysu, • u technologických objektů činí ochranné pásmo 4 m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení jsou stanovena zákonem č. 458/2000 Sb., § 69 a § 98 odst. 3. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, která činí pro: Vysokotlaké plynovody (VTL): – VTL do DN 100 15 m – VTL do DN 250 20 m – VTL nad DN 250 40 m – regulační stanice vysokotlaké 10 m 3.2.4.3.3 Centrální zásobování teplem V Zábřehu je vybudován systém centrálního zásobování teplem (CZT), který provozuje firma TALORM a.s. Tento systém je tvořen pěti samostatnými sítěmi tepla, které nejsou navzájem propojeny. Údaje o teplovodech, kotelnách a dalších zařízení CZT nebyly předány.

3.2.4.4 Spoje a spojová zařízení Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na kategorie • komunikační vedení • radioreléová trasa (vč. radiových stanic na trase) • retranslační stanice – převaděč • telefonní ústředna • základnová stanice • ochranné pásmo RR trasy • ochranné pásmo vysílače

- 45 -



3.2.4.5 Využití horninového prostředí 3.2.4.5.1 Dobývací prostory V řešeném území jsou stanoveny tři dobývací prostor (DP) ve smyslu §§ 24-28 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 172/1992 Sb. o dobývacích prostorech v platném znění. Tabulka č. 23 Dobývací prostory Číslo Geofondu 8601040

Název Lesnice – Vitošov

8710430

Štíty

8708830

Zábřeh na Moravě – Račice

Těžební organizace Vápenka Vitošov s.r.o. WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s. OLZ as. Olomouc

Surovina Vápence vysokoprocentní Cihlářská surovina Stavební kámen

3.2.4.5.2 Chráněná ložisková území V řešeném území jsou stanovena tři chráněná ložisková území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích. Tabulka č. 24 Chráněná ložisková území Číslo Geofondu 7016301000 7207300000 7207200000

Název Dubicko Leština Hrabová

3.2.4.5.3 Výhradní ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází sedm vymezených výhradní bilancovaných ložisek nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon). Tabulka č. 25 Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin Evidenční číslo 3016301 3063800 3207200 3155700 3062500 3207300 3087100

Název Dubicko-Háj Vitošov Hrabová Štíty Zvole Leština Zábřeh-Račice

Surovina Štěrkopísky Vápence vysokoprocentní Vápenec - karbonáty pro zemědělské účely Cihlářská surovina Štěrkopísky Vápence ostatní Stavební kámen

3.2.4.5.4 Prognózní zdroje nerostných surovin V řešeném území se nachází prognózní zdroj nerostných surovin - vápence Tabulka č. 26 Prognózní zdroje nerostných surovin Číslo ložiska 9055500

Název Leština

Surovina Vápenec - vápence vysokoprocentní

- 46 -



3.2.4.5.4 Poddolovaná území V území je evidována Geofondem ČR deset plošně vyznačených poddolovaných území. Výčet doplňuje pět podolovaných území vymezených formou bodu. Tabulka č. 27 Poddolovaná území Název HYNČINA 1 HYNČINA 2 ZBOROV NA MORAVĚ VLACHOV 1 LUKAVICE NA MORAVĚ VLACHOV 2 DUBICKO VELEBOŘ NOVÁ HRADEČNÁ HYNČINA 4 HRABOVÁ U DUBICKA HYNČINA 3 RÁJEC U ZÁBŘEHA DROZDOV ROVENSKO

Surovina NER. PAL. NER. PAL. NEZNAMA RUDY RUDY RUDY NERUDY RUDY RUDY PALIVA RUDY PALIVA RUDY RUDY RUDY

3.2.4.5.5 Sesuvná území Geofondem ČR eviduje v řešeném území jedno potenciální plošně vyznačené sesuvné území, východně Štítů. 3.2.4.5.6 Stará důlní díla V území jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru v platném znění. V předaných údajích o území je zanesena poloha pouze jednoho důlního díla (Jáma 1, ve Zborově, železné rudy, těžba ukončena do roku 1945). V řešeném území se ale nachází podstatně více důlních děl, jejich přehled podává orientačně následující schéma. Důlní díla jsou označena křížkem.

- 47 -



Obrázek č.4 Stará důlní díla (http://www.geofond.cz)

3.2.4.6 Kulturní hodnoty území 3.2.4.6.1. Místní stavební kultura a zájmy památkové péče a) Kulturní památky V následující tabulce je uveden přehled prohlášených kulturních památek, které se nacházejí v řešeném území a jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.

Tabulka č. 28 Kulturní památky P.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Číslo rejstříku 27016 / 8-879 37872 / 8-2132 19181 / 8-1015 17772 / 8-1016 45046 / 8-880 17194 / 8-971 26589 / 8-2122 18932 / 8-1251 30959 / 8-1250 46825 / 8-2130 36956 / 8-1085 44830 / 8-2142 27635 / 8-899 30806 / 8-1107 47149 / 8-898 27363 / 8-1101

Kategorie OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ

Popis boží muka pilířová sloup se sousoším kříž smírčí krucifix kříž krucifix kříž smírčí krucifix boží muka sloupková socha sv. Jana Nepomuckého kříž smírčí

- 48 -



P.č. 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73

Číslo rejstříku 20076 / 8-900 30453 / 8-983 36588 / 8-2156 37252 / 8-2121 25708 / 8-891 37475 / 8-1245 49961 / 9-57 52660 / 8-1243 17379 / 8-967 35320 / 8-1093 16089 / 8-1109 21395 / 8-934 34085 / 8-2192 42154 / 8-933 20387 / 8-935 14356 / 8-888 17192 / 8-1155 16753 / 8-1154 100197 23970 / 8-881 53137 / 8-1252 100484 24676 / 8-1106 30806 / 8-1107 49759 / 9-51 22767 / 8-1102 20495 / 8-1100 34253 / 8-2123 16498 / 8-984 14956 / 8-1062 18974 / 8-1236 14151 / 8-1248 14151 / 8-1248 32094 / 8-982 53091 / 8-981 46628 / 8-980 53298 / 8-979 23905 / 8-1244 28400 / 8-1237 52375 / 8-1241 29039 / 8-1246 41350 / 8-1237 53243 / 8-1235 35876 / 8-1238 35313 / 8-1247 53372 / 8-856 26591 / 8-890 52829 / 8-966 21143 / 8-2127 52480 / 8-965 37690 / 8-964 31376 / 8-854 37022 / 8-855 25949 / 8-1084 52681 / 8-960 25914 / 8-959 53111 / 8-1097

Kategorie OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ OSPZ NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK

Popis socha Nejsvětější Trojice památník Sovětských hrdinů boží muka

krucifix krucifix rokokový boží muka boží muka pomník v místě popravy náhrobek rodiny Wachlerovy boží muka socha sv. Anny kostel Povýšení sv. Kříže venkovská usedlost modlitebna Českobratrského evang. sboru kostel sv. Martina/Všech svatých venkovská usedlost se sochou sv. Jana Nepomuckého hospoda venkovská usedlost zvonice kostel sv. Stanislava venkovská usedlost venkovská usedlost zámek železniční stanice železniční stanice venkovská usedlost venkovská usedlost rychta venkovská usedlost zámek fara hospoda Na statku kašna kostel sv. Bartoloměje venkovská usedlost kostel sv. Barbory, hřbitovní měšťanský dům venkovská usedlost hrad, zřícenina a archeologické stopy venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost rychta kostel Narození P. Marie hrad, zřícenina a archeologické stopy venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost

- 49 -



P.č. 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92

Číslo rejstříku 33997 / 8-1096 51944 / 9-105 35320 / 8-1093 15478 / 8-1095 31755 / 8-2145 30957 / 8-1111 45088 / 8-1110 29412 / 8-1094 54239 / 8-1150 22548 / 8-1098 36660 / 8-2148 20122 / 8-1149 16370 / 8-1099 23675 / 8-2149 16792 / 8-1148 40071 / 8-932 102327 20730 / 8-889 16346 / 38-7689

Kategorie NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK NK

93

19734 / 8-1157

NK

Popis venkovská usedlost venkovská usedlost pohřební kaple Bukůvků z Bukůvky venkovská usedlost kaple Nanebevzetí P. Marie venkovská usedlost venkovská usedlost kaple sv. Prokopa venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost venkovská usedlost - z toho jen: stodola modlitebna českobratrská venkovská usedlost cihelna kostel sv. Linharta měšťanský dům - z toho jen: busta s pamětní deskou spisovate radnice - s omezením: bez dvorního objektu na pozemku č. 56/ kostel Nanebevzetí P. Marie rodinný dům - býv. fara

94 19068 / 8-1151 NK 95 25992 / 8-885 NK Vysvětlivky : P.č. – vlastní pořadové číslo, přiděleno zpracovatelem Kategorie – NK = nemovitá kulturní památka, OSPZ = objekt a soubor v památkovém zájmu

Technických památek na tomto území není mnoho. Jedná se např. o památník dokončení trati Olomouc – Praha a zahájení provozu na této trati 17.10. 1871 na návrší bývalého hradu nad obcí Hoštejn, budovu cihelny (Štíty) – v současné době nepřístupnou veřejnosti a původní areál železničního nádraží s jednokolejkou v Zábřehu. b) Městská památková zóna Štíty Historického jádro města Štíty je prohlášeno městskou památkovou zónou (vyhláška č. 476/1992 Sb., MK ČR, ze dne 10.9.1992). Hranice zóny zakreslené v grafické části dokumentace je nutno považovat pouze za orientační, zpracovatel je vynesl podle slovního popisu hranice uvedené ve vyhlášce. Z hlediska perspektivy využití pro další rozvoj cestovního ruchu význam místních kulturně historických a technických památek nepřesahuje rámec regionu. Tyto památky nemají potenciál stát se motivem návštěvy regionu, ale mohou být vhodně využity v nabídce komplexních produktů cestovního ruchu. c) Drobná architektura Dokladem o vývoji stavební kultury je množství především sakrálních památek, které se nacházejí v každé z 28-ti obcí. Množství kapliček, křížů a soch svatých se výrazným způsobem podílí na výsledném charakteru krajiny. Uvedené stavby jsou zakresleny ve výkresu hodnot v kategorii „boží muka, kříž, pomník“.

