CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, nám. Republiky 3, 779 00 Olomouc
Posudek oponenta/oponentky absolventské práce CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc Název práce
Sociální problémy vnitřně přesídlených osob na příkladu Gruzie
Téma práce
Sociální problémy vnitřně přesídlených osob na příkladu Gruzie
Jméno autora/autorky absolventské práce Jméno oponenta/oponentky absolventské práce
Iveta Majerová Mgr. Petra Votoupalová Kriteria hodnocení absolventské práce Slovní hodnocení
bodová škála
váha
body
body × váha
1. Provázanost tématu, cílů a obsahu práce, vč. naplnění cíle/ů práce (max. 3 body) a jejich souvislost se studovaným oborem (max. 2 body):
0–5
3
1
3
Tématem práce, které si autorka stanovila, by měly být sociální problémy vnitřně přesídlených osob v Gruzii (název by mi napovídal, že autorka se těmito problémy zabývá šířeji a pak je názorně ukazuje na příkladu Gruzie, bohužel tomu tak není a práce nemá žádný další přesah nad zcela konkrétní rámec Gruzie – podle mě by se tedy lépe hodil název „Sociální problémy vnitřně přesídlených osob v Gruzii“). Cíli práce je představit problematiku vnitřně přesídlených osob v Gruzii, poukázat na jejich sociální problémy a možnosti řešení, dále vytvořit komplexní přehled sociálních problémů vnitřně přesídlených osob a systému sociálního zabezpečení Gruzie a poukázat na složitost a nefunkčnost tohoto sociálního zabezpečení. Těmito problémy se sice autorka v práci zabývá, avšak jejich výčet a charakteristiku čerpá pouze z jediného zdroje (Tarkhan-Mouravi) a ani neuvádí, proč vybrala pro bližší popis ty problémy, které vybrala. Následně popisuje celý sociální systém Gruzie (státní zajištění formou vyplácených dávek), zcela bez jakékoli vazby na problémy vnitřně přesídlených osob, naopak zcela rezignuje na zmínky o sociálních službách a nevládních organizacích. Následuje konkrétní kazuistika rodiny vnitřně přesídlených osob, na kterou autorka nazírá optikou sociálního fungování a identifikace sociálních rolí členek rodiny. Vůbec zde nezdůvodňuje, proč vybrala zrovna tyto koncepty, navíc koncept identifikace sociálních rolí se na danou rodinu příliš nehodí – autorka identifikuje role matky, dcery (2x) a vnučky (babička chybí), zaměstnankyně a žákyně, přičemž ani v jedné z těchto rolí nemají členky rodiny žádný problém, naplňují je v mezích svých možností zcela adekvátně. Naopak zcela zde chybí podrobnější zmínky o průběhu hledání zaměstnání klientkou Nino, o možnostech řešení problému nevyhovujícího bydlení a o možnostech využití pomoci dalších organizací, kromě Society Biliki, kde byla patrně autorka na praxi. Navíc ani činnost Society Biliki není popsána příliš kvalitně, pokud se tedy nezabývá pouze vzdělávacími a volnočasovými aktivitami pro děti, v tom případě bych však očekávala, že se klientka Nino bude snažit kontaktovat při řešení svých problémů i jinou organizaci, nebo že bude v práci alespoň zmíněno, proč to nedělá (např. v daném místě žádná jiná nepůsobí). Možnosti řešení zvoleného konkrétního problému autorka popisuje pouze v oblasti využití sociálních dávek, které opět popisuje velmi obecně bez vztahu k dané rodině (z dvou stran jsou dané rodině věnovány tři řádky), v oblasti využití sociálních služeb popisuje pouze zapojení dcery a vnučky do programu Society Biliki. Nelze tedy říci, že by cíle své práce kvalitně naplnila. Pokud by se autorka vskutku držela zvoleného tématu a práci kvalitně zpracovala, souvislost se studovaným oborem by byla velmi jasná a průkazná, takhle práce působí dojmem, že byla „poslepována“ z jednotlivých částí zprávy o praxi a jako taková bohužel těžko bude pro studovaný obor přínosem, jakkoli přihlédneme k tomu, že se jedná „pouze“ o práci absolventskou (zvolené téma by přitom potenciál být pro sociální práci přínosem mělo).
