OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STAVU VYBRANÝCH VODNÍCH PLOCH MĚSTA ODOLENA VODA S OHLEDEM NA MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ Z DOTACÍ

Ing. JAN NEUWIRTH

OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STAVU VYBRANÝCH VODNÍCH PLOCH MĚSTA ODOLENA VODA S OHLEDEM NA MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ Z DOTACÍ

Podklad pro veřejné projednání

Stupeň: STUDIE

Datum: 1 / 2009

Obsah

A. Základní údaje ……………………………………………………………………………………..4 B. Účely a cíle studie………………………………………………………………………………….5 C. Podklady…………………………………………………………………………………………….5 D. Základní informace o dotačních titulech………………………………………………………...6 D.1. Národní programy v gesci Ministerstva životního prostředí D.2. Program 129 120 - „Podpora prevence před povodněmi II“ D.3. Program 129 130 – „Podpora na obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a vodních nádrží“ D.4. Operační program Rybářství (OPR) D.5. Operační program Životní prostředí (OPŽP) E. Bližší informace a doporučení pro Operační program Životní prostředí (OPŽP)………….11 E.1. Způsobilost výdajů E.2. Zadávání zakázek E.3. Obecná omezení a doporučení pro zpracovatele projektových dokumentací E.4. Vztah investora k dotčeným pozemkům E.5. Bodové hodnocení projektů OPŽP E.6. Omezení rybářské hospodaření po realizaci záměru E.7. Informace k administraci programu F. Nedostatek přítoku jako obecný problém………………………………………………………15 F.1. Vztah problému k jednotlivým vodním plochám F.2. Příčiny nedostatku přítoku F.3. Řešení situace G. Rybníček „Jezírko“……………………………………………………………………………….17 G.1. Popisné informace G.2. Soupis problémů G.3. Návrh řešení G.3.1. Varianta I. - obnovení nádrže vč. nátoku G.3.2. Varianta II. – ponechání stávajícího stavu H. Tůň „Za Humny“ ………………………………………………………………………………….20 H.1 Popisné informace H.2. Soupis problémů H.3. Návrh řešení H.4. Aplikace dotací H.5. Návrh budoucího využití I. Rybníček „U kovárny“……………………………………………………………………………..22 I.1. Popisné informace I.2. Soupis problémů I.3. Návrh řešení I.4. Aplikace dotací I.5. Návrh budoucího využití

Studie - „OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STAVU VYBRANÝCH VODNÍCH PLOCH MĚSTA ODOLENA VODA S OHLEDEM NA MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ Z DOTACÍ “ - Ing. Jan Neuwirth - 1/2009

2

J. Rybník „Čenkov 3“………………………………………………………………………………..25 J.1. Popisné informace J.2. Soupis problémů J.3. Návrh řešení J.4. Aplikace dotací J.5. Návrh budoucího využití K. Rybník „Čenkov 2“………………………………………………………………………………..29 K.1. Popisné informace K.2. Soupis problémů K.3. Návrh řešení K.4. Aplikace dotací K.5. Návrh budoucího využití L. Rybník „Čenkov 1“ ……………………………………………………………………………….32 L.1. Popisné informace L.2. Soupis problémů L.3. Návrh řešení L.4. Aplikace dotací L.5. Návrh budoucího využití M. Navržená opatření nad rámec stávajících vodních ploch……………………………………36 M.1. „Revitalizace nivy nad rybníkem Čenkov 3“ M.2. Zpřístupnění „Čenkovských rybníků“ veřejnosti N. Návrh „velkého“ projektu pro OPŽP“ …………………………………………………………..37 O. Použité zkratky……………………………………………………………………………………38 Přílohy: Příloha č. 1. – Lokalizace řešených vodních ploch Příloha č. 2. – Vliv dálnice na původní povodí dotčených vodních ploch Příloha č. 3. – Rozbor vody z Čenkovského lomu Příloha č. 4. – Náklady obvyklých opatření OPŽP - vodní ekosystémy Příloha č. 5. – Fotodokumentace Příloha č. 6. – Návrh harmonogramu přípravy akcí


3

A. Základní údaje

Název studie: Opatření na zlepšení stavu vybraných vodních ploch města Odolena Voda s ohledem na možnosti financování z dotací Zadavatel studie: Město Odolena Voda Dolní náměstí 14, 250 70 Odolena Voda Zpracovatel studie: Ing. Jan Neuwirth Nučická 7, 100 00 Praha 10 [email protected], www.rybniky-dotace.cz Katastrální území Odolena Voda, Dolínek, Čenkov Řešené vodní plochy (místní názvy): • • • • • •

„Jezírko“ „Za humny“ „U kovárny“ „Čenkov 1“ „Čenkov 2“ „Čenkov 3“

Obecní úřad: Odolena Voda Pověřený obecní úřad: Odolena Voda Obec s rozšířenou působností (vodoprávní úřad): Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Kraj: Středočeský Vlastník vodních děl:


4

• •

město Odolena Voda („Za humny“, „U kovárny“, „Čenkov 1“, „Čenkov 2“, „Čenkov 3“), Česká republika – právo hospodaření Lesy České republiky, s.p. („Jezírko“)

Správce toků: Zemědělská vodohospodářská správa

B. Účely a cíle studie

Cíle studie jsou: • • • • • • • •

•

popis stavu vodních ploch na základě terénního průzkumu a dostupných podkladů a konzultací s místními občany, analýza stávajících problémů, popis stávajícího využití vodních ploch a možnosti využití v budoucnu, konkrétní návrhy opatření (technické i organizační) pro zlepšení stavu jednotlivých vodních ploch, odhad nákladů navržených investic, přehled dotačních titulů, které lze uplatnit, shrnutí základních údajů o dotacích, návrh aplikace konkrétního dotačního titulu pro jednotlivé vodní plochy a navržená opatření, podrobná doporučení (optimalizace) pro přípravu projektových dokumentací na jednotlivé investice, která budou mít za cíl zajištění maximálního bodového ohodnocení následných žádostí o dotace, časový harmonogram další přípravy navržených opatření.

Účelem studie je : • •

vytvořit podklad pro rozhodování samosprávy města Odolena Voda ve věci předmětných vodních ploch, vytvořit podklad pro následné projektování investic do vodních ploch.

C. Podklady

• • • •

DÁLNICE D8, Stavba 0801 Zdiby - Úžice, Objekt 101.10 – Dálnice KM 0,0 - 9,6, prováděcí projekt, Vojenský projektový ústav Praha, 10/1989 DÁLNICE D8, Stavba 0801 Zdiby - Úžice, SO 321 – Dešťová kanalizace dálnice, prováděcí projekt, Vojenský projektový ústav Praha, 1/1991 ČSN 75 2410 – Malé vodní nádrže, 1997 NÁKLADY OBVYKLÝCH OPATŘENÍ PRO HODNOCENÍ PROJEKTŮ V OPŽP (platnost: pro žádosti OPŽP podané v 6. výzvě), zveřejněno na www.opzp.cz dne 17. 9. 2008


5

• • • • •

• • • • • •

•

• •

ODOLENA VODA, ČENKOV, POSTŘIŽÍN – PASPORT VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍTĚ, Vodohospodářské inženýrské služby, a.s., 2000 ODOLENA VODA, ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD A KANALIZACE, DOLÍNEK, dokumentace pro stavební řízení, D plus, projektový a inženýrský podnik, 9/1996 ODOLENA VODA, DOLÍNEK – ČOV A KANALIZACE, dokumentace skutečného provedení, Kolbinger, geodetická kancelář, 2/1998 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO VODU, VZDUCH A PŘÍRODU Implementační dokument, verze k 10.11.2008 PRAVIDLA, KTERÝMI SE STANOVUJÍ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACE NA PROJEKTY OPATŘENÍ 2.1. OP RYBÁŘSTVÍ 2007 – 2013, MZe, Č.j.: 16542/200810000 a Č.j.:45335/2008-10000 (zveřejněno 15.12.2008) PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007 – 2013, Ministerstvo zemědělství ČR, 11/2008 REKONSTRUKCE STŘEDNÍHO ČENKOVSKÉHO RYBNÍKA, Ing. Ron, 5/1986 SMĚRNICE MŽP Č. 5/2008, č.j. 2232/M/08 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ODOLENA VODA, Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENA VODA - ZMĚNY I - NÁVRH ŘEŠENÍ ČISTOPIS II, hlavní výkres, ARCHYS, srpen 2007 VÝBĚROVÁ (HODNOTÍCÍ) KRITÉRIA PRO PROJEKTY PŘIJÍMANÉ V RÁMCI 6. VÝZVY OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, MŽP a SFŽP, zveřejněno 17.9.2008 (aktualizované znění z 24.9.2008) ZÁVAZNÁ PRAVIDLA POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ V OBLASTI VOD V ROCE 2008 A ZPŮSOBU KONTROLY JEJICH UŽITÍ, Příloha č. 11 k zákonu č. 360/2007 Sb. ZPRÁVA O GEOFYZIKÁLNÍM PRŮZKUMU – ODOLENÁ VODA, GENIX Praha, 1993 217115 - PODPORA OBNOVY VENKOVA - ZÁSADY PROGRAMU PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ V ROCE 2009, Ministerstvo pro místní rozvoj, Č.j.: 35847/2008-72

D. Základní informace o dotačních titulech

Pro bližší rozbor byly vybrány národní i evropské dotační zdroje, které řeší problematiku vodních nádrží, případně obecně problematiku vody v krajině.

D.1. Národní programy v gesci Ministerstva životního prostředí Dříve fungující „Program revitalizace říčních systémů“ a „Program péče o přírodní prostředí“ jsou v současnosti pozastaveny, prioritou je dle sdělení příslušných pracovníků financování akcí z evropských fondů (Operační program Životní prostředí). Závěr: Národní programy v gesci MŽP nejsou v dohledné době pro financování navrhovaných opatření dostupné.


6

D.2. Program 129 120 - „Podpora prevence před povodněmi II“ (Níže uvedené informace vycházejí ze závazných pravidel pro rok 2008, protože pravidla pro r. 2009 nebyla ještě v době zpracování studie k dispozici. Dle informací odpovědných pracovníků MZe by nemělo dojít k výrazným změnám.) Gestor Jedná se národní program v gesci Ministerstva zemědělství. Trvání programu Program by měl fungovat do roku 2013. Účel podpory Cílem programu je především snižování úrovně ohrožení povodňových rizik v záplavových oblastech. Účelem podpory v rámci podprogramu 129 122 (Podpora protipovodňových opatření s retencí) je: • podpora protipovodňových opatření s retencí (vodní nádrže, suché nádrže a stavební objekty území určených k rozlivu povodní), • podpora protipovodňových opatření podél vodních toků (zvyšování kapacity koryt vodních toků, ochranné hráze, odlehčovací koryta a štoly, zvyšování průtočné kapacity jezů, rekonstrukce hrází, stabilizace koryt vodních toků), • podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl (rekonstrukce bezpečnostních přelivů, výpustných zařízení, stabilizace hrází aj.), • podpora vymezení záplavových území a studií odtokových poměrů (přípravná fáze – před projektovou přípravou konkrétních protipovodňových opatření). Žadatel Žadatel je vždy správce vodního toku, který bude investorem akce. Po realizaci akce však může dílo (opatření) nebo jeho část převést do vlastnictví navrhovatele, kterým může být kromě správce vodního toku též subjekt chráněný navrhovaným opatřením (obec, město, sdružení obcí) nebo kraj. Žádost může podávat i navrhovatel, nemůže být však příjemcem podpory. Nejdůležitější omezení Program klade důraz na protipovodňovou funkci navržených opatření. Výše podpory a pravděpodobnost přiznání dotace Výše podpory je až do výše 100 %. Dle sdělení příslušných pracovníků MZe je šance na získání dotace na žádost podanou žadatelem (správcem toku) vysoká a na žádost podanou navrhovatelem minimální. Organizační zabezpečení Žádosti administruje Ministerstvo zemědělství Závěr: Do programu by se dala zařadit jen část opatření, přičemž jejich protipovodňový význam by nebyl velký. Nepředpokládá se, že se správce toku bude mít zájem podílet na Studie - „OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STAVU VYBRANÝCH VODNÍCH PLOCH MĚSTA ODOLENA VODA S OHLEDEM NA MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ Z DOTACÍ “ - Ing. Jan Neuwirth - 1/2009

7

navrhovaných opatření. V případě, že žádost podává navrhovatel a ne správce toku, je šance na úspěšnost minimální. Zpracovatel studie využití tohoto dotačního programu nedoporučuje.