- 50 -



3.2.4.6.2. Území archeologického zájmu Celé řešené území je považováno za potecionální území s archeologickými nálezy. V grafické části je vymezeno celkem menších 55 území se zvýšenou pravděpodobností nálezů. Lokality jsou označeny pořadovými čísly. 3.2.4.7 Obyvatelstvo Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Zábřeh je patrný dlouhodobější mírný pokles obyvatel. Od r. 1995 byla meziroční změna kladná pouze v r. 2003. Pokles obyvatel mezi lety 1995 a 2007 činil však pouze 2,2 %, což není příliš. Největší pokles obyvatel zaznamenává obec Zábřeh – v r. 2007 zde žilo o 763 obyvatel méně než před 12 lety (pokles o 5,5 %). Další obce s výraznějším poklesem počtu obyvatel mezi lety 1995 a 2007 jsou např. Hynčina (pokles o 10 %), Drozdov (pokles o 11 %), Hrabová (pokles o 16 %), Kamenná (pokles o 14 %) a Lukavice (pokles o 9 %). Naopak nárůst obyvatel byl zaznamenán zejména v obcích Jestřebí (17 %), Kosov (11 %) a Leština (9 %). Co do počtu obyvatel je největší obcí v řešeném území obec Zábřeh. Počet obyvatel v Zábřehu se dlouhodobě pohybuje kolem 14 000, k 31. 12. 2007 to bylo 14 185 obyvatel. Nejnižší počet obyvatel má obec Hynčina. Podrobná analýza je uvedena v samostatné textové části A.3 Sociodemografická analýza.

- 51 -



4. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Rozbor udržitelného rozvoje byl proveden v členění podle § 4, odst. 1, písm. b), vyhl č. 500/2006 Sb. v požadovaných deseti kategoriích. V první řadě byla provedena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Následovala souhrnná analýza, završená hodnocením tří pilířů udržitelného rozvoje. Závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek.

4.1 VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb 4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky : • významná ložiska stavebních surovin: - štěrkopísek (Dubicko – Háj, Zvole) - vápenec (Vitošov, Hrabová, Leština) - cihlářská surovina (Štíty) - stavební kámen (Zábřeh – Račice) • malý podíl poddolovaných území Slabé stránky : • možná nestabilita dříve vytěžených prostor • poddolované území (Hrabová, Hynčina, Rovensko, Zborov, Vlachov, Lukavice, Dubicko, Veleboř) • sesuvné území (Štíty) • omezené možnosti využití dobývacích prostorů • vzhledem k nedostatku ložisek energetických surovin je území v podstatě zcela závislé na vnějších zdrojích energie Příležitosti : • využití vytěžených prostor po rekultivaci pro rekreační účely (vodní plochy v nivě Moravy) • rozvoj těžby surovin může přinést ekonomické výhody • prognózní zdroj vápence (Leština) Hrozby : • otevírání nových těžebních prostorů štěrkopísků, koncentrace dopravních a hygienických problémů, lokální ohrožení kvality podzemních vod, možné ovlivnění záplav • zvýšené zatížení životního prostředí dopravní zátěží spojenou s existující těžbou surovin v území, zvýšená prašnost, hluk (zjm. Vitošov) • omezení investičního rozvoje na poddolovaném území • střety ložisek surovin s limity využití území (záplavové území, ochrana ZPF, CHOPAV) omezují možnosti těžby

- 52 -



4.1.1.2 Vodní režim Silné stránky : • zachovaná původní koryta potoků na horních tocích • rozsáhlé lesní masivy přirozeně zadržují vodu v území • vodní plochy zadržující vodu v území (Nemilka) • CHOPAV Kvartér řeky Moravy – velké zásoby podzemních vod • síť monitorovací vrtů podzemních vod (ČHMÚ) • významné zdroje pitné vody v území • soběstačnost v zásobování pitnou vodou, řada obcí má vlastní zdroj pitné vody Slabé stránky : • vyhlášené záplavové území řeky Moravy zasahuje části zastavěných území přilehlých obcí (Postřelmov, Lesnice, Leština, Rájec, Zvole, Lukavice) • vyhlášené záplavové území Moravské Sázavy zasahuje části zastavěných území přilehlých obcí (Zábřeh, Nemile, Hoštejn) • rychlý odtok povrchových vod ze zemědělsky využívaných území • splavování hnojiv ze zemědělských půd do vodních toků • přetvořená koryta vodních toků v zastavěném území • CHOPAV omezuje možnosti využití území • podprůměrný rozsah vodních ploch Příležitosti : • dobudování protipovodňových opatření, se současným využitím jako krajinotvorných prvků • revitalizace vodních toků a rybníků • budování poldrů, obnova přirozených retenčních prostor v krajině • možnost využití dalších zdrojů pitné vody v rámci CHOPAV • citlivé využití prostorů podél vodních toků a ploch pro rekreaci • navrhovaná vodní nádrž Hoštejn může zlepšit situaci v zásobování vodou i zvýšit rekreační potenciál Hrozby : • omezení rozvoje některých obcí při nerealizaci protipovodňových opatření • potenciální záplavy při vodních stavech vyšších než Q100 (např. Postřelmov, Leština, Bohuslavice) • zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků (čištění koryta, údržba hrází (Povodí Moravy, obce) • možné narušení vodního režimu těžbou štěrkopísků v CHOPAV • nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi • vysoká eroze zemědělských půd v záplavových oblastech, ohrožení investičního rozvoje v těchto územích

- 53 -



4.1.1.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky : • absence velkých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší ve větší části území • v území není žádné úložiště jaderného odpadu • v území není žádná jaderná elektrárna • část obcí je napojena na ČOV • napojení části Zábřehu na CZT • klidné a čisté prostředí, relativní ticho – zjm. v hornatějších částech území Slabé stránky : • domácnosti se vrací k vytápění méně kvalitními palivy – místní znečištění ovzduší • využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není plynofikována • znečištění prostředí ze zemědělské výroby – rozlehlé plochy polí, velkokapacitní areály živočišné výroby (zjm. zápach) • některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV • větrná eroze na rozlehlých zemědělských plochách • zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I. – III. třídy • zatížení hlukem ze železnice (rychlostní koridor) • v území se nachází staré ekologické zátěže (např. skládky) • značné procento obyvatel (zjm. v nížinné části území) je zatíženo nadlimitními hodnotami některé ze znečišťujících látek Příležitosti : • snížení dopravního zatížení zastavěného území obcí realizací přeložek a obchvatů silnic I. a II. třídy • výstavba protihlukových bariér • dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV v obcích • rozvoj plynofikace • výhledové rozšiřování využití CZT Hrozby : • další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd. – místní znečištění ovzduší • vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší • část území je v oblasti s vysokým rizikem výskytu radonu (Horní Studénky, Zborov, Jedlí, Svébohov, Jestřebí)