2. Struktura práce (koncepční ujasněnost, logičnost struktury práce, obsahová návaznost kapitol a jejich proporcionalita):
0–5
3
3
9
Práce je bohužel koncepčně dost neujasněná, zčásti se zabývá vnitřně přesídlenými osobami a jejich problémy a zčásti sociálním zabezpečením v Gruzii ze strany státu a organizace Society Biliki, vzájemné souvislosti mezi těmito dvěma tématy však nejsou příliš jasné a tato dvě témata nejsou téměř provázána. Struktura práce je logická, pokud pominu výše zmíněný „rozpad“ na dvě témata, pokud by se autorka udržela u zvoleného tématu a kvalitně jej zpracovala, byla by struktura patrně dobrá. Kapitoly nejsou úplně proporcionální, některým okrajovým tématům je věnováno zbytečně mnoho prostoru (podrobný popis historie Gruzie, podrobný popis státního sociálního zabezpečení bez vazby na problematiku vnitřně přesídlených osob), naopak zcela chybí třeba popis jiných sociálních služeb, než je organizace Society Biliki, nebo údaje o možnostech shánění bydlení či zaměstnání. Obsahově kapitoly většinou navazují a vztahují se ke zvolenému tématu, pokud by byly dobře naplněny obsahem, byla by práce pravděpodobně logická a snadno pochopitelná. 3. Použití odpovídající metodologie (metodologie je v práci uvedena/správně pojmenována, je adekvátní a je skutečně použita):
0–5
2
1
2
Metodologie není v dané práci vůbec pojmenována ani jakkoliv popsána a kromě práce s odbornou literaturou jsem ani na žádnou použitou metodu nenarazila – práce není experimentální a bohužel je pouze deskriptivní, na jakékoliv vyšší ambice autorka rezignovala. Takže metodologii nemohu dost dobře hodnotit. 4. Práce s odbornou literaturou (relevantnost publikačních zdrojů, dodržení citačních norem, přiměřenost doslovných citací, kvantita): Poznámka: V případě nekorektní práce se zdroji (= absence odkazů) nelze práci doporučit k obhajobě!
0–5
2
2
4
Vzhledem ke zvolenému tématu autorka pracuje většinou s internetovými zdroji, výjimečně se objevují i odborné monografie či studentské závěrečné práce, většina použitých zdrojů je v angličtině. Zdálo by se, že téměř třicet odborných zdrojů je dost, bohužel však polovinu z nich tvoří materiály Social Service Agency, což je organizace vedená státem, která zajišťuje provádění státního sociálního zabezpečení. Navíc klíčové kapitoly, tedy Sociální problémy vnitřně přesídlených osob a Sociální politika Gruzie, jsou zpracovány za použití pouze jediného zdroje, resp. textů z jednoho zdroje, což shledávám jako nedostačující. Co se týče doslovných citací, buď je jich v textu velmi málo nebo je autorka nerozlišuje od parafrází, jejich přiměřenost nelze tedy při tak malém množství či nejasném rozlišení posoudit. Situace, kdy je za každým odstavcem uveden zdroj, jejž autorka parafrázuje, působí dojmem, že vlastní přínos autorky je velmi malý až nulový, navíc práci ubírá na čtivosti a velmi ruší způsob, kdy autorka uvádí neustále dokola tentýž zdroj, např. v popisu sociální situace zvolené rodiny považuje za nutné za každým odstavcem uvést, že údaje čerpala z rozhovoru s paní Nino, uskutečněného dne 21.2.2012. Domnívám se, že by zcela stačilo a práci prospělo, pokud by toto uvedla jednou na začátku a pak již pokračovala popisem sociální situace vcelku. Zdroje uvedené v textu jsou uvedeny i v seznamu literatury a naopak, v tomto bodu je práce se zdroji korektní.