D.3. Program 129 130 – „Podpora na obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a vodních nádrží“ (Níže uvedené informace vycházejí ze závazných pravidel pro rok 2008, protože pravidla pro r. 2009 nebyla ještě v době zpracování studie k dispozici. Dle informací odpovědných pracovníků MZe by nemělo dojít k výrazným změnám.) Gestor Jedná se národní program v gesci Ministerstva zemědělství. Trvání programu Program by měl fungovat do roku 2013. Účel podpory •

• •

obnova a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží, včetně jejich hrází a funkčních objektů, za účelem obnovy jejich základních funkcí, zlepšení bezpečnosti jejich provozu (zejména za povodňových situací), zlepšení vodohospodářských a mimoprodukčních funkcí s důrazem na posílení jejich retenčních schopností; odbahnění nejvíce zanesených rybníků; výstavba vodních nádrží k ochraně před povodněmi a suchem; odstranění povodňových škod na hrázích a objektech rybníků a vodních nádrží způsobených případnou povodní v roce 2008 a jednotlivě přesahujících 250 tis. Kč.

Žadatel Žadatelem je pouze subjekt (právnická i fyzická osoba) podnikající v zemědělské prvovýrobě, provozující chov a lov ryb na rybníku či vodním díle, na který je poskytována podpora, Školní rybářství Protivín, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, organizační jednotky Českého a Moravského rybářského svazu. Nejdůležitější omezení Žadatel musí hospodařit minimálně na 20 ha vodní plochy. Rybník musí být v právním stavu (stavební povolení, kolaudace, povolení k nakládání s vodami). Odbahňovat lze jen rybníky o výměře nad 1ha s průměrnou mocností sedimentu min. 40 cm. Na předmětu podpory se nesmí po realizaci provozovat intenzivní chov ryb. Výše podpory a pravděpodobnost přiznání dotace Výše podpory může být až 100 % nákladů na vlastní realizaci. (Dle informací odpovědných pracovníků MZe je však standardně požadována finanční spoluúčast minimálně 20%). Dle informací z MZe obdrží každoročně dotaci zhruba 70% z podaných žádostí.


8

Organizační zabezpečení Příjem žádostí na místně příslušném odboru Zemědělské agentury a pozemkového úřadu Ministerstva zemědělství. Závěr: Žadatelem by musel být subjekt, který na rybnících rybářsky hospodaří. Stávající nájemce (místní organizace ČRS) předběžně neprojevil zájem být žadatelem. Problematická jsou navíc všechna výše uvedená omezení. Zpracovatel studie nedoporučuje využití tohoto dotačního programu.

D.4. Operační program rybářství (OPR) Gestor Jedná se o program z evropských zdrojů v gesci Ministerstva zemědělství. Trvání programu Program by měl fungovat do roku 2013. Účel podpory Cílem programu je podpora rybářského odvětví. V rámci Opatření 2.1. jde dotaci poskytnout na záměry: a) pro žadatele obhospodařující celkovou vodní plochu 20 ha a výše:

vybavení rybníků;

výstavba, odbahnění, rozšíření rybníků nebo rybničních soustav do 1 ha (týká se rybníků a rybničních soustav spojených s chovem a produkcí ryb);

odbahnění lovišť u rybníků nad 30 ha (týká se rybníků a rybničních soustav spojených s chovem a produkcí ryb);

b) pro žadatele obhospodařující celkovou vodní plochu menší než 20 ha:

výstavba, odbahnění, rozšíření, vybavení nebo modernizace rybníků (týká se rybníků a rybničních soustav spojených s chovem a produkcí ryb;

c) výstavba, rozšíření, vybavení nebo modernizace výrobních zařízení vyjma rybníků; d) nákup a instalace zařízení na ochranu rybích hospodářství před volně žijícími predátory;

e) investice související s maloobchodním prodejem v hospodářství. Žadatel Možným žadatel je fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy pocházejí z akvakultury provozované vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a riziko (pouze však mikropodniky, malé a střední podniky). Žadatelem by mohl být teoreticky (při dořešení majetkoprávních vztahů k pozemkům rybníků) nájemce, tj. místní organizace ČRS. Záměr by pak byl podáván v rámci Opatření 2.1.b.


9

Nejdůležitější omezení Žadatel musí doložit doklad o příjmu z akvakultury (prodeje ryb). Výše podpory a pravděpodobnost přiznání dotace Výše podpory je max. 60 % způsobilých výdajů (za způsobilý výdaj je považována za určitých okolností také projektová dokumentace, příprava žádosti, výkupy pozemku, aj.). Pravděpodobnost přiznání dotace je dle sdělení příslušných pracovníků MZe relativně vysoká, výše prostředků určených na Opatření 2.1.nebyla zveřejněna. Organizační zabezpečení Příjem a administraci dotace zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond. Závěr: Dotace je pouze max. 60% způsobilých výdajů. Žadatelem musí být subjekt, který na rybnících rybářsky hospodaří a prokázal by zisky z akvakultury. Stávající nájemce (místní organizace ČRS) předběžně neprojevil zájem být žadatelem. Zpracovatel studie nedoporučuje využití tohoto dotačního programu. Program by bylo možné aplikovat, pokud by byla ochota hospodařícího subjektu stát se žadatelem.

D.5. Operační program Životní prostředí (OPŽP) Gestor Jedná se o evropský program v gesci Ministerstva životního prostředí. Trvání programu Program by měl fungovat do roku 2013. Účel podpory V rámci oblasti podpory 6.4. – Optimalizace vodního režimu krajiny lze poskytnout dotaci mj. na: • realizaci opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní. Žadatel Žadatelem mohou být fyzické osoby nepodnikatelé, obce, města, kraje (a jejich příspěvkové organizace a organizační složky), svazky obcí a některé subjekty vlastněné z větší části obcemi nebo jinými veřejnoprávními subjekty státní organizace, organizační složky ČR, příspěvkové organizace, Lesy ČR, Podniky povodí, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti. Na základě smluvního vztahu lze realizovat opatření i na cizích pozemcích, opatření však nelze realizovat na pozemcích, které jsou ve vlastnictví subjektu, jež nemůže být žadatelem o dotaci. Nejdůležitější omezení


10

Po realizaci se na rybníce 20 let smí hospodařit pouze takovým způsobem, který neoslabí ekologické funkce rybníka (zjednodušeně - extenzivní chov) Výše podpory a pravděpodobnost přiznání dotace Maximální výše dotace je 90% ze způsobilých výdajů (do způsobilých výdajů lze zahrnout za určitých podmínek také výkupy pozemků, zpracování projektové dokumentace a žádosti, aj.). Prostředky určené na osu 6.4. činí 225 mil EUR z evropských zdrojů a další prostředky ze státního rozpočtu. Zatím proběhla 1 výzva. Dle sdělení odpovědných pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Státního fondu životního prostředí byly uspokojeny víceméně všechny žádosti, které byly formálně správně, náklady byly maximálně 100 - 150% Nákladů obvyklých opatření (blíže viz kap. E.5.) a akce byly přínosné pro ochranu přírody a krajiny. Organizační zabezpečení: Příjem žádostí zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny, další administraci pak Státní fond životního prostředí. Závěr: V programu je značné množství prostředků. Pravidla i jiné důležité informace jsou zveřejněny dopředu, což umožňuje jasné směřování představební přípravy. Dotace je max. 90% způsobilých výdajů. Ideálním žadatelem by bylo město Odolená Voda (s výjimkou rybníka „Jezírko“, kde není vlastníkem pozemku). Realizace záměru by znamenala na některých rybnících přechod na „extenzivní“ způsob rybářského hospodaření. Zpracovatel přesto doporučuje využít tento program pro přípravu maxima záměrů.

E. Bližší informace a doporučení pro Operační program Životní prostředí (OPŽP)

E.1. Způsobilost výdajů Maximální výše dotace z OPŽP je 90% ze způsobilých výdajů (tato procentuální výše je dle zkušeností běžně přiznávána). Způsobilé výdaje jsou takové výdaje, na které lze čerpat dotaci. Obecnou snahou investora je zajistit, aby co nejvíce výdajů bylo způsobilých a byla tak zajištěna maximální finanční úspora. O způsobilých výdajích by měl být informován nejen investor ale i projektant, aby je zohlednil v projektovém řešení a inženýrské činnosti. V souvislosti s oblastí podpory 6.4 je třeba vyjmenovat především tyto způsobilé výdaje: •

•

výdaje na přípravu projektu (max. 7% z investičních výdajů) - pokud byly uskutečněné méně než 2 roky před podáním žádosti a byly zadány v souladu s pravidly OPŽP, • projektová dokumentace pro územní řízení, stavební povolení, zadávací dokumentace, dokumentace pro provádění stavby, dokumentace skutečného provedení stavby, • další podkladové studie a analýzy (hydrogeologický průzkum, geodetické zaměření, rozbory sedimentu, apod.), • zpracování žádosti o dotaci, technický a autorský dozor (max. 4% z investičních výdajů)


11

•

• • • • • •

výkupy pozemků (ovšem s výjimkou nádrží a realizace protierozních opatření) do výše ceny znaleckého posudku, náklady na výkupy jsou způsobilé do výše max. 10% z investičních výdajů (výjimečně a po schválení SFŽP může být i více), podmínkou je, že výkup byl uskutečněn méně než 1 rok před podáním žádosti (výkupy lze ale realizovat také až po podání žádosti), propagační opatření, přímé realizační výdaje vč. vyvolaných investic, souvisejících s projektem, zřízení staveniště (max. 3% z celkových způsobilých výdajů), DPH v případě, že konečný příjemce není plátcem DPH, náklady na výsadby dřevin, jejich ochranu a následná péči výsadby v délce max. 2 let, v případě budování provizorních komunikací v rámci staveniště ze silničních panelů se za způsobilé výdaje považují náklady ve výši 1/3 pořizovací ceny nových silničních panelů.

E.2. Zadávání zakázek Při zadávání zakázek na způsobilé výdaje je pro jejich následné financování z dotace nezbytné respektovat zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a omezení vyplývající z přílohy č. 4 Směrnice MŽP č. 5/2008. Základní informace k zadávacímu řízení dle Směrnice MŽP č. 5/2008: a) Zakázky s předpokládanou hodnotou do 200 000,- Kč bez DPH: •

Zadavatel osloví jednoho uchazeče, cena nesmí být vyšší než cena obvyklá, ledaže by zadání zakázky jinému dodavateli za nižší cenu znamenalo nežádoucí snížení kvality plnění.

b) Zakázky s předpokládanou hodnotou nad 200 000,- Kč bez DPH: • • • • • •

Informace o zadávacím řízení bude zveřejněna v regionálním tisku (alespoň 2 týdny před uzávěrkou přihlášek) nebo budou osloveni minimálně 3 uchazeči. Zadavatel zveřejní informace o zakázce min. 2 týdny před termínem podání nabídek na úřední desce. Každému uchazeči budou poskytnuty stejně hodnotné informace, podmínky zakázky nebudou v průběhu zadání měněny. Do zadávacího řízení budou zařazeni i případní neoslovení uchazeči, kteří podali nabídku. O výběru bude sepsán záznam podepsaný hodnotícími osobami, výsledky budou oznámeny i neúspěšným uchazečům. Výběr nejvhodnější zakázky nad 800 000,- Kč bez DPH provede minimálně tříčlenná komise.

Další podrobnosti zadávacího řízení řeší citovaná směrnice.

E.3. Obecná omezení a doporučení pro zpracovatele projektových dokumentací •

Zcela zásadní je věnovat zvýšenou pozornost dotčeným pozemkům. Chyba (např. opomenutí některého pozemku nebo překlep parcelního čísla), která je přehlédnuta a zapracována stavebním úřadem ve stavebním povolení, může velice snadno narazit při kontrole v rámci dotace. Studie - „OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STAVU VYBRANÝCH VODNÍCH PLOCH MĚSTA ODOLENA VODA S OHLEDEM NA MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ Z DOTACÍ “ - Ing. Jan Neuwirth - 1/2009

12

•

• • • •

Projektová dokumentace musí jednoznačně specifikovat, jak bude naloženo s odtěženým materiálem (sedimentem), vč. souhlasu vlastníků dotčených pozemků, kam bude sediment umístěn. Pro případ neočekávaných víceprací a pod. je možno zřídit rozpočtovou rezervu. OPŽP umožňuje rozpočtovou rezervu do 5% realizačních výdajů. Náklady na zřízení staveniště nesmí přesáhnout 3% z celkových způsobilých výdajů. U provizorních komunikací v rámci staveniště ze silničních panelů v rozpočtu by neměla přesáhnout 1/3 pořizovací ceny nových silničních panelů. Součástí projektové dokumentace musí být situace se zákresem do katastrální mapy.