- 54 -



4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky : • maloplošné zvláště chráněné území – přírodní rezervace Pod Trlinou • přechodně chráněná plocha Leštinské tůně • přírodní park Březná • NATURA 2000 - evropsky významná lokalita Litovelské Pomoraví • NATURA 2000 - ptačí oblast Kralický Sněžník • nadregionální biokoridory prochází středem území podél řeky Moravy a po západní straně území (Hynčina) • regionální biokoridory prochází východozápadním směrem (Rohle, Hrabová, Zvole, Rájec, Hynčina) a severozápadní částí území (Drozdov, Jedlí, Horní Studénky) • velký podíl lesů ve srovnání s celorepublikovým průměrem • množství ploch a linií rozptýlené krajinné zeleně • koeficient ekologické stability (KES) území je poměrně vysoký (celá ORP 1,48), nejvyšší keficient mají obce v hornatější části území (např. Drozdov, Hynčina, Kamenná, Lesnice) Slabé stránky : • střední část území je téměř odlesněná, tvořená rozlehlými plochami intenzivně využívané zemědělské půdy, lesy a hodnotné přírodní prvky se nachází pouze na východním a západním okraji území a podél řeky Moravy • chybně navržené interakční prvky ÚSES v územních plánech obcí • nedostatečná koordinace vymezení ÚSES na hranicích obcí • na území ORP se nachází pouze 3 registrované VKP • není dosud zpracováno preventivní hodnocení krajinného rázu Příležitosti : • doplnit ÚSES o místní skladebné prvky v zemědělsky využívané krajině (biokoridory, biocentra, interakční prvky plošné a liniové), snížení větrné a vodní eroze • registrovat další VKP • vyhlášení přechodně chráněné plochy Ovčačka • vyhlásit další památné stromy • velký podíl lesů vytváří dobré předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu Hrozby : • problematická realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES na kvalitních půdách • ÚSES v ÚPD obcí je vymezen chybně, v současně podobě negarantuje vznik uceleného systému ekologické stability • ovlivnění krajinného rázu v územích s jeho zvýšenou ochranou (přírodní park, atd.) výstavbou např. větrných elektráren, průmyslových a skladovacích objektů s neúměrným měřítkem ve vztahu k okolní krajině • existence ptačí oblasti může omezit ekonomický rozvoj severní části území (Štíty) • ochrana přírody v přírodním parku Březná může limitovat ekonomický rozvoj západní poloviny území a omezovat rozvoj potřebné infrastruktury pro cestovní ruch (krajinný ráz)

- 55 -



4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Silné stránky : • zemědělská půda tvoří cca 51% rozlohy ORP (orná půda 34%, trvalé travní porosty 17%), v obcích v údolní nivě Moravy je podíl zemědělské půdy podstatně vyšší (např. Bohuslavice, Leština) • na velké části území se vyskytují převážně nejkvalitnější půdy I. a II. třídy ochrany • na části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány zavlažovací a odvodňovací systémy • lesní pozemky tvoří cca 36% rozlohy ORP, v některých obcích tvoří přes 70% rozlohy (např. Hynčina) Slabé stránky : • lesy se vyskytují pouze v hornatějších částech území, převážně na východě a západě území • v některých obcích se téměř nevyskytují žádné plochy lesa (např. Leština, Postřelmov) • zemědělská půda je obdělávána ve velkých lánech – je náchylnější k větrné a vodní erozi Příležitosti : • dokončit komplexní pozemkové úpravy v území vč. vymezení místních ÚSES na rozsáhlých plochách zemědělské půdy • obnova lužních lesů v záplavových oblastech • využití zemědělské půdy k produkci biopaliv Hrozby : • rozvojové plochy leží převážně na půdách nejvyšší kvality, nebezpečí nevratné likvidace půd I. a II. třídy ochrany • odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa • zánik trvalých travních porostů, postupné zarůstání a přeměna na lesní půdní fond • neobdělávání zemědělské půdy s její následnou degradací

- 56 -



4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky : • velká část území je dobře napojena na hlavní republikový dopravní železniční systém (3. tranzitní železniční koridor) • územím kromě železničního koridoru prochází tyto další železniční tratě: č.025 Dolní Lipka - Štíty, č. 291 Zábřeh – Postřelmov – Šumperk (Hanušovice), • většina území je obsloužena hromadnou dopravou – integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK) • v území je 8 železničních stanic a zastávek • v území je 136 zastávek pravidelných autobusových linek • byl dokončen obchvat Rájce - silnice I/44 • hustá síť pěších stezek KČT a cyklotras • území je zabezpečeno leteckou záchrannou službou • velká část obcí je zásobována vodou z veřejného vodovodu, Slabé stránky : • přetížená silnice I/44, špatné dopravní napojení na dálniční síť • nejsou dobudovány trasy a další zázemí pro místní cyklistickou dopravu • některé obce nemají veřejný vodovod • část obcí dosud nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci ukončenou na ČOV • většina odpadů končí na skládkách, jen malá část se spaluje nebo využívá jinak • pouze část území je plynofikována • pouze čtvrtina území je běžně dostupná veřejnou hromadnou dopravou (vzdálenost 500 m od zastávek VHD) Příležitosti : • dobudování nové trasy silnice I/44 • budování systému cyklistických stezek pro místní i dálkové trasy • dobudovat systémy odvádění a čištění odpadních vod v obcích • maximálně využít systémů třídění odpadů – snížit množství odpadů ukládaných na skládky, využívat nové způsoby likvidace – energetické využití odpadů, kompostárny Hrozby : • zpožďování výstavby nové trasy silnice I/44 • sankce obcím od státu při nedokončení systémů kanalizace a ČOV • vyčerpání kapacity stávajících skládek komunálního odpadu

- 57 -



4.1.1.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky : • rostoucí počet přistěhovalých. • mladší obyvatelstvo podle indexu stáří oproti celorepublikovému průměru. • klesá potratový index. • nižší rozvodovost oproti celorepublikovému průměru. Slabé stránky : • celkový pokles počtu obyvatel v území • velký počet malých obcí co do počtu obyvatel • nestabilní přirozený přírůstek, často v záporných hodnotách • rostoucí počet vystěhovalých • nízká hustota osídlení ve většině obcí Příležitosti : • další přistěhovalí • nízký věk přistěhovalých a tudíž příležitost pro vyšší porodnost Hrozby : • stárnutí obyvatelstva a s ním spojené důsledky • zvyšující se věk obyvatel uzavírajících první sňatek může způsobit oddalování zakládání rodin a tudíž nižší porodnost

- 58 -



4.1.1.8 Bydlení Silné stránky : • nárůst počtu nových bytů v RD v období 1991–2001. • podprůměrný podíl bytů v panelových domech • podprůměrný podíl obyvatelstva žijícího v obcích s průměrnou úrovní tržního nájemného staršího bytu nad 50 Kč/m2/měsíc Slabé stránky : • podprůměrná intenzita nové bytové výstavby v letech 2001–2004 • mírné zaostávání vybavenosti bytů ústředním nebo etážovým topením, zejména v okrajových územích Příležitosti : • posilování výstavby rodinných domů vede ke stabilizaci středních majetkových tříd obyvatelstva • využití neobydlených bytů jako druhého bydlení a pro rozvoj turistického ruchu a rekreace • snazší dosažitelnost nájemného bydlení ve starších bytech zlepšuje možnost migrace a stěhování za prací • posílení nové bytové výstavby zejména v regionech s nízkou intenzitou nové bytové výstavby • zvýšení atraktivity bydlení u panelových sídlišť s využitím koordinované podpory regenerace Hrozby : • nízká výstavba nových bytů zvyšuje jejich ceny i ceny starších bytů a podílí se takto na migraci obyvatel ven z území • posilování výstavby rodinných domu vede k extenzivnímu využívání území a k větší suburbanizaci • degradace panelových sídlišť a různých specifických obytných oblastí, což je spojené především s koncentrací sociálně slabých a nekooperativních obyvatel a s růstem etnizace problému bydlení • ve spojení s odlivem obyvatelstva hrozí zánik trvalého bydlení v menších obcích, především mimo rekreační oblasti • nadměrná koncentrace nové bytové výstavby v rekreačních územích, která slouží pouze k sezónnímu využití a která tak mnohdy ohrožuje i vlastní rekreační potenciál

- 59 -



4.1.1.9 Rekreace Silné stránky : • rozmanité přírodní prostředí, rekreační potenciál mají především zalesněná území, která se nacházejí ve východní a západní části území • vhodné podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, běžecké lyžování, jezdectví • Acrobat Park Aleše Valenty, Plavecký areál Zábřeh • zajímavé atraktivity cestovního ruchu v těsné blízkosti regionu (hrady, lázně, hory, skály) • oblast s celoročním rekreačním využitím (Štíty) Slabé stránky : • území není typickým turistickým cílem, vyhledávají ho spíše nenároční zájemci (cyklisté, pěší turisté, vodáci) • rozsáhlé plochy intenzivně využívané zemědělské půdy zasahující velkou část území nenabízejí možnosti k rekreaci • obce mohou jen těžko konkurovat velké turistické přitažlivosti Olomouce či Jeseníků, většinou se v nich jedná pouze o rekreaci místních obyvatel, pro turistiku často nemají vybudovánu nutnou infrastrukturu (ubytování, stravování) • rozvoj rekreace se střetává se zájmy ochrany přírody • absence kulturně-historických a jiných památek nadregionálního významu • nedostatečné ubytovací kapacity pro rozvoj cestovního ruchu (mimo jednodenní návštěvníky) • nejisté sněhové podmínky v zimě • absence jednotné identity a image mikroregionu (část je rovinná – Horní Haná, část podhorská - Jeseníky, část tvoří „české“ obce, část obce „německé“) Příležitosti : • doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku (cyklotrasy, ubytování, stravování, služby) v územích vhodných pro rekreaci, • doplnit zařízení pro nové druhy sportů (plážový volejbal, cyklotrial, in–line brusle, atd.) • rozvoj stávajících sportovních areálů • spolupráce města Zábřeh a obcí na rozvoji turistické infrastruktury • otevřít pro denní rekreaci a sport mládeže školní sportovní areály • využít pro rekreaci rekultivované prostory po těžbě štěrkopísků • vytvoření komplexních balíčků cestovního ruchu ve spolupráci s okolními destinacemi • rozvoj rekreační oblasti se sezónním využitím (Hynčina) • Jan Eskymo Welzl – jedinečný životní příběh, který lze marketingově využit Hrozby : • střet s ochranou ZPF u nových lokalit pro rekreaci • silná konkurence okolních regionů • neschopnost dohodnout se na spolupráci v oblasti cestovního ruchu s okolními destinacemi • neschopnost vytvořit atraktivní nabídku pro návštěvníky • nízká kvalita služeb