5. Obtížnost práce (0-2 bodů: malá – 0, střední – 1, vysoká – 2), tvořivost a originalita (max. 3 body):
0–5
2
3
6
Pokud by autorka zvolené téma a cíle vskutku dobře naplnila, jednalo by se o zajímavou a asi i poměrně obtížnou a originální práci, předložená verze však ve mně zanechává dojem, že jde o narychlo upravenou zprávu z praxe, aby bylo možno práci hlavně odevzdat. Jednotlivé kapitoly jsou zpracovávány často za použití malého množství odborných zdrojů, práce vůbec není experimentální, jen deskriptivní, metodologií se autorka nezabývá, kazuistika je zpracována ploše, řadu otázek důležitých pro řešení případu si autorka ani neklade, natož aby je ve své práci nějak reflektovala (např. kde a jak klientka již práci hledala, jaké přesně má vzdělání, je možné v regionu takovou práci najít, mohla by absolvovat nějakou rekvalifikaci, kdo by jí mohl při hledání práce pomoci, závisí nemožnost získat kvalitnější bydlení jen na nedostatku finančních prostředků, má rodina nějaké příbuzné, kteří by jí mohli a chtěli pomoci, např. sourozence paní Nino, kteří by měli vůči matce rovněž určité závazky, byla klientka vdaná a pokud ano, je její manžel adoptivním otcem dcery Mari a má vůči ní vyživovací povinnost, atd., atd.), stejně tak jako možnosti řešení se omezily jen na vyřízení sociálních dávek a zapojení dcery a vnučky Mari do programu Society Biliki. Co se týče originality, téma jako takové nesporně originální je a v českém prostředí jsou pravděpodobně poznatky na toto téma velmi omezené, aby však byla originální i práce, musela by být zpracována pečlivěji a více do hloubky. 6. Hodnocení práce po formální stránce (dodržení norem a pokynů školy, dodržení stylistických a gramatických pravidel, kvalita a funkčnost případných příloh /= tabulek, grafů, obrazového materiálu/, celková úprava práce):
0–5
1
4
4
Předložená práce bohužel trpí snad všemi stylistickými nedostatky závěrečných studentských prací, jako jsou nedokončené delší věty a souvětí, špatné předložkové vazby, výšiny z vazby, chybná shoda podmětu s přísudkem, a to nejen v i/y, ale i v rodě obecně, navíc se objevují i úsměvné chyby zapříčiněné patrně překladem z angličtiny, kterému už nikdo neudělal jazykovou korekturu – např. str. 32 „O příspěvek (na domácnost) mohou zažádat následující osoby: … děti mladší 18 let, které zemřely ve vojenské činnosti…“. Gramatické chyby se naopak téměř nevyskytují. Přesto by textu byla jazyková korektura velice prospěla, tím spíše, že jde o text, kdy je třeba velkou většinu odborných poznatků důležitých pro zpracování překládat z cizího jazyka, což následné vystavění správného českého textu výrazně ztěžuje. Přílohy práce neobsahuje. Celkově je práce upravená a přehledná, dobře se v ní orientuje a formální stránka dobře souzní se strukturou práce. Dodržení norem a pokynů školy nejsem schopna jako externistka dost dobře posoudit.
7. Hodnocení práce z hlediska schopnosti srozumitelně vyjadřovat myšlenky, argumenty, objasnit svůj přístup, formulovat problémy, závěry:
0–5
1
2
2
Práce se bohužel rozpadla do dvou ne úplně provázaných témat (viz výše), schopnosti srozumitelně vyjadřovat myšlenky a argumenty bohužel nenahrává ani nepříliš kvalitní naplnění cílů práce, ani chabá stylistika. Navíc to vypadá, že vlastního přínosu autorky je velmi málo a většinu práce tvoří parafrázované texty, kde jde většinou o překlad a zestručnění textů původních. Více vlastního textu je snad jen v kapitole s praktickou kazuistikou, ani zde se však nedobereme k ucelenému řešení problémů rodiny a formulaci nějakých závěrů, řešení sklouzává jen k popisu získaných sociálních dávek a práci organizace Society Biliki. V práci je mnoho zcela nadbytečných informací a na podstatné se nedostává, aplikace do praxe nejsou dotažené a vedou spíše k popisu, než k nějaké odborné analýze situace a návrhu adekvátního řešení. Celkový počet bodů:1