E.4. Vztah investora k dotčeným pozemkům Z OPŽP je možno realizovat opatření i na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví investora (v rámci opatření budování a obnova retenčních nádrží však nelze financovat opatření, kde vlastníkem pozemku je podnikající subjekt, který nemůže být příjemcem dotace). Investor opatření ale musí prokázat k pozemkům právní vztah (nájemní smlouva, smlouva o právu provést stavbu nebo realizovat opatření, apod.). Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi vlastníkem a investorem je třeba řešit i pro stavebního řízení, je účelné vyřešit vztahy rovnou i pro potřeby dotace z OPŽP. Ve smluvním vztahu mezi investorem a vlastníkem pozemků musí být s ohledem na OPŽP obsaženo: • •

vyjádření souhlasu vlastníka pozemku s realizací opatření, závazek vlastníka umožnit konečnému uživateli následnou péči a údržbu realizovaného opatření po dobu nejméně 5 let (doporučuje se však doba delší).

Smlouva musí mít ověřené podpisy. V případě opatření do 2 mil. Kč bez DPH postačí prohlášení vlastníka pozemku, zahrnující výše uvedené body.

E.5. Bodové hodnocení projektů OPŽP Bodovému hodnocení je třeba věnovat zvýšenou pozornost, protože drobné změny technického řešení a ceny v rozpočtu můžou mít zásadní vliv na bodové hodnocení žádosti a následně na udělení či neudělení dotace. V rámci oblasti podpory 6.4. – Optimalizace vodního režimu krajiny jsou při bodování žádostí hodnocena tato kritéria: •

•

•

Přínos pro posílení biodiversity (až 30 bodů) - kladný vliv na druhy uvedené v červených seznamech. Pokud by po realizaci záměru šlo očekávat na lokalitě pokles biodiversity, znamená to vyřazení žádosti. Toto kritérium je ovlivnitelné projektovým řešením. Kriterium je zohledněno níže ve studii, při návrzích pro aplikaci OPŽP na jednotlivých vodních plochách. Lokalizace opatření (až 10 bodů). Toto kritérium není ovlivnitelné projektovým řešením. 5 bodů by měly obdržet „Jezírko“ a „Za Humny“ (součást lokálního biokoridoru a biocentra), zbylá opatření obdrží 0 bodů. Typ opatření (až 15 bodů). Zvýhodněny budou opatření mající z hlediska ochrany přírody zvláštní význam (revitalizace toků, mokřady, tůně, slepá ramena apod.). Toto


13

•

•

kritérium je částečně ovlivnitelné projektovým řešením. Kriterium je zohledněno níže ve studii, při návrzích pro aplikaci OPŽP. Hledisko přiměřenosti nákladů (až 15 bodů). Pro tento účel byly v rámci 6 výzvy zveřejněny „Náklady obvyklých opatření“. Plný počet bodů dostávají akce s náklady do 100 % Nákladů obvyklých opatření nebo do 85 % dle Katalogu cen stavebních prací (URS). Pokud jsou náklady akce vyšší než 150% Nákladů obvyklých opatření nebo 100 % Katalogu cen stavebních prací (URS), znamená to vyřazení žádosti. Výjimkou mohou být pouze žádosti se zvýšeným zájmem ochrany přírody a krajiny, což v řešené lokalitě nepřichází příliš do úvahy. Náklady obvyklých opatření tvoří přílohu č. 4 této studie. Toto kritérium je ovlivnitelné projektovým řešením a doporučuje se, aby mu projektant při přípravě projektu a rozpočtování věnoval zvláštní pozornost. Kvalita zpracování záměru z hlediska technického a technologického (až 10 bodů). Zvýhodněny jsou záměry, které jsou optimálně navrženy z hlediska naplnění cíle předmětu podpory. Žádosti se záměry, které jsou nevhodně navrženy (v záměru je hrubá chyba výrazně snižující přínos akce) jsou vyřazeny. Toto kritérium je ovlivnitelné projektovým řešením. Kriterium je zohledněno níže ve studii, při návrzích pro aplikaci OPŽP na jednotlivých vodních plochách.

Výběrová (hodnotící) kritéria a Náklady obvyklých opatření byly zveřejněna pro 6. výzvu OPŽP. Pro následující výzvy se nepředpokládají zásadní změny. Může však dojít k drobným úpravám a proto se doporučuje v průběhu zpracování projektů kontrolovat aktuální stav.

E.6. Omezení rybářského hospodaření po realizaci záměru Podmínku financování z OPŽP je, že po realizaci se na rybníce bude hospodařit 20 let pouze takovým způsobem, který neoslabí ekologické funkce rybníku. Způsob rybářského hospodaření stanovuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Při stanovení obsádky se vychází z přirozené úživnosti rybníka. Problematické jsou nepůvodní druhy ryb. Není dovoleno hnojení a krmení. Sportovní rybaření na rybníce „Čenkov 3“ by nemělo být ve vztahu k podmínce OPŽP problematické.

E.7. Informace k administraci programu Žádosti lze podat až po nabytí právní moci stavebního povolení (nebo po ohlášení udržovacích prací či terénních úprav v případě, že záměr nevyžaduje stavební povolení). U akcí, na které je nezbytné vydání územního rozhodnutí, se mohou žádosti podávat už ve fázi nabytí právní moci územního rozhodnutí. Součástí žádosti již však musí být projektová dokumentace pro stavební řízení. Žádosti se podávají v rámci vyhlašovaných výzev. Dle informací odpovědných pracovníků lze očekávat výzvy zhruba 1 – 2 x ročně. Po podání žádosti kontroluje administrátor dotace věcnou a formální správnost žádosti a v případě splnění je vystaveno rozhodnutí o akceptaci. Zadávací řízení na dodavatele stavby se může zahájit až po akceptaci žádosti. Dotace je přiznána Rozhodnutím ministra o poskytnutí podpory ze Státního fondu životního prostředí a Rozhodnutím o poskytnutí dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu, detailní podmínky o podpoře ze Státního fondu životního prostředí jsou řešeny smlouvou s investorem. V rámci OPŽP je možné průběžné hrazení dílčích faktur dodavatele z dotace. Akce se z pohledu dotace ukončuje závěrečným vyhodnocením.


14

F. Nedostatek přítoku jako obecný problém

F.1. Vztah problému k jednotlivým vodním plochám Obecným problémem všech řešených ploch je nedostatek přítoku vody do nádrží. Dle informací místní organizace ČRS trpí prakticky trvale sníženou hladinou vody rybníky „U kovárny“ a „Jezírko“. Rybníky „Čenkov 1“, „Čenkov 2“ a „Čenkov 3“ trpí nedostatkem přítoku v letním období. Výjimkou je pouze tůň „Za humny“, která nemá přítok, v letním období zde dochází k mírnému snižování hladiny, které však není zvláště problematické. Dle informací pamětníků došlo k úbytkům přítoků zhruba za posledních zhruba 15 let. Hydrologická měření nebyla pro potřeby studie k dispozici.

F. 2. Příčiny nedostatku přítoku Odvodnění dálnicí D8 Nedostatek vody je dle názoru zpracovatele studie způsoben především výstavbou dálnice D8, která rozděluje povodí rybníků a drénuje zbylou část povodí. Zvláště markantní je negativní vliv výstavby dálnice na rybník „Jezírko“, jehož původní povodí přetíná dálnice hlubokým zářezem. Negativní vliv výstavby dálnice na „Jezírko“ dokládá také Zpráva o geofyzikálním průzkumu – Odolená Voda, zpracovaná firmou GENIX Praha v r. 1993. Vliv dálnice na rozdělení povodí řešených ploch demonstruje příloha č. 2. studie. Rybníky „U kovárny“, „Čenkov 1“, „Čenkov 2“, „Čenkov 3“ patří do povodí Korycanského potoka. Rybník „Jezírko“ náleží do povodí potoka Jordán (přítok Černavky). Jedinou řešenou vodní plochou, jejíž povodí nebylo dotčeno výstavbou dálnice je tůň „Za humny“. Tůň spadá do povodí Odolenského potoka. Celý úsek dálnice, který náleží do přirozeného povodí Korycanského potoka a Jordánu je odvodněn dešťovou kanalizací. Kanalizaci dálnice tvoří v předmětném úseku pouze jedna stoka. Tato stoka začíná již v blízkosti podchodu pro pěší v Panenských Břežanech (dálniční km 3,638) a je svedena do výústního objektu (dálniční km 6.685) v blízkosti mostu přes silnicí II/522 Postřižín – Odolena Voda. Výstavba kanalizace S výjimkou tůně „Za humny“ dochází k odvodňování povodí rybníků také vybudovanou splaškovou kanalizací. Balastní vody, které se dostávají do šachet kanalizace nebo prosakují do potrubí kanalizace jsou odváděny na čistírnu odpadních vod a po vyčištění vypouštěny do Odolenského potoka. Kvantifikovat množství balastních vod je poměrně složité a nepřesné. Zpracovatel studie ale předpokládá, že jde o okrajový problém. Globální změny klimatu Pro potřeby této studie nebyl uvažován vliv klimatických změn, který je diskutabilní.


15

F.3. Řešení situace Odvodnění dálnicí D8 a balastní vody Opatření na převádění vody odvedené dálnicí zpět do povodí rybníků nepovažuje zpracovatel studie za finančně a administrativně reálné. Situace je teoreticky řešitelná u rybníku „Jezírko“, kam lze přivést gravitačně vodu od kanalizační výusti dálnice, zpracovatel studie však tuto alternativu nedoporučuje (blíže viz kap. G.3.). Balastní vody jsou obecným problémem kanalizací a jejich oddělování od splaškových vod je prakticky neřešitelné. Využití důlní vody z Čenkovského lomu Zkoumána byla také možnost dotování rybníků „Čenkov 1 až 3“ důlní vodou z Čenkovského lomu. Za tímto účelem byla uskutečněna schůzka s RNDr. Vladimírem Řezníčkem, bezpečnostním technikem z firmy COLAS CZ, a.s. (provozovatel Čenkovského lomu). Stávající hloubka lomu je 252 m.n.m., za 1,5 roku se plánuje dosáhnout 232 m.n.m. a v horizontu cca 20 let 210 m.n.m. Fungování lomu je plánováno minimálně do r. 2050. Přítoky spodní vodou do lomu nejsou provozovatelem lomu zjištěny, mělo by se jednat pouze o vodu ze srážek spadlých na plochu lomu (cca 10 ha). Pro přepouštění do rybníka by bylo možno využít jen cca ½ vody, protože zbytek se využívá k technologickým účelům. Dle hrubých odhadů by se jednalo o cca 20 000 – 25 000 m3 vody za rok. Vodu z lomu je možno odebírat od března do června a poté pouze nárazově v případě vydatnějších srážek. V zimním období je lom mimo provoz a čerpání neprobíhá. Stávající likvidace důlní vody z lomu je již nedostatečná a firma COLAS CZ, a.s. hledá urychleně jinou alternativu. V příloze č.3 jsou výsledky rozborů důlní vody z 3.4.2008. Rozbory na přítoku do rybníků nejsou k dispozici. Lze však předpokládat, že ve sledovaných ukazatelích je důlní voda výrazně kvalitnější než voda přitékající do nádrží. Zpracovatel studie doporučuje pro další posouzení provést komplexní rozbor vody. Za tím účelem se navrhuje další spolupráce s RNDr. Ivo Přikrylem (kontakt: [email protected]), který se mj. zabývá problematikou území pro těžbu a kvalitou rybničních vod, a který předběžně projevil ochotu zajistit bezplatně rozbory v rámci svých výzkumných aktivit. Přesto, že kompletní rozbory nebyly v době zpracování studie k dispozici, hodnocení podmínek shromažďování vody dává téměř jistotu, že je důlní voda vhodná pro doplňování do rybniční soustavy. V průběhu intenzivnějších dešťů by mohl být problematický zákal, což však lze technicky řešit. Doporučuje se zřídit na okraji lomu sedimentační jímku (případně malou retenční nádrž). Ideální doba zdržení čerpané vody je cca 1 hod. Zdržení vody by umožnilo odsazení nerozpuštěných látek (a s nimi i částečné snížení koncentrace fosforu). U odtoku z jímky do rybníka se doporučuje instalovat nornou stěnu, zachycujícím případné ropné látky plovoucí na hladině. Z hlediska Čenkovských rybníků by bylo ideální přivádět vodu do rybníka Čenkov 3, u kterého je nejvyšší požadavek na kvalitu vody a rekreační využití. Docházelo by k větší cirkulaci vody v nádrži, lze očekávat také snížení zatížení živinami a snížení teploty vody v rybníce, což by mělo mít za důsledek omezení rozvoje vodního květu. Vyšší cirkulace by napomohla také níže položeným rybníkům v soustavě. V případě zjištění vyšších koncentrací celkového fosforu v rámci komplexního rozboru (považuje se za nepravděpodobné), se doporučuje umístit vyústění potrubí co nejblíže k hrázi. Vyšší koncentrace fosforu by pak díky zkratkovitému odtoku do dolní části soustavy nevedla k eutrofizaci (obohacování prostředí živinami) rybníka.