- 60 -



4.1.1.10 Hospodářské podmínky Silné stránky : • nezaměstnanost v ORP Zábřeh v roce 2006 byla 10,70%, průměr v celém kraji byl 8,97%, míra nezaměstnanosti měla klesající tendenci (v roce 2005 - 14,04%, v roce 2007 - 7,63%) • nejnižší nezaměstnanost byla v roce 2007 v obcích Horní Studénky (2,16%), Jedlí (3,15%), Nemile (4,04%), Dubicko (4,61%), Hrabová (4,94%) • tradiční zemědělská oblast s úrodnými půdami, ekonomika tradičně postavena na zemědělské výrobě, potravinářském a strojírenském průmyslu • rozvoj nových odvětví, s hospodářským růstem ČR roste počet pracovních míst • nízká cena práce Slabé stránky : • nezaměstnanost v ORP Zábřeh je nad průměrem Olomouckého kraje (8,97%) • nejvyšší nezaměstnanost byla v roce 2007 v obcích Hynčina (17,86%), Kosov (14,39%), Jestřebí (12,94%), Kamenná (12,67%), Rohle (12,39%) • většina průmyslových podniků je umístěna v Zábřehu či blízkém okolí (Lukavice, Postřelmov) • staré výrobní podniky jsou často v útlumu, některé areály jsou opuštěny, jejich nové využití je často problematické – ekologická rizika, typ objektů , atd. • rozvíjející se odvětví velkých logistických center nevytváří potřebu vyššího odborného vzdělání a znalostí zaměstnanců • chybějící kvalifikovaná síla v technických oborech, nízká mobilita pracovní síly Příležitosti : • najít nové rozvojové plochy pro průmyslovou výrobu a přilákat investory, podpořit podnikatele působící v regionu • najít nové využití pro vysloužilé průmyslové areály (konverze brownfieldů) tak, aby byly plnohodnotně zapojeny do organismu města a obcí • nové developerské projekty – administrativní objekty (call centra, strategické služby, outsourcing) Hrozby : • nové větší rozvojové plochy pro výrobu a technologie je možné nalézt téměř pouze na půdách nejvyšší kvality – střet se zájmy ochrany ZPF

- 61 -



4.1.2 Souhrnná analýza 4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie V území se nachází řada ložisek nerostných surovin regionálního i nadregionálního významu, rozvoj těžby umožňují i chráněná ložisková území. Procento poddolovaných i sesuvných území je z hlediska celkové plochy ORP velmi nízké. Slabou stránkou je do jisté míry neexistence dobývacích prostorů energetických surovin, což mimo jiné znamená i to, že území je závislé na vnějších zdrojích energie (plyn a elektřina). Rozvoj těžby nerostných surovin muže mít pozitivní dopad z hlediska ekonomiky území a zvýšení počtu pracovních příležitostí, bude však mít negativní dopad na životní prostředí i krajinu, což se především týká nivy řeky Moravy (štěrkopísky). Vytěžená ložiska je možné za příznivých podmínek změnit ve vodní plochy a využít pro rozvoj rekreace. 4.1.2.2 Vodní režim Poměrně velká plocha řešeného území (18%) je součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV Kvartér řeky Moravy), což signalizuje velké zásoby podzemních vod, které jsou podmínkou soběstačnosti v zásobování pitnou vodou. Této situaci také odpovídá rozsah ochranných pásem vodních zdrojů. Většina obyvatel je napojena na veřejný vodovod, i když většina obcí nemá vlastní centrální zdroj pitné vody. Podprůměrný je rovněž rozsah vodních ploch, takže není možné jejich rozsáhlejší využití k výrobě el. energie či pro rozvoj rekreace a turistického ruchu. Zemědělsky obhospodařované půdy mají často sníženou retenční schopnost. Široký pás podél řeky Moravy je pokryt záplavovými územími. Z hlediska další udržitelnosti vodního hospodářství je nutné zvýšit retenční potenciál krajiny, zaměřit se na protipovodňovou ochranu a k lepšímu zásobení pitnou vodou přispět i vybudováním dálkových a rozšířením sítě skupinových vodovodů. 4.1.2.3 Hygiena životního prostředí Většina obyvatel žije mimo dosah emisí z významných liniových a stacionárních zdrojů. Problémy se znečištěním ovzduší se koncentrují především do velkých sídel, kde se také negativně projevuje zvýšená hladina hluku z dopravy. Pouze část obcí je plynofikována, tento potenciál však navíc není v menších obcích dostatečně využíván vzhledem k vysoké ceně plynu, takže především v zimním období je ovzduší znečišťováno exhalacemi z lokálních topenišť. Řada obcí nedisponuje čistírnou odpadních vod, což negativně přispívá ke kvalitě vodotečí. Na území téměř všech obcí jsou evidovány staré ekologické zátěže, v menších obcích nejsou lokalizovány sběrny a sběrné dvory tuhého komunálního odpadu. 4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny Na více než třetině území (38,5%) je vymezen přírodní park Březná. Podstatně menší plochy zaujímají území soustavy NATURA 2000. Ptačí oblast je vymezena na 5,8% území, evropsky významné lokality na 3,7%. Přírodně kvalitní oblasti se rozkládají především ve východní a západní hornatější části území. Střední část území (zjm. niva řeky Moravy) je charakteristická absencí lesů a trvalých travních porostů, takže její koeficient ekologické stability je velmi nízký. Intenzívně využívaná údolní niva Moravy a její bezprostřední okolí je v silném kontrastu k relativně harmonické krajině ve vyšších partiích území.

- 62 -



4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělská půda zaujímá cca 51% území, (orná půda 34%, trvalé travní porosty asi 17%). Lesy se rozkládají na ploše cca 36% území, což odpovídá průměru kraje. Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostu a lesních ploch. Rozšiřuje se i zastavěné území. Vysoké procento zemědělské půdy spadá do I. a II. třídy ochrany ZPF, situována je především v oblasti Horní Hané, v nížině podél řeky Moravy. Orná půda trpí větrnou a vodní erozí, snižováním produkční kapacity a vyčerpáním. Snižování významu zemědělské půdy z hlediska obživy obyvatelstva vede k jejímu vyššímu využití pro pěstování technických plodin, v blízké budoucnosti muže jít také o nárůst ploch, na kterých se budou pěstovat plodiny vhodné pro výrobu biopaliv. Tento trend, opřený o dobré možnosti mechanizovaného obdělávání půdy na velkých lánech, může pomoci ekonomickému rozvoji dnes stagnujících zemědělských oblastí. 4.1.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Většina obyvatel území má špatnou dostupnost dálnice, resp. rychlostní silnice. Dostupnost silnic I. třídy je alespoň ve střední části území dobrá, ovšem komfort cestování po těchto komunikacích je nízký, vzhledem k stavebně technickému provedení komunikací a jejich současné zátěži. Připravovaná výstavba silnice R35 v těsné blízkosti jižního okraje řešeného území neuspokojivou situaci výrazně zlepší, byť jen pro část řešeného území. Železniční stanici či zastávku má pouze malá část obcí. V řešeném území nejsou situována letiště s výjimkou dvou ploch pro vzlety a přistání, sloužících pravděpodobně dříve pro potřeby zemědělské výroby, jejich současné využívání není známo. Z veřejné technické infrastruktury jsou z hlediska rozvoje území limitujícími prvky zásobení elektrickou energií, plynem, teplem, pitnou vodou a odkanalizování území včetně systému nakládání s tuhými komunálními odpady. Celé území je dostatečně pokryto rozvody elektrické energie. Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům na její spotřebu jsou navrhovány nové trasy 110 kV. Napojení na rozvod plynu je nedostatečné, řada obcí není dosud připojena. Nedostatečně je rovněž i vybavení obcí veřejným vodovodem, kanalizací a čistírnami odpadních vod. Další rezervy jsou v oblasti obnovitelných zdrojů energie. To, zda bude možné větší využití větrné energie, vyplyne pravděpodobně z výsledků projednávání Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje. 4.1.2.7 Sociodemografické podmínky V řešeném území je patrný dlouhodobější mírný pokles obyvatel. Od r. 1995. byla meziroční změna kladná pouze v r. 2003. Pokles obyvatel mezi lety 1995 a 2007 činil však pouze 2,2 %, což není příliš. Největší pokles obyvatel zaznamenává město Zábřeh – v r. 2007 zde žilo o 763 obyvatel méně než před 12 lety (pokles o 5,5 %). Další obce s výraznějším poklesem počtu obyvatel mezi lety 1995 a 2007 jsou např. Hynčina (pokles o 10 %), Drozdov (pokles o 11 %), Hrabová (pokles o 16 %), Kamenná (pokles o 14 %) a Lukavice (pokles o 9 %). Naopak nárůst obyvatel byl zaznamenán zejména v obcích Jestřebí (17 %), Kosov (11 %) a Leština (9 %).