Max. 70
30
Celkové zhodnocení práce:
Celkově se jedná o práci na zajímavé a málo prozkoumané téma, bohužel je práce poměrně plochá a mělká a jde málo do hloubky. Na začátku autorka definuje pojmy „sociální problém“ a „vnitřně přesídlená osoba“, následně však věnuje příliš mnoho prostoru historickým souvislostem a detailnímu popisu sociálního systému Gruzie bez vazby na problémy vnitřně přesídlených osob. Stěžejní kapitoly o sociálních problémech těchto osob a sociálním systému Gruzie jsou zpracovány za použití jediného odborného textu či souboru textů, svou volbu problémů, na které se více zaměřila, nijak nezdůvodňuje. Práci ilustruje kazuistika rodiny vnitřně přesídlených osob, i zde se však autorka zaměřuje spíše na popis situace a řešení, které viděla patrně na praxi, na vlastní analýzu situace rodiny a návrhy řešení bohužel rezignovala. Navíc pro interpretaci kazuistiky zvolila dle mého soudu nepříliš přiléhavý model sociálního fungování a identifikace sociálních rolí (volbu modelu rovněž nijak nezdůvodňuje), s intepretací v jeho rámci si pak neuměla příliš poradit. V práci vůbec nezmiňuje jakékoli jiné sociální služby a organizace kromě Society Biliki. O použitých metodách se vůbec nezmiňuje, žádnou neuvádí a nepojmenovává, vzhledem k charakteru práce by se zde dalo uvažovat snad jen o práci s odbornými texty, práce je čistě teoretická, s použitím ilustrativní kazuistiky. Stylistické a jazykové zpracování rovněž trpí řadou nedostatků, které dále ztěžují čtení práce a porozumění napsanému textu. Jako taková práce působí dojmem, že byla psána příliš narychlo a příliš vycházela především ze zprávy o praxi, která však na formát závěrečné absolventské práce nakonec nestačila.
1
7 Celkový počet bodů je součet součinů váhy a bodů v kritériích 1. - 7. (
váha k body k)
k1
Návrh hodnocení práce před absolutoriem vznikne součtem bodů od vedoucího práce (max. 75) a oponenta (max. 70). Výslednou známku ovlivní průběh obhajoby. 121 – 145 bodů ..........výborně 96 – 120 bodů ..........velmi dobře 71 – 95 bodů ..........dobře 0 – 70 bodů ..........nevyhověl
Případná využitelnost práce:
Autorka si zvolila v českém prostředí nepříliš často zkoumané a popisované téma sociálních problémů vnitřně přesídlených osob v Gruzii. Taková práce, pokud by byla dobře napsána, by se mohla stát inspirací jak pro studenty a pedagogy, kteří se při své práci či studiu zabývají tématem uprchlictví a problematikou vnitřního přesídlování, tak i pro pracovníky nevládních neziskových organizací, kteří v Gruzii pracují, příp. jsou v kontaktu s osobami, které určitou dobu jako vnitřně přesídlené žily a pak se rozhodly svou zemi opustit a přišly sem (nebylo by jich pravděpodobně mnoho, nicméně objevit by se mohly). Práce by však musela jít více do hloubky, být lépe zpracovaná i napsaná a měla by se v ní objevit alespoň některá z témat, jejichž absenci jsem v tomto posudku práci vytýkala. Autorka ve svých cílech přímo uváděla, že by práce mohla sloužit organizacím, které se zaměřují na práci s vnitřně přesídlenými osobami – v českém kontextu však o takové organizaci nevím a těžko si představit, že by práce s podobnou odbornou úrovní nějak podstatně obohatila nějakou organizaci přímo v Gruzii, i kdyby se tam tyto poznatky dostaly. V předložené verzi může posloužit maximálně jako inspirace v tom směru, že by se na téma vnitřně přesídlených osob nemělo jak ve výuce, tak ani v praxi úplně zapomínat. A samozřejmě by se mohla stát podnětem k dalším studentským pracím či výzkumům, nebo třeba populárně vědeckým článkům, na téma vnitřně přesídlených osob, ať již v Gruzii nebo i kdekoliv jinde. Navrhované otázky k obhajobě:
Doporučuji absolventskou práci k obhajobě (nehodící se škrtněte)
V Olomouci dne 30.5.2013
Podpis hodnotitele