16

Zpracovatel studie předpokládá, že výstavba přivaděče důlní vody do rybníka (vč. zařízení na sedimentaci nerozpuštěných látek) a náklady s tím spojené by byly plně v režii provozovatele lomu.

G. Rybníček „Jezírko“

G.1. Popisné informace Lokalizace Rybníček „Jezírko“ se nachází zhruba uprostřed Velkého háje navazujícího na západní okraj intravilánu Odolena Voda. Velký háj je ohraničen ulicemi Postřižinská, Květnová a dálnicí D8. Souřadnice GPS: 50°13'45.848"N, 14°24'15.2"E. Pozemková situace Rybník leží na pozemku p.č. 295/1 KN v k.ú. Odolena Voda. Vlastníkem pozemku je ČR, právo hospadařit mají Lesy České republiky, s.p. (Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68). V minulosti nedošlo k vyčlenění parcely rybníka a zátopa i hráz jsou stále vedeny jako lesní pozemek. Stručný popis Jedná se o malý rybníček o ploše zátopy cca 0,13 ha. Hráz je zemní. Chybí návodní opevnění a bezpečnostní přeliv. V tělese hráze je umístěn nefunkční betonový objekt, pravděpodobně stará výpust. Průsaky pod hrází nebyly zaznamenány. Břehy rybníku i těleso hráze jsou porostlé listnatými stromy. Litorální porosty s ohledem na světelné podmínky jsou vyvinuty sporadicky. Při návštěvě lokality dne 21.7.2008 byl rybníček z velké části zarostlý vodní (submerzní) vegetací. Jednalo se především o růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum). V malé početností byl zaznamenán leknín (Nymphea spp.). Naše druhy leknínů patří mezi chráněné, zde však lze předpokládat, že se jedná o vysazené jedince, případně i zahradní kultivary. Stávající využívání Nádrž je bez hospodářského využití a bez oficiálního chovu ryb a sportovního rybolovu.

G.2. Soupis problémů Nedostatek vody v nádrži Jedná se o problém nedostatku přítoku vody do nádrže, který blíže rozvádí kap. F.2. Špatný stav technických objektů vodního díla Koruna hráze nádrže má nevyrovnanou výšku. Chybí návodní opevnění. Zhruba v polovině je koruna hráze a vzdušná líc silně erodovaná, pravděpodobně po průchodu velké vody. Je


17

také možné, že jde o nedbale dosypaný výkop po likvidaci výpusti. Funkční výpust chybí. Bezpečnostní přeliv chybí. Zabahnění zdrže Rybník je výrazně zabahněn. Objem sedimentu se odhaduje zhruba na 1000 m3. Proces přirozeného zazemňování výrazně zrychluje opad ze stromů po obvodu nádrže. Rybník není v právním stavu Na základě konzultací s příslušným vodoprávním úřadem není nádrž v právním stavu (chybí stavební povolení, kolaudační souhlas a povolení k nakládání s vodami).

G.3. Návrh řešení G.3.1. Varianta I. - obnovení nádrže vč. nátoku Možnosti technického řešení Dle realizační projektové dokumentace je dešťová kanalizace dálnice vyústěna do příkopu s kótou dna 256,80 m.n.m. Koruna hráze rybníka má dle dostupných podkladů kótu zhruba 255 m.n.m. Hladina vody je brána orientačně ve výšce 1 m pod korunou hráze, čili 254 m.n.m. Je zde proto teoretická možnost gravitačního přivádění vody do rybníka. Vzdálenost „Jezírka“ od výusti je cca 250 m. Zmíněné kóty by však bylo ještě třeba ověřit geodetickým zaměřením. Při terénním šetření bylo zjištěno, že výustní objekt byl upraven a část průtoků je směrována přes les k původnímu korytu Jordánu (pravděpodobně opatření na zajištění přítoku vody do rybníku Jordán). Přivádění vody do rybníka by šlo teoreticky zajistit např. plastovým potrubím položeným do výkopu pod povrch terénu. Ochranu před deformací potrubí kořenovým systémem stromů je možno řešit neprokořenitelnou clonou z folie, umístěnou kolem písečného obsypu potrubí. Z důvodu zabezpečení před případným zamořením ropnými látkami by bylo vhodné vybudovat v blízkosti výustního objektu kanalizace dálnice jímku s trvalým nadržením a nornou stěnou nebo zde umístit prefabrikovaný odlučovač ropných látek apod. Přístupu posypových solí by se dalo zabránit omezením napouštění v zimním období. Pro tento účel by bylo třeba v místě vyústění dešťové kanalizace dálnice zřídit rozdělovací objekt s možností zahrazení. Pokud by byl obnoven přítok vody do nádrže, bylo by vhodné provést komplexní rekonstrukci vodního díla. Předpokládá se, že kompletní rekonstrukce by byla vyžadována i vodoprávním úřadem pro uvedení díla do právního stavu. Rekonstrukce by spočívala v: • • • • • • •

otevření hrázového tělesa a zřízení nové funkční výpusti s požerákem, vyrovnání koruny hráze a svahů a případné snížení sklonu, zvláště na návodní straně, vzrostlou stromovou vegetaci se doporučuje ponechat v maximální možné míře, opevnění návodního svahu např. kamenným záhozem, vybudování levného a minimálně opevněného bezpečnostního přelivu, případná obnova patního drénu, další případné úpravy, jejichž potřeba bude zjištěna v rámci projekční přípravy, odbahnění zdrže suchou cestou.


18

Odhad nákladů (bez DPH): •

•

•

obnovení napájení z dešťové kanalizace dálnice - rozdělovací objekt……………………………………………… ………………40 – 60 tis. Kč - zařízení k zachycení úniků ropných látek…………………. ………………100 – 180 tis Kč - potrubí …..……………………………………………………………………..400 – 650 tis Kč rekonstrukce rybníka - rekonstrukce technických prvků rybníka ……………….. …………… ..800 – 1 200 tis. Kč - odbahnění…………………………………………………………. …………300 – 400 tis. Kč suma ……………………………………………………………………….1 650 – 2 500 tis. Kč

Aplikace dotací Z dotačních programů přichází v úvahu pouze OPŽP, přičemž ideálním investorem by byl subjekt, který vykonává správu hospodaření s majetkem státu (Lesy ČR, s.p.). Teoretickým investorem může být i město Odolena Voda, na základě smluvního vztahu s Lesy ČR, s.p. nebo v případě získání pozemku. Nákladné opatření na obnovení napájení z dešťové kanalizace dálnice není dle názoru zpracovatele v souladu s cíli OPŽP, opatření by musel hradit investor z vlastních zdrojů. Při rekonstrukci rybníka by bylo vhodné s ohledem na OPŽP ponechat či vytvořit prostor při nejvíce osluněné straně (alespoň 25% plochy zátopy) jako litorální plochy. Při rekonstrukci technických prvků se doporučuje používat přírodní materiály a v možné míře omezit kácení vzrostlých stromů na hrázi. Rekonstrukci se doporučuje pojmout co nejúsporněji, je třeba brát v potaz maximální možné náklady (150% z Nákladů obvyklých opatření - viz kap. E.5. a příloha č. 4), do kterých se však půjde vejít obtížně. Zpracovatel studie nepředpokládá vysoké bodové ohodnocení projektu a šanci na získání dotace - měrné náklady budou vysoké (dle zpracovatele studie není reálné dosáhnout maximální bodové ohodnocení z hlediska přiměřenosti nákladů, tj. 100% z Nákladů obvyklých opatření) , přínos pro ochranu přírody oproti stávajícímu stavu nebude veliký. Závěr Tuto variantu zpracovatel studie nedoporučuje. Důvodem jsou především: • • • •

• •

vysoké měrné náklady, aplikace dotací jen na část záměru a s nejistým výsledkem, přes navržená opatření nádrž nebude vhodné využívat k chovu ryb za účelem konzumace, funkce nádrže by mohla být krajinotvorná, estetická, rekreační a mohla by sloužit jako přírodní biotop - tyto funkce však již nádrž v stávajícím stavu splňuje a došlo by pouze k posílení rekreační funkce, bude potřeba zajistit kontrolu a čištění zařízení k zachycování ropných látek, manipulaci na rozdělovacím objektu, údržby potrubí, kácení dřevin v trase výkopu potrubí.

G.3.2. Varianta II. – ponechání stávajícího stavu Zpracovatel studie doporučuje nádrž ponechat ve stávajícím stavu, případně, po posouzení hydrologických dat, provést jen drobné úpravy (v rámci běžné údržby majitele) bránící výraznému poškození hráze v případě povodňových průtoků. Jde především o


19

dosypání a dohutnění hráze v prostoru bývalé výpusti a vytvoření koryta pro převádění povodní při okraji hráze. Smyslem je, aby se povodňové průtoky nepřelévaly prostředkem hráze, kde mohou napáchat největší škody. Nádrž by bylo vhodné za cca 10 let odbahnit. Funkce nádrže je a do budoucna by zůstala především krajinotvorná, estetická, rekreační. Důležitá je funkce nádrže jako přírodního biotopu.

H. Tůň „Za Humny“

H.1 Popisné informace Lokalizace Tůň leží při severním okraji Malého háje. Ten se nachází při jihovýchodním okraji katastru Odolena Voda na hranici s katastrem Dolínek. Tůň leží severně od ulice Vodolská. Souřadnice GPS: 50°13'54.824"N, 14°24'54.989"E. Pozemková situace Tůň leží na pozemku p.č. 187/4 KN v k.ú. Odolena Voda, který je ve vlastnictví města Odolena Voda. Výměra pozemku je 3 298 m2, reálně je však výměra vodní plochy o něco menší. V katastru je tůň vedena jako vodní plocha, vodní nádrž umělá. Stručný popis Jedná se o hloubenou nádrž bez technických objektů. Břehy nádrže jsou porostlé lesem, pouze jižní okraj je zarostlý roztroušenou vegetací. Litorální porosty jsou s ohledem na světelné podmínky vyvinuty pouze sporadicky. Jižní okraj je strmý, severní pozvolný. Do východního břehu je vyústěn kanál, který je dle informací pamětníků ČRS napojený na přečerpávací stanici ležící v severním svahu kopce Čenkov a spojující rybníky „Čenkov 1“, „Čenkov 3“ a „Za Humny“. Při návštěvě lokality dne 21.7.2008 byla tůň s výjimkou nejstinnějších partií zarostlá vodní (submerzní) vegetací. Na lokalitě se vyskytuje především růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), zaznamenány byly také jedinci úzkolistých rdestů (Potamogeton spp.). Stávající využívání Nádrž je bez hospodářského využití a bez oficiálního chovu ryb a sportovního rybaření.

H.2. Soupis problémů Zabahnění nádrže Tůň je v pokročilém stádiu zazemnění. Voda je silně eutrofizovaná z rozkládajícího se organického materiálu. Nádrž v letních měsících zahnívá a zapáchá. Největší hloubka vody v nádrži v létě je cca 0,5 m. Vrstva sedimentu je vyšší než 1,5 m. Celkový objem sedimentu k odtěžení je při zachování litorálních partií odhadován na cca 2 000 – 3 000 m3. Na základě


20

informací pamětníků, lze očekávat, že v tůni bude také inertní odpad. Proces přirozeného zazemňování výrazně zrychluje opad ze stromů po obvodu tůně.

H.3. Návrh řešení Odbahnění nádrže a další opatření k realizaci Nádrž se doporučuje odbahnit. Přednostně se doporučuje zvažovat odčerpaní vody a následnou realizaci odbahnění suchou cestou. Pokud by se v rámci projektové přípravy toto ukázalo jako nereálné, přichází do úvahy např. odčerpání sacím bagrem. V rámci představební přípravy je nezbytné udělat rozbory sedimentu dle přílohy č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., na základě kterého bude rozhodnuto o možnosti uložení sedimentu. V případě splnění stanovených limitů, bude ideální využít sediment k zúrodnění orné půdy. Dále se doporučuje udělat pomístní prořezávku dřevin, které nejvíce přerůstají nad plochu nádrže a opadem listí by působily její opětovné rychlé zanesení a eutrofizaci. Stávající charakter lokality nasvědčuje tomu, že by se zde mohly vyskytovat chráněné druhy. Zpracovatel studie doporučuje zadat před zahájením projekčních prací zpracování biologického hodnocení oprávněnou osobou ve smyslu §67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a projektové řešení následně přizpůsobit výsledkům hodnocení. Pokud by při zpracování projektové dokumentace vyvstala obava z nedostatku vody po odbahnění, doporučuje se zvážit možnost dotování vodou z pramene, který leží v Malém háji, cca 100 m jihovýchodním směrem od předmětné tůně. Pramen leží na pozemku p.č. 187/1 KN v k.ú. Odolena Voda, pozemek je ve vlastnictví ČR, s právem hospodaření Lesů České republiky, s.p. Pramen je uzavřen ve velké betonové skruži. Podle vyjádření vodoprávního úřadu není k prameni vázán žádný legální odběr vody. V rámci studie nebylo prováděno měření vydatnosti. Je však zřejmé, že v minulosti pramen tůň sytil. V terénu jsou ještě místy patrné náznaky korýtka směřujícího od pramene k tůni. Občasný průtok je zaznamenán i v mapovém podkladu ZABAGED (měřítko 1:10 000). V případě dostatečné vydatnosti je možno toto řešit vyříznutím otvoru ve skružích a od pramene k severovýchodnímu cípu tůně pročistit mělké meandrující korýtko, které by převádělo vodu lesem do tůně. Případný otvor do skruží by bylo vhodné vybavit uzávěrem. Možností je také skruže zcela zrušit a nahradit je esteticky zdařilejší stavbou a prostor pojmout jako výletní místo s lavičkami. Za tímto účelem se doporučuje vejít v jednání s Lesy ČR, s.p., které se podobnými akcemi často presentují a podnik by mohl být ochoten výstavbu investovat z vlastních zdrojů. Odhad nákladů (bez DPH) •

Náklady na odbahnění tůně………………………………………………..700 – 1 050 tis. Kč (Pro odbahnění lze orientačně uvažovat cenu 350 Kč na m3. To však platí pouze za předpokladu bezplatného uložení na zemědělské pozemky. V případě nutnosti uložení na skládku by náklady byly výrazně vyšší. V rámci odhadované ceny se počítá s odtěžením 2 000 – 3 000 m3.)