- 63 -



Co do počtu obyvatel je největší obcí v SO ORP obec Zábřeh. Počet obyvatel v Zábřehu se dlouhodobě pohybuje kolem 14 000, k 31. 12. 2007 to bylo 14 185 obyvatel. Nejnižší počet obyvatel má obec Hynčina. Většina obcí je počtem obyvatel řazena mezi malé obce. Méně než 1 000 obyvatel má celkem 23 obcí. Více než 2000 obyvatel má pouze město Zábřeh. 4.1.2.8 Bydlení Území má poměrně stabilní sídelní strukturu. Jinak ale v území panuje značná územní diferenciace sídelní struktury s vysokým podílem malých obcí. Pro území je typický obecně podprůmerný podíl bytů v panelových domech. Celkově podprůmerná intenzita nové bytové výstavby odráží zejména nízkou úroveň příjmů a vysokou nezamestnanost. Výraznější nárůst výstavby rodinných domů byl v posledních letech zaznamenán především v obcích Nemile, Hynčina a Postřelmov. Hlavním ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídlišť a různých specifických obytných oblastí, což bývá spojené především s koncentrací sociálně slabých a nekooperativních obyvatel a s růstem etnizace problému bydlení. Dále může ve spojení s odlivem obyvatelstva hrozit zánik trvalého bydlení v menších obcích, především mimo rekreační oblasti. Pozitivní obrat pak vyžaduje posílení nové bytové výstavby zejména v regionech s nízkou intenzitou nové bytové výstavby, zvýšení atraktivity bydlení u panelových sídlišť s využitím koordinované podpory regenerace. Naopak nelze připustit nadměrnou koncentraci nové bytové výstavby v rekreačních územích, která slouží pouze k sezónnímu využití a která tak mnohdy ohrožuje i vlastní rekreační potenciál území (např. apartmánové bydlení). 4.1.2.9 Rekreace Území má dobré přírodní předpoklady rekreace, především ve východní a západní části. Tomuto potenciálu však neodpovídá současný stav infrastruktury pro cestovní ruch, který začíná u obtížné dopravní dostupnosti rekreačních lokalit a končí jejich nedostatečnou vybaveností. Malý podíl vodních ploch rovněž neumožňuje rozvoj těchto specifických druhů rekreace, s výjimkou vodáckých sportů. Slabou stránkou zůstává ne zcela využitý rekreační potenciál ubytovacích kapacit druhého bydlení (rekreační chalupy). Rozvoj rekreace je jednou ze základních možností posílení hospodářského rozvoje území zejména v obcích s vyššími přírodními předpoklady rozvoje rekreace. Zvyšováním kapacit však nesmí dojít ke snížení rekreačního potenciálu území nadměrným zatížením, zejména koncentrací nové výstavby rekreačního bydlení ve vybraných lokalitách. 4.1.2.10 Hospodářské podmínky Hospodářské zázemí území je soustředěno tradičně především v úrodném pásu Horní Hané. Pozitivem je trvalá tendence snižování nezaměstnanosti v posledních letech, výrazným kadem je stále nízká cena práce. Přesto však je míra nezaměstnanosti vysoká ve srovnání jak s krajem tak s Českou republikou. Nejvýraznější slabou stránkou je úroveň tvorby HDP (Olomoucký kraj ve srovnání s jinými kraji pohybuje na poslední příčce). Obecně vysoká je i míra nezaměstnanosti, která omezuje rozvoj území, velmi nízká je i úroveň hrubých mezd. Dlouhodobě nízká mzdová úroveň a vysoká míra nezaměstnanosti může v případe zvýšeného tlaku na pohyb obyvatel za prací vést k vylidňování hospodářsky slabých oblastí. Proto je nutné větší využití potenciálu rozvojových oblastí na území ORP.

- 64 -



4.2. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí najdeme především v západní a východní, hornatější, části území, v oblastech, ve kterých prevažují lesní plochy a které se v přírodním parku Březná. Zhoršené životní prostredí je především v oblasti nivy řeky Moravy. Jde o oblast s nízkým koeficientem ekologické stability, ke kterému se přidává horší kvalita ovzduší a emise včetně hlukové záteže z liniové dopravy. Obecně je nejhorší kvalita životního prostredí v zastavěném území sídel, zjm. v menších obcích jsou patrné sezónní výkyvy kvality (vytápění tuhými palivy). Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj území je závislý především na velikosti sídla a na dopravní dostupnosti. V tomto směru je území rozděleno do dvou výrazně odlišných oblastí. Hustě osídlená a relativně dobře dostupná oblast Horní Hané - a zbytek území. Sídla napojená na na silnice I. třídy (resp. i železnici) vykazují poměrne dobrou ekonomickou úroveň. To se však netýká odlehlejších menších obcí, kde se synergicky projevuje útlum zemědelství spojený s útlumem průmyslu a výroby. Soudržnost spolecenství obyvatel území Na značné části území kraje se nacházejí poměrne malá sídla, která nemají úplnou základní vybavenost, predevším chybí základní školy. Tyto oblasti se částečně překrývají s hospodářsky slabšími regiony s vysokou úrovní nezaměstnanosti a s nízkou úrovní mezd. Nelze vyloučit, že nemalou roli hrají i historické faktory vyplývající zejména z transformace značné části osídlení po II. světové válce. Významným faktorem u části území je i jeho nízká dopravní dostupnost, do značné míry vylučující obyvatele z možnosti využití specifické vybavenosti koncentrované zejména ve velkých městech. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Pri provádění souhrnného hodnocení je nezbytné přiřadit váhy jednotlivým oblastem, což spadá spíše do sféry politických a osobních preferencí. Věcně vzato není možné všem třem oblastem přiřknout stejný význam už proto, že by obě spíše sociodemografické kritéria příliš v souhrnu převažovala nad kvalitou životního prostredí. Území ORP Zábřeh se vyznačuje velmi nízkou úrovní udržitelného rozvoje, hlavními nedostatky jsou roztříštěnost osídlení, stagnující ekonomika a sociální problémy. Hospodářský rozvoj území bude postupně podpořen budováním rychlostní silnice Mohelnice – Šumperk a ješte výraznější vliv lze očekávat od navrhované rychlostní silnice R35 ve směru na Hradec Králové, která muže řešenému území přinést dobrou dostupnost dálniční sítě s přímou návazností na Prahu.

- 65 -



4.3. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou vyznačeny v problémovém výkresu. Výkres v pozadí zobrazuje vybrané limity využití území a hodnoty území. Tyto jevy mohou způsobovat v území problémy jak samy o sobě, tak v interakci s jinými jevy. Hodnoty a limity jsou překryty v popředí vybranými návrhy záměrů na změny v území. Vybrané problémy jsou označeny bodovými nebo plošnými symboly, označenými popisem. Tabulka č. 29 Obsah výkresu č. 4 – limity využití území, hodnoty území Číslo jevu 001 006 008 016 021 021 021 021 021 021 022 024 028 028 030 032 034 035 038 039 040 041 041 043 043 044 044 044 044 044 044 044 044 045 047 049 050 050 052 053 053 054

Sledovaný jev hranice zastavěného území městská památková zóna nemovitá kulturní památka archeologické naleziště biokoridor nadregionální biocentrum regionální biokoridor regionální biocentrum místní biokoridor místní interakční prvek registrovaný významný krajinný prvek přechodně chráněná plocha zvláště chráněné území ochranné pásmo zvláště chráněného území přírodní park památný strom Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - ptačí oblast les zvláštního určení les hospodářský ochranné pásmo lesa (50 m) I. třída ochrany II. třída ochrany podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení podzemní vodní zdroj ochranné pásmo podzemního vodního zdroje I. stupně ochranné pásmo povrchového vodního zdroje I. stupně ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně (malého rozsahu) ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně (velkého rozsahu) ochranné pásmo vodního zdroje II. – vnitřní ochranné pásmo vodního zdroje II. - vnější ochranné pásmo vodního zdroje (bez rozlišení stupně) CHOPAV Kvartér řeky Moravy vodní tok, rybník, jezero rozvodnice záplavové území (Q100) rozliv povodně v r. 1997 retenční prostor – plocha určená k rozlivu povodně území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně - horní území zvláštní povodně pod vodním dílem Dlouhé stráně - dolní protipovodňová hráz

- 66 -



Číslo jevu 054 055 057 058 060 060 061 061 062 063 064 067 067 067 067 068 069 069 070 072 072 073 073 073 073 073 074 074 075 075 075 081 081 081 081 081 082 082 082 085 090 090 091 092 090, 091, 092 094, 095 094, 095 094, 095 097 102 111 112 113 114 114