H.4. Aplikace dotací Pro realizaci odbahnění se doporučuje využít dotaci z OPŽP. Ideálním žadatelem by bylo město Odolena Voda.


21

V rámci technické optimalizace pro OPŽP se navrhuje ponechat částečně osluněnou severní stranu s pozvolným sklonem břehu pro rozvoj litorální vegetace (doporučený sklon příbřežní partie je 1:6 a více, tento sklon se doporučuje zachovat do hloubky 80 cm). Dále se doporučuje akceptovat návrhy, které vzejdou z biologického hodnocení lokality. V případě, že rozpočtové náklady splní podmínku pro maximální bodové ohodnocení z hlediska přiměřenosti nákladů, tj. budou do 100% z Nákladů obvyklých opatření (blíže viz kap. E.5 a příloha č.4), je šance na získání dotace z OPŽP velmi vysoká. Problematické by bylo, pokud by závěry biologického hodnocení nevyšly ve prospěch záměru jako celku pozitivně. V tomto případě by naopak byla šance na získání dotace minimální. Zpracovatel studie však tuto možnost nepředpokládá.

H.5. Návrh budoucího využití Nádrž se doporučuje ponechat po realizaci bez chovu ryb. Funkce nádrže by měla být i s ohledem na financování z OPŽP především krajinotvorná, estetická a nádrž by měla sloužit jako přírodní biotop.

I. Rybníček „U kovárny“

I.1. Popisné informace Lokalizace: Rybníček se nachází na souběhu ulic Vodolská a Školní, v blízkosti náměstí Vítězslava Hájka v centru sídelní jednotky Dolínek (část města Odolená Voda). Souřadnice GPS: 50°13'35.841"N, 14°25'12.381"E Pozemková situace Rybník leží na pozemku p.č. 6 KN v k.ú. Dolínek, který je ve vlastnictví města Odolena Voda. Výměra pozemku je 1 302 m2, reálně je však výměra vodní plochy o něco menší. V katastru je rybník veden jako vodní plocha, vodní nádrž umělá. Stručný popis:

Hráz rybníku tvoří násep Vodolské ulice. Zdrž je zahloubená pod úroveň terénu. Výpust tvoří otevřený dvojitý požerák. Návodní strana je opevněna rozpadající se kamennou dlažbou. Rybník nemá bezpečnostní přeliv. Do rybníka je zaústěna ze západní strany dešťová kanalizace. Do břehu jsou z jižní strany vyvedeny další dvě výusti jejichž původ a účel je nejasný. Návodní strana hráze je porostlá vzrostlými olšemi, břehy hráze jsou s výjimkou malé skupiny stromů při západním okraji bez porostu. Při březích jsou místně v úzkém pruhu litorální porosty. V malé početnosti byl zaznamenán leknín (Nymphea spp.) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Naše druhy leknínů a vachta patří mezi chráněné druhy, zde však lze předpokládat, že se jedná o vysazené jedince, případně i zahradní kultivary.


22

Stávající využívání Nádrž je bez hospodářského využití a bez oficiálního chovu ryb a sportovního rybaření.

I.2. Soupis problémů Nedostatek a kolísání vody v nádrži Historickou úroveň hladiny lze přibližně odhadovat na základě obnaženého dna pozvolného severního břehu. Dne 3.5.1996 byla kóta hladiny v rybníce 266,38 m.n.m. (převzato z projektové dokumentace ODOLENA VODA - ČOV a kanalizace – Dolínek, projekt pro stavební řízení). Silnice vedoucí po hrázi je uprostřed rybníka zhruba na kótě 267,70. Stav v průběhu obchůzek v rámci studie se pohyboval odhadem v rozmezí 265,3 - 265,8 m.n.m. Problém úbytků přítoku je rozepsán v kap. F.2. Dle informací místní organizace ČRS trpěl rybník od výstavby dálnice nedostatkem vody. Předchozí nájemce toto řešil jednou za rok dočerpáváním vody z rybníku „Koliba“. Situace se dle pamětníků zhoršila po výstavbě kanalizace v Dolínku (zhruba v roce 1997/8). Při výstavbě kanalizace bylo rekonstruováno potrubí výpusti. Staré výpustní potrubí bylo údajně ponecháno a nad ním bylo protlačeno potrubí nové. Tím mohlo dojít k vytvoření průsakových cest. Nelze však vyloučit ani průsaky do nové splaškové kanalizace nebo jejího výkopu umístěné v tělese hráze nebo při jihozápadním okraji ve Školní ulici. Dno nejnižší šachty v místě hráze je 264,59 m.n.m. (převzato z dokumentace skutečného provedení stavby). Při vyšší hladině může docházet také k drénování rybníka výkopem výtlaku splaškové kanalizace vedoucím při okraji Školní ulice. Při pravé hraně požeráku je viditelný výmol, kudy může také docházet k zvýšeným průsakům vody. Dle informací místní organizace ČRS dochází k průsakům také dlužemi požeráku. Rozpadající se kamenné opevnění návodní líce hráze Kamenná dlažba je výrazně narušena zvláště v místech, kde došlo k jejímu nadzvednutí kořenovým systémem stromů. Z hlediska funkčnosti vodního díla lze toto brát jako okrajový problém, kterým se není třeba zabývat. Rybník není v právním stavu Dle konzultací s příslušným vodoprávním úřadem není nádrž v právním stavu.

I.3. Návrh řešení Podrobnější průzkum příčin nedostatku a kolísání hladiny vody v nádrži Na základě stávajících informací a podkladů nelze jednoznačně určit příčinu nižších stavů hladiny. Není zcela jasné, kudy dochází k průsakům a kolik vody uniká dlužemi požeráku. Není známa velikost přítoků. Před dalším rozhodováním o případných investicích do vodní plochy se doporučuje provést podrobnější průzkum a měření. Cílem je zjistit bližší příčiny průsaků a rozsah průsaků, stanovit průměrné hodnoty přítoků v jednotlivých obdobích roku a sestavit vodohospodářskou bilanci. Pro tento účel se doporučuje ještě v zimním období napustit rybník na maximální možnou úroveň. Je třeba vyjmout česle, zasazené v dolní části vodících drážek požeráku a nahradit je dlužemi. Prostor mezi dlužovými stěnami je třeba maximálně utěsnit (mech, jíl, apod.).


23

Před tím se ještě doporučuje zabetonovat výmol u požeráku. Při vysokém stavu vody se doporučuje: Měřit průběžně výšku vodní hladiny (ideálně 1x denně). Důležitý bude především údaj o rychlosti snižování vodní hladiny v období bez srážek a přítoku. Současně se proto doporučuje zaznamenávat, zda z výustí kanalizací na přítoku vytéká voda. Sledovat, zda nedochází k zamokření v patě hráze, sledovat průtoky v šachtách výpusti za silnicí a sledovat, zda nedochází k průsakům dlužemi požeráku. Provést sledování v šachtách splaškové kanalizace a porovnání průtoků v místě před možnými průsaky z rybníka a odtokem ze šachty v Podskalské silnici směrem na čerpací stanici. Snahou je zjistit případné průsaky do kanalizace. Měření se doporučuje provést v době minimálního průtoku splašků (kolem 3 hod. ranní). Sledování stačí uskutečnit jednorázově. Pro výpočet průměrné hodnoty přítoků do nádrže v jednotlivých obdobích roku je třeba stanovit alespoň hrubě plochu povodí kanalizací zaústěných do rybníka a zajistit data o dlouhodobých srážkových úhrnech. Na základě zjištěných výsledků se teprve doporučuje přistoupit k návrhu technického řešení. Omezení průsaků hrází bylo možno teoreticky řešit výstavbou betonové zdi při návodní straně hráze, k jejímuž základu by byl směrem do hráze položen těsnící koberec z hutněné jílovité zeminy. Z estetických důvodů by bylo vhodné na pohledové straně zeď obložit kamenem. Volný prostor mezi zdí a stávajícím vzdušným lícem by se dosypal a dohutnil. Je možné, že bude potřeba provést rekonstrukci požeráku. Obdobně by bylo možno řešit i břeh školní ulice. S ohledem na nižší sklony břehu by se zde dalo zvažovat i jílovém těsnění s filtrační vrstvou z geotextilie. Povrch geotextilie by byl ohumusován a osazen mokřadními rostlinami. Případný rozsah a potřebu opatření stanovit v této fázi nelze. Uvedení rybníka do právního stavu Bez uvedení vodního díla do právního stavu, nebude možno legálně provést navržená opatření. Pro legalizaci vodního díla je potřeba zajistit stavební povolení, povolení k nakládání s vodami a kolaudaci (viz Zákon č. 183/2006 Sb, stavební zákon, §129, odst. 2 – 4). Za tímto účelem se zpracovává projektová dokumentace (pasport). Doporučuje se zadat projektovou dokumentaci pro stavební řízení, která se bude zpracovávat pro navržená opatření a současně bude také plnit funkci pasportu.

I.4. Aplikace dotací Po vyjasnění technického řešení se doporučuje k případnému zvážení dotace z OPŽP. Projekt by však musel být řešen velice citlivě. Doporučuje se nezasahovat do stromů na hrázi rybníka. Dále se doporučuje ponechat velký prostor pro rozvoj litorálních porostů (30 % zátopy). Přesto se s ohledem na priority programu a výběrová (hodnotící) kritéria nepředpokládá vysoké bodové ohodnocení. Je třeba brát v potaz zvláště hledisko přiměřenosti nákladů (viz kapitola E.5). Maximální možné náklady nesmí přesáhnout 150% Nákladů obvyklých opatření (viz kap. E.5. a příloha č. 4). O podání žádosti o dotaci se doporučuje uvažovat zvláště v případě, že rozpočtové náklady splní podmínku pro maximální bodové ohodnocení z hlediska přiměřenosti nákladů, tj. budou do 100% z Nákladů obvyklých opatření (blíže viz kap. E.5 a příloha č.4) Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejné prostranství, byla zkoumána také možnost provést opatření z dotací určených na úpravu veřejných prostranství. Konkrétně byl prověřován program Podpora obnovy venkova (dotační titul č. 2) v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.


24

Tento dotační zdroj nelze využít, žadatelem může být pouze obec do 3000 obyvatel nebo svazek obcí, v případě, že akce zasahuje do katastrálního území více obcí. Město Odolena Voda podmínku nesplňuje a nemůže být žadatelem. Dále byl prověřován Program rozvoje venkova (dotační titul III.2.1.) v gesci Ministerstva zemědělství. Podporu na „zlepšení vzhledu obcí – úpravu veřejných prostranství“ lze poskytnout pouze v obci do 500 obyvatel. I.5. Návrh budoucího využití Nádrž se doporučuje ponechat po realizaci bez chovu ryb. Funkce nádrže by měla být především estetická a krajinotvorná. V případě financování záměru z OPŽP by nádrž měla sloužit také jako přírodní biotop.

J. Rybník „Čenkov 3“

J.1. Popisné informace Lokalizace „Čenkov 3“ je prvním rybníkem v soustavě tří rybníků na Korycanském potoce mezi sídelními jednotkami Dolínek a Čenkov. Rybník se nachází na západním okraji katastrálního území Dolínek. Souřadnice GPS: 50°13'42.701"N, 14°25'40.941"E Pozemková situace pozemek k.ú. p.č.

vlastník

128 KN

Dolínek Město Odolena Voda

125 KN

Dolínek Město Odolena Voda

druh výměra pozemku, (m2) způsob využití vodní plocha 9229 rybník ostatní plocha 493 neplodná půda

pozn.

zátopa, hráz

část pozemku zasahuje do zátopy rybníka (výměra zátopy činí pouze cca 300 m2) 127/8 KN Dolínek Město Odolena Voda trvalý travní 5907 část pozemku zasahuje porost do zátopy rybníka a hráze (výměra zátopy činí pouze cca 2000 m2) 129 KN Dolínek Česká republika (správa orná půda 117735 část pozemku zasahuje Pozemkový fond do zátopy rybníka České republiky) (výměra zátopy činí pouze cca 2700 m2) lesní 15819 část pozemku zasahuje 130 KN Dolínek Česká republika (právo hospodaření - pozemek do zátopy rybníka Lesy České republiky, (výměra zátopy činí s.p.) pouze cca 2200 m2)


25

51/2 KN

Čenkov Jindřich Riegger, lesní Česká republika pozemek (právo hospodaření Lesy České republiky, s.p.)

537

část pozemku zasahuje do zátopy rybníka a hráze (výměra zátopy činí pouze cca 100 m2)

Celá zátopa rybníku činí cca 1,65 ha. Stručný popis: Návodní líc hráze je takřka kolmý a je opevněn betonem, vzdušný líc je zatravněn. Uzávěr výpusti tvoří zavřený jednoduchý požerák a dále šoupě na konci výpustního potrubí. Bezpečnostní přeliv je situován při pravém břehu. V koruně hráze je bezpečnostní přeliv opevněn betonem, dále navazuje koryto opevněné rozpadající se kamennou dlažbou. V horní hraně přepadu jsou v betonových stěnách drážky pro umístění dluží za účelem zvýšení vodní hladiny. Přes bezpečnostní přeliv je vedena betonová lávka. Břehy rybníku jsou většinou příkré. S výjimkou severovýchodního okraje a ojedinělých roztroušených dřevin, jsou okraje rybníka bez porostu stromové vegetace. Litorální porosty jsou na malé rozloze, v úzkém přerušovaném pásu při jižním okraji rybníka a na konci zátopy. Vodní makrofyta (vyšší rostliny) nebyla zaznamenána. Stávající využívání: Nádrž slouží sportovnímu rybolovu.

J.2. Soupis problémů Nedostatek vody v nádrži v letních obdobích Nádrž trpí malými přítoky. Aby bylo možno udržet výšku hladiny v rybnících „Čenkov 2“ a „Čenkov 1“, je hladina v rybníce „Čenkov 3“ snižována každoročně během léta zhruba o 0,5m. Blíže je problém nedostatku přítoku rozveden v kap. F.2. Nefunkční požerák Požerák je dle informací místní organizace ČRS nefunkční. Za dlužovou stěnou je hladina vody v úrovni hladiny v rybníce. Regulace s vodní hladinou je řešena šoupětem na konci litinového výpustního potrubí v patě hráze. Tento stav není ideální, protože celé výpustní potrubí je pod permanentním tlakem vody a v případě průsaků vody potrubím hrozí vyplavování materiálu z tělesa hráze . Průsaky v patě hráze Zhruba 5 m od výpusti dochází k průsakům v patě hráze. Rozpadající se kamenná dlažba koryta skluzu bezpečnostního přelivu Kamenná dlažba skluzu se místně uvolňuje. Několik kamenů z boku se vyvalilo do koryta. Koryto zarůstá vegetací. Pravobřežní zeď není v některých místech dostatečně vysoká. Zabahnění zdrže


26

Dle odhadů místní organizace ČRS je ve zdrži cca 8 000 m3 sedimentu. Nedostatečná kvalita vody Přesto, že rybník slouží pouze sportovnímu rybolovu, nevnímá část veřejnosti kvalitu vody jako dostatečnou pro jiná rekreační využití. Problémem je zákal. V letních měsících dochází k rozvoji vodního květu. Jde především o důsledek eutrofizace rybníka. Živiny se dostávají do rybníka přítokem nebo se uvolňují se ze sedimentů na dně nádrže. Rybník není v právním stavu Na základě konzultací s vodoprávním úřadem není nádrž v právním stavu. J.3. Návrh řešení Nedostatek vody v nádrži v letních obdobích Situaci by mělo minimálně do r. 2050 vyřešit dotování rybníku důlní vodou z Čenkovského lomu. Blíže se návrhu věnuje kap. F.3. Odbahnění zdrže a oprava technických objektů Odbahnění zdrže se navrhuje suchou cestou po vypuštění rybníka. Při odbahnění je třeba dbát na dobré vyspádování rybníka, zabezpečující možnost dokonalého slovení rybí obsádky. To je důležité zvláště pro případnou likvidaci přemnožených plevelných ryb. Doporučuje se v rámci možností odtěžit sediment až na dno. V rámci představební přípravy je nezbytné udělat rozbor sedimentu dle přílohy č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., na základě kterého bude rozhodnuto o možnosti uložení sedimentu. V případě splnění stanovených limitů, bude ideální využít sediment k zúrodnění orné půdy. Dále je třeba uvést požerák do funkčního stavu. Stálou hladinu vody v rybníku je vhodné přednostně udržovat stávající dvojitou dlužovou stěnou v šachtě požeráku. Šoupě, umístěné na konci výpustního potrubí se doporučuje používat pouze k částečné regulaci při vypouštění, aby potrubí výpusti nebylo pod stálým tlakem vody. Dle informací místní oraganizace ČRS bylo potápěčským průzkumem zjištěno, že v dolní partii šachty požeráku dluže chybí a do šachty je provaleno bahno. Po vypuštění rybníka a odbahnění je třeba zkontrolovat funkčnost vodících drážek pro umístění dluží a překontrolovat stav a případně doplnit jednotlivé dluže. Doporučuje se zvážit doplnění další dlužové stěny - změna na dvojitý požerák. V případě nadměrných průsaků se doporučuje utěsnit prostor mezi dlužovými stěnami (mech, jíl, apod.). Dále je nezbytné provést sanaci průsaků v patě hráze. V místě průsaků se doporučuje odtěžit rozbahnělou zeminu a vzniklý prostor dosypat a dohutnit novou vhodnou zeminou. Dále je třeba odstranit vrbu v těsné blízkosti vyústění výpusti a to včetně kořenového systému a prostor také dosypat a dohutnit. V rámci projektové přípravy se doporučuje provést revizi patního drénu. Je pravděpodobné, že bude třeba zřídit patní drén zcela nový. Navrhuje se provést základní opravy a údržbu skluzu bezpečnostního přelivu. Po odstranění rostlin z koryta se navrhuje dozdění uvolněných kamenů. V pravém břehu se


27

navrhuje doplnění nové řady kamenů v místech, kde dochází k sesouvání břehu směrem do koryta bezpečnostního přelivu. Odhad nákladů (bez DPH) •

• •

Náklady na odbahnění zdrže ……………………………………………2 500 – 3 000 tis. Kč. (Pro odbahnění lze velice orientačně uvažovat cenu 350 Kč bez DPH na m3. To však platí pouze za předpokladu bezplatného uložení na zemědělské pozemky. V případě nutnosti uložení na skládku by náklady byly výrazně vyšší. Naopak v případě, že dopravní vzdálenost na deponii bude malá, lze uvažovat s náklady nižšími. Uvažovaný objem sedimentu činí 8 000 m3.) Oprava technických objektů …………………………………………………300 – 600 tis. Kč. (V odhadu ceny je zahrnuta i obnova patního drénu.) Suma ………………………………………………………………………2 800 – 3 600 tis. Kč.

Zlepšení kvality vody pro rekreaci Zvýšení průhlednosti a omezení rozvoje vodního květu v rybníce výrazně napomůže odbahnění zdrže. Ze sedimentů se totiž uvolňují živiny a v zimě v něm přežívá inokulum sinic. Dále by mělo výrazně napomoci dotování rybníka vodou z Čenkovského lomu (blíže viz. kap. F.3.). V případě „Revitalizace nivy nad rybníkem Čenkov 3“ (blíže viz kap. M.1), dojde ke snížení obsahu živin na přítoku. Rybník je vhodné nadále využívat ke sportovnímu rybolovu. Důrazně se doporučuje omezit možnost vnadění. Dále se doporučuje omezení násady. Nižší rybí obsádka umožní rozvoj velkého zooplanktonu a eliminuje se nárůst řas a sinic, zvýší se průhlednost vody a omezí se vodní květ. V ideálním případě by obsádka kapra od května do konce srpna neměla přesáhnout 400 kg/ha. V prvních dvou letech od omezení se doporučují obsádky ještě nižší. Po realizaci odbahnění a vytvoření nové vrstvy sedimentu, se doporučuje v letním období přednostně rybník odpouštět ode dna, čímž bude eliminován fosfor, který se při větší průhlednosti vody ze sedimentu uvolňuje. Uvedení rybníka do právního stavu Bez uvedení vodního díla do právního stavu, nebude možno legálně provést navržená opatření. Pro legalizaci vodního díla je potřeba zajistit stavební povolení, povolení k nakládání s vodami a kolaudaci (viz Zákon č. 183/2006 Sb, stavební zákon, §129, odst. 2 – 4). Za tímto účelem se zpracovává projektová dokumentace (pasport). Doporučuje se zadat projektovou dokumentaci pro stavební řízení, která se bude zpracovávat pro navržená opatření a současně bude také plnit funkci pasportu. Navržená opatření pak budou zahrnuta do žádosti o stavebního povolení na celé vodní dílo. Situaci komplikuje skutečnost, že město Odolena Voda nevlastní celou zátopu a hráz. S ohledem na snazší zajištění údržby, provozu, ale i nových investic doporučuje zpracovatel studie, aby se město Odolena Voda pokusilo dotčené pozemky odkoupit nebo bezplatně převést.

J.4. Aplikace dotací Pro realizaci navržených opatření se doporučuje využít dotaci z OPŽP. Ideálním žadatelem by bylo město Odolena Voda, které je hlavním vlastníkem pozemků. Je však třeba dořešit vlastnictví zbylých pozemků rybníka. Pokud se nepodaří pozemky získat je možné využít pro dotaci smlouvy s vlastníky, řešící pouze souhlas s realizací a následnou péči (blíže ke smlouvám viz kap. E.4).


28

V rámci technické optimalizace pro OPŽP se navrhuje realizovat „Revitalizaci nivy nad rybníkem Čenkov 3“. Toto opatření je blíže popsáno v kap. M.1 . Jedná se o opatření, které výrazně přispěje k bodovému ohodnocení žádosti. V případě, že toto opatření bude součástí záměru a současně v případě, že rozpočtové náklady splní podmínku pro maximální bodové ohodnocení z hlediska přiměřenosti nákladů, tj. budou do 100% z Nákladů obvyklých opatření (blíže viz kap. E.5 a příloha č.4), je šance na získání dotace z OPŽP velmi vysoká. Pokud se nepodaří „Revitalizaci nivy nad rybníkem Čenkov 3“ prosadit, doporučuje se v zadní části rybníku snížit sklony břehů a vytvořit tak prostor pro rozvoj litorální vegetace. K tomu není vhodné využít sediment z rybníka, který by nádrž eutrofizoval, ale doporučuje se využít dovezený živinově chudý materiál. Ideální by bylo využít kámen nejrůznější frakce, který by mohl být dostupný jako odpad z Čenkovského lomu.

J.5. Návrh budoucího využití Rybník se dále doporučuje využívat ke sportovnímu rybolovu. Funkce nádrže by měla být s ohledem na financovámní z OPŽP především krajinotvorná a nádrž by měla sloužit jako přírodní biotop (omezení rybí obsádky povede k rozvoji vodních a mokřadních rostlin a na ně vázaných živočichů a tím k výraznému zvýšení biodiverzity rybničních organismů). Po realizaci navržených opatření se předpokládá posílení rekreačního využití a estetických funkcí.

K. Rybník „Čenkov 2“

K.1. Popisné informace Lokalizace: „Čenkov 2“ je druhý rybník v soustavě tří rybníků na Korycanském potoce mezi sídelními jednotkami Dolínek a Čenkov. Rybník se nachází na západním okraji katastrálního území Dolínek, pod rybníkem Čenkov 3. Souřadnice GPS: 50°13'41.769"N, 14°25'52.233"E Pozemková situace pozemek k.ú. p.č.