Sledovaný jev revitalizace údolní nivy ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně dobývací prostor chráněné ložiskové území výhradní bilancované ložisko nerostných surovin prognózní zdroj nerostných surovin poddolované území - plošné poddolované území - bodové sesuvné území staré důlní dílo území ekologických rizik čerpací stanice vodárenská na vodovodním řadu automatická tlaková stanice úpravna vody vodojem vodovodní řad skupinového vodovodu přečerpávací stanice odpadních vod čistírna odpadních vod kanalizační stoka rozvodna distribuční trafostanice venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 kV venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV venkovní vedení elektrické sítě VN 22 kV kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kV ochranné pásmo vedení ZVN, resp. VVN regulační stanice plynu ostatní zařízení zpracování a distribuce plynu plynovod VTL plynovod STL bezpečnostní pásmo plynovodu VTL telefonní ústředna základnová stanice retranslační stanice – převaděč radiová stanice na RR trase ochranné pásmo vysílače komunikační vedení páteřní radioreléová trasa ochranné pásmo radioreléové trasy skládka inertního odpadu silnice I. třídy ochranné pásmo silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy silniční křižovatka železniční trať celostátní a regionální ochranné pásmo železniční tratě celostátní a regionální úrovňové křížení železniční trati (vlečky) a pozemní komunikace železniční vlečka plocha pro vzlety a přistání objekt požární ochrany – stanice HZS objekt Policie ČR ochranné pásmo hřbitova monitorovací vrt ČHMÚ (ISPA/FS) monitorovací vrt ČHMÚ (SV)

- 67 -



Tabulka č. 30 Obsah výkresu č. 4 – záměry na provedení změn v území Číslo jevu 001 021 021 021 022 024 032 048 052 054 067 067 067 068 068 069 069 070 073 073 075 089 090 118 118 118 118

Sledovaný jev hranice zastavěného území osa nadregionálního biokoridoru biocentrum regionální biokoridor regionální registrovaný významný krajinný prvek přechodně chráněná plocha památný strom vodní nádrž retenční prostor – plocha určená k rozlivu povodně revitalizace údolní nivy automatická tlaková stanice úpravna vody Vodojem vodovodní řad skupinového vodovodu dálkový vodovodní řad přečerpávací stanice odpadních vod čistírna odpadních vod kanalizační stoka venkovní vedení elektrické sítě ZVN 400 kV venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV plynovod VTL 500 silnice I. třídy rychlostní silnice I. třídy rozvojová oblast RO2 rozvojová osa OR2 specifická oblast ST1 požadavky na změnu ÚPD obcí

Tabulka č. 31 Obsah výkresu č. 4 – vybrané problémy k řešení Číslo DI-01 DI-02 DI-03 DI-04 HG-01 HG-02 HG-03 HG-04 HG-05 HG-06 HG-07 HG-08

Komentář střet navrhované silnice se zastavěným územím – prověřit možnost vhodnějšího trasování silnice střet navrhované silnice se zastavěným územím – prověřit možnost vhodnějšího trasování silnice střet navrhované silnice se zastavěným územím – prověřit možnost vhodnějšího trasování silnice střet navrhované silnice se zastavěným územím – prověřit možnost vhodnějšího trasování silnice staré důlní dílo Jáma 1 (Zborov) – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území HRABOVÁ U DUBICKA – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území HYNČINA 3 – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území RÁJEC U ZÁBŘEHA – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území DROZDOV – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území ROVENSKO – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti krasová geomorfologie; potenciální výskyt krasových jevů – zajistit aktuální informace o stavu a poloze krasových jevů (např. vyhodnocením vrtů evidovaných Geofondem). Popis problému je uveden v textové části A.1 Průvodní zpráva, kap. 3.2.3.4 sesuvné území – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně

- 68 -



Číslo HG-09 HG-10 HG-11 HG-12 HG-13 HG-14 HG-15 HG-16 OP-01 OP-02 OP-03 OP-04 OP-05 OP-06 OP-07 OP-08 OP-09 OP-10 OP-11 OP-12 OP-13 OP-14 US-01 US-02 US-03 US-04 US-05 US-06 US-07 US-08 US-09 US-10 US-11

Komentář plánovací činnosti poddolované území HYNČINA 2 – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území HYNČINA 4 – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území HYNČINA 1 – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území VLACHOV 1 – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území VLACHOV 2 – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území LUKAVICE NA MORAVĚ – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území ZBOROV NA MORAVĚ – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti poddolované území DUBICKO – území s nepříznivými geologickými podmínkami, respektovat při územně plánovací činnosti památný strom Anenská lípa v Drozdově – strom nově navržený k ochraně, po jeho vyhlášení bude nutné ho zapracovat do územního plánu (vč. ochranného pásma) památný strom Jilm na Kopečné v Zábřehu – strom nově navržený k ochraně, po jeho vyhlášení bude nutné ho zapracovat do územního plánu (vč. ochranného pásma) památný strom Dub u penzionu v Zábřehu – strom nově navržený k ochraně, po jeho vyhlášení bude nutné ho zapracovat do územního plánu (vč. ochranného pásma) památný strom Klen na Valové v Zábřehu – strom nově navržený k ochraně, po jeho vyhlášení bude nutné ho zapracovat do územního plánu (vč. ochranného pásma) památný strom Lípa svobody na Novém Dvoře – strom nově navržený k ochraně, po jeho vyhlášení bude nutné ho zapracovat do územního plánu (vč. ochranného pásma) památný strom Štrambachova lípa v Pobučí – strom nově navržený k ochraně, po jeho vyhlášení bude nutné ho zapracovat do územního plánu (vč. ochranného pásma) památný strom Lípa u křížku v Postřelmově – strom nově navržený k ochraně, po jeho vyhlášení bude nutné ho zapracovat do územního plánu (vč. ochranného pásma) památný strom 3 habry v Křižanově – strom nově navržený k ochraně, po jeho vyhlášení bude nutné ho zapracovat do územního plánu (vč. ochranného pásma) památný strom Lípa na hřbitově v Leštině – strom nově navržený k ochraně, po jeho vyhlášení bude nutné ho zapracovat do územního plánu (vč. ochranného pásma) památný strom Opravilova lípa – strom nově navržený k ochraně, po jeho vyhlášení bude nutné ho zapracovat do územního plánu (vč. ochranného pásma) VKP Louka u samoty ve Štítech Na hranicích – nově navržený prvek, po jeho registraci orgánem ochrany přírody bude nutné ho zapracovat do územního plánu VKP Mokřad podél železniční trati v Hněvkově – nově navržený prvek, po jeho registraci orgánem ochrany přírody bude nutné ho zapracovat do územního plánu VKP Mokřad Dlouhé kusy ve Zvoli – nově navržený prvek, po jeho registraci orgánem ochrany přírody bude nutné ho zapracovat do územního plánu PCHP Ovčačka – nově navržená plocha, po jejím vyhlášení bude nutné ji zapracovat do územního plánu izolované místní biocentrum – biocentrum musí být napojeno alespoň jedním biokoridorem na územní systém ekoogické stability, tato podmínka není splněna izolované interakční prvky - interakční prvky jsou navrženy v rozporu se zásadami projektování ÚSES – nejsou napojeny v alespoň jednom bodu na územní systém ekologické stability, nemoho proto fungovat jako jeho součást. Popis problému je uveden v textové části A.1 Průvodní zpráva, kap. 3.2.3.2.1, návrh na jeho řešení v kapitole 3.2.3.2.2, resp. v Příloze č.3

- 69 -



Číslo US-12 US-13 US-14 US-15 US-16 US-17 US-18 US-19 US-20 US-21 US-22 US-23 US-24 US-25 US-26 US-27 US-28 US-29 US-30 US-31 US-32 US-33 US-34 US-35 US-36 US-37 US-38 US-39 US-40 US-41 US-42 US-43 US-44 US-45 US-46 US-47 US-48 US-49 US-50 US-51 US-52 US-53 US-54 US-55 US-56 VR-01 VR-02 VR-03 VR-04 VR-05 VR-06 VR-07 VR-08 VR-09 VR-10 VR-11

Komentář

přerušení ÚSES na hranici obce, ÚSES v jednotlivých územních plánech obcí je řešen izolovaně, není mnohdy korektně napojen na sousední území. Územní systémekologické stability tak netvoří spojitou síť. Popis problému je uveden v textové části A.1 Průvodní zpráva, kap. 3.2.3.2.1, návrh na jeho řešení v kapitole 3.2.3.2.2, resp. v Příloze č.3

chybějící regionální biocentrum – územní systém ekologické stability je přerušen, opravit chybu v územním plánu ÚSES - rozpor se ZÚR OK – územní systém ekologické stability je navržen odlišně od řešení ve schválených Zásadách územního rozvoje OK, územní plán je tudíž v tomto místě neplatný – odstranit rozpor vhodnějším vymezením ÚSES v územním plánu obce monitorovací vrt - respektovat při územně plánovací činnosti. Sledovat je zjm. provádění jakýchkoliv činností, které by měly nebo mohly mít vliv na režim spodních vod nebo by ovlivňovaly jejich množství, jakost a zdravotní nezávadnost, to znamená např. - výkopové a zemní práce, - čerpání a jímání podzemní vody, - těžba štěrku, písku a hlíny, - zemědělské meliorace (zavlažování, odvodňování), - úpravy toků, - zřizování studní, vrtů, budování rybníků, nádrží a odkališť, - výstavba komunikací a terénní úpravy a zavážky,