123 KN 122 KN 124 KN

vlastník

Dolínek Město Voda Dolínek Město Voda Dolínek Město Voda

druh výměra pozemku, (m2) způsob využití Odolena vodní plocha, 4960 rybník Odolena ostatní plocha, 1057 neplodná půda Odolena ostatní plocha, 241 neplodná půda

pozn.

zátopa zátopa a hráz okraj zátopy


29

127/8 KN Dolínek Město Voda

Odolena trvalý porost

travní 5907

okraj zátopy (výměra zátopy činí pouze cca 200 m2)

Celá zátopa rybníku činí cca 0,60 ha. Stručný popis: Návodní líc hráze je takřka kolmý a je opevněn betonem, vzdušný líc je zatravněn. Uzávěr výpusti tvoří zavřený dvojitý požerák, který je dle informací místní organizace ČRS funkční. Za dlužovou stěnou je potrubí výpusti ještě uzavíratelné šoupětem, ovladatelným zvrchu šachty požeráku. Uzávěr slouží pro přesnější manipulaci s vodní hladinou při vypouštění. Bezpečnostní přeliv je situován při levém břehu. V koruně hráze je bezpečnostní přeliv opevněn betonem, dále navazuje betonové koryto, které níže přechází v koryto opevněné betonovými žlabovkami. Přes bezpečnostní přeliv je položeno prkno sloužící jako lávka. Při pravém břehu je v délce cca 100 m od hráze vedena betonová zeď, při které je přistavěna zhruba do 1/3 železobetonová lávka. Horní část zdi tvoří za sebou umístěné betonové žlabovky a plot sousedního pozemku. Betonová stěna je obtékaná vodou, takže pravý břeh nenavazuje přímo na stěnu, ale je zde prostor široký asi 1-2 m s vodní hladinou. Břehy rybníka jsou příkré a neumožňují rozvoj litorálních porostů. Dřevinná vegetace pokrývá severní břeh, jihovýchodní okraj rybníka a konec zátopy. Vodní makrofyta nebyla zaznamenána. Stávající využívání: Nádrž slouží intenzivnímu chovu ryb.

K.2. Soupis problémů Nedostatek vody v nádrži v letních obdobích Nádrž trpí malými přítoky. Pokud by v letních měsících nebyl rybník dotován vodou na úkor rybníka „Čenkov 3“, docházelo by k výrazným úbytkům výšky vodní hladiny (na rybníce „Čenkov 3“ je voda každoročně během letního období snižována zhruba o 0,5m). Blíže je problém nedostatku vody rozveden v kap. F.2. Zabahnění zdrže Dle odhadů místní organizace ČRS je ve zdrži cca 1 500 m3 sedimentu. Nebezpečný přechod přes koryto bezpečnostního přelivu Přes hráz vede pěšina směrem do levého svahu. Pěšina překonává bezpečnostní přeliv v místě koruny hráze. Stávající prkno, přes které se přechází je z bezpečnostního hlediska nevhodné. Betonová zeď při části pravého břehu Betonová zeď je obtékána vodou. Estetické řešení je krajně nevhodné. Není umožněna prostupnost pravého břehu rybníka v místě betonové stěny od konce lávky. Vzhledem k tomu, že levý břeh je také neprostupný, není možný pěší průchod mezi rybníky „Čenkov 1“ a „Čenkov 3“.


30

Rybník není v právním stavu Dle konzultací s příslušným vodoprávním úřadem není nádrž v právním stavu. K.3. Návrh řešení Nedostatek vody v nádrži v letních obdobích Situaci by mělo minimálně do r. 2050 vyřešit dotování rybníku důlní vodou z Čenkovského lomu. Blíže se návrhu věnuje kap. F.3. Odbahnění zdrže a technické úpravy Zajištění přístupnosti dna nádrže pro stavební mechanismy je velice komplikované. Navrhuje se proto místo odbahnění stávající sediment „přepustit“ výpustním zařízením při slovování rybníka do níže položeného rybníka „Čenkov 1“. V případě jednorázového „přepuštění“ sedimentu, bude zapotřebí místně vypomoci ručním přihazováním sedimentu směrem k výpusti nebo „splavováním“ proudem vody s využitím čerpadla a hadice. V případě, že by byla akce pojata jako jednorázová, je vhodné mít rybník „Čenkov 1“ vypuštěný a bez ryb, aby nedošlo k úhynům. „Přepouštění“ je možno realizovat postupně a pozvolněji (což místní organizace ČRS aplikuje již delší dobu). Dále se navrhuje opatření na zajištění prostupnosti a zvýšení estetické funkce pravobřežní zdi. Navrhuje se zrušit stávající lávku na krmení a nevzhledné žlabovky vybourat. Dále se navrhuje nadezdít stávající zeď pravobřežního opevnění nad úroveň provozní hladiny v rybníce. Horní část zdi se navrhuje rozšířit a opatřit na návodní straně zábradlím, aby mohla sloužit pro bezpečný průchod osob. Současně se navrhuje vyvolat jednání s vlastníkem pozemku sadu, navazujícím na zeď, aby zajistil dosypání prostoru u hráze zeminou. Zpracovatel studie doporučuje zřídit bezpečnou lávku také přes bezpečnostní přeliv. Lávka by měla být opatřena zábradlím. Navrhuje se udělat lávku spíše dřevěnou. Železná by mohla brzy skončit ve sběrně kovů. Odhad nákladů (bez DPH) na odbahnění a opravy technických objektů Předpokládá se, že sediment bude „přepuštěn“ bezplatně subjektem hospodařícím na rybníce v rámci manipulace s vodní hladinou při slovení rybníka. • Náklady na úpravy pravobřežní zdi…………………….………….. ………...80 – 110 tis. Kč • Náklady na realizaci lávky přes bezpečnostní přeliv ……………………………….30 tis. Kč • Suma ………………………………………………………………………… 110 – 140 tis. Kč Uvedení rybníka do právního stavu Bez uvedení vodního díla do právního stavu nebude možno legálně provést navržená opatření. Pro legalizaci vodního díla je potřeba zajistit stavební povolení, povolení k nakládání s vodami a kolaudaci (viz Zákon č. 183/2006 Sb, stavební zákon, §129, odst. 2 – 4). Za tímto účelem se zpracovává projektová dokumentace (pasport). Doporučuje se zadat projektovou dokumentaci pro stavební řízení, která se bude zpracovávat pro navržená opatření a současně bude plnit funkci také pasportu. Navržená opatření pak budou zahrnuta do žádosti o stavebního povolení na celé vodní dílo.


31

K.4. Aplikace dotací Navrhovaná opatření k realizaci nenaplňují cíle OPŽP – osy 6.4. Zpracovatel studie předpokládá, že i soulad s cíli OPR by se neobhájil, nehledě na skutečnost, že hospodařící subjekt na rybníce nejeví ochotu být žadatelem v tomto programu. Navrhuje se proto zvážit realizaci navržených opatření z vlastních prostředků vlastníka rybníku.

K.5. Návrh budoucího využití Rybník se doporučuje nadále využívat k rybářskému hospodaření. Jako alternativu ke stávajícímu intenzivnímu hospodaření je možno do budoucna zvážit přechod na extenzivnější formy. Výhodou by bylo především zvětšení průhlednosti a omezení rozvoje vodního květu a s tím spojený vyšší potenciál pro rekreační využití. Posílila by se funkce rybníku jako přírodního biotopu. Zlepšila by se estetická funkce. Na druhou stranu by se však výrazně snížila rentabilita hospodaření.

L. Rybník „Čenkov 1“

L.1. Popisné informace Lokalizace: Rybník „Čenkov 1“ je třetí v soustavě tří rybníků na Korycanském potoce mezi sídelními jednotkami Dolínek a Čenkov a leží pod rybníkem „Čenkov 2“. Rybník se nachází v centru územní jednotky Čenkov, hráz tvoří Čenkovská ulice. Souřadnice GPS: 50°13'40.44"N, 14°26'1.864"E. Pozemková situace pozemek k.ú. vlastník druh pozemku výměra p.č. způsob využití (m2) 49 KN Čenkov Město Odolena vodní plocha, 3883 Voda rybník 266/5 KN Čenkov Město Odolena ostatní plocha, 2461 Voda ostatní komunikace 258 KN Čenkov Město Odolena ostatní plocha, 3162 Voda ostatní komunikace 266/4 KN Čenkov Město Odolena ostatní plocha, 183 Voda ostatní komunikace

pozn. zátopa okraj zátopy (výměra zátopy činí pouze cca 60 m2) část pozemku tvoří hráz

na pozemku je výpust


32

260/3 KN Čenkov Město Odolena ostatní plocha, 473 Voda ostatní komunikace st. 28 KN Čenkov Česká zastavěná plocha 568 republika a nádvoří (příslušnost hospodaření Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) Celá zátopa rybníku činí cca 0,40 ha.

okraj zátopy zátopy činí pouze m2) konec zátopy zátopy činí pouze m2)

(výměra cca 100 (výměra cca 100

Stručný popis: Návodní líc hráze je zhruba ve sklonu 1:0,5 a je opevněn kamennou dlažbou, vzdušný líc je pozvolný s parkovými úpravami. Uzávěr výpusti tvoří dřevěný zavřený dvojitý požerák. Mezi hrází a požerákem je ještě umístěna šachta, jde o původní objekt uzávěru s šoupětem, ovladatelným z vrchu objektu. Šoupě je dle informací místní organizace ČRS doposud funkční. Bezpečnostní přeliv je situován při levém břehu, stěny jsou z betonu a dno z kamenné dlažby. Bezpečnostní přeliv je přemostěn silnicí. Levý břeh rybníka je opevněn kamennou dlažbou. Na konci zátopy jsou umístěny sádky a klubovna místní organizace ČRS. Břehy rybníka jsou příkré, litorálních porosty se vyvíjejí na zcela minimální rozloze při nátoku do rybníka. Dřevinná vegetace pokrývá pravý břeh. Vodní makrofyta nebyla zaznamenána. Při návštěvě lokality dne 21.7.2008 byla hladina silně zarostlá vodním květem. Stávající využívání: Nádrž slouží intenzivnímu chovu ryb.

L.2. Soupis problémů Nedostatek vody v nádrži v letních obdobích Nádrž trpí malými přítoky. Pokud by v letních měsících nebyl rybník dotován vodou na úkor rybníka „Čenkov 3“, docházelo by k výrazným úbytkům výšky vodní hladiny (na rybníce „Čenkov 3“ je voda každoročně během letního období snižována zhruba o 0,5m). Blíže je problém nedostatku přítoku rozveden v kap. F.2. Zabahnění zdrže Dle odhadů místní organizace ČRS je ve zdrži cca 1 000 m3 sedimentu. Špatná kvalita vody a omezení estetických funkcí rybníka Rybník trpí nízkou průhledností a rozvojem vodního květu v letních měsících. Jde především o důsledek eutrofizace rybníka. Vliv má také intenzivního rybářského hospodaření. Živiny se dostávají do rybníka přítokem (hnojení rybníka se dle informací ČRS neprovádí). Dále dochází k uvolňování živin ze sedimentů na dně nádrže. Při terénní obchůzce dne 13.12.08 bylo v korytě toku nad rybníkem zaznamenáno levobřežní vyústění kanalizace neznámého původu, ze kterého se šíří dále do toku usazeniny rezavé barvy. Není vyloučeno, že rybník


33

dotují živinami další skryté kanalizační výusti. Vzhledem k tomu, že se rybník nachází na okraji zastavěné části Čenkova, vnímá část veřejnosti negativně nejen špatnou kvalitu vody, ale i každoroční vypouštění. Rybník není v právním stavu Dle konzultací s příslušným vodoprávním úřadem není nádrž v právním stavu.

L.3. Návrh řešení Nedostatek vody v nádrži v letních obdobích Situaci by mělo minimálně do r. 2050 vyřešit dotování rybníku důlní vodou z Čenkovského lomu. Blíže se návrhu věnuje kap. F.3. Odbahnění zdrže Odbahnění zdrže se navrhuje suchou cestou po vypuštění rybníka. Při odbahnění je třeba dbát na dobré vyspádování rybníka zabezpečující možnost dokonalého slovení rybí obsádky. To je důležité zvláště pro případnou likvidace přemnožených plevelných ryb. V rámci představební přípravy je nezbytné udělat rozbory sedimentu dle přílohy č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., na základě kterého bude rozhodnuto o možnosti uložení sedimentu. V případě splnění stanovených limitů, bude ideální využít sediment k zúrodnění orné půdy. Kromě stávajícího sedimentu se předpokládá „přepuštění“ dalších 1 500 m3 bahna z rybníka „Čenkov 2“. Celkově by tedy mělo být k odbahněno zhruba 2 500 m3 sedimentu. Doporučuje se časově naplánovat projekční práce tak, aby se dal sediment geodeticky zaměřit přednostně v době vypuštění rybníka. Náklady na odbahnění (bez DPH) •

Odhad nákladů na odbahnění ……………………………………………………... 880 tis. Kč (Pro odbahnění lze velice orientačně uvažovat cenu 350 Kč na m3. To však platí pouze za předpokladu bezplatného uložení na zemědělské pozemky. V případě nutnosti uložení na skládku by náklady byly výrazně vyšší. Naopak v případě, že dopravní vzdálenost na deponii bude malá, lze uvažovat s náklady až o 1/3 nižšími. Uvažovaný objem sedimentu činí 2 500 m3.)