- 70 -



Číslo VR-12 VR-13 VR-14 VR-15 VR-16 VR-17 VR-18 VR-19 VR-20 VR-21 VR-22 VR-23 VR-24 VR-25 VR-26

VR-27 VR-28 VR-29 VR-30 VR-31 VR-32 VR-33 VR-34 VR-35 VR-36 VR-37 VR-38 VR-39 VR-40 VR-41 VR-42 ZP-01 ZP-02 ZP-03 ZP-04 ZP-05 ZP-06 ZP-07 ZP-08 ZP-09 ZP-10 ZP-11 ZP-12 ZP-13 ZP-14 ZP-15 ZP-16 ZP-17 ZP-18 ZP-19

Komentář - zřizování skládek, kompostů, silážních jam - svádění vod přes ochranné pásmo - výstavba podzemních a nadzemních objektů Dotčený prostor lze přibližně vymezit kruhem o poloměru 250 m návrh vodní nádrže Hoštejn X ÚSES X doprava monitorovací vrt - respektovat při územně plánovací činnosti. Sledovat je zjm. provádění jakýchkoliv činností, které by měly nebo mohly mít vliv na režim spodních vod nebo by ovlivňovaly jejich množství, jakost a zdravotní nezávadnost, to znamená např. - výkopové a zemní práce, - čerpání a jímání podzemní vody, - těžba štěrku, písku a hlíny, - zemědělské meliorace (zavlažování, odvodňování), - úpravy toků, - zřizování studní, vrtů, budování rybníků, nádrží a odkališť, - výstavba komunikací a terénní úpravy a zavážky, - zřizování skládek, kompostů, silážních jam - svádění vod přes ochranné pásmo - výstavba podzemních a nadzemních objektů Dotčený prostor lze přibližně vymezit kruhem o poloměru 250 m retenční prostor BŘEZNÁ – respektovat při územně plánovací činnosti retenční prostor BŘEZNÁ – respektovat při územně plánovací činnosti retenční prostor LESNICE – respektovat při územně plánovací činnosti retenční prostor LESNICE – respektovat při územně plánovací činnosti retenční prostor MOHELNICE – respektovat při územně plánovací činnosti Vodní nádrž Hoštejn – konflikt se stávající zástavbou Vodní nádrž Hoštejn - konflikt se stávající zástavbou Vodní nádrž Hoštejn - konflikt se stávající zástavbou Vodní nádrž Hoštejn - konflikt se stávající zástavbou Vodní nádrž Hoštejn - konflikt se stávající zástavbou Vodní nádrž Hoštejn - konflikt se stávající zástavbou Vodní nádrž Hoštejn - konflikt se stávající zástavbou Vodní nádrž Hoštejn – přerušení silnic III. třídy 3681 a 3684 Vodní nádrž Hoštejn – přerušení místní komunikace – Hoštejn - ???? Vodní nádrž Hoštejn – konflikt s ÚSES – přerušení RBK RK890 Vodní nádrž Hoštejn – konflikt s ÚSES – přerušení MBK 281 areál zemědělské velkovýroby – areály jsou jedním z největších potenciálních zdrojů narušení kvality životního prostředí zjm. ve venkovských sídlech. V dřívější praxi se v ÚPD vymezilo pásmo hygienické ochrany jehož velikost a tvar závisela především na množství a druhu chovaných zvířat a mikroklimatických podmínkách (zjm. převládající směr větru). V pásmu byla navržena různá omezení, především obytné funkce. Pásmo tak chránilo de facto zájmy zemědělské velkovýroby, nikoliv kvalitního životního prostředí. Dnešní praxe je jiná – podle stávající legislativy nesmí se za hranicí závodu projevovat negativní vlivy, čehož lze dosáhnout např. změnou krmných směsí. Areály jsou rizikem i v případě ukončení zemědělské velkovýroby. V řadě případů obsahují staré ekologické zátěže, negativně působí v území také devastované a nevyužívané areály u nich je třeba hledat nové využití.

- 71 -



Číslo ZP-20 ZP-21 ZP-22 ZP-23 ZP-24 ZP-25 ZP-26 ZP-27 ZP-28 ZP-29

Komentář

lom Vitošov - zdroj znečištění životního prostředí (prach; hluk)

- 72 -



SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 – Model terénu Příloha č. 2 - Příklad metodiky pro vymezení významných krajinných prvků – údolních niv Příloha č. 3 - Územní studie místního územního systému ekologické stability ORP Zábřeh (doporučený okruh problémů k řešení)

- 73 -

A.1 Průvodní zpráva -Příloha č.2


Příklad metodiky pro vymezení významných krajinných prvků – údolních niv Pracovní postup : 1) stanovit kritéria pro vymezení údolních niv, 2) shromáždit veškeré dostupné relevantní podklady, 3) vyhodnotit podklady a vymezit údolní nivy. ad 1) Kritéria Pro vymezení údolních niv doporučujeme použití následujících kritérií • geomorfologie, • kvalita půd, • aktuální stav využití krajiny, • plánované záměry. ad 2 ) Podklady • geologická mapa – výskyt sedimentů, • BPEJ (resp. hlavní půdní jednotky), • výškopis (např. ZABAGED®, krok vrstevnic 2 m), • ortofoto, • územně plánovací dokumentace, • terénní průzkumy. ad) 3 Vymezení údolních niv Definic údolní nivy existuje celá řada, např. - údolní (říční) niva je chápána jako území přilehlé k vodnímu toku, které je při vyšších průtocích periodicky zaplavováno (BREN, L.J. 1993. Riparian zone, stream and floodplain issues: a review. Journal of Hydrology, 150: 277-299.), - preciznějším vyjádřením téhož je definice nivy jako území opakovaně zaplavovaného průtoky stoleté vody. (NANSON, G.C., CROKE, J.C. 1992. A genetic classification of floodplain. Geomorphology, 4: 459-486) – ing. Sklenička, ČZU Suchdol. Za jednodušší a srozumitelnější považujeme formulaci, která údolní nivu definuje jako akumulační rovinu podél vodního toku, tvořenou nezpevněnými sedimenty (Horník S. a kol., 1982, Základy fyzické geografie). Považujeme za vhodné zdůraznit, že při vymezování údolních niv je nezbytné přihlédnout také k biologickým kvalitám území (výskytu typických druhů a společenstev). Prvním krokem při vymezování údolních niv je základní vymezení nivy jako akumulační rovinu podél vodního toku, tvořenou nezpevněnými sedimenty, s využitím mapových podkladů (vrstevnice ZABAGED®) a terénních průzkumů. V druhém kroku následuje korekce hranic údolních niv. Při korekci je nutné přihlížet především k následujícím podkladům. GEOLOGICKÁ MAPA (výskyt sedimentů) Podklad v měř. 1: 25 000 (resp. 1:50 000) je indikátorem historických naplavenin a tedy zátopy v území. Slouží pro prvotní informaci o prostoru, kde se údolní niva bude vymezovat.

-1-



KVALITA PŮD Následuje posouzení BPEJ (resp. hlavní půdní jednotky – HPJ). Pro údolní nivy v řešeném území jsou typické např. následující hlavní půdní jednotky • HPJ 56 - nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry, • HPJ 58 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách , středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé, • HPJ 59 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější. AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY Významným kritériem pro vymezování hranic údolních niv je aktuální stav využití krajiny, což budeme demonstrovat na modelovém příkladu údolní nivy Olše v k.ú. Podobora (okres Karviná).

Vymezení údolní nivy z hlediska reliéfu (geomorfologie) je jednoznačné. Údolní niva na českém území sahá od hraniční řeky Olše až po úpatí Louckého lesa, zahrnuje tedy i zastavěné území. Posuzujeme-li nivu z hlediska biologického, tak naopak její hranice se výrazně zúží pouze na porosty lemující tok řeky.

-2-



S přihlédnutím k aktuálnímu stavu krajiny lze za vhodný kompromis považovat vymezení údolní nivy jako prostoru mezi řekou Olší a výraznou antropogenní hranicí zastavěného území (bariérou) – tratí Českých drah č. 320. Prostor mezi tratí a řekou tedy vymezujeme jako údolní nivu – s výjimkou stávajících objektů individálního bydlení, fixovaných v platné územně plánovací dokumentaci (kritérium plánované záměry).

Údolní nivy tvoří v krajině výrazný fenomén, pro využívání území údolních niv doporučujeme následující

REGULATIVY Charakteristika území Esteticky hodnotná část krajiny, zásadně významná pro ekologii a vodní režim povrchových vod. Cílem ochrany je zajistit dlouhodobý, relativně nerušený vývoj přírodních společenstev, obnovu luk a pastvin a zachování inundační funkce v území. Jejich zachování podmiňuje stabilizaci a obnovu retenční schopnosti krajiny. Na území platí zároveň všechny limity využití území, vyplývající z obecně platných předpisů a limity stanovené v závazné části územního plánu. Přípustné využití území, činnosti a stavby - údržba a ochrana chráněných prvků přírody, - údržba a ochrana chráněných kulturních a technických památek, - údržba a ochrana technického zařízení (např. vysokého vedení, ČOV, čerpacích stanic), - stavby na vodních tocích a stavby technického infrastruktury, - výstavba účelových a turistických pěších cest; bez umělého zvyšování terénu nebo jiných překážek odtoku vody, - revitalizace říčních toků. Nepřípustné využití území, činnosti a stavby - nové stavby pro bydlení, výrobu, rekreaci, dopravu, těžbu, - úpravy terénu, které mohou ovlivnit vodní režim území nebo zvyšují uměle terén, - oplocování pozemků.

K zpracování Přílohy č. 2 byla využita práce Kotík J. (2008), Český Těšín ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY, Krajinářské hodnoty území pro správní obvod obce s rozšířenou působností – města Český Těšín.

-3-



Územní studie místního územního systému ekologické stability ORP Zábřeh (doporučený okruh problémů k řešení) Při zpracování je nutné sledovat především následující kriteria a) vztah k nadřazené ÚPD (ZÚR OK) b) prostorové a funkční parametry Ad a) vztah k nadřazené ÚPD Studie navrhne způsob zapracování nadregionálního a regionálního ÚSES vymezeného v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje do ÚPD jednotlivých obcí. Základní varianty jsou • vymezit přesné prostorové umístění skladebných prvků ÚSES a to vč. polohy vložených místních biocenter, • stanovit pouze prostory, ve kterých zpracovatelé územních plánů jednotlivých obcí mohou vymezit skladebné prvky ÚSES. Základní podmínkou obou variant je závazné stanovení tolerance prostorové odchylky (vzdálenosti) skladebných prvků ÚSES v ZÚR a jim odpovídajícím prvkům v ÚPD obcí. Poznámka : V rámci konzultací zpracování ÚAP ORP Zábřeh byl zpracovateli poskytnut pracovníky KÚ OK následný ústní výklad pojmu „tolerance“. Při upřesňování polohy skladebných prvků nadregionálních biokoridorů je možné tyto prvky umisťovat v celém rozsahu ochranné zóny nadregionálního biokoridoru, tj. v pásu širokém 4 km (2km oboustraně osy biokoridoru). S tímto výkladem zásadně nesouhlasíme, je v rozporu s pravidly pro navrhování ÚSES. Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru je především prostor, který je charakteristický vyšší hustotou skladebných prvků nižší hierarchické úrovně (zjm. místních biocenter, místních biokoridorů a interakčních prvků). Nesprávnost tohoto výkladu je zcela zřejmá např. při pohledu na nadregionální biokoridor řeky Moravy. Biokoridor je svou podstatou vázán na říční tok a jeho blízké okolí. Podle výše uvedeného výkladu by ale mohl být v ÚPD obce veden hornatou krajinou východně řeky, což je zcela chybné.

Ad b) Prostorové a funkční parametry Jedním z rozhodujících kritérií pro posouzení funkčnosti ÚSES jsou prostorové a funkční parametry skladebných prvků ÚSES Při vymezování skladebných prvků ÚSES v řešeném území je nezbytné dodržet následující prostorové parametry (příklad) • maximální délka regionálního biokoridoru (vzdálenost mezi regionálními biocentry) – 8000 m, v biokoridoru přitom musí být vložena místní biocentra v max. vzdálenosti 800 m, • minimální šířka regionálního biokoridoru – 40 m, • maximální délka místního biokoridoru – 2000 m, • minimální šířka místního biokoridoru – 15 m,

-1-



• •

minimální výměra regionálního biocentra 30 ha, minimální výměra místního biocentra 3 ha, za podmínky, že v něm bude plocha pravého lesního prostředí o výměře min. 1 ha (tzv. jádro). (Maděra, Zimová, Metodické postupy projektování lokálního ÚSES – multimediální učebnice). Zvláštní pozornost je nutné zaměřit na vymezování místních biocenter. Na základě dřívějších prací (např. ÚAP Český Těšín, Město Olomouc, Analýza hodnot území apod.) musíme bohužel, konstatovat, že leckdy více než polovina místních biocenter je vymezena chybně. Při návrhu vymezení místních biocenter je nutné respektovat následujcí pravidla.

1 ha

120 m 40 m

Místní biocentrum Místní biocentrum tvořené lesními společenstvy je tvořeno dvěma základními plochami – jádrem a ekotonem. Jádro má charakter pravého lesního prostředí, pro správnou funkci biocentra je nezbytné, aby plocha pravého lesního prostředí měla výměru alespoň 1 ha. Toto jádro od okolní, většinou intenzivně zemědělsky obhospodařované krajiny, odděluje přechodové pásmo, tzv. ekoton. Šíře ekotonu v našich podmínkách je rovna dvojnásobku průměrné porostní výšky (2 x 20 m). Minimální velikost biocentra splňujícího uvedené podmínky jsou 3 ha. Ale to pouze za podmínky, že biocentrum má ideální tvar, kterým je kruh. Následující obrázek demonstruje případ dvou místních biocenter, ideálního a „běžného“. U ideálního tvaru (kruhu) postačí pro dostatečnou funkci biocentra výměra 3 ha. V druhém případě je výměra biocentra taktéž 3 ha, nicméně plocha jádra je – díky nevhodnému tvaru biocentra - nedostatečná (pouze 0,68 ha) a biocentrum nebude funkční.

0,68 ha

120 m

170 m

200 m

250 m

HRANICE BIOCENTRA

EKOTON

JÁDRO

Obrázek 1. Vliv tvaru biocentra na výměru jádra

Pokud se ovšem v biocentru nachází vodní tok nebo vodní plocha je nutné si uvědomit, že podél tohoto toku či plochy vznikne opět ekoton. Proto je nutné při analýze prostorových parametrů biocentra nejprve „odečíst“ vodní plochy a teprve poté vymezit ekoton. Vliv vodního toku (plochy) na funkčnost biocentra (výměru jádra) demonstruje následující schéma.

-2-



120 m 40 m

85

HRANICE BIOCENTRA

0,38 ha

EKOTON JÁDRO VODNÍ TOK

105 250 m

Obrázek 2. Vliv vodního toku na výměru jádra místního biocentra

Přestože se jedná o stejné biocentrum jako na obrázku číslo 1 (vpravo), výměra jádra /korigovaná výměra/ je – díky vlivu vodního toku – pouze poloviční. Obrázky 1 a 2 byly převzaty z Kotík, Analýza prostorových parametrů územního systému ekologické stability, Sborník 1. národního kongresu GIS, Mikulov, 2007. V následujícím uvádíme příklad hodnocení dostatečnosti parametrů místních biocenter formou tabulky (převzato z ÚAP Český Těšín). V tabulce je uveden přehled výměr místních biocenter a jejich jader, vč. korekce na vodní plochy a toky • žlutá výplň v kterémkoliv sloupci signalizuje, že biocentrum nesplňuje minimální prostorové parametry, • symbol „X“ vyjadřuje fakt, že biocentrum nemá žádné jádro. Tablka č. 1 Přehled místních biocenter s nedodrženými prostorovými parametry Pořadové číslo biocentra

Výměra biocentra (ha)

Výměra jádra biocentra (ha)

Korigovaná výměra biocentra (ha)

Korigovaná výměra jádra biocentra (ha)

3 5 7 9 11 13 14 19 21 23 25 27 29 31 33

4.210 5.538 6.048 2.413 0.673 1.811 4.121 4.964 4.522 3.926 6.034 7.843 8.990 7.901 10.972

0.594 0.357 1.432 X X X 0.486 2.031 1.608 0.660 2.546 1.813 4.833 3.751 6.353

3.501 4.377 4.354 1.127 0.318 1.811 3.384 4.964 4.522 3.926 6.034 4.198 8.990 7.901 10.887

0.167 0.054 0.542 X X X 0.210 2.031 1.608 0.660 2.546 X 4.833 3.751 5.829

-3-



Pořadové číslo biocentra

Výměra biocentra (ha)

Výměra jádra biocentra (ha)

Korigovaná výměra biocentra (ha)

Korigovaná výměra jádra biocentra (ha)

35 38 40 42 44 46 48 53 55 57 59 62 64 65 67 70 71 73 75 78 79

5.556 6.318 4.404 6.842 5.701 3.491 3.868 3.713 4.611 4.634 3.696 3.795 3.303 6.993 6.342 4.399 3.845 3.960 6.949 0.428 1.380

2.227 2.696 0.893 2.945 2.581 0.875 0.801 1.024 1.143 1.693 0.894 0.302 0.959 3.207 2.837 1.110 1.216 0.960 1.097 X X

5.556 6.318 4.369 6.842 5.701 3.491 3.868 3.713 4.611 4.634 3.696 3.795 3.303 6.993 6.342 4.399 3.845 3.960 6.949 0.428 1.380

2.227 2.696 0.893 2.945 2.581 0.875 0.801 1.024 1.143 1.693 0.894 0.302 0.959 3.207 2.837 1.110 1.216 0.960 1.097 X X

Prostorové parametry místních biocenter nejsou v řadě případů dodrženy. Na tomto se spíše než jejich malá výměra podílí buďto jejich nevhodný tvar, nebo skutečnost, že v biocentru jsou větší vodní plochy.

-4-

Ostrava- Poruba. Ostrava, říjen 2008

Recommend Documents