Zlepšení kvality vody a estetických funkcí rybníka Zlepšení kvality vody v rybníce výrazně napomůže odbahnění zdrže. Ze sedimentů se totiž uvolňují živiny a v zimě v něm přežívá inokulum sinic. Dále se doporučuje dát podmět k šetření na Českou inspekci životního prostředí ve věci kanalizace, zaústěné do odpadu z bezpečnostního přelivu rybníka „Čenkov 2“, která může být výrazným zdrojem nežádoucích živin. Doporučuje se při té příležitosti prošetření případných dalších možných nelegálních vypouštění odpadních vod v celé kaskádě Čenkovských rybníků. V případě vážné snahy o omezení zákalu a vodního květu se doporučuje přechod na extenzivnější formy hospodaření. Nižší rybí obsádka umožní rozvoj velkého zooplanktonu, který eliminuje nárůst řas a sinic. Zlepší se estetické a hygienické vlastnosti rybníku a zvýší


34

se potenciál pro jeho rekreační využití. Pro tento účel by bylo ideální hospodařit tak, aby obsádka kapra do ½ čevence nepřesahovala 500 – 600 kg/ha. Extenzifikací by se však výrazně snížila rentabilita rybářského hospodaření. Nadále se doporučuje nádrž každoročně vypouštět. Odstoupení od každoročního vypouštění (např. přechodem na dvouhorkový systém) se nedoporučuje, protože by znamenalo zhoršení kvality vody v druhém roce. Uvedení rybníka do právního stavu Bez uvedení vodního díla do právního stavu nebude možno legálně provést odbahnění rybníka. Pro legalizaci vodního díla je potřeba zajistit stavební povolení a povolení k nakládání s vodami (viz Zákon č. 183/2006 Sb, stavební zákon, §129, odst. 2 – 4). Za tímto účelem se zpracovávaná projektová dokumentace (pasport). Vzhledem k tomu, že navržená opatření k realizaci nezasahují nijak do technických objektů rybníku, doporučuje se v tomto případě zadat pasport a projekt na odbahnění jako dvě oddělené dokumentace. Odbahnění bude právně zajištěno ohlášením na vodoprávním úřadě.

L.4. Aplikace dotací Pro realizaci odbahnění se doporučuje zvážit využití dotace z OPŽP. Ideálním žadatelem by bylo město Odolena Voda, které je hlavním vlastníkem pozemků. Zásadním problémem může být požadavek programu na následné dvacetileté hospodaření, které neoslabí ekologické funkce rybníku (zjednodušeně - extenzivní hospodaření). Pokud se nepodaří získat pozemek ČR na konci zátopy rybníka, navrhuje se tento pozemek do projektu nezahrnovat. S ohledem na priority programu a na bodová kriteria pro hodnocení žádostí není šance na získání dotace příliš vysoká. Technická opatření (např. vytvoření umělého litorálu), která by zvyšovala bodové ohodnocení akce, by vzhledem k charakteru nádrže působila krajně cizorodě. O dotaci z OPŽP se doporučuje uvažovat pouze v případě, pokud by se akce realizovala současně s akcí „Revitalizací nivy nad rybníkem Čenkov 3“ v rámci jednoho záměru, čímž by se zlepšilo celkové bodové ohodnocení. Současně je potřeba, aby rozpočtové náklady splnily podmínku pro maximální bodové ohodnocení z hlediska přiměřenosti nákladů, tj. budou do 100% z Nákladů obvyklých opatření (blíže viz kap. E.5 a příloha č.4). Současný nájemce předběžně neprojevil ochotu být investorem akce. Pokud by byla vůle hospodařícího subjektu na rybníce být žadatelem, bylo by možno uvažovat také o dotaci z OPR, kde není požadavek následného extenzivního chovu ryb.

L.5. Návrh budoucího využití Rybník se doporučuje nadále využívat k rybářskému hospodaření. Jako alternativu ke stávajícímu intenzivnímu hospodaření je možno do budoucna zvážit přechod na extenzivnější formy (extenzivní hospodaření je také podmínkou případné dotace z OPŽP). Výhodou by bylo především zvětšení průhlednosti vody a omezení rozvoje vodního květu a s tím spojený vyšší potenciál pro rekreační využití. Posílila by se funkce rybníku jako


35

přírodního biotopu. Zlepšila by se estetická funkce. Na druhou stranu by se však výrazně snížila rentabilita hospodaření.

M. Navržená opatření nad rámec stávajících vodních ploch

M.1. „Revitalizace nivy nad rybníkem Čenkov 3“ Bližší popis záměru Zpracovatel studie doporučuje zařadit do „velkého“ projektu pro OPŽP (blíže viz kap. N.) také revitalizaci v prostoru nivy Korycanského potoka mezi koncem zástavby v Dolínku a rybníkem „Čenkov 3“. Dotčenými pozemky záměru by byly: • • •

pozemek p.č. 120 KN v k.ú Dolínek, vlastník - Česká republika, právo hospodaření Odolena Voda, pozemek p.č. 127/5 KN (127/1 PK), vlastník - Státní statek Čáslav, případně i pozemek p.č. 129 , vlastník - ČR, správa Pozemkový fond České republiky.

Stávající prostor tvoří nevyužívaná, částečně ruderalizovaná plocha, která pozvolna zarůstá nálety bezu černého, růže šípkové, vrb a jasanu. Koryto toku bylo v minulosti napřímeno. Revitalizace by spočívala v tvorbě tůní a rozvolnění trasy toku, do podoby přírodě blízkého koryta. Tůně se doporučuje realizovat v rámci prostorových podmínek s pozvolnými sklony břehů (ideálně 1:6 a více). V rámci vytvoření maximální diverzity podmínek pro následné oživení organismy se doporučuje vytvořit tůně různých velikostí a hloubek. Maximální hloubka se nedoporučuje více než 1,5 m. Tůně se doporučuje zřídit jak průtočné i oddělené od toku. Je možné také vytvořit jednu nebo dvě mokřadní plochy nadržením vody nízkými zemními přehrážkami. Dále se doporučuje ponechat nálet vrb a jasanů. Dřevinný nálet by se však měl odstranit z jižní poloviny tůní, aby nebyly zastíněné a zůstaly atraktivní pro obojživelníky. Až na výjimky je vhodné, aby dřeviny nerostly blíže než 3 – 5 m od okraje tůní, jinak by docházelo k jejich rychlému zanášení opadem. Očekávané efekty realizace záměru jsou: • • • •

vytvoření cenného mokřadního biotopu a prostoru pro chráněné druhy rostlin a živočichů, využití samočistící schopnosti mokřadů pro zlepšení kvality vody přítoku rybníků, zlepšení estetické funkce prostoru, výrazné zlepšení bodového ohodnocení projektu podávaného do OPŽP.

Odhad nákladů (bez DPH) Odhad nákladů (v závislosti na rozsahu terénních úprav)……………………250 – 550 tis. Kč. Aplikace dotací


36

Podobná opatření jsou prioritou OPŽP. V případě, že se cena v rozpočtu vejde do 150% Nákladů obvyklých opatření (blíže viz kap. E.5 a příloha č.4), je šance na získání dotace z tohoto programu velmi vysoká.

M.2. Zpřístupnění „Čenkovských rybníků“ veřejnosti V rámci zvýšení rekreačního využití „Čenkovských rybníků“ zpracovatel studie doporučuje zvážit zřízení značené stezky pro pěší. Stezka by začínala v Dolínku již na Čenkovské ulici průchodem mezi ploty parcel č.p. 9 a 67. Stezka by dále vedla podél Korycanského potoka k rybníku „Čenkov 3“, kde by se rozdělovala a šla po obou březích na hráz, tam by se opět spojovala a dále pokračovala po pravém břehu rybníka „Čenkov 2“ až k navržené lávce (viz opatření navržené v kap. K.3), poté by vedla přes hráz k rybníku „Čenkov 3“ a dále po jeho levém břehu až na náves v Čenkově. Stezku by bylo možné pojmout jako naučnou. Nedoporučuje se stezku zpevňovat, případně použít jen přírodní materiály (např. štěrk). Stezku je však třeba zpevnit v místě přechodu přes hráz, aby nedocházelo k destrukci povrchu hrázového tělesa. Problémem může být průchodnost při pravém břehu rybníka „Čenkov 3“ v místě hranice s pozemkem č.p. 127/52 (k.ú Dolínek). Pozemek na severozápadním okraji pravděpodobně zasahuje do navrhované stezky (při pochůzce bylo zaznamenáno vytyčení geodetickými kolíky). Případný problém s průchodností se doporučuje pokusit řešit výkupem nebo směnou úzké části pozemku. Toto opatření nesouvisí přímo s rybníky a není financovatelné z OPŽP - oblasti podpory 6.4. ani z jiných programů, které souvisejí s vodou v krajině. Na realizaci by obec musela využít vlastní zdroje nebo jiné dotační prostředky.

N. Návrh „velkého“ projektu pro OPŽP

Projekční příprava, inženýrská činnost i administrace spojená s dotacemi je časově i finančně náročná. Zpracovatel studie doporučuje v rámci možností sloučit záměry (u kterých se předpokládá podání do OPŽP) do jednoho „velkého“ projektu. Sloučení záměrů se doporučuje pro zadání zakázek na: • projekční práce a inženýrskou činnost, • zpracování žádosti a řízení dotace, • realizaci stavby. Omezí se tím výrazně čas a náklady se zajištěním výběrových řízení, dále lze předpokládat levnější cenu a komplexnější přístup dodavatele projektové dokumentace, zpracovatele žádosti o dotaci i dodavatele stavby. Výrazně se omezí administrativní operace. Při zpracování projektových dokumentací a inženýrské činnosti se však doporučuje každý rybník pojmout jako samostatnou stavbu. Pokud se v průběhu projekčních prací či inženýrské činnosti ukáže, že jednotlivá stavba může výrazně pozdržet celý „velký“ projekt, je možno stavbu vyčlenit a realizovat ji později, jako samostatnou akci. Z hlediska žádosti o dotaci a stavební realizace je již vhodné přistupovat k „velkému“ projektu jako jedné akci. Do „velkého“ projektu se doporučuje zařadit navrhovaná opatření pro financování z OPŽP na vodních plochách „Za Humny“ a „Čenkov 3“. Dále se doporučuje zařadit záměr „Revitalizace nivy nad rybníkem Čenkov 3“, který bude mít výrazně pozitivní vliv na bodové hodnocení „velkého“ projektu. Je možno uvažovat také o zařazení odbahnění rybníka „Cenkov 1“. Tento záměr naopak bude bodové ohodnocení výrazně snižovat a doporučuje se ho proto zařadit pouze v případě zařazení „Revitalizace nivy nad rybníkem Čenkov 3“. Obdobné platí i


37

v případě záměru na rybník „U kovárny“. Současně by rozpočtové náklady na oba tyto záměry měly splnit podmínku pro maximální bodové ohodnocení z hlediska přiměřenosti nákladů (blíže viz kap. E.5 a příloha č. 4). U těchto dvou záměrů se dále těsně před zahrnutím do velkého projektu doporučuje zohlednit aktuální stav OPŽP. V případě, že by v době podávání žádosti hrozil výrazný převis podávaných projektů nad možnými zdroji, doporučuje se tyto záměry do velkého projektu raději nezařazovat.

O. Použité zkratky

ČRS – Český rybářský svaz MŽP – Ministerstvo životního prostředí MZe – Ministerstvo zemědělství OPŽP – Operační program životní prostředí OPR – Operační program rybářství SFŽP – Státní fond životního prostředí

V Praze dne 24.1.2009

Jan Neuwirth

Zpracovatel studie děkuje panu Bystřickému, předsedovi místní organizace Českého rybářského svazu, za informace o historii řešených vodních ploch a za podrobné seznámení s aktuálními problémy, které ČRS v rámci obhospodařování rybníků vnímá. Zpracovatel děkuje také za odborné konzultace RNDr. Ivo Přikrylovi, Dr. Ing. Václavu Matouškovi, CSc., Ing. Jiřímu Sovinovi a Ing. Robertu Kubímu.

Přílohy: Příloha č. 1. – Lokalizace řešených vodních ploch Příloha č. 2. – Vliv dálnice na původní povodí dotčených vodních ploch Příloha č. 3. – Rozbor vody z Čenkovského lomu Příloha č. 4. – Náklady obvyklých opatření OPŽP - vodní ekosystémy Příloha č. 5. – Fotodokumentace Příloha č. 6. – Návrh harmonogramu přípravy akcí


38

OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STAVU VYBRANÝCH VODNÍCH PLOCH MĚSTA ODOLENA VODA S OHLEDEM NA MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ Z DOTACÍ

Recommend Documents